Školní časopis studentů SŠZ a VOŠ Chrudim

Školní časopis studentů SŠZ a VOŠ Chrudim

Sněhové vločky k zemi se snáší, mráz si s okny pohrává, chybí už jen pár stran v kalendáři, vánoční čas nastává…… Oheň v krbu tiše praská v našich srdcích klid a láska. Vánoční koledy zpívají andělé, ať jsou tu Vánoce šťastné a veselé.

Prosinec 2014

KLAS

Vážení a milí čtenáři, My, žáci 1. ročníků, jsme se rozhodli obnovit tradici školního časopisu Klas. Doufáme, že se nám to podaří. Přivítáme mezi sebou všechny, kteří by nám s tvorbou časopisu pomohli. Budeme vděčni za nápady, připomínky, názory a postřehy, kterými se Klas obohatí. Staňte se pravidelnými dopisovateli, společně to dokážeme! Redakce

Redakční rada: Šéfredaktorka: Mgr. Marie Viková Redaktoři: žáci 1. A, C Spolupracovala: Mgr. Daniela Mihulková Grafická úprava: Ing. Vladimír Vacek Adresa pro zasílání textů: [email protected]

2

Prosinec 2014

KLAS

Vánoční zvyky a tradice zdravých jadérek, může být spokojen. V příštím roce ho čeká zdraví a štěstí. Pokud je jádřinec červavý, lze se nadít nemoci. A když místo pěticípé hvězdičky jsou jadérka uspořádána do tvaru křížku, hrozí nejhorší. Osudu lze napomoci výběrem zdravého velkého jablka. Podobnou informaci jako jablka podle tradice ukrývají i vlašské ořechy. Kdo ve čtyřech kusech nalezne zdravá jádra, bude sám zdravý celý rok.

Házení střevíce Na Štědrý den se svobodné dívky mohou svého osudu zeptat, čeká-li je v příštím roce svatba. Dívka hází střevícem přes hlavu. Jestliže dopadne patou ke dveřím, zůstane i nadále doma. Pokud ale bota zamíří špičkou ven ze dveří, čekají dotyčnou vdavky a odchod od rodičů.

Ježíšek

Málokteré období má tolik tradic, zvyků a pověr, jako právě Vánoce. Neodmyslitelnou tradicí je vánoční stromeček. U nás se první vánoční stromeček vyskytl v Praze roku 1812. Na vesnicích se objevil až na počátku dvacátého století, a to v jiné podobě, než máme dnes. Zavěšoval se nad štědrovečerní stůl špičkou dolů a zdobil se jablky, perníčky a ořechy.

Po štědrovečerní večeři nastává okamžik, na který se mnohé české děti těší celý rok. Rodina se shromáždí kolem rozsvíceného vánočního stromečku, pod nímž se kupí zabalené dárky. Podle tradice je sem nepozorovaně přinesl Ježíšek. Ježíšek je zdrobnělinou pro Ježíše Krista, jehož dětství je o Vánocích zdůrazňováno. Děti Ježíškovi před Vánoci posílají dopis, ve kterém ho prosí o to, co by si přály pod stromečkem nalézt. Původně v českých zemích nosíval dárky sv. Mikuláš, postava Ježíška sem pronikla až v devatenáctém století z Německa. České děti z obou tradic vytěžily maximum - dárky jim nosí Mikuláš i Ježíšek.

Jmelí Jmelí je vánoční rostlina, která se věší na lustr buď v zelené, zlaté nebo stříbrné barvě. Říká se, že pod jmelím má muž právo políbit jakoukoliv ženu či dívku, nebo „kdo se pod jmelím políbí, druhému se zalíbí“ a jejich láska bude po způsobu jmelí věčně zelená. Darované jmelí přináší štěstí, tak se hodí při vánočních návštěvách snítku přinést.

Zlaté prasátko Jedná se o tradici, kdy se tvrdí, že pokud vydržíte celý Štědrý den nejíst, tak se vám večer zjeví zlaté prasátko, které vám zaručí hojnost a úrodu na celý příští rok. Při zmínce o zlatém prasátku si v dnešní době snad každý vybaví malou holčičku ve známé reklamě, jak říká: „Ne, ne, já nemusím, já už ho vidím ... "

Rozkrojené jablíčko Po štědrovečerní večeři si každý může rozkrojit jablko, napříč, tedy kolmo na stopku. Kdo ve svém jablku nalezne pěticípou „hvězdičku“ ze

*Nik*

3

Prosinec 2014

KLAS

Vánoce ve světě

Vánoční trh v Dráždanech – náměstí Altmarkt

svátek Tří králů. Štědrý večer se slaví jako předvečer narození Páně jen schůzkou s přáteli. Italské děti dostávají dárky až na první svátek vánoční ráno. Štědrovečerní večeře se liší podle jednotlivých regionů. Na stolech nechybějí krocan ani ryba, v poslední době však stále častěji Italové podávají těstoviny například s mořskými plody. Ve srovnání s českými Vánocemi jsou italské Vánoce velmi odbyté. Vždyť tu ani nepečou cukroví. Jenom ta půlnoční mše je stejná. Pod vánočním stromkem najdou děti téměř vždy i malé jesličky.

Řecké Vánoce

Tradiční irské Vánoce

Oslava Vánoc v Řecku začíná již 40 dní předem. V tomto čase se v Řecku běžně podává k jídlu speciální druh chleba nazývaný Christopsomo, v překladu Boží chléb. Na Štědrý den děti chodí od domu k domu s přáním všeho dobrého a zpívají vánoční píseň v Řecku nazývanou Kalanda. Svůj zpěv doprovází hrou na kovové triangly a hliněné bubínky. Malí koledníci za svá přání dostávají drobné odměny, jako je cukroví či sušené kousky ovoce. Ještě před několika desetiletími nebyl v Řecku znám pojem vánoční stromeček. Ale dnes je zdobení stromku již běžným zvykem a Atény se chlubí jedním z největších venkovních vánočních „stromů" na světě. Je vyroben z tisíců kabely spojených světel, které se linou z vrcholu vysoké athénské věže. Podle starých řeckých tradic každý den z 12 dní Vánoc požehná jeden z rodiny domu svěcenou vodou. Tento zvyk se provádí pro ochranu domu proti Killantzaroiům, což jsou skřítkové, kteří přinášejí neštěstí a škodu do domu. Tito skřítkové, kteří žijí hluboko v zemi, se do domů dostávají přes komín. Provádějí všemožné neplechy, například dělají nepořádek v taškách, dusí oheň, zacuchávají koním žíně na ocasech, pod jejich vlivem kysne mléko.

Spousta svíček a rozmanitých zelených dekorací je umístěna v době vánočních svátků v mnoha oknech irských domácností. Dle starých pověr svítí světla svíček po celou Štědrou noc na cestu Svaté rodině a zároveň dávají i kousek tepla chudým kolemjdoucím. Rozsvícené svíčky měly kolemjdoucím a všem dobrým lidem připomenout, že v domě žije katolická rodina a všichni přátelé jsou vítání ke společné oslavě Vánoc. Zároveň měly být rozsvícené svíčky také pozvánkou pro kněze a jeho modlitbu. Kněz byl zván na večeři a ke strávení vánočního večera s rodinou. Po štědrovečerní večeři přinesla hospodyně na stůl chléb a čerstvé mléko a nechaly se chvíli otevřené vchodové dveře. Tyto zvyky měly symbolizovat pohostinství celé rodiny a zároveň vyjadřovaly i naději, že právě tuto rodinu navštíví sv. Josef se sv. Marií a s malým Ježíškem. Pro Iry jsou Vánoce obdobím velikých a především náboženských a duchovních oslav. Scéna s jesličkami je zde naprostou tradicí, a jen v málokterém domě ji nenajdeme.

Vánoce v Itálii Čas Vánoc v Itálii začíná osm dní před 25. prosincem a končí po dvanácti dnech - na

4

Prosinec 2014

KLAS

Lucembursko

objíždí se svým pomocníkem Černým Petrem střechy domů a do připravených bot dětem komínem posílá drobné dárky. Ve východní části Nizozemska se během adventu udržuje tradice troubení na ručně vyrobené rohy - midwinterhoornblazen, což oznamuje příchod Ježíška.

Schéi Chreschtdeeg je pozdrav, kterým se lidé zdraví v Lucembursku, a dal by se přeložit jako „hezké vánoční svátky". Koncem listopadu můžete v ulicích potkat Mikuláše, kterému se v Lucembursku říká Kleeschen, a 6. prosince obdarovává děti různými drobnými dárky. V předvánočním čase se ulice osvětlují a zdobí svítícími vánočními stromy, vzduch je cítit horkým kořeněným vínem, speciální polévkou s uzeninou a typickými crepes. V Lucembursku jsou Vánoce také velkým rodinným a religiózním svátkem (dárky roznáší Ježíšek a ne Santa Claus); rodina se schází k typickému zimnímu jídlu, kterým je černý pudink s mačkanými bramborami a jablečnou omáčkou.

Vánoce v Austrálii V zemi klokanů slaví Vánoce stejně jako ve Velké Británii - jen s tím rozdílem, že místo lyžování a koulování vrcholí v Austrálii léto a děti si užívají letních prázdnin, které s oblibou tráví na pobřeží oceánu s celou rodinou. Vánoční stromečky mají buď umělé, nebo zasazené v květináči. Dá se říci, že typicky australské Vánoce neexistují. Za výchozí model oslavy Vánoc byly použity britské zvyky. Dárky zde nosí rovněž Otec Vánoc, ale poslední léta si na oblibě získává i jeho americký rival Santa Claus. V noci z 24. na 25. prosince přichází do domů a vkládá dětem dárky do punčoch na krbu či do povlaků na polštář zavěšeném v rohu postele. Vánoční výzdoba je střídmá, používají se především slaměné ozdoby, větvičky ze stromů, jmelí a samozřejmě vánoční stromeček. Avšak teplotní podmínky výrazně pozměnily britské zvyky. Tradiční večeře se přemístily z domovů na terasy, zahrady, nejsou neobvyklé ani v parku či na pláži. Je to příležitost setkat se s přáteli a příbuznými, uvědomit si přátelství, lásku a předat si dárky. Vánoční menu se skládá z mořských plodů, krocana, kachny, kuřete, těstovin, druhově velice pestrých salátů a zmrzliny.

Vánoce v Rusku Štědrý den je v Rusku obyčejným pracovním dnem. Pravoslavné Vánoce totiž připadají až na 6. a 7. ledna. Původně byly spojeny s velkým množstvím lidových zvyků. Po zákazu Vánoc v roce 1918 však zvyky upadly v zapomnění, nyní většina Rusů místo nich slaví Nový rok s jolkou a dárky od dědy Mráze. Děda Mráz používá saně, cestuje až ze vzdálené Čukotky a doprovází ho Sněhurka v bílém kožíšku ušitém z hranostajů.

Děda Mráz se velmi podobá Santa Klausovi, Sněhurka ale pochází čistě z ruské mytologie.

Nizozemské Vánoce Nizozemský Mikuláš se jmenuje Sinterklaas. Děti věří, že k nim přijíždí na parníku ze Španělska několik dní před 5. prosincem. Tato událost odehrávající se v docích je velkou slavností, kterou díky televiznímu přenosu mohou sledovat miliony dětí a jejich rodičů. Sinterklaas přijíždí na koni a je doprovázen družinou. 4. prosince v noci

V Austrálii tráví vánoce na pláži. zdroj: http://www.vanocnitrhy.cz/vanoce-ve-svete Daniel Kudláček, 1. A

5

Prosinec 2014

KLAS

ROZHOVOR K prvnímu rozhovoru na vánoční téma jsme vyzvali paní učitelku Mihulkovou. 1) Máte ráda Vánoce?

9) Co se Vám vybaví při slově „ VÁNOCE“? Vybaví se mi hudba, vůně, láska, smích a malé jiskřičky v očích. 10) Jaký byl Váš nejhezčí dárek k Vánocům? Nejhezčí dárek pro mě byl, když se mi jako malé holčičce vrátila maminka z nemocnice. 11) Máte na Vánoce kapra, nebo řízek? Všichni máme rádi ryby, takže určitě kapra. 12) Vaše nejoblíbenější vánoční pohádka? Pyšná princezna a Tři oříšky pro Popelku. 13) Trávíte Vánoce s celou, nebo jen se svojí rodinou? Vánoce trávím vždy s celou rodinou (15 členů). 14) Raději dárky dáváte, nebo dostáváte? Radši dávám dárky, ale i dostávám, i když mockrát nevím, jak se tvářit nebo co říct. Uvnitř mám obrovskou radost, ale neumím to pořádně projevit. 15) Jak jste vnímala Vánoce, když jste byla malá a jak je vnímáte dnes? Když jsem byla malá, tak všechno pro mě připravovali rodiče (dárky, vánoční atmosféru, štědrovečerní večeři). Teď to vše připravuju pro svou rodinu a dělá mě to šťastnou. Děkujeme za rozhovor.

Ano, strašně moc. (smích) 2) Jaké držíte tradice? Každým rokem zdobíme stromeček, rozkrojujeme jablko, zpíváme koledy, pouštíme lodičky, také chodíme po obědě na dlouhé procházky a k večeři máme 7 chodů. 3) Co je pro Vás o Vánocích nejdůležitější? Pro mě je nejdůležitější být s rodinou a svými blízkými. 4) Co byste si letos přála k Vánocům? Přeju si, aby se u nás doma sešla celá rodina (15 členů). A kdyby přestali kouřit ti, kteří to slíbili. 5) Co plánujete na vánoční prázdniny? Plánujeme lyžování s rodinou v Hlinsku, sportovní den ve škole a možná se tam najde i volejbalový turnaj. 6) Máte doma umělý, nebo živý strom? Doma máme živý strom, který je v květináči. (smích) 7) Pečete každé Vánoce cukroví? Jaké? Ano, pečeme všichni. Nejradši mám vanilkové rohlíčky, dále pečeme linecké, pracny, ilšské, dortíky atd. Pečeme 15 - 16 druhů cukroví. 8) Máte ráda vánoční koledy? Mám je moc ráda.

Zpracovaly: Eliška Veselá Lucie Štoková

6

Prosinec 2014

KLAS

Králičí hop – nový sport pro ušáky? překážka se zvětší o 5 cm. Ve skoku vysokém drží rekord Švédsko, zdejší králík skočil metrovou překážku. Nejdále skočil dánský ušák, který skočil celé 3 metry!

Jak naučit králíčka skákat? Je to prý jednoduché, stačí mít s králíčkem pozitivní vztah a naučit ho chodit na kšírách. Poté ho už jenom navádíte přes malé překážky, které postupně zvyšujete. Králíky to prý velice baví, mají více pohybu, a protože je vše nenásilnou formou, tak i zábavy. I vy si však užijete „kopec srandy“. Více se také dozvíte na stránce věnované hopu, kde najdete podrobný popis výchovy králíčka i spoustu rad ohledně jeho skákání (www.kralici-hop.cz)

Králík – každý jste o něm někdy musel slyšet. Jestli ne, tak pravděpodobně nepocházíte z planety Země. Králíci jsou známí zejména jako zvířata chovaná pro maso nebo jako přítulní mazlíčci, o které se zvládne postarat i dítě. Málokdo však už slyšel pojem sportovní králík. Někomu to možná přijde vtipné, ale i králíci mají vlastní sport, a tím je tzv. Králičí hop. Jedná se o jeden z nejmladších sportů, který vznikl teprve před 30 lety ve Švédsku, Dánsku a Norsku. V Česku je oficiální od roku 2012.

A v čem vlastně tento sport spočívá? Jak už název napovídá, králíci skáčou přes překážky. Jsou 4 typy závodů: rovinka, parkur (jako je třeba u koní), skok vysoký a skok daleký. Rovinka a parkur se hodnotí na čas a obsahují více překážek za sebou. U skoku vysokého a dalekého se hodnotí výška/dálka, jakou králík skočí. Každý má 3 pokusy, a pokud uspěje,

Aneta Ladrová, 1. A

Indiánský horoskop charakterizování jednotlivých totemů můžeme vyjít ze znalosti života zvířat Kruhu Země.

DATEL (21. 6. - 21. 7.) Lidé narození mezi 21. červnem a 21. červencem zveme v názvosloví Indiánského horoskopu „Datly". Tyto zrozence ovlivňuje vodní živel (cit, emoce, empatie, duševno), vládne jim pak vítr jižní (cítění, vnímání, empatie). Indiáni spatřovali v lidech zrozených v totemu Datla léčitele a mocné uzdravovatele.

BOBR (20. 4. - 20. 5.) Lidé narození mezi 20. dubnem a 20. květnem zveme v názvosloví Indiánského horoskopu „Bobry". Tyto zrozence ovlivňuje zemský živel (stabilita, racionální přístup, řád, cílevědomost), vládne jim pak vítr východní (cílevědomost, intuice, učení). Bobři milují jistotu a bezpečí. Stojí pevně na zemi, jsou to typičtí realisté.

SOKOL (21. 3. - 20. 4.) Lidé narození mezi 21. březnem a 19. dubnem zveme v názvosloví Indiánského horoskopu „Sokoly". Tyto zrozence ovlivňuje ohnivý živel (síla, aktivita, tvoření, vůle, činy), vládne jim pak vítr východní (cílevědomost, intuice, učení). Při

JELEN (21. 5. - 20. 6.) Lidé narození mezi 21. květnem a 20. červnem zveme v názvosloví Indiánského horoskopu

7

Prosinec 2014

KLAS

„Jeleny". Tyto zrozence ovlivňuje vzdušný živel (myšlení, rozum, pohyblivost, bystrost), vládne jim pak vítr východní (cílevědomost, intuice, učení). Jsou šikovní pozorovatelé, nebezpečí a nepřítele umí vycítit na dálku.

indiánů tomu bylo naopak.

HUSA (22. 12. - 19. 1.) Lidé narození mezi 22. prosincem a 19. lednem zveme v názvosloví Indiánského horoskopu „Husy". Tyto zrozence ovlivňuje zemský živel (stabilita, racionální přístup, řád, cílevědomost), vládne jim pak vítr severní (uzdravení, obnova). Leckdo si husu představuje jako těžkopádného a pomalého ptáka.

HAVRAN (22. 9. - 22. 10.) Lidé narození mezi 22. zářím a 22. říjnem zveme v názvosloví Indiánského horoskopu „Havrany". Tyto zrozence ovlivňuje vzdušný živel (myšlení, rozum, pohyblivost, bystrost), vládne jim pak vítr západní, který s sebou přináší poznání a soudnost.

SOVA

(22. 7. - 21. 8.) Lidé narození mezi 22. červencem a 21. srpnem zveme v názvosloví Indiánského horoskopu „Lososy". Tyto zrozence ovlivňuje ohnivý živel (aktivita, tvoření, vůle, činy), vládne jim pak vítr jižní (cítění, vnímání, empatie). Losos je symbol obrovské síly, energie.

(23. 11. - 21. 12.) Lidé narození mezi 23. listopadem a 21. prosincem zveme v názvosloví Indiánského horoskopu „Sovy". Tyto zrozence ovlivňuje ohnivý živel (síla, aktivita, tvoření, vůle, činy), vládne jim pak vítr západní (cítění, vnímání, empatie). Sova je symbolem osvícenectví a vědění. Stejně tomu bylo i ve světě starých indiánů. Byl to posel životní modrosti, hluboké pravdy, vyslanec Stvořitele.

MEDVĚD

VLK

(22. 8. - 21. 9.) Lidé narození mezi 22. srpnem a 21. zářím zveme v názvosloví Indiánského horoskopu „Medvědy". Tyto zrozence ovlivňuje zemský živel (stabilita, racionální přístup, řád, cílevědomost), vládne jim pak vítr jižní (cítění, vnímání, empatie). Medvěda většinou posuzujeme jako neobratné, těžké a lenivé zvíře.

(19. 2. - 20. 3.) Lidé narození mezi 19. únorem a 20. březnem zveme v názvosloví Indiánského horoskopu „Vlky". Tyto zrozence ovlivňuje vodní živel (cit, emoce, empatie, duševno). Vládne jim pak vítr severní, který s sebou přináší uzdravení a obnovu. V evropské kultuře bylo toto zvíře štvancem, který byl určen k záhubě.

LOSOS

HAD

VYDRA

(23. 10. - 22. 11.) Lidé narození mezi 23. říjnem a 22. listopadem zveme v názvosloví Indiánského horoskopu „Hady". Tyto zrozence ovlivňuje vodní živel (cit, emoce, empatie, duševno), vládne jim pak vítr západní (cítění, vnímání, empatie). I přesto, že had patřil a patří k jedněm z nejnebezpečnějších živočichů a v evropské kulturní tradici vystupuje většinou coby zpodobnění zla či ďábla, mnoho lidí se ho štítí, u starých

(20. 1. – 18. 2.) Lidé narození mezi 20. lednem a 18. únorem zveme v názvosloví Indiánského horoskopu „Vydry". Tyto zrozence ovlivňuje vzdušný živel (myšlení, rozum, pohyblivost, bystrost), vládne jim pak vítr severní (uzdravení, obnova). Indiáni považovali vydru za velmi hravé a svým způsobem i roztomilé zvíře. Eliška Veselá, 1. A

8

Prosinec 2014

KLAS

Jednoduchý návod, jak si doma vyrobit sněžítko Chcete dát někomu originální dárek nebo si jen tak vyzdobit pokoj? Tady je snadný způsob, jak si doma vyrobit sněžící kouli!

Budeme potřebovat: 1. Sklenici s víčkem (dobrá je například od medu, záleží na tom, jaký chcete mít tvar sněžítka)

2. Třpytky

3. Vteřinové lepidlo

4. Figurku (nějaké zvířátko, andílek… cokoliv budete chtít, jen to musí být z voděodolného materiálu)

Postup:

1. Nasypeme třpytky na dno sklenice.

2. Sklenici naplníme po okraj převařenou vodou (musí být vychladlá!) 3. Přilepíme figurku na víčko a necháme lepidlo pořádně zaschnout. Až bude opravdu zaschlé, naneseme lepidlo podél víčka a sklenici hned zavřeme. Nezapomeňte pořádně utáhnout, jinak voda vyteče!

4. Tadá! Po zaschnutí stačí sklenici postavit na víčko a sledovat,

jak padá sníh! Hodně štěstí! 

Aneta Ladrová, 1. A

9

Prosinec 2014

KLAS

PŘÍBĚH O SPLNĚNÉM PŘÁNÍ Malá Natálka si vždycky přála mít malého pejska. Kamaráda a věrného přítele, se kterým by si mohla hrát. Ostatní děti z městské chudinské čtvrti si s ní moc hrát nechtěly. Často se jí vysmívaly a pomlouvaly ji. A tak už od svých pěti let touží po svém vysněném pejskovi. K Vánocům nedostává skoro žádné dárky. Rodiče jsou chudí a těžko si hledají lepší práci. Jednou však nadešel den, který Natálce i celé rodině trochu změnil život. Stalo se to, když nastaly vánoční svátky a tatínek Natálky vyjel za město do lesa pro vánoční stromek. Chtěl pozvednout náladu své malé dcerky. Jel po klikaté a hrbolaté silnici lemované vzrostlými jasany a duby. V jedné velké zatáčce najednou do něčeho narazil. Vystoupil z auta a šel se podívat, co to leží na silnici. Byla to papírová krabice, které si při průjezdu zatáčkou vůbec nevšiml. Nakouknul do ní a nemohl uvěřit vlastním očím. V krabici se choulil k smrti vystrašený, hubený a zubožený pejsek. Vzal ho do náruče a pejsek mu začal olizovat obličej. Pan Wooker položil štěňátko na zadní sedadlo, otočil auto a rozjel se zpět domů. Když přijel domů, tajně se odebral do své pracovny se štěňátkem zabaleným v bundě. Pejska položil na válendu a přemýšlel, co s ním bude dělat. Bylo mu ho hrozně moc líto. A tu se mu v hlavě zrodil plán. Sedl si k počítači a začal si hledat výnosnější a mnohem lepší práci. Po dlouhé době hledání nějakou našel. Domluvil se se zaměstnavatelem a od zítřka už začne konečně pořádně pracovat. Nejdřív se ale musel postarat o pejska. Pořádně ho umyl od bláta a zaschlé špíny. Našel nějaké peníze a šel do obchodu pro granule a konzervy pro štěňata. Když se vrátil, pejska nakrmil. Ale ještě mu dá spoustu práce a času, než bude pejsek zase v pořádku. Z krabice pod stolem a z deky udělal pohodlný pelíšek. Pejsek si hned lehnul a pan Wooker ho přikryl cípem deky. „Tak, pejsku, teď si hezky odpočiň. Musíš být pěkně

unavený,“ promluvil pan Wooker na štěňátko dřímající v pelíšku. Následující den dostal pejsek zase spoustu jídla. Pan Wooker ho zamknul v pracovně a šel do práce. Tak to šlo po několik dní. Pejsek sílil a trochu povyrostl. Pan Wooker pracoval někdy i pozdě do noci a staral se o rodinu. Rodina Wookerova se tak díky němu už neřadila k nejchudším rodinám ve čtvrti. Naopak, žila si už velmi dobře. Maminka Wookerová spolu s Natálkou napekla hromadu cukroví. Tatínek dovezl z lesa krásný smrček, nakoupil s dcerou ozdoby a krásně ho ozdobili. Natálka s maminkou ještě přichystaly kapra a bramborový salát. Vše bylo připraveno na Štědrý den. Večer všichni tři společně usedli k večeři. Po jídle umyli nádobí a potom se odebrali do pokoje, kde leželo pod stromečkem spoustu dárků. Byl tam i jeden takový, o kterém paní Wookerová neměla ani tušení. Ležel uprostřed všech dárků v proutěném košíku a kolem krku mu visela červená mašle. Skrytý žlutý papírek měl nápis „Pro Natálku.“ Ano, byl to ten malý pejsek, o kterého se s láskou a péčí pan Wooker celé ty dlouhé dny staral. Byl už v plné síle, zdravý a krásný. Zlatavá srst se mu krásně leskla a vrtěl ocáskem. Natálka se k němu hned vrhla, začala ho objímat a mazlit se s ním. „Ten je tak krásný a roztomilý,“ rozplývala se nad dárkem Natálka. Dostala ten nejkrásnější a nejlepší dárek na světě. Paní Wookerová se na svého manžela láskyplně usmála. Měla radost, že je její milovaná dcerka konečně šťastná a má tak skvělého a obětavého tátu. Pejsek dostal jméno Felix a stal se miláčkem celé rodiny. Natálka si s ním každý den, když přišla ze školy, až do večera hrála. Byla nesmírně šťastná, že se její sen splnil a má konečně kamaráda. Je pravda, že dětské sny se někdy vyplní. Ale i Vy velcí a dospělí si něco krásného přejte! Třeba se Vám to jednou splní. Marie Machálková, 1. C

10

Prosinec 2014

KLAS

11

12