www.koh-i-noor.eu
PROSINEC 2010
I N F O R M A Č N Í Z P R A V O D A J P R O Z A M ˇE S T N A N C E , A K C I O N Á ˇR E A O B C H O D N Í P A R T N E R Y
KOH-I-NOORHOLDING4 V Broumově se vyrábějí kružítka a versatilky strana
3
Pět opatření zvýšilo v Poličce produktivitu práce strana
6
Gama Group má na Slovensku silnou pozici strana
7
PF 2011 přejí majitelé společnosti KOH-I-NOOR holding, a.s.
Končí rok, v němž Koh-i-noor Hardtmuth oslavil 220 let Přestože právě končící rok 2010 ještě provázely negativní důsledky globální ekonomické a finanční krize, skupina 12 českých a 12 výrobních a obchodních zahraničních firem zastřešených akciovou společností KOH-I-NOOR HOLDING v něm dokáže své podnikatelské cíle splnit. České Budějovice Firmám se podařilo díky novým, cenově zajímavým výrobkům udržet svou tržní pozici a tam, kde to šlo ji dokonce ještě posílit. To se například týkalo firmy KOH-I-NOOR PONAS, která využila krize v automobilovém průmyslu a tedy i jeho dodavatelů. Musela ale proto udělat řadu kroků, které zásadně zvýšily její produktivitu práce. KOH-I-NOOR HARDTMUTH TRADE zase v této době otevřel několik firemních maloobchodních prodejen, jejichž počet už vzrostl na 74 obchodů. Zároveň se udržely pod kontrolou i náklady, přestože některé vstupní ceny materiálů a surovin rostly. Firma KOH-I-NOOR GRAFIT zase profitovala z dlouhodobého předzásobení vstupní surovinou, takže se vyvarovala negativním dopadům jejího pozdějšího zvýšení. Podobně postupovaly i jiné firmy holdingu. „Naši lidé i letos opět odvedli velký kus práce a na výsledcích to je a bude vidět. Všem za to chci poděkovat,“ říká generální ředitel Ing. Vlastislav Bříza. Ten ale připouští, že
Generální ředitel Vlastislav Bříza přivítal mezi hosty oslav také ruské obchodní partnery a majitele významných firem Jevgenije Kabanova, Alexandra Malachova a Grigorije Radzinského.
NOOR HARDTMUTH si letos připomněla 220 let od svého založení. Podle hrubých odhadů a historických pramenu během této doby vyprodukovala těžko představitelných 30 miliard kusu tužek. Výročí si firma připomněla v květnu slavnostním večerem nazvaným Jedním tahem čtyřmi stoletími na státním zámku Hluboká. Zúčastnila se ho i stovka významných obchodních
i přes řadu významných manažerských rozhodnutí některým firmám pomohlo i oživení ruské ekonomiky. „Ta se po krizi už stabilizuje, trh ožívá a opět roste poptávka po našem kancelářském zboží, prodávaném pod značkou KOH-I-NOOR HARDTMUTH. Tím se i eliminuje nepříjemný pokles eura,“ uvedl generální ředitel. Právě akciová společnost KOH-I-
Holding se rozrostl o Polikliniku Sever Novou akvizicí společnosti KOH-I-NOOR HOLDING se ve druhé polovině listopadu stalo nestátní českobudějovické zdravotnické zařízení Poliklinika Sever, sídlící v ulici Na Sadech. V ní zdravotnickou péči poskytuje pětadvacet odborných lékařů. „Jde o dlouhodobou investici, zapadající do naší strategie, jejíž součástí je i zdravotnická výroba ve firmě GAMA GROUP. Proto předpokládáme, že časem dojde k vylepšení a rozšíření zázemí, které zde lékaři mají,“ uvedl PhDr. Ing. Vlastislav Bříza, Ph.D., jednatel společnosti Poliklinika Sever, spol. s r.o. Tu dosud vlastnilo několik lékařů. Další investice do objektu poblíž centra krajského města by umožnily zvýšit kapacity a tedy rozsah a úroveň zdravotnické péče, kterou zde privátní lékaři poskytují. Součástí společnosti KOH-I-NOOR HOLDING se letos stal rovněž čtyřhvězdičkový Hotel Vltava Frymburk. Jeho ředitelem a zároveň i jednatelem společnosti Hotel Vltava s.r.o. se stal Antonín Jánský, nedávný šéf gastronomických provozů pivovaru Budějovický Budvar. Obnovený provoz hotel zahájil počátkem prosince. (O investicích do výroby více na straně 8)
partnerů z celého světa. Mimo jiné z Ruska, USA, Nového Zélandu nebo Brazílie. Ti v Českých Budějovicích prožili několik dnů a přitom si prohlédli i továrnu. Mezi hosty večera byl rovněž i tehdejší ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský. „Oslavu tohoto významného jubilea jsme mohli uspořádat kdekoliv jinde. Třeba ve Španělském sále na Pražském hradě. Ale jsme jihočeská firma, a proto jsme si vybrali Hlubokou i kvůli zahraničním hostům. Pro jižní Čechy, krajské město a jeho okolí to byla neocenitelná reklama,“ uvedl Vlastislav Bříza. KOH-I-NOOR HARDTMUTH v současné době vyrábí 5000 různých produktů z oblasti školních, kancelářských a výtvarných potřeb, které exportuje do 70 zemí, mezi něž letos přibyl Kuvajt. Mimochodem KOH-I-NOOR HARDTMUTH, s kořeny v roce 1790, je dnes zřejmě jedinou ryze českou společností, která přežila sedm různých republik - od Rakouska, přes Rakousko - Uhersko, první Československou republiku, druhou „okleštěnou“ Česko - Slovenskou republiku, Protektorát Čechy a Morava, ČSSR až po současnou Českou republiku. Ochranná známka KOH-I-NOOR byla poprvé zaregistrována v roce 1894 a dnes je chráněna v 73 státech. (Čtěte také: Jedním tahem čtyřmi stoletími, fotoreportáž - str. 4 a 5)
Nejmladšího manažera má firma v Číně. Janu Mikovi je sedmadvacet let Inženýr Jan Mika je Pražák. Před dvěma lety dokončil Vysokou školu ekonomickou, obor mezinárodní vztahy - zahraniční obchod, s vedlejší specializací na komerční jazyky. Když hledal zaměstnání, dostal se do kontaktu s firmou KOH-I-NOOR HARDTMUTH a vyrazil do Českých Budějovic. S tím, že uspěje-li, nasedne později do letadla a v Číně převezme odpovědnost za dvě tamní firmy - výrobní KOH-I-NOOR NANJING STATIONERY a obchodní KOH-I-NOOR NANJING TRADE. V únoru 2009 se tak také stalo. Jaký byl skok do pracovního života? Obrovský. To, co jsem se naučil na vysoké škole, byla opravdu jen jakási příprava. Samotná skutečná „vysoká“ začala až v Číně. Vím, že pro vedení firmy bylo asi riziko přijmout na tuhle pozici tak mladého člověka. Proto si té důvěry velice vážím a beru ji jako velkou výzvu. Práce v Číně je tvrdá škola a jedinečná zkušenost. Co tomu předcházelo? V Českých Budějovicích jsem prošel zkušebním „kolečkem“, abych poznal firmu, seznámil se s výrobou a prokázal, že mám předpoklady pro to, abych práci v Číně zvládl. Což se snad podařilo, ale to musí posoudit jiní. Stá-
nanci a místními úřady proto zvládám prostřednictvím svých čínských kolegů. Co vás v zemi překvapilo? Samozřejmě jsem si před odjezdem hodně věcí, třeba o obchodních zvyklostech a protokolu, nastudoval. Teď mám pocit, že to někdy psali lidé, kteří tam snad ani nebyli. Spousta rad a doporučení neplatí a člověk se musí stále učit.
le se samozřejmě učím za pochodu. Vezměte si třeba jazyk. Mám sice státnice z obchodní němčiny a obchodní angličtiny, francouzštinu mám jako koníčka, ale čínsky umím jen pár vět. A tak komunikaci s našimi zaměst-
Například? Třeba smlouvy jsou připravovány precizně, ale ani pevně dohodnuté zde ještě neznamená, že je vše uzavřeno. U nás platí, co je psáno, to je dáno. (Pokračování na straně 8)
2
Číslo 4 / 2010
Jubilejní sedmdesátá firemní prodejna byla otevřena v Ostravě Síť českých značkových prodejen společnosti KOH-I-NOOR HARDTMUTH se v květnu rozšířila o jubilejní, sedmdesátý, obchod v Ostravě. Zákazníci ho najdou na třídě 28. října u Mariánského náměstí v městském obvodu Ostrava Mariánské hory a Hulváky. Ostrava Firmě se zde podařilo převzít zaběhnuté papírnictví s několikaletou tradicí, které se posléze vzhledem a sortimentem přizpůsobilo představám a požadavkům celého konceptu této obchodní sítě. V dalších měsících pak přibyly ještě značkové prodejny v Poličce, Brně, Rychnově nad Kněžnou a Kolíně. Jejich počet tak stoupl na 74. „Síť značkových prodejen jsme začali budovat proto, že super a hypermarkety nabízejí jen velmi omezenou část našeho sortimentu. Proto spolupráci s nimi ani nepreferujeme,“ říká Lenka Drahošová, ředitelka obchodní společnosti KOH-I-NOOR HARDTMUTH TRADE, která se o distribuci firemního zboží v České republice stará. Tyto specializované obchody nabízejí plný sortiment, tedy přes 5 000 produktů, a k tomu kvalifikovaný personál, schopný poskytnout odborné poradenství a zákazníkům vysvětlit i sebemenší rozdíly v používání našich výrobků. A také jim poradit, který výrobek jejich potřebám nejlépe vyhoví.
Značková firemní prodejna, v pořadí už sedmdesátá, byla otevřena v Ostravě.
Specializovaný obchod nabízí plný sortiment.
Všechny firemní maloobchodní prodejny mají jednotnou cenovou politiku, která neodráží případné rozdílné ceny v jednotlivých regionech. „Prodejny umísťujeme jak do tradičních prostor na náměstích, tak do ob-
tehdejších 69 obchodů dosáhl 112 milionů korun a meziročně se zvýšil o téměř 13 procent. Zasloužil se o to především mírný odklon českých zákazníků od neznačkové čínské produkce, spolu se zvýšením počtu těchto prodejen
chodních center. Vždy záleží na nabídce. Obecně ale platí, že velmi rádi otvíráme prodejny v tradičních turistických a obchodních lokalitách,“ říká Lenka Drahošová. V roce 2009 maloobchodní obrat všech
Společnost Koh-i-noor Holding připravuje společný podnik na výrobu tužek v Brazílii Akciová společnost KOH-I-NOOR HOLDING připravuje joint-venture na výrobu dřevěných tužek v Brazílii. Chystaný podnik by měl být situován poblíž Sao Paula jako společná aktivita s místní tužkárnou Labra. Investice má usnadnit vstup produkce značky KOH-I-NOOR HARDTMUTH na jihoamerické trhy. „V Číně jsme snížili stav zaměstnanců na polovinu. Chováme se jako německé firmy, které také stahují v krizi práci do své země,“ uvedl Vlastislav Bříza mladší. S postupným nárůstem výroby dochází k náboru více pracovníků k původnímu stavu. V Číně, kde se ale kvůli nižším nákladům stále vyplácí vyrábět, zůstala pouze výroba levných tužek pro hypermarkety. Další výrobní závod má holding v Bulharsku. I zde jsou důvodem nižší výrobní a personální náklady. Jeden dělník v Číně dnes stojí firmu tři tisíce korun, v Bulharsku 5500 Kč.
České Budějovice „Nepůjde o přesun výroby z Česka, ale o rozšíření našich prodejních možností v Jižní a Střední Americe. Třeba cla do Brazílie jsou už tak vysoká, že se sem příliš nevyplatí tužky vyvážet,“ vysvětluje PhDr. Ing.Vlastislav Bříza, PhD., předseda dozorčí rady společnosti KOH-I-NOOR HOLDING, který strategické investice řídí. Firma naopak ustoupila od investice ve Vietnamu, kde zvažovala nákup gumárny. Zůstává nadále v Číně, kde však v průběhu loňské krize ze svého závodu v Nanjingu přesunula část tužkárenské produkce zpátky do Českých Budějovic.
a dalším rozšířením jejich sortimentu. První značková prodejna KOH-INOOR HARDTMUTH byla otevřena v roce 1998 v Pacově. V současné době jejich síť pokrývá většinu krajských a okresních měst.
Na motivačních bonusech bylo vyplaceno přes 6,5 miliónů korun České Budějovice V červenci 2010 byla ve společnostech holdingu KOH-I-NOOR, které mají Kolektivní smlouvu, vyplacena zaměstnancům odměna, tzv. motivační bonus. O jeho vyplacení rozhodl předseda představenstva KOH-INOOR HARDTMUTH a. s. po zhodnocení ekonomických výsledků společnosti, předpokládaného vývoje, splnění konkrétních úkolů. Tedy včetně kvality a dodržení termínů dodávek odběratelům. Při stanovování výše odměny přihlíželi jednotliví vedoucí zaměstnanci k několika hlediskům. Své podřízené hodnotili jak z pohledu množství a kvality vykonávané práce, podle docházky a dodržování pracovní
doby a také podle schopnosti a ochoty umět a případně vykonávat vícepráce a naučit se více druhů pracovních činností. Rozhodoval tedy komplexní pohled na každého jednotlivého zaměstnance. Obdobný postup byl uplatněn i ve společnostech GAMA GROUP a KOH-I-NOOR PONAS. Celkem bylo v rámci tohoto motivačního bonusu vyplaceno za úsilí při plnění pracovních úkolů a vícepráce přes 6,5 miliónů korun. V současné době se hodnotí právě končící rok 2010. Dosažené výsledky pak rozhodnou o případné výplatě motivačního bonusu i za toto období. Milena Příbramská, vedoucí personálního útvaru
Slovensko: nový velkoobchodní sklad slouží Koh-i-nooru i Gamě Dceřiná společnost KOH-I-NOOR HARDTMUTH SLOVENSKO má od letošního jara nové obchodní zázemí. Vzniklo u Sence nedaleko Bratislavy, v blízkosti dálnice D1, spojující slovenskou metropoli se Žilinou. Tvoří ho velkoobchodní sklad pro zboží společnosti KOH-I-NOOR HARDTMUTH o rozloze tisíc metrů čtverečných a velkoobchodní sklad pro zboží společnosti GAMA GROUP velký 250 metrů čtverečných. Jeho součástí jsou rovněž kanceláře a zázemí pro zaměstnance této slovenské firmy. Senec Stavba velkoobchodního skladu začala loni v červenci a už za pár měsíců, v listopadu, se předávala k dalšímu vybavení. Celý objekt pak byl letos v březnu zkolaudován a od té doby také společnosti KOH-I-NOOR HARDTMUTH SLOVENSKO naplno slouží. Ta z něho zajišťuje v zemi distribuci kancelářských a zdravotnických potřeb, vyráběných v rámci holdingu. „V roce 2000, kdy naše slovenská společnost vznikla, jsme měli zhruba 340 metrů čtverečných skladu. A stačily nám. O dva roky později
už byl problém a v roce 2004 jsme skladovou část rozšířili na 740 metrů a už rok na to nám na plné předzásobení nestačila.“ vysvětluje Miloš Ďurč, předseda představenstva KOH-I-NOOR HARDTMUTH SLO VENSKO. Ta od roku 2002 začala prodávat rovněž produkty společnosti GAMA GROUP a sklady zdravotnického materiálu si pronajímala až v Trnavě. To všechno tak vedlo majitele firmy k této nové investici. Ta přinesla hned několik efektů - odpadlo placení pronajímaných skladů, zlepšila se
Celkový pohled na velkoobchodní sklad společnosti Koh-i-noor Hardtmuth Slovensko.
kvalita a velikost prostor a všechny činnosti se soustředily na jedno místo. Ve firmě pracuje 40 zaměstnanců. „Značku KOH-I-NOOR HARDTMUTH díky její historii spojené i se společným státem vnímají Slováci i po rozdělení Československa jako domácí značku, zaručující kvalitu. Její znalost se snažíme udržovat a posilovat i u nové generace spotřebitelů,“ říká Miloš Ďurč. Slouží k to-
mu i šest maloobchodních prodejen v Bratislavě, Nitře, Piešťanech, Žilině, Popradu a Michalovcích a dalších 36 partnerských obchodů. V budoucnu by vlastní prodejny měly být například také v Košicích a Banské Bystrici. „Letos jsme zaznamenali návrat prodejů na úroveň před krizí. Je to dobrý signál, že nás naši věrní zákazníci neopustili,“ uvedl Miloš Ďurč. Ti
mají největší zájem tradičně o temperové barvy, plastelínu, vodové barvy, tužky, pastelky a gumy. Součástí akciové společnosti KOHI-NOOR HARDTMUTH SLOVENSKO je od roku 2002 také zdravotnická divize, která se zaměřuje na prodej zdravotnických a laboratorních výrobků společnosti GAMA GROUP. O její činnosti více na straně 5.
3
Číslo 4 / 2010
Závod v Broumově řeší nové vývojové projekty, aby na trhu obstál
Kružítka jsou věčná, i když jim konkurují moderní počítače Každý školák je zná. Zabodnout a nakreslit kružnici. Přesto musí kružítka o své místo na slunci bojovat. Hlavně s masivním rozmachem výpočetní techniky a využíváním CAD programů. Zvláště výroba profesionálních precizních řad kružítek to pocítila svým omezením. Přesto Richard Krška, vedoucí závodu Broumov, kde se vyrábějí, věří, že jsou právě díky školám kružítka věčná. Broumov Hlavní výrobu kružidel proto tvoří řada 100 a zejména řada 400. Tedy těch školních. Ty se vyrábějí z plastu a zinkové slitiny, zatímco na rýsovadla precizní, profesionální se používá jakostní mosaz s následnou luxusní galvanickou úpravou saténový nikl,“ říká Richard Krška. Právě pro „školní“ výrobu byly pořízeny dvě automatické montážní linky za zhruba 10 miliónů korun. Každá z nich umí smontovat, vyzkoušet a potisknout až 3500 kružidel za směnu. Proti školním kružidlům mají profi rýsovadla řady 700 a 900 hlavu s vyšší tuhostí a pevností. Speciální skupi-
nu pak tvoří námořní navigační mosazná retro odpichovátka, která znají zejména jachtaři. Tradice výroby rýsovacích potřeb sahá v Broumově až do roku 1930, kdy zde vznikla firma A. W. Scholz, která vyráběla kružítka a rýsovací pera pod značkou ASKO. Po druhé světové válce byla znárodněna a působila jako provoz pod několika národními podniky. Až v roce 1956 se stala součástí Kovopolu Police nad Metují, který vyráběl kružítka pod značkou KIN. Pod ním zůstala až do privatizace. Od nových majitelů pak zdejší závod na konci roku 1997 koupila společnost KOH-I-NOOR HARDTMUTH.
Richard Krška
Ing. Martin Malý
Montážní linka pro kružítko K400.
Tradiční versatilky čeká inovace
Navigační kružidla.
Montáž tužky Versatil.
Profesionální set kružidel.
Druhým významným sortimentem je výroba široké palety mechanických padacích tužek známých pod označením Versatil. Ta do Broumova přešla v roce 2003 z českobudějovického Grafa. Jejich historie není o nic méně zajímavá. První „versatilka“ řady 5201 vznikla totiž už v roce 1946 a bez větších změn se nepřetržitě vyrábí dosud. Pravda, během let k ní přibyly další řady. Dnes jich jsou desítky typů podle použití od průměru 2 do 5,6 mm pro grafitovou tuhu a průměru 10 mm pro školní křídu. Školní řady, například tužka 5211, mají plastovou nebo mosaznou mechanikou v plastovém plášti. Luxusní řady pro profesionální použití mají výhradně mosaznou mechaniku s kovovým pláštěm z hliníku nebo mosazi. Do této skupiny patří například tužky 5340 nebo 5353. „Budoucnost závodu spočívá bezesporu v racionalizaci výrobních
Současná produkce versatilek.
postupů a zvládnutí nových vývojových projektů. Pokud se nám podaří v krátké době náš sortiment inovovat, máme velkou šanci udržet si i nadále výsadní postavení na trhu s mechanickými tužkami,“ říká Richard Krška. Přestože se Versatily a kružidla stále dobře prodávají, ekonomická krize ukázala, že pokud se má jejich produkce na trhu udržet i nadále, musí se inovovat a investovat do nových technologií. Právě proto
byl posílen útvar vývoje a technologie o Ing. Martina Malého, muže se sedmnáctiletou praxí ve vývoji a konstrukci strojů, nástrojů a přípravků. S jeho pomocí se rozjíždí několik nových projektů ergonomických tužek. Aby se tyto projekty daly zvládnout, firma koupila za tři milióny korun nový sedmiosý CNC soustruh. „Je to první vlaštovka, která nám umožní v automatickém cyklu vyrábět tvarově složité luxusní ergonomické Vesatily,“ uvedl Richard Krška. Vedle kružítek, rýsovacích potřeb a „versatilek“ se závod s padesáti zaměstnanci podílí rovněž na kooperační výrobě přesných soustružených dílců na automatických soustruzích. Jeho součástí je také galvanovna, specializující se na pokovování malých dílců a na luxusní povrchovou úpravu „saténový nikl“. Závod také disponuje vstřikolisem pro tlakové odlévání zinku, na kterém se převážně odlévají ramena školních kružítek.
Nový systém řízení českobudějovického velkoskladu Haibach pracuje už naostro České Budějovice V loňském roce proběhl výběr partnera na zefektivnění skladových operací v exportním skladu Haibach společnosti KOH-I-NOOR HARDTMUTH v Českých Budějovicích. Zakázku získala firma AIMTEC, která nabízela jak zavedení podpory řízení skladu (WMS) pomocí on-line záznamů jednotlivých skladových operací, tak podporu při zlepšení vlastní logistiky skladu. Projekt byl rozdělen do několika kroků a na jeho realizaci navazovala i práce dalších dodavatelů. Průběh řešení pak za KOH-I-NOOR HARDTMUTH zajišťoval hlavně pětičlenný tým pracovníků prodeje, skladu Haibach a IT především při realizaci hardwarové části projektu. Vlastní podpora řízení skladu využívá softwarové prostředí DCI+ vyvinuté firmou AIMTEC. Tento systémový přístup je uplatněn ve zhruba padesáti aplikacích v ČR i zahraničí. Jde o otevřený stavebnicový systém, který firma dál rozvíjí. Její zkušenosti vycházejí především z aplikací pro firmy dodávající automobilovému průmyslu.
Jak se ukázalo, naše aplikace byla pro AIMTEC v některých uzlech nová a s jejich vyřešením měla firma proto dost starostí. K zajištění podpory řízení skladu jsme vybudovali bezdrátovou WIFI síť s pokrytím prakticky celého areálu. Síť spolupracuje s novým serverem určeným právě pro aplikaci DCI+. Server je síťově propojen s naší PRM sítí a skladoví pracovníci mají ke komunikaci se systémem 16 přenosných terminálů (RFT). Jsou to ruční počítače uzpůsobené na práci v průmyslovém prostředí. Zaznamenávají jednotlivé skladové operace a vedou pracovníky ke splnění jednotlivých úkolů. Komunikace se zbožím a zadání úkolů je pomocí čtení čárových kódů na RFT a jednotlivé úkony jsou on-line přenášeny přes WIFI síť. Takto se provádějí všechny skladové operace od příjmu zboží až po jeho předání do kamionu v expediční hale. Systém pracuje s „baleními“ (paleta, karton, vozík,...), které mají unikátní číslo. To je zobrazováno na etiketě, která je umístěna na „balení“ formou čárového kódu. Obsah
„balení“ se může během času měnit a tato informace se aktuálně zaznamená v databázi skladového systému DCI+. Víme tak, kde se zboží nachází, v jakých buňkách skladu, na balírně či expedici a v jakém je stavu. Zda
je už zabaleno, či proběhla jeho expedice. Vše lze zpětně dohledat včetně záznamu času jednotlivých úkonů a toho, kdo je provedl. Během těchto prací bylo nejobtížnější vyřešení balení na balících linkách, kde se projevila složitost v podobě různých variant balení a širokého sortimentu zboží a obalů.
Stručný popis naznačuje, co systém může nabídnout. Jedním z jeho hlavních výstupů je zpřesnění a zautomatizování jednotlivých operací. Tím se sníží možnosti vzniku chyb způsobených člověkem, protože jednotlivé kroky musí na sebe přesně navazovat a nedají se přeskočit. Systém například nedovolí ukončit transakci, dokud není dokončena. Tento postup je zároveň pracovním postupem pro jednotlivé skladové operace a i nový pracovník se je poměrně snadno naučí. Zvláštní důraz se klade na kontrolu zboží při expedici. Jednotlivá balení (palety, kartony) se přejímají postupně do expediční haly, kde se připravují pro jednotlivé dodávky. Při vlastním předání dopravci se kontroluje hmotnost balení a systém pak uvolňuje konkrétní balení po načtení čárového kódu. Potom dojde automaticky k přenesení údajů o expedici zboží a přípravě faktury. Projekt měl tří základní etapy: analýza a zajištění HW, nastavení DCI pro konkrétní aplikaci a její testování v testovacím prostředí a ostrý provoz s podporou společnosti AIMTEC. Přitom
se ukázalo, že v našich podmínkách je prakticky nemožné otestovat mimo ostrý provoz všechny kombinace, které během skladování vzniknou. To vedlo k prodloužení doby implementace při testování i ostrém provozu. Zpočátku proto bylo ještě třeba doladit varianty, které nešly předem nasimulovat a otestovat. Týkalo se to jak situací na balících linkách, tak při přenosech dokumentů mezi DCI a K2. Nyní lze ale už říci, že systém „dětské nemoci“ překonal a od října se provozuje v ostrém režimu. Zaškolení pracovníků skladu pak odstranilo jejich nedůvěru k nové technice. Nyní získáváme první zkušenosti z praktického nasazení při řízení skladových operací, řešení zákaznických reklamací či roční inventury skladu. Tento skladový systém je otevřený a umožňuje další zlepšování. Dalším krokem pro plné využití jeho možností je provázání s výrobními závody a dalšími velkoobchodními sklady společností KOH-I-NOOR HARDTMUTH TRADE a KOH-I-NOOR HARDTMUTH SLOVENSKO. Ing.Vladimír Dupkanič logistik/koordinátor
4
Číslo 4 / 2010
Jedním tahem čtyřmi stoletími: Koh-i-noor Hardtmuth oslavil Díky společnosti KOH-I-NOOR HARDTMUTH se jihočeská metropole stala od 19. do 21. května místem setkání řady vlivných byznysmenů z celého světa. Ti sem vážili cestu ze Spojených států amerických, Nového Zélandu, Ruska nebo Brazílie, aby se jako významní obchodní partneři firmy zúčastnili oslav 220 let její existence.
kde hostům pobyt zpestřila i plavba po Malši. Nastupovalo se hned u hotelu, v sousedství Penzionu Klika.
Jejich vyvrcholením se stal slavnostní večer v Alšově jihočeské galerii a státním zámku Hluboká, nazvaný Jedním tahem čtyřmi stoletími. Po úvodním slově generálního ředitele Ing. Vlastislava Břízy následoval pestrý kulturní program, jehož pilířem se stala multimediální show, která připomněla vývoj firmy v 18. století (tato pasáž se jmenovala Zrození), 19. století (Růst), 20. století (Pády a vzestupy) a 21. století (Změny a expanze). Součástí akce byla rovněž noční prohlídka zámeckých komnat, která se podobně jako celý večer, setkala s velmi příznivým ohlasem přítomných hostů.
Cílem byla továrna Koh-i-noor Hardtmuth a prohlídka jejich výrobních provozů.
Cestou hosty pozdravili i budějovičtí „granátníci“.
Po návratu začala v hotelu módní přehlídka
a přišel také „dobrý voják Švejk,“ symbolizující dávné tradice.
Z USA přiletěli Steven W. Roth a Stanley P. Roth. Na snímku spolu s generálním ředitelem.
Druhý den už patřil večernímu galapředstavení.
Konalo se na zámku v Hluboké nad Vltavou, respektive v Alšově jihočeské galerii
nebo ředitele českokrumlovské Liry Františka Jenerála s chotí.
Večerem provázela Leila Abassová.
Oslavy firemního jubilea začaly v českobudějovickém Hotelu Budweis,
a mezi hosty bylo možné vidět i jihočeského hejtmana Jiřího Zimolu s vicehejtmankou Ivanou Stráskou
O přestávce byl čas i na přátelské popovídání. Vlevo Gernot Mittendorfer, generální ředitel České spořitelny. Uprostřed další bankéř Jaroslav Panoch.
5
Číslo 4 / 2010
v Českých Budějovicích a na státním zámku Hluboká 220 let
Vrcholem večera se stala dvouhodinová kulturní gala show
na nichž se podílely i děti.
s ohňostrojem
Představitelky významné maďarské firmy ICO Růžena Horehleďová s dcerou Andreou, a majitel Madety Milan Teplý, pak patřili mezi ty, kdo si nenechali ujít pozoruhodnou noční prohlídku hlubockého zámku.
nebo exposlanec Jan Špika (vlevo) a Jiří Boček, ředitel Budějovického Budvaru (vpravo).
a další řadou nápaditých vystoupení,
Vedle nich to byli například i Stanislav Kázecký, předseda představenstva ZVVZ Group (v popředí) nebo Antonín Ješátko, zástupce ředitele Jaderné elektrárny Temelín (vpravo),
Laserová show pak večer, který obchodním partnerům a hostům připomněl historii jedné z nejslavnějších českých značek, ukončila.
Na Ukrajině si dlouhou tradici značky připomněli i místní obchodní partneři Významné jubileum společnosti KOH-I-NOOR HARDTMUTH si připomněli i její ukrajinští obchodní partneři, které na velkolepý program na Krym, do Jalty, pozval Vladislav Stamburskij, jeden z majitelů společnosti V&V. Ta je v zemi exkluzivním prodejcem značkové produkce školních a kancelářských potřeb KOH-INOOR HARDTMUTH. Slavnostního večera se v Hotelu Jalta zúčastnili vedle lidí z byznysu také veřejné osoby a špičkoví umělci. Jeho atmosféru zachycují následující fotografie. Organizátor akce Vladislav Stamburskij se svými hosty.
Zaplněnému kongresovému sálu dominovaly firemní barvy a logo Koh-i-noor.
Zábavná soutěž s pryžemi Koh-i-noor.
Vladislav Stamburskij u „narozeninového“ dortu.
Během večera došlo i na tanec.
6
Číslo 4/ 2010
Nástrojárna si i v krizi upevnila pozici mezi výrobci vstřikovacích a vyfukovacích forem
Pět kroků, které zásadně zvýšily produktivitu práce Posledních 24 měsíců bylo pro nástrojárnu obdobím zásadních změn. Postihly ji důsledky krize v automobilovém průmyslu a začala přicházet o zakázky. Vedení firmy proto v první fázi snížilo hodinové sazby, aby posílilo konkurenční schopnost na evropském trhu. Polička Ve druhé fázi jsme vyhodnotili nejkritičtější místa omezující produktivitu práce. Ukázalo se, že největší ztráty vznikaly kombinací tříosého dokončovacího frézování a elektroerozivního obrábění. Proto se rozhodlo o nákupu kvalitního pětiosého obráběcího centra, které by výrazně zvýšilo produktivitu dokončovacích operací a zároveň snížilo počet elektrod potřebných k elektroerozivnímu dokončování tvarově složitých dílů. Ve výběrovém řízení bylo vybráno 5-osé rychlostní obráběcí centrum
Zámková dlažba nahradila beton
Areál společnosti KOH-I-NOOR PONAS se v říjnu dočkal dlouho očekávané opravy dvora. Jeho povrch začínal být už nebezpečný pro provoz, především zásobování materiálem, vývoz hotových výrobků či návštěvy parkujících vozidel. Stavební společnost Strabag, která vyhrála výběrové řízení s nejnižší cenovou nabídkou, nahradila nevyhovující povrch z betonových panelů zámkovou dlažbou. Ta rovněž usnadní údržbu dvora. Další etapa začne na jaře 2011 opravou omítky budov.
německé firmy Hermle, která patří v oboru ke světové špičce. Ve třetí fázi přišla na řadu efektivnost výroby elektrod a následně také efektivnost elektroerozivního obrábění. Jako jediná varianta se ukázal přechod z měděných elektrod na grafitové. To ale vyvolalo další investici do nákupu speciální rychlostní grafitové frézky s kvalitním odsáváním. I zde výběrové řízení vyhrála firma Hermle s vylepšeným přetlakovým odsáváním. I tady jsme zvolili 5-osé provedení, které zajišťuje větší možnost slučování tvarově složitých elektrod.
Obráběcí centrum německé firmy Hermle.
Nejvýznamnější plastikáři se sešli na veletrhu K 2010 Společnost KOH-I-NOOR PONAS se na přelomu října a listopadu zúčastnila v Düsseldorfu nejvýznamnějšího plastikářského veletrhu K 2010. Koná se jednou za tři roky a představuje se na něm špička oboru světa plastů. Düsseldorf „Naše expozice byla umístěna ve společném stánku Hospodářské komory ČR, a proto i náklady spojené s prezentací budou proplaceny v rámci dotačního programu De Minimis,“ říká k organizaci účasti šéf obchodu Jaroslav Novák. O stánek KOH-I-NOOR PONAS projevilo zájem na padesát firem převážně z oblasti lisování plastů, které se zajímaly o dodávky vstřikovacích forem. Některé z nich rovněž o výrobu dílů především z automobilového průmyslu, ale i ze zdravotnictví, obalů a dalších odvětví. „Velmi nás potěšilo, že mezi zastoupenými firmami byly nejen ty z Německa, ale i ze Španělska, Saudské Arábie, Izraele, Japonska, Švýcarska, Belgie nebo USA. Nabízí se proto možnost proniknout
i mimo německý trh,“ uvedl Jaroslav Novák. „Jednali jsme s vedoucími zástupci významných dodava-
telů automobilového průmyslu jako jsou Kostal, Grupo Antolin, Iberofon, Faurecia, Continental, Woco, Bosch, Truck-Lite a Raymond, kteří mají velký vliv anebo přímo rozhodují o výběru dodavatelů.“ Účast na této prestižní akci lze proto v této chvíli hodnotit velmi pozi-
Výroba na lisovně probíhá v současné době na dvou provozech, v nichž pracuje 70 lidí zpravidla ve dvanáctihodinových směnách. Vybavení lisovny zahrnuje 26 vstřikovacích lisů, které mají v současné době průměrnou vytíženost 80 až 85 procent. Lis s tonáží 120 tun se využije především k výrobě dílů pro firmu Norgren, pro níž děláme celé zakázky od návrhu a výroby forem až po lisování. Tato výroba zabere asi 47 procent kapacity lisu. Zbytek jeho vytížení bude dál využit k výrobě dílů pro firmu Stant, která u nás letos rozšířila svůj program o 36 transferovaných forem. Lis s tonáží 220 tun bude vytížen stoprocentně výrobou dílu Gehause 201A pro firmu Woco. V tomto případě se jedná o výrazný růst objemu výroby, který kromě pořízení nového lisu, bude vyžadovat také výrobu druhého nástroje. Tyto tří nové lisy by měl KOH-INOOR PONAS koupit do konce prvního čtvrtletí 2011. Čtvrtý lis by pak měl být pořízen do konce roku 2011. V tomto případě se bude jednat o dvoukomponentní lis, který umožní výrazný technologický rozvoj výroby a tedy vytvoří i prostor pro větší uplatnění na trhu.
tivně, protože bylo navázáno mnoho přímých a osobních kontaktů, které mají v tomto segmentu trhu nezastupitelnou úlohu. Přeměnit je v konkrétní zakázky ale bude znamenat ještě hodně práce a vynaložené energie od všech zainteresovaných osob.
Expozice byla umístěna ve společném stánku Hospodářské komory ČR.
Vytíženost lisů stoupla o pětinu. Výrobu posílí nové stroje
Polička Některé lisy, na nichž se dělá specifická výroba, jsou pak vytíženy zcela. Porovnáme-li tento stav s rokem 2009, vytíženost strojů se v průměru zvýšila o 15 až 20 procent. To se zákonitě projeví i na tržbách, kde předpokládáme meziroční nárůst o zhruba 10 až 15 procent. Oba tyto ukazatele jsou tedy pozitivní a potvrzují oživení trhu. Současná vytíženost lisů ale ukazuje, že rozšiřování výroby o nové projekty by bylo za této situace velmi složité. A to jak v případě současných zákazníků, tak těch nových. Vedení firmy KOH-I-NOOR PONAS proto po důkladné analýze výrobních i obchodních možností a dalších perspektiv firmy rozhodlo o zakoupení čtyř nových vstřikovacích lisů. Lis s tonáží do 35 tun umožní rozšířit výrobu o drobné díly, které zatím nebylo možné na žádném zařízení vyrábět. Tím zvýšíme možnost uspokojit poptávku dosud odmítaných zákazníků.
Dalším opatřením pak bylo přesunutí výroby vyfukovacích forem do společných prostor s výrobou vstřikovacích forem. Tím se snížily ztrátové časy. V této souvislosti proto byla vyřazena dvě neproduktivní frézová centra MAHO a nahrazena frézovacím centrem Hardford ze zrušené nástrojárny v Českých Budějovicích. Všechny tyto progresivní změny znamenaly ale také neoblíbenou, nicméně nezbytnou redukci počtu pracovníků. Výsledkem ale je, že těchto pět kroků vedlo k zásadnímu zvýšení produktivity práce. Spolu s udržením nižších cen to pak upevnilo naši pozici mezi výrobci vstřikovacích a vyfukovacích forem. Ing. Lubomír Obr, vedoucí výroby vstřikovacích a vyfukovacích forem
Lis Engel s tonáží 220 tun. Vzhledem k současné stabilizaci výroby a pozitivním výhledům na nejbližší období, vedení společnosti zvažuje rovněž stavbu nové lisovny. To by dál zefektivnilo výrobu, snížilo náklady vázané hlavně na přesuny materiálů, nástrojů, náhradních a hotových dílů i lidí mezi současnými dvěma provozy a skla-
dy. V neposlední řadě by se zvýšila i prestiž firmy v očích současných i budoucích zákazníků, protože takové investice si mohou zpravidla dovolit jen prosperující a kapitálově silné firmy. Ve výrobě se přitom pozitivně projevily i interní změny spojené se vznikem projekčního týmu lidí s konkrétní zodpovědností. To zefektivnilo samotný přesun výroby a usnadnilo celkový proces kontroly dokumentů. Tento „teambulding“ zrychluje komunikaci mezi jednotlivými členy týmu a usnadňuje samotný převod výroby až po její uvolnění zákazníkem. Mezi největší zákazníky patří společnosti Continental, Schneider a Woco. V poslední době se přitom podařilo navázat spolupráci i s řadou nových zákazníků. Jedná se zejména o oblast automotive. Mezi „nové klienty“ patří například nadnárodní společnost Norgren a jednání začínají i s dalšími dodavateli dílů pro automobilový průmysl. Ing. Alena Machová, vedoucí lisovny Michaela Frodlová, vedoucí projektů
Otázka pro Ing. Roberta Záboje, MBA, ředitele společnosti KOH-I-NOOR PONAS V rámci technického rozvoje jste se rozhodli v lisovně strojní park v oblasti lisování plastů rozšířit o novou technologii. O co jde? Protože nástrojárna má již několikaleté zkušenosti s výrobou forem na dvoukomponentní lisování, bylo právě dvoukomponentní lisování jasnou volbou. Na začátek jsme si vybrali lis ENGEL Victory 750 H/330V/220 combi, bezsloupkový s druhou vertikální vstřikovací jednotkou. Lis je dostatečně vybaven na provozování velmi složitých dvoukomponentních forem. Tuto technologii chceme nejdřív nabídnout v rámci mateřské firmy a společně s ní získat v této oblasti potřebné zkušenosti. Současně ale začneme nabízet naše kapacity i mimo holding KOH-I-NOOR, abychom postupně pro tuto výrobu získali další nové zákazníky. Doufáme, a je to i naším cílem, že si tím otevřeme dveře do vícekomponentního lisování.
7
Číslo 4 / 2010
Magistra Marika Gemeinerová ze zdravotnické divize o podnikání na Slovensku říká:
Běžné je porovnávání cen, přísnější kontroly a elektronické aukce V čem jsou přednosti produktů Gamy? Základem je už zmíněná maximální spokojenost zákazníků. O tom ostatně svědčí i to, že jsme v posledních letech neměli žádné reklamace kvality.
Součástí dceřiné společnosti KOH-I-NOOR SLOVENSKO je od roku 2002 rovněž zdravotnická divize, prodávající produkci společnosti GAMA GROUP. Vede ji magistra farmacie Marika Gemeinerová. Té jsme se zeptali: Jakou pozici má GAMA GROUP na slovenském trhu? Už desetiletí zde patříme mezi významné dodavatele spotřebního zdravotnického zboží. Začátky nebyly lehké, ale díky odbornosti a zodpovědnému přístupu našich zaměstnanců jsme se dokázali prosadit. Dnes se tuto pozici snažíme udržovat právě prostřednictvím společnosti KOHI-NOOR HARDTMUTH SLOVENSKO a její zdravotnické divize. Velmi nám v tom pomáhá dlouholetá spolupráce s distribučními firmami, jako jsou Phoenix, Timed nebo Medart, které dodávají zdravotnický materiál do nemocničních zařízení. Čím jste si tuto pozici vydobyli? Už zmíněným přístupem a předevšim pak sortimentem s výbornými parametry kvality. To pak vede ke spokojenosti našich zákazníků. Ti výrobky značky GAMA hodnotí velmi pozitivně. Svědčí o tom také poslední
průzkum nazvaný Dotazník spokojenosti zákazníka za rok 2010, v němž naši produkci hodnotili jako „výrobky výborné kvality.“ O které výrobky je největší zájem? Kde vidíte ještě prostor k růstu? Slovenští zdravotníci znají infúzní a transfúzní soupravy, různé druhy hadiček a ostatních výrobků. Zájem je o všechny výrobky, které GAMA GROUP vyrábí. Ale podle spotřeby největší objem prodeje tvoří infúzní soupravy IS 103, transfúzní soupravy TS 203, hadičky Gamaplus 1,8 x 450 LL a laboratorní produkce jako jsou Petriho misky, zkumavky nebo nádobky na moč. Myslím si, že i přes úspěšnou současnost je ale třeba pokračovat v bezftalátové produkci výrobků, kterou firma loni zavedla. S ohledem na konkurenční ceny je třeba našim zákazníkům nabízet i přijatelný poměr ceny a kvality.
V prostorách velkoobchodního skladu zdravotní divize Gama snímek, zleva, zachycuje její pracovnice A. Žákovou , Mgr. M. Gemeinerovou , M. Zelmanovou a M. Bobkovou.
Jaký je vůbec slovenský trh zdravotnických potřeb? Obecně se ví, že na evropske trhy, a tedy i na Slovensko, se dostala laciná, ale často také nekvalitní, produkce z Číny, Indie, Malajsie. Slovenské pojišťovny nyní zápasí s vysokými dluhy vůči poskytovatelům zdravotnícké péče. Největší vykazuje státní Všeobecná zdravotná poisťovňa. To vše pak vede k jednáním o snížení cen za výkony a nemocnice chtějí zase slevy od dodavatelů léků, energií a zdravotního materiálu. Ministr zdravotnictví nařídil nemocnicím dodržovat úsporná opatření, která se v oblasti spotřebního zdravotnického materiálu týkají zejména snížení nákupních cen. Proto je běžné porovnávání cen od dodavatelů, přísnější kontroly využívaní zdravotního materiálu a elektronické aukce.
Slovenští zákazníci si prohlédli výrobní závod v Jimramově Průmyslová zóna GG
Historicky první setkání slovenských obchodních partnerů, pracujících se zdravotnickými výrobky společnosti GAMA GROUP se uskutečnilo počátkem října ve výrobním závodě v Jimramově. V další, společenské, části na něj navázala prohlídka státního zámku v Litomyšli a večerní program. Jimramov / Litomyšl Hosty, kteří jsou zákazníky zdravotnické divize akciové společnosti KOH-I-NOOR HARDTMUTH SLOVENSKO, o aktivitách firmy informoval předseda představenstva Ing. David Bříza, MBA, spolu s dalšími manažery a řediteli závodů. „Chtěli jsme, aby zástupci odborné slovenské zdravotnické veřejnosti slyšeli o současnosti a záměrech GAMA GROUP z první ruky. A také přitom měli možnost poznat moderní výrobu v jimramovském
závodě,“ říká vedoucí prodeje Ing. Soňa Habartová. V Jimramově probíhá výroba v čistých prostorech třídy 100 000 a je certifikována systémem EN ISO 13485:2003. Akce se zúčastnilo čtrnáct odborníků, mezi nimiž byli například lékaři, vrchní sestry, zástupci nemocničních lékáren, vedoucí oddělení SZM a obchodní zástupci. Hodně se přitom diskutovalo o různých zdravotnických tématech. Například o platbách, registraci výrob-
Setkání slovenských obchodních partnerů, pracujících se zdravotnickými výrobky společnosti Gama Group, se konalo v Jimramově, kde si prohlédli moderní výrobu, a Litomyšli.
ků, sterilizaci, používaných materiálech a jejich náhradě. Mluvilo se rovněž o dalším vývoji slovenské-
ho zdravotnictví stejně jako o čínské zdravotnické produkci, dostávající se na evropský trh.
Průmyslovou zónu GG v Trhových Svinech nenajdete, ale někteří místní tak koncentraci firem v areálu společnosti GAMA GROUP skutečně nazývají. Dávají tím najevo, kdo se o příchod těchto zahraničních investorů zasloužil. Je tu společnost Medisize CZ, vyrábějící zdravotnické potřeby, rakouský výrobce brýlí nebo strojírenská firma Grainer. Ty všechny sem přivedli majitelé společnosti KOHI-NOOR HOLDING a spoustě místních lidí tak nepřímo zajistili práci. A to zde mnozí dokážou ocenit.
Závod Gama Group v Trhových Svinech zdobí vysoká produktivita práce Trhové Sviny Kdo by čekal, že ve výrobě závodu společnosti GAMA GROUP v Trhových Svinech potká hodně zaměstnanců, mýlil by se. Díky zásadní změně technologie a nasazení robotizovaných a vícestrojových pracovišť se počet zdejších pracovníků snížil na zhruba pět desítek. A to se zde dělá na dvě, a na některých strojích i na tři, směny. „Produktivita práce je opravdu poměrně vysoká. Ale chceme-li být konkurenceschopným dodavatelem zdravotnických prostředků, jiná možnost ani není,“ říká ředitel závodu Ing. František Holinka. A tento proces nekončí. V současné době se dokončuje přejímka zařízení na zproduktivnění výroby sterilních zkumavek. Není to sice složitý proces, ale právě nová technika umožní další snížení nákladů. Zatímco původní zařízení obsluhovaly dvě pracovnice, nyní bude jen jedna. Při
Ředitel František Holinka.
Robotizované pracoviště.
vícesměnném provozu je pak každá taková úspora znát. Tato akce skončí ještě letos. Zřejmě počátkem příštího roku pak skončí obnova formy na zkumavky. Mimochodem, formy ještě nedávno firma nakupovala ve Švýcarsku. Poté, co byla do holdingu zařazena i špičková nástrojárna v Poličce, je nyní dodává právě tamní ses-
terská společnost KOH-I-NOOR PONAS. V roce 2011 se předpokládají ještě investice do destiček pro laboratoře. I zdánlivě neatraktivní sortiment se tak musí průběžně inovovat. „Věda a medicína jdou dopředu a tomu se musíme prostě přizpůsobit,“ poznamenává k tomu František Holinka.
Ve výrobě se dělá na dvě, na některých strojích i na tři, směny.
Tři čtvrtiny produkce zde tvoří právě výroba zdravotnických pomůcek z plastů „in vitro diagnostika.“ Především pro mikrobiologické laboratoře jako jsou mikrotitrační destičky, zkumavky, Petriho misky. Zbytek kapacit doplňuje plastová výroba stříkaných dílců pro kosmetický a spotřební průmysl v miliónových sériích.
Zatímco rok 2009 byl hlavně v jeho druhé polovině v závodě poznamenán krizí především spotřebního průmyslu, ten letošní se tři čtvrtletí vyvíjel velmi dobře. Až současné poslední čtvrtletí přineslo klesající zájem trhu. „Díky sázce na vysokou produktivitu práce a flexibilitu pracovních sil, se s těmito výkyvy umíme ale vyrovnat,“ konstatuje ředitel.
8
Číslo 4 / 2010
Letos holding do zefektivnění výroby investuje desítky miliónů Výstava EXPO Akciová společnost KOH-I-NOOR HOLDING letos investovala do rozvoje výrobních technologií milióny korun. Další desítky, více než 70 miliónů korun, pak do zefektivnění, zkvalitnění a rozšíření výroby vloží v nadcházejícím roce 2011. České Budějovice Přinášíme přehled hlavních investic, který pro náš zpravodaj připravil vedoucí oddělení investic Ing. Bohumil Kuba. ROK 2010
KOH-I-NOOR HARDTMUTH Závod 1 - Městec Králové Název investice: Duplikátor s mobilním čistícím zařízením Důvod pořízení: Rozšíření výrobní kapacity lepidel, klovatiny, bílé lepicí pasty, krakelovacích laků a podobně. Pořizovaná technologie umožní produkci nových výrobků, připravovaných pro uvedení na trh, v žádoucí kvalitě a v objemech, zajišťujících splnění požadavků zákazníků. Pořizovací cena: 500 tisíc Kč
Závod 3 - Tuhárna Sušárna uměleckých kříd Modernizace (zrychlení a zkvalitnění) procesu sušení uměleckých kříd, posílení operativnosti výroby jednotlivých barevných odstínů a zvýšení výrobní kapacity. / 640 tisíc Kč Rentgenový analyzátor Přístroj umožní vlastní rychlé stanovení obsahu těžkých kovů ve výrobcích a materiálech, zefektivní kontrolu a vyloučí riziko výskytu těžkých kovů ve finálních produktech nad limity stanovené příslušnými předpisy a normami. / 900 tisíc Kč
Závod 4 - Tužkárna Obráběcí centrum na dřevo Rozvoj výroby dřevěných tužek speciálního designu, který současné stroje neumožňují. Centrum se využije i pro opracování dřevěných polotovarů k výrobě finálních produktů pro interní potřeby závodu a externí prodej. / 1,9 miliónů Kč
Závod 5 - Gumárna Zařízení pro simulaci podmínek podnebí Laboratorní testování odolnosti materiálů a výrobků proti slunečnímu záření, změnám teplot a relativní vlhkosti prostředí. Konkrétně pigmentů, barevných nátěrů, plastů, pryže, textilu a podobně v závislosti na vnějším prostředí a postupujícím čase. / 850 tisíc Kč
B1 za 35 miliónů korun. Vedle něho jde v jednotlivých společnostech ještě o tyto akce:
KOH-I-NOOR HARDTMUTH Závod 1 - Městec Králové Dissolver na výrobu tuší Zajistí odpovídající technologické zařízení na výrobu nově vyvinutých šelakových tuší. To umožní rozšířit výrobu, vedle akrylátových, také o šelakové tuše ve školním sortimentu. Tím vzroste konkurenceschopnost těchto výrobků na trhu s očekávaným zvýšeným zájmem zákazníků. / 400 tisíc Kč
Závod 10 - Broumov
Závod 2 - Tiskárna a obaly
CNC dlouhotočný soustružnický automat Modernizace strojů v automatárně umožní rozvíjet výrobu složitějších přesných dílců, nutných pro zvýšení konkurenceschopnosti padacích tužek. Posílí se i vývoj nových výrobků v tomto segmentu. / 2,7 miliónů Kč
Tiskový 6-ti barevný stroj formátu B1 Nahradí současný tiskový stroj Heidelberg formátu B2 modernější technologií formátu B1 s přídavným UV lakováním pro zvýšení efektu designu obalů i jiných tiskovin. Zrychlí se zpracování jednotlivých zakázek, zefektivní výroba, zvýší konkurenční schopnost a tím i celkový obrat závodu. / 35 miliónů Kč
Centrální sklad Haibach Systém pro řízení expedičního skladu Zavedení systémové podpory řízení skladu, zefektivnění skladových operací i vlastní logistiky. / 1,8 miliónů Kč
KOH-I-NOOR PONAS Obráběcí centrum Obnova strojního parku ke zproduktivnění výroby forem při dokončování tvarů frézováním. Rozšíření výrobních možností nástrojárny pořízením 5-osého obrábění náhradou za 3-osé obrábění. Investice prodlouží i životnost nástrojů, sníží počet vyráběných elektrod a náklady na výrobu forem. / 4,5 miliónů Kč ROK 2011 Mezi připravovanými investicemi nového roku dominuje nákup tiskového 6-ti barevného stroje formátu
Závod 4 - Tužkárna Klížící zařízení pro zpracování úzkých prkének Zhodnocení úzkých tužkárenských prkének jejich zpracováním ve výrobě, snížení nároku na pracovní sílu vyloučením ručního zakližování tužkárenských sendvičů při výrobě tesařských tužek. / 2 milióny Kč Technologie výroby umělohmotných tužek koextruzí Inovace technologie výroby tužek na principu vyloučení dřeva z procesu výroby. Dojde k rozšíření portfolia grafitových tužek a pastelek o zcela nový produkt, jehož prodej bude znamenat významné posílení pozice na trhu. / 14 miliónů Kč
Závod 5 - Gumárna Sdružená investice gumárenský hnětič + kalandr Kompletní obnova a modernizace technologie výroby směsí technické pryže. Zvětšením objemu míchací komory hnětiče se zvýší produktivita a zároveň dojde ke zkvalitnění a zkrácení časů míchání jednotlivých dávek. Nová technologie umožní také rozšířit sortiment o technicky náročnější směsi s vyšším ekonomickým přínosem. / 2,5 miliónů Kč
2010 v Šanghaji
Závod 7 - Logarex Sítotiskové zařízení pro plošný tisk výrobků Modernizace způsobu značení a zproduktivnění výroby při značení potiskem nebo ražbou. Všechny operace značení se soustředí do jednoho pracoviště s jednou technologií využívající UV barvy. / 2,5 miliónů Kč
KOH-I-NOOR PONAS Dvoukomponentní vstřikovací stroj Zajištění výrobní technologie pro dvoukomponentní vstřikování plastů. To umožní další technický rozvoj v oblasti lisování plastů. Rozšíří se i výrobní základna holdingu o novou technologii pro vlastní potřebu a zajištění požadavků externích zákazníků. / 4,1 miliónů Kč Portálové obráběcí centrum Zefektivní obrábění rozměrných a tvarově složitých dílů. Rozšíření výroby o 5-osé obrábění rozměrných obrobků, odstranění kooperace a naopak možnost získání zakázek na obrábění rozměrných dílů. Obráběcí centrum se bude využívat hlavně k dokončování rozměrných tvarových dílů a rámů vstřikovacích forem. Zároveň dojde k vyřazení už nevyhovujících strojů. / 8,5 miliónů Kč.
Mezi VIP hosty nedávno skončené světové výstavy EXPO 2010 v Šanghaji byl rovněž Vlastislav Bříza, generální ředitel KOH-I-NOOR HARDTMUTH. Na snímku je spolu s čínskou překladatelkou před pavilonem České republiky. „Musím říct, že o naši značkovou produkci, která byla prodávána v expozici českého pavilonu, byl velký zájem. Účast na takové akci udělala značce KOH-I-NOOR velkou reklamu. Jako domestikovaného Jihočecha mě těší, že jsme spolu s pivovarem Budějovický Budvar, který byl oficiálním partnerem české expozice, světu ukázali, že slavné české značky nejsou spojeny jen s Prahou,“ uvedl Vlastislav Bříza. Tomu se dostalo ještě další pocty, když ho bulharské město Nesebr, jehož historické památky jsou zapsané na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, jmenovalo svým čestným občanem. Ocenilo tak podíl společnosti KOH-I-NOOR HOLDING na rozvoji města a kraje, v němž jeho tamní dceřiná společnost dává místním lidem práci.
Nejmladšího manažera má firma v Číně. Janu Mikovi je sedmadvacet (Dokončení ze strany 1) V Číně musíte být hodně flexibilní a být vždy připraven na nečekané změny na poslední chvíli. Hodně času se musí věnovat budování konkrétních vztahů. U nás na sepsání běžné smlouvy stačí týden. Tam dvakrát, třikrát déle. I styl obchodního jednání je jiný - s klientem si padnete do oka, domluvíte se, ale pak se stejně začne smlouvat, ustupovat od daných příslibů. Na to si musíte zvyknout. A také mít cit. Některé věci totiž neuslyšíte přímo. Třeba, že nezvládnou některé technické možnosti. To musíte vycítit a počítat s tím. A tohle se v žádné učebnici nedočtete. Zkrátka jiný kraj, jiný mrav. Současně mě fascinuje, jak rychle se Čína ekonomicky rozvíjí. O tom se denně přesvědčuji. Jak se vůbec oběma firmám daří? O firmě KOH-I-NOOR NANJING STATIONERY stále platí, že těžištěm její výroby je produkce levných grafitových tužek a pastelek, určených zpravidla do supermarketů a na východní trhy. Od roku 2005 je závod zavedený a výroba stabilizovaná. Číňané si naše technologie dobře osvojili a kvalita je tedy stabilní, přičemž podléhá neustálé přísné kontrole.
Pokud jde o KOH-I-NOOR NANJING TRADE, tak si vede velmi dobře a určené cíle plní. Ty se týkají jak prodejů naší české produkce na tamním trhu, tak nákupu zboží a doplňkového sortimentu pro český trh. Mimochodem značka KOH-I-NOOR, pod níž prodáváme zboží vyrobené v Česku, je v zemi populární. Čína má zájem o kvalitní západní zboží, po kterém je velmi dobrá poptávka. A mezi ně patří i naše značka. O jaké zboží je největší zájem? Jednoznačně o rozmyvatelné pastelky Mondeluz, protože v Číně není ve stejné odstínové škále kvalitativně srovnatelný produkt. My máme 72 odstínů a nikdo je zatím nedokázal okopírovat, i když v kopírování jsou některé místní firmy mistry. Letos jsme spustili také elektronický obchod, který je zde velmi populární a rychle roste. „Kamenná“ prodejna nám slouží i jako „laboratoř“, v níž testujeme, jak Číňané budou reagovat na zboží, které je třeba v Česku bez problému zavedené. Jak se výroby dotkla světová ekonomická krize? Hlavně jsme pocítili propad prodejů na východních trzích, kde nastal úpadek poptávky. Teď už ale
opět roste. Problém je jinde. Zatímco poslední čtyři roky v zemi panovala stabilita cen, mezd, vstupů, měnových kursů, pak letos došlo k turbulentnímu vývoji. Například ceny důležitých vstupních materiálů a surovin vzrostly o 20 až 30 procent. Zdražily se i ceny energií a lidské práce. Jen pro zajímavost ceny potravin skočily třeba o 30 až 50 procent. Jak na to reagovat? Na tak zásadní nárůst nákladů, jaký nastal letos, se reaguje jen těžce. Vnitřními opatřeními ho nelze zcela eliminovat. Nabízí se zafixování cen vstupních surovin na delší dobu dopředu, ale to není momentálně reálné. Jedinou možností je si připravit co nejdříve výrobní rezervy, tedy zásoby, při garantovaných cenách vstupů, a přečkat tuto dobu. Přesto ale došlo na ekologické investice. Máte pravdu. Instalovali jsme uhlíkovou filtraci odpadní vzdušniny na leštírně, abychom vyhověli požadavku čínských úřadů. To je další změna - v zemi je evidentní trend zpřísňovat limity a zavádět ekologické normy. To pak logicky výrobu prodražuje. Nicméně KOH-I-NOOR se s tím
vyrovnal bezezbytku. Stejně jako s dalšími nařízeními a jinými právními normami. Ty plníme do puntíku, což zde není všude úplně zvykem. Od pracovního úřadu jsme obdrželi vyznamenání, že jsme férovým podnikem, který plní všechna pravidla. I proto jsou u nás lidé spokojeni. Toho ocenění si velmi vážíme a máme ho na čestném místě v zasedačce. Kolik lidí zaměstnáváte? Ve výrobě asi padesát na dvě směny. Lidé jsou hodně flexibilní a není problém jakoukoliv nárazovou poptávku pokrýt. Strojní vybavení je dostatečné a operativně jsme schopni výrobu výrazně navýšit. Jak je o ně postaráno? Standardně. Mzda je vázaná na výkon. Překročí-li se stanovené normy, jsou odměny. Oceňujeme i zásluhy a kvalitu. Kvalita je pro nás rozhodujícím parametrem, i v případech, kdy se jedná o neznačkové zboží. Proto ve srovnání s Českem máme nepoměrně větší zastoupení zaměstnanců, kteří se kontrole kvality věnují. V Číně totiž není ke kvalitě běžně takový vztah jako u nás, a proto musí být přísnější dohled. Každá výrobní operace se zde průběžně kontroluje a probíhají samozřejmě i statistické kontroly. Pro-
to i náš levnější, neznačkový produkt je kvalitativně výš než ten nejlepší od místní konkurence. Zaměstnáváte lidi i na dobu určitou? Ano, ale před dvěma lety přijatá novela zákoníku práce přinesla zásadní změnu. Ještě do začátku roku 2009 nebyl problém najímat brigádníky nebo zaměstnance na krátkodobé úvazky. Teď ale novela umožňuje vzít člověka na dobu určitou pouze dvakrát. Pak buď skončí, nebo se musí pracovní smlouva změnit na dobu neurčitou. Jaká je pracovní doba? Osmi a půlhodinová. Kancelářští pracovníci zpravidla dělají od 9 do 17.30 hodin. Ve výrobě, jak už jsem zmínil, jedeme na dvě směny. A vaše? No, ta je podstatně delší. Časový rozdíl mezi Českem a Nanjingem je 7 hodin, a po skončení čínské pracovní doby vyřizuji často ještě operativu s naší centrálou nebo se věnuji koncepčním záležitostem. Když v Českých Budějovicích končí pracovní doba, mám už v Nanjingu 11 večer. Ale to beru za normální. Nejsem tady na zájezdě, ale v práci. I proto čínské pamětihodnosti znám vesměs jenom z prospektů.
KOH-I-NOOR HOLDING - Vydává KOH-I-NOOR holding a.s., Baarova 769/45, 140 00 Praha 4, IČO: 26080991 - www.kinholding.eu - řídí redakční rada, polygrafický servis nakladatelství Typ České Budějovice, redakční servis PhDr. Zdeněk Zuntych (Z-Média). Datum vydání 6. prosince 2010.
