ŠKOLNÍ OKO Časopis vytvořený žáky Základní školy Dolní Počernice
Z historie naší školy Naše škola v letošním školním roce slaví 130 let od svého založení. K letošnímu výročí jsme se rozhodli věnovat i toto číslo našeho školního časopisu. V úvodu se budeme věnovat historii naší školy a na dalších stránkách jsme dali trochu netradičně prostor našim spolužákům, aby přispěli svými slohovými pracemi na téma škola do tohoto mimořádného čísla časopisu Školní oko. Vznik Základní školy v Dolních Počernicích se datuje do roku 1885, kdy se po několika letech podařilo realizovat myšlenku dolnopočernického obecního zastupitelstva o zřízení místní školy. Nejprve byla otevřena jednotřídka jako pobočka školy v Kyjích. Ze začátku sídlila na Barborce a s přibývajícími žáky bylo jasné, že prostory nebudou do budoucna dostačující, a tak již v roce 1887 byla poslána žádost na zemskou školní radu o povolení samostatné dvoutřídky. Dvoutřídka byla po opakovaných žádostech povolena roku 1890. Nadále škola sídlila na Barborce, kde došlo kvůli zřízení další třídy ke stavebním úpravám. V roce 1893 se začalo uvažovat o stavbě nové školní budovy, protože prostory na Barborce přestaly vyhovovat hlavně z hygienického hlediska, jak se můžeme dočíst ve školní kronice. Po výběru vhodného místa na stavbu nové budovy školy byla vystavěna přízemní škola, ve které byly dvě třídy, knihovna a dva byty pro učitele. Vyučování v ní bylo zahájeno v září roku 1894. Po roce 1900 byla škola zvýšena ještě o jedno patro. V této podobě si školu pamětníci zřejmě ještě pamatují. Ve dvacátém století počet obyvatel Dolních Počernic vzrostl a bylo potřeba opět rozšířit množství tříd především o třídy druhého stupně základní školy. V roce 1986 byla proto postavena na pozemku školy nová přízemní budova s tělocvičnou a sportovním areálem. V současné době opět přestávají prostory obou budov stačit, protože se Dolní Počernice stále rozrůstají. Z toho důvodu se uvažuje o výstavbě nové školy, na kterou ale zatím není dostatek finančních prostředků. Nově se proto uvažuje o přístavbě k budově druhého stupně. Redakční rada
2
Jak si představuji školu v budoucnosti Všechno ve škole bude na různá tlačítka a páčky. O přestávce budeme létat vzduchem sem a tam. Místo kotelny budeme mít velký zdroj energie. Lavice a židle budou z kovu, skládací a také na tlačítka a páčky. Místo schodů budeme mít telepat. Všechno bude z kovu a diamantu. Také budeme mít stroj času a digivesmír, který tě může přenést do různých dimenzí. Školu budou chránit ostnaté dráty, minové pole, kamery, alarm a laser. Tom Průša, 4. Třída Za 150 let tu bude všechno úplně jiné. Učebnice nebudou z papíru, tabule nebude ze dřeva pověšená na zdi a budou se vyučovat úplně jiné předměty. A jak to tedy bude vypadat? Učebnice budou v podobě moderních tabletů a staré učebnice se rozprodají sběratelům. Tabule budou promítací a dotykové, které jsou vlastně už teď, ale ne tak dokonalé. A jaké že předměty se budou vyučovat? Tak například tabletní výchova – tam se už od útlého věku učí programování na tabletech. Nebo místo tělesné výchovy bude létání na flyboardech. Místo přírodopisu bude robotopis. Všechny tato předměty nebudou učit učitelé. Slyšíte dobře! Budou místo nich učit super mluvící tablety z budoucnosti. A dějepis se budou děti učit tím, že stroj času nás bez probléů přesune do minulosti. A téhle době se bude říkat „staré dobré časy“. Jak ale budeme říkat „staré dobré časy“ když už nebudeme žít? Úplně jednoduše – my totiž ještě žít budeme, protože v té době bude elixír dlouhověkosti. Školní budova bude krásně zrenovovaná. Omítka bude pro nás taková divná – nehmotná, ale digitální. Průšvih bude, až vypadne elektřina, protože bude stačit jen malý výpadek a v celé škole nebude nic fungovat. Tak může jen doufat, že k žádnému výpadku elektřiny nedojde. Mirek Šmíd, 7. třída Na prvním stupni budou nejen gramotné, ale i negramotné děti a dokonce i mimozemšťané. Skoro vše bude levitovat, i škola! Ve škole bude k dispozici mluvící automat, velmi chytrá mluvící učebna, síň plechovek, živá mapa, létající košťata, divoký skleník a poradna pana Masožravky. Nedoporučuji do poradny chodit, protože se stačí špatně zeptat a udělá si z vás jednohubku. Ovšem létající košťata a divoký skleník vám zaručí adrenalin na celý den, budete potrhaní, zmožení a zlomení. Živá mapa a síň plechovek vám zaručí stručný přehled celého světa. Velmi chytrá počítačová učebna vás 3
velmi nadchne nejen díky moderní technice. Samozřejmě že mluvící lednice vám přivodí menší infarkt! Pro učitele je tu destrukční tlačítko, kterým mohou vyhodit školu do vzduchu. A na hřišti si zahrajete fotbal samozřejmě se zombíky a jistě vyhrajete. Škola vás celá nadchne!! Soňa Syřišťová, 4. Třída Člověk přijde do školy, odemkne si svou skříňku a z ní vyjde robot. Sundá vám boty a bundu, vše vloží do skříňky. Podá vám klíč a zajede zpět do skříňky. Na chodbě bude velké rozcestí s devíti cestami – od první do deváté třídy. Půjdete tou cestou podle toho, do které třídy chcete jít. Bude tam pás, na který si stoupnete a on vás odveze do třídy. Ve třídě jsou veliké interaktivní tabule. Místo sešitů jsou počítače. Ne každý předmět je jiný. Každý žák má samozřejmě svůj počítač. Julinka Šorbanová, 4. Třída
4
Moje škola Naše škola se nachází v malé obci na kraji Prahy. Dolní Počernice jsou dominantní svou krásnou přírodou a přátelskou atmosférou mezi obyvateli. Naše škola se každým rokem vylepšuje a zkrášluje. Tento rok také škola zakoupila nové vybavení, jako jsou interaktivní tabule a nové počítače. Na škole panuje rodinná atmosféra jak mezi žáky, tak mezi jejími pracovníky a všemi učiteli. Všichni si navzájem pomáhají a respektují se. Žákům ve škole samozřejmě nechybí sport, kterému se mohou věnovat, jak chtějí. Někdo si hraje s míčem, někdo zase rád tancuje nebo protahuje a jen tak cvičí. Celá škola se snaží, aby se žáci vzdělávali a měli dobrou budoucnost. Školní jídelna je naší škole na velmi dobré úrovni. Jídlo žákům chutná a rádi si chodí přidávat. Jsem ráda, že vaří i zdravější jídla a snaží se ke každému jídlu přidat něco navíc, třeba ovoce. Každým rokem se žáci vydávají na různé výlety buď jako třída, nebo celá škola. V zimě většinou druhý stupeň odjíždí na lyžařský výcvik a na jaře ostatní třídy vyjíždějí na školy v přírodě. Každý rok se dětí na prvním stupni ptám, jestli se jim na naší škole líbí a zatím se mi nestalo, že by někdo odpověděl – ne. Já jsem na naši školu nastoupila v šesté třídě a jsem ráda, že jsem si i vybrala. Letos se školou již rozloučím, ale už teď vím, že si ráda vždy na ni vzpomenu. Doufám, že naše škola bude stále na takové úrovni jako je nyní a bude se v budoucnu jen zlepšovat. Klára Modrová, 9. třída Naše škola se nachází na okraji Prahy. Přímo naproti škole se nachází park s velikým rybníkem.
Ve škole je přátelské prostředí, které podporují všichni učitelé.
V současné době máme ve škole nové vybavení tělocvičny, nové vybavení počítačové pracovny i interaktivní tabule. Během velké přestávky mají žáci možnost jít ven, tam si povídat, hrát hry nebo se přihlásit na wi –fi, která je žákům volně přístupná.
5
Díky malému počtu žáků ve třídách mají učitelé možnost se s žáky více bavit a věnovat se jim. V nově vymalovaných třídách jsou obrázky od dětí a na interaktivních tabulích mohou žáci plnit různé úkoly nebo sledovat naučné pořady. Každoročně máme možnost jezdit na výlety, na lyžák a školu v přírodě. Nejvíce se mi líbil pobyt v Anglii. Na výletech se učitelé snaží sblížit s dětmi, zažít zábavu a zároveň děti vzdělávat. Nejraději mám sportovní aktivity, které můžeme ve škole provozovat. Je tu běžecká dráha, fotbalové hřiště, tělocvična a posilovna. Můžeme hrát softbal, basketball, přehazovanou, voleyball, tenis i badminton. O naší škole si myslím, že je útulná, malá a navozuje přátelské prostředí, ve škole se mi líbí a jsem ráda, že tu můžu být. Míša Maturová, 9. Třída
6
Škola včera, dnes a zítra Ve škole se učíme, učili jsme se a budeme učit základy. To je jasné, ale řada věcí se změní nebo se už změnila. V minulosti byla škola docela jiná. K výuce učitel používal pouze mapy a psal obyčejnou křídou na tabuli. Učitelé byli velkou autoritou a mohli používat tělesné tresty. Jako například oslí lavice, mlátit přes prsty, a nebo nechávat děti po škole. Žáci dříve chodili do školy i v sobotu. Byli šťastní, že se mohou vzdělávat, kdežto žáci současní se do školy netěší a neberou ji moc vážně, až na výjimky. Děti učitele nevnímají jako moc velkou autoritu a jsou na ně často drzí. Učitel je nemůže tělesně trestat, což možná způsobuje, že jejich autorita klesla. Dnes se vyučuje na interaktivních tabulích a do rozvrhu přibyla informatika. Školní vyučovací týden zahrnuje pět dní. A co bude v budoucnosti? Kdo ví. Třeba se žáci budou učit doma a přes teleportovací zařízení na ně bude dohlížet učitel. A žáky budou psát roboti a povinná školní docházka bude kratší. Budou delší prázdniny a škola se začne brát jako zábava. Karolína Udržalová, 7. třída Představuji si, že v minulosti probíhala výuka jinak než v současnosti. Nebylo k dispozici žádné elektronické vybavení. V té době nebyla ani psací pera, ale brko, které se namáčelo v inkoustu. Snad ani jídelna nebyla, jen stůl, u kterého se jedlo. Dříve se vyučovaly jiné předměty než dnes. Například se učilo náboženství. Naší školu mám ráda už proto, že do ní chodila moje babička, máma i má sestra. Dnes má naše škola spoustu užitečného vybavení, například počítače, interaktivní tabule i posilovnu. Nevím, jací byli učitelé dříve, ale teď máme nejlepší učitele, jaké si může žák přát. Naše školní jídelna patří mezi ty lepší, dobře vaří a je v ní dostatek místa pro žáky i učitele. Ve škole máme také hodně zábavných kroužků jako je dramatický, tance, šachů, florbalu, sebeobrany atd. 7
Jsem zvědavá na naši školu, jak bude vypadat za padesát let a více. Představuji si ji úplně jinak. Škola by asi změnila barvu a tvar. Byl by v ní nový nábytek, nová podlaha. Líbilo by se mi, kdyby škola nakoupila zvířátka a děti by se učily, jak se o ně starat. Škola by hlavně pořídila ovce, koně, kravičky a kozy a louku, kde by bylo pro zvířátka dostatek prostoru, který k životu potřebují. Také bych si přála, aby současní učitelé zůstali v naší škole napořád, i když vím, že je to nemožné. Adéla Schwarzová, 6. třída Škola v minulosti mohla mít věže se špičatou střechou a kulatými okny. Jako vstup do budovy by byla obří brána ze železa, nebo ze zlata. Také by se uprostřed školy nacházela krásné zahrada s voňavými květy tulipánů a růží. Nábytek ve třídách mohl být ze dřeva, ve kterém by byly vyřezané hlavy lvů a květy různých rostlin. Na papír se psalo perem, které se máčelo v inkoustu. Škola v současnosti vypadá obyčejně. Okna mají rolety a židle i stoly jsou ze dřeva. Na katedře je počítač napojený na interaktivní tabuli. Nad tabulí je projektor. Školní jídelna má plastové židle a dřevotřískové stoly. Na zdech jsou malůvky a obrázky od malých dští z první a druhé třídy. Šatny jsou malé a celkem málo prostorné. Skříňky v šatně jsou očíslované a mají červenou nebo modrou barvu. Před školou je fotbalové hřiště, na kterém si hrajeme. V učebně s počítači se učíme informatiku. Také máme ve škole kabinety, ředitelnu a kuchyňku. Škola budoucnosti je zajímavější. Představuji si ji jako velkou levitující budovu, která bude mít místo vchodu portál. Škola zevnitř by měla mnoho tříd, kde by se mohlo učit mnohem víc dětí než dnes. Židle i stoly by také levitovaly. Okna by byla z křišťálu a rolety by se zatahovaly samy. Před školou by byla krásné zahrada s doposud neznámými rostlinami. Také by bylo krásné mít hřiště celé z diamantů a drahých kamenů. V jídelně by nebyly kuchařky a jídlo by k nám dolétlo samo. Skříňky v šatnách by byly nekonečně hluboké, aby se do nich všechno vešlo. Dan Charvát, 6. třída
8
Program oslav 130. výročí ZŠ dne 19.9.2015
14:00 Zahájení 14:05 -‐ 14:50 Vystoupení pražských mažoretek, dramatického kroužku ŠD, AT studio Domino (street dance), ukázka sestavy karate, vystoupení dolnopočernického pěveckého sboru ROKYTKA 15:00 -‐ 17:00 Volná prohlídka budov ZŠ, výstava prací žáků na téma Škola, výstava fotografií ZŠ a školních kronik, WORK SHOP ulice dětem (stanoviště s programem) 17:00 -‐ 18:00 Vystoupení absolventky ZŠ Michaely Břízové (šansony) Občerstvení včetně pečeného čuníka zajišťuje hotel Svornost.
9
