Školní akademie 2014
květen – červen 2014
Základní škola Bratrství Čechů a Slováků Bystřice pod Hostýnem
Jen tak na okraj Hurá, prázdniny! Dny plné horkého slunce, nicnedělání a nekonečného volna jsou na dosah. Schází posledních pár dní k tomu, aby se za námi na dva měsíce zavřely dveře školy. Pro mne se uzamknou nadobro. Bude to těžké loučení, přece jen devět let je dlouhá doba. Doba, za kterou jsem si se svými spolužáky a učiteli vytvořila určité pouto. Jak se říká, všechno hezké jednou končí. A když už jsem u těch konců, jsme také v cíli našeho novinářského putování, ale o tom až později. A co jsme pro Vás v posledním čísle přichystali? Vždycky jsme se snažili, aby časopis mapoval všechny důležité události v životě naší školy a zároveň přinášel další rozšiřující informace a pohledy na dění kolem nás. Aby si každý v našich rozmanitých příspěvcích našel to, co ho právě zajímá. Proto ani tentokrát nemohou chybět rozhovory, reportáže nebo úvahy. Troufám si tvrdit, že se rozhodně nudit nebudete a Click se stane vaším prázdninovým parťákem při letních toulkách. Nezapomeňte, že na webových stránkách školy je vám kdykoli k dispozici.
Užijte si léto, milí čtenáři! PS: Jak už jsem zmínila, současná redakce i já se s časopisem právě loučíme. Byly to krásné dva roky, na které budu ráda vzpomínat. Hodiny žurnalistiky mi pomohly nejen v psaní slohových pracích, ale také mě možná nasměrovaly k budoucímu povolání, kdo ví. Nebylo to vždycky jednoduché, zvláště když se uzávěrka kvapem blížila a nápady stále nepřicházely, ale zvládli jsme to. Je na místě, abych poděkovala paní učitelce J. Mikeškové, která nám s tvorbou časopisu výrazně pomáhala a také paní učitelce J. Goczolové za její trpělivou práci na finální podobě Clicku. Poděkování patří samozřejmě i Vám, našim čtenářům. A někdy příště na shledanou.
Anna Nesvadbová, IX. A
3
Před prázdninami (pravidelné ohlédnutí ŘŠ za končícím školním rokem) Děvčata a chlapci, držíte v ruce poslední červnové číslo Clicku, což je neklamná známka, že letošní školní rok se zdárně a nezadržitelně chýlí ke svému závěru. Nad psaním článku jsem si uvědomila, že jako dítě školou povinné jsem měla červen vždycky ráda, byl již příslibem blížících se prázdnin. Dalo se i přežít, že před závěrečnou klasifikací přibývá školních povinností. Takže jen krátké ohlédnutí, ať vás dlouho nezdržuji od školních úkolů. Hned na podzim jsme v Hostětíně (to je ta obec, kterou navštívil i princ Charles) převzali od Ekologického institutu Veronica významné ocenění Přírodní zahrada. Ve školní zahradě přibyla navíc informační tabule a máme zde i nový hmyzí hotel (úplně stejný jako v barcelonské botanické zahradě). Čtrnáct žáků školy v čele s paní učitelkou Horyanskou chodilo po odpolednech do SŠNO v Bystřici pod Hostýnem a zkoušelo pracovat s 3D tiskárnou, která přináší revoluční způsob, jak zhmotnit představy o libovolném předmětu. Jen tak mimochodem vyrobili i krásná krmítka pro ptáky do školní zahrady. Děti v pavilonu 1. stupně žijí v pohádkovém světě – jejich paní učitelky jim zajistily krásně vyzdobené chodby postavičkami z večerníčků. Žáci 7. a 8. ročníku mají za sebou první rok výuky druhého cizího jazyka. Určitě se jim bude vedle angličtiny hodit i základní znalost jazyka ruského či jazyka německého. Platí to okřídlené: Kolik řečí znáš, tolikrát jsi člověkem (T. G. Masaryk). Bez znalosti cizích jazyků se v současném světě prostě neobejdeme. Žáci a učitelé zdárně zvládli kromě běžné výuky všechny naplánované projekty související s naším školním vzdělávacím programem, např. Zdravý životní styl, Mezinárodní bezpečná škola, lyžařský a snowboardový kurz, cyklokurzy, Den Země s úklidem Hostýnských vrchů, pobyt 4. ročníku v přírodě s výukou angličtiny, a dokonce i exkurzi do Velké Británie. O všech úspěších jste pravidelně informováni a dočtete se o nich i v tomto čísle. Pro nás diváky je teď koncem května nejvíce utajovanou a očekávanou událostí program školní akademie. To už je sázka na jistotu a originalitu! Letošní vystoupení budu zvlášť pečlivě sledovat, protože někteří účinkující své výkony ještě zopakují na slavnosti při příležitosti 55 let od založení školy, která se bude konat v sobotu 20. září. Buďte bez obav, v pátek předtím, 19. září, udělím ředitelské volno. Ale teď jsou před námi dlouho očekávané a vytoužené prázdniny, tak ať se vám vydaří!
Mgr. Blanka Moráčková
4
Na slovíčko O posledním letošním velkém rozhovoru jsme měli jasnou představu už pěkných pár měsíců. A vzhledem k pravidelným vystoupením dětí ze školní družiny na každoroční závěrečné akademii jsme tematicky na slovíčko pozvali vedoucí naší ŠD, paní vychovatelku Ivanu Hrdličkovou. Pro ty z vás, kteří jste také kdysi byli družináři, to jistě bude příjemná vzpomínka. Vy ostatní, školní družinkou nedotčení, si hezky rozšíříte své obzory. Neváhejte a pusťte se do čtení! 1. Jak dlouho již pracujete jako vychovatelka? Začínala jste právě ve ŠD ZŠ Bratrství? Jako vychovatelka jsem začala pracovat na Základní škole v Rajnochovicích. Na naši školu jsem pak nastoupila v roce 1996. 2. Co všechno je náplní Vaší práce? Tuto otázku velmi vítám, protože někteří mají o naší práci zkreslené představy. Připadá jim, že je to vlastně jen hlídání dětí. Ale opak je pravdou. Volnočasové aktivity, mezi něž ŠD patří, jsou velmi náročné a mají svá specifika. Musíme děti zaujmout, nabídnout jim širokou škálu aktivit a přitom je zároveň vychovávat. A to není v dnešní době vůbec jednoduché. Máme svůj vlastní ŠVP (šk. vzdělávací program – pozn. red.), naše činnost se řídí celoročním plánem rozpracovaným do měsíčních tematických celků. 3. Můžete nám zblízka představit běžný den ve školní družině (např. kdy se otevírá, jaký je její program apod.)? Provoz ŠD je rozdělen na ranní a odpolední. Ranní ŠD začíná již v 6.00 hod. a končí odchodem dětí do vyučování v 7.30 hod. Odpoledne pak děti navštěvují družinu po skončení vyučování v 11.25 hod. a provoz končí v 16.00 hod. Řídíme se takzvaným režimem dne. Ten se skládá z odpočinkových a rekreačních činností, které slouží k regeneraci sil po vyučování. Hlavní činnost je zájmová. Nabízíme tři kroužky – rukodělný, výtvarný a hudebně-dramatický. Děti, které pracují v těchto kroužcích, se účastní výtvarných soutěží, připravují vystoupení na akademii a jejich práce zdobí chodby a vestibul 1. stupně naší školy. Další činnosti, které zařazujeme do týdenní skladby, jsou přírodovědné, hudební, sportovní a společensko-vědní. Pravidelně jednou za měsíc chodíme na besedy do knihovny. 4. Kolik dětí družinu navštěvuje a jaká je její maximální „kapacita“? O ŠD je každoročně velký zájem. Pracujeme ve čtyřech odděleních, ve kterých je zapsáno 116 dětí. Maximální kapacita je 120 dětí. 5. Které aktivity či hry mají děti nejraději? Samozřejmě vedou všechny aktivity spojené s pohybem a pobytem venku. Mezi oblíbené činnosti patří také všechny druhy soutěží a her. 5
6. Čím Vás ještě stále dovedou překvapit? Svou spontánností a upřímností. 7. Podělíte se s našimi čtenáři o nějakou úsměvnou historku ze své bohaté praxe? Tak to je pro mě náročná otázka. Je těžké vybrat jednu za všechny. Spíše bych tady s úsměvem vzpomněla na rodiče, kteří na svou ratolest pozapomněli a já se jim dovolala třeba na běžky, na služební cestu na druhý konec republiky nebo na firemní večírek. Nakonec se všechno vždycky vyřešilo. 8. Je snadné být dítětem? Já myslím, že ano. Většina dospělých vám potvrdí, že dětství bylo nejlepší období jejich života. Nezapomínejme na to, že děti jsou vždycky odrazem společnosti, ve které žijí. 9. Školní akademií vrcholí i Vaše celoroční práce. Prozraďte, co je na realizaci úspěšných vystoupení ŠD nejnáročnější, jak dlouho trvá příprava a kde se rodí nápady? Přiznám se, že nápady se rodí vždy na konci té předešlé akademie. S posledním zamáváním divákům říkám: „Tak příště bychom mohli nacvičit třeba tohle...” No a co je nejnáročnější? Určitě zmotivovat a nadchnou děti, aby je nácvik bavil. Příprava trvá tři měsíce, musíme také namalovat kulisy, vyrobit kostýmy. Účastnili jsme se zatím každého ročníku školní akademie a že už jich bylo! 10. Neměla jste někdy chuť vyměnit vychovatelství za učitelství? A věříte, že ne? Děkujeme za rozhovor. Anna Malíšková a Anna Nesvadbová, IX. A
Anketa Také už ve škole sedíte jako na trní a v myšlenkách probíráte nadcházející velké prázdniny? Tak to jsme na tom všichni stejně. Jsou přece na dosah ruky a jsou tak sladké! Je proto pochopitelné, že i clickovskou anketu jsme náležitě vyletnili a ptáme se vás, co zajímavého chystáte na nejkrásnější měsíce v roce. Jaké máte plány na prázdniny? Anička, 1. B My pojedeme s mamkou a taťkou k moři a pak pojedu ještě k babičkám. Taky budu spát u kamarádek. Moc se těším. Petr, 3. A Jedu na dva tábory a těším se, až uvidím svoje kamarády, bude to sranda. Pak ještě pojedeme celá rodina na dovolenou do Krkonoš. 6
Lenka, 4. A Já nemám žádné plány, ale mamka chce, abych jela na tábor, tak asi pojedu. A ještě bych ráda jela k babičce do Frýdku a budu chodit na koupaliště. Dominik, 6. A Plány mám takové: chodit na koupaliště, tam být celý den a k večeru zajít na skatepark a určitě s kamarády do Zahájky. Edita, 7. C Já pojedu s rodinou do Chorvatska a pak ještě jednou s mažoretkami na mistrovství Evropy. Potom budu chodit s kamarády na koupaliště a na různé výlety. Petra, 8. C Tak letos pojedu s rodinou na dovolenou do Itálie, pak mám v plánu hip-hop camp a ještě mám v plánu Máchovo jezero. Kateřina, 9. B Koupaliště, dovolená v Chorvatsku a dál se nechám překvapit :-) Romana, 9. C Tak určitě navštívím taťku v Leskovci a je možné, že pojedeme s rodinou do Londýna k příbuzným. Mgr. I. Zapletalová Hlavně odpočívat, zajet si na nějaké výlety a naplánovat výbornou dovolenou. Mgr. L. Orlová Těším se na teplé a slunečné počasí, první měsíc budu doma, hodně času strávím na koupališti, určitě budu pracovat na zahradě a chodit na procházky se psem. A v srpnu bych chtěla jet k moři. Krásné prázdniny!!! Dominika Trlicová, IX. A a Viktorie Fojtíková, IX. C
7
Pod lupou Jméno: Iva Zapletalová Znamení: Střelec Děti: Lenka (21 let), Iveta (18 let) Vašich 5 „nej“: – Kniha: knihy Michala Viewegha a Haliny Pawlovské – Film: Jak vytrhnout velrybě stoličku a Jak dostat tatínka do polepšovny – Sport: jsem sportovec více duší než tělem, ráda sleduji tenis a vrcholové sportovní soutěže – Jídlo: rajská omáčka nebo kuřecí řízek s bramborovým salátem – Historická postava: Ludvík XIV. Životní motto: Nikdy se netrap nad tím, co nemáš, co je daleko, raduj se z toho, co máš, co nemůžeš ztratit, a prožiješ krásně dlouhý život. • Jakou jste byla žákyní a studentkou? Ve škole jsem nikdy neměla žádné problémy, všechno jsem zvládala velice dobře, nemusela jsem se ani moc učit, protože jsem si většinou hodně pamatovala z hodin. Ráda vzpomínám na základní školu, na své učitele (mimochodem jsem byla žákyní naší školy), pravý studentský život mám pak spojený především s vysokou školou a bydlením na kolejích. • Váš oblíbený a neoblíbený předmět? Asi nikoho nepřekvapí, když řeknu, že mezi mé oblíbené předměty patřil český jazyk a hudební výchova, ale měla jsem ráda i dějepis, zeměpis, tělesnou výchovu, bavila mě matematika, mezi méně oblíbené předměty patřila fyzika a chemie. • Vzpomínáte si na svůj největší průšvih z dětství? I po dlouhém rozmýšlení mě žádný velký průšvih nenapadá. Takže buď mám špatnou paměť, nebo jsem byla vzorné dítě. • Co Vás spolehlivě rozesměje a zlepší Vám náladu? Rozesměje mě dobrý vtip, život přináší různé komické situace, někdy mě pobaví odpovědi žáků při zkoušení. Jeden příklad za všechny: Mezi operami A. Dvořáka žák uvedl operu Duté hlavy. Až po chvíli přemýšlení mi došlo, že si zaměnil název Tvrdé palice. • Jak nejraději trávíte chvíle volna? Nejraději jsem se svou rodinou, jezdíme na výlety nebo si třeba jen posedíme na zahradě. Dříve jsem hodně četla a bavilo mě hrát na klavír své skladby a filmové melodie. • Můžete uvést pouhých šest slov pro svou charakteristiku? Hodnotit sebe sama je hodně těžké, ale říká se, že každá žena by měla mít všech pět P. Tak jsem tedy Pohodová, Přátelská, Příjemná, Pečlivá, prostě „Perfektní“. 8
Jméno: Jindřich Šrubař Znamení: Panna Děti: Marek (16), Eva (14) – Kniha: všechny knížky od Jaroslava Foglara – Film: S tebou mě baví svět – Sport: cyklistika, turistika – Jídlo: vepřo – knedlo – zelo – Historická postava: Jan Žižka Životní motto: Když už člověk jednou je, tak má koukat, aby byl. A když kouká, aby byl a je, tak má být to, co je a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je. • Jakým jste byl žákem a studentem? Byl jsem údajně bezproblémovým a snaživým žákem. • Váš oblíbený a neoblíbený předmět? Oblíbený? Asi hudební výchova, nevadil mi český jazyk. Problémy jsem měl s matematikou, fyzikou, chemií. • Vzpomínáte si na svůj největší průšvih z dětství? Samozřejmě nějaké maléry byly, na ten největší si zrovna teď nevzpomenu. • Co Vás spolehlivě rozesměje a zlepší Vám náladu? Náladu mi vylepší třeba nějaká komedie či dobře podaný vtip, pokud jde o ty vtipy, neumím je vyprávět. • Jak nejraději trávíte chvíle volna? V klidu s rodinou nebo i o samotě nejraději někde v přírodě. • Můžete uvést pouhých šest slov pro svou charakteristiku? Ochota, pořádkumilovnost, málomluvnost, ostatní si ti, kdo mě trochu znají, dosadí už sami. Romana Srníková IX. C, Nikola Solařová IX. A
Ekostránky Jak se nám dařilo v ekotýmu v uplynulém školním roce? I když to pro nezasvěceného pozorovatele tak úplně nevypadá, pracoval náš ekotým na plné obrátky. Příští rok nás čeká obhajoba titulu Ekoškola, a tak jsme se snažili dotáhnout spoustu věcí. Dokonce za námi přijela z Prahy pracovnice sdružení Tereza (koordinuje program Ekoškola v ČR) a snažila se nám poradit, co na práci ekotýmu můžeme zlepšit. 9
Podařilo se nám pokračovat ve spolupráci s Ekoškolou v Hulíně, a to nejen návštěvou během měsíce září, ale také v zimním období při srovnávání spotřeby energie na vytápění obou škol. Zjistili jsme, že v Hulíně mají díky zateplení zdiva spotřebu energie přibližně poloviční. Obě školy jsou postaveny podle podobných projektů a fungují téměř stejnou dobu. Zapracovali jsme také na vylepšení podoby schodiště – zábradlí je natřené veselými barvami, které ladí se čtverci ve skleněné výplni chodeb, poblíž tělocvičny se zabydlely papírové postavy. Na školní zahradě přibyl nejen informační stojan a další hmyzí hotel, ale také hnízdní budky pro drobné ptactvo. Od září máme certifikovanou přírodní zahradu a 14. června jsme ji otevřeli veřejnosti. Členové ekotýmu vytvořili také několik plakátů, které podpořily sběr dosloužilých baterií. Těch jsme k recyklaci odevzdali přes 100kg. Pozadu nezůstal ani sběr papíru a hliníku. Zmapovali jsme, jak to vypadá u nás doma i ve škole s používáním ekologických čisticích prostředků, a připravili leták s mnoha postupy na ekologické čištění. Leták dostaly nejen naše paní uklízečky, ale také maminky. Své znalosti a dovednosti v jednotlivých oblastech jsme prověřili v rámci projektového dne, který se konal v souvislosti se Světovým dnem Ekoškol. Také v ekotýmu proběhlo několik změn. V září jsme vyzkoušeli volbu rolí, snažili jsme se zapojit více do vedení schůzek, pro nejmladší členy ekotýmu se konaly jednou za měsíc odpolední pracovní schůzky, důležité informace jsme vyvěsili na nové nástěnce. V září tvořilo školní ekotým celkem 33 žáků, ale ne všichni vydrželi celý rok. Velmi děkuji za spolupráci těm nejmladším – opravdu se moc snažili – a také těm, kteří se do aktivit ekotýmu zapojili nejvíce a byli oceněni na školní akademii. Ing. Jitka Vašinová
Víkend otevřených zahrad
10
U příležitosti celoevropské akce Víkend otevřených přírodních zahrad (14.–15. 6. 2014) byla ve vymezeném čase veřejnosti přístupná také naše školní zahrada. Komentovanou prohlídku zajistili členové školního ekotýmu, Filip Mikulík, Tadeáš Sladký, Nela Adámková a Viktorie Horyanská pod vedením paní učitelky Jitky Vašinové. Co mohli návštěvníci na zahradě vidět? Jako Ekoškola se snažíme na školní zahradě podporovat (od r. 2005 doposud) úzký vztah člověka k přírodě včetně ekologického přístupu k jejímu využívání. Plocha zahrady o výměře cca 2200 m2 je rozdělena podle způsobu využívání na několik různých částí s řadou zajímavých výukových prvků. A těch není málo – jmenujme například bylinkovou spirálu, kompost, hmyzí hotel, zeleninové záhony se smíšenými kulturami a mulčem, domečky pro škvory, hnízdní budky, krmítko a napajedlo pro ptáky, louku a další. Zvlášť zvídaví návštěvníci si vyzkoušeli své znalosti o léčivých rostlinách a jejich využití, ochutnali bylinkové šťávy i naše vlastní výpěstky. Škoda jen, že déšť ještě chvíli nepočkal.
Ing. Jitka Vašinová
Co jste možná nevěděli O výsledcích „přijímaček“ na střední školy Ve spolupráci s výchovnou poradkyní, paní učitelkou Barotovou, vám nabízíme malou statistiku výsledků letošního přijímacího řízení na střední školy. Od rozhodnutí, jaký studijní či učební obor si vybrat, k úspěšným přijímacím zkouškám a následnému přijetí (bohužel i nepřijetí) vede dlouhá, často trnitá cesta. Tu letos máme my, deváťáci, naštěstí za sebou a můžeme se pochlubit velmi dobrými výsledky. Ostatně podívejte se a posuďte sami. IX.A GYM – 5 ž. SŠ – 15 ž. OU – 5 ž.
IX.B GYM – 2 ž. SŠ – 14 ž. OU – 6 ž.
IX.C GYM – 5 ž. SŠ – 65 ž. OU – 3 ž.
Budoucím studentům gymnázií, středních škol i odborných učilišť (to abyste všichni rozuměli značkám v tabulce ☺) přejeme, ať se jim na nových školách daří co nejlépe! Aneta Štěpaníková, IX. A a Michaela Bílá, IX. C 11
Reportáže
(co, kdy, kde, jak?)
Východ Arabského poloostrova – Sultanát Omán Všichni už netrpělivě sedíme v křeslech kinosálu Sušil a čekáme na začátek dalšího ze skvělých audiovizuálních pořadů nám už dobře známých Pohodářů. Zanedlouho přichází pan Martin Dufek, se kterým se společně vydáme do světa plného exotiky, do východní části Arabského poloostrova. V zemi, která dýchá příběhy krásné a chytré Šahrazád, vládne sultán Qaboos bin Said a my se alespoň na chvíli ocitáme uprostřed dobrodružné cesty za poznáním jejích krás. Díky zasvěcenému výkladu zkušených cestovatelů a filmovému dokumentu sledujeme téměř v přímém přenosu úžasné záběry nezkrocené divoké přírody, podmořského světa i obyvatel nám tak vzdáleného a hlavně odlišného koutu této planety. Jiní lidé, jiné náboženství, neznámé pokrmy i vůně, ale také drzí velbloudi nebo milé ománské děti. Mě překvapily nádherné budovy a sochy, výzdoba, z níž přechází zrak, je ze zlata a vzácných kovů. Vůbec se tu prý nekrade, přesněji řečeno, nikdo se o to raději nepokouší, trestem by totiž bylo useknutí ruky… V Ománu s mnohotvárnou krajinou pouště, hor i oáz se nachází mnoho historických památek, s Pohodáři jsme navštívili i hrobku Joba, známé postavy z Bible. Přiblížili nám zdejší styl oblékání, viděli jsme třeba, jak se zavazuje turban, a dlouhé hábity pánům také slušeli. Dokonce jsme si je mohli po skončení sami vyzkoušet. A tak jsme odcházeli s pocitem, jako bychom v té zemi sami byli. Tereza Holíková, IX. C
Závěrečná Kurz společenské výchovy a tance utekl během jarních měsíců jako voda a nás čeká závěrečná hodina. Máme trému větší než jindy, protože za pár chvil vplujeme do „sálu“ a před ostřížími zraky svých rodičů a učitelů předvedeme své taneční umění. Zbývá doladit detaily a jde se na věc. Nervózně z balkonu pozoruji, jak přicházejí rodiče s fotoaparáty a kamerami v rukou. Rodinné sbírky se rozrostou o další povedené snímečky! Zaplněný sál pomalu utichá, čekáme seřazeni v malé tělocvičně a taneční mistr, pan Mědílek, se ujímá slova. A začínáme s blues, naštěstí. Brzy jej však vystřídá rázná polka, podle mě jeden z nejhorších tanců. Rychlá výměna partnerů a z bedýnek se ozve energický rytmus 12
chachy. Také rodiče konečně dostávají možnost, aby ukázali své pohybové dovednosti a zavzpomínali na svá taneční. Nevím, jak se to dařilo ostatním, ale na polku s tátou se vážně zapomenout nedá. Když maminky a tatínkové opustí parket, aby nám dali prostor pro další tanec, rozproudí nám krev živé country. Pak hudba zpomalí, což znamená jediné, je čas na waltz. Jako poslední přichází na řadu mamba, to nejnáročnější. Ale přece jen nejsme už úplní začátečníci a ukážeme v plné parádě, jaký v nás dřímá talent! Vysloužíme si potlesk a s úlevou můžeme vydechnout, je to za námi. Zároveň si ale říkám, škoda, že to netrvalo déle.
Nikola Šebestová, IX. B
Osvětim – hrůzy války Poslední květnové pondělí jsem se spolu se svými spolužáky ze všech 9. tříd zúčastnila vzdělávací exkurze Osvětim – svědomí lidstva. O největším koncentračním táboře, založeném nacisty za 2. světové války v blízkosti polského městečka Oświęcim, jsme základní informace získali již ve výuce dějepisu, ale ocitnout se na takovém místě, vidět je na vlastní oči, to je těžko popsatelné. Od prvního okamžiku po příjezdu zmizel úsměv z mé tváře a toho dne se již neobjevil. Mnohokrát mi přeběhl ledový mráz po zádech, když jsem si uvědomila, v jakých nepředstavitelných podmínkách tu museli lidé přežívat. Všude kolem byly samé ostnaté dráty pod elektrickým proudem, aby nikdo nemohl utéct, jež se často stávaly „vysvobozením"pro spoustu vězňů, kteří na nich raději dobrovolně ukončili své trápení. Strach, bolest, zoufalství, 13
smrt. Krutý hlad, nemoci, špína a plynové komory. Příšerné. Člověku se nechce uvěřit, co se zde odehrávalo. Tolik lidských osudů, tolik tragédií… Přemýšlím, jak se dnes často zabýváme naprostými hloupostmi, jak si nevážíme toho, co máme, jak mnoho věcí bereme jako samozřejmost. Přemýšlím nad svým životem. Přeju si, aby se nikdy nic podobného, o čem jsem právě slyšela, neopakovalo. Je to nepochopitelné. Strašlivé. Přesto nelituji, že jsem tady byla, i když se už nikdy nechci vrátit. Ale budu si vše pamatovat. Všichni jsme odjížděli zamlklí. Smutný zážitek. Michaela Bílá, IX. C
Česko sportuje Den dětí jsme na naší škole oslavili sportem. Naše třída, IX. A, byla vybrána, aby se podílela na realizaci olympijského víceboje pro žáky 2. – 5. ročníku v rámci celorepublikové akce Česko sportuje. Více než 150 dětí soutěžilo v těchto disciplínách: v běhu na 60 a 500 metrů, v hodu kriketovým míčkem, ve skoku dalekém z místa, v hlubokém předklonu a také ve výdrži ve shybu. Všechny výsledky se zapisovaly do kartiček, které s sebou malí atleti k jednotlivým stanovištím nosili, aby pak mohly být všechny údaje o jejich fyzické zdatnosti zaznamenány do výkonnostních tabulek. Pomáhali jsme nejen s organizací celého dopoledne, ale snažili jsme se soutěžící „borce“ povzbuzovat k co nejlepším výkonům, chválit je a motivovat. Jedinou kaňkou na olympijském sportování bylo chladné počasí s občasným deštíkem. Přesto jsme si všichni odnesli pěkné zážitky.
Anna Malíšková, IX. A 14
Beseda se spisovatelkou Znáte knížky Ivony Březinové? Holky na vodítku, Blonďatá Kerolajn, Básník v báglu, Držkou na rohožce, Pomeranče v podprsence, Začarovaná třída, Johanka z parku…? Někteří z vás určitě ano. Autorka píše pro děti a mládež všech věkových kategorií a za své knihy rozmanitých žánrů již získala řadu cen a nominací. I. Březinová často a ráda jezdí do škol a knihoven po celé České republice, aby na literárních besedách a veřejných čteních představila své knihy a mohla si o nich se svými čtenáři popovídat. Jednu z takových besed jsme jako žáci 7. r. v rámci výuky českého jazyka nedávno v bystřické knihovně navštívili. Spisovatelka nám představila svůj triptych Holky na vodítku, který tvoří knihy Jmenuji se Ester, Jmenuji se Alice, Jmenuji se Martina. Právě tyto knížky o problémech současných dívek patří k nejčtenějším a nejvýznamnějším. Ester, hrdinka 1. dílu,touží po samostatnosti a penězích, to ji přivede až k hracím automatům a gamblerství. Postupně ztrácí všechno a všechny a ocitá se v psychiatrické léčebně. Alice, nadaná studentka gymnázia, zase řeší své potíže útěkem k drogám, nevinný experiment vede však k závislosti a léčebně. Martina je dívka, která propadne anorexii a bulimii, aby dokázala své matce, že nikdy nebude obézní jako ona. Neuvědomuje si, že ji to může stát život. Autorka nám vyprávěla nejen o hlavních postavách, ale uváděla i další skutečné příběhy těžce závislých dětí, které sama ve výchovných ústavech poznala. Bylo to velmi zajímavé, poutavé i poučné. Klára Žůrková, VII. A
Londýnský deník Den první Tak a je to tady! Patřím k dvanácti odvážlivcům, které dnes, 2. června, čeká daleká cesta. Jejím cílem je několikadenní pobyt v hlavním městě Velké Británie, v Londýně. Na školní zájezd se těšíme jako malé děti. Brzy ráno jsme prvními cestujícími v našem autobuse, na jeho sedadlech strávíme příštích dvacet hodin. Vydáváme se napříč Českou republikou a přibývají nám další pasažéři, ZŠ Horní Jelení a Varnsdorf. Kilometry ubíhají, povídání a smích střídá únava s nudou. Německo se zdá nekonečné! Přes Belgii se dostáváme na území Francie a kolem čtvrté hodiny brzičko ráno jsme konečně v přístavu Calais. Dominika Trlicová, IX. A Den druhý Nový den se teprve probouzí. Procházíme pasovou kontrolou a z Calais nás už převáží trajekt přes kanál La Manche do přístavu Dover ve Velké Británii. Nemůžeme se dočkat, až uvidíme Londýn. Za chviličku tam budeme! Na dnešek máme bohatý program. Naše první kroky míří k Madam Tussauds do muzea voskových figurín. Doopravdy vypadají jako živé, jsem nadšená, jak je vše dokonalé, fotím se s mnoha světovými celebritami. A 4D promítání nemělo žádnou chybu. V královském městě na Temži nevynecháme ani Picadilly Circus, Hyde Park nebo Trafalgar Square. Počasí nám přeje, i díky tomu máme skvělý výhled při projížďce na London Eye, největším vyhlídkovém kole Evropy. Plni dojmů pak s napětím vyhlížíme „své“ anglické rodiny, u nichž budeme po skupinkách ubytováni. Naší hostitelkou je příjemná černoška, paní Rose Monroe. Ale teď honem na kutě a zítra vstříc novým zážitkům. Nela Adámková, IX. A 15
Den třetí Budíček! Paní Rose nám ke snídani nabídne čokoládové lupínky s mlékem. Cesta do centra tentokrát trvá dlouho, z oken autobusu pozorujeme všední den v ulicích velkoměsta. Vystupujeme u Harrods, nejznámějšího a asi i nejdražšího londýnského obchodního domu, nejdeme však nakupovat, ale zhlédnout střídání stráží k Buckinghamskému paláci. Máme velké štěstí, neboť nám ze zbrusu nového kočáru zamává samotná královna Alžběta II.! Vyzkoušíme i londýnské metro, vystoupíme na zastávce London Bridge a zamíříme k památnému Tower of London. Slavný Tower Bridge si pak fotografujeme z lodi, když plujeme po řece Temži ke královské observatoři v Greenwichi. Příležitost zvěčnit své nožky přímo na nultém poledníku využijeme snad všichni. Nadzemní dráhou (DLR)pak jedeme směr Oxford Street, což je dobře známá hlavní nákupní tepna Londýna. Mezi obrovskými nákupními centry i drobnými obchůdky pro nás jednoznačně vítězí Primark, kde strávíme celé své osobní volno. Po dobré večeři nezbývá než balit a spát, abychom načerpali nové síly. Viktorie Horyanská, IX. A
Den čtvrtý Hurá na výlet! Poslední den bude super! Konečně navštívíme Legoland! Jsme hodně nedočkaví, i když nás nejprve čeká hrad Windsor, v malebném a pro turisty atraktivním městečku, už se raději vidíme ve velkém zábavním parku. Windsor Castle – oficiální rezidence britské královské rodiny a druhý doposud obývaný hrad na světě, však za důkladnou obhlídku stojí. Když později po cestě zahlédneme postavičky z LEGO kostiček, je to jasné. Jsme na vytouženém místě. V parku, který byl otevřen v r. 1996, máte pocit, že musíte zkusit všechny atrakce. A hlavně tady příliš rychle utíká čas. Jak to má člověk stihnout! Skvělá zábava bohužel končí. Tečkou za naší londýnskou výpravou je vyhlídková plavba výletní lodí a my se pomalu s tímto nádherným městem loučíme. Aneta Štěpáníková, IX. A Den pátý Všude je tma a většina z nás pospává. Jen pár spolužáků ještě probírá své zážitky. Monotónní cesta v autobuse vyčerpává, a tak se nakonec víčka zavírají všem. Zdá se nám o Londýnu? 16
Najednou se rozsvítí světla a my zjistíme, že stojíme na benzinové stanici někde na německé půdě. Krátká přestávka sice osvěží, ale ne nadlouho. Před námi je ještě dlouhá cesta a únava nás brzy znovu hezky ukolébá. Ve Varnsdorfu se uvolní sedadla, když část našich spolucestujících vystoupí. Docela jim závidíme, že jsou už doma, kdežto my máme před sebou ještě stovky kilometrů. Pohodlně se natáhneme na jejich místa a sledujeme Rafťáky nebo Anděla Páně. Ještě pár hodin a dočkáme se. Vítáme se s rodiči a těšíme se domů. Na tento skvělý zájezd nikdy nezapomenu! A myslím, že nikdo z mých spolužáků. David Kulich, IX. A
Akademie očima diváka Sedím dnes, 18. června, v hledišti kinosálu Sušil a spolu s ostatními diváky mám možnost sledovat výsledky dlouhodobého úsilí všech účinkujících. Oceňuji veškerou snahu, dřinu, nové nápady a hlavně nadšení, které žáci vložili do nácviku vystoupení pro letošní školní akademii. Svou práci odvedli na výbornou. Ani chviličku jsem se nenudila, líbil se mi opravdu celý program, nejvíce vloni poprvé uvedená stínohra, hbité mažoretky a působivý hip hop tanec. Všichni byli skvělí, od nejmladších dětí, které jsou tak krásně bezprostřední, až po ty nejstarší, zkušené „herce“ a baviče. Milí spolužáci, máte můj velký obdiv, protože já bych na tom jevišti před početným obecenstvem neudělala snad ani krok.
Michaela Bílá, IX. A 17
Clickytipy Také máte pocit, že nám ten rok ve škole nějak moc rychle utekl? Před nedávnem jsme tvořili první číslo Clicku a tohle už je naše poslední. Prázdniny a léto jsou za dveřmi, proto bychom se s vámi rádi rozloučili novými songy, filmy i knížkami. Ať se vám líbí!
Hitparáda 5 Seconds of Summer – Don't Stop Avicii – Lay Me Down Lana Del Rey – Shades of Cool Shakira – La La La ft. Carlinhos Brown Jennifer Lopez - First Love
Filmový pás Divergence Je libo sci-fi se silnou dívčí hrdinkou? Tady je. Nacházíme se ve světě budoucnosti po apokalypse. Společnost je rozdělena do pěti frakcí, každá vyznává jiné hodnoty, jiné dobré vlastnosti – neohroženost, oddanost, sečtělost, upřímnost a mírumilovnost. Dohromady tvoří harmonický celek. Šestnáctiletá dívka jménem Tris má nejvyšší čas, aby se rozhodla, do které frakce bude patřit a zasvětí jí život. Test však ukáže, že je divergentní, má talent pro kteroukoli frakci. V tom okamžiku se stává pro celý systém nebezpečnou, její odlišnost je hrozbou. A hrozba se musí zlikvidovat! Hvězdy nám nepřály Láska a nemoc si nevybírají. Prostě přijdou. Hazel je sedmnáct a už tři roky bojuje se zákeřnou nemocí. Na sezení pro boj s rakovinou se seznámí s Augustem, klukem jejího věku. Neobyčejně si spolu rozumí, mají hodně společných zájmů i skvělý smysl pro humor. Sdílí své obavy z narůstajících zdravotních problémů i lásku ke knihám. Jak to s těmi dvěma všechno dopadne? Určitě si tento film natočený podle románové předlohy Johna Greena nenechte ujít!
18
Něco na čtení Nejsou to zrovna příznivé zprávy, léto prý bude deštivé a chladné. Držme si palce, aby se takový scénář nenaplnil, sedět celé dny doma se nikomu nechce. Knížka by mohla být příjemným společníkem v případě psího počasí, a tak zkuste třeba tyhle: Deník malého poseroutky Fakt smůla Gregovi fanoušci se dočkali. Osmý díl jedné z nejčtenějších knižních sérií Jeffa Kinneyho je čerstvou novinkou. V dalším ze svých deníků malý poseroutka vypráví o ztrátě nejlepšího kamaráda a o hledání nových přátel. Zdá se však, že se mu smůla lepí na paty. Jak dlouho ještě? Epochální výlety pana Broučka Snad vás neodradí čítankový autor a literatura předminulého století! Broučkiády Svatopluka Čecha sice mohou být pro méně zkušené čtenáře tvrdým oříškem, ale proč to nezkusit. Pražský měšťan Matěj Brouček, který má ze všeho nejraději stůl plný jídla a pití, se ocitá uprostřed husitské Prahy. Jaký je doopravdy „hrdina“ se zanedlouho samo ukáže.
Tereza Holíková a Nikola Šebestová, IX. B
Herní novinky Watch dogs Po dlouhé době vyšla před pár dny velmi očekávaná hra Watch dogs od firmy Ubisoft. Singleplayer je rozdělen na pět kapitol vždy s vlastním příběhem. Watch dogs není jako GTA a jediné, co mají tituly společného, je celková struktura herního světa jakožto městské akce. Díky Ubisoftu si jde svou vlastní cestou, přináší do hry své vlastní mechanismy a musím přiznat, že dost úspěšně. Na rozdíl od GTA navíc působí mnohem dospěleji a realisticky, což hře opravdu sedí. Celý děj se odehrává v Chicagu, kde hrajete za hlavního hrdinu jménem Aiden Pearce, který se dozvěděl něco, co se nikdy dozvědět neměl, a zapříčiní tak smrt své malé neteře. Zatímco se ústředni dějová linka točí kolem pomsty, hra se postupně rozšiřuje a větví. Na scénu vstupují nové postavy a přibývají vaše schopnosti, které si zlepšujete za své body získané v misích. Hra je opravdu skvělá a doporučuji ji těm, co mají rádi pořádnou akci. David Kočička, IX. C
Pro volnou chvilku Tentokrát naposled jsme pro věrné čtenáře připravily porci předprázdninového luštění s Nelou a Vikou. Naše redakce se s vámi letním číslem Clicku loučí. Doufáme, že jste s námi strávili příjemné chvilky a naše rébusy vás občas pěkně potrápily! 19
Osmisměrka Slova mohou být v těchto směrech ↑ ↓ → ← a navíc také diagonálně. Hledáte slova, která jsou v paprscích.
Hlavní města Zopakujte si hlavní města: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
Moldavska Číny Ekvádoru Spojeného Království Austrálie Itálie Egypta Japonska
Tajenka VÝROČNÍ – VÝČNÍ + KAT – AT + LOPUCH – LOPCH = Tajenka: _____ ________ ____ Nela Adámková a Viktorie Horyanská, IX. A 20
Vtípky (letní nášup) Blondýnka jela v létě do Krkonoš a to by bylo, aby se nepodívala k prameni Labe. Ten pohled ji však velmi rozrušil. „Proboha," vykřikla, „zavřete někdo tu vodu, než to tu celé vytopíte!" Turista jede vzadu v taxíku a chce se zeptat taxikáře na nějaké tipy, kam ve městě zajít. Nakloní se a poklepe řidiče na rameno. Ten hrozivě vykřikne, strhne volant, odrazí se od autobusu na chodník a zastaví těsně před obrovskou prosklenou výlohou. Turista, hodně vystrašený, se začne okamžitě omlouvat: „Pardon, pardon, netušil jsem, že jedno malé poklepání vás může takhle vyděsit." Taxikář se na něj otočí a zařve: „NIKDY! Už nikdy mi to nedělejte!!!" Pak se rozdýchá a povídá: „Není to úplně vaše vina. Víte, jsem dnes první den v nové práci a před tím jsem léta jezdil pohřebákem." Letuška: „Klid prosím, uklidněte se, to byla jen vzdušná jáma, naprostá normálka, no tak, můžete se klidně pustit těch opěradel, už je všechno v pořádku, dýchejte zhluboka. Ták, už je dobře? Výborně chlapci a já teď zajdu i za pasažéry, ano?“ Přijmou do firmy nového zaměstnance a vezme si ho do parády mistr: „Tak tady máš, mladíku, koště a půjdeš zamést halu." „Aha,“ škrábe se mistr na hlavě, „tak já ti to ukážu." „Představ si, že na víkend hlásili až třicetistupňová horka." „To není možné!" „Ale ano, 15 stupňů v sobotu a 15 stupňů v neděli!" Skot si koupil rádio a druhý den ho přinesl zpět do obchodu reklamovat. „Copak, nehraje?" divil se prodavač. „Ale jo, rádio hraje, ale ta kontrolka svítí tak slabě, že se při tom nedá vůbec číst." Ptá se malé hádě táty hada: „Tati, jsme jedovatí?" „Ne, proč se ptáš?" „Kousnul jsem se do jazyka." „Jaké dělá vaše paní pokroky ve vaření?" „Výborné, včera poprvé nepřipálila kuchařskou knihu!" „Haló, číšníku! Všiml jsem si, že jste mi k účtu připočetl i dnešní datum. Jak je to možné?" Číšník: „To víte, čas jsou peníze." Dominika Klimková a Šárka Martínková, IX. C 21
Loučení se školou v diamantu základka důležitá
zábavná
předává
připravuje
sbližuje
Díky
škole
hodně
vím.
Bere
nám
volný
čas.
nebaví
odrazuje hlučná
uspává náročná
spolužáci Anna Malíšková, IX. A
základka naše vychovává
jedinečná ovlivňuje
staví
Budu
připravený
na
život.
Už
se
nemohu
vrátit.
končí
nepromíjí povinná
rozděluje náročná
vzpomínky David Kulich, IX. A 22
základka tvořivá vychovává
veselá známkuje
vzdělává
Škola
mi
dala
vědomosti.
Budou
mi
chybět
spolužáci.
zatěžuje
nudí dlouhá
stresuje únavná
učitelé Dominika Klimková, IX. C
základka důležitá nabízí
potřebná seznamuje
rozvíjí
Poznala
jsem
skvělé
lidi.
Musíme
dost
brzy
vstávat.
vyčerpává
neubíhá obtížná
požaduje neoblíbená
vzdělání
Tereza Holíková, IX. B 23
Listování Škola snů Poznala jsem ji už v 6. ročníku. Můj starší bratr se tehdy rozhodoval o svém dalším studiu a přinesl domů katalogy středních škol. Její název – Střední škola polygrafická v Olomouci – mě zaujal na první pohled a já jsem zapátrala po dalších informacích. Od té doby jsem si začala více hrát s počítačovou grafikou, abych měla v budoucnu větší šanci projít v talentových zkouškách. Letos jsem si přihlášku na polygrafii opravdu podala a přijímačky docela zvládla. Bohužel na obor, o který jsem tolik stála, mě pro velký zájem uchazečů nevzali. Naštěstí mě zachránila má druhá přihláška – na stejnou škola a podobný obor. Už se těším na chvíli, kdy budu bloudit chodbou a každého se ptát, kde je ta a ta učebna. Doufám, že si střední školu užiju stejně jako tu základní a poznám nové zajímavé spolužáky, i když je jasné, jak moc mi ti současní budou chybět. Dominika Trlicová, IX. A Kam na střední? Mou vysněnou byla vždy škola cestovního ruchu. Představovala jsem si budoucnost, která by mě čekala. Vše jsem viděla růžově, ale přijímačky mě rázem vyléčily. Čekaly mě SCIO testy, moje noční můra. To, čeho jsem se nejvíc bála, se vyplnilo. Když jsem se dozvěděla, že mě nevzali, byl to šok! Všechny mé plány byly rázem fuč. Samozřejmě jsem měla podanou přihlášku i na druhou školu. Takovou tu „co kdyby náhodou", kam mě přijali na odvolání. Takže v září nastupuji na Obchodní akademii v Přerově a kdo ví, třeba se jednou k cestovnímu ruchu přece jen dostanu. Romana Srníková, IX. C Jako by to bylo včera, kdy jsem s nejistotou a trochou strachu vstoupila poprvé do budovy školy. Malá holčička s dvěma culíky a aktovkou větší než ona sama. A jaké jsou mé vzpomínky? Hezké. Se svou třídou jsem zažila nespočet dobrodružství, výletů nebo akcí. Ale pěkně popořadě. První třída byla nezapomenutelná. Hlavně kvůli naší paní učitelce Pagáčové, na kterou budu moc ráda vzpomínat. Každý den jsem chodila domů s úsměvem od ucha k uchu (ten se postupem času vytrácel) a vyprávěla mamince, co všechno jsem se ve škole naučila. Zbytek prvního stupně si, abych pravdu řekla, moc nepamatuji. Ovšem nástup na druhý mám v živé paměti do dnes. Všude velké učebny, nekonečné chodby, hromada učebnic a sešitů a neznámí učitelé, co vám budu povídat. Bylo to jiné. Postupem času nás začali někteří spolužáci opouštět a jiné jsme s nadšením vítali. Po všech nástrahách a občasných neshodách se z nás stal vážně skvělý kolektiv. Bude se mi po všech moc stýskat. A nyní stojím na konci své devítileté cesty. V září se ze mě stane opět ta malá holčička (tentokrát už bez copánků a s menšími obavami), kterou čeká nová cesta, nová budoucnost. Snad to bude škola snů. Anna Nesvadbová, IX. A 24
Asi jako každý budoucí středoškolák někdy přemýšlím, jaké změny mě čekají, až odejdu ze základní školy. Budeme snad místo věčného běhání v tělocviku chodit na bazén nebo do posilovny? Jaké možnosti nám nová škola poskytne? Noví spolužáci a učitelé, zkrátka nový začátek. Vstupujete do nového prostředí, oni neznají vás a vy zase neznáte je. Má to spoustu kladů i nevýhod. Nevíte, do čeho jdete. Ve své budoucí škole se rozhodně těším na novou třídu, kamarády a učitele, také bych se chtěla zúčastnit zájezdů a zahraničních pobytů. Konečně snad vylepším svou angličtinu a naučím se i další jazyk. Věřím, že se mi na nové škole bude líbit a najdu tam spoustu přátel. Nikola Šebestová, IX. B Nad perfektní školou jako takovou nemusím dlouho přemýšlet. Neměla by být ani moc velká, ani moc malá. Zkrátka tak akorát se spoustou zajímavých a odlišných lidí. V celé škole by mohl být přístup k wi-fi a namísto klasického psaní do sešitu by sloužily notebooky nebo tablety. Učitelský sbor by měl se žáky umět komunikovat a dát prostor pro vyjádření vlastního názoru. Neměl by být přehnaně náročný, ale zase abychom se něco naučili. Učivo by mělo být sestaveno z toho, co je důležité, protože, uznejme sami, učíme se toho zbytečně moc. Ale to už je jiná kapitola. Napadá mě toho ještě hodně, ovšem některé mé myšlenky jsou nejspíš nereálné. Jedno vím ale jistě. Z jedné takové „školy snů“ 26. června tohoto roku bohužel navždy odejdu… Michaela Bílá, IX. C
Prázdninová setkání Bylo to dávno, když si moje maminka našla přítele. A pak přišel čas, aby nás představil své rodině. Tehdy jsem poprvé potkala svou „nevlastní“, zároveň však nejlepší sestřenici. Je to jediný člověk, se kterým jsem se ještě nikdy v životě nepohádala. I dnes jsme si jedna druhé oporou. Velice se těším, až k nám o prázdninách opět přijede. Vždy si ten čas spolu hezky užijeme. A pevně věřím, že naše kamarádství i nadále vydrží. Aneta Štěpáníková, IX. A Byly to super prázdniny. Se sestřenicí jsme byly zrovna u dědy. V půlce týdne pro nás přijeli rodiče, ať se hned sbalíme, že letíme k moři, společně. Byla to myslím ta nejlepší dovolená. V půlce srpna 2009 jsme tedy odletěli na Djerbu, tuniský ostrov ležící ve Středozemním moři. Natálka je velmi společenská, proto mi bylo hned jasné, že poznáme nové kamarády. Brzy se vytvořila taková správná banda. Já, Natka, dvě nejlepší kamarádky z Liberce, frajírek, kterému jsem hodně rychle sestřelila hřebínek, jeho malá sestřička a ještě několik dalších dětí. Užili jsme si týden plný zábavy. Byl nás plný hotel. Občas jsme se potkali na pláži. Každé odpoledne jsme chodili do klubu a hráli tam hry. Po večeři jsme se účastnili animačních programů. Potom jsme bývali většinou u hotelového bazénu. Loučení nebylo vůbec snadné. Každý letěl jiným letadlem, holky do Prahy, Patrik s Lucinkou do Brna a my dvě do Ostravy. Poslední večer si pamatuji, jako by to bylo včera. Viktorie Horyanská, IX. A 25
Miluju prázdniny a hlavně ty u moře. Jezdíme k moři skoro každý rok. Většinou se tam seznámím s nějakými novými kamarády V paměti mi nejvíc utkvěly dvě dívky. Jsou to sestry, Terka je o rok mladší než já a s Veronikou máme stejný rok narození. Víc si ale rozumím s Terezou, Verča je někdy až příliš velká rozumbrada. Přestože přiletěly stejným letadlem jako my, začaly jsme spolu komunikovat až večer na animačním programu. Hned po prvním pozdravu jsme si padly do noty. Celý týden jsme my čtyři – já, můj dlouholetý kamarád Jirka, Tereza a Veronika – strávili společně a užili si spoustu zábavy. Holky ale bohužel bydlí až v Opočně, tudíž jsme neměli příležitost všichni se znovu vidět. S oběma děvčaty jsem stále v kontaktu přes sociální síť a čas od času si napíšeme nebo zavoláme. Jsem moc ráda, že jsem se s nimi potkala. Ráda se seznamuji s novými lidmi. Nela Adámková, IX. A Páni, to byla ale náhoda! Za setkání se sympatickou Slovenkou Veronikou bych vlastně měla poděkovat společnosti O2. Nebo jsme byly obě ve správný čas na správném místě? Tak nebo tak, poznaly jsme se na koupališti ve Štúrově. Znenadání se v jeho areálu objevilo obrovské auto a velká reklamní i prodejní akce zmíněné společnosti mohla začít. Lidé se o nabízené, údajně výhodné produkty živě zajímali a také nakupovali. Později přišla i výzva pro nás děti, abychom soutěžily o ceny. Nenechala jsem se dvakrát pobízet a do hry se zapojila. Mělo to však háček! Při vysvětlování pravidel jsem jako jediná nevěděla, co je to loptička. Pomoc přišla právě od Veroniky. Už si ani nepamatuji, kdo vlastně tenkrát vyhrál. My dvě jsme si okamžitě porozuměly a zbytek dovolené jsme prožiy společně. Dodnes si píšeme a těšíme se na naše další brzké setkání. Šárka Martínková, IX. C Svou kamarádku Ivetku znám už čtvrtým rokem, do loňských prázdnin však pouze přes internet. Poprvé jsme se potkaly až minulé léto. Měla bych vám ji představit. Jmenuje se Iveta, má 17 let a pochází z Havlíčkova Brodu. Poněvadž jsou naše města docela vzdálená, místem setkání bylo Brno. Už v autobuse jsem měla takový pocit strachu a nejistoty. Co když si nebudeme mít co říct? Anebo jí nepadnu do oka? Po chvilce čekání na nádraží jsem ji spatřila. Drobnou blondýnku s velkým úsměvem. S nadšením jsme se objaly a pak nám pusy jely a jely. Pořád jsme si měly o čem povídat. Všechny obavy, které jsem měla před naším srazem, byly rázem pryč. Ivetka je vážně fajn člověk. Získala si mě svým pozitivním přístupem k životu, protože ona si snad s ničím hlavu neláme. Zbytek dne jsme strávily v cukrárně a probraly snad všechny problémy dívčího světa. Bylo to příjemné setkání, které budu mít spjaté s prázdninami. Snad to vyjde i letos. Anna Nesvadbová, IX. A 26
Dopis na rozloučenou Vážení učitelé, školní rok právě končí a nám nejstarším nezbývá než se rozloučit. Nastal čas rekapitulace a malého ohlédnutí se zpět. Za sebe bych Vám všem chtěla poděkovat, především za Vaše umění naučit a také za trpělivost s námi, protože to ne vždy bylo lehké. Velmi oceňuji Váš nadhled a vstřícnost v náročnějších situacích. Dát žákům druhou šanci, to nedovede každý učitel, ale Vám na nás opravdu záleží, a tak jsme většinou tu možnost dostali. Mnohým z Vás děkuji za osobní přístup a zájem, který není vždy samozřejmý a opravdu potěší. Jistěže ne vždy bylo všechno růžové a zalité sluncem, ale kladné stránky vždy převažovaly. Jmenovitě bych chtěla poděkovat svým třídním učitelům – paní učitelce Růžičkové a panu učiteli Koláčkovi. Ráda budu vzpomínat i na paní učitelku Zapletalovou, Zicháčkovou nebo Barotovou. Všem Vám přeji, ať máte jen samé šikovné žáky a ať se Vám daří dobře. Tereza Holíková, IX. B Milá paní Horyanská, tímto dopisem se s Vámi chci rozloučit. A také poděkovat za to, že jste mě naučila něco nového a že jste mi vycházela vstříc, i když jsem se vždycky nechoval tak, jak bych měl. Byla s vámi legrace a vaše hodiny mě bavily. Cením si ty tři roky, co jste byla mou učitelkou zeměpisu a informatiky. Přeji Vám vše dobré, ještě jednou děkuji a možná někdy na shledanou. David Kočička, IX. C Drahá paní Pospíšilová, děkuji Vám za to, jak jste nás po ty dlouhé čtyři roky učila a zatím jste nad námi nezlomila hůl. Byla to jistě těžká práce, zvláště s některými žáky, ale vy jste to zvládla na výbornou a naučila jste nás matematiku tak jako nikdo. I když musím uznat, že v některých hodinách s Vámi jsem měla pocit, jako by se čas zastavil a mně se začaly klížit oči, ale nestávalo se to příliš často. Takže se nemusím už dopředu matematiky na střední škole hrozit. I když to tak někdy úplně nevypadá, mám matematiku s Vámi ráda. Anna Malíšková, IX. A Milá paní učitelko Zicháčková, možná už nebudu mít příležitost, abych Vám mohla osobně poděkovat za to, že jste si mě v tělesné výchově vzala na starost. Od přestupu z prvního na druhý stupeň, kdy se vyskytly mé zdravotní problémy, mě paní učitelky na ZŠ TGM v hodinách Tv nenechaly cvičit. Až po příchodu na tuto školu a díky Vám jsem s pohybem mohla začít. Za to jsem Vám moc vděčná, protože si můžu zlepšovat svou kondici. Hodně jste mě motivovala, že se člověk nikdy nesmí vzdát a musí bojovat. Za všechno moc děkuji, bude se mi stýskat. Dominika Klimková, IX. C 27
Drahá paní učitelko Pagáčová, od chvíle, co jsem se stal žáčkem poškoláčkem, uběhlo dlouhých devět let. Nyní, skoro na samém konci školní docházky, vzpomínám na to, co všechno jsem ve škole zažil, co všechno mě potkalo. Ty nejkrásnější vzpomínky mám na 1. a 2. třídu. A nebyla to ta nejlepší doba jen proto, že jsem poznal nové kamarády nebo dostával samé jedničky, bylo to díky Vám. S vámi jsme zažili ty nejhezčí okamžiky. Vždy jste nás vyslechla i poučila. Když to srovnám s ostatními našimi třídními učiteli, jste na prvním místě. Myslím, že nemluvím jen sám za sebe, ale za celou naši třídu. David Kulich, IX. A
Ti nejlepší Konec školního roku je samozřejmě příležitostí k hodnocení práce nás všech. Společných aktivit, skvělých výkonů, splněných úkolů a cílů. Jednoduše řečeno: našich úspěchů. Každoročně se i na stránkách Clicku můžete v naší minigalerii seznámit se jmény žáků, kteří naši školu příkladně reprezentovali v mnoha vědomostních či sportovních soutěžích a olympiádách.
Individuální ocenění: Tadeáš Sladký – VI. B Dominik Kocman – VI. A Bořivoj Žákovský – VII. A Natálie Čačalová – VII. B Tereza Neradilová – VII. B Jan Herman – VIII. A
Karolína Janáková – VIII. A Hynek Kaňa – VIII. A Josef Malant –VIII. B Pavla Hermanová –VIII. C Josef Hurt – VIII. C Sarai Mošťková – VIII. C 28
Mimořádné ocenění: Petr Kašpárek – VII. C
Dějepisci roku: Filip Mikulík – VI. B Václav Heryán – VII. C Kateřina Bučková – VIII. C Michal Kyjovský – IX. A Týmová ocenění: Redakce školního časopisu Click: Nela Adámková, Viktorie Horyanská, David Kulich, Anna Malíšková, Anna Nesvadbová – IX. A, Tereza Holíková – IX. B Školní ekotým: Jakub Neradil, Hana Nováková – IV. A, Miroslav Chadim, Petra Sedláčková – V. A, Filip Mikulík, Tadeáš Sladký – VI. B, Nikola Bryjová, Eliška Urbanczyková – VI. C, Nela Adámková, Viktorie Horyanská – IX. A Družstvo starších žákyň (přespolní běh): Viktorie Fojtíková – IX. C, Pavla Hermanová – VIII. C, Zdeňka Kulichová – VIII. A, Kateřina Sedláčková – IX. A, Aneta Štěpáníková – IX. A, Tereza Valouchová – VIII. B Družstvo starších žáků (volejbal): Jan Bubeník, Jan Herman, Daniel Dočkal – VIII. A, Josef Malant – VIII. B, Pavel Gabriel, Josef Hurt – VIII. C, David Kulich – IX. A, Jan Šimek – IX. C Družstvo mladších žáků (atletický čtyřboj): Tomáš Duda – VI. C, Dominik Kocman – VI. A, Jan Ondroušek – VII. B, Jan Herman – VIII. A, Josef Malant – VIII. B Top třída: VII. A – v celoroční soutěži tříd vyhlášené žákovskou radou dosáhla nejlepších výsledků. Gratulujeme!
29
Obsah Jen tak na okraj ........................................................................................................................... 3 Před prázdninami ........................................................................................................................ 4 Na slovíčko.................................................................................................................................... 5 Anketa........................................................................................................................................... 6 Pod lupou...................................................................................................................................... 8 Ekostránky ................................................................................................................................... 9 Jak se nám dařilo v ekotýmu v uplynulém školním roce?..................................................... 9 Víkend otevřených zahrad ................................................................................................... 10 Co jste možná nevěděli.............................................................................................................. 11 O výsledcích „přijímaček“ na střední školy ........................................................................ 11 Reportáže (co, kdy, kde, jak?).................................................................................................... 12 Východ Arabského poloostrova – Sultanát Omán .............................................................. 12 Závěrečná............................................................................................................................. 12 Osvětim – hrůzy války......................................................................................................... 13 Česko sportuje...................................................................................................................... 14 Beseda se spisovatelkou....................................................................................................... 15 Londýnský deník.................................................................................................................. 15 Akademie očima diváka....................................................................................................... 17 Clickytipy ................................................................................................................................... 18 Hitparáda.............................................................................................................................. 18 Filmový pás.......................................................................................................................... 18 Něco na čtení........................................................................................................................ 19 Herní novinky ...................................................................................................................... 19 Pro volnou chvilku..................................................................................................................... 19 Osmisměrka ......................................................................................................................... 20 Hlavní města ........................................................................................................................ 20 Tajenka................................................................................................................................. 20 Vtípky (letní nášup) ............................................................................................................. 21 Loučení se školou v diamantu .................................................................................................. 22 Listování ..................................................................................................................................... 24 Škola snů.............................................................................................................................. 24 Prázdninová setkání ............................................................................................................. 25 Dopis na rozloučenou .......................................................................................................... 27 Ti nejlepší ................................................................................................................................... 28
30
Redakční rada: Šéfredaktorka: Odpovědní redaktoři:
Anna Nesvadbová Tereza Holíková Viktorie Horyanská Anna Malíšková Výtvarný redaktor: David Kulich Fotografie: Anna Nesvadbová Nikola Solařová Dominika Trlicová + školní fotoarchiv Jazyková úprava: Mgr. Jasna Mikešková Grafická úprava a tisk: RNDr. Jitka Goczolová
Více informací najdete na www.zsbrat.cz
