ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA O.P.S.
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2014
Kyrylo Volkov
ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA O.P.S.
Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: B-EM-EP Podniková ekonomika a management provozu
Analýza a řešení problému označení palet pro motory na oddělení VKL
Kyrylo Volkov
Vedoucí práce: prof. Dr. Ing. Otto Pastor, CSc.
2
Tento list vyjměte a nahraďte zadáním diplomové práce
3
Prohlašuji,
že
jsem
diplomovou
práci
vypracoval(a)
samostatně
s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušil(a) autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).
V Mladé Boleslavi dne …………… 4
Děkuji panu prof. Dr. Ing. Otto Pastor, CSc. za odborné vedení bakalářské práce, poskytování rad a informačních podkladů. Dále bych chtěl poděkovat pracovníkům útvaru VK za poskytování cenných rad, podkladů a informací.
5
Obsah
Seznam použitých zkratek a symbolů ...................................................................7 Úvod ......................................................................................................................8 1.
2.
3.
4.
Logistika......................................................................................................9 1.1.
Skladovací logistika .......................................................................10
1.2.
Transportní logistika .......................................................................13
1.3.
Výrobní logistika.............................................................................16
1.4.
RFID ..............................................................................................17
1.5.
Logistické IT systémy.....................................................................21
Analýza logistické situace na oddělení VKL .............................................23 2.1.
Analýza skladu B8 .........................................................................23
2.2.
Palety pro motory EA211 ...............................................................24
2.3.
Analýza montážní linky motorů EA211 ..........................................25
2.4.
Označení palet a motorů ................................................................26
2.5.
Systém IMIS...................................................................................27
2.6.
Odběratelé motoru .........................................................................28
Návrh na zlepšení logistické situace na oddělení VKL ............................29 3.1.
RFID značení motorů .....................................................................29
3.2.
Modernizace pracovíště svěšování ................................................29
3.3.
Paleta 523 630 ...............................................................................31
Závěr ........................................................................................................33
6
Seznam použitých zkratek a symbolů HW
Hardware
IMIS Integriertes Motorenwerke Informations System JIS
Just in sequence
JIT
Just in time
LIS
Logistický informační systém
MIS
Manažerský informační systém
OW
Orgware
PW
Peopleware
RFID Radiofrekvenční identifikace SW
Software
VW
Volkswagen
7
Úvod Jako zadání bakalářské práce byla zvolena analýza a řešení problému označení palet pro motory na oddělení VKL. Cílem této práce je popsání existujícího stavu logistiky palet a motorů a vytváření návrhu zlepšujícího tento stav. První kapitola této práce je věnována teorii. Popisuje a vysvětluje pojmy, které se týkají tématu bakalářské práce. Jedná se převážně o logistiku, RFID značení a jejích zařazení do výroby. Druhá kapitola byla určena pro analýzu stávajícího stavu logistiky palet a motorů. V této kapitole jsou informace o procesu značení palet a motoru na oddělení VKL. V dané kapitole je popsán proces označení motorů pomocí štítků, a palet pomocí skladových závěsek. Dále jsou popsaní linka motorů EA211, sklad B8, B9, interní logistický systém pro evidence motorů IMIS a zmínění odběratele oddělení VK. Návrh zlepšující existující systém a jeho hodnocení jsou vysvětleny v předposlední části této práce.
8
1. Logistika Pojem logistika je rozsáhlý a obsahuje řadu definic. Všechny definice jsou stejné v tom, že logistika řídí materiál, informace, lidské zdroje a to s ohledem na časové a finanční hranice. Dále jsou uvedené definice pojmu logistika. “... organizace, plánování, řízení a výkon toků zboží vývojem a nákupem počínaje. výrobou a distribucí podle objednávky finálního zákazníka konče tak, aby byly splněny požadavky trhu při minimálních nákladech a minimálních kapitálových výdajích.” (SIXTA, MAČAT, 2005). První prezident České logistické asociace doc. Ing. P. Pernica definuje logistiku jako disciplínu, “... která se zabývá celkovou optimalizací, koordinací a synchronizací všech aktivit v rámci samoorganizujících se systémů, jejichž zřetězení je nezbytné k pružnému a hospodárnému dosažení daného konečného (synergického) efektu.” (PERNICA, 1998). Další čeští autoři logistické literatury uvádějí takovéto definice logistiky: “... Logistiku si lze představit jako posloupnost činností zahrnujících řízení a vlastní realizaci pohybu a skladování materiálů, polotovarů a finálních výrobků. jde v podstatě o sled obchodních a fyzických operací končících dopravou výrobku k odběrateli.” (GROS, 1996). “...logistika se zabývá pohybem zboží a materiálů z místa vzniku do místa spotřeby a s tím souvisejícím informačním tokem. Týká se všech komponent oběhového procesu, tzn. především dopravy, řízení zásob, manipulace s materiálem, balení, distribuce a skladování. Zahrnuje také komunikační, informační a řídící systémy. Jejím úkolem je zajistit správné materiály na správném místě, ve správném čase, v požadované kvalitě, s příslušnými informacemi a s odpovídajícím finančním dopadem.” (DRAHOTSKY, ŘEZNÍČEK, 2003). Německý autor definuje logistiku daným způsobem: „… Logistika – vědecká nauka o plánování, řízení a kontrolováni toků materiálů, osob, energií a informací v systémech a klade ji vedle jiných oborů kybernetiky, jako je operační analýza nebo systémové inženýrství.“ (JUNEMANN, 1989).
9
Skladovací logistika
1.1
Skladování je důležitý prvek logistického systému, tvořící spojovací bod mezi dodavatelem a odběratelem. Skladování zabezpečuje uskladnění produktu v místech vzniku a spotřeby. Existují tři základní funkce skladování: ● Přesun produktů: o příjem produktů – vyložení, vybalení, kontrola dokumentace a stavu výrobků o transfer produktů – prostorové manipulace s produktem o kompletace produktů – přeskupování produktů podle objednávky zákazníka o překládka produktů (cross - docking) – přemístění produktů z místa příjmu hned do místa expedice o expedice produktů – přesun zásilek do dopravního prostředku v nutném množství, kvalitě s požadovanou dokumentace a úpravou stavu skladu ● Uskladnění produktů: o přechodné uskladnění – uskladnění materiálu pro každodenní výrobu o časově omezené uskladnění – uskladnění s cílem spekulace na trhu, uskladnění zásob se sezonní a kolísavou poptávkou nebo kvůli jiným příčinám ● Přenos informací o stav zásob o umístění zásob o stav produktů v pohybu o údaje o zákaznících, personálu, využití skladových prostor o data o vstupních a výstupních dodávkách Podnik uskladňuje dva hlavní druhy zásob: 1.
suroviny, díly, součástky – vstupy pro výrobu
2.
hotové výrobky – výrobky které čekají na expedice k zákazníkovi
Výrobní podniky kromě dvou výše uvedených typů zásob mají ještě: 10
3.
zásoby zboží ve výrobě
4.
zásoby materiálů určených k likvidaci nebo recyklaci
Takové zásoby jsou v podniku přesně sledovány a představují pouze malou část z celkových zásob. V současné době jsou toky zásob přesně definovány. Na obrázku níže jsou zobrazeny toky zásob v oblasti skladování.
Obr. 1 Toky v oblasti skladování Zdroj: Vlastní zpracování Udržování zásob v podnikových skladech je důležité z některých z následujících důvodu: ● zajištění toku výroby ● snížení nákladů na přepravu ● snížení nákladů na výrobu ● podpora JIT, JIS ● zajištění nepředvídatelných událostí na trhu ● udržení dodavatelského zdroje ● dočasné uskladnění materiálů pro spekulace nebo likvidace/recyklace 11
V závislosti od zvoleného systému výroby sklad splňuje různé role. Při zvoleném systému tlaku (push system) sklad slouží, k tomu aby absorboval všechny výrobky, které závod vyrábí, dle plánu odhadnuté poptávky. Plán tlačného systému je vytvářen za předpokladu, že každý výrobek bude prodán. Sklad splňuje roli dlouhodobého úložiště. Při zvoleném systému tahu (pull system) každý výrobek v plánu výroby, je již objednán zákazníkem. V takovém případě sklad splňuje roli přechodného úložiště. Při výběru skladu je potřeba určit jeho velikost aby byl schopný zajistit všechny možné situace ve výrobě. Velikost skladu určuje řada faktorů: ● úroveň zákaznického servisu ● velikost trhu ● počet skladovaných produktů ● velikost skladovaných produktů ● používaný systém manipulace s materiálem ● typ použitého skladu ● pohyb zboží ve skladu ● celková doba výroby produktu ● velikost kancelářských prostor ve skladu (SIXTA, MAČAT, 2005) Požadavky na velikost skladu rostou spolu s velikostí trhu, nebo s počtem trhu které sklad obsluhuje. Požadavky se také zvyšují díky růstu sortimentu produktů, které podnik nabízí zákazníkům. Další faktor, který ovlivňuje velikost skladu je poptávka. Pokud není stabilní a zaznamenává razantní výkyvy nebo je nepředvídatelná, musí podnik uskladňovat větší množství zásob, což zvyšuje požadavky na velikost skladu. Rychlost obratu zásob, která je měřena počtem obrátek, je dalším faktorem který muže mít velký dopad na velikost skladu. Jako základ, sklad musí ekonomicky sladit rozdílné dimenzování toků. Sklad plní svou funkci a tím zajišťuje provoz v podniku. Mezi hlavní funkce skladování patří: ● vyrovnávací funkce - vzájemně odchylný materiálový tok a spotřeba z hlediska kvantity a časovému rozložení ● zabezpečovací funkce - vyplývá z neočekávaných výrobních rizik, výkyvů potřeb odbytu a kolísání v čase dodávek zásob ● kompletační funkce - individualizace výrobku, tvorba sortimentu na trhu a
12
tvorba sortimentních druhů pro potřeby jednotlivých provozů ● spekulační funkce - usnadňuje řízení zásob s očekávanými změnami cen na trhu zásob a odbytu ● zušlechťovací funkce - změny v jakostí uskladněných zásob (např. stárnutí, sušení)
1.2
Transportní logistika
Doprava je významnou složkou logistického řetězce od výroby u dodavatelů do doručení zboží konečnému zákazníkovi. V dnešní době, kdy se velký počet firem stěhuje do nízkonákladových lokací s cílem zvýšení zisku snížením nákladů, došlo k přehodnocení druhů doprav. Tedy doprava na velké vzdálenosti je jednou z nejdůležitějších součástek úspěšného podnikání. “… Doprava jako taková zajišťuje přesun výrobků v prostoru, z místa výroby do místa spotřeby, a zvyšuje tak jejich hodnotu.“ (DRAHOTSKY, ŘEZNÍČEK, 2003). Náklady na dopravu jsou jedny z největších nákladů v logistice a podílejí se ve velké míře na ceně výrobku. Skladba logistických nákladů v procentech je následující: Tab. 1 Skladba logistických nákladů Činnost
Podíl nákladů v %
Skladování, manipulace, správa, údržba
34
Doprava
29
Balení
12
Administrativa
11
Převzetí a odeslání
8
Zpracování objednávky
6
Zdroj: (SIXTA, MAČAT, 2005) Plánování dopravních cest a prostředků umožňuje výrazně snížit náklady na dopravu. Při tom existují možnosti kombinování používaných dopravných prostředků pro snížení celkových nákladů na dopravu. Tento způsob dopravy se 13
jmenuje kombinovaná doprava. Kombinovaná doprava je proces přepravy zboží v jedné nákladové jednotce. Tato jednotka během své cesty z bodu A k bodu B změní druh dopravy minimálně jednou. Při tom nebude prováděna manipulace se samotným zbožím, ale pouze s nákladovou jednotkou. Dle použití nákladové jednotky můžeme kombinovanou dopravu členit na: ● přepravu na paletách ● přepravu v kontejnerech ● přepravu ve výměnných nástavbách ● přepravu silničních návěsů na železničních vozech ● přepravu celých silničních jízdních souprav na železničním voze ● přepravu pomocí podvojných návěsů. (SIXTA, MAČAT, 2005) Doprava realizuje fyzické přemístění jak hmotných statků, tak i lidských zdrojů. Doprava hmotných statků uskutečňuje potřeby přemisťování: ● v oblasti výroby – ve fázích výroby a mezi jednotlivými fázemi výroby až ke konečnému výrobku ● v oblasti oběhu – při potřebě směny zboží ● v oblasti spotřeby – uspokojuje potřeby pohybu výrobků
Ve veřejné dopravě mezi poskytovatelem dopravních služeb, a subjektem, který takové služby objednává, vzniká vztah. V tomto vztahu ten, kdo zabezpečuje přemístění produktů je nazýván dopravce. Ten kdo takové služby užívá je nazýván přepravce. Přepravce jistě zajímají níže popsané údaje o kvalitě a ceně služeb, které dopravce poskytuje: ● zabezpečení dopravních služeb ○ druhy přepravy ○ manipulace s nákladovými jednotkami ○ kapacita expedic ○ expediční a přijímací místa a doby 14
○ kapacity dopravních prostředků ○ kapacity dopravních cest ● typy a parametry dopravních prostředků ○ hrubá a ložná hmotnost ○ ložný prostor ○ rozměry dopravních prostředků ○ speciální vybavení apod. ● rychlosti přepravy ● spolehlivost dopravce ● cena za kilometr každého druhu dopravy ● nabídka dalších služeb (například balení, třídění) ● ceny za další služby Dopravce bude chtít získat od svého zákazníka (přepravce) zpětnou vazbu (zpětná vazba bude sloužit ke zvýšení úrovně zákaznického servisu), bude se snažit získat údaje o službách, které přepravce očekával a/nebo stále očekává. Údaje, které se dopravce bude snažit získat, jsou představeny níže: ● očekávaný počet tun zboží k přepravě ● směr přeprav ● vzdálenost přeprav ● požadovaný dopravní prostředek ● data o zboží k přepravě ○ rozměr ○ váha ○ balení ○ potřeba použití přepravních pomůcek ● informace o místech nakládky a vykládky zboží ● případné další údaje „Doprava je záměrná pohybová činnost, která spočívá v přemístění věcí nebo osob prostřednictvím pohybu dopravních prostředků po dopravních cestách.“ (SIXTA, MAČAT, 2005). Hlavní funkce dopravy je zabezpečení pohybu zboží v oblasti výroby, oblasti oběhu a v úseku mezi výrobou a zákazníkem (fyzická distribuce zboží).
15
1.3
Výrobní logistika
Rozvoj ekonomiky vyvolává silný tlak na management všech hmotných a hodnotových toků. Logistika se zabývá integrací plánování, uskutečnění a kontrolou hmotných a informačních toků uvnitř podniku, od podniku k odběrateli a od dodavatele k podniku. Mezi hlavní funkce výrobní logistiky patří: ● vytvoření výrobní struktury ● plánování a řízení výroby Úkolem
plánování
je
vytvoření
předpokladů
pro
zajištění
plynulého
a
bezporuchového výrobního procesu při zajištění příznivých pracovních podmínek. Cíle výrobního plánování: ● optimalizace výrobních a materiálových toků ● dodržování příznivých podmínek pro pracovní sílu ● vyhovující vytížení prostorů a ploch ● vysoká přizpůsobivost budov a zařízení V podniku plánování a dispozice probíhají aktivity většinou v počítačem podporovaném informačním systému plánování a řízení výroby. V rámci plánování a řízení výroby, výrobní logistika pokrývá následující funkce: ● plánování výrobního programu - specifikace vyráběných výrobků dle druhu množství a termínu ● plánování potřeby - určení cílů, které mají být realizovány a materiálu který má být dodán ● plánování termínu a kapacit ● řízení zakázek - uvolnění zakázek do výroby dle plánovaných termínů s ohledem na připravenost nutných materiálů, sestav a nástrojů ● řízení výroby Při pozorování výroby lze definovat následující oblasti výrobní logistiky: ● skladování materiálů a polotvarů před výrobou ● manipulace a skladování materiálu ve fázích výroby ● mezioperační a operační doprava ● mezioperační skladování 16
● manipulace při a po montáži ● balení a expedice Vytvoření výrobní struktury podniku především představuje prostorové rozmístění vnitropodnikových pracovišť - layout. Mezi faktory, které je potřeba respektovat při sestavování layoutu patří: ● charakter výroby ● optimalizace materiálových toků a vnitropodnikových dopravních sítí ● vytváření předpokladů pro výrobu bez poruch ● vytváření předpokladů pro snadnou modernizaci pracovišť ● vytváření předpokladů pro minimální náklady na změny pracovišť ● rozmístění objektu v rámci základní plochy
Obr. 2 Layout příklad Zdroj: http://theoffice.wikia.com/wiki/File:Layout.jpg
1.4 RFID Jako pasivní prvky logistických systémů označujeme materiál, obaly, odpad, přepravní prostředky a informace. Pohyb pasivních prvků logistických systémů, přes různé výrobní a distribuční procesy od místa jejich vzniku do místa konečné spotřeby, tvoří velkou část materiální stránky logistických řetězců. Je možné charakterizovat pasivní prvky jako zboží, protože tok pasivních prvků se většinou uskutečňuje jako směna. V logistických řetězcích se pohyb pasivních prvků uskutečňuje pomocí aktivních prvků. Aktivní prvky jsou zařízení, různé technické 17
prostředky a personál. Pohyb informace v logistice má stejně důležitou roli jako operace s hmotným zbožím. Informace uložená na nosičích informace předbíhá, provází a následuje pohyb zásob, výrobků, dílů a souvisejících peněz. Pro pohyb zboží je potřeba informace seskupit, zpracovat, přemístit a uchovat. Tyto úkoly sestavují nutné předpoklady pro pohyb zboží. Radiofrekvenční identifikace (RFID) je systém automatické identifikace objektů, ve kterém pomocí radio signálu, se data ukládají a přemisťují. Uložená data se nacházejí na RFID transpondérech. Klasifikaci RFID transpondérů je možné provádět podle 4 skupin: ● dle používané frekvence ● dle zdroje energie ● dle druhu pamětí ● dle provedení Dle používané frekvence lze vyčlenit čtyři skupiny RFID transpondérů: Tab. 2 druhy RFID transpondérů dle frekvence Pásmo
Dosah
LF
(125-134 kHz)
0-2m
HF
(13,56 MHz)
0-1m
UHF (860-960 MHz)
0 - 100 m
SHF (2,45-5,8 GHz)
0 - 100 m
Zdroj: vlastní vypracování Následující způsob klasifikace RFID transpondéru je klasifikace podle použitého zdroje energie. Takovým způsobem lze definovat transpondéry aktivní, pasivní a polo-aktivní. Každý druh má svoje silné a slabé stránky. V následující tabulce jsou uvedené hlavní vlastností každého z druhu transpondérů.
18
Tab. 3 druhy RFID transpondérů dle zdroje energie Druh transpondéru
Vlastnosti
Aktivní
● má vlastní zdroj energie (např. baterie) a automaticky vysílá informace do RFID snímače ● je nejspolehlivější ● má největší dosah ● používá UHF a SHF pásma ● životnost zdroje energie cca 5 let
Pasivní
● ● ● ●
Polo-aktivní
● má vlastní zdroj energie a navíc potřebuje energii vysílače pro vysílání vlastního signálu ● má delší životnost než aktivní transpondéry, ale kratší než pasivní ● používá většinou UHF pásmo ● životnost zdroje energie cca 10 let
dostává energii od vysílače levný malý rozměr používá všechna pásma
Zdroj: vlastní vypracování. Další tabulka ukazuje klasifikaci transpondérů dle druhu paměti Tab. 4 druhy RFID transpondérů dle druhu paměti Druh pamětí
Vlastnosti
pouze čtení
● informace na transpondéru je předem uložená a není možné ji měnit ● ohraničený objem paměti (96 bitů).
Čtení a zápis
● informace je možné číst a měnit ● má větší objem paměti (32kb128kb)
Zdroj: vlastní vypracování RFID snímač je externí zařízení používané v RFID systémech pro produkci a přijímání radiových signálů. Snímač může fungovat na více frekvencích a tato funkce záleží na provedení tohoto snímače. Také může mít anti-kolizní algoritmus při práci s velkým množstvím transpondérů v jednom okamžiku. RFID snímač spojuje uživatele RFID systému a transpondéry. Snímač je hlavním článkem RFID systému díky tomu, že komunikuje s transpondéry a počítačovým programem. 19
Cílem takové komunikace je poskytování informace z RFID transpondérů do počítačového programu pro čtení unikátního ID každého z transpondérů. Snímač může rovněž provádět zápis na transpondéry, v případě podpory takové funkce. Lze klasifikovat snímače dle toho, jakou funkci paměť plní a dle druhu umístění. Následující dvě tabulky ukazují takovou klasifikaci s popisem základních vlastností. Tab. 5 druhy RFID snímače dle funkce pamětí Druh RFID snímače
Vlastnosti
pouze čtení
Umí pouze číst informace uložené na RFID transpondéru
Čtení a zápis
Umí číst a ukládat informace do RFID transpondéru
Zdroj: vlastní vypracování Tab. 6 druhy RFID snímače dle umístění Druh RFID snímače
Vlastnosti
Pevně umístěný
Zařízení je pevně uchyceno k nebo na ploše
Přenosný
Zařízení je mobilní a může plnit své funkce bez ohledu na umístění
Zdroj: vlastní vypracování. Technologie RFID je následujícím a významným krokem v oblast identifikace nejen neživých objektů ale i živých. Je to technologie, která již prokázala své použití v různých oblastech jako je bezpečnost, letectví, sport, bankovnictví, automobilový
průmysl,
veterinářství
a
medicína.
RFID
je
technologie
automatizované datové komunikace, pomocí které je možné elektronicky identifikovat, sledovat a ukládat informace uložené na RFID transpondérech. Hlavní články RFID sytému jsou transpondéry, snímače a databáze. Snímač scanuje data na transpondérech a posílá je do databáze, ve které jsou uloženy.
20
Obr. 3 Hlavní články RFID systému Zdroj: http://www.gao.gov/new.items/d05551.pdf
1.5
Logistické IT systémy
Systém je uspořádaná množina prvků, vlastností a vazeb mezi nimi, zavedených na vymezeném reálném objektu z hlediska reálného cíle. V oblasti logistiky lidí, metody, programové a technické prostředky zajišťují manipulace a zpracování dat, za účelem poskytování informace uživatelům logistického systému. Informační systém se skládá z 5 bodů: ● technické prostředky (HW) - počítačové systémy doplněné o periferní jednotky spojení do počítačové sítě ● programové prostředky (SW) - aplikační programy umožňující efektivní práci s daty na počítači pro uživatele informačního systému ● organizační prostředky (OW) - soubor nařízení pravidel definujících úspěšný provoz IS ● lidská složka (PW) - řízení systému, adaptace člověka k efektivní práci v počítačovém prostředí ● reálný svět - kontext IS (např. legislativa, normy)
Logistický informační systém (LIS) podporuje řízení celého dodavatelského řetězce. Proto musí být velmi automatizovaný. Aby řízení toků zboží bylo efektivní, LIS poskytuje potřebné údaje a algoritmy svým uživatelům. LIS je základní ale ne jediná součástka MIS podniku. Objektivní informace ohledně logistických výkonů a nákladů jsou nezbytně nutné pro úspěšné globální a operativní logistické řízení.
21
Logistický informační systém musí plnit tři základní funkce: ● musí zobrazovat změny co nejdříve po proběhnutí ● musí sledovat celý logistický řetězec (od nákupu materiálu po prodej konečnému zákazníkovi) ● musí být spojen se všemi úrovněmi řízení (strategická úroveň, taktická, operativní) Skládá se z daných častí: ● materiálový systém - stará se o pohyb a přípravu surovin, materiálů a výrobků před a v materiálovém toku, uskutečňuje návaznost mezi výrobními a obchodními operacemi v daném čase a prostoru ● řídící sytém - je určen k rozhodování, sestavování plánů, koordinování a informování lidí, provádění a kontrole logistických operací ● informační systém - zabezpečuje řízení dat (kontrolu, zpracování, uchování, a pořizování) a přenos na odpovídající místa v příslušné struktuře, ve vhodném čase a ve formě nutné k rozhodování informací ● komunikační systém - zabezpečuje komunikaci pro součástky logistického systému, jelikož je nezbytně nutná pro úspěšný provoz podniku
Informační systém je důležitá součástka logistiky podniku. Logistické systémy poskytují flexibilní odezvu a neustálou obměnu informací za účelem dosažení stanovených cílů ve všech odvětvích logistiky (distribuce, výroba, prodej apod.), proto rychlost reakce systému na změny je důležitým aspektem jeho kvality.
22
2
Analýza logistické situace na oddělení VKL
V této kapitole je popsán proces stávajícího značení motorů a palet v úseku linky motorů EA211. Jako první věc je popsán sklad B8, B9 na kterém se ukládají motory svěšené z dané linky. Poté jsou popsané palety do kterých se motory EA211 ukládají, montážní linka motorů EA211, stávající označení palet a motorů, systém IMIS a odběratelé motorů vyráběných v závodu Škoda Auto v Mladé Boleslavi.
2.1 Analýza skladu B8, B9 Sklad B8, B9 se nachází v hale M2 závodu Škoda Auto v Mladé Boleslavi. Tento sklad se používá pro skladování materiálu. Mezi materiály které se ukládají na tomto skladu patří motory, bloky motorů určené k expedici a další materiál VK dle rozhodnutí vedení VKL. Polohu skladu B8 v areálu Škoda je možné vidět na obrázku níže.
Obr. 4 Poloha skladu B8 v areálu závodu Škoda Auto Zdroj: Interní materiály Škoda Auto 23
Sklad B8, B9 je rozdělen na zóny. Taková organizace usnadňuje práci se skladem, díky tomu, že každý druh materiálu má přesně stanoven vlastní areál pro uskladnění. V současné době motory EA211 tvoří pouze malou část od celé skladovací plochy skladu, která činí 1566 m². Další obrázek zobrazuje rozdělení skladu na zóny.
Obr. 5 Rozdělení skladu B8, B9 na zóny Zdroj: Interní materiály Škoda Auto
2.2 Palety pro motory EA211 Pro motory EA211 je vyhrazena modrá zóna ve skladu. Motory se ukládají maximálně po 8 kusech do jedné palety. Pro uchycení motoru v paletě slouží univerzální držák UNIMOT. UNIMOT se spojuje s motorem pomocí 3 šroubů a následně je nasazen na speciální držák na paletě. Na obrázku je zobrazeno UNIMOT uchycení v paletě.
Obr. 6 UNIMOT Zdroj: Interní materiály Škoda Auto 24
Paleta pro motory EA211 má rozměr 2400x1750x925 cm a váží 390 kg. Na paletě lze umístit maximálně 8 motorů. Podle klasifikace interního programu LISON, který je určen k evidenci palet, paleta pro motory EA211 má název 523 630. Paleta je zhotovena z oceli a má šedou barvu. Na obrázku je zobrazena paleta pro motory EA211.
Obr. 7 Paleta 523 630 Zdroj: Interní materiály Škoda Auto
2.3 Analýza montážní linky motorů EA211 Linka montáží motorů EA211 se nachází v hale M2A závodu Škoda Auto v Mladé Boleslavi. V současné době linka vyrábí motory řady EA111 a před-sériové motory řady EA211. Tyto motory se používají ve vozech Škoda a jiných vozech koncernu VW jako např. Seat. Motory nové generace máji větší výkon, a při tom méně znečišťují životní prostředí. Před tím než bude motor svěšen z linky, musí být postaven a musí projít řadou zkoušek pro uvolnění motoru z výroby. K nim patří zkouška těsnosti, studený test provozu motoru a Hot-test. V připadě vzniku závady, se motor pohybuje pomocí 25
dopravníku do pracoviště repase, kde bude opraven a pak zařazen do toku výroby. Pro sériovu výrobu hrají podobné zkoušky velkou roli v kontrole kvality, jelikož poskytují informace o kvalitě výrobku v průběhu výroby. Obrázek níže zobrazuje linku motorů EA211 a tok motorů na lince.
Obr. 8 Linka EA211 Zdroj: Interní materiály Škoda Auto
2.4 Označení palet a motorů Výrobní linka je vybavena dvěma pracovišti pro tisk informačních jednotek. První se nachází před Hot-testem motoru. Na tomto pracovišti pracovník přilepuje štítky na motory. Každý štítek je vytištěn tiskárnou, která je umístěna vedle dopravníku linky. Tato tiskárna je spojena s informačním systémem linky, aby měla možnost podat správné informace na každý štítek. Štítek v sobě obsahuje výrobní číslo motoru, číslo motoru ve formátu bar-kódu, sort motoru, datum a čas výroby. Obrázek níže zobrazuje štítek nalepení na motor.
26
Obr. 9 Štítek nalepení na motor Zdroj: Interní materiály Škoda Auto Pracoviště pro nalepení štítků se nachází před pracovištěm Hot-testu, je vybaveno dvěmi tiskárnami Intermec PX4i a scannerem štítků Cognex řady DataMan 8600. Taková kombinace zařízení umožňuje bezchybný provoz daného pracoviště. Když motor přijíždí na pracoviště číslo 3450 (pracoviště pro nalepení štítků), tiskárna zahájí tisk dvou identických štítků. První štítek pracovník umístí na speciálně vyhrazené místo na motoru, druhý dá do obalu a přichytí za kolečko olejové měrky. Pomocí scanneru Cognex pracovník zkontroluje správnost chodu tiskárny, a poté odešle motor k dalšímu pracovišti. Další pracoviště vybavené označovacím zařízením je pracoviště pro svěšování motorů. Je to poslední pracoviště na této výrobní lince. Je vybaveno počítačem spojeným se systémem IMIS, tiskárnou pro tisk skladových závěsek, scannerem bar-kódů a jeřábem. Pracovník na daném pracovišti svěšuje motory pomocí jeřábu do palety a to do zaplnění palety nebo do splnění objednaného počtu motorů zákazníkem. Svěšování
před-sériových
motorů
probíhá
pod
kontrolou
pracovníka
zodpovědného za stavbu motorů. Po dosažení nutného počtu motorů na paletě pracovník scanuje bar-kódy, které jsou umístěny na nalepených štítcích, a tím zadává informace do IMISu. Poté, co jsou všechny motory načteny do systému, může pracovník tisknout skladovací závěsku, která se umisťuje na paletu. Na závěsce je uveden seznam nacházejících se motorů uskladněných v dané paletě.
27
2.5 Systém IMIS Systém IMIS je součástka LIS podniku Škoda Auto a.s. Systém IMIS je určen pro evidenci motorů v koncernu VW. Každý motor má své unikátní výrobní číslo. Pomocí IMISu je možné se dozvědět základní a doplňující informace o motoru, jako jsou například evidenční body, kterými motor prošel, zkoušky, které splnil, sklad, ve kterém se motor nachází, závod, ve kterém byl vyráběn a jméno konečného zákazníka. Systém IMIS je počítačový program který byl vypracován podnikem Škoda Auto a koncernem VW je považován jako perspektivní. Proto aktualizace a přidaní nových funkci do toho systému je považováno jako cíle pro vývoj.
2.6 Odběratelé motoru V současné době Škoda Auto dodává motory vyráběné v areálu závodu v Mladé Boleslavi svým 15 zákazníkům. Mezi nimi jsou nejenom zákazníky na teritoriích Europy ale i zákazníky v Mexiku, Brasilie, Africe a Indie. Obrázek níže zobrazuje zákazníky, které zásobuje oddělení VK k 1.4.2014.
Obr. 10 Zákazníky VK Zdroj: Interní materiály Škoda Auto
28
3
Návrh na zlepšení logistické situace na oddělení VKL
V této kapitole je uveden návrh na zlepšení, který musí usnadnit evidenci předsérových motorů řady EA211. Zlepšení logistické situace by mělo zajistit zavadění RFID značení palet a motorů místo stávajícího značení pomocí klasických štítků a závěsek.
3.1 RFID značení motorů Značení motorů pomocí štítků obsahujících v sobě RFID čip pomůže zlepšit proces označení motorů. Při tom nebude vyžadovat velké změny stávajícího stavu. Hlavní výhodou RFID čipu nad bar-kódem je načítaní informace bez přímého optického kontaktu. Návrhem je výměna tiskárny Intermec PX4i na tiskárnu Intermec PX4i s možností tisku štítků v sobě obsahujících RFID čip. RFID čip bude obsahovat stejné informace, jako v sobě obsahuje obyčejní štítek, ale z čipu je bude možné načíst dvěma způsoby. První je klasický způsob načtení informace pomocí scanneru barkódu. Druhý způsob je načtení informace pomocí RFID scanneru z RFID čipu umístěného ve štítku. Štítek bude v sobě obsahovat pasivní RFID čip. Pasivní čip nejvíc vyhovuje danému účelu díky tomu, že je dostatečně malý aby neměnil rozměr klasického štítku. Další výhodou je jeho nízká cena.
3.2 Modernizace pracovíště svěšování Současné vybavení pracoviště svěšování neumožňuje práci s RFID technologie, proto musí být modernizováno. Základem pro práci s RFID čipy jsou RFID scanner a zařízení pro zápis informací do RFID čipu. K současnému vybavení daného pracoviště bude přidán RFID scanner, umístěný na pracovišti svěšování. Tento scanner bude automaticky načítat informace do systému IMIS. Takový způsob načítání motorů probíhá automaticky a zabraňuje vzniku chybného načtení. Na obrázku níže je zobrazen koncept daného principu načítaní.
29
Obr. 11 Nový koncept načítání motorů Zdroj: Vlastní vypracování V daném konceptu motor označený štítkem v sobě obsahujícím RFID čip, pracovník pomocí jeřábu přemístí do palety, a tím bude motor načten do systému. Po načtení motor bude uvolněn z výroby pro nasledující přijem na sklad. Na rozdíl od stávajícího stavu, ve kterém, pracovník provádí evidenci motorů na paletě po jich umístění do ní, se motory budou evidovat automaticky. Ale takový systém načitání muže udělat chybu při kompletaci palety, jestliže se motory nebudou pohybovat linkou v pořadí, které odpovídá objednanému pořadí motorů na paletě. To se může stát při objevení závady na motoru. V takovém připadě motor bude přesměrován na pracovíště „repase“ a dorazí do pracoviště svěšování se zpožděním. Během tohoto času se motory budou svěšovat do jiných palet, aby linka nezastavovala svoji výrobu. Toto slabé místo systému lze odstranit pomocí přidání do IMISu funkce výběru palety, do které bude motor umístěn. Na pracovišti svěšování se může nacházet 7 palet. To znamená možnost kompletace 7mi různých zakázek. Pracoviště svěšování, jak bylo zmíněno v kapiatole 2.4, je vybaveno počítačem spojeným se systémem IMIS. Po modernizaci systému IMIS do něj bude přidaná funkce výběru palety, která se kompletuje. Pracovník, před tím než uchití motor jeřabem a motor projde RFID bránou, což jej automaticky načte do evidence 30
motorů na paletě, bude muset zvolit na počítači jednu ze sedmi palet, která se v daný moment bude kompletovat. Další prvek, který bude přidán po modernizaci, je RFID scanner pro komunikaci s RFID transpondéry v paletách. Tento scanner bude podávat informace na transpondér v paletě o stavu motorů na paletě. Na začátku fungování daného zlepšeného systému se palety budou značit pomocí klasických skladových závěsek a RFID transpondérů. Taková kombinace pasivních prvků (kapitola 1.4) zajistí bezchybnou evidenci motorů a palet, tím že paleta bude označená dvakrat (RFID transponderém a klasickou skladovácí závěskou) a navíc klasické značení uskuteční kontrolu nového systému do té doby, dokud všechny možné závady jeho bezhybného fungování nebudou odstranění.
3.3 Paleta 523 630 V současné době se palety na lince motorů EA211 značí pomocí skladových závěsek. Závěsky se tisknou na papír a umisťují na paletu pomocí lepicí pásky. Takový zpusob umístění není spolehlivý a materiál závěsky nemá dostatečnou odolnost proti vlhkosti nebo fyzickému kontaktu. Návrhem na zlepšení situace je přidání do palety polo-aktivní transpondér s možností změn uložených informací. Takový transpondér bude vysílat informace o své poloze v době, kdy mu scanner pošle takový dotaz, což razantně usnadní hledání palety. Funkční vzdálenost takových transpondérů je 600 metrů.
31
Závěr V bakalařské práci byl zanalyzován stavající stav logistiky palet a motorů na oddělění VKL v úseku linky motorů EA211. Detailně byl popsán systém, nahrazující klasické značení RFID systémem značení. Pro zavedení RFID systému značení není rozhodující pouze ekonomie daného projektu. Další aspekty mohou tento projekt ovlivnit významnou mírou a s nimi musíme také počítat. Mezi takové aspekty patří například volné pracovní kapacity daného oddělení. Při zavádění RFID systému značení do praxe se mužou objevit další závady nebo slabé stránky, které budou vyžadovat řešení. Nový RFID systém značení by měl zvětšit úroveň automatizace provozu linky motorů EA211, což je jedním z cílů růstové strategie Škoda Auto. Další vyhodou nového systému je možnost hledání přesné polohy palety s motory pomocí RFID transpondéru umístěného na paletě a RFID scanneru. Samozřejmě bude nutné na zakladě vyhodnocení nového systému v praxi provést nutné změny a optimalizační opatření. RFID technologie má množinu výhod nad značením pomocí papírových závěsek. Minimálně v tom, že nespotřebovává papír a tím chrání životní prostředí. RFID technologie v dnešní době představuje blízkou budoucnost nejen v oblasti automobilového průmyslu, ale i v oblastech bezpečnosti, medicíny, letectví a bankovnictví. Toto je dalším argumentem pro spojení dané technologie s interními systémy za účelem automatizace a zlepšení kvality.
32
Seznam literatury CIMLER, P. Obchodní logistika a provoz. 1. vyd. Praha: VŠE v Praze, 1998, ISBN 80-7079-465-8. CRAINER. S. Moderní management – základní myšlenkové směry. Praha: Management Press, 2000. DRAHOTSKÝ, I., ŘEZNÍČEK, B. Logistika – procesy a jejich řízení. Brno: Computer Press, 2003, ISBN 80-7226-521-0. GROS, I. Logistika. Praha: VŠCHT Praha, 1996, ISBN 80-7080-262-6. INFORMATON SECURITY [online]. Washington, D.C., 2005 Dostupné z WWW: http://www.gao.gov/new.items/d05551.pdf JUNEMANN, 1989 KRAL, J. Podniková logistika. 1. vyd. Žilina: Žilinská univerzita v Žilině, 2001, ISBN 80-7100-864-8. PERNICA, P., Logistický management Praha: Radix, 1998, ISBN 80-86031-13-6. PERNICA, P., Logistika – Aktivní prvky. 1. vyd. Praha: VŠE v Praze, 1994, ISBN 80-7079-808-4. PERNICA, P., Logistika – Pasivní prvky. 1. vyd. Praha: VŠE v Praze, 1994, ISBN 80-7079-808-4. SCHULTE, Ch. Logistika. ISBN 80-85605-87-2.
1.
vyd.
Praha:
Victoria
Publishing,
1994,
SIXTA, J., MAČAT, V. Logistika. Teorie a praxe. Brno: CP Books, 2005, ISBN 80-251-0573-3. STEHLÍK, A. Logistika I. 1. vyd. Brno: MU v Brně, 1995, ISBN 80-210-1217-X. TOMEK, G., VÁVROVÁ, V. Řízení výroby. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999, ISBN 80-769-578-5. VIESTOVÁ, K. Úvod do logistiky. 1. vyd. Bratislava: VŠE v Bratislavě, 1992, ISBN 80-2250304-5 Výhody využití technologie RFID v logistice. Logistika: Měsíčník Hospodářských novin. Praha: 2004, roč X., č 7-8., ISSN 1211-0957.
33
Seznam obrázků a tabulek Seznam obrázků Obr. 1 Toky v oblasti skladování .................................................................... 11 Obr. 2 Layout příklad ...................................................................................... 17 Obr. 3 Hlavní články RFID systému ............................................................... 21 Obr. 4 Poloha skladu B8 v areálu závodu Škoda Auto ................................... 23 Obr. 5 Rozdělení skladu B8, B9 na zóny ........................................................ 24 Obr. 6 UNIMOT .............................................................................................. 24 Obr. 7 Paleta 523 630 .................................................................................... 25 Obr. 8 Linka EA211 ........................................................................................ 26 Obr. 9 Štítek nalepení na motor ..................................................................... 26 Obr. 10 Zákazníky VK .................................................................................... 28 Obr. 11 Nový koncept načítání motorů ........................................................... 30
Seznam tabulek Tab. 1 Skladba logistických nákladů .............................................................. 13 Tab. 2 druhy RFID transpondérů dle frekvence.............................................. 18 Tab. 3 druhy RFID transpondérů dle zdroje energie ...................................... 19 Tab. 4 druhy RFID transpondérů dle druhu paměti ........................................ 19 Tab. 5 druhy RFID snímače dle funkce pamětí .............................................. 20 Tab. 6 druhy RFID snímače dle umístěn ........................................................ 20
34
ANOTAČNÍ ZÁZNAM AUTOR
Kyrylo Volkov
STUDIJNÍ OBOR
6208T088 Podniková ekonomika a management provozu
NÁZEV PRÁCE
Analýza a řešení problému označení palet pro motory na oddělení VKL
VEDOUCÍ PRÁCE
prof. Dr. Ing. Otto Pastor, CSc
KATEDRA
KLRK logistiky
-
Katedra a
ROK ODEVZDÁNÍ
2014
řízení
kvality
POČET STRAN
25
POČET OBRÁZKŮ
11
POČET TABULEK
6
POČET PŘÍLOH
0
STRUČNÝ POPIS
Cílem moje bakalářské práce je analýza stavu logistiky palet pro motory a problému vznikajícího při změně stavu motorů na paletě, v úseku mezi linkou a následující expedici teto palety. Problém vzniká v situaci když, paleta označena závěskou, která je vytvořena ve fázi svěšováni motoru z linky do palety, mění počet nacházejících na ní motorů. Tenhle problém vzniká po odebírání nebo přidání motorů do palety pokud paleta se nachází ve skladu, na kterém neexistuje možnost vytvořit závěsku. Jako první věc bude vytvořena analýza momentálního stavu logistiky palet, pak následující hodnoceni a závěr. Ve závěru bude vyložen návrh řešení tohoto problému který bude projednán z personálem odděleni VKL z cílem jeho realizovaní na praxi.
KLÍČOVÁ SLOVA
Logistika, VKL, RFID, motor, paleta, sklad
PRÁCE OBSAHUJE UTAJENÉ ČÁSTI: Ne
35
ANNOTATION AUTHOR
Kyrylo Volkov
FIELD
6208T088 Production Management and Global Business
THESIS TITLE
Analysis and problem solving of marking pallets for engines in the department VKL
SUPERVISOR
prof. Dr. Ing. Otto Pastor, CSc
DEPARTMENT
KLRK - Department of
Logistics
YEAR
2014
and
Quality Management
NUMBER OF PAGES
25
NUMBER OF PICTURES
11
NUMBER OF TABLES
6
NUMBER OF APPENDICES
0
SUMMARY
The aim of my thesis is to analyze the state of logistics pallets for engines and the problem arising when the status of the engines on a pallet in the section between the production line and the expedition of this palette. A problem arises in the situation, when a palette marked by warehouse paper, which is formed in phase of removing engines from production line to the pallet, changes the amount placed in her engines. This problem occurs after removing or adding engines to the palette if the palette is located in a warehouse in which without option for creation warehouse paper. The first thing to be created is analyze the current state of logistics pallets, then the following assessment and conclusion. In conclusion will be explained a proposed solution to this problem which will be discussed with the VKL staff to realize the goals in practice.
KEY WORDS
Logistic, VKL, RFID, engine, palette, warehouse
THESIS INCLUDES UNDISCLOSED PARTS: No
36
