Základní škola Kovářov, okres Písek 398 55 Kovářov 80 _________________________________________________________________________________
ŠKOLNÍ ŘÁD
I. II. III. IV. V.
Řád pro žáky Řád pro pracovníky školy Řád pro rodiče Řád hodnocení výsledků vzdělávání žáků Pokyny pro stravování ve školní jídelně
Schváleno pedagogickou radou dne 18.4.2005 Schváleno školskou radou dne 31.5.2005
-1-
I. ŘÁD PRO ŽÁKY A) Práva žáků Každý žák ZŠ Kovářov má následující práva:
1. Právo na vzdělání a na účast ve výuce podle rozvrhu. 2. Právo na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání. 3. Právo na zabezpečení přístupu k informacím a naopak právo na ochranu před informacemi, které škodí jeho pozitivnímu vývoji a nevhodně ovlivňují jeho morálku. 4. Právo na vyjádření vlastního názoru ve všech věcech, které se jeho vzdělávání týkají. Svůj názor musí vyjadřovat formou, která neodporuje zásadám slušnosti. 5. Právo na odvolání v rámci následujícího postupu: 1. Dotyčný učitel → 2. Třídní učitel → 3. Vedení školy. Na vyšší instanci se obrací žák v případě, že není spokojen s vyjádřením instance nižší. 6. Právo na ochranu před šikanováním, fyzickým nebo psychickým násilím, nedbalým zacházením, před jakoukoli diskriminací, před všemi formami sexuálního zneužívání a před kontaktem s narkotiky a psychotropními látkami. Svá oznámení může žák učinit i anonymně prostřednictvím Schránky důvěry. 7. Právo na poskytnutí pomoci v případě, že se ocitne v nesnázích nebo má nějaké problémy. 8. Právo na pomoc vyučujícího v případě, že neporozuměl učivu nebo potřebuje doplnit své vědomosti. 9. Právo na zvláštní péči v odůvodněných případech (v případě jakéhokoliv onemocnění, zdravotního postižení, v případě mimořádných schopností a talentu). 10. Právo na život a práci ve zdravém životním prostředí a na odstraňování škodlivin ze školního prostředí v rámci možností školy. 11. Právo na odpočinek a volný pohyb během přestávek po té části budovy, kde má žák učebnu. Za pěkného počasí může jít na odpočivnou plochu či hrát venku stolní tenis.
-2-
12. Právo zakládat v rámci školy samosprávné orgány, volit a být do nich volen, pracovat v nich a obracet se jejich prostřednictvím na ředitele školy.
B) Povinnosti žáků 1. Žáci jsou povinni řádně docházet do školy, řádně se vzdělávat a dodržovat školní řád a další pokyny a předpisy, s nimiž byli seznámeni. 2. Pro žáky přihlášené do ŠD se škola otevírá v 6.40, pro ostatní žáky v 7.20 hodin. 3. Žáci se přezouvají, oděv a obuv odkládají v šatně. Služba dbá, aby šatna byla neustále zamčená a v pořádku. 4. Žáci, kteří o volné hodině nejsou v ŠD, mohou vcházet do budovy 15 minut před začátkem odpolední výuky, do zvonění se zdržují v prostorách šaten. 5. Žáci, kteří jezdí do školy na kole, jsou povinni je uzamknout na místě k tomu určeném 6. Žák zdraví všechny dospělé osoby v budově školy. Ve třídě zdraví povstáním při zahájení každé hodiny. 7. Po zazvonění sedí všichni žáci v lavicích. Pokud se nedostaví vyučující do pěti minut po zvonění, oznámí starosta třídy tuto skutečnost v kanceláři školy. 8. Žáci nesmějí sami vstupovat do sborovny, kabinetů a ředitelny. 9. Platí přísný zákaz jakkoli manipulovat se školním zařízením, otevírat okna, pokud není přítomen vyučující a nedá-li k těmto úkonům příkaz. Je rovněž zakázáno nešetrně zacházet s nábytkem a vybavením školy. Toto platí pro všechny prostory školy - učebny, chodby, záchody atd. 10. Služba týdne dbá na čistotu, pořádek a na třídění odpadků. Odpovídá za čistě utřenou tabuli v průběhu vyučování a po něm. 11. V době polední přestávky a mimo vyučování se ve školní budově mohou zdržovat jen ti žáci, kteří jsou přihlášeni do ŠD nebo pracují na internetu. Mimo vyučování mohou děti vstupovat do školy jen v doprovodu vedoucího zájmového kroužku. Vedoucí zájmového kroužku si vyzvedává děti ze ŠD a předává osobně. 12. Do dílny a tělocvičny nevstupují žáci bez pedagogů. Na tělesnou výchovu, dílny a pozemky se žáci převlékají do zvláštních oděvů.
-3-
13. Po skončení vyučování se žák zdržuje v šatně jen po dobu nezbytně nutnou, přezuje se, oblékne a odchází z budovy. 14. Žáci dodržují pravidla slušného chování ke spolužákům a k dospělým, respektují pokyny všech vyučujících, vychovatelek ŠD a ostatních zaměstnanců školy. 15. Žáci nepoužívají hrubých a násilných slov, jsou ohleduplní k mladším a slabším spolužákům. Za zvlášť hrubé porušení školního řádu bude považováno jakékoli ponižování a šikanování. 16. Žáci nenosí do školy předměty nesouvisející s vyučováním. Zejména se jedná o drahé věci a předměty nebezpečné (nože, střelivo, výbušniny, jedovaté látky). Škola nenese odpovědnost za ztrátu nebo i poškození drahých předmětů. Peníze žáci neponechávají v taškách ani v šatnách, větší částky si mohou uložit u TU. Žákům je zakázáno nosit, držet, distribuovat a zneužívat návykové látky (drogy, alkohol, cigarety) v areálu školy, nesmí vstupovat do školy pod vlivem těchto látek. Porušení posledního ustanovení bude považováno za zvlášť hrubé porušení školního řádu. 17. Každé poškození nebo závadu v učebně hlásí žák vyučujícímu. Škodu nahradí ten, kdo ji způsobil, nezjistí-li se viník, pak celá třída. Při ztrátě učebnic opatří žák nové, při nadměrném poškození učebnic je povinen škodu napravit. Nové učebnice obdrží až po odevzdání všech učebnic z předchozího ročníku. 18. Nalezené věci odevzdávají žáci v kanceláři školy, ztrátu nějaké věci či peněz hlásí žák okamžitě vyučujícímu. Žáci dbají na dostatečné zajištění svých věcí – uzamykání šaten, uklízení věcí do tašek apod. Za zvlášť hrubé porušení školního řádu bude považována jakákoli krádež. 19. První den po příchodu do školy předloží žák třídnímu učiteli omluvenku v ŽK podepsanou rodičem. Z vyučování na jednu hodinu uvolňuje vyučující, na jeden den třídní učitel, na více dnů ředitel školy; uvolnění je možné pouze na základě písemné žádosti rodičů, kterou žák předloží předem. Z nepovinného vyučování, ze zájmových kroužků, ze ŠD se zařazení žáci omlouvají stejně jako z povinného vyučování. Během vyučování žák nesmí sám bez dovolení opustit školní budovu. 20. Žák zachovává čistotu i v okolí školy, školní jídelny a v areálu školního hřiště. Mimo školu se žák chová v souladu s pravidly slušného chování tak, aby nepoškozoval pověst svou, své rodiny a školy. 21. Každý úraz, poranění či nehodu, k nimž dojde během pobytu žáků ve školní budově nebo mimo budovu při školních akcích pořádaných školou, žák hlásí ihned vyučujícímu nebo pedagogickému dozoru. 22. Žák může do školy nosit mobilní telefon, škola však nenese za ztrátu a poškození odpovědnost. Žák může telefonovat nebo posílat zprávy SMS jedině mimo vyučování, během vyučování je mobil vypnutý.
-4-
II. ŘÁD PRO PRACOVNÍKY ŠKOLY A) Práva pracovníků školy Kromě práv, vyplývajících z ustanovení Zákoníku práce, mají pracovníci zejména tato další práva: 1. Právo vyjádřit vlastní názor. Za vyjádření vlastního názoru nesmí být pracovník postižen. 2. Právo na srozumitelné zdůvodnění opatření, přijatých vedením školy. 3. Právo na informace. Vedení školy musí na požádání poskytnout pracovníkovi na požádání veškeré informace, které se ho bezprostředně dotýkají a zároveň nejsou v rozporu s následujícím bodem tohoto řádu. 4. Právo na ochranu osobních údajů. Pracovník má právo na ochranu citlivých osobních údajů podle zákona číslo 101/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů, §4, písmeno b). Vedení školy se zavazuje bez souhlasu pracovníka neposkytnout nikomu výše uvedené údaje ani údaje o platových poměrech pracovníka. 5. Pracovníci školy mají právo volit členy školské rady a být voleni do školské rady.
B) Povinnosti pracovníků školy 1. Pracovníci školy se řídí Pracovním řádem pro zaměstnance škol a školských zařízení, popisy práce a rozhodnutím ředitele školy o rozvržení pracovní doby. 2. Pedagog je ve škole v době stanovené rozvrhem výuky, rozvrhem dozorů na chodbách a ve školní jídelně. Každou změnu v rozvrhu je nutno předem projednat se ředitelem školy a nahlásit zástupci ŘŠ. Odchází-li učitel s dětmi mimo školu, nahlásí to v kanceláři a zapíše vše do sešitu vycházek. Děti po skončení akce přivede. 3. Pedagog přichází do školy 15 minut (dozorující učitel 20 minut) před zahájením vyučování nebo výchovné práce podle vlastního rozvrhu, důsledně dodržuje vyučovací čas, během vyučování bez závažných důvodů neopouští třídu. Nemůže-li se pro nemoc či jiný závažný důvod dostavit do školy, ohlásí tuto okolnost včas (t.j. před zahájením vyučování) vedení školy. 4.
-5-
Učitel koná pedagogický dozor nad žáky ve škole před vyučováním, o přestávkách, po vyučování, při přechodu žáků do školní jídelny, šatny, na školní pozemek, na hřiště. Do tělocvičny, dílny, školní kuchyně a ostatních odborných pracoven, na hřiště a na pozemek vcházejí žáci pouze s vyučujícím, který osobně zodpovídá za bezpečnost žáků při přecházení. Během dvouhodinové výuky těchto předmětů zůstává učitel se žáky i v době přestávky. Učitelé l. stupně jsou o přestávkách ve třídě s dětmi - vyjma hlavní přestávky. Dozor ve školní jídelně nastupuje okamžitě po zazvonění na přestávku, ručí za pořádek a klid v jídelně, dohlíží na správné stravovací návyky žáků, obědvá až po skončení dozoru. 5. Pomůcky potřebné na vyučování si učitelé připravují tak, aby je měli při zahájení hodiny ve třídě. Není možné je připravovat dodatečně nebo pro ně posílat žáky v průběhu vyučování. Cenné přístroje a pomůcky si nosí učitel sám. Vyučující odpovídá za pořádek ve třídě. Učí-li poslední vyučovací hodinu, nechá upravit stolky a zvednout židle, zkontroluje uzavření oken, zhasnutí světel. Dohlédne na žáky při odchodu do šatny a na chodbu do jídelny. Vyučující l. a 2. třídy předávají děti po vzájemné dohodě vychovatelkám ŠD. 6. Během vyučování není povoleno posílat žáky mimo budovu, využívat žáky k osobním službám, svěřovat jim klíče od sborovny nebo kabinetů. 7. Na vyučování se učitelé připravují, při výběru učiva se řídí platnými učebními osnovami či vzdělávacími programy. 8. Učitelé pečlivě sledují absenci žáků, zapisují chybějící žáky vždy při první vyučovací hodině. Učitelé 6. - 9. ročníku kontrolují docházku každou hodinu. Z vyučování může být žák omluven pouze na základě písemné žádosti rodičů předložené předem. Na 1 vyučovací hodinu omlouvá žáka příslušný vyučující, na 1 den třídní učitel, a na dva a více dnů pouze ředitel školy. 9. Učitelé každodenně sledují týdenní plán práce a plán zastupování, na tvorbě týdenního plánu se každý pracovník podílí předáním svých podkladů a požadavků v kanceláři. 10. TK se denně ukládají - do stolku 1.stupeň, do PU 2. stupeň, TV jsou během školního roku uloženy u zástupce ŘŠ. Případné omyly v TK, KL a TV je nutno škrtnout tak, aby byly čitelné a poznamená se, kdo opravu provedl - celým příjmením a datem opravy. 11. Návštěvy rodičů přijímá učitel v předem dohodnutém termínu, nejedná s nimi během vyučování. Při řešení závažných problémů si přizve k jednání kolegu nebo člena vedení školy. 12. Učitel nesmí pověřit žáky manipulací s přístroji napojenými na el. proud (vyjma počítačů). Veškeré vybavení tříd spravují příslušní správci. 13. Všichni pracovníci jsou povinni vytvářet, dodržovat a kontrolovat podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků při jejich účasti na školní výuce a výchově. Drobné nedostatky související s bezpečností provozu zaznamenávají do knihy závad, závažné hlásí ihned řediteli školy. -6-
14. Při úrazu žáka zajistí jakýkoli pracovník školy první pomoc a lékařské ošetření, vyrozumí ŘŠ nebo ZŘŠ, informuje rodiče a zajistí sepsání záznamu o školním úrazu. 15. Účast na pedagogických radách, pracovních poradách a na informačních schůzkách s rodiči je pro povinná. Pokud se někdo nemůže zúčastnit, je povinen se omluvit a ve vlastním zájmu si zajistit veškeré informace a pokyny. 16. Při akcích konaných mimo školu zodpovídá za bezpečnost a ochranu zdraví žáků vedoucí akce, určený ředitelem školy (exkurze, výlety, kurzy), či příslušný pedagogický pracovník (filmová představení, vycházky, doprovod na soutěže…). U akcí, které mají charakter prvně jmenované skupiny, zažádá vedoucí akce písemně o povolení, prokazatelně seznámí žáky s bezpečnostními riziky a pravidly, v případě potřeby informuje písemně o detailech akce rodiče, po skončení akce provede vyúčtování. 17. Třídní učitel: a) koordinuje výchovnou práci všech vyučujících ve třídě; b) odpovídá za úplnost zápisů všech vyučujících v TK, jedenkrát týdně TK kontroluje, správnost potvrdí podpisem; c) zodpovídá za plnění povinností služby, zřizuje třídní samosprávu; d) má dokonalý přehled o žácích své třídy, pomáhá jim řešit jejich problémy, spolupracuje s rodiči, výchovným poradcem, PPP apod.; e) je zodpovědný za inventář své třídy, za správnost inventárního seznamu, veškeré požadavky na opravy inventáře zapisuje do knihy závad; f) je povinen zjišťovat příčiny absence žáků, neomluvenou absenci evidovat a činit příslušná opatření; g) podle potřeby organizuje třídní hodiny pro řešení třídních záležitostí a dalších specifických problémů třídy, datum konání a obsah TH zapíše do TK.
-7-
III. ŘÁD PRO RODIČE A) Práva rodičů 1. Rodič má právo na veškeré informace, týkající se bezprostředně jeho dítěte, zejména hodnocení jeho prospěchu a chování. K informování rodičů slouží žákovská knížka, třídní schůzky a individuální konzultační schůzky jednotlivých učitelů. Konzultační hodiny slouží k setkávání rodičů a učitelů po předchozím ohlášení (např. telefonickém). 2. Rodič má právo na zdůvodnění hodnocení jeho dítěte a kázeňských opatření, uplatněných vůči dítěti. Rodič má právo seznámit se s podklady, které k danému hodnocení vedly. 3. Rodič má právo si písemně nebo ústně stěžovat řediteli školy na postup pracovníka školy vůči jeho dítěti. Doporučuje se projednat předmět stížnosti nejprve s příslušným pracovníkem. 4. Rodič má právo si písemně nebo ústně stěžovat školské radě na postup ředitele školy vůči jeho dítěti. Doporučuje se projednat předmět stížnosti nejprve s ředitelem. 5. Rodič má právo se po předchozí dohodě s učitelem účastnit výuky jako pozorovatel. Rodič nesmí v takovém případě zasahovat do výuky, pokud se s učitelem nedohodne jinak. 6. Rodiče mají právo volit členy vedení občanského sdružení rodičů a školské rady a být voleni do těchto orgánů. 7. Rodiče mají právo na ochranu svých osobních údajů podle zákona číslo 101/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů, §4, písmeno a) a b), pokud je škole poskytnou.
B) Povinnosti rodičů 1. Rodič je povinen zajistit, aby žák docházel řádně do školy. 2. Rodič je v budově školy povinen jednat tak, aby nenarušoval výuku a další činnosti vyplývající ze základního poslání školy. 3. Pokud je rodič v budově školy v době vyučování tázán pracovníkem školy, je povinen se tomuto představit a objasnit účel své přítomnosti. 4. -8-
Je-li vyzván, je rodič povinen se dostavit na jednání o závažných otázkách týkajících se vzdělávání jeho dítěte. 5. Rodič je povinen zajistit svému dítěti podmínky pro pravidelnou domácí přípravu a kontrolovat její vykonávání alespoň v minimálním rozsahu stanoveném školou (tj. vypracovávání domácích úkolů). Rodič neručí za správnost domácích úkolů. 6. Rodič je povinen pravidelně kontrolovat žákovskou knížku, minimálně jednou měsíčně kontrolu stvrdí svým podpisem. 7. Rodič je povinen zajistit nápravu poškození zařízení školy, které jeho dítě zaviní úmyslně nebo činností, která je v rozporu se školním řádem, část I. (Řád pro žáky). 8. Rodič je povinen informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích dítěte či jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání. 9. Pokud chce rodič uvolnit své dítě z výuky z rodinných, rekreačních či jiných důvodů, je povinen svou žádost předložit předem a písemně. V případě nemoci omlouvá své dítě telefonicky nejpozději do tří dnů. Dále zajistí, aby žák přinesl omluvenku v žákovské knížce již první den po příchodu do školy. Rodiče žáků 1.stupně si vyzvedávají své děti v průběhu vyučování osobně.
-9-
IV. ŘÁD HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ
I. Zásady hodnocení 1. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen učitel) uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. 2. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkové a mentální úrovni žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. 3. Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce objektivně, snaží se nepodléhat subjektivním vlivům. 4. Při hodnocení dodržuje učitel tyto zásady: • v případě rozsáhlejšího či závažnějšího prověřování znalostí informuje žáky o jeho termínu a obsahu, • seznámí žáky s kritérii hodnocení (body, počet chyb, požadavky apod.) • neklasifikuje žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden, • za účel zkoušení nepovažuje nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí, • před prověřováním znalostí dopřeje žákům dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva.
II. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci 1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky : a) soustavným diagnostickým pozorováním žáka, b) soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování, c) různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktickými testy, d) kontrolními písemnými pracemi a předepsanými praktickými zkouškami, e) analýzou různých činností žáka, f) rozborem různých typů sebehodnocení žáka, g) konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s pracovníky PPP, h) rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka.
- 10 -
III. Hodnocení chování 1. Chování žáků se na vysvědčení hodnotí klasifikačním stupněm: 1.1. Stupeň 1 (velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. 1.2. Stupeň 2 (uspokojivé) Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školnímu řádu; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. 1.3. Stupeň 3 (neuspokojivé) Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Provede hrubý slovní nebo úmyslný fyzický útok vůči pracovníkům školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků. 2. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě. Pokud třídní učitel tento postup nedodrží, mají možnost podat návrh na pedagogické radě i další vyučující. 3. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná. 4. K hodnocení chování žáka lze využít také výchovná opatření - pochvaly a kázeňská opatření. 4.1. Stupnice pochval: 4.1.1. Pochvala učitele – uděluje do žákovské knížky kterýkoli vyučující, zpravidla za školní iniciativu či příkladné plnění úkolů, nezapisuje se do dokumentace školy. 4.1.2. Pochvala třídního učitele – uděluje písemnou formou třídní učitel na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících a po projednání s ředitelem, zpravidla za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci, zapisuje se do dokumentace školy. 4.1.3. Pochvala ředitele školy – uděluje ředitel školy na základě vlastního rozhodnutí či na základě podnětu jiné osoby po projednání v pedagogické radě, důvodem k udělení může být mimořádný projev lidskosti, občanské a školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin či dlouhodobá mimořádně úspěšná práce a reprezentace školy, zapisuje se do dokumentace školy a na vysvědčení. 4.2. Stupnice kázeňských opatření:
- 11 -
4.2.1. Napomenutí třídního učitele - uděluje třídní učitel do žákovské knížky a oznámí řediteli školy, zpravidla za jednorázové porušení školního řádu či opakované drobné přestupky, zapisuje se do dokumentace školy. 4.2.2. Třídní důtka - uděluje písemnou formou třídní učitel a oznámí řediteli školy, zpravidla za opakované porušení školního řádu či závažnější porušení školního řádu, zapisuje se do dokumentace školy. 4.2.3. Ředitelská důtka - uděluje ředitel školy písemnou formou po projednání v pedagogické radě, zpravidla za opakované porušení školního řádu a po předchozím udělení důtky nižšího stupně nebo za závažné porušení školního řádu, zapisuje se do dokumentace školy. 4.3. Obdržel-li žák v určitém pololetí nějaký typ důtky, nesmí již v témž pololetí znovu obdržet důtku stejného nebo nižšího stupně.
IV. Hodnocení prospěchu 1. Prospěch žáků a výchovně vzdělávací výsledky se ve všech vyučovacích předmětech klasifikují těmito stupni: 1.1. Stupeň 1 (výborný) Žák samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. 1.2. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. 1.3. Stupeň 3 (dobrý) Žák se v uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů dopouští chyb. Má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. - 12 -
1.4. Stupeň 4 (dostatečný) Žák činí v uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. Má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Projevuje snahu. 1.5. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák činí v uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Požadované poznatky si neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. 2. Kritéria pro klasifikaci v předmětech určitého typu jsou následující: 2.1. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika a při klasifikaci se v souladu s požadavky vzdělávacího programu hodnotí: • ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti, • schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí, • kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost, • aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim, • přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu, • kvalita výsledků činností, • osvojení účinných metod samostatného studia. 2.2. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření Převahu praktického zaměření mají pracovní činnosti, praktika, technické činnosti, domácnost apod. a při klasifikaci se v souladu s požadavky vzdělávacího programu hodnotí: • vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem, • osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce, • využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech, • připravenost na výuku (pomůcky, materiál…) • aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech, • kvalita výsledků činností, • organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti, • dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí, • hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci, • obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel. - 13 -
2.3. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná výchova, výchova ke zdraví (rodinná výchova), občanská výchova a při klasifikaci se v souladu s požadavky vzdělávacího programu v hodnotí: • stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu, • osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace, • poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti, • kvalita projevu, • vytváření postojů, návyků, názorů, • vztah žáka k činnostem a zájem o ně, • připravenost na výuku (pomůcky, materiál…) • estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice, v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví. 3. 3.1. U náročnějších písemných prací a zkoušení na 1.stupni zpravidla platí, že: • stupněm 1 je hodnocen žák, pokud zvládne alespoň 90% požadovaných výkonů. • stupněm 2 je hodnocen žák, pokud zvládne alespoň 75% požadovaných výkonů. • stupněm 3 je hodnocen žák, pokud zvládne alespoň 50% požadovaných výkonů. • stupněm 4 je hodnocen žák, pokud zvládne alespoň 25% požadovaných výkonů. • stupněm 5 je hodnocen žák, pokud zvládne méně než 25% požadovaných výkonů. 3.2. U náročnějších písemných prací a zkoušení na 2.stupni zpravidla platí, že: • stupněm 1 je hodnocen žák, pokud zvládne alespoň 90% požadovaných výkonů. • stupněm 2 je hodnocen žák, pokud zvládne alespoň 70% požadovaných výkonů. • stupněm 3 je hodnocen žák, pokud zvládne alespoň 40-50% požadovaných výkonů. • stupněm 4 je hodnocen žák, pokud zvládne alespoň 15% požadovaných výkonů. • stupněm 5 je hodnocen žák, pokud zvládne méně než 15% požadovaných výkonů. 4. U menších, dílčích zkoušení a testů (pětiminutovky, kontrola slovní zásoby apod.) je možno zavést odlišný, obvykle přísnější systém známkování. 5. Prověrky a písemné testy trvají obvykle méně než 25 minut. Písemnou práci delší než 25 minut mohou žáci psát nejvýše 1x v jednom dni a musí být s termínem předem seznámeni. 6. V předmětech český jazyk a matematika žáci všech ročníků s výjimkou prvního až třetího píší na konci každého čtvrtletí čtvrtletní práci, obvykle v délce 45 minut. 7. U předmětů převážně teoretického zaměření (viz 2.1.) musí být žák klasifikován za pololetí vždy alespoň pětkrát. 8. U předmětů převážně praktického a výchovného zaměření (viz 2.2., 2.3.) musí být žák klasifikován za pololetí vždy alespoň dvakrát. Vyučující může zvolit zcela odlišný způsob stanovení výsledné známky (např. vyšší důraz na hodnocení aktivity, kladného vztahu k danému předmětu apod.). V tom případě je povinen s ním prokazatelně seznámit žáky na začátku školního roku. - 14 -
9. Pokud žák v daném pololetí je přítomen na méně než 60% vyučovacích hodin daného předmětu nebo nemá dostatečný počet známek, proběhne schůzka vyučujícího s rodiči žáka, na níž se dohodnou podmínky, za kterých žák může být v řádném termínu klasifikován. Pokud schůzka neproběhne nebo nedojde k dohodě, je klasifikace odložena, popřípadě žák není klasifikován. 10. Známky se žákům zapisují do žákovské knížky. V žákovských knížkách nejsou povoleny mínusy, plusy ani jiné doplňkové známky. Vyučující každého předmětu je zodpovědný za včasný zápis známek (v nejbližším možném termínu) a úplnost zapsaných známek.Vyučující je povinen vést si pečlivě vlastní evidenci, na jejímž základě lze kdykoli zkontrolovat správnost známek, uvedených v ŽK. 13. V případě, že ve čtvrtletí, v pololetí nebo při závěrečné klasifikaci hrozí žákovi z některého předmětu stupeň 5, nebo zhorší-li se žák v daném období alespoň o dva stupně, je vyučující povinen prokazatelným způsobem a včas informovat o dané skutečnosti rodiče žáka.
V. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků 1. Sebehodnocení žáka slouží k tomu, aby si žák sám uvědomoval, jaké učivo a dovednosti ovládá a v jaké míře. Významným cílem sebehodnocení je také snaha naučit žáka objektivně hodnotit výsledky své práce, nepřeceňovat se ani se nepodceňovat. 2. Sebehodnocení se provádí od první do deváté třídy, ovšem forma, frekvence a rozbor výsledků odpovídá vždy věku a schopnostem žáků příslušného ročníku. 3. Od 1. do 3.třídy je garantem sebehodnocení třídní učitel, od 4. do 9.třídy je sebehodnocení zaměřeno spíše předmětově a zodpovídá za něj každý vyučující v rámci svého předmětu. 4. Sebehodnocení provádí žáci jednak příležitostně v případě ústního zkoušení, referátů či rozsáhlejších samostatných prací a úkolů, jednak pravidelně v rámci předmětů převážně teoretického zaměření, a to alespoň jedenkrát měsíčně či po probrání uceleného tematického celku podle způsobu stanoveného učitelem.
VI. Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 1. U žáka se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním či sociálním znevýhodněním se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení či znevýhodnění. 2. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků či lékařských doporučení a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů.
- 15 -
3. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá postižení či znevýhodnění negativní vliv. 4. Dětem a žákům, u nichž jsou diagnostikovány vývojové poruchy učení, je nezbytné po celou dobu docházky do školy věnovat speciální pozornost a péči. 4.1. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům. 4.2. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. 4.3. Děti, u kterých je diagnostikována dyslexie nebo dysortografie, mohou být se souhlasem rodičů během celého jejich vzdělávání hodnoceny z mateřského jazyka a z jiných jazyků slovně U dětí s diagnostikovanou dyskalkulií bude totéž platit pro matematiku a další předměty, kde výsledky mohou být touto poruchou ovlivněny. Dítě lze hodnotit dítě slovně (průběžně i na vysvědčení) po dohodě s rodiči a odborníkem prakticky ve všech předmětech, do nichž se porucha promítá. Jakmile žák překoná nejvýraznější obtíže, je vhodné postupně přecházet k běžné klasifikaci. Klasifikovat lze i známkou s tím, že se specifická porucha dítěte vezme v úvahu. Při uplatňování všech těchto možností vyučující postupují velmi individuálně, s využitím všech dostupných informací, zejména informací z odborných vyšetření a ve spolupráci s rodiči. 5. V případě potřeby se pro dítě se speciálními vzdělávacími potřebami vypracuje individuální vzdělávací plán, který se může radikálně lišit od výuky v daném postupném ročníku, přitom však bude poskytovat dítěti v příslušných předmětech ucelené a dítětem zvládnutelné základy. Individuální plány mají charakter smlouvy mezi vedením školy, vyučujícím(i) školským poradenským zařízením a rodiči dítěte; jejich obsah je stanoven vyhláškou. Individuální vzdělávací plán lze vypracovat také v případě žáků mimořádně nadaných. 7. V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb. 8. Slovní hodnocení musí splňovat zejména tato kritéria: a) věcnost (tj. zabývá se podstatnými jevy), b) srozumitelnost (tj. odpovídá ve svých formulacích věku žáka), c) úplnost (tj. nepomine žádnou podstatnou informaci), d) pozitivní formulace (tj. kladně motivuje žáky). 9. Slovní hodnocení popisuje zejména: a) konkrétní dosaženou úroveň znalostí a dovedností ve vztahu k očekávaným výstupům, cílům a kompetencím v rámci jednotlivých předmětů, b) žákovy pokroky v hodnoceném období, c) vztah žáka k jednotlivým předmětům a činnostem, d) aktivitu žáka při výuce, e) komunikační schopnosti žáka. - 16 -
VII. Komisionální a opravné zkoušky 1. Má-li rodič pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém s rodičem. 2. Komise pro komisionální přezkoušení je tříčlenná, jmenuje ji ředitel školy (krajský úřad) a tvoří ji: a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel (krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy), b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. 3. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním a vyjádří se stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení písemnou formou žákovi a rodičovi. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. 4. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. 5. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení. 6. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. 7. Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník a kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky. 8. Pro složení komise pro opravnou zkoušku a její činnost platí obdobně ustanovení odst. 2 až 6. 9. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. 10. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku. - 17 -
V. POKYNY PRO STRAVOVÁNÍ VE ŠKOLNÍ JÍDELNĚ 1. Veškeré záležitosti spojené s odběrem, přihlašováním a odhlašováním obědů vyřizuje vedoucí školní jídelny ve své kanceláři od 10:30 do 14:30. 2. Oběd je možno přihlásit nebo odhlásit osobně v kanceláři ŠJ, prostřednictvím žáka přímo u výdejního okénka či telefonicky 24 hodin předem, nejpozději do 13:30 předchozího dne. 3. Výdej jídla probíhá: • pro cizí strávníky od 10:30 do 11:00, • pro žáky a zaměstnance školy od 11:00 do 13:30 ve školní jídelně, • při onemocnění žáka pouze v první den nemoci vždy v celou hodinu: 11:00, 12:00, 13:00. 4. Pokud žák zapomene kartu a má oběd objednán, zařadí se na konec fronty, zapíše se do sešitu u výdejního okénka a teprve potom mu oběd bude vydán. V případě, že žák nepřinese kartu třikrát za sebou, je nucen koupit si novou. Pokud tak neučiní, bude mu oběd odhlášen a kontaktováni rodiče. 5. Ztrátu karty musí žák ihned nahlásit vedoucí školní jídelny. Nalezenou kartu žák či kdokoli jiný odevzdá v kanceláři školy nebo ve školní jídelně. 6. Obědy jsou placeny následujícím způsobem: • cizí strávníci dle domluvy s vedoucí ŠJ, • žáci a zaměstnanci formou inkasa (bezhotovostní způsob platby), • rodiče žáků během prvního týdne v měsíci (hotovostní způsob platby).
VI. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 1. Tento školní řád nabývá platnosti dnem, kdy jej schválí pedagogická a školská rada. 2. Účinnosti nabývá dnem 1.9.2005. 3. Tento řád bude vyvěšen na chodbě školy, ve sborovně školy a na webových stránkách školy. 4. Zaměstnanci budou s tímto řádem seznámeni na poradě, žáci s ním budou seznámeni třídními učiteli na třídnické hodině, rodiče budou informováni o vydání řádu školním zpravodajem. 5. Případné změny budou prováděny formou číslovaných písemných dodatků, které tvoří součást tohoto předpisu. Mgr. Libor Mandovec, ředitel školy
V Kovářově dne 1.4.2005
- 18 -
