ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S

ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S.

BAKALÁŘSKÁ

2015

PRÁCE

Jitka Libenská

ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S.

Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R088 Podniková ekonomika a management provozu

ZHODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI INVESTICE

Jitka LIBENSKÁ

Vedoucí práce: doc. Ing. Romana Čižinská, Ph.D.

2

ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA o.p.s. Katedra financí a účetnictví

ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA o.p.s.

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autorka práce:

Jitka Libenská

Studijní program:

Ekonomika a management

Obor:

Podniková ekonomika a management provozu

Vedoucí práce:

doc. Ing. Romana Čižinská, Ph.D.

Název práce:

Zhodnocení efektivnosti investice

Cíl:

Cílem bakalářské práce je zhodnotit efektivnost investice podniku REKUPER SYCHROV s.r.o. do výstavby práškovací lakovny za použití vybraných metod investičního rozhodování.

Rámcový obsah: Úvod a cíle práce Metody hodnocení efektivnosti investičních projektů - teoretická východiska Představení firmy a popis investičního záměru Zhodnocení efektivnosti investice do výstavby práškovací lakovny Závěr

1. 2. 3. 4. 5.

Rozsah práce:

25 - 30 stran

Literatura: 1. 2. 3. 4.

NÝVLTOVÁ, R. -- MARINIČ, P. Finanční řízení podniku. Moderní metody a trendy. Praha: Grada Publishing, 2010. 200 s. ISBN 978-80-247-3158-2. DLUHOŠOVÁ, D. -- A KOLEKTIV. Finanční řízení a rozhodování podniku. Analýza, investování, oceňování, riziko, flexibillita. 3. vyd. Praha: EKOPRESS, 2010. 225 s. ISBN 978-80-86929-68-2. VALACH, J. -- A KOLEKTIV. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 3. vyd. Praha: Ekopress, 2010. 465 s. ISBN 978-80-86929-71-2. KISLINGEROVÁ, E. Manažerské finance+CD. 2. přepracované a doplněné vydání. 2. vyd. Praha: C.H.BECK, 2007. 745 s. ISBN 978-80-7179-903-0.

Datum zadání:

březen 2013

Datum odevzdání:

září 2014

doc. Ing. Romana Čižinská, Ph.D. Vedoucí práce

doc. Ing. Jiřina Bokšová, Ph.D. Vedoucí ústavu

Mgr. Petr Šulc Prorektor ŠAVŠ

Jitka Libenská Autorka práce

3

Prohlašuji,

že

jsem

bakalářskou

práci

vypracovala

samostatně

s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).

V Mladé Boleslavi, dne 14. 9. 2015

4

Děkuji doc. Ing. Romaně Čižinské, Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce a poskytnutí užitečných rad. Mé poděkování rovněž patří ekonomickému oddělení firmy Rekuper Sychrov, jmenovitě paní Marcele Mohelské, za poskytnutí informačních podkladů.

5

Obsah Seznam použitých zkratek a symbolů .................................................................... 7 Úvod ....................................................................................................................... 8 1

Teoretická východiska investičního rozhodování ............................................. 9 1.1 Investice a kapitálové plánování ................................................................ 9 1.2

Klasifikace investičních projektů .............................................................. 12

1.3

Zdroje financování investic ...................................................................... 13

1.4

Fáze investičního procesu ....................................................................... 15

1.5

Metody hodnocení investičních projektů .................................................. 17

1.5.1 Statické metody ....................................................................................... 18 1.5.2 Dynamické metody .................................................................................. 20 1.6

Parametry hodnocení projektu ................................................................. 24

1.6.1 Peněžní toky z investičních projektů ........................................................ 24 1.6.2 Stanovení diskontní míry ......................................................................... 29 1.6.3 Doba životnosti investice ......................................................................... 31 2

Analýza a zhodnocení efektivnosti investice společnosti REKUPER SYCHROV, s.r.o. ........................................................................................... 33 2.1 Představení společnosti REKUPER SYCHROV, s.r.o. ............................ 33 2.2

Investiční záměr....................................................................................... 34

2.2.1 Proces schválení investice ...................................................................... 35 2.2.2 Specifikace lakovací linky ........................................................................ 35 2.3

Určení vstupních parametrů .................................................................... 36

2.3.1 Stanovení diskontní míry ......................................................................... 36 2.3.2 Stanovení kapitálového výdaje ................................................................ 37 2.3.3 Stanovení peněžních toků plynoucích z projektu ..................................... 38 2.4

Zhodnocení efektivnosti investice ............................................................ 41

2.4.1 Statické metody ....................................................................................... 41 2.4.2 Dynamické metody .................................................................................. 43 2.5

Analýza citlivosti ...................................................................................... 46

2.6

Vyhodnocení a doporučení ...................................................................... 48

Závěr .................................................................................................................... 50 Seznam literatury ................................................................................................. 51 Seznam obrázků a tabulek ................................................................................... 52 Seznam příloh ...................................................................................................... 53

6

Seznam použitých zkratek a symbolů CZK

koruna česká

ČNB

Česká národní banka

ČSH

čistá současná hodnota

EUR

euro

p.a.

per annum (ročně)

p.q.

per quartale (čtvrtletně)

VVP

vnitřní výnosové procento

WACC

průměrné náklady kapitálu podniku

7

Úvod Investice, a to zejména na pořízení a technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku, patří k základním předpokladům perspektivního fungování výrobních firem. Investice mohou být uskutečněny např. za účelem zvyšování konkurenceschopnosti podniku, snižování nákladů, z důvodu zavedení nové výrobní technologie nebo výroby nového produktu. Správně zvolená investice je pro podnik přínosem, oproti tomu chybný výběr investičního projektu může znamenat finanční ztrátu, v krajním případě pak vede k ukončení činnosti podniku. Proto je z pohledu podniku nutné věnovat investičnímu rozhodování náležitou pozornost. Přestože samotné rozhodnutí o uskutečnění investice přísluší vlastníkům podniku, úkolem odpovědného managementu je pro tato rozhodnutí připravit nezbytné podklady. Postup schvalování investic může být u větších podniků vymezen interními směrnicemi. Odborná literatura pak uvádí řadu metod pro vyhodnocování efektivnosti investic. Tato bakalářská práce se zabývá zhodnocením efektivnosti investice společnosti REKUPER SYCHROV, s.r.o. Investicí se zde rozumí pořízení a provoz nové, vlastní lakovací linky pro nanášení práškových barev. Cílem bakalářské práce je pomocí vybraných metod hodnocení efektivnosti investic verifikovat rozhodnutí společnosti investovat do vlastní lakovny, oproti původnímu lakování v kooperaci. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se v úvodu věnuje obecné charakteristice investic a kapitálového plánování, na kterou navazuje klasifikace investičních projektů. Následně jsou představeny zdroje financování investic a fáze investičního procesu. Teoretická část je zakončena popisem metod hodnocení investičních projektů a parametrů, které jsou pro provedení výpočtů nezbytné. V praktické části je v krátkosti představena společnost REKUPER SYCHROV a situace, která předcházela rozhodnutí o realizaci investičního záměru. Posléze je popsáno stanovení vstupních parametrů dané investice a provedeno její zhodnocení pomocí metod popsaných v teoretické části. Na základě zjištěných údajů je investice vyhodnocena a jsou předložena doporučení.

8

Teoretická východiska investičního rozhodování

1

Úvodní kapitoly budou věnovány investicím obecně, kapitálovému plánování jakožto nezbytné složce podnikových činností a klasifikaci investičních projektů. Následující kapitoly se budou zabývat popisem zdrojů financování investic a fází investičního procesu. Dále bude čtenář seznámen s metodami hodnocení investičních projektů, které se primárně dělí na statické a dynamické. Pro jejich aplikaci je nutné stanovit vstupní parametry, postup jejich stanovení je obsahem poslední kapitoly této části práce.

1.1

Investice a kapitálové plánování

Soudobá

ekonomie

makroekonomického

nahlíží a

na

investice

mikroekonomického.

ze V

dvou

úhlů

pohledu

makroekonomickém

-

pojetí

představují investice využití úspor k tvorbě kapitálových statků, jež mají v budoucím období přinést méně jistý, za to však větší prospěch. Hodnotu investic v dané ekonomice za dané časové období zjistíme kupříkladu odečtením spotřeby, veřejných výdajů a čistého exportu od hrubého domácího produktu. V mikroekonomickém pojetí jsou investice popisovány z pohledu jednotlivých ekonomických subjektů (státu, podniku a jednotlivce). Pro potřeby této bakalářské práce

postačí

definovat

podnikové

investice.

Tyto

jsou

determinovány

jednorázovými výdaji na pořízení, které přesahují stanovenou výši, a podniku přinesou očekávaný prospěch v průběhu delšího časového období (zpravidla nad 1 rok). (Valach, 2010) Stejně tak jako v makroekonomickém pojetí platí definice popisující investici jako odloženou spotřebu, ze které se očekává budoucí výnos. (Synek, 2011) Výdaje vynaložené na pořízení investice se nazývají kapitálové výdaje. V českém podnikatelském prostředí se podle Valacha (2010) za investice považují kapitálové výdaje: 

na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku (nehmotné investice)



na pořízení dlouhodobého hmotného majetku (hmotné, věcné investice)



na nákup dlouhodobého finančního majetku (finanční investice)

9

Dlouhodobým nehmotným majetkem pro investiční účely rozumíme ocenitelná práva (know how, licence, předměty průmyslových a autorských práv), software, výsledky výzkumné a obdobné činnosti, zřizovací výdaje, goodwill, povolenky na emise a preferenční limity. Jestliže výdaje na pořízení majetku z této skupiny nepřesáhnou hranici významnosti stanovenou účetní jednotkou (běžně se jedná o částku 60 000 Kč, převzatou ze zákona o daních z příjmů), nejedná se o kapitálové, nýbrž provozní výdaje. Totéž platí, pokud je doba použitelnosti pořízeného majetku kratší než 1 rok (výjimku představuje goodwill, povolenky na emise a preferenční limity). Do dlouhodobého hmotného majetku řadíme pozemky, stavby vč. budov, předměty z drahých kovů, umělecká díla, sbírky, movité kulturní památky a jiné předměty kulturní hodnoty bez ohledu na výši ocenění. Dále se jedná o samostatné movité věci a soubory movitých věcí se samostatným technickoekonomických určením, jejichž pořizovací cena přesáhla hranici významnosti stanovenou účetní jednotkou (obvykle 40 000 Kč, částka převzatá ze zákona o daních z příjmů). Patří sem i trvalé porosty, dospělá zvířata a jejich skupiny, otvírky lomů a technické rekultivace. Za kapitálové výdaje do dlouhodobého hmotného majetku pokládáme taktéž výdaje na technické zhodnocení tohoto majetku (nástavby, přístavby, stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace), přesáhnou-li tyto výdaje hranici významnosti. Za dlouhodobý hmotný majetek však výše zmíněné objekty nepovažujeme, jedná-li se z pohledu podniku o objekty určené k obchodování, tedy o zboží. Dlouhodobý finanční majetek zahrnuje především dlouhodobé úvěrové cenné papíry (dluhopisy, zástavní listy, dlouhodobé směnky) a majetkové cenné papíry (akcie, podílové listy, účasti). Do kategorie ostatního finančního majetku můžeme zařadit podnikem poskytnuté dlouhodobé půjčky, dále aktiva pořizovaná za účelem obchodování nebo z důvodu uložení volných peněžních prostředků (nemovitosti, umělecká díla a sbírky). (Valach, 2010) V současné době, v kontextu s procesem investičního rozhodování a rozhodování o dlouhodobém financování investic, používá podniková teorie i praxe termín kapitálové plánování. Jedná se o mnohostrannou činnost podniku, která vede k přijetí či zamítnutí investice. Některé její fáze mohou probíhat současně a důležitá

10

je jejich vzájemná zpětná vazba. Podle Valacha (2010) zahrnuje kapitálové plánování následující fáze: a) stanovení dlouhodobých cílů a investiční strategie firmy, b) vyhledávání nových, z hlediska očekávané efektivnosti nadějných, projektů a jejich předinvestiční příprava, c) vypracování kapitálových rozpočtů a prognózování stávajících i budoucích peněžních toků v souvislosti s projekty, d) zhodnocení účinnosti projektů z různých hledisek, zejména pak zhodnocení jejich souhrnné finanční efektivnosti, e) výběr optimální varianty financování projektů f) kontrola výdajů na projekty a následné zhodnocení (audit) realizovaných projektů Východiskem pro stanovení investiční strategie firmy je její strategický podnikatelský plán, v němž jsou obsaženy základní cíle podniku. Moderní podnik nepovažuje za svůj jediný cíl maximalizaci zisku, ale sleduje celou řadu dílčích cílů. Finanční cíle však stále patří mezi prioritní. Investiční cíle jsou voleny tak, aby pomohly dosažení hlavních cílů podniku. Stanovení investiční strategie firmy, která povede k dosažení příslušných investičních cílů, se odvíjí od vztahu investora k faktorům výnosu, rizika a likvidity. Podle Nývltové a Mariniče (2010) se vztah těchto veličin označuje "magickým trojúhelníkem" investování.

výnos

riziko

likvidita

Ideální investiční příležitostí by samozřejmě byla příležitost s maximálním výnosem a vysokou likviditou za minimálního rizika. Tato kombinace je však v praxi vzácná a investor je tak nucen vybrat si s přihlédnutím k očekávanému budoucímu vývoji strategii zaměřenou na jeden z faktorů. (Nývltová, Marinič, 2010) 11

1.2

Klasifikace investičních projektů

Investiční projekty "představují soubor technických a ekonomických studií, které mají sloužit k přípravě, realizaci, financování a efektivnímu provozování navrhované investice." (Valach, 2010, s. 44) Při zahájení sestavování investičního projektu je zapotřebí stanovit jeho konkrétní cíle (technické, ekonomické a časové). Investiční projekty lze dle jejich povahy roztřídit do skupin. Příslušnost ke skupině a určení typu investičního projektu pomáhá při volbě optimální techniky hodnocení efektivnosti investice a ke stanovení úrovně podniku, kompetentní k rozhodování o pořízení nebo zamítnutí investice. Mezi vybraná hlediska pro klasifikaci, která uvádí Dluhošová (2010) jako základní a nejvýznamnější, patří např.: 

Vliv na podnikovou ekonomiku. Na základě tohoto hlediska se jedná o členění na projekty náhrady dosloužilých zařízení nebo výměny zařízení za účelem snížení nákladů. Dále sem řadíme projekty pro vývoj, výrobu a prodej nových výrobků, projekty podporující expanzi na nové trhy i ostatní investiční projekty, které přímo nesouvisí s činností podniku (např. výstavba parkoviště pro zaměstnance).



Hledisko účetnictví. Investice se dle účetní klasifikace dělí na finanční, hmotné a nehmotné. Finanční investice představují investice do dlouhodobého finančního majetku, který přinese podniku prospěch v podobě úroků, dividend, podílů na zisku nebo kapitálových výnosů. Konkrétně jde o nákup dlouhodobých cenných papírů, dlouhodobé půjčky, vklady do investičních společností a nákup nemovitostí aj. za účelem obchodování s nimi. Hmotnými

investicemi

rozumíme

pořízení

dlouhodobého

hmotného

majetku, jenž vytváří nebo rozšiřuje výrobní kapacity podniku (budovy, pozemky, stroje, výrobní zařízení aj.). Doba použitelnosti majetku je delší než 1 rok, pořizovací cena převyšuje hranici významnosti stanovenou účetní jednotkou (kromě výjimek vymezených v zákoně o účetnictví). U nehmotných investic jde obdobně o pořízení dlouhodobého nehmotného majetku, jehož doba použitelnosti je delší než 1 rok a pořizovací cena taktéž převyšuje hranici významnosti stanovenou účetní jednotkou (kromě 12

výjimek vymezených v zákoně o účetnictví). Jedná se o nákup know-how, licencí, softwaru, autorských práv a o výdaje na výzkumnou činnost, zřízení podniku aj. (Synek, 2011) 

Vzájemný vliv projektů. Projekty mohou být substituční (vzájemně se vylučující), komplementární (vzájemně se doplňující) nebo nezávislé, kdy spolu projekty nesouvisí a jsou posuzovány odděleně.



Způsob financování. Nezadlužený projekt je financován výhradně vlastními zdroji. K financování zadluženého projektu investor využije cizí zdroje, eventuálně kombinaci vlastních a cizích zdrojů. (Dluhošová, 2010)



Typ peněžního toku. Projekty se podle tohoto hlediska dělí na projekty s konvenčním nebo nekonvenčním peněžním tokem. Při konvenčním peněžním toku dochází pouze jednou ke změně ze záporného peněžního toku na kladný. Po období kapitálových výdajů přichází období s převahou peněžních příjmů. Změna toku může nastat po prvním roce provozování investice (- + + + +), v případě dlouhodobé výstavby mohou kapitálové výdaje zasáhnout do více let (- - + + +) Při nekonvenčním typu peněžního toku dochází ke změnám záporných a kladných hodnot za dobu provozu investice několikrát (- + + - +), (- + + + -). Příkladem může být vybudování uhelného dolu. Na konci jeho životnosti vznikají důlní společnosti vysoké náklady na rekultivaci krajiny. (Valach, 2010)

Dalšími možnými hledisky pro klasifikaci investičních projektů, které Dluhošová (2010) zmiňuje, jsou vztah k rozvoji podniku, věcná náplň, výchozí podmínky realizace, možnost aktivních zásahů v budoucnu a doba výstavby.

1.3

Zdroje financování investic

Největší část výdajů na investice výrobních podniků tvoří kapitálové výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného majetku. Výdaje na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku a finanční investice tvoří podstatně menší část z celkového objemu kapitálových výdajů. Investiční majetek může podnik získat koupí, investiční výstavbou (dodavatelským způsobem nebo ve vlastní režii), bezúplatným nabytím na základě smlouvy o

13

koupi najaté věci, nebo darováním. Pokud se investiční majetek pořizuje koupí nebo investiční výstavbou, rozhoduje podnik o jeho financování pomocí vlastních zdrojů, cizích zdrojů, případně o jejich kombinaci. Mezi vlastní zdroje (vlastní kapitál) podniku patří: 

vklady vlastníků nebo společníků (akcie, účasti)



nerozdělený zisk



odpisy



výnosy z prodeje a z likvidace hmotného majetku a zásob



rizikový kapitál

Pokud investor nedisponuje dostatečným množstvím vlastních zdrojů, případně nastanou okolnosti za kterých je použití cizího kapitálu pro podnik výhodnější (jeho zapojení pak zvyšuje rentabilitu vlastního kapitálu), může investor k financování investice použít cizí zdroje (cizí kapitál), mezi které patří: 

investiční úvěry



obligace



nepřímo i krátkodobé úvěry (uvolní vlastní zdroje vázané v oběžném majetku)



dlouhodobé rezervy



splátkový prodej



leasing



dotace ze státního nebo místního rozpočtu, prostředky z fondů EU

Cizí kapitál bývá obvykle levnější než vlastní (působením daňového štítu), přesto se s ním musí zacházet obezřetně, aby nedošlo k nežádoucí vysoké zadluženosti podniku. Nejčastějším subjektem poskytujícím podnikům cizí kapitál jsou banky. Při jednání o úvěru vyžadují od podniku podrobný podnikatelský záměr spolu s rozpočtem. Získaný dlouhodobý bankovní úvěr se následně musí splácet, splátky zahrnují jednak vlastní splátky dluhu (úmor), jednak úroky (jde o finanční náklad). Dluh lze splácet: 14



anuitním splácením: na konci každého období je věřiteli vyplacena stejná částka, skládající se z úroků (postupně klesají) a splátek dluhu (postupně rostou)



stejnou částkou splátky dluhu: úvěr je splácen stejnými částkami, úroky klesají podle výše dluhu



podle individuálního splátkového (umořovacího) plánu: obsahuje velikost splátek, velikost úroků s termíny splácení, dohodnuté s bankou (Synek, 2011)

1.4

Fáze investičního procesu

Jednou z podmínek, zajišťujících úspěch v oblasti dlouhodobého strategického rozvoje podniku, je kvalita přípravy a následná realizace investičních projektů. Proces by se neměl uspěchat a pozornost by měla být věnována všem jeho fázím. Jak uvádí Kislingerová (2007), investiční proces se rozděluje do tří fází: předinvestiční, investiční a provozní. Dluhošová (2010) do investičního procesu zahrnuje kromě těchto základních fází i fázi konečnou, a to fázi ukončení a likvidace projektu. Předinvestiční fáze V průběhu této fáze dochází k vyhledávání investičních příležitostí, jejich posuzování, selekci a konečnému schválení či zamítnutí. Tato fáze zahrnuje tři po sobě jdoucí etapy: 

Identifikace projektů



Předběžný výběr



Technicko-ekonomická studie proveditelnosti

V procesu identifikace projektů dochází k soustavnému sledování a posuzování okolí podniku a hledání příležitostí. Příležitosti se dále zpracovávají a vyhodnocují se jejich ekonomické efekty. K vyhledávání příležitostí nemusí podnik využívat nákladné analýzy a studie, často postačí sledovat aktuální technologický vývoj související se zaměřením podniku, vývoj na trhu, novinky v legislativě a využívat studií zveřejňovaných příslušnými odbornými kruhy. Toto prvotní posuzování příležitostí není detailní, jeho výsledkem je portfolio potenciálních příležitostí.

15

Mezistupněm mezi hledáním příležitostí a zpracováním jejich důkladné analýzy je předběžný výběr. V jeho průběhu dojde k posouzení realizovatelnosti příležitostí, odhadu jejich možných dopadů a určí se, kterým příležitostem je vhodné věnovat pozornost. Výstupem technicko-ekonomické studie proveditelnosti (Feasibility Study) jsou podklady rozhodující o využití nebo nevyužití příležitosti. Jedná se o podrobné zpracování projektu, důraz je kladen zejména na technické a finanční aspekty projektu. Sestavuje se na základě vnitřních podmínek podniku a prognózování vývoje trhu. (Kislingerová, 2007) Feasibility Study by měla podle Dluhošové (2010) obsahovat: souhrnný přehled vstupů a výstupů, zdůvodnění a vývoj projektu, kapacitu trhu a produkce, materiálové vstupy, lokalizaci prostředí, technický projekt, počet pracovních sil, organizační projekt, časový harmonogram a finanční a ekonomické vyhodnocení projektu. Ke zpracování studie je možné využít speciální metodiky (např. UNIDO). Investiční fáze Jde o fázi realizace projektu od zadání až po jeho uvedení do provozu. Podmínkou vlastní realizace je vytvoření potřebné právní, finanční a organizační základny. V této fázi se rozhoduje o nabytí technologie (nákupem či vývojem) a její technické dokumentace, vyhodnocuje se nabídkové řízení pro dodavatele krátkodobých i dlouhodobých aktiv a dochází k zajištění potřebného majetku a personálu. (Kislingerová, 2007) Investiční fáze obvykle sestává z těchto etap: zpracování úvodní projektové dokumentace, zpracování realizační projektové dokumentace, rozhodnutí o zahájení výstavby, realizace výstavby, zkušební provoz a uvedení do provozu. (Dluhošová, 2010) V průběhu investiční fáze dochází k dohledu nad plánem realizace projektu. Plán není neměnný, pokud jsou identifikovány odchylky, dochází k posouzení a příslušné korekci. V této fázi se již projeví chyby nesprávně provedené Feasibility Study. (Kislingerová, 2007)

16

Provozní fáze V tomto období dochází prostřednictvím investičního technologického celku k produkci výrobků nebo služeb. O úspěšném plnění cílů (a využití prvotní příležitosti) rozhoduje kvalita předinvestiční fáze, zejména úroveň zpracování technicko-ekonomické studie. Generované peněžní toky spolu s investičními výdaji poslouží podniku jako podklad pro vyhodnocení efektivnosti investice. Fáze ukončení a likvidace projektu Závěrečná fáze životnosti projektu, ve které dojde k zastavení výroby a činnostem spojeným s ukončením investice (např. prodej likvidovaného majetku a přebytečných zásob, demontáž zařízení). Příjmy z této činnosti se po odečtení příslušných nákladů promítnou do hodnot peněžního toku v posledním roce životnosti projektu. (Dluhošová, 2010)

1.5

Metody hodnocení investičních projektů

Celkovou

efektivnost

investičních

projektů

posuzujeme

podle

vlivu

na

nejvýznamnější cíl podnikání firmy, kterým je maximalizace tržní hodnoty pro vlastníky. Ke komplexnímu zhodnocení přínosu investičního projektu se využívá souhrnných finančních kriterií hodnocení efektivnosti investice. V praxi se lze při rozhodování o investici setkat s dočasným upřednostněním jiných kriterií, z dlouhodobého časového hlediska mají však finanční kriteria rozhodující vliv. Nezastupitelnou úlohu si udržují i při tzv. vícekriteriálním hodnocení investičních projektů, v jehož rámci je projekt hodnocen podle různých kriterií, kterým se v celkovém hodnocení přidělí různá váha. (Valach, 2010) Techniky, které pomohou posoudit efektivnost investičních projektů a poslouží finančnímu managementu podniku při rozhodování o tom, zda je investice vhodná k realizaci či nikoli, můžeme třídit podle různých hledisek. Jedním z hledisek je pojetí efektů z investičních projektů. Na jeho základě se metody hodnocení efektivnosti dělí na: a) metody, u nichž jako kritérium hodnocení vystupuje očekávaná úspora nákladů (nákladová kritéria hodnocení efektivnosti) b) metody, u nichž je kritériem hodnocení očekávaný účetní zisk (zisková kritéria hodnocení efektivnosti)

17

c) metody, kde je kritériem hodnocení očekávaný peněžní příjem z projektu (čistý peněžní příjem z projektu) (Valach, 2010) Primárním hlediskem, podle kterého rozdělujeme metody hodnocení efektivnosti investičních projektů, je však zohlednění faktoru času. Podle toho rozlišujeme metody na statické, které faktor času nerespektují, a dynamické, faktor času respektující. Podle Dluhošové (2010) je tato terminologie nepřesná, za správnější považuje označení nominální a diskontovaná kritéria. Statickým a dynamickým metodám hodnocení bude podrobněji věnován následující výklad. 1.5.1 Statické metody Tyto metody naleznou využití za situace, kdy faktor času nemá při rozhodování o investicích podstatný vliv (jedná-li se o investování pomocí jednorázové koupě a krátkou životnost pořizované investice - optimálně do dvou let). Ačkoli ani zde není odhlédnutí od faktoru času zcela správné, nemá zpravidla vliv na ohodnocení a výběr příslušné varianty. Vhodnost použití statických metod závisí rovněž na požadované míře výnosnosti investice, která je dána diskontní sazbou. Platí zde přímá úměrnost - čím je diskontní sazba nižší, tím je vliv faktoru času méně významný. Investiční projekty, pro něž je vhodné posouzení pouze pomocí statických metod, se v praxi vyskytují ojediněle. Přesto jsou tyto metody pro svoji jednoduchost oblíbené a používané, zejména jako prvotní posouzení před celkovým rozhodnutím. (Valach, 2010) Kislingerová (2007) uvádí následující statické metody pro hodnocení investic: 

Průměrný roční výnos



Průměrná doba návratnosti



Průměrná procentní výnosnost



Doba návratnosti

Průměrný roční výnos Průměrný roční výnos zjistíme podílem součtu všech peněžních toků spojených s investicí s počtem let životnosti investice, vyjádřeno vzorcem: (1)

18

kde:

průměrný roční výnos peněžní tok (cash flow) plynoucí z investice doba životnosti projektu

Průměrný roční výnos následně využijeme při výpočtech metod průměrné doby návratnosti a průměrné procentní výnosnosti. Průměrná doba návratnosti Pomocí metody průměrné doby návratnosti určíme dobu, za kterou dojde při rovnoměrné realizaci peněžních toků ke splacení počátečních kapitálových výdajů. Vstupní údaje dosadíme do vzorce: (2) kde:

průměrná doba návratnosti průměrný roční výnos investiční výdaje

Průměrná procentní výnosnost Metoda průměrné procentní výnosnosti udává, kolik procent investovaného kapitálu se každý rok průměrně vrátí. Průměrnou procentní výnosnost zjistíme výpočtem: (3) kde:

průměrná procentní výnosnost průměrný roční výnos investiční výdaje

Výsledné hodnoty, zjištěné pomocí výše uvedených metod, mohou být výrazně zkresleny použitím průměrných hodnot peněžních toků. Tento nedostatek se již nevyskytuje v poslední představované statické metodě, kterou je doba návratnosti. (Kislingerová, 2007)

19

Doba návratnosti Metodou doby návratnosti stanovíme období (počet let, v případě potřeby měsíců a dnů), za které dojde ke splacení investice. K rovnosti dojde tehdy, kdy se cash flow vyvolaný investicí vyrovná s počátečními kapitálovými výdaji na investici. V případě, kdy jsou každoroční příjmy z investice identické, nabízí k výpočtu doby návratnosti Synek (2011) následující vztah: (4) kde:

doba návratnosti investiční náklady roční cash flow

Pokud investice generuje roční příjmy v různé výši, využijeme k výpočtu kumulaci částek cash flow, které připočítáváme až do doby, kdy se vyrovnají investičním nákladům. Tento postup je vhodné podpořit sestavením pomocné tabulky. Při porovnávání více variant investičních projektů vybereme na základě této metody za vhodnější projekt s kratší dobou splacení. Tato metoda s sebou nese svá rizika, jelikož nebere v potaz peněžní toky po době splacení, ačkoli by mohlo jít o příjmy ve významné výši. Nevýhoda rovněž spočívá v nemožnosti uplatnění této metody při hodnocení investic s nekonvenčními peněžními toky. Výše popsané statické metody naleznou využití při posuzování více variant investičního projektu. Pro ohodnocení jediné varianty investičního projektu je však jejich vypovídací schopnost nedostatečná. 1.5.2 Dynamické metody Tyto metody poslouží k vyhodnocování investičních projektů, u kterých dochází k pořízení dlouhodobého majetku v průběhu delšího časového období a majetek má delší ekonomickou životnost (což platí pro většinu investičních projektů). Zohlednění faktoru času se projeví jako diskontování budoucích peněžních příjmů a výdajů z projektu a kapitálových výdajů. Přihlédnutí k faktoru času tedy významně ovlivní konečné rozhodnutí o přijetí či nepřijetí projektu. Nerespektování faktoru času by vedlo ke zkreslení pohledu na efektivnost investičních projektů. (Valach, 2010)

20

Kislingerová (2007) uvádí následující dynamické metody pro vyhodnocení investic: 

Čistá současná hodnota



Vnitřní výnosové procento



Index ziskovosti



Doba návratnosti (splacení)



Průměrný výnos z účetní hodnoty

Čistá současná hodnota Jedná se o jednu z nejpoužívanějších metod hodnocení, a to zejména pro srozumitelnost jejího výstupu. Při této metodě dochází k porovnání kapitálových výdajů (diskontovaných, pokud výstavba trvala více let) s diskontovanými peněžními příjmy z investice po dobu ekonomické životnosti. Synek (2011) uvádí pro výpočet následující vztah: (5) kde:

čistá současná hodnota investice současná hodnota cash flow (výnosů z investice) očekávaná hodnota cash flow v období náklady na investici kapitálové náklady na investici (podniková diskontní sazba) období 1 až doba životnosti investice

Pokud je výsledná hodnota kladná (

), investice je pro podnik přijatelná,

jelikož zvyšuje hodnotu firmy. Při rovnosti diskontovaných nákladů a příjmů (

) bylo dosaženo požadované výnosnosti (zúročení) pro vlastníky i

věřitele. Záporná hodnota (

) poukazuje na ztrátovost investice a

racionálním manažerským rozhodnutím by bylo danou investici zamítnout.

21

Vnitřní výnosové procento Metoda vnitřního výnosového procenta (VVP), stejně jako metoda čisté současné hodnoty, považuje za efekt plynoucí z projektu tok peněžních příjmů. Pomocí VVP stanovíme relativní výnos (rentabilitu), který projekt přinese během své doby životnosti. Marek (2009) definuje VVP jako úrokovou míru, při které je současná hodnota peněžních příjmů z projektu rovna současné hodnotě kapitálových výdajů. Valach (2010) uvádí pro výpočet hodnoty VVP následující postup: (6) kde:

peněžní příjmy v jednotlivých letech životnosti projektu kapitálový výdaj jednotlivá léta životnosti projektu doba životnosti projektu hledaný úrokový koeficient

Při zjišťování VVP je vhodné využití tabulkových kalkulátorů, které jsou založeny na základě iteračních postupů. Matematický výpočet tohoto ukazatele totiž probíhá fakticky metodou pokus-omyl. Investice je pro podnik přijatelná, pokud je výsledná hodnota VVP vyšší než požadovaná výnosnost investičního projektu (vyjádřená diskontní sazbou). Při porovnání více variant projektu je vhodnější projekt s vyšší hodnotou VVP. Tuto metodu nelze využít při hodnocení investic s nekonvenčními peněžními toky (v takovém případě by VVP mohlo nabývat více hodnot). Pokud investice generuje pouze kladné peněžní příjmy (např. je na ni poskytnuta dotace, díky níž se sníží kapitálové výdaje), nemusí VVP vůbec existovat. Tato metoda je svým přístupem přirovnávána k metodě čisté současné hodnoty, současné použití obou metod většinou přinese shodný výstup. (Kislingerová, 2007)

22

Index ziskovosti Index ziskovosti je relativní ukazatel, který vyjadřuje poměr peněžních toků v současné hodnotě a počátečních kapitálových výdajů. Kompletní vzorec pro výpočet je následující:

(7)

kde:

index ziskovosti počáteční kapitálový výdaj peněžní toky v jednotlivých letech doba životnosti projektu diskontní úroková míra

Tento ukazatel úzce souvisí s metodou čisté současné hodnoty. Zatímco čistá současná hodnota vykazuje absolutní rozdíl mezi diskontovanými peněžními příjmy a kapitálovými výdaji, index ziskovosti vyjadřuje jejich podíl. Pakliže je tedy čistá současná hodnota zkoumaného projektu kladná, index ziskovosti bude větší než 1 a daný investiční projekt je vhodný k realizaci. Při záporné čisté současné hodnotě bude index rentability menší než 1. (Valach, 2010) Doba návratnosti (splacení) Mezi dynamické metody řadíme dobu návratnosti v diskontované úpravě (jedná se o modifikaci prosté doby návratnosti). Výpočtem tedy opětovně zjistíme dobu, za kterou se hodnota peněžních příjmů z investice vyrovná výdajům na investici. Na rozdíl od prosté doby návratnosti zde však uvažujeme peněžní příjmy a eventuálně i kapitálové výdaje v jejich současné hodnotě. Dobu návratnosti tedy stanovíme pomocí vzorce (4), nebo metodou kumulace peněžních toků do okamžiku vyrovnání se kapitálovým výdajům. Přestože je diskontováním odstraněn jeden z nedostatků původní metody, nerespektování faktoru času, stále platí nemožnost aplikovat metodu na investice s nekonvenčními peněžními toky, a neuvažování možných významných peněžních toků po stanovené době návratnosti. (Marek, 2009)

23

Vzhledem k rozsahu bakalářské práce nevyužiji při hodnocení efektivnosti investice poslední dynamickou metodu doporučovanou Kislingerovou (2010), tedy průměrný výnos z účetní hodnoty, proto není nutné uvádět zde postup jejího výpočtu.

1.6

Parametry hodnocení projektu

V této kapitole se budu věnovat podrobnému definování klíčových parametrů nezbytných k provedení výpočtů, na jejichž základě se investiční projekty následně vyhodnocují. Mezi tyto parametry patří především peněžní toky z investičních projektů (peněžní příjmy a kapitálové výdaje), podniková diskontní míra a doba životnosti investice. 1.6.1 Peněžní toky z investičních projektů Pro firmu je spíše než zisk směrodatnějším ukazatelem finanční situace v podniku konkrétní tok peněžních prostředků. Proto i současné metody hodnocení efektivnosti investičních projektů vychází z prognózy peněžního toku (cash flow) z investičního projektu. (Nývltová, Marinič, 2010) "Peněžní tok z investičního projektu představuje kapitálové výdaje a peněžní příjmy vyvolané projektem během doby jeho pořízení, životnosti a likvidace." (Valach, 2010, s.61) V předinvestiční fázi jsou definovány a zkoumány peněžní toky očekávané, v provozní fázi jde o peněžní toky skutečně dosažené. V průběhu ekonomické doby životnosti dlouhodobého majetku dochází ke změnám ve struktuře peněžních toků. Při pořízení dlouhodobého majetku dochází zejména k výdajům peněz (kapitálovým výdajům), které kromě výdajů na pořízení dlouhodobého majetku zahrnují i jiné výdaje vyvolané investičním projektem. Peněžní příjmy se v této fázi vyskytují sporadicky, příkladem je uvedení do provozu určité části pořizovaného investičního komplexu, která je již během výstavby schopna generovat příjmy. Během životnosti dlouhodobého majetku dochází k vytváření peněžních příjmů, jež vznikají v souvislosti s fungováním projektu. Kapitálové výdaje se v této fázi mohou objevit v podobě dokončovacích prací, plánované obnovy částí dlouhodobého majetku, rekonstrukce nebo modernizace. Při likvidaci dlouhodobého majetku na konci jeho doby životnosti vyvstanou podniku jak peněžní příjmy, tak kapitálové výdaje. Příjmy jsou např. tržby z prodeje dlouhodobého likvidovaného majetku, výdaji pak prostředky

24

vynaložené

na

demontáž

strojů,

sešrotování,

na

likvidaci

nepříznivých

ekologických aspektů investice. Stanovení předpokládaného peněžního toku z investičního projektu vystupuje jako nejobtížnější úkol kapitálového plánování a investičního rozhodování. Při plánování očekávaných peněžních toků je třeba počítat s faktorem času (jde o předvídání peněžních toků na delší období) a rizikem odchylného vývoje od předpokladu. Očekávané peněžní toky mohou dostát změn zejména z důvodu působení celé řady faktorů (vývoj cen, úroků, kurzů měn), u nichž může v průběhu delšího časového období dojít k odchylkám od původní předpovědi. Valach (2010) doporučuje při predikci peněžních toků z investičního projektu respektovat následující principy: a) Peněžní toky by měly vycházet z přírůstkových veličin. Požadovaný peněžní tok zjistíme odečtením celkových peněžních toků před zavedením investičního projektu, od celkových peněžních toků vyvolaných projektem. Zohledníme veškeré změny v peněžních tocích, které investice ovlivnila. b) Odpisy fixního majetku jsou sice náklad, ale nikoliv výdaj (někdy se označují jako nepeněžní výdaj) a nemohou být proto zahrnovány do peněžních výdajů na provoz investice. Přesto odpisy nepřímo ovlivňují daň ze zisku podniku (snižují zisk, tedy i daň). Při zjišťování peněžního příjmu z investice je třeba je zpátky k zisku přičíst. c) Peněžní toky by měly zobrazovat zdanění. Výstavba investičního projektu je hrazena ze zdaněných zdrojů, proto by i peněžní příjmy měly zohledňovat zdanění. Sazby daní mohou ovlivnit rozhodování investora o uskutečnění investičního projektu. d) Do kalkulace peněžních toků by měly být zahrnuty i všechny nepřímé důsledky investování, např. změna stavu oběžného majetku. e) Tzv. "zapuštěné" (také "utopené") náklady by neměly být zahrnovány do kapitálových výdajů. Za zapuštěné považujeme náklady vynaložené v minulosti, bez přímého spojení s konkrétním projektem. K jejich vydání již nenávratně došlo, nebudou tedy ovlivněny rozhodnutím o přijetí nebo zamítnutí projektu.

25

f) Peněžní toky z investičního projektu by měly zahrnovat alternativní náklady (náklady příležitosti). Za alternativní náklady považujeme peněžní toky, které by nastaly, jestliže by majetek/zdroje byly použity jinak než v souvislosti s uvažovaným projektem. Vzhledem k povaze bakalářské práce se jejich určením a použitím ve výpočtech nebudu zabývat. g) V peněžních tocích z investičních projektů je třeba zohlednit i míru inflace. Toto platí jak pro peněžní příjmy, tak pro kapitálové výdaje (viz nominální a reálná diskontní míra zmiňovaná dále v textu na straně 32). h) Úroky, vyvolané financováním projektu pomocí úvěrů či obligací, by neměly být brány v úvahu při stanovení peněžních příjmů z projektu. Struktura zdrojů financování by neměla ovlivnit vlastní povahu projektu, úroky jsou navíc již zohledněny v diskontní sazbě. i) Je

třeba se

peněžních

vyhnout nadměrnému optimismu při

příjmů

a

výdajů.

Manažeři

by

se

kvantifikaci

měli

vyvarovat

nadhodnocování peněžních příjmů a podhodnocování kapitálových výdajů. j) Nutnost variantního přístupu ke stanovení peněžních toků. V praxi dochází k podcenění možnosti výskytu několika variant peněžních příjmů, pozornost se často zaměří pouze na jednu variantu. Na závěr této podkapitoly je důležité podotknout, že se užívaná finanční terminologie (kapitálové výdaje a peněžní příjmy) neshoduje s účetním obsahem těchto veličin. Způsob jejich stanovení bude popsán v následujícím textu. Peněžní příjmy Stanovení očekávaných peněžních příjmů je problematičtější oblastí, než identifikace kapitálových výdajů, jelikož zde ve větší míře působí faktor času a zároveň jsou peněžní příjmy ovlivněny v dlouhodobém horizontu širší škálou faktorů, než je tomu u kapitálových výdajů. Tyto faktory (např. inflace) zvyšují možnost odklonu skutečných peněžních příjmů od očekávaných. Východiskem pro stanovení peněžních příjmů z investičního projektu v průběhu doby jeho životnosti jsou veškeré očekávané tržby generované v souvislosti s provozem investice, snížené o provozní výdaje. Ve své komplexní podobě se podle Nývltové a Mariniče (2010) peněžní příjmy vyjadřují pomocí vzorce:

26

(8) kde:

celkový roční peněžní příjem z investičního projektu roční přírůstek zisku po zdanění, který investice přináší (kromě úroků z úvěrů) přírůstek ročních odpisů v důsledku investice přírůstek/úbytek čistého pracovního kapitálu v důsledku investování příjem z prodeje dlouhodobého majetku koncem životnosti daňový efekt z prodeje dlouhodobého majetku koncem životnosti

Hodnotu zisku po zdanění získáme spočtením rozdílu mezi očekávaným přírůstkem tržeb a očekávaným přírůstkem provozních nákladů v důsledku investování. Zisk po zdanění by neměl být ponižován o úroky z úvěru (struktura zdrojů zabezpečujících financování projektu by neměla mít vliv na rozhodování o schválení projektu). Zároveň je žádoucí zohlednit vliv financování projektu cizím kapitálem v rámci celkové zadluženosti podniku. Peněžní příjmy se navíc v rámci výpočtů

zhodnocujících

efektivnost

investice

diskontují,

náklady

kapitálu

(vyjádřené diskontní sazbou) jsou tedy při hodnocení efektivnosti investice v diskontovaných příjmech zohledněny. Úroky z úvěrů na investiční projekt se účetně zahrnují do provozních nákladů, snižují tak vykazovaný zisk a proto je třeba zisk o část úroku dopadající po zdanění na podnik opět zvýšit. Roční odpisy představují v účetnictví firmy náklad, nejsou ale peněžním výdajem (kumulují se na účtech jako peněžní příjem). Pro daňové účely se započítávají do nákladů a snižují zisk, proto je třeba je zpět ke zdaněnému zisku přičíst. Změny čistého pracovního kapitálu mohou nastat v kterékoli části průběhu životnosti investičního projektu. Přírůstek čistého pracovního kapitálu peněžní příjmy z projektu snižuje, úbytkem se naopak peněžní příjmy z projektu zvyšují. Na konci životnosti projektu dochází k uvolnění veškerého čistého pracovního kapitálu vyvolaného investicí (včetně části čistého pracovního kapitálu, která se eventuálně stala součástí kapitálových výdajů), dochází tím ke zvýšení peněžních příjmů. Pokud se podnik rozhodne po skončení doby životnosti dlouhodobý majetek prodat, přinese mu tato akce zisk v situaci, kdy je tržní cena majetku vyšší než zůstatková. Tento čistý peněžní příjem je nutné zkrátit podle odpovídajících 27

daňových předpisů o daň z příjmu. Tržní cena nižší než cena zůstatková představuje pro podnik ztrátu a zároveň daňovou úsporu. Z důvodu rozložení peněžních příjmů do více let, je nutné je pro další práci s nimi pomocí diskontování přepočítat na jejich současnou hodnotu. (Valach, 2010) Kapitálové výdaje "Kapitálové výdaje jsou veškeré očekávané peněžní výdaje většího rozsahu, u nichž se očekává jejich přeměna na budoucí peněžní příjmy během delšího časového období." (Valach, 2010, s.61) V kapitole 1.1 jsou kapitálové výdaje popsány jako výdaje vynaložené na pořízení investic hmotného, nehmotného a finančního charakteru. Nyní bude pozornost věnována podrobnějšímu stanovení kapitálových výdajů určených k pořízení dlouhodobého hmotného majetku, který je předmětem investování v této bakalářské práci. Kapitálový výdaj lze dle Valacha (2010) zjednodušeně vyjádřit pomocí vzorce: (9) kde:

kapitálový výdaj výdaj na pořízení dlouhodobého majetku výdaj na trvalý přírůstek čistého pracovního kapitálu příjem z prodeje existujícího nahrazovaného dlouhodobého majetku daňové efekty

Kapitálový výdaj tedy sestává ze čtyř částí. Výdaje na pořízení dlouhodobého majetku zahrnují nákupní cenu a náklady související s pořízením investice (dopravné, kurzové rozdíly, clo, školení zaměstnanců, projektová a přípravná dokumentace). Jestliže bylo k realizaci investice nezbytné uskutečnění výzkumu a vývoje, jsou i tyto výdaje zahrnuty do kapitálových výdajů. Ocenění vlastními náklady se použije v případě pořízení hmotného investičního majetku ve vlastní režii. V důsledku nové investice obvykle dochází k trvalému navýšení oběžného majetku, především zásob surovin, materiálu a nedokončené výroby. Bez tohoto přírůstku by investice optimálně neplnila svůj účel. Současně s nárůstem oběžného majetku dochází k růstu krátkodobých závazků. Ke kapitálovým

28

výdajům tedy v konečné fázi přičteme trvalý přírůstek čistého pracovního kapitálu, který získáme po odečtení přírůstku krátkodobých pasiv od přírůstku oběžného majetku. (Synek, 2011) Kapitálové výdaje dále upravíme o případné příjmy z prodeje dosavadního majetku, který je novou investicí nahrazován. Kapitálové výdaje se o danou částku sníží. Prodej majetku vyvolá rovněž odpovídající daňové efekty, které se projeví snížením nebo zvýšením kapitálových výdajů. V České republice jsou pravidla pro stanovení daně popsána v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Při prodeji nahrazovaného majetku záleží na poměru jeho zůstatkové hodnoty a tržní ceny. Pokud podnik prodá majetek se ziskem, výsledná daň zvýší kapitálový výdaj. Naopak je-li majetek prodán se ztrátou, podnik uplatní daňovou úsporu a kapitálový výdaj se o tuto částku snižuje. (Valach, 2010) Za situace, kdy dochází ke kapitálovým výdajům v období delším než jeden rok, je nutné při výpočtu sumy kapitálových výdajů výdaje dalších let diskontovat prostřednictvím odpovídajícího diskontního faktoru. 1.6.2 Stanovení diskontní míry Při hodnocení dlouhodobých investičních projektů má významný vliv faktor času. Peněžní toky, plynoucí z investice v průběhu její životnosti, je pro správné posouzení efektivnosti investice nutné přepočítat na jejich současnou hodnotu. Tento přepočet (diskontování) se provádí pomocí diskontní míry, která je determinována náklady kapitálu, užitými k financování projektu. Náklady kapitálu ovlivňuje množství faktorů, mezi které patří zejména kapitálová struktura projektu, rizikovost projektu a způsob financování. Investici je možné financovat pouze vlastním kapitálem, pouze cizími zdroji nebo kombinovaným způsobem s využitím vlastního kapitálu i cizích zdrojů. Jako často využívanou metodu pro stanovení diskontní míry uvádí Nývltová a Marinič (2010) výpočet průměrných nákladů kapitálu podniku (Weighted Average Cost of Capital - WACC). Tak se stanoví minimální požadovaná míra výnosnosti kapitálu, která zajistí jak úhradu úroku pro věřitele, tak požadovanou výnosnost pro vlastníky společnosti. Uplatnění WACC jako diskontní míry podléhá určitým omezením. Je možné pouze tehdy, kdy je investiční projekt financován stejnou

29

strukturou kapitálu jako celý podnik a má přibližně stejnou míru rizika, jako dosavadní aktivity podniku. Kislingerová (2007) uvádí pro výpočet WACC následující vzorec: (10) průměrné náklady kapitálu

kde:

náklady na kapitál věřitelů sazba daně z příjmu kapitál věřitelů vlastní kapitál celkový investovaný kapitál (E + D = C) náklady na vlastní kapitál V případě, kdy je investice financována pouze za využití cizích zdrojů, jako je tomu i v této práci, postačí pro stanovení diskontní míry výpočet nákladů cizího kapitálu. Jako náklad vystupuje úrok z úvěru, snížený o daňový štít (úspory z daní), vyjádřeno vzorcem: (11) kde:

náklady na kapitál věřitelů úroková míra z dluhu sazba daně z příjmu

Takto stanovená diskontní míra vyjadřuje nejnižší možnou výnosnost investice, sloužící k pokrytí nákladů na kapitál věřitelů. Pokud podnik není schopen dosáhnout výnosů potřebných k uhrazení úroků pro věřitele, investice je vyhodnocena jako ztrátová neboť nepřináší podniku požadovaný efekt. (Synek, 2011) Nastane-li situace kdy se úroková míra skládá z více částí, které nejsou vyjádřeny ekvivalentně, musíme úrokové míry převést na stejná období a teprve pak je sečíst. Pro přepočet např. měsíční úrokové míry na roční úrokovou míru použijeme vzorec:

30

(12) kde:

zjišťovaná roční úroková míra úroková míra, kterou převádíme na roční úrokovou míru počet úrokovacích období během roku

Při opačném postupu (přepočtu např. roční úrokové míry na měsíční) využijeme vztah: (13) kde:

úroková míra, na kterou chceme roční úrokovou míru převádět roční úroková míra počet úrokovacích období během roku pro

Náklady kapitálu, získané výše uvedenými metodami, lze jako diskontní sazbu aplikovat v případě vyjádření peněžních toků plynoucích z investičního projektu v běžných cenách (tzv. nominální peněžní toky). Je-li odhad peněžních toků vyjádřen ve stálých cenách (tzv. reálné peněžní toky), je třeba očistit náklady kapitálu (nominální diskontní míru) o vliv inflace a zjistit tak reálnou diskontní míru. K tomuto výpočtu využijeme následující vztah: (14) kde:

reálná (korigovaná) diskontní sazba nominální diskontní sazba průměrná roční míra inflace

V situaci kdy dochází k výkyvům míry inflace, je třeba stanovit reálnou diskontní sazbu pro každý rok života projektu. V případě ustáleného vývoje inflace však postačí stanovení jediné reálné diskontní sazby využitelné po celou dobu životnosti projektu. (Fotr, 1999) 1.6.3 Doba životnosti investice K určení peněžních toků plynoucích z provozu investice je nezbytné správně odhadnout dobu životnosti investice. Nelze se při tom opřít pouze o technickou životnost dlouhodobého majetku udávanou výrobcem zařízení a související s

31

fyzickým opotřebením, ale zaměřit se spíše na životnost ekonomickou. Doba ekonomické životnosti investice bývá mnohdy kratší než její životnost technická, pro správný odhad budoucích peněžních toků je však klíčová. Ekonomická životnost investice je ovlivněna širším spektrem faktorů, tím nejpodstatnějším je ekonomická využitelnost produktů investice, dále je to např. délka životního cyklu výstupu investičního projektu, predikce výskytu zdrojů surovin a rychlost technického pokroku. (Fotr, 1999)

32

2

Analýza a zhodnocení efektivnosti investice společnosti REKUPER SYCHROV, s.r.o.

V praktické části bakalářské práce nejprve v krátkosti představím společnost, která je investorem investičního projektu. Tento projekt rovněž popíši a uvedu souvislosti předcházející jeho realizaci. V následujících kapitolách pak na základě teoretických poznatků uvedených v předchozí části práce stanovím jednotlivé parametry potřebné pro vlastní vyhodnocení efektivnosti investice pomocí vybraných ukazatelů. Toto vyhodnocení bude výstupem bakalářské práce a na jeho základě učiním závěr a případná doporučení směřující jak k samotnému investičnímu projektu, tak vedoucí k vylepšení procesu schvalování investic v podniku.

2.1

Představení společnosti REKUPER SYCHROV, s.r.o.

Společnost REKUPER SYCHROV, s.r.o. (dále jen "REKUPER") byla založena 31. 5. 1993, sídlo firmy se nachází v obci Husa. Vlastní kapitál společnosti je tvořen vklady tří společníků ve výši 2 800 000 Kč. Podnikatelským záměrem společnosti je výroba ekologických a energeticky šetrných výrobků a s tím spojená obchodní činnost. Můžeme rozlišit tři stěžejní obory činností firmy, které se vyprofilovaly v průběhu její existence na trhu. Firma se předně zabývá výrobou a montáží větracích jednotek s rekuperací tepla určených zejména pro průmyslové provozy, ale i občanské stavby. Tato zařízení zajišťují výměnu vzduchu v objektu při minimalizaci tepelných ztrát a bez vzniku průvanu. V současnosti si zákazník může vybírat z produktové řady čítající 7 typů větracích jednotek a 2 ventilátory. Další činností, která představuje podstatnou část obratu společnosti, je zpracování kovů, převážně plechů. Firma investuje do špičkových strojů a nabízí zákazníkům CNC zpracování plechů - vysekávání, ohraňování a laserové řezání, dále děrování, ohýbání a svařování plechů. Nejnovějším oborem je výroba, návrhy technických řešení a montáž regulátorů průtoku odpadních vod. Strategie společnosti je zaměřena především na spokojenost zákazníka a splnění jeho požadavků. Firma si udržuje vysokou kvalitu výrobků neustálými procesy zlepšování ve výrobě a zaváděním nových technologií. (Rekuper Sychrov, 2015)

33

2.2

Investiční záměr

Pro svého významného německého klienta firma rovněž zajišťuje výrobu dveří do trafostanic. Nejedná se o sériovou výrobu, jelikož každé dveře mohou mít rozdílné parametry. Společnost REKUPER nejprve přijme od klienta objednávku a vyhotoví smlouvu se specifickým označením. Následně se vytvoří programy pro stroje podle zadání z objednávky a do výroby putuje průvodka s výkresem s vyznačenými výrobními operacemi. Veškeré části dveří včetně zámečnických prvků jsou vyrobeny z pozinkované oceli a zpracování plechu probíhá na vlastních strojích firmy. Jedná se konkrétně o laserové řezání, ohraňování, vysekávání, svařování, snýtování a broušení. Kompletní výroba navíc zahrnuje operaci lakování, pro kterou firma nemá strojní zařízení, lakování doposud probíhalo v kooperaci s externím poskytovatelem lakovacích služeb. Docházelo však ke stále častějším případům reklamací z důvodu nekvalitního provedení lakování (výrobky byly reklamované v rozmezí 2 týdnů až 5 let od doručení německému klientovi). Dodavatelská firma nesplňovala vysoké nároky německého zákazníka na povrchovou úpravu dveří, což mohlo být zčásti způsobeno vysokou fluktuací zaměstnanců v této firmě. V souladu se strategií společnosti REKUPER (spokojenost zákazníka) a zároveň z důvodu ušetření nákladů vynaložených na opravu reklamovaných výrobků se firma rozhodla pro pořízení a provoz vlastní práškové lakovny. Firma tak bude mít dohled nad průběhem celého procesu lakování, od prvotní přípravy povrchu lakovaného výrobku (broušení, odmaštění), přes nastříkání barvou až po vypálení v peci, veškeré tyto operace již nová lakovna obsáhne. Počítá se navíc s možností nabídnout volné kapacity lakovny zákazníkům, tudíž nevyužívat linku pouze pro vlastní účely. V rámci této bakalářské práce se tedy považuje za předmět investice dlouhodobý hmotný majetek, konkrétně výrobní zařízení - prášková lakovací linka (název dodavatelské společnosti nebude na požádání firmy REKUPER uveden).

34

2.2.1 Proces schválení investice Společnost REKUPER nemá stanovené interní směrnice pro schvalování investic. Vzhledem ke skutečnosti že se jedná o malý podnik1 probíhá kapitálové plánování a investiční rozhodování výhradně na úrovni vrcholového managementu, který je reprezentován třemi společníky. Společníci na každoroční valné hromadě odsouhlasí plán investic a oprav pro další rok, investiční záměr pořízení lakovací linky byl odsouhlasen na valné hromadě v roce 2014. Firma následně nevyhlásila veřejnou zakázku, ale sama zmapovala situaci na trhu dodavatelů lakovacích linek v České republice a do užšího výběru vybrala dvě firmy, které vyhodnotila jako poskytující služby ve svém oboru na nejvyšší úrovni. Tyto dvě firmy byly následně osloveny s žádostí o vyhotovení cenové nabídky na základě požadovaného zadání. Jednalo se o maximální rozměry lakovaného výrobku (šířka 1 300 mm, výška 1 800 mm, délka 2 800 mm při maximální hmotnosti 160 kg/m), materiál výrobku, kterým je pozinkovaná ocel, a požadavek na korozní odolnost (480 hodin/záruka 5 let). Na základě obdržených cenových nabídek se následně zvolila nabídka cenově a technologicky nejvýhodnější. Firma tedy při posuzování investic nevyužila metod hodnocení efektivnosti investice, které se chystám v této práci postupně aplikovat. Původním záměrem firmy bylo získat na tuto investici dotaci. Dotační programy však nebyly do poloviny roku 2015 vyhlášeny a investice tak bude z celé části uhrazena úvěrem. Objekt lakovací linky byl umístěn do volné části stávající výrobní haly. Lakovna je postupně kompletována a zahájení jejího provozu je naplánováno ke konci roku 2015, ve výpočtech budu pro zjednodušení uvažovat zahájení provozu od 1. 1. 2016. 2.2.2 Specifikace lakovací linky Lakovna se skládá z několika technologických celků, které jsou propojeny trasami podvěsného dopravníku s ruční manipulací. Změnu směru zabezpečují ručně přestavitelné výhybky. Linka je řízena z centrálního elektrického rozvaděče, obsluha přistupuje k nastavení technologických hodnot přes dotykový grafický terminál. 1

společnost zaměstnává 61 zaměstnanců (údaj z výroční zprávy pro rok 2013)

35

Kompletní proces lakování zahrnuje chemickou předúpravu, sušení, nástřik a vypalování. Předúprava povrchu je zajištěna kompaktní automatickou komorovou předúpravou CompaPhos, která je tvořena jednou komorou. Technologický postup chemické předúpravy je třístupňový v následujícím pořadí: odmaštění s pasivací, oplach, demi oplach (mezi těmito akcemi ještě následuje okap). Komora je zapuštěna pod úroveň podlahy. Ke komoře byla dále vybudována přečerpávací jímka, ze které budou čerpány odpadové vody do neutralizační stanice a z ní dále do zásobní nádrže, která bude jednou za čas vyvážena na likvidaci. K ohřevu odmašťovací lázně slouží tepelný deskový výměník. Na výměník je přivedeno potrubí otopné vody. K ohřevu vody slouží dva nástěnné plynové kotle. Sušící a vypalovací pece jsou taktéž vyhřívány zemním plynem. Stříkací kabina je vyrobena z nerezu. Kapacita lakovací linky je dána chemickou předúpravou a sušící pecí a činí cca 15 - 20 minut na jeden vozík. Kapacita 80 ks trafo skříní za týden tak bude u této linky splněna za 24 hodin (3 pracovní směny). Volné kapacity lakovny mohou být nabídnuty zájemcům z řad zákazníků společnosti.

2.3

Určení vstupních parametrů

Nadcházející kapitola popisuje průběh stanovení jednotlivých vstupních parametrů představených v kapitole 1.6. Tyto údaje jsou nezbytné k následnému provedení výpočtů. 2.3.1 Stanovení diskontní míry Jelikož bude investice hrazena výhradně za použití cizího majetku, konkrétně úvěrem ve výši 360 500,- EUR, postačí ke zjištění podnikové diskontní míry vyčíslit náklady na cizí kapitál. Splátky úvěru jsou rozloženy do období 3 a 1/4 let. Úvěr je čerpán od července 2015, první splátka nastane 20. 1. 2016 a poté v měsičních intervalech dalších 38 měsíců. Úroková míra se skládá ze tří částí úroku 0,25 p.a, pohyblivé měsíční úrokové sazby EURIBOR 1 a marže v pevné výši 1,35 % p.a. Pro provedení výpočtu je třeba stanovit souhrnnou roční úrokovou míru. K tomu je potřeba nejprve odhadnout vývoj sazby EURIBOR 1 (tato sazba se ve skutečnosti může každý měsíc měnit). K odhadu využiji prognózy Evropské centrální banky

36

pro tříměsíční EURIBOR2. Pro rok 2016 je tato sazba stanovena na 0,1 % p.q. a pro rok 2017 na 0,2 % p.q. Pro zjednodušení výpočtu nejprve prognózované hodnoty zprůměruji na 0,15 % p.q. Dále převedu tuto čtvrtletní úrokovou sazbu na sazbu roční podle vzorce (12):

Nyní již mohu vypočítat souhrnnou roční úrokovou míru, která po sečtení a zaokrouhlení vyjde 2,606 % p.a. Investiční projekt byl zařazen do programu MBIL Evropské investiční banky, což je důvodem pro relativně nízkou úrokovou míru. Sazba daně z příjmů, použitá v této práci, je odvozena od sazby daně pro rok 2015, tedy 19%. Potřebné údaje nyní dosadíme do vzorce pro výpočet nákladů na cizí kapitál (11):

Zjištěné náklady na cizí kapitál, tedy diskontní míra 2,111 %, bude dále použita zejména při hodnocení efektivnosti investice pomocí dynamických metod. Zároveň tato hodnota představuje požadovanou míru výnosnosti investice. 2.3.2 Stanovení kapitálového výdaje Kapitálové (investiční) výdaje stanovíme vztahem (9). Pořízení lakovací linky vyvolá výdaj ve výši 360 500,- EUR. Tato částka, vynaložená na pořízení dlouhodobého hmotného majetku, je podrobněji rozvedena v cenové nabídce. Částku je potřeba převést na českou měnu. Dle interních předpisů je majetek vyjádřený v cizí měně přepočten na českou měnu denním kurzem České národní banky (dále jen "ČNB") kde dni uskutečnění účetního případu. Jelikož je majetek pořizován po částech, bylo by nutné každou jednotlivou fakturu v EUR přepočítat na českou měnu. Tím by zřejmě vznikaly kurzové rozdíly, které správně účetně vstupují do ceny dlouhodobého hmotného investičního majetku. Protože zmíněná účetní problematika není pro tuto práci směrodatná, abstrahuji od existence průběžných splátek a celkové předpokládané výdaje na pořízení dlouhodobého majetku převedu z EUR na českou měnu kurzem platným ke dni 1. července 2015 (zvolila jsem polovinu roku, tato hodnota vystihuje posilující tendenci koruny vůči EUR v průběhu roku 2015). Kurz platný k tomuto datu byl podle ČNB 1 EUR =

2

March 2015 ECB Staff Macroeconomic Projections For The Euro Area 37

27,245 CZK, výsledná částka výdajů na dlouhodobý hmotný majetek je po zaokrouhlení na celá čísla 9 821 823 Kč. V roce uskutečnění kapitálového výdaje podnik nepočítá s výrazným přírůstkem čistého pracovního kapitálu. Nedochází k náhradě majetku, nenastane tedy žádný příjem z možného prodeje, ani z něho plynoucí daňové efekty. Úroky z úvěru se do kapitálových výdajů nezahrnují. Firma zvažovala žádost o dotaci, která by vstupní cenu majetku snížila, v konečné fázi však o dotaci zažádáno nebylo. Kapitálový výdaj proběhl v rámci jednoho roku, nebude tedy potřeba jej diskontovat. Výsledný kapitálový výdaj činí 9 821 823 Kč. 2.3.3 Stanovení peněžních toků plynoucích z projektu Doba provozu zařízení (ekonomická doba životnosti investice) byla firmou odhadnuta na 15 let, výrobce však udává technickou dobu životnosti až 50 let. Peněžní tok plynoucí z investice tedy stanovíme postupem (8) pro období 15 let, s počátkem v roce 2016. Nejprve je třeba stanovit roční přírůstek zisku po zdanění, který investice přinese. K tomu musíme znát očekávané tržby z projektu, provozní náklady (respektive změnu stavu provozních nákladů) a odpisy. Následně od tržeb odečteme náklady i odpisy a zisk zdaníme. Z pohledu zákona o daních z příjmů je majetek zařazen do 2. odpisové skupiny, která se odepisuje po dobu 5 let. Účetní odpisy byly firmou rovněž stanoveny pro tuto dobu, v rámci bakalářské práce však odpisy rozložím lineárně do celé doby životnosti investice, čímž se lépe vystihne postupné opotřebení dlouhodobého majetku. Každoroční odpis následně činí 654 788,2 Kč. Navýšení tržeb vyvolané investicí se očekává v prvních třech letech provozu lakovací linky o 2 %, v dalších letech až o 3 % (oproti tržbám, kterých by podnik dosáhl bez jejího využití). Toto navýšení nastane jednak díky předpokládanému nárůstu objemu objednávek ze strany stávajících zákazníků, iniciovaného snížením reklamací. Druhým předpokladem pro nárůst tržeb je prodej volných kapacit nově vybudované lakovny zákazníkům. Odhad výše tržeb podniku pro rok 2015 je 140 000 000 Kč, 2% nárůst tedy představuje částku 2 800 000 Kč, 3% částku 4 200 000 Kč. Využitím vlastní lakovací linky ušetří firma ročně náklady ve výši 5 000 000 Kč, vynaložené na původní externí lakování. Zároveň je očekáván roční přírůstek 38

nákladů na materiál, který je složen z fixní části 3 000 000 Kč a variabilní části, vyjádřené procentuálně ve výši 20 % z tržeb vyvolaných investicí. Náklady na energie jsou vyčísleny výhradně na procentuální bázi z očekávaných tržeb, a to ve výši 2,5 %. Mzdové náklady jsou stanoveny identickým postupem, liší se procentuální hodnotou, která zde činí 40 %. Jelikož se lze domnívat, že předpoklad provozu lakovny bez jakýchkoli provozních nákladů na opravy a údržbu je nadmíru optimistický, je třeba do celkových nákladů připočítat částku zachycující tento druh nákladů. Jejich hodnotu odvodíme procentuálně z materiálových nákladů v prvních 5 letech ve výši 15 %, v dalších 5 letech 20 % a ve zbývajících letech 30 % (uvažujeme, že zařízení bude čím dál více poruchové). Sazba daně činí 19 %. Konkrétní částky jsou zaznamenány v následující tabulce. Tab. 1 Stanovení zisku po zdanění v Kč

Položka Tržby Náklady na materiál Náklady na energie Mzdové náklady Náklady na opravy a údržbu Náklady na lakování (úspora) Odpisy Zisk před zdaněním Daň (19 %) Zisk po zdanění

1. - 3. rok 2 800 000 3 560 000 70 000 1 120 000 534 000 5 000 000 654 788 1 861 212 353 630 1 507 582

4. - 5. rok 4 200 000 3 840 000 105 000 1 680 000 576 000 5 000 000 654 788 2 344 212 445 400 1 898 812

6. - 10. rok 4 200 000 3 840 000 105 000 1 680 000 768 000 5 000 000 654 788 2 152 212 408 920 1 743 292

11. - 15. rok 4 200 000 3 840 000 105 000 1 680 000 1 152 000 5 000 000 654 788 1 768 212 335 960 1 432 252

K určení peněžních příjmů z investice potřebujeme kromě zisku po zdanění a výše odpisů navíc informaci, jak podnik plánuje naložit s investičním majetkem po uplynutí doby jeho životnosti, a údaje o vývoji čistého pracovního kapitálu souvisejícího s provozem investice. Firma nepředpokládá odprodej zařízení po uplynutí 15 let, příjem z prodeje a s ním související daňový efekt bude v posledním roce životnosti roven 0 Kč. Přírůstek čistého pracovního kapitálu nebyl ekonomickým oddělením firmy odhadnut a nezískala jsem údaje potřebné k jeho určení, proto bude rovněž zvažován ve výši 0 Kč. Pokud by byl čistý pracovní kapitál stanoven, došlo by nejprve k jeho přírůstku, který by příjmy snížil, a po

39

uplynutí doby životnosti by byl čistý pracovní kapitál uvolněn, tím by došlo k opětovnému navýšení příjmů. Na základě těchto údajů je již možné stanovit peněžní příjmy pro jednotlivé roky. Tab. 2 Průběh peněžních příjmů z investice v Kč

Rok Zisk po zdanění Odpisy Peněžní příjem 2016 1 507 582 654 788 2 162 370 2017 1 507 582 654 788 2 162 370 2018 1 507 582 654 788 2 162 370 2019 1 898 812 654 788 2 553 600 2020 1 898 812 654 788 2 553 600 2021 1 743 292 654 788 2 398 080 2022 1 743 292 654 788 2 398 080 2023 1 743 292 654 788 2 398 080 2024 1 743 292 654 788 2 398 080 2025 1 743 292 654 788 2 398 080 2026 1 432 252 654 788 2 087 040 2027 1 432 252 654 788 2 087 040 2028 1 432 252 654 788 2 087 040 2029 1 432 252 654 788 2 087 040 2030 1 432 252 654 788 2 087 040 Celkem 24 198 068 9 821 823 34 019 906 Celková hodnota peněžních příjmů činí 34 019 906 Kč. Jedná se o nediskontované příjmy, proto tuto částku použiji při hodnocení investice pomocí statických metod. Pro hodnocení pomocí dynamických metod je nutné peněžní příjmy jednotlivých let diskontovat na jejich současnou hodnotu, která v sobě bude zohledňovat faktor času, viz následující tabulka. Tab. 3 Průběh diskontovaných peněžních příjmů z investice v Kč

Rok 2016 2017 2018 3

Peněžní Odúročitel3 pro diskontní Diskontovaný příjem příjem sazbu 2,111 % 2 162 370 0,98 2 117 666 2 162 370 0,96 2 073 886 2 162 370 0,94 2 031 011

vzorec pro odúročitel je

; kde je diskontní míra, jednotlivá léta životnosti projektu

40

2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 Celkem

2 553 600 2 553 600 2 398 080 2 398 080 2 398 080 2 398 080 2 398 080 2 087 040 2 087 040 2 087 040 2 087 040 2 087 040 34 019 906

0,92 0,90 0,88 0,86 0,85 0,83 0,81 0,79 0,78 0,76 0,75 0,73 -

2 348 890 2 300 330 2 115 575 2 071 839 2 029 006 1 987 059 1 945 980 1 658 567 1 624 278 1 590 698 1 557 813 1 525 607 28 978 206

Výše diskontovaných peněžních příjmů za sledované období je 28 978 206 Kč. Tímto jsou stanoveny veškeré vstupní údaje potřebné pro vyhodnocení efektivnosti investice, k vlastnímu hodnocení přistoupím v následující kapitole.

2.4

Zhodnocení efektivnosti investice

Tato kapitola, která je stěžejní částí bakalářské práce, se věnuje výpočtům na jejichž základě se určí efektivnost investice do nové lakovací linky. K posouzení dojde za využití statických i dynamických metod představených a popsaných v kapitole 1.5. Při výpočtech se dále využijí vstupní údaje uvedené v předchozí kapitole. 2.4.1 Statické metody Statické metody nezohledňují faktor času, proto se v nich využije nediskontovaná podoba peněžních příjmů a kapitálových výdajů. Pro výpočty je dále potřeba znát dobu životnosti investice. Průměrný roční výnos Průměrný roční výnos z investice zjistíme pomocí vzorce (1)

Získaná částka se dále využije v následujících dvou metodách.

41

Průměrná doba návratnosti Provedením výpočtu pomocí vzorce (2) určíme dobu, za kterou dojde ke splacení kapitálových výdajů za předpokladu rovnoměrných peněžních toků ve výši 3 080 788 Kč ročně.

Návratnost investice zjištěná touto metodou nastane za dobu 4 let a 121 dní (0,33 365). Přesnější údaj pro posouzení návratnosti však zjistíme až pomocí výpočtu (4). Průměrná procentní výnosnost Vztahem (3) zjistíme průměrnou roční návratnost investovaného kapitálu ve výši 23,09 %.

Doba návratnosti Poslední představovanou statickou metodou zjistíme, za jak dlouhé časové období dojde ke splacení investičních výdajů prostřednictvím kumulujících se peněžních příjmů. Tato metoda je statisticky přesnější než průměrná doba návratnosti, jelikož zohledňuje rozdílnou výši příjmů, které investice v jednotlivých letech generuje (pokud by však každý rok docházelo ke stejnoměrným peněžním příjmům, jednalo by se v podstatě o průměrnou dobu návratnosti). Pro lepší přehlednost výpočtu se sestaví tabulka obsahující údaje o ročním a kumulovaném cash flow. Rok 0 bude zahrnovat investiční výdaje, v následujících letech se začnou načítat peněžní příjmy. Tab. 4 Doba splacení investice v Kč

Rok 2015 2016 2017 2018 2019

Cash flow ročně -9 821 823 2 162 370 2 162 370 2 162 370 2 553 600

42

kumulovaně -9 821 823 -7 659 453 -5 497 084 -3 334 714 -781 114

2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 Celkem

2 553 600 2 398 080 2 398 080 2 398 080 2 398 080 2 398 080 2 087 040 2 087 040 2 087 040 2 087 040 2 087 040 24 198 083

1 772 486 4 170 565 6 568 645 8 966 725 11 364 804 13 762 884 15 849 924 17 936 964 20 024 003 22 111 043 24 198 083 -

Z údajů v tabulce lze odvodit, že ke splacení investice dojde v roce 2020. Přesný údaj o konkrétním dni splacení v průběhu roku 2020 zjistíme následujícím výpočtem:

, tedy po 4 letech a 112 dnech od zahájení

provozu lakovny. Tento výpočet je již správnějí v porovnání s průměrnou dobou návratnosti. Stále je zde však přítomen nedostatek v podobě nerespektování faktoru času, který lze odstranit použitím diskontovaných výdajů. Diskontovaná metoda doby návratnosti je zařazena mezi dynamické metody hodnocení efektivnosti investic. 2.4.2 Dynamické metody Tyto metody jsou pro hodnocení projektů s delší dobou životnosti vhodnější, neboť berou v potaz faktor času diskontováním budoucích peněžních příjmů na jejich současnou hodnotu. Kapitálové výdaje není potřeba diskontovat, neboť byly uskutečněny v průběhu jednoho roku. Při výpočtech dále využiji podnikovou diskontní míru. Čistá současná hodnota Výstupem této metody je rozdíl mezi diskontovanými peněžními příjmy a kapitálovými výdaji, který zachycuje přínos investice k tržní hodnotě podniku. Pro výpočet dosadíme odpovídající údaje do vzorce (5):

43

Výsledná ČSH je kladná, tedy příjmy v současné hodnotě převyšují výdaje a na základě této metody lze investiční projekt podniku doporučit jako vhodný k realizaci. Vnitřní výnosové procento VVP představuje takovou míru výnosnosti, při které je ČSH rovna 0. Jelikož je výpočet pomocí vzorce (6) časově náročný a komplikovaný, byla ke zjištění hodnoty ukazatele VVP využita funkce z tabulkového kalkulátoru Microsoft Office Excel 2007, konkrétně MÍRA.VÝNOSNOSTI. Výstup z kalkulátoru je následující: Tab. 5 Výpočet vnitřního výnosového procenta v Kč

Rok

Peněžní příjem kapitálový výdaj

2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 VVP

-9 821 823 2 162 370 2 162 370 2 162 370 2 553 600 2 553 600 2 398 080 2 398 080 2 398 080 2 398 080 2 398 080 2 087 040 2 087 040 2 087 040 2 087 040 2 087 040 22 %

Na základě vstupních údajů bylo kalkulátorem vypočteno VVP ve výši 22 %. Porovnáním VVP s diskontní mírou (2,111 %) lze i u tohoto ukazatele opětovně konstatovat přijatelnost investice a její přínos pro ekonomiku podniku, což koresponduje s tvrzením že ukazatele pro ČSH a VVP dosahují shodných výstupů.

44

Index ziskovosti Tento ukazatel souvisí s ČSH, je jejím relativním vyjádřením. Pakliže byla ČSH zkoumaného projektu kladná, lze předpokládat index ziskovosti vyšší než 1. Tato hypotéza je ověřitelná pomocí vzorce (7): (15) Index ziskovosti je kladný, což koresponduje s výše uvedenou hypotézou, i na základě tohoto ukazatele lze tedy projekt rovněž doporučit k realizaci. 1 Kč investovaná do projektu přinese do budoucna 2,95 Kč peněžního příjmu v současné hodnotě. Doba návratnosti (splacení) Poslední zkoumanou metodou je diskontovaná doba návratnosti, která na rozdíl od prosté doby návratnosti bere v potaz faktor času, jelikož jsou zde s kapitálovými výdaji porovnávány peněžní příjmy diskontované na současnou hodnotu. Pro zjištění doby návratnosti obdobně dosadíme údaje do tabulky. Tab. 6 Doba splacení investice - diskontovaná - v Kč

Rok 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 Celkem

Cash flow ročně -9 821 823 2 117 666 2 073 886 2 031 011 2 348 890 2 300 330 2 115 575 2 071 839 2 029 006 1 987 059 1 945 980 1 658 567 1 624 278 1 590 698 1 557 813 1 525 607 19 156 382

45

kumulovaně -9 821 823 -7 704 157 -5 630 271 -3 599 260 -1 250 370 1 049 960 3 165 535 5 237 374 7 266 380 9 253 439 11 199 419 12 857 986 14 482 264 16 072 962 17 630 775 19 156 382 -

Doba, za kterou dojde ke splacení investice, nastane v tomto případě opět v průběhu 5. roku provozu investice, konkrétně za 4 roky a 199 dní ( . Diskontovaná doba návratnosti je téměř o tři měsíce delší, než prostá doba návratnosti.

2.5

Analýza citlivosti

V této kapitole bude realizována analýza citlivosti spočívající v provedení změn vybrané proměnné za účelem stanovení jejích dopadů na výsledky vybraných metod hodnocení efektivnosti investice společnosti REKUPER. Testovanou proměnnou budou tržby, jelikož se dle mého názoru jedná o nejobtížněji predikovatelnou a proto také nejméně spolehlivou proměnnou. V důsledku případné změny tržeb oproti původní prognóze dochází k odpovídající změně variabilní části provozních nákladů následujících kategorií:



Spotřeba materiálu (stanoveny jako součet fixní částky 3 000 000 Kč a 20 % z tržeb)



Spotřeba energie (stanovena na úrovni 2,5 % tržeb)



Mzdové náklady (stanovena ve výši 40 % tržeb)



Náklady na opravy a údržbu, jejichž výše je odvozena od úrovně materiálových nákladů (v prvních pěti letech 15 %, v dalších 5 letech 20 % a ve zbývajících letech 30 %)

Vliv změny původního předpokladu růstu tržeb (v prvních třech letech provozu lakovací linky o 2 %, v dalších letech až o 3 %) bude v rámci analýzy citlivosti testován v pesimistické variantě předpokládající možný nárůst tržeb pouze o 0,5 % v celém sledovaném období. Následující tabulka zachycuje stanovení peněžního toku. Tab. 7 Stanovení peněžního toku v Kč

Položka Tržby Náklady na materiál Náklady na energie Mzdové náklady Náklady na opravy a údržbu Náklady na lakování (úspora)

1. - 5. rok 700 000 3 140 000 17 500 280 000 471 000 5 000 000

46

6. - 10. rok 700 000 3 140 000 17 500 280 000 628 000 5 000 000

10. - 15. rok 700 000 3 140 000 17 500 280 000 942 000 5 000 000

Odpisy Zisk před zdaněním Daň (19 %) Zisk po zdanění Odpisy Peněžní příjem

654 788 1 136 712 215 975 920 737 654 788 1 575 525

654 788 979 712 186 145 793 567 654 788 1 448 355

654 788 665 712 126 485 539 227 654 788 1 194 015

Dopad změny prognózovaných tržeb na čistou současnou hodnotu a vnitřní výnosové procento dokládá následující tabulka. Tab. 8 Analýza citlivosti v Kč

Rok 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 ČSH VVP

Peněžní příjem

Kapitálový výdaj 9 821 823

1 575 525 1 575 525 1 575 525 1 575 525 1 575 525 1 448 355 1 448 355 1 448 355 1 448 355 1 448 355 1 194 015 1 194 015 1 194 015 1 194 015 1 194 015 -

-

Peněžní příjem kapitálový výdaj -9 821 823 1 575 525 1 575 525 1 575 525 1 575 525 1 575 525 1 448 355 1 448 355 1 448 355 1 448 355 1 448 355 1 194 015 1 194 015 1 194 015 1 194 015 1 194 015 8 262 649 12 %

Přestože ČSH po zohlednění vlivu změny tržeb klesla o 10 893 734 Kč, je stále kladná. VVP je rovněž nižší, stále však převyšuje diskontní míru, investice je tedy i po provedení analýzy citlivosti pro podnik přijatelná. V předchozích kapitolách došlo ke zhodnocení investice pomocí vybraných ukazatelů. Vyhodnocení získaných výsledků se bude věnovat kapitola následující.

47

2.6

Vyhodnocení a doporučení

Nejprve je důležité připomenout, že většina metod hodnocení efektivnosti investic je koncipována pro možnost porovnání více variant projektu (nebo více jednotlivých projektů) mezi sebou. Výstup pro jednotlivý investiční projekt sám o sobě nic o vhodnosti posuzovaného projektu neříká, výstupy je nutné porovnat. Mezi metody, které se dají použít pro vyhodnocení samostatného projektu, patří ze statických metod průměrná doba návratnosti a doba návratnosti (tato doba musí být kratší než doba životnosti investice), z dynamických metod je to pak ČSH (větší než 0), VVP (větší než požadovaná výnosnost projektu), index ziskovosti (větší než 1) a diskontovaná doba návratnosti (tato doba musí být opět kratší než doba životnosti investice). V následující tabulce jsou zobrazeny hodnoty, kterých bylo dosaženo výpočty. Tab. 9 Hodnocení investice - výstupy

Statická metoda Průměrný roční výnos Průměrná doba návratnosti Průměrná procentní výnosnost Doba návratnosti

Dynamická metoda Čistá současná hodnota Vnitřní výnosové procento

Hodnota 2 267 994 Kč 4 roky a 121 dní

Hodnota 19 156 383 Kč 22 %

23,09 %

Index ziskovosti

2,95

4 roky a 112 dní

Doba návratnosti Čistá současná hodnota Vnitřní výnosové procento

4 roky a 199 dní

Analýza citlivosti

8 262 649 Kč 12 %

Použité statické metody se hodí spíše pro prvotní posouzení investice a k eliminaci na první pohled ztrátových projektů. Protože však nerespektují časovou hodnotu peněz, nejsou pro hodnocení dlouhodobých investičních projektů doporučovány. Přesto bych zdůraznila srovnání výstupů metod průměrné doby návratnosti, prosté doby návratnosti a diskontované doby návratnosti, kdy každá další metoda dosahovala přesnějších výsledků a doba návratnosti kapitálové investice se měnila. Všechny použité dynamické metody pak potvrdily ekonomický přínos investice pro podnik.

48

Na základě provedených ekonomických výpočtů lze investici firmě doporučit. Přestože jsou statické metody v tomto případě neúčelné, lze firmě navrhnout jejich zahrnutí a aplikaci do postupu schvalování příštích investičních projektů. V tomto konkrétním případě byly společnosti REKUPER předloženy návrhy řešení od dvou dodavatelů lakovacích linek, z nichž bylo vybráno řešení lépe uspokojující požadovaná technická kriteria a zároveň s nižšími investičními výdaji. Přesto bych firmě doporučila provést při hodnocení budoucích investičních projektů důkladnější analýzu. Mohla by např. nastat situace, kdy by investice s vyššími kapitálovými výdaji generovala vyšší příjmy a ve výsledku znamenala pro podnik větší přínos. Proto bych firmě doporučila zavedení interních směrnic pro schvalování investičních projektů, jejichž součástí by kromě stanovení vstupních parametrů byly i vhodné dynamické, případně i statické metody. Zhodnocení ekonomickým

investice

bylo

oddělením

provedeno

společnosti

na

základě

REKUPER.

údajů

Údaje

poskytnutých

byly

částečně

přizpůsobeny charakteru práce (viz výše odpisů), zároveň nebyly zcela vyčerpány. Přesnějších výpočtů by se dosáhlo zahrnutím čistého pracovního kapitálu do peněžních příjmů (přírůstek ČPK by peněžní příjmy nejprve snížil, na konci životnosti by je po svém uvolnění naopak zvýšil). Dalšími údaji, které by ovlivnily zisk plynoucí z investice, by bylo odečtení nákladů na opravy reklamovaných výrobků (zvýšení zisku) a zahrnutí nákladů na ekologické poplatky spojené s provozem lakovací linky (snížení zisku). Tato data však nebyla ekonomickým oddělením firmy stanovena a nemohla tak být do výpočtů zahrnuta. Investice do vlastní lakovací linky představuje pro firmu přínos nejenom z pohledu investiční analýzy. Výhoda dále spočívá např. ve zkrácení průběžné doby výroby výrobků (konkrétně dveří do trafostanic a jiných lakovaných předmětů), jelikož odpadne nutnost jejich dopravy do externí lakovny. Umístění lakovací linky v areálu společnosti dále povede ke snížení manipulace s výrobky a tedy poklesu hrozby

poškození

materiálu.

Po

důkladném

zaškolení

zaměstnanců

se

předpokládá snížení chybovosti během procesu lakování, což by do budoucna vedlo k úbytku reklamací (bezvadné výrobky mají navíc pozitivní vliv na loajalitu zákazníků). Vlastní lakovací linka navíc umožní pružnější reakce na přání zákazníka.

49

Závěr Tato bakalářská práce si kladla za cíl zhodnotit efektivnost investice společnosti REKUPER SYCHROV, s.r.o. do nové, vlastní lakovací linky. Přestože byl investiční projekt vedením firmy již odsouhlasen, nedošlo k jeho posouzení na základně investiční analýzy. Výstupem práce bylo nejen vyhodnocení investičního projektu prostřednictvím metod hodnocení efektivnosti investic, ale i doporučení možného postupu při posuzování investičních projektů do budoucna. Teoretická část práce byla v úvodu věnována charakteristice investic a kapitálového plánování. V navazující kapitole byla provedena klasifikace investičních projektů podle vybraných hledisek, dále byly uvedeny zdroje financování investic a popsány fáze investičního procesu. Pozornost byla zaměřena na představení vybraných metod hodnocení investic, a to jak statických, tak dynamických. Rozdíl mezi těmito metodami spočívá v odlišném vnímání faktoru času. V závěru této části byly definovány klíčové parametry nezbytné pro provedení vlastního hodnocení, mezi které patří kapitálové výdaje, peněžní příjmy, diskontní míra a doba životnosti. V praktické části byla nejprve v krátkosti představena společnost a její investiční záměr. Hlavní náplní této části bylo postupné stanovení vstupních údajů a následné provedení výpočtů. Byla zjištěna diskontní míra, definovaná náklady cizího kapitálu. Dále byly vyčísleny kapitálové výdaje a peněžní příjmy, které byly z důvodu rozložení do více let diskontovány. V závěru této části bylo provedeno vyhodnocení investice za využití vybraných statických a dynamických metod, které prokázaly její ekonomický přínos. Investice byla na základě provedené analýzy doporučena k realizaci a směrem ke společnosti byly učiněny návrhy s doporučením zavedení interních směrnic pro schvalování budoucích investičních projektů.

50

Seznam literatury DLUHOŠOVÁ, Dana. Finanční řízení a rozhodování podniku: analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. 3., rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2010, 225 s. ISBN 978-80-86929-68-2. FOTR, Jiří. Podnikatelský plán a investiční rozhodování. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 1999, 214 s. ISBN 80-7169-812-1. KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 2., přeprac. a rozš. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007, 745 s. ISBN 978-80-7179-903-0. MAREK, Petr. Studijní průvodce financemi podniku. 2., aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2009, 634 s. ISBN 978-80-86929-49-1. NÝVLTOVÁ, Romana a Pavel MARINIČ. Finanční řízení podniku: moderní metody a trendy. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 204 s. ISBN 978-80-247-3158-2. SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. 5., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2011, 471 s. Grada. ISBN 978-80-247-3494-1. VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 3. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2010, 513 s. ISBN 978-80-86929-71-2. REKUPER SYCHROV. Interní materiály, Výroční zprávy za rok 2013 a 2014 REKUPER SYCHROV. Interní materiály, Cenová nabídka dodavatele lakovací linky Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Rekuper Sychrov: O nás [online]. 2015 [cit. 27. 2. z:http://www.rekuper.cz/o-nas-rekuper-sychrov.html

2015].

Dostupné

Česká národní banka. Kurzy devizového trhu [online]. 2015 [cit. 20. 8. 2015]. Dostupné z:https://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/denni_k urz.jsp European Central Bank. March 2015 ECB Staff Macroeconomic Projections For The Euro Area [online]. 2015 [cit. 20. 8. 2015]. Dostupné z:https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/ecbstaffprojections201503.en.pdf

51

Seznam obrázků a tabulek Seznam tabulek Tab. 1 Stanovení zisku po zdanění v Kč .............................................................. 39 Tab. 2 Průběh peněžních příjmů z investice v Kč ................................................. 40 Tab. 3 Průběh diskontovaných peněžních příjmů z investice v Kč ....................... 40 Tab. 4 Doba splacení investice v Kč .................................................................... 42 Tab. 5 Výpočet vnitřního výnosového procenta v Kč ............................................ 44 Tab. 6 Doba splacení investice - diskontovaná - v Kč .......................................... 45 Tab. 7 Stanovení peněžního toku v Kč ................................................................. 46 Tab. 8 Analýza citlivosti v Kč ................................................................................ 47 Tab. 9 Hodnocení investice - výstupy ................................................................... 48

52

Seznam příloh Příloha č. 1 Cenová nabídka dodavatele lakovací linky ....................................... 54

53

Příloha č. 1 Cenová nabídka dodavatele lakovací linky Položka Cena bez DPH Komorová 3st chemická předúprava CompaPhos, 1.vana odmaštění vyhřívána horkou vodou z plynových kotlů přes tepelný deskový výměník Zařízení na výrobu demineralizované vody + zásobník 1 m3 Neutralizační stanice s kalolisem Vyplastování prostoru pod chemickou předúpravou a neutralizační stanicí Lakovací nerezová kabina se dvěma manuálními pracovišti Ideal-Line 45-30, cyklonový odlučovač s pneumatickým podavačem prášku, koncový filtr, ventilační potrubí 2 ks stříkacího zařízení Sames sJet2 (2 vozíky obsahující řídící panel, stříkací pistoli, hadice, ejektorový blok, podávání prášku z krabice s barvou umístěné na vibračním stole Automatické hasicí zařízení s CO2 Podvěsný dopravník, 6 vozíků, manuálně ovládané křižovatky dopravníku, ocelová konstrukce dopravníku Rozvaděč s PLC řízením a dotykovou obrazovkou Montáž na klíč: kompletní mechanická a elektro montáž, vzduchotechnické odtahy, rozvody stlačeného vzduchu a vody v rámci technologie Revize Doprava, manipulační technika Celková cena bez DPH 360 500,- EUR

54

ANOTAČNÍ ZÁZNAM AUTOR

Jitka Libenská

STUDIJNÍ OBOR

6208R088 Podniková ekonomika a management provozu

NÁZEV PRÁCE

Zhodnocení efektivnosti investice

VEDOUCÍ PRÁCE

doc. Ing. Romana Čižinská, Ph.D.

KATEDRA

KFU - Katedra financí a účetnictví

POČET STRAN

54

POČET OBRÁZKŮ

0

POČET TABULEK

9

POČET PŘÍLOH

1

STRUČNÝ POPIS

Tématem bakalářské práce je zhodnocení investice společnosti REKUPER SYCHROV, s.r.o. do pořízení nové lakovací linky. Cílem práce je pomocí vybraných statických a dynamických metod hodnocení efektivnosti investic ověřit správnost rozhodnutí společnosti o uskutečnění investičního záměru. První část práce je věnována teorii a základním informacím o investicích a investičním rozhodování. V praktické části práce dochází k aplikaci konkrétních dat, na jejichž základě jsou stanoveny peněžní toky, kapitálové výdaje a diskontní míra a následně jsou provedeny příslušné výpočty. Výstupem práce je zhodnocení prospěšnosti investice a doporučení směřovaná firmě.

KLÍČOVÁ SLOVA

Investice, peněžní toky, kapitálový výdaj, diskontní míra

PRÁCE OBSAHUJE UTAJENÉ ČÁSTI: Ne

ROK ODEVZDÁNÍ

2015

ANNOTATION AUTHOR

Jitka Libenská

FIELD

6208R088 Business Management and Production

THESIS TITLE

The Evaluation of the Investment

SUPERVISOR

doc. Ing. Romana Čižinská, Ph.D.

DEPARTMENT

KFU - Department of Finance and Accounting

NUMBER OF PAGES

54

NUMBER OF PICTURES

0

NUMBER OF TABLES

9

NUMBER OF APPENDICES

1

YEAR

2015

SUMMARY

The topic of my bachelor thesis is the evaluation of investment of the company REKUPER SYCHROV, s.r.o. into new powder coating line. The main goal of my thesis is to verify company’s decision to make the investment. It is done by choosen static and dynamic methods of efficiency evaluation. In the theoretical part of my thesis basic information about investments and investment decisions is introduced. In the second part of the thesis the real data are applied and cash flow, capital expenditures and discount rate are calculated. In the last part I produce the final evaluation of the investment and recommendations to the company.

KEY WORDS

Investment, cash flow, capital expenditure, discount rate

THESIS INCLUDES UNDISCLOSED PARTS: No