Školní družina ZŠ Staré Splavy šk.r. 2014-15
http://www.zlatemince.cz/CRM_Korunovace_Vaclava_II_kralem_Ag.htm
ZACHRAŇTE KRÁLE
Integrace obsahu vzdělávacích oborů: Dramatická činnost Výtvarná činnost Pracovní činnost Hudební činnost Sportovní činnost Prvouka, přírodověda, vlastivěda, čtení
Období:
1. - 5. třída
Obsah: 1. Úvod- Život Václava II. 2. Plán-úkoly 3. Cíl projektu – očekávané výstupy projektu.
1. Úvod: Dětství Václava II. Český a polský král z rodu Přemyslovců se narodil pravděpodobně 27. září 1271 jako syn českého krále Přemysla Otakara II. a druhé manželky Kunhuty Haličské. Bohužel 26. srpna 1278 v bitvě na Moravském poli jeho otec Přemysl Otakar II. padl a v českém království nastala po smrti krále velmi složitá situace a hospodářské problémy. V počátku po manželově skonu viděla královna Kunhuta hlavní nebezpečí v osobě Rudolfa Habsburského a hledala oporu u Oty V. Braniborského. Poručnictví nad Václavem (a vládu v Čechách) získal na pět let braniborský markrabě Ota.
Regentství Oty Braniborského Václavovo dětství nebylo šťastné a radostné. Byl společně se svojí matkou Kunhutou držen svým poručníkem, a tedy faktickým vládcem českých zemí, Otou Braniborským v letech 1278–1283 v internaci na hradě Bezdězu. Ota po svém příchodu do Čech nepůsobil jako spojenec královny, ale za pomoci silného vojska obsadil Pražský hrad a navázal styky s měštanstvem i šlechtou, ve snaze vybudovat si v království vlastní silné pozice. Poté, co se Kunhutě podařilo z Bezdězu v roce 1279 uprchnout, pak vyrůstal Václav sám, strádání a osamocenost těchto let se pak odrazilo na Václavově dalším fyzickém i duševním životě. Aby nemohlo dojít k osvobození Václava z braniborského zajetí, byl z Bezdězu na konci roku 1279 převezen nejdříve do Žitavy a později do Berlína a Špandavy. Válečné události a s nimi spojená nejistota způsobily, že již od roku 1280 byly nedostatečně obhospodařovány pole a docházelo ke snižování zásob obilí. Situace vyvrcholila na jaře 1282, kdy došlo v Čechách i na Moravě k hladomoru. Tento špatný stav rozvráceného království vedl k aktivizaci části šlechty, která si vynutila Václavovo vydání zpět do Čech. Ota smlouval dlouho a stále zvyšoval nároky, jež měly být na základě jednání uspokojeny částí severních Čech. V roce 1283 byl Václav ze zajetí vykoupen českými stavy a vrátil se v květnu 1283 do Čech, kde se pak ve stejném roce ujal vlády, jako šestý český král z rodu Přemyslovců. Návrat krále Václava II. se jevil jako příslib lepších časů.
Václav II. králem Zpočátku vládl Václav II. pod vlivem druha (a poté pak manžela) své matky Záviše z Falkenštejna. Záviš měl dominantní postavení u dvora až do konce osmdesátých let 13. století – po smrti Kunhuty, Václavovy matky, byl ale Záviš ( i díky intrikám skupiny pánů, seskupených kolem biskupa Tobiáše z Bechyně a Purkarta z Janovic) v roce 1289 zajat a o rok později popraven. 2. června 1297 byl Václav II. korunován českým králem (a stal se tak šestým českým králem z rodu Přemyslovců), od Rudolfa I. Habsburského pak získal potvrzení kurfiřtské hodnosti českým králům a funkci říšského arcičíšníka. Spolu s Václavem byla korunována i jeho první žena Guta Habsburská, které se dvanáct dní předtím narodilo desáté a zároveň poslední dítě, dcera Guta. Královna ale bohužel jen 16 dní po začátku korunovace zemřela. Při korunovaci se králům předávala významná moc, jejímž symbolem byly korunovační klenoty a další předměty. Jen koruna, kterou měl Václav II. při ceremoniálu na hlavě, měla hodnotu 2 000 hřiven stříbra (jedna hřivna měla 253 gramů stříbra; 2 000 hřiven lze tedy dnes pořídit přibližně za 6,2 milionu korun). Ještě vyšší (3 000 hřiven stříbra) byla cena meče a štítu a slavnostní roucha, pokrytá zlatými šupinami a zdobená drahokamy, byla ceněna na 4 000 hřiven. Slavnosti se zúčastnilo velké množství hostů – arcibiskupů, biskupů a knížat. Na královské útraty ustájili v Praze asi 200 tisíc koní, které sem pozvané dovezli. Slavnost trvala čtyři dny, Praha byla každou noc slavnostně osvětlena a pro všechny účastníky bylo připraveno jídlo a pití. Nejvýznamnější hosté jedli a pili v dřevěném paláci na Smíchově, postaveném jen pro tento účel. A protože se všichni nevešli do tehdejších budov, byly kolem hlavního města postaveny stany, ve kterých se ubytovali.
Na vrcholu moci Od roku 1289 začal Václav II. rozšiřovat svoji lenní svrchovanost nad jednotlivými slezskými knížectvími, 1291 získal rozsáhlá území (Opolsko, Krakovsko, Malopolsko) a nakonec i Velkopolsko. Jeho soupeř, Piastovec Vladislav Lokýtek, který se rovněž pokoušel sjednotit polská knížectví pod svojí vládou, byl nucen uprchnout ze země. Roku 1300 se ovdovělý Václav oženil s mladičkou velkopolskou princeznou Eliškou Rejčkou (dcerou Přemysla II. Polského, dědičkou polského trůnu) a nedlouho nato byl hnězdenským arcibiskupem korunován polským králem. Roku 1301 vymřela v Uhrách panovnická dynastie Arpádovců a část velmožů v čele s mocným magnátem Matúšem Csákem Trenčianským nabídla uherskou korunu Přemyslovcům. Druhým kandidátem byl Karel Robert z Anjou, kterého podporoval papež Bonifác VIII. i Václavův bývalý švagr římský král Albrecht I. Habsburský. Navzdory nesouhlasu některých členů královské rady král nabídku přijal pro svého jediného syna Václava, který byl poté korunován v Uhrách jako Ladislav V.
Ústup z moci Přemyslovci dosáhli nebývalého úspěchu. Drželi nyní tři královské koruny a jejich panství sahalo od Baltu až k Dunaji. Vzestup opět následovaly problémy. Rozmachu přemyslovské moci již nestačily možnosti královské pokladny, přestože byla bohatě zásobována vyhlášeným českým stříbrem. Obrovské výdaje na vydržování vojska, diplomatů, dvora i štědré dary královým stoupencům ji vyprázdnily. Kromě toho se přílišné rozpínavosti českého krále zalekli v zahraničí. S nástupem papeže Benedikta XI. začínají narůstat tlaky na oslabení přemyslovské moci ve střední Evropě – tyto tlaky pak vyústily ve ztrátu uherské koruny v roce 1304, kdy byl Václav II. donucen opustit Uhry a nechal odvést svého syna nazpět do Čech. Odvezeny ze země byly i uherské korunovační klenoty. Král se totiž nehodlal uherského království vzdát. Poté následovalo tažení římského krále Albrechta I. Habsburského, kdy v roce 1305 vtrhlo do Čech říšské vojsko v čele s Albrechtem a oblehlo českou pokladnici - Kutnou Horu. Habsburk doufal, že česká šlechta opět zradí svého krále, ale byl zklamán. Albrechtova vojska byla vojsky českými, vedenými Jindřichem z Lipé a Janem z Vartemberka poražena. Krátce nato bylo zahájeno jednání o míru, během kterého Václav II., nemocný tuberkulózou a vyčerpaný horečnou činností, předčasně zemřel v Praze 21. června 1305 v měšťanském domě zlatníka Konráda nedaleko Juditina mostu, kde po požáru pražského hradu spolu s rodinou přebýval. Když se Albrecht Habsburský ve Špýru dozvěděl o smrti českého panovníka, dal k uctění památky velkého protivníka sloužit slavnou zádušní mši.
Další zásluhy Václava II. Kromě těchto územních zisků se Václav II. pokusil za své vlády ovládnout Míšeňsko, v roce 1291 pak připojil k českým zemím Chebsko a též ovládl značnou část Saska. Stejně velkolepá jako jeho politika zahraniční byla i Václavova politika domácí – po překonání hospodářské krize osmdesátých let 13. století, zaviněné předchozí vládou Oty Braniborského a katastrofální neúrodou v letech 1281–82, dochází k prudkému hospodářskému i společenskému rozvoji českých zemí – dokladem toho je např. i ražba jedné z nejhodnotnějších měn evropského středověku, pražského groše. Při Václavově měnové reformě byla zrušena platba neraženými kovovými platidly a byl zaveden státní monopol na stříbro, což znamenalo jeho povinný výkup ve státní mincovně v Kutné Hoře. Sem byla také soustředěna ražba ze všech mincoven v českém království. V červenci roku 1300 se zde začal razit pražský groš. Odhaduje se, že kolem roku 1300 bylo v Kutné Hoře vytěženo asi 40 procent tehdejší evropské produkce stříbra. Toto velké množství bylo převážně použito na ražení mincí pražského groše, který představoval velice kvalitní platidlo. A tato mince se brzy stala evropsky uznávaným platidlem. Do celoevropského oběhu se dostávala při obchodní směně a také jako platidlo, financující náročnou zahraniční politiku Václava II, který po ustálení vnitřních českých poměrů usiloval o rozšíření českého království a dynastické moci Přemyslovců. Za vlády Václava II. byl založen klášter cisterciáků v Praze na Zbraslavi – tento klášter byl Václavem zamýšlen jako nové pohřebiště českých králů. V době rozmachu těžby stříbra (především v Kutné Hoře) vydává Václav II. tzv. Horní zákoník, jeho pokus o kodifikaci právních zvyklostí v Čechách (tedy pokus o vznik zemského zákoníku) ani pokus o založení univerzity v Praze (ač sám neumí číst a psát, umění a vzdělání Václav II. mocně podporuje, má vytříbený umělecký vkus) nejsou úspěšné.
2. Plán - úkoly Celoroční projekt vychází z úzké provázanosti našeho okolí se životem a činností Václava II. a jeho otce Přemysla Otakara II. Přemysl Otakar II. zde nechal zbudovat strážný hrad Bezděz, dominantu kraje okolo Máchova jezera. Václav II. byl na tomto hradě vězněn, nejprve se svou matkou a po jejím útěku i sám. Českolipsko je spojeno i se jménem Jindřicha z Lipé, jehož rodu patřila Česká Lípa. Tento muž se obranou Kutné Hory významně zasloužil o vítězství Václava II. nad Albrechtem Habsburským, který napadl zemi v roce 1305. Děti se rozdělí do tří skupin=rytířských družin, jejichž úkolem bude osvobodit krále Václava ze zajetí Oty Braniborského. Volbou si zvolí tři velitele družin, kteří budou koordinovat celoroční práci každé družiny. Na mapě STŘEDOVĚKÉ EVROPY bude vyznačeno místo (BERLÍN) zajetí krále a cesty tří družin z Čech, Moravy a Slezska až do Berlína. Úkolem každé družiny bude co nejrychleji se dostat po mapě do Berlína. Splněním zadaných úkolů se vždy posunou k cíli. K úspěšnému přiblížení můžou přispět i jednotlivci svými činy (krátká posunutí). Většinu úkolů budou mít družiny schované pod rytířskou helmou, která je symbolem rytířských cností. Těmito cnostmi by se členové rytířských družin měli řídit. RYTÍŘ 1. Je ochráncem všech slabých a potřebných (pomáhá mladším a znevýhodněným spolužákům) 2. Dodržuje úmluvy. (plní své sliby) 3. Uznává názory ostatních a v případě sporu hledá společné řešení.(snaží se naslouchat ostatním a hledat společná řešení) 4. Hraje a soutěží čestně a odhodlaně. (nepodvádí) 5. Podílí se na činnosti pro celé společenství. (je aktivní) 6. Dokáže odpustit. (odpouští kamarádům a spolužákům) 7. Nepomlouvá, neubližuje, nehádá se a nepoužívá hrubých slov. (chová se slušně) Při zahájení projektu, každý složí přísahu: Rytířská přísaha: Kdo je rytíř, nemá strach, ani ve dne, ani v tmách. Nechová se zbaběle, chrání svoje přátele. Rytíř v nouzi pomáhá, tak zní moje přísaha. (autor textu: Hana Sobotková)
ÚKOLY PRO RYTÍŘSKÉ DRUŽINY: ZÁŘÍ: Vymyslet a nakreslit erb své družiny. Vymyslet i šlechtické jméno, pod kterým pojedou. -Název sídla si členové aristokratické rodiny přidávali za své křestní jméno jako šlechtický přídomek . Obyčejní lidé měli jen křestní jméno, často doplněné trefnou přezdívkou (jíž však neunikli ani někteří šlechtici). Podle šlechtického jména bylo možné určit, odkud jeho nositel pochází (český král Jiří z Poděbrad, vojevůdci Jan Roháč z Dubé či Albrecht z Valdštejna). Družina pána z …………………………………………… (Žáci si ve skupinách nakreslí návrh erbu a vymyslí jméno šlechtice. Každý žák si tento erb nakreslí na dřevěný přívěšek.) ŘÍJEN: Každý rytíř se rád účastní sportovního klání. Alespoň tři členové každé družiny se zúčastní PODZIMNÍHO TURNAJE V PETANGU. (Tradiční turnaj dvojic. Nezáleží na výsledném pořadí, ale na účasti a snaze) LISTOPAD: Alespoň tři členové družiny si vytvoří prostorovou figurku rytíře. (Pomůcky: čistá plechovka zbavená papíru, čtvrtky, pastelky, nůžky) PROSINEC: Každý rytíř ctí tradice, proto se každý podílí na vánoční výzdobě a vyrobí si tradiční vánoční ozdobu. (podle daných možností) LEDEN: Alespoň tři členové družiny se zúčastní ZIMNÍHO TURNAJE VE STOLNÍM FOTBALU. ÚNOR: Každý rytíř má svůj hrad, nebo alespoň tvrz. Členové družiny si z keramické hlíny vytvoří kachel s motivem hradu. (keramická hlína, pomůcky na práci s keramikou) BŘEZEN: Alespoň tři členové družiny se účastní netradičního rytířského klání. (Hod oštěpem na cíl. Se zavázanýma očima srazit mečem předmět. Co nejrychleji překonat překážkovou dráhu s koněm na tyči) DUBEN: Alespoň tři členové družiny se účastní výletu na hrad Bezděz. KVĚTEN: Máj je lásky čas. Každý rytíř má svou lásku (maminku). Každý vyhotoví dárek pro svoji maminku. (podle daných materiálů) ČERVEN: Každý rytíř musí být zdatný. Alespoň tři členové družiny se zúčastní atletického trojboje. (Trojboj-hod kriketovým m., běh, skok do písku)
3.Očekávané výstupy: Rozvoj schopnosti poznávání Žák používá postupy zlepšující vlastní soustředění. Žák používá postupy efektivního učení a plánuje své učení. Sebepoznání a sebepojetí Žák poznává svou osobnost (temperament, motivaci, schopnosti). Žák poznává svůj vztah ke druhým lidem. Žák poznává a rozvíjí vztah k sobě samému (identitu, sebeúctu, sebedůvěru, sebepřijetí). Seberegulace a sebeorganizace Žák rozeznává ve svém životě projevy a užitečnost vůle. Žák vědomě pracuje se svými emocemi. Žák zvládá vlastní agresivitu (s ohledem na sebe i na své okolí). Žák zvládá trému. Žák překonává sklony a návyky, které mu komplikují život. Žák uplatňuje vůli při pohybových činnostech. Žák plánuje svůj čas. Žák uskutečňuje své životní cíle. Kreativita Žák používá základní kreativní postupy. Žák tvořivě řeší mezilidské situace. Mezilidské vztahy Žák formuluje a respektuje základní pravidla chování ve skupině. Žák projevuje chování podporující dobré mezilidské vztahy (žádá, děkuje,..). Žák prožívá se svými spolužáky radost ze společného zvládání náročných úkolů. Žák projevuje respekt k základním lidským právům svých spolužáků. Žák projevuje respekt ke spolužákům opačného pohlaví (chlapci x dívky). Žák s respektem komunikuje se spolužáky o svém postoji k zadaným úkolům Komunikace Žák dodržuje pravidla efektivního rozhovoru. Žák kultivovaně projevuje a prosazuje své názory, potřeby a práva (s porozuměním používá vybrané asertivní postupy). Žák odmítá manipulaci. Žák kultivovaně zvládá konflikty. Žák ovládá techniku řeči. Žák komunikuje věcně správně (stručně, jasně, zřetelně, popisným jazykem). Žák vědomě pracuje s neverbální komunikací. Žák poutavě prezentuje. Žák moderuje skupinovou diskusi. Kooperace Žák dodržuje efektivní postup práce v týmu. Žák podporuje týmovou atmosféru. Žák zvládá nepříjemné a neefektivní chování členů týmu. Žák zvládá situace soutěže a konkurence.
Řešení problémů a rozhodovací dovednosti Žák projevuje pozitivní postoj k řešení problémů, přijímá problémy jako výzvu. Žák používá techniky efektivního řešení problémů. Žák ve složitých situacích zvažuje své priority, na základě kterých se rozhoduje. Místo kde žijeme 1.-3.ročník vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo a rozliší možná nebezpečí v nejbližším okolí začlení svou obec (město) do příslušného kraje a obslužného centra ČR, pozoruje a popíše změny v nejbližším okolí, obci (městě) rozliší přírodní a umělé prvky v okolní krajině a vyjádří různými způsoby její estetické hodnoty a rozmanitost 4. a 5.ročník určí světové strany v přírodě i podle mapy, orientuje se podle nich a řídí se podle zásad bezpečného pohybu a pobytu v přírodě vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury, jednoduchým způsobem posoudí jejich význam z hlediska přírodního, historického, politického, správního a vlastnického zprostředkuje ostatním zkušenosti, zážitky a zajímavosti z vlastních cest a porovná způsob života a přírodu v naší vlasti i v jiných zemích 1.-3.ročník odvodí význam a potřebu různých povolání a pracovních činností projevuje toleranci k přirozeným odlišnostem spolužáků, jejich přednostem i nedostatkům 4. a 5.ročník vyjádří na základě vlastních zkušeností základní vztahy mezi lidmi, vyvodí a dodržuje pravidla pro soužití ve škole, mezi chlapci a dívkami, v rodině, v obci (městě) rozlišuje základní rozdíly mezi jednotlivci, obhájí při konkrétních činnostech své názory, popřípadě připustí svůj omyl, dohodne se na společném postupu a řešení se spolužáky rozpozná ve svém okolí jednání a chování, která se už tolerovat nemohou a která porušují základní lidská práva nebo demokratické principy rozlišuje základní formy vlastnictví; používá peníze v běžných situacích poukáže v nejbližším společenském a přírodním prostředí na změny a některé problémy a navrhne možnosti zlepšení životního prostředí obce (města) Lidé a čas 1.-3.ročník dokáže rozeznat stavby minulosti a současnosti. využívá časové údaje při řešení různých situací v denním životě, rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti a budoucnosti pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události regionu, interpretuje některé pověsti nebo báje spjaté s místem, v němž žije uplatňuje elementární poznatky o sobě, o rodině a činnostech člověka, o lidské společnosti, soužití, zvycích a o práci lidí; na příkladech porovnává minulost a současnost
4. a 5.ročník
pracuje s časovými údaji a využívá zjištěných údajů k pochopení vztahů mezi ději a mezi jevy využívá archivů, knihoven, sbírek muzeí a galerií jako informačních zdrojů pro pochopení minulosti; zdůvodní základní význam chráněných částí přírody, nemovitých i movitých kulturních památek rozeznává současné a minulé a orientuje se v hlavních reáliích minulosti a současnosti naší vlasti s využitím regionálních specifik srovnává a hodnotí na vybraných ukázkách způsob života a práce předků na našem území v minulosti a současnosti s využitím regionálních specifik objasní historické důvody pro zařazení státních svátků a významných dnů
Rozmanitost přírody 1.-3.ročník pozoruje, popíše a porovná viditelné proměny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích roztřídí některé přírodniny podle nápadných určujících znaků, uvede příklady výskytu organismů ve známé lokalitě provádí jednoduché pokusy u skupiny známých látek, určuje jejich společné a rozdílné vlastnosti a změří základní veličiny pomocí jednoduchých nástrojů a přístrojů 4. a 5.ročník
objevuje a zjišťuje propojenost prvků živé a neživé přírody, princip rovnováhy přírody a nachází souvislosti mezi konečným vzhledem přírody a činností člověka vysvětlí na základě elementárních poznatků o Zemi jako součásti vesmíru souvislost s rozdělením času a střídáním ročních období zkoumá základní společenstva ve vybraných lokalitách regionů, zdůvodní podstatné vzájemné vztahy mezi organismy a nachází shody a rozdíly v přizpůsobení organismů prostředí porovnává na základě pozorování základní projevy života na konkrétních organismech, prakticky třídí organismy do známých skupin, využívá k tomu i jednoduché klíče a atlasy zhodnotí některé konkrétní činnosti člověka v přírodě a rozlišuje aktivity, které mohou prostředí i zdraví člověka podporovat nebo poškozovat založí jednoduchý pokus, naplánuje a zdůvodní postup, vyhodnotí a vysvětlí výsledky pokusu Člověk a jeho zdraví 1.-3.ročník dodržuje zásady bezpečného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných reaguje adekvátně na pokyny dospělých při mimořádných událostech 4. a 5.ročník
využívá poznatků o lidském těle k vysvětlení základních funkcí jednotlivých orgánových soustav a podpoře vlastního zdravého způsobu života rozlišuje jednotlivé etapy lidského života a orientuje se ve vývoji dítěte před a po jeho narození účelně plánuje svůj čas pro učení, práci, zábavu a odpočinek podle vlastních potřeb s ohledem na oprávněné nároky jiných osob uplatňuje účelné způsoby chování v situacích ohrožujících zdraví a v modelových situacích simulujících mimořádné události uplatňuje základní dovednosti a návyky související s podporou zdraví a jeho preventivní ochranou ošetří drobná poranění a zajistí lékařskou pomoc
