Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín
Kolektivní investování zaměřené na retailového klienta Diplomová práce
Autor:
Bc. Eva Černohousová Finance
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Vladimír Nergl
Duben,
2013
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Poděbradech dne
25. 4. 2013
Bc. Eva Černohousová
Tímto bych ráda poděkovala za pomoc a odborné rady v průběhu zpracování této diplomové práce, Ing. Vladimíru Nerglovi. Dále děkuji svým rodičům a přátelům za jejich podporu. Eva Černohousová
Anotace Diplomové práce ,,Kolektivní investování zaměřené na retailového klienta‘‘ se zabývá investováním do fondů kolektivního investování. První část je zaměřena teoreticky na úvod a právní úpravu kolektivního investování, vymezení základních pojmů a historický vývoj v České republice. Druhá část je orientována prakticky a obsahuje současné trendy v kolektivním investování pro retailového investora, vývoj vybraných podílových fondů za poslední roky, jejich zhodnocení a výkonnost. Klíčová slova: podílový list, portfolio, investor, fond, riziko, výnos, diverzifikace, strategie, vývoj.
Annotation Diploma thesis ,,Collective Investment Focused on Retail Client'' is engaged in investing in collective investment funds. The first part focuses on theoretical introduction and regulation of collective investment schemes, definition of basic concepts and historical development in the Czech Republic. The second part is practically oriented and includes current trends in collective investment for retail investors, economic development of selected mutual funds in recent years and their evaluation and performance. Key words: Unit, portfolio, investors, funds, risk, return, diversification, strategy development.
Obsah Úvod ...................................................................................................................... 6 1
Kolektivní investování.................................................................................... 8 1.1
Modely fondů kolektivního investování ............................................... 10
1.1.1 Investiční model ............................................................................... 10 1.1.2 Podílový model ................................................................................ 10 1.2
Subjekty................................................................................................. 11
1.2.1 Orgán dohledu.................................................................................. 11 1.2.2 Asociace pro kapitálový trh České republiky .................................. 12 1.3
Druhy fondů .......................................................................................... 13
1.4
Investiční rozhodování .......................................................................... 23
1.4.1 Výnos ............................................................................................... 24 1.4.2 Likvidita ........................................................................................... 24 1.4.3 Riziko ............................................................................................... 25 1.5
Poplatky................................................................................................. 26
1.5.1 Vstupní poplatky .............................................................................. 26 1.5.2 Manažerské poplatky ....................................................................... 26 1.5.3 Ostatní poplatky a náklady .............................................................. 27 2
3
4
Vývoj kolektivního investování v ČR .......................................................... 28 2.1
Historie .................................................................................................. 28
2.2
Depozitář ............................................................................................... 32
Trendy kolektivního investování .................................................................. 36 3.1
Investiční životní pojištění .................................................................... 36
3.2
Nemovitostní fondy ............................................................................... 41
3.3
Hedge fondy .......................................................................................... 47
Hodnocení výkonnosti fondů ....................................................................... 50
4.1
Metody hodnocení ................................................................................. 50
4.2
Vyhodnocení výkonnosti fondů Pioneer ............................................... 55
Závěr .................................................................................................................... 60 Seznam použité literatury .................................................................................... 62 Seznam ................................................................................................................ 65
Úvod Kolektivní investování, jakožto specifická forma investování umožňuje investorům, tedy majitelům přebytečných finančních prostředků, zhodnocovat své volné prostředky. Zhodnocení může být vyšší než u běžných bankovních produktů, ale není to vždy jisté a zaručené. U bankovních produktů např. v České republice velmi oblíbených termínovaných vkladů bývají výnosy velmi nízké a hrozí zde riziko inflace a reálného znehodnocení peněz. Samotné investování v sobě nese určitá rizika, která investor podstupuje. Investory láká vidina vysokého zisku při míře rizika, která je přijatelná. Investování je také důležitým nástrojem pro rozložení spotřeby financí během celého života. Lidé spoří od produktivního věku, naspořené prostředky mohou investovat na finančních trzích a tvořit si tak rezervy na pozdější účely např. stáří, bydlení, vzdělání nebo pro děti. Nechtějí spoléhat při neproduktivním věku na stát. Většina těchto lidí volí bezpečnější, dostupnější a jednodušší cestu k získání zisku než přímé obchodování s cennými papíry na burzách. Kolektivní investování má ve světě dlouho tradici, ale v České republice se rozšířilo až v 90. letech 20. století. v souvislosti s kupónovou privatizací. I přes nepříznivé zprávy a velké ztráty během kupónové privatizace si kolektivní investování našlo svou silnou pozici na českých finančních trzích. Český investor si v současné době může vybírat z velkého množství fondů. Každý z těchto fondů má vlastní investiční strategii, která mu pomáhá dosáhnout nejvyšších zisků. Investorovi stačí se pouze rozhodnout, kterému fondu své peníze svěří. O peníze se stará portfolio manažer. Výhodou investování do fondů kolektivního investování je diverzifikace rizika. Pokud cena některých nakoupených aktiv poklesne, nebude to pro investora zásadní ztráta, protože zbytek ztrátu vyrovná. Vklady nejsou pojištěné, proto je důležité svěřit své peníze pouze společnostem, kterým se dá důvěřovat. Tato práce je zaměřena vývoj a současné trendy kolektivního investování. Měla by čtenáře i retailového klienta seznámit s možnostmi, které jim kolektivní investování nabízí a jakou roli hraje výkonnost fondu při investičním rozhodování.
6
Teoretická část práce je zaměřena na základní definování kolektivního investování, jeho historický vývoj, právní úpravu, modely a druhy fondů. Hlavním bodem této části je investiční rozhodování a možnosti, rizika a poplatky s tímto spojená. Přechodem mezi teoretickou a praktickou částí je kapitola Trendy kolektivního investování. Navazuje na kapitolu Vývoje kolektivního investování, kde je uveden historický i současný vývoj. V současné době je mnoho možností kam peníze investovat v rámci Kolektivního investování, a proto jsem vybrala ty, které jsou nejvíce rozšířené, zajímavé a je třeba jim věnovat určitou část práce. Mezi tyto fondy patří např. nemovitostní fondy, hedge fondy atd. Závěrečná část diplomové práce je zaměřena na konkrétní investiční fondy na českém trhu, jejich vlastnosti a historický vývoj. Zde budou uvedeny a shrnuty k porovnání konkrétní údaje. Hlavním cílem této kapitoly bude přiblížit čtenáři, jakým způsobem se dá zjistit výkonnost a hodnocení fondu a proč je pro investora důležité tyto informace vědět.
7
1 Kolektivní investování V zákoně č. 189/2004 Sb. o kolektivním investování je stanoveno kolektivní investování takto ,,Kolektivním investováním se rozumí podnikání, jehož předmětem je shromažďování peněžních prostředků upisováním akcií investičního fondu nebo vydáváním podílových listů podílového fondu, investování na principu rozložení rizika a další obhospodařování tohoto majetku‘‘.1 Kolektivní investování můžeme chápat jako jeden z druhů podnikatelské činnosti. Tuto činnost mohou na základě povolení příslušného orgánu vykonávat právnické osoby nazývané investiční fondy a investiční společnosti. Povolení je přidělováno dle zákona č. 248/1992 Sb. o investičních společnostech a investičních fondech Českou národní bankou. Investiční fond má formu akciové společnosti, která může pouze vydávat akcie stejné jmenovité hodnoty. Zakládá se na dobu určitou s výjimkou fondu kvalifikovaných investorů. Investiční společnost, jejíž činností je vytváření a obhospodařování vlastních podílových fondů. Podílový fond není právnická osoba, ale je souborem majetku, který je rozdělen mezi vlastníky podílových listů podle množství listů, které vlastní. Povolení k vytvoření podílového fondu je třeba povolení České národní banky. V prosinci 2012 vláda schválila návrh nového zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Předpis má být účinný od 1. července 2013 a nahradí stávající zákon o kolektivním investování. Kolektivní investování je vhodné i pro investory, kteří nemají znalosti v oborech podnikání. Své finanční prostředky svěří do investičních společností nebo fondů tzv. zprostředkovatelů, které mají větší kapitál, shromažďují finanční prostředky od investorů a ty pak zhodnocují na peněžních a kapitálových trzích. Vše vždy probíhá v mezích zákona. Výhody investování pomocí finančních zprostředkovatelů:
1 Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování.
8
a) Diverzifikace rizika díky velkému množství nakupovaných investičních instrumentů b) Snížení transakčních nákladů díky obchodům s investičními instrumenty ve velkých objemech c) Kvalitnější a odborné informace řídících odborníků d) Investor může pomocí zprostředkovatelů investovat do více cenných papírů, na které by sám nedosáhl2
Investování peněžních prostředků do různých oblastí eliminuje riziko ztráty. Případný neúspěch v jedné oblasti nezpůsobí ztrátu všech peněžních prostředků vložených do kolektivního investování. Kolektivní investování shromažďuje dostatečný objem majetku, který je následovně investován na základě principu diverzifikace rizika, čímž je dosahováno úspor z rozsahu. Náklady na provedení investice a rozložení rizika jsou často menší než v případě, kdy by investor prostředky investoval samostatně.3 Riziko u kolektivního investování se snižuje také tím, že podléhá zvláštnímu dozoru a musí probíhat v souladu se zákony a na základě licenčního povolení.4 Nevýhody investování přes finanční zprostředkovatele: a) Správní poplatek fondu b) Ztráta investiční volnosti c) Nečestné úmysly některých společností d) Vše nelze předvídat – ceny se utváří na základě nabídky a poptávky5
2 REVENDA, Z., M. MANDEL, J. KODERA, P. MUSÍLEK, P. DVOŘÁK a J. BRADA. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha: Management Press, 2008. ISBN 978-80-7261-132-4. 3 http://www.finarbitr.cz/cs/kolektivni-investovani/co-je-kolektivni-investovani.html 4 LIŠKA, V., R. LACHKOVIČ, J. NOVÁKOVÁ a J. ZUMROVÁ. Kolektivní investování. Praha: Serifa, 1997. 5 LIŠKA, V., R. LACHKOVIČ, J. NOVÁKOVÁ a J. ZUMROVÁ. Kolektivní investování. Praha: Serifa, 1997.
9
1.1 Modely fondů kolektivního investování Existují dva základní modely fondů: investiční model a podílový model.
1.1.1 Investiční model Investiční model můžeme charakterizovat jako model, který má nejblíže k formě akciové společnosti, protože získává finanční prostředky upisováním svých akcií. Získaný kapitál dále investuje do různých investičních instrumentů na finančním trhu. V tomto modelu jsou investoři akcionáři fondu a jako v akciové společnosti mohou svá práva prosazovat na valné hromadě. Tento model kolektivního investování patří mezi méně likvidní. Nemožnost rychlého převedení finančních prostředků vložených do akcií na hotovostní peníze. Ten model se používá v České republice prostřednictvím investičních fondů, ve Velké Británii, USA, Nizozemí nebo Francii.
1.1.2 Podílový model Podílový model nemá na rozdíl od předchozího modelu právní subjektivitu. Nemá obchodní jméno a je zakládán i řízen investiční společností. Majetek investiční společnosti a majetek investorů jsou od sebe odděleny. Peněžní prostředky, které investiční společnost získá prodejem podílových listů, nejsou majetkem investiční společnosti, ale jsou majetkem investorů. V podílovém modelu není investor akcionářem, ale pouze se podílí na majetku fondu. Je tzv. podílníkem. Za poskytnuté finanční prostředky dostane investor cenný papír tj. podílový list. Tento list představuje podíl podílníka na majetku v podílovém fondu, ale neopravňuje majitele podílet se na chodu nebo správě investiční společnosti. Tento model je více rozšířený a oproti investičnímu modelu je výhodou likvidita investovaných prostředků. Používá se v České republice u investičních společností s modelem podílového hospodaření, v Německu, Švýcarsku, Belgii a Rakousku.6
6 REVENDA, Z., M. MANDEL, J. KODERA, P. MUSÍLEK, P. DVOŘÁK a J. BRADA. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha: Management Press, 2008. ISBN 978-80-7261-132-4.
10
1.2 Subjekty Do kolektivního investování patří několik subjektů, s kterými se můžeme setkat. Kromě investičních společností, investičních fondů a podílových fondů se setkáváme s depozitářem fondu (více v kapitole 2.2), orgánem dohledu a Asociací pro kapitálový trh České republiky.
1.2.1 Orgán dohledu Česká národní banka (ČNB) jako orgán státního dohledu patří do subjektů kolektivního investování, protože ovlivňuje a zasahuje do chodu jednotlivých společností a fondů. Před ČNB tuto roli vykonávala Komise pro cenné papíry. Společnosti a fondy mají vůči ČNB informační povinnost a sama banka informuje veřejnost o poskytovatelích investičních služeb a investičních instrumentech. Jak bylo uvedeno v kapitole 1, Česká národní banka je na začátku součástí každého fondu nebo společnosti. Vydává jim povolení k činnosti, ale také odjímá povolení při porušení povinností a nařízení. Dohled, opatření k nápravě, odnětí povolení a jiné správní delikty jsou uvedeny v zákoně č.189/2004 Sb. o kolektivním investování v části jedenácté. Dle zákona do pravomocí ČNB také patří: Kontrola plnění informačních povinností Výkon státního dozoru Vedení seznamů investičních společností, podílových a investičních fondů Vydávání vyhlášek, věstníku Rozhoduje o právech a povinnostech v řízení, pokud ji to zákon povoluje Dohled nad depozitářem, likvidátorem investiční společnosti nebo investičního fondu7
7
Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování
11
ČNB může uložit opatření k nápravě, odnětí povolení, nařídit mimořádný audit a změnit auditora. Dále může pozastavit vydávání a odkup cenných papírů, zavést nucenou správu, uložit pokutu nebo nařídit změnu depozitáře. Českou národní banku lze považovat za základ regulace trhu kolektivního investování.
1.2.2 Asociace pro kapitálový trh České republiky Asociace pro kapitálový trh ČR (AKAT ČR) se dá také zařadit do subjektů kolektivního investování, protože sdružuje nejvýznamnější tuzemské investiční společnosti, zahraniční správce fondů nabízející své produkty v ČR a další subjekty, které poskytují služby v oblasti kolektivního investování. AKAT ČR usiluje o rozvoj kapitálového trhu a kolektivního investování. Pomocí samoregulačních předpisů a svých aktivit chce rozvíjet povědomí, znalost a důvěryhodnost oblasti kolektivního investování. Vzájemně se konkurující subjekty se spojily za účelem rozvoje společných zájmů a aktivit, u kterých by nebylo efektivní, aby je jednotlivý členové vykonávali samostatně. AKAT ČR vznikla 9. 1. 2008 na základě sloučení AFAMu ČR (Asociace fondů a asset managementu ČR) a AKATu (Asociace pro kapitálový trh). V té souvislosti došlo ke změně stanov asociace, byl zvolen předseda a místopředseda asociace a byly voleny nové orgány asociace, kterými jsou Rada ředitelů a Výkonný výbor. AFAM ČR vznikla v roce 2006 přeměnou UNISu (Unie investičních společností ČR) a rozšířila se o oblast asset managementu. Od této přeměny asociace zastřešuje nejen kolektivní investování, ale i asset management. Hlavním posláním AKATu je usilovat o rozvoj kolektivního investování v České republice a jeho přibližování ke standardním podmínkám vyspělých zemí, zejména pak Evropské unie.8 S tímto cílem se Asociace podílí na tvorbě podmínek a pravidel, které by měly napomoci prosazování principů poctivého obchodního styku, ochrany dobrých mravů a posílení důvěry v kolektivním investování.
8
www.akat.cz
12
Své aktivity Asociace pro kapitálový trh České republiky soustřeďuje do několika oblastí. Prioritní je třeba uvést následující čtyři: zdokonalování dobrovolné samoregulace členů – postupné doplňování a zpřesňování Závazných pokynů a dalších dokumentů závazných pro členy Asociace, jako jsou Etický kodex, Komunikační kodex prezentace výkonnosti otevřených podílových fondů a metodiky. právo – asociace se snaží aktivně ovlivňovat legislativní prostředí, ve kterém působí subjekty kolektivního investování. Je kladen důraz na rozvoj spolupráce s ČNB. komunikace s investory a jejich vzdělávání – práce s veřejností a výchova investorů je nedílnou součástí AKAT ČR. Členové Asociace jsou přesvědčeni, že je velmi účelné společně usilovat i prezentaci nové situace v odvětví fondů, vyvíjet aktivity v oblasti výchovy investorů. mezinárodní aktivity – činnost v rámci členství Evropské federace investičních fondů, pomáhá Asociaci při řešení všech otázek kolektivního investování a asset managementu souvisejících se začleňováním naší země do evropských struktur, ve sledování evropských i světových trendů v oblasti kolektivního investování. V současné době má AKAT ČR 40 řádných a 27 přidružených členů. Mezi řádné členy patří např. Conseq, Česká spořitelna, Pioneer investiční společnost, UniCredit Bank atd. Mezi přidružené členy patří např. Ernst & Young, Moody´s Investors Service, Česká kapitálová informační agentura atd.9
1.3 Druhy fondů Investor, který se rozhodne investovat své finanční prostředky pomocí investičních zprostředkovatelů, má určitou možnost volby, a to do jakých instrumentů vloží své volné prostředky. Různé druhy fondů se dělí podle mnoha kategorií:
9
www.akat.cz
13
a) Dle možnosti vydávání nových podílových listů popř. akcií b) Dle doby splatnosti investičního instrumentu c) Dle předmětu investování d) Dle umístění investice e) Dle rizikovosti dané investice f) Dle rozdělení výnosu g) Dle použité strategie
A. Z hlediska možnosti vydávání nových podílových listů popř. akcií dělíme fondy na otevřené a uzavřené. 1. U otevřeného fondu není předem omezen počet vydávaných cenných papírů a počet podílníků není také omezen. Nově emitované podílové listy (akcie) jsou emitovány na trh dle poptávky o ně a dle investiční strategie fondů. U většiny fondů má investor právo požadovat po zprostředkovateli zpětný odkup cenných papírů. Fond má povinnost zpětného odkupu a tento akt zaručuje vysokou likviditu podílových listů a akcií. Kurz akcií otevřených fondů není stanoven nabídkou a poptávkou, ale vykazuje se z vypočtené hodnoty denních kurzů v portfoliu fondu. Hodnota těchto akcií se stanoví každý den. Majetek fondu je složen z aktuální kurzové hodnoty zásoby cenných papírů fondu, z hotovosti, z pohledávek, z odebíracích práv a z ostatních práv. 2. U uzavřeného fondu je prodej podílových listů omezen a to počtem vydávaných listů nebo dobou prodeje. Podílník v tomto fondu nemá právo zpětného prodeje investiční společnosti. Pokud majitel cenného papíru má zájem na prodeji cenného papíru, může ho odprodat na finančním trhu jinému zájemci. Obchody jsou tedy uskutečňovány na sekundárním trhu. Akcie fondu jsou velmi často obchodovány s diskontem. To může být způsobeno špatnou kvalitou managementu, nižší likviditou nebo spekulací.
B. Z hlediska doby splatnosti finančního instrumentu se fondy dělí na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé. 1. Krátkodobé fondy jsou zaměřeny na krátkodobé investice. Finanční prostředky, s kterými fondy disponují, patří mezi vysoce likvidní instrumenty. Tento fond 14
preferuje likviditu oproti vyššímu zisku. Fond nakupuje státní pokladniční poukázky, krátkodobé dluhopisy atd. 2. Střednědobé a dlouhodobé fondy investují do instrumentů, které mají splatnost střednědobou a dlouhodobou. Oproti krátkodobým fondům jsou rizikovější, ale mohou dosáhnout vyšších zisků a likvidita se v závislosti na zisku a riziku snižuje. Tento fond je zaměřen na investiční instrumenty s vyšším výnosem na delší dobu. Pokutovány jsou předčasné výběry prostředků investory. Fond nakupuje akcie, dlouhodobé dluhopisy. C. Dle předmětu investování se dělí fondy : 1. Fondy peněžního trhu jsou na českém trhu nejrozšířenější, resp. v tomto druhu fondu se nachází nejvíce svěřených prostředků. Toto tvrzení je vidět z grafu č. 1. Tyto fondy shromažďují finanční prostředky a investují je na peněžním trhu do krátkodobých cenných papírů např. státní pokladniční poukázky, depozitní certifikáty. Český investor je převážně konzervativní a upřednostňuje stabilní příjem před vysokým rizikovým výnosem. V zásadě platí, že v portfoliu fondu peněžního trhu najde investor krátkodobé dluhové cenné papíry se splatností nižší než jeden rok. Patří mezi nejkonzervativnější fond ze všech druhů fondů a je doporučován investorům, kteří mají zájem ochránit své finanční prostředky před znehodnocením inflace a získat téměř bezrizikový výnos na úrovni 3 – 4 %. Tyto fondy jsou rozvinuty zejména v Německu, Francii nebo Lucembursku. 2. Fondy dluhopisů jsou z pohledu rizikovosti a výnosnosti střední cestou mezi konzervativními fondy peněžního trhu a agresivními akciovými fondy. Investují shromážděné finanční prostředky do zahraničních a tuzemských dluhopisů nebo eurodluhopisů. Investice do státních dluhopisů je považována za relativně bezpečnou s nízkým výnosem a investice do firemních dluhopisů s podstatně vyššími výnosy je spojována s vyšším rizikem. Doporučený investiční horizont u dluhopisových fondů je 3 – 5 let, tedy střednědobý. 3. Akciové fondy investují do tuzemských a zahraničních akcií. Z dlouhodobého hlediska jde o ziskové cenné papíry, ale na druhou stranu mohou být velmi rizikové. Z pohledu výnosnosti však akciové fondy patří k nejvýkonnějším a
15
v dlouhodobém hledisku dosahují několikanásobně vyšší výnosy, než ostatní typy fondů. Je snadné určit vhodného investora pro akciové fondy. Jedná o nejrizikovější, ale nejvýnosnější ze všech typů fondů, a proto musí být i investor schopen přijmout vysokou mírů rizika a přistoupit na možnost, že se mu počáteční investice nemusí navrátit. Pokud se stane, že se investor rozhodne investovat do akciových fondů, je mnohdy odměněn nadprůměrným výnosem a vysokým zhodnocením svého majetku. Do akciových fondů je vhodné investovat v dlouhém investičním horizontu, jelikož krátkodobě vykazují akciové tituly vysokou volatilitu, ale až v dlouhodobém hledisku lze pozorovat určité trendy a dosahovat výnosů. 4. Smíšené fondy investují do různých aktiv na různých trzích a nejsou stanoveny limity pro podíl akcií či dluhopisů. Smíšené fondy představují velmi široký pojem a je těžké obecně definovat jejich investiční strategii. Charakteristickým rysem těchto fondů je diverzifikace. Může se jednat o diverzifikaci napříč různými investičními aktivy, nebo o diverzifikaci napříč regiony, nebo odvětvími. Smíšený fond je vhodný pro investory, kteří mají zájem o vyváženou investici, ze které čerpají výhody v podobě investování do různých aktiv za poměrně nízkou počáteční částku. K tomu aby smíšené fondy dosáhli určité diversifikace, mohou investovat část prostředků do akcií, část do dluhopisů a část do nástrojů peněžního trhu. Na portfolio manažerovi závisí, jakým způsobem svěřené finanční prostředky investuje a jakou investiční strategii určí. Diversifikací napříč regiony lze dosáhnou zajímavých výnosů, pokud je část portfolia tvořena například akciemi rozvojových trhů, které jsou sice značně rizikové, ovšem některé z nich dosahují výnosnosti v řádech stovek procent. Snížení rizika se naopak dosáhne investicí části prostředků do nástrojů peněžního trhu. Smíšené fondy jsou vhodné pro investory, kteří požadují významnou diversifikaci svého portfolia, kterého by přímým investováním do jednotlivých aktiv nemohli dosáhnout. Z pohledu očekávaného výnosu se tento druh fondu řadí mezi dluhopisové a akciové fondy,
16
jelikož ve svém portfoliu často vlastní aktiva z obou těchto skupin. Jsou využívané v Irsku nebo Belgii. 10 5. Fondy fondů mají majetek složený z cenných papírů jiných fondů. Tento fond má nižší náklady na správu než ostatní fondy. Výhodou těchto fondů je diverzifikace ve dvou úrovních. První je v rámci jednotlivých podílových nebo investičních fondů, které do svého portfolia umístí různé fondy s různou mírou diverzifikace. S nákupem podílů ve fondech je spojen vstupní poplatek a další poplatky. Tyto poplatky musí platit i fond, který podíly v ostatních fondech nakupuje. Neplatí je jen fond, ale i investor, který nakupuje podíly fondu fondů. Z tohoto vyplývá dvojí placení poplatků, které snižuje výnos i zajímavost fondu pro investory. 6. Speciální fondy se mohou dělit na sektorové, hedgingové, indexové a zajištěné. Indexové fondy se vyznačují pasivní správou portfolia. Cílem fondu je dosáhnout stejného výnosu jako dosahuje trh, a tudíž nelze dosáhnout výnosu, který překoná trh. Díky pasivní strategii jsou plusem pro tento fond nižší náklady. Zajištěné fondy zpravidla zaručují investorovi celou návratnost vložených prostředků a někdy i dosahují minimálního zhodnocení. V těchto fondech je pro investora jistota v návratnosti investované částky. Investor se musí na stanovenou dobu vzdát svých investovaných prostředků, ale za sankční poplatky lze požádat o zpětný odkup. 7. Fondy kvalifikovaných investorů nejsou nabízeny veřejnosti. Do těchto fondů investují pouze institucionální investoři např. banky, penzijní fondy, pojišťovny apod. Na základě svého prohlášení tzv. opt-in princip mohou také investovat zkušení kvalifikovaní investoři. Správce fondu může tento fond dále identifikovat podle převažujícího aktiva. Např. fond nemovitostních investic, fond komoditní nebo další fondy dle uvážení správce fondu. 8. Nemovitostní fondy nakupují různé nemovitosti např. logistické parky, rezidenční nemovitosti, komerční nemovitosti, developerské projekty, nákupní centra atd. Z těch to nemovitostí plyne fondu příjem v podobě nájmu. Jde
10
REVENDA, Z., M. MANDEL, J. KODERA, P. MUSÍLEK, P. DVOŘÁK a J. BRADA. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha: Management Press, 2008. ISBN 978-80-7261-132-4.
17
většinou o nemovitosti vysoké kvality, zrekonstruované a moderní objekty, které jsou dlouhodobě pronajaté kvalitním nájemcům.11 Více v kapitole 3.2. 9. SICAV fondy z francouzského názvu „Société d’Investissement a Capital Variable“. SICAV jsou útvary kolektivního investování otevřeného typu s vlastní právní subjektivitou. Vydávají cenné papíry, s nimiž je spojeno právo podílet se na řízení společnosti. Zároveň akcionář může požadovat, aby od něj společnost SICAV odkoupila akcií za cenu odpovídající podílu na majetku SICAV. Protože se počet akcií neustále mění průběžným vydáváním a odkupováním, společnost musí mít variabilní základní kapitál, podobně jako družstvo podle českého práva.12
Graf č. 1 Rozdělení investic dle typů fondů
Zdroj: www.penize.cz, 17. 4. 2013
Z grafu č. 1 je zřejmé, že český investor je více konzervativní a investuje své volné prostředky nejvíce do fondů peněžního trhu. Preferuje jistotu před šancí na větší výnos, ovšem za cenu většího rizika.
11 12
www.investujeme.cz www.epravo.cz
18
Graf č. 2 Porfolio Pro, Československé obchodní banky
Zdroj: www.csob.cz, 20. 4. 2013 Jako další příklad jsem si vybrala graf č. 2. Graf znázorňuje portfolio Československé obchodní banky a je v něm znázorněn vývoj jednotlivých složek portfolia, do kterých banka investuje. V první polovině roku 2011 vidíme růst akcií na úkor snižování dluhopisů a složek peněžního trhu. V druhé polovině roku 2011 vidíme opak. Prudce vzrostl podíl peněžního trhu, dluhopisů na úkor akcií, který se výrazně snížil. Podíl nemovitostních akcií v portfoliu ČSOB je stále stabilní, během celého roku 2011. Cílem investiční strategie je participovat na růstu akciových trhů a současně zamezit poklesu hodnoty portfolia pod stanovenou hraniční hodnotu. V závislosti na vývoji světových trhů se aktivně upravuje alokace jednotlivých složek portfolia.13
13
www.csob.cz
19
D. Podle umístění investice jsou obchody prováděny z hlediska světového regionu. Fondy se mohou zaměřit na trhy v rozvíjejících se zemích nebo na trhy zemí, které mají ekonomiku rozvinutou. Záleží na tom, jaké riziko jsou fondy ochotny podstoupit a jakého zisku chtějí dosáhnout. E. Dle rizikovosti se investice fondů dělí na více ziskové a více rizikové nebo na méně rizikové, ale také méně ziskové. F. Podle politiky rozdělování výnosů se jednotlivé fondy dělí na důchodové, růstové a smíšené. Podrobnější členění výnosů je podle investičních strategií. Investor si stanoví portfolio a preference. Strategie se dělí na konzervativní, vyvážené a agresivní. 1. Důchodová politika spočívá ve vyplácení části zisku, který dosáhl fond při svých operacích na trzích v pravidelných intervalech. Fondy, které používají tuto politiku, se nazývají důchodové fondy. 2. Růstová politika se zaměřuje na zvyšování hodnoty podílů na jednu akcii nebo podílový list. Oproti důchodové politice se neprovádí průběžné výplaty zisku. 3. Smíšená politika je podle charakteru fondu určitou kombinací důchodové a růstové politiky.14
Tabulka č.1 Investiční strategie Investiční cíl Minimalizace rizika
Kompromis mezi výnosy
Maximalizace výnosu
a riziky Konzervativní strategie
Vyvážená strategie
Agresivní strategie
Zdroj: vlastní tvorba na základě www.investujeme.cz, 18. 3. 2013
14
REVENDA, Z., M. MANDEL, J. KODERA, P. MUSÍLEK, P. DVOŘÁK a J. BRADA. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha : Management Press, 2008. ISBN 978-80-7261-132-4.
20
4. Konzervativní strategie je vhodná pro investory, kteří jsou ochotni podstoupit minimální riziko a jejich cílem je jistota stabilního zhodnocování. Portfolio je tvořené především z peněžního trhu. Tato strategie je málo výnosná, a přesto je optimální pro jistý počet investorů, kteří hledí na likviditu prostředků a krátkodobý horizont. Doporučená doba pro držení aktiv spadajících do této části jsou 2 až 3 roky. V tabulce níže uvedené je zaznamenán poměr jednotlivých instrumentů v portfoliu složeném dle konzervativní strategie.15
Tabulka č. 2 Konzervativní investiční strategie Nástroj
Váha v portfoliu
Nástroje peněžního trhu
60 – 70%
Dluhopisy
20 – 30%
Akcie
10 – 20%
Zdroj: vlastní tvorba po osobní konzultaci s vedoucím diplomové práce p. Nerglem
5. Vyvážená strategie je další investiční strategií, kde oproti konzervativní strategii roste riziko i výnos. Tato strategie je určená pro investory, kteří preferují vyvážený poměr mezi mírou investičního rizika a výší očekávaného výnosu. Investiční horizont charakteristický pro tuto strategií je středně dlouhý. Tudíž v rozmezí 3 až 5 let. Jde pouze o doporučený investiční horizont, nikoliv závazný. Řadím sem zejména dluhopisové a smíšené fondy. Díky značnému zastoupení obligací lze také předpokládat vyšší průběžné příjmy ve formě kuponů, resp. dividend. V následující tabulce je uveden optimální poměr jednotlivých instrumentů v portfoliu.
15
www.akcie.cz
21
Tabulka č. 3 Vyvážená investiční strategie Nástroj
Váha v portfoliu
Nástroje peněžního trhu
10 – 20%
Dluhopisy
40 – 60%
Akcie
20 – 40%
Zdroj: vlastní tvorba po osobní konzultaci s vedoucím diplomové práce p. Nerglem 6. Agresivní strategie je poslední investiční strategií, kterou vyhledávají investoři, kteří jsou ochotni podstoupit vyšší riziko a očekávají za to vyšší míru výnosů. V důsledku rizikovosti strategie může dojít i ke zhodnocení investice. Je to strategie nejvýnosnější, ale zároveň nejrizikovější. Patří sem akciové fondy a fondy fondů s převahou akcií. Největší zastoupení v portfoliu mají akcie, z čeho plyne charakter celého portfolia. Nejoptimálnější horizont pro tuto strategii je dlouhý, díky němuž je možné dosáhnout vysokého zisku. Protože, zde platí čím déle je investice držena, tím více riziko klesá. Doporučená doba držení je minimálně 5 let. Optimální složení portfolia je zaznamenáno v následující tabulce.
Tabulka č. 4 Agresivní investiční strategie Nástroj
Váha v portfoliu
Nástroje peněžního trhu
0 – 10%
Dluhopisy
10 – 30%
Akcie
60 – 80%
Zdroj: vlastní tvorba po osobní konzultaci s vedoucím diplomové práce p. Nerglem
22
G. Dle hlediska jak postupují zprostředkovatelé při úpravě držených finančních instrumentů, se fondy dělí podle strategii na aktivní, pasivní a indexovou. 1. Aktivní: tyto fondy aktivně kupují a dále prodávají jednotlivé finanční instrumenty. Obchody se provádějí na základě podrobných analýz trhů. 2. Pasivní: předpokladem je efektivní fungování trhu a nezáleží jím na změnách ve svém portfoliu. 3. Indexové: jsou zaměřeny na nákup vybraných finančních instrumentů, které jsou charakteristické pro daný trh. Tyto instrumenty jsou drženy po celou dobu investování.
1.4 Investiční rozhodování Investiční rozhodování investorů je ovlivněno ,,magickým“ investičním trojúhelníkem, který představuje tři faktory. Mezi tyto faktory řadíme očekávaný výnos, riziko a likviditu. Investor si určí a vybere cíl z investičního trojúhelníku (viz. obr. č. 1), který bude preferovat. Neexistuje investiční instrument, který by vykazoval nejvyšší výkonnost, nejnižší riziko a nejvyšší likviditu. Všechny tyto faktory jsou navzájem propojeny, a proto je důležité si uvědomit: Vyžadujeme-li vysoké výnosy, musíme podstoupit vysoké riziko Podstoupíme-li vysoké riziko, nemáme žádnou záruku, že dosáhneme vysokých výnosů.
23
Obrázek č. 1: Investiční trojúhelník
Zdroj: vlastní zpracování na základě: REVENDA, Z., 2008, Peněžní ekonomie a bankovnictví.
1.4.1 Výnos Cílem velké skupiny investorů je maximalizovat výnos ve vztahu k riziku a k likviditě. Výnos je souhrn příjmů a důchodů, které z investice investoři získají. Výnos z investičního instrumentu obsahuje dva komponenty. První komponent je pravidelný důchod z investičního instrumentu buď ve formě dividend nebo úroků. Druhý je ve formě kapitálového zisku nebo kapitálové ztráty. Na čistý konečný výnos mají dopad např. poplatky fondu, inflace, úrokování a v u některých případů i daně. Inflace ovlivňuje čistý zisk negativním směrem, tak že stejná částka bude mít nižší hodnotu zítra než má dnes. K dosažení čisté hodnoty výnosy je tedy třeba odečíst inflaci od zisku.
1.4.2 Likvidita Likviditou rozumíme schopnost přeměny instrumentu na disponibilní finanční prostředky s minimálními náklady (finančními i časovými). Investiční instrumenty mají rozdílný stupeň likvidity na jednotlivých trzích.16 Mezi nejlikvidnější patří devizové trhy, trhy vládních dluhopisů nebo akciové trhy. Za nelikvidní trhy jsou považovány nemovitostní trhy, protože o prodej
16
REVENDA, Z., M. MANDEL, J. KODERA, P. MUSÍLEK, P. DVOŘÁK a J. BRADA. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha : Management Press, 2008. ISBN 978-80-7261-132-4.
24
nemovitosti nemusí být okamžitě zájem, nemusí se podařit prodat nemovitost nebo časově náročné na prodej a přeměnu v likvidní prostředky. Do svého portfolia by měl každý investor zařadit investice s různými stupni likvidity, aby obdržel co nejvyšší celkový výnos a nedostal se do finančních problémů.
1.4.3 Riziko Riziko investování můžeme definovat jako nebezpečí, že investor nedosáhne očekávaného výnosu. Každý investor se na finančních trzích při investování setká s rizikem. Investoři dávají spíše přednost aktivu, které je méně rizikové. Platí tedy, že růst rizika určitého investičního instrumentu snižuje poptávku po tomto instrumentu.17 Nejrizikovější fondy jdou akciové a naopak nejméně rizikové jsou fondy peněžního trhu. Bezrizikovou investicí jsou státní dluhopisy. Zde si může být investor jistý, že o svou investici nepřijde, kromě možnosti státního bankrotu. U podílových listů je riziko závislé na typu fondu a je snížené diverzifikací. Prodlužujícím se horizontem a rostoucí diverzifikací riziko investice klesá. Každý investor vnímá riziko jinak a může k němu zaujmout jiný postoj, který se dělí Averze k riziku Neutrální postoj Sklon k riziku
Každý investor by si měl určit maximální míru rizika, kterou je ochoten podstoupit.18
17
REVENDA, Z., M. MANDEL, J. KODERA, P. MUSÍLEK, P. DVOŘÁK a J. BRADA. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha : Management Press, 2008. ISBN 978-80-7261-132-4. 18 www.investice.finance.cz
25
1.5 Poplatky S investicemi do podílových fondů je spojeno několik typů poplatků, které jsou fondy vyžadovány od svých investorů: Vstupní poplatky Manažerské poplatky Ostatní poplatky a náklady
Poplatky se liší podle různých fondů a společností.19 Nejnižší vstupní a manažerské poplatky si účtují fondy peněžního trhu, dluhopisového a smíšeného trhu. Nejvyšší poplatky mají fondy akciové. Rozdílná výše poplatků je určena mnoha faktory, například délka investičního horizontu, výkonnost fondu, náročnost na prodej a správu jednotlivých typů fondů. Všechny poplatky lze dohledat ve statutu fondu, který je veřejně dostupný.
1.5.1 Vstupní poplatky Vstupní poplatky podle názvu jsou hrazeny okamžitě při nákupu nových aktiv. Z výše uvedených poplatků patří vstupní poplatky mezi nejvyšší. Některé společnosti nabízejí pravidelným investorům slevy nebo vstupní poplatky vůbec neúčtují, ale mají zato vyšší jiné poplatky. 20 Vstupní poplatky můžeme logicky považovat jako odměnu za zprostředkování investice a finanční poradenský servis. Pokud by chtěl investor převést peníze z jednoho fondu do jiného, tak v rámci jedné společnosti neplatí žádný poplatek nebo zaplatí rozdíl vstupních poplatků u jednotlivých fondů.
1.5.2 Manažerské poplatky Manažerské poplatky či správcovské platí investor průběžně. Jsou strhávány po celou dobu trvání investice. Výše tohoto poplatku se liší dle typu fondu.
19 20
www.conseq.cz www.penize.cz
26
1.5.3 Ostatní poplatky a náklady Do této kategorie můžeme zařadit výstupní poplatky. Jsou placeny při prodeji aktiv. S těmito poplatky se dnes už skoro nesetkáme. Většina fondů je zrušila. Dále sem patří náklady třetích stran souvisejících s konkrétní investicí, např. poštovné, poplatek do garančního fondu obchodníků s cennými papíry, poplatek za platbu v cizí měně nebo za expresní platbu.21
Poplatky jsou bohužel nedílnou součástí všech produktů a služeb. Např.: u bank jsou velmi vysoké a doposud o nich nikdo nemluvil, i když je to významná část finanční zátěže. V současné době se začíná proti poplatkům bojovat. Některé banky ustoupily od určitých poplatků, ale většina jich je stále běžnou věcí.
21
www.conseq.cz
27
2 Vývoj kolektivního investování v ČR 2.1 Historie Kolektivní investování se v České republice začalo rozvíjet až v devadesátých letech 20. století. Oproti světovému kolektivnímu investování je historie na našem území velmi krátká. Na začátku byla většina fondů výsledkem kuponové privatizace. Fondy shromažďovaly prostředky pro investování od držitelů tzv. investičních kuponů a ty dále investovaly do akciových společností v jednotlivých vlnách. V důsledku velmi tolerantní politiky tehdejšího regulátora vzniklo mnoho investičních fondů a společností. V tu dobu bylo velkým záporem nedostatečné právní ošetření kolektivního investování. Následkem toho bylo nestandardní chování některých správců fondů a to mělo za následek krizi v celém odvětví kolektivního investování. Investoři se obávali o své finanční prostředky na základě ztráty důvěry. Důvěra investorů je v kolektivním investování jedna z hlavních rolí.22 Zákon č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách upravoval vznik investičních fondů. V § 14 tohoto zákona bylo povoleno jiným právnickým osobám než bankám a spořitelnám vykonávat činnosti v rámci peněžních služeb. Tyto právnické osoby musely mít povolení Státní banky československé k poskytování peněžních služeb. Jako na banky tak na tyto osoby jsou kladena stejná práva a povinnosti. Jako alternativa ke kuponové privatizaci, kdy jednotlivé nároky na nákup akcií společností uplatňují občané, se vytvořila i nabídka občanům získat účast na investičních privatizačních fondech. Fondy pak uplatňovaly nárok na zakoupení akcií společností místo samostatného občana. Neadekvátní právní ošetření těchto fondů bylo pouze v nařízení vlády č. 383/1991 Sb., o vydávání a použití investičních kupónů, ve znění pozdějších předpisů. Právní úprava neukládala velké povinnosti v ochraně investorů. Investiční fondy musely pouze vydávat majitelům, které předali investiční body, své akcie. Nebyla stanovena omezení kam rozdělit
22
MUSÍLEK, Petr. Finanční trhy a investiční bankovnictví. Praha: ETC Publishing, 1999. ISBN 8086006-78-6.
28
neboli diverzifikovat investice a informační povinnost byla slabá. V současné době je diverzifikace a informační povinnost základem ochrany investorů při kolektivním investování. Změnu přinesla novela č. 69/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje nařízení vlády České a Slovenské federativní republiky č. 383/1991 Sb., o vydávání a používání investičních kuponů, ve kterém byla povinnost investičních privatizačních fondů rozdělovat své portfolio. Podíl akcií jedné společnosti v portfoliu mohl být maximálně 10%. Zákon č. 284/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, přinesl velkou změnu v uzákonění jednotlivých práv a povinností při kolektivním investování. Vymezil kolektivní investování jako ,,podnikání“, jehož výlučným předmětem je tímto zákonem vymezené shromažďování peněžních prostředků, jejich ukládání, jakož i zcizování majetkových hodnot, které byly nabyty tímto ukládáním, za jiné majetkové hodnoty.‘‘23 Důležitým cílem bylo navýšení ochrany investorů. Za tímto účelem měl být a v budoucnu také byl zřízen tzv. depozitář fondu, který měl dohlížet na činnost a správnost fondu. Více o depozitáři v podkapitole 2.1. Investiční fond i jednotlivé podílové fondy jsou povinni veškeré informace o veřejně nabízených akciích a podílových listech fondů zveřejnit. Informace, které jsou dostupné, musí být pravdivé a nezkreslené. Fond má povinnost vydávat a uveřejnit statuty, výroční zprávy, stanovy a pololetní zprávu. Tyto dokumenty informují potencionální investory o činnosti a o zaměření fondu, o poplatcích, o riziku spojeném s investicí, o možnosti daňových úlev atd. Investor se musí s těmito dokumenty seznámit ještě před nákupem cenných papírů. Krize v kolektivním investování po kuponové privatizaci trvala až do roku 1998. Většina tehdejších fondů byla uzavřenými fondy. Investoři neměli právo na odkup svých podílů v investiční společnosti. Se souhlasem ministerstva financí se začaly jednotlivé fondy na přelomu roku 1996 a 1997 převádět na otevřené. V letech 1995 – 1996 došlo k poklesu majetku ve fondech. Tento pokles je zaznamenán v grafu, který znázorňuje vývoj počtu investičních fondů v letech 1994 – 2000. 23
Zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů.
29
Graf č. 3 Vývoj počtu investičních fondů v letech 1994 – 2000
Zdroj: LIŠKA, V., Kapitálové trhy a kolektivní investování, 2004, s. 340. Přeměnou z uzavřených fondů na otevřené fondy začal majetek v otevřených podílových fondech růst. Přeměna vyšla vstříc investorům, kteří mohli kdykoliv prodat podílové listy zpět investiční společnosti. Od roku 2000 až do současnosti jsou dominantou na trhu kolektivního investování otevřené podílové fondy. Počet uzavřených fondů se od přelomu roku 1996 a 1997 snižuje. Důvodem bylo otevírání otevřených fondů a jejich obliba mezi investory. Nebyly spojeny s obdobím kupónové privatizace a trh se vyčišťoval od neseriózních subjektů. Vývoj počtu investičních a podílových fondů v první a druhé periodě je zobrazeno v následující tabulce:
30
Tabulka č. 5 Vývoj počtu investičních společností, investičních a podílových fondů v letech 1994 až 2000 Počet (ke
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
158
159
153
117
99
79
71
280
258
173
117
84
50
9
275
272
296
233
186
93
94
-
164
174
92
47
19
7
-
108
122
141
139
74
87
konci roku) Investiční společnost Investiční fondy Podílové fondy - z toho uzavřené - z toho otevřené
Zdroj: Vlastní tvorba na základě: LIŠKA, V. a J. GAZDA, Kapitálové trhy a kolektivní investování 1. vydání, 2004, str. 339 Z tabulky, která je výše uvedena, názorně vidíme jak se od roku 1994 do roku 2000 počet společností a fondů snížil na méně než polovinu. Razantní snížení prodělaly Investiční fondy a Uzavřené podílové fondy. Od roku 2002 v oblasti kolektivního investování výrazně převažují otevřené podílové fondy. Vstupem České republiky do Evropské unie byl v roce 2004 zákon č.. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech nahrazen zákonem č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování. S novým zákonem došlo k harmonizaci české právní úpravy kolektivního investování s legislativou EU. Zákon o kolektivním investování nově povolil vznik speciálních fondů. V roce 2006 byl
zákon
novelizován.
Novela
zákona
umožnila
vytvářet
také
fondy
kvalifikovaných investorů, které jsou určeny pro zkušené investory a nepodléhají tak silné regulaci jako ostatní fondy. Z tabulky č. 6 vidíme, že na trhu je evidován
31
největší počet Podílových fondů. Tyto fondy oproti Investičním společnostem od roku 2000 – 2013 vzrostly. Tabulka č. 6 Přehled vývoje počtu investiční společnosti, investičních a podílových fondů v roce 2013 Rok
Investiční
Investiční fondy
Podílové fondy
77
173
společnost 2013
23
Zdroj: vlastní tvorba na základě: https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB15.BASIC_LISTINGS_RESPONSE, 18. 4. 2013
Kuponová privatizace tedy nepřinesla do kolektivního investování pozitiva. Držitelé investičních kupónů tak prodělali velké ztráty a do budoucna tato situace odradila mnoho investorů od investování do fondů. V pozdějších letech si kolektivní investování našlo své silné místo na finančních trzích, jak z pohledu nových možností pro investory, tak z pohledu ochrany investorů.
2.2 Depozitář Depozitář eviduje a kontroluje majetek fondu, zda je s tímto majetkem nakládáno v souladu se zákonem. Funkce depozitáře je upravena v zákoně č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování v § 20 až § 23. Pouze banka se sídlem v České republice nebo zahraniční banka s pobočkou v České republice může být depozitářem a musí mít v bankovní licenci povolenou činnost depozitáře. Pak může uzavřít depozitářkou smlouvu s investiční společností nebo investičním fondem na dobu neurčitou. Povinností depozitáře je pro smluvního partnera spravovat běžný účet, prostřednictvím něho provádí kontrolní a evidenční činnost. Na tomto účtu musí být zaznamenáván pohyb peněžních prostředků, které jsou v majetku investičních společností nebo
32
investičních fondů či byly součástí majetku u podílového fondu. Depozitář má povinnost vykonávat činnost řádného hospodáře a jednat v zájmu investorů. 24
V § 21, je stanovena činnost depozitáře takto: (1) Depozitář zejména a) zajišťuje úschovu majetku fondu kolektivního investování, nebo pokud to povaha věci vylučuje, jeho jiné opatrování s tím, že tyto činnosti může provádět prostřednictvím jiné osoby b) eviduje pohyb veškerých peněžních prostředků fondu kolektivního investování c) kontroluje, zda akcie nebo podílové listy fondu kolektivního investování jsou vydávány a odkupovány v souladu s tímto zákonem a statutem fondu kolektivního investování d) kontroluje, zda aktuální hodnota akcie nebo podílového listu fondu kolektivního investování je vypočítána v souladu s tímto zákonem a statutem fondu kolektivního investování s tím, že tato povinnost se nevztahuje na fond kvalifikovaných investorů, pokud statut nestanoví jinak e) provádí pokyny investičního fondu, investiční společnosti nebo jiné osoby, která obhospodařuje majetek fondu kolektivního investování, které nejsou v rozporu s tímto zákonem nebo statutem fondu kolektivního investování. f) zajišťuje vypořádání obchodů s majetkem fondu kolektivního investování v obvyklé lhůtě g) kontroluje, zda výnos z majetku fondu kolektivního investování je používán v souladu s tímto zákonem a statutem fondu kolektivního investování h) kontroluje, zda majetek fondu kolektivního investování je pořizován a zcizován v souladu s tímto zákonem a statutem fondu kolektivního investování i) kontroluje způsob oceňování majetku fondu kolektivního investování v souladu s tímto zákonem a statutem fondu kolektivního investování.
24
Zákon č. 189 ze dne 19. srpna 2004 Sb., o kolektivním investování
33
(2) Za peněžní prostředky a investiční nástroje fondu kolektivního investování svěřené depozitáři do úschovy nebo jiného opatrování podle odstavce 1 písm. a) se neplatí příspěvek do Garančního fondu obchodníků s cennými papíry. (3) Podrobnosti plnění povinností depozitáře uvedených v odstavci 1 stanoví prováděcí právní předpis.25
V České republice je momentálně 7 bank, které plní funkci depozitáře českým podílovým a investičním fondům. Mezi nejvýznamnějšího depozitáře v oblasti podílových fondů se dá považovat Česká spořitelna, Komerční banka a UniCredit Bank. U investičních fondů hraje hlavní roli Československá obchodní banka. Více informací o počtu depozitářů českých fondů je uvedeno v tabulce č. 7.
25
ČESKO. § 21 zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů
34
Tabulka č. 7 Seznam depozitářů českých fondů Název depozitáře
Počet podílových fondů, pro
Počet investičních fondů,
které vykonává funkci
pro které vykonává funkci
depozitáře
depozitáře
-
1
9
-
Česká spořitelna
39
15
Československá obchodní
12
22
25
2
Komerční banka
29
1
UniCredit Bank Czech
34
7
Citibank Europe, organizační složka Commerzbank, pobočka Praha
banka Deutsche Bank, pobočka Praha
republic
Zdroj: Vlastní tvorba na základě: https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB15.BASIC_LISTINGS?p_lang=cz, 19.4.2013
35
3 Trendy kolektivního investování Kolektivní podnikání se vyvíjí stejně rychle, jako se vyvíjí finanční trhy a instrumenty obchodované na těchto finančních trzích. Celá oblast kolektivního investování je velmi obsáhlá, proto jsem vybrala jen několik možností pro investora, které jsou zajímavé a které mě zaujaly.
3.1 Investiční životní pojištění Nejběžnější teorie neboli zásada pro kolektivní investování radí dělat pravidelné úložky investic relativně malých částek a to bez ohledu na aktuální cenu podílového listu. Frekvence úložek je např. měsíční. Investor, který se snaží své investice načasovat, málokdy se mu podaří odhadnout optimální dobu pro investování a pokud ano, pak mimo štěstí potřebuje i dostatečné znalosti o fungování kapitálového trhu. Malé a pravidelné investice tyto znalosti nevyžadují. Tuto teorii investování lze v praxi naplnit pouze za určitých podmínek. Ta nejdůležitější je, že na trhu bude dostatek možností, kam lze malé částky investovat. Pouze fondy peněžního trhu již delší dobu umožňují investovat pravidelné částky v řádu stokorun, ovšem jejich výnos není pro nikoho lákavý k založení programu dlouhodobého pravidelného investování. Na tuto situaci zareagovaly pojišťovny a přišly s nabídkou tzv. investičního životního pojištění. Investiční životní pojištění je smlouva mezi klientem (pojistníkem) a pojišťovnou (pojistitelem). Pojišťovna se ve smlouvě zavazuje vyplatit pojistnou částku v případě pojistné události a klient se zavazuje platit pravidelně sjednané pojistné. Pojistná událost obsahuje pojištění pro případ smrti a dožití s investováním pojistného do podílových fondů. U investičního pojištění vede pojišťovna každému klientovi individuální účet tvořený investičními podílovými jednotkami. Podílové jednotky pojišťovna klientovi nakupuje za celé nebo část přijatého pojistného, naopak z podílového účtu si pojišťovna strhává správní poplatky a rizikové pojistné. Hodnota pojistného plnění je určitým 36
způsobem vázána na hodnotu individuálního podílového účtu k datu pojistné události.26 Za peníze klienta pojišťovna nakupuje podílové jednotky. Klient si může sám vybrat z určité nabídky investičních fondů. Hodnota jeho podílového účtu závisí v každém okamžiku na počtu jeho jednotek v jednotlivých fondech a na aktuálním kurzu podílových jednotek. Hodnota investice není garantována a může růst nebo klesat. Oproti otevřeným podílovým listům jsou z podílového účtu v průběhu trvání smlouvy sráženy poplatky a rizikové pojistné. V rámci investičního pojištění se setkáme s fondy dluhopisovými, akciovými, nemovitostními a smíšenými. Tyto fondy se liší předpokládaným zhodnocením finančních prostředků a podstupovanou mírou rizika. Fondy peněžní jsou použity jen výjimečně a to z dvou důvodů. Nízký výnos peněžních fondů spolu s poplatky investičního pojištění nepředstavují efektivní způsob investování Investiční horizont je minimálně 5 let Pojišťovny většinou neinvestují přijaté pojistné přímo do dluhopisů nebo akcií, ale do otevřených podílových fondů spravovaných sesterskou investiční společností. Z toho vyplývá, že v rámci investičního životního pojištění jsou fondy často fondy fondů. Zhodnocení je závislé na zvolené strategii.
26
www.penize.cz
37
Graf č. 4 Vývoj tržních podílů jednotlivých pojišťoven v investičním životním pojištění
Zdroj: http://fpweb.ihned.cz, 22. 4. 2013 Na grafu č. 4 je znázorněn vývoj tržních podílů jednotlivých pojišťoven v investičním životním pojištění. Na ose X je zobrazen časový horizont a na ose Y je objem tržních podílů v tisících Kč. ING pojišťovna od počátku investičního životního pojištění na trhu měla na tomto produktu nejvyšší tržní podíl. Obrázek č. 2 Rozbor pojistného
Zdroj: www.cap.cz, 11. 4. 2013.
Standardem pojištění je možnost kdykoli změnit poměr finančních prostředků mezi pojistnou ochranou a zhodnocením finančních prostředků v závislosti na volbě výše pojistné částky a výše pojistného. Alokační poměr finančních prostředků mezi vybranými fondy lze v průběhu doby trvání pojištění měnit. Pro maximalizaci zhodnocení a omezení investičního rizika je minimální doba trvaní pojištění 10let a 38
více. Kratší doba pojištění může vzhledem ke kolísání kapitálového trhu negativně ovlivnit výši zhodnocení.27 Tabulka č. 8 Přehled strategií k Investičnímu životnímu pojištění Strategie
Riziko
Určeno pro
Časový horizont
Konzervativní
Nízké
Investory, kteří jsou
Krátkodobý
ochotni podstoupit minimální riziko a jejích cílem je jistota stabilního zhodnocování Vyvážená
Střední
Investory, kteří
Střednědobý
preferují vyvážený poměr mezi mírou investičního rizika a výší očekávaného výnosu Dynamická
Vysoké
Investory, kteří jsou
dlouhodobý
ochotni podstoupit vyšší riziko a očekávají za to vyšší míru výnosů. V důsledku rizikovosti strategie může dojít i k znehodnocení investice. Zdroj: www.cap.cz, 22. 4. 2013
27
www.cap.cz
39
Co se týče daní, je investiční pojištění osvobozeno od daně jen v případě pojistného plnění v případě smrti. U pojistného plnění v případě dožití je pojištění daněno. Srážkovou daň za pojistníka odvádí pojišťovna. Za základ daně se považuje pojistné plnění snížené o zaplacené pojistné. Na rozdíl od investičních společností spravujících otevřené podílové fondy, pojišťovny vybírají vysoké poplatky, které si strhávají ze zaplaceného pojistného. Nejde samozřejmě jen o tzv. netto pojistné, které pojišťovně právem náleží za krytí rizika, ale i o všechny ostatní poplatky, které s krytím rizik nesouvisí. Pojišťovny dnes běžně nabízejí produkty investičního životního pojištění s nulovou nebo velmi nízkou pojistnou ochranou, netto pojistné je tak nulové nebo prakticky zanedbatelné. Protože pojišťovna u investičního životního pojištění negarantuje žádnou pojistnou částkou pro případ dožití, nemají všechny ostatní strhávané platby charakter pojistného, ale pouze charakter poplatků. Podíváme se na všechny další poplatky. Ty lez rozdělit do dvou skupin: 1. Řádné poplatky – účtovány pravidelně (měsíčně, při investování), patří do nich měsíční a inkasní poplatky, vstupní poplatky nebo poplatky za správu fondů 2. Mimořádné poplatky – jsou účtovány při mimořádném požadavku klienta např. částečný odkup, změna investiční strategie Fondy, do kterých je investiční životní pojištění, tedy jeho část zbylá po odečtení poplatků, investováno, nejsou zřízeny podle zákona o kolektivním investování, jde zpravidla pouze o účetně zřízená portfolia. To má několik důsledků: Majetek
pojistníků
není
oddělen
od
majetku
akcionářů
pojišťovny, což je dnes u otevřených podílových fondů zcela standardní. Neexistuje depozitář, který má u otevřených podílových fondů nezastupitelnou kontrolní funkci. Neexistuje povinná dokumentace – statut fondů. Fondy nejsou regulovány a dozorovány Českou národní bankou
40
Podílové jednotky fondů investičního životního pojištění nejsou cennými papíry, z jejich výnosu tudíž pojistník vždy platí daň z příjmu.
3.2 Nemovitostní fondy Nemovitostní fondy jsou jednou z variant tzv. speciálních fondů ve smyslu § 53 Zákona o kolektivním investování č. 189/2004 Sb. Do nemovitostního fondu shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti, podílníků investiční společnost vydáváním podílových listů a takto získané prostředky investuje dle investiční strategie do kvalitních nemovitostí. Na českém trhu v současnosti působí jen tři klasické korunové nemovitostní fondy a dva slovenské denominované v eurech. Vedle nich najdeme na českém trhu i další realitní fondy, ty však investují do akcií nemovitostních a developerských firem či jiných firem z oboru. Jsou to tedy akciové fondy specializované na realitní sektor. K porovnání jsem si záměrně vybrala ,,pravé‘‘ nemovitostní fondy. ,,Pravé‘‘ nemovitostní fondy investují primárně do komerčních, případně rezidenčních nemovitostí.28 Jejich odlišnost je ve výkonnosti, kolísavosti a doprovodných službách. V současné době tvoří v česku nemovitostní fondy pouhých 0,5% ze všech finančních prostředků vložených do podílových listů. Podle investičních pouček by měl vývoj cen podílových listů nemovitostních fondů vykazovat poměrně nízkou volatilitu. Volatilita je míra kolísání hodnoty aktiva nebo jeho výnosu. Proto je investice do nemovitostních fondů doporučena konzervativním investorům. V období krize na světových nemovitostních trzích byl český sektor zasažen s plnou razancí. Poklesu hodnoty se dokázal vyhnout jeden ze tří nemovitostních fondů, fond Bridge. Nejvíce své podílníky negativně překvapil fond Reiko České spořitelny, který ze dne na den přecenil hodnotu podílového listu o 14,5%. Třetí z realitních fondů na českém trhu je fond Conseq, který zaznamenal pokles o 5%. Tato čísla investory nepotěšila.
28
www.penize.cz
41
Cena podílových listů je dána cenou nemovitostí a výnosem, které nemovitostí tvoří. Výnos u nemovitostí je dán nájemným. K poklesu ceny podílových listů může dojít tehdy, když po koupi nemovitosti dojde k jejímu přecenění směrem dolů. Tato situace nastala skokově u fondu Reiko. Přeceňování nemovitostí by mělo probíhat průběžně tak, aby nebyla narušena důvěra podílníků. Vzhledem k tomu, že nejsou nemovitosti obchodovány v reálném čase na veřejném trhu jako cenné papíry, je velmi obtížné tuto důvěru nenarušit. 29
Tabulka č. 9 Základní srovnání nemovitostních fondů REIKO ČS
Conseq realitní
Bridge nemovitostní
Výnos 6 měsíců
1,00 %
2,62 %
1,96 %
Výnos 12 měsíců
2,70 %
-3,50 %
5,27 %
Datum založení
2007
2008
2009
Maximální pokles
-14,50 %
-5 %
0%
100
100 000
1000
3%
3,5 %
0%
ceny Minimální investice Vstupní poplatky
Zdroj: vlastní tvorba na základě : www.penize.cz, 2. 4. 2013
Podívejme se na vybrané české nemovitostní fondy. Na jejich výkonnost, kolísavost a další parametry.
29 http://www.penize.cz/podilove-fondy/88035-nemovitostni-fondy-v-cr-kdyz-tri-delaji-totez-neni-tototez
42
1. REICO ČS nemovitostní fondy Nejstarším a největším fondem je fond ČS nemovitostní fond společnosti REICO, který patří do skupiny České spořitelny. Tento fond po jednorázovém poklesu ceny podílových listů v roce 2009 vykazuje zhodnocení mírně vyšší než termínované vklady. Fond se orientuje zejména na velké nemovitosti s orientační hodnotou více než 10 mil. EUR
30
díky svému objemu. Nerovnoměrným oceňováním se vývoj kurzu
pohybuje skokově. Tyto skoky jsou zachyceny v grafu č. 5. Z grafu, který má na ose x zobrazen časový horizont a na ose y hodnotu kurzu v tisících Kč vyplývá, že nárůst hodnoty podílového listu od 1. 3. 2007 do 5. 4. 2013 je pouze 0,2 %. Na konci roku 2012 názorně vidíme prasknutí bubliny z přeceněných nemovitostí. Z tohoto pádu se ČS nemovitostní fond 3 roky pomalu skokově vzpamatovával.
Graf č. 5 Historie vývoje kurzu ČS nemovitostního fondu za období 2007 - 2013
Zdroj: www. reico.cz, 12. 4. 2013
30 www.penize.cz
43
2. Conseq realitní fond Conseq realitní fond je na českém trhu od roku 2008. Od vzniku si připsal výnos cca 4%, ale několik měsíců byl ve ztrátě způsobené přeceněním nemovitostí. Ztráta z přecenění je znatelná v grafu č. 6. Tento fond má nejvyšší minimální investice 100 tis. Kč. Tato investice je hodně vysoká a brání tak využití tohoto fondu pro diverzifikaci menších portfolií. Cílem tohoto fondu je dosahovat v dlouhodobém horizontu stabilního zhodnocení svěřených prostředků měřeného v českých korunách, zejména investováním do nemovitostí v České republice a dalších zemích střední a východní Evropy. 31 Z grafu č. 6, který má na ose x zobrazen časový horizont a na ose y hodnotu kurzu v tisících Kč vidíme, že si fond drží růstovou pozici. Jediný, dosti prudký a ztrátový pokles kurzu nastal v září 2009. Tento pokles byl zapříčiněn přeceněním nemovitostí. Zde také praskla bublina jako u ČS nemovitostního fondu jen o rok později. Tento fond se z této ztráty vzpamatoval o něco lépe a v určitých obdobích je nárůst výrazně prudký.
31
http://www.penizenavic.cz/detail-produktu/5684/conseq-realitni-cz0008472859
44
Graf č. 6 Historie vývoje kurzu Conseq realitního fondu za období 2008 - 2013
Zdroj: www.penizenavic.cz, 12. 4. 2013
3. Brigde nemovitostní otevřený podílový fond Tento fond je nejmladší z uvedených fondů. Byl založen v roce 2009 a jeho výnos se pohybuje mezi 5 – 6 %. Zajímavostí u tohoto fondu je, že v České republice je bez poklesu ceny podílových listů, toto vidíme z uvedeného grafu č. 7. Z tohoto grafu, který má na ose x zobrazen časový horizont a na ose y hodnotu kurzu v tisících Kč vyplývá, že hodnota podílového listu neustále rostla. Nejsou zde vidět žádné velké skoky poklesu ani růstu. Minimální investice je oproti předešlým fondům možná již od 1000 Kč.
45
Graf č. 7 Historie vývoje kurzu Bridge nemovitostního fondu za období 2009 - 2013
Zdroj : www.fondbridge.cz, 12. 4. 2013 Z těch to třech uvedených fondů byl v roce 2012 nejúspěšnější fond Bridge spravovaný společností Finesko. Za tento rok vydělal podílníkům 5,36 % a nadále si drží výnosnost 5 – 6 %. Je to dáno tím, že investice jsou do komerčních nemovitostí v menších městech s vyšší rentabilitou nájmu. Na rozdíl od konkurence, která se zaměřuje na větší realitní projekty. Fond Conseq realitní v roce 2012 vydělal 4,53 %, což je na konzervativní nemovitostní fond velmi dobrý výsledek. Nejnižší výnos měl v roce 2012 nemovitostní fond České spořitelny, který vydělal 2,29 %. To je méně, než nabízejí roční termínované vklady. České nemovitostní fondy jsou vhodné pro konzervativní investory a měly by tvořit jeden ze základních kamenů dlouhodobějších konzervativních portfolií. Díky pravidelnému cashflow z pronájmu nemovitostí nabízejí poměrně stabilní výnosy i vývoj hodnoty. Jejich výnosový potenciál je však omezený nízkou rentabilitou nájmu, takže se nehodí pro investory, kteří hledají vyšší výnos než 6% ročně.32
32
http://www.finmag.cz/cs/finmag/investice/rok-2012-potvrdil-nemovitostni-fond-do-kazdehokonzervativniho-portfolia/
46
3.3 Hedge fondy Kromě tradičních tříd aktiv, jako jsou výše uvedené akcie, dluhopisy a nástroje peněžního trhu, nabízejí kapitálové trhy nástroje odvozené z těchto standardních trhů, které jsou využívány zejména v rámci netradičních investičních strategií. Především jde o doplňkovou investici a i zde se vyplatí investovat na základě vlastních znalostí nebo odborný názor odborníka. Jde především o hedge fondy. Hedge fondy patří do zvláštního druhu investičních fondů, pro něž je charakteristická spekulativní investiční strategie, a téměř nepodléhají regulaci. Tyto fondy nabízejí potenciál velmi vysokých výnosů a zahrnují příslušně vysokou úroveň rizika. Jejich hlavní výhodou je nízká závislost na vývoji akciových trhů, ale i na obecném ekonomickém vývoji. Naopak nevýhodou je nižší transparentnost, nižší míra regulace a vyšší poplatky. Správci hedge fondů využívají téměř všechny instrumenty finančního a komoditního trhu jako např. akcie, dluhopisy, komodity či nástroje peněžního trhu. Dále využívají typy obchodů short, long a investice na páku. Hedge fondy dnes otevírají především spekulativní pozice, nejlépe s pákovým efektem. Hedge fondy se od klasických podílových fondů liší zejména tím, že regulatorní orgány příliš neovládají prostor pro jejich investice, což vede k vysoké flexibilitě investičních strategií. Tato pružnost je výrazně vyšší než u klasických podílových fondů, které mají striktně omezený rozsah použitelných investičních nástrojů. I díky tomu jsou hedge fondy, na rozdíl od klasických fondů určených pro drobné podílníky, zaměřené na movitou klientelu. Movitý investor stojí většinou za založením fondu a podílí se na formulaci investiční strategie. Relativně vysoký objem minimální investice do hedge fondu představuje účast investorů, kteří jsou schopni posoudit kvalitu správce hedge fondů a zodpovědně zvážit riziko spojené s investováním do jeho produktů. Když už je zmíněno riziko, musíme si uvědomit, že správci fondů do zvolených strategií obvykle investují značnou část vlastních prostředků.
47
V České republice jsou hedge fondy relativně novým a perspektivním oborem. Zájem o tyto fondy roste, když vyšší a střední vrstva obyvatelstva zvyšuje své bohatství a uvažuje, že umístí získané peníze efektivním způsobem.33 Klientem hedge fondů se může stát fyzická osoba (kvalifikovaný investor) nebo právnická osoba (profesionální investor). Kvalifikovaným investorem se podle českého práva rozumí osoba, která má zkušenosti s obchodováním s cennými papíry a podepíše prohlášení správci fondu. Ke vstupu do fondu je třeba složení minimální investice předepsané statutem fondu, její výše je stanovena podle země založení fondu. Před vlastní investicí do tohoto fondu by měl potenciální klient získat informace o správci fondu, jeho investičních strategiích, způsobech diverzifikace rizika investic a nastavení parametrů vstupu a výstupu fondu. Zjednodušeně řečeno je hedge fond nástroj, jak investovat peníze investorů. Fond sám o sobě nemá žádné zaměstnance a nemá žádná jiná aktiva než investované portfolio a peníze v hotovosti. Portfolio je spravováno investičním manažerem, který vede obchody a je zaměstnán, stejně jako další pracovníci, které má pod sebou u investiční společnosti spravující fond. Mezi nejzákladnější patří: Prime broker – zajišťuje hlavní makléřské služby, zajišťuje protistranu u derivátových obchodů, půjčuje akcie za účelem prodeje nakrátko, zajišťuje zúčtování a vypořádání. Prime brokeři jsou obvykle součástí velkých investičních bank. Administrator – se zabývá úroky a akciemi, vypočítává čistou hodnotu aktiv fondu a zastává příbuzné kancelářské funkce. Distributor – je zodpovědný za marketing fondu pro potencionální investory. Většinou tuto roli zastává investiční manažer.34
33 34
www.ipodnikatel.cz www.hedge-fond.cz
48
Základní investiční strategie hedge fondů např.: Convertible arbitrage – tato strategie vydělává na případných cenových neefektivnostech při tržní ocenění různých cenných papírů stejné společnosti Long/short equity – portfolio manažer nakupuje akcie jak do dlouhých, tak do krátkých pozic a jejich poměr průběžně koriguje podle toho, jaký předpokládá na trhu vývoj. Equity market neutral – velmi podobné jako předchozí strategie, ale poměr mezi long a short akciemi je udržován konstantně na 50:50. Global marco – tato strategie dává portfolio manažerům největší volnost. Portfolio manažer se snaží na základě politických událostí nebo makroekonomických údajů jako např. měnových kurzů, komodit a úrokových sazeb odhadnout budoucí vývoj cenných papírů. Distressed securities – hedge fondy, které se řídí touto strategií, nakupují akcie společnosti v době, kdy je společnost podhodnocena a je kolem ní záplava negativních informací s cílem akcie prodat později, až cena stoupne. Druhou možností této strategie je prodej akcií nakrátko společností, u kterých správce hedge fondu očekává negativní vývoj. 35 Jak bylo řečeno, poplatky hedge fondů patří mezi fondy k nejvyšším. Hedge fondy si účtují za správu a za podíl na výnosech. Za správu si účtují kolem 1 – 3%. Poplatek za podíl na výnosech se pohybuje v rozmezí 10 – 20%. Záleží především na správci fondu, a jestli se jedná o jednotlivý fond nebo o koš fondů.
35
www.hedge-fond.cz
49
4 Hodnocení výkonnosti fondů 4.1 Metody hodnocení Metody, kterými se kvantitativně hodnotí dané subjekty, jsou rating a scoring. Tyto metody lze shrnout pod společný název scoringové metody. Jejich podstatou je analýza předložených dat od hodnoceného subjektu a skrz kvantitativní analýzu těchto dat, která je představována určitým systémem finančních ukazatelů, se snaží odhadnout bonitu daného subjektu. Scoring metoda je nástroj pro rychlou orientaci a jednoduchý ukazatel, který udělováním jedné až pěti hvězdiček, shrnuje základní informace o podílovém fondu, jeho výkonnosti a riziku. Cílem scoringu je stanovení pořadí otevřených podílových fondů na základě několika standardních údajů, které jsou pravidelně zveřejňovány a které nezkresleně charakterizují jednotlivé podílové fondy.36 Čím více hvězdiček, tím je fond výkonnější nebo méně rizikový. Udělování jedné až pěti hvězdiček je celosvětovým standardem, který investorům říká, na které fondy se zaměřit. Hodnocení je transparentní, které stojí pouze na propočtech číselných údajů. Scoring se počítá pro fondy, které mají alespoň roční historii. 37 Rating
udává
pravděpodobnost
vzniku
platební
neschopnosti
bank,
průmyslových podniků, ale také obcí a států. Bývá udělována specializovanými agenturami a jeho ,,výroba‘‘ je po odborné stránce velmi náročná. Agentury vyhodnocují finanční sílu hodnoceného subjektu, jeho postavení na trhu, popřípadě legislativní a politická rizika. Znalost existence ratingového hodnocení tak může informovanému vkladateli ušetřit hodně peněz. Pokud hodláme svěřit své peníze jakékoli peněžní instituci, neuděláme žádnou chybu, zeptáme-li se na její ratingové hodnocení. Některé solidní firmy rating dosud nemají, ale dobrý rating vždy neznamená vyšší bezpečí a menší stupeň nejistoty. 38
36
www.pms.cz www.penize.cz 38 KOHOUT, Pavel. Investiční strategie pro třetí tisíciletí 5. Přepracované a rozšířené vydání, Grada Publishing Praha, 2008, 288 s., ISBN 978-80-247-2559-8 37
50
Výhoda ratingu spočívá v tom, že jej může použít prakticky každý. K porozumění jeho významu není třeba žádného odborného vzdělání. Je pouze nutné vědět, že rating existuje a co vlastně znamená. Význam ratingu poskytuje, alespoň uvedená tabulka č. 10. Kromě stupňů AAA až CCC některé agentury rozlišují ještě stupeň D (platební neschopnost) nebo n/r (neohodnoceno).
51
Tabulka č. 10 Ratingová stupnice Investiční dlouhodobý rating AAA
Potenciál emitenta plnit závazky je velmi vysoký
AA
Potenciál emitenta plnit závazky je jen nepatrně nižší než u ratingu AAA
A
Potenciál emitenta plnit závazky je stále velmi silný, splnění závazků je však více ovlivněn nepříznivým vývojem podnikatelských, ekonomických a jiných podmínek
B
Dostatečná kapacita emitenta plnit své závazky
Neinvestiční (spekulativní) dlouhodobý rating BB
Subjekty se schopností splácet své aktuální závazky, budoucí schopnost je nejednoznačná
B
Subjekty schopné s vypětím dostát svým závazkům s rizikovou budoucností
CCC
Podprůměrné subjekty s nejednoznačnou schopností dostát svým závazkům s problematickou budoucností
CC
Emitent je velmi náchylný k nesplacení svých závazků
C
Vysoce rizikové a nestabilní subjekty s neschopností splácet své závazky
Zdroj: vlastní tvorba: KOHOUT, Pavel. Investiční strategie pro třetí tisíciletí, 2008, s. 135 52
Rating představuje určitý standardizovaný informační zdroj pro rozhodování světových investorů. K vysoké oblíbenosti došlo ke vzniku ratingových agentur. Z historického hlediska si vedoucí postavení až do současnosti získaly dvě ratingové agentury Moody´s Investors Service a Stadnard&Poor´s. Dalšími největšími agenturami jsou agentura Fitch a Morningstar. Tabulka č. 11 Parametry při vytváření ratingu a scoringu Položka
Scoring
Rating
Zdroj dat
Hodnocený subjekt
Hodnocený subjekt, externí zdroje
Převážně kvantitativní,
Kvantitativní i kvalitativní
stačí minulé výsledky
s pohledem do budoucna
Analýzu provádí
1 analytik
Ratingový tým, min. 2 lidé
Způsob hodnocení
Automatizovaný proces
Analýza s převahou
s důrazem na kvantitativní
kvalitativních faktorů
Charakter dat
část Výstup dle
Známka na základě
automatizovaného výpočtu
rozhodnutí ratingového
z PC
výboru
Doba hodnocení
Do 1 týdne
Cca 1-2 měsíce
Cenová náročnost
Min. poplatek
Řádově v statisících Kč
Užití
Pro standardní nebo menší
Pro nestandardní nebo
obchody krátkodobějšího
významné dlouhodobé
charakteru
kontrakty
Výsledek
Zdroj: vlastní tvorba na základě: https://webhosting.vse.cz/ekisl/prace/Vins.pdf, 19. 4. 2013 Jak je vidět z tabulky č. 11, mezi ratingem a scoringem, i přes jejich společný konečný cíl, existuje velká řada rozdílů. Z výše uvedených je pak celkem jednoduché odvodit konečné užití ratingu a scoringu. 53
Zatímco scoring je díky své jednoduchosti používán na krátkodobé a standardní obchody, k ratingu se přistupuje v případě více strukturovaných nebo nestandardních financí, které jsou poskytovány na delší dobu splatnosti. Scoring se je vytvářen na subjekty, rating se vytváří na emise cenných papírů. Scoring představuje kvantitativní analýzu zejména finančních dat o hodnoceném podniku s cílem posoudit a odhadnout úroveň jeho bonity. Pro scoring je klíčové definovat soustavu ukazatelů, dle kterých se bude počítat bonita hodnoceného subjektu. Z té je odvozena struktura požadovaných materiálů a výstupní hodnocení. Scoringový model se může skládat z řady ukazatelů, které mohou být provázané nebo úplně nezávislé. Záleží na cíli, ke kterému je scoringový systém vytvářen a dále na zkušenostech a intuici tvůrce modelu. Při výpočtu scoringu daného podniku se může například postupovat tak, že u každého podniku se na základě jeho vstupních dat (rozvaha a výkaz zisků a ztrát) spočte několik poměrových ukazatelů. Poté se podniky seřadí do jednotlivých odvětví a vypočte se medián pro každé odvětví u každého ukazatele. Bodové hodnocení podniků je pak realizováno na základě relativního srovnání hodnoty každého parametru s hodnotou odpovídajícího mediánu v rámci srovnávané skupiny a v rámci stanovených maximálních mezí.39 Výsledné bodové hodnocení podniku je uděleno ve formě rankingových stupňů, které jsou seřazeny do dvou základních pásem, investičního a spekulativního, jak s popisem jednotlivých stupňů znázorňuje uvedená tabulka nebo dle hvězdiček viz. uvedeno výše. Tabulka č. 12 Přehled výsledných scoringových stupňů CSA Rankingu
Zdroj: https://webhosting.vse.cz
39
https://webhosting.vse.cz/ekisl/prace/Vins.pdf
54
Tabulka č. 12 nám znázorňuje jednotlivé stupně CSA Rankingu označující dobře hospodařící společností, které sou hodnoceny na lepších úrovních investičního pásma. Na nižších stupních spekulativního pásma se objevují špatně hospodařící společnosti.
4.2 Vyhodnocení výkonnosti fondů Pioneer K závěrečnému srovnání jsem si vybrala dva fondy od stejné investiční společnosti. 1. Pioneer Funds – U. S. Pioneer Fund Pioneer Funds – americký akciový – Pioneer Fund Americký akciový fond investiční společnosti Pioneer Investments, klon třetího nejstaršího fondu na světě založeného v roce 1928. Fond je určen zejména pro investory, kteří chtějí investovat do pečlivě vybraných akcií předních amerických společností. Investor, který se rozhodne investovat do tohoto fondu, musí akceptovat riziko krátkodobých poklesů vyvolaných kolísáním cen akcií na trzích. Jak bylo zmíněno, v předešlých kapitolách, je tento fond příkladem, u kterého je vhodné dodržet delší investiční horizont, který by neměl být menší než 5 let. Celkově tento fond spravuje v US třídách 5mld. USD a v třídách distribuovaných v Evropě celkem 2,48 mld. Rating u U. S. Pioneer Fund je dlouhodobě vysoký od renomovaných agentur Stadnard&Poor´s: S&P Fund Management Rating AAA, Morningstar Rating: ***** Cena podílového listu k 18. 4. 2013 je 1626,19 Kč.
55
Tabulka č. 13 Výkonnost fondu k 18. 4. 2013 Kumulativní v %
Roční (p.a.) v %
Od založení 1. 6. 2010
26,69
8,55
Za poslední 2 roky
6,67
3,28
Za poslední rok
9,67
Za posledních 6 měsíců
7,26
Za poslední 3 měsíce
4,45
Za poslední 1 měsíc
-0,67
Od začátku roku
8,88
Zdroj: www.pioneer.cz, 18. 4. 2013
Graf č. 8 Vývoj ceny podílového listu Pioneer Funds – U. S. Pioneer Fund
Zdroj: www.pioneer.cz, 18. 4. 2013
56
2. Pioneer Funds – Strategic Income Pioneer Funds – dluhopisový fond Dluhopisový fond investiční společnosti Pioneer Investments, patří mezi klíčové fondy této společnosti.
Fond je určen zejména pro investory se střednědobým až
dlouhodobým investičním horizontem. Horizont dle uvedených informací v předešlých kapitolách by měl být 3 až více let. Investor by si měl uvědomit, že investice do podílových listů s sebou nese jistá rizika např. kolísání aktuální hodnoty investované částky a výnosu z ní. Rating u Pioneer Fund Strategic Income je vysoký, od renomovaných agentur Stadnard&Poor´s: S&P Fund Management Rating AA, Morningstar Rating: ***** Cena podílového listu k 18. 4. 2013 je 1346,07 Kč.
Tabulka č. 14 Výkonnost fondu k 18. 4. 2013 Kumulativní v %
Roční (p.a.) v %
Od založení 19. 7. 2011
10,00
5,59
Za poslední rok
8,00
Za posledních 6 měsíců
2,94
Za poslední 3 měsíce
1,02
Za poslední 1 měsíc
0,68
Od začátku roku
2,02
Zdroj: http://pioneer.cz/Fond/AktualniInfo.asp?fond=PFAmerica&class=CZK_Hedged, 18. 4. 2013 Výkonnost fondu dle uvedených dat v tabulce je od založení tohoto fondu v kladných hodnotách.
57
Graf č. 9 Vývoj ceny podílového listu Pioneer Funds – Strategic Income
Zdroj: www.pioneer.cz, 18. 4. 2013 Z grafu vyčteme, že kromě propadu v roce 2011 si Pioneer Funds – Strategic Income drží průměrně růst. Když by investor v létě roku 2011 vložil volné prostředky do tohoto fondu a dodržel doporučený horizont 2 – 3 roky, přišel by si na zisk, který by bylo víc jak 80% vyšší než byl původní vklad. K výslednému porovnání výkonnosti vybraných fondů bude sloužit tabulka č. 15. Tabulka č. 15 Srovnání výkonnosti podílových fondů Kumulativní v %
Kumulativní v %
Strategic Income
U. S. Pioneer Fund
Za poslední rok
8,00
9,67
Za posledních 6 měsíců
2,94
7,26
Za poslední 3 měsíce
1,02
4,45
Za poslední 1 měsíc
0,68
-0,67
Od začátku roku
2,02
8,88
Zdroj:www.pioneer.cz, 18. 4. 2013
58
Záměrně jsem si vybrala dva různé fondy od jedné společnosti Pioneer Investment. První je Pioneer Funds – U. S. Pioneer Fund - akciový fond a druhy Pioneer Funds – Strategic Income – dluhopisový fond. Scoring je u obou fondů stejný ***** a podle dlouhodobého investičního ratingu patří fondy do skupiny, kde potenciál emitenta plnit závazky je velmi vysoký. Tedy do skupiny A. Tabulka, znázorňuje výkonnost obou podílových fondů. Jak jsme se dozvěděli z kapitoly 1. 2. o druzích fondů, je zde přesně vidět rozdíl mezi dluhopisovým a akciovým fondem. U dluhopisového fondu je výkonnost průměrně nízká, ale zároveň stabilní a méně riziková. U akciového fondu vidíme velkou kolísavost, zápornou hodnotu, ale na úkor těchto fakt je daleko větší možnost vyššího zhodnocení vložených prostředků. Tento fond vydělal 8,88% od začátku roku 2013. U výše zaznamenaných grafů, vývoj ceny podílového listu u jednotlivých fondů je zřejmý a odpovídá druhu fondu. Zde je důležité určit si investiční horizont. Také záleží na mnoha faktorech a samotném investorovi, který fond si vybere, a jaké riziko je ochoten podstoupit. Rozhodnutí, do kterého z těchto 2 fondů investovat, záleží na samotném investorovi, kterému fondu dá přednost. Osobně bych si vybrala cestu menšího rizika na úkor menšího výnosu. Investice do podílových listů obsahují riziko kolísání aktuální hodnoty investované částky a výnosů z ní. Není ani zaručena návratnost původně investované částky. Závěrem lze říci, že minulé výnosy nejsou zárukou budoucích.
59
Závěr Diplomová práce ,, Kolektivní investování zaměřené na retailového klienta‘‘ měla za cíl ukázat potencionálním investorům či klientům, jaké možnosti nabízí kolektivní investování v České republice. Historie kolektivního investování v České republice bylo započato až kupónovou privatizací v 90. letech 20. století. Někteří lidé mají z této doby špatné zkušenosti s investováním do fondů. V současné době patří fondy kolektivního investování mezi oblíbené a upevnily si svoji pozici na trhu. Ve světě patří kolektivní investování k aktu s dlouholetou historií. I přes historii a tradici, bylo kolektivního investování poznamenáno finančními krizemi. Českých fondů se dotkla krize v letech 2008 a 2009. Od té doby je situace klidná a znovu se začíná fondům důvěřovat. Postupným rozvojem tohoto sektoru se začala harmonizovat legislativa s legislativou Evropské unie. Díky této harmonizaci se otevřely další možnosti investovat své finanční prostředky do fondů z celé Evropy. Dle investičního zaměření je největší hodnota majetku českých fondů v peněžním trhu. K nárůstu hodnoty majetku českých podílových fondů dochází u akciových a smíšených fondů. Diplomová práce byla věnována teoretické a praktické části kolektivního investování. Hlavním cílem bylo podat informace retailovému, potencionálnímu klientovi o českém kolektivním investování z různých pohledů. Informace o minulosti, tak i současnosti vývoje kolektivního investování v České republice a jaké jsou nové možnosti na trhu, do kterých lze investovat. Závěrem bych chtěla dodat, pokud se drobný investor rozhodne investovat do fondů kolektivního investování, měl by předem znát rizika, která by mohla v budoucnu nastat a ovlivnit záporně reálný výnos z investovaných prostředků. Jak již bylo několikrát zmíněno, je třeba si uvědomit, který investiční cíl z ,,magického‘‘ trojúhelníku si investor vybere. Při investování do jednotlivých typů podílových fondů jsou obvykle rizika spjata s očekávaným výnosem. Čím je očekávaný výnos vyšší, tím 60
je vyšší i riziko. Myslím si, že kolektivní investování je vhodný nástroj pro investování. Diverzifikace rizika je podle mého názoru jednou z nejpodstatnějších výhod kolektivního investování. Pokud tato práce pomůže retailovým klientům při jejich rozhodování bude cíl a účel diplomové práce splněn.
61
Seznam použité literatury
Knižní zdroje:
1. KOHOUT, Pavel. Investiční strategie pro třetí tisíciletí 5. Přepracované a rozšířené vydání, Grada Publishing Praha, 2008, 288 s., ISBN 978-80247-2559-8. 2. LIŠKA, V. a J. GAZDA. Kapitálové trhy a kolektivní investování 1. vydání, Professional Publishing Praha, 2004, 525 s., ISBN 80-86419-630 3. LIŠKA, V., R. LACHKOVIČ, J. NOVÁKOVÁ a J. ZUMROVÁ. Kolektivní investování. Praha: Serifa, 1997. 4. MUSÍLEK, Petr. Finanční trhy a investiční bankovnictví. Praha: ETC Publishing, 1999. ISBN 80-86006-78-6. 5. REVENDA, Z., M. MANDEL, J. KODERA, P. MUSÍLEK, P. DVOŘÁK a J. BRADA. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha: Management Press, 2008. ISBN 978-80-7261-132-4. 6. VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. Praha: ASPI a.s., 2007. ISBN 978-80-7357-297-6. Zákony: 1. ČESKO. Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování. In: Sbírka zákonů České republiky 2. ČESKO. Zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky.
Internetové zdroje: 1. AKAT
ČR
[online],
[cit.
2013-04-16].
dostupné
na
WWW:
,
62
2. AKAT
ČR
[online],
[cit.
2013-04-21].
dostupné
na
www:
2013-04-21].
dostupné
na
www:
ČR
[online],
[cit.
4. Akcie [online], [cit. 2013-03-27]. dostupné na www: < www.akcie.cz> 5. Conseq [online], [cit. 2013-04-23]. dostupné na www: < https://www.conseq.cz/page.asp?page=135> 6. ČNB [online], [cit. 2013-03-18]. dostupné na www: 8. Erste
bank
[online],
[cit.
2013-04-23].
dostupné
na
www:
[online],
[cit.
2013-04-23].
dostupné
na
www:
11. Finmag
[online],
[cit.
2013-04-18].
dostupné
na
www:
fondy
[online],
[cit.
2013-04-23].
dostupné
na
www:
[online],
[cit.
2013-03-18].
dostupné
na
www:
<
www.investujeme.cz> 14. Investice a Finance [online], [cit. 2013-02-23]. dostupné na www: < http://investice.finance.cz/zacinajiciinvestor/kam-investovat/riziko/> 63
15. Peníze na víc [online], [cit. 2013-04-18]. dostupné na www:
[online],
[cit.
2013-04-02].
dostupné
na
www:
<
http://www.penize.cz/17483-radne-a-mimoradne-poplatky-u-izp> 17. Peníze
[online],
[cit.
2013-04-21].
dostupné
na
www:
<
http://www.penize.cz/17480-podrobna-charakteristika-investicnihozivotniho-pojisteni> 18. Peníze
[online],
[cit.
2013-04-18].
dostupné
na
www:
19. PMS finanční poradenství [online], [cit. 2013-04-20]. dostupné na www:
[online],
[cit.
2013-04-23].
dostupné
na
www:
64
Seznam Seznam tabulek Tabulka č. 1 – Investiční strategie …………………………………………….. 20 Tabulka č. 2 – Konzervativní investiční strategie …………………………….. 20 Tabulka č. 3 – Vyvážená investiční strategie …………………………………. 21 Tabulka č. 4 – Agresivní investiční strategie …………………………………. 22 Tabulka č. 5 –Vývoj počtu investičních společností, investičních a podílových fondů v letech 1994 - 2000 ……………………………….……. 31 Tabulka č. 6 – Přehled vývoje počtu investičních společností, investičních a podílových fondů v r. 2013 …………………………………… 32 Tabulka č. 7 – Seznam depozitářů českých fondů ……………………………. 35 Tabulka č. 8 – Přehled strategií k Investičnímu životnímu pojištění …………. 39 Tabulka č. 9 – Základní srovnání nemovitostních fondů ………………………42 Tabulka č. 10 – Ratingová stupnice …………………………………………... 52 Tabulka č. 11 – Parametry při vytváření ratingu a scoringu ………………….. 53 Tabulka č. 12 – Přehled výsledných scoringových stupňů CSA Rankingu ……54 Tabulka č. 13 – Výkonnost fondu k 18. 4. 2013 ……………………………… 56 Tabulka č. 14 – Výkonnost fondu k 18. 4. 2013 ……………………………… 57 Tabulka č. 15 – Srovnání výkonnosti podílových fondů ……………………... 58
Seznam grafů Graf č. 1 – Rozdělení investic dle typů fondů ……………...…………………. 18 Graf č. 2 – Portfolio Pro, Československá obchodní banka ………………….... 19 65
Graf č. 3 – Vývoj počtu investičních fondů v letech 1994 – 2000 ……………. 30 Graf č. 4 – Vývoj tržních podílů jednotlivých pojišťoven v investičním životním pojištění …………………………………………………………... 38 Graf č. 5 – Historie vývoje kurzu ČS nemovitostního fondu za období 2007 – 2013 ……………………………………………………….. 43 Graf č. 6 – Historie vývoje kurzu Conseq realitního fondu za období 2008 – 2013 ………………………………………………………. 45 Graf č. 7 – Historie vývoje kurzu Bridge nemovitostního fondu za období 2009 – 2013 ………………………………………………………. 46 Graf č. 8 – Vývoj ceny podílového listu U. S. Pioneer Funds ………………... 56 Graf č. 9 – Vývoj ceny podílového listu Strategic Income …………………… 58
Seznam obrázků Obrázek č. 1 – Investiční trojúhelník …………………………………………. 24 Obrázek č. 2 – Rozbor pojistného ….…………………………………………. 38
Seznam příloh 1. Schéma kolektivního investování prostřednictvím otevřených podílových fondů
66
Příloha č. 1 Schéma kolektivního investování prostřednictvím otevřených podílových fondů
Zdroj: www.iscs.cz
67