ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ MATEŘSKÁ ŠKOLA TELNICE 2014 - 2016

Název programu:

„S KAMARÁDY ŠŤASTNĚ, HRAVĚ, VESELE POZNÁVÁM SVĚT“

Naše krédo:

„JSEM ČLOVÍČEK MALÝ, ALE ŠIKOVNÝ, CHCI POZNAT SVĚT, VE KTERÉM ŽIJI“ Tento program byl vytvořen podle nového dokumentu MŠMT – Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání, řídí se jeho cíly a záměry.

Motto:

Nad zlato dražší klenot jest dítě, ale nad sklo křehčejší…. Takoví jsme po celý život, jakými nás učila dětská výchova J. A. Komenský

Č.j. 118/2014

1

Školní vzdělávací program byl - zpracován v srpnu 2014 a projednán na pedagogické radě 22. 8. 2014. Aktualizován 24.8.2015.

STRUKTURA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU I. Identifikační údaje o MŠ II. Obecná charakteristika školy III. Podmínky předškolního vzdělávání 1. Věcné podmínky předškolního vzdělávání 2. Životospráva 3. Psychosociální podmínky 4. Organizační zajištění chodu MŠ 5. Řízení mateřské školy 6. Personální zajištění 7. Spoluúčast rodičů IV. Organizace vzdělávání V. Charakteristika vzdělávacího programu VI. Vzdělávací obsah VII. Evaluační systém

2

I.

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE O MATEŘSKÉ ŠKOLE

Sídlo školy:

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA TELNICE

Masarykovo nám. 4, okres Brno - venkov, příspěvková organizace Odloučené pracoviště:

pracoviště Mateřská škola Telnice Palackého 402, 664 59 Telnice Tel.: 544224130

Stránky školy:

www.zstelnice.cz

E-mail:

[email protected]

Zřizovatel školy:

Obec Telnice

Adresa zřizovatele:

Růžová 243, 664 59 Telnice

Identifikátor zařízení:

600 109 615

Právní forma:

příspěvková organizace

Mateřská škola:

IZO 107 603 888

Školní jídelna při mateřské škole:

IZO 103 091 670

Ředitel školy:

Mgr. Petr Gabrhel

Vedoucí učitelka:

Markéta Krejčiříková

Provoz školy:

od 6:30 – 16:30 hodin

Kapacita školy:

75 dětí

Počet přihlášených dětí:

75 dětí

Počet pedagogických pracovníků:

6

Třídy:

Tygříci: celodenní ved. uč. Markéta Krejčiříková uč. Ivana Slezáková Medvídci: celodenní uč. Eva Stehlíková, Dis. uč. Vladimíra Králová

3

Myšičky: celodenní uč. Iveta Křížová uč. Veronika Slezáková Počet provozních pracovnic:

2 (školnice 8 hod.)

Mateřská škola zahrnuje:

1 školní jídelnu

Pracovnice ŠJ při MŠ:

3 kuchařka 8 hod kuchařka 6 hod ved. ŠJ 4 hod a provozní prac. 4 hod vedl. prac. poměr (8 hod.)

Zpracovatel ŠVP:

vedoucí učitelka a pedagogický kolektiv

II. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ŠKOLY Představení školy – Historie školy Mateřská škola v Telnici byla založena 15. 3. 1948 a umístěna v jedné třídě národní školy. V roce 1954 byla pro nedostatek místa ve škole uzavřena. Provoz byl znovu otevřen v r. 1956 a to celodenní v místnostech bývalé orlovny. Učitelkou byla p. L. Vopelková, pěstounka p. Dobra Fialová. Budova nové mateřské školy byla postavena na místě původní mateřské školy – pozemek zbourané orlovny. Novou mateřskou školu si zbudovali sami občané brigádnicky a s velkým nadšením v roce 1979. Ve vedení nové mateřské školy úspěšně pokračovala paní ředitelka Věra Životská až do svého odchodu do důchodu. Její nástupkyní byla paní Sylva Brzobohatá, která v roce 2008 odešla pracovat do svého místa bydliště. Po celou dobu byla mateřská škola udržována v bezvadném stavu, jen větší úprava se týkala nové sedlové střechy. Lokalita školy Škola se nachází uprostřed obce v klidnější části s bezprašným prostředím. K budově patří velká školní zahrada, částečně zalesněná, se zatravněnou plochou, dvěma pískovišti, zahradním přístřeškem na hračky a dřevěnými průlezkami. Zahrada je využita ke sportovním a kulturním aktivitám. V roce 1995 obecní úřad postavil na zahradě mateřské školy dřevěný přístřešek pro úschovu zahradního nábytku, hraček a pomůcek. V roce 2011 byla ve spolupráci obce a rodičů upravena školní zahrada. Byly vysázeny listnaté stromy a také nový dřevěný domeček na hračky. V těsné blízkosti školy se nachází velká budova, která byla v roce 2005 nově zrekonstruována na bytovky, a zabírají část školního pozemku. Stavební firma mezi bytovkami a školou postavila nový dřevěný plot. Soukromý majitel bytovek přislíbil vystavět nový chodník pro děti na školní zahradě.

4

Změny ve vedení školy: K 1.1. 2003 přešla Mateřská škola. do právní subjektivity a stala se součástí Základní školy. Mateřská škola Telnice je odloučené pracoviště Základní školy Telnice, příspěvkové organizace. Vnitřní vybavení, uspořádání školy a počet tříd, další využívané prostory. Budova mateřské školy je prostorná, prosvětlená, dvoutřídní s velkou vstupní halou, která slouží jako jídelna pro děti ze Základní školy. Budova pavilon je jednotřídní. Kapacita školy je podle hygienických předpisů uzpůsobena pro 72 dětí. V roce 2003 obec budovala vodovodní přípojku. V roce 2013 proběhlo zateplení budovy a byla udělána nová fasáda. Také byly vyměněny špatné střešní tašky. V roce 2014 byl přistavěn nový jednotřídní pavilon. K mateřské škole patří školní kuchyně. Každá třída má šatnu a zdravotně hygienické zařízení (umývárny, toalety). Místnost určená pro sklad zahradních hraček byla v minulých letech obecním úřadem pronajímána soukromníkům. V roce 2004 byla přebudována na kancelář vedoucí školní jídelny. Stejně tak byly zrekonstruovány a zmodernizovány prostory školní kuchyně. V roce 2011 byl zakoupen nový konvektomat Fagor včetně příslušenství do školní kuchyně. Další místnosti slouží jako kancelář vedoucí učitelky, šatna pro pedagogické pracovnice, šatna pro školnici a sklepní místnosti. Mateřská škola je vytápěna plynovým topením. Pavilon je vytápěn podlahovým topením. Práci s topením vykonává vyškolený topič.

III. PODMÍNKY PŘEDŠKOLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ 1. Věcné podmínky předškolního vzdělávání (popis základních, stálých a trvalých podmínek) 1. Budova mateřské školy byla postavena v roce 1979, je prostorná, prosvětlená, dvoutřídní s velkou vstupní halou. Nový pavilon mateřské školy byl postaven v roce 2014. Je zde jedna třída. Prostory mateřské školy jsou dostatečně velké, jsou dodrženy podlahové plochy (počet m2 na dítě) a vzduchové kostky (objem vzduchu počet m3 na 1 dítě). Prostorové uspořádání odpovídá skupinovým a individuálním činnostem. Prostory tříd máme rozčleněny do menších hracích koutů, slouží pro aktivity, hry a práci. 2. V návaznosti na třídy jsou šatny pro děti, umývárny. Tyto dostupné prostory usnadňují učitelce přehled o dětech. Ke třídám také patří malý kabinet na pomůcky a přípravná kuchyňka. Ve všech třídách se každý den rozkládají a zase skládají hygienicky nezávadná lehátka na odpolední odpočinek dětí. 3. Vybavení hračkami, pomůckami a materiály odpovídá bezpečnosti, nezávadnosti, počtu dětí, jejich věku a také velikosti prostoru. Hračky jsou průběžně obnovovány. 5

4. Dvě třídy jsou vybaveny starým, již nevyhovujícím nábytkem, který neodpovídá antropomorfickým požadavkům. Třetí třída je vybavena novým vyhovujícím nábytkem. Skříně a police na hračky jsme umístili do zorného pole dětí. Děti mají k hračkám snadný přístup, k samostatnému výběru, s ohledem na bezpečnost a uspořádání třídy. Do budoucna se budeme snažit vybavit třídy o nový dětský nábytek. 5. Třídy jsou esteticky upravené, výzdoba je přizpůsobená chápání dětí, mají vymezené prostory na vystavení svých výtvorů, k vidění i pro rodiče. 6. Škola se nachází uprostřed obce v klidnější části s bezprašným prostředím. Za budovami MŠ se nachází školní zahrada s povrchem členitým, je zatravněná a zalesněná. Povrch je upraven tak, aby dětem umožňoval rozmanité pohybové aktivity-stromy, keře, možnost pozorování drobného hmyzu, ježků, pozorování a poslech zpěvu ptactva, mírný kopeček na sáňkování. Součástí zahrady jsou dvě pískoviště, dřevěné průlezky, dřevěný domeček na hračky, sáně, nářadí, koloběžky, zahradní nábytek. 8. Prostorové uspořádání odpovídá skupinovým a individuálním činnostem. Prostory tříd máme rozčleněny do menších hracích koutů, slouží pro aktivity, hry a práci (způsob jejich využití koutů ad. Popis a formy vzdělávání). Hrací kouty nejsou všechny tematicky zaměřené a vybavené. K naplánovaným činnostem připravujeme a umisťujeme materiál, tak aby děti stimuloval k aktivitě, hře a práci a také aby podporoval rozvoj některých typů inteligence dítěte (teorie mnohočetných inteligencí H.Gardnera). Koutky po skončení činností uklízíme. 2. Životospráva 1. V roce 2002 byla obcí zbudována vodovodní přípojka, máme kvalitní vodu. Pro pitný režim je voda převařována. Dětem je zajišťována plnohodnotná a vyvážená strava. Strava je vždy chutná, plnohodnotná, je dodržován technologický postup. Děti jsou vedeny k samostatnosti v sebeobsluze. Je dodržován pitný režim, sklenička s namalovanou značkou pro každé dítě. Děti se při jídle samy obslouží, chystají a utírají si prostírání, ubrousky. Mezi jídly jsou dodržovány časové intervaly max. 3 hodiny. Děti nenutíme do jídla. Máme individuální přístup k problémovým strávníkům. Respektujeme přání rodičů, které jídlo dítě nesmí nebo zásadně nejí. Kuchařka je ochotna vařit dietu po domluvě s rodičem. Rodiče jsou seznamováni s jídelníčkem, ProvoznÍm řádem ŠJ, (způsob omlouvání a možnost odebrání stravy při onemocnění dítěte). 2. Rodiče si mohou po domluvě s učitelkou přivádět a odvádět děti dle potřeby. 3. Upřednostňujeme volný pohyb na školní zahradě před vycházkami a snažíme se dodržovat dobu pobytu 2 hod. denně (přihlížíme k vhodnosti počasí). 4. K pobytu venku využíváme dostatečně velkou školní zahradu. Zařazujeme pohybové hry na volném prostranství. Na vycházkách se dle možnosti vyhýbáme rušnému 6

provozu, učíme děti používat přechod pro chodce a hodnotit dopravní situaci. Využíváme terčíky a signalizační reflexní pásky, vesty. 5. K odpočinku dětí se denně rozkládají a skládají lehátka s matracemi a peřinkami. Respektujeme individuální potřebu a délku spánku. Děti jsou ukládány ke spánku ve stejnou hodinu, zajišťujeme jim klid pro spaní. Dětem s nižší potřebou spánku nabízíme ve třídě klidnou aktivitu, dodržování biorytmu. 3. Psychosociální podmínky 1. V MŠ vytváříme příjemné, estetické a bezpečné prostředí (velké prostory, čistota, teplo aj.), pohodu takto: - pravidelný denní režim-pravidelné střídání činností a odpočinku - k dítěti přistupujeme jako k individualitě - individuální potřeby jsou projevem specifických potřeb předškolního dítěte - dobře uspokojovat potřeby – znamená vědět v jakých formách - předcházíme stresovým situacím tím, že se snažíme udržovat kvalitní mezilidské vztahy, nejlépe se nám daří vytvářet partnerské vztahy mezi učitelkami (vhodnou organizací práce, navzájem si vycházíme vstříc, dobrou náladou přispíváme k pozitivní atmosféře), dále mezi učitelkami a dětmi, učitelkami a ředitelkou, učitelkami a školnicí. 2. Adaptace - při zápisu: - vedoucí učitelka seznamuje rodiče s učitelkami, personálem, s prostorami školy, s řádem školy, stravovacími zvyklostmi - při zápisu má dítě možnost seznámit se s novým prostředím v blízkosti svého rodiče - příležitost k vzájemnému poznávání, získávání potřebných informací - mladší sourozenci – poznávají prostory a pozorují dění v MŠ v době přivádění starších sourozenců do MŠ se zákonným zástupcem - učitelka radí zákonným zástupcům, jak mohou usnadnit vstup do MŠ, sladit domácí zvyklosti s režimem v MŠ - učitelka klade na nové dítě takové požadavky, které je schopno zvládnout. 3. Přirozené lidské potřeby se projevují u každého jednotlivce, proto respektujeme potřeby dětí a předcházíme tak frustraci dítěte. Využíváme model přirozených lidských potřeb A. Maslowa. - ve třídě se snažíme vytvořit takové podmínky, aby umožňovaly uspokojení všech a učení dětí bylo efektivní - všechny potřeby jsou stálé a všudypřítomné - děti mají možnost volby z nabízené aktivity s různou obtížností - přizpůsobujeme se přáním a potřebám dětí - děti se podílejí během celého roku na vytváření společných pravidel, která vyplývají z konkrétní situace, mohou se samostatně rozhodovat (výběr kamaráda, hračky, prostředí) - nepřetěžujeme děti – respektujeme individualitu dítěte (dítě si vybere tu aktivitu, která je mu přiměřená, např. 6tileté dítě si vybere úkol pro 3letého, na víc se necítí, naopak 4leté si vybere úkol s obtížností pro 6tiletého).

7

Během hry učitelka: - povzbuzuje děti - vytváří pravidla – uklízení věcí na své místo - učí děti zodpovědnosti - povzbuzuje děti při úklidu - přispívá k příjemnému prožitku - pořádek děti uklidňuje, přispívá k pocitu bezpečí. Zkušenosti nám ukazují, že jedním z nejúčinnějších způsobů učení je učení dětí navzájem. Vyhovujeme tak potřebám dítěte kontaktu s vrstevníky, dítě vrůstá do skupiny dětí. Do mateřské školy jsou přijímány děti od tří let na základě „Zápisu do mateřské školy. Děti jsou rozděleny do tří tříd, jedna třída 5-6leté děti a dvě třídy 3-4letých dětí. 4. Rovnocenné postavení dětí zajišťujeme takto: - učitelka komunikuje s dětmi tak, že jim projevuje uznání (nesnižuje jeho lidskou důstojnost, nezesměšňuje) - učitelka přispívá k pocitu sounáležitosti (neodmítá, dává najevo přijetí, přijímá odlišnost druhého) - umožňuje dítěti realizovat se (nemanipuluje s ním, umožňuje mu výběr, diskutuje s ním). 5. Volnost a osobní svoboda je vyvážená mírou omezení (disciplíny): - je zaveden pravidelný denní řád s jasnými pravidly chování ve skupině, samy děti si určují podmínky, snaží se je dodržovat, vyhodnocovat situace - učitelka respektuje individuální tempo dětí a umožňuje dokončit činnost - klade na dítě takové požadavky, jaké zvládá - učitelka nabízí vstřícnou a trpělivou pomoc dětem při situacích, které nezvládají v době odpoledního odpočinku jsou nespavým dětem nabízeny klidné činnosti. 6. Komunikace: - učitelka využívá všech druhů vstřícné komunikace s dítětem, verbální, neverbální a komunikace činem - skoro denně zařazujeme s dětmi komunitní kruh, ověřujeme si, jak děti získávají sebedůvěru. 7. Učitelky se snaží neřešit konflikty před dětmi: - upouštíme od direktivního vedení, podporujeme samostatnost dítěte, (pochvala, povzbuzení, pomoc) 8. Důvěra mezi učitelkou a dítětem: - dítě je nejvíce otevřeno komunikaci s učitelkou - učí se od ní komunikovat s okolím - vstřícnou komunikací s dítětem učitelka ovlivňuje schopnost komunikovat činem (dítě dodrží pravidlo, že dítě s něčím pomůže, něco podá, někoho pohladí, někomu poradí) - vztah dítě a učitelka je založen na respektu vůči potřebám druhého člověka.

8

4. Uspořádání dne, Psychohygienické podmínky Uspořádání dne zajišťuje právo dětí na spontánní aktivity, využití situací, podněty a nabídku činností. Zázemí Všichni společně vytváříme dětem klidné, čisté a bezpečné prostředí aby se cítily spokojené a šťastné. Zajišťujeme dětem pravidelný denní řád, který dětem umožňuje organizaci činností dětí přizpůsobit jejich potřebám, více svobody a samostatnosti. Upouštíme od společně organizovaných činností. Děti jsou seznamovány s jasnými pravidly chování ve skupině, samy si určují svoje podmínky, snaží se je dodržovat a vyhodnocovat situace. Životospráva Dětem je zajišťována plnohodnotná strava podle předpisů. Dodržujeme pitný režim, děti jsou zvyklé se během dne kdykoliv samy napít v jídelním koutu. Vedeme děti k samostatnosti při obsluze, vzájemně si pomáhají. Děti nenutíme do jídla. Hračky Děti mají k hračkám volný přístup, samy si je vezmou i uklidí, menší děti s pomocí učitelky a starších dětí. Ke hře si děti vybírají hrací kout, činnost, kamaráda. Učí se dodržovat daná pravidla – nerušit jiné děti, střídat se, rozdělit si role, společně uklízet. Pohyb Dětem zajišťujeme především spontánní tělesný pohyb, zejména na čerstvém vzduchu. Posiluje se tak odolnost organismu proti infekcím a kompenzuje neuropsychickou zátěž. Zařazujeme vhodně pohybové aktivity podle potřeb dětí: individuální kompenzační cvičení, skupinová cvičení – zdravotní (předcházení vadnému držení těla), k relaxačnímu cvičení využíváme rehabilitační bazén, rozvíjíme hrubou a jemnou motoriku (grafomotorická cvičení – senzomotorická koordinace), vytváříme a upevňujeme návyky: hygienické, kulturní, pracovní a sebeobslužné. Děti mají lehce přístupné tělocvičné nářadí v tělocvičném koutku. Děti se s ním učí zacházet, sestavit ke cvičení. Starší děti umí nářadí připravit i podle společně vytvořeného nákresu, plánku. Podle vzniklé situace si vytváříme pravidla (kvůli bezpečnosti): počet dětí, způsob provedení cviku, počet opakování, směr cvičení, ohleduplnost ke kamarádovi. Učitelka dohlíží na děti, u těžkých cviků dává záchranu. Dbáme na pravidelné střídání činností a odpočinku. Udržujeme vhodné mikroklima (optimální teplota a vlhkost vzduchu, dostatečné větrání. Vhodně volenými pohybovými činnostmi rozvíjíme u dětí volní vlastnosti: kontrolu, sebeovládání, sebedůvěru, cvičí se pozornost a soustředěnost, rozvíjí se sociální inteligence.

9

Vzdělávání Vzdělávání je uskutečňováno během celého dne ve všech situacích a činnostech vyváženě, formou spontánních i řízených aktivit ve skupinkách. Přispívá k tomu i zvolněný režim dne, kdy děti vedeme k samostatnosti v rámci dodržování daných pravidel (ad. Popis podmínek). Omezujeme učení předáváním již hotových poznatků, dítě samo objevuje svět pomocí hry a svou vlastní tvořivostí. Pobyt venku K pobytu venku využíváme velkou školní zahradu a snažíme se dodržovat dobu pobytu 2 hodiny denně. Oběd Děti si prostírají stoly - samostatně chystají prostírky, ubrousky, požívají příbor, samostatně si chodí pro jídlo, které jim vydává paní kuchařka, odnesou si použité nádobí. Odpočinek Respektujeme individuální potřeby spánku dětí. Dětem s nižší potřebou spánku nabízíme klidné aktivity ve třídě tak, aby nerušily ostatní spící děti.

5. Organizační zajištění chodu 1. V průběhu dne je zajištěna postupnost a plynulost spontánních i řízených činností při uspořádání dne vycházíme z konkrétní situace naší MŠ. Snažíme se sladit potřebu svobody a potřebu řádu – vyvážení je důležité pro zdravý vývoj dítěte. Den máme uspořádaný tak, aby poskytoval dostatek prostoru pro hlavní seberozvíjející se činnost dítěte – hru. 2. Pedagog se plně věnuje dětem a vzdělání: - učitelka klade na děti požadavky, které je schopno zvládnout - učitelka uskutečňuje vzdělávání dětí podle Třídního vzdělávacího plánu v souladu se Školním vzdělávacím programem. - učitelka nabízí vstřícnou, trpělivou pomoc dětem při činnostech a situacích, které děti nezvládají 3. Zázemí, klid, bezpečí, soukromí: - učitelka přijímá děti vlídně, ranní rozhovor s dítětem a rodičem podle potřeby, situace - učitelka navozuje kladný citový vztah mezi sebou a dětmi - pomůže vybrat hračku, kamaráda - pravidla dodávají dětem pocit stálosti, dodržují je děti i učitelky 10

- děti mají volný přístup k hračkám, nízké poličky v dosahu dětí - děti si vystavují své výtvory na určitých místech, vědí, že si mohou hru dokončit příště. 4. Vyváženost spontánních a řízených her: viz Specifika předškolního vzdělávání - RVP Styl učitelky - učitelka vylaďuje rovnováhu mezi: řízením dětských činností nepřímou účastí ve spontánní hře dětí využíváním vzniklých situací (situační učení) Děti při spontánních činnostech: - děti se učí hlavně smyslovou zkušeností, nápodobou, interakcí a emočním prožíváním, že myslí vším, co dělají a že většinu svých prožitků čerpají z kontaktu a citových vazeb - děti se učí samy při hře, pronikají tak do okolního světa, poznávají ho ve veškerých situacích, k nimž v MŠ během dne dochází - děti svou vlastní prožitou zkušeností (prožitkem), přímým zážitkem při hře – používají všechny možné formy (experimentování, manipulování, pozorování, konstruování, tvoření, pomoc při práci) - učitelka má nepřímou účast na spontánní hře dětí, vstupuje do hry jako partner a využívá vznikajících situací. Děti při řízených činnostech: - děti neučíme přednášením, ale děláním, činnostmi, které vedou k citovému prožitku - operativně využíváme zážitků z kulturních akcí, které děti silně zaujaly a mimořádně je zařazujeme dětem ke zpracování - aktivity nad rámec: kulturní akce, divadelní představení, besídky, sportovní akce, výstavky, výlety, zájmové kroužky v MŠ. 5. Zajištění dostatku času pro spontánní hru: - učitelka poskytuje dětem dostatek času pro spontánní hru i její pokračování - děti mají možnost nechat stavby a nedokončené výtvory do druhého dne a pokračovat ve hře - problém u dětí, které chodí ráno pozdě do školy, že si málo pohrají – apelujeme na rodiče - s předstihem upozorňujeme děti, že je potřeba hru dokončit - hračky jsou uloženy v nízkých policích a skříních, usnadňují dětem orientaci a přístup - hračky si děti berou samy a vedeny aby je po ukončení hry vracely na místo - hrám dětí je vyhrazen celý prostor třídy - třídy jsou rozděleny do hracích koutů, většinou s určitým druhem. 6. Aktivity jsou organizovány takto: - veškeré aktivity jsou dětem nabízeny, nepřímo organizovány

11

- učitelka s dětmi společně hovoří k vybranému podtématu, zjišťuje co děti ví a co by se ještě chtěly dozvědět, jaký materiál by mohly přinést z domu, nejstarší děti se domlouvají mezi sebou, jak by činnost zorganizovaly (scénka, cvičení, nachystání nářadí, pomůcky, vytvoření skupinek…) - učitelka zpracovává podtémata teorie mnohočetných inteligencí podle H. Gardnera - učitelka zajistí podmínky (materiál, pomůcky – připraveným prostředím uč. nepřímo ovlivňuje učení, poskytne nedirektivní podporu, některé činnosti dětem předvádí ) - obměňujeme hrací kouty - nemáme vybavená centra aktivit, pomůcky a materiál chystáme, po skončení děti pomáhají i s úklidem - děti se zapojují do organizace činností, hned vidí výsledky své práce - děti přinášejí materiály z domu (knihy, fotografie, nakreslené a vystřižené obrázky, obaly, apod.) - někteří rodiče se také zapojí přinášením výtvarného materiálu. 7. Podmínky pro individuální, skupinové i frontální činnosti zajišťujeme úpravou prostředí ve třídách, využíváním hracích koutů - učitelka vyčleňuje a rozděluje prostor pro hru a pokud možno, orientuje ji do volného prostoru - učitelka navrhuje takové činnosti, při nichž mohou děti pracovat ve skupinách, ve dvojicích, nebo individuálně. 8. Soukromí dětí: - ve spontánní hře učitelka sleduje dodržování dohodnutých pravidel (vede děti ke spokojenosti), obsazování herních koutů, úklid hraček - učitelka vyčleňuje a rozděluje prostor pro hru a pokud možno, orientuje ji do volného prostoru, na zem nebo do zahrady. - sezení u stolečků omezuje jen na činnosti, které to nezbytně vyžadují - učitelka respektuje, že dítě má právo hru odmítnout nebo i hrát si samo - umožňuje dětem i stavby bunkrů a domečků tak – aby nepoškozovaly nábytek, zbytečně nepřenášely věci. Při nedodržení a porušení pravidla, domeček opustí, dojde k ukončení činnosti (k dispozici hotové textilní domečky, tunel, deky, tenké látky, kolíčky, provázky) - děti mají právo prosadit se ve hře, přizpůsobit se záměrům druhých, hrát si s dětmi i sám - učitelka neodmítne, když dítě požádá o spoluúčast ve hře, o pomoc, o radu - děti mají právo užívat spontánně celý prostor třídy i některé vybavení, pokud dodržují dohodnutá pravidla - pokud se dítě rozhodne hrát si v určitém hracím koutu, má právo vybrat si kamaráda, odmítnout jiné dítě ke hře, dodržovat kapacitu koutu - při velkém zájmu o kout si děti s učitelkou domluví pravidlo pro střídání dětí 9. Snažíme se, aby plánování činností vycházelo z potřeb a zájmů dětí: - při používání metody teorie mnohočetných inteligencí podle H. Gardnera, má každé dítě příležitost učit se podle svých předpokladů, schopností, uplatnit svoje zájmy a vybere si z nabídnutých činností, která mu vyhovuje - učitelka využívá hru dětí k poznávání jejich vývoje a citlivě stimuluje na tomto základě jejich individuální vývoj 12

6. Řízení MŠ 1. Mateřská škola Telnice je odloučené pracoviště Základní školy Telnice, příspěvkové organizace.  mateřskou školu řídí ředitelka školy, vedoucí učitelka je zodpovědná za provoz mateřské školy ředitelce  vztahy mezi vedoucí učitelkou a učitelkami je založen na vzájemné kooperaci  vedoucí učitelka vede organizaci předškolního vzdělávání, vede dokumentaci mateřské školy, zajišťuje materiální oblast  zaměstnanci školy mají vymezeny pravomoci a úkoly 2. Informační systém  ředitelka školy řídí mateřskou školu a některé pravomoci deleguje na vedoucí učitelku  vedoucí učitelka je pověřena koncepčním řízením, organizací provozu školy a vedením zaměstnanců  vztah mezi vedoucí učitelkou a učitelkami je založen na kooperaci, spolurozhodování, učitelky vyjádří svůj názor k dané problematice, ochotně pomohou řešit situaci. Vedoucí učitelka se radí s učitelkami o tvorbě ŠVP (evaluace, SWOT analýza, vzdělávací obsah aj.)  všechny pedagogické pracovnice si uvědomují svou zodpovědnost za práci, kterou vykonávají  vedoucí učitelka projevuje důvěru všem zaměstnancům, aktivně naslouchá a snaží se jim porozumět, ke každému zaměstnanci přistupuje individuálně vedoucí učitelka dává učitelkám prostor v jejich tvůrčí práci s dětmi 3. Hodnocení práce:  máme vytvořen plán motivace vedení lidí, plán kontrolní činnosti (hospitace), kritéria k hodnocení učitelek 4. Pedagogický sbor pracuje jako tým (společná domluva na přípravě akcí, výměna zkušeností a nápadů, vzájemná podpora)  rodiče spolupracují formou materiální pomoci, osobní konzultace s učitelkou, pomoc s opravami hraček 5. Při plánování pedagogické práce a chodu školy vycházíme z hodnocení ročního plánu, z podmínek školy, vypracovaly jsme swot analýzu 6. Školní vzdělávací program vypracovává vedoucí učitelka spolu s učitelkami.  máme vytvořen plán vnitřní evaluace k několika oblastem chodu školy  hodnotíme vzdělávací proces - tematické celky, vedeme diagnostiku dětí, vedeme záznamy o pozorování dítěte 7. Mateřská škola spolupracuje s odborníky: logopedická poradna, PPP, částečně s dětskou praktickou lékařkou, s rodiči, zřizovatelem, základní školou, orlovnou, sokolem…

13

7. Personální a pedagogické zajištění 1. Odborná způsobilost: všechny pedagogické pracovnice mají vystudovanou minimálně střední pedagogickou školu a mají možnost dalšího vzdělávání (učitelky si vybírají odborné semináře dle potřeb školy a vlastního zájmu z nabídky Speciálního pedagogického centra v Brně, viz Plán dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků) 2. Pracovní tým učitelek je stmelený, stabilní. Učitelky se vzdělávají, usnadňuje jim to práci s dětmi.(odborná literatura, odborné vzdělávací semináře - Osvědčení, vzájemné předávání zkušeností) 3. Služby pedagogů viz Pracovní doba učitelek 4. Profesionalita učitelek – je dána pedagogickou kvalifikací, odpovědným přístupem k práci, vzděláváním dětí podle Rámcového vzdělávacího programu 5. Nadstandardní služby zajišťované odborníky: předplavecká výuka, logopedie (náprava řeči), PPP (pedagogicko-psychologická poradna), divadelní představení (dojíždění umělců nebo zájezdy do divadla), kroužky - výtvarný, hudebněpohybový, angličtina, flétna, ESS – edukativně stimulační skupinky. 8. Spoluúčast zákonných zástupců 1. Spolupráce je přínosem k možnosti jednotného působení školy a zákonných zástupců na dítě při výchově dítěte. 2. Rodina umožňuje pronikání reality do prostředí MŠ (příležitost k obohacování o profesionální a životní zkušenosti.) 3. Učitelky sledují potřeby jednotlivých rodin a snaží se jim porozumět, vyhovět. Při zápisu do MŠ se seznamujeme se zákonnými zástupci a potřebami rodiny, škola seznamuje zákonné zástupce se svými záměry. 4. Možnost zákonných zástupců podílet se na dění v MŠ a účastnit se různých programů, zákonní zástupci mají možnost v kteroukoliv dobu setkat se s vedoucí učitelkou (po domluvě). 5. Zákonní zástupci jsou informováni o dění v MŠ typy spolupráce se zákonnými zástupci: dotazníky, společná setkání, kalendářní rozpis akcí na školní rok, www stránky, nástěnky, informační plakáty v hale, články ve Zpravodaji, hlášení z obecního rozhlasu… 6. Přítomnost zákonných zástupců ve škole: - zákonní zástupci se seznamují v praxi s výchovnými záměry a metodami MŠ - zákonní zástupci mají možnost názorně získat podněty, dovednosti, jak vést dítě doma 14

- někteří zákonní zástupci si nevědí rady s dítětem, které má problémy, nevědí jak mu správně pomoci - mohou pozorovat své dítě v odlišném prostředí od domova, posuzovat, jak si vede v komunikaci s ostatními dětmi, z toho vyvozují závěry: buď směrem k sobě (co by měli dělat se svým dítětem), nebo si přejí, aby škola udělala s jejich dítětem. 7. Pedagogové pravidelně informují zákonné zástupce o prospívání dítěte: - na nástěnkách jsou vystavené práce dětí - učitelky využívají každodenního setkávání s rodiči ke krátkým pohovorům - prohlubují své poznatky o dítěti a dávají zákonným zástupcům najevo zájem a pochopení pro potřeby dítěte - upozorňuje zákonné zástupce na problémy dítěte se školní zralostí a zprostředkovává odborné vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně 8. Pedagogové zachovávají mlčenlivost: - kompetence o poskytování informací o dětech má jen učitelka - evidenční listy a diagnostické listy, záznamové archy jsou uloženy na uzavřeném místě a přístupny jen učitelkám, popř. zákonným zástupcům k nahlédnutí - MŠ respektuje názory zákonných zástupců na způsoby výchovy dětí - dle možností pořádáme pro zákonné zástupce odborné přednášky lékařů a logopedů - nabízíme zákonným zástupcům spolupráci s OPPP a na základě vyšetření a doporučení poradny se zákonní zástupci mohou sami rozhodnout o odložení školní docházky svého dítěte. - dítěti, které má odloženou školní docházku se individuálně věnujeme, upevňujeme a rozvíjíme potřebné oblasti, dle doporučení poradny.

IV. ORGANIZACE VZDĚLÁVÁNÍ 1. Podmínky pro příjímání dětí: Do mateřské školy jsou přijímány děti zpravidla od tří let a to na základě Zápisu do mateřské školy a Směrnice č.2/2005 pro přijímání dětí. 2. Organizační prostředí - uspořádání života, uspořádání dne v MŠ. Zajišťuje dětem naplnění svobody, řádu a rovnováhy ve vzájemném působení volnosti a disciplíny. 3. Po nástupu nových dětí do mateřské školy jsou děti rozděleny do dvou tříd. K dětem přistupujeme individuálně, citlivě, aby se dítě bez problémů adaptovalo na nové prostředí. Děti se seznamují s učitelkami a provozními pracovnicemi, které dětem naslouchají a svou klidnou komunikací přispívají k pocitu bezpečí.

15

V. CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU a) Koncepce mateřské školy: Základní filosofie a vize naší mateřské školy: Náš školní vzdělávací program vychází z hlavní myšlenky: SPOKOJENÉ A ŠŤASTNÉ DĚTI, NAUČIT DĚTI ZÁKLADNÍM SCHOPNOSTEM A DOVEDNOSTEM DŮLEŽITÝM PRO CELÝ DALŠÍ ŽIVOT. ROZVÍJET SAMOSTATNOST, ZDRAVÉ SEBEVĚDOMÍ, SEBEJISTOTU A TVOŘIVOST DĚTÍ. Pracujeme podle Rámcového vzdělávacího programu předškolního vzdělávání. Při každodenní práci s dětmi máme na paměti tři hlavní rámcové cíle  rozvojový  hodnotový  postojový b) Vytýčení dlouhodobých cílů z koncepce na období 2013 – 2015 Ve výchově a vzdělávání dětí směřujeme k těmto cílům:

1. Vychovávat děti k dobrým mezilidským vztahům, ke spolupráci, k prosociálnímu jednání. 2. Rozvíjet osobnost dítěte a vycházet z jeho individuálních potřeb, schopností a zájmů. 3. Přirozeně rozvíjet a podněcovat dovednosti, hodnoty a postoje důležité pro dítě před vstupem do Základní školy. Projekt vychází: 1. Ze situace školy, Swot analýzy 2. Z analýzy výchovné práce školy, evaluace ŠVP 2008-2011, ŠVP 2011-2013 3. Řídí se dokumentem Ministerstva školství – Rámcovým vzdělávacím programem 4. Je brán zřetel na věkové složení dětí 5. Z možností a podmínek školy a jejího okolí c) Popis organizace výchovy a vzdělávání dětí: Specifika předškolního vzdělávání:  vyváženost mezi spontánními a řízenými činnostmi  dát dětem základy klíčových kompetencí důležitých pro jeho další rozvoj. Ke zdárnému předškolnímu vzdělávání přispívá zvolněný režim dne, děti vedeme k samostatnosti v rámci dodržování daných pravidel viz Popis podmínek

16

Dále uplatňujeme tyto metody: komunikativní kruh, tvořivá dramatika, prožitkové učení, využití vzniklých situací – situační učení, řízené skupinové činnosti, řízené individuální činnosti. Převládají spontánní činnosti nad řízenými. Uplatňujeme pedagogický styl – metodu prožitkového učení, které je založeno na citovém prožívání a osobních zkušenostech dítěte, podmínkou, aby se dítě chtělo učit je emoční zaujetí a zájem. Preferujeme tyto činnosti: volná hra, psychomotorické cvičení, výlety, exkurze, kooperativní a námětové hry, práce s encyklopediemi, třídění odpadu, ruční práce s přírodninami a odpadovým materiálem. Popis způsobu práce se ŠVP při vzdělávací práci s dětmi: Ve své práci s dětmi se řídíme: a) státním dokumentem RVP PV (rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání), který vydalo MŠMT b) školním dokumentem ŠVP (školním vzdělávacím programem) s tématy c) třídním dokumentem TVP (třídním vzdělávacím programem) s podtématy ad. a) RVP PV předkládá obecné záměry vzdělávání v podobě rámcových cílů a výstupy v podobě klíčových kompetencí. Tyto klíčové kompetence jsou soubory předpokládaných vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot, ke kterým směřuje naše vzdělávání dětí. ad. b) Předškolní vzdělávání uskutečňujeme podle ŠVP, který jsme si pro školu vytvořili podle RVP PV. Vzdělávací obsah (uspořádání učiva) ŠVP je uspořádán do pěti tematických celků (Témat), která propojují všech pět vzdělávacích oblastí:  Dítě a jeho tělo  Dítě a jeho psychika  Dítě a ten druhý  Dítě a společnost  Dítě a svět Každá vzdělávací oblast obsahuje dílčí vzdělávací cíle a dílčí kompetence. Každé Téma se vztahuje k určitému okruhu poznatků (které dětem nabízíme) a jsou k nim vybrány dílčí cíle z RVP, které se vztahují (souvisí) ke klíčovým kompetencím.

17

ad. c) Ve třídě pracuje učitelka s Třídním vzdělávacím programem tak, že si z nabízených Témat vybere a vytvoří Podtéma pro konkrétní práci s dětmi. Tím, že pracujeme s dílčími cíli a naplňujeme je konkrétními činnostmi s dětmi, se dostáváme k průběžnému naplňování dílčích kompetencí a postupně i k naplňování klíčových kompetencí, ke kterým směřuje naše vzdělávání. Vzdělávání je uskutečňováno během celého dne ve všech situacích a činnostech vyváženě, formou spontánních i řízených aktivit a to individuálně či ve skupinkách. Přispívá k tomu i zvolněný režim dne, kdy děti vedeme k samostatnosti v rámci dodržování daných pravidel (ad. Popis podmínek). Provádíme individuální logopedická cvičení u logopedky. Druhy a formy činností, které děti vykonávají: činnosti spontánní a řízené, skupinové, individuální, frontální, relaxační, odpočinkové. Ve vzdělávání upřednostňujeme rozvíjení smyslového vnímání jako základu veškerého přirozeného poznávání. Nabídka akcí: divadelní a hudební představení v MŠ, zájezdy do divadel, Dílničky tvoření pro rodiče s dětmi, Mikulášská nadílka, Adventní a Předvánoční vystoupení, Karneval, Školní ples, Den Matek, Den dětí, táborák… Nadstandardní aktivity: Předplavecký výcvik, angličtina pro nejmenší, výtvarné dílničky, tancování a zpívání, edukativně - stimulační skupiny, logopedie K tvorbě bezpečného a sociálního prostředí přispívají rituály a tradice. Rituály – třídní: Ranní kruh: přivítání, vzájemné sdělování zážitků, co nás dnes čeká - komunikativní kruh: sdílení prožitků dne, zhodnocení, Oslavy narozenin…

18

VI. VZDĚLÁVACÍ OBSAH TÉMATICKÉ CELKY

TÉMATICKÝ CELEK

Č. 1. SEZNAMUJEME SE SE SVĚTEM LIDÍ KOLEM NÁS

TÉMATICKÝ CELEK

Č. 2. POZNÁVÁM SVOJE TĚLO A PEČUJI O SVÉ ZDRAVÍ

TÉMATICKÝ CELEK

Č. 3. SEZNAMUJEME SE S TRADICEMI A ZVYKY

TÉMATICKÝ CELEK

Č. 4. POZNÁVÁME PŘÍRODU

TÉMATICKÝ CELEK

Č. 5. OBJEVUJEME SVĚT

19

TÉMATICKÝ CELEK Č. 1.: SEZNAMUJEME SE SE SVĚTEM LIDÍ KOLEM NÁS Charakteristika tematického celku Uvědomění si pojmu svět a všeho, co se k tomuto tématu vztahuje. Pochopení smyslu a významu vlastní existence. Uvědomění si existence ostatních lidí. Seznámení s prostředím mateřské školy. Umět odlišit známé lidi od cizích. Uvědomění si důležitosti kladných vztahů mezi lidmi a dokázat je ocenit. Rozeznávat a chápat pojmy rodina, přátelé, učitelé a uvědomit si svoji sociální roli v kolektivu. Dokázat se adaptovat na různé změny, které se v jeho životě odehrávají. Uznávat fakt, že každá společnost má svá pravidla, která se musí respektovat a dodržovat. Umět rozlišovat různá povolání a činnosti, které mohou lidé provozovat. Uvědomění si vlastních možností v této oblasti. Charakteristika z hlediska obecných cílů RPV 1. Co všechno se mohou děti naučit, poznat, s čím se mohou obeznámit?  Seznámit děti s prostředím školy, třídy (hrací kouty), s kolektivem.  Poznávat kamarády, své jméno, jméno kamaráda, svou značku, podporování a navozování kamarádských vztahů.  Vytvářet zdravé životní návyky a postoje dětí.  Vést děti k osvojení si věku přiměřených praktických dovedností.  Rozvíjet schopnost dětí žít ve společenství ostatních lidí, spolupracovat, spolupodílet se, přináležet k tomuto společenství (ke třídě, k rodině, k ostatním dětem), vnímat a přijímat základní hodnoty a pravidla v tomto společenství uznávané.  Budou se učit pravidla při různých hrách a následky nesprávného chování.  Naučí se poznávat strukturu rodiny.  Vytvářet u dětí prosociální postoje k druhým, rozvíjet jejich sociální citlivost, toleranci, respekt a přizpůsobivost.  Poznávat role ostatních.  Poznávat a uvědomovat si svoji roli v kolektivu.  Dokázat se podřídit (přizpůsobit) kolektivu.  Důvěřovat kamarádů, učitelkám.  Uvědomovat si svoji roli v rodině i ostatních.  Umět určit členy rodiny, získat povědomí o širší rodině.  Učit se vnímat sebe jako součást společnosti a umět se podřídit jejím pravidlům.  Děti se budou učit rozlišovat činnosti, které mohou vykonávat sami a které jen dospělí.  Učit se charakterizovat povolání, profese a lidské činnosti.  Poznávat role ostatních. 2. S jakými morálními či lidskými hodnotami, postoji se mohou děti setkat?  Při adaptaci na prostředí se děti setkávají s tolerancí, s komunikací a spoluprací s ostatními kamarády.  Posílí důvěru samy v sebe. 20

 Děti zjistí potřebu dodržování řádu, pravidel, radost ze vzájemného prožitku a objevování.  Děti ocení vzájemnou pomoc jednoho k druhému, rozvinou se kamarádské vztahy při společné hře.  Správně reagovat na pokyny dospělého, respektovat příkazy, zákazy – dodržování bezpečnosti.  Rozvíjení mezilidských vztahů.  Děti se budou učit předcházet konfliktním situacím vzájemnou domluvou.  Děti budou projevovat kladné citové vztahy k jednotlivým členům rodiny.  Chápat, že rodičům děláme radost svou ukázněností, pořádností, úspěchy při plnění drobných úkolů a přímou pomocí v domácnosti.  Děti poznají, že každý má jiné schopnosti.  Uplatňovat svoji dovednost ve prospěch společenství.  Kladné citové vztahy k rodině.  Pocit sounáležitosti s rodinou a bezpečí. 3. Jakým způsobem vytvoříme v tématu prostor pro samostatnost, svobodu, sebevědomí dětí, budou mít možnost ovlivnit chod věcí?  Při hrách se děti budou moci svobodně rozhodnout s kým, kde si bude hrát, komu půjčí hračku.  Spolupodílet se na tvorbě pravidel soužití ve třídě, ale i dodržovat je.  Pocit zodpovědnosti i povinnosti při úklidu a ukládání hraček, pomůcek, svých dětí při odchodu.  Děti budou mít možnost samostatně manipulovat s předměty a využít možnosti účasti při poznávání. 4. Dílčí vzdělávací cíle:  posilování prosociálního chování ve vztahu k ostatním lidem (v rodině, v mateřské škole, v dětské herní skupině apod.)  rozvoj schopnosti žít ve společenství ostatních lidí (spolupracovat, spolupodílet se), přinášet k tomuto společenství (ke třídě, k rodině, i ostatním dětem) a vnímat a přijímat základní hodnoty v tomto společenství uznávané  vytvoření povědomí o mezilidských morálních hodnotách  ochrana osobního soukromí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi i dospělými  poznávání pravidel společenského soužití a jejich spoluvytváření v rámci přirozeného sociokulturního prostředí, porozumění základním projevům neverbální komunikace obvyklým v tomto prostředí  uvědomění si vlastního těla  poznávání sebe sama rozvoj pozitivních citů dítěte ve vztahu k sobě (uvědomění si vlastní identity, získání sebevědomí, sebedůvěry a relativní citové samostatnosti)  osvojení si elementárních poznatků, schopností a dovedností dítěte, rozvoj schopnosti projevovat se autenticky, chovat se autonomně, prosociálně a aktivně se přizpůsobovat společenskému prostředí a zvládat jeho změny  rozvoj základních kulturně společenských postojů, návyků a dovedností dítěte, rozvoj schopnosti projevovat se autenticky, chovat se autonomně, prosociálně a aktivně se přizpůsobovat společenskému prostředí a zvládat jeho změny 21

 seznamování s místem a prostředím, ve kterém dítě žije, a vytváření pozitivního vztahu k němu  rozvoj schopnosti žít ve společenství ostatních lidí (spolupracovat, spolupodílet se), přinášet k tomuto společenství (ke třídě, k rodině, i ostatním dětem) a vnímat a přijímat základní hodnoty v tomto společenství uznávané  vytvoření povědomí o mezilidských morálních hodnotách  rozvoj schopnosti citové vztahy vytvářet, rozvíjet je a city plně prožívat  vytváření prosociálních postojů k druhému (rozvoj sociální citlivosti, tolerance, respektu, přizpůsobivosti apod.)  rozvoj schopnosti sebeovládání  ochrana osobního soukromí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi i dospělými  seznamování s pravidly chování ve vztahu k druhému  vytváření elementárního povědomí o širším přírodním, kulturním i technickém prostředí, o jejich rozmanitosti, vývoji a neustálých proměnách 5. Klíčové kompetence:  v běžných situacích komunikuje bez zábran a ostychu s dětmi i s dospělými; chápe, že být komunikativní, vstřícné, iniciativní a aktivní je výhodou  chápe, že nespravedlnost, ubližování, ponižování, lhostejnost, agresivita a násilí se nevyplácí a že vzniklé konflikty je lépe řešit dohodou; dokáže se bránit projevům násilí jiného dítěte, ponižování a ubližování  spoluvytváří pravidla společného soužití mezi vrstevníky, rozumí jejich smyslu a chápe potřebu je zachovávat  uvědomuje si, že za sebe i své jednání odpovídá a nese důsledky  odhaduje své síly, učí se hodnotit svoje osobní pokroky i oceňovat výkony druhých  ve skupině se dokáže prosadit, ale i podřídit, při společných činnostech se domlouvá a spolupracuje; v běžných situacích uplatňuje základní společenské návyky a pravidla společenského styku; je schopné respektovat druhé, vyjednávat, přijímat a uzavírat kompromisy  dokáže rozpoznat a využívat vlastní silné stránky, poznávat svoje slabé stránky  napodobuje modely prosociálního chování a mezilidských vztahů, které nachází ve svém okolí  má smysl pro povinnost ve hře, práci i učení; k úkolům a povinnostem přistupuje odpovědně; váží si práce i úsilí druhých  všímá si dění i problémů v bezprostředním okolí; přirozenou motivací k řešení dalších problémů a situací je pro něj pozitivní odezva na aktivní zájem  má základní dětskou představu o tom, co je v souladu se základními lidskými hodnotami a normami, i co je s nimi v rozporu, a snaží se podle toho chovat  dětským způsobem projevuje citlivost a ohleduplnost k druhým, pomoc slabším, rozpozná nevhodné chování; vnímá nespravedlnost, ubližování, agresivitu  chápe, že se může o tom, co udělá, rozhodovat svobodně, ale že za svá rozhodnutí také odpovídá  zajímá se o druhé i o to, co se kolem děje; je otevřené aktuálnímu dění  spolupodílí se na společných rozhodnutích; přijímá vyjasněné a zdůvodněné povinnosti; dodržuje dohodnutá a pochopená pravidla a přizpůsobí se jim

22

 chápe, že zájem o to, co se kolem děje, činorodost, pracovitost a podnikavost jsou přínosem a že naopak lhostejnost, nevšímavost, pohodlnost a nízká aktivita mají svoje nepříznivé důsledky  získanou zkušenost uplatňuje v praktických situacích a v dalším učení 6. Podtémata:  Moje třída o seznámení s kamarády, pravidly, prostředím a zaměstnanci MŠ o malba některou z výtvarných technik na téma moje třída, moji spolužáci o pohybové hry ve třídě o vedení dětí k správnému ukládání hraček, k vážení si hraček o vedení dětí ke komunikaci se spolužáky a zaměstnanci MŠ, k prosociálnímu chování o logico tabulky (Ve školce)  Rodina a já o vzbudit v dětech vědomí příslušnosti k rodině o podpora dobrých vztahů v rodině o hudební činnosti, hra na Orffovy nástroje o malba na téma rodina o přátelské rozhovory dětí o svojí rodině  Lidé kolem nás o rodina, kamarádi, lidé známí a cizí o vyzdvižení dobrých vlastností na sobě i kamarádech o rozlišování mezi lidmi známými a lidmi cizími o rozhovory s dětmi na téma lidé, kamarádi a jak je vidím o malba na téma můj nejlepší kamarád  Ten dělá to a ten zas tohle o seznámení s různými profesemi o rozhovory s dětmi na téma čím bych chtěl být o hry na povolání – vyjádření profese pomocí pantomimi o tematické básně a písně o hry s převleky o pracovní listy např. Přiřaď věci k profesi

23

TÉMATICKÝ CELEK Č. 2.: POZNÁVÁM SVOJE TĚLO A PEČUJI O SVÉ ZDRAVÍ Charakteristika tematického celku Seznámení se s vlastním tělem a jeho možnostmi. Uvědomění si důležitosti zdraví, závažnosti nemoci a její prevence. Osvojení si základních návyků, které vedou ke zdravému životnímu stylu. Učení se všech pojmů a činností, které se vztahují k tématu. Naučit se vnímat své tělo, které má různé potřeby a umět je správným způsobem uspokojovat. Seznámení se s různými druhy sportů a pohybových aktivit. CHARAKTERISTIKA TÉMATU z hlediska obecných cílů RPV 1. Co všechno se mohou děti naučit, poznat, s čím se mohou obeznámit?  Děti se seznámí se svým tělem (jeho částmi a orgány) a funkcemi.  Budou poznávat, že se tělo v průběhu času mění – jednotlivé fáze lidského života, co je a bude následovat (dětství, dospělost, stárnutí).  Budou mít představu, že city souvisí s tělesnými projevy.  Seznámí se s důležitostí správného životního stylu a jak pečovat o své zdraví.  Děti budou poznávat všech pět smyslů.  Vést děti k osvojení si dovedností důležitých k podpoře zdraví, bezpečí, osobní pohody, pohody prostředí.  Vytvářet u dětí prosociální postoje k druhým, rozvíjet jejich sociální citlivost, toleranci, respekt a přizpůsobivost.  Poznávat okolní svět, to co vidí, slyší, hmatá, pociťuje.  Dbát o svoji bezpečnost v MŠ, na školní zahradě, doma i v obci. 2.   

S jakými morálními či lidskými hodnotami, postoji se mohou děti setkat? Uplatňovat svoji dovednost ve prospěch společenství. Při smyslových hrách budou navazovat kontakty. Děti poznají, že každý má jiné schopnosti.

3. Jakým způsobem vytvoříme v tématu prostor pro samostatnost, svobodu, sebevědomí dětí, budou mít možnost ovlivnit chod věcí?  Uchováním a rozvojem pohybových dovedností budou moci vědomě ovlivňovat své návyky vedoucí k zdravému životnímu stylu.  Postará se o sebe a o druhé podle svých sil.  Odhadovat rizika ohrožující jeho bezpečnost. 4.   

Dílčí vzdělávací cíle: ochrana osobního soukromí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi i dospělými rozvoj schopnosti sebeovládání osvojení si poznatků o těle a jeho zdraví, o pohybových činnostech a jejich kvalitě

24

 rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních (vnímání, naslouchání, porozumění) i produktivních (výslovnosti, vytváření pojmů, mluvního projevu, vyjadřování)  osvojení si poznatků a dovedností potřebných k vykonávání jednoduchých činností v péči o okolí při spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí a k ochraně dítěte před jeho nebezpečnými vlivy  rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky (koordinace a rozsah pohybu, pohyblivosti, dýchání, koordinace ruky, oka apod.), ovládání pohybového aparátu a tělesných funkcí 5. Klíčové kompetence:  chápe, že nespravedlnost, ubližování, ponižování, lhostejnost, agresivita a násilí se nevyplácí a že vzniklé konflikty je lépe řešit dohodou; dokáže se bránit projevům násilí jiného dítěte, ponižování a ubližování  chápe, že se může o tom, co udělá, rozhodovat svobodně, ale že za svá rozhodnutí také odpovídá  zajímá se o druhé i o to, co se kolem děje; je otevřené aktuálnímu dění  ovládá řeč, hovoří ve vhodně formulovaných větách, samostatně vyjadřuje své myšlenky, sdělení, otázky i odpovědi, rozumí slyšenému, slovně reaguje a vede smysluplný dialog  odhaduje rizika svých nápadů, jde za svým záměrem, ale také dokáže měnit cesty a přizpůsobovat se daným okolnostem  uvědomuje si, že za sebe i své jednání odpovídá a nese důsledky 6. Podtémata:  Moje tělo o seznámit se s pohybovými možnostmi, částmi těla o pohybové hry na rozvoj hrubé i jemné motoriky o didaktické obrázky o cvičení na nářadí o společný výtvarný projekt na téma postava  Dbáme o své zdraví o prevence nemocí, poučit se o lékařích, o zdraví o ranní rozcvičky na koberci o hry dětí na různé profese (na doktory - převleky) o básně např. Honzík dostal nemoci, Bříško skrývá žaludek o pracovní listy např. Rostu zdravě, Zdravé dobroty, Moje tělo a zdraví  Člověk má pět smyslů o porozumět všem pěti smyslům o vysvětlení pojmů smysl, hmat, čich, sluch, chuť, zrak… o malba na téma pět smyslů o poznávání smysli: sluch – hudební nástroje, zrak – obrázky, tvary, barvy, čich – vůně z okolí (květiny, jídlo), hmat – předměty  Máme mlsný jazýček? o potraviny, vaření, zdravá výživa 25

o o o o

vysvětlení pojmů zdravé a nezdravé potraviny rozdíly mezi zdravými potravinami a nezdravými pracovní listy hry dětí na restauraci

 Hraji si a sportuji o pohyb je zdravý o pohybové hry ve třídě i na zahradě o cvičení na nářadí, ranní rozcvičky o hry s gymnastickými míči o didaktické obrázky o rozhovory s dětmi o sportech, které mají rády

26

TÉMATICKÝ CELEK Č. 3.: SEZNAMUJEME SE S TRADICEMI A ZVYKY Charakteristika tematického celku Pochopení důležitosti a významu tradic a zvyků. Vysvětlení všech pojmů, které se k tématu vztahují. Uplatnění metody výchovy zážitkem. Zařazení různých slavností a zvyků do časové posloupnosti během roku. Prohlubování mezilidských vztahů a lidských emocí. Pochopení důležitosti tolerance a důvěry. Mít zdravý pohled na koloběh lidského života. CHARAKTERISTIKA TÉMATU z hlediska obecných cílů RPV 1.       

Co všechno se mohou děti naučit, poznat, s čím se mohou obeznámit? Rozlišovat dobro a zlo, pohádkový a skutečný svět. Bude si rozvíjet estetické vnímání, cítění, prožívání, zapojovat všechny smysly. Vyjádří charakter masky (převleku) pohybem. Dodržování bezpečnosti při účasti na kulturně společenských akcích. Dodržovat samostatně kulturní návyky při společných akcích. Seznamovat se s tradicemi a zvyky vztahujícími se k určitému svátku. Budou poznávat, že se tělo v průběhu času mění – jednotlivé fáze lidského života, co je a bude následovat (dětství, dospělost, stárnutí).

2. S jakými morálními či lidskými hodnotami, postoji se mohou děti setkat?  Bude docházet k prohlubování citových vztahů mezi dětmi, upevňování žádoucích charakterových vlastností.  Děti budou získávat odvahu, zbavovat se ostychu (Mikulášská nadílka, besídky).  Budou si vytvářet prosociální postoje k druhému – tolerance, respekt, vzájemná spolupráce.  Budou mít možnost podílet se na přípravě plánovaných akcí.  Ověří si míru odvahy, samostatnosti.  Uplatňování vlastních nápadů, fantazie.  Samostatně budou vyjadřovat svá přání. 3. Jakým způsobem vytvoříme v tématu prostor pro samostatnost, svobodu, sebevědomí dětí, budou mít možnost ovlivnit chod věcí?  Samostatné sbírání informací o zvycích, získání zkušeností prožitkem.  Budou projevovat dětským způsobem, co cítí.  Budou se moci samostatně vyjádřit ke sledovanému a prožitému (k zážitku). 4. Dílčí vzdělávací cíle:  rozvoj poznatků, schopností a dovedností umožňujících pocity, získané dojmy a prožitky vyjádřit  rozvoj společenského i estetického vkusu (rozvoj kulturně estetických dovedností (slovesných, výtvarných hudebních, dramatických)  rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností verbálních i neverbálních. 27

 vytváření elementárního povědomí o širším přírodním, kulturním i technickém prostředí, o jejich rozmanitosti, vývoji a neustálých proměnách  rozvoj komunikativních dovedností (verbálních i neverbálních) a kultivovaného projevu  seznamování se světem lidí, kultury a umění, osvojení si základních poznatků o prostředí, v němž žije  rozvoj a kultivaci mravního a estetického vnímání, cítění a prožívání 5. Klíčové kompetence:  dokáže rozpoznat a využívat vlastní silné stránky, poznávat svoje slabé stránky  rozlišuje řešení, která jsou funkční (vedoucí k cíli), a řešení, která funkční nejsou; dokáže mezi nimi volit  ve skupině se dokáže prosadit, ale i podřídit, při společných činnostech se domlouvá a spolupracuje; v běžných situacích uplatňuje základní společenské návyky a pravidla společenského styku; je schopné respektovat druhé, vyjednávat, přijímat a uzavírat kompromisy  průběžně rozšiřuje svou slovní zásobu a aktivně ji používá k dokonalejší komunikaci s okolím  chápe, že zájem o to, co se kolem děje, činorodost, pracovitost a podnikavost jsou přínosem a že naopak lhostejnost, nevšímavost, pohodlnost a nízká aktivita mají svoje nepříznivé důsledky  domlouvá se gesty i slovy, rozlišuje některé symboly, rozumí jejich významu i funkci  má elementární poznatky o světě lidí, kultury, přírody i techniky, který dítě obklopuje, o jeho rozmanitostech a proměnách; orientuje se v řádu a dění v prostředí, ve kterém žije  dokáže se vyjadřovat a sdělovat své prožitky, pocity a nálady různými prostředky (řečovými, výtvarnými, hudebními, dramatickými apod.) 6. Podtémata:  Vzpomínáme na dušičky o význam svátku, fáze života o rozhovory s dětmi o památce všech zesnulých, co pro mě znamenají moji blízcí o společná návštěva místního hřbitova o uvědomění si plynulosti života o zpěv písní s doprovodem  Přichází advent o význam adventu, zvyky o rozhovory s dětmi na téma advent, charakteristika období a zvyklosti o kolektivní práce na téma Adventní věnec o zpěv adventních písní, básně na toto téma o dramatické ztvárnění příběhu o 4 svících na adventním věnci  Přivítejme Mikuláše o seznámení s postavou Mikuláše, besídka o báseň Mikuláši, andílku 28

o zpěv písní: Mik, Miku, Mikuláš, Mikuláš ztratil plášť o malba Mikuláše, čerta a anděla o pracovní činnost – použití přírodních materiálů  Těšíme se na Vánoce o význam svátků, zvyky a tradice o poslech a zpěv koled o výtvarné a pracovní činnosti s vánoční tématikou – dárky, stromeček, jmelí, svícny, baňky, prskavky, hry ve sněhu o výroba vánočního přání o společné slavení Vánoc v MŠ  Masopustní veselí o zvyky, karneval o rozhovory s dětmi o masopustu, proč se dodržuje a z jakého důvodu, co je to karneval o výroba karnevalových masek a čepic o PL klaun, tvary, barvy o výroba girland na výzdobu  Velikonoce o význam svátků, zvyky o básně a písně o Velikonocích o výtvarné a pracovní činnosti s velikonoční tématikou – vajíčka, mrskačky, řehtačky, zajíčci, kuřátka o PL naoř. Kraslice, Pipi s pepou o velikonoční výzdoba  Maminka má svátek o role maminky, svátek matek o rozhovory o tom, co vše pro nás maminky dělají a jestli jí také pomáháme o výroba přáníčka pro maminku o společné vystoupení ke dni matek o básně a písně o mamince, nebo pro ni  Děti z celého světa o kamarádi jsou stále spolu, i kdy se nevidí – chováme se k sobě přátelsky o děti mají svátek o pochopení, že ne všechny děti mají stejnou možnost chodit do školky o PL k danému tématu o básničky a písničky o dětech, kamarádství,…  Hody o o o o

význam svátků, zvyky a tradice tanec Besedy kroje – rozlišování dle krojů, oblékání výzdoba máje 29

o hodové písničky – lidové písně  Loučení se školkou o příprava na prázdniny, loučení s předškoláky o zamyšlení nad tím, co pro mě školka znamená, co na ní mám nejradši o PL s prázdninovou a letní tématikou o Logico tabulky (na hřišti, u vody) o výroba dárku na rozloučení s MŠ

30

TÉMATICKÝ CELEK Č. 4.: POZNÁVÁME PŘÍRODU Charakteristika tematického celku Poznávání různých změn v přírodě v rámci jednotlivých ročních období. Zaměřit se na různé druhy přírodnin a plodů v jednotlivých obdobích a jejich využití ve všech činnostech. Učit se barvy, tvary a pojmy, které charakterizují přírodu. Vysvětlit důležitý pojem ekosystém a na jakém principu funguje. Uvědomění si faktu, že příroda je pro život důležitá a proto se k ní musíme hezky chovat a chránit ji. Rozvíjet kladný vztah k přírodě a všemu živému. Učit se pečovat o přírodu a zvířata. Poznávat rozdíly mezi různými druhy zvířat. Uvědomění si, že existují i zvířata, která nemohou žít v našich podmínkách. Získat poznatky o způsobu života různých zvířat, které žijí na planetě Zemi. Poznat rozdíl mezi suchozemskými zvířaty, vodními atd. Vytváření pozitivního vztahu ke zvířatům. CHARAKTERISTIKA TÉMATU z hlediska obecných cílů RPV 1. Co všechno se mohou děti naučit, poznat, s čím se mohou obeznámit?  Děti budou poznávat změny v přírodě při změně ročního období, jak naše tělo reaguje, charakteristika období, časové pojmy, barvy, tvary.  Seznámí se s důsledky změn v přírodě.  Naučí se poznávat barvy a tvary kolem sebe.  Blíže pochopí časové pojmy.  Poznávat charakteristické znaky ročního období, charakteristické znaky prostředí.  Poznávat přírodu a jak ji chránit.  Seznámí se s péčí o zvířata v zimě.  Poznávat změny v přírodě v rámci ročního období.  Děti budou poznávat, rozlišovat, domácí, lesní, exotická zvířata.  Poznávat způsob jejich života.  Budou si moci prověřit hloubku svých znalostí o přírodě, zvířatech.  Získávat pocit sounáležitosti s živou a neživou přírodou.  Pochopit vzájemné souvislosti v ekosystému.  Poznávat přírodu a sebe jako její součást.  Děti se budou učit jak se chovat ohleduplně k životnímu prostředí.  Vytvářet kladný vztah dětí k místu a prostředí, ve kterém žijí. 2. S jakými morálními či lidskými hodnotami, postoji se mohou děti setkat?  Budou se učit chápat organizaci dne ve spojitosti s časovými pojmy.  Děti budou poznávat důležitost ochrany některých druhů zvířat, kterým hrozí vyhubení.  Překonávat strach z méně obvyklých tvorů (pavouk, včela, mravenec).  Pěstovat v dětech kladné citové vztahy ke zvířatům.  Budeme u dětí posilovat nadřazenost morálních hodnot nad materiálními hodnotami ve vztahu k životnímu prostředí.  Projevovat kladné postoje v péči o přírodu a okolí.

31

3. Jakým způsobem vytvoříme v tématu prostor pro samostatnost, svobodu, sebevědomí dětí, budou mít možnost ovlivnit chod věcí?  Barvy a tvary budou mít možnost využít při výtvarných a pracovních činnostech.  Možnost verbálního projevu.  Rozvíjet pozitivní city ve vztahu k přírodě  Svou vůlí mohou ovlivňovat své chování v daném prostředí.  Děti svým postojem s chováním přispějí ke zlepšení životního prostředí.  Prožitkovým učením budou samostatně poznávat zákony přírody (pozorování, pokusy, apod.)  Dát prostor dětem, které projevují větší zájem zvířata.  Děti mohou nabídnout a uplatnit své poznatky o zvířatech (z návštěv ZOO, lesa, dvora, TV programů, literatury). 4. Dílčí vzdělávací cíle:  rozvoj schopnosti přizpůsobovat se podmínkám vnějšího prostředí i jeho změnám  posilování přirozených poznávacích citů (zvídavosti, zájmu, radosti z objevování apod.)  pochopení, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit  vytváření elementárního povědomí o širším přírodním, kulturním i technickém prostředí, o jejich rozmanitosti, vývoji a neustálých proměnách  rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách  rozvoj tvořivosti (tvořivého myšlení, řešení problémů, tvořivého sebevyjádření)  vytvoření povědomí o vlastní sounáležitosti se světem, s živou a neživou přírodou, lidmi, společností, planetou Zemí  osvojení si poznatků a dovedností důležitých k podpoře zdraví, bezpečí, osobní pohody i pohody prostředí  osvojení si věku přiměřených praktických dovedností  rozvoj, zpřesňování a kultivace smyslového vnímání, přechod od konkrétně názorného myšlení k myšlení slovně-logickému (pojmovému), rozvoj paměti a pozornosti, přechod od bezděčných forem těchto funkcí k úmyslným, rozvoj a kultivace představivosti a fantazie.  seznamování se světem lidí, kultury a umění, osvojení si základních poznatků o prostředí, v němž žije  vytváření zdravých životních návyků a postojů jako základů zdravého životního stylu  pochopení, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit  osvojení si poznatků a dovedností potřebných k vykonávání jednoduchých činností v péči o okolí při spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí a k ochraně dítěte před jeho nebezpečnými vlivy 5. Klíčové kompetence:  klade otázky a hledá na ně odpovědi, aktivně si všímá, co se kolem něho děje; chce porozumět věcem, jevům a dějům, které kolem sebe vidí; poznává, že se může mnohému naučit, raduje se z toho, co samo dokázalo a zvládlo 32

 chápe, že vyhýbat se řešení problémů nevede k cíli, ale že jejich včasné a uvážlivé řešení je naopak výhodou; uvědomuje si, že svou aktivitou a iniciativou může situaci ovlivnit  chápe, že zájem o to, co se kolem děje, činorodost, pracovitost a podnikavost jsou přínosem a že naopak lhostejnost, nevšímavost, pohodlnost a nízká aktivita mají svoje nepříznivé důsledky  má základní dětskou představu o tom, co je v souladu se základními lidskými hodnotami a normami, i co je s nimi v rozporu, a snaží se podle toho chovat  získanou zkušenost uplatňuje v praktických situacích a v dalším učení  ví, že není jedno, v jakém prostředí žije, uvědomuje si, že se svým chováním na něm podílí a že je může ovlivnit  zpřesňuje si početní představy, užívá číselných a matematických pojmů, vnímá elementární matematické souvislosti  chápe, že se může o tom, co udělá, rozhodovat svobodně, ale že za svá rozhodnutí také odpovídá  řeší problémy, na které stačí; známé a opakující se situace se snaží řešit samostatně (na základě nápodoby či opakování), náročnější s oporou a pomocí dospělého  odhaduje rizika svých nápadů, jde za svým záměrem, ale také dokáže měnit cesty a přizpůsobovat se daným okolnostem  dbá na osobní zdraví a bezpečí svoje i druhých, chová se odpovědně s ohledem na zdravé a bezpečné okolní prostředí (přírodní i společenské)  ovládá řeč, hovoří ve vhodně formulovaných větách, samostatně vyjadřuje své myšlenky, sdělení, otázky i odpovědi, rozumí slyšenému, slovně reaguje a vede smysluplný dialog  dovede využít informativní a komunikativní prostředky, se kterými se běžně setkává (knížky, encyklopedie, počítač, audiovizuální technika, telefon atp.)  získanou zkušenost uplatňuje v praktických situacích a v dalším učení  má elementární poznatky o světě lidí, kultury, přírody i techniky, který dítě obklopuje, o jeho rozmanitostech a proměnách; orientuje se v řádu a dění v prostředí, ve kterém žije  ví, že není jedno, v jakém prostředí žije, uvědomuje si, že se svým chováním na něm podílí a že je může ovlivnit  uvědomuje si, že za sebe i své jednání odpovídá a nese důsledky  chápe, že se může o tom, co udělá, rozhodovat svobodně, ale že za svá rozhodnutí také odpovídá 6. Podtémata:  Čtyři roční období o přivést děti k poznání ročního cyklu, počasí, čas o rozhovory s dětmi na téma časové posloupnosti, kalendář, rok den, roční období o výtvarné a pracovní činnosti na toto téma – malba věcí, které charakterizují určité roční období o kolektivní práce na téma roční období – ukázka na stromech o písně a básně k tématu  Čáry, máry, příroda čaruje 33

o o o o o

podzimní příroda, básně s podzimní tématikou rozhovory o sklízení ovoce, o pracích na zahradě, na poli PL s podzimní tématikou – barvy, tvary výtvarná činnost – barevný podzim – zapouštění barev

 Plody podzimu o využití přírodních materiálů, barvy, tvary v přírodě o pojmenování stromů a jejich plodů o sběr přírodnin (listy, kaštany…) a jejich využití ve výtvarných o a pracovních činnostech o výroba strašáka z dýně – kolektivní práce o výroba zvířátek z kaštanů  Zimní příroda o příroda v zimě o rozhovory o zimních sportech o básně a písně na toto téma o pravidelné doplňování jídla pro ptáčky – péče o zvířata v zimním období o mrazík kreslí na okna – pozorování mrazu, ledu, sněhu – stopy ve sněhu o výtvarné činnosti na téma zima… použití vaty atd.  Příroda se probouzí o příroda na jaře o společné pozorování prvních jarních květin – sněženky, bledule o pozorování přírody a změn počasí o uvědomění si nového života, mláďátka o zkoušení různých výtvarných technik na toto téma – stromy obsypané květy  Jaro už je tu o hry v zahradě o využití jarních rostlin při výtvarné činnosti o ptáčci se nám vrací o práce na poli, zahradě o PL s jarní tematikou, barevnost o písničky a básničky k danému tématu  V létě o o o o o o

máme prázdniny příroda v létě počasí a změny přírody v létě letní sporty léto na poli koupání písničky a básničky k danému tématu

 Pečujme o přírodu! 34

o o o o o

soužití s přírodou, ekologie rozhovory s dětmi o přírodě a její důležitosti pro nás různé výtvarné a pracovní činnosti za použití přírodních materiálů procházky v přírodě - výchova zážitkem básně a písně na téma příroda

 Zvířátka ve volné přírodě o poznávání druhů, kde žijí o rozpoznávání stromů a přiřazování jejich plodů (didaktika) o malba na téma lesní zvěř o prohlížení encyklopedií se zvířaty o stavění domečků v lese z přírodnin o zvířata v lese a jejich mláďata – PL  Zvířátka na dvorku o seznamování se s péčí o ně, mláďata o přiřazování druhů domácích zvířat k sobě o báseň - na dvorku o píseň – Když jsem já sloužil o projekt na téma zvířata doma – použití látky a vodových barev  Zvířátka ze ZOO o pojmenování, seznamování s prostředím původu o rozhovory o exotických zvířatech, proč jsou v klecích o zpěv písní – máme rádi zvířata, Žofka o básně na téma ZOO o malba vodovými barvami – lev, král zvířat o kolektivní práce – moje vlastní ZOO

35

TÉMATICKÝ CELEK Č. 5.: OBJEVUJEME SVĚT Charakteristika tematického celku Získat poznatky o předmětech kolem nás, o jejích vlastnostech, vzniku a způsobu využití. Rozvíjet fantazii a představivost. Rozeznávat reálny svět a svět představ, dobro od zla – protiklady. Uvědomění si, že na světě nejsme sami. Rozeznávat odlišnosti mezi národy a vést děti k toleranci a pochopení odlišných kultur. Prohlubování vzájemných vztahů. Zamyšlení se nad pojmem vesmír a planeta Země. Podporovat kladný vztah a lásku, domovu a vlasti. Podporovat zdravé sebevědomí dětí a rozvíjet jejich kreativitu a nadání na různé věci. Uvědomění si faktu, že vývoj každého jedince je individuálně specifický. Připravovat děti na velmi důležitý sociální mezník – Nástup do ZŠ. CHARAKTERISTIKA TÉMATU z hlediska obecných cílů RPV 1.                      

Co všechno se mohou děti naučit, poznat, s čím se mohou obeznámit? Děti budou poznávat druhy dopravních prostředků. Budou se seznamovat významem některých dopravních značek. Budou pozorovat silniční provoz v obci a stanou se jeho účastníky. Budou se orientovat v krajině, v okolí. Poznají různé divadelní žánry a divadelní svět. Děti budou získávat poznatky z různých částí světa (o různých částech světa). Děti se seznámí s tím, že na světě existují různé národy (barva pleti). Děti se budou učit rozlišovat činnosti, které mohou vykonávat sami a které jen dospělí. Dbát o svoji bezpečnost v rámci dopravy. Rozlišovat tvary, barvy a vlastnosti u předmětů (denní potřeby). Prostřednictvím pohádek se naučit rozlišovat dobro a zlo. Děti budou získávat poznatky z různých částí světa. Získávat pocit sounáležitosti neživou přírodou. Mít povědomí o existenci planety Země jako součásti vesmíru. Poznávat naši vlast. Mít představu o roli školáka. Učit se pravidlům zdvořilého chování a chtít pracovat ve skupině i se skupinou. Poznávat role ostatních. Poznávat a uvědomovat si svoji roli v kolektivu. Dokázat se podřídit (přizpůsobit) kolektivu. Důvěřovat kamarádů, učitelkám. Znát své příjmení a jméno, adresu a věk.

2.   

S jakými morálními či lidskými hodnotami, postoji se mohou děti setkat? Děti budou hodnotit chování účastníků silničního provozu. Budou poznávat vlastnosti řidičů, účastníků silničního provozu. Poznávat, co je třeba dodržet, zachovat, jak se chovat překonat, aby byla nebyla porušována pravidla bezpečnosti v dopravě.  Děti se budou snažit o samostatnost, trpělivost, cílevědomost při překonávání překážek. 36

 Mít povědomí o sounáležitosti k vlasti, k planetě Zemi.  Děti se budou snažit o samostatnost, trpělivost, cílevědomost při překonávání překážek.  Děti zjistí potřebu dodržování řádu, pravidel, radost ze vzájemného prožitku.  Budou hodnotit výsledky práce druhých i vlastní.  Může si vážit sebe pro to, co umí. 3. Jakým způsobem vytvoříme v tématu prostor pro samostatnost, svobodu, sebevědomí dětí, budou mít možnost ovlivnit chod věcí?  Vhodným chováním a předvídavostí budou děti předcházet nebezpečným situacím.  Budou mít možnost poznávat okolí vesnice při pěších výletech.  Při pobytu venku budou rozlišovat bezpečná místa pro hru mimo zahradu MŠ.  Uplatňování vlastních nápadů, fantazie.  Vyjádří charakter postavy pohybem.  Děti budou mít možnost samostatně manipulovat s předměty a využít možnosti účasti při poznávání.  Prožitkovým učením budou samostatně poznávat zákony přírody (pozorování, pokusy, apod.).  Děti se budou moci svobodně rozhodnout k činnostem a budou si uvědomovat pocit zodpovědnosti za vykonanou práci. 4. Dílčí vzdělávací cíle:  rozvoj, zpřesňování a kultivace smyslového vnímání, přechod od konkrétně názorného myšlení k myšlení slovně-logickému (pojmovému), rozvoj paměti a pozornosti, přechod od bezděčných forem těchto funkcí k úmyslným, rozvoj a kultivace představivosti a fantazie  rozvoj tvořivosti (tvořivého myšlení, řešení problémů, tvořivého sebevyjádření)  vytvoření základů aktivních postojů ke světu, k životu, pozitivních vztahů ke kultuře a umění, rozvoj dovedností umožňujících tyto vztahy a postoje vyjadřovat a projevovat  osvojení si elementárních poznatků o znakových systémech a jejich funkci (abeceda, čísla)  rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních (vnímání, naslouchání, porozumění) i produktivních (výslovnosti, vytváření pojmů, mluvního projevu, vyjadřování)  rozvoj a užívání všech smyslů  poznávání jiných kultur  vytváření povědomí o existenci ostatních kultur a národností  rozvoj a kultivaci mravního a estetického vnímání, cítění a prožívání.  seznamování se světem lidí, kultury a umění, osvojení si základních poznatků o prostředí, v němž žije  rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách  vytvoření povědomí o vlastní sounáležitosti se světem, s živou a neživou přírodou, lidmi, společností, planetou Zemí  rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností verbálních i neverbálních.

37

 vytvoření základů aktivních postojů ke světu, k životu, pozitivních vztahů ke kultuře a umění, rozvoj dovedností umožňujících tyto vztahy a postoje vyjadřovat a projevovat  osvojení si poznatků a dovedností potřebných k vykonávání jednoduchých činností v péči o okolí při spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí a k ochraně dítěte před jeho nebezpečnými vlivy  osvojení si některých poznatků a dovedností, které předcházejí čtení i psaní, rozvoj zájmu o psanou podobu jazyka i další formy sdělení verbální i neverbální (výtvarné, hudební, pohybové, dramatické)  rozvoj tvořivosti (tvořivého myšlení, řešení problémů, tvořivého sebevyjádření)  rozvoj fyzické i psychické zdatnosti  vytváření pozitivního vztahu k intelektuálním činnostem a k učení, podpora a rozvoj zájmu o učení  rozvoj, zpřesňování a kultivace smyslového vnímání, přechod od konkrétně názorného myšlení k myšlení slovně-logickému (pojmovému), rozvoj paměti a pozornosti, přechod od bezděčných forem těchto funkcí k úmyslným, rozvoj a kultivace představivosti a fantazie  rozvoj kooperativních dovedností  získání schopnosti záměrně řídit svoje chování a ovlivňovat vlastní situaci  rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky (koordinace a rozsah pohybu, pohyblivosti, dýchání, koordinace ruky, oka apod.), ovládání pohybového aparátu a tělesných funkcí  rozvoj společenského i estetického vkusu (rozvoj kulturně estetických dovedností (slovesných, výtvarných hudebních, dramatických)  osvojení si věku přiměřených praktických dovedností 5. Klíčové kompetence:  při řešení myšlenkových i praktických problémů užívá logických, matematických i empirických postupů; pochopí jednoduché algoritmy řešení různých úloh a situací a využívá je v dalších situacích  zpřesňuje si početní představy, užívá číselných a matematických pojmů, vnímá elementární matematické souvislosti  problémy řeší na základě bezprostřední zkušenosti; postupuje cestou pokusu a omylu, zkouší, experimentuje; spontánně vymýšlí nová řešení problémů a situací; hledá různé možnosti a varianty (má vlastní, originální nápady); využívá při tom dosavadních zkušeností, fantazii a představivost  řeší problémy, na které stačí; známé a opakující se situace se snaží řešit samostatně (na základě nápodoby či opakování), náročnější s oporou a pomocí dospělého  odhaduje rizika svých nápadů, jde za svým záměrem, ale také dokáže měnit cesty a přizpůsobovat se daným okolnostem  je schopno chápat, že lidé se různí a umí být tolerantní k jejich odlišnostem a jedinečnostem  ví, že lidé se dorozumívají i jinými jazyky a že je možno se jim učit; má vytvořeny elementární předpoklady k učení se cizímu jazyku  dbá na osobní zdraví a bezpečí svoje i druhých, chová se odpovědně s ohledem na zdravé a bezpečné okolní prostředí (přírodní i společenské)

38

 soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a užívá při tom jednoduchých pojmů, znaků a symbolů  domlouvá se gesty i slovy, rozlišuje některé symboly, rozumí jejich významu i funkci  ovládá řeč, hovoří ve vhodně formulovaných větách, samostatně vyjadřuje své myšlenky, sdělení, otázky i odpovědi, rozumí slyšenému, slovně reaguje a vede smysluplný dialog  zajímá se o druhé i o to, co se kolem děje; je otevřené aktuálnímu dění  uvědomuje si svá práva i práva druhých, učí se je hájit a respektovat; chápe, že všichni lidé mají stejnou hodnotu  dovede využít informativní a komunikativní prostředky, se kterými se běžně setkává (knížky, encyklopedie, počítač, audiovizuální technika, telefon atp.)  dokáže se vyjadřovat a sdělovat své prožitky, pocity a nálady různými prostředky (řečovými, výtvarnými, hudebními, dramatickými apod.)  získanou zkušenost uplatňuje v praktických situacích a v dalším učení  má elementární poznatky o světě lidí, kultury, přírody i techniky, který dítě obklopuje, o jeho rozmanitostech a proměnách; orientuje se v řádu a dění v prostředí, ve kterém žije  uvědomuje si, že za sebe i své jednání odpovídá a nese důsledky  má základní dětskou představu o tom, co je v souladu se základními lidskými hodnotami a normami, i co je s nimi v rozporu, a snaží se podle toho chovat  při setkání s neznámými lidmi či v neznámých situacích se chová obezřetně; nevhodné chování i komunikaci, která je mu nepříjemná, umí odmítnout  chápe, že se může o tom, co udělá, rozhodovat svobodně, ale že za svá rozhodnutí také odpovídá  průběžně rozšiřuje svou slovní zásobu a aktivně ji používá k dokonalejší komunikaci s okolím  má smysl pro povinnost ve hře, práci i učení; k úkolům a povinnostem přistupuje odpovědně; váží si práce i úsilí druhých 6. Podtémata:  Bezpečně do školky o uvést děti do problematiky dopravy, dopravní prostředky o rozhovory s dětmi na téma doprava a bezpečnost o báseň Semafor o poznávání dopravních značek a prostředků (didaktika) o pohybové hry – Auta, Koloběžky o výtvarné zpracování známých dopravních značek  Ve světě pohádek o rozlišování dobra a zla, pohádkové postavy, knihy o rozhovory s dětmi na téma dobro a zlo, pohádkový svět a skutečný o čtení a vyprávění pohádek o dramatické ztvárnění příběhu, pohádky o malba pohádkových postav o vytvoření převleků

39

 Cesta kolem světa o cestování, poznávání jiných ras a kultur o rozhovory s dětmi o cestování, o cizích zemích a lidech, kteří v nich žijí, o cizokrajných zvířatech a rostlinách, o dopravních prostředcích, kterými cestujeme o vysvětlit neznáme pojmy – světadíl, poušť o výtvarná kolektivní práce na téma mapa světa o prohlížení encyklopedií o poznávání didaktických obrázků  Předměty kolem nás o věci, které nás obklopují, používání pomůcek, nástrojů, materiály, barvy, tvary o rozhovory s dětmi o předmětech, které nás obklopují, jejich tvarech, barvách, vlastnostech a způsobu využití o různé pracovní listy na předměty – hudební nástroje, vybavení pokoje… o kolektivní práce – jaké předměty kam patří – výtvarná koláž o četba příběhů  Šaty dělaj člověka o seznámení dětí se způsobem oblékání v různých kulturách o pochopení, že na každou příležitost je třeba jiné a vhodné oblečení o oblečení dle ročních období o výtvarná činnost – savování, batika, malba na látku o písničky a básničky na téma  Výlet do vesmíru o dozvědět se o Zemi a vesmíru o prohlížení knih o vesmíru, planetách, sluneční soustavě o společný projekt – malba sluneční soustavy o básně a písně na téma Země o zamyšlení nad životem na Zemi  Kde domov můj o poznávání naší vlasti, seznámení se s místem bydliště i životem ve městě o rozhovory s dětmi na téma můj domov, co pro mě znamená, kde bydlím o malba znaku Telnice o rozdíly mezi životem ve městě a na vesnici o kolektivní práce na téma můj domov o poslech české hymny o písně s tématikou ČR (města, hory, řeky) o společný projekt – mapa ČR o PL – Praha, hl. město ČR  Půjdu o o o

do školy příprava na zápis do ZŠ, přiblížit prostředí logico tabulky (barvy a tvary) pracovní listy na rozvoj grafomotoriky 40

o rozhovory o škole, jak se děti připravují s rodiči, jestli se těší… o básně a písně  Kdo si hraje, nezlobí o dodržování pravidel, ukládání hraček, co se v MŠ učíme, co už dovedu vést děti k prosociálnímu chování o přátelské rozhovory o společné stolní hry o volní hry dětí o pohybové hry na zahradě o vystřihování a lepení z papíru (rozvoj jemné motoriky) o zpěv písní, hra na orffovy nástroje o pohybové hry o logico tabulky o pracovní listy na rozvoj grafomotoriky o volná kresba

41

VII. EVALUAČNÍ SYSTÉM ŠKOLY Plán vnitřní evaluace a konkrétní činnost  budeme hodnotit Tématické celky  hodnocení pedagogů, jejich sebereflexe  budeme pokračovat v diagnostice dětí  vyhodnotíme Výroční zprávu  budeme hodnotit spolupráci s rodiči  budeme pokračovat ve vyhodnocování zahrady Vyhodnocení stavu školní zahrady: Za prioritní považujeme změnu venkovního prostředí školy. Stav školní zahrady není zcela vyhovující. Školní zahrada by měla projít radikální změnou za podpory dostačující finanční injekce. Úprava terénu se částečně změnila, byly vykáceny staré suché stromy a zasázeny nové mladé stromky a keře. Údržbu zahrady provádíme vlastními silami. Současné době již některé dřevěné průlezky již nesplňují bezpečnostní a hygienické normy a jsme nuceni některé je odstranit. Přikoupili jsme nové hračky do písku a nový zahradní domek pro ukládání venkovních hraček. Zahrada by měla mít i lepší oplocení, a je potřeba opravy padajícího sousedního svahu, aby celkový dojem byl více estetický a bezpečný.

PLÁN VNITŘNÍ EVALUACE MATEŘSKÉ ŠKOLY V TELNICI Předmět evaluace (co budeme evaluovat) Hodnocení práce učitelky

Techniky evaluace (formy a metody) dotazník pro rodiče hospitace ve třídě rozhovory sebehodnocení

Odpovědnost Časový plán pedagogů (termíny nebo frekvence) (kdo bude za co zodpovědný) 1x ročně, na konci vedoucí učitelka školního roku ředitelka školy a průběžně vedoucí učitelka průběžně během roku vedoucí učitelka 1x ročně, na konci každá učitelka školního roku

Individuální hodnotící list – hodnocení rozvoje pedagogická dětí diagnostika dítěte

průběžně během roku

učitelky ve třídě

Hodnocení témat

hodnotící list – evaluace témat

po ukončení tématu

učitelky ve třídě

Spolupráce s rodiči

rozhovory rodiči pozorování reakcí při akcích

průběžně během roku po různých akcích

všechny učitelky všechny učitelky

42

Spokojenost rodičů a veřejnosti s provozem MŠ

dotazník pro rodiče výroční zpráva provozní a pedagogické porady pozorování reakcí a zapojování se akcích MŠ

Stav zahradního a prohlídky a sledování sportovního stavu vybavení kontrolní prohlídka odborníkem

1x ročně, na konci školního roku 1x ročně, na konci školního roku dle plánu porad

vedoucí učitelka vedoucí učitelka

po různých akcích

všichni zaměstnanci MŠ všechny učitelky

průběžně během roku

všechny učitelky MŠ

1x ročně

odborná firma (vedoucí učitelka)

43

SWOT ANALÝZA

             

Vnitřní podmínky mateřské školy SILNÉ STRÁNKY + SLABÉ STRÁNKY klidné prostředí venkova  neuspokojivý technický stav budovy kvalifikovanost učitelek (osvětlení, elektr. zásuvky, praskající velká školní zahrada zdi, radiátory) vlastní školní kuchyně v budově  parkující auta před vjezdem do MŠ předplavecký výcvik  špatný nábytek ve třídě Myšiček kroužky  špatný stav prolézaček a krytů na dětská divadelní představení v MŠ pískovištích na školní zahradě tělocvičné nářadí  špatný stav betonových ploch ke hře pořízen nový nábytek do třídy  nefunkční kopírka Medvídků pořízeny nové stolečky, židličky pořízení nového koberce do třídy Tygříků dostatek kulturních akcí zateplení budovy pořízení matrací na lehátka

PŘÍLEŽITOSTI +



  

OHROŽENÍ Vnější podmínky mateřské školy příležitost účasti na dalším vzdělávání organizovaném SPC (speciální pedagogické centrum) návštěvy okolních MŠ spolupráce s místními organizacemi spolupráce se ZŠ

44