Školení bezpečnosti práce a požární ochrany

XXVII. aktualizace a doplňky - červenec 2010

Zákaznický portál 24 přináší plná znění těchto legislativních novinek souvisejících s oblastí Bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany •

Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 65/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi

•

Nařízení vlády č. 68/2010 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci

•

Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 73/2010 Sb., o stanovení vyhrazených elektrických technických zařízení, jejich zařazení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti

•

Nařízení vlády č. 88/2010 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 173/1997 Sb., kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody

•

Nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv

•

Nařízení vlády č. 106/2010 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 1/2008 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením

•

Nařízení vlády č. 113/2010 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 266/2009 Sb., o technických požadavcích na námořní zařízení

•

Zákon č. 146/2010 Sb., o označování a sledovatelnosti výbušnin pro civilní použití

•

Zákon č. 152/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

•

Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu

Na Zákaznickém portále 24 jsou k dispozici vzorové testy z BOZP ve formátu MS Word. Ty lze dále snadno přizpůsobovat.

Na Zákaznickém portále 24 si můžete v sekci Praktické informace stáhnout také tyto texty: •

Systém bezpečnostních opatření

•

Analýza úrazovosti v dopravě včetně příkladů vzniklých pracovních úrazů

•

Definice základních pojmů v hygieně práce

•

Terminologie BOZP

•

Úrazy a další nežádoucí události vykazované při ruční manipulaci

V rubrice AKTUALITY sledujte nejnovější dění v oblasti!

banderole_SBP.indd 1

Školení bezpečnosti práce a požární ochrany

www.dashofer.cz

Ing. Milan Tomeček, Ing. Jaromír Jaroš a kolektiv autorů

NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 361/2007 Sb., KTERÝM SE STANOVÍ PODMÍNKY OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI – ZMĚNY PROVEDENÉ NOVELOU NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 68/2010 Sb. NV mění metodiku posuzování zátěže teplem a chladem, celkové fyzické zátěže, svalové zátěže, zátěže zraku i např. zátěže způsobené zhoršeným prostředím. To se dotýká i přidělování OOPP či režimu stanovování bezpečnostních přestávek. Přečtěte si v této aktualizaci, co vše se mění. ZMĚNA NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 1/2000 Sb., O OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘED NEIONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM PROVEDENÁ NAŘÍZENÍM VLÁDY č. 106/2010 Sb. Seznamte se s předmětem úpravy, postupem hodnocení rizika a způsobem stanovení nejvyšších přípustných hodnot, jimž mohou být zaměstnanci vystaveni. NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 91/2010 Sb., O PODMÍNKÁCH POŽÁRNÍ BEZPEČNOSTI PŘI PROVOZU KOMÍNŮ, KOUŘOVODŮ A SPOTŘEBIČŮ PALIV Co vše má zahrnovat kontrola spalinové cesty? Jakým způsobem spalinové cesty čistit a jaký je správný postup jejich revize? Dozvíte se v aktualizaci a navíc získáte vzor revizní zprávy včetně technické přílohy.

NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu Legislativní novinka! Jaké všechny údaje má nově obsahovat záznam v knize úrazů? Seznamte se se všemi změnami, které nařízení vlády přináší, novými povinnostmi a lhůtami, formulářem záznamu o úrazu a zcela novým formulářem pro hlášení změn!

PRÁCE S NORMAMI, ČESKÁ A MEZINÁRODNÍ NORMALIZACE Tvorba norem, struktura normalizační soustavy a legislativní pozadí normalizace. Národní normy a harmonizace. Co technické normy vyjadřují a kdy jsou závazné? Znáte systém hierarchie mezi jednotlivými typy norem? Systém harmonizace a uplatnění harmonizovaných norem.

ODŠKODŇOVÁNÍ PRACOVNÍCH ÚRAZŮ A NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ Jaké dokumenty a záznamy bude požadovat škodní komise, aby mohla úraz řádně odškodnit? Co ukládá zaměstnavateli v souvislosti s náhradou škody zákoník práce? A co jiné předpisy? Jaké informace má obsahovat rozhodnutí o odškodnění pracovního úrazu, zasílané zaměstnavatelem zaměstnanci?

VZOR ZÁPISU O VYŠKOLENÍ PRACOVNÍKA POVĚŘENÉHO PRVNÍ POMOCÍ

VYHLÁŠKA č. 73/2010 Sb., O STANOVENÍ VYHRAZENÝCH ELEKTRICKÝCH TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, JEJICH ZAŘAZENÍ DO TŘÍD A SKUPIN A O BLIŽŠÍCH PODMÍNKÁCH JEJICH BEZPEČNOSTI Seznamte se s obsahem nové vyhlášky, upravující oblast bezpečnosti elektrických zařízení. Jak jsou zařízení nově rozdělena a co z rozdělení do nových tříd vyplývá?

VZOR PROVOZNÍHO BEZPEČNOSTNÍHO VZORU PRO KUCHYNĚ Přinášíme Vám první z plánované série bezpečnostních vzorů pro jednotlivá pracoviště. Rozsáhlý vzor směrnice obsahuje podrobné rozpracování všech oblastí, které by měla obsahovat i směrnice na Vašem pracovišti: povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance, požadavky na hygienu, kvalifikační předpoklady zaměstnanců, pravidla vykonávání prací v kuchyni a manipulace s potravinami, bezpečnostní požadavky na zařízení včetně zásad bezpečné práce na nich, a sekce věnované ustanovením o kontrolách, revizích a dokumentaci.

ÁL T R O P Ý K C I N T E C H .t e c h p o r t a l . c z www

Přehled nových PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ pro oblasti BOZP & PO, které vyšly v období březen 2010 – červen 2010.

25.6.10 11:00

Ing. Milan Tomeček, Ing. Jaromír Jaroš a kolektiv autorů

·kolení bezpeãnosti práce a poÏární ochrany ZÁKLADNÍ DÍLO aktuální stav duben 2010 – včetně 27. aktualizace

Pod vedením Ing. Milana Tomečka a Ing. Jaromíra Jaroše spolupracovali: Mgr. Jaroslav Brácha, JUDr. Eva Dandová, JUDr. Anna Janáková, Jan Lonsmín, Ing. Pavla Lukášová, Ing. Vojtěch Mráz, Jiří Myšák, JUDr. Milan Novotný, Karel Novotný, Ing. Jindřich Stiebitz

VERLAG DASHÖFER

Verlag Dashöfer, Odborné nakladatelství technické literatury Na Pfiíkopû 18 P. O. Box 756 111 21 Praha 1 http://www.dashofer.cz e-mail: [email protected]

Copyright © 2003–2010 by Dashöfer, Ltd. & Verlag Dashöfer, nakladatelství, s. r. o. Na Příkopě 18, P. O. Box 756, 111 21 Praha 1 tel.: 224 197 333, fax: 224 197 555 e-mail: [email protected] http://www.dashofer.cz Všechna práva, zejména autorské právo, licenční právo a průmyslová ochranná práva jsou ve výhradním vlastnictví Dashöfer Holding Ltd. Zypern. Všechna práva jsou vyhrazena, zejména právo na kopírování, distribuci a překlad. Žádná část díla nesmí být v jakkékoli formě (tiskem, jako fotokopie, elektronickými či jinými metodami) reprodukována bez předchozího písemného souhlasu nakladatelství. Informace obsažené v tomto díle byly k okamžiku zveřejnění vypracovány podle nejlepšího vědomí, jsou však z důvodu nejednotných výsledků výzkumu, jurisdikce a správy bez záruky. Odpovědný redaktor: Ing. Jiří Bašek Odborný redaktor: Mgr. Ondřej Vraný Sazba: SV, spol. s r. o. Tisk: TYPOS, tiskařské závody, s. r. o. ISSN 1803-4276

ŠKOLENÍ BEZPEČNOSTI PRÁCE A POŽÁRNÍ OCHRANY

část 1, díl 2, str. 1 díl 2, celkový obsah

1/2 CELKOV¯ OBSAH

1 Obsah, úvod 1/1 1/2 1/3 1/4

Obsah Celkov˘ obsah Úvod Seznam autorÛ

2 Aktuální informace 2/1 2/2 2/2.1 2/2.2 2/2.3 2/2.4 2/2.5 2/3 2/4 2/5 2/6 2/7 2/7.1 2/8.0 2/8 2/9

Obsah Nové právní pfiedpisy Nové právní předpisy, které vyšly ve Sbírce zákonů v době od 1. ledna 2009 do 16. března 2009 (částka 23/2009 až 46/2009) Nové právní předpisy, které vyšly ve Sbírce zákonů v době od 17. března 2009 do 7. června 2009 (částka 23/2009 až 46/2009) Nové právní předpisy, které vyšly ve Sbírce zákonů v době od 8. června 2009 do 15. září 2009 (částka 47/2009 až 99/2009) Nové právní předpisy, které vyšly ve Sbírce zákonů v době od 16. září 2009 do 17. prosince 2009 (částka 100/2009 až 141/2009) Nové právní předpisy, které vyšly ve Sbírce zákonů v době od 18. prosince 2009 do 15. 3. 2010 (částky 142/2009 až 156/2009 a částky 1/2010 až 23/2010) Bude doplnûno Bude doplnûno Nafiízení vlády ã. 176/2008 Sb., o technick˘ch poÏadavcích na strojní zafiízení Nová norma pro komíny Zákon ã. 309/2006 Sb. Akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti v prevenci rizik (nařízení vlády č. 592/2006 Sb.) Úrazové pojištění zaměstnanců Úrazové poji‰tûní zamûstnancÛ DoplÀující informace ke zmûnám zákona ã. 262/2006 Sb., proveden˘m zákonem ã. 362/2007 Sb.

3 Pfiehled právních pfiedpisÛ 3/1 3/2 3/2.1 3/3 3/3.1 3/3.2

Obsah Charakteristika BOZP Úvod do problematiky BOZP Bezpeãnost práce Legislativa EU v oblasti BOZP Vnitrostátní legislativa – komplexní přehled duben 2010

část 1, díl 2, str. 2


díl 2, celkový obsah

3/3.3

Stručný (orientační) obsah stěžejních vnitrostátních právních předpisů v oblasti BOZP

3/3.3.1

Zákony

3/3.3.2

Vyhlášky

3/3.3.3

Nařízení vlády

3/3.3.4

Předpisy související úzce s problematikou bezpečnosti práce – technické požadavky na výrobky

3/4 3/4.1 3/4.2 3/4.3

Ochrana zdraví pfii práci Legislativa EU - přehled a stručný komentář Vnitrostátní legislativa - komplexní přehled Stručný obsah stěžejních vnitrostátních právních předpisů

3/4.3.1

Zákony

3/4.3.2

Vyhlášky

3/4.3.3

Nařízení vlády

3/4.3.4

Směrnice

3/4.4

Stručný obsah dalších právních předpisů

3/4.4.1

Zákony

3/4.4.2

Vyhlášky

3/4.4.3

Nařízení vlády

3/5 3/5.1 3/5.2

PoÏární ochrana Vnitrostátní legislativa - komplexní přehled Stručný obsah stěžejních vnitrostátních právních předpisů

3/5.2.1

Zákony

3/5.2.2

Vyhlášky

3/5.2.3

Nařízení vlády

3/5.3

Stručný obsah dalších právních předpisů souvisejících s požární ochranou

3/5.3.1

Zákony

3/5.3.2

Vyhlášky

3/5.3.3

Nařízení vlády

3/6 3/6.1 3/6.2

Struãn˘ obsah vybran˘ch právních pfiedpisÛ z bezpeãnosti práce Vyhláška č. 20/1989 Sb., o Úmluvě o bezpečnosti a zdraví pracovníků a o pracovním prostředí (č. 155) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

3/6.2.1

Zákon č. 362/2007 Sb., kterým se mění zákon č.262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších před-

3/6.3 3/6.4

Bude doplněno Nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků

pisů a další související zákony

3/6.5

3/6.5.1

Nařízení vlády č. 21/2003 Sb.

3/6.6

Nařízení vlády č.11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění značek a zavedení signálů, ve znění pozdějších předpisů (nařízení vlády č.405/2004 Sb., s účinností od 1. 9. 2004) Inspekce práce a státní dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení Vyhláška č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení Vyhláška č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů

3/6.7 3/6.8 3/6.9

duben 2010



3/6.10 3/6.11 3/6.12 3/6.13 3/6.14 3/6.15 3/6.16 3/6.17

3/6.18

3/6.19

3/6.20

3/6.21 3/6.22 3/6.23 3/6.24 3/6.25 3/6.26 3/7 3/7.1 3/7.1.1

Vyhláška č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti Vyhláška č. 20/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená technická zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 12/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení Nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu (účinnost 1. 9. 2004) Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí Nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat Nařízení vlády č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru Nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky Vyhláška č. 601/2006 Sb., kterou se zrušuje vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 324/1990 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích, ve znění p. p. Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí – je dalším prováděcím předpisem k zákoníku práce Předpisy provádějící zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky a o změně některých zákonů, ve znění p. p. Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně některých zákonů, ve znění p. p. Nařízení vlády č. 70/2002 Sb., o technických požadavcích na zařízení pro dopravu osob Vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých Nízkotlaké kotelny Struãn˘ obsah vybran˘ch právních pfiedpisÛ t˘kajících se ochrany zdraví Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č.135/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch

3/7.2 3/7.3

Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu Nařízení vlády č.361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, nahrazující plně nařízení vlády č. 178/2001 Sb.

3/7.3.1

Bude doplněno

3/7.3.2

Vyhláška č.394/2006 Sb., kterou se stanoví práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu a postup při určení ojedinělé a krátkodobé expozice těchto prací

3/7.4

Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací

duben 2010




3/7.5 3/7.6

3/7.7 3/7.8

3/7.8.1

Nařízení vlády č. 1/2008 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli Přehled vybraných dalších předpisů vydaných k provedení zákona o ochraně veřejného zdraví Vyhláška č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvím a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání Vyhláška ministerstva vnitra ČR č. 432/2004 Sb., kterou se stanoví seznam činností zakázaných těhotným příslušnicím, příslušnicím do konce devátého měsíce po porodu a příslušnicím, které kojí

3/7.9 3/7.10 3/7.11 3/7.12 3/7.13 3/7.13.1

PP-265-20.11.67 směrnice ministerstva zdravotnictví o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 145/1988 Sb., o Úmluvě o závodních zdravotních službách (č. 161) Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů. Postup při zjišťování alkoholu Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 443/2004 Sb., kterou se stanoví základní metody pro zkoušení toxicity chemických látek a chemických přípravků

3/7.13.2

Vyhláška č. 427/2004 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky hodnocení rizika chemických látek pro zdraví člověka

3/7.13.3

Vyhláška č. 426/2004 Sb., o registraci chemických látek

3/7.13.4

Vyhláška č. 234/2004 Sb., o možném použití alternativního nebo jiného odlišného názvu nebezpečné chemické látky v označení nebezpečného chemického přípravku a udělování výjimek na balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků

3/7.13.5

Vyhláška č. 232/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků

3/7.13.6

Vyhláška č. 231/2004 Sb., kterou se stanoví podrobný obsah bezpečnostního listu k nebezpečné chemické látce a chemickému přípravku

3/7.13.7

Vyhláška č. 223/2004 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky hodnocení rizika nebezpečných chemických látek pro životní prostředí

3/7.13.8

Vyhláška č. 222/2004 Sb., kterou se u chemických látek a chemických přípravků stanoví základní metody pro zkoušení fyzikálně-chemických vlastností, výbušných vlastností a vlastností nebezpečných pro životní prostředí

3/7.13.9

Vyhláška č. 219/2004 Sb., o zásadách správné laboratorní praxe

3/7.13.10

Vyhláška č. 164/2004 Sb., kterou se stanoví základní metody pro zkoušení nebezpečných vlastností chemických látek a chemických přípravků z hlediska hořlavosti a oxidační schopnosti

3/8 3/8.1 3/8.2 3/8.3

duben 2010

Struãn˘ obsah právních pfiedpisÛ z poÏární ochrany Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) Vzory Požárních poplachových směrnic (PPS) a Požárních řádů (PŘ)



3/8.3.1

Vyhláška č. 35/2007 Sb. o technických podmínkách požární techniky – základní informace (účinnost od

3/8.3.2

Vyhláška č. 23/2008 Sb. o technických podmínkách požární ochrany staveb (účinnost od 1. 7. 2008)

3/8.4

Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění vyhlášky č. 222/2005 Sb. Vyhláška č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách Vyhláška č. 111/1981 Sb., o čištění komínů Zákon č. 239/2000 sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému Práce s normami, ãeská a mezinárodní normalizace

1. 3. 2007)

3/8.5 3/8.6 3/8.7 3/8.8 3/8.9 3/9

4 Odborná zpÛsobilost v oblasti BOZP a PO 4/1 4/2 4/2.1 4/3 4/3.1 4/3.2

Obsah Odborná zpÛsobilost v oblasti BOZP Udržování odborné způsobilosti v oblasti BOZP PoÏární ochrana Doklady pro výkon osoby odborně způsobilé a pro jiné činnosti Přehled požadavků na odbornou způsobilost a výkon dalších činností v oboru PO

5 ·kolení o právních a ostatních pfiedpisech k zaji‰tûní BOZP a jeho místo v programu odborného rozvoje zamûstnancÛ 5/1 5/2 5/2.1 5/2.2 5/2.3 5/2.4 5/2.5 5/2.6

Obsah Souãást podnikového fiízení lidsk˘ch zdrojÛ Všeobecné požadavky na školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP Informační povinnosti zaměstnavatele v oblasti BOZP Druhy školení Lhůty školení Dokumentace o školeních Obsah školení

5/2.6.1

Tématické okruhy a osnovy vstupního školení pro zaměstnance

5/2.6.2

Příklady otázek pro sestavení testu

5/2.7

Speciální školení u vybraných profesí a činností a podmínky pro výkon práce osobami zdravotně postiženými, domáckými pracovníky a cizími státními příslušníky

5/2.7.1

Topič (obsluha) nízkotlakých kotlů

5/2.7.2

Topič (obsluha) kotle zařazeného do tříd

5/2.7.3

Jeřábník (obsluhovatel jeřábu)

5/2.7.4

Vazač břemen, signalista

5/2.7.5

Řidič manipulačních vozíků s vlastním pohonem

5/2.7.6

Řidič (strojník) stavebních, zemních a silničních strojů

5/2.7.7

Práce osamoceného zaměstnance

5/2.7.8

Osoby zdravotně postižené

5/2.7.9

Domáčtí pracovníci

5/2.7.10

Cizí státní příslušníci

duben 2010




5/3 5/3.1 5/3.2 5/3.3

Poznatky z inspekce práce Úvodní informace Stavebnictví Systém BOZP v malých a středních podnicích

6 Podklady pro ‰kolení specifikovaná podle jednotliv˘ch ekonomick˘ch ãinností/oborÛ 6/1 6/2 6/2.1 6/2.2 6/2.3 6/3 6/3.1 6/3.2 6/3.3

Obsah V˘robní a provozní budovy Charakteristika nebezpečí ve výrobních a provozních budovách Typické pracovní úrazy ve výrobních a provozních budovách Vzor osnovy školení pro zaměstnance, kteří se pohybují ve výrobních a provozních budovách Manipulace s materiálem Charakteristika nebezpečí při manipulaci s materiálem Typické pracovní úrazy při manipulaci materiálem a skladování Vzor osnovy školení

6/3.3.1

Kontrolní seznam pro školení zaměstnanců

6/4 6/4.1 6/4.2 6/4.3 6/5 6/5.1 6/5.2 6/5.3

Obrábûní kovÛ Charakteristika nebezpečí při obrábění kovů Typické pracovní úrazy při obrábění kovů Vzor osnovy školení pro zaměstnance, kteří obrábějí kovy PrÛmyslové roboty a manipulátory Charakteristika nebezpečí při práci s průmyslovými roboty a manipulátory Typické příčiny pracovních úrazů při využívání robotů a manipulátorů Vzor osnovy školení pro zaměstnance, kteří obsluhují roboty a manipulátory

6/5.3.1

Kontrolní seznam, použitelný jako školící pomůcka, popř. pomůcka pro provedení kontroly na pracovišti

6/6 6/6.1 6/6.2 6/6.3

Povrchová úprava materiálu Charakteristika nebezpečí při povrchové úpravě materiálu Typické pracovní úrazy při povrchové úpravě materiálu Vzor osnovy školení pro zaměstnance, kteří provádějí povrchovou úpravu materiálu

6/6.3.1

Kontrolní seznam použitelný jako školící pomůcka, případně pomůcka pro provedení kontroly na pracovišti

6/7 6/7.1 6/7.2 6/7.3 6/8 6/8.1

Svafiování Charakteristika nebezpečí při svařování a opatření k jejich minimalizaci Typické pracovní úrazy při svařování Vzor osnovy školení pro zaměstnance, kteří svařují (nebo dělí materiály) Stavebnictví Rizika a jejich prevence

6/8.1.1

Charakteristika nebezpečí

6/8.1.2

Stanovení opatření zaměstnavatele v rámci prevence rizik

6/8.2 6/8.3

Typické úrazy ve stavebnictví Vzor osnovy školení

6/8.3.1

Kontrolní seznam a kontrolní listy

6/8.3.2

Legislativní rámec pro zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení

6/8.3.3

Zásady bezpečné práce ve stavebnictví ve zkratce

6/9 6/9.1

Práce v lese a na pracovi‰tích obdobného charakteru Charakteristika nebezpečí při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru

duben 2010



6/9.2 6/9.3

6/13 6/13.1 6/13.2 6/13.3

Typické pracovní úrazy při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru Vzor osnovy školení pro zaměstnance, kteří vykonávají činnost v lese a na pracovištích obdobného charakteru Náfiadí Charakteristika nebezpečí při práci s nářadím Typické pracovní úrazy při práci s nářadím Vzor osnovy školení pro zaměstnance, kteří vykonávají pracovní činnost s nářadím Neelektrické ruãní náfiadí Charakteristika nebezpečí při práci s neelektrickým ručním nářadím Silniãní doprava Zásady prevence před ohrožením základními nebezpečími a specifikace nedostatků v BOZP Typické pracovní úrazy Vzor osnovy školení pro zaměstnance, kteří vykonávají činnost v silniční dopravě do těchto obsahů Zpracování dfieva Zásady prevence a specifikace nedostatků v BOZP Typické pracovní úrazy Obsah školení zaměstnanců

6/13.3.1

Kontrolní list použitelný pro školení zaměstnanců a pro provedení kontroly pracovišť

6/14 6/14.1 6/14.2 6/14.3 6/15 6/15.1

Práce v pískovnách a kamenolomech Charakteristika nebezpečí ve štěrkopískovnách a kamenolomech Typické pracovní úrazy při práci ve štěrkopískovnách a kamenolomech Vzor obsahu školení Práce v chemick˘ch (a obdobn˘ch) laboratofiích Charakteristika nebezpečí při práci v laboratořích a zásady prevence

6/15.1.1

Práce v laboratořích

6/10 6/10.1 6/10.2 6/10.3 6/11 6/11.1 6/12 6/12.1 6/12.2 6/12.3

6/15.1.2

Školní laboratoře

6/15.2 6/15.3 6/16 6/16.1 6/16.2 6/16.3 6/16.4 6/16.5 6/17

Typické úrazy v laboratořích (chemických provozech) Vzor a osnov školení v laboratořích Tváfiení materiálÛ Lisování a střihání (materiálů kovových, dřevěných a ostatních ), tvářecí stroje Hlavní úrazová rizika u tvářecích strojů Závažná nebezpečí a nebezpečné prostory při tváření kovů Typické pracovní úrazy při tváření materiálů Vzor osnovy školení pro zaměstnance, kteří provádějí tváření materiálů Chemické látky a chemické pfiípravky – jejich uÏívání zejména v zemûdûlství, lesnictví a prÛmyslu Obecně Výběr z úrazových dějů při nakládání s nebezpečnými látkami Školení Bezpeãnost práce v obchodû (maloobchod, velkoobchod) a souvisejících provozech Všeobecná ustanovení

6/17.1 6/17.2 6/17.3 6/18 6/18.1 6/18.1.1

Charakteristika

6/18.1.2

Kontroly pracovních podmínek inspekcí práce v obchodních společnostech

6/18.1.3

Bezpečnostní, hygienické, požární a zvláštní požadavky na stavby pro shromažďování většího počtu osob (obchod, pohostinství)

6/18.1.4

Hygienické minimum

6/18.2

Výběr z úrazových dějů a situací v organizacích obchodu a provozech souvisejících duben 2010




6/18.3

Školení

6/18.3.1

Test PO – vzhledem ke znění Vyhl. č. 23/2008 Sb., o požární bezpečnosti shromažďovacích prostorů

6/18.4

Kontrolní listy vybraných problematik, využitelné pro provedení samostatné kontroly i pro účely školení Práce v zemûdûlství Charakteristika nebezpečí při práci v zemědělství Typické pracovní úrazy při práci v zemědělství Vzor osnovy školení pro zaměstnance, kteří vykonávají práce v zemědělství

u staveb pro obchod

6/19 6/19.1 6/19.2 6/19.3 6/19.3.1

Desatero zásad bezpečné práce v zemědělství

6/19.3.2

Seznam konkrétních předpisů použitých v textu. Použitelných k základní orientaci i ke školení

6/19.3.3

Dokumentace o školeních

6/20 6/20.1 6/20.2 6/20.3

Zdravotnictví Charakteristika nebezpečí Typické úrazy Vzor osnovy školení pro zaměstnance, kteří vykonávají práce ve zdravotnictví

6/20.3.1

Desatero zásad bezpečné práce ve zdravotnictví

6/20.3.2

Seznam konkrétních předpisů použitelných k základní orientaci i ke školení

7 Podklady pro ‰kolení PO 7/1 7/2 7/3 7/4 7/5 7/5.1 7/5.2 7/6

Obsah Povinnosti zamûstnavatele ·kolení (odborná pfiíprava) LhÛty opakovan˘ch ‰kolení Obsah ‰kolení Tématické okruhy a osnovy Příklad otázek pro sestavení testu Dokumentace o ‰kolení a odborné pfiípravû

8 První pomoc pfii úrazu 8/1 8/2 8/2.1

Obsah První pomoc Postup první pomoci

8/2.1.1

Vybrané druhy poranění a jejich ošetření

8/2.1.2

První pomoc při úraze elektrickým proudem

8/3 8/4

Lékárniãka Plán první pomoci – traumatologick˘ plán

9 Vzory místních provozních bezpeãnostních pfiedpisÛ pro stroje a zafiízení 9/1 9/2 9/2.1 9/2.2 9/2.3 9/2.4 9/2.5 duben 2010

Obsah Vzory místních provozních bezpeãnostních pfiedpisÛ pro stroje a zafiízení Elektrické ruční nářadí Pneumatické nářadí a přístroje Nářadí se spalovacím motorem Stroje na zpracování dřevin a organických zbytků Prostředky malé mechanizace ve stavebnictví



10 Ochrana pracovních vztahÛ a pracovních podmínek 10/1 10/2 10/2.1 10/2.2 10/2.3 10/2.4 10/2.5 10/2.6 10/2.7 10/2.8 10/2.9

Obsah Pracovní vztahy a pracovní podmínky Úvodní informace Zaměstnanost a zaměstnavatelé Základní povinnosti zaměstnanců i zaměstnavatelů, pracovní řády Povinnosti na úseku součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance Povinnosti na úseku rovného zacházení Povinnosti na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr Povinnosti na úseku odměňování Povinnosti při poskytování náhrad Povinnosti plynoucí ze stanovení pracovní doby a doby odpočinku

10/2.9.1

Přestávka v práci, nebo bezpečnostní přestávka

10/2.10 10/2.11 10/2.12 10/2.13

Zákonná pravidla kolektivního vyjednávání – povinnosti související s tvorbou a naplňováním kolektivních smluv Povinnosti související s naplňováním specifických vnitřních předpisů v organizacích Tvorba a přezkoumání závazných pokynů a zákazů odborných orgánů Povinnosti plynoucí ze zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií

10/2.13.1

Prováděcí předpisy k zákonu č.59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií

10/2.13.2

Zákon č. 59/2006 Sb. – plné znění

duben 2010


duben 2010



část 2, díl 2.5, str. 1 díl 2, nové právní předpisy

2/2.5 NOVÉ PRÁVNÍ P¤EDPISY, KTERÉ VY·LY VE SBÍRCE ZÁKONÒ V DOBù OD 18. PROSINCE 2009 DO 15. 3. 2010 (âÁSTKY 142/2009 AÎ 156/2009 A âÁSTKY 1/2010 AÎ 23/2010) Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 448/2009 Sb., o stanovení hygienických požadavků na kosmetické prostředky. Vyhláška zapracovává předpisy ES a upravuje hygienické požadavky na vlastnosti a složení kosmetických prostředků, označování kosmetického prostředku a vybavení návodem k použití, označování přísad, rozsah uchovávaných údajů o kosmetickém prostředku, náležitosti žádosti o neuvedení přísady na obalu kosmetického prostředku, náležitosti žádosti o povolení použití látek neuvedených v seznamech povolených látek. Vyhláška ruší původní vyhlášku věnovanou obdobné problematice č. 26/2001 Sb., a 11 jejích novel. Účinnost: 1. leden 2010 (s určitými výjimkami). Nařízení vlády č. 452/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění nařízení vlády č. 249/2007 Sb. Novela upřesňuje terminologii v souvislosti s novým pojetím invalidních důchodů po 1. lednu 2010. Účinnost: 1. leden 2010. Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 462/2009 Sb., kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad mění sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravné a stanoví průměrná cena pohonných hmot. Vyhláška ruší a nahrazuje původní vyhlášku č. 451/2008 Sb. a nově stanoví sazby nákladní náhrady za používání silničních motorových vozidel, stravné a průměrnou cenu pohonných hmot. Účinnost: 1. leden 2010. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 464/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 208/2004 Sb. o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat. Rozsáhlá novela se týká především zařízení pro hospodářská zvířata, výkladu pojmů užitých vyhláškou, obecných požadavků, ochrany prasat, kachen, hus a krůt, dokumentací kurzů odborné přípravy a hustotou osazení. Účinnost: 1. leden 2010. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 466/2009 Sb., o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2009 pro účely zákona o zaměstnanosti. Průměrná mzda činí 22 896 Kč. Nařízení vlády č. 467/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za jedy a jaké je množství větší než malé u omamných látek, psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů. Účinnost: 1. leden 2010. Nařízení vlády č. 475/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 615/2006 Sb., o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Účinnost: 1. leden 2010 s jednou výjimkou. duben 2010

část 2, díl 2.5, str. 2


díl 2, nové právní předpisy

Nařízení vlády č. 476/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 146/2007 Sb., o emisních limitech a dalších podmínkách provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Účinnost: 15. leden 2010. Zákon č. 488/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů. Novela se týká zejména poskytování informací o vzniku a dopadech závažné havárie. Účinnost: 1. březen 2010. Zákon č. 489/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Novela obsahuje změny vyvolané přijetím směrnic Rady EU pro oblast DPH (č. 2006/112/ES, 2008/8/ES, 2006/112/ES, 2008/9/ES, 2006/112/ES, 2008/117/ES, 2006/112/ES. Účinnost: 1. leden 2010. Vyhláška Ministerstva dopravy č. 483/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 527/2006 Sb., o užívání zpoplatněných pozemních komunikací a o změně vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Novela řeší zejména vzhled a obsah kuponů, dotýká se popisu nákladů započitatelných pro výpočet mýtného, způsobu stanovení mýtného a výpočtu nákladů na zpoplatněné pozemní komunikace. Účinnost: 1. leden 2010. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 3/2010 Sb., o stanovení obsahu a časového rozmezí preventivních prohlídek. Vyhláška byla vydána k provedení zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Stanoví obsah a časové rozmezí preventivních prohlídek pojištěnců zdravotních pojišťoven, a to v oborech praktický lékař pro dospělé, praktický lékař pro děti a dorost, stomatologie, gynekologie a porodnictví. Ruší se vyhláška č. 56/1997, která upravovala obdobnou problematiku předešle. Vyhláška nestanoví obsah a časové rozmezí preventivních prohlídek zaměstnanců v zařízeních poskytujících závodní preventivní péči a platnost směrnice Ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věstníku ministerstva zdravotnictví o posuzování zdravotní způsobilosti k práci (reg. v částce 2/1968 Sb.), ve znění směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 17/1970 Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČSR o změnách v posuzování zdravotní způsobilosti k práci (registrované v částce 20/1970 Sb.) vyhláškou č. 3/2010 není dotčena. Účinnost: 1. únor 2010. Zákon č. 6/2010 Sb., kterým se vydává úplné znění zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, jak vyplývá z pozdějších změn. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 12/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění pozdějších předpisů. Rozsáhlá novela uvádí předpisy Evropských společenství, které jsou vyhláškou transponovány do českého právního řádu a ve 189 bodech mění původní vyhlášku, včetně několika nových příloh. Účinnost: 1. březen 2010. Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 17/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 205/2009 Sb., o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší. Vyhláška se týká především spalovacích zdrojů. Účinnost: 21. leden 2010. duben 2010


část 2, díl 2.5, str. 3 díl 2, nové právní předpisy

Vyhláška Českého báňského úřadu č. 35/2010 Sb., kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 659/2004 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu v dolech s nebezpečím důlních otřesů, ve znění vyhlášky č. 282/2007 Sb. Novela se týká především elektrických sítí a elektrických zařízení. Účinnost: 1. březen 2010. Vyhláška Ministerstva dopravy č. 38/2010 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů. Novela transponuje směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2009/100/ES o vzájemném uznávání lodních osvědčení plavidel vnitrozemské plavby. Účinnost: 11. únor 2010. Vyhláška Ministerstva dopravy č. 39/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 522/2006 Sb., o státním odborném dozoru a kontrolách v silniční dopravě. Novela s odkazem na předpisy Evropských společenství upravuje jednotné postupy, systém a předmět kontrol a státního odborného dozoru v silniční dopravě a přináší nové znění příloh č. 2, 3, 5 a 8. Účinnost: 26. únor 2010. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 42/2010 Sb., o uložení kolektivních smluv vyššího stupně. Na MPSV byly od 21. 12. 2009 do 31. 1. 2010 uloženy tyto kolektivní smlouvy vyššího stupně: 1. Kolektivní smlouva vyššího stupně pro rok 2010 uzavřená mezi Odborovým svazem dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství a Svazem zaměstnatelů Malá Voda ČR. 2. Dodatek č. 2 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně ze dne 14. 3. 2007 uzavřený mezi Zaměstnavatelským svazem důlního a naftového průmyslu a Odborovým svazem energetiky a hornictví. 3. Kolektivní smlouva vyššího stupně pro odvětví textilního, oděvního a kožedělného průmyslu na rok 2010 uzavřená mezi Asociací textilního-oděvníhokožedělného průmyslu a Odborovým svazem pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy. 4. Dodatek č. 2 Kolektivní smlouvy vyššího stupně ze dne 29. 1. 2009 uzavřený mezi Českomoravskou elektrotechnickou asociací a Odborovým svazem KOVO. 5. Dodatek č. 3 Kolektivní smlouvy vyššího stupně ze dne 29. 1. 2009 uzavřený mezi Českomoravskou elektrotechnickou asociací a Odborovým svazem KOVO. 6. Kolektivní smlouva vyššího stupně pro rok 2010 uzavřená mezi Odborovým svazem pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy – Sekce silničního hospodářství. 7. Kolektivní smlouva vyššího stupně pro rok 2010 (pro a.s. a s.r.o.) uzavřená mezi Odborovým svazem pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy – Sekcí silničního hospodářství. 8. Dodatek č. 1 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně ze dne 9. 1. 2009, uzavřený mezi Českým svazem zaměstnavatelů v energetice, Odborovým svazem ECHO a Českým odborovým svazem energetiků. Č. 49/2010 Sb., kterým se vydává úplné znění zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), jak vyplývá z pozdějších změn.

duben 2010

část 2, díl 2.5, str. 4


díl 2, nové právní předpisy

Vyhláška Ministerstva vnitra č. 53/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 35/2007 Sb., o technických podmínkách požární techniky. Novela přináší především nová znění příloh č. 1 až 3 vyhlášky. Účinnost: 12. březen 2010. Vyhláška Ministerstva školství č. 57/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů. Novela zpřesňuje evidenci úrazů, zavádí aktualizaci záznamu o úrazu, zasílání záznamů o úrazu zřizovateli na základě jeho písemné výzvy, vyrozumění o aktualizacích záznamů o úrazu. Novela přináší nový vzor formuláře záznamu o úrazu dítěte, žáka a studenta. Účinnost: 1. duben 2010 (s jednou výjimkou). Vyhláška Ministerstva vnitra č. 63/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 16/2009 Sb., o obsahu a rozsahu kvalifikace pro výkon fyzické ostrahy a služby soukromého detektiva. Novela upřesňuje náležitosti osvědčení o odborné kvalifikaci. Účinnost: 5. březen 2010. Vyhláška Ministerstva dopravy č. 64/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Obsáhlá novela nově specifikuje předmět právní úpravy, přináší nová ustanovení týkající se kvalifikace k řízení letového provozu, řeší vzdušný prostor, ve kterém může být létání omezeno nebo zakázáno, databázi údajů o terénu a překážkách, vzor průkazů odborně způsobilé osoby, státní dozor a řadu nových příloh. Účinnost: 10. březen 2010.

duben 2010


část 3, díl 3, kapitola 3.1, str. 1 díl 3, bezpečnost práce

3/3.3 STRUâN¯ (ORIENTAâNÍ) OBSAH STùÎEJNÍCH VNITROSTÁTNÍCH PRÁVNÍCH P¤EDPISÒ V OBLASTI BOZP (podrobné obsahy pfiedpisÛ viz kapitola 3/6)

3/3.3.1 ZÁKONY

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Nová úprava

Tento zákon nově upravuje právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Tyto vztahy označuje jako vztahy pracovněprávní. Rovněž upravuje právní vztahy kolektivní povahy. Právní vztahy kolektivní povahy, které souvisejí s výkonem závislé práce, jsou vztahy pracovněprávními. Dále upravuje právní vztahy před vznikem pracovního poměru (výběr fyzických osob ucházejících se o zaměstnání) a s tím související povinnosti, např. zajištění vstupní lékařské prohlídky. Zákoník práce zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství. Podstatnou změnou v tomto „novém“ zákoníku práce je liberalizace pracovněprávního vztahu, což vedlo k větší smluvní volnosti účastníků a je zakotvena zásada „co není zakázáno, je dovoleno“. Současně upravuje zásady zajišťování BOZP a povinnosti, které má v této souvislosti zaměstnavatel a zaměstnanci. Za základní hledisko zajišťování BOZP označuje prevenci rizik. Další koncepční změnou je skutečnost, že oblast BOZP obsahuje pouze základní právní úpravu práv a povinností zaměstnavatelů a zaměstnanců. Technické aspekty BOZP upravuje samostatný zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky BOZP v pracovněprávních vztazích a o zajištění BOZP při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 309/2006 Sb.). Od doby, kdy se nový zákoník práce stal součástí právního řádu ČR, byl již několikrát novelizován a další novelizace jsou v současné době připravovány. Do listopadu 2008 bylo schváleno jedenáct novelizací.

Stručný přehled nejdůležitějších částí zákoníku práce souvisejících s oblastí BOZP

Účastníci pracovněprávních vztahů ➢ § 6, § 7, § 11. Základní zásady pracovněprávních vztahů ➢ § 13, § 15. Postup před vznikem pracovního poměru ➢ § 31, § 32.

ãervenec 2009

část 3, díl 3, kapitola 3.1, str. 2


díl 3, bezpečnost práce

Pracovní poměr, pracovní smlouva a vznik pracovního poměru, povinnosti ➢ § 33, § 34, § 35, § 36, § 37, § 38. Změny pracovního poměru ➢ § 40, § 41. Skončení pracovního poměru ➢ § 50, § 51, § 52, § 53, § 54, § 55, § 56. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr ➢ § 74, § 75, § 76, § 77. Pracovní doba a doba odpočinku, práce přesčas, noční práce, pracovní pohotovost ➢ § 78, § 79, § 88 – 95. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ➢ § 101 – 108. Pracovní podmínky zaměstnanců ➢ § 224. Zvláštní pracovní podmínky některých zaměstnanců, zaměstnankyň a mladistvých ➢ § 238, § 239 – 241, § 243 – 247. Předcházení škodám, odpovědnost za škodu, náhrada škody ➢ § 248 – 251, § 257, § 258, § 262, § 263, 273 – 275. Informování, projednávání v pracovněprávním vztahu, oprávnění odborové organizace ➢ § 276, § 277, § 278 – 280, § 281 – 285, § 286, § 287. Společná ustanovení ➢ § 300, § 301 – 304, § 305, § 306, § 308 – 309, § 320 – 323, § 347 – 349. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání ➢ § 365 – 368, § 369 – 374, § 375 – 379, § 380 – 390, § 391 – 393. Vstupní lékařská prohlídka

K lepší orientaci stávajícího znění zákoníku práce a dalších právních předpisů pro oblast BOZP je dále uveden stručný obsah nejdůležitějších ustanovení, které s touto oblastí souvisí. Jedna z povinností zaměstnavatele v oblasti BOZP začíná již před uzavřením pracovní smlouvy, neboť dle § 32 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen zajistit, aby fyzická osoba před uzavřením pracovní smlouvy, v případech stanovených zdravotnickými právními předpisy, se podrobila vstupní lékařské prohlídce. Z uvedeného vyplývá, že ne u všech uchazečů o zaměstnání má zaměstnavatel povinnost zajistit vstupní lékařskou prohlídku, nicméně je doporučeno tyto vstupní prohlídky vyžadovat ve všech případech.

Přestávka na jídlo a oddech

ãervenec 2009

Povinnost zaměstnavatele poskytnout nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut je zakotvena v § 88 zákoníku práce. U mladistvých musí být poskytnuta nejpozději po 4,5 hodinách nepřetržité práce. Přestávka na jídlo a oddech může být rozdělena do několika částí a oproti dřívější úpravě již nemusí být každá její část v délce nejméně 15 min. V nové úpravě od 1. 1. 2008 je stanoveno, že při rozdělení přestávky na jídlo a oddech postačí, když jen jedna její část bude poskytnuta v trvání nejméně 15 min. V praxi je tedy možné přestávku rozdělit např. na 20 min. a druhá část 10 min.



Doba na oddech a jídlo

Z provozních důvodů může zaměstnavatel stanovit přestávku na jídlo a oddech i delší než 30 min. Nutno připomenout, že bez ohledu na celkovou délku se přestávka na jídlo a oddech nezapočítává do pracovní doby a nesmí být poskytnuta na začátku a na konci pracovní doby. V době přestávky na jídlo a oddech může zaměstnanec opustit svoje pracoviště i mimo objekt (areál) zaměstnavatele. Tato se poskytuje v situaci, kdy zaměstnanec nemůže opustit pracoviště ať z důvodu, že práce nemůže být přerušena, např. při odstraňování provozní poruchy či havárie nebo z technologických nebo provozních důvodů, např. obsluhy velínu, obsluhy technologického nebo strojního zařízení, službu konající ostraha apod. V těchto případech zaměstnavatel musí zaměstnanci zajistit i bez přerušení práce nebo provozu přiměřenou dobu na oddech a jídlo, která se započítává do pracovní doby. V praxi někteří zaměstnavatelé porušují zákon tím, že zaměstnancům odečítají dobu na oddech a jídlo jako přestávku na jídlo a oddech (30 min.) z odpracované doby jako neplacenou. Za toto porušení může být uložena pokuta dle § 15 zákona o inspekci práce až do výše 2 000 000 Kč.

Bezpečnostní přestávka

Hlavním smyslem poskytování bezpečnostních přestávek v práci je předcházet rizikům vyplývajícím z charakteru určité práce nebo činnosti. Na rozdíl od přestávek v práci (na jídlo a oddech) jsou bezpečnostní přestávky v práci výkonem práce, tudíž se započítávají do pracovní doby a zaměstnanci za ně přísluší mzda, i když žádnou práci nevykonával. Poskytování bezpečnostních přestávek je upraveno zvláštními předpisy, např. zákonem č. 309/2006 Sb., nař. vl. č. 361/2007 Sb., nař. vl. č. 168/2002 Sb. Zaměstnavatel je povinen poskytovat bezpečnostní přestávky např. v těchto případech: ➢ Zaměstnanec vykonává činnost jednotvárnou a jednostranně zatěžující jeho organizmus nebo činnost v nuceném tempu. Bezpečnostní přestávky v těchto případech musí být v trvání 5–10 min. po každých 2 hodinách nepřetržité práce. ➢ Při práci na zařízeních se zobrazovacími jednotkami, pokud se jedná o práci pravidelnou a obvyklou. Bezpečnostní přestávky v těchto případech musejí trvat 5 – 10 min. po každých 2 hodinách nepřetržité práce. ➢ Řidiči vozidel nesmějí překročit max. dobu řízení, tj. 4,5 hodin. Po uplynutí této doby musí být řízení vozidla přerušeno bezpečnostní přestávkou v trvání nejméně 30 min. ➢ V případech určených orgánem ochrany veřejného zdraví – např. z důvodu hluku na pracovišti apod. Připadne-li bezpečnostní přestávka na dobu přestávky na jídlo a oddech, započítává se přestávka na jídlo a oddech do pracovní doby. Např. v případě řízení vozidla, jestliže řidič po 4,5 hodinách přeruší řízení vozidla bezpečnostní přestávkou a v této době současně vyčerpá přestávku na jídlo a oddech, započte se tato přestávka do pracovní doby.

Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami a v týdnu

Mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny musí mít zaměstnanec nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Tento odpočinek může být zkrácen až na 8 hod. za podmínek stanovených v § 90 a 90a zákoníku práce. Zaměstnanec musí mít nepřetržitý odpočinek v týdnu během každého období sedmi po sobě jdoucích kalendářních dnů v trvání alespoň 35 hodin. U mladistvého zaměstnance nesmí být méně než 48 hodin. Odpočinek v týdnu může být zkrácen na 24 hodin za podmínek stanovených v § 92 zákoníku práce. ãervenec 2009




Práce přesčas

Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen výjimečně, a to v rozsahu max. 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce, přičemž musí splnit oba dva limity. Vyrovnávací období je stanoveno na 26 týdnů a jen v kolektivní smlouvě lze dojednat období 52 týdnů. V kalendářním roce může maximální doba výkonu práce přesčas činit 416 hodin. Po odečtení 150 hodin práce přesčas, kterou může zaměstnavatel nařídit, zbývající počet, tj. 266 hodin, může zaměstnavatel požadovat pouze na základě dohody se zaměstnancem za podmínek stanovených v § 93 zákoníku práce.

Noční práce

Noční práce je práce konaná v noční době, přičemž noční doba je doba mezi 22. a 6. hodinou. Nově je uvedeno, že délka směny zaměstnance pracujícího v noci nesmí překročit 8 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Není-li to z provozních důvodů možné, podmínky rozvržení týdenní pracovní doby jsou stanoveny v § 94 zákoníku práce. Za zaměstnance pracujícího v noci se pro účely zákoníku práce považuje ten zaměstnanec, který během noční doby pravidelně odpracuje nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Tato doba nemá žádnou souvislost s nárokem na příplatek za noční práci. Pro účely odměňování má nárok na tento příplatek (nejméně 10 % průměrného výdělku) i ten zaměstnanec, který pracuje v noční době pouze výjimečně, a to i za zlomky hodin. Dále je stanovena povinnost zaměstnavatele zajistit, aby zaměstnanec pracující v noci byl vyšetřen lékařem závodní preventivní péče za podmínek stanovených v § 94 zákoníku práce. Další povinností zaměstnavatele je zajistit pro zaměstnance přiměřené sociální zajištění a vybavit pracoviště prostředky pro poskytování první pomoci a pro přivolání rychlé lékařské pomoci.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

V této části zákoníku práce došlo k zásadní změně oproti dřívější právní úpravě v tom, že obsahuje pouze základní úpravu práv a povinností zaměstnavatelů a zaměstnanců v této oblasti. Právní úprava tzv. technických záležitostí v oblasti BOZP, jako např. požadavků na pracovní prostředí, organizaci práce a pracovní postupy, bezpečnostních značek, značení a signálů, rizikových faktorů apod., je obsažena v samostatném zákoně č. 309/2006 Sb.

Předcházení ohrožení života a zdraví při práci

V této kapitole zákoníku práce je hlavním cílem zajišťování BOZP předcházet nebo omezovat rizika ohrožující životy a zdraví zaměstnanců, která souvisí s výkonem práce (dále jen rizika). Tuto zásadu počínaje § 101 a § 102 promítá zákoník práce do řady dalších ustanovení o povinnostech zaměstnavatelů při vytváření bezpečných a zdraví neohrožujících podmínek, zejména do ustanovení vztahujících se k prevenci rizik. Prevence rizik je souhrn opatření vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat zjištěná rizika a minimalizovat působení neodstranitelných rizik.

Průkazná dokumentace

O vyhledání a vyhodnocení rizik a o přijatých opatření vede zaměstnavatel průkaznou dokumentaci. Forma ani způsob vedení dokumentace nejsou předepsány a volí si je zaměstnavatel sám, např. v listinné formě v šanonech, dokumentace v elektronické podobě nebo kombinace obou způsobů, dokumentace centrální nebo vedená odděleně podle jednotlivých pracovišť. Tato dokumentace by však měla poskytovat informace o tom: ➢ jaká nebezpečí byla identifikována, ➢ jak může dojít k ohrožení osob, ➢ jakou závažnost mají neodstranitelná rizika,

ãervenec 2009



➢ jaká opatření přijal zaměstnavatel na ochranu před působením rizik možných ohrožení, ➢ kdo hodnocení prováděl, ➢ kdy bylo hodnocení provedeno. Povinnosti zaměstnavatele

V § 103, 104 a 108 zákoníku práce jsou stanoveny základní povinnosti zaměstnavatele, které je možno chápat jako prevenci v oblasti BOZP, např.:

Posuzování zdravotní způsobilosti k práci

Zaměstnavatel je povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. Z tohoto ustanovení lze odvodit, proč by zaměstnavatel ve vlastním zájmu měl požadovat vstupní lékařskou prohlídku ve všech případech, i když tuto povinnost má jen u profesí stanovených zdravotnickými právními předpisy (např. Směrnice MZ č. 49/1967, o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ve znění pozdějších předpisů). S tím souvisí další povinnost zaměstnavatele, zejména sdělit zaměstnancům, které zdravotnické zařízení jim poskytuje závodní preventivní péči a jakým druhům očkování a jakým preventivním lékařským prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit.

Informace a školení

Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům dostatečné a přiměřené informace a pokyny dle druhu vykonávané práce, zejména formou seznámení s riziky a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště. O informacích a pokynech je zaměstnavatel povinen vést průkaznou dokumentaci.

Školení zaměstnanců

Oblasti školení zaměstnanců je nutné věnovat zvýšenou pozornost, neboť zaměstnanec je povinen dodržovat právní a ostatní předpisy k zajištění BOZP, s nimiž byl řádně seznámen. Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP, které se týkají jejich práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána. S tím také souvisí povinnost zaměstnavatele soustavně vyžadovat a kontrolovat dodržování těchto předpisů. Zaměstnavatel určí (nejlépe formou interního předpisu) obsah a četnost školení, způsob ověřování znalostí a způsob vedení průkazné dokumentace.

OOPP, MČDP a ochranné nápoje

Osobní ochranné pracovní prostředky (dále jen OOPP), mycí, čisticí a dezinfekční prostředky (dále jen MČDP) a ochranné nápoje Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnancům OOPP v případě, že není možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo organizačními opatřeními. MČDP je zaměstnavatel povinen poskytovat dle druhu práce na základě rozsahu dle znečištění kůže a oděvu. Na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami je povinen poskytovat též ochranné nápoje v rozsahu a za podmínek stanovených právním předpisem (nařízení vlády č. 361/2007 Sb.). OOPP, MČDP a ochranné nápoje poskytuje zaměstnancům bezplatně. Bližší podmínky poskytování OOPP, MČDP stanoví nařízení vlády č. 495/2001 Sb. Technické požadavky na OOPP jsou stanoveny nařízením vlády č. 21/2003 Sb.

Pracovní úrazy a nemoci z povolání

Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání stanoví § 105 zákoníku práce. Zaměstnavatel, u něhož došlo k pracovnímu úrazu, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu. Povinnost zaměstãervenec 2009




navatele vyšetřit a objasnit příčiny pracovního úrazu se vztahuje také na zaměstnance jiného zaměstnavatele, ke kterému došlo na jeho pracovišti a bez zbytečného odkladu jiného zaměstnavatele uvědomit a umožnit mu účast při vyšetřování. Zaměstnavatel vede evidenci o všech úrazech v knize úrazů. Zaměstnavatel vyhotovuje záznamy a vede dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 dny nebo k úmrtí zaměstnance. Definice pracovního úrazu

Pracovním úrazem dle § 380 zákoníku práce je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Plnění pracovních úkolů a přímá souvislost s ním je upravena v § 273 a § 274 zákoníku práce. Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět. Nemocemi z povolání jsou nemoci uvedené ve zvláštním právním předpisu (nařízení vlády č. 290/1995 Sb.). Zaměstnavatel vede evidenci zaměstnanců, u nichž byla uznána nemoc z povolání.

Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání

Rozsah odpovědnosti a zproštění se odpovědnosti jsou upraveny v § 366 a § 368 zákoníku práce. Druhy náhrad, které je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci v rozsahu, ve kterém za škodu odpovídá, jsou upraveny v §§ 369 – 379 zákoníku práce.

Účast zaměstnanců na řešení otázek BOZP

Právo zaměstnanců účastnit se řešení otázek souvisejících s BOZP prostřednictvím odborové organizace nebo zástupce pro oblast BOZP je zakotveno v § 108 zákoníku práce. Současně jsou zde zakotveny povinnosti zaměstnavatele v otázkách BOZP ve vztahu k odborové organizaci. Jedna z povinností, kterou zaměstnavatel plní v dohodě s odborovou organizací nebo se zástupcem zaměstnanců pro oblast BOZP, je provést prověrky BOZP na všech pracovištích a zařízeních zaměstnavatele 1 za rok a zjištěné nedostatky odstraňovat ve stanovených termínech.

Práva a povinnosti zaměstnance

Práva a povinnosti zaměstnance jsou upraveny v § 106 zákoníku práce. Zaměstnanec má právo na zajištění BOZP, na informace o rizicích jeho práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením. Informace musí být pro zaměstnance srozumitelná, např. musí být podána v jeho mateřském jazyce.

Pracovní podmínky žen – zaměstnankyň

Ženy nesmějí být zaměstnávány pracemi, které ohrožují jejich mateřství. Pracovní podmínky žen–zaměstnankyň jsou obecně zakotveny v §§ 238 – 242 zákoníku práce. Práce a pracoviště zakázané těhotným ženám, kojícím ženám a matkám do 9. měsíce po porodu a mladistvým stanoví prováděcí předpis – vyhl. MZd. č. 288/2003 Sb.

Pracovní podmínky mladistvých

Pracovní podmínky mladistvých jsou obecně zakotveny v §§ 243 – 247 zákoníku práce. Práce a pracoviště zakázané mladistvým stanoví prováděcí předpis – vyhl. MZd. č. 288/2003 Sb.

ãervenec 2009



T Zákon ã. 262/2006 Sb., ve znûní p.p.: § 104 odst. 6

§ 105 odst. 7

§ 238 odst. 2

Tabulka provádûcích pfiedpisÛ nûkter˘ch paragrafÛ zákoníku práce. Oblast úpravy pfiedpisu:

Postup podle:

bliÏ‰í podmínky poskytování osobních ochrann˘ch pracovních prostfiedkÛ, mycích, ãisticích a dezinfekãních prostfiedkÛ a ochrann˘ch nápojÛ zpÛsob evidence, hlá‰ení a zasílání záznamu o úrazu a okruh orgánÛ a institucí, kter˘m se ohla‰uje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu

nafiízení vlády ã. 495/2001 Sb., kter˘m se stanoví rozsah a bliÏ‰í podmínky poskytování osobních ochrann˘ch pracovních prostfiedkÛ, mycích, ãisticích a dezinfekãních prostfiedkÛ nafiízení vlády ã. 494/2001 Sb., kter˘m se stanoví zpÛsob evidence, hlá‰ení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánÛ a institucí, kter˘m se ohla‰uje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu vyhlá‰ka ã. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracovi‰tû, které jsou zakázány tûhotn˘m Ïenám, kojícím Ïenám, matkám do konce devátého mûsíce po porodu a mladistv˘m, a podmínky, za nichÏ mohou mladiství v˘jimeãnû tyto práce konat z dÛvodu pfiípravy na povolání.

(práce a pracovi‰tû, které jsou zakázány tûhotn˘m zamûstnankyním, zamûstnankyním, které kojí, a zamûstnankyním-matkám do konce devátého mûsíce po porodu) § 246 odst. 2 a 4 (práce a pracovi‰tû, které jsou zakázány mladistv˘m zamûstnancÛm, a podmínky, za nichÏ mohou mladiství zamûstnanci v˘jimeãnû tyto práce konat z dÛvodu pfiípravy na povolání, ãást ãtrnáctá hlavy první zákona (rozsah odpovûdnosti a zpro‰tûní se odpovûdnosti, druhy náhrad, odpovûdnost ve zvlá‰tních pfiípadech), dále § 272 aÏ 274 (plnûní pracovních úkolÛ, pfiímá souvislost s plnûním pracovních úkolÛ), § 205d zákona ã. 65/1965 Sb. (zákonné poji‰tûní odpovûdnosti zamûstnavatele za ‰kodu pfii pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, vyhlá‰ka ã. 125/1993 Sb., podmínky a sazby zákonného poji‰tûní ve znûní p.p. odpovûdnosti zamûstnavatele za ‰kodu pfii pracovním úrazu nebo nemoci z povolání

Do doby nabytí úãinnosti právní úpravy úrazového poji‰tûní (zákon ã. 266/2006 Sb.) se postupuje podle vyhlá‰ky ã. 440/2001 Sb., o od‰kodÀování bolesti a ztíÏení spoleãenského uplatnûní, ve znûní p.p. Do doby nabytí úãinnosti právní úpravy úrazového poji‰tûní (zákon ã. 266/2006 Sb.) se postupuje dle § 205d zák. 65/1965 Sb.

Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon upravuje zřízení a postavení orgánů inspekce práce jako kontrolních orgánů na úseku ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek, stanoví jejich působnost a příslušnost, práva a povinnosti při kontrole a sankce za porušení stanovených povinností. Ukládání sankcí není hlavním smyslem a účelem zákona, nicméně v krajním případě ke zjednání nápravy může být uložena pokuta, jejíž výše se rozlišuje podle závažnosti a společenské nebezpečnosti přestupků a správních deliktů, a to do 200 až 500 tisíc Kč, v závažných případech do 1 milionu Kč a v nejzávažnějších případech do 2 milionů Kč. Přestupky fyzických osob a správní delikty právnických osob v oblasti pracovní doby, pracovních podmínek a oblasti bezpečnosti práce a technických zařízení upravují §§ 15 – 20 a §§ 30 – 33 zákona o inspekci práce. Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, ve znění pozdějších předpisů (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). Také je používán zkrácený název „Zákon o bezpečnosti práce“. Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství, navazuje na zákoník práce a stanoví: V části první (§§ 1 – 11) další požadavky BOZP v pracovněprávních vztazích, tj. požadavky na pracoviště a pracovní prostředí, požadavky na pracoãervenec 2009




viště a pracovní prostředí na staveništi, požadavky na výrobní a pracovní prostředky a zařízení, požadavky na organizaci práce a pracovní postupy, bezpečnostní značky, odbornou způsobilost v oblasti BOZP, požadavky na zvláštní odbornou způsobilost, udělení akreditace k odborné a zvláštní odborné způsobilosti fyzické nebo právnické osoby k provádění zkoušky z odborné nebo zvláštní odborné způsobilosti. V části druhé (§ 12 – § 13) stanoví zajištění BOZP při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy. V části třetí (§§ 14 – 18) stanoví další úkoly zadavatele stavby, jejího zhotovitele a koordinátora BOZP při práci na staveništi. V části čtvrté (§§ 19 – 24) stanoví společná, přechodná a závěrečná ustanovení. T Zákon ã. 309/2006 Sb. §2

Tabulka provádûcích pfiedpisÛ nûkter˘ch paragrafÛ zák. ã. 309/2006 Sb. Oblast úpravy pfiedpisu: ve znûní p.p.: PoÏadavky na pracovi‰tû a pracovní prostfiedí

§3

PoÏadavky na pracovi‰tû a pracovní prostfiedí na staveni‰ti

§4

PoÏadavky na v˘robní a pracovní prostfiedky a zafiízení

§5

PoÏadavky na organizaci práce a pracovní postupy

Provádûcí pfiedpisy: Nafiízení vlády ã. 361/2007 Sb., kter˘m se stanoví podmínky ochrany zdraví pfii práci Nafiízení vlády ã. 101/2005 Sb., o podrobnûj‰ích poÏadavcích na pracovi‰tû a pracovní prostfiedí Nafiízení vlády ã. 591/2006 Sb., o bliÏ‰ích minimálních poÏadavcích na bezpeãnost a ochranu zdraví pfii práci na staveni‰tích Nafiízení vlády ã. 378/2001 Sb., kter˘m se stanoví bliÏ‰í poÏadavky na bezpeãn˘ provoz a pouÏívání strojÛ, technick˘ch zafiízení, pfiístrojÛ a náfiadí Nafiízení vlády ã. 406/2004 Sb., o bliÏ‰ích poÏadavcích na zaji‰tûní bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci v prostfiedí s nebezpeãím v˘buchu Nafiízení vlády ã. 362/2005 Sb., o bliÏ‰ích poÏadavcích na bezpeãnost a ochranu zdraví pfii práci na pracovi‰ti s nebezpeãím pádu z v˘‰ky nebo do hloubky Nafiízení vlády ã. 27/2002 Sb., kter˘m se stanoví zpÛsob organizace práce a pracovních postupÛ, které je zamûstnavatel povinen zajistit pfii práci související s chovem zvífiat Nafiízení vlády ã. 28/2002 Sb., kter˘m se stanoví zpÛsob organizace práce a pracovních postupÛ, které je zamûstnavatel povinen zajistit pfii práci v lese a na pracovi‰tích obdobného charakteru Nafiízení vlády ã. 168/2002 Sb., kter˘m se stanoví zpÛsob organizace práce a pracovních postupÛ, které je zamûstnavatel povinen zajistit pfii provozování dopravy dopravními prostfiedky Nafiízení vlády ã. 406/2004 Sb., o bliÏ‰ích poÏadavcích na zaji‰tûní bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci v prostfiedí s nebezpeãím v˘buchu Nafiízení vlády ã. 362/2005 Sb., o bliÏ‰ích poÏadavcích na bezpeãnost a ochranu zdraví pfii práci na pracovi‰ti s nebezpeãím pádu z v˘‰ky nebo do hloubky pokraãování

ãervenec 2009




Zákon ã. 309/2006 Sb. §6

Oblast úpravy pfiedpisu: ve znûní p.p.: Vzhled, umístûní a provedení bezpeãnostních znaãek a znaãení a zavedení signálÛ

§7

Rizikové faktory pracovních podmínek a kontrolovaná pásma

§ 3, § 10 odst .2, § 11,, § 21 § 20

Zvlá‰tní odborná zpÛsobilost a její pfiedpoklady Akreditace ke zkou‰ení ze zvlá‰tní odborné zpÛsobilosti

Provádûcí pfiedpisy: Nafiízení vlády ã. 11/2002 Sb., kter˘m se stanoví vzhled a umístûní bezpeãnostních znaãek a zavedení signálÛ, ve znûní nafiízení vlády ã. 405/2004 Sb. Nafiízení vlády ã. 361/2007 Sb., kter˘m se stanoví podmínky ochrany zdraví pfii práci Nafiízení vlády ã. 1/2008 Sb., o ochranû zdraví pfied neionizujícím záfiením Nafiízení vlády ã.148/2006 Sb. o ochranû zdraví pfied nepfiízniv˘mi úãinky hluku a vibrací Nafiízení vlády ã. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádûní zkou‰ek z odborné zpÛsobilosti

ãervenec 2009


ãervenec 2009



část 3, díl 5, kapitola 3.2, str. 1 díl 5, požární ochrana

3/5.3.2 VYHLÁ·KY

Vyhláška č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin, ve znění pozdějších předpisů. Stručný přehled jednotlivých částí vyhlášky

Úvodní ustanovení ➢ § 1 – 3. Sklady a úschovny výbušnin na povrchu ➢ § 4 – 21. Sklady a úschovny výbušnin pod povrchem ➢ § 22 – 38. Provoz skladů ➢ § 39 – 44. Společná, přechodná a závěrečná ustanovení ➢ § 45 – 48.

Stručný obsah vybraných částí vyhlášky

Tato vyhláška upravuje zásady provedení stavby skladu výbušnin a výbušných předmětů (dále jen „výbušnina“) na povrchu, jakož i stavby skladu výbušnin pod povrchem, podmínky pro jejich umístění a požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při skladování výbušnin. Vyhláška dále upravuje zřizování a provoz úschovny výbušnin.

Základní pojmy

Pro účely této vyhlášky se rozumí: ➢ bezpečnostním pásmem prostor určený hranicí, která vymezuje předem zvolený stupeň poškození objektu, ➢ bezpečnostní vzdáleností vypočtená vzdálenost mezi místem nebo objektem, v němž se vyrábějí, zpracovávají nebo skladují výbušniny, nebo hranicí místa manipulace s výbušninami a ohroženým objektem, ➢ hromadným výbuchem výbuch, který se po místní iniciaci rozšíří téměř okamžitě a prakticky na celé množství výbušniny nacházející se v objektu nebo jeho samostatné části, ➢ kyvnou stěnou těžká stěna uložená čepy v ložiskách tak, aby se účinkem tlakové vlny mohla vychýlit (otočit), ➢ meziskladem sklad určený ke skladování hotových výbušnin nebo polotovarů schopných výbuchu, ➢ municí výbušné předměty a střelivo, které jsou ve výzbroji Armády České republiky a veřejných ozbrojených sborů, ➢ obložením nejvýše povolené množství výbušniny, ➢ odděleným valem ochranný val, který není přímo spojen s ostatními ochrannými valy zajišťujícími tentýž objekt, ➢ ochrannou stěnou konstrukce z pevných materiálů, která má stejnou funkci jako ochranný val, ➢ ochranným valem ochranný násep, jehož účelem je ochrana okolí proti účinkům výbuchu, ➢ opěrnou zdí konstrukce budovaná na vnitřní nebo vnější straně ochranného valu, zajišťující jeho stabilitu, ➢ požární odolností doba, po kterou jsou stavební konstrukce nebo požární uzávěry schopny odolávat teplotám vznikajícím při požáru, aniž by došlo k porušení jejich konstrukce, leden 2010



díl 5, požární ochrana

➢ požární stěnou, požárním stropem stavební konstrukce bránící šíření požáru, ➢ protipřenosovou přepážkou na povrchu vrstva vhodného tlumicího nehořlavého materiálu zamezující přenosu detonace, ➢ příručním skladem sklad nebo část výrobního objektu určený k plynulému zásobování výroben výbušnin, ➢ souborem skladů sklady tvořící skupinu skladů, jejichž vzájemné vzdálenosti jsou menší než bezpečnostní vzdálenosti určené podle jejich obložení, ➢ společným valem ochranný val oddělující od sebe objekty jednoho stavebního komplexu, ➢ staveništním skladem sklad v blízkosti místa spotřeby výbušnin, kde se mohou krátkodobě, nejdéle však do doby ukončení stavby, skladovat výbušniny, ➢ výfukovou plochou část objektu (stěna nebo střecha), která při výbuchu uvnitř objektu umožní rychlý pokles tlaku, ➢ výfukovou střechou střecha se sníženou hmotností střešního pláště z lehkého, snadno tříštitelného materiálu, ➢ uzavřeným valem ochranný val s tunelovými průchody obklopující objekt ze všech stran, ➢ základním (celozávodním) skladem sklad určený ke skladování výbušnin v expedičních obalech. Vyhláška č. 202/1999 Sb., kterou se stanoví technické podmínky požárních dveří, kouřotěsných dveří a kouřotěsných požárních dveří. Stručný přehled jednotlivých částí vyhlášky

Předmět úpravy ➢ § 1. Základní pojmy ➢ § 2. Technické podmínky ➢ § 3 – 6.


Tato vyhláška stanoví technické podmínky požárních dveří, kouřotěsných dveří a kouřotěsných požárních dveří k zabezpečení požární ochrany staveb a technologií. Požární dveře, kouřotěsné dveře a kouřotěsné požární dveře musí splňovat požadavky vyplývající z právních předpisů a typem, konstrukcí, provedením, způsobem zabudování do staveb nebo technologií, požární odolností anebo kouřotěsností odpovídat požadavkům na požární bezpečnost staveb odpovídajícím obsahu ČSN 73 0802 + Z1, ČSN 73 0804 a ČSN 73 0810. Požární dveře, kouřotěsné dveře a kouřotěsné požární dveře musejí být snadno identifikovatelné.

Vymezení pojmů

leden 2010

➢ požární dveře – požární uzávěry otvorů ve dveřní sestavě včetně příslušenství a funkčního vybavení, které brání šíření požáru otvory v požárně dělicích konstrukcích (EI); nebo omezují šíření požáru otvory v požárně dělicích konstrukcích (EW), ➢ kouřotěsné dveře – kouřotěsné uzávěry otvorů ve dveřní sestavě včetně příslušenství a funkčního vybavení, které brání průniku kouře a zplodin hoření otvory v dělicích konstrukcích (SC), ➢ kouřotěsné požární dveře – požární dveře podle první a druhé odrážky, které brání šíření požáru, průniku kouře a zplodin hoření otvory v požárně



dělicích konstrukcích (EI-SC); nebo omezují šíření požáru a brání průniku kouře a zplodin hoření otvory v požárně dělicích konstrukcích (EW-SC), ➢ dveřní sestava – kompletní sestava konstrukce dveřního křídla anebo křídel včetně každého rámu (zárubně) nebo vedení, která je určena pro uzavírání stálých otvorů ve stavebních konstrukcích nebo prvcích; dveřní sestava zahrnuje vlastní výplň otvoru včetně rámu spolu s dveřním kováním, funkčním vybavením a všechna těsnění (např. požární těsnění, kouřová těsnění anebo těsnění instalovaná za jiným účelem, jako je zabránění průvanu, infiltrace anebo zvukové izolace), která jsou v sestavě použita, ➢ požární uzávěry otvorů – stavební konstrukce bránící nebo omezující šíření požáru otvory v požárně dělicích konstrukcích nebo prvcích (např. dveře, svinovací žaluzie, vrata, poklopy včetně veškerého příslušenství a funkčního vybavení), ➢ kouřotěsné uzávěry otvorů – stavební konstrukce bránící průniku kouře a zplodin hoření otvory v dělicích stavebních konstrukcích nebo prvcích (např. dveře, svinovací žaluzie, vrata, poklopy včetně veškerého příslušenství a funkčního vybavení), ➢ požárně dělicí konstrukce – stavební konstrukce bránící po stanovenou dobu šíření požáru mimo požární úsek, ➢ dělicí konstrukce – stavební konstrukce bránící průniku kouře a zplodin hoření uvnitř požárního úseku, ➢ požární odolnost požárního uzávěru – doba, po kterou je požární uzávěr schopen odolávat teplotám vznikajícím při požáru, aniž by došlo k porušení jeho funkce; doba požární odolnosti se vyjadřuje číselným údajem v minutách, podle hodnot dosažených při normové zkoušce požární odolnosti, ➢ konstrukce požárních nebo kouřotěsných uzávěrů – stavební konstrukce druhu D1, D2 nebo D3, které z hlediska hořlavosti a způsobu zabudování použitých stavebních hmot odpovídají normovým hodnotám požární bezpečnosti staveb, ➢ dveřní kování součásti dveřní sestavy – jedná se zejména o závěsy, držadla, zámky, mechanické nebo panikové závory, rozvory, zarážky, západky, čepy, zástrče, protiplechy, kliky a štítky, dveřní kukátka, tabulky s písmeny, okopové nebo nárazové desky, posuvné převody, uzavírací zařízení, elektrosoučásti včetně elektroinstalace apod., které jsou nebo mohou být použity v dveřní sestavě, ➢ celistvost požárního uzávěru – schopnost konstrukce požárního uzávěru vystavené z jedné strany působení požáru bránit po určitou dobu průniku plamenů a horkých plynů na odvrácenou (neohřívanou) stranu při normové zkoušce požární odolnosti; pro vyjádření této vlastnosti se používá písmenné značky E, ➢ tepelná izolace požárního uzávěru z hlediska nárůstu teplot – na neohřívané straně tepelně izolační schopnost konstrukce požárního uzávěru vystavené účinkům požáru omezit po určitou dobu nárůst teploty na odvrácené (neohřívané) straně tak, aby se pohyboval pod normovou hodnotou; pro vyjádření této vlastnosti se používá písmenné značky I, ➢ tepelná izolace požárního uzávěru z hlediska hustoty tepelného toku (radiace) – tepelně izolační schopnost konstrukce požárního uzávěru vystavené účinkům požáru omezit po určitou dobu hustotu tepelného toku ve stanoveném místě od odvrácené (neohřívané) strany tak, aby se pohybovala pod normovou hodnotou; pro vyjádření této vlastnosti se používá písmenné značky W,

leden 2010



díl 5, požární ochrana

➢ kouřotěsnost požárního uzávěru nebo uzávěru otvoru – schopnost těchto uzávěrů po určitou dobu bránit průniku kouře anebo zplodin hoření tak, aby v jím odděleném prostoru nebylo dosaženo normové hodnoty zdraví nebezpečné koncentrace; pro vyjádření této vlastnosti se používá písmenné značky S, ➢ funkční vybavení – zavírací, samozavírací nebo odblokovací mechanismus včetně ovládání anebo detekčního zařízení včetně zdroje, které v případě vzniku požáru anebo zakouření zajistí správné a funkční uzavření a odblokování všech otevíratelných částí požárních dveří, kouřotěsných dveří nebo kouřotěsných požárních dveří; jeho použití jako nedílné součásti konstrukce dveřní sestavy se vyjadřuje písmennou značkou C, ➢ požární těsnění – těsnění instalované do okrajů dveřních křídel nebo rámů (zárubní) požárních uzávěrů otvorů za účelem prodloužení doby celistvosti dveřní sestavy; použití požárního těsnění v konstrukci dveřní sestavy se vyjadřuje grafickou značkou, ➢ kouřové těsnění – těsnění instalované do okrajů dveřních křídel nebo rámů (zárubní) kouřotěsných uzávěrů za účelem zabránění průniku kouře a zplodin hoření (horkých plynů) dveřní sestavou; použití tohoto těsnění v konstrukci dveřní sestavy se vyjadřuje grafickou značkou, ➢ replika požárních dveří – výroba nové dveřní sestavy za účelem vytvoření dveřní sestavy vykazující požadovanou požární odolnost, při dosažení maximálního přiblížení původnímu tvarovému řešení, ➢ normová zkouška – zkouška, která je součástí stanoveného postupu posuzování shody podle zvláštního předpisu. VYHLÁŠKA č. 255/1999 Sb., o technických podmínkách věcných prostředků požární ochrany. Přílohy Technické podmínky radiostanice ➢ Příloha č. 1 k vyhlášce. Technické podmínky přilby ➢ Příloha č. 2 k vyhlášce. Technické podmínky dýchacího přístroje ➢ Příloha č. 3 k vyhlášce. Technické podmínky přenosných motorových stříkaček ➢ Příloha č. 4 k vyhlášce. Technické podmínky ochranného oděvu ➢ Příloha č. 5 k vyhlášce. Technické podmínky pracovního stejnokroje II ➢ Příloha č. 6 k vyhlášce. Technické podmínky trika s dlouhými rukávy a trika s krátkými rukávy ➢ Příloha č. 7 k vyhlášce. Technické podmínky pulovru s dlouhými rukávy a pulovru bez rukávů ➢ Příloha č. 8 k vyhlášce. Technické podmínky ochranného oděvu pro likvidaci požárů ve venkovním prostředí ➢ Příloha č. 9 k vyhlášce.

leden 2010



VYHLÁŠKA č. 35/2007 Sb., o technických podmínkách požární techniky. Stručný přehled jednotlivých částí vyhlášky

Předmět úpravy ➢ § 1. Přechodná ustanovení ➢ § 2. Zrušovací ustanovení ➢ § 3. Účinnost ➢ § 4.


Tato vyhláška stanoví technické podmínky pro: ➢ zásahový požární automobil včetně kontejnerového provedení, uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce, ➢ dopravní automobil, uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce, ➢ automobilovou stříkačku, cisternovou automobilovou stříkačku, pěnový hasicí automobil a kombinovaný hasicí automobil, uvedené v příloze č. 3 k této vyhlášce. Přílohy Technické podmínky pro zásahový požární automobil ➢ Příloha č. 1 k vyhlášce. Technické podmínky pro dopravní automobil – Základní technické podmínky dopravního automobilu ➢ Příloha č. 2 k vyhlášce. Technické podmínky pro cisternovou automobilovou stříkačku – Základní technické podmínky cisternové automobilové stříkačky ➢ Příloha č. 3 k vyhlášce.

3/5.3.3 NA¤ÍZENÍ VLÁDY NAŘÍZENÍ vlády č. 110/2001 Sb., kterým se stanoví další vozidla, která mohou být vybavena zvláštním zvukovým výstražným zařízením doplněným zvláštním výstražným světlem modré barvy.

leden 2010

část 4, díl 2, kapitola 1, str. 1


díl 2, odborná způsobilost v oblasti BOZP

4/2.1 UDRÎOVÁNÍ ODBORNÉ ZPÒSOBILOSTI V OBLASTI BOZP

Doklady o odborné způsobilosti

Právní a ostatní předpisy k zajištění BOZP stanovují pro výkon některých prací a činností zvláštní požadavky na odbornou způsobilost. Teprve naplněním těchto požadavků zaměstnanec získává potřebnou kvalifikaci, aby mohl vykonávat druh práce, na který byl zaměstnavatelem přijat. Kvalifikační předpoklady zpravidla zahrnují stupeň a druh všeobecného a odborného vzdělání a odborné praxe, kvalifikaci je v mnoha případech potřeba ve stanovených termínech pravidelně obnovovat opakovanými školeními a přezkoušením.

Báňský záchranář

Profese, činnost: báňský záchranář Doklad: průkaz báňského záchranáře Udržování odborné způsobilosti: jednou za 3 měsíce školení a praktický výcvik v trvání jedné pracovní směny Předpis: vyhláška č. 447/2001 Sb.

Člen posádky námořní obchodní lodě

Profese, činnost: člen posádky námořní obchodní lodě Doklad: osvědčení Udržování odborné způsobilosti: nejméně jednou za 2 roky zkouška Předpis: vyhláška č. 25/2001 Sb.

Dozorce výtahu

Profese, činnost: dozorce výtahu Doklad: záznam o zaškolení Udržování odborné způsobilosti: pravidelné ověřování znalostí Předpis: ČSN 27 4002

Jeřábník

Profese, činnost: jeřábník Doklad: jeřábnický průkaz Udržování odborné způsobilosti: pravidelné přezkušování dle určení provozovatele Předpis: ČSN ISO 12480-1 (27 0143)

Obsluhovatel parních a vodních rozvodů

Profese, činnost: obsluhovatel parních a vodních rozvodů Doklad: písemné pověření Udržování odborné způsobilosti: školení a přezkušování 1 x za 2 roky Předpis: ČSN 13 0108

Obsluhovatel plynových zařízení

Profese, činnost: obsluhovatel plynových zařízení Doklad: písemné pověření

fiíjen 2003




Udržování odborné způsobilosti: komisionální zkouška 1 x za 3 roky Předpis: vyhláška č. 21/1979 Sb., ve znění pozdějších předpisů Obsluhovatel pohyblivé pracovní plošiny

Profese, činnost: obsluhovatel pohyblivé pracovní plošiny Doklad: průkaz obsluhovatele Udržování odborné způsobilosti: opakované školení 1 x ročně Předpis: ČSN 27 5004

Obsluhovatel regálového zakladače

Profese, činnost: obsluhovatel regálového zakladače Doklad: písemné pověření uživatele Udržování odborné způsobilosti: pravidelné školení dle určení uživatele Předpis: ČSN EN 528 (26 7402)

Obsluhovatel tlakových nádob stabilních

Profese, činnost: obsluhovatel tlakových nádob stabilních Doklad: záznam o zacvičení a prověření znalostí Udržování odborné způsobilosti: opakované přezkoušení nejméně 1 x za 3 roky Předpis: ČSN 69 0012

Odborná způsobilost k plnění úkolů v prevenci rizik

Profese, činnost: odborná způsobilost k plnění úkolů v prevenci rizik Doklad: diplom, certifikát, osvědčení Udržování odborné způsobilosti:není předepsáno; u certifikátů formou pravidelných dozorů a auditů Předpis: není vydán

Odborná způsobilost v elektrotechnice – pracovníci seznámení

Profese, činnost: odborná způsobilost v elektrotechnice – pracovníci seznámení Doklad: záznam o seznámení a upozornění na možné ohrožení Udržování odborné způsobilosti: není předepsáno; obvykle ve lhůtách stanovených zaměstnavatelem pro opakovaná školení zaměstnanců o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP Předpis: vyhláška č. 50/1978 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Odborná způsobilost v elektrotechnice – pracovníci poučení

Profese, činnost: odborná způsobilost v elektrotechnice – pracovníci poučení Doklad: záznam o seznámení, upozornění na možné ohrožení a ověření znalostí Udržování odborné způsobilosti: není předepsáno; obvykle ve lhůtách stanovených zaměstnavatelem pro opakovaná školení zaměstnanců o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP Předpis: vyhláška č. 50/1978 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Odborná způsobilost v elektrotechnice – pracovníci znalí

Profese, činnost: odborná způsobilost v elektrotechnice – pracovníci znalí Doklad: záznam o zaškolení a zkoušce Udržování odborné způsobilosti: přezkoušení 1 x za 3 roky Předpis: vyhláška č. 50/1978 Sb., ve znění pozdějších předpisů

fiíjen 2003


část 4, díl 2, kapitola 1, str. 3 díl 2, odborná způsobilost v oblasti BOZP

Odborná způsobilost v elektrotechnice – pracovníci pro samostatnou činnost

Profese, činnost: odborná způsobilost v elektrotechnice – pracovníci pro samostatnou činnost Doklad: záznam o zaškolení a zkoušce Udržování odborné způsobilosti: zkouška nejméně 1 x za 3 roky Předpis: vyhláška č. 50/1978 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Odborná způsobilost v elektrotechnice – pracovníci pro řízení činnosti

Profese, činnost: odborná způsobilost v elektrotechnice – pracovníci pro řízení činnosti Doklad: záznam o zkoušce Udržování odborné způsobilosti: zkouška nejméně 1 x za 3 roky Předpis: vyhláška č. 50/1978 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Revizní technik vyhrazených technických zařízení

Profese, činnost: revizní technik vyhrazených technických zařízení Doklad: osvědčení s platností 5 let Udržování odborné způsobilosti: zkouška před uplynutím platnosti osvědčení Předpis: zákon č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů; vyhláška č. 18/1979 Sb., ve znění pozdějších předpisů; vyhláška č. 19/1979 Sb., ve znění pozdějších předpisů; vyhláška č. 21/1979 Sb., ve znění pozdějších předpisů; vyhláška č. 50/1978 Sb.

Řidič výtahu

Profese, činnost: řidič výtahu Doklad: záznam o seznámení s povinnostmi a obsluhou příslušného výtahu Udržování odborné způsobilosti: pravidelné ověřování znalostí z obsluhy výtahu Předpis: ČSN 27 4002

Řidič z povolání

Profese, činnost: řidič z povolání Doklad: záznam o poučení a zaškolení Udržování odborné způsobilosti: pravidelné přezkušování Předpis: zákon č. 111/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 247/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Signalista

Profese, činnost: signalista Doklad: průkaz signalisty Udržování odborné způsobilosti: pravidelné přezkušování dle určení provozovatele Předpis: ČSN ISO 12480-1 (27 0143)

Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace

Profese, činnost: speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace Doklad: osvědčení Udržování odborné způsobilosti: odborná zkouška před uplynutím platnosti osvědčení

fiíjen 2003




Předpis: vyhláška č. 490/2000 Sb., o rozsahu znalostí a dalších podmínkách k získání odborné způsobilosti v některých oborech ochrany veřejného zdraví Svářečský pracovník

Profese, činnost: svářečský pracovník Doklad: osvědčení o zaškolení, průkaz zaškoleného pracovníka Udržování odborné způsobilosti: doškolení a přezkoušení do čtyř let od vydání osvědčení Předpis: ČSN 05 0705

Svářeč

Profese, činnost: svářeč Doklad: osvědčení o základním kurzu svařování, svářečský průkaz Udržování odborné způsobilosti: doškolení a přezkoušení do dvou let od vydání osvědčení o základním kurzu Předpis: ČSN 05 0705

Topiči nízkotlakých kotlů

Profese, činnost: topiči nízkotlakých kotlů Doklad: osvědčení s platností 5 let Udržování odborné způsobilosti: komisionální zkouška 1 x za 3 roky Předpis: vyhláška č. 91/1993 Sb.

Topiči parních a horkovodních kotlů

Profese, činnost: topiči parních a horkovodních kotlů Doklad: topičský průkaz s platností 5 let Udržování odborné způsobilosti: zkouška před uplynutím platnosti osvědčení Předpis: zákon č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů; vyhláška č. 18/1979 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Vazač

Profese, činnost: vazač Doklad: vazačský průkaz Udržování odborné způsobilosti: pravidelné přezkušování dle určení provozovatele Předpis: ČSN ISO 12480-1 (27 0143)

Výkon činností epidemiologicky závažných

Profese, činnost: výkon činností epidemiologicky závažných Doklad: osvědčení Udržování odborné způsobilosti: zkouška před uplynutím platnosti osvědčení Předpis: zákon č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů; vyhláška č. 18/1979 Sb., ve znění pozdějších předpisů

fiíjen 2003


část 6, díl 3, kapitola 1, str. 1 díl 3, manipulace s materiálem

6/3.1 CHARAKTERISTIKA NEBEZPEâÍ P¤I MANIPULACI S MATERIÁLEM Ruční manipulace

Při ruční manipulaci s břemeny musí být používány takové pracovní postupy, aby se předcházelo úrazům a poškození zdraví zaměstnanců, způsobeným zejména přiražením břemene, jeho vysmeknutím, zraněním o povrch břemene, uklouznutím, zakopnutím při manipulaci s břemenem, sesutím břemen způsobeným nedostatečným upevněním, naražením nebo pádem břemene při zdvihání, přenášení, spouštění nebo nárazem zaměstnance na dopravní prostředek a na uložené předměty. (nař.vlády č. 101/2005 Sb., příl. čl. 10.5) Ruční ukládání do regálů ve výšce nad 1,8 m musí být prováděno z bezpečných pracovních zařízení (například žebřík, schůdky, pojízdné schody, manipulační plošina). (nař.vlády č. 101/2005 Sb., příl. čl. 10.1)

Zdravotní rizika a opatření k ochraně zdraví při ruční manipulaci s břemeny

Ruční manipulací s břemeny se rozumí přepravování nebo nošení břemene jedním nebo více zaměstnanci včetně jeho zvedání, pokládání, strkáni, tahání, posunování nebo přemisťování, které v důsledku vlastností břemene nebo nepříznivých ergonomických podmínek zahrnuje zejména možnost poškození páteře zaměstnance. Ruční manipulace s břemeny jako rizikový faktor musí být omezována. Pokud je ruční manipulace s břemeny nevyhnutelná, musí být pracoviště uspořádána tak, aby byla manipulace s břemeny co nejbezpečnější a neohrožovala zdraví zaměstnanců. Musí být učiněna vhodná organizační opatření a použity vhodné mechanizační prostředky k omezení rizika, zejména poškození páteře. Podmínky dané práce mají být před jejím zahájením posouzeny a vyhodnoceny zejména po stránce vlastností břemene a musí být přijata opatření především k ochraně bederní páteře před jejím poškozením. Zaměstnanci mají být pokud možno před zahájením práce spojené s ruční manipulací s břemeny seznámeni s všeobecnými údaji a podle možností i s přesnými údaji o hmotnosti a vlastnostech břemene, o umístěni jeho těžiště, o jeho nejtěžší straně a s přesnými údaji o správném uchopení a zacházení s břemeny a s nebezpečím, jemuž mohou být vystaveni při nesprávné ruční manipulaci s břemeny, zejména – s možností poškození bederní páteře při otáčení trupu, prudkém pohybu břemene, při vratkém postoji, při zvýšené fyzické námaze, při excentrickém umístění těžiště břemene, – s nedostatky, které ztěžují manipulaci, zejména nedostatek prostoru ve svislém směru, práce na nerovném, kluzkém a vratkém pracovním povrchu a práce v nevyhovujících mikroklimatických podmínkách, – se stavy, které zvyšuji riziko poškození páteře, zejména příliš častá nebo příliš dlouho trvající fyzická námaha, nedostatečný tělesný odpočinek, nedostatečná doba na zotavení a vnucené tempo práce. Mezi základní biomechanické požadavky pro efektivní a bezpečnou ruční manipulaci s materiálem patří správná poloha dolních končetin, správná poloha páteře (vzpřímená záda), poloha paží (co nejblíže těla), správné nahození břemene, poloha hlavy (viditelnost), využiti hmotnosti a hybnosti těla, pravidlo svislé roviny, pravidlo vodorovné roviny. Podle výsledků hodnocení zdravotního rizika musí být k ochraně zdraví zaměstnanců pracovní podmínky upraveny zejména vhodnými organizačními ãervenec 2008



díl 3, manipulace s materiálem

opatřeními, vybavením zaměstnanců osobními ochrannými pracovními prostředky nebo použitím vhodných technických prostředků tak, aby bylo zajištěno vyloučení nebo omezení rizika, především poškození bederní páteře nebo onemocnění pohybového aparátu. Za vhodné technické prostředky se považují mechanická zařízení k vyloučení ruční manipulace s břemeny nebo k jejímu omezení. Riziko při ruční manipulaci s břemeny je ovlivňováno různými faktory, jako např. charakteristika břemene (hmotnost, tvar, umístění těžiště, skladnost, stabilita) požadovaná fyzická zátěž (nadměrná hmotnost, nevhodná pracovní poloha), charakteristika pracovního prostředí (velikost manipulačního prostoru, mikroklimatické podmínky), nevhodný režim práce a odpočinku aj. Nelze-li ruční manipulaci s břemeny nahradit vhodnými technickými prostředky, musí být ruční manipulace řešena s ohledem na hmotnost břemen, četnost a způsoby manipulace s nimi, možnosti jejich uchopení a s ohledem na celosměnový energetický výdej. Přípustné hmotnosti při ruční manipulaci s břemeny jsou stanoveny v nařízení vlády č. 361/2007 Sb. V limitech daných pro manipulaci s břemeny je zohledňována celá řada kritérií, zejména pohlaví, věk, zdravotní stav, úchopové možnosti, frekvenci manipulace a další, z nichž základní jsou kritéria výkonové kapacity člověka. Hmotnost břemen ručně přenášených muži nesmí překročit při dobrých úchopových možnostech při občasném zvedání a přenášení 50 kg, při častém zvedání a přenášení 30 kg, přičemž energetický výdej nesmí překročit hodnoty uvedené v nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Občasným zvedáním a přenášením břemen se rozumí práce vykonávaná přerušovaně po dobu celkově kratší než 30 minut za směnu, častým zvedáním a přenášením břemen se rozumí práce vykonávaná po dobu celkově delší než 30 minut za směnu. Hmotnost a podmínky pro zvedání a přenášení břemen těhotnými ženami, matkami do konce devátého měsíce po porodu a mladistvými jsou stanoveny vyhláškou MZ č. 288/2003 Sb., přičemž energetický výdej nesmí překročit hodnoty uvedené v nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Šířky cest a uliček

Šířka uliček mezi regály a stohy musí odpovídat zvláštnímu právnímu předpisu a způsobu ukládání manipulačních jednotek. Ulička musí být trvale volná a nesmí být zužována a zastavována překážkami. Šířka uličky pro průjezd manipulačních vozíků musí být alespoň o 0,4 m větší než největší šířka manipulačních vozíků nebo nákladů a během manipulace musí být vymezen manipulační prostor se zákazem vstupu nepovolaným osobám. (nařízení vlády č. 361/2007 Sb.) Průchodové uličky slouží pro občasný pohyb pracovníků přenášejících břemena, nebo břemen (ČSN 26 9010 čl. 3.1). Průchodová ulička jednosměrná, bez přenášení břemen. Nejmenší šířka je 600 mm (ČSN 26 9010 čl. 3.1.1). Průchodová ulička obousměrná, bez přenášení břemen. Nejmenší šířka je 750 mm (ČSN 26 9010 čl. 3.1.2).

ãervenec 2008



Průchodová ulička jednosměrná, břemeno přenášeno v jedné ruce po boku. Nejmenší šířka je 850 mm (ČSN 26 9010 čl. 3.1.3). Průchodová ulička jednosměrná, břemena přenášena v obou rukách po boku. Nejmenší šířka je 1000 mm (ČSN 26 9010 čl. 3.1.4). Průchodová ulička obousměrná, břemeno přenášeno v jedné ruce po boku. Nejmenší šířka je 1000 mm (ČSN 26 9010 čl. 3.1.5). Průchodová ulička obousměrná, břemena přenášena v obou rukách. Nejmenší šířka je 1150 mm (ČSN 26 9010 čl. 3.6). Manipulační ulička jednosměrná Nejmenší šířka je určena největší šířkou projíždějícího zařízení nebo vozíku s břemenem zvětšené o bezpečnostní vůli nejméně 400 mm (ČSN 26 9010 čl. 3.3.1.1). Manipulační ulička obousměrná Nejmenší šířka je určena největší šířkou projíždějícího zařízení nebo vozíku s břemenem zvětšeným o bezpečnostní vůli nejméně 400 mm a střední potkávací odstup nejméně 400 mm (ČSN 26 9010 čl. 3.3.1.2). Manipulační uličky pro zakládání manipulačních jednotek do regálů a stohů. Nejmenší šířka je určena největší šířkou použitého zařízení pro zakládání s břemenem zvětšeným o bezpečnostní vůli: • 50 mm u zařízení vázaného na regály • 100 mm u zařízení nevázaného na regály, pojíždějícího ve vázané dráze, • 100 mm u zařízení nevázaného na regály, pojíždějícího v nevázané dráze zakládajícího do blokových průjezdných regálů, • 200 mm u zařízení nevázaného na regály, pojíždějící v nevázané dráze (ČSN 26 9010 čl. 3.3.2). Hlavní dopravní cesta s jedním jízdním pruhem, se dvěma postranními pruhy Nejmenší šířka je určena šířkou jízdního pruhu zvětšená o celkovou šířku postranních pruhů 1200 mm pro občasný pohyb pracovníků bez břemen (ČSN 26 9010 čl. 3.4.1 písm.a) Hlavní dopravní cesta s jedním jízdním pruhem a s jedním postranním pruhem Nejmenší šířka je určena šířkou jízdního pruhu zvětšenou o šířku postranního pruhu 600 mm pro občasný pohyb pracovníků bez břemen a bezpečnostní vůlí 200 mm. (ČSN 26 9010 čl. 3.4.1 písm.b). Hlavní dopravní cesta se dvěma jízdními pruhy a dvěma postranními pruhy Nejmenší šířka je určena šířkou obou jízdních pruhů zvětšenou o celkovou šířku postranních pruhů 100 mm pro občasný pohyb pracovníků bez břemen a střední potkávací odstup 400 mm. (ČSN 26 9010 čl. 3.4.2 písm.a). Hlavní dopravní cesta se dvěma jízdními pruhy a s jedním postranním pruhem Nejmenší šířka je určena šířkou obou jízdních pruhů zvětšenou o šířku po-

fiíjen 2007




stranního pruhu 600 mm pro občasný pohyb pracovníků bez břemen, střední potkávací odstup 400 mm a bezpečnostní vůli 200 mm (ČSN 26 9010 čl. 3.4.2 písm.b). Výšky cest a uliček Nejmenší světlá výška průchodových uliček není menší než 2100 mm (ČSN 26 9010 čl. 4.2). Nejmenší světlá (podchodná) výška cest a uliček je odvozena od výšky vozidla včetně stojícího řidiče (i když je pro něho zřízeno sedadlo), popřípadě výšky břemena, je však vždy nejméně 2400 mm. Je-li pro odvození světlé výšky cest a uliček rozhodující výška stojícího řidiče, pak světlá výška se rovná výšce stanoviště řidiče na dopravním prostředku nad podlahou komunikace zvětšené o 2100 mm. Je-Ii dopravované břemeno vyšší než stojící řidič, pak je pro stanovení světlé výšky nutno k výšce břemene připočítat ještě 300 mm (ČSN 26 9010 čl. 4.1). Skladování

Ve skladech a jiných prostorech určených ke skladování musí být na dobře viditelných místech umístěny tabulky určující maximální přípustnou nosnost podlahy. Pokud se tam volně skladují sypké materiály, musí být trvale výrazně označena maximální skladovací výška sypkého materiálu nad podlahou. Ruční ukládání do regálů ve výšce nad 1,8 m musí být prováděno z bezpečných pracovních zařízení (například žebřík, schůdky, pojízdné schody, manipulační plošina). Zaměstnavatel zajistí, aby nebyly nadměrně zatěžovány části staveb a stavebních konstrukcí manipulovaným materiálem, pokud není prokázána dostatečná nosnost částí staveb a stavebních konstrukcí. (nař.vlády č.101/2005 Sb., příl. čl. 10.1) Rozměry a druh manipulačních jednotek a způsob jejich bezpečného zakládání do regálu musí odpovídat požadavkům uvedeným v průvodní dokumentaci regálu. Regály musí být trvale označeny štítky s uvedením největší nosnosti buňky a nejvyššího počtu buněk ve sloupci. Manipulační jednotky, materiál a předměty musí být skladovány a stohovány tak, aby se i při ukládání, manipulaci nebo odebírání nemohly sesunout. (nař. vlády č. 101/2005 Sb., příl. čl. 10.2) Šířka uliček mezi regály a stohy musí odpovídat zvláštnímu právnímu předpisu a způsobu ukládání manipulačních jednotek. Ulička musí být trvale volná a nesmí být zužována a zastavována překážkami. Šířka uličky pro průjezd manipulačních vozíků musí být alespoň o 0,4 m větší než největší šířka manipulačních vozíků nebo nákladů a během manipulace musí být vymezen manipulační prostor se zákazem vstupu nepovolaným osobám. (nař. vlády č. 101/2005 Sb., příl. čl. 10.3) Trvale používané skladovací plochy musí být rovné, odvodněné, zpevněné a označené značkami se zákazem vstupu nepovolaným osobám a upravené s ohledem na povahu skladovaných manipulačních jednotek a materiálu a se zřetelem na požadavky na požární ochranu. (nař. vlády č. 101/2005 Sb., příl. čl. 10.4) Manipulační jednotky jsou vytvořeny tak, aby při manipulaci, přepravě a skladování poskytovaly ochranu loženému materiálu (ČSN 26 9030 čl. 3.8).

fiíjen 2007



Nabírací otvory pro vidlicovou manipulaci, závěsná místa pro závěsnou manipulaci, popř. uzpůsobení pro jinou manipulaci jsou na manipulačních jednotkách vytvořeny a umístěny tak, aby umožňovaly bezpečnou manipulaci (ČSN 26 9030 čl. 3.13). Pro tvorbu manipulačních jednotek nejsou použity poškozené a neznačené přepravní prostředky (ČSN 26 9030 čl. 3.15). Při tvorbě manipulačních jednotek přepravní prostředky nejsou přetěžovány (ČSN 26 9030 čl. 3.16). Přepravní prostředky jsou rovnoměrně loženy tak, aby ložený materiál nepřesahoval přes půdorysné rozměry a nezasahoval do nabíracích otvorů ani při stohování (ČSN 26 9030 čl. 3.17). Dodržen zákaz provádění fixace loženého materiálu zatloukáním hřebíků, skob apod. do dřevěných částí přepravních prostředků (ČSN 26 9030 čl. 3.19). Nevratné přepravní prostředky jsou vyřazeny z dalšího používání (ČSN 26 9030 čl. 3.20). Provozovatel má pro každý sklad zpracován “Místní řád skladu” (ČSN 26 9030 čl. 4.1.1). Místní provozní řád skladu obsahuje předepsané náležitosti ČSN 26 9030 čl. 4.1.1). Mezi horní hranou ukládaného materiálu a spodní hranou stropní konstrukce nebo instalacemi skladu vzdálenost nejméně 200 mm (ČSN 26 9030 čl. 4.2.2). Provozní plochy skladu viditelně (kontrastně) označeny (ČSN 26 9030 čl. 4.3.3). Všechny cesty, uličky a komunikace ve stanovených profilech neustále průjezdné a průchodné (ČSN 26 9030 čl. 4.3.4). Všechny plochy skladovací zóny bez nerovností, pravidelně udržovány v člstotě (ČSN 26 9030 čl. 4.3.4). Nebezpečná místa užitných ploch, dopravních cest, uliček a komunikací jsou označena příslušnými dopravními značkami, černožlutým šrafováním apod. (ČSN 26 9030 čl. 4.3.8). Stohování

Stohovací nosnosti anebo stohovací výška anebo počet vrstev při stohování manipulačních jednotek nejsou překračovány (ČSN 26 9030 čl. 4.4.2). Dodržena bezpečnostní vzdálenost mezi horní hranou manipulační jednotky a spodní hranou stropní konstrukce nebo instalacemi nejméně 200 mm (ČSN 26 9030 čl. 4.4.5). Dodržen zákaz lezení a pohybu po nastohovaných manipulačních jednotkách (ČSN 26 9030 čl. 4.4.9).

fiíjen 2007




Je dodržen zákaz stohování poškozených manipulačních jednotek (ČSN 26 9030 čl. 4.4.14). Stoh manipulačních jednotek nevykazuje vychýlení od svislice větší než 2% (ČSN 26 9030 čl. 4.4.17). Je dodržován zákaz stohování manipulačních jednotek se znečištěnými stykovými plochami (ČSN 26 9030 čl. 4.4.19). Pokud mezery mezi jednotlivými vrstvami manipulačních jednotek jsou zajišťovány ručním prokládáním, je spodní hrana manipulační jednotky v poslední vrstvě stohu nejvýše 1 800 mm nad bezpečným postavením pracovníka zajišťujícího ruční prokládání (ČSN 26 9030 čl. 4.4.21). Manipulace, manipulační zařízení a prostředky

Plynulé zdvíhání a spouštění manipulačních jednotek (ČSN 26 9030 čl. 4.5.1). Není dovoleno nadzdvihovat a ustavovat manipulační jednotky do žádané polohy pouze jedním ramenem vidlice (ČSN 26 9030 čl. 4.5.1). Závěsná manipulace prováděna pouze s manipulačními jednotkami opatřenými konstrukčními prvky pro bezpečné připojení vázacích nebo závěsných prostředků nebo prostředků pro bezvazačovou manipulaci (ČSN 26 9030 čl. 4.5.2). Stoh manipulačních jednotek soudržný a jeho výška nepřesahuje 2 000 mm při manipulaci se stohem (ČSN 26 9030 čl. 4.5.3). Je zakázána přesuvná manipulace manipulačních jednotek (ČSN 26 9030 čl. 4.5.7). Kolové tlaky manipulačních zařízení nepřekračují stanovené hodnoty zatížení ložné plochy dopravního prostředku (ČSN 26 9030 čl. 4.5.8). Není překračována nosnost dopravních prostředků (ČSN 26 9030 čl. 4.5.9)

Regály

Každý regál označen nosností (nosnost regálové buňky, regál. sloupce, počet buněk ve sloupci) (ČSN 26 9030 čl. 4.6.1). Je dodržován zákaz zakládání poškozených manipulačních jednotek do regálu (ČSN 26 9030 čl. 4.6.3). Je dodržován zákaz na regály lézt nebo do nich vstupovat s výjimkou jejich montáže a údržby (ČSN 26 9030 čl. 4.6.4). Nejsou používány regály nebo jejich části, jejichž technický stav ohrožuje bezpečnost (ČSN 26 9030 čl. 4.6.5). Přístup a příjezd k regálům je volný a dostatečně dimenzovaný; dodrženy stanovené šířky a výšky manipulačních uliček (ČSN 26 9030 čl. 4.6.6).

fiíjen 2007



Ruční obsluha regálů ve výšce nad 1800 mm je prováděna z místa bezpečného postavení obsluhy (ČSN 26 9030 čl. 4.6.7). Osoby používají ochranné přílby v místech, kde výšky uloženého materiálu přesahují výšku 2000 mm a materiál nad touto výškou není bezpečně zajištěn proti vypadnutí z manipulační jednotky do prostoru pohybu osob (ČSN 26 9030 čl. 4.7.3). Trvale používané skladovací plochy musí být rovné, odvodněné, zpevněné a označené značkami se zákazem vstupu nepovolaným osobám a upravené s ohledem na povahu skladovaných manipulačních jednotek a materiálu a se zřetelem na požadavky na požární ochranu. (nař. vlády č. 101/2005 Sb., příl. čl. 10.4) Regálové zakladače

Požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení jsou: • Zabránění případnému zachycení, přimáčknutí nebo naražení zaměstnance. • Zabránění pádu zařízení nebo jeho části čl nebezpečnému posunu. • Vyznačení jmenovité nosnosti a tam, kde je to nutné, i jmenovité nosnosti pro každou pracovní polohu zařízení. (nař. vlády č. 378/2001 Sb., příl.1)

Manipulační vozíky s vlastním pohonem

• Zdvižný manipulační vozík vybaven konstrukcí, zajišťující při převrácení obsluze dostatečný bezpečný prostor mezi vozíkem, terénem čl podlahou, (nař. vlády č. 378/2001 Sb., příl. 3 bod 5a) • Zdvižný manipulační vozík vybaven zabezpečením před spouštěním nepovolanými zaměstnanci, (nař. vlády č. 378/2001 Sb., příl. 3 bod 6a) Vysokozdvižné vozíky řízené řidičem (tj. kromě ručně vedených vozíků) jsou opatřeny ochranným rámem nad místem řidiče, jsou-li užívány při stohování do větší výšky než 1,5 m nad sedadlo řidiče (s výjimkou vysokozdvižných vozíků řízených řidičem, kde není nebezpečí, že náklad zboží spadne na řidiče (ČSN ISO 3691 čl. 14.1.4.3). Jsou-li vysokozdvižné vozíky používány pro manipulaci s břemeny, která by mohla spadnout na řidiče (např.vysoká nebo členěná břemena), musí být vybaveny opěrnou mříží, jejíž výška, šířka a velikost otvorů jsou dostatečné k tomu, aby účinně snížily nebezpečí pádu břemene nebo jeho části na řidiče (ČSN ISO 3691 čl. 14.1.4.3). Vozíky mají barvu, která kontrastuje s okolním prostředím (ČSN ISO 3691 čl. 14.1.4.3). Všechny konstrukční úpravy, změny nebo doplňky, které mohou ovlivnit nosnost vozíku a bezpečnost provozu, jsou provedeny se souhlasem výrobce (ČSN ISO 3691 čl. 14.1.4.1, 15.2.11). Veškeré štítky a značení udržovány v čistém stavu (ČSN ISO 3691 čl. 14.1.5.1). Podlahy mají dostatečnou únosnost a jsou udržovány tak, aby nepříznivě neovlivnily bezpečnost provozu vozíku (ČSN ISO 3691 čl. 14.1.4.1). Dopravní cesty jasně vyznačeny nebo stanoveny (např.v dopravně provozním řádu) (ČSN ISO 3691 čl. 14.1.5.1). fiíjen 2007




Dopravní cesty, průchody, podlahy a rampy udržovány v dobrém provozním stavu, aby se zamezilo poškození vozíku nebo se neporušila stabilita vozíku (ČSN ISO 3691 čl. 14.1.5.1). Překladové můstky nebo mostové lávky mají odpovídající bezpečnost (nosnost), aby unesly naložené vozíky, jejichž max.zatížení je vyznačeno trvanlivě a zřetelně na štítcích (ČSN ISO 3691 čl. 14.1.5.1). Strany překladových můstků opatřeny prostředky, které snižují možnosti přejetí přes okraj (ČSN ISO 3691 čl. 14.1.5.2). Dodržován zákaz přepravy osob s výjimkou případů, kdy je vozík pro jejich přepravu konstruován (ČSN ISO 3691 čl. 14.1.3). Nosnost uvedená výrobcem vozíku není překročena (ČSN ISO 3691 čl. 14.1.4.1). Před vjezdem vozíku do silničního vozidla je prověřeno, zda brzdy vozidla jsou zabržděny a kola podložena (ČSN ISO 3691 čl. 14.1.5.7). Před vjezdem vozíku na vozidlo (vagón) prověřeno, zda podlaha silničních vozidel nebo železničních vagónů unese celou hmotnost vozíku, nákladu, řidiče a zda je zkontrolován stav podlahy, nemá-li trhliny, otvory nebo jiné závady (ČSN ISO 3691 čl. 14.1.5.7)

fiíjen 2007


část 6, díl 6, kapitola 3, str. 1 díl 6, povrchová úprava materiálu

6/6.3 VZOR OSNOVY ·KOLENÍ PRO ZAMùSTNANCE, KTE¤Í PROVÁDùJÍ POVRCHOVOU ÚPRAVU MATERIÁLU Základní rámec osnovy

• Seznámení s pracovním řádem • Seznámení s kolektivní smlouvou a s vnitřními předpisy • Seznámení s právními a ostatními předpisy k zajištění BOZP, jež musí zaměstnanec při své práci dodržovat. Seznámení se zaměřuje zejména na dále uvedená témata. • Seznámení s riziky, s výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik (seznámení se provádí podle zpracovaného dokladu o vyhodnocení rizik a přijatých opatřeních na ochranu před jejich působením – § 102 zákoníku práce, nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů) Stupeň nebezpečí při povrchové úpravě materiálů závisí na způsobu provádění práce (vznik nemocí z povolání a průmyslových otrav, poškození zaměstnanců chemickými látkami – poleptání, popálení např. žíravinami vznik požáru a výbuchu exhalace). Další nebezpečí pro zaměstnance při povrchové úpravě materiálů spočívá v mechanickém nebezpečí (např. pohmoždění části těla při provozu stříkacího zařízení, dopravníků bubnů pro pokovování a omílání, náraz při zpětném vrhu, píchnutí při fyzickém styku s elektrodami elektrostatického zařízení, stříkání s rozpouštědly, nátěrovou hmotou nebo vzduchem pod tlakem při výstřiku hmoty apod. porušení celistvosti jakékoliv části stříkacího a rozprašovacího zařízení. Zaměstnancům hrozí přímý nebo nepřímý dotyk s živými elektrickými částmi nebo úraz elektrickým proudem způsobený elektrostatickým výbojem. Je nutno upozornit též na možnost popálení nebo opaření při manipulaci se zařízením (např. při použití předehřáté nátěrové hmoty, v důsledku použití horkého vzduchu, nebo v důsledku netěsností nebo protržení jakékoli části zařízení při ohřevu lázně nebo při sušení výrobků atd. Při povrchové úpravě materiálů může dojít k mimořádné události též v důsledku rozstřikování a rozprašování nátěrových hmot (např. při chemické reakci, vytvořením vyšší koncentrace než je dolní mez výbušnosti hořlavé nátěrové hmoty atd.), neočekávaném úniku nátěrové hmoty po krátkém přerušení její dodávky (např. ucpání trysky), poruše automatického uzavírání, umožňující pokračování nekontrolovaného toku nanášené hmoty, při překročení maximálního pracovního tlaku, chybějících indikátoru nebo výstrahy na zařízení, nebo chybějícího nebo nesprávně nastaveného zařízení pro odpojení od přívodu energie. Nesprávně nastavená tepelná ochrana, dovolující přehřívání, styk nebo vdechnutí rozprášené nátěrové hmoty, požití nebezpečných látek a také styk s chemickými látkami nebo přípravky obsahujícími těžké kovy, mohou představovat ohrožení života a zdraví zaměstnance na pracovišti pro úpravu materiálu. • Požadavky na pracoviště a pracovní prostředí (udržování pořádku a čistoty, uspořádání, umístění pracoviště-dostupnost,stanovení komunikací,výrobních a pracovních prostředků a zařízení,zajištění požadavků na manipulaci s materiálem, práce s břemeny, hlavní uzávěry médií, odstraňování a odvoz odpadu, předcházení ohrožení života a zdraví fyzických osob, které se s vědomím zaleden 2008



díl 6, povrchová úprava materiálu

městnavatele mohou zdržovat, zajištění spolupráce s jinými osobami, předcházení rizikům vzájemného působení činností prováděných na robotizovaném pracovišti, vedení evidence přítomnosti zaměstnanců) • Kategorizace prací Informace o tom, do jaké kategorie byla práce, kterou bude zaměstnanec konat, zařazena (vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli; § 37 až 40 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů) • Hluk a vibrace Protihluková opatření u zdroje, kolektivní opatření, osobní ochrana sluchu a rukou, sledování zdravotního stavu zaměstnanců (nařízení vlády č.148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací – vybraná ustanovení • Pracovnělékařská péče a posuzování zdravotní způsobilosti k práci Informace o zařízení poskytující pracovnělékařskou péči a informace o druzích povinného očkování a lékařských preventivních prohlídek souvisejících s výkonem práce (dle § 103 zákoníku práce)

Povinnosti zaměstnanců všeobecně

• Práva a povinnosti zaměstnanců v oblasti BOZP Listina základních práv a svobod (č. 2/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů – čl. 28, 29, 31) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů § 276, 278 až 280 Právo na informace a projednání se zaměstnancem § 281 až 285 Rada zaměstnanců a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci § 38 Povinnosti z pracovního poměru § 301 a 302 Základní povinnosti zaměstnanců § 302 Základní povinnosti vedoucích zaměstnanců § 78 – 99 Stanovené pracovní podmínky (pracovní doba, rozvržení pracovní doby, začátek a konec pracovní doby, přestávky v práci, nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami, nepřetržitý odpočinek v týdnu, práce přesčas, noční práce,dny pracovního klidu, podmínky úpravy pracovní doby, evidence pracovní doby, pracovní pohotovost, konto pracovní doby) § 101 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci – základní ustanovení § 102 Prevence rizik § 103 Povinnosti zaměstnavatele při zajišťování BOZP § 106 Práva a povinnosti zaměstnanců § 322 Kontrola odborových orgánů § 108 Účast zaměstnanců na řešení otázek BOZP § 172–185 Odpovědnost zaměstnance za škodu § 267 a 268 odst.2 Odpovědnost za škodu na odložených věcech § 266 Odpovědnost při odvracení škody • Zákaz požívání alkoholických nápojů (zneužívání jiných návykových látek) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů § 106 odst. 4, písm. e) a i) Zákon č.379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů – vybrané části

leden 2008



• Kouření na pracovišti Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů § 106 odst. 4, písm. e) Zákon č. 379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů – vybrané části § 8 – zákaz kouření Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy §5 Zásady bezpečného chování (obecně platné) §6 Bezpečnostní značky, značení a signály §7 Rizikové faktory pracovních podmínek a kontrolovaná pásma PP-265-20.11.1967 o posuzování zdravotní způsobilosti k práci Zásady bezpečného chování zaměstnanců

Zásady bezpečného chování formuluje zaměstnavatel podle konkrétních podmínek na jeho pracovištích. Dále uvedené příklady těchto zásad jsou pouze orientační. Zaměstnanci jsou povinni: 1. Nastupovat do zaměstnání odpočatí, duševně a tělesně připravení k plnění pracovních úkolů. 2. Počínat si při práci tak, aby neohrozili zdraví své ani svých spoluzaměstnanců, 3. Dodržovat právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požadavky a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, stanovené pracovní postupy. 4. Při práci vždy myslet na svou bezpečnost a nepřeceňovat vlastní schopnosti. 5. Neuvádět do chodu stroj nebo zařízení, pokud se nepřesvědčili, že tím neohrozí zdraví nebo život svůj či jiné osoby. 6. Zdržet se prací, pro něž nejsou poučeni ani vyškoleni, zejména prací, které vyžadují odbornou způsobilost (sváření, řízení manipulačního vozíku, obsluha zdvíhacích zařízení aj.). 7. Zdržet se obsluhy strojů nebo zařízení, pro něž nejsou zaškoleni ani zaučeni. 8. Účastnit se školení a výcviku pořádaného zaměstnavatelem za účelem rozšíření znalostí právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, podrobovat se stanoveným lékařským prohlídkám. 9. Dodržovat pořádek na pracovištích a komunikacích v provozních a výrobních budovách i venkovních komunikací v areálu zaměstnavatele. 10. Řídit se dopravními značkami a bezpečnostními tabulkami, které jsou v objektu zaměstnavatele umístěny, dbát varovných signálů a smluvených znamení. 11. Každý úraz si dát řádně ošetřit a ihned (i při tzv. drobných poraněních) jej hlásit nejblíže nadřízenému. 12. Používat při práci ochranná zařízení a předepsané osobní ochranné pracovní prostředky, chránit je před poškozením a pečovat o jejich drobnou údržbu. 13. Při zdravotních potížích, nevolnosti apod. ohlásit svůj stav nejblíže nadřízenému. 14. Oznámit ihned vedoucímu nedostatky a závady, které by mohly ohrozit bezpečnost a zdraví zaměstnanců, a podle svých možností a schopností se podílet na jejich odstraňování. leden 2008




15. Podrobit se na výzvu oprávněného zaměstnance (pracovní řád) vyšetření za účelem jištění, zda nejsou pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. Zaměstnancům je zakázáno: 1. Vstupovat na pracoviště pod vlivem alkoholu, požívat alkohol na pracovištích zaměstnavatele a v průběhu pracovní doby také mimo areál zaměstnavatele. 2. Vstupovat na pracoviště a do prostorů a zařízení, kam nebyli pracovně vysláni a kde nejsou seznámeni s riziky, která mohou ohrozit jejich zdraví nebo dokonce život. 3. Odstraňovat nebo poškozovat bezpečnostní zařízení, kryty, značky. 4. Pracovat bez pověření se strojním, elektrickým nebo jakýmkoliv jiným zařízením, se kterým nejsou obeznámeni a k jehož obsluze nemají příslušnou instruktáž. 5. Opravovat a čistit stroje, přístroje a jejich součásti, pokud jsou tyto v pohybu a pokud není spolehlivě zajištěno, že se nemohou samovolně rozběhnout. 6. Rozptylovat jakýmkoliv způsobem (zejména žertováním, škádlením apod.) pozornost zaměstnanců, především těch, kteří obsluhují strojní zařízení. Pozor na požáry – nekuřte a nemanipulujte s ohněm tam, kde je to výslovně zakázáno, – hořlavé, snadno vznětlivé a zápalné látky ukládejte na určené místo, ne blízko zdroje ohně, v jejich blízkosti neškrtejte zápalkami či zapalovačem, – dbejte, aby byl zajištěn volný přístup k hasicím přístrojům a k místům s hasicími prostředky, – zajistěte, aby nouzové východy byly zcela průchodné, – při vzniku požáru nepodléhejte panice, účinky požáru nikdy nepodceňujte, naučte se správně ovládat hasicí přístroje, znejte jejich správné použití. • Bezpečnostní značky, značení a signály Zákon č. 309/2006 Sb.,kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy(zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) §6 Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., ve znění p.p.,kterým se stanoví vzhled a umístění značek a zavedení signálů • Osobní ochranné pracovní prostředky Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů § 104, § 106, odst. 4, písm. d) Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků (informace o správném způsobu používání osobních ochranných pracovních prostředků) Nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky, – vybrané části • Pracovní úrazy a nemoci z povolání Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů § 105, § 106, odst. 4, písm. h) Nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu leden 2008



• Odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání (obecné ustanovení, rozsah odpovědnosti a zproštění odpovědnosti, druhy náhrad, druhy náhrad při úmrtí zaměstnance, společná a zvláštní ustanovení o odpovědnosti za škodu) • Náhrady škody Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů § 253, 254, 273, § 274, § 365 – 393 • Pracovní podmínky žen, těhotných žen a matek Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů § 41odst. 1 písm. c) a g), § 90 odst. 2, § 237, 238, § 239 – 241 Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy(zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) § 7 odst. 5, Rizikové faktory pracovních podmínek a kontrolovaná pásma Vyhláška č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázané těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání § 2, 3, 4 • Požadavky na pracoviště a pracovní prostředí Nařízení vlády č.101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí příloha, bod 5 – dopravní prostory, nebezpečný prostor příloha, bod 8 – poskytování první pomoci příloha, bod 10 – manipulace s břemeny • Nebezpečné látky Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů – výběr Vyhláška č. 231/2004 Sb., kterou se stanoví podrobný obsah bezpečnostního listu k nebezpečné chemické látce a chemickému přípravku, ve znění pozdějších předpisů Pozor na škodliviny • při práci s nebezpečnými chemickými látkami nejezte, nekuřte a nepijte, • před jídlem, pitím a kouřením v přestávkách práce se škodlivými látkami si vždy důkladně omyjte ruce, obličej a někdy i celé tělo. Totéž udělejte vždy po skončení práce, • důsledně dodržujte technologické postupy a bezpečnostní předpisy, používej osobní ochranné pracovní prostředky a dbej na osobní hygienu, • potraviny a nápoje nedávejte mezi chemické látky a jiné škodliviny, • při trvalé práci s chemickými látkami dbejte důsledně na pravidelné lékařské prohlídky. • Požadavky na organizaci práce a pracovní postupy Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy(zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) – § 5 (zaměstnanci nevykonávali činnosti jednotvárné a jednostranně zatěžující organismus,ochrana proti padajícím nebo vymrštěným předmětům nebo materiálům, ochrana proti pádu nebo zřícení, ohrožení dopravou, na pracovištích se zvýšeným rizikem nepracují osamocení zaměstnanci bez dohledu dalleden 2008




ším zaměstnancem, nevykonávat ruční manipulaci s břemeny, která může poškodit zdraví, zejména páteř) • Zacházení s elektrickým zařízením Vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů § 3, 4 (popř. další) ČSN EN 50110-1ed.2 (34 3100) Obsluha a práce na elektrických zařízeních ČSN EN 50110-2 (34 3100) Obsluha a práce na elektrických zařízeních (národní dodatky) Zásady první pomoci při úrazech elektrickým proudem (pro poskytování první pomoci při úrazech elektřinou platí doporučení ČES 00.02.94:1994 První pomoc při úrazu elektrickou energií. Opatrně s elektřinou • při poruchách elektrického rozvodu či zařízení nikdy neprovádějte opravu sám, nesahejte na elektrické rozvody a zařízení, • nedotýkejte se živých částí ani holého vedení elektrického proudu, které spadlo na zem,stroj či technické zařízení můžete pouze zapínat a vypínat, • provádět veškeré opravy a údržbu elektrických částí pracovních strojů a technických zařízení je výhradní záležitostí osob s elektrotechnickou kvalifikací. • První pomoc, traumatologický plán Organizace a zajištění první pomoci, spolupráce se zařízením pracovnělékařské péče Zákon č. 262/20006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů § 94 odst. 4, § 102 odst. 6, § 103 odst. 1 písm. g), 108 odst. 3a, § 274 odst.1 Obsahem těchto informací jsou zejména důležité údaje z traumatologického plánu (adresa a telefon pohotovostních a poruchových služeb, zaměstnanci vyškolení k poskytování předlékařské první pomoci, pracovníci pověření poskytováním technické pomoci, v případě smrtelného pracovního úrazu nebo pracovního úrazu vyžadujícího hospitalizaci nebo průmyslové havárie je nutné povolat vedoucí a další níže uvedené zaměstnance, prostory a prostředky pro poskytování první pomoci- místnosti pro první pomoc, umístění nástěnných lékárniček, dopravu raněných, není-li náhradní odvoz, kdo ho zajišťuje, svolání zajišťuje zaměstnanec odpovědný za odpolední nebo noční směnu nebo za směnu v den svátku. V době pracovního klidu zajišťují svolání pracovníci ostrahy • Manipulace s břemeny. Zdravotní rizika při ruční manipulaci s břemeny Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů § 8, 9 Jak manipulovat s břemeny • nezvedejte břemena nadměrné hmotnosti, • manipulujte s břemeny do maximálně přípustné hmotnosti, • zvedejte břemena vždy z podřepu a ne z předklonu. Přenášej je tak, aby hmotnost předmětu či břemene byla rozložena na celé tělo, • zdvíhejte vždy plynulými pohyby s rovnými zády a se vzpřímeným trupem, • používejte vhodné pomůcky, jako jsou pásy, vodicí lišty, páky, posuvná kolečka apod., při manipulaci s břemeny, • při manipulaci s břemeny vždy používejte osobní ochranné pracovní prostředky • při vykládání, nakládání, přepravě břemen pomocí mechanismů, např. dílenským jeřábem, dbejte na jejich nosnost, zvolte vhodné vázací prostředky nebo jiné uchopovací prostředky a dbejte na bezpečnost přepravy. • Návody k používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí leden 2008



Lakovny

Zaměstnance lakoven a pracovišť obdobného charakteru je nutno dále seznámit: – s místním provozním řádem, který musí vypracovat zaměstnavatel. Místní provozní řád obsahuje stručnou charakteristiku používaných látek a míst (částí), které představují zvýšené nebezpečí výbuchu, pokyny pro obsluhu zařízení, nastavení a zkoušení zabezpečovacích, regulačních, měřících a signalizačních zařízení, bezpečnostní a protipožární opatření při uvádění zařízení do provozu anebo při jeho odstavování z provozu, způsob provádění čistících prací, dále pak provozní řád obsahuje rozsah a lhůty k provádění revizí a zkoušek, způsob zjišťování výskytu hořlavých plynů a par v prostorách opatření při vzniku výbušné směsi nebo nebezpečí výbuchu,včetně způsobu opuštění pracoviště, poskytnutí první pomoci a opatření k likvidaci, následků výbuchu a také seznam prací, k jejichž výkonu je zapotřebí příkazu k provedení práce, – s návodem pro poskytnutí první pomoci při spáleninách, úrazech el. proudem, otravách výpary rozpouštědel a jiných možných úrazech a označení nejbližšího místa první pomoci, – s požárním řádem pracoviště (pracovišť) a požárními poplachovými směrnicemi, – s písemnými příkazy pro práce na zařízeních a v prostorách s nebezpečím výbuchu, které vydá zaměstnanec pověřený organizací. (Příkaz musí obsahovat kromě celého jména, funkce, označení pracoviště a pracovní skupiny, která bude práce vykonávat, též druh práce a délku platnosti příkazu. Dále pak příkaz obsahuje způsob kontroly a zabezpečení pracovníků a pracoviště po dobu konání prací, případně způsob kontroly pracoviště po skončení prací, upozornění na možnosti ohrožení a také preventivní bezpečnostní a protipožární opatření podle druhu práce a uvedená opatření při vzniku ohrožení), – s návody pro používání osobních ochranných pracovních prostředků a pomůcek poskytnutých zaměstnanci v souladu s výše uvedeným príkazem k provedení práce, – se specifickými nebezpečími při použití různých typů nátěrových hmot a ochranou proti jejich účinkům, – s bezpečnostními listy konkrétních chemických látek a chemických přípravků, které jsou na pracovišti (pracovištích) používány (např. toluen, butanol, butylacetát, trichlorethylen aj.). Vylitý trichloethylen se musí okamžitě utřít za použití osobních ochranných pomůcek. Zaměstnancům je nutno zdůraznit, že používat trichloethylen k umývání (zamaštěných) rukou je škodlivé zdraví, poněvadž se vstřebává pokožkou. Rovněž pobyt při prodloužené nebo opakované práci v atmosféře obsahující vysokou koncentraci trichloethylenu může vést k chronické otravě zaměstnanců, – se zajištěním pravidelného úklidu, – se zákazem kouření a manipulace s otevřeným ohněm, – s tím, že nebezpečné látky musí být uloženy ve vhodných nádobách, – s hermetizací a větráním pracoviště (pracovišť), – se vznikem nebezpečných koncentrací v okolí ve vazbě na poruchy elektrického proudu, – s problematikou statické elektřiny, – s tím, že lakovny se nesmějí používat pro skladování nátěrových hmot a ředidel, – s tím, že odsávací potrubí z prostoru, kde se nanášejí nátěrové hmoty, jsou opatřeny na vstupu účinným filtrem k zachycení zbytků nátěrových hmot.

leden 2008




V případě poruchy odsávacího zařízení nanášení nátěrových hmot je ihned přerušeno: – s bezpečnou likvidací obalů a zbytků nátěrových hmot, – s návody pro obsluhu nářadí a dalších zařízení, citovaných v místním provozním řádu nebo v příkazu V pro práce v prostředí s nebezpečím výbuchu (nař. vl. č. 378/2001 Sb., nařízení vlády č.406/2004 Sb.), – s vybranými ustanoveními technické dokumentace pro zařízení k povrchové úpravě materiálu, – s bezpečnými pracovními postupy (technologickým postupem) při povrchové úpravě materiálu, – a zaškolit v obsluze zařízení. (Před pověřením samostatnou obsluhou zařízení musí být zaměstnanci přezkoušeni z teoretických a praktických znalostí obsluhy zařízení. Znalosti se doporučuje ověřovat jednou za rok.) Mořírny a zinkovny

leden 2008

Zaměstnance moříren, zinkoven a pracovišť obdobného charakteru je nutno dále seznámit: – se zásadami manipulace s kyselinou chlorovodíkovou (stáčení kyseliny je nutno provádět vždy do mořící vany, ve které je již voda, je zakázáno nalévat kyselinu do jakýchkoliv lahví od nápojů, protože hrozí záměna, je nutné vždy nosit osobní ochranné prostředky, tj. obličejový štít, kyselinovzdorný oblek, holínky a vhodné rukavice, – s tím, že zaměstnanci, kteří stojí u zinkovací vany, musí používat osobní ochranné pracovní prostředky (obličejový štít, zástěra, ochranná obuv, vlněné rukavice a pracovní oblek), – s bezpečným pracovním postupem (pracovními postupy) zinkování, resp. moření, – s tím, že zaměstnanec musí věnovat zvýšenou opatrnost při manipulaci s teplými předměty po zinkování, při stírání popela zinku (zinek se vzdušným kyslíkem reaguje za vzniku oxidu-popelu) a při vybírání tvrdého zinku, – s tím, že při doplňování zinkovací vany musí zaměstnanec-obsluha zkontrolovat, zda zinek není mokrý (mokrý zinek je nutno nechat předehřát na okraji vany), – s tím, že zavěšená břemena na vázacích drátech se musí během pracovního úkonu sledovat (při přetržení drátu musí být práce přerušena), – se zákazem vstupovat z jakéhokoliv důvodu na okraj vany, která není zakrytá, – s tím, že při dopravě pozinkovaných předmětů do prostoru chladnutí se musí obsluha přesvědčit, zda se v tomto prostoru nepohybuje žádná osoba, – s tím, že připravený očištěný materiál k svěšování musí být uložen vždy tak, aby nedošlo k jeho samovolnému převržení, smeknutí nebo sesunutí, – s tím, že svěšovat materiál z konzoly jeřábu smí obsluha pouze z podlahy, – s tím, že přepravovat a čistit pozinkované předměty smí obsluha až po jejich vychladnutí, přičemž obsluha nesmí do prostoru chladnutí vstupovat, jestliže se do tohoto prostoru dopravují pozinkované předměty, – s tím, že do prostoru moření smí obsluha vstupovat za předpokladu, že v tomto prostoru není manipulováno s jeřábem (vstupovat do tohoto prostoru smí obsluha jen s upozorněním, souhlasem nadřízeného a se zajištěním druhým zaměstnancem) a před vstupem musí být zajištěn ovladač jeřábu proti nedovolené manipulaci, – s bezpečnostně technickými požadavky na mořící vany (např. vany musí být opatřeny účinným odsávacím zařízením; horní okraj van musí být alespoň 110 cm nad úrovní podlahy, nebo musí být do této výše vhodně zabezpečen atd.), – s tím, že zaměstnanci nesmí vstupovat na hrany van,



– a zaškolit v obsluze zařízení. (Před pověřením samostatnou obsluhou zařízení musí být zaměstnanci přezkoušeni z teoretických a praktických znalostí obsluhy zařízení. Znalosti se doporučuje ověřovat jednou za rok.) Galvanizovny

Zaměstnance galvanizoven a pracovišť chemické povrchové úpravy a pracovišť obdobného charakteru je nutno dále seznámit: – vzhledem k používání louhů a kyselin s technologickými postupy pro obsluhu zařízení a vybavit pracovníky osobními ochrannými pracovními prostředky (přepravní nádoby musí být zajištěny proti převržení a rozlití obsahu, veškeré nádoby s žíravinami musí být označené názvem látky a upozorněním „Pozor kyselina“ – výpary kyselin a jiných látek musí být odsávány), – se zásadou, že při plnění nádob kyselinou je třeba postupovat tak, že kyselina se dolévá do vody za současného míchání – nikoliv opačně, – s technologickými postupy pro jednotlivé chemické a galvanické povrchové úpravy s uvedením bezpečnostních opatření a první pomocí při poleptání louhem a kyselinou a při požití nebo styku s chemickými látkami s různým druhem nebezpečnosti, – a poučeni (prokazatelným způsobem) o použití prostředků první pomoci, které musí být umístěny na výrazně vyznačených místech, – s bezpečným odstraňováním a likvidováním prachu z metalizačních zařízení, – s místním provozním řádem (obdobný obsah jako u provozního řádu zinkoven), – s požárním řádem pracoviště, – s poplachovými směrnicemi, popř. havarijním plánem, – a zaškolit v obsluze zařízení. (Před pověřením samostatnou obsluhou zařízení musí být zaměstnanci přezkoušeni z teoretických a praktických znalostí obsluhy zařízení. Znalosti se doporučuje ověřovat jednou za rok.)

Doklady o ověření znalostí

Další součástí dokumentace o školeních o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou doklady o ověření znalostí, jež má zaměstnavatel u svých zaměstnanců pravidelně provádět. Způsob ověření znalostí zákoník práce zaměstnavateli nepředepisuje, ponechává na něm, jakou formu zvolí. Může to být ústní pohovor nebo ústní zkouška, písemná zkouška testem nebo kombinovaná zkouška. Obvykle používaná je písemná zkouška testem, který má na základě provedeného školení rekapitulovat nejdůležitější zásady, jež jsou zaměstnanci povinni dodržovat podle právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ale také podle požadavků a pokynů zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Pokud zaměstnavatel zvolí ústní pohovor nebo zkoušku, je žádoucí, aby o obsahu tohoto pohovoru nebo zkoušky pořídil rovněž písemný doklad, prokazující, jaký okruh otázek byl předmětem ověření znalostí. Poznámka: Rozsah testů stanovuje zaměstnavatel podle složitosti vykonávaných činností a bezpečnostně technických nároků na provedení těchto činností. Test musí obsáhnout zásadní požadavky bezpečnosti práce, jejichž dodržování bude u zaměstnance vyžadováno a kontrolováno. Pro dostatečné ověření znalostí zpravidla postačuje 15 až 20 otázek, zaměstnavatel však může použít i testy rozsáhlejší. Zaměstnavatel si může vybrat z několika forem testu: – test subjektivní (volné odpovědi na položené otázky), – test objektivní (předem stanovené odpovědi na položené otázky, může jít o vícenásobnou volbu s jednou správnou odpovědí nebo o vícenásobnou volbu s více správnými odpověďmi, dále o test řadící – určení správného leden 2008




pořadí kroků, objektů..., dále test přiřazovací – spojování položek ze dvou seznamů, dále dvoučlenná volba – posuzování stanoviska, dále vybavovací – vybavení si určitého faktu, dále testy s volnými odpověďmi – na doplnění). Dále uvádíme příklady otázek pro sestavení písemného testu (objektivní s jednou správnou odpovědí), podle ustanovení vyhlášky č. 48/1982 Sb., ve znění pozdějších předpisů 1. Horní okraj olejových van, u kterých existuje riziko pádu do vany, musí být v určité výšce nad úrovní podlahy, nebo musí být do této výše vhodně zabezpečeny. Určete tuto výšku: a) 1,1 m, b) 0,9 m, c) 1,0 m. 2. Horní okraj mořících a oplachovacích kádí musí být v určité výšce nad úrovní podlahy nebo musí být do této výšky vhodně zabezpečen. Určete požadovanou výšku: a) 1,1 m, b) 0,9 m, c) 1,0 m. 3. Mořící kádě musí být opatřeny: a) účinným odsávacím zařízením, b) výstražnou signalizací, c) iontovým regeneračním zařízením. 4. Podlahy a stěny místností, kde se moří, musí být: a) z omývatelného materiálu, b) s nehořlavou úpravou, c) napuštěny látkou s fungicidními vlastnostmi. 5. Pokud jsou v lakovně otvory v požárních stěnách nebo ve stropech: a) musí být provedeny tak, aby nedovolovaly šíření ohně do lakovny nebo z ní, b) musí být opatřeny detektorem vzniku ohně a samočinným uzavíracím zařízením, c) musí být otvíratelné proti směru předpokládaného ohniska požáru nebo výbuchu. 6. V místnostech bezprostředně sousedících s lakovnou: a) nesmějí být v blízkosti vstupu do lakovny zdroje jiskření ani otevřeného ohně, b) nesmí být umístěno zařízení pro odmašťování výrobků, c) nesmí být úpravna nátěrových hmot I. třídy nebezpečnosti. 7. Dveře do prostorů souvisejících s lakovnou: a) musí být otevíratelné ve směru úniku, b) musí být otevíratelné v obou směrech průchodu, c) musí být otevíratelné směrem do lakovny. 8. Po skončení práce musí zaměstnanci: a) z lakovny odstranit nátěrové hmoty, hořlavé kapaliny a jejich zbytky, b) opláchnout vnitřek stříkacích kabin a popř. i podlahu lakovny kapalinou, která zabraňuje samovolnému exotermnímu rozkladu nátěrových hmot, c) aktivovat zařízení k detekci ohniska požáru a samočinné hasící zařízení. leden 2008



9. Při stříkání nátěrových hmot musí být zajištěno: a) místní odsávání, popř. celkové, jestliže použitá technologie zaručuje malý rozptyl, b) trvalé zkrápění pracovního prostoru vodní mlhou, která zneškodňuje rozptýlené částice, c) trvalé sledování koncentrace rozptýlených částic v pracovním prostoru. 10. Pracovní prostory pod úrovní podlahy lakovny: a) kromě drážek pro podlahové dopravníky musí být nuceně větrány, b) musí být nuceně větrány, c) musí mít možnost nuceného větrání pro případ vstupu pracovníka. 11. Stříkací pistole s automatickým ovládáním musí být zajištěny tak, aby: a) stříkání mohlo začít až po zapnutí odsávacího zařízení, b) stříkání mohlo začít zároveň se zapnutím odsávacího zařízení, c) stříkání mohlo začít pouze tehdy, jestliže nebyly shledány žádné závady v činnosti odsávacího zařízení. 12. Jako rozprašovací látka se při stříkání nesmí používat: a) kyslík ani hořlavé plyny, b) oxid uhličitý nebo dusík, c) inertní plyny. 13. Ruční stříkání nátěrových hmot s obsahem olovnatých sloučenin: a) je zakázáno, b) není zakázáno, c) je dovoleno jen na dobře větraných pracovištích. 14. Nátěrové hmoty s obsahem chromanů: a) smějí být nanášeny ručním stříkáním jen v místně odsávaných prostorách, b) smějí být nanášeny pouze štětcem, c) nesmějí být nanášeny ručním stříkáním. 15. Kabiny, v nichž jsou umístěna zařízení pro elektrostatické nebo elektroforetické nanášení, musí být opatřeny zařízením, které samočinně vypíná zdroj elektrického proudu při vstupu do kabiny. Toto ustanovení se týká: a) kabin se zařízením obojího druhu, b) kabin se zařízením pro elektrostatické nanášení, c) kabin se zařízením pro elektroforetické nanášení. 16. V zařízení pro elektrostatické nanášení se nesmí používat nátěrových hmot: a) I. třídy hořlavosti, b) II. třídy hořlavosti, c) III. třídy a vyšší třídy hořlavosti. 17. Provedení elektrostatické pistole musí odpovídat požadavkům bezpečnosti při práci v prostředí: a) s nebezpečím výbuchu, b) prašném, c) vlhkém. 18. Sušící prostory musí být opatřeny: a) samostatným odvětrávacím potrubím, které vyúsťuje do venkovní atmosféry, b) přístupem blokovaným na funkci odsávacích zařízení, c) zřetelnou optickou a akustickou signalizací procesu sušení, viditelnou i přes použité prostředky osobní ochrany pracovníků. leden 2008




19. V místnosti pro úpravu nátěrových hmot musí být nádrže na tyto hmoty nebo ředidla: a) spolehlivě zajištěny, aby se nátěrová hmota (ředidla) nemohla rozlít do okolí, b) označeny barevným pruhem, který signalizuje druh a nebezpečnost skladované látky, c) umístěny vždy ve vodorovné poloze, s výpustním otvorem v čelní stěně. 20. Provozovny pro chemické a elektrochemické povrchové úpravy materiálu musí být upraveny tak, aby: a) rohy a hrany mezi stěnami a podlahou byly zaoblené, b) stěny a strop byly z nehořlavého materiálu, c) povrch vnitřních částí provozoven měl hydrofobní vlastnosti. 21. Do metalizačního systému musí být zařazen: a) filtr k odlučování prachu olova, kadmia nebo jejich slitin, b) signalizační systém, který sleduje výšku nánosu prachu v potrubí, c) samočinně pracující systém, který sleduje hodnotu rosného bodu v odsávacím systému. 22. Odloučený kovový prach musí být: a) shromážděn na místě, kde nehrozí jeho vznícení, a v obalech odolných proti vlhkosti, b) okamžitě odvezen na místo určení a na místě zneškodněn, c) smíchán s neutrální hmotou a uskladněn na předem vyhrazeném místě. 23. Kovový prach musí být: a) likvidován na vyhrazeném místě, pokud se neodevzdává pro další zpracování, b) zneškodněn neutralizačním prostředkem, c) spálen. Poznámka: správné odpovědi jsou uvedeny v otázkách 1 – 23 pod písmenem a) Dále jsou uvedeny příklady témat pro ústní pohovor nebo zkoušku obsluh zařízení pro povrchovou úpravu materiálů: – moření materiálů, – úpravy nátěrovými hmotami – vybrané pojmy, – požadavky na objekty a pracoviště lakoven a úpraven nátěrových hmot, – tlakové zásobníky na nátěrové hmoty, – elektrostatické a elektroforetické nanášení, – úpravny nátěrových hmot, – sušení a vypalování, – zasychání a přisoušení, – elektrická zařízení, statická elektřina, – větrání a odsávání, – opatření proti požáru a výbuchu, – samovznícení, – ochrana proti výbuchu, – skladování a manipulace s nátěrovými hmotami, – ochrana zdraví, – toxické vlastnosti látek, – provoz lakoven, – údržba zařízení, – zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, – mokrý způsob zinkování, leden 2008



– nebezpečí při práci při žárovém zinkování, – bezpečnost práce při zinkování, – minimalizace nebezpečí v galvanizovnách a při chemické povrchové úpravě materiálu. Základní a související právní a ostatní předpisy využitelné pro školení – výběr ČSN EN 60079-0 (33 2320) Elektrická zařízení pro výbušnou plynnou atmosféru – Část 0: Všeobecné požadavky (2005-01-01) ČSN 33 1500 (33 1500) Elektrotechnické předpisy. Revize elektrických zařízení (1991-06-01) ČSN 33 2030 (33 2030) Elektrostatika – Směrnice pro vyloučení nebezpečí od statické elektřiny (200412-01) ČSN EN 50050 (33 2034) Nevýbušná elektrická zařízení – Elektrostatické ruční stříkací zařízení (200206-01) ČSN EN 50050 ed. 2 (33 2034) Elektrická zařízení pro prostředí s nebezpečím výbuchu – Elektrostatické ruční stříkací zařízení (2007-06-01) ČSN EN 50053-1 (33 2035) Požadavky na elektrostatické stříkací zařízení pro hořlavé látky. Část 1: Ruční stříkací pistole pro nátěrové hmoty s energií do 0,24 mJ (1994-04-01) ČSN EN 50053-2 (33 2035) Požadavky na elektrostatické stříkací zařízení pro hořlavé látky. Část 2: Ruční stříkací pistole pro práškové plasty s energií do 5 mJ (1994-04-01) ČSN EN 50053-3 (33 2035) Požadavky na elektrostatické stříkací zařízení pro hořlavé látky. Část 3: Ruční stříkací pistole pro vločky s energií do 0,24 mJ nebo 5 mJ (1994-04-01) ČSN EN 50177 (33 2037) Automatická elektrostatická stříkací pracoviště pro nanášení hořlavých práškových povlakových materiálů (1998-08-01) ČSN EN 50177 ed. 2 (33 2037) Automatické elektrostatické stříkací zařízení pro nanášení hořlavých práškových nátěrových hmot (2007-06-01) ČSN EN 50176 (33 2037) Automatická elektrostatická stříkací pracoviště pro nanášení hořlavých tekutých nátěrových hmot (1998-09-01) ČSN EN 50223 (33 2037) Automatická elektrostatická pracoviště pro nanášení hořlavých vločkových materiálů (2001-12-01) ČSN EN 50348 (33 2037) Automatická elektrostatická stříkací pracoviště pro nehořlavé tekuté nátěrové hmoty (2002-06-01) ČSN EN 50177 ed. 2 (33 2037) Automatické elektrostatické stříkací zařízení pro nanášení hořlavých práškových nátěrových hmot (2007-06-01) leden 2008




ČSN EN 50059 (33 2036) Elektrostatické ruční stříkací zařízení pro nanášení nehořlavých látek (1994-0601) ČSN EN 50110-1 ed. 2 (34 3100) Obsluha a práce na elektrických zařízeních (2005-08-01) ČSN EN 50110-2 (34 3100) Obsluha a práce na elektrických zařízeních (národní dodatky) (2003-12-01) ČSN 65 0201 (65 0201) Hořlavé kapaliny – Prostory pro výrobu, skladování a manipulaci (2003-09-01) ČSN 73 0873 (73 0873) Požární bezpečnost staveb – Zásobování požární vodou (2003-07-01) ČSN 73 5105 (73 5105) Výrobní průmyslové budovy (1994-01-01) ČSN EN 1127-1 (83 3250) ČSN EN 12215 (82 4015) Lakovny – Stříkací kabiny pro nanášení organických tekutých nátěrových hmot – Bezpečnostní požadavky (2005-10-01) ČSN EN 13355 (82 4016) Lakovny – Kombinované stříkací kabiny – Bezpečnostní požadavky (2006-0301) ČSN EN 12981 (82 4017) Lakovny – Stříkací kabiny pro nanášení organických práškových nátěrových hmot – Bezpečnostní požadavky (2006-03-01) ČSN EN 12581 (82 4020) Lakovny – Stroje pro máčecí a elektroforetické nanášení organických tekutých nátěrových hmot – Bezpečnostní požadavky (2006-11-01) Výbušná prostředí – Zamezení a ochrana proti výbuchu – Část 1: Základní pojmy a metodologie (1998-10-01) Vyhláška č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění pozdějších předpisů ( §121 až 128) Nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) Směrnice MZd 49/1967 Věst. – Posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ve znění pozdějších změn a doplňků Vyhláška č. 355/2002 Sb., kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzínu, ve znění p.p. Nařízení vlády č. 23/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu leden 2008


část 6, díl 6, kapitola 3.1, str. 1 díl 6, povrchová úprava materiálu

6/6.3.1 KONTROLNÍ SEZNAM POUÎITELN¯ JAKO ·KOLÍCÍ POMÒCKA, P¤ÍPADNù POMÒCKA PRO PROVEDENÍ KONTROLY NA PRACOVI·TI

Pol. 1

Stfiíkací kabiny pro naná‰ení organick˘ch tekut˘ch nátûrov˘ch hmot Seznam v˘znamn˘ch nebezpeãí Mechanická nebezpeãí Dopravní systém mÛÏe b˘t vybaven napfi.: – závûsn˘mi dopravními vozíky, s pfiíãn˘mi nosníky, se stfiedov˘m a boãním vedením zvedacího zafiízení, jezdícími po boãních a stfiedov˘ch dopravních kolejnicích; – portáIov˘mi dopravními vozíky, s pfiíãn˘mi nosníky, s boãním vedením zvedacího zafiízení, jezdícími po kolejnicích – v prostoru máãecích van: • boãními dopravními vozíky s nosn˘m rámem, s boãním vedením zvedacího zafiízení, jezdícími po jednostrannû umístûn˘ch kolejnicích, s opûrnou kolejnici. • pásov˘mi dopravníky; obûÏn˘mi dopravníky. Nebezpeãí stfiihu, rozdrcení, vtaÏení, navinutí a úderu Tato nebezpeãí mohou vznikat od: – uvolnûni v˘robku; – provozu zvedacího zafiízeni; – pohybujících se ãástí (napfi. závûsÛ pro v˘robky, rámÛ, sudÛ, v˘robkÛ) a dopravních systémÛ; ventilátorÛ, ãerpadel, ‰oupátek, nastavovacích zafiízeni, atd. – vozíkÛ s jejich náplní; – plnicích míst. Ztráta stability (máãecích nebo elektroforetick˘ch naná‰ecích strojÛ) Tato nebezpeãí mohou vznikat od: – nesprávného umístûní máãecích nebo elektroforetick˘ch naná‰ecích strojÛ; – pfietíÏení; – pfieplnûni. Nebezpeãí uzavfiení obsluhy Toto nebezpeãí mÛÏe vznikat, pokud pfiekáÏky nebo zábrany mohou bránit rychlému odchodu pracovníka (pracovníkÛ) ze stroje v pfiípadû mechanické poruchy nebo poÏáru. Nebezpeãí uklouznutí, zakopnutí a pádu pracovníkÛ Toto nebezpeãí mÛÏe vznikat, napfiíklad: – na chodbiãkách, plo‰inách, Ïebfiících a schodi‰tích umístûn˘ch na stroji; – na ro‰tech v úrovni podlahy; . – na zemi kluzké v dÛsledku pokrytí usazenou barvou nebo jin˘mi látkami; – pádem do vany. Elektrická nebezpeãí Úraz elektrick˘m proudem Toto nebezpeãí mÛÏe vznikat pfii pfiímém nebo nepfiímém doteku, napfiíklad pfii doteku: – elektricky Ïiv˘ch ãástí, které nejsou izolovány z provozních dÛvodÛ (pfiipojení elektrod k v˘robku); – vodiv˘ch ãástí, které nemají za normálního provozu nebezpeãné napûtí, které v‰ak mohou b˘t nebezpeãné pfii poru‰e; – elektrick˘ch instalací, pokud je izolace po‰kozena stykem s rozpou‰tûdly nebo mechanick˘mi ãástmi; – potrubí, ãerpadel nebo jakékoliv kovové ãásti obsahující tekuté nátûrové hmoty v elektroforetickém naná‰ecím stroji, které se mohou stát elektricky Ïiv˘mi ãástmi z dÛvodÛ vodivosti kapalin nacházejících se uvnitfi. Nebezpeãí vnûj‰ích vlivÛ na elektrická zafiízení Nebezpeãné vnûj‰í vlivy mohou vznikat, napfiíklad pfii ovlivnûní konstrukãních prvkÛ fiídicího a bezpeãnostního systému elektrostatick˘m vysokonapûÈov˘m zafiízením,

Pfiedpis âSN EN 12215, ãl. 4

leden 2008




kdy mÛÏe vzniknout nebezpeãné selhání (napfiíklad zkrat v elektronick˘ch bezpeãnostních obvodech, pfiístupov˘ch ochrann˘ch zafiízeních, v˘straÏn˘ch jednotkách). Tepelná nebezpeãí Popálení a opafiení mÛÏe vznikat, napfiíklad pfii: – dotyku s hork˘mi povrchy v pracovních a nebo dopravních prostorech; – poÏáru nebo v˘buchu – vyzafiování ze zdrojÛ tepla; – neoãekávaném vystfiiknutí hork˘ch kapalin. Nebezpeãí vytváfiená hlukem Nebezpeãné úrovnû hluku mohou vznikat napfiíklad emisí hluku z ãerpadel, manipulaãních zafiízení, zafiízení na stlaãen˘ vzduch (motory, ventily, atd.). Hluk mÛÏe zpÛsobit po‰kození sluchu a nehody v dÛsledku ru‰eni slovní komunikace a vnímání akustick˘ch v˘straÏn˘ch signalizací, mimo-sluchov˘ch vlivÛ, ‰okov˘ch reakci. Nebezpeãí od nebezpeãn˘ch látek Dále uvedená nebezpeãí se vztahují k podmínkám pfii otevfien˘ch vanách, únik, rozlití a vystfiíknutí hmot z naná‰ecího stroje: – pfii styku a/nebo vstfiebání nebezpeãn˘ch kapalin (organick˘ch tekut˘ch nátûrov˘ch hmot, rozpou‰tûdel, apod.) zpÛsobujících po‰kození kÛÏe a oãí, zánûty kÛÏe nebo alergie: napfiíklad vystfiíknutí pfii uvolnûní (vysmeknutí) v˘robku; – pfii vdechnutí nebezpeãn˘ch látek, uvolÀovan˘ch z organick˘ch tekut˘ch nátûrov˘ch hmot; – pfii vdechnutí toxick˘ch plynÛ, unikajících z pfiímotopn˘ch zafiízení pro ohfiev vzduchu (topn˘ch plynÛ, plynn˘ch spalin); – pfii styku s nebezpeãnou pûnou nebo pfii vdechnutí nebezpeãn˘ch plynÛ a par vytváfien˘ch automatick˘m poÏárním hasícím zafiízením. Nebezpeãí poÏáru a v˘buchu Nebezpeãí poÏáru Toto nebezpeãí mÛÏe vznikat, napfiíklad od: – hofilav˘ch nátûrov˘ch hmot obsaÏen˘ch ve vanû; – usazen˘ch hofilav˘ch látek v odkapávacím prostoru; – hofilav˘ch nátûrov˘ch hmot nebo rozpou‰tûdel obsaÏen˘ch v pomocn˘ch systémech; usazen˘ch hofilav˘ch látek na závûsech; – hofilav˘ch kapalin, které vytékají do stroje v dÛsledku poruchy nebo netûsnosti pruÏn˘ch potrubí. Pfiíklady zdrojÛ iniciace jsou: – ‰patné pouÏití zafiízení a mechanické/elektrické vady (napfi. ventilátory, manipulaãní zafiízení, horké povrchy, pfiehfiátí, elektrostatické v˘boje); – údrÏbáfiské práce vyÏadující pouÏití fiezací nebo svafiovací nástroje, uvolÀující energii mohou také zpÛsobit hofiení; – dále mÛÏe b˘t vznícení zpÛsobeno jiskrami nad vanou s obsahem hofilav˘ch organick˘ch tekut˘ch nátûrov˘ch hmot.V sousedících prostorech existuje nebezpeãí, pokud mohou pouÏité látky vytváfiet podmínky pro rychlé ‰ífiení poÏáru. Pfii pouÏití nátûrov˘ch hmot na bázi vody nevzniká nebezpeãí poÏáru Nebezpeãí v˘buchu Toto nebezpeãí mÛÏe vznikat, pokud koncentrace hofilav˘ch látek ve vzduchu pfiekroãí dolní mez v˘bu‰nosti (LEL) a pokud je pfiítomen úãinn˘ zdroj iniciace. Pfiíklady hofilav˘ch látek, které vytváfiejí koncentrace nad normálními hodnotami: – odpafiování hofilav˘ch par z povrchu kapaliny obsaÏené ve vanû a/nebo natfien˘ch v˘robkÛ; – plyny z hofiení v topn˘ch systémech; – plyny uvolÀované z usazenin; – hofilavé topné plyny; – páry rozpou‰tûdel z jak˘chkoliv únikÛ z po‰kozeného potrubí nebo armatur alnebo bûhem pfiidáváni; páry rozpou‰tûdel z ãisticích kapalin. Pfiíklady zdrojÛ iniciace jsou: – horké povrchy (napfi. topné systémy, elektrická zafiízení); – topné systémy; – jiskry vytváfiené mechanickou energii (napfi. ventilátory, dopravníky); – elektrostatické v˘boje; – elektrické jiskry; – svafiování a jiné zdroje tepelné energie pouÏívané pfii údrÏbû a ãi‰tûni.

leden 2008



10 11 12 13 14 15 16

Nebezpeãí zpÛsobená poruchou dodávky energie Tato nebezpeãí mohou vznikat pfii: – poru‰e vûtrání (vedoucí ke zv˘‰ení koncentrace hofilav˘ch nebo nebezpeãn˘ch par); – poru‰e, selhání fiídicího systému a bezpeãnostních obvodÛ; – poru‰e svûtelné v˘straÏné signalizace a nouzového osvûtlení (únikov˘ch cest). Nebezpeãí zpÛsobená selháním fiídicího systému Tato nebezpeãí mohou vést k: – pfieru‰ení nuceného vûtrání – zv˘‰ené emisi par v pfiípadû sníÏení nebo ztráty chladící kapacity – nedovolené teplotû v dÛsledku poruchy zafiízení pro hlídání maximální teploty Spoje podlahov˘ch ro‰tÛ bez v˘stupkÛ nebo prohlubenin Podlaha stfiíkací kabiny a v‰ech chodbiãek protiskluzová Pracovní kanály osvûtleny Stfiíkací kabina osvûtlena min.600 lx V‰echna elektrická zafiízení pro vypnutí napájení uzamykatelná Elektrická zafiízení chránûna proti vnûj‰ím mechanick˘m vlivÛm V‰echny mechanické vodivé ãásti uzemnûny Ochrana proti popálení pfii styku se snadno pfiístupn˘mi velmi hork˘mi povrchy zaji‰tûna izolací nebo kryty Stfiíkací kabiny vybaveny svûtelnou signalizací a nouzov˘m osvûtlením Pracovní kanály mají hloubku 1,4 m a ‰ífiku 0,8 m Návod k pouÏívání k dispozici Plán preventivní údrÏby dodrÏován Nápravná údrÏba provádûna kvalifikovanou osobou Stfiíkací kabina pfiedepsan˘m zpÛsobem oznaãena Nebezpeãné zóny v prostorech s nebezpeãím v˘buchu

17

Stanovení koncentrace hofilav˘ch rozpou‰tûdel ve vztahu k LEL (dolní mez v˘bu‰nosti)

18

Postup pro mûfiení hluku

19

Mûfiení rychlosti vzduchu

20

Odkazy na národní pfiípustné nejvy‰‰í koncentrace expozice

21

V˘kresy t˘kající se klasifikace stfiíkacích kabin

2 3 4 5 6 7 8 9

22

Míchací stroje pro pouÏití v autolakovnách Seznam v˘znamn˘ch nebezpeãí Mechanická nebezpeãí. Nebezpeãí rozdrceni, stfiihu, navinuti, vtaÏeni nebo zachyceni Tato nebezpeãí mohou vznikat od: – fyzického styku s pevn˘mi a pohybliv˘mi ãástmi míchacího stroje jako jsou: pohonné jednotky; hfiídele; míchací zafiízení a/nebo míchadla; vibrující nebo tfiepané zásobníky; – nedostateãn˘ch bezpeãnostních vzdáleností; – nestability pfiemístiteln˘ch míchacích strojÛ, z dÛvodu pfieklopeni nebo pohybu. Tato nebezpeãí mohou vznikat pfii neoãekávaném zapnutí v dÛsledku naprogramovan˘ch cyklÛ míchacího stroje. Nebezpeãí vystfiíknuti vysokotlaké kapaliny Tato nebezpeãí mohou vznikat od: – úniku tekuté nátûrové hmoty pod tlakem nebo stlaãeného vzduchu; – prasknutí krytu, potrubí nebo spojÛ v dÛsledku poruchy, prasknutí, vibrací, koroze.

âSN EN 12215, ãl. 5.2.4 âSN EN 12215, ãl. 5.2.4 âSN EN 12215, ãl. 5.2.4 âSN EN 12215, ãl. 5.2.4 âSN EN 12215, ãl. 5.3.1 âSN EN 12215, ãl. 5.3.2 âSN EN 12215, ãl. 5.3.2 âSN EN 12215, ãl. 5.4 âSN EN 12215, ãl. 5.8 âSN EN 12215, ãl. 5.8 âSN EN 12215, ãl. 7.2 âSN EN 12215, ãl. 7.2.3 a âSN EN 12215, ãl. 7.2.3 b âSN EN 12215, ãl. 7.3 âSN EN 12215, pfiíl. A (informativní) âSN EN 12215, pfiíl. B (normativní) âSN EN 12215, pfiíl. C (normativní) âSN EN 12215, pfiíl. D (normativní) âSN EN 12215, pfiíl. F (informativní) âSN EN 12215, pfiíl. G (informativní) âSN EN 12757 – 1, ãl. 4

leden 2008




23

Ztráta stability (míchacího stroje nebo jeho ãásti) Tato nebezpeãí mohou vznikat od: – nesprávného umístûní míchacího stroje; – pfietíÏení; – pfieplnûni. Elektrická nebezpeãí Úraz elektrick˘m proudem (pfii pfiímém nebo nepfiímém dotyku) Toto nebezpeãí mÛÏe vznikat, napfiíklad pfii doteku: – elektricky Ïiv˘ch ãástí, které nejsou izolovány z provozních dÛvodu; – vodiv˘ch ãástí, které nemají za normálního provozu nebezpeãné napûtí, které v‰ak mohou b˘t nebezpeãné pfii poru‰e; – elektricky Ïiv˘ch ãástí, pokud je izolace po‰kozena stykem s rozpou‰tûdly nebo mechanick˘mi ãástmi. Nebezpeãí vnûj‰ích vlivÛ na elektrická zafiízení Toto nebezpeãí mÛÏe vznikat, napfiíklad pfii ovlivnûní konstrukãních prvkÛ fiídicího bezpeãnostního systému elektromagnetick˘m vysokonapûÈov˘m zafiízením, kdy mÛÏe vzniknout nebezpeãné selhání, napfiíklad zkrat v elektronick˘ch bezpeãnostních obvodech, zábranách proti vstupu, v˘straÏn˘ch jednotkách. Nebezpeãí vytváfiená hlukem Nebezpeãné úrovnû hluku mohou vznikat napfiíklad emisí hluku z ãerpadel, manipulaãních zafiízeni, zafiízení na stlaãen˘ vzduch (motory, ventily, atd.) pfii zpracovávání nátûrov˘ch a/nebo pomocn˘ch hmot v míchacím stroji. Hluk mÛÏe zpÛsobit po‰kození sluchu a nehody obsluhy stroje nebo osob pracujících v blízkosti v dÛsledku ru‰ení slovní komunikace a vnímání akustick˘ch v˘straÏn˘ch signalizací, mimosluchov˘ch vlivÛ, ‰okov˘ch reakcí. Nebezpeãí od nebezpeãn˘ch látek Nebezpeãí pfii styku a/nebo vstfiebání nebezpeãn˘ch látek Toto nebezpeãí mÛÏe vznikat pfii styku a/nebo vstfiebání organick˘ch tekut˘ch nátûrov˘ch hmot, rozpou‰tûdel, ãisticích látek zpÛsobujících po‰kozeni kÛÏe a oãí, zánûty kÛÏe nebo alergie. Nebezpeãí od inhalace nebezpeãn˘ch látek Toto nebezpeãí mÛÏe vznikat pfii vdechnutí aerosolÛ nebo par rozpou‰tûdel, uvolÀovan˘ch z organick˘ch tekut˘ch nátûrov˘ch hmot. Nebezpeãí poÏáru a v˘buchu od nátûrov˘ch a/nebo pomocn˘ch hmot, pouÏívan˘ch v míchacích strojích Tato nebezpeãí vytváfií hofilavé nátûrové a/nebo pomocné hmoty ve formû par, suspenze jemn˘ch kapiãek a/nebo v˘bu‰n˘ch smûsí spoleãnû se zdroji vznícení. Pfiíklady hofilav˘ch látek, které vytváfiejí vy‰‰í koncentrace neÏ v normálním provozu jsou: – nedovolené pracovní teploty, vedoucí k tvorbû hofilav˘ch par; – poruchy hadic, potrubí a/nebo armatur vedoucí k úniku hofilav˘ch látek; – samovznícení vznikající chemickou reakcí mezi rÛzn˘mi typy tekut˘ch nátûrov˘ch hmot. Pfiíklady zdrojÛ iniciace jsou: – horké povrchy napfi. topn˘ch a/nebo elektrick˘ch zafiízeni; – jiskry vytvofiené mechanickou energií, napfi. ventilátory, tfiásadly; – elektrostatické v˘boje; – elektrické jiskry; – svafiování a jiné zdroje tepelné energie pouÏívané pfii údrÏbû a ãi‰tûní. Nebezpeãí zpÛsobená poruchou dodávky energie Tato nebezpeãí mohou vznikat pfii: – poru‰e, selhání fiídícího systému (neoãekávané spu‰tûni, porucha topného systému); poru‰e nuceného vûtrání, je-Ii pouÏito; – neoãekávaném vystfiíknutí nátûrové hmoty; – chybûjících zábranách; – chybûjících displejích a v˘straÏn˘ch varováních. Nebezpeãí zpÛsobená selháním fiídicího systému Tato nebezpeãí mohou vést k: – hromadûní par v dÛsledku poruchy nuceného vûtrání; – neoãekávanému pfieteãení. Zásobník nátûrové hmoty zaji‰tûn proti protáãení pfii míchání pevn˘m stojanem nebo zafiízením pro uchycení zásobníku

leden 2008

âSN EN 12757 – 1, ãl. 5.2.1



24

33 34 35 36 37 38 39 40

Míchací stroje vybaveny odvádûcím zafiízením pro bezpeãné vypou‰tûní zbytkového tlaku (ventilem s usmûrÀovaãem) Elektrická zafiízení chránûna proti vnûj‰ím mechanick˘m vlivÛm V‰echny mechanické vodivé ãásti uzemnûny Hadice v tlakov˘ch ãástech míchacích strojÛ prÛkaznû ovûfiovány uÏivatelem 1 x za 3 roky UÏivatel má k dispozici návod k pouÏití Na stroji nápis „Zákaz koufiení v okruhu 5m kolem míchacího stroje“ Jsou dodrÏovány v˘strahy pro pouÏití otevfien˘ch ohÀÛ, pfiedmûtÛ s hork˘mi nebo zápaln˘mi povrchy, zafiízením nebo ãástem, schopn˘m vytváfiet jiskry v míchacím stroji nebo jeho okolí Jsou dodrÏovány v˘strahy pro pouÏití halogenov˘ch produktÛ pro ãi‰tûní Jsou dodrÏovány v˘strahy pro pouÏití ãistících látek s bodem vzplanutí o ménû neÏ 15 °C nad teplotou okolí UÏivatel pouÏívá míchací stroj jen v dobfie vûtraném prostoru Stlaãen˘ vzduch není nasmûrován proti osobám UÏivatel má k dispozici diagram údrÏbáfisk˘ch prací UÏivatel má k dispozici informace t˘kající se dopravy, manipulace a instalace K dispozici informace t˘kající se pouÏití míchacích strojÛ Informace t˘kající se údrÏby míchacích strojÛ uÏivateli k dispozici Míchací stroj jasnû a trvanlivû oznaãen Vztah mezi kategoriemi a zónami

41

PoÏadavky na prevenci proti v˘buchu pro míchací stroje pro autolakovny

42

Odkazy na národní pfiípustné nejvy‰‰í expoziãní limity

25 26 27 28 29 30

31 32

43

âSN EN 12757 – 1, ãl. 5.2.2.1 âSN EN 12757 – 1, ãl. 5.3.3 âSN EN 12757 – 1, ãl. 5.3.2 âSN EN 12757 – 1, ãl. 6.2.2 âSN EN 12757 – 1, ãl. 7.2 âSN EN 12757 – 1, ãl. 7.2.2 âSN EN 12757 – 1, ãl. 7.2.2

âSN EN 12757 – 1, ãl. 7.2.2 âSN EN 12757 – 1, ãl. 7.2.2 âSN EN 12757 – 1, ãl. 7.2.2 âSN EN 12757 – 1, ãl. 7.2.2 âSN EN 12757 – 1, ãl. 7.2.2 âSN EN 12757 – 1, ãl. 7.2.3 âSN EN 12757 – 1, ãl. 7.2.4 âSN EN 12757 – 1, ãl. 7.2.5 âSN EN 12757 – 1, ãl. 7.3 âSN EN 12757 – 1, pfiíloha A (informativní) âSN EN 12757 – 1, pfiíloha B (informativní) âSN EN 12757 – 1, pfiíloha C (informativní)

Stroje pro máãecí a elektroforetické naná‰ení organick˘ch tekut˘ch nátûrov˘ch hmot Seznam v˘znamn˘ch nebezpeãí âSN EN 12581 – ãl. 4 Mechanická nebezpeãí Nebezpeãí stfiihu, rozdrceni, pofiezáni, vtaÏeni, nárazu Tato nebezpeãí mohou vznikat od mechanick˘ch styãn˘ch ploch dále uveden˘ch zafiízení, pfiedev‰ím v prá‰kové stfiíkací kabinû: – systémÛ pro manipulaci s v˘robky (napfi. nebezpeãí od míst nábûhÛ); – ventilátoru a automaticky nastavovan˘ch klapek (napfi. poranûní zpÛsobené dobûhem lopatek ventilátoru); – dvefií a vrat s pohony; – automatick˘ch zafiízení nebo systémÛ (napfi.manipulátor, rozpra‰ovací a stfiíkací systémy a otoãné stoly s pohonem pro v˘robky). Nebezpeãí uzavfieni obsluhy Tato nebezpeãí mohou vznikat, napfiíklad: – pokud pfiekáÏky nebo zábrany mohou bránit rychlému odchodu z prá‰kové stfiíkací kabiny v pfiípadû mechanické poruchy nebo poÏáru; – pfii náhodném v˘znamném sníÏení tlaku uvnitfi uzavfiené stfiíkací kabiny (tj. pfiekáÏkou v pfiívodu vzduchu), schopném zpÛsobit zv˘‰ení sily pro otevfiení dvefií nad lidské moÏnosti. Nebezpeãí uklouznuti, zakopnuti a pádu pracovníkÛ Tato nebezpeãí mohou vznikat napfiíklad na chodbiãkách, plo‰inách. Ïebfiících, schodi‰tích, na ro‰tech a v kanálech, patfiících k prá‰kové stfiíkací kabinû. Tato nebezpeãí se mohou zvy‰ovat jako dÛsledek ‰patného osvûtlení. Elektrická nebezpeãí Úraz elektrick˘m proudem (pfii pfiímém nebo nepfiímém dotyku) Tato nebezpeãí mohou vznikat, napfiíklad pfii doteku: elektricky Ïiv˘ch ãástí, které nejsou izolovány z provozních dÛvodÛ; – vodiv˘ch ãástí, které za normálního provozu nemají nebezpeãné napûtí, av‰ak v pfiípadû poruchy toto nebezpeãí mÛÏe vznikat;

leden 2008




– elektricky Ïiv˘ch ãásti, u kter˘ch je izolace nedostateãná nebo po‰kozena mechanick˘mi vlivy. ·patné uzemnûni Tato nebezpeãí mohou vznikat, napfiíklad: – pfii vadném pospojováni se systémem ochranného uzemnûni; – je-Ii odpor uzemnûni pfiíli‰ vysok˘. Elektromagnetické vlivy Tato nebezpeãí mohou vznikat, napfiíklad pokud ovlivnûni konstrukãních prvkÛ ovládacích a bezpeãnostních systémÛ vlivem elektrostatick˘ch vysokonapûÈov˘ch zafiízení mÛÏe zpÛsobit nebezpeãné selhání (napfi. zkrat obvodÛ v elektronick˘ch bezpeãnostních obvodech, ochranách na vstupech, v˘straÏné jednotce). Elektrostatické jevy Nebezpeãné elektrostatické v˘boje mohou vznikat napfiíklad z neuzemnûn˘ch vodiv˘ch ãástí nebo velk˘ch nevodiv˘ch povrchÛ, pokud jsou ve styku s vodiv˘mi materiály. Nebezpeãí vytváfiená hlukem Tato nebezpeãí mohou vznikat uvnitfi i vnû prá‰kov˘ch stfiíkacích kabin. Jsou vytváfiena hlukem, vznikajícím napfiíklad od: – ventilátoru; – vysoké rychlosti vzduchu v potrubí a pfiíslu‰enství; – systémÛ pracujících se stlaãen˘m vzduchem (hluk vytváfien˘ zafiízením pro zpûtné ofukováni filtrÛ apod.). Nebezpeãí od nebezpeãn˘ch látek Nebezpeãí vznikající pfii styku s prá‰kovou nátûrovou hmotou Tato nebezpeãí mohou vznikat pfii styku s prá‰kovou nátûrovou hmotou, zpÛsobuji alergické podráÏdûní kÛÏe nebo zánûty kÛÏe.

44 45 46 47

Nebezpeãí od vdechnutí prá‰kové nátûrové hmoty Tato nebezpeãí mohou vznikat pfii vdechnuti prá‰kové nátûrové hmoty, zpÛsobující po‰kození d˘chacího traktu. Nebezpeãí poÏáru a v˘buchu Tato nebezpeãí mohou vznikat, pokud dojde ke vznícení mraku prá‰kové nátûrové hmoty (vytváfiené stfiíkacím zafiízením nebo rozvífiením usazenin nebo jin˘m zpÛsobem). Vznik poÏáru a v˘buchu je moÏn˘, pokud jsou pfiítomny úãinné iniciaãní zdroje a pokud koncentrace prá‰kové nátûrové hmoty ve vzduchu pfiekroãí dolní mez v˘bu‰nosti (LEL). Pfiíklady iniciaãních zdrojÛ jsou: – elektrostatické v˘boje; – elektrické jiskry; – horké povrchy; – jiskry vytváfiené mechanickou energii; – zdroje tepelné energie, pouÏívané pfii opraváfisk˘ch praclch; – plameny pfienesené nucen˘m vûtráním do systému pro odluãování prá‰ku. LEL mÛÏe b˘t pfiekroãena napfiíklad: pokud dojde k poru‰e nuceného vûtráni v prá‰kové stfiíkací kabinû; pokud dojde k rozvífiení usazené prá‰kové nátûrové hmoty do prá‰kové stfiíkací kabiny; v systému pro odluãování prá‰ku bûhem automatického ãi‰tûni filtru. Nebezpeãí zpÛsobená poruchou dodávky energie a selháním ovládacího systému. Porucha dodávky energie mÛÏe vést ke: – sníÏení rychlosti vûtrání; – neoãekávanému vyfiazení ovládacích zafiízení; – zv˘‰ení koncentrace prá‰ku; – sníÏení rychlosti recirkulaãního vûtrání; – v˘padku osvûtlení. Porucha nebo selhání systému (neoãekávané spu‰tûní, zablokování) mÛÏe vést ke: – zv˘‰ení koncentrace prá‰ku; – nesprávné posloupnosti základních ovládacích funkcí. Kryty nemají Ïádné otvory pro naváÏení materiálu(napfi.v˘robkÛ) Minimální ‰ífika 800 mm a v˘‰ka 2000 mm dvefií urãen˘ch pro obsluhu Spoje podlahov˘ch ro‰tÛ bez v˘stupkÛ nebo prohlubenin Podlaha stfiíkací kabiny a v‰ech chodbiãek protiskluzová

leden 2008

âSN EN 12581 – ãl. 5.2.1 âSN EN 12581 – ãl. 5.2.3 âSN EN 12581 – ãl. 5.2.4 âSN EN 12581 – ãl. 5.2.4



48

61

Vrch vany alespoÀ 1,1 m nad úrovní chodníku pro obsluhu, pokud jsou proti pádu do vany ze sousedního chodníku pouÏity boãnice Elektrická zafiízení chránûna proti vnûj‰ím mechanick˘m vlivÛm Ochrana proti popálení pfii styku se snadno pfiístupn˘mi velmi hork˘mi povrchy zaji‰tûna izolací nebo kryty Ovládaãe nouzového ovládacího zafiízení instalovány alespoÀ na kaÏdém ovládacím stanovi‰ti Není moÏné obnovit provoz bez resetování nouzového vypínaãe UÏivatel má k dispozici návod k pouÏití K dispozici údaje o ochrann˘ch opatfieních proti v˘buchu a poÏáru bûhem ãi‰tûní, údrÏby a manipulace s usazen˘mi zbytky z procesÛ Na stroji a na v‰ech vchodov˘ch dvefiích do stroje nápis „Zákaz koufiení“ Jsou dodrÏovány v˘strahy pro pouÏití otevfien˘ch ohÀÛ, pfiedmûtÛ s hork˘mi nebo zápaln˘mi povrchy, zafiízením nebo ãástem, schopn˘m vytváfiet jiskry uvnitfi máãecího nebo elektroforetického naná‰ecího stroje nebo v jeho okolí Jsou dodrÏovány v˘strahy pro pouÏití halogenov˘ch produktÛ pro ãi‰tûní uvnitfi máãecího nebo elektroforetického naná‰ecího stroje Jsou dodrÏovány v˘strahy proti jakémukoliv skladování hofilav˘ch látek nebo jin˘ch prázdn˘ch obalÛ nebo jak˘chkoliv jin˘ch materiálÛ, které byly ve styku s tûmito látkami (hadry, papíry atd.) v máãecím nebo elektroforetickém naná‰ecím stroji a pfiede dvefimi Obsluha seznámena s návodem pro obsluhu a zacviãena UÏivatel má k dispozici informace t˘kající se pouÏití máãecího nebo elektroforetického naná‰ecího stroje Informace t˘kající se údrÏby a oprav míchacích strojÛ uÏivateli k dispozici

62 63

Máãecí nebo elektroforetick˘ naná‰ecí stroj jasnû a trvanlivû oznaãen Nebezpeãné zóny v prostorech s nebezpeãím v˘buchu

64

Stanovení koncentrace hofilav˘ch rozpou‰tûdel ve vztahu k LEL (dolní mez v˘bu‰nosti)

65

Diagramy t˘kající se zafiazování máãecích a elektroforetick˘ch naná‰ecích strojÛ

66

Národní pfiípustné nejvy‰‰í expoziãní limity

49 50 51 52 53 54 55 56

57 58

59 60

67

âSN EN 12581 – ãl. 5.2.4 âSN EN 12581 – ãl. 5.3.2 âSN EN 12581 – ãl. 5.4.2 âSN EN 12581 – ãl. 5.6.2.6.3 âSN EN 12581 – ãl. 5.6.2.6.3 âSN EN 12581 – ãl. 7.2 âSN EN 12581 – ãl. 7.2 âSN EN 12581 – ãl. 7.2.1 âSN EN 12581 – ãl. 7.2.1

âSN EN 12581 – ãl. 7.2.1 âSN EN 12581 – ãl. 7.2.1

âSN EN 12581 – ãl. 7.2.1 âSN EN 12581 – ãl. 7.2.2 âSN EN 12581 – ãl. 7.2.3 a), b) âSN EN 12581 – ãl. 7.3 âSN EN 12581 – ãl. 7.3, pfiíl. A (normativní âSN EN 12581 – ãl. 7.3, pfiíl. B (normativní) âSN EN 12581 – ãl. 7.3, pfiíl. C (informativní) âSN EN 12581 – ãl. 7.3, pfiíl. E (informativní)

Stfiíkací kabiny pro naná‰ení organick˘ch prá‰kov˘ch nátûrov˘ch hmot Seznam v˘znamn˘ch nebezpeãí âSN EN 12981, ãl. 4 Mechanická nebezpeãí Nebezpeãí stfiihu, rozdrceni, pofiezáni, vtaÏeni, nárazu Tato nebezpeãí mohou vznikat od mechanick˘ch styãn˘ch ploch dále uveden˘ch zafiízení, pfiedev‰ím v prá‰kové stfiíkací kabinû: – systémÛ pro manipulaci s v˘robky (napfi. nebezpeãí od míst nábûhÛ); – ventilátoru a automaticky nastavovan˘ch klapek (napfi. poranûní zpÛsobené dobûhem lopatek ventilátoru); – dvefií a vrat s pohony; – automatick˘ch zafiízení nebo systémÛ (napfi.manipulátor, rozpra‰ovací a stfiíkací systémy a otoãné stoly s pohonem pro v˘robky). Nebezpeãí uzavfieni obsluhy Tato nebezpeãí mohou vznikat, napfiíklad: – pokud pfiekáÏky nebo zábrany mohou bránit rychlému odchodu z prá‰kové stfiíkací kabiny v pfiípadû mechanické poruchy nebo poÏáru; – pfii náhodném v˘znamném sníÏení tlaku uvnitfi uzavfiené stfiíkací kabiny (tj.pfiekáÏkou v pfiívodu vzduchu), schopném zpÛsobit zv˘‰ení sily pro otevfiení dvefií nad lidské moÏnosti. Nebezpeãí uklouznuti, zakopnuti a pádu pracovníkÛ Tato nebezpeãí mohou vznikat napfiíklad na chodbiãkách, plo‰inách. Ïebfiících, schodi‰tích, na ro‰tech a v kanálech, patfiících k prá‰kové stfiíkací kabinû. leden 2008




Tato nebezpeãí se mohou zvy‰ovat jako dÛsledek ‰patného osvûtlení. Elektrická nebezpeãí Úraz elektrick˘m proudem (pfii pfiímém nebo nepfiímém dotyku) Tato nebezpeãí mohou vznikat, napfiíklad pfii doteku: elektricky Ïiv˘ch ãástí, které nejsou izolovány z provozních dÛvodÛ; – vodiv˘ch ãástí, které za normálního provozu nemají nebezpeãné napûtí, av‰ak v pfiípadû poruchy toto nebezpeãí mÛÏe vznikat; – elektricky Ïiv˘ch ãásti, u kter˘ch je izolace nedostateãná nebo po‰kozena mechanick˘mi vlivy. ·patné uzemnûni Tato nebezpeãí mohou vznikat, napfiíklad: – pfii vadném pospojováni se systémem ochranného uzemnûni; – je-Ii odpor uzemnûni pfiíli‰ vysok˘. Elektromagnetické vlivy Tato nebezpeãí mohou vznikat, napfiíklad pokud ovlivnûni konstrukãních prvkÛ ovládacích a bezpeãnostních systémÛ vlivem elektrostatick˘ch vysokonapûÈov˘ch zafiízení mÛÏe zpÛsobit nebezpeãné selhání (napfi. zkrat obvodÛ v elektronick˘ch bezpeãnostních obvodech, ochranách na vstupech, v˘straÏné jednotce). Elektrostatické jevy Nebezpeãné elektrostatické v˘boje mohou vznikat napfiíklad z neuzemnûn˘ch vodiv˘ch ãástí nebo velk˘ch nevodiv˘ch povrchÛ, pokud jsou ve styku s vodiv˘mi materiály. Nebezpeãí vytváfiená hlukem Tato nebezpeãí mohou vznikat uvnitfi i vnû prá‰kov˘ch stfiíkacích kabin. Jsou vytváfiena hlukem, vznikajícím napfiíklad od: – ventilátoru; – vysoké rychlosti vzduchu v potrubí a pfiíslu‰enství; – systémÛ pracujících se stlaãen˘m vzduchem (hluk vytváfien˘ zafiízením pro zpûtné ofukováni filtrÛ apod.). Nebezpeãí od nebezpeãn˘ch látek Nebezpeãí vznikající pfii styku s prá‰kovou nátûrovou hmotou Tato nebezpeãí mohou vznikat pfii styku s prá‰kovou nátûrovou hmotou, zpÛsobuji alergické podráÏdûní kÛÏe nebo zánûty kÛÏe. Nebezpeãí od vdechnutí prá‰kové nátûrové hmoty Tato nebezpeãí mohou vznikat pfii vdechnuti prá‰kové nátûrové hmoty, zpÛsobující po‰kození d˘chacího traktu. Nebezpeãí poÏáru a v˘buchu Tato nebezpeãí mohou vznikat, pokud dojde ke vznícení mraku prá‰kové nátûrové hmoty (vytváfiené stfiíkacím zafiízením nebo rozvífiením usazenin nebo jin˘m zpÛsobem). Vznik poÏáru a v˘buchu je moÏn˘, pokud jsou pfiítomny úãinné iniciaãní zdroje a pokud koncentrace prá‰kové nátûrové hmoty ve vzduchu pfiekroãí dolní mez v˘bu‰nosti (LEL). Pfiíklady iniciaãních zdrojÛ jsou: – elektrostatické v˘boje; – elektrické jiskry; – horké povrchy; – jiskry vytváfiené mechanickou energii; – zdroje tepelné energie, pouÏívané pfii opraváfisk˘ch praclch; – plameny pfienesené nucen˘m vûtráním do systému pro odluãování prá‰ku. LEL mÛÏe b˘t pfiekroãena napfiíklad: pokud dojde k poru‰e nuceného vûtráni v prá‰kové stfiíkací kabinû; pokud dojde k rozvífiení usazené prá‰kové nátûrové hmoty do prá‰kové stfiíkací kabiny; v systému pro odluãování prá‰ku bûhem automatického ãi‰tûni filtru. Nebezpeãí zpÛsobená poruchou dodávky energie a selháním ovládacího systému. Porucha dodávky energie mÛÏe vést ke: – sníÏení rychlosti vûtrání; – neoãekávanému vyfiazení ovládacích zafiízení; – zv˘‰ení koncentrace prá‰ku; – sníÏení rychlosti recirkulaãního vûtrání; – v˘padku osvûtlení. Porucha nebo selhání systému (neoãekávané spu‰tûní, zablokování) mÛÏe vést ke: – zv˘‰ení koncentrace prá‰ku; – nesprávné posloupnosti základních ovládacích funkcí.

leden 2008



68 69

86 87 88 89 90 91 92

Místa nábûhÛ na válcích, bubnech, váleãcích a podobn˘ch ãástech chránûna Vzdálenost mezi podlahou a dolním okrajem ohrazení maximálnû 200 mm a mezi podlahou a horním okrajem 1,4 m Kryty a dvefie umoÏÀující pfiístup k pohybujícím se ãástem, které se musí ãasto otevírat, chránûny blokováním na nebezpeãn˘ pohyb Havarijní stop ovládaã umístûn na hlavním ovládacím panelu Obsluha prá‰kové stfiíkací kabiny nemusí ke dvefiím ujít více neÏ 10 m Dvefie prá‰kové stfiíkací kabiny – minimální ‰ífika 800 mm a v˘‰ka 2000 mm Je-li délka prá‰kové stfiíkací kabiny del‰í neÏ 5m,kabina vybavena druh˘mi dvefimi Jsou-li trvale otevfiené otvory pro zaváÏení v˘robku pouÏívány zároveÀ jako vstup pro osoby, na kaÏdé stranû mezera alespoÀ o 800 mm vût‰í, neÏ jsou rozmûry nejvût‰ího stfiíkaného v˘robku Spoje podlahov˘ch ro‰tÛ bez v˘stupkÛ nebo prohlubenin Podlaha stfiíkací kabiny a v‰ech chodbiãek protiskluzová Stfiíkací kabina osvûtlena min.600 lx Elektrická zafiízení chránûna proti vnûj‰ím mechanick˘m vlivÛm V‰echny mechanické vodivé ãásti uzemnûny UÏivatel má k dispozici návod k pouÏití Jsou dodrÏovány v˘strahy proti pouÏití otevfieného plamene, Ïhav˘ch pfiedmûtÛ, zafiízení nebo pfiedmûtÛ schopn˘ch vytváfiet jiskry (náfiadí, zafiízení apod.) uvnitfi prá‰kové stfiíkací kabiny Na v‰ech vstupních dvefiích do prá‰kové stfiíkací kabiny umístûn plakát „Zákaz koufiení“ Jsou dodrÏovány v˘strahy proti pouÏití organick˘ch rozpou‰tûdel pro ãi‰tûní uvnitfi prá‰kové stfiíkací kabiny Jsou dodrÏovány v˘strahy proti jakémukoliv skladování prá‰kové nátûrové hmoty uvnitfi prá‰kové stfiíkací kabiny nebo pfied jak˘mikoliv dvefimi Obsluha kvalifikovaná, pro‰kolena,vycviãena a seznámena s návodem k pouÏití Obsluha pouÏívá osobní ochranné pracovní prostfiedky, poskytnuté uÏivatelem Obsluze jsou dostupné ruãní hasící pfiístroje UÏivatel poskytl obsluze antistatickou obuv UÏivatel vypracoval plán údrÏby stfiíkací stanice Stfiíkací kabina jasnû a trvanlivû oznaãena pfiedepsan˘m zpÛsobem Zobrazení odpovídajících nebezpeãn˘ch zón v prostorech s nebezpeãím v˘buchu

93

Stanovení koncentrace hofilavé prá‰kové nátûrové hmoty ve vztahu k LEL

94


95

Zobrazení odpovídajícího zafiazení prá‰kov˘ch stfiíkacích kabin

96

Odkazy na národní pfiípustné nejvy‰‰í expoziãní limity

70 71 72 73 74 75

76 77 78 79 80 81 82

83 84 85

97

Kombinované stfiíkací kabiny Seznam v˘znamn˘ch nebezpeãí Mechanická nebezpeãí Nebezpeãí stfiihu, rozdrcení a vtaÏení Tato nebezpeãí mohou vznikat od: – neoãekávaného zapnuti dopravníku (pfii plnûni kombinované kabiny); – ventilátoru (napfi. poranûni zpÛsobené dobûhem lopatek ventilátoru) a ventilÛ pro v˘mûnu vzduchu pro kombinované kabiny; – nastavováni klapek (pohonem fiízené klapky); – pohybliv˘ch ãástí kombinované kabiny (napfi. dvefimi, vraty a ochrann˘mi kryty).

âSN EN 12981, ãl. 5.2.1.1 âSN EN 12981, ãl. 5.2.1.3 âSN EN 12981, ãl. 5.2.1.3 âSN EN 12981, ãl. 5.2.1.4 âSN EN 12981, ãl. 5.2.2 âSN EN 12981, ãl. 5.2.2 âSN EN 12981, ãl. 5.2.2 âSN EN 12981, ãl. 5.2.2

âSN EN 12981, ãl. 5.2.3 âSN EN 12981, ãl. 5.2.3 âSN EN 12981, ãl. 5.2.3 âSN EN 12981, ãl. 5.3.2 âSN EN 12981, ãl. 5.3.2 âSN EN 12981, ãl. 7.2.1 âSN EN 12981, ãl. 7.2.1

âSN EN 12981, ãl. 7.2.1 âSN EN 12981, ãl. 7.2.1 âSN EN 12981, ãl. 7.2.1 âSN EN 12981, ãl. 7.2.1 âSN EN 12981, ãl. 7.2.1 âSN EN 12981, ãl. 7.2.1 âSN EN 12981, ãl. 7.2.2 âSN EN 12981, ãl. 7.2.3 âSN EN 12981, ãl. 7.3 âSN EN 12981, pfiíl. A (normativní) âSN EN 12981, pfiíl. B (normativní) âSN EN 12981, pfiíl. C (normativní) âSN EN 12981, pfiíl. D (informativní) âSN EN 12981, pfiíl. F (normativní) âSN EN 13355, ãl. 4

leden 2008




Nebezpeãí uzavfiení obsluhy Tato nebezpeãí mohou vznikat napfiíklad: – pokud pfiekáÏky nebo zábrany mohou bránit rychlému odchodu z kombinované kabiny vãetnû jakéhokoliv pracovního kanálu v pfiípadû mechanické poruchy nebo poÏáru; – pfii náhodném v˘znamném sníÏení tlaku uvnitfi kombinované kabiny (tj. pfiekáÏkou v pfiívodu vzduchu), schopném zpÛsobit: zachyceni dvefií mechanick˘mi deformacemi konstrukce kombinované kabiny; zv˘‰ení sily pro otevfieni dvefií nad lidské moÏnosti. Nebezpeãí uklouznutí a pádu pracovníkÛ Tato nebezpeãí mohou vznikat napfiíklad: – na Ïebfiících, chodbiãkách, plo‰inách nebo schodi‰tích; – na ro‰tech v úrovni podlahy; – na kluzké podlaze. Tato nebezpeãí se mohou zvy‰ovat jako dÛsledek ‰patného osvûtlení. Elektrická nebezpeãí Úraz elektrick˘m proudem (pfii pfiímém nebo nepfiímém dotyku) Tato nebezpeãí mohou vznikat, napfiíklad pfii doteku: – elektricky Ïiv˘ch ãástí, které nejsou izolovány z provozních dÛvodÛ (napfiíklad elektrostatická zafiízeni); – elektricky Ïiv˘ch ãástí, pokud je izolace po‰kozena stykem s rozpou‰tûdly nebo mechanick˘mi prostfiedky. Nebezpeãí vnûj‰ích vlivÛ na elektrická zafiízeni Tato nebezpeãí mohou vznikat, napfiíklad: pfii ovlivnûni konstrukãních prvkÛ fiídícího a bezpeãnostního systému elektrostatick˘m vysokonapûÈov˘m zafiízením, kdy mÛÏe vzniknout nebezpeãné selháni, napfiíklad zkrat v elektronick˘ch bezpeãnostních obvodech, zábranách proti vstupu, v˘straÏn˘ch jednotkách. Tepelná nebezpeãí Tato nebezpeãí mohou vznikat, napfiíklad pfii: – dotyku s hork˘mi povrchy, kter˘ch se lze snadno dotknout. Nebezpeãí vytváfiená hlukem Tato nebezpeãí se vztahuji na kombinované kabiny a mohou vznikat uvnitfi i vnû stfiikaci kabiny. Jsou vytváfiena hlukem vznikajícím napfiíklad od: – ventilátoru; – vysoké rychlosti vzduchu v potrubí a pfiíslu‰enství; – systémÛ mokrého ãi‰tûní vzduchu (praãky); – zafiízeni ovládaného vzduchem (trysky rozpra‰ovacího a stfiíkacího zafiízení, ãerpadla, ventily apod.). Nebezpeãí vytváfiená radiaci Tato nebezpeãí se vztahuji k pouÏiti infraãerveného záfieni (IR), které mÛÏe zpÛsobit: po‰kození oãi; – popáleni. Nebezpeãí od nebezpeãn˘ch látek Pfii styku a/nebo vstfiebáni kapalin (barev, rozpou‰tûdel, hydraulick˘ch nebo teplonosn˘ch kapalin), které jsou nebezpeãné pro zdraví, zpÛsobuji po‰kození kÛÏe nebo oãi nebo zánûty kÛÏe nebo alergie. Pfii vdechnutí aerosolÛ nebo par rozpou‰tûdel, uvolÀovan˘ch z organick˘ch tekut˘ch nátûrov˘ch hmot. Pfii vdechnuti toxick˘ch plynÛ unikajících z topn˘ch zafiízení (napfi. topn˘ch plynÛ a plynn˘ch spalin). Pfii vdechnuti nebezpeãn˘ch plynÛ a par vytváfien˘ch automatick˘m hasicim zafiízením. Nebezpeãí poÏáru a v˘buchu Nebezpeãí poÏáru Tato nebezpeãí mohou vznikat od hofilav˘ch látek pfii jejich styku nebo vznícení: – hork˘mi povrchy (napfi. topné systémy a elektrická zafiízení); – jiskrami vytváfien˘mi mechanickou energií (napfi. ventilátory a/nebo dopravníky); – elektrostatick˘mi nebo atmosférick˘mi v˘boji; – elektrick˘mi jiskrami; – pfii svafiováni nebo z jin˘ch zdrojÛ tepla, pouÏívan˘ch pfii opraváfisk˘ch pracích;

leden 2008



112 113 114 115 116

Nebezpeãí v˘buchu Tato nebezpeãí mohou vznikat pokud koncentrace hofilav˘ch látek ve vzduchu pfiekroãí dolní mez v˘bu‰nosti (LEL) a pokud se látky dostanou do styku nebo jsou vzníceny: – hork˘mi povrchy (napfi. topné systémy a elektrická zafiízení); – jiskrami vytváfien˘mi mechanickou energií (napfi. ventilátory a/nebo dopravníky); – elektrostatick˘mi nebo atmosférick˘mi v˘boji; – elektrick˘mi jiskrami; – pfii svafiování nebo z.jin˘ch zdrojÛ tepla, pouÏívan˘ch pfii opraváfisk˘ch pracích; Nebezpeãí zpÛsobená poruchou dodávky energie a selháním fiídícího systému Porucha dodávky energie mÛÏe vést k: – ztrátû hlídacích funkcí vedoucí k nebezpeãnému sníÏení rychlosti vûtrání; – neoãekávanému vyfiazení ovládacích zafiízení; – ztrátû hlídacích funkcí vedoucích k nebezpeãnému zv˘‰ení koncentrace par rozpou‰tûdel; – ztrátû hlídacích funkcí vedoucí k nebezpeãnému sníÏení rychlosti recirkulaãního vûtrání; – v˘padku osvûtlení. Nebezpeãí zpÛsobená poruchou nebo selháním fiídicího systému (neoãekávané spu‰tûní) mohou vést k: – nesprávné poloze klapky vedoucí k nebezpeãnému zv˘‰ení koncentrace rozpou‰tûdel; – nesprávné posloupnosti základních ovládacích funkcí vedoucí ke spu‰tûní topení pfied spu‰tûním nuceného vûtrání; – selhání zafiízení pro monitorování teploty vedoucí k nebezpeãnému zv˘‰ení teploty topného systému. Nebezpeãí zpÛsobená zafiízením pro havarijní vypnutí PouÏití zafiízení pro havarijní vypnutí mÛÏe vést k zastavení vyfukovaného vzduchu nebo recirkulaãního vûtrání a mÛÏe vést k následnému nebezpeãnému sníÏení rychlosti nuceného vûtrání a nebezpeãnému zv˘‰ení koncentrace hofilav˘ch látek. Obsluha prá‰kové stfiíkací kabiny nemusí ke dvefiím ujít více neÏ 10 m Dvefie prá‰kové stfiíkací kabiny – minimální ‰ífika 800 mm a v˘‰ka 2000 mm Je-li délka prá‰kové stfiíkací kabiny del‰í neÏ 5m,kabina vybavena druh˘mi dvefimi Jsou-li trvale otevfiené otvory pro zaváÏení v˘robku pouÏívány zároveÀ jako vstup pro osoby, na kaÏdé stranû mezera alespoÀ o 1000 mm vût‰í, neÏ jsou rozmûry nejvût‰ího stfiíkaného v˘robku Podlaha stfiíkací kabiny a v‰ech chodbiãek protiskluzová Stfiíkací kabina osvûtlena min.600 lx Elektrická zafiízení chránûna proti vnûj‰ím mechanick˘m vlivÛm V‰echny mechanické vodivé ãásti uzemnûny Zaji‰tûna vhodná izolace nebo ochrana proti dotyku proti popálení pfii styku s hork˘mi povrchy UÏivatel má k dispozici návod k pouÏívání Návod k pouÏívání obsahuje poÏadavky na ‰kolení obsluhy Jsou dodrÏovány v˘strahy proti pouÏití otevfieného plamene, Ïhav˘ch pfiedmûtÛ, zafiízení nebo pfiedmûtÛ schopn˘ch vytváfiet jiskry (náfiadí, zafiízení apod.) uvnitfi kombinované kabiny Na v‰ech vstupních dvefiích do kombinované kabiny umístûn plakát „Zákaz koufiení“ Na v‰ech vstupních dvefiích do kombinované kabiny umístûn plakát s v˘strahou proti po‰kození oãí a popálení, pokud se pouÏívá infra ohfiev Obsluha kvalifikovaná, pro‰kolena,vycviãena a seznámena s návodem k pouÏití Obsluze jsou dostupné ruãní hasící pfiístroje UÏivatel má zpracován plán údrÏby Kombinovaná kabina jasnû a trvanlivû oznaãena pfiedepsan˘m zpÛsobem Stanovení koncentrace hofilav˘ch rozpou‰tûdel ve vztahu k LEL (reÏim naná‰ení)

117

Mûfiení rychlosti vzduchu

98 99 100 101

102 103 104 105 106 107 108 109

110 111

âSN EN 13355, ãl. 5.2.2 âSN EN 13355, ãl. 5.2.2 âSN EN 13355, ãl. 5.2.2 âSN EN 13355, ãl. 5.2.2

âSN EN 13355, ãl. 5.2.3 âSN EN 13355, ãl. 5.2.3 âSN EN 13355, ãl. 5.3.2 âSN EN 13355, ãl. 5.3.2 âSN EN 13355, ãl. 5.4 âSN EN 13355, ãl. 7.2.1 âSN EN 13355, ãl. 7.2.1 âSN EN 13355, ãl. 7.2.1

âSN EN 13355, ãl. 7.2.1 âSN EN 13355, ãl. 7.2.1 âSN EN 13355, ãl. 7.2.1 âSN EN 13355, ãl. 7.2.1 âSN EN 13355, ãl. 7.2.3 âSN EN 13355, ãl. 7.3 âSN EN 13355, pfiíloha A (normativní) âSN EN 13355, pfiíloha B (normativní)

leden 2008




118


119

Odkazy na národní nejvy‰‰í expoziãní limity

120

Vztah mezi zafiazením do zóny a kategorií ochrany proti vznícení

leden 2008

âSN EN 13355, pfiíloha C (normativní) âSN EN 13355, pfiíloha E (informativní) âSN EN 13355, pfiíloha F (informativní)


část 6, díl 15, kapitola 2, str. 1 díl 15, práce v chemických (a obdobných) laboratořích

6/15.2 TYPICKÉ ÚRAZY V LABORATO¤ÍCH (CHEMICK¯CH PROVOZECH)

Samovznícení

Co se stalo, nebo se mohlo stát • Samovznícení chemického původu může nastat, když má hořlavá látka intenzivní slučovací schopnost se vzdušným kyslíkem (např. fosfor) s vodou (např. draslík) anebo s jinými látkami (např. acetylen ve směsi s chlorem), účinkem okysličovadel na látky, které jsou schopné okysličení (např. samovznícení glycerínu působením manganistanu draselného), případně chemickým účinkem vedlejších součástí přítomných v hořlavé látce (např. vznícení celuloidových odpadků). • K fyzikálně-chemickému původu samovznícení dochází tehdy, když chemickou reakci u hořlavé látky podporuje velká styčná plocha reagujících látek (např. tenká vrstva, jemný prášek), katalyzátory (např. kysličníky, sirníky) a vyšší teplota prostředí (např. teplé ovzduší pracoviště). • Příčinou samovznícení bývají i biologické děje, při kterých se uvolňuje teplo, přičemž se výrazně zvýší teplota uvnitř dané hmoty, např. samovznícení sena. • Známé jsou případy samovznícení práškovitého hliníku za přítomnosti olejů, případně vody, bavlny nasáklé tuky, sazemi, hnědého uhlí, umělých hnojiv, železných pilin s tuky, vysychavých olejů atd. • Při nitraci a esterifikaci též nastává samovznícení a výbuch, když vznikající reakční teplo není dostatečně eliminované chlazením. Jednotlivé případy ➢ V jisté podnikové laboratoři byly kusy sodíku uložené pod vrstvou petroleje, v plechové nádobě, uložené pod pracovním stolem. V noci nastalo samovznícení sodíku, výbuch a požár. Nehoda se přihodila z těchto důvodů: Nádoba nebyla přikrytá víkem. Ochranná vrstva petroleje časem vyprchala a voda z pracovního stolu mohla natéct do plechové nádoby se sodíkem. V důsledku reakce vznikl vodík; který se vzduchem vytvořil výbušnou směs. Reakční teplo způsobilo samovznícení vodíku, vzápětí nastal výbuch směsi vodík – vzduch a požár. K mimořádné události by nedošlo, kdyby byl sodík udržovaný pod dostatečnou vrstvou petroleje a nádoba byla správně uzavřena. ➢ Při přípravě fosforových preparátů třepal laborant bílý fosfor se sirouhlíkem ve skleněné baňce. Když po určitém čase vytáhl zátku, zůstala na ní tenká vrstva fosforu, poté nastalo samovznícení. Plamen se přenesl na obsah baňky a způsobil laborantovi těžké popáleniny. Kdyby byl laborant ponořil zátku např. do inertního plynu, nedošlo by k samovznícení.

Možnosti vzniku požáru (a otravy)

• Hořlavé látky v chemické laboratoři se mohou zapálit nechráněným plamenem hořáků, žhavými povrchy, teplem vzniklým třením, jiskřícím nářadím, elektrickým zařízením, motory, vypnutím elektrického zdroje, bateriemi, lampami, statickou elektřinou, chemickou reakcí atd. • Okrouhlá láhev naplněná vodou, postavená na laboratorní polici na přímém slunečním světle působí jako čočka a může způsobit požár.

srpen 2006



díl 15, práce v chemických (a obdobných) laboratořích

• I práce s kyslíkem zvyšuje nebezpečenství požáru, protože i malé zvýšení koncentrace kyslíku ve vzduchu může způsobit hoření, případně napomáhat hoření, které potom probíhá rychleji a prudčeji. • Odložená hořící cigareta bývá taktéž častým zdrojem požáru. Odložená hořící cigareta, případně její nedopalek mohou být iniciátory požáru, hrozí nebezpečí, že do organismu zaměstnance se může cigaretovým dýmem zanést jed, pokud jsou jeho prsty znečištěné chemikáliemi. • Při neopatrném zacházení se sirouhlíkem mohou vzniknout vážná nebezpečí. ➢ Byla zaznamenána exploze, ke které došlo v kanalizačním potrubí zkušební haly. Vznikly materiálové škody a zranili se dva zaměstnanci. Exploze byla způsobena odpadovým sirouhlíkem, který se vyléval do výlevky a splachoval vodou. Tento způsob likvidace nahromaděného odpadového sirouhlíku byl zřejmě zaužívaný, protože zaměstnanci si stěžovali na jeho zápach. Nádoby se sirouhlíkem je možno plnit maximálně do 90 % jejich obsahu. ➢ V jiném případě nastala exploze při zahřívání kyseliny chloristé na elektrickém vařiči (s uzavřenou destičkou) v misce, ve které se předtím na vodní koupeli odpařoval zředěný roztok kyseliny chloristé a alkoholu; zbytek byl zředěný vodou a opět odpařovaný. Pod láhve s kyselinou chloristou podkládáme vždy skleněné anebo porcelánové misky. Nikdy je neklademe na dřevo, protože ho kyselina dělá lehce zápalným. Rozlitou kyselinu chloristou zředíme vodou. K utírání nepoužíváme hadry z celulózy, bavlny, ale hadry z těžce hořlavého anebo nehořlavého materiálu. Zbytky znečištěné kyseliny vydatně splachujeme velkým množstvím vody. ➢ Páry acetonu ve směsi s parami amylalkoholu vybuchují. Obě tyto požárně nebezpečné látky byly uložené v trezoru ve skleněných nádobách; při posledním uložení nádob do trezoru a jeho uzavření se nádoby (pravděpodobně špatně uložené) rozbily a jejich obsah vytekl na dno trezoru. Při otvírání trezoru nastal výbuch. Vyšetřováním se zjistilo, že příčinou výbuchu byl výboj náboje statické elektřiny, jehož nositelem byl laborant. ➢ Při odebírání vzorků ze sudu, obsahujícího suspenzi organické substance, zaměstnanec nebyl dost opatrný. Použil hořící zápalku bez toho, aby se podíval, zda je sud prázdný. Zaměstnanec měl k dispozici kontrolní lampu. Plamen zápalky způsobil explozi, výbuch vyrazil otvor v sudu. Díky brýlím si zachránil oči, ale na tváři utrpěl vážné popáleniny. ➢ Při přenášení vzorků acetylperoxidu (asi jeden den starý acetylperoxid) nastala bez zjevné příčiny exploze, při které museli chemikovi, který baňku nesl v rukách, amputovat obě ruce. Doporučuje se proto používat jen čerstvě připravený acetylperoxid a přenášet vzorek jen ve zvláštním zařízení, které umožňuje držet ji ve větší vzdálenosti od těla. Razance acetylperoxidu se vzdáleností rychle klesá. ➢ Laborantka dostala za úkol připravit amoniakální roztok kysličníku stříbrného. Dusičnan stříbrný vysrážela hydroxidem sodným a po dekantaci rozpustila 10% amoniakem. S takto připraveným roztokem zdá se být práce bezpečná, pokud se pracuje s čerstvým roztokem. Roztok se však stává nebezpečným, pokud delší dobu stojí bez toho, aby se zabránilo odpařování amoniaku. Tehdy se vylučuje z roztoku tmavá, ve vlhkém stavu velmi explozivní třaskavina, která má sklon k výbušnému rozkladu. Tento sklon je tak velký, že když se na povrchu amoniakálního roztoku vytvoří kompaktní kůra Ag3N, je prakticky nemožné přelít tento roztok bez toho, aby nedošlo srpen 2006



k explozi. Tyto okolnosti laborantce nebyly známé; při výbuchu se laborantka vážně zranila. V této souvislosti je třeba upozornit na správný způsob přenášení nádob s roztoky, opatrnost při jejich ukládání na pracovní plochu apod. ➢ V laboratoři chemického podniku připravili bromičnan olovnatý působením bromičnanu draselného na octan olovnatý v roztoku kyseliny octové. Téměř čistou sůl bylo třeba ještě překrystalizovat. Aby se urychlilo rozpouštění, roztíral laborant na příkaz vedoucího chemika získané krystalky porcelánovým míchadlem v kameninové misce. Nastala prudká exploze, výbuch laborantovi odtrhl jednu ruku, druhou těžce poranil. Kromě toho utrpěl laborant těžké zranění hlavy, jemuž později podlehl. Vedoucí laboratoře, který stál opodál, utrpěl vážné zranění očí. Pravděpodobnou příčinou výbuchu bylo znečistění bromičnanu olovnatého, které mohlo být způsobené tím, že se používaly znečištěné chemikálie při jeho přípravě (octan olovnatý). I náčiní, se kterým laborant pracoval (miska, míchadlo) mohly byt znečištěny organickými látkami, sírou apod. při předcházejícím použití. Aby k těmto mimořádným událostem nedocházelo, je třeba nekompromisně dbát na dodržování maximální čistoty, obzvlášť při manipulaci s látkami, které lehce odštěpují kyslík. ➢ V laboratoři extrahoval chemik destilát z destilace vodní parou třepáním s 3 l benzenu ve velké dělící nálevce. Po vypuštění spodní vrstvy zbytek – cca 3 l benzenového roztoku – filtroval skládaným filtrem uloženým ve smaltované nálevce do velké 12,5 l skleněné láhve. Po skončení filtrace zdvihl nálevku a v tom okamžiku se vznítil benzen v láhvi a vzplál požár. Chemik měl obuté sandály s podrážkami z plastické hmoty, kterou byl izolovaný od podlahy. Jeho tělo bylo ve vztahu k nálevu záporně elektrostaticky nabité a při dotyku přeskočila jiskra, která zapálila páry benzenu. Benzen, ve kterém jsou rozptylované jemné kapičky vody, je velmi náchylný k elektrostatickým výbojům. ➢ Při filtraci o-azidobenzoylperoxidu nastal prudký výbuch látky na fritovém nuči, když se student, který pracoval s preparátem, dotkl kovovým míchadlem krystalického preparátu, předtím bez nehody překrystalizovaného z 95% etylalkoholu. Několik takových pokusů předtím proběhlo bez výbuchu. Student měl poraněny ruce. Oči si zachránil, protože měl nasazené ochranné brýle. ➢ Při hašení hořící masti poměrně malým množstvím vody nastal výbuch, který vyrazil okna a zdemoloval zděnou přepážku laboratoře. Výbuch byl vysvětlen tak, že voda, která se v prostředí hořícího tuku okamžitě vypaří, vymrští tuk do vzduchu ve formě jemných kapiček, čímž se spalování velmi urychlí a proběhne formou výbuchu. Dalšími zkouškami se zjistilo, že podobně se chovají i minerální oleje, voskovité a dehtovité látky. Správně je vždy zamezit přístupu vzduchu k hořlavině zakrytím nehořlavou přikrývkou a pod. ➢ Laborantka měla provést extrakci tuků v Soxhletově přístroji. Toto zařízení bylo v laboratoři poprvé použito; laborantka byla na zapracování v jiné laboratoři. Bez příkazu vedoucího laboratoře naplnila přístroj éterem a zapojila elektrický vařič. Práci prováděla v digestoři, ale nevšimla si, že odsávací zařízení nefunguje. Po uplynutí jedné hodiny, když elektrický vařič vypínala, nastal výbuch. Při vyšetřování se zjistilo, že kromě toho, že digestoř nebyla v provozu, neprotékala ani chladičem voda v dostatečném množství. Vařič při zapínání a vypínání jiskřil. V sousední laboratoři, dveřmi spojené s laboratoří, ve

srpen 2006




které nastal výbuch, bylo uložených 50 l éteru (nepřípustné množství); a o tom věděl prakticky jen vedoucí laboratoře. ➢ V laboratoři výzkumného ústavu probíhala destilace xylenu, při níž vznikl požár. Aparatura se skládala z krytého elektrického vařiče, parafínové koupele ve smaltovaném hrnci (10 l), skleněné zábrusové baňky, zábrusového chladiče, alonže a baňky k zachytávaní destilátu. Vařič byl zapojený přes vertexové relé. V baňce bylo cca 5 l surového xylenu. Koupel se začala zahřívat mezi 11 a 12 hodinou a do 14 hodiny kapalina nezačala destilovat. Náhle nastal výbuch provázený vzplanutím xylenové páry. Na hořící aparaturu byl ihned spuštěn proud oxidu uhličitého z připraveného ručního hasicího sněhového přístroje. Vzápětí se roztrhla baňka s xylenem a zároveň vzplanula i parafínová koupel. Při požáru se vyvinulo velké množství černého dusivého dýmu, který stěžoval další hašení. Až velkými hasicími (sněhovými) přístroji byl požár částečně utlumený, takže požárníci s nasazenými maskami mohli vniknout do laboratoře a požár asi za 20 minut lokalizovat. Příčinou požáru byl s největší pravděpodobností utajený var xylenu. Vzkypění při začínajícím varu způsobilo, že se nadzvedl zábrus chladiče a unikající páry se vznítily od některé elektrické součástky. Když potom na rozžhavenou skleněnou aparaturu dopadl ledový oxid uhličitý, roztrhla se přirozeně baňka s xylenem, její obsah se smíchal s parafínovou koupelí a všechno se vznítilo. K zabránění utajeného varu sloužily varné kuličky. Pokud za určitý čas nepozorujeme var, přerušíme destilaci a do baňky vsuneme kapiláru (téměř až na dno), jejím prostřednictvím přivedeme proud inertního plynu. ➢ Požár a výbuch v laboratoři nastal při extrakčním a destilačním rozboru olejnatých břidlic, při kterém se používá jako rozpouštědla toluen. Při odměřování toluenu odměrným válcem část rozpouštědla se z neopatrnosti laboranta vylila na podlahu. Směs výparů toluenu se vzduchem zapálila hořící kahan. Jeden z laborantů, těžce popálený, vyskočil oknem, druhý popáleninám podlehl. Při vyšetřování této mimořádné události se zjistilo, že v laboratoři byla uskladněna celá zásoba toluenu a ne jenom jeho nejnutnější potřebné množství. ➢ V laboratoři se připravoval tetrachloretan chlorací acetylénu chlorem. Na přípravu se použila následující aparatura: Za ocelovou lahví s chlorem byla zařazená skleněná láhev o obsahu cca 60 l, která měla sloužit jako vyrovnávač tlaku plynného chloru. Odtud se vedl chlor do reaktoru s náplní surového tetrachloretanu a železných hoblin, do kterého se kromě plynného chloru zaváděl acetylen, čímž se nepřetržitě tvořil další tetrachloretan. Při otevření ventilu láhve s chlorem vnikl chlor do skleněné láhve a nastal výbuch. Láhev se roztrhla a její střepiny poranily dva zaměstnance. Výbuch nastal proto, že láhev se před časem používala k zachytávaní acetylenu. Zbytky acetylenu reagovaly na světle s chlorem výbušně. K zabránění podobných nehod je třeba profouknout aparatury před uvedením do chodu dusíkem a samozřejmě používat absolutně čisté nádoby. ➢ 240 g mesitylenu, 1,2 l vody a 690 g koncentrované kyseliny dusičné se zahřály v 3l autoklávu do 115 °C a 10 atmosfér za stálého míchání. Autokláv byl vyzkoušen na 300 °C a 100 atmosfér tlaku. Krátce po dosažení teploty 115 °C vybuchl obsah autoklávu tak prudce, že střepy rozbily ochrannou skříň autoklávu. Zkušební pokusy proběhly v malém za stejných podmínek bez závad. Zjistilo se, že při větších navážkách chemikálií srpen 2006



dojde v důsledku zhoršení převodu tepla stěnami autoklávu k preferování vedlejší reakce, tj. nitraci metylskupin najednou namísto dalšího stupně tvorby karboxylové skupiny. Tím vzniká v metylskupinách nitrovaný trinitromesitylen, který je prudce výbušný. ➢ Katalyzátorový komplex chlorid hlinitý – nitrometan byl použitý za nízkých teplot v laboratorním třepacím autoklávu při reakci s plynným olefínem. Tlak v autoklávu neklesl, tj. reakce neprobíhala. Až při teplotě místnosti se zjistil pokles tlaku na nulu. Autokláv byl ponechán přes noc v klidu a ráno byl vložen do skříně se suchým ledem; tady explodoval. I přesto, že tato reakce proběhla několikrát bez zvláštních příhod až při teplotě +40 °C, není exploze pochopitelná. Doporučuje se proto při manipulaci s tímto katalyzátorovým komplexem zachovat co největší opatrnost. ➢ Laborant sušil v destilačním zařízení pod dusíkem 200 ml dietylenglykoldimetyléteru se 7 až 10 g LiAIH4 a potom oddestiloval ve stejné aparatuře bez odstranění LiAIH4 vysušený glykoléter. Ke konci destilace nastal výbuch v podobě velké plamenné koule na místě přístroje, který byl samozřejmě úplně zničen. Digestoř, v které bylo umístěné destilační zařízení, byla zdemolovaná tak, že z jejich stěn byly vytrhané i obkladačky. Příčina výbuchu je neznámá. Šetřením se zjistilo, že ke konci destilace, když už většina kapaliny oddestilovala z destilační baňky, začala se na stěně baňky usazovat vrstva ze směsi zreagovaného a nezreagovaného LiAIH4. Vrstva narůstala a začala působit jako tepelně izolační vrstva. Protože se během destilace zvýšila teplota olejové koupele, pomocí níž se vyhřála destilační baňka, ke konci až na 200 °C (bod varu diglykoléteru je 162 °C), mohla se ve vrstvě vytvořit „hnízda“ z rozkladných produktův LiAIH4, jeho samotného a organické látky, které podněcovaly reakci lithia a hliníku s kyslíkem organické látky, která proběhla formou výbuchu. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že sušení diglykoléteru LiAIH4 je nebezpečné i za přítomnosti peroxidů. Požární a výbušné vlastnosti jednotlivých chemikálií

Ve vztahu k posuzování požárních a výbušných vlastností jednotlivých chemikálií anebo reakcí je účelné vést záznamy o těchto vlastnostech, o podmínkách, za kterých se realizují, hlavně pokud nejde o běžné a všeobecně známé chemikálie anebo jejich reakce. Vytvoříme si tak seriózní základnu na vytváření preventivních bezpečnostních opatření při práci s těmito chemikáliemi. ➢ Roztoky kysličníku chromového v acetanhydridu sa používají podle literatury při oxidaci olefínů. Obvykle se připravují chromylsloučeniny reakcí kysličníku chromového s přislušným anhydridem za pomoci tetrachlormetanu anebo ředidla. Známý chemik Dawber se pokusil o přípravu chromylacetátu bez použití ředidla a rozpustil při 20 °C cca 0,5 grammolu kysličniku chromového v acetanhydridu. Roztok se pozvolna oteplil a nad hladinou roztoku se vytvořil hnědý mrak prchavé sloučeniny chromu. Po 45 minutovém odstavení, právě ve chvíli, kdy se začalo s chlazením baňky, vybuchl její obsah tak prudce, že vyrazil čelní stěnu digestoře a poškodil dvě sousední digestoře. Tlaková vlna výbuchu rozbila ve vzdálenosti cca 3 m od místa výbuchu volumetrický přístroj. Bretherick upozorňuje, že příprava chromylacetátu vyžaduje účinné třepání směsi a občasné chlazení, což se při přípravě podle Dawbera nedodrželo. Bez důkladného míchání nastává totiž místní přehřátí anebo tvorba horkých míst ve směsi, které jsou příčinou výbuchu.

srpen 2006




➢ V laboratoři jedné chemické firmy vybuchla malá skleněná kolona naplněná měničem iontů. Měnič iontů, technicky sulfonovaný kopolymer styrenu s divinylbenzenem se v 10 % kyselině solné byl natlačený do kolony. Výbuch nastal při promývání náplně kolony čistou vodou. Měniče iontů, vyrobené z umělých živic, bobtnají při přenesení z koncentrovanějších do méně koncentrovaných roztoků anebo vody. Přitom vznikají při omezeném prostoru tlaky velikosti několika set atmosfér. Doporučuje se předběžné nabobtnávání měničů iontů ve vodě, používání kolon z pružného materiálu a promývání kolon zespodu, takže se náplň proudem vody nadnáší. ➢ Událost se přihodila ve školní laboratoři. Posluchač zahříval v křivuli koncentrovanou kyselinou sírovou. Křivule praskla a kyselina přetekla přes desku laboratorního stolu do zásuvky, ve které byla miska s krystalickým manganistanem draselným. Vznikl tím kysličník manganistý a hned vybuchl. ➢ V jedné laboratoři nastal při manipulaci s průtokoměrem výbuch. Tento přístroj se používal na měření průtoku kyslíku. Na druhý den se použil k měření přítoku acetylenu bez propláchnutí. Acetylen smíchaný se zbytky kyslíku byl vedený do spalovací mikropece, připojené na průtokoměr. Tehdy zazněl výbuch, který se přenesl do průtokoměru; prudkou explozí byl velký kovový přístroj o obsahu 5 l roztříštěn a připojená skleněná aparatura úplně zničena. Laborant byl poraněný úlomky skla a střepiny kovového průtokoměru mu těžce poranily hlavu. Jeho spolupracovníka, který pracoval na opačném konci laboratoře, také vážně poranily úlomky přístroje.

srpen 2006

Školení bezpečnosti práce a požární ochrany

Recommend Documents