KOGNITIVNÍ TRÉNINK U PACIENTŮ S UNIPOLÁRNÍ DEPRESIVNÍ PORUCHOU POMOCÍ POČÍTAČOVÉ REHABILITACE
Mgr. Hana Krupníková PhDr. Pavel Harsa, PhD. Doc. PhDr. Marek Preiss, PhD. Psychiatrická klinika 1.lékařské fakulty UK a VFN v Praze
Psychiatrická klinika 1. LF PK 1. LF UK a VFN Praha (1846)
Komplexní léčebná péče pro pacienty s duševními poruchami v akutním stavu na lůžkových odděleních (120 lůžek), DS, AMB a SC Supervizní a školící akreditované pracoviště v oboru psychiatrie, lékařské psychologie a psychoterapie
Neuropsychologická laboratoř Provoz laboratoře zahájen v roce 2013 Navazuje na Psychologickou laboratoř PK 1.LF UK a VFN Praha
Využití Psychologická vyšetřovací a psychoterapie pro hospitalizované i ambulantní pacienty
Školící centrum Ph.D. a preatestovaných studentů Centrum pro psychodiagnostiku žadatelů a řidičů pro řidičská oprávnění (skupin A-D) Centrum pro psychodiagnostiku a psychoterapii vrcholových sportovců
Depresivní epizoda (F32), Periodická depresivní porucha (F33)
Poruchy nálady jsou v současnosti třetí nejčastější duševní poruchou a postihují z hlediska celoživotní prevalence téměř pětinu populace. Jednoroční prevalence se v Evropě pohybuje mezi 3-10 % (Raboch et. Al., 2006) Podle WHO (2004) trpí depresí 121 miliónů lidí depresivní onemocnění ohrozí jednou za život 10-25 % žen a 5-12 % mužů, bez ohledu na vzdělání, příjem, manželský status a etnicitu (Zezulka, 2012)
Kognitivní funkce Pozornost Paměť
Exekutivní funkce Prostorová představivost Psychomotorické tempo
Kognitivní deficit u depresivních osob
poruchy paměti objevují asi u 15% pacientů poruchy exekutivních funkcí jsou přítomny asi u 50 % pacientů poruchy dalších kognitivních funkcí se mohou vyskytnout asi u 15% depresivních jedinců (Veiel, 1997)
Přehled studií Studie potvrdily vliv depresivního onemocnění na kognitivní funkce pacientů a ukázaly, že deficit v této oblasti je běžný
Preiss et al. (2006, 2008, 2010) Marvel a Paradiso (2004) Paradiso et al. (1997) Lee et al. (2012) Fossati (2002)
Austin et al. (2001) Channon et al. (1999) Watkins et al. (2002) Gohier et al. (2009) Elliot (1998)
Příčiny kognitivního deficitu u depresivních pacientů - teorie
Behaviorální teorie Teorie naučené bezmocnosti Lewinsohn - teorie redukovaného pozitivního posilování. Kognitivní teorie Maladaptivních kognitivních schémat Beckův model
Motivační hypotéza (Austin, 2001)
Hypotéza funkčního poškození mozku (Kyutken, 2006) Teorie pravohemisférové dysfunkce (Flor-Henry, 1979 in Preiss, 2008) Změna na molekulární úrovni Porucha neurotransmiterového přenosu Strukturální mozkové změny Vrozené faktory Biologická zátěž
Faktory působící na kognitivní oslabení
Věk Deprese - rizikový faktor vzniku kognitivního deficitu a demence Hloubka Subtyp Medikace Hospitalizace
Kognitivní trénink u depresivních jedinců
Kognitivní rehabilitace je systematická, funkčně orientovaná terapeutická aktivita, které je založeno na posouzení a pochopení v mozku probíhajících deficitů pacienta (Cicerone, 2005) Kognitivní trénink se stává čím dál víc vyhledávanou formou pomoci a způsobem, jak ovlivnit kognitivní deficit jedince (Cicerone, 2005; Gates et al., 2011; Li et al., 2013; Papp et al., 2009)
Další studie
Yishay et Diller (1993)
Gates et al. (2011)
Naismith et al. (2010, 2011)
Demant et al. (2013)
Dahlinová et al. (2008)
Počítačová rehabilitace a depresivní onemocnění Výhody
Komplexnost Flexibilita Přesná a okamžitá zpětná vazba Jednodušší uchovávání a zpracovávání dat Funkce motivace trénujícího
Nevýhody
Nevhodné využívání programů Špatné zpracování a nedostatečná generalizaci efektu do běžného života Počítačová negramotnost trénujících
Počítačová rehabilitace a depresivní onemocnění Současné studie
Preiss et al. (2006, 2008, 2010, 2013) Elgamal et al. (2007) Peretz et al. (2011) Verghese et al. (2010) Alvarez et. al. (2008) Anderson et al. (2009)
Výsledky citovaných studií poskytují předběžné důkazy o tom, že stimulace kognitivních funkcí prostřednictvím cíleného, opakujícího se tréninku je účinná metoda kognitivní remediace u pacientů s rekurentní depresivní poruchou a že tyto účinky nelze přičítat pouze zlepšení pacientovy nálady a snížení depresivních symptomů (Elgamal,
Soubor
80 pacientů ve věku od osmnácti do šedesáti pěti let s hlavní diagnózou depresivní epizody (F32) a rekurentní depresivní poruchy (F33) Pacienti jsou náhodně přiřazeni do dvou skupin tréninkové skupiny a kontrolní skupiny (Kontrolní skupina dostává náhradní aktivitu s pouze mírnou kognitivní zátěží a bude v kontaktu v podobné frekvenci a kvalitě jako v případě experimentální skupiny)
Používané metody
Mini International Neuropsychiatric Interview (MINI) – ověření diagnózy Montgomery–Åsberg Depression Rating Scale (MADRS) – hloubka deprese (3x před a po tréninkovém cyklu a s šesti měsíčním odstupem) Beck Depression Inventory (BDI-II) - sebeposuzení depresivní symptomatiky dotazníkem.
dotazníky zaměřené na sebeposouzení kog.funkcí v běžném životě:
Dysexecutive Questionnaire (DES),
Cognitive Failure Questionnaire (CFQ)
Everyday Memory Questionnaire (EMQ)
Schwarzova škála (SOS-10) – pro sebeposouzení kvality života
Pro screening kognitivního deficitu – Vienna test system (výběr testů na pozornost, paměť) Psychodiagnostický systém Vienna Test Systém je zároveň úzce provázán se Softwarem CogniPlus. Díky tomu lze pohodlně propojit diagnostiku (VTS), terapeutické intervence (CogniPlus) a následné hodnocení (VTS). Experimentální i kontrolní skupina bude požádána o monitorování depresivních příznaků (formou dotazníku – zkrácené verze Beck Depression Inventory)
Výzkumné otázky
Ovlivní pozitivně kognitivní trénink s pomocí počítačového programu CogniPlus kognitivní funkce u tréninkové skupiny? (pozornost, paměť, exekutivní funkce, prostorová představivost, psychomotorické tempo) Ovlivní stejně tak i kognitivní funkce využívané v každodenním životě? Přetrvá pozitivní efekt i s odstupem 3 měsíců od ukončení tréninkového cyklu
Cíl projektu
Ověřit možnost pozitivního ovlivnění kognitivních funkcí pomocí tréninkového programu CogniPlus v šesti týdenním tréninkovém cyklu (12 tréninků) rozpoznat ovlivnitelnost výkonů po trénování a s tří měsíčním odstupem Vycházíme z předpokladu, že tréninkový program CogniPlus může pozitivně ovlivnit laboratorně testované funkce, stejně tak i kognitivní funkce využívané v každodenním životě a pozitivní efekt přetrvává i s odstupem 3 měsíců od ukončení tréninkového cyklu
Propojení programu Cogniplus a Vienna test System
Cogniplus
Nástroj pro kognitivní trénink a rehabilitaci. Jednotlivé moduly využívají tzv. realistických scénářů, které usnadňují uživatelům integrovat dosažený pokrok do běžného života. Individuálního nastavení je dosaženo včleněním adaptivní funkce, která neustále měří výkonnost jednotlivých pokusných osob, přizpůsobuje úroveň obtížnosti výcvikových úloh, nabízí grafické a slovní znázornění výkonu a podporuje motivaci trénujícího. výzkumník dokáže sledovat délku, frekvenci a úspěšnost trénujícího jedince, který vede ke kontrole trénujících a zabránění zkreslení výsledků díky nepřesným údajům.
https://www.youtube.com/watch?v=TSS__lB0Rpc&feature=youtu.be
https://www.youtube.com/watch?v=sPA4rf4xvCU
Cogniplus - subtestyy
Pilotní studie
10 pacientů
Začlenění zpětných vazeb pacientů do designu výzkumu
Snížení počtu subtestů na 7 – 35 min tréninku
Prokombinování testů a dotazníků
Subtesty tréninkového programu připadaly pacientům zábavnější než subtesty Vienna test system Použité testy a dotazníky byly srozumitelné Pacientům byly nepříjemné subtesty s hlasovým projevem a subjektivně hodnotili, že se poté hůř soustředili Kognitivní trénink hodnotili pozitivně – subjektivně u sebe vnímají zhoršení soustředění a paměti Příjemné prostředí neuropsychologické laboratoře
Otázky a diskuse
Děkuji za pozornost
