Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání
Škola plná života
Základní škola Orlová-Lutyně K.Dvořáčka 1230 okres Karviná, příspěvková organizace
OBSAH 1.
Identifikač ní údaje
2.
Cha rakteristi ka škol y
2.1 Historie školy 2.2 Úplnost a velikost školy 2.3 Vybavení školy 2.4 Charakteristika pedagogického sboru 2.5 Charakteristika žáků 2 . 6 D l o u h o d o b é p r o je k t y , m e z i n á r o d n í s p o l u p r á c e 2 . 7 S p o l u p r á c e s e z á k o n n ý mi z á s t u p c i a ji n ý mi o b je k t y 2.8 Ser visní služby 3.
C ha rakteristi ka škol ního vzděl ávací ho p rogra mu
3.1 Za měření školy 3.2 Výchovné a vzdělávací strategie 3.3 Naplňování klíčových ko mpete ncí 3.4 Začleňování průřezových témat 3.5 Poskytování poradenských služeb 3 . 6 P é č e o ž á k y s e s p e c i á l n í mi v z d ě l á v a c í mi p o t ř e b a mi 3 . 7 P é č e o ž á k y mi m o ř á d n ě n a d a n é a t a l e n t o v a n é 4.
Učeb ní plá ny
5.
Učeb ní os novy
5.1 Učební osnovy I.stupeň 5.2 Učební osnovy II.stupeň 6. Pra vidla pro hod nocení žák ů 7. Sta ndard y p ro základ ní vzdělá vání
1. Identifikační údaje Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Název programu
„ ŠKOLA PLNÁ ŽIVOTA “ č.j.: 1/0109/13
Název školy
Základní škola Orlová-Lutyně K.Dvořáčka 1230 okres Karviná, příspěvková organizace
Adresa školy:
Orlová-Lutyně,Karla Dvořáčka 1230,73514
Ředitel školy
Mgr.Zdeněk Nowak
Kontakty
596511085 (sekretariát) 596511219 (ředitel)
Fax
596511219 (ředitel)
E-mail
[email protected]
Web
www.zsdvoracka.cz
Zařazení do sítě škol 1.1.2003 IZO
103146650
REDIZO
600136701
IČO
75026635
Zřizovatel
Město Orlová
Telefon
596 581 111
Fax
596 581 555
Vedoucí odboru školství PaedDr. Zuzana Plošková
Platnost dokumentu od 1.9.2013
Podpis ředitele školy
Razítko školy
2.Charakteristika školy 2.1 Historie školy Základní škola Karla Dvořáčka byla otevřena ve školním roce 1989/1990. Škola se nachází v centru panelákové výstavby páté etapy v Orlové – Lutyni. Ve školním roce 1992/1993 se škola začala profilovat na rozšířenou výuku hudební výchovy. Během následujících let jsme dosahovali mnoha okresních, krajských, ale i celostátních a mezinárodních úspěchů na pěveckých soutěžích dětských sborů, natočili jsme 4 CD s tématikou dětských pěveckých sborů, organizujeme celou řadu koncertů jak pro rodiče, tak pro širokou veřejnost. Také se velmi zajímáme o sportovní aktivity našich žáků organizací celé řady sportovních akcí, a to nejen školního charakteru. Máme celou řadu kroužků, ve kterých se děti realizují ve svém volném čase. Další podrobné informace o škole naleznete na našich internetových stránkách www.zsdvoracka.cz.
2.2 Úplnost a velikost školy Základní škola Karla Dvořáčka 1230, Orlová-Lutyně je školou úplnou s 9 postupnými ročníky. Součástí školy je školní družina a školní jídelna. V každém ročníku je jedna třída, která je zaměřena na rozšířenou výuku hudební výchovy. Současná kapacita školy je 665 žáků. Jsme škola integrující žáky s tělesným postižením, velkou výhodou školy je vybudování výtahu pro tělesně postižené žáky, který funguje od roku 2004 za finančního zajištění ze strany města Orlové a NADACE CHARTY 77. Dle vyjádření SPC či PPP jsou u dětí zřízeny funkce pedagogických asistentů. Žáci s vývojovou poruchou učení a chování (dle výsledků PPP,SPC) jsou vyučováni na základě vypracovaného individuálního vzdělávacího plánu.
2.3 Vybavení školy Materiální Škola je velmi dobře vybavena učebnicemi a školními pomůckami, při výuce předmětů je využíván výukový software. K dalšímu vzdělávání mohou žáci i učitelé využívat knihovnu a studovnu s internetovým připojením.
Prostorové Ke své činnosti škola využívá komplex čtyř vzájemně propojených bezbariérových budov.Kromě 28 běžných kmenových tříd máme dále k dispozici 16 odborných učeben,cvičnou kuchyň, dvě tělocvičny, dvě posilovny a tři venkovní hřiště, z čehož jsou dvě s umělým povrchem. Disponujeme řadou odborných učeben(fyzika,chemie,přírodopis,zeměpis,interaktivní učebny…), na které navazují kabinety s bohatou škálou školních pomůcek.
Technické Jednou z priorit školy je využívání informačních technologií jak v kancelářské práci, tak ve výuce všech předmětů. Naše škola disponuje čtyřmi učebnami s výpočetní technikou, kde ve dvou probíhá výuka informačních technologií a ve dvou probíhá výuka ostatních předmětů. Všechny tyto učebny mají připojení k síti internet. Učitelé mají možnost pracovat na počítačích ve svých kabinetech nebo ve sborovnách (tyto stanice jsou také připojeny na internet). Jedním z cílů ICT plánu je neustálé upgreidování stanic a nákup dalších PC a postupné zasíťování celého objektu školy. Každý pracovník školy a každý žák má své přístupové heslo a svůj prostor na serveru pro ukládání dat. Součástí učeben jsou
dataprojektory, které slouží k výuce. Disponujeme také
dvěma učebnami s interaktivní tabulí. Hygienické Pro dodržování pitného režimu mohou žáci i pracovníci školy využívat školní bufet nebo nápojové automaty. Sociální zařízení jsou vybavena klasickým zařízením. V každé třídě je umyvadlo, tekuté mýdlo a ručníky. Pro odpočinek je k dispozici školní družina. V šatnách u tělocvičen mají možnost žáci využít sprchy.
2.4 Charakteristika pedagogického sboru Pedagogický sbor tvoří ředitel, 2 zástupci ředitele, přibližně 35 učitelů a asistenti pedagoga (dle požadavků PPP,SPC). Jedná se o sbor smíšený s většinovou převahou žen, věkové rozložení sboru je pestré od mladých pedagogů až po kolegy velmi zkušené. V pedagogické sboru jsou kolegové s kvalifikací pro poruchy učení a logopedickou péči, což je i součástí nabídky školního vzdělávacího programu. Od školního roku 2006/2007 na naší škole působí speciální pedagog, který se zabývá problematikou dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Velký důraz klademe na další vzdělávání pedagogických pracovníků. O tuto oblast se stará ředitel školy, který připravuje po projednání s odborovou organizací plán akreditovaných seminářů, na které se mohou pedagogičtí pracovníci přihlásit a tak si zvyšovat svou odbornost (přehledný výčet absolvovaných seminářů naleznete ve výročních zprávách školy, které jsou umístěny na internetových stránkách školy www.zsdvoracka.cz). Důležitou součástí je také vzdělávání v rámci SIPVZ. Naše škola ve školním roce 2007/2008 má proškoleno 100% učitelů v rámci stupně „P“. Po dohodě a souhlasem s vedení školy mohou učitelé 1.tříd využívat při nácviku čtení jak genetickou, tak analytickousyntetickou metodu. Od školního roku 2014/2015 budeme zákonným zástupcům také nabízet
možnost výuky nové stylu písma „COMENIA SCRIPT“. S touto možností budou zákonní zástupci seznámeni již při zápisu do 1.tříd a výuka bude zajištěna vyučujícími s potřebným certifikátem.
Zákonní zástupci mohou využívat dle potřeby služby : Speciálního pedagoga Speciální pedagog vykonává svou funkci od školního roku 2006/2007. Jeho hlavním cílem je veškerá agenda týkající se dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, spolupráce na tvorbě individuálních vzdělávacích plánů a vytvoření plánu reedukačních hodin. Mezi významné rysy jeho práce patří také spolupráce se zákonnými zástupci, PPP,SPC. Výchovného poradce školy Výchovný poradce je prostředníkem mezi žáky končící základní vzdělávání a středními školami, které jim nabízejí možnost následného vzdělávání. V předmětu „Svět práce“ jim osvětlí problematiku jednotlivých škol a jeho úkolem je poradit v následném výběru školy. Dalším významným rysem jeho práce je oblast výchovná. Ve spolupráci s vedením školy, učiteli a zákonnými zástupci řeší prohřešky žáků na výchovných komisích. V rámci vzdělávání zajišťuje besedy ve spolupráci se školním metodikem prevence týkající se dnešních problémů mladých lidí.
Školního metodika prevence Metodik prevence vykonává metodickou, koordinační, informační a poradenskou činnost. Podílí se na tvorbě a kontroluje realizaci minimálního preventivního programu školy. Zaměřuje se na prevenci záškoláctví, závislostí, násilí, vandalismu, různých forem zneužívání dětí a dalších sociálně patologických jevů. Spolupracuje s orgány státní správy a samosprávy, PPP a dalšími institucemi, které působí v oblasti prevence sociálně patologických jevů. Prezentuje výsledky preventivní práce školy, získává nové odborné informace. Spolupracuje také s třídními učiteli při zachycování signálů spojených s možností rozvoje sociálně patologických jevů.
2.5 Charakteristika žáků Velkou část žáků školy tvoří děti ze sídliště páté etapy. Ostatní žáci jsou převážně z blízkého okolí. Máme zkušenosti s individuální integrací žáků s tělesným postižením, ale i žáky s vývojovou poruchou učení či chování. Každý takový žák má vypracovaný individuální vzdělávací plán, který vznikl na podkladech SPC, PPP a se souhlasem zákonných zástupců. Plány jsou pravidelně aktualizovány a doplňovány. V každém ročníku je cca 25 dětí, které se profilují na HV a tvoří ve škole 4 pěvecké sbory: Sluníčko,Sněženka(I.stupeň),Kopretina, MPS (II.stupeň).
2.6 Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce Den Země Od roku 2001 probíhá pravidelně v měsíci dubnu celodenní projekt ke Dni Země. Žáci celé školy se věnují ekologickým aktivitám a zlepšování životního a pracovního prostředí v areálu školy a v blízkém okolí. Žáci jsou rozděleni do pracovních skupin. Každá skupina je zaměřena na určitou oblast ekologie výchovy – sběr odpad. surovin, jejich využití (výroba ručního papíru, mozaiky z plastových víček.) Organizace VITA zprostředkovává ukázky pracovních aktivit s využitím materiálů. Vyučující navštěvují dle vlastního výběru jednotlivá stanoviště. Množství odpadů, které produkujeme, si uvědomují při výrobě výtvarných prací z odpadových materiálů. Fotografie a výrobky jsou vystavovány ve škole nebo v kulturním domě. Unicef Od roku 2006 se žáci naší školy zapojili do projektu Českého výboru Unicef „Adoptuj panenku a zachráníš dítě“. Děti vyrábějí látkové panenky, jejichž adopce je spojena s finanční částkou, která je určena k pokrytí nákladů na očkování dětí z rozvojových zemí světa. Akce se stala natolik úspěšnou, že do ní děti zapojily i své rodiče a širší příbuzenstvo. Sport Každoročně koncem školního roku se pro všechny žáky 6.-9.ročníku pořádají dva sportovní dny, jejichž cílem je žáky motivovat k aktivnímu využívání volného času a podporovat u nich zdravou soutěživost ve smyslu „ fair-play“. Den dětí Také u příležitosti oslav Dne dětí organizují třídní učitelé se svými třídami různé aktivity jako je např. dětská pouť, opékání párků, sportovní dopoledne apod. Žáci se aktivně zapojují do celoměstských sportovních akcí pořádaných ke Dni dětí. Tyto činnosti přispívají k všestrannému rozvoji dětské osobnosti a k prevenci sociálně patologických jevů tím, že žákům nastíní cesty aktivního a smysluplného využívání volného času. Lidové tradice Žáci jsou seznámeni v rámci Vv, Pč, Lv apod. s lidovými tradicemi. Jejich výrobky jsou využívány k výzdobě škol. Některé náměty pak využívají i ve svém domácím prostředí.
Ročníkové projekty I.stupně Jakpak je dnes u nás doma – 1.ročník Toto téma je zaměřené na vztahy v rodině, významné rodinné události. Děti se učí posuzovat různé situace, se kterými by se mohly setkat, a z toho vyvozují vhodnost a nevhodnost určitého chování. Tento projekt je možné realizovat v rámci dramatické výchovy, organizací společného zákonného odpoledne, Vv, Pč, Lv apod. Máme rádi zvířata – 2. ročník Žáci si budují kladný vztah ke zvířatům, poznávají jejich způsob života, učí se pečovat o domácí mazlíčky, předávají si navzájem zkušenosti. V rámci projektu lze navštívit „Psí útulek“ v Orlové, ZOO v Ostravě, blíže se seznámit s chovem koní nebo jiného domácího zvířete u chovatele. Poznáváme své město - 3. ročník Žáci se v rámci projektu seznamují s blízkým i vzdálenějším okolím školy i svého bydliště. Poznávají významnější budovy nebo místa ve městě – MěÚ, knihovna, DK, DDM, Muzeum, kostel, bývalý klášter, apod. Součástí projektu je také dopravní výchova dětí – učí se rozpoznat možná dopravní nebezpečí a nalézt jejich řešení.
Zpět ke kořenům – 4. ročník Děti získají kladný vztah k historii, učí se orientovat v nejdůležitějších historických událostech naší země, seznamují se s nejvýznamnějšími osobnostmi našich dějin. V rámci projektu je vhodné navštívit Těšínské muzeum v Orlové, dobové historické filmy. Děti jistě zaujme prohlídka Slezského hradu v Ostravě nebo zámek – Fryštát v Karviné, Slezské hradiště v Chotěbuzi aj. Vhodné je také využít aktivní nabídky ukázek historického šermu, dobového oblečení i zvyků. Žijeme v Evropě – 5. ročník Děti se seznamují s kulturou národů v Evropě, učí se tolerovat odlišnost evropských obyvatel i odlišnost jejich zvyků a tradic, poznávají evropskou krajinu, rostlinstvo a živočišstvo. Zvláště se zaměřují na specifiku různých zemí. V rámci projektu samostatně vyhledají a zpracují informace o vybraném státě a tyto informace dále zprostředkují spolužákům a uspořádají výstavu. Dle vlastního výběru společně shlédnou cestopisné filmy, seznámí se s encyklopediemi a jinou literaturou poskytující informace a ilustrace významných měst a staveb Evropy.
Realizace jednotlivých ročníkových projektů se zaznamenává do třídních knih a z výstupů žáků jsou následně tvořeny nástěnky či výstavy.
Projekty DNS Olšinka -
ve spolupráci se ZŠ K.Dvořáčka pořádat národopisné slavnosti „Orlovské léto“ a ve spolupráci s MěÚ se podílet na realizaci „Tradičních jarmarků“
-
pořádat výchovné koncerty pro žáky školy
-
účast na folklórních festivalech v ČR i v zahraničí
-
pořádat každoroční taneční soustředění
-
spolupracovat se SIS při ZŠ K.Dvořáčka.
2.7 Spolupráce se zákonnými zástupci a jinými objekty Zákonní zástupci získávají informace o svých dětech prostřednictvím třídních schůzek, žákovských knížek (3.-9.roč. i v digitální podobě) nebo osobně či telefonicky od učitelů. O všech akcích a důležitých školních dokumentech se mohou také dozvědět na školních internetových stránkách (www.zsdvoracka.cz). Zavedením školské rady získali zákonní zástupci a zřizovatel možnost aktivně zasahovat do dění školy, vyjadřovat se k návrhům školního vzdělávacího programu, schvalovat výroční zprávy o činnosti školy, školní řád, pravidla pro hodnocení žáků, podílet se na zpracování koncepčních záměrů školy, projednávání rozpočtu školy a inspekční zprávy ČŠI, podávat podněty a oznámení řediteli školy, zřizovateli, orgánům vykonávajícím státní správu ve školství a dalším orgánům státní správy, podávat návrh na odvolání ředitele, podávat návrh na vyhlášení konkursu na ředitele školy. V rámci environmentální výchovy se pravidelně zapojujeme do akce DEN ZEMĚ. V oblasti sportovní patříme ke školám, které se pravidelně zúčastňují všech akcí pořádaných městským kabinet Tv. Členové předmětové komise Tv pořádají celou řadu akcí školního, ale i městského charakteru, a pomáhají při akcích jako je Den dětí či atletické olympiády. Akce spojené s rozšířenou výukou hudební výchovy (soutěže, koncerty,soustředění…) jsou kryty z občanského sdružení „Sborové a instrumentální studio“, které získává finanční dotace z variabilního fondu města, zákonných zástupců a sponzorských darů.
2.8 Servisní služby Školní družina Je základním kamenem pro zařazení výchovného procesu mimo vyučování. Hlavním posláním jsou zájmové činnosti, odpočinek a rekreace žáků. Při vhodném střídání práce a relaxace dochází k odstraňování únavy z předešlé činnosti. Náplň činností ve školní družině musí pomáhat rozvíjet kulturní potřeby a zájmy dětí. Školní družina také plní funkci sociální, což znamená, že koná nad dětmi náležitý dohled po určitou dobu.
Školní kroužky Jsou vedeny převážně pedagogickými pracovníky školy a slouží k mimoškolní činnosti dětí. Dle našeho názoru je pestrá škála mimoškolních aktivit důležitý krokem ke snižování počtu sociálněpatologických jevů. Školní knihovna,studovna V knihovně a studovně mohou žáci čerpat informace z našich informačních zdrojů, ke kterým patří naučná literatura, beletrie, encyklopedie, slovníky, časopisy, videokazety, atd. Žáci si ve studovně mohou ze zapůjčených materiálů vytvářet referáty, opisy atd. Je také samozřejmostí, že žáci mohou čerpat informace z internetu, protože žákovská knihovna je vybavena PC stanicemi s připojením na internet.
3. Charakteristika školního vzdělávacího programu 3.1 Zaměření školy Základní škola Karla Dvořáčka se profiluje na rozšířenou výuku hudební výchovy od 1.-9.ročníku, a to v jedné třídě každého ročníku. Dále se škola zaměřuje na : -
práci s výpočetní a komunikační technikou
-
pohybové a sportovní aktivity dětí
-
pestrou škálu školních kroužků
-
vytváření podmínek pro talentované žáky
-
vytváření podmínek a příjemného klima pro žáky individuálně integrované s tělesným postižením, s vývojovou poruchou chování, učení či jiným druhem postižení
-
vedení žáků k získávání takových dovedností a znalostí, aby byly co možná nejvíce uplatnitelné v běžném životě (zbavit se encyklopedičnosti a zaměřit se na praktičnost)
-
zavádění nových metod a forem do výuky, které se zaměřují na týmovou práci, vzájemnou pomoc a respekt
-
posílení výuky cizích jazyků a volitelných modulů v rámci disponibilních hodin
-
využívání výpočetních a komunikačních technologií ve výuce většiny předmětů
-
vedení žáků k co nejvyššímu využívání informačních technologií v procesu učení a čerpání informací (v hodinách informatiky či v odpoledních hodinách ve studovnách atd.)
-
využívání individuální integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
-
na žáky mimořádně nadané a na vytvoření podmínek pro rozvoj jejich schopností
-
rozvíjení estetického cítění žáků v kroužcích uměleckého charakteru (keramika, užité výtvarné činnosti atd.)
-
kladení důrazu na rovné vzdělání pro všechny, na stejnou péči všem
-
na organizování koncertů pro žáky, rodiče a širokou veřejnost, soustředění pěveckých sborů, LVVZ
-
zvyšování zájmu o kulturní dění návštěvami vybraných představení
-
reprezentaci školy a města na různých kulturních či sportovních akcích
-
organizaci školních výletů dětí, škol v přírodě
-
využívání zájmu rodičů o dění školy, například nabídnutím vedení školních kroužků atd.
3.2 Výchovné a vzdělávací strategie CÍLE ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ 1.Umožnit žákům osvojit si správnou strategii učení a motivovat k celoživotnímu vzdělávání -
zařazovat metody výuky, které rozvíjejí zvídavost žáků využívat kladného hodnocení (hodnotit za to, co žák umí, ne za to, co mu nejde) a zpětné vazby opírat se o výsledky celoplošného testování žáků dobré výsledky musí žáky motivovat do další práce umožnit žákům práci s informačními technologiemi a prezentaci své tvorby v procesu učení využívat informace a modelové situace blízké běžnému životu vést žáky k vlastnímu úsudku, tvořivosti, iniciativě a zodpovědnosti za svou práci stanovit dílčí cíle a úkoly, které vedou k rozvoji klíčových kompetencí rozvíjet komunikační dovednosti, samostatnost, ale i týmového ducha.
2.Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problému -
žákům nepodávat hotové informace využívat co možná nejvíce příkladů z běžného života snažit se pracovat na principu – srovnání, třídění, analýzy, syntézy, zobecnění, abstrakce – ve výuce využívat všech těchto myšlenkových operací nutnost využívat mezipředmětových vztahů v rámci vzdělávacích oblastí snažit se řešit problémové situace i na základě kritického zhodnocení situace.
3.Vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci -
ve výuce využívat všechny formy komunikace – ústní, písemnou, elektronickou, výtvarnou atd. vést žáky nebát se vyjádřit svůj názor, umět i naslouchat a tolerovat názor druhých snažit se, aby byli žáci ve svých projevech věcní, srozumitelní, nedělali příliš gramatických či hovorových chyb
-
učit žáky pracovat v různorodých týmech a zastávat v nich individuální funkce.
4.Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých -
zde je důležitá spolupráce na principu škola – žák - rodič určit si pravidla chování a vzájemného soužití ve škole a následně určit opatření v případě jejich porušování v samostatné, ale i v týmové práci učit žáky umět nést odpovědnost za svou činnost vytvářet u žáků klima přátelství a demokratického chování.
5.Připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a plnili své povinnosti -
vést žáky k samostatnému rozhodování a umění nést následky i v případě negativního výsledku vést žáky také k tomu, že ani v demokracii není vše možné, ale že se musíme řídit určitými mravními a právními předpisy v případě nesouhlasu s názorem druhé strany učit žáky správné argumentaci.
6.Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, svému prostředí i k přírodě -
učit žáky kultivovanému projevu svého citové rozpoložení (ať již pozitivního nebo negativního směru) v hodinách navozovat modelové situace a učit se jejich možnému řešení vést žáky k ohleduplnosti a toleranci k jiným kulturním a etnickým hodnotám učit žáky překonávat překážky aktivně a ne čekat co se stane seznamovat žáky s možnostmi, kam se mohou obracet v případě osobních problémů.
7.Učit žáky aktivně rozvíjet a chránit své fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný žáci se budou účastnit na úpravě vhodného školního prostředí : účelnost,estetičnost, bezpečnost, funkčnost - škola zajistí vhodné hygienické podmínky školního prostředí - ve výuce se žáci naučí základům hygieny, zdravého životního stylu , správné relaxaci (jak pasivní, tak aktivní) a odpovědnosti za svůj zdravotní stav - všichni pracovníci školy důsledně kontrolují možnosti výskytu šikany, a to nejen fyzické, ale i duševní - pestrou škálou mimoškolních aktivit snižovat možnost výskytu sociálně patologických jevů - dát žákům dostatečný prostor k pitnému a stravovacímu režimu - ve výuce využívat individuální přístup k jednotlivým žákům. 8.Vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi -
-
rozvíjet u žáků negativní postoje k názorům netolerantnosti, šikany vůči lidem ve škole i společnosti vysvětlit principy demokracie a solidarity k druhým otevřeně hájit svůj názor, ovšem v mezích slušnosti umět přiznat si chybu a poučit se z ní nevyčleňovat žáky se speciálními vzdělávacími potřebami z běžného kolektivu a tím jim zjednodušovat adaptabilitu do klasického školního prostředí, což je důležité pro jejich budoucnost
-
vést žáky k ohleduplnosti ke starým a nemocným lidem.
9.Pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnostmi a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o osobním a profesním životě -
dbát na osvojení základních pracovních dovedností a správných pracovních návyků využívat poradenských služeb v oblasti výchovného poradenství (PPP, SPC, výchovný poradce, speciální pedagog apod.).
3.3 Naplňování klíčových kompetencí Smyslem a cílem výchovně-vzdělávacího procesu v základním školství je vybavit žáky klíčovými kompetencemi. Důraz klademe na úspěšnost osvojování kompetencí a ne na kvantitu osvojeného učiva. Obecně můžeme říct, že klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena ve společnosti. Osvojování klíčových kompetencí v základním vzdělávání navazuje na předškolní vzdělávání a postupně se dotváří v průběhu celého života.
Kompetence k učení - vede k rozvoji cíle : osvojování si strategie učení a motivace k celoživotnímu vzdělávání K rozvoji této kompetence vede: - během výuky kladení důrazu na čtení s porozuměním ( je důležité, aby žák věděl, co čte, a na tomto základě rozvíjel následující postupy) - důležité je pracovat s informacemi, které si žáci vyhledávají sami (z knih, internetu atd.), což rozvíjí jejich tvořivost a samostatnost - žáci jsou motivováni k účasti v soutěžích a různých olympiádách - domácí úkoly jsou především zaměřené na praktické činnosti běžného života - hodnocení je individuální a přispívá k pozitivním prožitkům. Kompetence k řešení problémů - vede k rozvoji cíle : podněcování žáků k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů K rozvoji této kompetence vede : - úlohy, které žáci řeší jsou z praxe (je třeba, aby jim rozuměli a setkávali se s nimi v běžném životě) - umění vyhledat informace, které potřebují k řešení daného problému - nalézání různých postupů a metod řešení - praktické ověřování správnosti a funkčnosti svého řešení - umění nalézt, uznat chybu a snaží se ji napravit. Kompetence komunikativní - vede k rozvoji cíle: vést žáky k všestranné a účinné komunikaci
K rozvoji této kompetence vede: - zadávání takových úloh, které svým řešením vedou k verbální, grafické a písemné komunikaci - vedení žáků k obhajování a vhodné argumentaci svého řešení - tolerantnost a umění poslouchat i názory druhých - využívání týmové práce. Kompetence sociální a personální - vede k rozvoji cíle: rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci vlastní i druhých K rozvoji této kompetence vede: - zadávání úkolů, jejichž řešení je založeno na skupinové práci (schopnost střídání si rolí ve skupině) - umění nést svou zodpovědnost za svou dílčí práci ve skupině - učit žáky negativně pohlížet na názory, které vedou k narušování dobrých vztahů v kolektivu. Kompetence občanské - vede k rozvoji cíle: připravit žáky jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňující svá práva a plnící své povinnosti K rozvoji této kompetence vede: - podílení se žáků na vnitřních pravidlech chování ve škole, které jsou zahrnuty ve školním řádu - kladení důrazu na ochranu životní prostředí a aktivní zapojení do akce Den Země - učení žáků toleranci k jiným odlišným kulturám. Kompetence pracovní - vede k rozvoji cíle: pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat získané vědomosti a dovednosti při profesní orientaci K rozvoji této kompetence vede: - možnost výběru činností z volitelných modulů či kroužků (to, co děti zajímá) - možnost konzultací s výchovným poradcem (jak dětí, tak zákonných zástupců) - vedení žáků k objektivnímu hodnocení svých dovedností (žák se nesmí podceňovat, ovšem pozor na přílišné přeceňování).
3.4 Začlenění průřezových témat Obsahová část průřezových témat je nedílnou součástí základního vzdělávání, poněvadž ukazují na aktuální problémy současného světa. Pro výuku průřezových témat nevytváříme samostatné vyučovací předměty, ale jejich obsah integrujeme do dalších předmětů. Zařazování jednotlivých tématických okruhů průřezových témat je patrné v následujících tabulkách.
Začlenění jednotlivých průřezových témat v daných ročnících a předmětech:
PRŮŘEZOVÉ TÉMA:
OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA
TEMATICKÉ OKRUHY
Realizace v ročníku - předmět
PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU
1.
2.
3.
4.
5.
6.
M/Prv Pč
M/Vv Pč/Čj Hv
M/Pč Hv
M/Prv Hv
Aj/Vv
Aj
M/Vv
Aj/Vv Prv/Čj
Tv/Hv
Tv/Aj
Tv/M Hv/Vv Prv/Pč
Čj
Aj/M Hv
Aj/Vl
Aj/M ČJ
Ovvz Aj/Tv M/Čj D/Př Z/Pč Tv M/ČJ Aj/Pč Tv Ovvz
7.
8.
9.
osobnostní rozvoj - rozvoj schopností poznávání - sebepoznání a sebepojetí
M/Prv Hv/Vv Pč M/Pč Prv
- psychohygiena
Tv/M Prv
- kreativita
M/Vv
Hv/Vv M/F Pč/Inf F/Tv Inf Ovvz Tv/Hv Vv
Hv/M Pč/Vv
N/Aj/F Tv/Hv Ovvz Tv/Aj Pč/Vv Pč/Hv Tv/Hv Ovvz HV/Pč M/F/Pč Vv/Hv Čj Vv/Hv F
Ch/Ov Hv/M Př/Pč Aj/F Pč/Tv
Hv/Aj F F/Pč Tv
Př/Tv Vv/Hv
M/Tv Vv/Hv
Vv/Hv
Vv/Hv Aj
Ov/Tv
Ov/Tv
D/Př/Z F/Hv Tv/ Ovvz
D/Hv
Aj/Tv
M/Čj Aj/Z Př/Tv
sociální rozvoj - poznávání lidí
Aj/Prv
Prv
Aj/M
- mezilidské vztahy
Tv/Aj Prv
Tv/Aj Prv
Aj/M Čj
Aj/M
TV/Aj Vl
- komunikace
Tv/Hv Vv/Čj Prv
Tv/Aj Čj
Tv/M Aj/Hv Čj
Tv/Aj Hv
M/Aj Čj/Inf
Čj
AJ/Pč Vl/Čj
Tv/Čj
M
- kooperace a kompetice
Tv/Čj Nj Ovvz Př/Tv Z Ovvz Čj/Aj Tv
F
Ov
morální rozvoj -řešení problémů a rozhodovací dovednosti
Tv
- hodnoty, postoje, praktická etika
Vv
Čj
M
Tv
M/Aj Pč Ovvz
Ovvz
Ov/Inf
Ov/Inf
Z
Aj/Př Ovvz
Aj/Př
Př/Ch Ov
VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA
PRŮŘEZOVÉ TÉMA:
Realizace v ročníku - předmět
TEMATICKÉ OKRUHY PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU
1.
2.
3.
občanská společnost a škola
Čj/Hv
M
M
občan, občanská společnost a stát
M/Hv
M/Hv Prv
Prv
formy participace občanů v politickém životě principy demokracie jako formy vlády
Hv/Vl
5.
6.
7.
8.
M/Inf Čj/Hv
Ovvz Inf
M/Nj
M/Aj Inf
M/Př Inf
Př/Hv Z
Aj/Z F/Hv
D/Ov HV
D/Ch Z/Př Hv
Ov
Čj
Ovvz D
Prv Hv
Čj/Vl
Tv/Z
Tv/Z
TEMATICKÉ OKRUHY
1.
Evropa a svět nás zajímá
Hv
objevujeme Evropu a svět
Čj
2.
3.
Hv/Čj
Hv/Čj M/Aj Pč/Tv
jsme Evropané
5.
6.
7.
8.
9.
Hv/Aj Pč/Tv Vv
Př/Vv Vl/Hv Čj/M Aj/Tv
Z/D/Př Pč/Aj
Z/Př Pč/Čj Nj/Ov
Př/Čj M/Nj
F/Z/Nj Ov/Aj
Vl/Pč Vv
Pč/Hv Z/Tv Př/D
Hv/Aj Z/Tv Př/D
Hv/Aj Z/Tv Př/D
Hv/Z Aj/Tv Př/Ov
F/Hv/D Z/Hv/ Vv/Čj Pč
Hv/Z Vv/Př
Hv/Ch Z/Vv Př/D
Hv/Ch Z/Ov Pč/Př D
Čj
MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA
TEMATICKÉ OKRUHY
Realizace v ročníku - předmět 1.
2.
kulturní diference
Aj/Hv Prv
Aj/Hv Pč/Pr v
Hv/Čj
Hv/M Vv
lidské vztahy
M/Vv Čj
Hv/Vv Čj
Hv/Pč
Hv/M Pč
etnický původ
Hv
Aj Prv
Aj
Aj/Vv Pč
multikulturita
Aj
Aj
Aj/Čj
princip soc. smíru a sol.
Tv/Z/D Tv/D/Z Ov ČJ
4.
PRŮŘEZOVÉ TÉMA:
PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU
9.
VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH Realizace v ročníku - předmět
PRŮŘEZOVÉ TÉMA:
PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU
4.
3.
Prv
4.
5.
6.
7.
8.
9.
Čj/Z/P D/Hv Z/D/Tv Čj/Tv/ Vv ř Tv/Ovvz Hv/Ovvz Hv/D Tv/Hv Hv/M Z/Aj Hv Vv/Pč Ovvz Př/Hv Ch/Hv Ovvz Čj/Př Hv Aj/Hv Z/Pč D/Čj D/Čj D/Čj M/Vv Hv Př/Aj Z/Hv Z/Hv Př/Vl Ovvz Hv Čj/Z Čj/Vv Čj/Vv Čj/Vv Vv/Pč Hv Hv Hv/Ov Ovvz Př
Ov
Ov
PRŮŘEZOVÉ TÉMA:
ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA
TEMATICKÉ OKRUHY
Realizace v ročníku - předmět
PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU ekosystémy
1. Vv/Pč Prv
základní podmínky života
lidské aktivity a problémy živ.prostředí
vztah člověka k prostředí
2.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
Př/Z/F Vv/Hv Ov
Př/Z F/Vv Ch M/Z/F Nj/Ch/ Aj Př/Vv F/Z/D M/Aj Př/Ch Vv
Př/CH Z/F Vv/Aj
Vv/Pč Aj
Pč/Prv Aj
Vv/Př Aj
Vv/Pč Aj
Př/Z D/F Vv
Pč
Prv
Pč/Př Vl
Vv/Př
Př/Z D/F Vv
M/Ov Pč/Z F/Vv
M/Vv Prv
Př/Čj
Hv/Vv Čj
Př/Z F/Vv Aj/Ov
M/Př Z/D/F Ov/Vv
Prv/Pč Vv/Tv
Hv/Pč Vv/Př Tv
M/Pč Aj/Vv Tv/Čj
Tv/Př Z/F/Hv Vv/Ov Pč/Čj
Tv/Vv Hv/Př M/Z/F Aj/Čj Pč/Ov
Čj
M/Pč Tv
3.
M/Prv Tv
PRŮŘEZOVÉ TÉMA:
MEDIÁLNÍ VÝCHOVA
TEMATICKÉ OKRUHY
Realizace v ročníku - předmět
PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU
1.
kritické čtení a vnímání mediálních sdělení interpretace vztahu mediálních sdělení a reality stavba mediálních sdělení vnímání autora mediálních sdělení fungování a vliv médií ve společnosti tvorba mediálního sdělení práce v realizačním týmu
Př/Aj Z/Nj D/Ch F/Vv TV/F/ M Ch/Vv Ov/Př Aj/Z/D Hv/Čj
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
ČJ/Hv Vv
ČJ/Hv Vv
Aj/Tv
Čj/Tv Pč
Z
Čj/F Př
Z/F
F
Ch/F Z Čj/Ch Z
Ch/M Z/Nj Z/F Pč
Čj Hv
Tv/Vv Hv/Př Z/F/Čj Hv
M/F/Z Ch/Př Vv/Nj
ČJ/Hv
Čj/M Vv
M
Čj
Čj/Vv
D Čj
Hv
Čj
Čj
Inf
Čj/Hv
Aj/Čj
Čj
Nj
Vv
Hv/Vv
Vv
Vv
Inf
F
Vv
Vv
Přínos jednotlivých průřezových témat k rozvoji osobnosti žáka OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma:
vede k porozumění sobě samému a druhým napomáhá k zvládání vlastního chování přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů ve třídě i mimo ni rozvíjí základní dovednosti dobré komunikace a k tomu příslušné vědomosti utváří a rozvíjí základní dovednosti pro spolupráci umožňuje získat základní sociální dovednosti pro řešení složitých situací (např. konfliktů) formuje studijní dovednosti podporuje dovednosti a přináší vědomosti týkající se duševní hygieny.
V oblasti postojů a hodnot průřezové téma:
pomáhá k utváření pozitivního (nezraňujícího) postoje k sobě samému a k druhým vede k uvědomování si hodnoty spolupráce a pomoci vede k uvědomování si hodnoty různosti lidí, názorů, přístupů k řešení problémů přispívá k uvědomování mravních rozměrů různých způsobů lidského chování napomáhá primární prevenci sociálně patologických jevů a škodlivých způsobů chování.
VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma: vede k aktivnímu postoji v obhajování a dodržování lidských práv a svobod vede k pochopení významu řádu, pravidel a zákonů pro fungování společnosti umožňuje participovat na rozhodnutích celku s vědomím vlastní odpovědnosti za tato rozhodnutí a s vědomím jejich důsledků rozvíjí a podporuje komunikativní, formulační, argumentační, dialogické a prezentační schopnosti a dovednosti prohlubuje empatii, schopnost aktivního naslouchání a spravedlivého posuzování vede k uvažování o problémech v širších souvislostech a ke kritickému myšlení. V oblasti postojů a hodnot průřezové téma: vede k otevřenému, aktivnímu, zainteresovanému postoji v životě vychovává k úctě k zákonu rozvíjí disciplinovanost a sebekritiku učí sebeúctě a sebedůvěře, samostatnosti a angažovanosti přispívá k utváření hodnot jako je spravedlnost, svoboda, solidarita, tolerance a odpovědnost rozvíjí a podporuje schopnost zaujetí vlastního stanoviska v pluralitě názorů
motivuje k ohleduplnosti a ochotě pomáhat zejména slabším umožňuje posuzovat a hodnotit společenské jevy, procesy, události a problémy z různých úhlů pohledu (lokální, národní, evropská, globální dimenze) vede k respektování kulturních, etnických a jiných odlišností vede k asertivnímu jednání a ke schopnosti kompromisu.
VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma: rozvíjí a integruje základní vědomosti potřebné pro porozumění sociálním a kulturním odlišnostem mezi národy prohlubuje porozumění vlivu kulturních, ideologických a sociopolitických rozdílů na vznik a řešení globálních problémů v jejich vzájemných souvislostech prohlubuje základní vědomosti nezbytné pro pochopení struktury a funkcí mezinárodních a nevládních organizací, jejich vlivu na řešení globálních i lokálních problémů v oblasti humanitární, politické, sociální, ekonomické, kulturní a dodržování lidských práv rozvíjí schopnost srovnávat projevy kultury v evropském a globálním kontextu, nacházet společné znaky a odlišnosti a hodnotit je v širších souvislostech rozšiřuje a prohlubuje dovednosti potřebné pro orientaci v evropském prostředí, seberealizaci a řešení reálných situací v otevřeném evropském prostoru prohlubuje vědomosti potřebné k pochopení souvislostí evropských kořenů a kontinuity evropského vývoje a podstaty evropského integračního procesu vede k pochopení významu společných politik a institucí Evropské unie; seznamuje s dopadem jejich činnosti na osobní i občanský život jednotlivce i s možnostmi jejich zpětného ovlivňování a využívání vede k poznání a pochopení života a díla významných Evropanů a iniciuje zájem žáků o osobnostní vzory rozvíjí schopnost racionálně uvažovat, projevovat a korigovat emocionální zaujetí v situacích motivujících k setkávání, srovnávání a hledání společných evropských perspektiv. V oblasti postojů a hodnot průřezové téma: pomáhá překonávat stereotypy a předsudky obohacuje pohledy žáka na sebe sama z hlediska otevřených životních perspektiv rozšířených o možnosti volby v evropské a mezinárodní dimenzi kultivuje postoje k Evropě jako širší vlasti a ke světu jako globálnímu prostředí života utváří pozitivní postoje k jinakosti a kulturní rozmanitosti podporuje pozitivní postoje k tradičním evropským hodnotám upevňuje osvojování vzorců chování evropského občana a smysl pro zodpovědnost.
MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma: poskytuje žákům základní znalosti o různých etnických a kulturních skupinách žijících v české a evropské společnosti rozvíjí dovednost orientovat se v pluralitní společnosti a využívat interkulturních kontaktů k obohacení sebe i druhých učí žáky komunikovat a žít ve skupině s příslušníky odlišných sociokulturních skupin, uplatňovat svá práva a respektovat práva druhých, chápat a tolerovat odlišné zájmy, názory i schopnosti druhých učí přijmout druhého jako jedince se stejnými právy, uvědomovat si, že všechny etnické skupiny a všechny kultury jsou rovnocenné a žádná není nadřazena jiné rozvíjí schopnost poznávat a tolerovat odlišnosti jiných národnostních, etnických, náboženských, sociálních skupin a spolupracovat s příslušníky odlišných sociokulturních skupin rozvíjí dovednost rozpoznat projevy rasové nesnášenlivosti a napomáhá prevenci vzniku xenofobie učí žáky uvědomovat si možné dopady svých verbálních i neverbálních projevů a připravenosti nést odpovědnost za své jednání, poskytuje znalost některých základních pojmů multikulturní terminologie: kultura, etnikum, identita, diskriminace, xenofobie, rasismus, národnost, netolerance aj. V oblasti postojů a hodnot průřezové téma: pomáhá žákům prostřednictvím informací vytvářet postoje tolerance a respektu k odlišným sociokulturním skupinám, reflektovat zázemí příslušníků ostatních sociokulturních skupin a uznávat je napomáhá žákům uvědomit si vlastní identitu, být sám sebou, reflektovat vlastní sociokulturní zázemí stimuluje, ovlivňuje a koriguje jednání a hodnotový systém žáků, učí je vnímat odlišnost jako příležitost k obohacení, nikoli jako zdroj konfliktu pomáhá uvědomovat si neslučitelnost rasové (náboženské či jiné) intolerance s principy života v demokratické společnosti vede k angažovanosti při potírání projevů intolerance, xenofobie, diskriminace a rasismu učí vnímat sebe sama jako občana, který se aktivně spolupodílí na utváření vztahu společnosti k minoritním skupinám.
ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma: rozvíjí porozumění souvislostem v biosféře, vztahům člověka a prostředí a důsledkům lidských činností na prostředí vede k uvědomování si podmínek života a možností jejich ohrožování přispívá k poznávání a chápání souvislostí mezi vývojem lidské populace a vztahy k prostředí v různých oblastech světa
umožňuje pochopení souvislostí mezi lokálními a globálními problémy a vlastní odpovědností ve vztazích k prostředí poskytuje znalosti, dovednosti a pěstuje návyky nezbytné pro každodenní žádoucí jednání občana vůči prostředí ukazuje modelové příklady jednání, která jsou žádoucí i nežádoucí z hledisek životního prostředí a udržitelného rozvoje napomáhá rozvíjení spolupráce v péči o životní prostředí na místní, regionální, evropské i mezinárodní úrovni seznamuje s principy udržitelnosti rozvoje společnosti. učí hodnotit objektivnost a závažnost informací týkajících se ekologických problémů učí komunikovat o problémech životního prostředí, vyjadřovat, racionálně obhajovat a zdůvodňovat své názory a stanoviska.
V oblasti postojů a hodnot průřezové téma: přispívá k vnímání života jako nejvyšší hodnoty vede k odpovědnosti ve vztahu k biosféře, k ochraně přírody a přírodních zdrojů vede k pochopení významu a nezbytnosti udržitelného rozvoje jako pozitivní perspektivy dalšího vývoje lidské společnosti podněcuje aktivitu, tvořivost, toleranci, vstřícnost a ohleduplnost ve vztahu k prostředí přispívá k utváření zdravého životního stylu a k vnímání estetických hodnot prostředí vede k angažovanosti v řešení problémů spojených s ochranou životního prostředí vede k vnímavému a citlivému přístupu k přírodě, přírodnímu a kulturnímu dědictví.
MEDIÁLNÍ VÝCHOVA Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma: přispívá ke schopnosti úspěšně a samostatně se zapojit do mediální komunikace umožňuje rozvíjet schopnost analytického přístupu k mediálním obsahům a kritického odstupu od nich učí využívat potenciál médií jako zdroje informací, kvalitní zábavy i naplnění volného času umožňuje pochopení cílů a strategií vybraných mediálních obsahů vede k osvojení si základních principů vzniku významných mediálních obsahů (zvl. zpravodajských) umožňuje získat představy o roli médií v klíčových společenských situacích a v demokratické společnosti vůbec (včetně právního kontextu) vytváří představu o roli médií v každodenním životě v regionu (v lokalitě) vede k rozeznávání platnosti a významu argumentů ve veřejné komunikaci rozvíjí komunikační schopnost, zvláště při veřejném vystupování a stylizaci psaného a mluveného textu přispívá k využívání vlastních schopností v týmové práci i v redakčním kolektivu přispívá ke schopnosti přizpůsobit vlastní činnost potřebám a cílům týmu.
V oblasti postojů a hodnot průřezové téma: rozvíjí citlivost vůči stereotypům v obsahu médií i způsobu zpracování mediálních sdělení
vede k uvědomování si hodnoty vlastního života (zvláště volného času) a odpovědnosti za jeho naplnění rozvíjí citlivost vůči předsudkům a zjednodušujícím soudům o společnosti (zejména o menšinách) i jednotlivci napomáhá k uvědomění si možnosti svobodného vyjádření vlastních postojů a odpovědnosti za způsob jeho formulování a prezentace.
3.5 Poskytování poradenských služeb ve škole Poradenskou činnost ve škole zajišťuje výchovný poradce, speciální pedagog, metodik prevence, vedení školy, třídní učitelé a ostatní pedagogičtí pracovníci školy. Důležitou součástí této činnosti je spolupráce se speciálně pedagogickými centry, pedagogicko-psychologickou poradnou a samozřejmě se zákonnými zástupci dětí.
Při poradenské činnosti se zaměřujeme na : -
poradenství žákům v oblasti učebních postupů, stylů a strategií poradenství zákonným zástupcům v oblasti výchovy a vzdělávání poradenství v oblasti řešení školní neúspěšnosti poradenství v oblasti sociálně patologických jevů kariérové poradenství, volbu povolání individuální integraci žáků se zdravotním postižením poskytování dalších služeb ve spolupráci s PPP, SPC, střediskem volného času a podobně.
Výchovný poradce a speciální pedagog realizují svou činnost pro rodiče a žáky v konzultační hodinách nebo dle individuální potřeby žáků a rodičů.
3.6 Péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (1) Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. (2) Zdravotním postižením: mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. (3) Zdravotním znevýhodněním : zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. (4) Sociálním znevýhodněním : a) rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy b) nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova c) postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu. (5) Speciální vzdělávací potřeby žáků zajišťuje školské poradenské zařízení.
(6) Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní, a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení. Pro žáky se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním se při přijímání ke vzdělání a při jeho ukončování stanoví vhodné podmínky odpovídající jejich potřebám. Při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. (7) Žáci se zdravotním postižením mají právo bezplatně užívat při vzdělávání speciální učebnice a speciální didaktické a kompenzační učební pomůcky poskytované školou. Žákům , kteří nemohou vnímat řeč sluchem, se zajišťuje právo na bezplatné vzdělávání pomocí nebo prostřednictvím znakové řeči. Žákům, kteří se nemohou dorozumívat mluvenou řečí, se zajišťuje právo na bezplatné vzdělávání pomocí nebo prostřednictvím náhradních způsobů dorozumívání.
(8) Vyžaduje-li to povaha zdravotního postižení, zřizují se pro žáky se zdravotním postižením školy, popřípadě se souhlasem krajského úřadu v rámci školy jednotlivé třídy, oddělení nebo studijní skupiny s upravenými vzdělávacími programy. Žáci s těžkým mentálním postižením, žáci s více vadami a žáci s autismem mají právo se vzdělávat v základní škole speciální, nejsou-li vzdělávání jinak. (9) Ředitel školy může se souhlasem krajského úřadu ve třídě nebo studijní skupině, ve které se vzdělává žák se speciálními vzdělávacími potřebami, zřídit funkci asistenta pedagoga. V případě žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním je nezbytné vyjádření školského poradenského zařízení.
Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami - žáci se specifickými poruchami učení
Žáky, u kterých se projevují příznaky některé z vývojových poruch učení, posíláme se souhlasem rodičů na vyšetření do pedagogicko-psychologické poradny. Na základě vyšetření a doporučení jsou pak tyto děti zařazovány do reedukační péče. S dětmi pracují vyškoleni pedagogičtí pracovníci a speciální pedagog školy. Každý týden probíhá jedna vyučovací hodina podpůrného výukového programu se souhlasem a za spolupráce rodičů. V případě, že pedagogickopsychologická poradna nebo speciálně pedagogické centrum diagnostikuje vývojovou poruchu učení, je na žádost zákonných zástupců dítěte vypracován individuální vzdělávací plán, podle kterého se s dítětem v průběhu školního roku pracuje. V něm uvádíme závěry a doporučení z vyšetření v PPP, na co se konkrétně v reedukaci zaměříme, pomůcky, které se budou při nápravě používat, způsob hodnocení, termín reedukační péče, jméno paní učitelky, která bude s dítětem pracovat. Při klasifikaci těchto dětí přihlížíme k vývojové poruše a hodnotíme s tolerancí. Hodina podpůrného výukového programu je na 1. stupni realizována nad rámec celkové povinné časové dotace, na 2. stupni je žákům nabízen volitelný vzdělávací obsah – seminář pro žáky
s SPU, který je realizován v rámci celkové povinné časové dotace. Na základě doporučení PPP, SPC je možné vzdělávat žáka v určitém předmětu v jiném postupném ročníku. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami - žáci zrakově a sluchově postiženi
Vzdělávání žáků zrakově a sluchově postižených bude probíhat ve třídách na 1. a 2. stupni školy formou individuální integrace. Žáci se budou vzdělávat podle zpracovaného učebního plánu běžných tříd a na základě individuálních vzdělávacích plánů. Vzdělávání žáků se speciálními potřebami - tělesně postiženi
Vzdělávání žáků tělesně postižených bude probíhat ve třídách na 1. a 2. stupni školy formou individuální integrace. Žáci se nebudou vzdělávat podle zpracovaného učebního plánu běžných tříd, ale na základě individuálních vzdělávacích plánů. Ve spolupráci a na doporučení speciálně pedagogického centra budou realizovány změny v učebním plánu týkající se činnosti žáka v tělesné výchově, omezení žáka ve výtvarné výchově, pracovních činnostech, případně v ostatních předmětech. Učitel musí žáky na přítomnost postiženého spolužáka předem připravit, stanovit pravidla chování a způsob komunikace ve třídě i mimo ni.
Vzdělávání žáků se speciálními potřebami - vzdělávání žáků s autismem
Jedná se o žáky s lehčími formami autismu (autistickými rysy ). Vzdělávání těchto žáků bude probíhat ve třídách na 1. a 2. stupni školy formou individuální integrace. Ve spolupráci a na doporučení speciálně pedagogického centra se budou žáci vzdělávat podle zpracovaného individuálního vzdělávacího plánu. Učitel musí s žáky stanovit pravidla chování a způsob komunikace ve třídě i mimo vyučování s takto postiženými dětmi. Na základě posouzení SPC o závažnosti postižení bude požadována přítomnost pedagogického asistenta, který bude pomáhat žákovi ( jednomu či více ) při přizpůsobení se školnímu prostředí, bude pomáhat učitelům při komunikaci s takovým dítětem, pomáhat při komunikaci dítěte s ostatními žáky a také při komunikaci školy s rodiči postiženého žáka. Na základě doporučení PPP, SPC je možné vzdělávat žáka v určitém předmětu v jiném postupném ročníku. Vzdělávání žáků se speciálními potřebami - vzdělávání žáků s poruchami chování
Jedná se o žáky hyperaktivní, popřípadě s edukativními problémy, kteří nerespektují některé normy společenského chování, jsou nepřizpůsobiví, impulsivní a snadno unavitelní. Vzdělávání těchto žáků bude probíhat ve třídách na 1. a 2. stupni školy formou individuální integrace. Ve spolupráci a na doporučení pedagogicko-psychologické poradny se budou žáci vzdělávat podle zpracovaného individuálního plánu. V procesu vytváření klíčových kompetencí bude nutné
klást zvýšený důraz na samostatné rozhodování, kritické myšlení, jednání bez podléhání manipulacím a výchovu k práci a ke spolupráci. Učitel musí s žáky stanovit přesná pravidla chování a způsob komunikace ve třídě i mimo vyučování s tímto žákem. Zavést systém pochval a trestů. Vzdělávání žáků se speciálními potřebami - Vzdělávání žáků s více vadami
Vzdělávání žáků s více vadami bude probíhat ve třídách na 1. a 2. stupni školy formou individuální integrace. Žáci se budou vzdělávat podle zpracovaného učebního plánu běžných tříd a na základě individuálních plánů. Ve spolupráci a na doporučení PPP nebo SPC budou realizovány změny v učebním plánu, týkající se těchto žáků. Na základě posouzení SPC nebo PPP o závažnosti postižení bude požadována přítomnost osobního, logopedického nebo pedagogického asistenta, který bude žákovi ( jednomu či více ) pomáhat při přizpůsobení se školnímu prostředí, pomáhat učitelům při komunikaci s takovýmto dítětem, pomáhat při komunikaci dítěte s ostatními žáky a také při komunikaci školy s rodiči postiženého žáka. Na základě doporučení PPP, SPC je možné vzdělávat žáka v určitém předmětu v jiném postupném ročníku. Vzdělávání žáků se speciálními potřebami - vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním
Dlouhodobým cílem musí být integrace žáků z odlišného kulturního a sociálně znevýhodňujícího prostředí. Škola bude v rámci možností pružně reagovat na jejich kulturní rozdíly, případně vypracuje pro tyto žáky individuální vzdělávací plány, které by jejich potřebám maximálně vyhovovaly. Škola je rovněž připravená otevřít pro tyto děti přípravné třídy. V případě doporučení příslušného poradenského zařízení umožnit pomoc pedagogického asistenta a zřídit třídy se sníženým počtem žáků. Vzdělávání žáků se speciálními potřebami - Vzdělávání žáků s vadami řeči
Vzdělávání žáků s logopedickými vadami bude probíhat formou speciálně vyučovacího předmětu individuální logopedické péče pouze na 1. stupni u žáků s vadami řeči s výjimkou těch, jejichž náprava přísluší klinickému logopedovi. Předmět bude vyučován nad rámec celkové povinné časové dotace nebo v rámci výuky českého jazyka, kdy do jedné vyučovací hodiny budou zařazeni 3 žáci po 15 minutových intervalech.
Těmto žákům je rovněž nabídnuta možnost navštěvovat speciální výukový seminář pod vedením speciálního pedagoga v rámci disponibilních hodin, kde se mohou od 7.ročníku seznámit i se základy jazyka německého. Náplň práce je stanovena individuálně, dle momentální potřeby žáka.
3.7 Péče o žáky mimořádně nadané a talentované Zařazení nadaných žáků do základního vzdělávání vyžaduje od učitelů náročnější přípravu na vyučování v jednotlivých předmětech. Pro tyto žáky je zapotřebí zvýšené motivace k rozšiřování základního učiva do hloubky především v těch vyučovacích předmětech, které reprezentují nadání dítěte. V rámci vyučování matematiky projevují tito žáci kvalitní koncentraci, dobrou paměť, zálibu v řešení problémových úloh a svými znalostmi přesahují stanovené požadavky. Umožňujeme jim pracovat na počítači ( vzdělávací programy ), individuálně pracovat s naučnou
literaturou
( hlavolamy, kvízy, záhady, problémové úlohy ), navštívit vyučovací hodiny ve vyšších ročnících. V dalších naučných předmětech jsou jim zadávány náročnější samostatné úkoly ( referáty k probíranému učivu, zajímavosti ze světa techniky …), jsou pověřováni vedením a řízením skupin. Žáci s hudebním nadáním jsou zařazováni do speciálních tříd od 1. ročníku. Žákům výtvarně nadaným jsou zadávány náročnější práce – volí různé techniky, jsou podporováni v mimoškolních aktivitách, navštěvují výtvarné obory při základních uměleckých školách. Žáci nadaní spíše technicky, manuálně zruční jsou směřováni k zapojení do zájmových aktivit organizovaných školou nebo základní uměleckou školou. Při samotné výuce bývají pověřováni náročnějšími částmi při plnění zadaných úkolů, jsou pověřováni vedením skupiny. Pohybově nadaní žáci jsou podporováni v rozvíjení všech pohybových aktivit, především těch, kde žák projevuje největší zájem a talent. Žáci jsou zapojováni do sportovních soutěží, ať už v rámci školy nebo mimo ni. Reprezentují školu. Usměrňujeme žáky v osobnostní výchově, vedeme je k rovnému přístupu k méně nadaným spolužákům, k toleranci, ochotě pomáhat slabším. Není výjimkou, že vyniká-li žák v jedné oblasti, v jiné je průměrný. Tito žáci jsou motivováni k účasti na soutěžích a olympiádách v předmětech, ve kterých vynikají. Rovněž mají možnost uplatnit své schopnosti a nadání v široké nabídce zájmových kroužků organizovaných naší základní školou ( chemický, výtvarný, keramický, sportovní…). Na základě doporučení PPP, SPC je možné vzdělávat žáka v určitém předmětu v jiném postupném ročníku.
4.Učební plány Učební plán pro třídy I.stupně s rozšířenou výukou hudební výchovy
Vzdělávací oblast
Celkem hodin za oblast
Český jazyk
Jazyk a jazyková komunikace
47
Matematika a její aplikace
22
Informační a komunikační technologie
1
Anglický jazyk
Člověka a jeho svět
12
Umění a kultura
12
Člověk a zdraví
Člověk a svět práce
Vyučovací předmět
10
5
5.
Celkem hodin za předmět
Z toho DČD*
7
7
38
3
3
3
3
11
2
5
4
5
4
22
2
0 2 0 0
0 2 0 0
0 2 0 0
0 0 1 2
1 0 1 2
1 6 2 4
0 0 0 0
2
3
3
3
3
14
7
1
1
1
1
1
5
0
2
2
2
2
2
10
0
1
1
1
1
1
5
0
1.
Ročník 2. 3. 4.
8
7
9
1
1
4
Matematika
Informatika
Prvouka Přírodověda Vlastivěda Hudební výchova Výtvarná výchova Tělesná výchova Pracovní činnosti
Celková povinná časová dotace Z toho disponibilní časová dotace
21 22 25 25 25 118 3
4
4
2
1
14
Čj
Aj
M
Hv Sz Celkem
1 0 2 0 0 3
1 1 0 0 0 2
0 1 0 1 0 2
1 2 2 1 1 7
* DČD - disponibilní časová dotace 1.třída – 1 hodina Hv – dělená flétna
1.třída 2.třída 3.třída 4.třída 5.třída Celkem
0 0 0 0 0 0
3 4 4 2 1 14
Učební plán pro běžné třídy I.stupně Celkem hodin za oblast
Vzdělávací oblast
Český jazyk
Jazyk a jazyková komunikace
47
Matematika a její aplikace
22
Informační a komunikační technologie
1
Anglický jazyk
Člověka a jeho svět
12
Umění a kultura
12
Člověk a zdraví
Člověk a svět práce
10
5
2.
3.
4.
5.
9
9
9
8
7
42
7
1
1
3
3
3
11
2
4
5
5
5
4
23
3
0 2 0 0
0 2 0 0
0 3 0 0
0 0 1 2
1 0 2 2
1 7 3 4
0 1 1 0
1
1
1
1
1
5
0
1
1
1
2
2
7
0
2
2
2
2
2
10
0
1
1
1
1
1
5
0
Informatika Prvouka Přírodověda Vlastivěda Hudební výchova Výtvarná výchova Tělesná výchova Pracovní činnosti
21 22 25 25 25 118
Z toho disponibilní časová dotace
3
4
4
2
1
14
DČD - disponibilní časová dotace
*Z toho DČD 1.třída 2.třída 3.třída 4.třída 5.třída Celkem
Z toho DČD*
Matematika
Celková povinná časová dotace
1.
Celkem hodin za předmět
Ročník Vyučovací předmět
Čj 2 2 2 1 0 7
Aj 1 1 0 0 0 2
M 0 1 1 1 0 3
Prv 0 0 1 0 0 1
Př 0 0 0 0 1 1
Celkem 3 4 4 2 1 14
Učební plán pro třídy II.stupně
(V závorce jsou uvedeny dotace pro třídy s RvHv.)
z toho DČD
Název předmětu Český jazyk Anglický jazyk Další cizí jazyk
Název vzdělávací oblasti
Celkem
Jazyková komunikace
34
7
Matematika
Matematika a její aplikace
16
1
4
4
4
4
16
5(4)
4(3)
1
1
1
2(1)
5(4)
Člověk a společnost
8
1
2
2
2
2
8
Člověk a zdraví
6
1
2
2
1
1
6
Člověk a příroda
26
5
2
2
2
2
8
0 2
0 2
2 2
2 1
4 7
2
2
2
2
8
1(2) 2(1)
1(2) 2(1)
1(1,5) 1(0,5)
1(2) 1
4(7,5) 6(3,5)
Informatika
Informační a komunikační technologie
Dějepis Občanská výchova 8-9.r. Občanská výchova a výchova ke zdraví 6.,7.r. Fyzika Chemie Zeměpis Přírodopis 6.,7.,9.roč. Biologie člověka a výchova ke zdraví 8.roč.
6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník Celkem 4 4 4 4 16 3 3 3 3 12 0 2 2 2 6
Člověk a zdraví
1
Hudební výchova Výtvarná výchova
Umění a kultura
10(11)
Tělesná výchova
Člověk a zdraví
8
2
2
2
2
8
Pracovní činnosti
Člověk a svět práce
3
1
0
1
1
3
Volitelné předměty Celkem
Název volitelného předmětu Seminář z ČJ a M Přírodovědný seminář Společensko-vědní seminář Užité výtvarné činnosti Praktické činnosti Sborový zpěv Speciálně výukový seminář
0(1)
5
5
2
1
1
1
5
122
24
30
30
31
31
122
Volitelné předměty II.stupeň 6.ročník 7.ročník 1 0 0 0 0 1 0 0 1 0 2 1 1-2 1
8.ročník 0 0 0 1 0 1 1
9.ročník 0 1 0 0 0 1 1
6.Pravidla pro hodnocení žáků 1. Zásady hodnocení Při hodnocení průběžné i celkové klasifikace pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. Při celkové klasifikaci přihlíží vyučující k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Žák musí být z předmětu vyzkoušen ústně, nebo písemně alespoň 3x za pololetí, u předmětů s jednohodinovou dotací nejméně 2x za pololetí. Výsledky jsou zaznamenávány do žákovských knížek(u žáků 1. - 2. ročníku do deníčku) a u žáků 3. - 9. ročníku taktéž do internetové žákovské knížky. 2. Předávání informací o prospěchu a chování žáků rodičům Informace jsou předávány : - na třídních schůzkách učitelů s rodiči - prostřednictvím ŽK, u žáků 1. a 2. ročníku prostřednictvím deníčku - prostřednictvím vysvědčení (pololetní a závěrečné) - kázeňská opatření do 1 týdne po projednání v PR (první, druhé, třetí, čtvrté čtvrtletí) Písemnou informaci rodičům o neprospěchu (neklasifikaci) syna (dcery) s uvedením data konání dodatečné nebo opravné zkoušky předá třídní učitel osobně do dvou dnů od konání pedagogické klasifikační porady. V případě zhoršení prospěchu, závažného kázeňského přestupku, informuje třídní učitel neprodleně rodiče (zákonné zástupce). Rodičům, kteří se třídní schůzky nezúčastní, předá písemnou informaci individuálně. 3. Klasifikace žáka 1. Žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech školního vzdělávacího programu příslušného ročníku. 2. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušný předmět. 3. V předmětu, ve kterém vyučuje více vyučujících, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. Nedojde-li k dohodě, stanoví se výsledný klasifikační stupeň rozhodnutím ředitele školy. 4. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. 5. Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce objektivně,nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu. 6. Třídní učitelé a vedení školy budou informováni o stavu klasifikace ve třídě vždy na pedagogické radě. Při závažných problémech a zhoršení prospěchu ve třídě, informuje vyučující učitel okamžitě třídního učitele a vedení školy. 7. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednávají při pedagogických radách. V případě nutnosti projednává také poradenské centrum školy. 8. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, zapíší učitelé příslušných předmětů výsledky celkové klasifikace do katalogových listů, nejpozději však 24 hodin před konáním pedagogické rady a připraví návrhy na opravné zkoušky a klasifikaci v náhradním termínu. 4. Celkové hodnocení žáka 1. Celkový prospěch žáka zahrnuje výsledky klasifikace z povinných předmětů, povinně volitelných předmětů a chování, nezahrnuje klasifikaci nepovinných předmětů. Stupeň celkového prospěchu se uvádí na vysvědčení. Při dílčí klasifikaci lze používat motivační znaménka +, -, * a v prvním až pátém ročníku lze také používat při hodnocení razítka, samolepky apod. ( jako podporu aktivity žáků).
2. Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen "klasifikace"), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské
rady. Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. 3. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; jeli vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu. V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka stanovených podle § 30 odst. 2. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval. Ředitel školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník. 4. Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku. 5. Ředitel školy může žákovi, který po splnění povinné školní docházky nezískal základní vzdělání, povolit po posouzení důvodů uvedených v žádosti jeho zákonného zástupce a na základě dosavadních výsledků vzdělávání žáka pokračování v základním vzdělávání, nejdéle však do konce školního roku, v němž žák dosáhne osmnáctého roku věku. 5. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků Kromě forem hodnocení žáků ze strany pedagogických pracovníků musí mít žáci možnost používat také formy sebehodnocení (autoevaluace). -
jedna z možností jsou srovnávací testy SCIO(CERMAT), dále také využívání softwarových produktů, které umožňují bez jakéhokoliv zásahu pedagoga ověřit stupeň dosažených znalostí a dovedností
Při sebehodnocení se žák snaží vystihnout: -
co se mu daří co mu ještě nejde jak bude pokračovat dál
Žáci musí být vedeni k tomu, aby byli schopni posoudit úroveň těchto kompetencí: -
schopnost výběru nepodstatných částí
-
schopnost orientace v daném problému
-
schopnost přímé aplikace získaných kompetencí v praxi
-
schopnost využívání mezipředmětových vztahů
-
schopnost prezentace svých znalostí ve formě písemné úvahy, zamyšlení apod.
-
schopnost prosazení se v třídním kolektivu
-
schopnost aplikovat etické principy v praxi
-
schopnost pochopení rovnováhy práv a povinností
Kritéria pro sebehodnocení žáka a) b) c) d)
neumím umím s pomocí umím částečně umím
ada) Neumím - nevím si rady - stále chybuji - neznám postup, apod. adb) Umím s pomocí – s pomocí dalších členů skupiny (kamaráda, názorné pomůcky, učebnice apod.), problém vyřeším. adc) Umím částečně – dokážu pracovat samostatně, ne zcela správně, mám ještě mezery. add) Umím – učivo zvládám, dobře se orientuji, dokážu vědomosti a dovednosti správně použít.
6. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného působení Stupeň 1 (výborný) Žák je v činnostech velice aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný, využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky. Má zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost. Stupeň 3 (dobrý) Žák je v činnostech méně aktivní, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Stupeň 4 (dostatečný)
Žák je v činnostech málo aktivní i tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malý zájem a snahu. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci. Pozn.: V mladším školním věku je třeba brát zřetel na neurofyziologický a psychomotorický vývoj dítěte (dozrávání nervových drah ruky je mezi 9. a 10. rokem věku dítěte).
7. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření a praktických činností Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice, zákonitosti uceleně, přesně a plně chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů i zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něj projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný, výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a produktivně nebo s menšími podněty učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů i zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně, nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Stupeň 3 (dobrý) Žák má nepodstatné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a praktických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojovaných poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a praktických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.
Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a praktické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele.
8. Klasifikace žáků se specifickými vývojovými poruchami V případě zjištění PPP nebo SPC vývojové poruchy u žáka, dojde k vypracování individuálního vzdělávacího plánu, který bude respektovat závěry a nápravná opatření poradenského zařízení. Vyučující je povinen řídit se těmito opatřeními. Učitel klade důraz na ten druh projevu žáka (písemný nebo ústní), ve kterém má předpoklady podat lepší výkon. Při klasifikaci nevychází učitel z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. To neznamená, že žák s vývojovou poruchou nesmí psát písemné práce. Zákonní zástupci žáků s vývojovou poruchou, diagnostikovanou odborným pracovištěm, mohou požádat o slovní hodnocení. Po schválení žádosti rodičů je žák hodnocen slovně. Slovně je žák hodnocen pouze v těch vyučovacích předmětech, kde se jeho porucha může projevit nejvýrazněji. V ostatních předmětech je žák klasifikován podle stupnice. Pozn.: U jiných postižení než SPU (tělesná apod.) musí učitel při hodnocení vycházet ze zpráv SPC a individuálně přistupovat k těmto žákům. - specifické vývojové poruchy Jsou dvě hlavní skupiny těchto poruch: 1. Specifické vývojové poruchy učení, které se projevují: a) b) c) d) e) f) g)
ve čtení (dyslexie), v psaní (dysgrafie), v pravopise (dysortografie), v počítání (dyskalkulie), ve vývoji motoriky (dyspraxie), ve vývoji řeči a jazyka (vývojová dystázie, artikulační neobratnost a specifická asimilace), některé další vzácněji se vyskytující poruchy.
2. Specifické vývojové poruchy chování (porucha školní přizpůsobivosti, dříve percepčně motorická porucha vzniklá na bázi lehké mozkové dysfunkce). a) hyperaktivita - nadměrný neklid, impulsívnost, nedostatek sebekontroly, b) hypoaktivita - nápadná utlumenost, zdlouhavost reakcí, zpomalení psychomotorického tempa, těžkopádnost.
Z uvedených důvodů dochází u těchto dětí k častějšímu porušování pravidel školního řádu. Obtíže plynoucí z prvotního oslabení centrálního nervového systému nelze posuzovat jako prostou nekázeň nebo nevychovanost. Dítě trpící vývojovou poruchou chování dokáže rozlišit správné a nesprávné, ale pod tlakem obtíží není schopno vždy správnému vzoru chování vyhovět. Vzhledem k tomu, že porucha je pedagogicky ovlivnitelná jen částečně, je třeba k této skutečnosti přihlížet jak při průběžném, tak i celkovém hodnocení chování. Je žádoucí brát ohled na ty projevy, které vyplývají z poruchy. - postup při hodnocení a klasifikaci Je nutné nezaměňovat nebo neztotožňovat pojmy - hodnocení a klasifikace. Klasifikace je jednou z forem hodnocení, která převádí hodnocení na kvantifikující stupeň, umožňující snadnější srovnání výkonů. Vyžaduje se, aby i klasifikace byla provázena hodnocením, tj. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat, jak dále prohlubovat úspěšnost apod.
Jestliže se v některých případech doporučuje žáka neklasifikovat, pak to neznamená, že by mělo být současně omezeno jeho hodnocení. Zejména u těchto žáků, kteří nejsou klasifikováni, je na místě hodnotit co nejčastěji a mít na zřeteli motivační a diagnostickou funkci hodnocení i jeho funkci regulativní. Smyslem hodnocení je objektivně posoudit jednotlivé složky školního výkonu dítěte tak, aby nepřevládalo negativní hodnocení vyvolané poruchou. Žáci nemají být v určitých případech klasifikováni, ale slovně hodnoceni z předmětů, které se vztahují k vývojové poruše. Vývojová porucha se však obvykle neprojevuje pouze v jediném předmětu, ale v určité míře postihuje i další předměty. Např. dítě trpící dyslexií má sice největší potíže ve čtení, tedy zejména v mateřském jazyce, současně se však porucha projeví všude tam, kde je výkon závislý na rychlosti a kvalitě čtení. Je třeba od počátku roku vytvářet takové situace, ve kterých se dítě s poruchou vyvaruje permanentních selhání a zažije úspěchy ve školní práci. Ostatním dětem je možno taktně sdělit příčiny některých neúspěchů u dítěte s poruchou. Při diagnóze vývojové poruchy je třeba rovněž v rámci komplexní péče o žáka zintenzivnit pedagogická opatření, jako např. reedukační hodiny. - zjišťování vědomostí a dovedností žáka Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to možné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům. Smyslen hodnocení je objektivně posoudit jednotlivé složky školního výkonu dítěte. Na přetrvávající specifické vývojové poruchy žáka je nezbytné brát zřetel i ve vyšších ročnících základní školy v tom smyslu, že těžiště klasifikace v předmětech by mělo být především v ústním zkoušení a neměla by se přikládat stejná výkonová hodnota projevu závislému na čtení a psaní, tj. písemným pracím.
9. Stupně hodnocení a klasifikace - prospěch žáka v jednotlivých předmětech je klasifikován těmito stupni: 1- výborný 2- chvalitebný 3- dobrý 4- dostatečný 5- nedostatečný Pro předměty povinné, povinně volitelné
- chování žáka je klasifikováno těmito stupni 1 – velmi dobré 2 – uspokojivé 3 – neuspokojivé Stupeň 1 – velmi dobré Žák uvědoměle dodržuje a aktivně prosazuje ustanovení školního řádu, zásady a pravidla občanského soužití. Žák aktivně přispívá k utváření pracovních podmínek pro vyučování. Ojediněle se může dopustit méně závažných přestupků proti ustanovení školního řádu. Stupeň 2 – uspokojivé Žák se dopustil závažného přestupku proti školnímu řádu nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků proti ustanovením školního řádu. Neomluvená absence od 7 do 30 hodin. Přechovávání omamných a toxických látek ve škole. Slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy či spolužákům. Stupeň 3 – neuspokojivé Chování žáka je v rozporu se školním řádem a zásadami občanského soužití. Dopouští se takových závažných provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova ostatních žáků. Za nabízení či prodej omamných a toxických látek
a šikanu. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy či spolužákům. Neomluvená absence nad 30 hodin. - dále lze uložit tato výchovná opatření: Napomenutí třídního učitele (NTU) Stálé zapomínání učebních pomůcek. Drobné prohřešky proti školnímu řádu. Důtka třídního učitele (DTU) Neomluvená absence – 0-2 hodiny. Nevhodné chování vůči spolužákům a zaměstnancům školy. Nevyprovokované napadení spolužáka. Závažnější prohřešky proti školnímu řádu. Za opakované prohřešky, za které mu bylo již uděleno NTU v minulém čtvrtletí. Důtka ředitele školy (DŘŠ) Nevhodné chování vůči zaměstnancům a vulgární chování vůči žákům. Neomluvená absence 3-6 hodin a úmyslné poškozování majetku školy. DŘŠ je nutno vždy projednat v pedagogické radě. V pedagogické radě je nutno rovněž projednat výchovná opatření (NTU, DTU), jedná-li se o postih za neomluvené hodiny, je třeba posoudit všechny okolnosti, které k neomluvené absenci vedly. V případě, že neomluvená absence vznikla vinou zákonných zástupců, přistupuje pedagogická rada k potrestání žáka velmi obezřetně a citlivě.
Pochvala třídního učitele (PTU) Za kladné aktivity pro třídu, stálé dobré výsledky ve výuce, úspěšnou reprezentaci třídy a školy v městských kolech soutěží a akcích města. Pochvala ředitele školy (PŘŠ) Za reprezentaci školy a města v okresních a vyšších kolech soutěží, prokázání výjimečných kladných osobních vlastností a schopností (záchrana života aj.). NTU, DTU, DŘŠ, PTU a PŘŠ se zaznamenávají do katalogového listu žáka. Pochvalu ŘŠ zapisuje TU na vysvědčení žáka.
10. Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany ČR a plní v ČR povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalostí českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka.
11. Celkový prospěch - celkový prospěch žáka je hodnocen v 1.-9. ročníku těmito stupni: a) prospěl s vyznamenáním b) prospěl c) neprospěl ada) Prospěl s vyznamenáním – není v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupně horším, než chvalitebný, průměr povinných předmětů nemá horší, než 1,5 a jeho chování je velmi dobré.
adb) Prospěl – není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný. adc) Neprospěl – je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný. U celkového prospěchu žáků s kombinovaným nebo ústním hodnocením musí být slovní formulace upravena tak, aby bylo jasné, zda se jedná o stupeň 1,2,3,4 nebo 5.
7. Standardy pro základní vzdělávání Standardy jsou tvořeny indikátory, které konkretizují očekávané výstupy.
ANGLICKÝ JAZYK 1.stupeň (5.ročník) -
Receptivní řečové dovednosti – čtení s porozuměním V jednoduchých textech vyhledá požadované informace Rozumí krátkým pokynům v učebnici Rozumí známým slovům a základním větám, které se vztahují k rodině, škole, volnému času a dalším známým tématům, v projevu, který je pronášen pomalu a zřetelně Rozumí jednoduchým číselným údajům V jednoduchých textech s vizuální oporou porozumí hlavní myšlence Vyhledá informace k jednoduchému tématu v časopise nebo na webové stránce a tyto informace využije Rozumí obsahu a smyslu ústních sdělení a otázek, které se vztahují k rodině, škole, volnému času a dalším známým tématům, v projevu, který je pronášen pomalu a zřetelně V jednoduchých textech vyhledá požadované informace Vytvoří odpověď na otázku týkající se textu Napíše blahopřání, pohlednici nebo krátký neformální dopis kamarádovi Sestaví gramaticky a formálně správně jednoduchou odpověď na sdělení Vyplní osobní údaje ve formuláři Písemně převypráví jednoduchý obsah textu s pomocí obrázku nebo osnovy Shrne písemně jednoduchý obsah krátké slyšené konverzace Svými slovy vyjádří smysl textu.
2.stupeň (9.ročník) -
Rozumí obsahu krátkých jednoduchých textů a s využitím vizuální opory obsahu jednoduchých neadaptovaných textů. V jednoduchých textech vyhledá známé výrazy, fráze a odpovědi na otázky.- Pracuje s autentickými materiály pro vyhledávání a zpracování nových informací, např. s internetem, encyklopedií. Rozumí zřetelně vyslovovanému vyprávění a konverzaci o běžných tématech. Rozumí důležitým informacím v krátkých a jednoduchých nahrávkách. Rozlišuje formální a neformální promluvu či rozhovor. V jednoduchých textech rozumí významu klíčových slov. - Napíše e-mail související s tématy, která mu jsou blízká, jako kamarádi, rodina, koníčky, škola, prázdniny. Na základě výchozího textu napíše několik vět o sobě. Písemně reaguje na krátké sdělení obsahující otázky. Písemně shrne hlavní myšlenky jednoduchého a krátkého textu nebo konverzace. Vyžádá písemně informaci/informace týkající se známých témat.
-
Písemně sestaví zdvořilou žádost.
MATEMATIKA 1.stupeň (5.ročník) -
žák zpaměti sčítá a odčítá čísla do sta, násobí a dělí v oboru malé násobilky žák využívá komutativnost sčítání a násobení při řešení úlohy a při provádění zkoušky výpočtu žák využívá asociativnost sčítání a násobení při řešení úloh s užitím závorek žák využívá výhodného sdružování čísel při sčítání několika sčítanců bez závorek žák správně sepíše čísla pod sebe (dle číselných řádů) při sčítání, odčítání, násobení a dělení přirozených čísel žák aplikuje při písemném výpočtu znalost přechodu mezi číselnými řády žák využívá znalosti malé násobilky při písemném násobení a dělení nejvýše dvojciferným číslem žák provádí písemné početní operace včetně kontroly výsledku žák dodržuje pravidla pro pořadí operací v oboru přirozených čísel žák přečte a zapíše číslo (do milionů) s užitím znalosti číselných řádů desítkové soustavy - žák využívá rozvinutého zápisu čísla (do milionů) v desítkové soustavě žák porovnává čísla do milionů žák zaokrouhluje čísla do milionů s použitím znaku pro zaokrouhlování žák užívá polohové vztahy („hned před“, „hned za“) v oboru přirozených čísel žák se orientuje na číselné ose a jejích úsecích žák provádí číselný odhad a kontrolu výsledku žák porozumí textu úlohy (rozlišuje informace důležité pro řešení úlohy) žák přiřadí úloze správné matematické vyjádření s využitím osvojených početních operací žák zformuluje odpověď k získanému výsledku žák přiřadí k zadanému jednoduchému matematickému vyjádření smysluplnou slovní úlohu (situaci ze života) žák tvoří slovní úlohu k matematickému vyjádření žák provádí a zapisuje jednoduchá pozorování (měření teploty, průjezd aut za daný časový limit apod.) žák vybírá a porovnává ze zadání úlohy data podle daného kritéria žák posuzuje reálnost vyhledaných údajů žák doplní údaje do připravené tabulky nebo diagramu žák vytvoří na základě jednoduchého textu tabulku, sloupcový diagram žák vyhledá v tabulce nebo diagramu požadovaná data a porozumí vztahům mezi nimi (nejmenší, největší hodnota apod.) žák používá údaje z různých typů diagramů (sloupcový a kruhový diagram bez použití %) žák používá jednoduchých převodů jednotek času při práci s daty v jízdních řádech žák rozezná základní rovinné útvary (čtverec, obdélník, trojúhelník a kružnice) žák využívá k popisu rovinného útvaru počty vrcholů a stran, rovnoběžnost a kolmost stran -žák charakterizuje základní rovinné útvary a k zadanému popisu přiřadí název základního rovinného útvaru žák využívá základní pojmy a značky užívané v rovinné geometrii (čáry: křivá, lomená, přímá; bod, úsečka, polopřímka, přímka, průsečík, rovnoběžky, kolmice) žák využije znalosti základních rovinných útvarů k popisu a modelování jednoduchých těles (krychle, kvádr, válec) žák narýsuje kružnici s daným poloměrem žák narýsuje trojúhelník nebo trojúhelník se třemi zadanými délkami stran žák narýsuje čtverec a obdélník s užitím konstrukce rovnoběžek a kolmic žák dodržuje zásady rýsování žák rozlišuje obvod a obsah rovinného útvaru
-
žák s pomocí čtvercové sítě nebo měřením určí obvod rovinného útvaru (trojúhelníku, čtyřúhelníku, mnohoúhelníku) žák porovnává obvody rovinných útvarů žák graficky sčítá, odčítá a porovnává úsečky žák určí délku lomené čáry graficky i měřením žák převádí jednotky délky (mm, cm, dm, m, km) žák vyhledá dvojice kolmic a rovnoběžek v rovině žák načrtne kolmici a rovnoběžku ve čtvercové síti žák narýsuje k zadané přímce rovnoběžku a kolmici vedoucí daným bodem pomocí trojúhelníku s ryskou žák určí pomocí čtvercové sítě obsah rovinného útvaru, který lze složit ze čtverců, obdélníků a trojúhelníků žák porovnává pomocí čtvercové sítě obsahy rovinných útvarů žák používá základní jednotky obsahu (cm2, m2, km2) bez vzájemného převádění žák pozná osově souměrné útvary (i v reálném životě) žák určí překládáním papíru osu souměrnosti útvaru žák vytvoří ve čtvercové síti osově souměrný útvar podle osy v lince mřížky žák vyhledá v textu úlohy potřebné údaje a vztahy žák volí vhodné postupy pro řešení úlohy žák vyhodnotí výsledek úlohy
2.stupeň (9.ročník) -
žák provádí základní početní operace se zlomky a desetinnými čísly žák dodržuje pravidla pro pořadí početních operací v oboru celých a racionálních čísel, využívá vlastností operací sčítání a násobení (komutativnost, asociativnost, distributivnost) při úpravě výrazů žák vyznačí na číselné ose racionální číslo a číslo k němu opačné žák užívá znalosti druhých mocnin celých čísel od 1 do 20 (i ke stanovení odpovídajících druhých odmocnin) žák určí rozvinutý zápis přirozeného čísla v desítkové soustavě žák provádí základní úpravy zlomků (rozšiřuje a krátí zlomek, zjednoduší složený zlomek, vyjádří zlomek v základním tvaru, určí převrácené číslo, počítá se smíšenými čísly) žák určí absolutní hodnotu celého čísla a využívá její geometrickou interpretaci žák zaokrouhluje čísla s danou přesností žák využívá pro kontrolu výsledku odhad žák účelně a efektivně využívá kalkulátor žák rozlišuje pojmy prvočíslo a číslo složené; společný dělitel a společný násobek (určí je pro skupinu dvou nebo tří přirozených čísel) žák najde nejmenší společný násobek a největšího společného dělitele dvou přirozených čísel žák využívá kritéria dělitelnosti (2, 3, 4, 5, 9, 10, 25, 50, 100) žák řeší slovní úlohu s využitím dělitelnosti žák vytvoří slovní úlohu na využití dělitelnosti žák užívá různé způsoby kvantitativního vyjádření vztahu celek – část: přirozeným číslem, poměrem, zlomkem, desetinným číslem, procentem žák navzájem převádí různá vyjádření vztahu celek – část žák využívá daný poměr (včetně postupného poměru) v reálných situacích žák stanoví poměr ze zadaných údajů žák využívá měřítko mapy, plánu k výpočtu žák umí odvodit měřítko mapy, plánu ze zadaných údajů žák používá při řešení úloh úměru a trojčlenku žák řeší modelováním situace vyjádřené poměrem žák vyhledá v textu údaje a vztahy potřebné k výpočtu žák určí počet procent, je-li dána procentová část a základ žák určí procentovou část, je-li dán procentový počet a základ žák určí základ, je-li dán procentový počet a procentová část
-
žák používá procentového počtu při řešení úloh z jednoduchého úrokování žák ověří správnost výsledku aplikační úlohy na procenta žák řeší zadané slovní úlohy pomocí proměnných žák tvoří smysluplné slovní úlohy, které lze řešit užitím proměnných žák využívá při úpravě výrazů sčítání, odčítání a násobení mnohočlenů (výsledný mnohočlen je nejvýše druhého stupně) žák vypočte hodnotu výrazu pro dané hodnoty proměnných žák využívá při úpravě výrazů vytýkání a vzorců (a + b)2, (a – b)2, a2 – b2 žák sestaví číselný výraz podle slovního zadání žák sestaví rovnici nebo soustavu dvou rovnic o dvou neznámých ze zadaných údajů žák vyřeší rovnici nebo soustavu dvou rovnic o dvou neznámých pomocí ekvivalentních úprav žák provádí zkoušku rovnice nebo soustavy dvou rovnic o dvou neznámých žák ověří správnost řešení slovní úlohy žák přiřadí k rovnici odpovídající slovní úlohu žák rozhodne, zda rovnice nebo soustava rovnic má řešení a ověří, zda řešení patří do zadaného číselného oboru žák vytvoří matematický model konkrétní situace v oboru celých a racionálních čísel žák využívá při řešení konkrétních situací matematický aparát v oboru celých a racionálních čísel žák vyhodnotí výsledek řešení úlohy žák vyhledá potřebné údaje v tabulce, diagramu a grafu žák vyhledá a vyjádří vztahy mezi uvedenými údaji v tabulce, diagramu a grafu (četnost, aritmetický průměr, nejmenší a největší hodnota) žák zpracuje, porovná, vyhodnotí, uspořádá, doplní uvedené údaje podle zadání úlohy žák pracuje s intervaly a časovou osou žák převádí údaje z textu do tabulky, diagramu a grafu a naopak žák převádí údaje mezi tabulkou, diagramem a grafem žák samostatně vyhledává data v literatuře, denním tisku a na internetu a kriticky hodnotí jejich reálnost žák porovná kvantitativní vztahy mezi soubory dat zadaných tabulkami, grafy a diagramy žák interpretuje výsledky získané porovnáváním souborů dat žák vytvoří tabulku, graf a rovnici pro přímou a nepřímou úměrnost na základě textu úlohy žák určí přímou a nepřímou úměrnost z textu úlohy, z tabulky, z grafu a z rovnice žák využívá při řešení úloh přímou a nepřímou úměrnost žák pozná funkční závislost z textu úlohy, z tabulky, z grafu a z rovnice žák vytvoří graf pro funkční závislost danou tabulkou či rovnicí žák přiřadí funkční vztah vyjádřený tabulkou k příslušnému grafu a naopak žák přiřadí lineární funkci vyjádřenou rovnicí k příslušnému grafu nebo tabulce a naopak žák vyčte z grafu význačné hodnoty na základě porozumění vzájemným vztahům mezi proměnnými žák odhalí funkční vztahy v textu úlohy žák řeší úlohu s využitím funkčních vztahů žák vyjádří výsledek řešení úlohy v kontextu reálné situace žák využívá při analýze praktické úlohy náčrtky, schémata, modely žák využívá polohové a metrické vlastnosti (Pythagorova věta, trojúhelníková nerovnost, vzájemná poloha bodů a přímek v rovině, vzdálenost bodu od přímky) k řešení geometrických úloh žák řeší geometrické úlohy početně žák využívá matematickou symboliku žák pozná základní rovinné útvary: přímka, polopřímka, úsečka, úhel, trojúhelník, čtyřúhelník, pravidelné mnohoúhelníky, kružnice, kruh žák rozliší typy úhlů (ostrý, tupý, pravý, přímý), dvojice úhlů (souhlasné, střídavé, vedlejší, vrcholové), typy trojúhelníků a čtyřúhelníků žák využívá vlastností základních rovinných útvarů (vlastností úhlopříček, velikost úhlů, souměrnost)
-
-
žák sčítá a odčítá úhly, určí násobek úhlu (s využitím převodu stupňů a minut) žák využívá při výpočtech vlastností dvojic úhlů (střídavých, souhlasných, vedlejších, vrcholových) a součtu úhlů v trojúhelníku žák určuje velikost úhlu pomocí úhloměru žák odhaduje obsah i obvod útvarů pomocí čtvercové sítě žák určí výpočtem obsah (v jednodušších případech) trojúhelníku, čtverce, obdélníku, rovnoběžníku, lichoběžníku, kruhu žák určí výpočtem obvod trojúhelníku, čtverce, obdélníku, rovnoběžníku, lichoběžníku, kruhu žák používá a převádí jednotky délky žák používá a převádí jednotky obsahu žák pojmenuje základní množiny všech bodů dané vlastnosti (osa úhlu, osa rovinného pásu, osa úsečky, kružnice, Thaletova kružnice) žák využívá množiny všech bodů dané vlastnosti při řešení úloh žák převede slovní zadání do grafické podoby (náčrtku) žák popíše jednotlivé kroky konstrukce a rovinný útvar sestrojí žák určí počet řešení konstrukční úlohy žák ověří, zda výsledný útvar odpovídá zadání žák využívá při výpočtech věty o shodnosti trojúhelníků žák využívá při výpočtech věty o podobnosti trojúhelníků žák určí poměr podobnosti z rozměrů útvarů a naopak žák rozhodne, zda je útvar osově souměrný žák určí osy souměrnosti rovinného útvaru žák rozhodne, zda je útvar středově souměrný žák určí střed souměrnosti žák načrtne a sestrojí obraz rovinného útvaru ve středové a osové souměrnosti žák rozpozná mnohostěny (krychle, kvádr, kolmý hranol, jehlan) a rotační tělesa (válec, kužel, koule) žák používá pojmy podstava, hrana, stěna, vrchol, tělesová a stěnová úhlopříčka žák využívá při řešení úloh metrické a polohové vlastnosti v mnohostěnech a rotačních tělesech žák pracuje s půdorysem a nárysem mnohostěnů a rotačních těles žák odhaduje a vypočítá povrch mnohostěnů a rotačních těles žák odhaduje a vypočítá objem mnohostěnů a rotačních těles žák používá a převádí jednotky objemu žák objasní pojmy síť tělesa, plášť, podstava žák rozpozná sítě základních těles (krychle, kvádr, kolmý hranol, jehlan, válec, kužel) žák načrtne a sestrojí sítě základních těles Žák rozpozná z jakých základních těles je zobrazené těleso složeno
-
Žák načrtne a sestrojí obraz jednoduchých těles ve volném rovnoběžném promítání
-
žák vyhledá v textu úlohy potřebné údaje a vztahy žák volí vhodné matematické postupy pro řešení úlohy žák vyhodnotí výsledek úlohy žák provede rozbor úlohy a vyhledá v textu úlohy potřebné údaje a vztahy žák zvolí vhodný postup řešení žák provede diskusi o počtu řešení daného problému a kontrolu reálnosti výsledku žák zformuluje odpověď na zadaný problém žák určí reálnou podobu trojrozměrného útvaru z jeho obrazu v rovině žák popíše základní vlastnosti trojrozměrného útvaru podle jeho obrazu v rovině žák využívá získané poznatky a dovednosti při řešení úloh z běžného života
-
ČESKÝ JAZYK A LITERATURA 1.stupeň (5.ročník) -
Žák vybere z nabídky vhodný nadpis Žák posoudí na základě přečteného textu pravdivost / nepravdivost tvrzeni
-
Žák posoudí, zda daná informace vyplývá / nevyplývá z textu Žák vyhledá v textu odpověď na zadanou otázku
-
Žák vystihne hlavní myšlenku textu
-
Žák vybere z nabídky slov slova klíčová vztahující se k zadanému textu Žák rozhodne, které informace v textu jsou nepodstatné pro smysl (vyznění) textu Žák vypíše požadovanou informaci z textu
-
Žák utřídí přečtené informace, vybere podstatná fakta
-
Žák sestaví jednoduchý slohový útvar (adresa, zpráva, vzkaz, oznámení, pozvánka)
-
Žák posoudí, zda náležitosti daného slohového útvaru jsou úplné, či zda něco chybí
-
Žák sestaví z vět (či krátkých odstavců) na základě časové a příčinné souvislosti příběh, sdělení
-
Žák vybere z nabídky větu, která je vhodná jako závěr k dané ukázce
- Žák vyslechne sdělení a reprodukuje / napíše jeho obsah /smysl - Žák vyslechne vzkaz a reprodukuje ho další osobě - Žák na základě zadaných informací vede dialog, telefonický hovor (s kamarádem, dospělým), zanechá vzkaz na záznamníku - Žák posoudí, zda v uvedené ukázce dialogu, telefonického rozhovoru nebo vzkazu na záznamníku něco chybí nebo zda je úplná - Žák změní dialog na vzkaz apod. - Žák vybere z předložených ukázek tu, která výrazně ovlivňuje rozhodování člověka
-
Žák vybere z nabídky možností, čeho chtěla reklama dosáhnout
-
Žák na základě zadání předvede s náležitou intonací, přízvukem a tempem řeči různá sdělení oznámení, příkaz, prosbu, omluvu – a respektuje při tom rozdílného adresáta Žák se vhodně představí ostatním dětem, dospělému Žák rozliší ve slyšené ukázce spisovnou a nespisovnou výslovnost (sme, dyž vo tom apod.) Žák při veřejné komunikační situaci využívá spisovnou výslovnost Žák píše správně po stránce obsahové i formální vyprávění Žák sestaví popis předmětu (zvířete/osoby) a popis pracovního postupu Žák napíše soukromý dopis se všemi náležitostmi
-
-
-
Žák v ukázce dopisu doplní, co chybí Žák v ukázce dopisu doplní, co chybí Žák k zadanému textu přiměřené délky vytvoří jeho osnovu (nejméně o třech bodech) Žák zařadí do přečtené ukázky vyprávění nabízený text na vhodné místo Žák vybere z nabídky slovo, které má významem nejblíže k zadanému slovu Žák nahradí v textu slovo slovem významem protikladným, významem stejným nebo podobným, citově zabarveným, nespisovné slovo slovem spisovným Žák vyhledá v textu slovo vícevýznamové, vysvětlí jeho další významy Žák rozhodne, zda dvojice slov splňuje požadovanou podmínku (pro opozita) Žák určí kořen slova, část příponovou, předponovou Žák rozliší, v kterých případech se jedná o slova příbuzná a v kterých o tvary téhož slova Žák rozliší, která slova jsou příbuzná se zadaným slovem a která ne Žák k danému slovu uvede slova příbuzná Žák určí slovní druh vyznačeného slova ve větě (kromě částic) Žák vybere z krátkého textu větu, která obsahuje / neobsahuje určený slovní druh Žák určí u podstatného jména rod, číslo, pád a vzor a na základě této znalosti používá podstatná jména ve správném tvaru v mluveném i psaném projevu. Žák rozliší přídavné jméno tvrdé a měkké, ve spojení přídavného a podstatného jména určí u přídavného jména jeho pád, číslo, rod a na základě této znalosti používá přídavná jména ve správném tvaru v mluveném i psaném projevu Žák určí osobu, číslo, způsob (u způsobu oznamovacího čas) u slovesa, užívá slovesa ve správných tvarech mluveném i psaném projevu Žák rozliší, zda věta je/není napsaná gramaticky správně
Žák vyhledá v textu nespisovný tvar podstatného a přídavného jména a slovesa a nahradí ho tvarem spisovným - (doporučujeme pro autory testů rozložit na dvě úlohy na sebe navazující: v 1. kroku žák vyhledá/nevyhledá, ve 2. kroku vyhledané nahradí/nenahradí) -
-
Žák doplní zadaný tvar podstatného jména do věty tak, aby to bylo mluvnicky a pravopisně správně (1. a 4. pád rod mužský životný).
-
Žák vyhledá ve větě základní skladební dvojici (podmět vyjádřený, nevyjádřený, několikanásobný)
-
Žák vyhledá ve větě určovací skladební dvojice (bez terminologie)
-
Žák rozliší větu jednoduchou a souvětí Žák rozhodne, který větný vzorec odpovídá zadanému větnému celku Žák nahradí spojovací výraz v souvětí tak, aby smysl zůstal zachován Žák spojí věty v souvětí pomocí vhodného spojovacího výrazu Žák správně píše/doplní i/y ve vyjmenovaných slovech a slovech s nimi příbuzných Žák píše správně z hlediska pravopisu lexikálního a morfologického Žák na základě znalosti shody přísudku s podmětem používá správné tvary příčestí minulého činného v mluveném i psaném projevu
-
Žák doplní správně čárky do zadaného textu (oslovení, několikanásobný větný člen)
- Žák zpracuje stručné sdělení (referát) o přečtené knize, prezentuje ho spolužákům, zakládá do portfolia nebo zapisuje do čtenářského deníku
-
Žák řekne, jak na něj vyslechnutá / přečtená ukázka působí
-
Žák přednese a volně reprodukuje text Žák vytvoří vlastní text na dané či vlastní téma Žák napíše pohádku, bajku Žák rozhodne, z kterého druhu / žánru je úryvek – řešení v nabídce (úryvek z poezie, komiksu, z naučného textu – encyklopedie, z návodu k použití, z pohádky)
-
Žák rozhodne, zda ukázka je pohádka, pověst nebo bajka Žák rozhodne, zda ukázka je poezie, nebo próza Čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas (KaSV) Rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodném pro daný věk a podstatné informace zaznamenává (KaSV)
-
Porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova vícevýznamová (JV) Rozlišuje ve slově kořen, část příponovou, předponovou a koncovku (JV) Určuje slovní druhy plnovýznamových slov a využívá je v gramaticky správných tvarech (JV) Vyhledá základní skladební dvojici (JV) Odlišuje větu jednoduchou a souvětí Užívá vhodných spojovacích výrazů, podle potřeby projevu je obměňuje (JV) Píše správně i/y ve slovech po obojetných souhláskách (JV)
-
Rozlišuje různé typy uměleckých a neuměleckých textů (LV)
2.stupeň (9.ročník) -
Žák po přečtení textu dokáže vybrat z nabízených možností, co je názorem pisatele textu Žák rozpozná, zda autor textu je / není nestranným pozorovatelem Žák text analyzuje a vyvodí závěr vyplývající z textu Žák rozpozná v textu alespoň jeden manipulativní prvek Žák zaujme kritický postoj k důvodům, které vedly k manipulaci Žák vybere dle svého postoje nejpravděpodobnější variantu Žák rozpozná, zda autor textu je / není nestranným pozorovatelem Žák text analyzuje a vyvodí závěr vyplývající z textu Žák rozpozná v textu alespoň jeden manipulativní prvek
-
-
Žák najde slovo nevhodně užité v dané komunikační situaci a z nabízených možností vybere to správné Žák posoudí vhodnost / nevhodnost užití textu v dané komunikační situaci Žák vybere z nabízených možností text ve spisovném jazyce Žák v krátké ukázce najde nespisovné výrazy a nahradí je výrazy spisovnými Žák k vybraným výrazům najde vhodná synonyma Žák rozhodne o vhodnosti / nevhodnosti použití nespisovného výrazu v textu Žák vyhledá v textu klíčová slova / termíny spojené s danou tematikou Žák posoudí, zda daná informace vyplývá / nevyplývá z textu Žák vyhledá v textu odpověď na zadanou otázku
-
Žák uspořádá úryvky tak, aby sestavený text dával smysl a aby byla dodržena textová návaznost Žák seřadí slovní výpovědi od nejvhodnější po nejméně vhodnou (hodnocení od nejlepšího po nejhorší) Žák najde chybnou formulaci (stylistickou chybu) a z nabízených opravných možností vybere tu správnou. Žák najde záměrně uvedenou pravopisnou chybu v textu a vybere formulaci bez chyb Žák analyzuje předložený text a zařadí ho k danému funkčnímu stylu
-
Žák dovede své znalosti o funkčních stylech tvůrčím způsobem použít.
-
Žák umí vybrat správnou výslovnost z uvedené nabídky Žák umí rozlišit způsoby tvoření slov Žák k danému slovesu doplní slovesa odvozená Žák napíše, jak se nazývá krajina Žák rozliší i vytváří slova složená
-
Žák nahradí vyznačená slova přejatá českými ekvivalenty
-
Žák vybere z nabídky slovo přeneseného pojmenování Žák prokáže znalost významu přeneseného pojmenování Žák ovládá zásady tvoření slov Žák se orientuje v odborném textu Žák vybere z řady slov to, které je/není požadovaným slovním druhem Žák určí slovní druh u slov odvozených z jednoho slovotvorného základu
-
Žák doplní v textu slova v náležitých tvarech množného čísla (slova jsou uvedena v č. j. v 1. p.)
-
Žák určí slovní druh u vyznačených slov v textu (dané slovo ve větě může mít platnost různých slovních druhů) Žák určí ve větách vyznačená slova jako větné členy. Žák rozšíří daný větný člen na několikanásobný, správně doplní interpunkční znaménko nebo spojku. Žák doplní sloveso podle naznačených vztahů a určí doplněný větný člen.(podmět, přísudek, předmět, přívlastek, příslovečné určení místa, času, způsobu) Žák vyjádří obsah dvojčlenných vět větným ekvivalentem. Žák užije uvedené sloveso ve větách, které vypovídají něco o povětrnostních podmínkách jako větu jednočlennou a jako větu dvojčlennou (maximum) Žák vybere z nabízených možností grafickou stavbu souvětí a přiřadí ji k danému souvětí (lze i obráceně – přiřadí ke grafu jedno z nabízených souvětí) Žák vybere z nabízených vět tu, ve které je /není pravopisná chyba Žák v krátké ukázce najde nespisovný výraz a vybere z nabízených možností správné převedení ukázky do jazyka spisovného Žák přiřadí ke krátkému textu jeden z nabízených pojmů útvaru národního jazyka Žák vybere z nabízených možností nejvhodnější užití daného textu a přiřadí ho k ukázce Žák určí k jakému literárnímu druhu / žánru patří výchozí text. Žák odliší řeč vypravěče a řeč postav Žák vybere z nabídky A-D hlavní myšlenku předloženého úryvku Žák odliší řeč vypravěče a řeč postav
-
-
-
Žák správně určí básnické prostředky ozvláštňující literární dílo (jednoduché příklady personifikace, metafory, metonymie) Žák doplní do básně slovo ve správném rýmu podle rytmu a smyslu textu Žák vybere z nabídky A-D hlavní myšlenku předloženého úryvku
-
Žák vybere z ukázek A–E takovou, která svým obsahem odpovídá názvům uvedených knih. Přiřadí k sobě název knihy a k ní příslušející ukázku Seřadí úryvky z literárních děl v pořadí, ve kterém vznikly
-
Žák popíše v dopise ve 150–180 slovech film, který vznikl na základě literárního díla Žák zformuluje alespoň tři důvody, proč se mu určitá kniha nelíbila
-
Žák na základě návštěvy divadelního představení v dopise kamarádovi či kamarádce sdělí dojmy ze zhlédnutého představení Žák vytvoří jednodušší literární text odpovídající tematicky i formálně zadání (v nabídce báseň, bajka, pohádka)
-
-
-
Žák rozhodne o výchozím textu, zda patří k hodnotné, či spíše ke konzumní literatuře
-
Žák přiřadí k uvedenému literárnímu druhu/žánru ukázky jednotlivých uměleckých textů Žák zařadí vybrané autory do uvedených literárních směrů Žák popíše základní znaky literárního směru na vybrané ukázce Žák převede úryvek literárního díla do podoby divadelního scénáře. Žák porovná film a jeho literární předlohu a popíše základní shody a rozdíly v obsahu obou uměleckých děl Žák vyhledá informace ke splnění určitého úkolu (např. vytvoří seznam děl určitého autora) v různých typech katalogů v knihovně
-
Žák na základě internetových zdrojů vypracuje určitý úkol (např. základní údaje o životě a tvorbě jednoho z nositelů Nobelovy ceny, ceny Magnesia Litera apod.)