ŠKOLNÍ ŘÁD
VI.
KLASIFIKAČNÍ
ŘÁD
I. Pravidla hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou
II. Stupně hodnocení prospěchu a chování při použití klasifikace
III.Opravné zkoušky
IV.Způsob získávání podkladů pro hodnocení
V. Hodnocení chování
VI.Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
VII.Nadaní žáci
VIII.Pravidla pro hodnocení žáků
-2I. Pravidla hodnocení průběhu a výsledku vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou 1. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen klasifikace), slovně nebo kombinací obou způsobů. O použití jiného způsobu než klasifikace rozhodne ředitel školy na základě návrhu učitele a se souhlasem zákonného zástupce žáka. 2. Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení. Za 1.pololetí lze vydat výpis z vysvědčení. 3. Škola převede klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. 4. V posledním roce povinné školní docházky vydá škola žákovi výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl cílů vzdělávání stanovených v § 44 Školského zákona. V pátém a sedmém ročníku základního vzdělávání vydá škola výstupní hodnocení žákovi, který se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole. Pokud se žák hlásí na školu, kde je požadována talentová zkouška, vydá škola výstupní hodnocení do 30.10. 5. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci 2. pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených RVP a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák 1. stupně ZŠ, který již v rámci 1. stupně opakoval očník, a žák 2. stupně, který již v rámci 2. stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch žáka. 6. Žák opakuje ročník, pokud na konci 2.pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen.To neplatí o žákovi, který na daném stupni již jednou ročník opakoval.Tomuto žákovi může ředitel školy povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů. 7. Nelze-li žáka hodnotit na konci 1.pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení 1.pololetí.Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za 1.pololetí nehodnotí. 8. Nelze-li žáka hodnotit na konci 2.pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín,a to tak,aby hodnocení za 2.pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září dalšího školního roku.V období měsíce září navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popř.znovu 9.roč. 9. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci 1.nebo 2.pol., může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka.Je-li vyučujícím žáka v daném předmětu řed.školy, žádá se krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti.
-310. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci 2.pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen,povolit na žádost zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti 11. Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. 12. Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné osoby po projednání v pedagogické radě udělit žákovi pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. 13. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících po projednání s ředitelem školy udělit žákovi pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. 14. Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit kázeňské opatření : a) -
napomenutí třídního učitele (zápis do žákovské knížky) časté zapomínání školních pomůcek neplnění domácí přípravy hrubé vystupování vůči druhé osobě svévolné opouštění pracovního místa při výuce narušování výuky výkřiky
b) důtku třídního učitele (písemné sdělení zákonným zástupcům žáka) - opakované porušování školního řádu :viz bod a) c) -
důtku ředitele školy (dopis zákonným zástupcům žáka podepsaný ředitelem školy) neúnosné porušování školního řádu (zapomínání pomůcek, domácích úkolů) neúnosné hrubé vystupování vůči druhé osobě ničení školního majetku svévolné opuštění třídy, popř.školy
15. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné porušení povinností stanovených Školským zákonem. 16. Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele.Důtku ředitele školy lze uložit pouze po projednání v pedagogické radě. 17. Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.
18. Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy.Na vysvědčení se zaznamenávají pouze pochvaly a jiná ocenění.
-4-
II.Stupně hodnocení prospěchu a chování při použití klasifikace 1. Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se hodnotí na vysvědčení stupni: a) 1 - velmi dobré b) 2 - uspokojivé c) 3 - neuspokojivé 2. Výsledky vzdělávání žáků v jednotlivých povinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se hodnotí na vysvědčení stupněm prospěchu: a) b) c) d) e)
12345-
výborný chvalitebný dobrý dostatečný nedostatečný
3. Při hodnocení touto stupnicí jsou výsledky vzdělávání a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům dle učebních osnov jednotlivých předmětů, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka.Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech ovlivňujících výkon. 4. Na vysvědčení se při zápisu klasifikace na 1.stupni použije číslice, na 2.stupni slovní označení stupně. 5. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení označuje stupni: a) prospěl (a) s vyznamenáním b) prospěl(a) c) neprospěl(a) 6. Žák je hodnocen stupněm : a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný
-57. Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: a) pracoval (a) úspěšně b) pracoval (a)
III. Opravné zkoušky 1. Žáci, kteří na konci 2. pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření a na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, konají opravné zkoušky.
2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu dle rozhodnutí ředitele školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. 3. Opravné zkoušky jsou komisionální. O opravné zkoušce se pořizuje protokol. 4. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může řed. školy stanovit žákovi náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popř. znovu do 9. ročníku.
IV. Způsob získávání podkladů pro hodnocení 1. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. 2. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, zdůvodněné, odborně správné, doložitelné. 3. Podklady pro klasifikaci získávají vyučující soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jejich výkonů a připravenosti na vyučování různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků, konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby s odbornými pracovníky (psychologickými, zdravotními). 4. Žák 2. - 9. ročníku musí mít z každého předmětu alespoň dvě známky za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení.Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období (pololetí). Žáci nejsou zkoušeni ústně z látky za celé pololetí. 5. Zkoušení je prováděno před kolektivem třídy.Individuální přezkušování mimo třídu je nepřípustné.Výjimka je možná jen při diagnostikované poruše, kdy je tento způsob jasně doporučen ve zprávě psychologa.
-66. Učitel oznamuje žákovi výsledek klasifikace se zdůvodněním, ve kterém poukáže na klady a nedostatky. Po ústním zkoušení oznámí klasifikaci ihned.Výsledek písemných zkoušek a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje všechny známky brané v úvahu při klasifikaci prostřednictvím žákovské knížky zákonným zástupcům. 7. Kontrolní písemné práce jsou rozvrženy rovnoměrně na celý školní rok. 8. O termínu písemné zkoušky delší než 25 minut informuje učitel žáky předem. Ostatní vyučující jsou o tom informováni zápisem do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat pouze jednu písemnou zkoušku daného charakteru. 9. Učitel vede evidenci o klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní nebo písemné zkoušení apod.). V případě dlouhodobé nepřítomnosti či rozvázání pracovního poměru v průběhu klasif. období předá záznamy o klasifikaci žáků zastupujícímu učiteli nebo řediteli školy. 10. Vyučující zajistí zapsání známek do třídního katalogu (katalogového listu) žáka. 11. Klasifikační stupeň určí učitel vyučující daný předmět. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí instituce, kde byl žák umístěn. Žák se znovu nepřezkušuje. 12. Při určování stupně prospěchu na konci klasifikačního období se hodnotí učební výsledky za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu není průměrem známek.Výsledná známka musí odpovídat známkám, které žák získal a které byly sděleny zákonným zástupcům. 13. K projednávání hodnocení žáků (prospěch a chování) jsou určeny pedagogické rady pro každé čtvrtletí školního roku.Před jednáním pedagogické rady na konci 1.a 2.pololetí zapíší učitelé příslušných předmětů klasifikaci do dokumentace a připraví návrhy na klasifikaci v náhradním termínu,popř.na opravné zkoušky ve 2.pololetí. 14. Zákonný zástupce žáka je v 1.a 3.čtvrtletí informován o prospěchu a chování žáka písemně prostřednictvím žákovské knížky. Na konci 1. a 2. pololetí je žáku vydáno vysvědčení. 15. Informace jsou zákonným zástupcům předávány zpravidla při osobním jednání na třídních schůzkách, při konzultačních hodinách, popř. při individuálních návštěvách ve škole. Údaje o klasifikaci jsou podávány pouze zástupcům žáka,nikoliv veřejně. 16. V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka nebo jeho chování informuje vyučující zákonné zástupce bezprostředně a prokazatelným způsobem. 17. Učitelé uschovávají písemné nebo grafické práce, které sloužily jako podklad klasifikace, po dobu celého školního roku. Opravené písemné práce se předkládají žákům a na požádání zákonným zástupcům.
-718. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu: - neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden - účelem zkoušení je hodnocení toho, co žák umí, a nikoliv hledání mezer ve vědomostech - zásadně je klasifikováno pouze probrané a dostatečně procvičené učivo 19. Třídní učitelé a výchovný poradce jsou povinni seznamovat ostatní učitele s doporučením psychologických vyšetření žáků, které se vztahují ke klasifikaci žáka a způsobu získávání podkladů klasifikace. Tyto informace se předávají ihned po jejich zjištění. V. Hodnocení chování 1. Klasifikaci chování navrhuje třídní učitel po projednání s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel školy po projednání v pedagogické radě. Pokud třídní učitel tento postup nedodrží, mohou podat návrh na pedagogické radě i ostatní vyučující. Kritériem pro klasifikaci je dodržování školního řádu. 2. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka a k uděleným opatřením k posílení kázně, pokud se tato ukázala jako neúčinná. 3. Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování: -
stupeň 1 (velmi dobré) : Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu, méně závažných přestupků se dopouští ojediněle, je přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.
-
stupeň 2 (uspokojivé): Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a ustanoveními školního řádu, žák se dopustí závažného přestupku nebo opakovaně méně závažných přestupků, přes důtku třídního učitele narušuje výchovně vzdělávací činnost školy, ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.
-
stupeň 3 (neuspokojivé):Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s ustanoveními školního řádu, žák se dopustí takových závažných přestupků, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob, záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy, dalších přestupků se dopouští přes důtku řed.školy.
VI. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 1. Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba : a) se zdravotním postižením,tj.pro účely školských předpisů mentální,tělesné,zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami,autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. b) se zdravotním znevýhodněním, tj. zdravotní oslabení,dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění.
-8c) se sociálním znevýhodněním, tj. rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním prostředím nebo ohrožení sociálně patologickými jevy. 2. Žáci se speciálně vzd. potřebami mají právo na vytvoření nezbytných podmínek při vzdělávání. 3. Při hodnocení těchto žáků se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci .Volí rovněž vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů. 4. U žáka s VPU rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení, pokud o to zákonný zástupce žáka požádá. 5. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. 6. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony.Vychází se z počtu jevů žákem zvládnutých, nikoliv z prostého počtu chyb. 7. Klasifikace je provázena hodnocením, které objasňuje podstatu neúspěchu a návod, jak nedostatky překonávat. Převažuje vyjádření o pozitivní stránce výkonu žáka. 8. Všechna navrhovaná opatření se projednávají se zákonnými zástupci žáka a jejich názor je respektován (souhlasný i nesouhlasný).
VII. Nadaní žáci Ředitel školy může mimořádně nadaného žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy. VIII. Pravidla pro sebehodnocení žáků 1. Žák má právo být seznámen s klasifikací a se způsobem hodnocení svého výkonu. 2. Žákovi je objasněna cesta a postup vedoucí ke správnému řešení zadaného úkolu. 3. S žákem je probrána úroveň jeho výkonu. 4. Žák má právo na konzultaci s vyučujícím. 5. Žák má právo podat slušnou formou dotaz vyučujícímu, pokud není spokojen s hodnocením svého výkonu. Toto se však musí uskutečnit bezprostředně po obdržení hodnocení.
