Školní časopis Kroužek keramiky
Rozhovor s K. ně l e p Eichlerovou kou v i Ježc Výrobky z školní čajových pytlíků
2. číslo
Mozkolamka
tip
no i e K z r o v Rozho telem ě a n v y o h s c i ku se sp r o v o Rozh
Listopad - 2013
Co se stalo v říjnu ... 2. 10. - VI. A, B - stmelování třídního kolektivu s Petrem Šolcem 3. 10. - Sběr papíru - Jaká třída nasbírala nejvíce? 1. III. A 881,5 kg 2. IV. 680,2 kg 3. II. A 541,4 kg Celkem se vybralo 5599,6 kg papíru. 10. 10. - IX. A, B - Oberig - multikulturní výchova 11. 10. - VIII. třídy - Oberig - multikulturní výchova VIII. a IX. třídy - Dílo K. H. Máchy Jak tento den viděla Míša F.: V pátek 11.10. se VIII. A a VIII.B zúčastnily přednášky o Karlu Hynku Máchovi. Myslím, že jsme se tam dozvěděli hodně nových věcí, protože se o Máchu nikdo z nás moc nezajímá. Překvapilo mě, jak se rád extravagantně oblékal, a že toho tolik nachodil pěšky (Nikdy bych nešla pěšky do Itálie!). Moje třída to hodnotila tak, že jsme se toho sice dozvěděli dost, ale přednáška byla dost neprofesionální na to, kolik stála. Přednášející nám toho slibovaly více a nakonec to ani nestihly doříct. Pořád jsme jen slyšeli věty typu: „A teď přijde zajímavý příběh”, ale ať jsme poslouchali sebevíc, zajímavý příběh nepřišel. Ale třeba se touhle zkušeností zlepší. Oberig byl naopak alespoň pro mě celkem zajímavý, protože jsem taky cizinka, tak jsem se dokázala zpodobnit s příběhy kluků na videích. Lektorky, jejichž rodný jazyk určitě nebyla čeština, nám promítly videa s třemi chlapci a jejich příběhy. Mezi tím jsme dostávali i různé dotazníky a řekla bych, že nás to bavilo. Na konci přednášky jsme si zahráli hru, ta už nás až tak nebavila. Takže tento den bych hodnotila jako celkem zajímavý, ale ta neplacená přednáška (Oberig) byla pro nás rozhodně lepší a zábavnější. 16. 10. - Hradec Králové - mezinárodní turnaj v KIN - BALLu. Naše družstvo se umístilo na 6. místě. Gratulujeme. 17. 10. - VIII. třídy - Veletrh Educa. Velice přínosné pro volbu budoucího povolání. 18. 10. - Přírodovědný Klokan pro VIII. a IX. třídy Tak jsme zase soutěžili. 1. místo: Dan Chvalina - VIII. A 2. místo: Bára Růžičková - VIII. B 3. místo: Lukáš Psota - IX. A
Foto: Helena Kaulfussová
22. 10. - Třídní schůzky druhého stupně - To jsme to zase schytali. 28. 10. - 1. 11. - Prázdniny. Pěkně to uteklo od září a už jsme měli týden volna.
Redaktorky: Aneta a Týna
Poznej učitele z dětství Tak a máme tady další hádání učitelů. Snad se vám z minulého čísla podařilo uhodnout paní učitelku. Byla to Martina Růžičková třídní učitelka I. A.
Nyní mám další… INDICIE: umí anglicky, ale neučí AJ, vysoká, usměvavá, hodně pohlcená svým koníčkem :)
Redaktorka - Bára
Rozhovor ze školní kuchyně... Určitě vás zajímá, co se děje celo dopoledne ve školní kuchyni, když my se pilně učíme. Jak dlouho připravují kuchařky jídlo, než přijdeme hladoví na oběd. Tady máte rozhovor s šéfkuchařem, panem Reslem, a vedoucí jídelny, paní Havlíkovou. Jak je těžké vybírat jídelní lístek na celý týden? Je to velmi těžký. Každý máme jinou kombinaci jídel a nežli se sjednotíme, chvíli to trvá. Hlavně musíme dodržovat výživné normy. Jaké jídlo nejraději vaříte? Rybu na ananasu. Jaké jídlo je pro vás nejtěžší uvařit? Jsou to lázně. Nejnáročnější je svíčková a rajská omáčka. Jinak, se vším je dost práce. Baví vás vaření? Samozřejmě, jináč bychom to za tu výplatu nedělali. Jaké to je stát za pultem a nandávat jídlo? Zajímavé, někdy i zábavné a někdy na prášky. :D V kolik hodin ráno začínáte s přípravou? Začínáme už v půl šesté ráno. Pokračování na další straně
Pokračování z předchozí strany
Kolik vás v kuchyni je? V kuchyni nás je pět. Hlavní kuchař, tři pomocné kuchařky a paní vedoucí. Kolik obědů celkem denně vaříte? 300. A kolik je následně zbytků? Podle toho, kolik se prodá ve školní kantýně párků v rohlíku. A co s nimi děláte? Likvidují se v drtičce odpadků. Máte nějakou specialitu, kterou pro nás vaříte? Můžete nám prozradit recept? Ano, máme, je to Béřovický králík. Úplně jiná úprava, nežli tady v Podještědí vaříme a známe. Béřovický králík 2 dcl vody 2 dcl oleje 1 lžička soli 1 lžička pepře 2 lžičky kečupu 2 lžičky plnotučné hořčice 1 lžička sladké papriky 1-2 cibule (na kolečka) 5 stroužků česneku (utřít) králičí maso Postup: Všechny přísady na marinádu smícháme a naporcovaného osoleného králíka do ní naložíme přes noc. Druhý den králíka pečeme i s marinádou, občas poléváme. Podáváme s bramborovým knedlíkem a špenátem. Dobrou chuť :D Tak co, milí čtenáři, troufnete si na králíka? Pokud se do vaření pustíte, ať už vy, nebo někdo povolanější jako třeba maminka, dejte nám vědět, jak to dopadlo. Napište nám do redakce. Můžete přinést i ochutnat. :-) Redaktorka - Verča
Osmisměrka c
f
l
o
w
e
r
p
i
g
cat
doll
a
b
u
t
t
e
r
f
l
y
dog
monkey
t
s
n
a
k
e
p
u
g
b
flower
fish
d
m
o
n
k
e
y
n
i
a
pig
ball
o
m
o
n
d
a
y
n
e
l
butterfly
snake
g
d
o
l
l
f
i
s
h
l
Monday
Po proškrtání všech slov vám zbydou písmenka. Složte z nich slovo, které přineste do redakce Tučňáka. Redaktorka - Verča
Rozhovory s učiteli Tento měsíc vám budu psát o naší paní učitelce Eichlerové. Pro mě to je celkem překvapení, někdo to už třeba ví. Paní učitelka má totiž jako svůj koníček výrobu kozího sýra. Tak jsem jí položila pár otázek, abychom věděli, o co vůbec jde! Jak vás napadlo vyrábět sýr? No, byl to můj dlouhodobý plán, až děti vyrostou, ale kozy přišly dřív, než děti vyrostly. Jinak mě na to přivedla také p. uč. Horáčková, protože ta vyráběla také sýr, ale kravský, a dokonce vyráběla i jogurty. Řekla bych, že se nakonec dozvíte, že sýr u nás na škole vyrábí každý. (Smích)
Proč zrovna kozí? Protože kráva dává moc mléka a koza míň, takže se to lépe zpracuje. Navíc kozí je zdravější. :) Kolik koz máte? Jednu kozu, jednoho kozla a jedno kůzle. Prodáváte sýr, nebo ho máte jen pro vlastní potřebu? Většinu pro sebe a přebytky dávám kolegům ve škole a sousedům. Máte i jiná zvířata? Ano. Králíky, slepice, kachny, psa a kočku. Jak se kozí sýr vyrábí? No, nejdřív se musí kozí mléko pasterizovat (ohřát na 82°C), pak se zchladí, přidá se syřidlo a nechá se ustát, dokud není jako rosol. Tomu se říká sýřinina. Pak se nakrájí a je z toho syrovátka. Po uvolnění se to dá do formiček odkapat a je z toho sýr. Děláte sýr sama, nebo vám s tím někdo pomáhá? Většinou sama, někdy mi pomáhají děti. Je výroba sýru váš jediný koníček, nebo jich máte víc? Mám více koníčků. Víc než výroba sýru mě např. baví zumba. Také ráda plavu, sportuju a jezdím na kole.
Redaktorka - Míša
KinoTip Zdravím, čtenáři, první číslo časopisu je za námi a s novým číslem přichází další KinoTip. Bohužel listopadový KinoTip je trošičku chudší, protože se nám tu sešlo málo filmů, které stojí za zmínku. Ale i tak jich tu pro vás pár máme. Turbo Pro začátek zde máme animák o malém zahradním šneku Theovi, který není zrovna typickým představitelem svého druhu. Už ho totiž nebaví jeho dosavadní život šnečím tempem a monotonní sbírání rajčat v zahradě, kde s dalšími zahradními šneky žije. On totiž na rozdíl od ostatních žije pro rychlost a jeho snem je stát se nejrychlejším závodníkem na světě, a tak je naprostým protikladem svého bratra, jehož představou bytí je každodenní bezpečný sběr rajčat. Thea nejvíce zajímají závodní auta a jeho vzor Guy Gagné, legenda závodů na okruhu, k němuž vzhlíží s neskonalým obdivem. Jenže jako šnek není pro závody uzpůsobený a s tím se jeho sen začíná ztrácet v dáli. Najednou se vše změní, když se omylem dostane do motoru nadupaného sportovního auta, kde díky reakci s dusíkem získá jeho vlastnosti. S pomocí sympatického chlapíka Tita a partičky šneků závodních, na něž po své proměně narazí, se dostane na velkou cenu Indianapolis, kde se právě utká se svým vzorem Guyem, který se jen tak lehce porazit nedá... Premiéra: 17. 10.
Hobbit: Šmakova dračí poušť Konečně, nejočekávanější film letošního podzimu, nám už klepe na dveře. Druhé pokračování úspěšné Neočekávané cesty je tu a jak my, tak určitě i vy, se už na něj nemůžeme dočkat. Naši hrdinové již dávno opustili bezpečný a mírumilovný Kraj, obývaný hobity. Vypořádali se s hrozivými zlobry v rokli, kde našli velmi cenný a užitečný poklad. Neohroženě se probojovali přes rozlehlou Morií zamořenou skřety. A unikli spárům hrozivého Azoga a jeho smečce vrrků na křídlech obřích orlů. Co je ještě čeká? Přece dlouhá cesta. Navštíví nebezpečný Temný hvozd, kde se setkají s ne moc přátelskými elfy a velkými pavouky, spatří jezerní město Dol, legendární trpasličí město Erebor, kam se váže cíl jejich cesty. A možná do toho všeho uvidíme Legolase! Máme se tedy na co těšit. To a ještě více uvidíte v prosinci, kdy přichází do našich kin. Premiéra: 12. 12.
Zdroje obrázků: Obr. Turbo - http://tinyurl.com/ovrp4c9 Obr. Hobbit- http://tinyurl.com/nwfxxhd
Redaktor - Filip
Představení předmětu Další číslo Tučňáka a také další představení předmětu. Tentokrát vám představím angličtinu. Angličtina je západogermánský jazyk, který se vyvinul na území Anglie. Je třetím nejrozšířenějším mateřským jazykem na světě. Anglicky se mluví ve Spojeném království, v Irsku, v U.S.A., Austrálii, na Novém Zélandě, v Kanadě a v Jihoafrické republice. Rozumět anglicky je považováno za nesmírně důležité, a tak se angličtinu děti učí už v některých školkách. Dokonce existují školky, kde si s dětmi hraje rodilý mluvčí. S angličtinou na základní škole to je různé. Na některých školách se začínají žáci učit jazyk už v první třídě, samozřejmě hravou formou a bez psaní. Na většině škol i na té naší se začíná s angličtinou ve třetí třídě. Angličtina je i na středních školách jako maturitní předmět. A ve studiu angličtiny se dá pokračovat samozřejmě i na vysokých školách. Angličtinu můžeme studovat i v kurzech. Je celá řada jazykových škol, které pořádají kurzy pro děti i dospělé. Ovšem často slýcháme, že jazyk se nejlépe naučíme v zemi, kde se jím mluví. Pak jsou příhodné, ale finančně nákladné jazykové kurzy v Anglii s ubytováním v nějaké anglické rodině. Naopak pokud se rozhodnete pro brigádu, nejčastěji au-pair (starání se o děti a další drobné domácí práce v rodině), nějaké peníze si můžete vydělat a angličtinu si také vylepšíte. Abyste se mohli prokázat úrovní vaší jazykové vybavenosti, je dobré složit státní jazykovou zkoušku, která má 2 úrovně. V případě, že potřebujete, aby potvrzení o vaší jazykové úrovni bylo mezinárodní, můžete složit některý z Cambridgských certifikátů. Znalost angličtiny vám vždy usnadní nalézt dobrou práci a především vám otvírá dveře do zahraničí nejen k cestování, ale i k pracovní pozici za lepší plat. To bylo pár všeobecně známých fakt o angličtině. A tak mě napadá, jak je možné, že se žáci během hodin angličtiny nepřetrhnou pílí a horlivostí, když všichni vědí, jak je to výhodné cizí jazyk ovládat. No, nepřetrhnou. :-) Tentokrát pro vás nemáme testík, ale pár zajímavostí a tučňákovských vtipů. Také se vám zdá, že existuje celá řada anglických slov, jejichž český ekvivalent se zdá být snadno odhadnutelný? Ale pozor, nenechte se splést. Tato slova se příhodně nazývají falešní kamarádi (false friends) a několik vám jich teď představíme. Vest není vesta, ale tílko. Receipt není recept, ale účtenka. Protection není protekce, ale ochrana. Pasta není pasta, ale těstoviny. Parcel není parcela, ale poštovní balík. Front není fronta, ale přední. A teď něco pro pobavení. Kdo se směje, rozumí. What's black and white, black and white, and black and white? (A penguin rolling down a hill!) Pro zdatnější angličtináře ještě jeden tučňákovský vtip. Ten si však nejprve musíte sami složit. 1) The next day the policeman saw the man again, and he still had the penguin with him. 2) A policeman saw a man walking down the street with a penguin. 3) 'I thought I told you to take the penguin to the zoo', the policeman said. 4) He told the man he should take the penguin to the zoo. 5) 'I did', answered the man, 'and today I'm taking him to the movies!' 6) 'Good idea', the man replied, and off he went. (Řešení: 2, 4, 6, 1, 3, 5) Tak ať vás angličtina baví a učí se vám snadno.
Redaktorka - Verča, Petra Blahovcová
(Ne)známá osobnost V tomto čísle jsme vybrali jako neznámou osobnost Anetu Pavelkovou z IX. A. To čemu se věnuje je zvláštní koníček. Z pytlíků od čaje vyrábí různé postavy, zvířata, jmenovky atd. Protože je to zajímavé, zeptali jsme se jí na pár otázek. Jak ses dostala k tomuto koníčku? Našla jsem to na internetu a přišlo mi to zajímavé. Zaujalo mě to. Věnuješ se tomu sama? Ne, dělám to společně s mamkou a ségrou. Má to nějaký svůj název? Ano, Tea bag folding.
kusudama
Když něco vyrobíte schováváte si to doma? Určitě :D Vždy ten první výrobek, který vyrobíme si mamka schová :) Ostatní zkoušíme prodávat. A daří se prodávat? Mají lidé o tuhle tvorbu zájem? No docela jo. Jsme rádi :) Kde berete nápady? Nápady bereme na internetu...občas něco trochu upravíme. Tento zápich do květináče nám zabral asi 2 hodiny (i se slepením) a tady máte stručný postup: Nejdříve si připravíme 6 stejných kusů sáčků od čaje, pravítko, tužku, nůžky, lepidlo na papír, kolíčky na prádlo, tavnou pistoli, štětec, vodové barvy a špejle. 1. Připravíme si prázdný obal od čaje 2. Rozložíme jej 3. Odstřihneme bílé okraje 4. Rozložený sáček, který nemá bílé okraje, rozstřihneme na dva čtverce (jeden s obrázkem, druhý bez obrázku). Takto rozstříháme 6 obalů, takže nám vznikne 6 čtverců s obrázkem a 6 bez obrázku. 5. Připravíme si první čtverec a začneme skládat. Všechny čtverce musíme skládat stejným směrem! 6. Čtverec přehneme na trojúhelník. 7. Poté jej opět rozevřeme. 8. Jednu stranu čtverce ohneme do středu podél středové rýhy. 9. To stejné uděláme i s druhou stranou čtverce. 10. Přes ně přehneme do středu i třetí stranu. 11. A stejně tak i čtvrtou. 12. Vzniklý kosodélník si obrátíme na lícovou stranu. 13. Špičky přehneme zlehka k sobě. A opět rozevřeme. Pokračování na další straně
Pokračování z předchozí strany
14. Stejným způsobem poskládáme všech šest čtverců s obrázky. Nezapomeneme vždy skládat stejným směrem. Stejným způsobem poskládáme i čtverce bez obrázků. 15. Vezmeme si dva složené kosodélníky s obrázkem a rozložíme sklad, který jsme dělali jako poslední. Jednu stranu jednoho rozloženého kosodélníku potřeme lepidlem, přiložíme k druhému a přilepíme. Přichytíme kolíčkem na prádlo. Takto pokračujeme se všemi. 16. Po chvíli takto přilepíme k sobě dvě dvojice. A takto pokračuje zase se všemi. Vždy se stejnými!! 17. Potom přilepíme k sobě stejným způsobem tři dvojice. Nakonec přilepíme první a poslední kousek. Vzniknou nám dvě hvězdičky. 18. Špejli natřeme barvou. Počkáme, až uschne, a přilepíme k ní hvězdičku bez obrázku. Potom z vrchu přilepíme hvězdičku s obrázkem tak, aby špička jedné hvězdy vždy směřovala mezi dvě špičky druhé hvězdy. Podrobný návod i s obrázky naleznete zde: www.sasanka.webpark.cz/Navody/Ostatni_inspirace/Hvezdicka_z_caj_sacku/Hvezdicka_z_caj_sacku.html Jakého výrobku si nejvíce ceníte? Všech výrobků si moc ceníme, jelikož to dá práci je vytvořit, takže každý výrobek je pro nás jedinečný. Máte nějaké plány do budoucna? Připravujete něco nového? Chceme zkusit i nové techniky. Připravujeme se na skládání kusudami, to jsou kytky z papíru. Přejeme hodně radosti při vašem neobvyklém koníčku.
Redaktorka - Bára
Písnička na přání Tentokrát jste nás pěkně převezli a u počítání lístků jsme se pěkně zapotili. Někdo si dal dost práce a vypsal skoro 200 papírků. Doufáme, že ne pod lavicí při hodinách :) Za snahu vítěznou písničku zahrajeme, ale příště to takhle nezkoušejte. To už neprojde. Každý žák = jeden hlas. Takže než si vypsat propisku, zkuste spíše přemluvit kamarády, aby hlasovali. Uzávěrka hlasování je tentokrát 21. listopadu. 1. místo: Best Song Ever (196 lístků) 2. místo: Puddi Puddi (17 lístků) 3. místa: Visací Zámek - Traktor a Kely Klarscon - What doesn’t kill you (1 lístek)
1. místo - 196 lístků Redaktor - Honza
Představení kroužku V tomto čísle bychom Vám rádi představili keramiku, kterou vede Jana Havlíková ve školním klubu. Keramika je ve středu, ve čtvrtek a v pátek. A tady máte rozhovor, který jsme pro Vás připravili. Jak dlouho funguje keramika jako kroužek? Keramika funguje již 13. rokem. Jak jste se ke kroužku keramiky dostala? Vždycky se mi keramika líbila a když byla ta možnost, abych navrhla nějaký kroužek, tak jsem navrhla právě keramiku. Učíte keramiku již od začátku? Ano, založila jsem tento kroužek. Na koho jste nejvíce pyšná? Nejvíce na holky Holubovy z IX. A, jako jediné chodily na keramiku 7 let, a to je skvělé. Máte nějaké skupiny, pokud ano, jak jsou rozdělené? Ano, mám 3 skupiny, každou na jeden den. V jedné skupině je 20 - 24 dětí. Slyšeli jsme, že máte i kurzy pro dospělé, je to pravda? Ano, kurzy pro dospělé pořádám v zimě. Co potom děláte s výrobky? Výrobky prodáváme na jarmarku, avšak děti si svoje výrobky mohou brát i domů. S dětmi vyrábíme dárky i pro prvňáčky :). Víme, že máte i hrnčířský kruh, zkouší si na něm všechny děti? Na hrnčířském kruhu zkouší pracovat starší děti.
Děkujeme za rozhovor. Koho tento kroužek zaujal, ať se snaží přihlásit dostatečně dopředu, protože víme, že místa v keramickém kroužku jsou vždy zaplněna v předstihu.
Redaktorky: Aneta a Týna
Ježci v koupelně Nesmysl? Omyl! Už měsíc bydlí u nás v koupelně tři ježci a naše soužití je docela zajímavé. Během té doby zdvojnásobili svou váhu, největší už má 260g, ti menší přibližně 220g. Až ještě jednou zdvojnásobí svou váhu, to znamená, že budou mít asi půl kila, tak se mohou uložit k zimnímu spánku. Když jsme venku našli ty maličké bodlinaté kouličky a rozhodli se je zachránit, protože na přezimování byli ježourci opravdu malincí, netušili jsme, co to obnáší. Tak tohle všechno jsme zjistili a poznali: Ježci, i když jsou malí, jsou pěkně hluční. U jídla mlaskají a v noci šramotí. O jejich přítomnosti se velice brzy přesvědčíte i čichem. Hlavně, nejsou vůbec společenští, navzájem na sebe funí a odhánějí se. To možná byla i příčina, proč nám dva nejmenší ježečci nepřežili, ti větší je prostě nepustili ke krmení. Teď tedy máme v koupelně tři bedny, v každé menší krabičku naplněnou senem = ježčí ložnice, a ježci jsou snad spokojení. Celý den prospí schovaní v boudičce, večer ožijí a hledají něco k jídlu. A ježčí jídelníček? Připravujeme jim každý den různé směsi – základ tvoří maso, vařené a jemně nakrájené nebo umleté, nejlepší jsou drůbeží krky umleté i s kostičkami, potřebují totiž i vápník na kosti. K tomu přidáme buď trochu vařené rýže, ovesných vloček nebo vlasových nudlí, nastrouhanou mrkev, někdy nasekané vařené vajíčko, pšeničné klíčky. Chtěli jsme jim vylepšit jídelníček taky trochu jejich přirozenou potravou a koupili jsme jim živé moučné červy. Ale ježci zklamali, ani si jich nevšimli. Snad se v nich ještě časem probudí lovecký instinkt, protože venku jim nikdo nebude servírovat vařené maso s nudlemi. Ježourci mají také rádi teplíčko. V krabici se tisknou ke stěně, která je hned vedle topení. V noci ťapají po krabici a ráno je všechno rozházené, misky, zbytky krmení, voda rozlitá a rozťapaná, takže je všude mokro a mezitím jejich šišinky. Nezbývá nic jiného, než každý den celou krabici vyčistit – vyměnit noviny na dně a vymýt všechny misky. Dá to trochu práce a zabere to i čas, ale zase pohled na spokojeně mlaskající ježečky u misky je lepší než nějaká televize. No podívejte se!
Věra Horáčková
Dubáci, znáte duby? Dub dal jméno našemu městu i řadě dalších obcí a měst v naší zemi, jen město Dub se v ČR vyskytuje hned třikrát, Doubravy a Doubravice jsou dvě, dále bychom našli Dubnici i Dubici, Dubenec a Dubňany, Dubou i Dubí. Pro svůj mohutný vzrůst se dub stal symbolem síly a mnohé národy ho uctívaly a zasvěcovaly svým bohům, například Řekové ho zasvětili Diovi, Římané Jupiterovi, staří Slované hromovládnému Perunovi, staří Germáni bohu blesku Thorovi. Němci si zvolili dub za symbol svého národa. Půjdete-li na procházku podzimní přírodou, schválně se rozhlédněte a uvidíte, že není dub jako dub. Jen v českodubském parku a okolí můžete najít hned čtyři druhy: naše dva původní druhy – dub zimní (drnák) a dub letní (křemelák), dále dva druhy pocházející ze Severní Ameriky a vysazované jako okrasné dřeviny – dub červený a dub bahenní. Kromě těchto druhů v teplejších oblastech naší republiky můžete vidět i dub šipák nebo dub cer, v parcích pak třeba dub velkoplodý. Všechny se dají snadno rozeznat podle tvaru listů a plodů – žaludů. Víte že, - nejstarší dub v ČR je Žižkův dub v Náměšti nad Oslavou, odhadované stáří 800 -1000 let? - severoamerický dub velkoplodý má žaludy až 5 cm dlouhé a skoro celé ukryté v číšce? Pěstuje se například v parku na Karlově náměstí v Praze. - duby patří do čeledi rostlin bukovitých? - Český Dub se původně jmenoval Světlá, název Dub je doložen v listině Karla IV. z roku 1357, přívlastek „Český“ se běžně užíval až od sklonku 18. století? - podle keltského stromového horoskopu znamení dubu připadá na den jarní rovnodennosti 21. března a lidé narození v tomto znamení jsou přátelští, ctižádostiví, společenští, ale také tvrdohlaví výbušní a hádaví? - dub zimní a dub letní rozeznáte podle připojení čepele k řapíku? Dub letní má podkasané kalhoty a dub zimní má dlouhé kalhoty zastrčené do bot. A podle žaludů – dub letní je má na dlouhé stopce, u dubu zimního se krčí k sobě bez stopky, jako by jim byla zima.
Navštívil nás spisovatel Ve čtvrtek 24. 10. jsem se se čtvrtou třídou zúčastnila besedy se spisovatelem Milošem Kratochvílem. Když jsem na besedu přišla, tak jsem upřímně řečeno ani nevěděla, kdo to je. Neznám ani jednu jeho knížku, ale rozhodně si nějakou přečtu. Nejvíc mě zaujala knížka Klofáci. Ptáte se, proč tak divný název? No, knížka Klofáci je o klucích, co klofou (balí) holky. Když nám to pan Kratochvíl vysvětlil, tak jsem si řekla, že si jí určitě přečtu! :D Celkově je pan Kratochvíl dost zajímavý člověk. Když se ho děti zeptaly, kolik knížek napsal, tak řekl, že všem říká třicet, ale že neví, protože je nepočítá. Psaní knížek je prý těžká práce, ale i těžkou práci někdo dělat musí. Protože kdyby nikdo nepsal knížky, protože je to těžké, tak co by děti četly? :) Ale i přesto, že je to těžké, má tuhle práci rád a baví ho to. Věci co se dělají lehko, většinou nemají takovou hodnotu, i když přiznává, že na začátku si myslel, že to lehké bude. Děti se ho zeptaly i na to, zda se dá psát 2 knihy najednou. Odpověděl, že je rád, že dokáže psát jednu, protože když jí píše, tak jí má vlastně pořád v hlavě, pořád ho napadají myšlenky, co napsat nebo co vylepšit. Kdysi dokázal při psaní knížek psát i básničky, ale to už prý nedělá. Ve 40 letech se pan Kratochvíl psychicky zhroutil. Měl strach snad ze všeho, nedokázal ani vyjít z domu, až z toho skončil v nemocnici. Z toho psychického kolapsu ho léčili dvacet let. Ptáte se, proč se mu to stalo? Tehdy prý psal o týraných dětech, a jak to tak zkoumal a psal o tom, tak ho to zcela pohltilo. Od té doby přestal psát o vážných tématech, a psal už jen pro děti. Také potom napsal knížku s názvem Strašibraši. Už název vypovídá o tom, že knížka je o strachu. Je prý o dvou Strašiklucích, kteří se rozhodnou přestat strašit, ale... No, přečtěte si to. :) Pan Kratochvíl nám také přiznal, že se snad u každé knížky alespoň 2x zasekne a najednou neví, o čem psát. Ale pak opět chytí niť a píše dál. Psal prý i texty písniček, ale o tom nám moc nepovídal. Ale přesto, že psal písničky, na žádný hudební nástroj se hrát nenaučil. Jeho nejčastější ilustrátorka je Markéta Vydrová nebo Milan Starý. Sice má každý autor ve smlouvě, že nakladatelství si vybírá ilustrátora, ale zavedení autoři si už vybírat můžou. Pan Kratochvíl píše už od svých 17 let, myslel si, že k psaní nepotřebuje nic kromě češtiny. Ale spletl se. Vždy, když píše knížku, tak musí přečíst hodně knih o různých věcech, aby jim lépe porozuměl. Kromě psaní také rád sportuje, ale neumí si představit, že by dělal něco jiného než psal. Ať dělá cokoliv, myslí na psaní. Když dokončuje knížku, tak prý ani pomalu nevnímá nic kolem sebe. Děti měly opravdu zajímavé otázky, já sama jsem se ani nemusela ptát. Pan Kratochvíl se mi zkrátka zdá jako moc zajímavý člověk, a doporučuji vám si přečíst nějakou jeho knížku, protože si myslím, že jsou dobré i přesto, že jsem zatím žádnou nečetla.
Redaktorka - Míša
Mozkolamka Milí čtenáři, našlo se mezi vámi několik šikovných mozkolamačů, kteří statečně přinesli své výtvory „podle abecedy”. A povedlo se jim to! No, posuďte sami. „Anna byla celkem dobře elegantní a hodná holka, i když lásku nenašla, opravdu pilně se učila, aby vynikla nad žáky.” (Míša Fehérová, VIII. A) „Aneta bydlela celkem daleko. Evžen frčel kolem gymnastické hrazdy. Chmel i jablka koupili v Litomyšli. Místo nanuka Otíkovi prodali různé sušenky. Táta ukradl vidle ze žita.” (Martin Šámal, VIII. B) „Anička byla celkem čestná dívka, fakt geniální holka. Chvilkami i jako kamarádka laskavě mohla nabídnout opravdovou pomoc. Ráda si tančila u zahrady.”
(Barča Kančiová, VIII. A)
„Ahoj, byla Cilka dnes extrémně fit? Gól hodila i jako kluk. Lidé málokdy nějak odkopnou, potom raději sedí tam, už váhají, zda akord byl cool, děsně funěj grrr, hnusáci.”
(Péťa Linková, VIII. A)
Nejlepší nakonec dokonce i s obrázkem. Naši mozkolamači byli po zásluze odměněni. Nový soutěžní úkol je napsat „limerik”. Á, zase nějaké divné slovo, říkáte si asi, ale pozor, za tímto zvláštním slovem se skrývá básničková hříčka, kterou si vymyslel Angličan jménem Edward Lear. I když tento londýnský rodák psal své veselé básničky už 19. století, čas jim na vtipu nijak neubral. Příkladem může být tento limerik Edwarda Leara v překladu Antonína Přidala. Byl jeden dědeček v Szegedu, který jel na starém medvědu. Když se ptali: „Kluše?“ Odpověděl suše: „Je z rodu neklusavých medvědů.“ O limeriky se také úspěšně pokoušel náš dobře známý Jiří Žáček. Tak toto je český limerik. Byl jeden dědeček z Tokaje, sedával na vejcích kvokaje. Zní to jak pohádka – vyseděl kuřátka, ten starý čipera z Tokaje. Jistě jste postřehli zásadní rysy limeriků. Zjednodušeně shrnuji: první verš určuje, odkud osoba pochází, druhý verš ji nějak charakterizuje, třetí a čtvrtý verš přinášejí pointu a v pátém verši se většinou opakuje 1. verš s nějakým vtipným doplněním. Abyste mi věřili, že to jde, přidávám ještě českodubskou variaci na limerik. Byl jeden žáček z Duba a tomu až příliš jela huba. Při hodinách svou výmluvnost na uzdě nedržel a tak brzy ředitelskou důtku obdržel, upovídaný žáček z Duba. Měst a vesniček je spousta. Milí mozkolamači, pusťte se do díla. Na vaše výtvory se těšíme do 21. listopadu.
Petra Blahovcová
Cizinci Na naší škole jsou různí cizinci. V minulém čísle jsme tu měly Ukrajince, ale v tomto čísle tu budeme mít Rumuna. Jmenuje se Mihai Manole, ale všichni ho známe jako Majkla z IX. A. Kolik ti bylo let, když jste se přistěhovali do ČR? 10 let.
Kde jsou učitelé víc přísní? V Rumunsku.
Jaké rozdíly jsou mezi rumunskou školou a naší? Jsou to velké rozdíly.
Jezdíš pořad do Rumunska? Ne. Jen jednou za 2 - 3 roky.
Kde se ti víc libí? Proč? Mám tady kamarády a všechno, co potřebuji.
Jak dlouho ses učil česky? Asi 2 - 3 měsíce.
A teď malá exkurze do rumunského jazyka. Odhadli byste, co nám Majkl sděluje? Mă bucur că pot învăţa la această şcoală. Jsem rád, že se mohu učit v této škole.
Překlad:
Redaktorka - Iva
Obrázkosoutěž Minulým tématem obrázkosoutěže bylo „Co děláme na podzim”. Myslím, že bylo málo obrázků, tak teď máte možnost jich nakreslit víc, protože tohle téma je podle mě jednoduché. :) Téma tohoto měsíce je „Vaše oblíbené zvíře”. Můžete kreslit jakékoliv zvíře, které máte rádi. A myslím, že pro největší umělce by mohlo být i to, že si nějaké zvíře vymyslíte. :) Z minulé obrázkosoutěže jsem vybrala 3 nejhezčí.. :) 1. M. Kovářová, IV. třída 2. D. Teleky, IV. třída 3. E. Blahovcová, II. A Tak neleňte, a kreslete! :) Ano, i vy na druhém stupni! :D Tak ahoj.. :)
D. Teleky
M. Kovářová E. Blahovcová Redaktorka - Míša
Komiks Uzávěrka 2. čísla: 25. 10. 2013 Dotazy posílejte na adresu:
[email protected] Uzávěrka 3. čísla: 21. 11. 2013
Redakce: Kristýna Bulířová, Filip Holinský, Míša Fehérová, Honza Kočvar, Aneta Pavelková, Iva Pavliuk, Bára Růžičková, Verča Rybářová, Honza Vodnárek, Petra Blahovcová, Vladimír Chlup, Lenka Tichá.
Redakce Tučňáka: V zeleném patře - kabinet Petry Blahovcové a Lenky Tiché
Honza Vodnárek
Autory všech neoznačených fotografií jsou členové redakce.
Skrytý portrét S druhým číslem máme pro vás druhý střípek portrétní fotografie známé osobnosti. Připomínáme, že vaším úkolem je trpělivě skládat kousek ke kousku a co nejdříve zkusit uhodnout, kdo se nám to na portrétu schovává. Nejrychlejší, nebo také nejtrpělivější (protože to samozřejmě nepůjde poznat hned) redakce časopisu odmění.
Anketa Tento měsíc se vás ptáme, která zvířata máte doma. Kdo má nějaké exotické zvíře a chtěli byste se jím pochlubit, napište nám na anketní lísteček jméno a třídu, rádi vás vyzpovídáme do nově připravované rubriky. Hlasovat můžete do schránky Tučňáka do 21. 11.
