Č íslo jednací:
18 /2013
Školní vzdělávací program pro předškolní vzdě lávání mateř ské školy Bosonožská 4, Brno, 62500
na školní rok 2013- 2016 Vypracoval ho kolektiv pedagogických pracovnic mateřské školy.
Bosonožská stonožka Motto: Stonožky ty mají práce pochodovat po zahrádce, společnětu pracují, zpívají i tancují. Také si tu pěkněhrají a na svět se usmívají.
2
Obsah: 1.Identifikace mateř ské školy 2.Charakteristika mateř ské školy Podmínky vzdě lávání
3. a) b) c) d) e) f) g)
Věcné podmínky Personální a pedagogické Spoluúčast rodičů Organizace a vzdělávání Psychosociální podmínky Podmínky řízení MŠ Životospráva
4.Charakteristika vzdě lávacího programu 5.Filozofie školy 6.Rámcové cíle školy 7. Obsah celoroč ního vzdě lávacího bloku 8.Kompetence v jednotlivých podtématech 9.Integrované bloky obsažené v tematických č ástech 10. Charakteristika tematických č ástí 11. Evaluač ní systém MŠ a) Struktura evaluace v naší MŠ b) Evaluace naší MŠ 3
1.Identifikace Mateř ské školy Název:
Mateřská škola, Brno, Bosonožská 4, Př íspěvková organizace Zřizovatel : ÚMČBrno Starý Lískovec, Oderská 4, 62500 Adresa:
Mateřská škola, Brno, Bosonožská 4, 62500
Telefon: IČ O:
m ateřské školy
školní kuchyně 704 35 944
47355687, 608759753 5 547355686
Email:
[email protected] Internetové stránky: www.msbos4 Statutární zástupce školy :Mgr. Šárka Pantůčková ř editelka: zástupce: vedoucí školní kuchyně: učitelky:
Mgr. Šárka Pantůčková Flašárová Hana Alena Šmídová Mgr. Blanka Horáková, Krejčová Kristýna, Bc. Lenka Neckařová, Kateřina Hamerská, Blažena Rudolecká, Michlová Vendula
kuchařky: Šmídová provozní:
Simona
Provoz MŠ: Provoz tříd: • Žlutá • Zelená • Červená • Oranžová
Škvárová,
Jana Muchová, Alena
Radmila Kalová, Soňa Maršálková, Jana Tvrdá 6:30 – 16:30 6 : 30 7 : 15 7 : 30 7 : 20 -
16 : 30 15 : 00 15 : 45 15 : 00
Školní rok zač íná 1.září a končí 31.srpna následujícího kalendářního roku. Školu mohou navště vovat děti od tří do sedmi let věku, pět dnův týdnu, kroměprázdnin. Provoz o prázdninách upravuje vyhláška ÚMČ, podle níž je zajištěn provoz MŠ ve Starém Lískovci střídavě. 4
2.Charakteristika mateř ské školy
Škola se nachází v klidném zákoutí sídliště , kde nejsou žádné prů myslové podniky. Byla postavena jako úč elová budova s vlastní kuchyní a školní zahradou. Ta byla navržena architekty př ed 30 lety, dnes už vyrostly pů vodní stromy a keř e, takže poskytují dě tem stín. Jsou zde tř i pískovištěkrytá plachtou, houpač ky, prů lezky, horolezecká stě na a zatravně né hřištěna fotbal. V prvním patř e jsou dvětř ídy se šatnami, sociálním zař ízením a provozním zázemím. V přízemí jsou další dvětř ídy s př íslušenstvím, dále kuchyněs kancelář íař editelnou. Tř ídy jsou prostorné, slunné a již zcela vybavené novým nábytkem. Vše je barevněodlišeno, každá třída má svou barvu. Nábytek je př izpů soben pro dě ti, je ergonomický, zdravotně nezávadný a bezpeč ný, odpovídá novým požadavků m pro individuální a skupinové č innosti dětí. Provoz mateř ské školy zač al 4. listopadu 1980. Zař ízení bylo trojtř ídní, v každé tř íděbylo zapsáno třicet pě t dě tí, tedy 105 dě tí celkem. Ve školním roce 1989-90 zač ala být v jedné tř íděposkytována soustavná logopedická péč e dě tem s vadami ř eč i a celá škola se zamě ř ila více na rozvoj komunikač ních dovedností. Od roku 1996 byly ve škole dvěbě žné tř ídy, do kterých bylo zapsáno 25 dě tí ve vě ku od 3-5 a 4-6 let a jedna tř ída speciální - pro dě ti s vadami ř eč i, kterou navště vuje 14 dě tí ve vě ku 4--7 let. Do této tř ídy zapisujeme děti po doporuč ení SPC, pracují zde dvěvysokoškolsky vzdělané uč itelky s kvalifikací speciální pedagog – logoped. Vyuč ovacím jazykem je č eština i pro děti cizinců . V roce 2010 zač ala velká př estavba, probě hla výmě na oken, škola byla zateplena a od zář í 2010 rozšíř ena o další bě žnou tř ídu. Jsme tedy školou č tyř tř ídní, s kapacitou 90 dě tí. Do sítěškol jsme byly zař azeni 25.3.1996. Právní subjektivitu máme od 1.1.2001 a zřizovatelem je Úř ad mě stské č ásti Brno – Starý Lískovec. Ten také vlastní pozemek i budovu MŠ, zajišťuje finanč ní prostř edky na provoz školy a investice do jejich oprav. Př ijímání dětí, provoz a režim školy se ř ídí platnou legislativou Ministerstva školství a Magistrátu mě sta Brna, případněvyhláškami ÚMČv Brněve Starém Lískovci.
3.Podmínky vzdě lávání a) Vě cné podmínky Škola má dostateč ně velké prostory, které vyhovují nejrů zně jším individuálním a skupinovým č innostem dě tí. Tř ídy jsou prosluně né č isté, svě tlé, vybavené dě tským nábytkem a tě locvič ným nář adím s ergonomickými parametry, vše je zdravotněnezávadné, bezpečné a má estetický vzhled. Našim dalším zámě rem je vybavit zbývající šatny novým nábytkem, a dalším tě locvič ným nář adím.( overbaly, další švédskou bednu, více velkých míč ů..) 5
Hygienické zař ízení odpovídá normám. Ve tř ídách jsou hrač ky, pomů cky a doplň ky, které odpovídají poč tu dě tí a jejich vě ku. Vše je prů bě žněobnovováno a doplň ováno. Hrač ky jsou umísť ovány tak, aby je děti dobř e vidě ly a mohly s nimi samostatněmanipulovat. Chtěli bychom dokoupit více dě tské literatury a encyklopedií. Z pomů cek klokanů v kufr na diadnostiku a individuální práci dě tí. Dále více pomů cek k ekologii a ekologické tašky na tř íděný odpad. Školní zahrada je č ásteč nězastíně na porostem stromů , jsou na ní pískoviště , dopravní hřiště, houpač ky, prů lezky, které motivují dě ti k rozmanitým pohybovým a sportovním aktivitám a také k tvoř ivé hř e v př írodě . Do budoucna bychom chtě li udržet stávající zeleňa zastínit pískovištěpergolami . Dokončení výmě ny šaten dě tí a revitalizace zahrady bude tedy úkol dlouhodobý, který ale postupnězvládneme z vlastních finanč ních zdrojů . Školní kuchyněje v budově , kde se př ipravuje jídlo pro dě ti tř ikrát denněpodle platných norem zdravé výživy. Má vypracovaný HCCP systém a odpovídá hygienickým normám. Rádi bychom zakoupily do ostatních kuchyně k myč ky nádobí, protože ta první se nám velice osvě dčila a usnadň uje práci našim kuchař kám. Všechny vnitř ní i vně jší prostory splň ují bezpeč nostní a hygienické normy dle platných předpisů . Škola je vytápě na vlastní plynovou kotelnou ř ízenou poč ítač em a jsou zde pravidelně provádě ny př edepsané revize a kontroly týkající se technického stavu spotřebičů , hromosvodů , plynu, kotelny, tě locvič ného nář adí……
b) Personální a pedagogické V souč asné doběv mateř ské škole pracuje osm uč itelek, č tyř i provozní pracovnice, dvě kuchařky a vedoucí školní kuchyně . Všechny uč itelky jsou kvalifikované pro práci v MŠ. Tři mají vysokoškolské vzdě lání: dvěMgr. a jedna Bc. Také ostatní personál splň uje kvalifikační předpoklady a celý pracovní kolektiv je dlouhodoběstabilní. Dále bychom chtě ly zachovat mezi zamě stnanci vzájemnou dů vě ru a toleranci, ponechávat jim dostatek pravomocí, respektovat jejich názor, podporovat je a motivovat je k dalšímu vzdělávání. Nauč it se více př enášet získané vě domosti ze vzdě lávání ostatním spolupracovnicím. Vzdělávání uskuteč ň ovat v prů bě hu celého roku tak, aby byl zajiště n plynulý chod MŠ bez spojování dě tí. Vzhledem k omezeným finanč ním zdrojů m je nutno plánovaný rozvoj pracovníkůzefektivnit (interní vzdě lávání na pracovišti, sebevzdě lávání). Urč it priority mateř ské školy a sladit je se zájmy jednotlivých uč itelek. Zamě ř it se na oblasti vzdělávání: RVP, metody a formy práce s dě tmi, jazyky, komunikace a poč ítač e. Další vzdělávání v oblasti HV, TV, VV, PV, je možné jen př i dostatku finanč ních prostř edků , nebo pokud bude vzdě lávání dotováno .
c) Spoluúč ast rodič ů Rodič e jsou vítanými partnery uč itelek, mohou být př ítomni po celou dobu provozu školy, pokud nenarušují pohodu ve tř ídě . Záleží nám na jejich dů vě ř e, potř ebujeme jejich spolurozhodování a aktivní úč ast na chodu školy. Podporujeme navázání osobního kontaktu a důvěry mezi nimi a námi. Na kulturní, sportovní a společ enské akce zveme rodič e, sourozence a kamarády a také dě ti z blízkého stacionář e. O činnosti školy a práci dě tí je informujeme: zprávami na nástě nkách a ve vstupních prostorách MŠ na našich internetových stránkách zprávami na emailovou adresu (pokud ji nahlásí) 6
výstavkami prací dětí besedami, dílnami (zimní, jarní, rozlouč ení se školáky)
Akce pořádané společ něs rodič i: podzimní a jarní dílna soutě ž o nejhezč ího draka, č erta….. vánoč ní soutě ž o nejlepší cukroví velikonoč ní malované vajíč ko kreslení na chodníku táborák stezka odvahy a „poslední společ ná noc“ př edškolákův MŠ odpoledne s tatínky lampiónový prů vod hovorové hodiny pro rodič e Zachovat dosavadní velice dobrou spolupráci s rodič i a více vzájemněspolupracovat na posilování slabých i silných stránek jejich dě tí, konzultovat s nimi individuální diagnostiku, více komunikovat s rodinou, být k rodič ů m vstř ícní a respektovat jejich potř eby např . odchody a př íchody dě tí do MŠ. Adaptační program pro dě ti a rodič e. Dětem, které byly do MŠ př ijaty na další školní rok, nabízíme vymezený č as dopoledne, ve kterém si mohou společ něs rodič i u nás pohrát, zvyknout si na prostř edí, vytvoř it si vlastní výrobek a seznámit se s paní učitelkou a budoucími kamarády. Nabízíme jim rů zné č innosti podle vytvoř eného plánu. Cílem je pomoci dě tem: adaptovat se v novém prostř edí zař adit se mezi souč asný kolektiv najít radost ve společ něstráveném č ase komunikovat, úč astnit se aktivněnabízených činností př ijmout urč itá pravidla chování v kolektivu dodržovat pravidla ochrany zdraví a bezpeč nosti
d) Organizač ní a vzdě lávací podmínky Na naší škole je stanovený denní ř ád, ve kterém jsou zař azovány ř ízené, zdravotně preventivní a pohybové aktivity, které pružněreagují na individuální možnosti dě tí a jejich aktuální potř eby. Pedagogové se plněvě nují dě tem a vytvář í jim klidné a bezpeč né zázemí. V denním programu se snažíme vyvážit spontánní a ř ízené aktivity dě tí. Co nejvíce dě ti podně cujeme ke spontánní aktivitě , dáváme jim možnost pracovat vlastním tempem, zapojit se do organizace č inností, experimentovat, vybrat si z bohaté nabídky individuálních, frontálních i skupinových č inností . Relaxač ní a odpoč inkové č innosti jsou dě tem nabízeny v prů bě hu celého dne nebo aktuálně zpozoruje- li uč itelka na dě tech únavu.
I. Hry a spontánní činnosti Jsou hlavními aktivitami dě tí v naší škole. Mají k nim dostatek č asu a prostoru i potřebné vybavení. Uč itelky vytvář í podmínky pro kooperativní uč ení hrou a č innostmi dětí navazují na př ímé zážitky bě hem celého dne. Protože hry jsou úč inným nástrojem vzdělávání, rozvíjí celou osobnost dítěte, umožň ují opakování, procvič ování a prociť ování 7
situací. Umí dě ti zapojit a motivovat. I nadále podporujeme př imě ř ený, volný pohyb dě tí ve tř ídě, aby si mohly samostatněvybírat z nabídky č inností a hrač ek.
II. Didakticky zacílená, motivovaná činnost Provádíme ji ve tř íděi venku. Uč itelky nabízí dě tem formou her rů zné aktivity v prů bě hu celého dne, a ty si z nich vybírají podle svého př áni. Tato č innost obsahuje spontánní a zámě rné ( cílené, plánované) uč ení. Vedeme dě ti k tomu, aby byly samostatné sebevě domé a sebejisté, př izpů sobivé a jedineč né. Tyto č innosti probíhají v menší skupiněnebo individuálně . Př i tě chto činnostech probouzíme v dě tech estetické cítě ní, peč ujeme o přírodu, blízké okolí a své zdraví. Vedeme je k návyků m správné výživy Našim zámě rem je, podně covat dě tí k ochraněpř írody, ke sbě ru papíru, PET lahví, baterií a k tř ídění odpadu a tím u nich položit základy ekologického chování.
III. Relaxační a odpočinkové činnosti Nabízíme je dě tem v prů bě hu dne, nebo zpozorujeme-li na nich únavu. Umožníme jim dostateč nědlouhý pobyt na č erstvém vzduchu, dáváme jim dostatek č asu na stolování. Našim zámě rem je rozvíjení samostatného a zdravěsebevě domého dítě te cestou př irozené výchovy, podle jeho možností, zájmůa potř eb
IV. Akce a aktivity
Př edškoláč ek- kurz pro dě ti s odkladem školní docházky a dě ti s výukovými problémy na základěprojektu „Elkonin- Hláskář “ Anglič tina- výuka základůanglič tiny dle zájmu rodič ů Plavání- nebát se vody, výuka splývání, dýchání a hry s vodou Hudebněpohybový - spojení hudby s pohybem, držení tě la, dýchání, rytmizace, reprezentace MŠ- soutě že, vystoupení Logopedická ambulance- pro dě ti z bě žných tř íd naší MŠ Sportík – základy atletiky a gymnastiky
e) Psychosociální podmínky Sledujeme prů bě h socializace a adaptace dě tí, respektujeme individuální potř eby dě tí, zbyteč něje nezatě žujeme, nestresujeme, nespě cháme na ně . Individuálním př ístupem se snažíme o bezproblémové zač leně ní do kolektivu, zapojení se do spontánních i ř ízených č inností, zbavení se ostychu a zlepšení komunikace. Postupnědě ti vedeme k osvojování návyků, které vedou k samostatnému rozhodování o sobě . Utvář íme zdravé vztahy mezi dětmi a dospě lými i dě tmi vzájemně . Snažíme se dě tem klást dobré otázky: Co si myslíš? Jak to víš? Máš k tomu dů vod? Je ně jaký jiný způ sob, dů vod, možnost? A co když ne? Co myslíš, že se stane teď ? To vše vede k získávání pocitu sounáležitosti s kolektivem a osvojování si základních pravidel a norem chování ve společ nosti. Záměrem je více vzdě lávat všechny uč itelky v oblasti komunikace, nauč it se lépe klást dětem dobré otázky. 8
Zachovat citlivý př ístup uč itelky k dě tem a respektovat individuální potř eby dítě te i jeho rodiny Postupnou adaptací, vlídným př ístupem všech , volným výbě rem her a hrač ek vytvář et pocit jistoty a bezpeč í. Podporovat dě tská př átelství a tím vytvář et podmínky proto, aby se žádné dítěnecítilo osamoceno. Zlepšit zájem o problémy ostatních a vstř ícněnabízet pomoc.
f) Podmínky ř ízení mateř ské školy Všichni pracovníci mají př edem vymezeny své povinnost i pravomoci a úkoly v náplni práce. Vnitř ní informač ní systém funguje pomocí pedagogických a provozních porad, informač ního sešitu a nástě nky u telefonu. Př i rozhodování o dů ležitých vě cech týkajících se chodu školy, plánování, spolupracuje celý kolektiv dohromady a zveme ke spolupráci také rodič e. Používáme zpě tnou vazbu, v rámci evaluace a snažíme se vyhodnocovat dosavadní výsledky a využít jich v dalším plánování. Chceme zachovat dosavadní toleranci a vzájemnou dů vě ru mezi všemi zamě stnanci, dě tmi ale i rodič i. Všemi dostupnými prostř edky podporovat př irozenost a spontánnost – (navzájem si ř íkáme to, co si opravdu myslíme). Základním zámě rem dobrého fungování mateř ské školy je zdokonalovat svou práci. Bez vstřícného kolektivu všech pracovníkůa bez jejich pochopení a podpory nemů že fungovat ŠVP, který je založen na kooperaci a participaci všech.
g) Životospráva Provoz naší školy je stanoven podle personálních podmínek, oprávně ných potř eb rodič ůa aktuálních potř eb dě tí. Odpovídá právním a hygienickým normám pro př edškolní zař ízení. Provoz školy je od 6:30 – 16:30 hodin, v této doběje zajiště n pravidelný denní rytmus, který se př izpůsobuje aktuální situaci,(výlet, divadlo, vycházka, návště va v ZŠ…) pobyt venku je také př izpů soben stavu poč así a kvalitěovzduší. Dětem je poskytována plnohodnotná strava, dostatek tekutin po celý den (i na školní zahradě), jsou respektovány individuální potř eby spánku. V budoucnu budeme pokrač ovat ve zlepšování nabídky dietních jídel pro dě ti s rů znými potravinovými alergiemi v rámci školního stravování. Dodržovat př edepsaný denní režim.
9
4.Charakteristika vzdě lávacího programu Náš vzdě lávací program je tř íletý, vychází z Rámcového vzdě lávacího programu pro předškolní vzdě lávání. Nazvaly jsme jej „ Bosonožská Stonožka“ a postupněho podle našich zkušeností upravujeme a zlepšujeme. Chceme v ně m dítě ti umožnit vnímat svě t v jeho př irozených souvislostech, a tím získat reálný pohled a aktivní postoj životu. ŠVP klade dů raz: – na tvoř ivost pedagoga, př i plánování vzdě lávací nabídky a propojování vzdě lávacích oblastí – na schopnost pedagoga hledat nové vzdě lávací cesty – na uplatň ování hry jako hlavní vzdě lávací metody – na vlastní aktivitu dítě te př i prožitkovém uč ení s využitím dě tské zvídavosti – na emoč ní prožitky dě tí – na propojení vzdě lávacích témat s životem a praktickým uč ením nápodobou – na evaluaci obsahu metod a forem denní nabídky pro dě ti – na rozvoj dítě te jako jedineč né osobnosti, diagnostiku dě tí – na spoluúč ast rodiny a dů vě ru mezi rodič i, školou a dětmi Respektuje fyziologické, kognitivní, sociální a emocionální potř eby dě tí, jejich individualitu: Veškeré č innosti jsou organizovány tak, aby dě ti zaujaly. Je uplatň ováno prožitkové, kooperativní, situač ní a spontánní uč ení. Učitelky provádí motivovanou didakticky zacílenou č innost, kde je vyváženo spontánní a zámě rné učení. Na dě ti pů sobíme metodou vzdě lávací nabídky, ve které podporujeme aktivní účast dítě te v č innostech, podporujeme jeho chuťse uč it a objevovat.
5.Filozofie školy
Orientace Mateř ské školy
Mateř ská škola Bosonožská se již od roku 1996 specializuje na rozvoj ř eč i a komunikač ních dovedností, jako dorozumívacího prostř edku a to nejen v logopedické tř ídě , ale také v běžných tř ídách. Peč uje o jazykovou stránku ve všech rovinách; foneticko fonologické, syntakticko lexikální a gramatické. Ř ečrozvíjíme po stránce verbální i neverbální. Vede děti k tomu, aby hovoř ily ve vhodněformulovaných vě tách, byly schopni samostatně vyjadřovat myšlenky, sdělení, otázky i odpově di. Dokázaly sdě lovat prožitky, pocity a nálady, komunikovaly bez zábran a ostychu s dě tmi i dospě lými a také rozumě ly slyšenému.
Hlavním úkolem je: zlepšit a napravit komunikační schopnosti dětí, rozvíjet řečjako dorozumívací prostředek v sociální společnosti a prostředek k navazování vztahů .
Tento úkol máme č ásteč něproto, že naší souč ástí je logopedická tř ída, ale také si myslíme , že komunikace mezi lidmi je základní prvek dorozumívání v naší společ nosti a pro dě ti je to velice dů ležitá schopnost ,na kterou navazují ostatní dovednosti a vzdě lávání. 10
6.Vzdě lávací cíle Cílem př edškolního vzdě lávání na naší MŠ je:
Vychovávat sebevě domou, samostatnou osobnost dítě te, která se nebojí tvoř ivěpř emýšlet a komunikovat, je schopná se uč it a ř ešit problémy. Dítěs vlastním rozumem, které má dostatek zkušeností, aby se dokázalo postavit problémů m a rozlišit, co je správné a co špatné a tím se mu usnadnil vstup do samostatného života.
Rámcové cíle Všechny závěry by měl pedagog využít ke zlepšení účinnosti vzdělávání. aby se dě ti cítili dobře, měli radost aby se rozvíjely harmonicky v souladu se svými schopnostmi a možnostmi aby mě ly dostatek podnětůk učení a poznávání abychom posilovali jejich sebevě domí a důvěru ve vlastní schopnosti aby si osvojily základy hodnot na nichž je postavena naše společ nost aby mě ly možnost vytvářet vzájemné vztahy ve skupiněa tím byl stimulován rozvoj ř eči a jazyk
S polupráce T olerance
s rodič i, ZŠ Bosonožská, domovem dů chodců , vzájemná spolupráce mezi dě tmi a v týmu pedagogů , pracovnic naslouchat druhým, být tolerantní, žít v mateř ské škole spolu, ne vedle sebe
O tevř enost
novým poznatků m a př ístupů m. Vzdě lávat se,
uč it se, zdokonalovat se.
N ápady
vnášet je do své práce, vytvář et a zlepšovat
materiální vybavení, aktivněpř istupovat k životu
O bjektivita být spravedlivý, př istupovat ke všem stejně , nedě lat rozdíly.
Ž ivot
osvojit si základy hodnot, na nichž je postavena naše
společ nost, chránit př írodu, starat se o školní zahradu, sbírat PET lahve, tř ídit odpad.
K omunikace umět sdě lovat prožitky, pocity, nálady dě tmi i dospě lými. Rozumě t slyšenému vyjadř ovat myšlenky, sdě lení, otázky i odpově di, komunikovat bez zábran.
A gresivita
př edcházet agresivnímu chování, nauč it se je odmítnout, 11
ř ešit problémy dohodou
7.Obsah celoroč ního vzdě lávacího bloku
Integrovaný celoroč ní vzdě lávací program Bosonožská „Stonožka “ př ispívá k rozvoji dítěte a jeho uč ení ve všech vzdě lávacích oblastech urč ených Rámcovým vzdě lávacím programem. Tento jsme rozč lenili do oblastí podle RVP a blíže specifikovali jejich náplň .
•
Dítěa jeho tě lo – oblast biologická
( sebeobsluha, lidské tě lo, zdraví a životní návyky, ochrana zdraví, bezpeč nost, aktivní
pohyb)
•
Dítěa jeho psychika - oblast psychologická
jazyk a ř eč , poznávání, př edstavivost, fantazie, myšlenkové operace, sebepojetí, city, vů le ( př edmě ty a jejich vlastnosti,č asové pojmy, dorozumívání mezi lidmi, vývoj a změna, poznávání, prožívání) •
Dítěa ten druhý – oblast interpersonální
(láska, pochopení, vztahy, př átelství, pravidla chování, práva a povinnosti, rodina a domov) •
Dítěa společ nost – oblast sociálněkulturní
(role, práce a č innosti, kultura a umě ní, svátky, oslavy, slavnosti, společ enské akce) 12
•
Dítěa svě t – oblast enviromentální
( živá a neživá př íroda, ekologie, planeta,látky a jejich vlastnosti, vě da, technika, jiné národy)
Cíle a vzdě lávací nabídka RVP jsou rozpracovány do jednotlivých integrovaných bloků , které jsou dále rozč leně ny na tématické celky. Tématické celky jsou dlouhodobé i krátkodobé, vzájemněse ovlivň ují a dále se č lení, navazují na sebe, doplň ují se a prolínají, vytváří fungující celek. V jednotlivých tř ídách jsou dílč í vzdě lávací cíle plně ny podle individuálních potř eb dě tí a konkrétní vzdě lávací nabídky uč itelek. Jejich poř adí, ani č asová dotace není př edem určena, protože jejich zař azení a délku urč uje zájem dě tí a aktuální potř eba. Uč itelky si je mohou pozmě nit, nebo doplnit. Tím si každá tř ída vytvář í svů j vlastní „Tř ídní vzdě lávací program“. TVP je tvoř en a př izpů sobován prů běžněpodle: – podmínek školy a tř ídy – prostř edí školy, tř ídy a okolí – individuálních zvláštností dě tí – vě ku a př edpokladůjednotlivých dě tí – roč ního období a tradic regionu – osobních vlastností a zkušeností uč itelek
Zámě r: Snažíme se, aby naše „Bosonožská Stonožka“ byl program, odpovídající cílů ma zámě rům př edškolního vzdě lávání obecně , ale hlavněúkolu školy, což je rozvoj komunikačních dovedností dě tí. Našim dlouhodobým zámě rem je rozvíjet ř ečjako dorozumívací prostř edek v sociální společ nosti a prostř edek k navazování vztahů . Naším cílem je zámě ry splnit a vytvořit funkč ní program.
13
8.Kompetence v jednotlivých integrovaných blocích Stonožka a kamarádi jsou ve školce tuze rádi 1.Kompetence k učení • •
•
•
získanou zkušenost uplatň uje v praktických situacích a v dalším uč ení má elementární poznatky o svě tělidí, kultury, př írody i techniky, který dítě obklopuje, o jeho rozmanitostech a promě nách; orientuje se v ř ádu a dě ní v prostř edí, ve kterém žije. učí se nejen spontánně , ale i vě domě , vyvine úsilí, soustř edí se na č innost a zámě rně si zapamatuje; př i zadané práci dokonč í co započ alo; dovede postupovat podle instrukcí a pokynů, je schopno dobrat se k výsledků m odhaduje své síly, uč í se hodnotit svoje osobní pokroky i oceň ovat výkony druhých
2.Kompetence k řešení problémů • • • •
řeší problémy, na které stač í, známé a opakující se situace se snaží ř ešit samostatně ( na základěnápodoby č i opakování), nároč ně jší s oporou a pomocí dospě lého rozlišuje ř ešení, která jsou funkč ní (vedou k cíli) a ř ešení která funkč ní nejsou; dokáže mezi nimi volit chápe, že vyhýbat se problémů m nevede k cíli, ale že jejich vč asné a uvážlivé ř ešení je naopak výhodou, uvě domuje si, že svou aktivitou a iniciativou mů že situaci ovlivnit nebojí se chybovat, pokud nachází pozitivní oceně ní nejen za úspě ch, ale také za snahu
3.Komunikativní kompetence •
• •
ovládá ř eč , hovoř í ve vhodněformulovaných vě tách, samostatněvyjadř uje své myšlenky, sdě lení, otázky i odpově di, rozumí slyšenému, slovněreaguje a vede smysluplný dialog dokáže se vyjadř ovat a sdě lovat své prožitky, pocity a nálady rů znými prostř edky (ř eč ovými, výtvarnými, hudebními, dramatickými apod..) v běžných situacích komunikuje bez zábran a ostychu s dě tmi i s dospě lými: chápe, že být komunikativní, vstř ícné, iniciativní a aktivní je výhodou, prů bě žněrozšiř uje slovní zásobu a aktivněji používá k dokonalejší komunikaci s okolím
4. Kompetence sociální a personální • •
•
uvě domuje si, že za sebe a své jednání odpovídá a nese dů sledky dětským způ sobem projevuje citlivost a ohleduplnost k druhým, pomoc slabším, rozpozná nevhodné chování; vnímá nespravedlnost, ubližování, agresivitu a lhostejnost ve skupiněse dokáže prosadit, ale i podř ídit, př i společ ných č innostech se domlouvá a spolupracuje; v bě žných situacích uplatň uje základní společ enské návyky a pravidla společ enského styku; je schopné respektovat druhé, vyjednávat, př ijímat a uzavírat kompromisy 14
• • •
napodobuje modely prosocionálního chování a mezilidských vztahů , které nachází ve svém okolí spolupodílí se na společ ných rozhodnutích; př ijímá vyjasně né a zdů vodně né povinnosti; dodržuje dohodnutá a pochopená pravidla a př izpů sobí se jim chápe, že nespravedlnost, ubližování, ponižování, lhostejnost, agresivita a násilí se nevyplácí a že vzniklé konflikty je lépe ř ešit dohodou; dokáže se bránit projevů m násilí jiného dítě te, ponižování a ubližování
5.Činnostní a občanské kompetence • • • • • •
chápe, že se mů že o tom, co udě lá rozhodovat svobodně , ale že za svá rozhodnutí také odpovídá má základní dě tskou př edstavu o tom, co je v souladu se základními lidskými hodnotami a normami, i co je s nimi v rozporu, a snaží se podle toho chovat spoluvytvář í pravidla společ enského soužití mezi vrstevníky, rozumí jejich smyslu a chápe potř ebu je zachovávat uvě domuje si svá práva i práva druhých, uč í se je hájit a respektovat; chápe, že všichni lidé mají stejnou hodnotu dbá na osobní zdraví a bezpeč í svoje i druhých, chová se odpově dněs ohledem na zdravé a bezpeč né okolní prostř edí (př írodní i společ enské) zajímá se o druhé i o to, co se kolem dě je; je otevř ené aktuálnímu dě ní
Co dělá stonožka od jara do zimy? 1.Kompetence k učení ● soustř edě něpozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a užívá při tom jednoduchých pojmů , znakůa symbolů ● má elementární poznatky o svě tělidí, kultury, př írody i techniky, který dítě obklopuje, o jeho rozmanitostech a promě nách; orientuje se v ř ádu a dě ní v prostř edí, ve kterém žije. ● klade otázky a hledá na něodpově di, aktivněsi všímá co se kolem ně ho dě je; chce porozumě t vě cem, jevů m a dě jů m, které kolem sebe vidí; poznává, že se mů že mnohému nauč it, raduje se z toho, co samo dokázalo a zvládlo ● učí se nejen spontánně , ale i vě domě , vyvine úsilí, soustř edí se na č innost a zámě rně si zapamatuje; př i zadané práci dokonč í, co započ alo; dovede postupovat podle instrukcí a pokynů, je schopno dobrat se k výsledků m
2.Kompetence k řešení problémů
● všímá si dě ní i problémův bezprostř edním okolí; př irozenou motivací k ř ešení dalších problémůa situací je pro ně j pozitivní odezva na aktivní zájem ● řeší problémy, na které stač í, ;známé a opakující se situace se snaží ř ešit samostatně ( na základěnápodoby č i opakování), nároč ně jší s oporou a pomocí dospě lého ● problémy ř eší na základěbezprostř ední zkušenosti; postupuje cestou pokusu a omylu, zkouší, experimentuje; spontánněvymýšlí nová ř ešení problémůa situací; hledá rů zné možnosti a varianty (má vlastní, originální nápady); využívá př i tom dosavadních zkušeností, fantazii a př edstavivost ● při ř ešení myšlenkových operací i praktických problémůužívá logických, matematických i empirických postupů ; pochopí jednoduché algoritmy ř ešení rů zných úloh a situací a využívá je v dalších situacích 15
● chápe, že vyhýbat se problémů m nevede k cíli, ale že jejich vč asné a uvážlivé ř ešení je naopak výhodou; uvě domuje si, že svou aktivitou a iniciativou mů že situaci ovlivnit
3.Komunikativní kompetence ● ovládá ř eč , hovoř í ve vhodněformulovaných vě tách, samostatněvyjadř uje své myšlenky, sdě lení,otázky i odpově di, rozumí slyšenému, slovněreaguje a vede smysluplný dialog ● dokáže se vyjadř ovat a sdě lovat své prožitky, pocity a nálady rů znými prostř edky (ř eč ovými, výtvarnými, hudebními, dramatickými apod..) ● v běžných situacích komunikuje bez zábran a ostychu s dě tmi i s dospě lými; chápe, že být komunikativní, vstř ícné, iniciativní a aktivní je výhodou ● průbě žněrozšiř uje slovní zásobu a aktivněji používá k dokonalejší komunikaci s okolím ● dovede využít informativní a komunikativní prostř edky, se kterými se bě žněsetkává ( knížky, encyklopedie, poč ítač , audiovizuální technika, telefon atd.)
4. Kompetence sociální a personální ● samostatněrozhoduje o svých č innostech; umí si vytvoř it svů j názor a vyjádř it jej ● dětským způ sobem projevuje citlivost a ohleduplnost k druhým, pomoc slabším, rozpozná nevhodné chování, vnímá nespravedlnost, ubližování, agresivitu a lhostejnost ● ve skupiněse dokáže prosadit, ale i podř ídit, př i společ ných č innostech se domlouvá a spolupracuje; v bě žných situacích uplatň uje základní společ enské návyky a pravidla společ enského styku; je schopné respektovat druhé,vyjednávat, př ijímat a uzavírat kompromisy
5.Činnostní a občanské kompetence ● chápe, že zájem o to, co se kolem dě je, č inorodost, pracovitost a podnikavost jsou přínosem a že naopak lhostejnost, nevšímavost, pohodlnost a nízká aktivita mají svoje nepř íznivé dů sledky ● ví, že není jedno, v jakém prostř edí žije, uvě domuje si, že se svým chováním na ně m podílí a mů že jej ovlivnit ● dbá na osobní zdraví a bezpeč í svoje i druhých, chová se odpově dněs ohledem na zdravé a bezpeč né okolní prostř edí (př írodní i společ enské)
Co stonožka ví a co ještěneví? 1.Kompetence k učení ● soustř edě něpozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a užívá při tom jednoduchých pojmů , znakůa symbolů ● klade otázky a hledá na něodpově di, aktivněsi všímá co se kolem ně ho dě je; chce porozumě t vě cem, jevů m a dě jů m, které kolem sebe vidí; poznává že se mů že mnohému nauč it,raduje se z toho,co samo dokázalo a zvládlo 16
● učí se nejen spontánně , ale i vě domě , vyvine úsilí, soustř edí se na č innost a zámě rně si zapamatuje; př i zadané práci dokonč í, co započ alo; dovede postupovat podle instrukcí a pokynů, je schopno dobrat se k výsledků m
2.Kompetence k řešení problémů
● všímá si dě ní i problémův bezprostř edním okolí; př irozenou motivací k ř ešení dalších problémůa situací je pro ně j pozitivní odezva na aktivní zájem ● problémy ř eší na základěbezprostř ední zkušenosti; postupuje cestou pokusu a omylu, zkouší, experimentuje; spontánněvymýšlí nová ř ešení problémůa situací; hledá rů zné možnosti a varianty (má vlastní, originální nápady); využívá př i tom dosavadních zkušeností, fantazii a př edstavivost ● při ř ešení myšlenkových operací i praktických problémůužívá logických, matematických i empirických postupů ; pochopí jednoduché algoritmy ř ešení rů zných úloh a situací a využívá je v dalších situacích ● zpř esň uje si poč etní př edstavy, užívá č íselných a matematických pojmů , vnímá elementární matematické souvislosti
3. Komunikativní kompetence ● domlouvá se gesty i slovy, rozlišuje ně které symboly, rozumí jejich významu i funkci ● ovládá dovednosti př edcházející č tení a psaní ● průbě žněrozšiř uje slovní zásobu a aktivněji používá k dokonalejší komunikaci s okolím ● dovede využít informativní a komunikativní prostř edky, se kterými se bě žněsetkává (knížky, encyklopedie, poč ítač , audiovizuální technika, telefon atd.) ● ví, že lidé se dorozumívají jinými jazyky a že je možno se jim uč it; má vytvoř eny elementární př edpoklady k uč ení se cizím jazyků m
4. Kompetence sociální a personální ● dětským způ sobem projevuje citlivost a ohleduplnost k druhým, pomoc slabším, rozpozná nevhodné chování; vnímá nespravedlnost, ubližování, agresivitu a lhostejnost ● ve skupiněse dokáže prosadit, ale i podř ídit, př i společ ných č innostech se domlouvá a spolupracuje; v bě žných situacích uplatň uje základní společ enské návyky a pravidla společ enského styku; je schopné respektovat druhé, vyjednávat, př ijímat a uzavírat kompromisy ● napodobuje modely prosocionálního chování a mezilidských vztahů , které nachází ve svém okolí ● spolupodílí se na společ ných rozhodnutích; př ijímá vyjasně né a zdů vodně né povinnosti; dodržuje dohodnutá a pochopená pravidla a př izpů sobí se jim ● při setkání s neznámými lidmi č i v neznámých situacích se chová obezř etně ; nevhodné chování i komunikaci, která je mu nepř íjemná, umí odmítnout ● je schopno chápat, že lidé se rů zní a umí být tolerantní k jejich odlišnostem a jedineč nostem ● chápe, že nespravedlnost, ubližování, ponižování, lhostejnost, agresivita a násilí se nevyplácí a že vzniklé konflikty je lépe ř ešit dohodou; dokáže se bránit projevů m násilí jiného dítě te, ponižování a ubližování
5.Činnostní a občanské kompetence ● svoje č innosti a hry se uč í plánovat, organizovat, ř ídit a vyhodnocovat 17
● dokáže rozpoznat a využívat vlastní silné stránky, poznávat svoje slabé stránky ● odhaduje rizika svých nápadů , jde za svým zámě rem, ale také dokáže mě nit cesty a přizpů sobovat se daným okolnostem ● chápe, že se mů že o tom, co udě lá rozhodovat svobodně , ale že za svá rozhodnutí také odpovídá ● má smysl pro povinnost ve hř e, práci i uč ení; k úkolů m a povinnostem př istupuje odpově dně ; váží si práce a úsilí druhých ● chápe, že zájem o to, co se kolem dě je, č inorodost pracovitost a podnikavost jsou přínosem a že naopak lhostejnost, nevšímavost, pohodlnost a nízká aktivita mají svoje nepř íznivé dů sledky ● má základní dě tskou př edstavu o tom, co je v souladu se základními lidskými hodnotami a normami, i co je s nimi v rozporu, a snaží se podle toho chovat ● uvě domuje si svá práva i práva druhých, uč í se je hájit a respektovat; chápe, že všichni lidé mají stejnou hodnotu ● dbá na osobní zdraví a bezpeč í svoje i druhých, chová se odpově dněs ohledem na zdravé a bezpeč né okolní prostř edí (př írodní i společ enské)
Stonožka není popleta, ví jaká je naše planeta 1.Kompetence k učení ● soustř edě něpozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a užívá při tom jednoduchých pojmů , znakůa symbolů ● získanou zkušenost uplatň uje v praktických situacích a v dalším uč ení ● má elementární poznatky o svě tělidí, kultury, př írody i techniky, který dítě obklopuje, o jeho rozmanitostech a promě nách; orientuje se v ř ádu a dě ní v prostř edí, ve kterém žije. ● klade otázky a hledá na něodpově di, aktivněsi všímá, co se kolem ně ho dě je; chce porozumě t vě cem, jevů m a dě jů m, které kolem sebe vidí; poznává, že se mů že mnohému nauč it, raduje se z toho, co samo dokázalo a zvládlo ● učí se nejen spontánně , ale i vě domě , vyvine úsilí, soustř edí se na č innost a zámě rně si zapamatuje; př i zadané práci dokonč í, co započ alo; dovede postupovat podle instrukcí a pokynů, je schopno dobrat se k výsledků m
2.Kompetence k řešení problémů
● všímá si dě ní i problémův bezprostř edním okolí; př irozenou motivací k ř ešení dalších problémůa situací je pro ně j pozitivní odezva na aktivní zájem ● řeší problémy, na které stač í; známé a opakující se situace se snaží ř ešit samostatně ( na základěnápodoby č i opakování), nároč ně jší s oporou a pomocí dospě lého ● problémy ř eší na základěbezprostř ední zkušenosti; postupuje cestou pokusu a omylu, zkouší, experimentuje; spontánněvymýšlí nová ř ešení problémůa situací; hledá rů zné možnosti a varianty (má vlastní, originální nápady); využívá př i tom dosavadních zkušeností, fantazii a př edstavivost ● při ř ešení myšlenkových operací i praktických problémůužívá logických, matematických i empirických postupů ; pochopí jednoduché algoritmy ř ešení rů zných úloh a situací a využívá je v dalších situacích ● zpř esň uje si poč etní př edstavy, užívá č íselných a matematických pojmů , vnímá elementární matematické souvislosti 18
● rozlišuje ř ešení, která jsou funkč ní (vedou k cíli) a ř ešení, která funkč ní nejsou; dokáže mezi nimi volit
3.Komunikativní kompetence ● ovládá ř eč , hovoř í ve vhodněformulovaných vě tách, samostatněvyjadř uje své myšlenky, sdě lení, otázky i odpově di, rozumí slyšenému, slovněreaguje a vede smysluplný dialog ● dokáže se vyjadř ovat a sdě lovat své prožitky, pocity a nálady rů znými prostř edky (ř eč ovými, výtvarnými, hudebními, dramatickými apod..) ● domlouvá se gesty i slovy, rozlišuje ně které symboly, rozumí jejich významu i funkci ● v běžných situacích komunikuje bez zábran a ostychu s dě tmi i s dospě lými; chápe, že být komunikativní, vstř ícné, iniciativní a aktivní je výhodou ● průbě žněrozšiř uje slovní zásobu a aktivněji používá k dokonalejší komunikaci s okolím ● dovede využít informativní a komunikativní prostř edky, se kterými se bě žněsetkává ( knížky, encyklopedie, poč ítač , audiovizuální technika, telefon atd.) ● ví, že lidé se dorozumívají jinými jazyky a že je možno se jim uč it; má vytvoř eny elementární př edpoklady k uč ení se cizím jazyků m
4. Kompetence sociální a personální ● samostatněrozhoduje o svých č innostech; umí si vytvoř it svů j názor a vyjádř it jej ● uvě domuje si, že za sebe a své jednání odpovídá a nese dů sledky ● dětským způ sobem projevuje citlivost a ohleduplnost k druhým, pomoc slabším, rozpozná nevhodné chování; vnímá nespravedlnost, ubližování, agresivitu a lhostejnost ● ve skupiněse dokáže prosadit, ale i podř ídit, př i společ ných č innostech se domlouvá a spolupracuje; v bě žných situacích uplatň uje základní společ enské návyky a pravidla společ enského styku; je schopné respektovat druhé, vyjednávat, př ijímat a uzavírat kompromisy ● při setkání s neznámými lidmi č i v neznámých situacích se chová obezř etně ; nevhodné chování i komunikaci, která je mu nepř íjemná, umí odmítnout ● je schopno chápat, že lidé se rů zní a umí být tolerantní k jejich odlišnostem a jedineč nostem
5.Činnostní a občanské kompetence ● zajímá se o druhé i o to, co se kolem dě je; je otevř ené aktuálnímu dě ní ● uvě domuje si svá práva i práva druhých, uč í se je hájit a respektovat; chápe že všichni lidé mají stejnou hodnotu ● ví, že není jedno, v jakém prostř edí žije, uvě domuje si, že se svým chováním na ně m podílí a mů že jej ovlivnit
Stonožka a kamarádky jdou z pohádky do pohádky 1.Kompetence k učení ● soustř edě něpozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a užívá při tom jednoduchých pojmů , znakůa symbolů 19
● má elementární poznatky o svě tělidí, kultury, př írody i techniky, který dítě obklopuje, o jeho rozmanitostech a promě nách; orientuje se v ř ádu a dě ní v prostř edí, ve kterém žije. ● učí se nejen spontánně , ale i vě domě , vyvine úsilí, soustř edí se na č innost a zámě rně si zapamatuje; př i zadané práci dokonč í co započ alo; dovede postupovat podle instrukcí a pokynů, je schopno dobrat se k výsledků m ● odhaduje své síly, uč í se hodnotit svoje osobní pokroky i oceň ovat výkony druhých ● klade otázky a hledá na něodpově di,aktivněsi všímá co se kolem ně ho dě je; chce porozumě t vě cem, jevů m a dě jů m,které kolem sebe vidí; poznává, že se mů že mnohému nauč it,raduje se z toho,co samo dokázalo a zvládlo ● pokud se mu dostává uznání a oceně ní,uč í se s chutí
2.Kompetence k řešení problémů
● všímá si dě ní i problémův bezprostř edním okolí; př irozenou motivací k ř ešení dalších problémůa situací je pro ně j pozitivní odezva na aktivní zájem ● řeší problémy, na které stač í; známé a opakující se situace se snaží ř ešit samostatně ( na základěnápodoby č i opakování),nároč ně jší s oporou a pomocí dospě lého ● nebojí se chybovat, pokud nachází pozitivní oceně ní nejen za úspě ch, ale také za snahu
3.Komunikativní kompetence ● ovládá ř eč , hovoř í ve vhodněformulovaných vě tách, samostatněvyjadř uje své myšlenky,sdě lení,otázky i odpově di, rozumí slyšenému, slovněreaguje a vede smysluplný dialog ● dokáže se vyjadř ovat a sdě lovat své prožitky, pocity a nálady rů znými prostř edky(ř eč ovými, výtvarnými, hudebními, dramatickými apod..) ● domlouvá se gesty i slovy, rozlišuje ně které symboly, rozumí jejich významu i funkci ● v běžných situacích komunikuje bez zábran a ostychu s dě tmi i s dospě lými; chápe, že být komunikativní, vstř ícné, iniciativní a aktivní je výhodou ● průbě žněrozšiř uje slovní zásobu a aktivněji používá k dokonalejší komunikaci s okolím ● dovede využít informativní a komunikativní prostř edky, se kterými se bě žněsetkává ( knížky,encyklopedie,poč ítač ,audiovizuální technika, telefon atd.)
4. Kompetence sociální a personální ● ve skupiněse dokáže prosadit, ale i podř ídit,př i společ ných č innostech se domlouvá a spolupracuje; bě žných situacích uplatň uje základní společ enské návyky a pravidla společ enského styku; je schopné respektovat druhé,vyjednávat, př ijímat a uzavírat kompromisy ● spolupodílí se na společ ných rozhodnutích; př ijímá vyjasně né a zdů vodně né povinnosti; dodržuje dohodnutá a pochopená pravidla a př izpů sobí se jim
5. Činnostní a občanské kompetence ● zajímá se o druhé i o to, co se kolem dě je; je otevř ené aktuálnímu dě ní ● má základní dě tskou př edstavu o tom, co je v souladu se základními lidskými hodnotami a normami,i co je s nimi v rozporu, a snaží se podle toho chovat 20
9. Integrované bloky obsažené v tematických č ástech Stonožka a kamarádi jsou ve školce tuze rádi •
U nás ve školce ( prostř edí MŠ, kamarádi, … )
•
Chci být dobrý kamarád ( pravidla chování,vztahy)
•
Já a moje rodina vím co pro měznamená ( širší a užší rodinný kruh)
•
Mů j den (č asové pojmy)
Co dě lá stonožka od jara do zimy •
Co umí vítr a déšť ( poč así, střídání roč ních období)
•
Příroda č aruje (zvíř ata, rostliny, plody)
•
Sezonní č innosti ( sporty, č innosti v roč ních obdobích)
Stonožka není popleta, ví jaká je naše planeta •
Ten umí to a ten zas tohle ( povolání, …)
•
Co povídal semafor ( doprava)
•
Zelená planeta země ( národnosti, ekologie, vznik života na Zemi, planety ,vesmír, pokusy )
Co už stonožka ví a co ještěneví •
Doktora se nebojíme ( zdraví, nemoc, lidské tě lo,handicapovaní, kouř ení, drogy,životospráva)
•
Co všechno už umím a co se ještěnauč ím ( geometrické tvary, zápis do ZŠ)
•
Knihy jsou mů j kamarád všechno si v nich najdu rád ( knihy, verše, encyklopedie, hádanky,vlastnosti postav,dě j př íbě hu)
Stonožka a kamarádky jdou z pohádky do pohádky •
Předvedu co dovedu (besídky, dramatizace, vyprávě ní, rozhovory..)
21
•
Pohádkové svátky (lidové zvyky, obyč eje, př ísloví)
10.Charakteristika tematických č ástí ● U NÁS VE ŠKOLCE Tematická část zaměřená na adaptaci dětí na nové prostředí, kamarády, učitelky. Děti získávají schopnost, přizpůsobit se změně, jakou pro něvstup do mateřské školy je. Cílem, je adaptovat dítěna prostředí školy a třídy, přizpůsobit se režimu dne. Zvládnout základní sociální návyky (pozdravit, poděkovat, počkat, nechat druhého domluvit…) hygienické návyky a sebeobsluhu, jak při oblékání, tak při stolování. Téma přispívá k získávání schopnosti pochopit základní požadavky na chování v mateřské škole, osvojeni si základních pravidel mezilidského chování, ale i pravidel, která děti společněs učitelkou ve tříděvytvářejí a jejich dodržování. Učí děti odloučit se od rodičůbýt samostatné, sebevědomé a společenské.
● CHCI BÝT DOBRÝ KAMARÁD Děti se učí zaujímat vlastní názory a postoje, uvědomují si své já a vytváření vztah k sobě, a tím vzniká jejich sebevědomí. Hledají si partnery pro jednu ze svých základních potřeb, hru. Učí se uvědomovat si svá práva ve vztahu k druhému, (být individuálněsvobodné), ale i přiznávat stejná práva druhým a respektovat je. Pochopit a přijmout myšlenky lidských práv a rovnosti všech lidí na světě. Navazují a prohlubují kamarádské vztahy, učí se nebýt sobecké, ustoupit druhému, počkat, být solidární se slabšími nebo menšími, pečovat o druhé. Při hrách v centrech aktivit se učí spolupracovat, podřídit se, ale i vést a ovlivňovat někoho jiného. Musí řešit konflikty, domluvit se, udělat kompromis. Tematická část nabízí náměty činností při vstupu dítěte do MŠ, využívá příležitosti, kdy se vytvářejí nové vztahy mezi dětmi i dospělými v novém prostředí. V rámci odloučení na určitou dobu od rodičůse seznamují se společenstvím ostatních lidí a s pravidly tohoto soužití.
● JÁ MOJE RODINA, VÍM, CO PRO MĚ ZNAMENÁ Když se řekne „u nás doma", tak si každý představí své nejbližší v rodině, osoby, se kterými se denněsetkává. Cílem tematické části je přiblížit dětem blíže „domov“ jako pojem, ale i jako místo, kde je nám dobře. Je zaměřený na seznámení dětí s rodinou (užší i širší), vztahy mezi jednotlivými č leny – rodiče, prarodiče, sourozenci, tety, strejdové, bratranci a sestřenice. Učí se pochopit funkcí rodiny a vztahy mezi jejími členy, vzájemná pomoc a láska. Děti se v tomto tématu seznamují i s tím, že ne všechny rodiny jsou úplné, přesto plní svoji funkci vychovávat děti, pečovat o ně, dávat jim lásku, se střídavou péčí v některých rodinách. Získávají informace, že ne všechny děti mají to štěstí vyrůstat v rodině– Klokánek, Dětské domovy. Měli bychom usilovat o vytváření partnerských vztahů, umožnit rodičům přístup do školy, třídy a pozvat je k účasti na činnostech dětí. Vést s nimi dialog, provádět poradenství.
22
● CO UMÍ VÍTR A DÉŠŤ Tematická část seznamuje děti s proměnami přírody od podzimu do jara. Je zaměřena na poznávání charakteristických znakůjednotlivých ročních období zaměřených na změny počasí, které mohou děti pozorovat v příroděsamy, pocítit na vlastní kůži při pobytu venku, pozorovat z okna, přečíst si o nich v knihách a encyklopediích, vyprávět si o nich, nebo je také vnímat prostřednictvím různých činností, hudebních- vnímání hudby z CD Čtvero ročních obdob, výtvarných- různými technikami zachytit charakteristické rysy období ale i počasí. Pohybovým vyjádřením slyšeného - růst stromů, květin, vítr, déšť, opadávání listí, jejich šumění, sníh. Děti si uvědomují děje v příroděa učí se je poznat, rozlišit a ztvárnit i jinými výrazovými prostředky. Tematická část směřuje k posílení pozitivních vztahůdětí k příroděa ekologii, k pochopení pročje důležité střídání ročních období a jejich působení na lidi, zvířata, rostliny i celou naši planetu. Pochopí jak roční období ovlivňuje počasí a celé dění na planetěZemi..
● PŘÍRODA ČARUJE Tematická část je zaměřena na upevňování poznatkůo živé a neživé příroděa to formou teoretickou, i praktickou kde využijí vlastní zkušenosti – prohlížení encyklopedií, atlasůhub, určování stromů, keřůa rostlin podle klíčů. Sledování vzdělávacího pořadu Kostičky (díly: Voda, Les, Zahrádka pod střechou, Odkud nám přiteklo, Ovoce a Zelenina,…) a upevňováním teoretických znalostí při procházkách, pobytu na zahradě, výletech do lesa – poznávání stromů, kytek, ptáků, zvířat,… Uvědomování si, že příroda je v nás a všude kolem nás, venku, ale i ve třídě – květiny na oknech a s nimi spojená péče o ně– hnojení, zalévání, vysazování jarního osení, klíčení luštěnin, pozorování růstu rostlin na zahradě, využití lupy. Sledování brouků, ptákůna krmítku, zvířat v okolí veverky, myši, ale i domácí mazlíčci, které chovají lidé. Návštěva statku, pozorování koní, ovcí, koz a drůbeže a jejich důležitost v potravním řetězci lidí. Co nám dávají, proč je chováme. Také důležitost zvířat volněžijících, ale i těch exotických, se kterými se seznamujeme na výletědo ZOO, v jejich přirozených ekosystémech. Velkou oblastí vědomostí je také koloběh vody, její význam pro přírodu, a všichni vodní živočichové. Velice podstatné je také téma ochrany přírody, celého životního prostředí a získání základních poznatkůo ekologii. Prostřednictvím různých her a činností si děti uvědomují, co nám příroda dává, jak je zranitelná a jakým způsobem bychom se k ní měli chovat, pečovat o ni a chránit ji.
● SEZÓNNÍ ČINNOSTI
V této tematické části se děti seznamují s důležitostí a prospěšností pohybu pro zdraví člověka. S různými druhy sportůa to buďsezonními, zaměřenými na určité roční období, nebo se sporty, které lze dělat během celého roku v tělocvičnách a sálech nebo v parcích a na hřištích. Se sporty
23
individuálními a kolektivními, s těmi co provozují závodníci nebo i ty co dělají děti samy, s nářadím a náčiním, které při sportování potřebují. S koulováním, bobováním, klouzáním na ledu, opalováním, a hraním si s vodou. Také s historickým vývojem některých sportů, a olympiádách, jako prostředku pro setkávání a stmelování národůna celém světě. Děti získají znalosti a poznatky o sportovním chování, dodržování pravidel, vzájemné soutěživosti, ale zažijí i pocit být první dobrý zvítězit, dokázat snést porážku a umět ocenit kamaráda, za jeho výkon. O škodlivosti dopingu, a podvádění, nutnosti hrát fair play. Všechny získané vědomosti a dovednosti umět aplikovat do každodenního života a všech činností.
● TEN UMÍ TO, A TEN ZAS TOHLE
Tematická část zaměřená na seznamování dětí s různými profesemi a to jak teoreticky sledováním vzdělávacího pořadu pro děti Kostičky (díly: Sklo, Hlína, Dědova dílna, Hasičnebojsa), tak i praktickým - zaměřeným na poznávání práce dospělých lidí (kuchařek a provozních v MŠ, popelářů, policistů, prodavaček, pošťaček, květinářek, stavebních dělníků, zaměstnanců zahradnických firem, řidičůMHD, …). Cílem je vytváření pozitivního vztahu k práci rozhovory o povolání rodičůa nejbližších lidí, podtržení významu jednotlivých profesí a zaměstnání. Hry na práci dospělých v jednotlivých centrech aktivit, pantomima, hádanky, prohlížení encyklopedií. Uvědomit si potřebu lidské práce a její význam pro jedince, jak ekonomický tak společenskýuplatnění, sounáležitost se skupinou lidí, radost z vykonané práce, uspokojení… Mít pově domí a
různých druzích práce, vě dě t, kdo nás léč í, kdo vař í, ocenit práci rodič ůa uvě domit si, že i já budu někdy ně kde pracovat. Pochopit důležitost školy a vzdělávání, získávání znalostí vědomostí a návyků, které využijí ve svém budoucím povolání, potřeba pracovat a uplatnit se.
● CO POVÍDAL SEMAFOR
Tato tematická část se snaží rozvíjet vlastnosti, které ovlivňují reakci dětí při chování v určitých dopravních situacích – paměť, pozornost, soustředěnost, ukázněnost, ohleduplnost, vnímání i orientaci v prostoru, vnímání nebezpečí. Děti se každodenněstávají účastníky silničního provozu, musí reagovat na dopravní situace a orientovat se v základních pravidlech silničního provozu, poznávat dopravní značky, seznámit se s pravidly vedoucími k jejich bezpečnosti. Proto je pro nědůležité, aby si prakticky nacvičili chování na ulici. Musí respektovat základní pravidla silničního provozu a pravidla chování chodce jako jeho účastníka. Vyzkoušet a procvičit si to mohou nejlépe při vycházkách do blízkého okolí, i do centra Brna, nebo při jízdách na koloběžkách a kolech na školní zahradě. Někdy navštěvujeme nedaleké dopravní hřiště, kde se hrou a zábavou prakticky učí, jak se v silničním provozu chovat Dále nabízíme náměty pro prevenci nebezpečí v silničním provozu, kterými určitěje poutavé vyprávění a vlastní zkušenosti hasičů, a hlavněpolicie ČR či Městské policie s předvedením aut, techniky a vybavení na školní zahradě. Děti získávají znalosti, dovednosti a poznatky o bezpečném chování v silničním provozu, a tak se předejde mnohým nehodám.
24
● ZELENÁ PLANETA ZEMĚ
Cílem této tematické části je seznámit děti se světem kolem nás, s vesmírem, hvězdami, planetami, sluncem a měsícem, se střídáním dne a noci, ročních období, koloběhem života. Ukázat dětem planetu Zemi formou mapy, globusu a vzdělávacích pořadův Planetáriu v kontextu celého vesmíru. Děti se na mapěnebo globusu poznávají jiné světadíly, státy, oceány, moře, řeky. Seznamují se s tím, že i v jiných zemích žijí lidé jiných národností, odlišné barvy pleti, hovořící jiným jazykem, že je tam jiná příroda, prostředí, zvířata. Poznávají město, ve kterém žijí, při vycházkách, ale i cílených poznávacích exkurzích po památkách (hrad Špilberk, kostel Na Petrověa U Jakuba, Kamenná panna, socha Mozarta), seznamují se s brněnskými příběhy a pověstmi. Smyslem je rozvíjet u dětí kladný vztah ke svému okolí, přírodě, prostředí a městu, ve kterém žijeme, k vlasti. Seznamují se s rozdílem mezi městem a venkovem. Děti se učí poznávat a chápat, že lidská činnost může životní prostředí chránit, ale také poškozovat. Pro ekologickou výchovu dětí celoročněvyužíváme naši školní zahradu, kde jsme založili kompost, Třídíme odpad a snažíme se přiblížit dětem potřebu ekologického chování v rámci ochrany celé planety Země.
● DOKTORA SE NEBOJÍME Děti v této tematické části poznávají své tělo, jeho jednotlivé části, vnitřní orgány a jejich funkci, seznámí se s možnostmi prevence úrazůa nemocí, uvědomí si hodnotu vlastního zdraví, které je třeba chránit sportem, zdravou stravou a životním stylem. Zorientují se v tom, co je zdravé a pro tělo prospěšné a co mu naopak škodí. Dotkneme se zdravých potravin a stravovacích návyků, zdůrazníme potřebu pití a spánku, odpočinku. V námětových hrách si můžou při hře na doktora dostatečněvyzkoušet své ošetřovatelské schopnosti a zdokonalit své znalosti z oblastí těla a zdraví a nemoci. Dozví se, co nemoci způsobuje a také jak se proti nim bránit. Preventivní program určený dětem předškolního věku „ Normální je nekouřit“ představuje návrh aktivit, jak postupovat při seznamování dětí s tím, co je droga, je zaměřen proti vzniku kuřáctví alkoholismu a drogové závislosti. Jeho smyslem je položit základy pro pozdější zdravý vývoj jedince. Myslíme si, že podaří-li se vytvořit zdravé životní návyky v dětství, je pravděpodobné, že budou většinu jedincůprovázet i v dospělém věku. Díky preventivnímu programu, Medvídková nemocnice získají nové vědomosti z oblasti lékařství, naučí se nebát ošetření u lékaře a stanou se součástí některých odborných ošetření svých plyšových medvídků. Poskytnou morální podporu své hračce, když ji něco bolí. Také další program „Zdravý zoubek“ jim dává velké množství informací o potřeběčistit si zuby a pečovat o svoji ústní dutinu. Získají přehled o správném chování u lékaře a potřeběho navštěvovat.
● CO UŽ UMÍM A CO SE JEŠTĚ NAUČÍM
K tématu patří i podpora zvídavosti a zájmu z objevování nových informací, kdy jsou děti vedeny k zájmu o knihy – zdroj informací, poučení a zábavy. Naučí se, jak a kde hledat informace, a kde je použít, získají svoje odpovědi na otázky, seznámí se encyklopediemi, knihami, počítači, tablety, výukovými CD. Dozví se něco o ekologii a jak dělat jednoduché pokusy. Získají základy environmentální výchovy. Děti se v této tematické části seznamují s časovými pojmy – části dne, dny v týdnu, měsíce v roce, roční období a činnosti s nimi spjaté. Procvičují jemnou motoriku,
25
grafomotoriku, uchop a držení tužky, stříhání. Procvičí si vědomosti potřebné k zápisu do ZŠ – geometrické tvary, barvy, početní představy, znalost svého jména, bydliště, jména a povolání svých rodičů, sourozenců. Zvládnou orientaci v prostoru i na ploše, určí se rozlišovat pravou a levou stranu, fonematicky rozlišovat první a poslední hlásku ve slově, naučí se dělit slova na slabiky. Popsat děj, situaci, vyřídit vzkaz. Naučí se překonat strach a neznámého prostředí, a komunikovat jinde než v MŠ a své rodině .
● PŘEDVEDU CO DOVEDU Tato tematická část je zaměřená na jazykovou a dramatickou výchovu. Děti se v ní seznamují s různými druhy literatury (poezie, bajka, próza, pohádka, veršovaná pohádka, pohádky dramatizované i zpívané). Rozvíjíme u nich jazykový cit při řešení hádanek, doplňování rýmů, vytváření homonym, synonym. Doplňují texty, vyprávějí pohádky, dovyprávějí rozpovídané pohádky podle vlastní fantazie. Seznamují se s ilustracemi a grafickou stránkou knih, šetrněs nimi zachází. Při dramatizaci pohádek manipulují s různými druhy loutek. Z různých materiálůvyrábí kulisy a scénu. V pantomiměpohybem vystihnout to nejdůležitější na postavách, aby ostatní poznali, co předvádějí. V převlecích se vciťují do jednotlivých rolí, které si vzájemněstřídají, spolupracují ostatními dětmi, neruší jejich produkci, učí se chovat v divadle a při společných událostech. Připravují se na vystoupení pro rodiče, překonávají strach a ostych před větší skupinou lidí. Zpívají písničky, hrají na rytmické nástroje, tančí ve spojení s klavírem nebo na reprodukovanou hudbu. Hrají hry s pohybem.
● POHÁDKOVÉ SVÁTKY
Děti se v této tematické části seznamují s tradicemi a zvyky našich největších svátků– velikonoc, Mikuláše, vánoc, masopustu, čarodějnic, dne dětí. Prakticky si vyzkoušejí některé zvyky (rozkrojení jablíčka – hvězdička, plovoucí svíčky, házení střevíce, Barborky – větvičky třešní, upletení pomlázky, zdobení kraslic, setí jarního osení do květináčů). Seznamují se s lidovými pranostikami a jejich významu do budoucnosti. Při oslavěMikuláše překonají strach a obavu z neznámého a nadpřirozeného a naučí se reálně zhodnotit svoje chování. Při masopustním veselí (karnevalu) ochutnají pravé domácí koblížky, zatančí a zasoutěží si v maskách, které si i vlastnoručněvyrobí. Při oslavěVelikonoc, svátkůjara, si připomenou lidové zvyky a obyčeje. Při oslavěMDD si na naší tradiční pouti děti nakoupí drobnosti v perníkové chaloupce za „peníze“, které „ získají “ splněním soutěžních disciplín a tím získají reálnou představu o cenězboží a potřeběvydělávat peníze.
26
11.Evaluač ní systém Motto: Neveď me dě ti k prů mě rnosti! Budeme-li posilovat to, co je slabé mů žeme př ijít o to, co je silné. Cílem evaluace je optimalizace a zlepšování vzdě lávacího procesu a podmínek, za nichž vzdělávání probíhá. Je to systematická př edem př ipravená č innost.
Podmínky autoevaluace: ● znalost Rámcového vzdě lávacího plánu ● zpracování našeho Školního vzdě lávacího programu v souladu s RVP PV ● vytvoř ení funkč ních evaluač ních nástrojů(kritérií, metod, technik)
a) Struktura evaluace v naší MŠ: 1. na úrovni jedinců
● smě rem k dítě ti - hodnocení vzdě lávacích výsledkůdě tí.
Je třeba dbát, aby hodnocení nebylo srovnávání dě tí, ale hodnotili se individuální pokroky. Co?
– – –
individuální vývoj dítě te záznam o vzdě lávacích pokrocích, plně ní klíč ových kompetencí portfolio
– – – – –
pedagogická diagnostika rozhovory uč itelek rozhovory s rodič i shromažď ování výsledkůpráce dě tí tabulka klíč ových kompetencí
Jak?
● smě rem k dospě lým Co? 27
–
hodnocení a sebehodnocení pedagogů , zamě stnanců :
– – – – –
hospitace ř editelky, vzájemné hospitace pedagogická, provozní porada kontrola př ípravy pedagoga na integrovaný blok kontrola diagnostických záznamůo dě tech autoevaluač ní dotazník
Jak?
2. na úrovni tř ídy Co?
– – – – –
tématické č ástí centra aktivit ,didaktická nabídka dě tem vzdě lávací nabídku soulad TVP a ŠVP užívání kooperativních forem práce
– – – – –
hodnotící list ( záznam a zhodnocení tématického bloku) hodnotící list tabulka evaluace tématických č ástí podle DVC porovnávání autoevaluavce
Jak?
3. na úrovni školy a) hodnocení školy Co? – podmínky – klima – pedagogické vedení – spolupráce s rodič i Jak? – písemný dotazník – pedagogické porady – informač ní nástě nky, internet, CD- fotky, spolupráce s klubem rodič ů – dotazníky pro rodiče b) hodnocení ŠVP CO? – rámcové cíle – soulad s RVP PV a ŠVP – plně ní úkolu školy Jak?
– – – –
vlastní hodnocení školy výroč ní zpráva roč ní plán porovnat realitu, stav kterého bylo dosaženo se zámě ry a obsahem programu stanoveného 28
– pedagogická porada, diskuze ,jak vyhovuje vzdě lávacím zámě rů m
d)Evaluace naší mateřské školy. Co?
Kdy?
Kdo?
Rámcové cíle
2x ročně
všechny učitelky
Dílčí cíle
po tematické části
všechny učitelky
Klíčové kompetence
Po tématické části
všechny učitelky
Tabulka kompetencí
Hodnocení tématické č ásti
Po tématické části
všechny učitelky
Hodnotící list
Individuální pokroky dětí ve vzdělávání
ř íjen, květen, leden-předškoláci
třídní učitelky
Diagnostika dítětepísemně
Portfolio
průběžně
všechny učitelky
Do složky každému dítěti
Podmínky vzdělávání
1x ročně
všechny učitelky
Písemný dotazník
Práce pedagoga
září
učitelky na třídě –vzájemně
Hospitace- rozbor a zápis
květen
všechny učitelky
Autoevaluační dotazník
1x ročněčerven
třídní učitelky
Dotazník pro rodiče
Spolupráce s rodiči
Jak? Ústněna pedagog. poradě, výroční zpráva Tabulka evaluace tématických částí podle DVC
Písemné vyhodnocení
Průběžnědle potřeby
ř editelka, učitelky
29
Nástěnky,fotky, internet, akce klubu rodičů
Naše evaluace není jen papírový dokument. Její formativní síla je v působení na rozvoj č lově ka a zkvalitně ní práce!
30
