Školní časopis studentů SŠZ a VOŠ Chrudim
Vážení a milí, po čase za Vámi přicházíme s dalším číslem našeho „Klásku“. Děkujeme všem autorům za spolupráci. Bez jejich příspěvků by časopis nevznikl. Z textů se můžete přesvědčit, že i náš Klásek Vám může přinést zajímavé podněty a informace, konečně i pobavit. Doufáme, že druhé číslo osloví ty studenty, kteří se ještě nerozhodli stát se našimi pravidelnými dopisovateli. Jsme vděčni za Vaše nápady, názory, postřehy i smysl pro humor a nadsázku. Podělte se s námi o vaše názory. Společné sdílení je vzácná a milá věc. Redakce
Květen 2012
KLAS
Redakční rada: Šéfredaktorka: PHDr. Markéta Mrkvičková Redaktorka: Mgr. Marie Viková Grafická úprava: Ing. Vladimír Vacek Adresa pro zasílání textů:
[email protected] [email protected]
2
Květen 2012
KLAS
Škola pra pra prababička Zemědělská škola se rozhodla k oslavám výročí svého založení. Hlavní oslavy 150. výročí budou probíhat ve dnech 5. -7. října 2012. Aby se návštěvníci oslav nenudili, byl vymyšlen pestrý program. 5.10 v 9:00 bude zahájena celostátní zemědělská konference v Muzeu Chrudim. 6. 10. ve 14:00 se bude konat setkání absolventů školy a nakonec 7. 10. v 10:00 bude sloužena mše v hlavním kostele v Chrudimi. V areálu školy a školního statku se bude po celou dobu oslav konat výstava hospodářských zvířat, mechanizace, ovoce a zeleniny, materiálů připomínajících historii školy, k vidění budou vzorky osiva, expozice obrazů a podobně. Na oslavy může také každý přispět finančním darem, za který škola každému štědrému dárce děkuje. Samozřejmě jste všichni srdečně zváni. Škole přejeme, ať stále vzkvétá dalších 150let.
internát Zemědělské školy
Už je to 150 let, co v Chrudimi sídlí a funguje zemědělská škola, která je žáky, kteří na ni nastoupí studovat, milována. Nejen kvůli dobré pověsti, hodným učitelům a dobré náladě, co na škole vládne, ale studenti jsou také jistě spokojeni i díky novým opravám budov.
Bára Korbelová
Třídní důtka ,,Ať je hezky, ať si leje, 1. B se vždycky směje, dvojka z mravů nevadí, za rok se to napraví“ aneb Příběh jedné třídní důtky Podle vypravování paní Libuše Musilové, rozené Pecinové, bývalé studentky zemědělské školy v Chrudimi. Psal se rok 1949, v té době jsem se stala studentkou 1. ročníku, tenkrát se škola jmenovala Zemská zemědělská škola. Patřila jsem do dívčí třídy 1. B. Naším třídním učitelem byl dr. Burka. Na konci školního roku, někdy na jaře, jak to tak bývá, jsme jeli ještě s druhou chlapeckou třídou na školní exkurzi. Tenkrát nás doprovázel pan učitel Dr. Jakubec. V průběhu výletu jsme se dostali i do Sezimova Ústí. Skupinka dívek, mezi nimi jsem byla i já, se rozhodla, že dojdeme po parku, chtěly jsme se podívat na vilu prezidenta Beneše, která tam stála, tenkrát už byl prezident Beneš mrtvý, a chtěly jsme dojít k jeho hrobu. U branky do parku stál policajt. My jsme nevěděly, že to tam hlídá, byly jsme příliš mladé a nezkušené. Jedna naše spolužačka se policistou dala do řeči a my vešly dovnitř. Došly jsme k hrobce, tam jsme mohly, pak jsme se vydaly
Třídní důtka z roku 1950
3
Květen 2012
KLAS
třídní, který s námi tenkrát na exkurzi nejel, jako bych ho ještě teď slyšela, pronesl: „Povstaňte, kdo je navrhnut na trojku z chování“. Tak se naše skupinka zvedla z lavic o on řekl: „Naprosto jsem se nepletl.“ My jsme se samy sebe ptaly, za co vlastně dostáváme tak přísný trest? Pravda, asi 20 minut jsme se při exkurzi zdržely, ale jinak jsme se chovaly slušně, opilé jsme nebyly, nic jsme nerozbily, jen jsme chtěly pozdravit Hanu Benešovou, v té době však již osobu „nežádoucí“, což jsme v tu chvíli Budova vyšší hospodářské školy v Chrudimi - 50-tá léta 20. století netušily. do vily. Myslely jsme si, že tam bude prohlídka, že Pan třídní Burka, kterého jsme milovaly, byl to tak si budeme moci prohlédnout památky na úžasný člověk, nám pak řekl, ať jdeme pana prezidenta, ani jsme netušily, že tam žije Hana doktora Jakubce poprosit, aby nám odpustil, aby Benešová, ale policajt nás vrátil, k vile nás nám snížil trest, abychom dostaly jen 2 z mravů. nepustil. Šly jsme tedy opět k hrobce. Tam jsme My jsme tedy za panem doktorem Jakubcem potkaly dvě ženy, takové babči, zahradnice. Ty zašly. On, jak nás viděl, tak nám řekl: nám řekly, že paní Hana je přítomna a že chodí „A tedy a tedy dívčinky, dívčinky, je to hrozné, ta v 9 hodin ráno na procházku do parku. K deváté trojka, ale dvojka ano.“ On sám by nám vše hodině mnoho nechybělo, tak nás nic jiného odpustil, ale tu sníženou známku z chování nám nenapadlo, než že jsme někoho poslaly pro kytky navrhnout musel, protože kdyby to neudělal, tak s tím, a že jednu kytku položíme na hrob by jej později vyhodili ze školy taky. prezidenta a druhou že předáme paní Haně. Po A tak se stalo, že mému tatínkovi přišel ze školy chvíli babči přišly znovu a vyřizovaly: dopis datovaný 30. 6. 1950, kde mu bylo „Paní Hana Benešová vzkazuje, že v zájmu jejím, oznámeno, že jsem byla klasifikována druhým ale hlavně ve vašem, není možné, abyste se stupněm známky z chování pro porušení kázně při setkaly, že vás pozdraví z okna, které vede školní exkurzi. k hrobce.“ A my jsme u hrobky znovu zrovna stály Na závěr nám náš třídní řekl: „Vy jste ještě mladý, a skutečně, za chvíli nám mává z okna. V tom schovejte si to a jednou, až zmoudříte a momentě jsme pocítily, že je vlastně v tom domě zestárnete a budete na to vzpomínat, pak hlídaná, v domácím vězení, pod policejním pochopíte, proč to takhle bylo.“ Ano, a měl dohledem, vězněná. Všechny nás to dojalo, my pravdu. A já si to schovávám už víc jak 60 let, ale holky jsme začaly brečet a s pláčem jsme se tahle důtka z 1. ročníku se stala později vracely k autobusu. Jenže jsme se neplánovaně impulzem, proč nás na konci 2. ročníku ze školy asi o půl hodiny zdržely a zbytek třídy s panem vyloučili. Na konci druháku, o prázdninách, si nás doktorem Jakubcem na nás musel čekat, ale jak zavolali a z naší třídy vyhodili 6 lidí. Důvody byly se později ukázalo, to nebyl ten zásadní politické. Nijak nám to nezdůvodnili. Byly jsme prohřešek. děti soukromých zemědělců se svobodnými Po návratu z exkurze se naše „bezděčná vycházka myšlenkami, nezávislí, velice upřímní, dá se říct, do parku“ v Sezimově Ústí neutajila. Ve škole už v té době naivní. Ale učitelský sbor jsme měli byli v té době komunisti a svazáci. Prohřešek úžasný. V těch letech vyhodili ze školy asi 70 lidí, půlhodinového zdržení se zpolitizoval a pan dá se říct, že jedna třetina studentů byla doktor Jakubec nám musel navrhnout 3. stupeň vyhozena, ale to už je jiná historie… z mravů. Když to s námi řešil pan doktor Burka, Markéta Mrkvičková
4
Květen 2012
KLAS kombajnů, firma předváděla hned 8 typů traktorů a 2 kombajny. Jmenovaná značka je známá hlavně svou propracovaností strojů a velikostí kabiny. Firma je co do počtu prodaných traktorů na 6. místě ve světě. Na své si přišli i příznivci značky New Holland. Pozornost poutala firma Joskin. Specializuje se se na transport zvířat, rozmetadla hnoje, velkoobjemové cisterny a další.
Ve dnech 30. 3. – 4. 4. 2012 proběhla v Brně tradiční výstava zaměřená na zemědělství a lesnictví. Návštěv-níci si mohli pro-hlédnout pestrou přehlídku výrobců zemědělské techniky a užitkových zvířat. Výstava předvádí nejnovější výrobní a vývojové trendy zemědělského oboru. Mezi jinými v Brně vystavovala firma Claas. Jedná se o známou a kvalitní značku. Firma představila traktor Claas Jaguár (limitovaná edice), nebo Claas Tucano 490 a další, jako byly žací stroje, obraceče atd. Také bylo možné zakoupit si tužky, čepice, trička, plakáty, klíčenky a přívěšky firmy Claas. V Brně byla zastoupena i firma Massey Ferguson, která se zaměřuje na výrobu traktorů a
Traktor a řezačka firmy Class
1.F
Zkušenosti mladého pěstitele Zkušenosti pěstitele, nezáleží jenom na člověku, ale i na přírodních podmínkách. V dnešním tématu se budu věnovat Ozimé řepce. Seje se okolo patnáctého srpna, záleží také na podmínkách, a jestli je hodně práce. Když se zpozdíme, o nic se nejedná. Jestliže je zase někdo uspěchaný, není to také dobře, protože řepka od srpna hodně vyroste. To není dobře před zimou. Příklad je tato zima. Tyhle holomrazy bez sněhu je to nejhorší pro ozimé obilniny. Nikdo neví, jestli se zotaví, nebo ne. To jsou náklady na víc, abychom ji nehnojili zbytečně a potom ji stejně nezaorali. Ideální zima by měla být se sněhem, protože sníh slouží jako peřina pro rostliny a přečkají zimu bez problému. V tomto období, zrovna většina farem přihnojuje regeneračním hnojivem. To je ledek vápenatý. Působit začne kolem jednoho měsíce, poznáme to tím, že listy začnou zelenat a rostlina začne růst do výšky. V tomto stádiu se už nemusíme bát, že by rostlina přestala růst, naopak nám dává znamení, jak se jí vede. Čeho se můžeme ještě obávat, je v době
sklizně a to v horkých dnech, kdy přicházej bouřky a kroupy. Kroupy porost naruší, a semínka pod tlakem se vysypají na zem. Ztráta to je obrovská, protože porost sklidit stejně musíme a ekonomicky jsme v mínusu. Zrno ze země nikdo a nic nesebere!
Pole s řepkou
Student oboru agropodnikání
5
Květen 2012
KLAS
Kráva Jersey Jaké je to plemeno a co mě na něm zaujalo? Je to malá, drobná kravička, vysoká 115 – 120 cm a vážící 300 – 380 kg, ušlechtilé stavby těla, plemeno krav zacílené na mléčnou užitkovost. Je velmi temperamentní. Kráva má velmi milý výraz hlavy a mezi ostatními plemeny vyniká inteligencí. Vzhledem ke své nízké hmotnosti a množství nadojeného mléka ve vynikající kvalitě patří mezi dojnými plemeny k rekordmankám. Hmotnost narozených telátek bývá 20- 25 kg. Barva srsti je žlutá, může mýt různé odstíny hnědé, tmavočervené až černé. Kráva je vzhledem k vysoké užitkovosti náročná na krmivo a je citlivá na krmivo ve špatné kvalitě. Musím upozornit na to, že plemeno Jersey není pro každého chovatele.
Kráva Jersey
Michaela Soudková
EKOLOGICKÁ OLYMPIÁDA Ve dnech 28. - 29. března 2012 se uskutečnila ekologická olympiáda, kterou pořádalo chrudimské Muzeum. Ve středu 28. března se mohli soutěžící podívat po krásách Železných hor v okolí Nasavrk. Cesta začínala v zámku v Nasavrkách, pokračovala údolím Krkaňky přes Práčovskou přehradu až na rozhlednu Bojka. Celou cestu účastníci mohli klást odborníkům různé otázky ohledně přírody. V pozdních odpoledních hodinách se studenti vrátili z exkurze zpět do Muzea, kde začali pracovat na testových otázkách v oborech ekologie, lesnictví, ochrany životního prostředí a dalších přírodních oborech. Po hodinovém testu účastníci začali pracovat na prezentaci, která nesla název Vodní elektrárny a obnovitelné zdroje. Zadání prezentace znělo: Vyberte tři obnovitelné zdroje včetně vodních elektráren. Najděte k nim informace a zamyslete nad tím, jak byste vylepšili vodní elektrárny, aby byly šetrnější k přírodě. Druhý den 29. března se v ranních hodinách začalo s poznáváním přírodnin a ihned na to startovala obhajoba hotových prezentací. Tato část soutěže trvala až do oběda. Po menší pauze,
kdy probíhalo vyhodnocování prací a sčítání bodů, se uskutečnilo vyhlašování výsledků. Z naší školy se účastnily dva týmy, který obsadily sedmé a šesté místo ze sedmi týmů. První místo obsadili soutěžící z GJR Chrudim. Domnívám se, že všichni studenti si účast na olympiádě jak náleží užili a získali i další nové zkušenosti a informace.
Až ke Křižanovické přehradě došli účastníci ekologické olympiády při terénním výzkumu údolí Krkanky
Lenka Jedličková
6
Květen 2012
KLAS
Recenze na film Muži v naději
"Ženská má mít pocit, že o chlapa musí bojovat, musí se snažit, aby si ho udržela. A hlavně, ženská se nesmí nudit!"
Film, který jsem si vybrala, je z filmové dílny Jiřího Vejdělka. Český autor, který se podílel na mnoha známých českých filmech, například Účastníci zájezdu (2006), Ženy v pokušení (2010) nebo shora uvedeném filmu Muži v naději (2010), dostal za svá díla mnoho ocenění. Najít dobrý český film se v poslední době jeví jako poměrně náročná záležitost, čeští producenti dávají role okoukaným hercům, děje se sobě podobají a často se setkáváme i s předvídatelným humorem. Muži v naději měli být jedním z těch typických snímků, jehož trailer otravoval snad před každým promítáním v kině, který nenabídne nic zajimavého, než okoukané herce a stupidní humor. Moje prvotní očekávání bylo negativní, avšak po zhlédnutí jsem byla příjemně překvapena. Ve filmu se hlavní postava, kterou ztvárnil Jiří Macháček, a který představuje postavu klasického podpantofláka v roli poslušného manžela, schází se svým tchánem Bolkem Polívkou. Jiří nevěří svým očím, jakým způsobem přistupuje Polívka - alias tchán - ke svému
manželství. Ten totiž své ženě, kterou představuje Simona Stašová, zahýbá, kudy chodí, a přesto žije spokojený vztah. Při schůzce u kulečníku oba potkávají svůdnou ženu s obrovským dekoltem, kterou ztvárnila Vicy Kerekes, ta Jiřímu stereotypní život obrátí vzhůru nohama. Poměrně klasická zápletka je vystavěna na celkem přijatelném scénáři, který je poskládán z vtipných scének. Režisér Jiří Vejdělek vytvořil z filmu podívanou, která obsahuje humorné i vážné scény, díky kterým do sebe děj zapadne. Druhá část filmu se nese ve vážnější notě, která není tak vyvážená, jako ta humorná. Zde musím vytknout chybu režisérovi za přehnaně emotivní scény, které jsou zbytečně natahované a tvůrci při nich nesmyslně tlačí na pilu. Naopak velmi pozitivní věcí na filmu jsou samotní herci. Macháček je ve své roli bezchybný, svoji postavu vystihl přesně a důvtipně. Polívka si svého starého záletného manžela vyloženě užívá. „Zhlédnuto a podtrženo“, a to nejen jednou, dávám filmu jedna s hvězdičkou a zcela ho doporučuji.
Liberecké centrum Ráda bych vás pozvala do města Liberec, kde si můžete užívat zábavy a relaxace. V Liberci se nachází spoustu míst, kam můžete zavítat, a určitě se nebudete nudit. Vemte s sebou své děti a přátele, užijte si legraci a zábavu. Můžete navštívit liberecký Babylon, kde na vás čeká rozsáhlý aquapark se spoustou tobogánů. Dále se v Babyloně nachází IQ park, který byste také měli vyzkoušet. V tomto centu zábavy je možné se ubytovat a máte vše hned po ruce.
V Liberci se nachází také botanická zahrada, v chladných měsících tam toho k vidění příliš není, ale také to má své kouzlo přírody. Mají tam stovky nejrůznějších druhů rostlin, dřevin a bylin. Zaručuji, že vaše oči tam určitě něco upoutá nebo okouzlí. Liberecká zoo, kterou byste si určitě také neměli nechat ujít, nabízí návštěvníkům velkou škálu druhů zvířat. Od těch nejmenších zvířátek až po slony a žirafy. Ovšem doporučuji zoologickou zahradu také navštívit spíše v teplejším období.
7
Květen 2012
KLAS
Snad každému je známý liberecký Ještěd. Můžete si tam vyšlápnout pěšky nebo se svézt lanovkou. Na Ještědu je možno dát si například oběd. Je to určitě pěkný zážitek a za příznivého počasí se nabízejí divukrásné výhledy. V zimě, když je sníh, je možné si pod Ještědem zalyžovat. V Liberci můžete také navštívit multikino Cinestar, kde se promítají ty nejnovější filmy. Zaručuji vám, že se určitě nebudete nudit a užijete si příjemně strávenou dovolenou či část prázdnin. Aquapark v libereckém Babylonu
Cestování metrem
Jeli jste někdy metrem? Že ne? Jestli mohu mluvit sama za sebe, o nic jste nepřišli. Pražský dopravní podnik si sice tento způsob dopravy vychvaluje a leckdy ho považuje za nejrychlejší způsob, jak se pohybovat po naší metropoli. Ano, občas tomu tak opravdu bývá, ale to jen proto, že silnice jsou neustále ucpané auty. Při vstupu do metra se cítíte jako horník jdoucí do štoly a při výstupu jako krtek. Na takovou jízdu potřebujete lístek, se kterým ne vždy můžete přestupovat. Když jsme se zmínili o přestupech, tak to je také nezapomenutelná součást jízdního procesu. Ve spletitých chodbách byste potřebovali často mapu. Naštěstí se občas najde někdo, kdo už tudy šel, a cestu Vám poradí. Někteří lidé si chtějí jízdu metrem opravdu užít. Při cestě využívají všemožných madel na houpání
a věšení, stěny a okna vozů slouží jako výborné plochy pro umění a nálepky s reklamou. Výzvou pro tvůrčí vyjádření se stala podlaha, dveře, okna ale i sedadla. Umělci musejí mít podpis všude. Kolejiště zase láka jako místo pro poslední odpočinek sebevrahů. Lidé, kteří takto kolejiště využívají, si zřejmě myslí, že ostatní cestující jim za 2-3 hodinové zdržení poděkují. Některé stanice mají i projekci s nejnovějšími zprávami a vtipnými upoutávkami. Ovšem metro má „talent“ i pro naschvály. Při výstupu z vagónu se vždy vydáte tou cestou, kde zrovna čekají revizoři, aby zkontrolovali právě Váš lístek, který jen „ náhodou “ nemáte, nebo prošel před pár minutami. Závěr z toho plyne, že je lepší chodit pěšky. Romana Zemková
8
Květen 2012
KLAS
VELIKONOCE
Konopí
Opět zase po roce, přišly k nám Velikonoce.
Pěstuju si na zahrádce 10 kg v Marijánce,
Gruntujeme, uklízíme, všechno krásně vyzdobíme.
Roste jako z vody Holka moje zelená,
Beránek se v troubě peče, alkohol už proudem teče.
Ještě že je za garáží pěkně schoulená.
Vajec plná ošatka, všude samá kuřátka.
Když překoná nástrahy,
Kluci přišli koledovat, nestihnu se nikam schovat.
podívá se do Prahy.
Nejdřív krátká debata, pak pomlázkou výplata.
tu zelenou dobrotu
Potřebuju k životu
Je to vážně slast ta
Každému dám stužku, také malou výslužku.
Konopná mast.
Po slavnostním obědě, za babičkou jedeme.
W.W
Lucie Voříšková
DÍKY ZA TY CHVÍLE
Vytí zlodějů duší osamělých
Tak se tady mějte krásně. už odcházíš? jistě. tak se tam měj ať už jsi nahoře nebo dole. dik. budu Ti držet místo. kdy příjdeš ty? v osmdesáti? nevím asi dřív jsou tu ty drogy, alkohol a další neřesti... jasny tak tu na mě nezapomeň měl jsem Tě rád... nedělej mi to ještě těžší stejně se ještě potkáme v jiném světě přeci. Poznám tě podle očí tak tmavé a temné už radši jdi tak dík a miř na srdce doufám, že Tě to nebude bolet i kdyby -> pak se mi uleví.
Zjizvená tvář vzhlížející se v zrcadle, nenávistné bodání v srdci, hadí kůže mizící kdesi v temném koutě, zlověstné vytí stvořeních noci. Měsíc plující po nebi v úplňku, ten stín potulující se po lesích, dívka stávajíc se kořistí krutých snů, vytí zlodějů duší osamělých. Samota ubírájící dechu, hnilobou páchnoucí les, ach, postrádajíc lásku jeho, životem znavená jest. ...ztrápená duše hledíc do dáli... ...pozurujíc druha svého mizícího z jejího života... ...už navždy...
9
Květen 2012
KLAS
PROBLEMATIKA DROG VE SPOLEČNOSTI vzhled, a tím vším zatahují do své závislosti své nejbližší, aniž by si to uvědomovali. Opouštějí staré kamarády, na které se mohli vždy spolehnout, a nahrazují je falešnou sobeckou partičkou, od které nic dobrého nepochytí. Dříve nebo později budou muset pochopit, že z drog vedou jen dvě cesty, a to, “život nebo smrt", a je na nich, co si vyberou, a jak naloží se životem, který je tak krásný. Možná je mezi tím vším ještě kriminál, ale to je taková pomalá smrt. Já osobně jsem toho názoru, ať se „sjížděj" třeba do bezvědomí, ale ať do toho nezatahují slušné lidi. Myslím, že je dost nefér, když takový „vymaštěný feťák" zapíchne infikovanou jehlu do sedačky v autobuse nebo ji pohodí na dětském hřišti a pak má z toho ohromnou radost, že v té nákaze není sám, ale jak k tomu ti nevinní lidé přijdou!? Tak to je opravdu nad mé chápání! Proč by měl být člověk, který nikdy drogy neužíval, najednou nakažený žloutenkou nebo nedej bůh HIV, to je přeci „strašný"! Měli bychom se nad tímto problémem hluboce zamyslet a hlavně si přiznat, že obyčejná prevence v podobě letáků nebo odborné literatury sice není špatná, ale myslím si, že daleko podstatnější pro prevenci zneužívání drog je především ochota řešit problémy v rodině, věnovat se svým dětem, naslouchat jejich nářkům, pokusit se je s nimi řešit, vnímat, že jsou vedle nás, to je ta pravá prevence, dobré rodinné zázemí! Připravit děti na to, že svět není jenom bílý, ale že jsou tu i černé skvrny, se kterými se dá konec konců i žít. Vím, že tento problém se nedá jen tak vymýtit, ale můžeme se pokusit proti tomu bojovat a začít by měl každý sám u sebe.
Na téma drogy by se dalo psát pořád a pořád dokola. Je to věčný problém naší společnosti. Musím se ptát sama sebe, co droga vlastně je, a kam až mohu zajít s touto myšlenkou. Jsem si jistá, že dnes je droga na každém rohu, jen některé jsou legální a jiné zase nelegální. Z těch legálních mohu jmenovat například alkohol nebo cigarety. To jsou ty hlavní, se kterými přicházíme do styku dnes a denně. Lidé, kteří požívají alkohol a holdují cigaretám, jsou sice „závisláci", ale nikdo to neřeší, je to vlastně, dá se říct „v pohodě". Naopak druhou stranou této mince jsou takzvaní narkomani, ti, co jsou závislí na tvrdých drogách, které jsou u nás zakázané neboli nelegální. Mezi ty základní, které znám, patří například heroin, pervitin, LSD, marihuana, kodein, braun, speed a mohla bych pokračovat dále, určitě bych ještě na něco přišla. Lidé, kteří jsou závislí na těchto drogách, jsou opravdu pro tuto společnost i sebe samotné velkou hrozbou. Tito lidé - nebo je můžeme nazývat tím správným názvem - “feťáci", takže tito feťáci nekoukají do prava ani do leva, když si shánějí svou dávku nebo lépe řečeno na dávku, je jim jedno, jestli ukradnou něco v obchodě nebo okradou starého člověka nebo dokonce slepce. Je jim všechno jedno, myslí jenom na to, kde sehnat prachy na dávku, která je pomalu zabíjí. Svou závislostí neotravují jenom společnost, ale také své blízké, rodinu, která trpí tím, co se s dotyčným děje. Rodiče si většinou nechtějí přiznat, že jejich syn nebo dcera jsou závislí na drogách a dělají, jako by žádný problém neexistoval, ale on tu je a rozhodně se nevyřeší tím, že budeme předstírat, že se nic neděje. Dříve bezproblémoví jedinci, ale během krátké doby vlivem drogy začínají být nespolehliví, lžou, nekonečně se vymlouvají, začínají být nervní, kradou, nedbají na svůj
Tablety exstáze
Erika Nevečeřalová
10
Květen 2012
KLAS
Konopí –marihuana Konopí, tráva, marihuana, kytka, ganja (toto jméno je převzato z východní Indie, kde konopí roste a je rastafariánským náboženstvím uctíváno jako mystická rostlina - jeho nejvyšší forma se nazývá Kali podle indické bohyně... na její počest se také gandža kouří na březích Gangy), hulení, charas = indick označení hašiše. Konopí jsou usušené části rostliny cannabis 1- 6 m vysoké (nejčastěji sativa, ale existují další 2 druhy: indica a ruderalis) - kouří se samičí rostliny (ze samčích rostlin se vyrábí konopná lana a oděvy). Po alkoholu a kofeinu je marihuana nejrozšířenější drogou... Na světě konopí kouří asi 140 miliónů lidí...Má pověst neškodné drogy, protože je méně agresivní než alkohol, ne tak odstrašující jako heroin a její boom nastal v 70. letech, v období lásky a míru. Dnes je však daleko silnější než tenkrát... Tehdy byl obsah účinných látek asi 1-3%, ale dnes existují vyšlechtěné odrůdy jako je "skunk" (poprvé vypěstován v Nizozemsku), které obsahují až 15% THC, a ty už nejsou tak úplně neškodné... Výzkumy ukázaly, že marihuana může být návyková jak psychicky, tak fyzicky. Při odvykání
se projevují abstinenčními příznaky jako jsou výkyvy nálad, nervozita a zlost, které mohou přerůst ve výbušnost a agresivní chování. Navíc má konopí na plíce podobný účinek jako tabák, zvyšuje riziko rakoviny plic, úst a hrtanu (1 joint se rovná asi pěti cigaretám). Doteď ale nemáme důkaz, že by tráva někoho usmrtila. Pro většinu lidí je totiž kouření marihuany projevem jen určité životní fáze a jen asi 10 % uživatelů u ní zůstane déle jak pět let. Období, kdy tato fáze nastává, však dělá rodičům starosti, neboť tráva je nechvalně známá svojí schopností tlumit motivaci... Konopí obsahuje aktivní látku THC (tetrahydrokanabiol), která navozuje stav zkouření. Pravidelné kouření konopí má zásadní vliv na paměť a schopnost koncentrace. Člověk pomaleji zpracovává informace a hůře se učí (tyto potíže bývají trvalejšího rázu). Důvodem může být to, že THC zůstává v těle poměrně dlouhou dobu. Nesmíme ale zapomenout, že na každého působí její užívání jinak. WW.
Spirála nejnevinnějšího z nevinných rozesmál. Ze třídy byl po celé odpoledne slyšet jen smích. Představení skončilo a klaun odcházel pryč. V tom se Kaye k němu rozběhla. Zatahala ho za kostým: "Pane klaun, pane klaun! Počkejte!" Klaun se na ni otočil: "Copak chceš holčičko?" Ve čtyři hodiny odpoledne si pro Kaye přišla maminka. Kaye jí nadšeně vyprávěla o "panu klaunovi" a taky o tom, že ho paní učitelka pozvala znovu na příští týden mezi děti. Už zase trčel v tom cizím bytě...nechutně veselým bytě toho "šaška", co mu ho "velice ochotně" daroval...ale co, stejně už je mu to jedno...plaval v řece...na dně řeky. Ryby mu už určitě vyžraly oči...pomyslel si, ale to už nemohl zjistit...tedy pokud by se nechtěl namočit. Pořád měl v hlavě tvář a ten nevinný hlásek jeho malé Katie. ...rozhodl se... ...zase bude jeho...bude ji mít zase u sebe a už ji nikdy neopustí... ...už je nikdo nikdy nerozdělí...
II. Kapitola: Ryby mu vyžraly oči Nechápal to...proč mu lhali?? Vždyť je živá...jeho Katie je živá. Našel ji, když bloumal po městě. Pořád byla tak maličká, roztomiloučká...jakoby vůbec nestárla. A tak ho to napadlo...najde si ji. Dne 2. 2. 2009 utekl z psychiatrické léčebny silně labilní jedinec...vysoké riziko nebezpečí...tak to psali v novinách...a nikdo to nebral vážně. Týden poté vedla maminka svou dcerušku Kaye do školky. Bylo krásné slunečné únorové dopoledne a pětiletá Kaye se těšila na své kamarády do školky a na klauna, kterého jejich paní učitelka pozvala na odpoledne do školky, aby se děti zabavily. "Ticho děti," zavelela paní učitelka: "Máme návštěvu!" Otevřely se dveře a v nich stál on...klaun. Byl pestře oblečen. Obličej měl zmalovaný...přesně jako každý klaun. Děti byly nadšené. Klaun jim předváděl jeden vtipný kousek za druhým a vždy, ať už udělal cokoli, děti
11
Květen 2012
KLAS
Masopust prosbu, aby z moci úřední udělila povolení k návštěvě obce. Za to maškara slíbila, že se bude slušně chovat, bude jenom tancovat, možná i drobet píti. Při této příležitosti pronesla i pár slov vedoucí Souboru lidových staveb Vysočina. Poté se maškara přesunula do obce a začala tradiční masopustní obchůzka. U každého domu nechyběly známé lidové písně i tance, občerstvení i něco na zahřátí. Za dobrého počasí přišlo mnoho návštěvníků. Nechyběl ani stánek s občerstvením. Na zádech dobromyslného medvěda se vozily malé děti. Masopust byl ukončen ve večerních hodinách tradičním porážením kobyly. Celý masopust byl ukončen večerním plesem, který se konal také ve Studnicích.
Masopustní veselí
V sobotu 18. února 2012 proběhla ve Studnicích na Hlinecku tradiční masopustní obchůzka. Masopust na Hlinecku byl v roce 2010 zařazen do památek UNESCO a stal se tradicí, která se bude konat každý rok. Mezi masopustními maskami nechyběli Turci, Židi, Kobylky a Kominíci. Nejdříve maškara přednesla velevážené paní starostové
DM
98. Laskavý večer s přednáškou na téma Karel IV. V neděli 18. března 2012 proběhl ve Společenském domě Slatiňany již 98. ,,Laskavý večer“, pořad, během něhož jste se tentokrát mohli blíže seznámit s tématem věnovaném životu syna Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny, který při křtu dostal jméno Václav, dětství strávil ve Francii a později se vrátil do české vlasti, a kterého všichni známe pod přezdívkou,, Otec vlasti“. Ano, byl to Karel IV. O tomto velikánu nám vyprávěl historik a slatiňanský rodák Leoš Játro. Všichni občané, kteří přišli, se mohli poučit o životě a osudu jednom z nejvýznamnějších českých králů. Přednáška začala v 19 hodin. Vstupné bylo ve výši 50 Kč. Lístky na příští večery si
Karel IV Český král a Římský císař
můžete koupit v předprodeji v infocentru města, na internetových stránkách nebo přímo na místě. V ceně vstupenky je i drobné občerstvení v podobě kávy, čaje, chlazeného piva a něčeho malého k zakousnutí. Konec přednášky se většinou očekává kolem 21. hodiny. Poté, je -li zájem ze strany návštěvníků, může následovat beseda, kde podobně jako na posledním večeru pan Leoš Játro, odpovídají pozvaní hosté na dotazy posluchačů. Na účast návštěvníků na dalších slatiňanských „Laskavých večerech “ se vždy těší pan Jeník – starosta města – a další hosté, mezi něž patřil tentokrát i historik Leoš Játro. P.P.
12
Květen 2012
KLAS
Travesti show „Tři muži v negližé“ Sobota 7. 4. od 20:30 až do rána v místním hostinci Zlatá hvězda Luže-Zdislav Po velkém předchozím úspěchu a zhruba roční odmlce se do našeho města Luže opět vrátila pražská travesti skupina La-Diva, a tentokrát s večerním programem s názvem „Tři muži v negližé“. Byla to další
Jako hudební doprovod hrál místní Dj Jakub Šimek. V průběhu večera jste mohli na jevišti spatřit známé osobnosti jako je např. „Hana Zagorová“, „Lucie Bílá“, ,,Leona Machálková“ ale také současnou královnu hitparád „Lady Gaga“ a mnoho dalších. Tato
zcela nová, zábavná show travesti show je oblíbená Tranvesti skupina La-Diva plná nápaditých převleků, v řadě měst po celé ČR. humoru, choreografií a Bližší informace naleznete známých hudebních melodií spolu se slečnami na internetových stránkách facebooku ve skupině Stacey Lyn Gold, Denisou Slim a Miky Paris pod La-Diva nebo přímo v hostinci Zlatá hvězda. vedením Pitého, známého z reality show L.D. Vyvolení.
POUPATA 2012
Účastnice taneční soutěže Poupata 2012
Dům dětí a mládeže Ježkovka v Heřmanově Městci vás srdečně zve na taneční soutěž Poupata 2012. Soutěž se koná dne 12. 5. 2012 v prostorách sportovní haly v Heřmanově Městci od 10:00 do 19:00. Jedná se o jednu největších soutěží nepostupového charakteru. O zlato přijedou soutěžit taneční skupiny ze šikora daleka. Tím mám na mysli třeba skupiny z Liberce, Prahy, Havlíčkova Brodu a i z Brna. Program jednotlivých skupin je sestaven podle věku a stylu. Kategorie do 10 let obvykle začínají jako první. Taneční kategorie jsou rozděleny do 3 částí podle stylu - disko, výrazový tanec a streetový tanec. Opravdu je se na co dívat.
Dům dětí a mládeže Ježkovka na soutěže zve i zajímavé hosty. Naposledy pořadatelé oslovili sympatického doktora Suka ze seriálu ,,Ordinace v růžové zahradě 2“ , alias Josefa Pejchala. Ten si vyzkoušel i místo v porotě. Svůj hlas zde ukázal i mladý finalista první řady soutěže Československá superstar, Jan Bendig. Letos přislíbil svou účast mladý muž účinkující v další pěvecké soutěži Hlas Československa, David Bísek. Tak kdo máte volno v sobotu 12. května 2012, vřele doporučuji a jménem všech účinkujících se na Vás bude těšit B. Č.. B.Č.
13
Květen 2012
KLAS
Ovlivňování aneb vlovologiei ( i když rozhodně netrpím hysterickými záchvaty, když svou star vidím v televizi nebo na koncertě a rozhodně nemám sebemenší nutkání oblékat se jako můj idol), mě zajímají hlavně takové drobnosti jako oblíbené jídlo, oblíbený hudební interpret, oblíbená značka oblečení, atd. Proto, když jsem objevila na stránkách baskytaristy jedné nejmenované skupiny (ne TOKIO HOTEL to opravdu NEJSOU!!!) položku oblíbená kniha, rozhodla jsem se ji přečíst. Byl to titul Hrdina Pouštní bouře od generála H. Normana Schwarzkopfa (v anglickém překladu Hero of Desert Storm). Navzdory žánru knihy – jedná se o generálovu autobiografii- jsem šest set stran tlusté dílo přelouskala celkem rychle. Zpočátku sice s velkým přemáháním, ale s přibývajícím počtem přečtených stránek narůstal můj údiv a moje nadšení. Kniha byla psána živě a zajímavě – autor čtenáře dostatečně profesionálně obeznámil s hlavní částí svého životopisu s operací Pouštní Bouře v Kuvajtu, aniž by odradil i čtenáře laiky, kteří se navíc o vojenské akce nezajímají (mezi ně patřím i já). Nakonec se kniha stala i díky vtipným popisům a vyprávěním i mojí oblíbenou. Jeden výrok za všechny: Nikdo z vás nesmí zemřít. To je rozkaz! (Proslov velitele k vojákům krátce před zahájením jakési akce). Tímto jsem chtěla jednak mírně poukázat na fakt, že jsem jako obyčejní lidé často ovlivňováni, tak také na skutečnost, že bez tohoto ovlivňování bychom na druhou stránku možná přišli o spoustu zajímavých věcí.
Generál Norman Schwarzkopf s Americkými vojáky při operaci Pouštní bouře
Četla jsem jednu knihu a položila jsem si základní otázku. Jak jsem se k té knize vlastně dostala? A odpověď je – alespoň u mě- obvyklá, někdo mi ji doporučil. Když se nad tím hlouběji zamyslím, většinu knih a nejen knih – týká se to totiž i filmů a podobných věcí - jsem začala číst na popud někoho jiného. Ať už se jednalo o Ministerstvo školství ČR a jeho seznam doporučené literatury, nebo šlo o učitele, kamarády, známé, příbuzné, nebo jako v případě mé oblíbené knihy – o známou osobnost. Ano - tito všichni nás v mnoha směrech velmi ovlivňují, aniž bychom si to nějak připouštěli. Jako vzorový příklad tedy použiji sebe. Již několik let studuji angličtinu, ačkoli dost možná, že bez nějakého většího výsledku. Každopádně mi moje znalost tohoto jazyka stačí k tomu, abych rozuměla textům písní anglických skupin, a měla je proto v oblibě. O takových skupinách potom hledám všemožné informace na internetu a jako správnou fanynku
Studentka
Máj Už na začátku se blýskl svým výkonem herec Jan Tříska v roli kata. Překvapivě vyprávění nezačíná prvního května, ale v mrazivém zimním dni, kdy černá postava kata na zasněženém šibeničním vrchu začíná vyprávět svým chraplavým hlasem jeden z nejznámějších literárních příběhů. Jeho tón hlasu a způsob vypravování tak známého díla jsou nenapodobitelné, a tak si myslím, že právě herec Jan Tříska zachránil celkem nepovedený film. Další postavou byl Kryštof Hádek, jenž vystupoval v roli Viléma "strašného lesů pána". Jeho herecký výkon ve filmu byl výborný, ale troufám si tvrdit, že do této role měl být dosazen jiný představitel,
recenze na film Máj od F. A. Brabce
„Byl pozdní večer – první máj – večerní Máj – byl lásky čas…“
14
Květen 2012
KLAS
který by více připomínal Viléma, "strašného lesů pána". Další důležitou postavou Máje byla Jarmila, kterou hrála Sandra Lehnertová. Jarmila mi svým vystupováním ve filmu připadala spíše jako sexuchtivá žena, jež nevěděla, ke komu dřív skočit, ač podle knihy to byla žena, která milovala Viléma a nikoho jiného. Dále se mi nelíbilo, kdy duchové, připravující si vzít Viléma mezi sebe, měli nejspíše podle režiséra vytvářet hodně strašidelný dojem a
vypadat jak z nějakého hororu, nicméně, každému z nás, bohužel, připadali až velmi komičtí. Tato část byla podle mě asi nejhorší z celého filmu. Za jeho druhou nejhorší část považuji otcovraždu, kdy Vilém svého otce podřízl; všude kolem stříkalo až přehnané množství krve a do toho hrála skladba od rockové skupiny Support Lesbiens, která nebyla rovněž správnou volbou pro tento okamžik. Pavla Veverková
Ukázky z filmu Máj
Maraton na rádiu Kiss Delta Moderátor Ranního odpichu na rádiu Kiss Delta Jirka Vondra se rozhodl vysílat nepřetržitě do té doby, než bude vybraná částka na polohovací vozík pro vybraného postiženého posluchače rádia Kiss Delta, Jindru. Jindra trpí dětskou mozkovou obrnou již od narození a speciální polohovací vozík by mu hodně usnadnil život. Vše začalo úderem šesté hodiny ranní 26.září 2011, kdy usedl do moderátorského křesla moderátor Jirka Vondra. Cílem tohoto projektu bylo vybrat 83 tisíc korun. Programový ředitel Jiří Štěpánek nám řekl, že toto není první, ale ani poslední projekt, který podporuje rádio Kiss Delta. Moderátor měl velkou podporu posluchačů a také svých kolegů. Moderátor Jan Holeček trávil většinu čas po boku Jirky Vondry. ,, Doba to bude dlouhá´´, řekl nám s úsměvem Jan, ale poukázal na to, že to Jirka zvládne a Jindra se bude moci konečně postavit na vlastní nohy. Vše skončilo 29.
září telefonátem, že cílová částka byla vybrána. Jirka Vondra vysílal v kuse neuvěřitelných 57 hodin, čímž překonal rekord anglického moderátora z rádia BBC Radio One o jednu hodinu. Vozík pro Jindru byl slavnostně předán v říjnu 2011 v mladoboleslavském obchodním centru Bondy
Moderátor rádia Kiss Jirka Vondra
15
Květen 2012
KLAS
Úspěšným maturantům blahopřejeme a přejeme hodně úspěchů v životě. Těm co se maturita nevyvedla podle jejich představ, přejeme, aby se dobře připravili na a podzimní opravné zkoušky.
16
