Školní časopis Základní škola J. A. Komenského Brandýs nad Orlicí, okr. Ústí nad Orlicí
Ámosovy listy
Vydáno dne 21.12.2010 Vánoční vydání
Vánoce, Vánoce přicházejí… Vánoce, Vánoce přicházejí, zpívejme přátelé, po roce Vánoce, Vánoce přicházejí, šťastné a veselé. 1. Proč jen děda říct si nedá, tluče o stůl v předsíni a pak, běda, marně hledá kapra pod skříní. Naše teta peče léta na vánoce vánočku, nereptáme, aspoň máme něco pro kočku. Jó! R: Vánoce, vánoce přicházejí, zpívejme přátelé, po roce vánoce, vánoce přicházejí, šťastné a veselé. 2. Bez prskavek, tvrdil Slávek, na Štědrý den nelze být a pak táta s minimaxem zavlaţoval byt. Tyhle ryby neměly by maso míti samou kost, říká táta vţdy, kdyţ chvátá na pohotovost. R: Vánoce, Vánoce přicházejí, zpívejme přátelé, po roce Vánoce, Vánoce přicházejí, šťastné a veselé. 3. Jednou v roce na Vánoce strejda housle popadne, jeho vinou se z nich linou tóny záhadné. Strejdu vida děda přidá "Neseme vám noviny", čímţ prakticky zničí vţdycky večer rodinný. R: Vánoce, Vánoce přicházejí, zpívejme přátelé, po roce Vánoce, Vánoce přicházejí, šťastné a veselé. 4. A kdyţ sní se, co je v míse, televizor pustíme, v jizbě dusné všechno usne v blaţenosti své. Mně se taky klíţí zraky, bylo toho trochu moc, máme na rok na klid nárok, zas aţ do Vánoc. R : Vánoce, Vánoce přicházejí, zpívejme přátelé, po roce Vánoce, Vánoce přicházejí, šťastné a veselé.
Advent Slovo advent pochází z latinského "adventus", které znamená "příchod" - očekávání příchodu Spasitele na svět. Adventní doba trvá čtyři týdny před Štědrým dnem a je to vlastně taková příprava na Vánoce. V dřívějších dobách se v době adventu drţel půst a lidé se věnovali modlitbám. Podle adventu je pojmenován adventní kalendář, který je oblíbený zejména u dětí. V adventním kalendáři jsou vyznačeny jednotlivé dny, které zbývají do Štědrého večera (celkem 24) a na kaţdý z těchto dní je připravena malá sladkost. Jednotlivé adventní neděle mají svoje zaţité lidové označení: ţelezná, bronzová, stříbrná a
zlatá.
Vánoce Tradice1) zlaté prasátko - Kdo by neznal pověru o zlatém prasátku, jeţ se těm, kdo se postí, zjeví ještě před štědrovečerní večeří. Jde o velmi starou tradici obestřenou dodnes tajemstvím. Zjeví se tomu, kdo se od ranního kuropění do východu první hvězdy na Štědrý den postí. Půst brali lidé velmi váţně. Děti “hlídalo” zlaté prasátko a nepříliš laskavé vánoční bytosti, např. svatý Šprech, jeţ by nezbedníkovi provrtal bříško, aby se přesvědčil, ţe je 2) Půst- Na Štědrý den se zachovává aţ do večera přísný půst. Dětem, které se nemohou dočkat, se slibuje, ţe vydrţí-li nejíst, uvidí zlaté prasátko. Ke společné večeři se zasedá, kdyţ vyjde první hvězda. A to je konec půstu. Zde se však nejedná o klasický půst, ale o opravdové hladovění. Půst jako takový je období, kdy se mohou poţívat jen postní jídla, na Štědrý den se nesmí jíst vůbec nic. 3) Cukroví -Původ cukroví sahá pravděpodobně aţ do dob pohanství, kdy se připravovalo obřadní pečivo o zimním slunovratu. Původními tvary jsou měsíčky a kolečka s medem – připomínaly bohyni Měsíc (Luna) a boha Slunce. Dnes se peče mnoho druhů cukroví a hospodyňky se předhánějí v jejich počtech i zdobení – to se ale s původní symbolikou neslučuje. Podle tradice nesmí chybět jidáše, betlémské hvězdičky, milostě, minoritský perník nebo biskupský chlebíček a i dnes tradiční vánočky a záviny. V dnešní době se u nás usídluje i německé pečivo nahrazující naši vánočku – cukrová štola. 4) Vánoční čaj-Jako vánoční čaj se vařil vývar z mladých borovicových ratolestí. Byl to velký zdroj vitamínu C.
Vánoce Vánoce (z něm. Weihnachten svaté noci) jsou v křesťanské tradici oslavou narození Jeţíše Krista. Spolu s Velikonocemi a Letnicemi patří k nejvýznamnějším křesťanským svátkům. Slaví se od 25. prosince do první neděle po 6. lednu. Jiţ ve 3. století někteří křesťanští teologové uvádějí 25. prosinec jako datum Kristova narození, oslava tohoto narození je dosvědčena poprvé v Římě kolem roku 336. Všeobecně se Vánoce v církvi slaví od 7. století. V Česku je však za vrchol Vánoc povaţován Štědrý den, 24. prosinec, coby předvečer samotné slavnosti, do Vánoc je někdy zahrnována i doba adventní, která Vánocům předchází. K Vánocům se pojí nejrůznější tradice, k nimţ se řadí vánoční stromek, jesličky (betlém), vánoční dárky, které nosí Jeţíšek, či vánoční cukroví; některé z těchto tradic pocházejí jiţ z předkřesťanských dob a souvisí s oslavou slunovratu, který na tyto dny téţ připadá. V současné době se však původní, náboţenský význam Vánoc vytrácí a Vánoce se povaţují i za jeden z nejvýznamnějších občanských svátků. Co jsou vlastně Vánoce? 25. prosince se slaví narození Jeţíše Krista. V době sčítání lidu v římské říši se odebral Josef z Nazareta do judského Betléma, aby se tu zaregistroval s Marií, která v té době čekala dítě. "Kdyţ tam byli, naplnily se jí dny, kdy měla porodit. I porodila syna a poloţila jej do jeslí, protoţe v zájezdním útulku nebylo pro ně místo..." (Luk 2,1-7). Tak se narodil dlouho očekávaný a předpovídaný Boţí syn, jehoţ jedním z jmen je "Emmanuel" = "Bůh s námi". Vánoce znamenají, ţe Bůh k nám přišel v Jeţíši Kristu, aby se s
námi solidarizoval, aby s námi zůstával ve všech našich situacích, a aby kaţdému z nás nabídl cestu k Bohu. Původ Vánoc Ačkoli se kořeny Vánoc hledají v předkřesťanských oslavách zimního slunovratu (např. svátky mrtvých či Saturnáliích v antickém Římě), tato hypotéza pochází teprve z 18. století. Literární prameny naproti tomu prokazují, ţe křesťané spojovali datum narození Krista mnohem dříve, neţ císař Aurelianus (270-275) ustanovil na tento den svátek zrození nepřemoţitelného slunce (natalis solis invicti). Tato teorie se zakládá na propojení názvu svátku s raně křesťanskou christologickou exegezí verše proroka Malachiáše, který obsahuje proroctví o Mesiáši, v němţ „vzejde slunce spravedlnosti“. Teorie však opomíná skutečnost, ţe mezi pojmy „slunce spravedlnosti" a „nepřemoţitelné slunce" neexistuje shoda. Krom toho máme dosvědčen tento titul přiřčený Kristu ve spisku De Pascha computus, který se dochoval mezi díly kartáginského biskupa Cypriána z roku 243. Jiţ jeden z nejstarších biblických komentářů z přelomu 2. a 3. století připisovaný Hippolytovi označuje jako datum Kristova narození „středu 25. prosince". Totéţ datum uvádí ve svém díle Chronografiai z roku 221 římský historik Sextus Iulius Africanus a jiţ zmiňovaný spis De Pascha computus. Z dalších indicií lze usuzovat, ţe v mnoha částech římské říše křesťané slavili Kristovo narození jiţ před Konstantinem: slaví-li společně Vánoce donatisté i katolíci v severní Africe, lze se domnívat, ţe se zde Kristovo narození slavilo jiţ před schismatem obou stran, k němuţ došlo po roce 311. Datum 25. prosince coby den narození Krista má zřejmě svůj původ v oslavě Velikonoc, a to prostým výpočtem. Například spis De solsticiis et aequinocibus z poloviny 4. století klade datum Velikonoc k 25. březnu, a toto datum ztotoţňuje s datem Kristova vtělení, tedy početí. Prostým připočítáním devíti měsíců se pak dostáváme k datu 25. prosince. Této teorii vzniku odpovídá i analogické vysvětlení, běţnější na křesťanském Východě, které takto váţe 6. duben a 6. leden, kdy křesťané slaví svátek Epifanie čili Zjevení Páně. Prvním dokumentem, který pak dosvědčuje přímo slavení Vánoc je slavný Filokalův Chronograf z roku 354, kdyţ uvádí narození Krista mezi oslavami mučedníků římské církve v tzv. Depositio martyrum. Kvůli jisté nepravidelnosti v seznamu úmrtí papeţů v témţe kalendáři pak můţeme datovat toto svědectví do roku 336. Tento údaj znamená, ţe křesťané Vánoce coby narození Krista slavili v Římě nejpozději tohoto roku, pravděpodobně však jiţ dříve. Jedna z posledních hypotéz tvrdí, ţe datum oslavy Vánoc můţe odpovídat skutečnému datu Jeţíšova narození. Tato teorie se zakládá na analýze esénské knihovny v Kumránu a některých informací z Lukášova evangelia, podle něhoţ archanděl Gabriel knězi Zachariášovi v jeruzalémském chrámu během sluţby Abiovy kněţské třídy, do níţ náleţel, oznamuje, ţe se mu narodí syn. Podle kalendáře sluţeb jednotlivých tříd, který se podařilo zrekonstruovat na základě kumránských svitků, Abiova třída v chrámu slouţila dvakrát do roka, z toho jednou v posledním záříjovém týdnu, kdy k tomuto poselství mohlo dojít. Jan Křtitel by tak mohl narodit na konci června (konec září + 9 měsíců Alţbětina těhotenství). Jeţíš se pak narodil podle Lukášova evangelia o šest měsíců po Janu Křtiteli: je tedy moţné, ţe se tak událo na konci prosince. Moţnost, ţe datum 25. prosince jako oslavy Jeţíšova narození můţe pocházet i z nějaké starobylé tradice, která měla historické jádro, tak zůstává otevřená.
Salzburg Salzburg je hlavním městem spolkové republiky Salcbursko ležící nedaleko rakouskoněmeckých hranic. Je to město, ve kterém se narodil jeden z nejvýznamnějších evropských hudebních skladatelů, všem známý Wolfgang Amadeus Mozart. Návštěvníky láká nejen jako hudební perla Evropy, ale také jako místo s nespočtem historických klenotů. V roce 1997 se historické jádro Salzburgu zapsalo na seznam památek UNESCO. V jeho křivolakých uličkách jsou zastoupeny snad všechny architektonické slohy – od gotických středověkých staveb po měšťanské domy v klasicistním stylu. Nad Salzburgem se jako třešnička na dortu tyčí největší zachovalý hrad střední Evropy – Hohensalzburg. Mozartovo město je proslulé nejenom svou historií, ale také hudebním festivalem, jehož dějiny se píší od 22. srpna roku 1920. Během posledních červencových dnů a po celý srpen se tak Salzburg stává dějištěm nespočtu koncertů, divadelních představení, oper a dalších doprovodných programů.
Adventní trhy – poslové Vánoc V tichém a rozjímavém předvánočním období okouzlí Salcburk své návštěvníky svými romantickými vánočními trhy, zejména pak svým slavným „Jeţíškovým trhem“ v srdci Starého města, který se rozkládá na náměstí před Salcburským chrámem a na Rezidenčním náměstí. Tento trh se pořádá jiţ od 15. století a v roce 2007 byl na základě průzkumu evropských adventních trhů vyhlášen za jeden z nejkrásnějších v Evropě společně s vánočními trhy ve Vídni, Paříţi, Amsterdamu a Norimberku. Skutečný klenot mezi adventními trhy v Salcburku je tak zvané Hellbrunnské adventní okouzlení, romantický trh, který se koná na nádvoří Hellbrunnského zámku. Bývá rozverný, nápaditý a také staromódně nostalgický. Cesta na trh je lemována hořícími pochodněmi a návštěvníci mohou obdivovat obrovský adventní kalendář, pochutnávat si na vánočních dobrotách a nechat se inspirovat nápaditými vánočními dárky. Děti se mohou těšit na projíţďku v saních taţených sobím spřeţením. Také tento trh byl ve studii odborné vysoké školy jiţního Vestfálska v Hagenu vyhodnocen, jako jeden z nejlepších v zemích, kde se hovoří německy. Jste-li jiţ jednou v tomto čase v Salcburku, neopomeňte si prohlédnout i další malé, ale milé trhy na Mirabellském náměstí, v Hvězdé zahradě, v klášterním komplexu Sv. Petra, v Maxglanu nebo vysoko nad střechami domů na pevnosti Hohensalzburg. Hodiny plné romantiky Procházka přes městské kopce poskytne překrásný pohled na střechy domů a kostelů, na věţe
a kupole pod vysokou pokrývkou sněhu. Vše je jaksi ztlumenější, bělejší a tišší, dokonce i vyzvánění zvonů má měkčí tón. A aţ sejdete zpátky do města, přivítá vás veselé hemţení na Jeţíškově trhu a vůně Vánoc, které se linou ze stánků s pečenými kaštany, praţenými mandlemi, horkým punčem a svařeným vínem. Linou se ze všech stran přímo do vašich nosů a rozhodně jim neuniknete, neboť je jimi prosycen celý trh. Lidové obyčeje a ostatní kulturní pořady Četné lidové obyčeje krátí čas čekání na Jeţíška. V předvánočním období, kolem svátku sv. Mikuláše, ovládají dění v ulicích salcburského Starého města hordy hrůzu nahánějících čertů a perchtů v koţiších, opásaných řetězi s kravskými zvonci a s umně vyřezávanými, leč děsivými maskami na hlavách. Leckdy pocítí nejen děti, ale i „neposlušní“ turisté, jak zabolí takové šlehnutí čertovskou metlou. Nutno však dodat, ţe tím kvalita zábavy ani stupeň všeobecného veselí nikterak neutrpí. Ţe je Salcburk místem, kde zaznívají vánoční písně bez zesilovačů a jiných přídavných zařízení, dokazují nesčetné adventní hudební pořady, při nichţ je moţné si poslechnout alpské lidové písně a vyprávění z dávno zašlých časů. Nabídnout vám můţeme slavné Adventní zpěvy, adventní senerády, duchovní hudbu, koncerty, literární pásma s vánoční tématikou, při nichţ budete zasvěceni do tajemného kouzla lidových alpských vánočních obyčejů. A samozřejmě je také moţné se vydat se po stopách nejznámější vánoční písně na světě. „Tichá noc, Svatá noc!“, která poprvé zazněla na Štědrý den roku 1818 na vánoční mši v kostelíku v Oberndorfu nedaleko Salcburku.
Kdo je to vlastně ten Mikuláš? Tuhle otázku jsem jako malá neustále pokládala počátkem prosince mamince. Většina malých dětí v určité chvíli začíná pochybovat o jeho existenci. Rozhodla jsem se vám prostřednictvím Alíka tajuplného muţe s šedivými vousy a zlatou berlou trochu priblíţit. Mikuláš (Nicolaos) byl katolický biskup, který ţil ve 3. a 4. století. Proslavil se především svou štědrostí a chráněním nespravedlivě odsouzených a křesťanů, kteří byli v jeho době pronásledováni císařem Galeriem. I on sám byl na čas ve vězení, kde si vytrpěl svoje. Jeho rodina se podle pověsti ţivila lovem ryb a i svatý Mikuláš v tomhle řemeslu pokračoval. Přesný rok jeho úmrtí známý není, ale den ano: 5. prosince. Právě v předvečer tohoto dne navštěvuje děti známá trojice: Mikuláš, čert a anděl. Chodí po domech a rozdávají hodným dětem sladkosti. Tento vyk se rozšířil z Německa, kde vznikl uţ v 10. století. Asi kaţdému malému dítěti proběhne mráz po zádech při spatření ušmudlaného a zlobivého čerta, ale není se čeho bát. Od toho je tu přece Mikuláš s andělem, aby rozdávali radost a chránili nás před zlem, jako je občas čert. Tradice se krajově i národostně liší, ale jsou velmi pestré. Součástí většiny je rozdávání dárků dětem. Například v Americe se z Mikuláše odvodil Santa Claus.
Orion Florbal Cup 2010/2011 VÝSLEDKY Soutěžní kolo: okresní Kategorie: IV. Chlapci Pořadí
Název školy, ulice
Město
Okres
Kraj
1.
ZŠ CHOCEŇ, SV. ČECHA
CHOCEŇ
Ústí nad Orlicí
Pardubický
2.
ZŠ ÚSTÍ NAD ORLICÍ, BŘÍ ČAPKŮ
ÚSTÍ NAD ORLICÍ
Ústí nad Orlicí
Pardubický
3.
ZŠ LETOHRAD, U DVORA
LETOHRAD
Ústí nad Orlicí
Pardubický
4.
ZŠ JAK BRANDÝS NAD ORLICÍ
BRANDÝS NAD ORLICÍ
Ústí nad Orlicí
Pardubický
5.
ZŠ JABLONNÉ NAD ORLICÍ
JABLONNÉ NAD ORLICÍ
Ústí nad Orlicí
Pardubický
6.
ZŠ HORNÍ ČERMNÁ
HORNÍ ČERMNÁ
Ústí nad Orlicí
Pardubický
Okres
Kraj
Kategorie: IV. Dívky Pořadí
Název školy, ulice
Město
1.
ZŠ DOLNÍ ČERMNÁ
DOLNÍ ČERMNÁ
Ústí nad Orlicí
Pardubický
2.
ZŠ DOLNÍ DOBROUČ
DOLNÍ DOBROUČ
Ústí nad Orlicí
Pardubický
3.
ZŠ VÝPRACHTICE
VÝPRACHTICE
Ústí nad Orlicí
Pardubický
4.
ZŠ JAK BRANDÝS NAD ORLICÍ
BRANDÝS NAD ORLICÍ
Ústí nad Orlicí
Pardubický
5.
ZŠ CHOCEŇ, CHOCEŇSKÉHO
CHOCEŇ
Ústí nad Orlicí
Pardubický
Kategorie: III. Chlapci Pořadí
Název školy, ulice
Město
Okres
Kraj
1.
ZŠ LANŠKROUN,DOBROVSKÉHO
LANŠKROUN
Ústí nad Orlicí
Pardubický
2.
G ČESKÁ TŘEBOVÁ
ČESKÁ TŘEBOVÁ
Ústí nad Orlicí
Pardubický
3.
ZŠ LETOHRAD, U DVORA
LETOHRAD
Ústí nad Orlicí
Pardubický
4.
ZŠ JABLONNÉ NAD ORLICÍ
JABLONNÉ NAD ORLICÍ
Ústí nad Orlicí
Pardubický
5.
ZŠ LETOHRAD, KOMENSKÉHO
LETOHRAD
Ústí nad Orlicí
Pardubický
6.
ZŠ J.A.K. BRANDÝS NAD ORLICÍ
BRANDÝS NAD ORLICÍ
Ústí nad Orlicí
Pardubický
Kategorie: III. Dívky Pořadí
Název školy, ulice
Město
Okres
Kraj
1.
ZŠ CHOCEŇ, CHOCEŇSKÉHO
CHOCEŇ
Ústí nad Orlicí
Pardubický
2.
ZŠ JABLONNÉ NAD ORLICÍ
JABLONNÉ NAD ORLICÍ
Ústí nad Orlicí
Pardubický
3.
ZŠ DOLNÍ DOBROUČ
DOLNÍ DOBROUČ
Ústí nad Orlicí
Pardubický
4.
G ČESKÁ TŘEBOVÁ
ČESKÁ TŘEBOVÁ
Ústí nad Orlicí
Pardubický
5.
ZŠ J.A.K. BRANDÝS NAD ORLICÍ
BRANDÝS NAD ORLICÍ
Ústí nad Orlicí
Pardubický
2010
13 TRADIČNÍ VÁNOČNÍ CUKROVÍ
Vánoční rohlíčky: Suroviny: 10 dkg margarínu,5 dkg cukru,15 dkg hladké mouky,5 dkg umletých opražených ovesných vloček,vanilkový cukr Postup přípravy jídla: VANILKOVÉ ROHLÍČKY Zpracujeme všechny přísady, těsto necháme v chladnu odpočívat. Rohlíčky pečeme pomalu v troubě. Ještě horké obalujeme v cukru moučce s vanilkovým cukrem. Perníčky: Suroviny pro přípravu pokrmu : 500g hl. mouky, 3 lţičky skořice, 1 lţ zázvoru, 1 lţ tlučeného hřebíčku, 2 lţičky sody, 200g tuku (flora light, jiný margarín), 200g cukru, 5 lţic medu a 125 ml vody - pozor, přidávat postupně, margarín obsahuje vody dost, ať to není řídké Postup přípravy jídla: vše smícháme, vodu nakonec - podle hustoty těsta je možno vodu zcela vynechat, nechat přes noc v lednici, vyválet plát, vykrajovat perníčky a péct. Některé koření je možno vynechat dle potřeby.
:59:02: 29.11.2010 14:12:40
Texty koled NARODIL SE KRISTUS PÁN 1. Narodil se Kristus Pán, veselme se, z růže kvítek vykvet nám radujme se. Z života čistého, z rodu královského, nám nám narodil se. 2. Jenž prorokován jest, veselme se, ten na svět poslán jest, radujme se. Z života... 3. Člověčenství naše, veselme se, ráčil vzíti na se, radujme se. Z života... 4. Goliáš obloupen, veselme se, člověk jest vykoupen, radujme se. Z života... 5. Boží Syn se vtělil, veselme se, aby hříšné spasil, radujme se. Z života... 6. Z nebe na zem sstoupil, veselme se, aby nás vykoupil, radujme se. Z života... 7. Chudý s námi bydlel, veselme se, zimu, bídu trpěl, radujme se. Z života... 8. Ponížení přijal, veselme se, by nám nebe získal, radujme se. Z života... 9. Pánem jsa všech pánů, veselme se, snášel pro nás hanu, radujme se. Z života... 10. Syn jsa Boha Otce, veselme se, dán jest zemské Matce, radujme se. Z života...
TICHÁ NOC 1. Tichá noc, přesvaté noc. V spánku svém dýchá zem, půlnoc odbila, město šlo spát, jen Boží láska ta bdí, jen Boží láska ta bdí /:zdřímli dávno i pastýři stád. :/ 2. Tichá noc, svatá noc, náhle v ní jásot zní, vstávej, lide můj, tmu z očí střes, v městě Betlémě Bůh zrozen dnes, /: z lásky se člověkem stal. :/ 3. Tichá noc, svatá noc, stín a mráz vůkol nás, v hloubi srdce však Gloria zní, dík, že hříšník se s důvěrou smí /: u svaté rodiny hřát. :/
VANOČNÍ ZVYKY Svobodu kaprům! Hlavní roli hraje o Vánocích především kapr. Mnozí nemohou kapra ani cítit, jiní si bez něj Vánoce nedokáží představit. A jak vlastně kapr k Vánocům přišel? Jíst na Štědrý večer rybu je v Evropě spíše rarita než tradice. Ani v Čechách ale nemá kapr dlouhou historii. Například naše prababičky se musely spokojit s mnohem chudší stravou, rybu měli jen v rybníkářských krajích a opravdovou tradicí se pojídání kapra stalo až v 19. století. Dnes je ale kaprů dost a aby jich po Vánocích nějak výrazně neubylo, oblíbili si lidé jejich vypouštění zpět do řeky. Mnozí odborníci nad tím kroutí hlavou a varují, že kapr nepřežije. Buď prý zemře hlady, nebo nepřežije tepelný šok. Tak či onak, kapři stále před Vánocemi plavou doma ve vaně a spousta lidí je radši pustí zpět do vody, než aby je vlastnoručně zabila.
Krájení jablka Asi nejběţnějším zvykem, který se dodrţuje v mnoha rodinách, je prosté krájení jablka na dvě půlky. Tento zvyk je spojován s věštěním zdraví jednotlivých členů rodiny. Kaţdý si vybere jablko a rozkrojí ho na podélně na dvě poloviny. Jestliţe se ve středu jablka objeví pěticípá hvězda, bude následující rok ve znamení zdraví pro toho, kdo jablko rozkrojil. Jestliţe se ale uprostřed jablka objeví kříţ, znamená to nemoc nebo dokonce smrt. Lití olova Dalším zvykem, který se dodrţuje uţ po velmi dlouhou dobu je lití olova. Podstatou zvyku je roztavení kousku olova nad plamenem a jeho lití do studené vody, kde ztvrdne a vytvoří tak nejrůznější abstraktní tvary. Všichni pak mají za úkol hádat, čemu nebo komu se odlitek podobá a podle toho hádat budoucnost osoby, která odlitek vytvořila. V dnešní době se nezřídka nahrazuje olovo obyčejným voskem ze svíčky, který také dokáţe vytvořit podivuhodné tvary, kdyţ se za horka nalije do vody. Pouštění lodiček Velmi oblíbenou tradicí je i pouštění lodiček. Spočívá ve vyrobení lodiček z ořechových skořápek a svíčky a jejich pouštění po vodní hladině například v napuštěném lavoru. Do rozpůlené ořechové skořápky se voskem připevní malá, kolem dvou centimetrů vysoká svíčka a takto vyrobené lodičky kaţdý člen rodiny pustí v lavoru. Lodička, která vydrţí nejdéle na hladině, značí dlouhý a šťastný ţivot pro jejího majitele. Kdyţ lodička pluje do středu nádoby s vodou, její majitel
bude hodně cestovat a poznávat svět, jestliţe se drţí při kraji nádoby, bude se její majitel drţet doma. Šupiny z kapra Kapr jako tradiční štědrovečerní večeře se pojí s jiným zvykem. Při přípravě vánočního kapra se schovávají jeho šupiny a dávají se do peněţenky nebo pod talíře u štědrovečerní večeře, aby se po celý rok drţely členů domácnosti peníze a neopouštěly je.
zadány dne: 10.12.2010 Příjemné proţití vánočních svátků,14:12:36 Příjemné prožití vánočních svátků, hodně zdraví, štěstí a úspěchu v roce 2011 přeje redakce školního časopisu. Výsledky zadány dne: 10.12.2010 15:25:49
P
kpptttptpp
