ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘŠKÁ ŠKOLA HEŘMANOV, OKR. DĚČÍN
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ „Duhové pohádky“ Č.j. 25/2013
Mgr. Bc. Gabriela Švandrlíková ředitelka školy
OBSAH 1. NÁZEV PROGRAMU 1.1 PŘEDKLADATEL 2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU 2.1 CÍLE A ZÁMĚRY ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU 2.2 OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ 2.3 METODY VZDĚLÁVÁNÍ 3. CHARAKTERISTIKA MATEŘSKÉ ŠKOLY 3.1 PROSTOROVÉ PODMÍNKY 3.2 VĚCNÉ PODMÍNKY 3.3 ŽIVOTOSPRÁVA 3.4 PSYCHOSOCIÁLNÍ PODMÍNKY 4. HISTORIE ŠKOLY 5. ORGANIZACE CHODU MATEŘSKÉ ŠKOLY 6. ŘÍZENÍ MATEŘSKÉ ŠKOLY 7. PERSONÁLNÍ A PEDAGOGICKÉ ZAJIŠTĚNÍ 8. SPOLUÚČAST RODIČŮ 9. ORGANIZACE VZDĚLÁVÁNÍ 10.
AUTOEVALUACE
11.
INTEGROVANÉ BLOKY PŘEDŠKOLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
1. NÁZEV PROGRAMU:
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ „Duhové pohádky“ 1.1 PŘEDKLADATEL: NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Heřmanov, okres Děčín Mateřská škola Heřmanov je sloučené zařízení se Základní školou. ADRESA, KONTAKTY: Heřmanov 120, 405 02 Děčín Tel.: 412 512 124, mobil: 602 572 163 email:
[email protected] webové stránky: www.skolahermanov.cz ŘEDITELKA ŠKOLY: Mgr. Bc. Gabriela Švandrlíková ZPRACOVATEL ŠVP: Mgr. Bc. Gabriela Švandrlíková a pí. Jitka Chlumská PRÁVNÍ FORMA: příspěvková organizace IČO: 71009485, Heřmanov čp. 13, 405 02 Děčín ZŘIZOVATEL: OBEC Heřmanov, Heřmanov 13, 405 02 Děčín IZO: 600076067 SCHVÁLENÍ ŠVP: ČERVEN 2013 na pedagogické radě
2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Tento školní vzdělávací program vychází z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání a řídí se školským zákonem č. 561/2004 sb. ve znění pozdějších předpisů. Název „Duhové pohádky“ znázorňuje to, co je dětem nejbližší a duhové pro svou pestrost, hravost a barevnost. Barvy duhy představují pět oblastí rámcového programu pro předškolní vzdělávání, které je třeba rozvíjet u všech dětí předškolního věku. Velký důraz klade na rozvoj kompetencí dítěte, které jsou obsaženy v RVP PV. Náš školní vzdělávací program je sestaven na míru možnostem a potřebám naší Mateřské školy.
2.1 CÍLE A ZÁMĚRY ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Naše cíle a záměry se odvíjejí od možností, které naše mateřská škola nabízí. Držíme se pravidel Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání ( č.j.32 405/2004-22). Při výběru činností se snažíme, aby se v nich prolínalo všech pět oblastí vyplívajících z RVP PV a rozvíjeli jsme všechny dětské kompetence, dovednosti a schopnosti. Naším cílem je, aby se děti v naší škole cítily bezpečně, spokojeně a aby se dětem ve škole líbilo a docházely k nám rádi. Dětem nabízíme rodinnou atmosféru i přístup. Snažíme se o všestranný rozvoj dítěte ve všech složkách osobnosti. Zaměřujeme se na kvalitní přípravu k základnímu vzdělávání. Rozvíjíme klíčové kompetence formulované v RVP PV. Vyhledáváme děti s logopedickými potížemi a snažíme se o včasnou prevenci. Pracujeme s dětmi v logopedickém koutku „ Mrštný jazýček“. Dalším naším cílem je ulehčit dětem přestup z mateřské školy do školy základní a to včasnou adaptací, kdy dětem umožňujeme návštěvy ve třídách základní školy a účast při některých vyučovacích hodinách. Vzhledem k zasazení naší školy v krásné přírodě, budujeme u dětí kladné vztahy k přírodě a upevňujeme zásady environmentální výchovy.
2.2 OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ 1. DÍTĚ A JEHO TĚLO – ORANŽOVÁ - lokomoční pohybové činnosti (chůze, běh, skoky a poskoky, lezení) nelokomoční pohybové činnosti ( změny poloh a pohybů těla na místě) a jiné činnosti (základní gymnastika, turistika, sezónní činnosti, míčové hry apod.)
- manipulační činnosti a jednoduché úkony s předměty, pomůckami, nástroji, náčiním, materiálem, činnosti seznamující děti s věcmi, které je obklopují a jejich praktickým používáním
- zdravotně zaměřené činnosti (vyrovnávací, protahovací, uvolňovací, dechová, relaxační cvičení)
- smyslové a psychomotorické hry - konstruktivní a grafické činnosti - hudební a hudebně pohybové hry - jednoduché pracovní a sebeobslužné činnosti v oblasti osobní hygieny, stolování, oblékání, úklidu, úpravy prostředí apod.
- činnosti zaměřené k poznávání lidského těla a jeho částí - příležitosti a činnosti směřující k ochraně zdraví, osobního bezpečí a vytváření zdravých životních návyků
- příležitosti a činnosti směřující k prevenci úrazů (hrozících při hrách, pohybových činnostech a dopravních situacích, při setkávání s cizími lidmi), k prevenci nemoci, nezdravých návyků
2. DÍTĚ A JEHO PSYCHIKA - ČERVENÁ -
podporování duševní pohody, psychické zdatnosti a odolnosti dítěte rozvoj intelektu dítěte, řeči a jazyka, poznávacích procesů a funkcí, jeho citů a vůle rozvoj sebepojetí a sebenahlížení, kreativity a sebevyjádření stimulace osvojování a rozvoj vzdělávacích dovedností dítěte povzbuzování v dalším rozvoji poznávání a učení 2.1.
-
Jazyk a řeč - artikulační, řečové, sluchové a rytmické hry, hry se slovy, slovní hádanky, vokální činnosti společné diskuse rozhovory, individuální a skupinová konverzace (vyprávění zážitků, příběhů, vyprávění podle skutečnosti i podle obrázkového materiálu, podle vlastní fantazie, sdělování slyšeného druhým apod.) komentování zážitků a aktivit, vyřizování vzkazů a zpráv
- samostatný slovní projev na určité téma - poslech čtených či vyprávěných pohádek a příběhů, sledování filmových a divadelních -
pohádek a příběhů vyprávění toho, co dítě slyšelo nebo co shlédlo přednes, recitace, dramatizace, zpěv grafické napodobování symbolů, tvarů, čísel, písmen prohlížení a „čtení“ knížek hry a činnosti zaměřené k poznávání a rozlišování zvuků, užívání gest činnosti a příležitosti seznamující děti s různými sdělovacími prostředky (noviny, časopisy, knihy, audiovizuální technika) 2.2.
Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace
- přímé pozorování přírodních, kulturních i technických objektů i jevů v okolí dítěte, rozhovor o výsledku pozorování
- záměrné pozorování běžných objektů a předmětů, určování a pojmenovávání jejich vlastností (velikost, barva, tvar, materiál, dotek, chuť, vůně, zvuky), jejich charakteristických znaků a funkcí
- motivovaná manipulace s předměty, zkoumání jejich vlastností - konkrétní operace s materiálem (třídění, přiřazování, uspořádání, odhad, porovnávání apod.)
- spontánní hra, volní hry a experimenty s materiálem a předměty - smyslové hry, nejrůznější činnosti zaměřené na rozvoj a cvičení postřehu a vnímání, zrakoví a sluchové paměti, koncentrace pozornosti apod.
- námětové hry a činnosti, hry nehrůznějších zaměření podporující tvořivost, představivost a fantazii (kognitivní, imaginativní, výtvarné, konstruktivní, hudební, taneční či dramatické aktivity)
- řešení myšlenkových i praktických problémů, hledání různých možností a variant - činnosti zaměřené k vytváření (chápání) pojmů a osvojování poznatků (vysvětlování, objasňování, odpovědi na otázky, práce s knihou, s obrazovým materiálem, s médii apod.)
- hry a činnosti zaměřené ke cvičení různých forem paměti (mechanické a logické, obrazné a pojmové)
- činnosti zaměřené na poznávání jednoduchých obrazně znakových systémů (písmena, číslice, piktogramy, značky, symboly, obrazce)
- hry a praktické úkony procvičující orientaci v prostoru i v rovině
- činnosti zaměřené k seznamování se s elementárními číselnými a matematickými pojmy a jejich symboliku (číselná řada, číslice, základní geometrické tvary, množství apod.) a jejich smysluplné praktické aplikaci
- činnosti zasvěcující dítě do časových pojmů a vztahů souvisejících s denním řádem, běžnými proměnami a vývojem a přibližující dítěti přirozené časové i logické posloupnosti dějů, příběhů, událostí apod.
-
2.3. Sebepojetí, city, vůle spontánní hra činnosti zajišťující spokojenost a radost, činnosti vyvolávající veselí a pohodu činnosti přiměřené sílám a schopnostem dítěte a úkoly s viditelným cílem a výsledkem, v nichž může být dítě úspěšné činnosti nejrůznějšího zaměření vyžadující (umožňující) samostatné vystupování, vyjadřování, obhajování vlastních názorů, rozhodování a sebehodnocení příležitosti a hry pro rozvoj vůle, vytrvalosti a sebeovládání cvičení organizačních dovedností estetické a tvůrčí aktivity (slovesné, výtvarné, dramatické, literární, hudební, pohybové a další) sledování pohádek a příběhů obohacující citový život dítěte cvičení v projevování citů (zvláště kladných), v sebekontrole a v sebeovládání (zvláště emocí záporných, např. hněvu, zlosti, úzkosti apod.) hry na téma rodiny, přátelství apod. výlety do okolí (do přírody, návštěvy dětských kulturních akcí apod.) činnosti zaměřené k poznávání různých lidských vlastností; záměrné pozorování, čím se lidé mezi sebou liší (fyzické i psychické vlastnosti, dovednosti, schopnosti, city, vlastnosti dané pohlavními rozdíly, věkem, zeměpisným místem narození, jazykem) a v čem jsou si podobní dramatické činnosti (předvádění a napodobování různých typů chování člověka v různých situacích), mimické vyjadřování nálad (úsměv, pláč, hněv, zlobu, údiv, vážnost apod.) činnosti vedoucí dítě k identifikaci sebe sama a k odlišení od ostatních
3. DÍTĚ A TEN DRUHÝ – MODRÁ - běžné verbální i neverbální komunikační aktivity dítěte s druhým dítětem i s dospělým - sociální a interaktivní hry, hraní rolí, dramatické činnosti, hudební a hudebně pohybové
-
hry, výtvarné hry a etudy - společenské hry, společné aktivity nejrůznějšího zaměření - kooperativní činnosti ve dvojicích, ve skupinkách - společná setkávání, povídání, sdílení a aktivní naslouchání druhému - aktivity podporující sbližování dětí aktivity podporující uvědomování si vztahů mezi lidmi (kamarádství, přátelství, vztahy mezi oběma pohlavími, úcta ke stáří apod.) hry, přirozené i modelové situace, při nichž se dítě učí přijímat a respektovat druhého činnosti zaměřené na porozumění pravidlům vzájemného soužití a chování, spolupodílení na jejich tvorbě
- hry a činnosti, které vedou děti k ohleduplnosti k druhému, k ochotě rozdělit se s ním, půjčit -
hračku, střídat se, pomoci mu, ke schopnosti vyřešit vzájemný spor apod. činnosti zaměřené na poznávání sociálního prostředí, v němž dítě žije – rodina (funkce rodiny, členové rodiny a vztahy mezi nimi, život v rodině, rodince světě zvířat) – mateřská škola (prostředí, vztahy mezi dětmi i dospělými, kamarádi) hry a situace, kde se dítě učí chránit soukromí a bezpečí své i druhých četba, vyprávění a poslech pohádek a příběhů s etickým obsahem a poučením
4. DÍTĚ A SPOLEČNOST – ŽLUTÁ -
-
běžné každodenní setkávání s pozitivními vzory vztahů a chování aktivity vhodné pro přirozenou adaptaci dítěte v prostředí mateřské školy spoluvytváření přiměřeného množství jasných a smysluplných pravidel soužití ve třídě různorodé společné hry a skupinové aktivity (námětové hry, dramatizace, konstruktivní výtvarné projekty apod.) umožňující dětem spolupodílet se na jejich průběhu i výsledcích přípravy a realizace společných zábav a slavností (oslavy výročí, slavnosti v rámci zvyků a tradic, sportovní akce, kulturní programy apod.) tvůrčí činnosti slovesné, literární, dramatické, výtvarné, hudební, hudebně pohybové, dramatické apod. podněcující tvořivost a nápaditost dítěte, estetické vnímání i vyjadřování a tříbení vkusu receptivní slovesné, literární, výtvarné či dramatické činnosti (poslech pohádek, příběhů, veršů, hudebních skladeb a písní, sledování dramatizací, divadelních scének) setkávání se s literárním, dramatickým, výtvarným a hudebním uměním mimo mateřskou školu, návštěvy kulturních a uměleckých míst a akcí zajímavých pro předškolní dítě hry zaměřené k poznávání a rozlišování různých společenských rolí (dítě, dospělý, rodič, učitelka, žák, role dané pohlavím, profesní role, herní role) a osvojování si rolí, do nichž se dítě přirozeně dostává hry a praktické činnosti uvádějící dítě do světa lidí, jejich občanského života a práce ) využívání praktických ukázek z okolí dítěte, tematické hry seznamující dítě s různými druhy zaměstnání, řemesel a povolání, s různými pracovními činnosti a pracovními předměty, praktická manipulace s některými pomůckami a nástroji, provádění jednoduchých pracovních úkonů a činností apod. ) aktivity přibližující dítěti svět kultury a umění a umožňující mu poznat rozmanitost kultur (‚ výtvarné, hudební a dramatické činnosti, sportovní aktivity, zábavy, účast dětí na kulturních akcích, návštěvy výstav, divadelních a filmových představení, využívání příležitostí v jeho kulturním prostředí apod.)
5. DÍTĚ A SVĚT – ZELENÁ - přirozené pozorování blízkého prostředí a života v něm, okolní přírody, kulturních i -
-
technických objektů, vycházky do okolí, výlety aktivity zaměřené k získávání praktické orientace v obci (vycházky do ulic, návštěvy obchodů, návštěvy důležitých institucí, budov a dalších pro dítě významných objektů) sledování událostí v obci a účast na akcích, které jsou pro dítě zajímavé poučení o možných nebezpečných situacích a dítěti dostupných způsobech, jak se chránit (dopravní situace, manipulace s některými předměty a přístroji, kontakt se zvířaty, léky, jedovaté rostliny, běžné chemické látky, technické látky, technické přístroje, objekty a jevy, požár, povodeň a jiné nebezpečné situace a další nepříznivé přírodní a povětrnostní jevy), využívání praktických ukázek varujících dítě před nebezpečím hry a aktivity na téma dopravy, cvičení bezpečného chování v dopravních situacích, kterých se dítě běžně účastní, praktický nácvik bezpečného chování v některých dalších situacích, které mohou nastat praktické užívání technických nástrojů, hraček a dalších předmětů a pomůcek, se kterými se dítě běžně setkává přirozené i zprostředkované poznávání přírodního okolí, sledování rozmanitostí a změn v přírodě (příroda živá i neživá, přírodní jevy a děje, rostliny, živočichové, krajina a její ráz, podnebí, počasí, ovzduší, roční období) práce s literárními texty, s obrazovým materiálem, využívání encyklopedií a dalších médií kognitivní činnosti (kladení otázek a hledání odpovědí, diskuse nad problémem, vyprávění, poslech, objevování) praktické činnosti, na jejichž základě se dítě seznamuje s různými přírodními i umělými látkami a materiály ve svém okolí a jejichž prostřednictvím získává zkušenosti s jejich vlastnostmi (praktické pokusy, zkoumání, manipulace s různými materiály a surovinami) využívání přirozených podnětů, situací a praktických ukázek v životě a okolí dítěte k seznamování dítěte s elementárními dítěti srozumitelnými reáliemi o naší republice pozorování životních podmínek a stavu životního prostředí, poznávání ekosystémů (les, louka, rybník apod.) ekologicky motivované hravé aktivity (ekohry) smysluplné činnosti přispívající k péči o životní prostředí a okolní krajinu, pracovní činnosti, pěstitelské a chovatelské činnosti, činnosti k péči o školní prostředí, školní zahradu a blízké okolí
2.3 METODY VZDĚLÁVÁNÍ Prvotním záměrem je zaujmout děti natolik, aby s námi ochotně a rády pracovaly. Aby se jim ve škole líbilo, aby je veškeré činnosti zaujmuly. Celý den probíhá pozvolna, nenásilně. Snažíme se, aby smysluplně řízené činnosti pedagogem hladce navazovaly na volné hry dětí. Již při hrách, které děti samy vymyslí,
přirozeně poukazujeme na skutečnosti, které jsou zajímavé a děti si je samy neuvědomí. Hlavní metodou našeho vzdělávání je obecně hra. Při hrách máme velkou možnost s dětmi komunikovat a nenásilně je učit a rozvíjet. Pokládáme jim otázky na přirozené věci, objevujeme různé děje a situace, snažíme se řešit problémy. Necháváme děti samostatně experimentovat. Další metodou je metoda vlastního prožitku. Dětem zprostředkujeme takový zážitek, aby v nich zůstal a ponechal nějakou zkušenost. K tomu nám dobře poslouží dramatická a hudební výchova. Procházky do okolí a hry na školní zahradě. A co experiment: Jistě si každý z nás vzpomene na dobu školních lavic, jak moc nás bavily pokusy, experimenty a pozorování. Děti si mnohdy neuvědomí, jak experimentují a objevují každou chvíli. My jim to co nejpřirozenějším způsobem ukazujeme a připomínáme. Při výtvarné činnosti děti přijdou na spoustu objevů. Bílá barva není vidět na bílém papíře, vodové barvy se smyjí a tempera ne, karton barvu saje, ale lepenka, kterou je slepený ne, jaký je rozdíl mezi plastelínou a moduritem, z proužku slepím kolečko… To jsou všechno skutečnosti, které si děti sami neuvědomí a je třeba jim takové poznatky připomenout a ukázat. Nejdůležitější metodou je metoda identifikace, metoda observační. Děti opakují, to co vidí. Již od raného dětství se děti učí nápodobou, nekritickým přejímáním chování osoby oblíbené, blízké, dospělé. A proto samotné paní učitelky musí jít dětem vzorem, chovat se tak, aby se od nich děti naučily jen to správné. Je důležité dětem ukazovat, nejen správné společenské chování a normy, ale i empatické cítění a hezký vztah ke každému dítěti.
3. CHARAKTERISTIKA MATEŘSKÉ ŠKOLY MATEŘSKÁ ŠKOLA ŠKOLNÍ JÍDELNA
IZO IZO
600076067 600076067
KAPACITA 20 DĚTÍ KAPACITA 50 JÍDEL
3.1. Prostorové podmínky Mateřská škola s celkovou kapacitou 20 dětí sídlí ve staré více než stoleté jednopatrové budově, která je však zrekonstruována a obnova se provádí i uvnitř školy. Budova je v klidné části obce, obklopena velkou krásnou zahradou. Herna mateřské školy je umístěna v 1. patře. Slouží zároveň jako ložnice. Nově vybudovaná koupelna se sociálním zařízením je hned vedle herny. V přízemí se nachází školní jídelna, kam děti docházejí. Jako tělocvična je využívána třída nebo velmi prostorná zahrada s hřištěm, několikerými průlezkami, zabudovanými pneumatikami, šplhací tyčí. V nynější době nejsou průlezky plně vyhovujícími a nepoužívají se. Máme přislíbeno vybudování nového hřiště pro děti. Vedle školy je budova pohostinství Heřmanov s velkým sálem, kde je možné provozovat akce při nepříznivém počasí.
3.2. Věcné podmínky Třída mateřské školy je nově vybudována v 1. patře budovy, kde děti tráví většinu dne. Herna odpovídá hygienickým parametrům na prostory a osvětlení. Je efektivně rozdělena nábytkem pro volné a pohybové aktivity a pro výtvarné a pracovní činnosti. V době odpočinku slouží herna zároveň jako ložnice. Děti v posledním roce předškolního vzdělávání mohou čas odpočinku trávit u stolečků při klidových činnostech. Vedle herny je nově vybudována koupelna se sociálním zařízením. Velmi rádi bychom zlepšili věcné podmínky, a proto jeden z hlavních cílů, jež se bude odvíjet od finančních možností školy a zřizovatele:
- doplnit sedací nábytek, který by odpovídal různým velikostem dětí - obnovit dětské hřiště – průlezky, skluzavka, domeček pro děti, umělý terén, malé atletické hřiště
3.3. Životospráva Snažíme se, aby dětem byla podávána vyvážená plnohodnotná strava, s co největším obsahem vitamínů, nechybí mléčné výrobky, které dětem předkládáme hlavně ke svačinkám. Děti mají dostatek jídla, mohou si podle potřeby přidávat. Do jídla je však nikdy nenutíme, ale vlastním příkladem a motivací je seznamujeme s novými pokrmy a chutěmi. Samy již několikrát vyzkoušely připravit jednoduchou zeleninovou oblohu, kterou pak nabídly žákům základní školy. Je zachována vhodná skladba jídelníčku, dodržována zdravá technologie přípravy pokrmů a nápojů. Děti mají stále k dispozici ve třídě dostatek tekutin přímo v herně a mohou se samy obsloužit. Pití je připraveno do konvičky, která spolu se sklenkami je na tácku. Použité pohárky větší děti samy vymyjí. Pitný režim zachováváme i při pobytu na školní zahradě či vycházkách do okolí. Zde využíváme kelímky pro jednorázové použití. Mezi jednotlivými podávanými pokrmy jsou dodržovány vhodné intervaly, ne delší než tři hodiny. Je zajištěn pravidelný denní rytmus a řád, který je však současně natolik flexibilní, aby bylo možné reagovat na neplánované události v životě mateřské školy. Děti jsou každodenně a dostatečně venku, dvakrát týdně, a to v úterý a ve čtvrtek se vydávají na vycházky do okolí. Děti mají dostatek volného pohybu hlavně na zahradě, kde mají možnost využít pískoviště, průlezky. Ty jsou kontrolovány a jejich stav zapisován do notýsku u hlavních dveří. V denním programu je respektována individuální potřeba aktivity, spánku a odpočinku jednotlivých dětí. Starším dětem – předškolákům je nabízen jiný klidný program na místo odpočinku na lůžku. Pedagogové se sami chovají podle zásad zdravého životního stylu a poskytují tak dětem přirozený vzor. Každému dítěti je poskytován prostor pro aktivity, které si samo zvolí. Jsou jim uloženy spontánní činnosti, ale do režimu dne jsou pravidelně zařazovány činnosti řízené.
3.4. Psychosociální podmínky Snažíme se, aby se děti i dospělí cítili v prostředí mateřské školy dobře, spokojeně a bezpečně. Je pro nás důležité, aby se sem děti těšily a našly si zde své první kamarády. Nově příchozí dítě má možnost postupně se adaptovat na nové prostředí a situaci společně s rodiči. Vše záleží na vzájemné komunikaci a dohodě. Rodiče mohou při adaptaci být přítomni v mateřské škole a mohou se zapojovat do dění v mateřské škole. Při vycházkách do okolí či jiných akcích se mohou připojit i rodiče s dítětem, na které mateřská škola teprve čeká. Máme dobré zkušenosti s tím, že tento způsob kontaktu podstatně ulehčuje adaptaci dítěte v mateřské škole. Snažíme se respektovat potřeby dětí, reagovat na ně a napomáhat v jejich uspokojování,
jednat nenásilně, přirozeně a citlivě. Velmi důležité je navození situace pohody, veselí, klidu a relaxace. Vyhýbáme se neúměrnému zatěžování, spěchu a chvatu, který by děti stresoval. Všechny děti mají rovnocenné postavení a žádné z nich není zvýhodňováno. Jakékoli projevy podceňování a zesměšňování dětí je nepřípustné. Volnost a osobní svoboda dětí je dobře vyvážena s nezbytnou mírou omezení, vyplívajících z nutnosti dodržovat v mateřské škole potřebný řád. Dětem se dostává jasných a srozumitelných pokynů. Třída má být pro ně kamarádským společenstvím, v němž jsou zpravidla rády. Způsob, jakým se snažíme vést děti, by měl být podporující, sympatizující, projevující se přímou, vstřícnou komunikací pedagoga s dětmi. Je vyloučeno manipulování s dítětem, podporování nezdravé soutěživosti dětí. Je uplatňován pedagogický styl s nabídkou, který však počítá s aktivní spoluúčastí. Vzdělávací nabídka odpovídá mentalitě předškolního dítěte a potřebám jeho života.
4. HISTORIE MATEŘSKÉ ŠKOLY
Mateřská škola původně dětský útulek byl zřízen v místě dnešního obecního úřadu v 60. letech minulého století. V 70. Letech již nese název Mateřská škola. V roce 1995 byla mateřská škola přemístěna do současné budovy Základní školy, která funguje více než 120 let. Byla postavena v roce 1885 a od té doby stále slouží jako málotřídní škola. V přízemí, v místech součastné mateřské školy byl Obecní úřad, v místech dnešní kuchyně a školní jídelny se nacházel byt pana řídícího. Do roku 1945 tvořili většinu obyvatel obce, lidé německé národnosti, a tak o historii obce se můžeme dočíst už jen v děčínském archívu. Po roce 1945 byla většina obyvatel odstěhována a do jejich domů se stěhují lidé z celých Čech, převážně středních a východních. Podle prvního výkazu ze základní školy si můžeme udělat obrázek, z jakých míst přicházejí žáci. Spojení Mateřské školy a Základní školy bylo významným počinem Obecního úřadu, neb dochází k významnému propojení předškolního a základního vzdělání. Dětí, jež zde přecházejí do 1.ročníku základní školy, mají výhodu známého prostředí, kolektivu i pracovníků školy. Dochází k velmi snadné adaptaci na školní prostředí. Rodiče nemusí mít obavy o děti, které by jinak musely dojíždět do městské školy. Dítě nemusí mít obavy z cesty do „neznáma“. Také problémy s dětmi se mohou řešit daleko rychleji.
NAŠE ŠKOLA Heřmanov původně spadal pod Benešov nad Ploučnicí. V roce 1833 zde byla zřízena pobočka, na níž vyučoval učitel jménem JOSEF ALT. Stará školní budova z r. 1800 byla v roce 1885 nahrazena novou dvojtřídní školou s bytem pro učitele/ dnešní jídelna a kuchyň/ a kanceláří Obecního úřadu/ dnešní prostory základní školy. Do školního obvodu patřila i osada Josefín spadající do Františkova. Veškeré předcházející údaje byly převzaty z knihy „Heimatkreis“ od německého autora Alfreda Herra, která je stejně jako
kronika obce Heřmanov uložena v děčínském archivu. Ta je však psána kurentem, což poněkud ztížilo pátrání po dalších informacích. Teprve třídní knihy a třídní výkazy z doby po 2.světové válce dávají možnost nahlédnout do historie heřmanovské školy, neb jsou psány česky a ukazují na velký příliv českého obyvatelstva do tohoto pohraničí. Dle zápisů z třídního výkazu z r. 1945/46 jsou všichni žáci českého původu a místa jejich narození svědčí o přistěhovalecké vlně z celých Čech. Nejčastěji se objevují názvy měst jako jsou: Praha, Kladno,Český Brod, Čáslav, Chrudim, Kutná Hora, Pardubice, Chotěboř, Jindřichův Hradec, Domažlice, Olomouc aj. Z 32 žáků, kteří navštěvovali tuto školu ve školním roce 1945/46, byl pouze jeden narozený v Benešově nad Ploučnicí. Jako prvním řídícím byl na této škole pan František KUBŮ. Třídním učitelem byl pan Miloslav KOLÍNSKÝ, který pak léta učil v Děčíně ZDŠ Komenského a kterého si velmi dobře pamatuji jako žákyně. Učitelkou domácích prací byla paní Augustina Elstnerová, dále zde učili pan Jan Milulecký a paní Marie Skalová, učitelka katolického náboženství. Teprve ve školním roce 1952/53 se již i ve škole začíná projevovat domácí obyvatelstvo. Z 8 prvňáčků je 5 dětí narozených v rodné obci Heřmanov. Při pátrání po historii se mi stala jedna nemilá věc. Po svém nástupu na tuto školu jsem kdesi spatřila nápis 1890 a z toho jsem usoudila, že škola je stará 115 let. Transparent na oslavu 115.výročí založení školy již byl napsán, pozvánky rozeslány, pamětní listy připraveny a teprve po návštěvě archivu jsem zjistila, že jsme měli slavit již 120.výročí! Chybička se vloudila, ale oslava se vydařila. Takže za tři roky v roce 2010 budeme slavit 125.výročí.
ZAJÍMAVOSTI Z HISTORIE ŠKOLY /čerpáno z kronik školy/ Po 2. světové válce se vystěhovalo z obce více než 90% německého obyvatelstva a do jejich domů se přistěhovali lidé z převážně středních a východních Čech. Ve škole se začalo učit až 15.listopadu 1945. Prvním řídícím byl pan František Kubů. Na něj a hlavně jeho paní stále vzpomíná paní Jarošová, neboť pro ni se oba stali celoživotními přáteli, kteří zbytek svého života prožili v jihočeské vesničce Lásenice. V srpnu 1954 se rozvodnil potok po velké průtrži mračen. Silnice byla podemleta. Voda dosáhla výšky mostku ke škole. Podezdívka byla zcela stržena. V listopadu 1955 byla do obou tříd zasazena nová okna v ceně 15 tisíc korun československých. 1958 byla všechna okna natřena. Práce byly však nedbale provedeny, většina oken se špatně otvírá a nedoléhají. V témže roce bylo zbudováno doskočiště na školní zahradě. Pan Jan Řezníček svázal 25 knih do žákovské knihovny. 1960 se zúčastnili rodiče senoseče na školní zahradě. 1961 poprvé jako Základní devítiletá škola 1.-5. ročník. V témže roce nové okapové roury, nové olejové nátěry stěn na chodbách. 1961/62 – plánované sloučení tří škol – Fojtovice, Blankartice a Heřmanov se zatím neuskuteční. 1963 zemřela 3.ředitelka paní Věra Zumrová ve věku pouhých 28 let. Na její místo nastupuje její manžel pan Zumr. V roce 1964/65 byla přemístěna školní kuchyně do zemědělského útulku, první zmínka o školní družině. 1969/70 dostává škola novou fasádu, zbourán jeden komín prádelny, která byla umístěna v suterénu – dnešní kotelna, nové hlavní dveře, kolem školy byl natažen nový plot, na chodbách a v jídelně natřeny nově sokly. Od 5.9.1972 mají možnost rodiče posílat své děti na svačiny a obědy, jež jsou dováženy ze školky v místě součastného Obecního úřadu. 25.6.1973 sehráli žáci společně s dospělými divadelní hru „ Zelená princezna“. Školní družina pro malý zájem rodičů zatím neexistuje. V roce 1975 přestavěn vadný komín. 1978 – vzhledem k velkým mrazům v naší zemi dochází ke složité energetické situaci, k potížím se zásobováním. Bylo rozhodnuto, že
budou prodlouženy zimní prázdniny až do 28.ledna1979 a pololetní vysvědčení bude rozdáno až 16.února 1979. V září 1978 začíná pracovat ve školní družině jako vychovatelka naše služebně nejstarší zaměstnankyně Olga Šustrová. Součastně nastupuje další ředitel školy pan Jaroslav Dostál. V roce 1979 byla provedena rekonstrukce elektrického topení. 1980/81 definitivně dosloužil kotel a byl vyměněn za nový. V roce 1982 se připravují nové prostory pro školní družinu, zvětšují se o bývalý archiv MNV, který je přestěhován do 1. poschodí kabinetu. 1983/84 byla provedena výměna okapů na celé budově. 1985/86 na základě dohody vedení školy a Dětského útulku se budou děti zúčastňovat hodin hudební a výtvarné výchovy v 1.třídě. Bylo vysázeno 60 růží a okrasné keře. O zeleň se starají děti školy a školní družiny a také kroužek ochrany přírody vedený soudružkou vychovatelkou. 1986/87 obědy stále dováženy z Dětského útulku, ve školní družině nová válenda pro relaxaci dětí, ve škole taneční kroužek. Složky Národní fronty natáhly kolem hřiště plot z pletiva a na upravené hřiště nasypaly písek. 1987/88 zryli členové Sdružení a přátel školy /SRPŠ/ dětem políčko, kde vypěstovaly ředkvičky, mrkev, hrášek, pažitku a petržel. 1988/89 zabudovali rodiče na hřišti dvě šplhadla. V roce 1990/91 dostávají děti svačinky „Vitamin C“ mléčné výrobky a ovoce ve výši 4,80 Kč. V roce 1991 nastupuje jako ředitelka paní Milena Hrdinová, která byla předtím dlouhá léta ředitelkou ZŠ Sokolský vrch v Benešově nad Ploučnicí. V lednu 1991 všechny prostory školy nově vymalovány za provozu, byly provedeny i nátěry lavic. Problémy s učiteli v Heřmanově budou možná i proto, že Heřmanov nespadá do oblasti, kde se vyplácí učitelům 2000 Kč tzv.“pohřebného“ – tj. příplatek za nezdravé ovzduší. V roce 1991/92 děti i ze „ zdravého ovzduší“ začínají jezdit do škol v přírodě. 1. ŠPV v Krkonoších, 2. Výjezd do Svojanova. V témže roce výměna všech dveří a zárubní/škoda- krásní staré leží na půdě/nové lino. V potoce se usídlily pižmovky/velká vodní myš/. V roce 1992/93 další již 3. Výjezd do školy v přírodě v Albrechticích. V tomto roce byla konečně připojena školní budova k vodovodnímu řádu, do té doby tedy do r.1993 používána z vlastní studně!!!
V květnu 1993 nastoupila jako kuchařka paní Procházková. Kvalita obědů se výrazně zlepšila a počet zájemců o obědy stoupl z 5 na 8. Ještě v 90.letech minulého století obědy stále dováženy z mateřské školy, která byla umístěna v dnešní budově Obecního úřadu. Paní Ležalová obědy nejen dováží, ale i vydává a umývá nádobí. Počet strávníků vzrostl na 11. V roce 1994/95 nejlepší škola v přírodě na Nových Hutích na Šumavě díky přátelské a rodinné atmosféře manželů Vojtových. Další ozdravný pobyt v Itálii v Bibione. V noci z 12.na 13. Června 1995 vytrvale prší, voda v potoce prudce stoupla, valila se ze všech strání, brala ploty, zahrádky, zatopila jednotlivé objekty, silnice se stává neprůjezdnou, mostky u domů poškozeny. Ve škole spodní voda zatopila sklep. V roce 1995/96 byla přestěhována mateřská škola do budovy základní školy i s kuchyní. Po rekonstrukci místnosti Obecního úřadu vznikla pěkná umývárna se třemi záchůdky, stála ložnička a herna. Ředitelkou se stává staronová ředitelka paní Božena Brožová. 1996/97 koncem května začal pan Berenteš malovat třidy a ředitelnu. V roce 1997/98 se stává ředitelkou paní Magdalena Bedyová. V roce 1998/99 na místo ředitele školy jmenován pan Stanislav Pazderka. Zásluhou pana Mandáka zde naplno běžely kroužky karate, hra na flétnu a výtvarný kroužek. 2000-2003 ředitelka paní Eva Vavřinová 2003-2005 ředitelka paní Markéta Lincová 2005 – 2012 ředitelka školy paní Libuše Hubková 2012 - dosud ředitelka školy paní Gabriela Švandrlíková
5.ORGANIZACE CHODU MATEŘSKÉ ŠKOLY Denní řád je dostatečně pružný a umožňuje reagovat na individuální možnosti dětí. Do denního programu jsou pravidelně zařazovány řízené zdravotně preventivní pohybové aktivity. Pedagogové se plně věnují dětem a jejich vzdělání. Děti mají dostatek času i prostoru pro spontánní hru, aby ji mohly dokončit nebo v ní pokračovat. Veškeré aktivity jsou organizovány tak, aby děti byly podněcovány k vlastní aktivitě a experimentování, aby se zapojovaly do organizace činností a pracovaly vlastním tempem. Plánování činností vychází z potřeb a zájmů dětí, vyhovuje individuálním vzdělávacím potřebám a možnostem dětí. Pro realizaci plánovaných činností se snažíme vytvořit vhodné materiální podmínky/věcné vybavení prostředí by mělo být dostatečné a kvalitní, pomůcky jsou připravovány včas.
Režim dne 6,30 – 8,00 scházení dětí, spontánní a řízené aktivity, individuální péče 8,00 – 8,30 ranní cvičení, hygiena 8,30 – 9,00 dopolední svačina 9,00 – 9,45 spontánní a řízená vzdělávací činnost 9,45 – 11,45 pobyt venku, vycházky do okolí dvakrát v týdnu 11,45 – 12,15 oběd, hygiena 12,15 – 12,30 vyzvedávání dětí po obědě, hygiena, příprava na odpočinek 12,30- 14,00 odpočinek, spánek 13,15 - 14,00 rozvoj školní zralosti u předškolních dětí 14,00 – 14,15 odpolední svačina 14,15 – 16,00 odpolední vzdělávací činnost, rozcházení dětí domů Režim dne je možné flexibilně měnit dle potřeb dětí.
6. ŘÍZENÍ MATEŘSKÉ ŠKOLY Povinnosti, pravomoci a úkoly všech pracovníků jsou jasně vymezeny. Při vedení zaměstnanců ředitelka vytváří ovzduší vzájemné důvěry a tolerance, zapojuje spolupracovníky do řízení mateřské školy, ponechává jim dostatek pravomoci a respektuje jejich názor. Podporuje a motivuje spoluúčast všech členů týmu na rozhodování o zásadních otázkách školního programu. Ředitelka školy vyhodnocuje práci všech zaměstnanců, pozitivně zaměstnance motivuje a podporuje jejich vzájemnou spolupráci. Pedagogický sbor pracuje jako tým a zve ke spolupráci rodiče. Ředitelka vypracovává školní vzdělávací program ve spolupráci s ostatními členy pedagogického týmu. Mateřská škola se snaží spolupracovat se zřizovatelem a nejbližší základní školou, která je ve stejné budově a s odborníky poskytujícími pomoc zejména při řešení individuálních výchovných a vzdělávacích problémů dítěte.
7. PERSONÁLNÍ A PEDAGOGICKÉ ZAJIŠTĚNÍ PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ Ředitelka školy:
Mgr. Bc. Gabriela Švandrlíková – kvalifikace pro předškolní vzdělávání, základní vzdělávání, speciální vzdělávání
Učitelky MŠ: Pí. Jitka Chlumská – kvalifikovaná pro předškolní vzdělávání Pí. Věra Zelená - kvalifikovaná pro předškolní vzdělávání Sl. Klára Ficzlová – nekvalifikovaná Pí. Gabriela Švandrlíková – speciální péče Pí. Jana Novotná – nekvalifikovaná, pomoc při vycházkách do okolí
Další zaměstnanci: Pí. Martina Hambergerová – kvalifikovaná kuchařka školní jídelny Pí. Jitka Chlumská – vedoucí školní jídelny Pí. Jana Novotná – domovnice
8. SPOLUÚČAST RODIČŮ Na základě spousty společenských akcí se podařilo získat důvěru mnoha rodičů. Projevuje se to vzájemnou pomocí škole, a to sběrem druhotných surovin, účastí na brigádě či ostatních mimoškolních akcích, na kterých se sejde velké množství rodičů, ale i dalších občanů obce. Spolupráce s většinou rodičů je velmi smysluplná a přínosná. Je založena na vzájemné důvěře a pochopení. Rodiče jsou pravidelně informováni o všem, co se v mateřské škole děje. Pedagogové pravidelně informují rodiče o prospívání jejich dítěte i o jeho individuálních pokrocích v rozvoji i učení. Mateřská škola podporuje rodinnou výchovu a pomáhá rodičům v péči o dítě. Nabízí rodičům poradenský servis i nejrůznější aktivity v otázkách výchovy a vzdělávání předškolních dětí.
9. ORGANIZACE VZDĚLÁVÁNÍ 9.1 KRITÉRIA PRO PŘIJÍMÁNÍ DĚTÍ DO MATEŘSKÉ ŠKOLY. Při rozhodování o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání bude ředitelka mateřské školy vždy přihlížet k zájmu dítěte (k rodinným, sociálním a zdravotním podmínkám) a ke splnění podmínky stanovené §50 zákona č. 258/2000Sb., o ochraně veřejného zdraví, (přijímány budou děti, které se podrobily stanoveným pravidelným očkováním a děti, které mají doklad, že jsou proti nákaze imunní nebo se nemohou očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci), a dále k těmto skutečnostem:
1. k předškolnímu vzdělávání se přednostně přijímají dle § 34, odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky a děti, kterým byl udělen odklad školní docházky, 2. sourozenci ( dětí, které již byly do požadované mateřské školy přijaty), kteří dovrší v roce zápisu do 31.8. věku tří let, požadující celodenní pobyt v mateřské škole, s upřednostněním starších dětí, 3. děti, které dovrší v roce zápisu do 31.8. věku tří let, požadující celodenní pobyt v mateřské škole, s upřednostněním starších dětí, 4. děti zaměstnanců příspěvkové organizace 5. děti, jejichž rodiče jsou zaměstnáni
9.2. ZAŘAZOVÁNÍ DO TŘÍD V našich podmínkách se jedná vždy o 1 třídu smíšenou, tedy s dětmi od 3 do 6/7/ let. Zvláštní péče je věnována dětem v posledním roce předškolního vzdělávání, je obohacena o individuální logopedickou péči.
9.3 VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Za děti se speciálními vzdělávací potřebami jsou považovány děti se zdravotním postižením, děti se zdravotním znevýhodněním a děti se sociálním znevýhodněním.
Při práci s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami je nutná spolupráce školy, jeho rodičů a odborného pracoviště. V rámci školy jde především o spolupráci pedagoga a dítěte. Pro úspěšné vzdělávání těchto dětí je nutné zkvalitňování pedagogických pracovníků. Velký význam pro úspěšné zvládnutí vzdělávání má spolupráce a komunikace mezi školou a rodinou. Každý učitel si ale musí uvědomit, že rodič je ten, kdo je s dítětem v každodenním kontaktu, má zkušenosti s jeho výchovou a nakonec rozhoduje. Zároveň je nutné, aby i rodiče respektovali učitele jako odborníka na danou problematiku. Zásady komunikace učitele s rodiči:
-
Vytvoření klidné atmosféry Dostatek času pro rozhovor Jako první přichází pochvala a vyjádření víry ve zlepšení Zpočátku pouhé popsání jevů, situace, chování, příhody Uvést zdroje svých informací, totéž umožnit rodičům Ujasnit si pojmy s rodiči Uvádět konkrétní příklady a objasňovat svá stanoviska Rozebrat s rodiči možné souvislosti, uvést důvody, co vše učitel zvážil, než se rozhodl takto reagovat Nedávat dítěti „nálepky“ Snažit se rodičům citlivě poradit, nabídnout jim pomoc Opakovat „pravidla hry“
Podmínky vzdělávání dětí se zdravotním znevýhodněním a zdravotním postižením Naše škola nemá materiální podmínky pro přijímání dětí s tělesným postižením. Chybí bezbariérový přístup. Vzdělávání je třeba přizpůsobit potřebám, které vyplývají ze zdravotní oslabení dítěte, které jsou důsledkem jeho dlouhodobější nemoci nebo které jsou dány lehčími poruchami jeho učení a chování. Podmínky vzdělávání dětí se sociálním znevýhodněním Do této skupiny patří děti, které pocházejí z prostředí sociálně, kulturně jazykově odlišného. Hlavním problémem je zpravidla nedostatečná znalost vzdělávacího jazyka. Pozornost je třeba při práci s těmito dětmi věnovat nejen osvojení českého jazyka, seznámení se s českým prostředím, kulturními zvyklostmi a tradicemi, ale ve shodě se školským zákonem umožnit těmto dětem budování jejich vlastní identity, která bude vycházet z jejich původního prostředí. Zásady pro práci s dětmi se sociálním znevýhodněním:
- V případě potřeby vypracování individuálních vzdělávacích programů - Skupinová nebo individuální péče
-
Odpovídající metody a formy péče Případná pomoc asistenta učitele Spolupráce s rodinou a odborným pracovištěm Vytváření příznivého klimatu pro působení těchto dětí na škole
O zařazení dětí do školy rozhoduje ředitel po dohodě s rodiči či zástupci dítěte na základě lékařského a speciálně – pedagogického vyšetření a s přihlédnutím k možnostem školy/architektonické řešení, asistent, počet žáků ve třídě, zkušenosti a vzdělávání učitelského sboru, zabezpečení kompenzačními či edukačními pomůckami, odborná spolupráce s rodiči adt./i místním specifikům/ dopravní obslužnost, dostupnost zdravotně sociální péče, vzdálenost jiné školy od bydliště dítěte atd./
Nezbytná je úzká spolupráce s odborným pracovištěm, v jehož péči dítě je.
- Seznámení všech zaměstnanců školy s postižením dítěte a jeho specifiky - Dohoda s rodiči a odborným pracovištěm na možnostech úzké spolupráce -
žáka Vypracování individuálního vzdělávacího programu Seznámení ostatních dětí s handicapem dítěte a vším, co z toho vyplývá Ponecháme dítěti v hodinách potřebné pomůcky Snažíme se zajistit přístup k odborné literatuře a kurzům vztahujících se k handicapu dítěte
Zásady pro práci s dětmi s postižením:
- Respektování zvláštností dítěte - Včasnost/čím dříve je dítěti a rodičům poskytnuta speciální pomoc, tím je -
lepší výsledek práce Vývojovost/ důležité je „nepřeskakovat“ jednotlivé vývojové etapy Optimální prostředí/ jen při vhodné úpravě rodinného prostředí bude zajištěn rozvoj dítěte/ Všestrannost/ dbáme na to, aby dítě mohlo své znevýhodnění kompenzovat i jinými činnosti, v nichž je úspěšné Soustavnost
Vzdělávání dětí mimořádně nadaných: Nadané děti vykazují:
-
Paměť a znalost Rychlost myšlení Zpracování problémů Záměrné a dlouhodobé soustředění Pružnost Časná symbolická aktivita Dávají přednost společnosti starších dětí nebo samotě Vnímají souvislosti tam, kde je většina dětí nevidí
10. AUTOEVALUCE – VLASTNÍ HODNOCENÍ ŠKOLY Hlavní oblasti hodnocení školy - Cíle vzdělávání - Podmínky ke vzdělání
- Průběh vzdělávání - Podpora školy dětí, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, dětí, rodičů a dalších osob na vzdělávání
- Výsledky vzdělávání dětí - Řízení školy, kvalita personální práce, kvalita DVPP - Úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům
Součástí vlastního hodnocení je vždy posoudit správnost, důležitost a obsažnost těchto cílů:
- Zhodnotit, zda a jakým způsobem se škole daří tyto cíle naplňovat, či nikoliv - Pokud se nedaří, navrhnout vlastní opatření pro zlepšení nebo částečnou úpravu cílů
Techniky vyhodnocení:
-
Vlastní sebehodnocení/záznamy se neshromažďují/ Rozhovory a hodnocení s ostatními vyučujícími, s dětmi i rodiči Hospitace ředitelkou školy, možné i vzájemné hospitace Hodnocení pedagogickou radou Hodnotící listy každého dítěte, hodnotící listy podtématu,tématu, integrovaného bloku Portfolia Třídní schůzky – dotazníky
-
ČASOVÝ PLÁN
TERMÍN
ZODPOVĚDNOST
Hodnocení integrovaného bloku
2x měsíčně
učitelka MŠ
Hospitace
2x – 4x ročně
ředitelka
Vzájemné hospitace
1X ročně
učitelky MŠ
Třídní schůzky
2x ročně
ředitelka a učitelka MŠ
Dotazníky rodičům
1x ročně
ředitelka a učitelka MŠ
Hodnocení ŠVP PV jako celku
1x ročně
pedagogická rada
Systém hodnocení: Na úrovni třídy: Denní sebehodnocení práce učitelek, sledování výsledků a hodnocení s porovnáním s obecnými požadavky a vlastními plány. Formou sdělování si navzájem, co se povedlo, co ne a co je potřeba dokončit. Jak se děti cítily, reagovaly, co je třeba sdělit rodičům. Ze sebehodnocení se neprovádí záznamy a neshromažďují se. Provádí obě učitelka mateřské školy. Stručně a průběžně hodnotíme podtémata. Vyhodnocujeme, co se povedlo, co se nepovedlo a proč, promýšlíme další změny v činnostech. Hodnocení provádí a vyhodnocuje zpravidla učitelka, jež s dětmi prováděla výchovně vzdělávací činnost. Po ukončení integrovaného bloku se hodnotí celý integrovaný blok. Jeho přínos, zvolené metody a postupy, promýšlíme závěry pro další práci, zda je TVP v souladu se ŠVP. Dvakrát ročně provádíme hodnocení výsledků vzdělávání u dětí formou portfolia, se kterými jsou seznamováni rodiče. Obsahují průběžná sledování vývoje dítěte a hodnocení jeho individuálních pokroků. Jednou ročně vyhodnocení ŠVP PV, do jaké míry mateřská škola splnila či nesplnila jednotlivé úkoly. V čem spatřujeme jeho silné a slabé stránky, popředně rizika, na něž je třeba si dát pozor. Zda lze program ponechat na příští rok, či jej upravit.
Na úrovni školy: Dvakrát do měsíce se konají provozní porady, jednou za dva měsíce pedagogická porada za přítomnosti všech zaměstnanců. Hodnocení provádí ředitelka školy společně s ostatními
zaměstnanci. Hodnotí se plnění úkolů na daný měsíc, výsledky vzdělávacího procesu, zapojení rodičů a obce do činností školy a průběh plánovaných akcí. Dvakrát ročně provádí ředitelka školy hospitace. V 1. pololetí budou hodnoceny metody práce, dodržování hygienických návyků. V 2. pololetí bude hospitace zaměřena na péči o předškoláky.
Systém autoevaluace mateřské školy Co
Jak
Jak často
Naplňování cílů
Pedagogické porady
2x ročně
Kdo
Pedagogové, ředitelka Věcné podmínky Provozní porady 2x ročně ředitelka, pedagog MŠ Životospráva Kontrola 1x měsíčně Ředitelka, potravin,spotřebních vedoucí školní košů jídelny Psychosociální Komunitní kroužky Průběžně ředitelka podmínky s dětmi, Dotazníky pro rodiče 2x ročně hospitace 2x-4x ročně Organizace hospitace 2x-4x ročně ředitelka Řízení mateřské Sebehodnocení 2x ročně Ředitelka školy Dotazníky pro 1x ročně Zaměstnanci zaměstnance školy Personální a Plán dalšího 1x ročně ředitelka pedagogické vzdělávání pedag. zajištění pracovníků Spoluúčast dotazníky 1x ročně ředitelka rodičů Průběh Pedagogické porady 1x měsíčně Pedagog MŠ vzdělávání sebehodnocení Sebehodnocení Hodnotící list 1x měsíčně padogogové učitelky Výsledky Pedagogická 2x ročně Ředitelka vzdělávání diagnostika Pedagog MŠ (klíčové kompetence)
Pravidla pro práci s integrovanými bloky V školním vzdělávacím programu je zařazeno 42 pohádkových bloků. Pedagog má na výběr z těchto bloků dle aktuální potřeby průběhu vzdělávání. Každý blok trvá 10-14 dní, ale je možnost flexibilně upravovat délku bloku. Při aktuální situaci je možné vkládat do seznamu nové integrované bloky.
Duhové pohádky
Integrované bloky Podzimní pohádky
Září
Šel medvídek do školky Pohádka O Ježourkovi Pohádka O pyšné muchomůrce
Pohádka O jablíčkové babičce
Říjen
Létající drak pohádka O dráčkovi Mráčkovi Strašidelná pohádka O šišaté bramboře
Listopad
O dešťové kapce Tři medvědi Pohádka O neposlušném autíčku Pohádka O Koblížkovi Boudo budko
Zimní pohádky Prosinec
Jak Čert a Mikuláš hráli hokej Čertovská pohádka Vánoční pohádka O vánočním stromku
Leden
Zimní pohádka O starém vláčku Pohádka z iglů Sněhová královna
Únor
O dvanácti měsíčkách Pohádka O sněhulákovi Masopustní pohádka Masopust aneb karneval v MŠ
Jarní pohádky Březen
O studánce pohádka O ztraceném zajíčkovi pohádka O studánce pohádka O jarním deštíku Zvířátka a jejich mláďátka Jarní pohádka
Duben
Velikonoční pohádka Pohádka z Afriky Čarodějnická pohádka O perníkové chaloupce
Květen
Zamilovaná pohádka Proč maminka Adámka nechce Pohádka o Julince
Letní pohádky
Červen
Kačenka a Kuba u babičky na prázdninách pohádka O vodníku Brčálkovi Pohádka z mořských hlubin Indiánská pohádka
Podzimní pohádky Šel medvídek do školky Na kraji lesa v útulném brlohu žil medvídek se maminkou medvědicí a tatínkem medvědem. Jednoho dne s e vypravil s maminkou medvědicí do školky. Vzal si s sebou bačkůrky, kartáček na zuby a oblečení na vycházku. Paní učitelka jej přivítala, ale Méďa ji ani nepozdravil, hned běžel do třídy a vyházel hračky z poliček a nechal je ležet na zemi, potom hrrr do koupelny, pustí vodu a zase….. Děti přemýšlí, co ještě mohl Méďa udělat špatně a jak by to mělo být správně. Postupně si děti osvojují pravidla chování v MŠ. Dokázat se rozloučit s maminkou a přivítat s paní učitelkou a dětmi. Být s ostatními kamarád, přijmou nové děti do kolektivu, vcítit se do jeho pocitů, zavzpomínat, jaké to bylo, když oni přišli do MŠ. Půjčit druhému hračku, naslouchat druhému, neskákat do řeči. Uklízet hračky na své místo, zacházet s nimi opatrně. Naučí se básničky a písničku o Méďovi. Seznámí se s písmenkem M. Jemnou motoriku si procvičí při vybarvování medvědí omalovánky, bezpečnost a vystřihování při práci s nůžkami a technikou obtiskování korku vyrobí méďovi kamarády. Nalepováním bavlnky na čtvrtku vytvoří medvídkům chlupy… Děti se s Méďou dostanou také do lesa, kde se naučí názvy lesních zvířátek, některých plodů. Spočítají stromy v lese a zjistí, co do lesa nepatří (prac. listy) Zacvičí si s Méďou při průzkumu lesa (lezení po čtyřech, chůze po položeném laně, přelézání, přeskakování překážek, vyhýbání…)
Očekávaný přínos pro děti:
práce s korkem a temperami vyhledávání opaků vysoký x nízký, široký x úzký jednoduchý doprovod písní hrou na tělo ( orf. nástroje) upevňování poznatků o přírodě a zvířátkách určování počtů prvků, porovnávání lezení po čtyřech, chůze po položeném laně, přelézání, přeskakování překážek, vyhýbání… rozvíjet smyslové vnímání zvládat prostorovou orientaci začlenění do kolektivu
rozloučení s rodiči ….. seznámení s písmenkem M znát všechny děti jménem
pohádka O Ježourkovi Ježourek je malý ježeček, který je stále nespokojený, nic ho nebaví a se svými bratříčky a sestřičkami se nudí. Rozhodne se odejít od své maminky, aby prozkoumal svět. Dostane se do velkého lesa, kde bude poznávat mnoho nových kamarádů a zažije mnoho dobrodružných chvil. Děti se s Ježourem podívají do lesního prostředí, naučí se, jaká žijí v lese zvířata, jak se jmenují, co jedí, kde spí, jak vypadají. Hlavní postavou, o které se budeme chtít něco zajímavého dozvědět, je ježek. Budeme si povídat o ježkovi a jeho životě, proč se choulí do klubíčka, co má nejraději k jídlu, proč celou zimu prospí a jak se na ni musí připravit. Děti budou pomáhat Ježourkovi řešit různé situace v lese, hledat ostatní zvířátka, poznávat zvířátka lesní a ostatní, přiřazovat barvy ke zvířátkům, rozlišovat množství nasbíraných lesních plodů, zdolávat lesní překážky ( chůze po lavičce, přeskoky, podlézání). Společně s Ježourkem budeme poznávat písmeno „J“. procvičovat jeho výslovnost formou básniček o ježkovi nebo jiných lesních zvířátkách. Budeme trénovat jemnou motoriku při výtvarných činnostech a výrobě ježků ze slaného těsta. Společně se budou děti učit jakou hodnotu má vzájemná pomoc druhému a budeme utužovat hezké vztahy v kolektivu. Důležité je naučit se přijímat nové děti a pomoci jim v prvních dnech odloučení od maminky. I Ježourek pozná, jak důležité je, mít dobrého kamaráda a umět táhnout za jeden provaz. Očekávané přínosy pro dítě.
mít alespoň základní znalosti o lesním prostředí a jeho nástrahách znát lesní zvířata a umět je pojmenovat, rozlišit od zvířat ostatních uvědomit si, že v lese jsme návštěvník a zvíře je zde doma vědět jak se v lese správně chovat mít povědomí o životě Ježka obecného, jak ho můžeme chránit dokázat interpretovat básničku „ Ježek v zimě“ umět barevně rozlišit zvířecí zabarvení logopedická chvilka – hláska „J“ mít povědomí o hodnotě přátelství a vzájemné pomoci umět se vcítit do situace druhého a pomoci mu umět se orientovat v prostorách mateřské školy, vědět, kde je mé místo v šatně, v koupelně nebo v jídelně znát všechny děti jménem zvládnout samostatnou chůzi po lavičce, podlézání, přeskoky přes tyčku, umět se schoulit do klubíčka a rovně se postavit
Pohádka O pyšné muchomůrce V jednom lese, který byl tak velký, že dospělý člověk, by ho přešel za dva dny, zajíc za dvě hodiny a šnek dva roky, byla uprostřed malá lesní mýtinka. Tahle mýtinka byla hluboko v lese, a tak o ní věděli jen zvířátka, která tam chodila ke studánce pít. Na té mýtince však rostla velmi pyšná muchomůrka, která chtěla být královnou. Byla moc protivná a na ostatní obyvatele mýtinky moc ošklivá. Děti se v této pohádce seznámí s lesními stromy, plody a houbami. Pomohou obyvatelům lesní mýtinky vypořádat se s pyšnou muchomůrkou a muchomůrce zase ukážou, že nemít žádné kamarády je velký nerozum, který se ale může vždy změnit. Budeme si s dětmi osvojovat správné kamarádské chování. Umět se rozdělit o něco společného a nebýt lakomý. Jak se bude muchomůrka měnit, bude poznávat další houby a děti se je naučí poznávat také. Budeme muchomůrce přilepovat ztracené tečky na kloboučku a vymýšlet další módní klobouky pro houbičky. Přitom si procvičíme rozeznávání geometrických tvarů. Děti si budou procvičovat nadále výslovnost hlásky „J“ a přidáme si k tomu hlásku „M“. Zkusíme poznat, na jakou hlásku začínají názvy hub a lesních plodů. Jakou mají houby barvu a s tím související barvy podzimu. Při procházkách do okolí budeme houby hledat a učit se, které jsou jedlé a které necháme v lese. Děti nakonec dostanou společný úkol pro dvojici. Doma zjistí od maminky, jak se vaří správná smaženice z hub. Očekávané přínosy pro dítě
znát alespoň několik jedlých hub a umět odlišit od hub jedovatých mít povědomí, jak jsou jedovaté houby nebezpečné vědět, jak se zachovat při požití jedovatých hub-první pomoc umět pojmenovat některé lesní plody a stromy rozeznat je podle vzhledu, tvaru, velikosti umět určit větší- menší, vysoký-nízký, malý-velký umět přednést básničku „ Muchomůrka“ umět se orientovat v prostoru, určit kde je vpředu, vzadu, uprostřed vědět, co dělat, pokud se ztratíme v lese ovládat číselnou řadu do 5 umět pracovat s jemným materiálem ( krepový papír) umět napodobit předváděné pohyby těla uvědomit si hodnotu lesa a jeho plodů umět zacházet s lesním bohatstvím logopedická chvilka – hláska „J“ a „M“
Pohádka O Jablíčkové babičce Jablíčková babička je babička kouzelná, děti si s paní učitelkou přečtou pohádku o tom, co všechno má taková babička na starosti. Musí se starat o stromy, kterým říkáme jablůňky, aby měly v létě a na podzim hodně zdravých jablíček. Děti dostanou od jablíčkové babičky dopis s prosbou o pomoc. Babička stůně a musí ležet doma v chaloupce v posteli a pít horký čaj s medem. Ale práce nepočká, a tak poprosila děti, jestli by jí mohly pomoci. Nejprve budeme s dětmi rozeznávat různé druhy ovoce, jejich barvy, tvary, velikosti ale hlavně názvy. Budeme si povídat o tom, jak vyroste strom a na něm potom taková jablíčka nebo hrušky, švestky nebo třeba třešinky. Děti mají za úkol rozlišit barvy jablíček (správné od nesprávných-jablíčka zdravá a nemocná), přijít na to, co potřebuje strom a jablíčka, aby mohly růst. Podle chuti budeme poznávat různé ovoce. Podle hmatu jablíčka mezi různými předměty. Nakonec musí děti jablíčka natrhat na stromě, který se ohnul přes řeku (lavička a nad ní zavěšená papírová jablíčka). Pro babičku děti vyrobí krásnou jablůňku s jablíčky (tiskátka z jablek). Naučíme se několik písniček o jablíčkách. Na konci této nelehké cesty bude na děti čekat babička s košem plným jablíček, z kterých po rozříznutí vyletí spousty hvězdiček. Očekávané přínosy pro dítě
umět ovládat své tělo, chůze po lavičce – rovnováha umět používat hmat a chuť- poznávat dle smyslů mít povědomí o růstu stromů a povinnosti chránit přírodu znát druhy ovoce, jejich názvy a přiřazení ke stromu poznat ovoce dle barvy, tvaru, velikosti rozlišit ovoce exotické a tuzemské používat vodové barvy s přírodním materiálem interpretovat písničku „ Měla babka čtyři jabka“, „ Pod naším okýnkem“ děti 5-6leté zatancovat mazurku k písničce soustředit se na poslech čteného textu umět vyprávět krátký příběh mít smysl pro pomoc druhému rozvoj fantazie (hvězdičky v jablíčku) rozvoj správné artikulační obratnosti
Létající drak Jednoho podzimního dne přišel tatínek domů a říká: „Děti, co kdybychom se naučily pouštět draka?“ „Jé, ale my žádného draka nemáme!“ „Co není, může být,“ řekl záhadně tatínek a vyndal z komory pestrobarevného draka s obrovskou červenou pusou a zelenýma očima. Vyšli si na nedalekou louku, tatínek běžel s drakem co mu síly stačily, ale drak nic. Nevzlétl k oblakům. Víte děti proč? Nazítří už jim počasí přálo a podzimní vítr foukal tak, jak to mají létající draci rádi. Tak se tatínek s drakem rozeběhl, vítr fouknul a drak se začal vznášet. Tatínek odmotával další a další provázek a drak si letěl výš a výš. Nakonec byl tak vysoko, až ho skoro vůbec neviděli. Děti nadšeně tleskaly, skákaly kolem a přitom neustále sledovaly svého draka. Vítr pomalu ustával a drak přistál šťastně dětem k nohám. Sluníčko se začalo schovávat za kopec a děti věděly, že je čas vyrazit domů. Spolu s dětmi vyrobíme malé papírové dráčky v kombinaci s látkou, ocas složíme z barevného papíru a naučíme se o drakovi básničku, říkanky a také si řekneme hádanky. Očekávané přínosy pro dítě
naučit se pohotově přemýšlet používat představivost a fantazii přemýšlet o svých pocitech a reprodukovat je slovem umět ohodnotit jednání druhého (kladné a záporné skutky) zvládat práci s látkou ( stříhání, lepení ) pracovat s tupou jehlou ( navlékání ) překládat papír do harmoniky rozeznat množství v rozsahu 10, správně určovat posloupnost určovat správně geometrické tvary na vzoru předmětu umět používat vlastní tělo k předvedení činnosti či věci interpretovat básničku „ Draci“ logopedická chvilka – hláska „D, T, N“ umět pohybovat tělem dle vzoru zvládat běh v zástupu, sladit pohyb s ostatními
Pohádka O dráčkovi Mráčkovi Dráček Mráček je papírový drak, kterého si vyrobili na podzim dva kluci. Když se venku zvedl velký vítr, kluci šli na pole a chtěli, aby dráček pěkně lítal. Ale dráčkovi to nešlo, vítr se s ním honil sem a tam a nechtěl pomoct dráčkovi do oblak. Kluci se také moc nesnažili a tak nakonec nechali draka ležet na kraji pole a šli pouštět draky s ostatními dětmi. Večer, když šly všechny děti domů a milí kluci s nimi, na dráčka Mráčka zapomněli. Dráček zůstal na poli sám a brzy se začalo stmívat. Dráček se moc bál, až se strachem celý klepal…… (Malované pohádky, Jitka Molavcová) Děti budou vymýšlet, jak dráčkovi pomoci, co je potřeba k tomu, aby dobře lítal. Budou hodnotit jednání dvou kluků z pohádky. Naučí se pracovat s látkou a dráčkovi vyrobí nové dračí kamarády. Z papíru skládáním vytvoříme harmonikové mašle na dračí ocas. Vymyšleným kouzlem proměníme papírového dráčka v opravdového pohádkového draka, který umí létat sám. Zahrajeme si dračí honičku a dračí souboj. Budeme přemýšlet, kde drak bydlí a jak to u něj doma vypadá, co má rád k jídlu a kolik může mít hlav. Děti se budou učit rozlišovat množství a počet do 10. Naučíme se určovat geometrické tvary. Budeme si povídat, jaký mají děti z draka pocit, jestli se ho bojí nebo ne. Dostaneme za úkol doma s maminkou a tatínkem najít obrázek pohádkového draka. Budeme pantomimou předvádět, co máme my nejraději k jídlu. Naučíme se básničku o drakovi. Správně vyslovujeme hlásku „ D“ a hledáme další slova začínající na „D“. Nakonec dráčka proměníme zpět v papírového a on ukáže, jak se naučil jako pohádkový drak rychle létat. Očekávané přínosy pro dítě
naučit se pohotově přemýšlet používat představivost a fantazii přemýšlet o svých pocitech a reprodukovat je slovem umět ohodnotit jednání druhého (kladné a záporné skutky) zvládat práci s látkou (stříhání, lepení) pracovat s tupou jehlou (navlékání) překládat papír do harmoniky rozeznat množství v rozsahu 10, správně určovat posloupnost určovat správně geometrické tvary na vzoru předmětu umět používat vlastní tělo k předvedení činnosti či věci interpretovat básničku „ Draci“ logopedická chvilka – hláska „D, T, N“ umět pohybovat tělem dle vzoru zvládat běh v zástupu, sladit pohyb s ostatními
Strašidelná pohádka
V jedné malé vesnici, žil starý dědeček a ten měl několik vnuků a vnuček. Děti často chodily za dědečkem a on jim vyprávěl krásné pohádky a dávné příběhy. Všichni ho měli velmi rádi a nevynechali ani jednu chvíli, kdy se mohli u dědečka všichni sejít a společně trávit příjemné chvíle. Dědeček byl ale velmi starý a každou chvíli hodně unavený. Využíval každé chvilky a podřimoval v křesle, aby nabral sil. Jednoho dne mu však nezbyly síly ani na vyprávění pohádek. Ve svém křesle usnul nadobro. Děti byly velmi smutné a ti nejmenší moc a moc plakaly. Jejich rodiče je utěšovali a vysvětlovali, jak to v životě chodí. Celý život prožíváme tak nejlépe, jak jen dovedeme. A ke stáru už je naše tělo unavené a potřebuje si odpočinout. Když už ani odpočinek nestačí, je čas se odebrat do jiného světa a tím je svět zemřelých duší. Tam je dědečkovi moc dobře a užívá si zaslouženého odpočinku. My všichni můžeme kdykoliv zajít na hřbitov a zavzpomínat na našeho milého dědečka. Jednou v roce se slaví svátek zesnulých a všichni, kterým někdo blízký zemřel, by měli zajít na hřbitov a vzpomenout si na krásné chvíle s ním prožité. Dědeček na nás jistě také myslí. Zdá se to možná trochu strašidelné, ale není, naopak rozsvícené svíčky a lampičky 2. listopadu na hřbitově působí hezky a klidně. Očekávané přínosy pro dítě
seznámit se se svátkem všech zesnulých mít povědomí, proč chodí v ten den lidé na hřbitov porozumět skutečnosti, když mi zemře blízký umět projevit své pocity a myšlenky k tématu nebát se naučit se pracovat a tvořit z přírodnin
O šišaté bramboře Dědeček s babičkou na podzim vyhrabávali brambory. Babička vyhrabala jednu opravdu velikou pěkně tvarovanou. Odstrčila ji k ostatním bramborám a zelenině a hledala další. Najednou však uslyšela slabé plakání, otočila se na dědečka a poslouchala. Jde to od brambor a zeleniny. Shýbla se k bramborám a ona to pláče právě ta velká brambora. Babička se ptá: „Co se stalo?“ „Nikdo si se mnou nechce povídat ani kamarádit, protože jsem celá šišatá.“ „Ale, ale.“ povídá babička to není hezké od ostatních brambor…….. Co si myslí děti? Jak je to s tím vnějším vzhledem. Záleží na tom, jak kdo vypadá nebo spíše na tom, jaký je? Budeme o tom přemýšlet a přitom se naučíme poznávat zeleninu a její význam pro zdraví lidí. Jaké znají děti vitamíny? K čemu nám pomáhají? Jak je důležité se zdravě stravovat a hlavně na podzim o sebe pečovat? Zopakujeme si výslovnost hlásek „ J, M, B, D“ Naučíme se písničku „ Brambory“ a říkadlo „ Pasáci pečou brambory“. Zkusíme vymyslet různé pokrmy z brambor a děti prozradí své nejoblíbenější jídlo. Budeme určovat, v kterém pytli je brambor více podle hmotnosti. Namalujeme pro bramboru kamarády (druhy zeleniny). Nakonec si vyrobíme panáčka bramboráčka. Očekávané přínosy pro dítě
umět se vžít do situace druhého a zkusit ji vyřešit mít zažité hodnoty jednotlivce bez rozdílu vzhledu či rasy umět vyjmenovat alespoň několik dobrých vlastností a několik špatných znát druhy zeleniny, jejich názvy, barvy hodnota zdraví, jak si ho chránit a pečovat o něj vitamíny a co pro nás znamenají, správná životospráva rozeznat zeleninové druhy od ovoce umět zazpívat písničku „ Brambory“ interpretovat říkadlo „ pasáci pečou brambory“ určit váhu předmětu ( těžší-lehčí ) výroba panáčka z brambor, mrkve a další zeleniny skok v pytli, hod bramborou, přeskoky přes lano, přenesení brambory na rovném podnose jednou rukou, na polévkové lžíci
O dešťové kapce Majka ležela ve své postýlce a byla hrozně smutná. Před několika dny venku zmokla, nastydla a teď měla rýmu a teplotu. Všechny děti si hrají, dovádějí a ona je tu sama a nudí se. Bylo to k vzteku nebo k pláči. Majka to tak trochu střídala. Chvilku jí bylo smutno a chvilku se zlobila na ten protivný déšť, který ještě stále padal za oknem. Otočila se k němu zády. Ať vidí, že o něj nikdo nestojí! A v tom zaslechla slabé klepání na okenní sklo. Proč jsi tak smutná? Zeptala se kapka. Majce vyhrkly slzy do očí. Vzdorovitě si je otřela pěstičkou a odsekla: "Ještě se ptej! Vy kapky za to můžete, že jsem nastydla a nemohu za kamarády! "Kapička si opřela bradu o dlaně a odpověděla: "To je mi moc líto. Ale zem byla po létu hrozně vyschlá a rozpraskaná a květiny trpěly žízní. Proto jsme museli seskočit z mraků a dát jím napít. Ale jestli se tu sama nudíš, tak já tu budu s tebou. Podívej, co dovedu! "Kapička seskočila s parapetu, nasedla na jeden osamělý sluneční paprsek a rozjela se na něm kolem okna. Za ní zůstavala jako široká pestrá pentle nádherná duha. Majka se rozesmála a nadšeně zatleskala.Takovou duhu ještě neviděla a dokonce ji měla tak blízko, že si na ni mohla sáhnout!Kapička seskočila z paprsku a vrátila se na okno. Sedla si vedle Majky a vyprávěla jí o svých cestách. Ani bys nevěřil, kolik toho taková děšťová kapka zažije.Proplula velikou řeku od pramene až k moři, omývala pláže tropických ostrovů, letěla v mracích nad oceánem, jako vločka sněhu se snesla do vysokých hor, kde ji děti zabalily do sněhuláka, jako krystalek ledu plula s velikou krou až k severnímu pólu, viděla spoustu měst, zemi a kontinentů, svezla se na ocasu obrovského tygra, který ji setřel z orosené trávy...Majka poslouchala, kapička vyprávěla a najednou byl večer. A druhého dne přišla kapička znovu a zase Majku bavila až do večera!Třetí den už Majka cítila, že je zase zdravá. A protože byl krásný den bez mráčků, vesele běžela za kamarády. Od té doby se už na déšť nezlobí. Sedává u okna a přemýšlí o kapkách. Představuje si, odkud která asi přiletěla a co prožila. A ani trošku se při tom nenudí. Očekávané přínosy pro dítě
koloběh vody v přírodě umět pojmenovat a krátce vyprávět jaké je počasí rozdíly počasí význam vody pro přírodu mít povědomí o síle vody (záplavy) výtvarné zpracování – duha, mraky … básničky a písničky o dešti, o počasí .. pokusy s vodou – vsakování do písku, vypařování ( solný roztok) logopedická chvilka – hláska Š zvuky vody – synonyma ( šumí, šplouchá, klokotá, plyne ..)
Pohádka o třech medvědech
Prostřednictvím klasické pohádky a hračky medvídka pomáhám adaptovat se na nové prostředí v mateřské škole, snažíme se rozvíjet dialog mezi učitelkou (medvídkem) a dítětem. Vedu děti k tomu, aby navazovaly hezký vztah ke kamarádovi, pomáhaly si, komunikovaly spolu. Připravujeme výstavku donesených plyšových medvědů - rozhovor o nich (jaký je, od koho je, jaké má jméno). Postavíme si domečky pro medvídky, povídáme si, co dělají medvědi v zimě, co dělají ostatní zvířátka (děti nosí listy z vycházky do pelíšků), jak můžeme zvířátkům pomoci my, domky porovnáváme velikostně, hodnotíme, učíme se říkanku, modulujeme hlas: Brum Pozorně posloucháme pohádku "O třech medvědech", pohádku si opakujeme při přiřazování obrázků na magnetické tabuli (didaktická pomůcka). Kreslíme pohádku - starší děti, dbáme na správné držení pastelky, pomoc učitelky při kresbě "zvířecí" figury, upozorňujeme na odlišné velikosti medvědů. Kreslíme (doplňujeme) na vystřižené medvědy obličej, drápky, vybíráme nejmenšího/největšího tátu (mámu, Míšu), porovnáváme. Cvičíme s medvědem - mazlení, domečky, chování na rukou, běh, poskoky, relaxace, usínání plyšáků. Očekávaný přínos pro děti:
dokreslování druhé půlky medvěda; využití metodických listů - karty velký x malý; sestavování rozstříhaného obrázku medvěda (puzzle); manipulace s Méďou - procvičení pojmů (nad, pod, v, mezi, vedle apod.); sluchová hra "Ztracený Méďa"; improvizační cvičení "Medvědí tanec"; pozorně poslouchat pohádku, příběh; rozlišovat velikosti předmětu, stanovit vlastnost předmětu vzhledem k jinému předmětu (malý/větší/největší = starší děti); začlenit se do třídy, zařadit se mezi vrstevníky; komunikovat, rozvíjet dialog s hračkou, učitelkou, dítětem; umět se pohybovat mezi překážkami; účastnit se nabízených činností; zapamatovat si krátký text, spojit s pohybem; správně používat lepidlo.
Pohádka O neposlušném autíčku V jednom městě žilo pěkné červené autíčko. Patřilo panu Šnofousovi, který měl své autíčko velmi rád. Autíčko mělo však jednu vadu, bylo velmi neposlušné. Pan Šnofous jezdil každý den s autíčkem do města do zaměstnání a odpoledne na nákup. Autíčko chvíli dělalo dobrotu, ale jen zahlédlo, že na semaforu je červená, hned se rozjelo velkou rychlostí a projelo křižovatku na červenou. Potom zase nedalo přednost chodci na přechodu, zahnulo jiným směrem, než ukazovalo světlo na boku autíčka. Pan Šnofous byl velmi nešťastný a každý den se vracel domů se strachem, aby se nepřihodilo další jízdu nějaké neštěstí. Děti, chová se autíčko správně? Přemýšlíme, jak se chovat správně na silnici a vzpomínáme, jak se chová naše auto, které řídí náš tatínek. Vysvětlíme si, proč jsou pravidla silničního provozu tak důležitá a co by se mohlo stát, kdybychom je nedodržovali. Zahrajeme si pohybové hry, které nás naučí několik pravidel. Podíváme se, jak vypadají značky a co nám říkají. Ujasníme si vztahy mezi chodci a auty. Budeme poznávat barvy aut a řadit se dle pokynů za sebou, vedle sebe, vpravo, vlevo. Zkusíme si některé značky namalovat a naučit se je nazpaměť. Prohlídneme si knihy a poznáme další dopravní prostředky. Naučíme se, jak se jmenují řidiči (kapitán, strojvedoucí, pilot, řidič nákladního vozu, motocyklista, cyklista). Obeznámíme se o zásadách první pomoci při autonehodách. Očekávané přínosy pro dítě
umět se pohybovat v silničním provozu jako chodec znát alespoň obecně zásady silničního provozu znát některé důležité značky a signály rozeznat tři barvy semaforu a vědět, co signalizují znát různé dopravní prostředky a jejich vedoucí mít povědomí o riziku autonehod a neštěstí, které s tím souvisí umět se řadit do zástupu, do řady, do kruhu orientovat se vpravo a vlevo pohotově reagovat na určený signál interpretovat krátký příběh o autíčku recitovat básničku „Autíčko jede“
Pohádka O Koblížkovi
Pohádku o Koblížkovi jistě každý zná. Budeme se držet klasické verze a připravíme si loutky všech postav. Dětem navrhneme, aby nás při vyprávění doplňovaly. Koblížek je velký vandrovník a na své cestě potká několik zvířátek. Jen jedno zvířátko je chytřejší než koblížek. Je to liška a my se v tomto tématu zaměříme i na tuto vlastnost, která je připisována hlavně liškám. Přečteme si několik bajek o liškách a jejich vychytralosti. Vzpomeneme si na pohádku O kmotře lišce a tu si na pokračování přečteme při poledním odpočinku. Nezapomeneme na Koblížka a jeho odvážnou cestu lesem. Pohovoříme s dětmi o bezpečnosti a důležitosti nechodit nikam sám bez rodičů. Naučíme se jak se chovat, když potkáme někoho cizího. Naučíme se z čeho připravit sladký koblížek a jak na to. Nakonec si zkusíme dramatizaci pohádky. Očekávané přínosy pro dítě
seznámit se s pohádkou O Koblížkovi naučit se písničku z pohádky rytmizace písničky na dětské hudební nástroje dramatizace pohádky přemýšlet o situaci, kdy jsem v lese sám a následně řešit problém vědět, co dělat, pokud potkám cizího člověka, který mne obtěžuje umět vysvětlit, jaký je vychytralý člověk a přiřadit opačnou vlastnost rozeznat odlišné chutě (sladký-slaný…) umět několik možností pohybu (jak se mohl koblížek pohybovat kromě kutálení- skákání, běhání, plazení, chůze po čtyřech, válení sudů, kotrmelce, chůze pomalá a rychlá) rovnováha těla (překonávání lesních překážek – chůze po laně, chůze po lavičce, chůze poslepu, šplhání, přeskoky) sociální vztahy – pomoc druhému chování v lese – vztah k životnímu prostředí umět připravit těsto na koblížek naučit se tvarovat těsto
Boudo budko, kdo v tobě přežívá? Přečteme si pohádku „Budka v poli“. Vyzvu děti, aby samy vymyslely, z čeho postavíme budku s ohledem na to, že ji medvěd zboří, a proto nesmí nikomu padající budka ublížit. Která zvířátka v pohádce hledají domeček? Kolik jich v domečku bydlelo, než přišel medvěd? Proč zvířátka nechtěla medvěda do domu? Bydlí zvířátka opravdu v domečku? Kde byste našly myšku, žabku, pejska....? Děti, které budou hrát samy, vyberou odpovídající čepičky, symbolizující jednotlivá zvířátka. Při dalším opakování pohádky jsou již vypravěči děti. Pohádku opakujeme dle přání dětí (ze zkušenosti vím, že se chtějí vystřídat téměř všechny). Děti se prostřednictvím pohádky seznamují s pohádkovými postavami a živočichy. Vybarvíme si omalovánky zvířat, budeme je vystřihovat a lepit na špejli jako loutky. Společně na arch papíru namalujeme zvířátka a budku temperovými barvami, dolepíme přírodniny atd. Vyzkoušíme si také pantomimu (vyjádření typického pohybu zvířete) ostatní hádají, jaké zvíře, dítě napodobuje. Vyrobíme si krmítko z barevného papíru. Překážková dráha motivovaná pohybem zvířat: přeskok přes překážku, plížení, lezení i po vyvýšené rovině, lezení po žebříku, běh, poskoky… Očekávané přínosy pro dítě
sledovat příběh, porozumět slyšenému sluchově rozlišovat začáteční a koncové slabiky a hlásky ve slovech poznat a vymyslet jednoduchá antonyma vyjadřovat samostatně a smysluplně myšlenky, nápady, úsudky osvojit si poznatky o elementárním prostředí zopakovat dramatizaci pohádky (děti hru organizují samy) kresbou vyjádřit obsah pohádky vybarvovat omalovánky zvířátek z pohádky rozhovor s dětmi nad obrázky zvířat - rozdělení podle místa výskytu - zástupci zvířat žijících ve vodě, ptáků, zvířata žijící pod zemí, žijících v lese přeskok přes překážku, plížení, lezení i po vyvýšené rovině, lezení po žebříku, běh, poskoky.. rozklad slova na slabiky – vytleskávání, děti na každou slabiku položí na zem kostku - spočítají kolik slabik má slovo melodizace, rytmizace (hra na tělo), zpěv potichu, nahlas, zpěv po skupinách, pohybové vyjádření
Zimní pohádky Jak Čert a Mikuláš hráli hokej Dřív se Mikuláš s hlavním Čertem Bertem pořád hádali, rozmíšku zavinil čert, úplně všechny děti dostávali dárečky, tenkrát se nerozlišovalo na "hodné" a "zlobivé" a Čertovi se ve sklepě hromadilo uhlí, protože ho neměl komu dávat. A tak, když bylo po dalším pátém prosinci a sklep mu už praskal ve švech, rozhodl se zajít za Mikulášem a nějak to s ním dohodnout, ale ten nechtěl ani slyšet. Samozřejmě se opět na toto téma pohádali. A jak si tak vyměňovali názory, tak si ani nevšimli, že už u toho přímo křičí. Uslyšel je i Anděl, a protože je Anděl velice chytrá bytost, začal přemýšlet. Přemýšlel a přemýšlel, až na to přišel. Na příští den si smluvil si schůzku s oběma rozhádanými. Vysvětlil jim svůj nápad: "Čerte, Mikuláši co kdybyste si zahráli o to, kdo bude pátého prosince rozdávat věci, navrhuji to takto, zahrajete si hokej, ne nepřerušuj mě Berte, zahrajete si hokej, dám vám dejme tomu dvacet minut. Jestli vyhraje Mikuláš, tak všechny děti budou dostávat jen krásné dárky. Pokud Čert, tak všichni budou dostávat jen a jen uhlí. Tak to bude fér a vy se už nebudete muset hádat, platí?" Andělova slova byla tak rozumná, že ani čert ani Mikuláš nemohli odmítnout. A tak se v den D a hodinu H sešli na zimáku, Čert v červeném oblečení a Mikuláš v modrém, Anděl se rozhodl být rozhodčím. Ozvala se píšťalka a napínavá hra začala. Uplynuly dvě minuty, Čert se napřáhl a dal takovou ránu do puku, že to muselo být slyšet v celém městě, ale povedlo se mu to, první gól byl na světě. Ve čtvrté minutě už Čert vedl 2:0. Mikuláš se ale nedal, sebral všechnu sílu a za chvíli to bylo 3:3. Dvanáctá minuta, propocený Anděl řval: " A k puku se dostává opět Mikuláš, ale co se to.. Čert obratným manévrem získává opět moc nad pukem, ale Mikuláš si to nedává líbit… A tak to bylo pořád. Devatenáctá minuta - skóre 6:5 pro Mikuláše. Ten už se radoval, že to vyhraje a úplně zapomněl na to, že ještě je tam ještě těch šedesát vteřin. A toho využil Čert, napřáhl se a a a gooooooooooooooool. To byl tedy závěr a v tu chvíli se ozval nebeský hlas Andělovi píšťalky a jeho slova se ozývala po celé hale: "Konec zápasu, výsledek dopadl nerozhodně!!!!!" A pak nastalo rozpačité ticho, co teď?, Mysleli si všichni tři, co budeme dělat? Ale to by nebyl Anděl, kdyby na něco nepřišel, Čert a Mikuláš to vyslechli a souhlasili. Pozdě večer bylo vidět vzdalující se postavy se spokojeným úsměvem ve tváři.. A co tedy Anděl navrhl? No přece to, že to bude půl na půl. Opravdu hodné děti budou dostávat hezké dárky a ty zlobivé najdou za oknem jen černé nebo hnědé uhlí. Toto řešení vyhovovalo jak Mikulášovi, tak i čertovi. A aby to někdo z nich neporušoval, chodí s nimi na večerní obchůzky za dětmi, soudcující Anděl.
Očekávaný přínos pro děti:
pozorný poslech pohádky, převyprávění děje umět popsat, jak vypadá čert, Mikuláš, anděl popsat peklo, co tam asi čerti dělají, vlastnosti čerta projevit své pocity ze setkání s nimi, umět o svých emocích mluvit rozdíl mezi andělem a čertem dobro x zlo poslouchat a naučit se některé písničky a básničky o čertech a Mikulášovi práce s nůžkami, lepidlem a barevnými papíry při výrobě čertů a Mikulášů malování podle vlastní fantazie na toto téma stolní hokej v MŠ počítání do 10 – číselná řada, více x méně logopedická chvilka – hláska č
Čertovská pohádka
V jedné vesnici žili dva bratři, Vilém a Toník. Maminka s nimi měla velké trápení. Chlapci byli velmi neposlušní a zlobiví. Ve škole se špatně učili a doma mamince s ničím nechtěli pomáhat a ještě si dělali z maminky legraci. Jednou jim maminka nalila plný talíř polévky a odešla do jiného pokoje. Když se vrátila, oba hoši už byli v sobě. A než maminka stačila kluky okřiknout, polévka byla na zemi. Maminka byla moc rozčílená a tím rozčílením vykřikla „ Kluci jedni zlobiví, aby si vás čert vzal!“ A v tu chvíli stál uprostřed místnosti čert černý jako uhel. A hned s kluky do pytle. Maminka chtěla chlapce zachránit, ale už to nešlo. Čert si je odnesl a přímo k čertovský bábě Ferandě. Ta si vzala uličníky do práce a nic nebylo platné, že kluci slibovali a prosili, musili zůstat v pekle celý rok a řádně pracovat. ……Za rok kluci byli jako beránci a čert je mohl odnést zpět k mamince. Pohádka pro všechny zlobivce, kteří se smějí jen do té doby, než u nich nezabouchá čert na dveře. Očekávané přínosy pro dítě.
umět popsat, jak vypadá čert, jak se chová, kde bydlí, jak to v pekle vypadá, jaké má čert vlastnosti, jaké má úkoly a co všechno dokáže umět projevit pocity ze setkání s čertem a Mikulášem, naučit se o svých emocích mluvit naučit se několik písniček a básniček o čertech a Mikulášovi přemýšlet a porovnávat čerty a andílky – vyjmenovat rozdíly-dobro a zlo vymyslet několik čertovských jmen pohybová činnost- čertovské rejdění, tanec práce s vlnou a látkou – výroba čertíků a andělů práce s plástvovým papírem – výroba čertů práce s čertovským těstem ( slané těsto – modelování) logopedická chvilka – sykavky hláska „ S“
Vánoční pohádka Vánoce jsou svátky klidu a míru. Budeme si vyprávět o vánočních zvycích a tradicích. Vrátíme se do dob našich babiček a povyprávíme si o tradičním Štědrém večeru. Budeme srovnávat Vánoce u nás v Čechách a Vánoce americké se Santa Clausem nebo Vánoce s Dědečkem Mrazíkem. Děti se zamyslí a popíšou nám vánoce u nich doma. Budeme přemýšlet o tom, co se nám na Vánocích nejvíc líbí a na co se nejvíc těšíme. Využijeme mnoha vánočních motivů a témat k výtvarné činnosti. Zazpíváme si vánoční písničky a koledy. Naučíme se péct vánoční pečivo a to přímo vanilkové rohlíčky. Dále budeme vykrajovat různé motivy z vánočního těsta. Vyrobíme si vánoční svíčku a k tomu malý svícen z vosku. Při logopedických chvilkách se zaměříme na hlásku „S“, „C“ Venku si budeme užívat sněhu a zimních radovánek. Nesmíme zapomenout ani na Ježíška a povídání o městě Betlému. Děti jistě přivítají pohádku o narození malého Ježíška. Z moduritu nebo modelíny vytvoříme malý betlém. Poklidné téma zakončíme besídkou pro rodiče, prarodiče a všechny kamarády. Očekávané přínosy pro dítě.
vstřebat tu správnou vánoční atmosféru a užít si své vlastní pocity mít povědomí o vánočních zvycích a tradicích nejen u nás, ale i v jiných zemích naučit se několik vánočních písniček a koled výtvarně zpracovat různé vánoční motivy modelování, vykrajování – hra na cukráře umět poslouchat vyprávění druhého a doplňovat téma orientovat se v poslechu a zpětně vyprávět příběh logopedická chvilka – hláska „S“, „C“ prosociální cítění – proč si dáváme dárečky, radost pro druhého zimní radovánky – umět se pohybovat na sněhu, sáňkování, lezení ve sněhu, stavění sněhuláka, hod sněhovou koulí do dálky, do výšky
O vánočním stromku
Na jedné cestě stál krásně zelený jehličnatý strom. Byla na něm spoustu větví, a protože napadl první sníh, strom byl celý přikrytý bílým popraškem. Jednou odpoledne přišli ke stromečku všechny děti z blízkého okolí, Protože se jim stromeček moc líbil, rozhodly se, že stromeček vystrojí různými ozdobami, které najdou v lese nebo samy vyrobí. Druhý den, když přišly děti ze školy domů, šly hned ke stromku a začaly ho společně zdobit. Trvalo jim to asi tři hodiny. Když to dodělaly, stromeček vypadal moc hezky. Měl na špičce hvězdu a na větvích měl zavěšené šišky s barevnými stuhami a různé jiné ozdoby. Všem dětem se moc líbil a tak to utíkaly říct maminkám a tatínkům a ostatním lidem do města. Všichni měli velkou radost z toho, jak mají šikovné děti. Než šly všechny děti spát, rodiče se museli jít na stromek podívat, jak je hezký. Když už byla tma, všichni stromek rozsvítili barevnými žárovkami a nechali ho svítit celou noc. Potom odcházeli do svých domovů a když se ještě naposled otočili, stromeček vypadal moc krásně a svítil do dálky. S dětmi si popovídáme o tom, jaký stromeček mají doma, které ozdoby se jim líbí, jestli pomáhají ozdobit stromeček…… Zazpíváme a poslechneme si vánoční písně a koledy. Upečeme a vykrojíme cukroví. Vyrobíme vánoční svícen. Při pobytu venku vyzkoušíme vlastnosti sněhu. Postavíme sněhuláka, zahrajeme koulovanou na cíl atd. Očekávaný přínos pro děti:
vánoční zvyky u nás a ve světě Ježíšek, Santa Claus, Děda Mráz narození Ježíška, město Betlém vnímat pohodu a klid vánočního času naučit se některé vánoční písničky a koledy modelování a vykrajování nejen z modelíny poslouchat příběh a umět ho převyprávět prosociální cítění – radost z darování i obdarování vlastnosti sněhu (studí, v teple roztaje – voda) umět naslouchat vyprávění druhého hrátky se sněhem a na sněhu – hod do dálky, na cíl, do výšky, sáňkování, bobování, stavění sněhuláka, skluz po zamrzlé kaluži … výtvarně zpracovat různé vánoční motivy logopedická chvilka - hláska S
Zimní pohádka Byla noc, mrzlo, až praštělo, a měsíc šel do úplňku, když se na louce za vsí objevily baculaté postavy. Od kraje lesa i ze stínu střech posledních chalup, pomalu a důstojně, scházeli se sněhuláci z okolí k velkému novoročnímu rokování. Jejich baculaté tváře, jindy veselé a usměvavé, byly plné obav. "Slyšel jsem něco o konci zimy," vzdychl jeden. "To bude nějaký omyl," utěšoval ho druhý a třetí sněhulák přikyvoval: "Jo jo, vždyť právě dnes tak krásně mrzne." "A poznáme jaro včas. Kam bychom před ním mohli utéci? Jak se před ním schovat? Kde se zachránit?" Volali po chvíli ticha jeden přes druhého. "Ticho," ukončil povyk nejvyšší Sněhulák, "takhle bychom tu byli do března." "Ale musíme něco vymyslet!" "Nápad by tu byl," podíval se Sněhulák na dubovou kůru, kterou držel ve sněhových rukách, "ale to bychom museli najít někoho z lidí, kdo by nám pomohl." "A co děti? Ty nás přeci ze sněhu stvořily, ty by nám mohly pomoci." Zkusíme s dětmi také něco vymyslet? Sněhulák nám celou zimu hodně pomáhal a teď je řada na nás. Prozkoumáme s dětmi, co je vlastně sníh, z čeho vzniká, jaké druhy sněhu jsou, jak můžeme sníh sami vyrobit? Budeme dělat různé pokusy. Pokusíme se vyrobit sněhuláka z nalepené vaty na papír, z krupicového cukru nasypaného na papír, z korkových razítek…… Naučíme se básničky o sněhulákovi a zazpíváme si při doprovodu xylofonu. Jestlipak se dětem podařilo vymyslet, jak přežije sněhulák léto? Očekávané přínosy pro dítě
umět konstruktivně přemýšlet a řešit problémy umět pomoci kamarádovi a mít schopnost empatie prozkoumat vlastnosti sněhu a znát možnosti jak sníh vyrobit výtvarné zpracování sněhuláka na několik způsobů umět interpretovat básničku „ Sněhulák „ zapívat písničku o sněhulákovi znát několik hádanek na téma sníh
O starém vláčku
Byl jednou jeden vláček, ale už byl starý a celý oprýskaný. Strašně se styděl za to, jak vypadá. Tak moc se styděl, že většinou všude přijel pozdě, aby se mu lidi na nádražích nesmáli. Ale lidi byli potom na něj rozzlobení, protože také všude přijeli pozdě a nic nestíhali. A tak po té trati jezdil hrozně smutný vláček plný smutných nebo rozzlobených lidí. A protože jezdil přes louky a lesem a kolem řeky, zaslechly občas stromy, zvířátka, keře a vlnky (protože ti všichni umí naslouchat víc a lépe než velcí a upospíchaní lidé), jak si vláček pro sebe šeptá: "Tolik bych si přál být celý krásně zelený, hnědý nebo červený a nový a neoprýskaný! Já bych se potom tolik nestyděl a stále bych jezdil první a včas a rád se lidem ukazoval, ani před panem výpravčím v Děčíně bych se neschovával a ve Veleni zrovna tak." A tak se vláček trápil a jezdil pořád pomaleji a později, až už se na to vůbec nedalo dívat. Tehdy si zvířátka a děti a stromy a keře a vlnky v Ploučnici řekly, že už je ten vláček utrápený až hrůza a musí se s tím něco udělat. A když vláček příště vyjel na trať, každý strom na něj upustil ten nejhezčí a nejbarevnější lísteček. Keře zrovna tak a kytičky ho posypaly žlutým pylem, vlnky mu daly modré z nebe a zvířátka mu věnovaly sluníčkovou barvu radosti a ty nejhezčí barvy z duhy. Ale vláček byl tak smutný, že si ničeho ani nevšiml. Jenže, když přijížděl k Benešovu nad Ploučnicí, kde byla zrovna u zastávky velikananánská louže po nedávném dešti, vláček se na sebe podíval do té louže jako do zrcadla a nemohl věřit svým očím. Co to jenom je? Kde se tady vzal takový krásný barevný vláček? Celý je úplně pohádkový jako by ho postavili z duhy. A že jsem si ho na trati ani nevšiml? "Ale vláčku, vždyť to jsi přece ty!" povídá louže, které bylo taky líto smutného vláčku. "To že jsem já? To přece není možné. To se může stát jen v pohádce!." A rozjel se tak rychle, že všechna zpoždění na trati dohnal. A lidé ho na nádraží obdivovali a pan výpravčí jakbysmet. A všichni byli rádi, protože vláček byl od té doby pořád veselý a jezdil úplně přesně a lidi, které vozil, byli spokojení, protože všude dojeli včas. Dokonce prý vám byla v duhovém vláčku někdy slyšet taková zvláštní hudba, a když si do něj sedl někdo smutný, nejpozději v půli cesty se rozveselil. A tak mu od té doby říkali Pohádkový vláček a jemu už navždycky zůstaly ty krásné darované barvy. Protože co se daruje z lásky nebo z lítosti, to už zůstává navždycky jako v pohádce.
Očekávaný přínos pro děti:
Děti se s vláčkem naučí poznávat barvy, počítat vagony ( do 5), rozeznávat geometrické tvary, řekneme si básničku i písničku o vláčku a také se jí naučíme. Popovídáme si o tom, čím druhého potěšit, když je smutný. na grafomotorických listech dokreslíme vláčku koleje a vyznačíme cestu. Pohybové cvičení Jede, jede vlak. poznávání barev rozeznávání geometrických tvarů – náklad na vagonku počítání vagonků ( číselná řada) empatie – vcítit se do pocitů druhých práce s vodovými barvami a kartonem pravidla chování ve vlaku grafomotorická cvičení s vláčkem – dokreslení kolejí, vyznačení cesty… nácvik básně Vlak chůze v zástupu, rychle x pomalu Jede, jede vlak stavba kolejí, doplnění různými stavebnicemi umět se řadit do zástupu, do řady, do kruhu orientovat se vpravo a vlevo pohotově reagovat na určený signál
Pohádka z iglů Pohádka o chlapci jménem Itak, který žije v zemi věčného ledu. Sám se vydává na cestu plnou dobrodružství, aby se z něj stal velký muž a lovec. Na své cestě musí překonat nelehké úkoly a překážky. Bude se muset schovat před velkou sněhovou bouří, bojovat s velkým ledním medvědem, ulovit vysokého soba, chytit rybu a ušít si kožešinový oblek, aby nezmrzl. Naučí se jezdit s psím spřežením a pohybovat se v hlubokém sněhu. Aby se ohřál, musí rozdělat oheň, ale nemá ani sirky ani zapalovač. Děti budou absolvovat cestu s mladým eskymákem a přitom se obeznámí se životem eskymáků a zvířat, kteří žijí v zemi věčného ledu a sněhu. Budeme stavět iglú z kostek cukru, ale i ze sněhu na naší školní zahradě. Budeme si hrát na psí spřežení a vyzkoušíme si, jak táhnout za jeden provaz, společná práce. Děti si vyzkouší zápas s medvědem – vytlačování z určeného místa. Ulovit soba není hračka – hod míčkem na cíl. Chytání ryb – magnetické rybičky. Naučíme se říkanku o eskymácích a použijeme ji při pohybové hře. Seznámíme se se samohláskou „ E“ a budeme vymýšlet slova začínající na toto písmeno. Přečteme si několik příběhů o eskymácích – Pohádky z iglů ( Jan Suchl) Očekávané přínosy pro dítě
mít znalosti o životě eskymáků znát zvířata ze severních zemí, vědět čím se živí, co člověku dávají umět interpretovat říkanku „Eskymáci“ umět pracovat s jehlou a šít hrabičkovým stehem ovládat dobře ruce zaměřit okem cíl, orientovat se v prostoru – chytání ryb, hod míčkem na cíl umět ovládat svou sílu a správně ji použít – boj s medvědem umět spolupracovat s kamarádem, správně se pohybovat na sněhu – psí spřežení, stavění iglů, stavění hradeb, sněhuláků trénink jemné motoriky – stavění iglů z kostek cukru trénink jemné motoriky- lední medvěd z bílé vlny správně vyslovovat samohlásky vydržet poslech krátkého příběhu a vyprávět ho umět charakterizovat život eskymáka logopedická chvilka – hláska „C“
Sněhová královna Použijeme klasickou pohádku z knížky pohádek od CH. Andersena. Budeme dětem vyprávět příběh dvou lidí, kteří se měli velmi rádi. Tak rádi, že přemohli silná kouzla Sněhové královny. Očekávané přínosy pro dítě.
seznámit se s pohádkou – poslech na pokračování umět vyprávět o čem pohádka byla a co se mi nejvíc líbí výtvarně zpracovat sněhovou královnu umět si představit jak asi vypadá zámek sněhové královny přemýšlet o tom, co znamená mít srdce jako kus ledu rozvoj zrakového vnímání a koordinace oko-ruka – skládání rozbitého zrcadla zimní královny rozvoj logického myšlení – hádanky zimní královny básnička o zimním království rozvoj smyslu pro spravedlnost – co udělala královna nesprávně a proč rozvoj empatie – zimní královna také měla někdy srdce plné lásky tělesná výchova – závody na saních, bobech, stavění zimního zámku samoobslužná činnost – jak se správně oblékáme v zimě
O dvanácti měsíčkách Pohádka, ve které zlá macecha posílá dívku Marušku do zimního lesa pro jahody, fialky a jablka. S úkoly jí pomůže dvanáct kouzelných bratrů – jednotlivých měsíců v roce. Macecha i její dcera, které Marušku trápí svými přáními, nakonec neujdou trestu. S dětmi si poslechneme pohádku. Pomocí obrázků převyprávíme děj pohádky. Řekneme si, jaká byla Holena, macecha, Maruška (jejich vlastnosti), zdůvodníme si, proč se jednotlivé postavy tak chovaly, co měla Maruška své sestře přinést (fialky, jahody, jablka), proč nebylo snadné úkol splnit, kdo pomohl Marušce (měsíc leden, březen, červen, září), znají děti ještě jiné měsíce? Pojmenujeme všech 12 měsíců v roce a také 4 roční období. Zamyslíme se nad slovem zima - sáňkování, lyžování, zamrzlé kaluže, sníh… Naučíme se báseň Vločky. Výroba zimní krajiny za pomoci velkých archy papírů, štětců, vodových barev, lepidla, barevných papírů, nůžek. Očekávaný přínos pro děti:
pojmenování ročních období, jejich char. znaky přemýšlet o dobrých a špatných vlastnostech seznámení a pozorný poslech pohádky báseň Vločky kolektivní práce – zimní krajina motivační cvičení – sběr jablek, chůze ve vysokém sněhu, přeskok spadlých kmenů v lese, podlézání křoví …… umět konstruktivně přemýšlet a řešit problémy mít schopnost empatie prozkoumat vlastnosti sněhu a znát možnosti jak sníh vyrobit
Pohádka O sněhulákovi V zimě napadlo mnoho sněhu a kluci si postavili sněhuláka. Nebyl to ale obyčejný sněhulák. Byl to velice šikovný sněhulák. Staral se klukům a holčičkám o kluziště, upravoval kopeček na sjíždění a každý den si s nimi hrál. Jednoho dne upadl starý pán na uklouzaném chodníku, sněhulák nelenil a hned se staral chodník posypat, aby byl bezpečný. Všichni ho měli moc rádi. Jednoho dne ale zasvítilo sluníčko a milý sněhulák začal tát. Děti běhaly kolem sněhuláka a přemýšlely, jak mu pomoci. Zkusíme s dětmi také něco vymyslet? Sněhulák nám celou zimu hodně pomáhal a teď je řada na nás. Prozkoumáme s dětmi, co je vlastně sníh, z čeho vzniká, jaké druhy sněhu jsou, jak můžeme sníh sami vyrobit? Budeme dělat různé pokusy. Pokusíme se vyrobit sněhuláka z nalepené vaty na papír, z krupicového cukru nasypaného na papír, z korkových razítek…… Naučíme se básničky o sněhulákovi a zazpíváme si při doprovodu xylofonu. Jestlipak se dětem podařilo vymyslet, jak přežije sněhulák léto? Očekávané přínosy pro dítě
umět konstruktivně přemýšlet a řešit problémy umět pomoci kamarádovi a mít schopnost empatie prozkoumat vlastnosti sněhu a znát možnosti jak sníh vyrobit výtvarné zpracování sněhuláka na několik způsobů umět interpretovat básničku „ Sněhulák „ zapívat písničku o sněhulákovi znát několik hádanek na téma sníh postavit sněhuláka a vědět z jakého druhu to jde a z jakého sněhu sněhuláka nepostavíme logopedická chvilka – hláska „Z“ postavit sněhuláka válet kouli ze sněhu klouzání na sněhu
Masopustní pohádka Maminka smaží v kuchyni šišky, v troubě voní pečínka a na stole se směje masopustní cukroví. Andulka si hraje s panenkou, když v tom uslyší zpěv a hlahol, než se stačí schovat, už vchází do světnice veselý průvod. Žid nutí maminku, aby si od něj něco koupila, řezník tahá tatínka do chléva, aby mu také něco prodal, bába s nůší na zádech si žádá vajíčka a nakonec vchází vysoký medvěd, nejprve zamířil ke skříni, kde je schovaná Andulka, ale poté ho zlákala vůně pečínky, a to už maminka vzala pometlo a žene maškary ven. Pečínku ale nezachránila, všechno je samozřejmě velké veselí a radost. Pečínka byla připravená pro hodovníky. Andulka se odvážila vylézt ze skříně a sleduje odcházející průvod. Očekávané přínosy pro dítě
Seznámit se s obdobím masopustu a karnevalovým veselím Znát charakteristiku masopustního průvodu a masek Naučit se několik básniček a říkanek na téma masopust a karneval Výtvarné zpracování masek na karneval Výroba výzdoby na karneval-stříhání, lepení, vybarvování (jemná motorika) Seznámit se se starými řemesly Znát pojmenování řemesel, řemeslníků a jejich klasických nástrojů a nářadí Umět srovnat řemesla za dob našich babiček a pracovní možnosti dnes Interpretovat několik básní a písní na téma stará řemesla Trénovat pozornost, postřeh a koordinaci těla při pohybových soutěžích při karnevalu Uvědomit si hodnotu manuální práce a manuální zručnosti – řemeslná výroba Znát význam některých zaměstnání, které se objevují i v současné době Uvědomit si, které řemesla se objevují v naší vesnici, okolí, se kterými se můžeme setkat v běžném životě Logopedická chvilka – hláska „Z“ Početní představy – množství
Masopust aneb karneval v MŠ
Masopust je období veselí, legrace i hostin. Na hostinách se jí maso, jitrnice, koláče, koblížky a jiné dobroty. Lidé si připravují masky a maškary, tancují a zpívají. Je to období od Tří králů až do začátku postní doby. Co asi znamená slovo maso – půst? Dokázali byste se zříct nějakých dobrot? Líbilo by se vám připravit si masky na karneval, vyrobit jitrnice, vyzdobit školku, pozvat rodiče a kamarády na oslavu? Vyrobíme společně pozvánku. Jitrnice vyrobíme ze silonkových punčoch, kousků látek, vaty a špejlí. Očekávaný přínos pro děti:
seznámení s tradicemi plánování, příprava oslav, projevy radosti seznámení a nácvik písně Masopust „ To je zlaté posvícení“ porovnat a seřadit jitrnice podle velikosti, hmotnosti a objemu třídění, seskupování, řazení a počítání na základě vlastní činnosti říct, co je lehčí, těžší než, delší než, kratší než, světlejší než, tmavší rozvíjení zručnosti, tvořivosti a fantazii při vytváření masek, výzdobě třídy a školní zahrady důsledné dodržování bezpečnosti při práci s nůžkami koordinace činnosti rukou a zraku při skládání z papíru sebepoznávání a sebehodnocení (co se mi líbí, co umím a dovedu) tancování, experimentování s pohybem, rytmem a hudbou rozvíjení chuťového vnímání (vepřová pečeně, knedlík, zelí, koblížky) oceňování úsilí a práci druhého
Jarní pohádky O studánce Bylo jaro a příroda se probouzela ze zimního spánku. Na louce blízko lesa byla studánka. Všechna zvířátka k ní chodila pít, ale když jednoho dne roztál sníh a studánka se objevila, byla úplně špinavá. Někdo ji tak znečistil, že voda se netřpytila ani neblyštila, ale ležela ve studánce pod tíhou všech odpadků a nečistot. Zvířátka se nemohla napít a nemohla studánce ani pomoci, protože to zvířátka neumí. Děti, pomůžeme studánku a vodičku v ní vyčistit? Určitě ano, ale jak? Nejprve si roztřídíme odpad, který jsme vytahali ze studánky. Potom zvolíme správné barvy na obrázku se studánkou. Ke studánce zasadíme samé jarní květinky a naučíme se jejich jména. Výtvarně zpracujeme studánku a jarní květiny. Naučíme se, proč je správné třídit odpad a jak se to dělá. V okolí vyčistíme také jednu opravdovou studánku a naučíme se básničku nebo písničku o vodě. Připomeneme si, proč je voda tak důležitá a kde se voda ve studánce bere. Očekávané přínosy pro dítě
seznámit se se znaky jara seznámit se s jarními květinami, umět je pojmenovat a poznat znát hodnotu vody a čisté přírody vědět jak a proč třídit odpad umět rozpoznat barvy, základní, příbuzné umět používat vodové barvy a pracovat se štetcem umět použít techniku rozpíjení barev zkusit pracovat s blyštivým materiálem ( alobal, hliníkové plátky)-výroba studánky naučit se básničku o jaru, sluníčku, vodě a studánce zkusíme si vyčistit pramen v okolí školky naučit se pracovat společně – dělba práce trénovat pravolevou orientaci a orientaci v prostoru trénovat rytmus při písničkách vytleskávání slabik ve slovech
Pohádka o ztraceném zajíčkovi Máma zaječice si vyšla se svými dětmi na první jarní den na procházku. Pěkně si vyšlapují a prozpěvují si písničku. Najednou se nad posledním zajíčkem objevil motýlek. „Pojď si se mnou hrát!“ Proč ne a tak se s motýlkem honili a motýlek najednou zvedl křídla a byl fuč. Zajíček se nezlobil, ale zjistil, že je v lese sám. Volal maminku, ale ta se neozývala. Zajíček se dal do pláče. Kdo mu děti, pomůže? Zajíček v lese potká mnoho zvířátek, ale nikdo neviděl mámu zaječici. Myška se svými dětmi, ježek a malé ježčata, starý morous jezevec, srnka s malým srnečkem a mnoho dalších zvířátek pomůže zajíčkovi přečkat v lese den a noc, maminku mu však nenajdou. Mlsná liška by si dala zajíčka k večeři, ale naštěstí je tu kamarád krtek a ptáčkové, kteří vědí, co se kde šustne. A tak se s jejich pomocí dostane zajíček ke své mamince. Děti se seznámí s lesními zvířaty, čím se živí, jak žijí, jak se jmenují mláďata. Naučíme se, jaká nebezpečí na nás mohou číhat a proč se máme držet rodičů. Společně se zajíčkem si zazpíváme. Zahrajeme si pohybové hry na rozvoj sluchového vnímání. Naučíme se několik zásad, jak se neztratit v přírodě. Očekávané přínosy pro dítě.
Poznat lesní zvířata, popis, pojmenování Umět je rozlišit podle toho, čím se živí ( všežravec, býložravec….) Znát pojmenování mláďat Umět písničky na téma les a lesní zvířátka Umět poslouchat text a vyprávět krátký příběh Umět přemýšlet a poradit druhému Znát nebezpečí, která na nás číhají v lese Umět se alespoň trochu orientovat v přírodě dle znaků přírody Vědět, kdy je první jarní den vědět, že mláďata se rodí na jaře – znaky jara ( probouzení přírody) naučit se používat sluch vědět jak se chováme v přírodě početní představy více, méně, orientace na číselné ose v rozmezí do 10 výtvarně ztvárnit les s použitím látky a přírodnin zahrajeme si divadlo o zajíčkovi logopedická chvilka – hláska „Š“
Pohádka O studánce Bylo jaro a příroda se probouzela ze zimního spánku. Na louce blízko lesa byla studánka. Všechna zvířátka k ní chodila pít, ale když jednoho dne roztál sníh a studánka se objevila, byla úplně špinavá. Někdo ji tak znečistil, že voda se netřpytila ani neblyštila, ale ležela ve studánce pod tíhou všech odpadků a nečistot. Zvířátka se nemohla napít a nemohla studánce ani pomoci, protože to zvířátka neumí. Děti, pomůžeme studánku a vodičku v ní vyčistit? Určitě ano, ale jak? Nejprve si roztřídíme odpad, který jsme vytahali ze studánky. Potom zvolíme správné barvy na obrázku se studánkou. Ke studánce zasadíme samé jarní květinky a naučíme se jejich jména. Výtvarně zpracujeme studánku a jarní květiny. Naučíme se, proč je správné třídit odpad a jak se to dělá. V okolí vyčistíme také jednu opravdovou studánku a naučíme se básničku nebo písničku o vodě. Připomeneme si, proč je voda tak důležitá a kde se voda ve studánce bere.
Očekávané přínosy pro dítě
seznámit se se znaky jara seznámit se s jarními květinami, umět je pojmenovat a poznat znát hodnotu vodu a čisté přírody vědět jak a proč třídit odpad umět rozpoznat barvy, základní, příbuzné umět používat vodové barvy a pracovat se štetcem umět použít techniku rozpíjení barev zkusit pracovat s blyštivým materiálem ( alobal, hliníkové plátky)-výroba studánky naučit se básničku o jaru, sluníčku, vodě a studánce zkusíme si vyčistit pramen v okolí školky
naučit se pracovat společně – dělba práce trénovat pravolevou orientaci a orientaci v prostoru trénovat rytmus při písničkách vytleskávání slabik ve slovech
Pohádka O jarním deštíku Na jaře se začala travička zelenat a květinky rostly a rostly a s každým jarním deštěm se vytáhly o pěkný kousek. Samozřejmě že i sluníčko zapracovalo, to je velmi důležité. Zkusíme si s dětmi zahrát na meteorology a budeme si povídat o počasí. Co je déšť, co je bouřka, co je vítr a kde se bere. Jaké je typické jarní počasí. Jak vypadá koloběh vody a v jakých skupenstvích může voda být. Použijeme praktické nápady z knížky „ Školka plná zábavy“. Očekávané přínosy pro dítě
seznámit se se slovem „ počasí, podnebí, klima“ znát rozdíly mezi těmito slovy umět pojmenovat a krátce vyprávět jaké je počasí rozdíly v počasí znát hodnotu deště, vody pro přírodu mít alespoň základní povědomí o síle vody ( nebezpečí povodní) výtvarně zpracovat téma počasí, výzdoba herny básničky a písničky o počasí, o dešti….. pokusy s vodou, vpíjení do písku, do zeminy, vypařování vody v solném roztoku, praktické znázornění síly vody správná výslovnost hlásky „ Š“- logopedické chvilky poznat zvuky vody, větru umět pojmenovat jaké zvuky může voda vydávat-synonyma ( šplouchá, zurčí, klokotá, šumí, bublá….) umět určit opak slova – antonyma ( suchý-mokrý…) umět vytvářet rýmy – říkanka Kapsička
Zvířátka a jejich mláďátka Je tady jaro, na stromech pučí listy, na loukách kvetou první jarní kytičky ( sněženky, bledule, narcisky, tulipány…)a na statku a ve dvoře se rodí a klubou nová mláďátka. Kočičce Míce se narodila 3 koťátka, fenka Ťapka má 2 štěňátka, kravičce Milce se narodilo krásné telátko a kobylka má černé hříbátko. Ovečka vyvedla na pastvu 4 jehňátka, koza Líza tam je se 3 kůzlátky a ve chlívku kvičí 8 selátek naší prasnice Marušky. V kurníku se právě líhne 9 kuřátek pyšné kvočně Jarušce. Společně si s dětmi prohlédneme obrázky a zopakujeme názvy jarních květin. Naučíme názvy zvířat a jejich mláďat. Pomocí interaktivní tabule vše shrneme ve cvičeních. Naučíme se píseň „ Když jsem já sloužil, Na jaře“ Zahrajeme si zvířecí pexeso. Na vycházkách budeme hledat jarní květiny a pozorovat probouzející se přírodu. Navštívíme místní statek. Ve volných výbězích nás přivítají jehňátka, telátka, kůzlátka ….
Očekávané přínosy pro dítě.
poznat některé jarní květiny zopakování názvů jarních květin naučit se názvy zvířat a jejich mláďat pozorování zvířátek v jejich prostředí – návštěva statku rozvoj rytmu a tempa při nácviku písní „Když jsem já sloužil“, „ Na jaře“ rozvoj výtvarných schopností – koláž na statku rozvoj sociálního chování – rodina, mateřská láska orientace v prostoru, zvířecí zvuky – pexeso zvukové rozvoj matematických představ – počítání mláďat jemná motorika – modelování zvířecí postavy
Jarní pohádka
Bylo nebylo, dávno tomu. To ještě vládla pevnou rukou Zimní Královna a celý kraj přikrývala veliká sněhová peřina. Uprostřed lesa pod sněhovou přikrývkou zatím odpočívala malá Fialka. Čekala totiž na Sluníčko, až ji probudí a ona na kraji lesa rozkvete spolu se svými kamarádkami. A tak zatím co Fialka ještě pěkně spala, začalo sluníčko pěkně hřát a hřálo a hřálo, až nakonec Zimní Královnu zahnalo do jejího království a rozpustilo všechen sníh, který krajinu přikrýval. Fialka napřed vykoukla jen svými zelenými lístky a zavolala na sluníčko: „sluníčko,? Já bych tak ráda modrou sukýnku.“ A sluníčko se usmálo a kývlo na Fialku: „Jen se neboj a pojď na louku. Budeš mít modrou sukýnku, jak sis přála. Jen abys Fialkou zůstala.“ Fialka se usmála, probudila i své kamarádky a vyběhly na louku. Sluníčko vzalo modrý mráček a všechnu modrou barvu na Fialku a její kamarádky z mráčku vylilo. Jen chyba byla v tom, že Fialka běhala po louce a modrá barva se na všech sukýnkách nezachytila. A tak měly některé modrou sukýnku, některé bledě modrou a některé dokonce zůstaly bílé. Nevěříte? Tak až půjdete na jaře na louku a uvidíte rozkvetlé fialky, přesvědčte se, že jejich sukýnky nejsou stejně modré. Také některé voní víc a některé méně. Jsou ale všechny krásné a připomínají nám, že jaro už přišlo a Zimní královna odjela do svých krajin. A všem fialkám se od té doby říká violka vonná. Očekávané přínosy pro dítě
seznámit se s jarními květinami, umět je pojmenovat a poznat naučit se básničku o fialce vytleskávání slabik ve slovech Umět poslouchat text a vyprávět krátký příběh Znát nebezpečí, která na nás číhají v lese Umět se alespoň trochu orientovat v přírodě dle znaků přírody Vědět, kdy je první jarní den vědět, že mláďata se rodí na jaře – znaky jara ( probouzení přírody) naučit se používat sluch vědět jak se chováme v přírodě početní představy více, méně, orientace na číselné ose v rozmezí do 10
Velikonoční pohádka Na louce se zelená travička, u potoka se popelí několik malých kachňátek a kolem běží kluci s pomlázkami a košíčky. Vesele pokřikují a opakují stále dokola hezkou písničku. „ Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný“. „Děti, kdopak z vás ví, co je to za písničku a proč ji kluci zpívají?“ Velikonoční svátky zná jistě každé dítě a hodování také. Budeme se seznamovat s velikonočními svátky a zvyky. Jak hodovali naši dědečkové a co dostávali dřív od paních domu? Jestlipak děti umí pomlázku uplést, můžeme si vyzkoušet. Zdobení vajíček je tradiční a krásná činnost, kterou si nenecháme ujít. Zkusíme si s dětmi vypěstovat zelený trávníček z řeřichy nebo semínek trávy. Výroba papírových kuřátek a zajíčků nás nemine. Při výrobě si pěkně zanotujeme velikonoční hodovačky a zahrajeme si pohybové hry. Na vajíčkách si procvičíme barvy a početní představy. Zkusíme s dětmi upéct velikonoční mazance – samozřejmě velikostí pro děti. Očekávané přínosy pro dítě
Seznámení s velikonočními zvyky Umět několik velikonočních koled Rozvoj fantazie při zdobení vajíček Výroba velikonočního zajíčka a kuřátka Rozvoj pohybových kompetencí při hrách a honičkách Rozvoj postřehu a pozornosti Rozvoj prostorové orientace při hledání vajíček Zvládnutí pletení pomlázky Procvičení znalosti barev a početních představ
Pohádka z Afriky Byla jedna zoologická zahrada, kde žilo mnoho druhů exotických zvířat. Mezi nimi také žirafa Julinka, která přicestovala až z daleké Afriky. V zoologické zahradě se měla všechna zvířata dobře. Ošetřovatelé se o zvířata dobře starali, krmili je, ošetřovali, když byla nemocná. I o zábavu měla zvířata postaráno, každý den si prohlížela nové a nové návštěvníky, a když se na ně nechtěla už dívat, tak se otočila zády a dělala, že tam nejsou. Jen žirafa Julinka byla stále smutná, nic nejedla a vůbec neskotačila. Ošetřovatelé udělali, co jí na očích viděli, ale Julie nic. Děti, copak asi Julii je? Jak bychom jí mohli pomoci?
Očekávané přínosy pro dítě
Seznámení se světadílem Afrikou-mít alespoň základní a pro děti zajímavé znalosti o Africe a domorodých lidech Znát zvířata z Afriky Umět zvířata popsat Umět předvést různé pohyby zvířat Poznat zvířata podle zvuku Rozvoj logického myšlení Rozvoj empatie a sociálního cítění Mít povědomí o nebezpečí vyhynutí některých druhů zvířat Naučit se písničku „ V zoologické zahradě“ Návštěva zvířecího klubu v Zoo Děčín Návštěva Zoo Liberec Výtvarně ztvárnit africká zvířata-plastelína nebo modelovací hmota Umět pokračovat v příběhu – rozvoj slovní zásoby a mluvního projevu
Čarodějnická pohádka
A už jsme zase u nás doma, a to přímo v čarodějnickém doupěti. Čarodějnice Elvíra se přišla na děti podívat a nabídnout jim spolupráci. V Černém lese je schovaný poklad, poklad může ale najít jen několik čarodějnic, protože úkoly, které musí cestou splnit, nejsou lehké. Když Elvíře děti pomůžou, nechá jim půlku pokladu. Tak co na to děti? Stanou se z nich na pár dní čarodějnice, kouzelnice, mágové a ježibaby? Společně si uvaříme čarodějné lektvary, upečeme kouzelné pečivo, zalítáme si na koštěti a hlavně budeme čarovat. Vyrobíme masky a z herny vytvoříme jedovou chýši. Vymyslíme čarodějnická jména a značky. Nakonec budeme hledat poklad.
Očekávané přínosy pro dítě
Velká zábava Rozvoj pohybových schopností-létání na koštěti, skákání do výšky, přeskoky, otočky… Rozvoj fantazie a myšlení-vymýšlíme jak vypadá čarodějnice, její doupě, čarování a zaříkávadla Rozvoj paměti – kouzla a zaříkávadla Rytmus a melodie při písničkách Práce s přírodninami Logické myšlení, hledání pokladu
O perníkové chaloupce Jeníček a Mařenka šli s tatínkem do lesa na maliny a jahody. Přečteme si pohádku O perníkové chaloupce. Děti, kdo je čarodějnice? Kde všude jsme se v pohádce s čarodějnicí setkali? Jak ji poznáš? (má koště, bradavici) Co všechno umí? Jaké měla vlastnosti? (rytmizace slov). Jsou zlé i hodné - věštkyně, léčitelky, které zahánějí nemoci, znají kouzelnou moc bylinek, vůni koření) Vytváření čarodějnické řeči, doprovod na hudební nástroje (činely, ozvučná dřívka, hrnce, pokličky, vařečky...) Magická noc čarodějnic 30. dubna mají kouzelné síly největší moc. Lidé věřili, že poletují čarodějnice a letí na Tajemný vrch, kde provádějí svoje reje. Proti kouzlům se lidé bránili hlukem (bušení do hrnců) a pálením ohně (čarodějnic), aby čarodějnice zahnaly a zlomily tak jejich čáry.
Očekávaný přínos pro děti:
kolektivní práce - čarodějnice (hlava - kašírovaný nafouknutý balonek, vlasy z proužků novin, šaty z pytloviny, koště z klacíků) vymýšlení jmen pro své čarodějnice omalovánky čarodějnic-kresba voskovým pastelem výtvarné čarování - výtvarná technika i námět dle výběru dětí experimenty s barvou (míchání barev červená-zelená, červená-modrá, modrá-žlutá) prohlížení pohádkových knížek, kde vystupují čarodějnice dramatická improvizace - ztvárnění postavy čarodějnice (šmatlavá chůze, kulhá, tančí, vysmívá se, vyhrožuje, čaruje, apod.). čarodějnické kolo (chůze v kruhu pozpátku) při písni Saxana z filmu Dívka na koštěti, čarodějnický tanec - improvizovaný pohyb, skákání na koštěti čarodějnická překážková dráha (chůze pozadu - račí polévka, chůze po laně-had, běh s tyčí mezi překážkami - létání na koštěti
Zamilovaná pohádka Byl květen, lásky čas. A děti se začnou smát. Ale no tak, milé děti vždyť je to hezké mít se rádi. Jdou dva lidé a vedou se za ruce, sem tam si dají sladký polibek a usmívají se na sebe. Ti se ale mají moc rádi. Kdopak z dětí již takový párek někdy viděl. A co maminka s tatínkem, jak ti se mají rádi. Co to znamená, když se mají dva lidé rádi, když jsou zamilovaní. Jak se k sobě chovají, jak se cítí a co prožívají? Koho mají rády děti? A naopak, jaké je to, když někoho rád nemám nebo jsem na někoho naštvaný? Budeme si s dětmi povídat o svých pocitech, můžeme je třeba namalovat, můžeme namalovat i něco nebo někoho, koho máme rádi. Proč si dáváme dárečky-co tím chceme vyjádřit. Vzpomeneme si na nějakou pohádku, kde láska překonala zlo a zlé čáry? Co je opakem lásky? Zkusme libé a nelibé pocity vyjádřit hudbou. Očekávané přínosy pro dítě
Seznámit se s měsícem květnem a dnem 1. máj Umět slovy popsat co to znamená „ mít někoho rád“ Nebát se vyjádřit své city a pocity Umět rozlišovat opak slova v obsahovém významu Umět si představit něco konkrétního pod abstraktním pojmem Zkusit vyjádřit pocity výtvarně a hudebně Rozvoj jemné motoriky a fantazie – výroba srdíčka a kytičky Rozvoj samostatného myšlení a projevu upevňování dětských vztahů v kolektivu logopedická chvilka – hláska „Ž“
Proč maminka Adámka nechce Použijeme klasickou pohádku z čítanky pro první třídu. Adámek se ráno probudil a ucítil sladkou vůni z kuchyně. Rychle se oblékl a utíkal k mamince. „ Mami, dej mi jíst, mám hlad!“, ale nic se nedělo, maminka se ani neotočila. Adámek to zkusil znovu „ chci jíst, slyšíš, dej mi jíst!“ Maminka se otočila a povídá odměřeně. „ Kdo to tady křičí, to jsi ty kluku?“ „Mami, to jsem já Adámek.“ „ Ne, ne, ty nejsi můj Adámek, jdi pryč.“ Adámek pláče na zahradě, až to uslyší tatínek. Pročpak Adámku pláčeš?................. Děti kdopak ví, co udělal Adámek špatně? Proč se na něj maminka zlobí? Očekávané přínosy pro dítě
Upevňování pravidel slušného chování Rozlišování vhodného a nevhodného jednání Automatizace určitých denních frází v komunikaci s ostatními lidmi Rozvoj sociálních kompetencí Výtvarné zpracování vlastní rodiny Znát členy rodiny, umět je pojmenovat a znát rodinné vztahy v menším okruhu Výroba rodinného stromu z fotografií Uvědomit si vlastní cítění lásku k ostatním členům rodiny Znát důležitost rodinného zázemí Básničky a říkadla na téma maminka, tatínek Svátek matek
Letní pohádky
Pohádka o Julince Byla jedna zoologická zahrada, kde žilo mnoho druhů exotických zvířat. Mezi nimi také žirafa Julinka, která přicestovala až z daleké Afriky. V zoologické zahradě se měla všechna zvířata dobře. Ošetřovatelé se o zvířata dobře starali, krmili je, ošetřovali, když byla nemocná. I o zábavu měla zvířata postaráno, každý den si prohlížela nové a nové návštěvníky a když se na ně nechtěla už dívat, tak se otočila zády a dělala, že tam nejsou. Jen žirafa Julinka byla stále smutná, nic nejedla a vůbec neskotačila. Ošetřovatelé udělali, co jí na očích viděli, ale Julie nic. Děti , copak asi Julii je? Jak bychom jí mohli pomoci?
Očekávané přínosy pro dítě
Seznámení se světadílem Afrikou-mít alespoň základní a pro děti zajímavé znalosi o Africe a domorodých lidech Znát zvířata z Afriky Umět zvířata popsat Umět předvést různé pohyby zvířat Poznat zvířata podle zvuku Rozvoj logického myšlení Rozvoj empatie a sociálního cítění Mít povědomí o nebezpečí vyhynutí některých druhů zvířat
Naučit se písničku „ V zoologické zahradě“ Návštěva zvířecího klubu v Zoo Děčín Návštěva Zoo Liberec Výtvarně ztvárnit africká zvířata-plastelína nebo modelovací hmota Umět pokračovat v příběhu – rozvoj slovní zásoby a mluvního projevu
Kačenka a Kuba u babičky na prázdninách
Já jsem Kačenka a tady Kuba, je můj kamarád jedeme k babičce na prázdny. Už jsme se dlouho těšili, co zajímavého pro nás babička připraví. Prázdniny totiž nejraději trávíme u mé babičky na venkově. Je tam hodně zvířátek a zažíváme tam spoustu dobrodružství. Děti vy určitě zažijete spoustu dobrodružství s námi a pomůžete nám při řešení záludných úkolů! Hurá do toho!!! Babička nám večer před spaním vykládá pohádky a nejraději máme tu O třech medvídcích. Táta medvěd, máma medvědice a malé medvíďátko má svou židli, postel, stůl a hrnek. Jedno odpoledne pršelo, tak jsme babičce pomohli roztřídit knoflíky a rázem se z toho stala zábavná hra! Na půdě u babičky jsme našli starý slabikář, ze kterého se učila číst ještě babička, když byla malá. Zkusíme to také tak. Jednou navečer padla na celou vesničku mlha a nebylo vidět ani na krok. Pouze obrysy některých zvířátek je možno rozeznat. Některá patří spíš do ZOO. Zacvičíme si a napodobíme zvířata. Někdy jezdíme k babičce i na podzimní prázdniny. Všude je plno listí. Stejné tvary vybarvi stejnou barvou. Na louce za vesnicí létá spousta motýlů. Znáte nějakého? Dokážete správně dokreslita vybarvit druhou polovinu motýlka na obrázku? Vánoce u babičky jsou taky prima. Babička upeče vánočku a my sáňkujeme u rybníka. Někdy tam zůstane pár zapomenutých rukavic.
Očekávané přínosy pro dítě:
zopakování pohádky o třech medvědech malý, větší, největší základní barvy, odstíny barev počítání v oboru do 5 přiřazování, posloupnost hrátky s uč. za doprovodu kláves popis předmětu podle obrázku řešení labyrintů hledání dvojic obrázků zvířátka a jejich mláďata zpívání dětských písní
Pohádka o vodníku Brčálkovi
V rybníce Puškvorci žil vodník Potápka se svou ženou Kapkou. A aby jim nebyla dlouhá chvíle a smutno měli synka zeleného jako ten puškvorec, vodníka Brčálka. Brčálek dělal mamince a tatínkovi samou radost. Tatínkovi pomáhal pást kapry v rybníce a mamince nosil puškvorec na polévku. Ale přece jen, jako každý klučina někdy trochu lumpačil. Tatínek kladl Brčálkovi vždy na srdce: „Nikdy se nesmíš vzdálit od rybníka tak daleko, jak by ti vyschl šos na kabátku.“ Brčálek si dělal z tatínka legraci a ještě se poškleboval, že on přece ví co a jak. Jednou takhle maminka a tatínek byli pozváni na návštěvu do nedalekého rybníka k strejčkovi Hastrmánkovi. Brčálek dostal
úkol starat se o kapry a nikam se z rybníka nevzdalovat. Ale jak to tak bývá, kolem rybníka běžely dívky z vesnice a krásně zpívaly. Brčálek nechal hned kapry a pomalu se ploužil za děvčaty. Poslouchal, jak krásně zpívají a vůbec si nevšiml, že už je skoro ve vsi mezi chalupami……………………………..
Očekávané přínosy pro dítě.
Seznámit se s rybníkem a jeho okolím Znát některé druhy sladkovodních ryb a vodních živočichů Rozvoj myšlení a řešení problémů ( kdo a jak pomůže Brčálkovi) Rozvoj verbálních schopností ( jak by mohl příběh pokračovat) Výtvarně zpracovat rybník a jeho okolí Básničky a písně na téma vodník, rybník Znát nebezpečí koupání se v neznámých vodních plochách Kognitivní rozvoj ( geometrické tvary, barvy, přiřazování k obrázkům) Časová orientace ( roční období) Motorický rozvoj – rovnováha, chůze po zvýšeném povrchu) Logopedická chvilka – hláska „ R“
Pohádka z mořských hlubin
Děti kolik je na světě moří, oceánů a mořských hlubin? Jestlipak byl někdo u opravdového moře? Viděl někdo mořskou pannu a vládce všech moří a oceánů Poseidona? Pojďme s dětmi zkusit vymyslet
pohádku z mořských hlubin společně. Tak třeba takto: uprostřed rozlehlého oceánu pluje velká plachetnice. Na té lodi je kapitán se svou posádkou. (paní učitelka a děti) Posádku tvoří samí zkušení námořníci. Jeden umí sledovat dalekohledem, co se děje na moři, jiný se vyzná v mapách, další všem námořníkům dobře vaří a ostatní pomáhají, kde je potřeba. Námořníci vezou velký poklad a těší se, až uvidí věže svého rodného města. V noci ale přišla velká bouře a námořníci ztroskotali na opuštěném ostrově…………………
Očekávané přínosy pro dítě.
Seznámit se s životem v mořích a oceánech Znát živočichy a ryby ve slaných vodách Umět porovnat velikost moří a našich rybníků, jezer Umět rozlišit vodní toky a vodní plochy Umět reagovat na nenadálou situaci Rozvoj verbálních schopností – jak bude pokračovat příběh Umět se rozhodovat Rozvoj kresby Rozvoj paměti
Indiánská pohádka
Uprostřed horkého léta přišel velký hustý déšť, na obloze stíhal jeden blesk druhý a hromy byly slyšet až za několika kopci. Velká voda zničila indiánský tábor kmene Velkého medvěda. Sousední kmen statečných indiánů jim přispěchal na pomoc. Indiáni potřebují postavit nový tábor, pochytat zpět mustangy, kteří se při bouři splašili a utekli. Kmen ztratil všechny zásoby jídla a léčivých bylin. Sousední kmen se s indiány rozdělí a budou hledat a sbírat další byliny. Budeme zápasit s medvědy a lovit bůvoly. Děti si vymyslí své vlastní jména a jméno pro svůj kmen. Seznámíme se s životem indiánů formou hry, naučíme se nová neznámá slova ( vigvam, kánoe, tomahavk, totem…), budeme hrát hry, které rozvíjejí lidské smysly. Indiáni jsou dobří stopaři-zahrajeme si známou hru „šipkovaná“. Neodmyslitelný je indiánský pokřik a oheň.
Očekávané přínosy pro dítě.
seznámit se s indiány a jejich životem mít představu o podobě indiána a znát některá jména indiánů a jejich kmenů, seznámit se s cizími slovy rozvoj hrubé motoriky a lidských smyslů rozvoj rytmu a tempa při zpěvu – indiánské písničky rozvoj výtvarných schopností-výroba indiánského trička naučit se básničky o indiánech rozvoj sociálního chování- indiáni jsou bratři a nikdy by se navzájem neobelhali a nepodvedli, indiáni drží při sobě a pomáhají si.
upevňování vztahu k přírodě – indián nikdy přírodu neničí, zvířata loví jen pro svou potřebu života rozvoj zručnosti – výroba indiánského náhrdelníku, výroba indiánské čelenky, vyzdobení indiánského stanu
