NÁVRH
KOLEKTIVNÍ SMLOUVA VYŠŠÍHO STUPNĚ uzavřená mezi
Odvětvovým svazem hutnictví železa zastupujícím příslušné zaměstnavatele
a
Odborovým svazem KOVO zastupujícím základní organizace OS KOVO a zaměstnance příslušných zaměstnavatelů
2014
KOLEKTIVNÍ SMLOUVA VYŠŠÍHO STUPNĚ
uzavřená mezi
Odvětvovým svazem hutnictví železa zastupujícím příslušné zaměstnavatele
a
Odborovým svazem KOVO zastupujícím základní organizace OS KOVO a zaměstnance příslušných zaměstnavatelů
na období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014
Obsah kolektivní smlouvy: str. Hlava I.
Základní ustanovení
1
Hlava II.
Kolektivní práva a povinnosti
3
Hlava III.
Odměňování zaměstnanců
9
Hlava IV.
Pracovněprávní vztahy
14
Hlava V.
Sociální oblast
18
Hlava VI.
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, životní prostředí
20
Hlava VII.
Předcházení sporům
24
Hlava VIII.
Závěrečná ustanovení
25
Příloha č. 1
Stupnice minimálních mzdových tarifů
26
HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ §1 Smluvní strany Odvětvový svaz hutnictví železa (dále jen OSHŽ) se sídlem v Praze 10, Krátká 39, zastoupený presidentem Ing. Jiřím C i e n c i a l o u , CSc. a vicepresidentem RNDr. Jaroslavem R a a b e m a Odborový svaz KOVO (dále jen OS KOVO) se sídlem v Praze 3, nám.W. Churchilla 2, zastoupený předsedou svazu p. Josefem S t ř e d u l o u a místopředsedou svazu p. Jaroslavem S o u č k e m se dohodly na uzavření této kolektivní smlouvy vyššího stupně.
§2 Předmět kolektivní smlouvy Tato kolektivní smlouva upravuje individuální a kolektivní vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, jakož i práva a povinnosti smluvních stran této smlouvy, příslušných zaměstnavatelů a odborových organizací, za které smluvní strany tuto kolektivní smlouvu uzavřely. OSHŽ zastupuje pro účely kolektivní smlouvy zaměstnavatele, kteří jsou jeho členy ke dni podpisu této KSVS.
§3 Platnost a účinnost kolektivní smlouvy Tato kolektivní smlouva nabývá platnosti dnem podpisu. Kolektivní smlouva je účinná od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014.
1
§4 Práva vyplývající z pracovněprávních vztahů přísluší bez jakýchkoliv omezení a diskriminace.
2
HLAVA II KOLEKTIVNÍ PRÁVA A POVINNOSTI §5 Právo spolurozhodování Odborová organizace má právo spolurozhodování kromě případů, stanovených pracovněprávními předpisy, a případů, na kterých se smluvní strany dohodnou, i při stanovení a změnách zásad zajišťování sociální oblasti zaměstnavatelem.
§6 Právo na projednání 1) Projednáním se rozumí jednání mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací, výměna stanovisek a vysvětlení s cílem dosáhnout shody. Zaměstnavatel je povinen zajistit projednání v dostatečném předstihu a vhodným způsobem, aby odborová organizace mohla na základě poskytnutých informací vyjádřit své stanovisko a zaměstnavatel je mohl vzít v úvahu před uskutečněním opatření. Výsledek projednávání bude dokumentován písemným vyhotoveným smluvní stranou, která má na tom zájem.
zápisem,
2) Odborové organizace mají právo na projednání: a) v případech stanovených pracovněprávními předpisy, mimo jiné při - určení způsobu a rozsahu náhrady škody za pracovní úraz nebo nemoc z povolání, - stanovení zásad přijímání zaměstnanců v interních předpisech zaměstnavatele, které se týkají většího počtu zaměstnanců, b) v případech stanovených touto kolektivní smlouvou, tj. při - zřizování a provozu zdravotních, kulturních, školicích, rehabilitačních, sportovních, sociálních, stravovacích a rekondičních zařízení, je-li zaměstnavatel jejich zřizovatelem nebo provozovatelem, - určení způsobu a formy prodeje bytů ve vlastnictví zaměstnavatele, c) v případech stanovených podnikovými kolektivními smlouvami.
3
§7 Právo na informace 1) Informováním se rozumí poskytnutí nezbytných údajů, z nichž je možné jednoznačně zjistit stav oznamované skutečnosti, popřípadě k ní zaujmout stanovisko. Zaměstnavatel je povinen poskytnout informace v dostatečném předstihu a vhodným způsobem, aby je odborová organizace mohla posoudit, popřípadě se připravit na projednání a vyjádřit své stanovisko před uskutečněním opatření. Kromě případů výslovně uvedených v pracovněprávních předpisech má odborová organizace právo na to, aby jí zaměstnavatel poskytl informace zejména: - o materiálech předkládaných valné hromadě, jestliže se týkají většího počtu zaměstnanců nebo uplatňování práv odborové organizace, - o závěrech jednání valné hromady, a to bez zbytečného odkladu, jestliže se týkají většího počtu zaměstnanců nebo uplatňování práv odborové organizace, - týkající se pololetního Výkazu o mzdách v OS KOVO, v rozsahu v organizacích sledovaných. 2) Dále budou poskytovány informace v rozsahu výkazu P3-04.
§8 Právo kontroly 1) Odborová organizace má právo vykonávat u zaměstnavatele kontrolu nad dodržováním pracovněprávních předpisů, vnitřních předpisů, pracovního řádu a závazků vyplývajících z kolektivních smluv. 2) Právo kontroly znamená, že zaměstnavatel poskytne odborové organizaci všechny podklady a informace nutné pro provedení kontroly, umožní vstup na pracoviště, je-li to k tomuto účelu nutné, výsledky kontroly projedná ve svých orgánech a přijaté závěry s odborovou organizací. V případě zjištění nedostatků sjedná zaměstnavatel neprodleně nápravu.
§9 Informační systém Smluvní strany se dohodly, že informační systém budovaný OS KOVO na základě předaných podnikových kolektivních smluv a Výkazu o mzdách v OS KOVO bude podkladem pro kolektivní vyjednávání kolektivní smlouvy vyššího 4
stupně. Zaměstnavatel na požádání odborové organizace sdělí údaje nutné pro vyplnění Výkazu o mzdách v OS KOVO.
§ 10 Závazky odborové organizace OS KOVO a odborové organizace se zavazují: a) aktivně podílet na zachování sociálního smíru u zaměstnavatelů, na které se tato kolektivní smlouva vztahuje za předpokladu, že budou dodržena a plněna ustanovení této kolektivní smlouvy. Aktivní podíl na zachování sociálního smíru se nevztahuje na zaměstnavatele, u kterých nebudou dodržena a plněna ustanovení podnikové kolektivní smlouvy, b) dbát při uplatňování svých práv na dodržování právních předpisů, c) zvát pověřené zástupce zaměstnavatelů na jednání odborových orgánů k řešení záležitostí společného zájmu, d) garantovat povinnosti členů odborové organizace zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, o nichž se dozvědí při výkonu své funkce, pokud by porušením mlčenlivosti mohlo dojít k prozrazení utajovaných skutečností nebo porušení oprávněných zájmů zaměstnavatele nebo zaměstnanců, e) v případě neplnění kolektivní smlouvy ze strany odborové organizace informuje odborová organizace zaměstnavatele o způsobu nápravy, f) že nebudou tolerovat obtěžování a násilí na pracovišti v žádné formě.
§ 11 Závazky zaměstnavatelů Zaměstnavatelé se zavazují: a) v případě neplnění kolektivní smlouvy ze strany zaměstnavatele informuje zaměstnavatel odborovou organizaci o způsobu nápravy, b) umožnit pro uplatnění práv odborové organizaci součinnost s experty nebo expertními organizacemi včetně zaměstnanců a funkcionářů OS KOVO, kterým zajistí po předchozím oznámení vstup za podmínek stejných jako pro návštěvy zaměstnavatele, c) vytvářet vhodnou motivací zájem zaměstnanců o oblast vynalézání a zlepšování, směřující k zefektivnění vlastních výrobních programů a procesů a k zlepšení podmínek BOZP, 5
d) že nebudou tolerovat obtěžování a násilí na pracovišti v žádné formě, e) dát zmocnění OSHŽ k vyjednávání KSVS s OS KOVO, f) že na odvětvové i podnikové úrovni budou přispívat k minimalizaci rizikového zaměstnávání. Tento závazek je iniciován 2. společným požadavkem Evropské federace kováků ( EMF ), ve kterém je rovněž uvedena definice jednotlivých forem rizikového zaměstnávání.
§ 12 Zajištění činnosti odborových organizací Zaměstnavatel: a) poskytne odborové organizaci z titulu zastupování zaměstnanců místnosti pro její činnost s nezbytným vybavením a bude hradit nezbytné náklady na jejich údržbu a technický provoz a náklady na potřebné podklady pro činnost odborů, b) provádí srážky členských příspěvků zaměstnanců, kteří jsou členy odborové organizace, souhlasí-li s tím zaměstnanec, který je členem odborové organizace, a tyto zasílá na účet odborové organizace u příslušného peněžního ústavu. Měsíční přehled o provedených srážkách jednotlivým členům poskytuje zaměstnavatel odborové organizaci. Za zdaňovací období předchozího kalendářního roku provede rekapitulaci sražených členských příspěvků jednotlivě za každého člena příslušné ZO OS KOVO tak, aby toto mohlo být po potvrzení ZO OS KOVO podkladem pro účely odpočtu od základu daně z příjmu fyzických osob ve smyslu § 15 odst. 7 zák. č. 586/1992 Sb. v platném znění, c) pokud odborová organizace rozhodne o uvolnění svého člena k výkonu funkce člena orgánu odborové organizace na plnou (celou) stanovenou týdenní pracovní dobu, poskytne mu po tuto dobu pracovní volno s náhradou mzdy nejméně ve výši jeho průměrného výdělku. Uvedení funkcionáři odborové organizace zůstanou po dobu uvolnění v pracovním poměru k zaměstnavateli, který jim vyplácí náhradu mzdy a odvádí za ně pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. V případě, že výše uvedení funkcionáři budou plnit úkoly, vyplývající z jejich postavení zástupců zaměstnanců pouze po část stanovené týdenní pracovní doby, poskytne jim zaměstnavatel náhradu mzdy za celou pracovní dobu s tím, že odborová organizace mu uhradí náhradu mzdy za zbývající část pracovní doby včetně odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní 6
pojištění, pokud se se zaměstnavatelem nedohodne jinak. Pracovní volno s náhradou mzdy k tomuto účelu zaměstnancům přísluší i v případě krátkodobého uvolnění k plnění uvedených úkolů, d) zaměstnává-li odborová organizace zaměstnance, který není uvolněn z řad zaměstnanců zaměstnavatele, umožní mu zaměstnavatel výkon práce pro odborovou organizaci, e) v případě krátkodobého uvolnění zaměstnance na základě rozhodnutí odborové organizace k výkonu jiné odborové činnosti, zejména k účasti na schůzích, sjezdech a konferencích a k provedení administrativních a technických činností pro potřeby odborové organizace poskytne uvedenému zaměstnanci k tomuto účelu pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu s náhradou mzdy ve výši jeho průměrného výdělku s tím, že odborová organizace mu poskytnutou náhradu mzdy uhradí, pokud se se zaměstnavatelem nedohodne jinak, f) poskytne zaměstnancům pracovní volno s náhradou mzdy ve výši jejich průměrného výdělku k účasti na školení pořádaném odborovou organizací v rozsahu 5 pracovních dnů v kalendářním roce, g) bude odvádět pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti i pojistné na veřejné zdravotní pojištění za členy orgánu odborové organizace a členy odborové organizace vykonávající jinou činnost pro odborovou organizace a nebude požadovat na odborové organizaci náhradu tohoto pojistného, h) umožní pohyb funkcionářů a pověřených členů odborové organizace v prostorách zaměstnavatele bez omezení, při dodržení zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a ochrany utajovaných skutečností a obchodního tajemství, ch)poskytne odborové organizaci dar na její činnost v souladu s § 20 odst. 8 zákona ČNR č. 586/1992 Sb. o dani z příjmu v platném znění a podle § 20 odst. 4 zák. č. 357/ 1992 Sb. o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitostí v platném znění. Podpora zahrnuje zejména příspěvek na zajišťování vzdělávání, humanitární, charitativní, sociální, kulturní, tělovýchovnou a sportovní činnost.
§ 13 Zajištění efektivní zaměstnanosti 1) Každý zaměstnanec má právo ucházet se o uvolněné pracovní místo u zaměstnavatele ještě před tím, než bude nabídnuto uchazeči o zaměstnání. Povinností zaměstnavatelů je nabídku uvolněných pracovních míst uvnitř příslušných zaměstnavatelských organizací zveřejňovat. U uvolněného pracovního místa budou uvedeny požadavky na kvalifikaci. 7
2) Pracovní volno s náhradou mzdy k vyhledání nového místa před skončením pracovního poměru poskytne zaměstnavatel zaměstnanci na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na jeden půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době (§ 51 odst. 1 ZP) při skončení pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem nebo dohodou z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce. Zaměstnavatel toto pracovní volno na žádost zaměstnance sloučí v rozsahu čerpání nejméně jednoho dne v kalendářním týdnu.
8
HLAVA III ODMĚŇOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ § 14 1) Zásady pro odměňování dohodnuté v této kolektivní smlouvě jsou základem pro sjednání podnikových mzdových systémů, včetně množství požadované práce a pracovního tempa a zavádění a změn norem spotřeby práce. 2) Zaměstnanci přísluší za vykonanou práci mzda. Mzdou se rozumí peněžitá plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci za práci. Za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda. Stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce. 3) Mzda se vždy sjednává nebo stanovuje písemně před výkonem práce. Pracovní smlouva, v níž je sjednána nižší mzda než zaměstnanci přísluší podle podnikové kolektivní smlouvy, případně této kolektivní smlouvy, je v této části neplatná. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci sjednanou mzdu bez ohledu na ekonomickou situaci podniku.
§ 15 Mzdový vývoj 1) Smluvní strany se dohodly, že u jednotlivých zaměstnavatelů bude nárůst průměrné nominální mzdy minimálně 4 % v příslušném kalendářním roce ve srovnání s rokem 2013 s tím, že minimálně polovina tohoto nárůstu bude použita pro zvýšení hodnot všech tarifních stupňů, případně na ně navazujících mzdových složek. 2) Plnění tohoto závazku bude vyhodnocováno smluvními stranami podnikových kolektivních smluv čtvrtletně s tím, že podkladem pro hodnocení bude skutečný vývoj nominálních mezd u zaměstnavatele. 3) Při změně struktury zaměstnanců ovlivňující výši průměrné proveden přepočet na srovnatelnou základnu.
mzdy bude
4) O dalším navýšení mezd bude smluvními stranami PKS jednáno v závislosti na provozním hospodářském výsledku, jako vyjádření přínosu zaměstnanců na jeho tvorbě.
9
§ 16 Objem mzdových prostředků Zaměstnavatelé poskytnou informaci o výchozím objemu mzdových prostředků za zaměstnavatele (ve struktuře tarifní mzdy, příplatky, náhrady mezd, prémie a odměny) jako vstupní podklad pro jednání o podnikové kolektivní smlouvě. Další členění údajů lze dohodnout na úrovni podnikové kolektivní smlouvy.
§ 17 Mzdové formy Mzdový systém zahrnuje: 1) základní mzdové formy s tím, že bude upřednostňována časová forma mzdy, 2) ostatní mzdové formy (např. odměny, prémie) včetně zásad pro přiznávání.
jejich
§ 18 Zařazování pracovních činností do funkcí, povolání a do tarifních stupňů 1) Podle charakteru práce se zařazují pracovní činnosti do příslušného povolání nebo funkce; podkladem pro zařazení jsou charakteristiky těchto činností. 2) V rámci povolání a funkcí se zařazují u jednotlivých zaměstnavatelů pracovní činnosti do tarifních stupňů odvozením, respektive porovnáním s typickými příklady uvedenými v katalogu prací sjednaném pro hodnocení a třídění prací. 3) Katalogy pro hodnocení a zařazení pracovních činností u zaměstnavatele jsou součástí podnikových mzdových systémů. 4) Pro hodnocení a zatřídění prací ustaví smluvní strany této smlouvy a podnikových kolektivních smluv paritní (dohodovací) komise.
§ 19 Tarifní mzda Zaměstnanci přísluší tarifní mzda ve výši mzdového tarifu sjednané práce.
10
§ 20 Smluvní mzda Pravidla pro přiznání smluvní mzdy budou sjednána při dodržení ustanovení §§ 109 a 110 zákoníku práce.
§ 21 Stupnice minimálních mzdových tarifů Stupnice minimálních mzdových tarifů, uvedená v příloze č. 1, vychází ze zařazení pracovních činností do funkcí, povolání a do tarifních stupňů uvedených v § 18 a stanovuje minimální, nepodkročitelnou úroveň sazeb mzdových tarifů.
§ 22 Mzda za práci v sobotu a v neděli Za dobu práce v sobotu a v neděli přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek ve výši minimálně 25 % jeho průměrného výdělku za každou hodinu práce o sobotách a nedělích.
§ 23a Mzda za práci ve ztíženém pracovním prostředí 1) Za práci ve ztíženém pracovním prostředí přísluší zaměstnanci mzda a příplatek. Pracemi ve ztíženém pracovním prostředí se pro mzdové účely považují práce vymezené v příslušném nařízení vlády. 2) Minimální výše příplatku činí 8,00 Kč/hod. 3) Minimální výše příplatku ve 4. kategorii rizika hluk činí 9,00 Kč/hod.
§ 23b Mzda za další rizikové práce 1) Za práci zařazenou dle zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění, a prováděcí vyhlášky o kategorizaci prací jako rizikovou ve 3. kategorii rizika, která není uvedena v příslušném nařízení vlády, kterým se provádí zákoník práce, přísluší zaměstnanci mzda a příplatek. 2) Minimální výše příplatku činí 8,00 Kč/hod.
11
§ 24 Mzda za noční práci Za práci v noci přísluší zaměstnanci mzda a příplatek. Výše příplatku za každou hodinu práce v noci činí 10 % jeho průměrného výdělku, nejméně však 15,00 Kč za každou hodinu odpracovanou v době mezi 22. a 6. hodinou.
§ 25 Mzda za práci v odpoledních směnách Za práci v odpoledních směnách přísluší zaměstnanci mzda a příplatek. 1) Pokud je v podniku samostatně uplatňován, činí tento příplatek nejméně 5,00 Kč/hod. 2) Odpolední směnou je směna, v níž alespoň 5 hodin připadne do doby od 14 do 22 hodin.
§ 26 Mzda za práci ve výškách a nad volnými hloubkami Za práci ve výškách a nad volnými hloubkami přísluší zaměstnanci mzda a příplatek. Výše příplatku bude sjednána na úrovni podnikových kolektivních smluv s tím, že jeho hodnoty v příslušném kalendářním roce nebudou nižší než hodnoty sjednané v roce předchozím.
§ 27 V podnikových kolektivních smlouvách lze dohodnout rozšíření okruhu příplatků, způsob jejich vzájemné kumulace, případně paušalizace příplatků a jejich nahrazení jinou mzdovou formou.
§ 28a Mzda a náhrada mzdy při prostoji Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro přechodnou závadu, způsobenou poruchou na strojním zařízení, v dodávce surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými podobnými provozními příčinami a - byl-li převeden se svým souhlasem na jinou práci, přísluší mu mzda, kterou si se zaměstnavatelem za tuto práci sjednal, nejméně však ve výši jeho průměrného výdělku,
12
- nebyl-li převeden, přísluší mu náhrada mzdy ve výši nejméně 90 % jeho průměrného výdělku.
§ 28b Mzda a náhrada mzdy při některých dalších překážkách v práci Nemůže-li zaměstnanec konat práci v důsledku přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí a - byl-li převeden se svým souhlasem na jinou práci, přísluší mu mzda, kterou si se zaměstnavatelem za tuto práci sjednal, nejméně však ve výši jeho průměrného výdělku, - nebyl-li převeden, přísluší mu náhrada mzdy ve výši 70 % jeho průměrného výdělku.
§ 29 Odměna za pracovní pohotovost Zaměstnanci přísluší při pracovní pohotovosti mimo pracoviště odměna minimálně ve výši 10 % jeho průměrného výdělku, ve dnech pracovního klidu a ve svátek 15 %.
§ 30 1) Subjekty zastoupené smluvními stranami budou jednat v potřebném předstihu o návrzích změn a doplňků sjednaného způsobu odměňování. 2) Zaměstnavatel informuje odborovou organizaci o okruhu funkcí, u kterých bude uplatněna individuální manažerská smlouva. 3) Mzda u jednotlivých zaměstnavatelů je splatná do 25. dne následujícího kalendářního měsíce po vykonání práce.
13
HLAVA IV PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY § 31 Skončení pracovního poměru 1) Při skončení pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele či dohodou ve smyslu § 52 písm. a) až e) zákoníku práce poskytne zaměstnavatel zaměstnanci informaci o právech a povinnostech uchazeče o zaměstnání. 2) Odstupné podle § 67 odst. 1 zákoníku práce činí v případech uvedených pod písm. a), b) a c) trojnásobek průměrného výdělku. Toto odstupné lze navýšit o další násobky u zaměstnanců, jejichž pracovní poměr k zaměstnavateli trval ke dni skončení pracovního poměru více jak 5 let.
§ 32 Pracovní doba 1) Týdenní pracovní doba se sjednává v délce 37,5 hodiny. 2) U zaměstnanců mladších než 18 let nesmí délka týdenní pracovní doby ve více pracovněprávních vztazích překročit 37,5 hod. 3) Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma pracovními směnami a v týdnu stanoví zaměstnavatel dle pracovněprávních předpisů.
§ 33 Práce přesčas Dohodnutou práci přesčas mohou vykonávat zaměstnanci konající rizikové práce ve smyslu zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění, a prováděcí vyhlášky o kategorizaci prací pouze, je-li to předem projednáno zaměstnavatelem s odborovou organizací.
§ 34 Noční práce Noční práce je práce konaná v době mezi 22. a 6. hodinou.
14
§ 35 Dovolená 1) Právo na dovolenou se prodlužuje všem zaměstnancům o 1 týden nad zákonem stanovenou výměru. 2) Termín a délku hromadné dovolené dohodnuté s odborovou organizací je zaměstnavatel povinen oznámit zaměstnancům nejpozději 6 týdnů před jejím počátkem.
§ 36 Pracovní volno 1) Zaměstnancům, kteří vykonávají práce zařazené do 4. kategorie rizika, nebo ve 3. kategorii u prací, u kterých touto kategorií je charakterizován jejich nejnepříznivější stav (kdy tedy neexistuje v prováděcí vyhlášce o kategorizaci prací, vydané podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění, u některého z předmětných rizikových faktorů kategorie 4, bude poskytnuto pracovní volno s náhradou mzdy v délce 5 pracovních dnů v kalendářním roce za účelem rekondičních, rehabilitačních a obdobných léčebných pobytů. 2) Zaměstnavatel poskytne v kalendářním roce osamělým zaměstnankyním a osamělým zaměstnancům pečujícím o dítě, které nedosáhlo věku 15 let, pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku v délce nejméně dvou pracovních dnů v kalendářním roce. 3) Zaměstnanec má nárok na pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku, včetně zákonného nároku: a) při úmrtí manžela, druha, dítěte 6 dnů, z toho jeden den na účast na pohřbu, b) při úmrtí rodiče, rodiče manžela, prarodiče, sourozence, sourozence manžela a manžela sourozence 2 dny, z toho jeden den na účast na pohřbu; zařizuje-li v těchto případech zaměstnanec pohřeb - další 1 den na zařizování tohoto pohřbu, c) při vlastní svatbě 3 dny, z toho jeden den na obřad, při účasti na svatbě dětí a rodičů jeden den na obřad, d) při narození dítěte 1 den a dále dobu nezbytně nutnou na převoz matky, nejvýše však jeden den, e) při stěhování s vlastním bytovým zařízením 1 den při stěhování v téže obci, při stěhování do jiné obce 2 dny, maximálně 1x ročně,
15
f) při přerušení provozu hromadných dopravních prostředků z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů, vyhlášených orgány státní správy jako živelná událost, kdy nemohl zaměstnanec dosáhnout místa pracoviště, na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den v rámci jedné živelné události. Podmínky pro poskytování tohoto volna jsou shodné s podmínkami uvedenými v příslušných právních předpisech. 4) Zaměstnavatel poskytne zaměstnankyním a zaměstnancům s dětmi do 15 let na jejich žádost vedle dovolené dva týdny pracovního volna bez náhrady mzdy v kalendářním roce, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody.
§ 37 Pracovní cesty 1) Zajišťuje-li zaměstnavatel pro zaměstnance na pracovní cestě ubytování, bude zajišťováno minimálně na úrovni ubytovny hotelového typu, pokud není v podnikové kolektivní smlouvě sjednáno jinak. 2) Pokud je zaměstnanec vyslán na pracovní cestu v době, která nespadá do jeho pracovní doby, lze v podnikové kolektivní smlouvě sjednat formu náhrady za dobu strávenou na cestě.
§ 38 Kvalifikace 1) Zaměstnavatel může umožnit zaměstnanci vzdělávání za účelem získání nebo zvýšení kvalifikace a může s ním uzavřít písemnou dohodu. Povinnost zaměstnanců k úhradě nákladů nevzniká v těchto případech: a) jedná-li se o získání, zvýšení nebo udržení kvalifikace pro potřebu zaměstnavatele; týká se i zaměstnanců uvolněných pro výkon veřejné funkce, b) jedná-li se o získání, zvýšení nebo udržení kvalifikace z důvodu změny pracovního poměru pro zaměstnance postižené nemocí z povolání nebo pracovním úrazem, způsobenými u zaměstnavatele. V případech podle odst. a) a b) poskytne zaměstnavatel pracovní úlevy a hmotné zabezpečení podle příslušných předpisů. V ostatních případech zaměstnavatel uvolní zaměstnance na dobu nezbytně nutnou pro potřeby školy nebo školicího střediska, nebrání-li tomu provozní důvody, a to bez nároku na mzdu. Výdaje spojené se vzděláváním si hradí zaměstnanec sám.
16
2) Zaměstnavatel umožní formou vzdělávání prohlubování, udržování a obnovování kvalifikace uvolněného odborového funkcionáře k výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. V tomto případě zaměstnavatel hradí náklady spojené se vzděláváním, odměnu odborovému funkcionáři poskytuje odborová organizace.
§ 38a Vzdělávání Zaměstnavatel v součinnosti s odborovou organizací zpracuje plán odborného školení a vzdělávání zaměstnanců tak, aby každý zaměstnanec měl garantováno minimálně 5 dní vzdělávání v roce. Cílem je umožnit zaměstnancům systematické vzdělávání pro potřeby jejich práce, případně pro zlepšení jejich zaměstnatelnosti.
§ 39 Rekvalifikace V zájmu dalšího pracovního uplatnění u zaměstnavatele zabezpečuje zaměstnavatel rekvalifikaci zaměstnanců, a to v pracovní době i s využitím prostředků EU nebo státu. Rekvalifikace je překážkou v práci na straně zaměstnance a za tuto dobu mu přísluší náhrada mzdy ve výši jeho průměrného výdělku.
§ 40 Pracovní řád Pracovní řád bude vydán, měněn, doplňován nebo rušen s předchozím souhlasem odborové organizace. Součástí pracovního řádu bude režim provádění vyšetření za účelem zjištění, zda zaměstnanci nejsou pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek.
17
HLAVA V SOCIÁLNÍ OBLAST § 41 Zdravotní péče 1) Zaměstnavatel zajistí vstupní a výstupní prohlídky zaměstnanců a provedení jejich úhrady. 2) Zaměstnavatel na základě smlouvy s poskytovatelem pracovnělékařských služeb zajistí komplexní praktikování pracovnělékařských služeb dle příslušného zákona a jeho prováděcích předpisů. 3) Zaměstnavatel podle dohodnutých pravidel zajistí pro zaměstnance, kteří vykonávají rizikové práce bezplatnou léčebnou rehabilitační nebo rekondiční péči nad rámec zdravotní péče plně nebo částečně hrazené zdravotní pojišťovnou. 4) Zaměstnavatelé se zavazují, že k zajištění zdravotní péče u zaměstnavatele umožní v případě požadavku zaměstnanců, zastoupených odborovou organizací, pokud to umožní místní podmínky, poskytování léčebné péče zaměstnancům přímo u zaměstnavatele. Svobodná volba lékaře s výjimkou pracovnělékařských služeb tímto není dotčena.
§ 42 Stravování zaměstnanců 1) Zaměstnavatel umožní zaměstnancům ve všech směnách stravování. 2) Zaměstnavatel se zavazuje zaměstnancům přispívat na stravování ve výši a rozsahu umožněném podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zák. č. 586/1992 Sb. v platném znění pro uplatnění těchto prostředků do svých nákladů.
§ 43 Zabezpečení v nezaměstnanosti V případě rozvázání pracovního poměru podle § 52 písm. a) až e) zákoníku práce se odkládá na základě písemné žádosti zaměstnance splácení finančních pohledávek zaměstnavatele za zaměstnancem po dobu, po kterou bude veden úřadem práce v evidenci uchazečů o zaměstnání, nejdéle však po dobu 12 měsíců, pokud zaměstnanec závazek písemně uznal a nedošlo-li k jiné dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
18
§ 44 Náhrada mzdy při pracovní neschopnosti Smluvní strany podnikových kolektivních smluv mohou sjednat náhradu mzdy při pracovní neschopnosti nad výši uvedenou v § 192 ZP.
§ 45 Sociální oblast - společná ustanovení Touto kolektivní smlouvou se zaměstnavatel zavazuje, že zabezpečí jednotlivé oblasti sociálních záležitostí vyplývajících z této kolektivní smlouvy v příslušném kalendářním roce minimálně ve stejném rozsahu jako v roce předchozím. Srovnatelnost vychází z věcného obsahu následujících oblastí: - lékařské preventivní prohlídky, - léčebné, rekondiční nebo rehabilitační pobyty, - stravování zaměstnanců, - zabezpečení v nezaměstnanosti, - jednorázové odškodnění při úmrtí zaměstnance, - poskytování informací v oblasti pracovněprávní a sociální - a dalších, vycházejících z příslušné podnikové kolektivní smlouvy.
19
HLAVA VI BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI, ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ § 46 Právo na projednání Zaměstnavatel projednává s odborovou organizací otázky týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen "BOZP") a otázky činnosti zaměstnavatele, které výrazně ovlivňují životní prostředí.
§ 47 Opatření k zajištění BOZP 1) Zaměstnavatel bude soustavně uplatňovat opatření k zajištění BOZP zavedená v součinnosti s odborovou organizací. 2) Opatření musí obsahovat zejména: a) kvalifikované posouzení všech profesních rizik u zaměstnavatele, b) postup eliminace profesních rizik, snižování intenzity a doby působení rizikových faktorů, t. j. především - konkrétní termínovaná technická a organizační opatření k zajištění bezpečného pracovního výkonu, bezpečnosti technických zařízení a optimálního pracovního prostředí, - snížení expozice zaměstnanců rizikovými faktory pracovního prostředí zkracováním doby, po kterou je zaměstnanec škodlivinám vystaven, (přestávky při expozici hlukem, vibracemi, prachem, chemickými látkami a dalšími rizikovými faktory uvedenými v prováděcí vyhlášce o kategorizaci prací, vydané podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění, včetně zajištění pobytu zaměstnanců o těchto přestávkách v prostředí bez rizikových faktorů), - zákaz práce v případě, kdy zaměstnanec pracuje osamoceně na pracovišti, kde není v dohledu nebo doslechu další zaměstnanec, který v případě nehody poskytne nebo přivolá pomoc, nebo pokud není zajištěna jiná účinná forma kontroly nebo spojení, zejména v místech s nebezpečím výbuchu, zasypání, otravy, utonutí, pádu z výšky, - zákaz rizikových prací pro mladistvé v případech stanovených právními předpisy, 20
- poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů ve smyslu ustanovení § 104 zákoníku práce a souvisejících předpisů, c) další opatření k prevenci rizik, především -
zajištění pracovnělékařských služeb v plném rozsahu tak, jak ukládá úmluva MOP č. 161 (vyhl. MZV č. 145/1988 Sb. a zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách a příslušné prováděcí předpisy),
- systém výchovy zaměstnanců v BOZP, - systém kontroly stavu BOZP zaměstnavatelem, jehož součástí je ustanovení odborně způsobilých zaměstnanců, např. tzv. bezpečnostních techniků, revizních techniků, odborníků na hygienu práce, případně dalších zaměstnanců včetně jiného způsobu zajištění této kontroly, - zajištění měření úrovně rizikových faktorů pracovního prostředí zaměstnavatelem v obvyklých podmínkách provozu, včetně určení periodických měření a stanovení povinnosti měření při změnách na pracovišti, které by mohly úroveň těchto faktorů negativně ovlivnit, - povinnost zaměstnavatele seznámit všechny zaměstnance s negativními účinky zjištěných rizikových faktorů pracovního prostředí na lidský organismus, - povinnost zaměstnavatele nezavádět nové (u něj dosud neznámé) přípravky, technologické a pracovní postupy (konzervační, impregnační, nátěrové a pod.), pokud k nim nejsou toxikologická data a posudek orgánů ochrany veřejného zdraví, - povinnost zaměstnavatele vypracovat nebo zajistit vypracování odborných posudků z hlediska BOZP a ochrany životního prostředí k podkladům pro všechny akce, které by mohly podle dostupných znalostí ovlivnit pracovní prostředí, - stanovení odpovědnosti příslušných zaměstnanců za plnění úkolů v BOZP a návazné zakotvení stavu BOZP v systému jejich odměňování, - zajištění kvalitního šetření příčin pracovních úrazů, nemocí z povolání, profesionálních otrav a jiných poškození zdraví z práce a následných účinných opatření k prevenci podobných příčin (kdy zaměstnavatel mj. přijme opatření k zajištění maximální objektivity šetření včetně uplatnění požadavku, že šetření nesmí v žádném případě provádět samostatně pouze nejbližší nadřízený postiženého), d) stanovení nejen zásad, ale i konkrétních pokynů pro zajišťování první pomoci; s těmito pokyny musí zaměstnavatel prokazatelně seznámit zaměstnance, 21
e) konkretizaci povinností zaměstnavatele uvedených obecně v právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP či vyplývajících z nových poznatků vědy a techniky pro oblast BOZP.
§ 48 Náhrada škody při pracovních úrazech a nemocích z povolání 1) Zaměstnavatel navrhne a po projednání s odborovou organizací zavede funkční systém odškodňování pracovních úrazů, nemocí z povolání a jiných poškození zdraví z práce. K tomu účelu sestaví komisi, přičemž způsob a rozsah náhrady škody budou bez zbytečného odkladu projednány s odborovou organizací a se zaměstnancem. 2) Po projednání způsobu a rozsahu náhrady škody u pracovního úrazu nebo nemoci z povolání s odborovou organizací, sdělí zaměstnavatel písemně své rozhodnutí postiženému nebo jeho pozůstalým do třiceti dnů ode dne úrazového děje, nebo oznámení nemoci z povolání. U pracovních úrazů, jimiž nebyla způsobena pracovní neschopnost, pak do třiceti dnů ode dne, kdy se zaměstnavatel o škodě dozvěděl. V odůvodněných případech lze po projednání s odborovou organizací tuto lhůtu prodloužit.
§ 49 Úrazové připojištění V dohodě s odborovou organizací zaměstnavatel posoudí možnost úrazového připojištění zaměstnanců.
§ 50 Právo na kontrolu Zaměstnavatel umožní odborovým organizacím v rámci respektování jejich práva vykonávat kontrolu nad stavem BOZP: a) kdykoliv přístup do všech prostor zaměstnavatele při dodržení předpisů pro pohyb v těchto prostorech,
všech
b) poskytnutí veškerých informací týkajících se BOZP, c) přešetřovat všechny oblasti BOZP; k tomuto účelu jim umožní přizvat externí odborné poradce včetně specialistů BOZP OS KOVO nebo organizace provádějící měření rizikových faktorů pracovního prostředí; způsob úhrady nákladů s tím spojených musí být dohodnut v podnikových kolektivních smlouvách, d) účast při zjišťování příčin pracovních úrazů a nemocí samostatné vyšetřování těchto událostí, 22
z povolání i
e) účast při provádění svých prověrek BOZP i prověrek BOZP prováděných státními orgány a při provádění měření úrovně rizikových faktorů pracovního prostředí.
§ 51 Podmínky pro činnost odborových organizací v oblasti BOZP 1) Zaměstnavatel se zavazuje poskytnout pověřeným zástupcům odborových organizací na úseku BOZP pro jejich činnost a pro školení k této činnosti pracovní volno s náhradou mzdy. Rovněž jim poskytne prostředky k výkonu jejich funkce (včetně právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP a pokynů k zajištění BOZP, apod.), hradí cestovné, náklady na jejich školení v minimální délce 40 hodin ročně. 2) Zaměstnavatel nebude postihovat pověřené zástupce odborové organizace na úseku BOZP pro jejich činnost v této oblasti.
§ 52 Hlášení smrtelných pracovních úrazů a pracovních úrazů s hospitalizací delší jak 5 dní Zaměstnavatel zajistí, aby po přijetí zprávy o smrtelném pracovním úrazu nebo pracovním úrazu s hospitalizací delší jak 5 dní byl úraz ihned ohlášen regionálnímu pracovišti OS KOVO příslušného regionu a aby zápisy o výsledku zjištění příčin byly zasílány tamtéž.
§ 53 Hodnocení stavu BOZP a životního prostředí zaměstnanců Zaměstnavatel provede minimálně 2x ročně písemné vyhodnocení stavu BOZP a životního prostředí zaměstnanců, tj. kvalifikovaný rozbor příčin jeho nedostatků a z toho vyplývající adekvátní, konkrétní a termínovaná opatření s určením osob odpovědných za jejich realizaci. Výsledky tohoto vyhodnocení musí být projednány s odborovou organizací. Se závěry vyhodnocení budou zaměstnanci seznámeni vhodnou formou (např. na výrobních poradách, v závodním časopisu, rozhlasu, formou letáků apod.).
23
HLAVA VII PŘEDCHÁZENÍ SPORŮM § 54 Smluvní strany této kolektivní smlouvy a podnikových kolektivních smluv budou provádět výklad jednotlivých ustanovení kolektivních smluv, které uzavřely, společně.
§ 55 Při neplnění individuálních závazků vyplývajících z kolektivní smlouvy nebo právních předpisů řeší tento spor na podnět zaměstnance zaměstnavatel s odborovou organizací, a to nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne doručení podnětu zaměstnance. Tímto postupem není dotčeno právo zaměstnance kdykoliv uplatnit své nároky prostřednictvím příslušného soudu.
§ 56 Spory o plnění závazků vyplývajících z kolektivních smluv, ze kterých nevyplývají závazky jednotlivým zaměstnancům, budou řešeny především jednáním dotčených stran. V případě neúspěšnosti takového jednání se postupuje podle ustanovení zákona o kolektivním vyjednávání.
24
HLAVA VIII ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 57 Smluvní strany se dohodly, že kontrola plnění jednotlivých ustanovení této kolektivní smlouvy bude provedena pololetně, a to do 31. 8. 2014 a 28. 2. 2015.
§ 58 Nedílnou součástí této kolektivní smlouvy vyššího stupně je příloha č. 1. Příloha č. 1
Stupnice minimálních mzdových tarifů
V Praze dne
………………………………… Ing. Jiří Cienciala, CSc. prezident Odvětvového svazu hutnictví železa
…………………………………. Josef Středula předseda Odborového svazu KOVO
…………………………………. RNDr. Jaroslav Raab viceprezident Odvětvového svazu hutnictví železa
…………………………………. Jaroslav Souček místopředseda Odborového svazu KOVO
25
Příloha č. 1
Stupnice minimálních mzdových tarifů Tarifní stupeň
Kč
1
8 800
2
9 300
3
10 200
4
11 300
5
12 500
6
13 900
7
15 850
8
17 150
9
18 850
10
20 700
11
23 000
12
25 350
26
