ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S.
DIPLOMOVÁ
2015
PRÁCE
Bc. Petra Czibulková
ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S.
Studijní program: N6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208T164 Globální podnikání a právo
Ochranné známky v Evropské unii
Bc. Petra CZIBULKOVÁ
Vedoucí práce: Mgr. Miroslav Černý, Ph.D.
Tento list vyjměte a nahraďte zadáním diplomové práce
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).
V Mladé Boleslavi, dne 15. 5. 2015
3
Upřímně děkuji panu Mgr. Miroslavovi Černému, Ph.D. za odborné vedení diplomové práce, poskytování rad, informačních podkladů a za jeho cenné podněty, bez kterých by má diplomová práce nebyla kompletní. Rovněž bych chtěla poděkovat své rodině za neutuchající podporu a trpělivost, kterou se mnou během celého mého studia měla a za to, že mi jej umožnila.
4
Obsah Seznam použitých zkratek...................................................................................... 7 Úvod ....................................................................................................................... 8 1
Charakteristika ochranných známek v České republice ................................ 11 1.1
Pojmy značka a ochranná známka ......................................................... 11
1.2
Význam a funkce ochranných známek .................................................... 12
1.3
Princip teritoriality .................................................................................... 15
1.4
Priorita ..................................................................................................... 16
1.5
Možnosti ochrany .................................................................................... 17
1.5.1
Národní ochrana ............................................................................... 17
1.5.2
Mezinárodní ochrana ........................................................................ 19
1.5.3
Ochrana Regionální .......................................................................... 23
1.5.3.1 2
Ochrana pro EU ......................................................................... 23
Možnosti registrace ochranné známky v ČR a v zahraničí ............................ 26 2.1
Cestou národních ochranných známek – řízení u ÚPV ........................... 26
2.1.1
Přihláška národní ochranné známky................................................. 27
2.1.1.1
Formální průzkum přihlášky ochranné známky .......................... 30
2.1.1.2
Věcný průzkum přihlášky ochranné známky .............................. 31
2.1.1.3
Zveřejnění přihlášky ................................................................... 33
2.1.1.4
Období pro podání připomínek a námitek .................................. 34
2.1.2
Zápis ochranné známky .................................................................... 35
2.2
Národní ochranné známky v zahraničí .................................................... 36
2.3
Cestou mezinárodních ochranných známek – řízení u WIPO ................. 37
2.3.1
Přihláška mezinárodní ochranné známky ......................................... 38
2.3.2
Zápis mezinárodní ochranné známky ............................................... 39
2.3.3
Rozdíly mezi Madridskou dohodou a Protokolem k Madridské dohodě.............................................................................................. 41
2.4
Cestou ochranné známky Společenství – řízení u OHIM ........................ 43
2.4.1
Přihláška ochranné známky Společenství ........................................ 43
2.4.1.1
Průzkum přihlášky ...................................................................... 45
2.4.1.2
Rešerže ...................................................................................... 46
2.4.2
Zápis ochranné známky Společenství .............................................. 47
2.4.2.1
Konverze ochranné známky ....................................................... 47 5
2.5
Ochranná známka Společenství prostřednictvím mezinárodní přihlášky .................................................................................................. 48
3
Srovnání jednotlivých možností registrace ochranných známek v EU z hlediska finanční a časové náročnosti .............................................. 50 3.1
Národní ochranná známka v ČR ............................................................. 50
3.2
Národní ochranná známka v zahraničí .................................................... 52
3.3
Mezinárodní ochranná známka ............................................................... 54
3.3.1
Demonstrace 1 státu......................................................................... 54
3.3.2
Demonstrace 2 států......................................................................... 56
3.3.3
Demonstrace 4 států......................................................................... 57
3.3.4
Demonstrace označení celé EU ....................................................... 59
3.4 4
Ochranná známka Společenství ............................................................. 61
Zhodnocení výsledků srovnání jednotlivých možností registrace ochranné známky ......................................................................................... 66
Závěr .................................................................................................................... 76 Seznam použité literatury a ostatních zdrojů - tuzemské ..................................... 80 Seznam použité literatury a ostatních zdrojů - zahraniční .................................... 84 Seznam použitých zákonů a nařízení ................................................................... 86 Seznam použitých mezinárodních smluv ............................................................. 87 Seznam použitých dokumentů Evropské unie ...................................................... 88 Judikatura ............................................................................................................. 89 Seznam obrázků a tabulek ................................................................................... 90 Seznam příloh ...................................................................................................... 91
6
Seznam použitých zkratek CHF
Swiss franc (Švýcarský frank)
CTM
Community Trade Mark (Ochranná známka Společenství)
ČNB
Česká národní banka
ČR
Česká republika
EU
Evropská unie
EUR
Euro
ES
Evropské společenství
ESD
Soudní dvůr Evropské unie
Kč
Česká koruna
OHIM
Office for harmonization in the internal market (Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu)
TRIPS
Trade- related aspects of intellectual property rights (Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví)
Úřad / ÚPV Úřad průmyslového vlastnictví České republiky
WIPO
World intellectual property organization (Světová organizace duševního vlastnictví)
ZOZ
Zákon o ochranných známkách č. 441/2003 Sb. 7
Úvod Pro psaní této diplomové práce jsem si vybrala aktuální téma, které se týká ochranných známek v rámci Evropské unie. Registrace ochranných známek je pro podnikatele provozujícího svoji podnikatelskou činnost na mezinárodní úrovni bez pochyby důležitá. Avšak tito podnikatelé často netuší, jaké možnosti jim registrace ochranné známky nabízí, nebo jak vhodně ochránit svá označení na stále se rozšiřujícím evropském a světovém trhu. Zpracované téma – Ochranné známky v Evropské unii – je velmi komplexní. Z tohoto důvodu se v práci snažím podat především přehled, a to jak z teoretického hlediska ochranných známek, tak i z praktického pohledu, přes podání přihlášky až po získání ochranné známky. Práce je zpracována jako průřez možnostmi, neboli cestami, které může skutečný nebo i potenciální zájemce o přihlášení ochranné známky využít k ochraně označení svých výrobků nebo služeb. Právo duševního vlastnictví, do kterého se řadí i právo ochranných známek, má tisíciletou tradici - historie ochranných známek sahá až do starověku, kdy výrobci označovaly vlastními iniciály své produkty, zejména keramické, cihlářské, a kožené. Tento institut a jeho právní rámec se neustále vyvíjí a v posledních desetiletích nabývá stále většího rozvoje, zejména na úrovni práva mezinárodního a evropského. Je všeobecně známo, že problematika ochrany duševního vlastnictví je dynamicky se rozvíjejícím oborem. Velkou částí tomu napomáhá i skutečnost
existence
globalizace,
rovněž
pokrok
v oblasti
technologií
a
v neposlední řadě také spolupráce jednotlivých států. Ochranné známky již nejsou po dlouhou dobu čistě jen záležitostí národní úpravy, v práci se proto zabývám rovněž i nadnárodním rozměrem tohoto známkového práva, tedy mezinárodní a komunitární ochranou. Každá z těchto oblastí práva se postupně rozvíjela a tento vývoj je dán jak legislativním procesem, tak i rozhodováním soudů a příslušných správních orgánů. Proto doplňuji rozbor právních předpisů i o vhodnou judikaturu, která se váže k danému tématu. Ochranná známka vyjadřuje soutěžní postavení svého majitele na trhu výrobků a služeb v daném státě a stává se tak významným nástrojem k získání a udržení soutěžní pozice vůči dalším soutěžitelům. Prostřednictvím propagace se ochranná známka dostává do povědomí spotřebitelů, kteří si posléze s charakteristickým 8
označením spojují určitou kvalitu, vlastnosti výrobků nebo služeb podnikatele. Tento prostředek získává na důležitosti s růstem mnohosti zboží na trhu. Ochranná známka se ale vždy vztahuje na konkrétní území - tato zásada se nazývá princip teritoriality. Tento problém je spojen s enormně se rozvíjejícím trhem, zvláště zahraničním, kdy tedy nastává otázka, jak své duševní vlastnictví chránit nejen na svém území, ale jak tuto ochranu rozšířit i do dalších zemí. Jelikož je toto téma velmi obsáhlé a mohlo by pojmout celý svět, rozhodla jsem se, že se ve své práci budu konkrétněji soustředit pouze na ochranu v Evropské unii. Z tohoto úhlu pohledu můžeme rozlišovat 3 druhy známek: národní, mezinárodní a ochrannou známku Společenství, která svým rozsahem pokrývá členské státy Evropské unie. Podle tohoto rozdělení rovněž vycházím při strukturování své práce, která je rozdělena do 4 hlavních kapitol. Cílem diplomové práce je na základě analýzy jednotlivých možností dosažení známkové ochrany v Evropské unii posoudit, kdy a za jakých okolností je vhodnější ochranná známka Společenství a kdy naopak svazek známek národních. V první kapitole diplomové práce se obecně zajímám pojmy, stručně vymezuji, co je to ochranná známka, její význam a funkce. Svou pozornost věnuji stěžejním institutům – principu teritoriality a jeho prolamování a též principu priority, které jsou důležité pro zpracování zvoleného tématu. V závěru první kapitoly již stručně zmiňuji cesty pro dosažení známkoprávní ochrany v Evropské unii. Na tuto teoretickou část práce logicky navazuje kapitola druhá, kde se podrobně zabývám samotnými možnostmi získání ochrany v zahraničí a procesem registrace ochranné známky, kdy se nejprve věnuji způsobu registrace národní ochranné známky, poté přecházím k mezinárodní ochranné známce a následně se zabývám ochrannou známkou Společenství. Třetí kapitola srovnává jednotlivé možnosti registrace ochranných známek. V úvahu bere také počet zemí, kde se ochranná známka přihlašuje, finanční náročnost a čas, které budou zapotřebí k získání ochrany. V práci rovněž zmiňuji i vliv oslabení měn a důsledky pro ekonomické subjekty. Jedním z cílů mé práce je přinést i podrobnější analýzu, jak lze překonat teritoriální omezení ochranných známek, což je zmíněno v poslední, čtvrté kapitole. V této kapitole také provádím 9
na základě analýzy jednotlivých možností dosažení známkoprávní ochrany v Evropské unii posouzení a srovnání, kdy a za jakých okolností je pro podnikatele vhodnější zvolit si ochrannou známku národní, v jakém případě je vhodné registrovat ochrannou známku mezinárodní cestou, popř. získat svazek známek národních a kdy je naopak výhodnější rozhodnout se pro ochrannou známku Společenství. Předpokládám, že pro podnikatele bude při rozhodování se o zvolení jednoho z možných způsobů, jak získat ochranu, stěžejní počet zemí, ve kterých hodlá svou známku ochránit, a rovněž zde budou hrát velkou roli náklady, které bude nutné vynaložit na tuto ochranu, popřípadě i čas, který je potřebný pro získání ochrany a právní jistota, kterou jednotlivé způsoby získání ochrany nabízejí.
10
1 Charakteristika ochranných známek v České republice Ochranné známky společně s obchodní firmou, označením původu a různými nepsanými označeními spadají do kategorie známé jako práva na označení, která jsou pak součástí širší kategorie a to práv průmyslových. Ochrannou známku můžeme v nejjednodušším slova smyslu definovat tak, že ochranná známka je označení, které dokáže odlišit výrobky nebo služby vyráběné nebo poskytované jedním podnikem od výrobků a služeb vyráběné jiným podnikem.1 Jelikož následující text přesáhne hranice ČR, považuji za nutné zmínit, že „termín ochranná známka není ve známkovém právu jednotný. V některých právních řádech se užívá termínu obchodní známka „trade mark“ (Velká Británie) nebo „trademark“ v právu EU.„2 Ochranná známka Společenství, která je platná na celém území Evropské unie požívá termínu Community trademark, ve zkratce CTM.
1.1 Pojmy značka a ochranná známka S pojmy „značka“ a „ochranná známka“ se v praxi běžně setkáváme, je tedy vhodné interpretovat a ve známkovém právu rozlišovat rozdíly mezi těmito pojmy. „Značka je nechráněné označení, které slouží k označení a odlišení výsledků lidského snažení, jakéhokoliv díla, výtvarného, literárního, technického nebo řemeslného.“3 Ochranná známka je v nejobecnějším slova smyslu značkou, ale s tou odlišností, že ochranná známka vykazuje způsobilost k zápisu do rejstříku ochranných známek.4 Lze tedy říct, že ochranná známka je ta značka, která byla na základě přezkoumání zápisné způsobilosti zapsána do rejstříku ochranných známek a 1
POKORNÁ, I. Pojem ochranná známka. [online] 2011. [citováno 23. 2. 2015]. Dostupné z www: http://www.educationonline.cz/clanky/top-clanky/160-ochranne-znamky-a-jejich-oznacovani 2 HORÁČEK, R. a kol. Zákon o ochranných známkách. Zákon o ochraně označení původu a zeměpisných označení. Zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví. Komentář. 2., podstatně doplněné vydání. 2. vyd. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2008. s. 57 3 HORÁČEK, R., ČADA, K., HAJN, P. Práva k průmyslovému vlastnictví. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2005. s. 301 4 Tamtéž, s. 302 11
požívá právní ochrany na území konkrétního státu. Obsahem a funkcí ochranné známky je tedy označování zboží nebo podobných služeb, které by mohl na trh uvádět jiný podnik, a odlišení se od zboží nebo služeb jiného podniku. Ochranná známka je chrání před přivlastněním, zneužitím a nepravdivým zlehčováním. Z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve věci 102/77 Hoffmann- La Roche lze vyvodit, že cílem známkového práva je především ochrana majitelů ochranných známek proti záměrům třetích osob, které mohou vytvořením rizika záměny označení mezi spotřebiteli usilovat o získání nespravedlivé výhody z pověsti, kterou ochranná známka již dříve získala.5 Ochranná známka slouží zároveň k orientaci spotřebitelů. K otázce výkladu pojmu spotřebitel se již několikrát vyslovil i Soudní dvůr Evropské unie, např. ve svém rozsudku ve věci C-541/99 Cape Snc v. Idealservice Srl., přičemž vždy zastával názor omezení ochrany spotřebitele pouze na fyzické osoby.6 Z výše uvedeného vyplývá, že pojem značky je širší pojem než ochranné známky. Tedy, že každá ochranná známka je značkou, ale ne každá značka je ochrannou známkou.7
1.2 Význam a funkce ochranných známek Ochranné známky jsou fenoménem, se kterým se setkáváme každodenně ať už vědomě či nevědomě, staly se součástí našeho každodenního života. Ochranné známky vídáme nejen při běžných nákupech na obalech u všech výrobků, ale i při sledování televizních reklam, objevují se na billboardech či reklamních letácích a slýcháváme o nich i v rádiových spotech. Ochranná známka v současnosti slouží především k reprezentaci výrobků a služeb a to jak na domácím, tak i na zahraničním trhu. Cíle pro zavádění značky je dostat ji do povědomí co nejširší skupině potenciálních zákazníků. Je obecně 5
Blíže: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?qid=1427796808853&uri=CELEX:61977CJ0102 6 Srovnej: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?qid=1427795955649&uri=CELEX:61999CJ0541 7 HORÁČEK, R., ČADA, K., HAJN, P. Práva k průmyslovému vlastnictví. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2005. s. 301 - 302 12
známo, že kvalitní ochranná známka zvyšuje cenu zboží či služby. Z toho vyplývá, že čím je ochranná známka starší, známější a pokud má dobrou pověst, tak o to více se promítá do ceny výrobků a služeb, které reprezentuje.8 Výrobci těmito ochrannými známkami označují své zboží či služby a tím vlastně napomáhají nám spotřebitelům orientovat se na trhu výrobků a služeb. Tímto nám v podstatě umožňují výběr konkrétního produktu, kterému důvěřujeme z důvodu spokojenosti s minulým nákupem, anebo který je pro nás významný pro dobré jméno výrobce. Z druhé strany, tedy ze strany výrobců je ochranná známka dle mého názoru jedním z nejdůležitějších nástrojů, kterým se lze prosadit v současné rychle se rozvíjející ekonomice, kde figuruje mnoho tisíc podnikatelů a boj s konkurencí je vysoký. Je tedy logickým důsledkem, že se současným růstem nových podnikatelských subjektů a prohlubováním mezinárodního obchodu, institut ochranných známek výrazně nabil na významu. Uvedený rostoucí trend můžeme dokumentovat statistikou Úřadů průmyslového vlastnictví (2014 a 2013), který tyto výsledky pravidelně zveřejňuje ve svých výročních zprávách. Poslední zveřejněná statistika, tedy statistika z roku 2014 říká, že v onom roce platilo celkem 1 180 308 ochranných známek.9 Oproti roku 2013, kdy platilo 1 102 812 ochranných známek je to nárůst přes 77 000 ochranných známek za rok.10 Na lepší prosazení se v soutěži s konkurencí pomocí ochranné známky poukazuje i řada autorů, např. Horáček: „Ochranná známka znamenala již mnohokrát v historii úspěch zboží či podnikatele na trhu s určitými výrobky nebo uspíšila zavedení podniku a jeho výrobků mezi spotřebitele. Pokud byla dokonale provedena a správně použita, měla pokaždé vliv na usměrnění spotřebitelské poptávky a znamenala vždy zvýšení obratu výrobce. Přímým důsledkem jejího
8
SLOVÁKOVÁ, Z. Průmyslové vlastnictví. (studijní texty). 2, doplněné a rozšířené vydání. Praha: LexisNexis CZ, 2008. s. 121 9 ÚŘAD PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ. Výroční zpráva ÚPV 2014. [online] 2014. [citováno 16. 2. 2014]. Dostupné z: www.upv.cz/cs/publikace/rocenka/rocenka.html 10 ÚŘAD PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ. Výroční zpráva ÚPV 2013. [online] 2014. [citováno 17. 2. 2014]. Dostupné z www: www.upv.cz/cs/publikace/rocenka/rocenka.html 13
působení je zvyšování obchodního obratu. Ochranná známka, zvláště v současné době, se jeví jako propagační gigant.“11 Základní funkcí ochranné známky je funkce rozlišovací. Jak název napovídá, tato funkce slouží k odlišování výrobků nebo služeb, které jsou stejného druhu, ale pocházejí od různých výrobců nebo poskytovatelů služeb. Touto funkcí je spotřebitelům usnadněna orientace na trhu a je jim dána možnost výběru. Zároveň ochranná známka zabezpečuje ochranu, neboť poskytuje záruku, že pod tímto označením naleznou spotřebitelé zboží, které má stejný výrobní původ, osvědčené vlastnosti apod. Ochranná známka tedy zbavuje zboží anonymity a odkazuje na jeho původ.12 Tuto rozlišovací způsobilost musí přihlašovatel při řízení o zápisu prokázat, a to čistě ve vztahu k rozlišovací způsobilosti pro spotřebitele na území České republiky vzhledem k tomu, že ve známkovém právu je uplatňován princip teritoriální ochrany. Při řízení dokládá přihlašovatel důkazy, které potvrzují dlouhodobé a intenzivní užívání přihlašované známky a Úřad průmyslového vlastnictví poté na základě předložených důkazů rozhodne, zda je anebo není naplněn požadavek rozlišovací funkce. K uznání rozlišovací způsobilosti nepostačuje doložení prodeje výrobků v malém množství anebo na malém teritoriu13. Přihlašovatel má při předkládání důkazů volnost, je tedy na něm, jaké důkazy navrhne, nejčastěji to budou faktury, katalogy, listiny atd. které potvrzují, že přihlašovatel dlouhodobě a soustavně označení užívá. Funkcemi ochranných známek se ve své rozhodovací praxi několikrát zabýval také Soudní dvůr EU, např. ve věci C-299/99, Koninklijke Philips Electronics NV proti Remington Consumer Products Ltd., judikoval, že funkcí ochranné známky je identifikovat obchodní původ zboží a služeb. Tato funkce je důležitá k ochraně jak obchodníka, tak spotřebitele.14
11
HORÁČEK, R., ČADA, K., HAJN, P. Práva k průmyslovému vlastnictví. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2005. s. 293 -294 12 TÝČ, V. Průmyslová a autorská práva v mezinárodním obchodě. 1.vyd. Praha: Linde, 1997. s. 65 a násl. 13 např. rozhodnutí Úřadu ze dne 11. 3. 2003, č. j. O-87412. Dostupné z www: https://isdv.upv.cz/dbr/spring/searchList 14 Rozsudek Soudního dvora ze dne 18. 6. 2002 ve věci C-299/99, Koninklijke Philips Electronics NV proti Remington Consumer Products Ltd. [online]. [citováno 22. 3. 2015]. Dostupné z www: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1427052788026&uri=CELEX:61999CJ0299 14
Funkce, která se projevuje přímo při podnikatelské činnosti, je funkce soutěžní. V tomto smyslu ochranná známka vyjadřuje soutěžní postavení svého majitele na trhu výrobků a služeb a stává se významným nástrojem k získání a udržení soutěžní pozice vůči dalším soutěžitelům. Vlastník ochranné známky se stává pro spotřebitele známým a je-li jeho produkce jakostní, spojí si zákazníci tuto značku s kvalitou. Tím pádem získá výrobek nebo služba tohoto výrobce výhodu před ostatními výrobci, kteří mohou mít stejně kvalitní výrobky nebo služby, avšak jejich značka je pro zákazníka neznámá, tudíž bezejmenná.15 Další, neméně důležitou vlastností je funkce ochranná, která je typická pro všechna průmyslová práva. Tato funkce by měla vyloučit nebo alespoň omezit nekalosoutěžní jednání chování konkurentů. A rovněž posílit právní jistotu výrobců. To je dáno tím, že konkrétní ochrannou známkou bude označen právě ten výrobek či služba, který byl vyroben příslušným výrobcem.16
1.3 Princip teritoriality Práva k nehmotným statkům včetně ochranných známek jsou založena na teritoriálním omezení a jejich ochrana je vždy poskytována podle určitého právního řádu. Tento základní princip známkoprávní ochrany se nazývá princip teritoriality, a znamená, že ochranná známka požívá ochrany pouze na území státu, jenž ochranu poskytl, tedy kde byla ochranná známka registrována. V praxi princip teritoriality znamená, že pokud si například subjekt zaregistruje ochrannou známku prostřednictvím Úřadu průmyslového vlastnictví u nás v České republice, vztahuje se právo ochrany k ochranné známce pouze na území našeho státu a nikoliv na území v zahraničí, např. v Rakousku. Původně se jednalo o ochranu pouze na území konkrétního státu. Postupem času, zejména v souvislosti s rozvojem mezinárodního obchodu, s procesem globalizace a ve spojení s průběhem evropské integrace, dochází k postupnému prolamování
15 16
KNAP, K. Práva k nehmotným statkům. 1.vyd. Praha: Codex, 1994. s. 195 Tamtéž, s. 199 a násl. 15
tohoto principu. K překonání negativ této územní omezenosti slouží zejména mnohostranné mezinárodní smlouvy.17 Vzhledem tedy k členství České republiky v mezinárodních smlouvách a dohodách, platí na území České republiky mimo národních ochranných známek, které jsou zapsány v rejstříku Úřadu průmyslového vlastnictví, také další známková práva. Jedná se o tyto ochranné známky: Mezinárodní ochranné známky zapsané na základě mezinárodní přihlášky podle Madridské dohody o mezinárodním zápisu a Protokolu k Madridské dohodě. Ochranné známky Společenství zapsané Úřadem pro harmonizaci ve vnitřním trhu podle nařízení Rady ES č. 40/94.18 Z výše uvedeného plyne, že v podnikání je třeba zvažovat, ve které zemi je potřebné získat právní ochranu, aby bylo podnikání výhodné. I když se právní ochrany v jednotlivých státech od sebe liší, vždy je potřeba brát v úvahu následující hlediska, např. hledisko, které se týká nákladů na ochranu v tuzemsku a v zahraničí. Tyto náklady (udržovací poplatky) jsou velmi vysoké a je potřeba pečlivě je zvážit, z pohledu jejich návratnosti. Dalším stanoviskem je časové hledisko. V průmyslových právech totiž platí, že kdo dřív přijde, ten si pro sebe zajistí základní výhody, např. právo přednosti - priorita.19
1.4 Priorita Dalším principem ochranné známky je zásada přednosti neboli priority. Tato zásada znamená, že dnem podání přihlášky u Úřadu vzniká přihlašovateli právo přednosti, tedy zmiňovaná priorita, před každým, kdo později podá přihlášku
17
KUČERA, Z. Mezinárodní právo soukromé - 6. opravené a doplněné vydání. Brno: Doplněk, 2004. s. 270 a násl. 18 ČERMÁK, K. a kol. Metodika a postupy prosazování práv duševního vlastnictví u jednotlivých orgánů veřejné správy České republiky, v jejichž působnosti je prosazování práv z duševního vlastnictví. [online] 2007. [citováno 25. 2. 2015]. Dostupné z www:http://www.dusevnivlastnictvi.cz/assets/metodiky/Metodika04.pdf 19 ŠPAČEK, J. Princip teritoriality. [online] 2003. [citováno 3. 3. 2015]. Dostupné z www: http://www.dusevnivlastnictvi.cz/assets/vyukove-materialy/prosazovanipravdusevnivlastnictvi.pdf 16
shodné nebo podobné ochranné známky pro shodné nebo podobné výrobky nebo služby. Podstatou priority je skutečnost, že řádná přihláška ochranné známky, která byla podána v jednom ze členských států Pařížské úmluvy, bude požívat ve lhůtě šesti měsíců prioritního práva při podání přihlášky v ostatních členských zemích. Z praktického hlediska to znamená, že přihlašovatel v této půl roční lhůtě může zažádat o poskytnutí ochrany i v dalších členských zemích, za současného nárokování přednostního práva své přihlášky. Pokud přihlašovatel řádně prokáže, že na přiznání priority má nárok předložením prioritního dokladu, tj. opisem prvního podání stejné dřívější přihlášky v některém unijním státě, bude se na jeho následně podané přihlášky pohlížet jako by byly podány ve stejný den jako ta, ze které se právo priority odvozuje a nárokuje. Tato zásada umožňuje nepodat přihlášky současně, ale s jistým časovým odstupem, ve kterém má přihlašovatel příležitost si podání rozmyslet, anebo k němu připravit potřebné dokumenty.20
1.5 Možnosti ochrany V oblasti známkoprávního práva se vyskytují tři oblasti právních předpisů, které teorie práva tradičně rozlišuje – právní předpisy národní, dále právní předpisy mezinárodní a právní předpisy EU, z čehož plyne, že v zahraničí je možné získat ochranu třemi způsoby: cestou národní, mezinárodní a regionální. V následujícím textu stručně vymezím jednotlivé cesty pro dosažení známkové ochrany. Podrobnější analýza získání ochranné známky je vymezena v kapitole následující.
1.5.1 Národní ochrana Pro účely této práce budu mít nadále pod pojmem národní ochranná známka a národní právní úprava na mysli ochranné známky, které jsou zapsány v rejstříku ochranných známek vedeném Úřadem průmyslového vlastnictví v Praze. 20
BOHÁČEK, M., JÁKL, L. Právo duševního vlastnictví. Praha: Oeconomica, 2002. s. 230 17
Ochranná známka registrovaná u ÚPV v ČR, je tedy nazývána národní ochrannou známkou, jejíž ochrana je teritoriálně omezena územím naší země. Z toho plyne, že zápis této národní ochranné známky je vhodný pro podnikatele, který nemá ambice podnikat či se jinak zapojovat do mezinárodních obchodů. Tato ochrana je pro podnikatele provozujícího svoji podnikatelskou činnost na území ČR dostačující a současně je zápis národní ochranné známky finančně dostupnější a registrační řízení je rychlejší. Národní ochranná známka je ošetřena pomocí několika právních norem a jak vymezuje
Úřad
průmyslového
vlastnictví,
těmito
právními
normami
jsou
především: zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, vyhláška č. 97/2004 Sb., k provedení zákona o ochranných známkách, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. Zákon 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů i jeho prováděcí vyhláška nabyly účinnosti 1. dubna 2004.21 Tento zákon 441/2003 Sb. ale nedefinuje přímo pojem ochranné známky, pouze stanoví, jaké označení se může stát ochrannou známkou. Takové označení musí splňovat kumulativně dvě podmínky, a to grafickou znázornitelnost a rozlišovací způsobilost, jak vyplývá z § 1, který vymezuje pojem ochranné známky jako jakékoliv označení schopné grafického znázornění, zejména slova, včetně osobních jmen, barvy, kresby, písmena, číslice, tvaru výrobku nebo jeho obalu, pokud je toto označení způsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků a služeb jiné osoby. V následujících paragrafech ZOZ jsou vymezeny další podstatné náležitosti týkající se národní ochranné známky, např. práva z ochranné známky nebo její účinky.22
21
Výjimku představovala ustanovení jak zákona, tak vyhlášky týkající se ochranné známky Společenství, jejichž účinnost byla odložena ke dni vstupu Smlouvy o přistoupení České republiky k EU v platnost, tj. k 1. květnu 2004. 22 Blíže zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů,(zákon o ochranných známkách). 18
1.5.2 Mezinárodní ochrana Platí, že získáním práv z ochranné známky v tuzemsku nedochází k ochraně v zahraničí. Přesto s postupem rychlého rozvoje na mezinárodním trhu bylo zapotřebí ochránit výrobky prostřednictvím ochranné známky také na více trzích současně. Vývoj známkového práva na mezinárodní úrovni umožnil majiteli ochranné známky, že se již nemusí soustředit pouze na národní ochranu ochranných známek, ale může si zvolit i ochranu své produkce v zahraničí. Ochranu v zahraničí lze zajistit prostřednictvím mezinárodních smluv. Stávající mezinárodní úmluvy, jimiž je Česká republika vázána, nevytvořily žádné jednotné známkové právo. Tyto úmluvy pouze zjednodušují zápisné řízení. Je důležité zmínit, že mezinárodní ochranné známky neznamenají celosvětovou ochranu. Je to pouze cesta, se kterou se dá dojít k této mezinárodní ochraně. Základním pilířem mezinárodního známkového práva je Pařížská úmluva z roku 1883, která představuje univerzální multilaterální mezinárodní smlouvu, která v současné době zavazuje 176 členských států, včetně České republiky, a ze které vychází mnoho dalších mezinárodních dohod. Právní úprava mezinárodní ochranné známky je obsažena také v Madridské dohodě o mezinárodním zápisu továrních a obchodních známek, která byla uzavřena roku 1891 a poté několikrát revidována a měněna. Česká republika je touto dohodou vázána podle vyhlášky ministra zahraničí č. 65/1975 Sb., ve znění vyhlášky č. 78/1985 Sb. V současné době přistoupilo k této mnohostranné mezinárodní smlouvě více než padesát států (55 k lednu 2015).23 Aplikace některých ustanovení Madridské dohody, a tím i možnost přístupu dalších členských států, byla v roce 1989 upravena uzavřením Protokolu k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek. Česká republika přistoupila i k tomuto Protokolu (sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 248/1996 Sb.).24
23
Blíže: WIPO: Members of the Madrid Union. [online]. [citováno 25. 2. 2015]. Dostupné z www:http://www.wipo.int/export/sites/www/treaties/en/documents/pdf/madrid_marks.pdf 24 ČERNÝ, M. Mezinárodní ochranná známka. [online] 2002. [citováno 24. 2. 2015]. Dostupné z www: http://www.epravo.cz/top/clanky/mezinarodni-ochranna-znamka-16036.html 19
V současné době je Česká republika vázána následujícími mezinárodními úmluvami: Pařížskou úmluvou,25 o která představuje základ mezinárodní úpravy ochranných známek. K základním principům, z nichž Pařížská úmluva vychází, patří princip národního zacházení, právo priority a princip teritoriality. Madridskou dohodou,26 o která svým ustanovením zmírnila důsledky teritoriálního principu. Madridská dohoda totiž umožňuje příslušníkům členských zemí zajistit si ochranu svých ochranných známek ve všech ostatních členských státech na základě jediné přihlášky podané u WIPO, na základě již registrované známky u národního úřadu. Protokolem k Madridské dohodě, o který byl uzavřen v návaznosti na vývoj známkového práva a také z důvodu, že řada vyspělých států jako USA a Velká Británie nepodepsala Madridskou dohodu z důvodu její nevýhodnosti. Protokol
zajistil
pozici
přihlašovatelům
o
mezinárodní
zápis
komfortnější. Umožňuje totiž příslušníkům členských států podat mezinárodní přihlášku již na základě podané přihlášky u příslušného úřadu země původu, nikoliv na základě registrace, jak je tomu u Madridské dohody. Niceskou dohodou,27 o jež zavedla pro účely zápisu ochranné známky jednotné mezinárodní třídění výrobků do třiceti čtyř tříd a služeb do osmi tříd. Tento mezinárodní systém třídění výrobků a služeb umožňuje provádění
25
Pařížská úmluva byla uzavřena dne 20. března 1883 a následně revidována 14. prosince 1900 v Bruselu, 2. června 1911 ve Washingtonu, 6. listopadu 1925 v Haagu, 2. června 1934 v Londýně, 31. října 1958 v Lisabonu, 14. července 1967 ve Stockholmu a 2. října 1979 v Paříži. 26 Madridská dohoda byla uzavřena dne 14. dubna 1891. 27 Niceská dohoda byla uzavřena dne 15. června 1957. 20
rešerší pro shodnost či podobnost v rejstřících ochranných známek, čímž usnadňuje průzkum.28 Úmluvou o zřízení WIPO a TRIPS. o WIPO je dodnes hlavním mezinárodním fórem ochrany práv duševního
vlastnictví.
V současnosti
spravuje
dvacet
tři
mezinárodních smluv o právech duševního vlastnictví a nese odpovědnost za celkový systém ochrany. Na půdě WIPO dochází k použití tzv. soft – law, jako nástroje pro harmonizaci práv duševního
vlastnictví,
např.
joint
reccommendations
v oblasti
ochranných známek. o Jednou z mnoha příloh Dohod o zřízení WIPO je i TRIPS. TRIPS představuje z hlediska hmotného známkového práva základní instrument a také obsahuje nová pravidla reagující na moderní tendence známkového práva, jež doplňují a rozšiřují ustanovení Pařížské úmluvy.29 Smlouvou o známkovém právu, o která představuje významný krok v harmonizaci přihlašování a registraci ochranných známek.
Účelem smlouvy je zjednodušit
řízení ve věcech ochranných známek tím, že stanoví maximální požadavky,
které
mohou
úřady
smluvních
států
klást
na
přihlašovatele a majitele ochranné známky.30 Vedle těchto úmluv se ochranných známek nepřímo týká i Madridská dohoda o potlačování falešných nebo klamavých údajů původu zboží. Další úmluva, která se zabývá ochrannými známkami, je Vídeňská úmluva o zřízení mezinárodního třídění obrazových prvků známek z roku 1973. Česká republika ale není členem této úmluvy. 28
SLOVÁKOVÁ, Z. Průmyslové vlastnictví. (studijní texty). 2, doplněné a rozšířené vydání. Praha: LexisNexis CZ, 2008. s. 160 29 PIPKOVÁ, H. Ochranná známka Společenství a ochranná známka v Evropském společenství. Praha: ASPI, 2007. s. 52 30 SLOVÁKOVÁ, Z. Průmyslové vlastnictví. (studijní texty). 2, doplněné a rozšířené vydání. Praha: LexisNexis CZ, 2008. s. 160 21
Pod pojmem mezinárodní ochrana můžeme chápat tuto registraci dvojím způsobem: buď jako známku zapsanou u příslušného úřadu konkrétního státu, a to postupem, který odpovídá právním předpisům tohoto státu. V tomto případě je nejčastěji využíváno zahraničních patentových zástupců a ochranná známka je zapisována stejně jako místní ochranná známka. Při registraci tímto způsobem by měl ale přihlašovatel zvážit klady a zápory zápisu této známky. Zejména by měl zhodnotit poměr nutně vynaložených nákladů, např. povinné zastoupení národním patentovým zástupcem nebo advokátem, k poskytnuté ochraně. Rovněž by se měl zaměřit na otázku, do jaké míry je v dané zemi zaručena ochrana průmyslových práv cizích příslušníků, nebo zda je daná země smluvním státem Pařížské úmluvy a tedy, zda má tento případný zápis vůbec nějaký praktický smysl. Druhým zmiňovaným, a dle mého názoru výhodnějším způsobem, jak registrovat mezinárodní ochrannou známku, je její registrace prostřednictvím mezinárodního zápisu na základě Madridské dohody nebo Protokolu k ní, a to u mezinárodního úřadu WIPO se sídlem v Ženevě. Většina vyspělých států – USA, Rusko, státy EU a další jsou členy Madridské dohody nebo Protokolu. Přihláška ochranné známky u WIPO se mi jeví jako výhodná alternativa, hlavně z důvodu, že výše zmíněné vyspělé státy jsou hlavním aktérem ekonomických aktivit a je zde považována vysoká míra ochrany průmyslových práv. Klady této přihlášky spatřuji hlavně v podstatně jednodušším procedurálním postupu a také ve finanční úspoře vynaložených
nákladů
–
to
vše
oproti
podávání
jednotlivých
přihlášek
k jednotlivým národním úřadům.31 Základní nevýhodou mezinárodního zápisu ochranné známky je, že tento zápis je závislý po dobu pěti let na existenci zápisu základní ochranné známky v zemi původu. To znamená, že v případě, pokud dojde k zániku této ochranné známky v dané pětileté lhůtě, pozbývá platnosti i její mezinárodní zápis.
31
BARTOŠOVÁ, J., ŠTROS, D. Ochranná známka v podnikání. [online] 2005. [citováno 25. 2. 2015]. Dostupné z www: http://euro.e15.cz/profit/ochranna-znamka-v-podnikani-876086 22
1.5.3 Ochrana Regionální Kromě mezinárodních systémů, které fungují na základě mezinárodních smluv a ke kterým může přistoupit téměř jakýkoliv stát, existují i regionální uskupení, kde je již členství nějakým způsobem omezeno. Charakteristickým společným znakem těchto regionálních organizací je společný zájem zainteresovaných stran na úpravě konkrétní oblasti a to na omezeném území. Příkladem těchto regionálních organizací jsou např. Africká regionální organizace průmyslového vlastnictví (ARIPO), Africká organizace duševního vlastnictví (OAPI) či Ochranná známka Beneluxu a samozřejmě i Evropská unie.32 Společným
rysem
těchto
organizací
je
poskytnutí
ochrany
předmětům
průmyslového vlastnictví na základě jediné podané přihlášky. Takto udělená ochrana je platná s jednotným účinkem pro členské státy dané organizace.33 Jelikož se diplomová práce soustředí na ochranné známky v EU, přiblížím v následujícím textu blíže pouze ochranné známky Společenství.
1.5.3.1 Ochrana pro EU O data vstupu České republiky do Evropské unie, tedy od 1. května 2004, platí na našem území i ochranné známky Společenství. Pro tuto ochranu máme na mysli ochranné známky, které jsou zapsány v rejstříku vedeném Úřadem pro harmonizaci ve vnitřním trhu (též OHIM) v Alicante podle nařízení Rady Evropských společenství o ochranné známce Společenství. Vytvoření a fungování společného trhu si vyžádalo řešení problémů, které byly spojeny s uplatňováním práva duševního vlastnictví, tím pádem i ochranných známek. Proto byla přijata směrnice Rady (ES) č. 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy všech členských států o ochranných známkách. Tato směrnice dala základ vnitrostátní úpravě a rovněž upravuje znaky ochranné známky, práva z ochranné známky, ale také důvody odmítnutí přihlášky. 32
ŠMÍD, V., Mezinárodní a regionální vztahy v průmyslovém vlastnictví. [online] 2013. [citováno 22. 2. 2015]. Dostupné z www: http://svoc.prf.cuni.cz/sources/6/17/268.pdf 33 tamtéž 23
Dále zmiňuje i důvody pro prohlášení neplatnosti ochranné známky a zrušení ochranné známky.34 V tomto ohledu rovněž nastal problém s teritoriálním principem, který chrání ochrannou známku pouze ve státě, kde je tato známka registrována. Řešením se stalo Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993, které bylo později revidováno, a kterým vznikla ochranná známka Společenství. Tato ochranná známka Společenství umožňuje na bázi jediné žádosti zápis tzv. Evropské ochranné známky. Takto registrovaná ochranná známka má platnost na území celé Evropské unie, čímž se překonává princip teritoriality. S přihlédnutím k okolnostem, že se jedná o jednotnou úpravu pro celou Evropskou unii, byla zde použita forma nařízení.35 Článek 1 nařízení uvádí, že komunitární ochranná známka je ochranná známka pro výrobky a služby, která je registrována v souladu s podmínkami uvedenými v nařízení a způsobem v nařízení stanoveným. Obecně vzato, komunitární ochranná známka má stejnou funkci jako ostatní ochranné známky, tzn., že se jedná o označení schopné odlišit výrobky či služby jednoho subjektu od druhého. 36 Podle článku 4 taková označení musejí kumulativně splňovat dvě podmínky: a) musejí být graficky znázornitelná, a b) musejí mít rozlišovací způsobilost.37 Přestože jsou jednotlivé národní právní předpisy známkového práva plně harmonizovány, nelze docílit opuštění principu národní teritoriální ochrany známek, což je pro podnikatele na evropském trhu velkou překážkou. Proto velmi efektivní možností, jak ochránit svoji ochrannou známku na území EU, je ochranná známka Společenství – Community Trade Mark (CTM). CTM poskytuje teritoriálně omezenou ochranu na území všech států Evropské unie a proto je vhodná pro subjekty, které se neomezují pouze na národní trhy, ale naopak jsou 34
PIPKOVÁ, H. Ochranná známka Společenství a ochranná známka v Evropském společenství. Praha: ASPI, 2007. s. 57 35 SLOVÁKOVÁ, Z. Průmyslové vlastnictví. (studijní texty). 2, doplněné a rozšířené vydání. Praha: LexisNexis CZ, 2008. s. 164 36 tamtéž 37 Nařízení Rady č. 40/94 z 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství. 24
hospodářsky činné v rámci celé Evropské unie. Jednou z výhod registrace CTM je to, že se její ochrana automaticky rozšiřuje s každým rozšířením Evropské unie o nové členské státy. Tím pádem získává majitel CTM jistotu, že je jeho ochranná známka neustále chráněna na území EU.38 V tomto případě může ale vzniknout problém v tom ohledu, že v nově přistupujícím státě je již stejná ochranná známka přihlášena nebo registrována. Majitel národní ochranné známky o svoji ochranu nepřijde a ani majitel ochranné známky Společenství nemusí mít obavy. V tomto případě má národní ochranná známka přednost před ochrannou známkou Společenství, takže na daném území bude i nadále platit stávající známka. A majitel ochranné známky Společenství rovněž o svoji ochranu v rámci EU nepřijde, jeho ochrana bude platit na celém území EU, kromě nově přistupujícího státu. Systém ochranné známky Společenství poskytuje možnost dosáhnout zápisu ochranné známky pro veškeré členské státy Evropské unie, a to na základě podání jediné přihlášky. Na rozdíl od mezinárodní ochranné známky, která je účinná pouze ve smluvních státech, které ji přiznaly ochranu, tak ochranná známka Společenství se vyznačuje jednotnou povahou. Tato jednotná povaha ochranné známky Společenství znamená, že příslušná ochranná známka má stejné účinky ve všech zemích Společenství. Zápis ochranné známky, její převod, vydání či zrušení, anebo prohlášení za neplatnou včetně zákazu užívání platí pro všechny členské státy Společenství jako celek.39
38
CHARVÁT, R. Ochranná známka Evropských společenství. [online] 2005. [citováno 24. 2. 2015]. Dostupné z www: http://pravniradce.ihned.cz/c1-14793300-ochranna-znamka-evropskychspolecenstvi 39 ČERMÁK, K. a kol. Metodika a postupy prosazování práv duševního vlastnictví u jednotlivých orgánů veřejné správy České republiky, v jejichž působnosti je prosazování práv z duševního vlastnictví. [online] 2007. [citováno 25. 2. 2015]. Dostupné z www: http://www.dusevnivlastnictvi.cz/assets/metodiky/Metodika04.pdf 25
2 Možnosti registrace ochranné známky v ČR a v zahraničí Ochranná známka lze registrovat 3 základními cestami – cestou národních ochranných známek, cestou mezinárodních ochranných známek a prostřednictvím ochranné známky Společenství. Zvláštním druhem je získání ochranné známky pro území Evropské unie prostřednictvím mezinárodní ochranné známky. Všechny tyto možnosti získání ochrany pro ochrannou známku přiblížím v následujícím textu. Jelikož
jsou
všechny
cesty
pro
dosažení
známkoprávní
ochrany
plně
harmonizovány, jsou tedy velmi obdobné a v některých částech se dokonce shodují, vymezím proto základní terminologii a charakteristiky v kapitole, která se týká národních ochranných známek, např. relativní a absolutní důvody pro odmítnutí ochranné známky, připomínky a námitky, atd. V následujících kapitolách budu již používat samotné pojmy bez bližšího vymezení.
2.1 Cestou národních ochranných známek – řízení u ÚPV Právní ochrana ochranné známky je vázána na formální zápis v rejstříku ochranných známek vedeným Úřadem průmyslového vlastnictví ČR. Při řízení o ochranných známkách se postupuje podle zákona o ochranných známkách. K provedení tohoto zákona je zveřejněna vyhláška č. 97/2004 Sb. Nestanoví-li ZOZ jinak, uplatňuje se pro řízení o ochranných známkách Správní řád, zákon č. 500/2004 Sb. Užití Správního řádu je ale subsidiární, to znamená, že v případě, kdy neexistuje zvláštní procesní úprava vymezena v ZOZ, použije se právě správní řád. Pro řízení o ochranných známkách se dále užívá zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích.40 Pro lepší orientaci v procesu zápisu ochranných známek přikládám obrázek, kde je celý postup znázorněn, a který ještě stručně vymezím v následujících
40
ÚŘAD PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ. Národní přihláška - informace. [online] 2012. [citováno 6. 3. 2015]. Dostupné z www:http://www.upv.cz/cs/prumyslovaprava/ochranneznamky/narodniprihlaska-informace.htm 26
podkapitolách. Rovněž uvádím, že tento proces zápisu ochranných známek je shodný pro 3. základní cesty dosažení známkoprávní ochrany.
Zdroj: https://oami.europa.eu/ohimportal/cs/registration-process Obrázek 1 - Postup zápisu ochranné známky
Řízení o ochraně ochranné známky je zahájeno dnem podání přihlášky. Tato přihláška je poté podrobena formálnímu i věcnému průzkumu. Po zveřejnění ochranné známky lze podávat připomínky a námitky k této ochranné známce. Pokud tyto připomínky a námitky jsou nerelevantní, tudíž jsou neúspěšné, ÚPV provede zápis ochranné známky do rejstříku, zápis ohlásí ve věstníku a na základě těchto předcházejících událostí poté vydá vlastníkovi osvědčení o ochranné známce. Od podání přihlášky do okamžiku, kdy je poštou odesláno dlouho očekávané Osvědčení o zápisu ochranné známky, uplyne podle okolností lhůta obvykle pět až dvanáct měsíců. Také proto je vhodné přihlašovat své známky dostatečně dlouhou dobu před jejich použitím v praxi.
2.1.1 Přihláška národní ochranné známky Přihláška ochranné známky je jednostranný právní úkon, kterým je zahájeno řízení o přihlášce ochranné známky. Tato přihláška se podává u Úřadu průmyslového vlastnictví se sídlem v Praze 6, a to v jednom vyhotovení a smí obsahovat pouze jedno přihlašované označení. Přihlášku ochranné známky k zápisu do rejstříku ochranných známek může podat jak právnická tak i fyzická osoba. Přihlášku ochranné známky může osoba podat také prostřednictvím zástupce, kterým bývá 27
nejčastěji advokát nebo patentový zástupce. Tito zástupci se musí prokázat plnou mocí podepsanou přihlašovatelem. Ochrannou známku v ČR je možné podat trojím způsobem – písemně, elektronicky či osobně. Pro zjednodušení celého procesu lze využít přihlášku na standardizovaném formuláři, který je volně k dispozici přímo na Úřadu, anebo na jeho webových stránkách. Tento formulář obsahuje všechny podstatné náležitosti, které musí být v přihlášce uvedeny podle prováděcí přihlášky k ochranné známce. Po doručení přihlášky Úřad vyznačí přesný časový údaj jejího podání, na jehož základě vzniká přihlašovateli právo přednosti před každým, kdo podá přihlášku shodné nebo zaměnitelné ochranné známky pro výrobky nebo služby téhož druhu později, a to na základě Pařížské úmluvy. Toto právo vzniká okamžikem, kdy je přihláška doručena Úřadu.41 Základní náležitosti přihlášky jsou uvedeny v §19 odst. 2 ZOZ, další náležitosti týkající se údajů o vyobrazení ochranné známky jsou stanoveny prováděcí vyhláškou k ZOZ. Přihláška musí obsahovat povinné náležitosti, kterými jsou: 1.
žádost o zápis ochranné známky do rejstříku,
2.
jméno a příjmení FO a adresa jejího trvalého pobytu nebo obchodní firma nebo sídlo u PO,
3.
znění či vyobrazení přihlašovaného označení,
4.
seznam konkrétních výrobků a služeb přihlašovaných k ochraně včetně uvedení tříd.
Pokud přihláška neobsahuje předepsané náležitosti, ÚPV vyzve přihlašovatele, aby ve stanovené lhůtě zjištěné nedostatky opravil. Tato lhůta musí činit alespoň patnáct dní. Každá přihláška ochranné známky musí obsahovat projev vůle přihlašovatele, že žádá o zápis ochranné známky do rejstříku. Není možné jednou přihláškou žádat o zápis více ochranných známek, což znamená, že přihláška se musí týkat pouze 41
ÚŘAD PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ. Národní přihláška - informace. [online] 2012. [citováno 6. 3. 2015]. Dostupné z www: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/ochranne-znamky/narodniprihlaska-informace.htm 28
jedné žádosti o zápis přihlášky ochranné známky do rejstříku. Znění nebo vyobrazení ochranné známky, pro které je vyžadován zápis do rejstříku, není možné po podání přihlášky měnit nebo upravovat ani doplňovat.42 Seznam výrobků nebo služeb se uvádí podle Niceské dohody na základě tříd mezinárodního třídění obsahujícího 45 tříd výrobků a služeb.43 Přihlašovatel si vybere, pro které výrobky nebo služby bude ochrannou známku přihlašovat, přičemž každé vybrané přihlašované skupině výrobků nebo služeb musí v přihlášce předcházet číslo příslušné třídy. Výběru jednotlivých přihlašovaných výrobků a služeb je zapotřebí věnovat patřičnou pozornost, protože ochranná známka bude požívat ochrany právě jen pro ně.44 Podání přihlášky k ochranné známce podléhá správnímu poplatku dle zákona o správních poplatcích. Tento správní poplatek za podání přihlášky je splatný ve stanovené lhůtě jednoho měsíce ode dne podání přihlášky. Správní poplatek se hradí v hotovosti na pokladně správních poplatků Úřadu, složenkou nebo převodem z účtu přihlašovatele na účet Úřadu. Správní poplatek je stanoven zákonem a činí 5.000,- Kč za tři třídy výrobků anebo služeb + 500,- Kč za každou další třídu.45 Pokud není tento správní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, považuje se přihláška za nepodanou. Úřad v tomto případě nezasílá výzvu k úhradě poplatku. Lhůtu pro zaplacení správního poplatku nelze prodloužit a její zmeškání nelze prominout.46 Z důvodu toho, že zákon o ochranných známkách nedovoluje zapisovat shodné ochranné známky pro stejné výrobky a služby, je důležité před podáním přihlášky provedení rešerše, kdy je třeba ověřit, zda přihlašované nebo podobné označení
42
HORÁČEK, R., ČADA, K., HAJN, P. Práva k průmyslovému vlastnictví. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2005. s. 381. 43 Blíže: http://www.wipo.int/treaties/en/classification/nice/summary_nice.html 44 BARTOŠOVÁ, J., ŠTROS, D. Ochranná známka v podnikání. [online] 2005. [citováno 25. 2. 2015]. Dostupné z www: http://euro.e15.cz/profit/ochranna-znamka-v-podnikani-876086 45 Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů 46 HORÁČEK, R., ČADA, K., HAJN, P. Práva k průmyslovému vlastnictví. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2005. s. 381. 29
není již pro stejné či podobné výrobky nebo služby pro jiného majitele registrováno. Informativní rešerši je možné provést samostatně v rešeršní databázi
ochranných
známek
na
internetu
(http://www.upv.cz)
nebo
v
informačních zdrojích ochranných známek ve studovně Úřadu se sídlem Antonína Čermáka 2a, Praha 6. Přímo v rešeršním středisku ochranných známek nebo na písemnou žádost provedou rešerši za úhradu pracovníci Úřadu.47 Podáním přihlášky a úhradou správního poplatku jsou většinou splněny všechny formální náležitosti.
2.1.1.1 Formální průzkum přihlášky ochranné známky Po podání přihlášky ochranné známky ÚPV zjišťuje, zda přihláška splňuje všechny zákonem stanovené náležitosti. Těmito náležitostmi je na mysli: žádost o zápis ochranné známky, údaje o totožnosti přihlašovatele, znění či plošné vyobrazení přihlašované ochranné známky a seznam výrobků nebo služeb, pro něž má být ochranná známka zapsána s uvedením v pořadí tříd mezinárodního třídění.48 Pro lepší orientaci přikládám obrázek, na kterém jsou jednotlivé kroky ÚPV vyznačeny.
Zdroj: vlastní zpracování z: https://oami.europa.eu/ohimportal/cs/registration-process Obrázek 2 - Proces kroků ÚPV během období průzkumu
Pokud Úřad průmyslového vlastnictví v průběhu formálního průzkumu zjistí, že přihláška neobsahuje náležitosti, které jsou předepsány v § 19 odst. 1, 2, 4 a 6 ZOZ, vyzve přihlašovatele, aby v dodatečné lhůtě, kterou mu uloží, nedostatky 47
ÚŘAD PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ. Národní přihláška - informace. [online] 2012. [citováno 6. 3. 2015]. Dostupné z www: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/ochranne-znamky/narodniprihlaska-informace.htm 48 SLOVÁKOVÁ, Z. Průmyslové vlastnictví. (studijní texty). 2, doplněné a rozšířené vydání. Praha: LexisNexis CZ, 2008. s.138 30
napravil. Zároveň poučí přihlašovatele, že nenapraví- li tyto nedostatky, bude mu přihláška odmítnuta podle ustanovení § 21 odst. 3. Lhůta stanovená ÚPV k nápravě těchto nedostatků by měla být přiměřená, a musí činit aspoň patnáct dní.49 Pokud přihlašovatel neodstraní nedostatky, které se vyskytují v přihlášce a, které jsou popsány výše, ÚPV tuto přihlášku odmítne. Proti správnímu rozhodnutí o odmítnutí přihlášky ochranné známky lze podat opravný prostředek, který se nazývá rozklad. Rozklad proti rozhodnutí o odmítnutí přihlášky ochranné známky lze podat ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení rozhodnutí. Rozklad má odkladný účinek.50
2.1.1.2 Věcný průzkum přihlášky ochranné známky Pokud přihláška projde formálním průzkumem, znamená to tedy, že přihláška splňuje všechny stanovené náležitosti, a na řadu přichází průzkum věcný. Věcný průzkum provádí Úřad z úřední povinnosti. V jeho rámci se pozornost zaměřuje na způsobilost přihlášky k zápisu, popř. částečnou nezpůsobilost, podle ustanovení § 4 a 6 ZOZ. Věcný průzkum se provádí podle § 22 ZOZ. ÚPV v tomto průzkumu zkoumá absolutní a relativní důvody zápisné nezpůsobilosti, tzv. rešerše. Absolutní důvody pro odmítnutí zápisu: Absolutní důvody zápisné nezpůsobilosti jsou upraveny v § 4 ZOZ. Tyto důvody můžeme také považovat za tzv. negativní vymezení ochranné známky. Úřad se jimi zabývá ex officio51 v rámci tzv. věcného průzkumu přihlášky. Pokud Úřad zjistí jejich naplnění, přihlášku ochranné známky zamítne. Do rejstříku ochranných známek se nezapíše označení, které:
49
SLOVÁKOVÁ, Z. Průmyslové vlastnictví. (studijní texty). 2, doplněné a rozšířené vydání. Praha: LexisNexis CZ, 2008. s.138 50 HORÁČEK, R. a kol. Zákon o ochranných známkách. Zákon o ochraně označení původu a zeměpisných označení. Zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví. Komentář. 2., podstatně doplněné vydání. 2. vyd. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2008. s.184 51 = z úřední moci, z povinnosti 31
nemůže tvořit ochrannou známku ve smyslu § 1 ZOZ = nenaplňuje základní definiční znaky ochranné známky, nemá rozlišovací způsobnost, je tvořeno výlučně označeními nebo údaji, které slouží v obchodě k určení druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu nebo doby výroby výrobků nebo poskytnutí služby nebo k označení jiných vlastností = jsou to především označení popisná, a jejich užití je upraveno jiným právním předpisem, je tvořeno výlučně označeními nebo údaji, jež se staly obvyklými v běžném jazyce nebo v poctivých obchodních zvyklostech = užívají se bez ohledu na to, kdo je výrobcem, jsou to běžná slova ze slovní zásoby, je tvořeno výlučně tvarem, který vyplývá z povahy samotného výrobku nebo který je nezbytný pro dosažení technického výsledku anebo který dává výrobku podstatnou užitnou hodnotu = toto ustanovení sleduje střety s jinými předměty průmyslového vlastnictví, které jsou chráněny jinými právními prostředky, je v rozporu s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy, by mohlo klamat veřejnost, zejména pokud jde o povahu, jakost nebo zeměpisný původ výrobku = pojem „klamavost“ je nutno chápat velice široce a vždy s ohledem na účel ochranné známky a její vliv, by mohlo být podáno v nedobré víře. o
Případy, kdy se Úřad zabývá námitkami nedostatku dobré víry při podání přihlášky, nejsou zcela ojedinělé. Uvádím rozhodnutí Úřadu ze dne 16. prosince 2009, zn. sp. O-102457. V tomto případě se přihlašovatel pokoušel přihlásit označení „METALLICA“ pro služby. Zápis byl samozřejmě napaden uživatelem prioritně staršího nezapsaného slovního označení „METALLICA“ užívaného jako název hudební skupiny od roku 1982. rozhodnutí
o
prohlášení
předmětné
Tím bylo potvrzeno ochranné
známky
za
52
neplatnou.
52
Srovnej: Rozhodnutí Úřadu ze dne 16. 12. 2009, sp. zn. O-102457. Dostupné z www: https://isdv.upv.cz/dbr/spring/search 32
Relativní důvody pro odmítnutí zápisu: Relativními důvody odmítnutí přihlášky ochranné známky jsou takové překážky, které kolidují se staršími právy třetích osob. Tyto zápisné překážky Úřad průmyslového vlastnictví nezkoumá z úřední povinnosti, ale pouze v rámci řízení, a to na podnět dotčené osoby. Předmětem zkoumání je, zda přihlašovaná ochranná známka neobsahuje prvky starší ochranné známky, která je přihlášena nebo zapsána pro jiného vlastníka, a prvky této přihlašované známky mohly vést k záměně se starší ochrannou známkou. To ale neplatí, pokud vlastník starší ochranné známky udělí písemný souhlas k zápisu pozdější přihlašované ochranné známky do rejstříku.53 Dle rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 12. 2001, sp. zn. 7 A 119/9945 za shodné či podobné je nutno považovat i takové výrobky či služby, o nichž se jejich spotřebitelé mohou domnívat, že jsou vyráběny či poskytovány majitelem starší ochranné známky s tím, že není rozhodující zatřídění výrobků do jednotlivých tříd.54 Smyslem této úpravy je zabránit užívání shodného označení více osobami a tím situaci, že spotřebitelé na trhu nebudou moci rozeznat původ výrobků či služeb. Důvodů odmítnutí zápisu označení do rejstříku, které jsou upraveny v § 7 ZOZ, je nutné se dovolat na základě podání námitek. Zkoumání relativních důvodů zápisné nezpůsobilosti se děje v průběhu věcného přezkumu.55
2.1.1.3 Zveřejnění přihlášky Jsou-li splněny podmínky stanovené ZOZ, neboli je přihlašované označení způsobilé k zápisu do rejstříku, je tato přihláška ochranné známky zveřejněna ve Věstníku ochranných známek. Tento věstník vychází jednou měsíčně jak 53
TŮMA, P. Přehled práva duševního vlastnictví a jeho právní ochrany v České republice. [online] 2004. [citováno 7. 3. 2015]. Dostupné z www: http://pravniradce.ihned.cz/c1-14010730-prehledprava-dusevniho-vlastnictvi-a-jeho-pravni-ochrany-v-ceske-republice 54 ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [citováno 25. 02. 2015]. Rozhodnutí bylo publikováno pod č. 928/2002 v časopise Soudní judikatura ve věcech správních. 55 Blíže: HORÁČEK, R. a kol. Zákon o ochranných známkách. Zákon o ochraně označení původu a zeměpisných označení. Zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví. Komentář. 2., podstatně doplněné vydání. 2. vyd. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2008. s. 185 -186 33
v papírové podobě, tak i v elektronické podobě na internetových stránkách Úřadu.56 Věstník ochranných známek je veřejně přístupný a kdokoliv do něj může nahlížet.57 Tímto zveřejněním přihlášky je ukončena část řízení o přihlášce ochranné známky, a to ta část týkající se formálního a věcného průzkumu. Zveřejnění přihlášky ochranné známky ve Věstníku však není vyloučena obnova formálního a věcného průzkumu. Může se tak stát například na základě připomínek.
2.1.1.4 Období pro podání připomínek a námitek Připomínky: Připomínky umožňují kterékoli osobě vyjádřit se k přihlášce ochranné známky. Každý může do doby zápisu ochranné známky do rejstříku podat Úřadu písemné připomínky založené zejména na důvodech podle § 4 nebo § 6 ZOZ. Připomínky mají charakter neformálního podnětu a osoba, která tyto připomínky podala, se nestává účastníkem řízení. Úřad není těmito připomínkami vázán, pouze k nim přihlíží při rozhodování o zápisu ochranné známky.58 Každá osoba má tedy možnost vyjádřit se k zápisu zveřejněné přihlášky ochranné známky do rejstříku s odůvodněním, z jakého důvodu by podle jeho názoru přihláška ochranné známky neměla být zapsána do rejstříku. Toto vyjádření musí být písemné a týká se absolutních překážek zápisné způsobilosti. Možnost podání námitek je časově omezena, a to do doby zápisu ochranné známky do rejstříku. Námitky: Námitky jsou základním procesním nástrojem k ochraně hmotných práv stanoveného okruhu osob před zápisem ochranné známky do rejstříku z důvodů podle § 7 ZOZ. Námitkové řízení umožňuje třetím osobám chránit jejich práva, která by zápisem přihlášeného označení do rejstříku ochranných známek mohla 56
HORÁČEK, R., ČADA, K., HAJN, P. Práva k průmyslovému vlastnictví. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2005. s. 389 57 Srovnej: http://www.upv.cz/cs/publikace/vestnik-upv.html 58 HORÁČEK, R., ČADA, K., HAJN, P. Práva k průmyslovému vlastnictví. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2005. s. 390 34
být dotčena. Námitky musejí být podány písemně ve lhůtě tří měsíců a musejí být odůvodněny s doložením důkazů.59 Důvod pro podání námitek může mít např. vlastník starší ochranné známky. Ten je oprávněn k podání námitek za předpokladu, že z důvodu shodnosti či podobnosti se starší ochrannou známkou a shodnosti či podobnosti výrobků a služeb, na něž se přihlašované označení a ochranná známka vztahují, existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti. Tento zápis by tedy znamenal popření výlučného práva vlastníka zapsané ochranné známky. Znamenalo by to také rozpor s účelem zákona, zejména s ochranou spotřebitele, jelikož označení zapsané jako ochranná známka má mít primárně funkci rozlišovací, neboť slouží k odlišení výrobků a služeb, které pocházejí od různých osob.60
2.1.2 Zápis ochranné známky K zápisu ochranné známky do rejstříku je třeba, aby ochranná známka splňovala zákonné podmínky zápisu. To znamená, že vyhovuje všem požadavkům ZOZ, a řízení o přihlášce nebylo zastaveno. Pokud ochranná známka toto vše splňuje, ÚPV ji zapíše do rejstříku ochranných známek. V rejstříku uvede den, ke kterému se ochranná známka do rejstříku zapisuje. Okamžikem zápisu vzniká známkové právo a přihlašovatel ochranné známky se stává vlastníkem ochranné známky. Zápisem ochranné známky do rejstříku vzniká vlastníkovi výlučné právo označovat chráněným označením své výrobky a služby. 61 ÚPV také vydá vlastníkovi ochranné známky osvědčení o zápisu ochranné známky do rejstříku ochranných známek. Toto osvědčení je úředním dokladem a má charakter veřejné listiny, jímž vlastník ochranné známky osvědčuje svá práva k ochranné známce. Vlastník ochranné známky však může skutečnosti uvedené v
59
HORÁČEK, R. a kol. Zákon o ochranných známkách. Komentář. 2.vydání. Praha: C.H.Beck. 2008. s. 192-193 60 HORÁČEK, R., ČADA, K., HAJN, P. Práva k průmyslovému vlastnictví. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2005. s. 391 61 Blíže: HORÁČEK, R. a kol. Zákon o ochranných známkách. Zákon o ochraně označení původu a zeměpisných označení. Zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví. Komentář. 2., podstatně doplněné vydání. 2. vyd. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2008. s. 204 35
osvědčení prokazovat i jinými dokumenty, např. výpisem z rejstříku ochranných známek. Pokud je ochranná známka řádně zapsána, platí po dobu deseti let a to ode dne podání přihlášky. Zápis ochranné známky se na žádost vlastníka ochranné známky obnoví, a to vždy na dalších deset let. Žádost o obnovu zápisu ochranné známky se musí podat nejdříve dvanáct měsíců před skončením doby platnosti. I v případě podání žádosti o obnovu zápisu, musí vlastník ochranné známky zaplatit správní poplatek stanovený zákonem a to ve výši 2.500,- Kč za individuální ochrannou známku.62 Pokud vlastník nepožádá o obnovu zápisu, ochranná známka poté zaniká. K tomuto zániku dochází, aniž by byl vydán úřední výrok.
2.2 Národní ochranné známky v zahraničí Ochrannou známku lze získat i v jednotlivých státech samostatně, tedy tzv. národní cestou. Tento způsob pro zajištění ochrany pro ochrannou známku považuji za nejpracnější. Znamená, že přihlašovatel musí podat přihlášku ochranné známky přímo v každém státě, ve kterém chce mít ochrannou známku chráněnou, jednotlivě. V případě, že chce svoji známku registrovat, např. do Itálie a Francie, znamená to, že přihlašovatel musí být v kontaktu se zápisnými úřady právě těchto států – s každým zvlášť, a to sebou přináší mnoho nevýhod. Co se týče věcných a formálních náležitostí přihlášky a vlastní procedury řízení o přihlášce ochranné známky se zahraničním úřadem, platí pravidla stanovená státem, který ho zřídil. Tato pravidla se mohou značně lišit. Ochranná známka, která dosáhla ochrany v České republice, jí nemusí dosáhnout v jiném státě a naopak. Splňují-li podaná přihláška a její předmět formální a věcné náležitosti, výsledkem pak je, že přihlašovatel se stává vlastníkem několika národních ochranných
62
Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů 36
známek, např. v Itálii a ve Francii. Jednotlivé známky jsou na sobě zcela nezávislé. Stejně tomu tak je i s náklady, které je nutno za každou registraci uhradit příslušnému zápisnému úřadu. V naprosté většině států si musí přihlašovatel, který má sídlo z jejich pohledu v zahraničí, povinně zvolit pro komunikaci s tamním úřadem kvalifikovaného, tj. v daném státě pro takovou službu oprávněného zástupce. K nákladům na registraci jednotlivých známek se tedy přidávají ještě náklady na služby zástupce či advokáta v každé zemi, které jsou nemalé. Registrace takto přihlašovaných ochranných známek se může ještě výrazně zvýšit, pokud bude zapotřebí tlumočníka.63 Vzhledem k tomu, že přihlášení a ochrana mezinárodní ochranné známky cestou národní známky přihlášené u cizozemského úřadu je věcí, která se řídí právem místa zápisu, není možné rozebrat celý mechanismus přihlašování a ochrany takto pojaté mezinárodní známky v jednotlivých státech. Uvádím proto, že veškeré informace týkající se přihlášení ochranné známky do zahraničí, vlastního řízení o přihlášce a výše poplatků včetně lhůt k jejich placení, lze získat od jednotlivých tamních úřadů nebo od zástupců.
2.3 Cestou mezinárodních ochranných známek – řízení u WIPO Ochranné známky zapsané v České republice je možné prostřednictvím Úřadu průmyslového vlastnictví přihlásit i jako tzv. mezinárodní ochranné známky do některých dalších států na základě již výše zmíněné Madridské dohody o mezinárodním zápisu ochranných známek a na základě Protokolu k této dohodě. Madridská dohoda spolu s Protokolem k této dohodě zajišťují příslušníkům smluvních stran možnost ochrany jejich známek ve všech smluvních státech Madridské dohody a / nebo Protokolu, a to na podkladě jediné přihlášky, která je podaná u Mezinárodního úřadu Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) v Ženevě prostřednictvím příslušného zápisného úřadu původu přihlašovatele.64 63
MALIŠ, P. Ochranná známka Společenství- výhodná ochrana označení v celé EU. [online] 2009. [citováno 22. 3. 2015]. Dostupné z www: http://www.pravoit.cz/article/ochranna-znamkaspolecenstvi-vyhodna-ochrana-oznaceni-v-cele-eu 64 FELIÚ, V., International Trademark Law – The Madrid System. [online] 2007. [citováno 6. 3. 2015]. Dostupné z www: http://www.nyulawglobal.org/globalex/International_Trademark_Law.htm 37
2.3.1 Přihláška mezinárodní ochranné známky Přihláška se podává prostřednictvím českého Úřadu, samotnou registraci však zajišťuje Mezinárodní úřad Světové organizace duševního vlastnictví. Přihlášku mezinárodní ochranné známky může česká osoba podat pouze v případě, že stejná ochranná známka již byla v české republice zapsána, tedy registrována, a to v případě, že má zájem o registraci pro země, které jsou jedněmi ze smluvních stran Madridské dohody. V případě, že má přihlašovatel zájem o přihlášení do zemí, které jsou členy Protokolu k Madridské dohodě, je postačující, že jeho ochranná známka je přihlášena u ÚPV. Blíže viz kapitola 2.2.3 Rozdíly mezi Madridskou
dohodou
a
Protokolem
k Madridské
dohodě,
kde
je
tato
diferencovanost v přihlášce ochranné známky blíže vysvětlena. K podání přihlášky jsou aktivně legitimovány fyzické i právnické osoby, které jsou příslušníky smluvních států nebo jako příslušníci nesmluvního státu mají trvalé bydliště nebo sídlo ve smluvním státě. Místem podání přihlášky je tzv. domovský stát, tedy jak stanoví čl. 1 odst. 3 Dohody stát, v němž vykonává přihlašovatel skutečnou ekonomickou aktivitu, případně subsidiárně stát, kde má bydliště nebo jehož má státní příslušnost, přičemž příslušným je národní úřad stanovený podle těchto kritérií. Přihlašovatel vyplňuje pouze žádost o mezinárodní zápis ochranné známky a poté podává tuto přihlášku u svého národního úřadu. Tento úřad právě na základě přihlášky vypracuje vlastní mezinárodní přihlášku ochranné známky.65 V přihlášce si přihlašovatel volí okruh smluvních států, v nichž má zájem svoji známku přihlásit a následně je povinen zaplatit správní poplatek. Jeho výše je závislá na nejrůznějších kritériích od formy a druhu známky, která může být barevná nebo černobílá, přes zařazení do tříd, po počet přihlašovaných států a jejich vlastní nastavení poplatků. Avšak základní poplatek za podání přihlášky mezinárodní ochranné známky činí 2.500,- Kč, který se hradí českému Úřadu. Další poplatky platí přihlašovatel přímo Mezinárodnímu úřadu ve Švýcarských francích.66
65
HORÁČEK, R., ČADA, K., HAJN, P. Práva k průmyslovému vlastnictví. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2005. s. 428 66 BARTOŠOVÁ, J., ŠTROS, D. Ochranná známka v podnikání. [online] 2005. [citováno 25. 2. 2015]. Dostupné z www: http://euro.e15.cz/profit/ochranna-znamka-v-podnikani-876086 38
Národní úřad provede věcný průzkum a potvrdí, že obsažené údaje v žádosti jsou shodné s údaji uvedenými v národním rejstříku. Rovněž uvede data a čísla přihlášky a zápisu ochranné známky v zemi původu a následně tuto žádost postoupí Mezinárodnímu úřadu WIPO.67 WIPO poté provede formální průzkum přihlášky. Pokud ten při průzkumu zjistí nedostatky, které se nejčastěji týkají výše nebo placení správního poplatku či chybného zatřídění výrobků, tak stanoví tříměsíční lhůtu k jejich odstranění. Komunikace mezi přihlašovatelem a Mezinárodním úřadem však již probíhá bezprostředně bez účasti národního úřadu. Jednacími jazyky jsou francouzština, španělština a angličtina, což s ohledem na náklady nutnými na překlad jakékoliv komunikace s Mezinárodním úřadem může tuto přihlášku výrazně prodražit.
2.3.2 Zápis mezinárodní ochranné známky Pokud je přihláška bezvadná nebo byly její nedostatky odstraněny, Mezinárodní úřad přihlášenou ochrannou známku zapíše dle č. 1 Madridské dohody. A rovněž Mezinárodní úřad neprodleně oznámí tento zápis všem národním úřadům smluvních zemí, ve kterých přihlašovatel požaduje zajištění ochranné známky a uveřejní jej ve věstníku, který je vydáván tímto Mezinárodním úřadem. Od té doby, co Mezinárodní úřad uskutečnil zápis ochranné známky do mezinárodního rejstříku, je ve všech smluvních státech, které si přihlašovatel určil pro svoji ochranu, příslušná ochranná známka chráněna tak, jako by tam byla i přihlášena.68 Smluvní státy, které jsou členy Madridské dohody, mohou ve lhůtě jednoho roku od data oznámení mezinárodního zápisu odmítnout ochranu mezinárodní ochranné známce přihlášené do těchto států, a to v případě, pokud odporuje jejich vnitrostátním předpisům. Smluvní státy, které jsou členy Protokolu k Madridské dohodě, mají tuto lhůtu prodlouženou na osmnáct měsíců.
67
SLOVÁKOVÁ, Z. Průmyslové vlastnictví. (studijní texty). 2, doplněné a rozšířené vydání. Praha: LexisNexis CZ, 2008. s.158 68 Tamtéž, s.159 39
U přihlášky ochranné známky u Mezinárodního úřadu lze uplatnit právo přednosti, z přihlášky ochranné známky v České republice za předpokladu, že mezinárodní přihláška bude u Mezinárodního úřadu podána do šesti měsíců od podání přihlášky v České republice. Právo přednosti bylo definováno již výše, v kapitole 1.4 nebo blíže viz Pařížská Úmluva, ze které toto právo vyplývá.69 Co se týče ochranné doby mezinárodní ochranné známky, tak zde se názor některých autorů zcela odlišuje. Zatímco jeden autor70 tvrdí, že zápis ochranné známky je dvacet let a může být obnovována vždy na dalších dvacet let. Druhý autor71 si stojí za názorem, že doba ochrany mezinárodní ochranné známky je deset let a může být obnovována na dobu dalších deseti let. Z důvodu nejasností a po prostudování další literatury, zejména skutečností z internetových stránek ÚPV, jsem dospěla k názoru, že informace od autorky Slovákové jsou uváděny k ochranné známce registrované dle Madridské dohody, avšak tato skutečnost není v její knize uvedena. Zmiňovaná doba ochrany mezinárodní ochranné známky dle autora Horáčka je pro ochrannou známku registrovanou dle Protokolu k Madridské dohodě a činí deset let.72 Po provedení mezinárodního zápisu ochranné známky může její vlastník kdykoli během platnosti mezinárodního zápisu přihlašovat tuto známku do dalších smluvních států Madridské dohody a Protokolu formou tzv. následného vyznačení dalších smluvních států. Okolnost, která může činit komplikace zápisu známky mezinárodním způsobem, je její závislost na zápisu známky v zemi původu podle čl. 6 odst. 2 Dohody. Po dobu pěti let od mezinárodního zápisu známky se její platnost odvozuje od platnosti 69
Blíže viz Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví ze dne 20. března 1883, revidovaná v Bruselu dne 14. prosince 1900, ve Washingtonu dne 2. června 1911, v Haagu dne 6. listopadu 1925, v Londýně dne 2. června 1934, v Lisabonu dne 31. října 1958 a ve Stockholmu dne 14. července 1967, uveřejněná pod č. 64/1975 Sb., ve znění vyhlášky č. 81/1985 Sb. 70 Srovnej: SLOVÁKOVÁ, Z. Průmyslové vlastnictví. (studijní texty). 2, doplněné a rozšířené vydání. Praha: LexisNexis CZ, 2008. s.159 71 Srovnej: HORÁČEK, R., ČADA, K., HAJN, P. Práva k průmyslovému vlastnictví. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2005. s. 430 72 Blíže: ÚŘAD PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ. Mezinárodní ochranná známka – obecné informace. [online] 2011. [citováno 6. 3. 2015]. Dostupné z www: http://www.upv.cz/cs/prumyslovaprava/ochranne-znamky/prihlasovani-do-zahranici/mezinarodni-ochranna-znamka/moz-obecneinformace.html 40
dříve zapsané známky v domovském rejstříku. To znamená, že pozbude-li v této době známka platnosti u národního úřadu, má tento domovský úřad povinnost tuto skutečnost neprodleně oznámit Mezinárodnímu úřadu spolu s žádostí o výmaz této známky. Známky vymazané z národního rejstříku se pak nelze dovolávat v žádné ze zemí, v nichž by jinak na základě mezinárodního zápisu být chráněna měla.73
2.3.3 Rozdíly
mezi
Madridskou
dohodou
a
Protokolem
k Madridské dohodě Tyto dva dokumenty, které od sebe dělí téměř století vývoje, v sobě zakotvují systém mezinárodního zápisu ochranných známek. Obě tyto listiny byly uzavřeny jako zvláštní dohody v rámci Pařížské úmluvy, z čehož vyplývá, že jednak vychází z jejich základních principů, a jednak že smluvní stranou mohou být jen členské státy Pařížské unie. Česká republika je členem jak Madridské dohody74, tak i Protokolu.75 Řada států se ovšem rozhodla k přistoupení jen k jedné z těchto smluv, zpravidla pak jen k Protokolu, jenž je přeci jen modernější a řadě států vyhovuje jím upravený systém více. Madridská dohoda a Protokol k Madridské dohodě zajišťují tedy příslušníkům smluvních stran možnost ochrany jejich známek ve všech smluvních státech, které jsou buď členy Madridské dohody a / nebo Protokolu. A to na podkladě jediné přihlášky podané u Mezinárodního úřadu Světové organizace duševního vlastnictví v Ženevě. Avšak mezi Madridskou dohodou a Protokolem k této dohodě panují podstatné rozdíly, které jsou důležité pro zajištění ochrany ochranných známek. Rozdíly jsou především v postupech registrace ochranné známky. Rozdíly můžeme také shledat v délce ochrany či poplatcích za registraci ochranné známky.
73
TÝČ, V. Průmyslová a autorská práva v mezinárodním obchodě. 1.vyd. Praha: Linde, 1997. s. 74 Vyhláška ministra zahraničí č. 65/1975 Sb., ve znění vyhlášky č. 78/1985 Sb. 75 Sdělení Ministerstva zahraničních věcí České republiky č. 248/1996 Sb. 41 74
Madridská dohoda: Podle madridské dohody musí být přihlašovatel příslušníkem některého z členských států, anebo v něm musí mít sídlo, skutečně působící průmyslový závod nebo obchodní provozovnu. Madridská dohoda umožňuje mezinárodní zápis již zapsaných,
tj.
registrovaných
ochranných
známek.
To
znamená,
že
přihlašovatel musí nejprve registrovat známku u svého národního zápisného úřadu a až pak prostřednictvím tohoto úřadu podat přihlášku k Mezinárodnímu úřadu v Ženevě. Národní úřad provádí kontrolu správnosti údajů, které přihlašovatel uvádí v žádosti o mezinárodní zápis. Poplatky za registraci jsou dle Madridské dohody jednotné. Délka ochrany trvá dvacet let a může být obnovována vždy na dalších dvacet let.76 Protokol k Madridské dohodě: Protokol k Madridské dohodě modifikoval postup registrace ochranné známky takovým způsobem, že přihlašovatel může podat přihlášku k Mezinárodnímu úřadu i přímo a nikoliv až na základě již registrované ochranné známky u svého národního zápisného úřadu. To znamená, že k podání žádosti o mezinárodní zápis stačí pouze národní přihláška ochranné známky, nikoliv samotná registrace ochranné známky. Tento postup lze zvolit i v případě, že přihlašovatel uplatňuje ochranu ve státech, které jsou členskými státy obou smluv, tj. Madridské dohody a Protokolu k Madridské dohodě. Takový mezinárodní zápis je však závislý na následném provedení zápisu předmětné ochranné známky u národního zápisného úřadu. V případě, že nedojde k zápisu této známky u příslušného národního úřadu, bude příslušný mezinárodní zápis zrušen a vymazán z mezinárodního rejstříku.77 Smluvní strana protokolu může vybírat individuální poplatek, který může být odlišný pro jednotlivé státy, nesmí být však vyšší než národní poplatek. Délka ochrany ochranné známky je deset let a může být obnovena na dalších deset let.78
76
ČERNÝ, M. Mezinárodní ochranná známka. [online] 2002. [citováno 24. 2. 2015]. Dostupné z www: http://www.epravo.cz/top/clanky/mezinarodni-ochranna-znamka-16036.html 77 tamtéž 78 BABICKÝ, S. Kurz průmyslověprávní ochrany. [online] 2011. [citováno 22. 3. 2015]. Dostupné z www: http://pokrok.ujep.cz/elektronicka_knihovna/Kurz_prumyslove_pravni_ochrany.pdf 42
Seznam členských států, které jsou členem ať už Madridské dohody, Protokolu k Madridské dohodě či jsou členy obou těchto dohod, je spravován systémem Mezinárodního úřadu WIPO. Úřad WIPO vede mezinárodní rejstřík těchto států. Pro bližší informace odkazuji do přílohy, kde je uvedeno, které státy jsou členy konkrétní dohody.
2.4 Cestou ochranné známky Společenství – řízení u OHIM Od 1. října 2004 je možné zaregistrovat si ochrannou známku, která bude platná na území celé Evropské unie. Lze tak učinit dvěma způsoby. První způsob, jakým přihlašovatel dosáhne ochrany pro svoji známku na celém území Evropské unie je, že musí podat přihlášku ochranné známky Společenství přímo u OHIM. Druhý způsob získání ochrany na území EU je formou mezinárodního zápisu, kdy přihlašovatel v žádosti o mezinárodní zápis vyznačí Evropskou unii.79 V následujícím textu se blíže zabývám přihláškou ochranné známky Společenství podanou u OHIM.
2.4.1 Přihláška ochranné známky Společenství Přihlašovatel ochranné známky Společenství si může zvolit mezi dvojím způsobem, jak a kde podá svoji přihlášku. Dnes platný právní stav připouští podání
přihlášky
ochranné
známky
Společenství
u
ústředních
orgánů
průmyslového vlastnictví členských zemí nebo u OHIM. I v případech tzv. „nepřímého podání“, což znamená, že přihláška je podána u jiného orgánu než OHIM, má přihláška stejné účinky, jako kdyby byla podána ke stejnému dni přímo u OHIM. Příslušný orgán musí učinit veškerá nezbytná opatření pro předání přihlášky OHIM ve lhůtě čtrnácti dnů.80 Avšak naprostá většina všech přihlášek je podána
79
ÚŘAD PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ. Ochranné známky Společenství. [online] 2013. [citováno 6. 3. 2015]. Dostupné z www: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/ochranneznamky/prihlasovani-do-zahranici/ochranne-znamky-spolecenstvi.html 80 SLOVÁKOVÁ, Z. Průmyslové vlastnictví. (studijní texty). 2, doplněné a rozšířené vydání. Praha: LexisNexis CZ, 2008. s. 165 43
elektronicky, přímo u OHIM. V roce 2013 to platilo pro 95,5% přihlášek.81 Vzhledem k této oblíbenosti, předpokládá Návrh nařízení zrušení možnosti podat přihlášku u vnitrostátních úřadů. Přihlášku k OHIM mohou podat a poté se stát majiteli ochranné známky jak fyzické tak právnické osoby, avšak musí splňovat následující kritéria: musí mít bydliště, sídlo anebo skutečný průmyslový či obchodní podnik na území státu, který je členem Evropské unie, nebo je smluvní stranou Pařížské unijní úmluvy, nebo členem Světové obchodní organizace, nebo jsou příslušníky těchto států. Tuto přihlášku mohou osoby podat osobně, poštou, faxem, nejvyužívanějším způsobem je však podání prostřednictvím již výše zmíněným elektronickým formulářem, který je dostupný na webových stránkách tohoto úřadu.82 Přihláška podléhá zaplacení přihlašovacího poplatku. Zde se však rozlišuje, zda je přihláška podána písemně, což je dražší varianta nebo elektronickou formou, kde je poplatek snížený. Použití tzv. E-Fillingu je nejčastějším způsobem podání přihlášky. Výhodou je zajisté jeho přehlednost a také snadnost použití – uživatel je totiž celým procesem podání přihlášky veden krok po kroku online průvodcem. Tato metoda podání přihlášky představuje současně i ekonomicky výhodnější alternativu, neboť pro takto podané přihlášky platí snížená sazba poplatku. Sazebník poplatků podle Nařízení Evropské Komise (EC) č. 355/2009 z 31. března 2009 uvádí, že poplatek za podání elektronické přihlášky ochranné známky činí 900,- EUR, kdežto za podání přihlášky v papírové podobě zaplatí přihlašovatel částku vyšší – 1.050,EUR.83
81
Výroční zpráva OHIM pro rok 2013 [citováno 15. 10. 2014]. Dostupné http://pmd.oami.europa.eu.edgesuite.net/Annual-Report/FINAL/ohim/en/trademarks.html. 82 Srovnej: https://oami.europa.eu/tm/efiling/wizard.htm?execution=e1s1 83 Blíže: http://www.upv.cz/dms/pdf_dokumenty/eurostranky/355-2009.pdf 44
z:
OHIM hraje nezastupitelnou roli v procesu přihlašování ochranné známky a proto bych v tomto ohledu vyzvedla velice přehledně a logicky uzpůsobené internetové stránky. Přihlašovatelé z České republiky jistě velmi ocení, že tyto webové stránky a rovněž online přihláška, jsou dostupné i v českém jazyce. Přihláška ochranné známky Společenství se podává v kterémkoliv z úředních jazyků členských států Evropské unie – to znamená, že lze použít i český jazyk. Přihlašovatel má ale povinnost uvést v přihlášce dále i druhý jazyk, který je jedním z úředních jazyků OHIM. Musí se však lišit od prvního jazyka, ve kterém přihlašovatel známky přihlášku podal. Tím vyjádří svůj souhlas s jeho použitím pro případná řízení. Úředních jazyků OHIM je celkově pět. Mezi tyto jazyky patří: angličtina, francouzština, španělština, italština a němčina.84 Dále je nezbytné v přihlášce uvést údaje, které umožňují zjistit totožnost přihlašovatele, seznam výrobků a služeb, pro něž se požaduje zápis a vyobrazení ochranné známky.
2.4.1.1 Průzkum přihlášky Po podání přihlášky ochranné známky Společenství OHIM zkoumá, zda jsou splněny formální požadavky kladené na přihlášku ochranné známky Společenství – tedy zda přihláška splňuje podmínky pro přiznání dne podání, náležitosti stanovené podle č. 27 Nařízení a zda byly zaplaceny příslušné poplatky. Pro lepší pochopení procesu průzkumu přidávám obrázek, kde je přehled kroků, které OHIM provádí během období průzkumu. Všechny tyto kroky probíhají téměř současně a pokrok ve statusu přihlášky je možno sledovat online pomocí aplikace eSearch.85
84
HINDLE, L. What is the procedure for obtaining a Community Trade Mark Registration? [online]. [citováno 6. 3. 2015]. Dostupné z www: http://www.hindlelowther.com/trademark6.htm 85 Srovnej: http://oami.europa.eu/eSearch/ 45
Zdroj: https://oami.europa.eu/ohimportal/cs/registration-process Obrázek 3 - Proces kroků OHIM během období průzkumu
K odstranění eventuálních nedostatků či doplacení poplatků OHIM vyzve přihlašovatele a poskytne mu k tomu dodatečnou lhůtu. Pokud ta marně uplyne, OHIM přihlášku buď zamítne, neprojedná, či na ni hledí jako na zpětvzatou odvisle od povahy zjištěných vad. Úřad v další fázi rovněž provádí věcný průzkum – průzkum z hlediska absolutních důvodů zamítnutí.86
2.4.1.2 Rešerže Následujícím krokem je zpracování tzv. rešeršních zpráv, které mají odhalit možný střet se staršími ochrannými známkami Společenství nebo staršími přihláškami ochranných známek Společenství, které by mohly být uplatňovány podle čl. 8 Nařízení vůči zápisu přihlašovaného označení. Součástí řízení je tedy rešerše v komunitární databázi a v národních databázích ochranných známek členských zemí. Pokud je ochranná známka odmítnuta, byť i v jediné zemi EU, nemůže se tato známka stát ochrannou známkou Společenství, a to z důvodu, že ochranná známka Společenství je jednotná a má vždy platnost pro celé území. Proto není možné její platnost vydělit pouze pro některé země, jako to je možné v případě mezinárodní ochranné známky. Z toho vyplývá, že kritéria pro zápis ochranné známky Společenství jsou dosti přísná, ale její úspěšný zápis pro vlastníka znamená pohodlnou a teritoriálně rozsáhlou jednotnou ochranu.87
86
SLOVÁKOVÁ, Z. Průmyslové vlastnictví. (studijní texty). 2, doplněné a rozšířené vydání. Praha: LexisNexis CZ, 2008. s. 166 87 BARTOŠOVÁ, J., ŠTROS, D. Ochranná známka v podnikání. [online] 2005. [citováno 25. 2. 2015]. Dostupné z www: http://euro.e15.cz/profit/ochranna-znamka-v-podnikani-876086 46
2.4.2 Zápis ochranné známky Společenství Pokud přihláška vyhovuje stanoveným požadavkům a nebyly podány námitky, je přihlašované označení zapsáno do rejstříku jako ochranná známka Společenství. OHIM poté vydá majiteli ochranné známky Společenství osvědčení o jejím zápisu a majitel může označovat výrobky svoji ochrannou známkou. Doba platnosti zápisu ochranné známky Společenství je deset let ode dne jejího podání na příslušném úřadu. Avšak zápis může být obnovován, a to vždy na období dalších deseti let. Obnovení zápisu předpokládá zaplacení poplatku za obnovení.88 Poplatek za obnovení ochranné známky Společenství činí v případě písemného podání 1.500,- EUR a v případě elektronického podání 1.350,- EUR.
2.4.2.1 Konverze ochranné známky S rozšířením platnosti ochranných známek Společenství pro území České republiky vznikla také možnost požadovat zápis ochranné známky tzv. konverzí. Konverze je postup, který lze uplatnit u ochranné známky Společenství. Tento způsob zápisu ochranných známek znamená, že je tu možnost požádat o přeměnu ochranné známky Společenství na národní ochrannou známku, a to v tom případě, pokud ochranná známka Společenství přestane existovat. Konverze je tedy zvláště užitečná při překonávání problémů s jednotnou povahou ochranné známky Společenství. Znamená to tedy, že v případě, kdy přihlašovatel ochranné známky čelí problémům s jejím zápisem pouze v některých státech, může požádat o konverzi ochranné známky Společenství na přihlášky jednotlivých – tedy národních ochranných známek v ostatních zemích, kterých se uvedené důvody netýkají.89 Žádost o konverzi je třeba podat do tří měsíců od rozhodné skutečnosti. Následně OHIM posoudí žádost o konverzi z hlediska přípustnosti postoupení této žádosti
88
YU, P., The Basics of Community Trademarks in the European Union. [online]. [citováno 26. 2. 2015]. Dostupné z www: http://www.jurisnotes.com/IP/articles/communitytrademarks.htm 89 OHIM. Conversions. [online] 2014. [citováno 22. 3. 2015]. Dostupné z www: https://oami.europa.eu/ohimportal/en/conversions 47
jednotlivým národním úřadům. Žádost se podává u OHIM a musí v ní být uvedeny členské státy, v nichž má být provedeno řízení o zápisu národní ochranné známky. Žádost se považuje za podanou až po zaplacení poplatku za převod, který činí 200,- EUR. Je-li žádost o konverzi posouzena jako přípustná, předá ji OHIM úřadům průmyslového vlastnictví států, které jsou v ní uvedeny. A těmto úřadům musí přihlašovatel zaplatit stanovené poplatky, např. Úřad průmyslového vlastnictví ČR po přihlašovateli požaduje, aby ve lhůtě nejméně dvou měsíců zaplatil národní přihlašovací poplatek 5.000,- Kč.90
2.5 Ochranná známka Společenství prostřednictvím mezinárodní přihlášky Vzhledem k tomu, že Evropská unie je smluvní stranou Protokolu, je možné od 1. října 2004 formou mezinárodního zápisu přihlásit ochrannou známku rovněž pro celou Evropskou unii jako celek a to tak, že přihlašovatel ve své žádosti o mezinárodní zápis vyznačí území EU. Pokud tento zápis proběhne úspěšně, tak má pro přihlašovatele naprosto shodný účinek, jako kdyby byla podána přihláška ochranné známky Společenství. Princip registrace je vždy stejný, to znamená, že přihlašovatel prostřednictvím národního úřadu podá mezinárodní přihlášku k WIPO. Tento úřad následně informuje o mezinárodním zápisu přihlášky OHIM, který o ochraně známky na území Evropské unie rozhoduje.91 Podle čl. 152 Nařízení Rady je OHIM povinen zveřejnit datum zápisu ochranné známky, jazyk, ve kterém bylo podání mezinárodní přihlášky učiněno a jazyk druhý, který byl přihlašovatelem určen pro komunikaci s OHIM, rovněž musí zveřejnit vyobrazení ochranné známky, čísla tříd výrobků nebo služeb, pro které je zapisována. Dále uveřejní číslo mezinárodního zápisu a datum jeho zveřejnění ve věstníku WIPO. Pokud nedošlo k odmítnutí ochrany mezinárodního zápisu s
90
ÚŘAD PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ. Řízení o přihlášce ochranné známky Společenství. [online] 2013. [citováno 22. 3. 2015]. Dostupné z www: http://www.upv.cz/cs/prumyslovaprava/ochranne-znamky/prihlasovani-do-zahranici/ochranne-znamky-spolecenstvi/rizeni-oprihl_OZS.html 91 ÚŘAD PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ. Mezinárodní ochranná známka – obecné informace. [online] 2011. [citováno 6. 3. 2015]. Dostupné z www: http://www.upv.cz/cs/prumyslovaprava/ochranne-znamky/prihlasovani-do-zahranici/mezinarodni-ochranna-znamka/moz-obecneinformace.html 48
vyznačením Evropské unie, OHIM zveřejní tuto skutečnost spolu s číslem mezinárodního zápisu ve věstníku vydávaném WIPO.92 OHIM žádost o mezinárodní zápis přezkoumá stejným způsobem, jako národní známkové úřady prozkoumávají žádost v případě mezinárodních zápisů a zjišťují soulad přihlašovaných označení s vnitrostátní legislativou. I při tomto mezinárodním zápisu s vyznačením Evropské unie je nezbytné, aby byl proveden průzkum absolutních důvodů pro zamítnutí. Důvody i postup samotný je opět totožný jako u přihlášky ochranných známek Společenství, analogicky se uplatní příslušná ustanovení Nařízení. Ten samý princip platí i pro provedení rešerší a zpracování rešeršních zpráv, včetně uvědomění majitelů starších ochranných
známek
Společenství
nebo
přihlášek
ochranných
známek
Společenství, které jsou uvedeny ve zprávách. Rovněž mezinárodní zápis bude podléhat stejným pravidlům řízení o námitkách jako zveřejněné přihlášky ochranné známky Společenství. Pokud OHIM odmítne pro území Evropské unie poskytnout ochranu mezinárodní ochranné známce, přihlašovatel je oprávněn využít možnosti přeměnit vyznačení Evropské unie jako celku na žádost mezinárodního zápisu ochranné známky pro jednotlivé členské státy Madridské dohody a Protokolu, nebo jednoduše na přihlášku národní ochranné známky.93 Je jen na volbě přihlašovatele, zda v přeměněné žádosti zachová celý seznam výrobků či služeb, nebo jej omezí jen na některé. Žádost o přeměnu s následným vyznačením vybraných členských států přihlašovatel podává na zvlášť upraveném formuláři prostřednictví OHIM. O poskytnutí ochrany nebo o jejím odmítnutí pro příslušné mezinárodní známky poté rozhodují zápisné úřady přihlašovatelem zvolených členských států, a to podle svých vlastních právních úprav.
92
Blíže Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství ÚŘAD PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ. Mezinárodní ochranná známka – obecné informace. [online] 2015. [citováno 6. 3. 2015]. Dostupné z www: http://www.upv.cz/cs/prumyslovaprava/ochranne-znamky/prihlasovani-do-zahranici/mezinarodni-ochranna-znamka/moz-obecneinformace.html 49 93
3 Srovnání
jednotlivých
možností
registrace
ochranných
známek v EU z hlediska finanční a časové náročnosti V následujícím textu se pokusím srovnat jednotlivé možnosti pro registraci ochranné známky. V mezinárodní ochraně budu brát v úvahu především hledisko počtu států, pro které má být ochrana zajištěna a hledisko ceny. Otázka vynaložených financí by měla být, dle mého názoru, velice pečlivě zhodnocena, neboť krátkodobá úspora, byť poměrně vysokých částek, se může v horizontu následujících let projevit jako nesprávná volba a nepřímo způsobit majiteli, v tomto případě nezapsaného označení, oslabení jeho pozice na trzích a tím i finanční ztrátu. Mezi základní aspekty pro hodnocení výhodnosti registrace ochranné známky určitou cestou, které by zajisté měli přihlašovatele zajímat, bych určitě zařadila finanční a časovou náročnost, teritoriální rozsah ochrany a naléhavost zápisu ochrany.
3.1 Národní ochranná známka v ČR Tato varianta je vhodná pro podnikatele, kteří se rozhodli provozovat svoji podnikatelskou činnost pouze na území ČR. V tomto smyslu mám ale na mysli podnikání, které se týká např. provozování restaurace či ubytovacích zařízení, tedy v případě, kdy se ochrannou známkou má stát název restaurace či pensionu. V případě, kdy by podnikatel provozoval svoji činnost ve výrobě zboží či poskytování služeb a ochranná známka by měla označovat konkrétní výrobky či služby, beru tuto národní cestu registrace ochranné známky za nedostatečnou z důvodu, že je vždy možnost, že tyto výrobky budou prodávány v zahraničí. Tabulka 1 - Cena národní registrace
Zdroj: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/ochranne-znamky/poplatky.html 50
Pokud se tedy přihlašovatel rozhodne přihlásit si svoji ochrannou známku pouze na území České republiky, podá tuto přihlášku u národního Úřadu a rovněž tomuto Úřadu zaplatí příslušné poplatky. Cena zápisu národní individuální ochranné známky do tří tříd výrobků nebo služeb činí 5.000,- Kč. Poté za každou třídu výrobků nebo služeb, které překročí základní 3 třídy, se částka navyšuje o 500,Kč za každou položku. Registrační proces, tedy doba od podání přihlášky ochranné známky k jejímu zápisu je obecně v rozmezí do jednoho roku, avšak dle dokumentů Úřadu tato lhůta může být i kratší a v průměru tato lhůta činí kolem pěti měsíců. K faktu o této průměrné lhůtě jsem dospěla z prostudování webových stránek Úřadu průmyslového vlastnictví, kde jsem nahlížela do databáze ochranných známek.94 Tato lhůta se jeví jako lhůta velmi adekvátní a vhodná pro přihlašovatele, jelikož splňuje šesti měsíční interval pro přiznání práva priority pro podání přihlášky mezinárodní ochranné známky. Národní ochranná známka v České republice je platná deset let. Poté, po zaplacení poplatků za obnovení ochranné známky, které v tomto případě činí 2.500,- Kč, je ochranná známka platná po dobu dalších deseti let. Cena za podání ochranné známky se mi zdá velmi adekvátní ve vztahu k rozsahu území, na kterém je ochranná známka chráněna. Rovněž časová náročnost, se kterou musí přihlašovatel počítat, a která je tedy nutná pro zápis ochranné známky se mi zdá jako vyhovující. Z racionálního uvažování lze vydedukovat, že nejkratší doba, ve které může Úřad přiznat ochranu ochranné známce, činí 3 měsíce a + / - 5 dní. Je to dáno tím, že v tomto procesu existuje tří měsíční procesní lhůta95, ve které se může kterákoliv osoba vyjádřit k přihlášce ochranné známky a podat tak proti této přihlášce
94
Blíže: http://www.upv.cz/cs/sluzby-uradu/databaze-on-line/databazeochrannychznamek/narodnidatabaze.html 95 Bližší vysvětlení: běží-li procesní lhůta v trvání 30 dnů, a v této lhůtě má být učiněn nějaký úkon, znamená to, že stačí, aby až v tento 30. den byla zásilka předána k poštovní přepravě. Fakticky tedy bude zásilka doručena Úřadu až o několik dní později. 51
námitku. Poté záleží na Úřadu, v jakém časovém intervalu ochrannou známku prozkoumá a následně zapíše.
3.2 Národní ochranná známka v zahraničí V případě, kdy podnikatel uvažuje o podnikání i na mezinárodním trhu a chce se zaměřit pouze na omezený počet států, ve kterých chce, aby byla jeho ochranná známka chráněna, může postupovat tak, že si registruje svoji ochrannou známku v jednotlivých státech zvlášť. Výsledkem je, že je přihlašovatelem a poté majitelem několika národních ochranných známek. Tyto známky jsou na sobě zcela nezávislé. Stejně je to ale i s náklady, které je nutné v každém státě za registraci ochranné známky zaplatit zvlášť. Přihlašovatele tedy čeká nejen spoustu dokumentace, ale i mnoho vynaloženého času. Kromě výše zmíněného prodražení, cena takto podané přihlášky narůstá i z důvodu, že národní úřady požadují povinné zastoupení pro jednání a komunikaci. Přihlašovatele může zastoupit advokát či patentový zástupce, jejichž služby jsou však vysoce zpoplatněny. Je také nutné s úřadem komunikovat v jeho rodném jazyce, náklady se tedy zvýší rovněž o poplatky tlumočníkům za překlady. Národní ochranná známka v Německu a v Rakousku Pro příklad zde uvádím cenu národní ochranné známky, kterou by si přihlašovatel přihlásil u národního úřadu státu Německa. Poplatek za levnější způsob přihlášky, tedy elektronickou cestou, přijde přihlašovatele na 290,- EUR. Tento poplatek v sobě zahrnuje registraci pro 3 třídy zboží nebo služeb. Následně za každou třídu výrobků nebo služeb, které překročí základní 3 třídy, se částka navyšuje o 100,EUR za každou položku.96 V přepočtu na českou měnu činí poplatek za národní přihlášku
v Německu
registrovanou
v České
7.970,-
Kč.97
republice,
Ve
vychází
srovnání ochranná
s ochrannou známka
známkou
registrována
v Německu dráž. Avšak je nutné porovnat územní rozsah, ve kterém je ochranná známka chráněná. Území Německa je oproti území ČR rozlehlejší přibližně 4x.98 96
DEUTSCHES PATENT-UND MARKENAMT. Fees. [online] 2015. [citováno 20. 3. 2015]. Dostupné z www: http://dpma.de/english/trade_marks/fees/index.html 97 přepočítáno kurzem ČNB ze dne 20. 3. 2015: 27,480. Dostupné z www: https://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/denni_kurz.jsp 98 Rozloha ČR: 78 866 km² x rozloha Německa: 357 168 km² 52
Což činí ochrannou známku Německa za cenu 7.970,- Kč velmi lukrativní. Nesmíme však opomenout připočítat náklady na zástupce a tlumočníka, čímž se cena výrazně navýší. Platnost německé národní ochranné známky je deset let a poté za udržovací poplatky za tuto ochrannou známku je poplatník povinen zaplatit částku 750,EUR99, v přepočtu 20.610,- Kč.100 Pokud uvážím registraci národní ochranné známky v Rakousku, přihlašovatel je povinen uhradit za podání přihlášky částku 372,- EUR. Poplatek v sobě taktéž zahrnuje přihlášení pro 3 třídy zboží nebo služeb. Následně za každou třídu, která překročí základní tři třídy, je přihlašovatel povinen zaplatit 75,- EUR za každou položku.101 Přihlašovatele tedy vyjde takto podaná přihláška na 10.223,- Kč.102 Poté, po uplynutí desetileté lhůty, je majitel povinen za obnovu ochranné známky v Rakousku zaplatit 678,- EUR103, tedy 18.631,- Kč.104 V tomto případě je nutné zmínit, že ačkoliv je území Rakouska v porovnání s územím Německa několikanásobně menší105, poplatek za přihlášku ochranné známky je vyšší. Oproti tomu udržovací poplatek vychází v Rakousku levněji než v Německu. Vzhledem k tomu, že je tento způsob získání ochrany pro ochrannou známku značně neadekvátní a pro získání této ochrany je zapotřebí vynaložit spoustu času i finančních prostředků a rovněž v této cestě ochrany nespatřuji žádnou výhodu, nepřikláním se k registraci národní ochranné známky v zahraničí. Pokud tedy přihlašovatel uvažuje o přihlášení své ochranné známky do zahraničí v případě registrace ochranné známky do více států, doporučila bych zvážit 99
DEUTSCHES PATENT-UND MARKENAMT. Fees. [online] 2015. [citováno 20. 3. 2015]. Dostupné z www: http://dpma.de/english/trade_marks/fees/index.html 100 přepočítáno kurzem ČNB ze dne 20. 3. 2015: 27,480. Dostupné z www: https://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/denni_kurz.jsp 101 ÖSTERREICHISCHES PATENTAMT. Marke national. [online]. [citováno 20. 3. 2015]. Dostupné z www: http://www.patentamt.at/Markenschutz/Schutzrechte/Marke_national/ 102 přepočítáno kurzem ČNB ze dne 20. 3. 2015: 27,480. Dostupné z www: https://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/denni_kurz.jsp 103 ÖSTERREICHISCHES PATENTAMT. Marke national. [online]. [citováno 20. 3. 2015]. Dostupné z www: http://www.patentamt.at/Markenschutz/Schutzrechte/Marke_national/ 104 přepočítáno kurzem ČNB ze dne 20. 3. 2015: 27,480. Dostupné z www: https://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/denni_kurz.jsp 105 Rozloha Rakouska: 83 855 km² 53
možnost přihlásit ochrannou známku cestou mezinárodní a to prostřednictvím WIPO nebo se pokusit získat ochrannou známku Společenství.
3.3 Mezinárodní ochranná známka Získání ochrany ve více státech, které si přihlašovatel sám vyznačí, na základě jedné jediné podané přihlášky, se jeví jako výhodný způsob registrace. Poplatky za takto podanou přihlášku jsou odlišné v závislosti na počtu zemí, kde chce mít přihlašovatel své označení chráněné a rovněž zdali je daný stát členem Madridské dohody nebo Protokolu k Madridské dohodě nebo obou těchto dohod – to vše má dopad na konečnou cenu přihlášky. Všechny tyto poplatky se dají zjistit přímo na webových stránkách WIPO. Přihlašovatel může touto mezinárodní přihláškou požádat také o ochranu pouze v jednom státě.
3.3.1 Demonstrace 1 státu V následujícím
textu
budu
demonstrovat
přihlášení
ochranné
známky
prostřednictvím mezinárodní přihlášky do jednoho zahraničního státu – Rakouska. V ČR musí mít přihlašovatel známku již přihlášenou, jak vyplývá z Madridské dohody a Protokolu k Madridské dohodě, v případě úspěšné registrace bude mít ochranu tedy ve dvou státech současně. Tabulka 2 - Cena mezinárodní registrace v případě 1 státu
Zdroj: http://www.wipo.int/madrid/en/fees/calculator.jsp?Lang=E&ForDate=20150311&Origin=CZ&Classe s=1&ServCd=EN&AT=Y&Colour=Y&PACF=903&PACO=200&TOTAL=1103
Z tabulky 2 můžeme vyčíst, že v případě mezinárodní přihlášky přes WIPO se tomuto úřadu musí zaplatit základní poplatek 903,- švýcarských franků (CHF) v 54
případě barevné reprodukce ochranné známky pro tři třídy zboží nebo služeb. Tento poplatek je vybírán úřadem WIPO za administrativní služby spojené s přihláškou. A poté je přihlašovatel povinen zaplatit doplňkový poplatek za jeden stát, v tomto případě Rakousko, 100,- švýcarských franků. Rakousko je členem Madridské dohody a současně i členem Protokolu k Madridské dohodě. Tento doplňkový poplatek za stát není jednotný, každý stát má svůj individuálně určený poplatek, který se liší. Rozdíl poplatku je dán, zda je daný stát členem Madridské dohody nebo Protokolu k Madridské dohodě. Tento individuální doplňkový poplatek ale nesmí být větší než národní poplatek. Za mezinárodní přihlášku s vyznačením jednoho státu je přihlašovatel povinen zaplatit částku 1.003,- CHF. Což činí v přepočtu 26.117,- Kč.106 Nesmíme však zapomenout započítat i poplatek, který se platí národnímu Úřadu v ČR. Tento poplatek ÚPV za podání přihlášky mezinárodní ochranné známky činí 2.500,- Kč, tudíž celková částka za mezinárodní přihlášku s vyznačením jednoho státu v zahraničí, konkrétně Rakouska, přijde přihlašovatele na 28.617,- Kč. Další poplatky, a to 73,- švýcarských franků, se eventuálně platí za každou třídu výrobků nebo služeb překračující tři třídy mezinárodního třídění výrobků a služeb. Registrační proces takto podané přihlášky trvá v průměru šest měsíců. Mezinárodní ochranná známka je platná deset let od data zápisu a poté je majitel takovéto ochranné známky povinen zaplatit udržovací poplatek ve výši 753,- CHF na dalších deset let. Tato částka v sobě zahrnuje 653,- CHF za základní obnovovací poplatek a 100,- CHF za jeden vyznačený stát. Celkově se udržovací poplatek vyšplhá na 19.607,- Kč107
106
přepočítáno kurzem ČNB ze dne 20. 3. 2015: 26,039. Dostupné https://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/denni_kurz.jsp 107 tamtéž 55
z www:
3.3.2 Demonstrace 2 států V následujícím
textu
budu
demonstrovat
přihlášení
ochranné
známky
prostřednictvím mezinárodní přihlášky do dvou zahraničních států, a to do Rakouska a Německa – v případě úspěšné registrace bude mít ochranu tedy ve třech státech současně, včetně ČR, kde musí být přihláška již podána. Tabulka 3 - Cena mezinárodní registrace v případě 2 států
Zdroj: http://www.wipo.int/madrid/en/fees/calculator.jsp?Lang=E&ForDate=20150311&Origin=CZ&Classe s=1&ServCd=EN&AT=Y&DE=Y&Colour=Y&PACF=903&PACO=400&TOTAL=1303
Z tabulky 3 můžeme vyčíst, že přihlašovatel musí zaplatit opět 903,- CHF základní poplatek. A poté doplňkový poplatek za 2 státy, který činí 200,- švýcarských franků. To znamená, že za každý stát zaplatí přihlašovatel po 100,- CHF. Německo a Rakousko jsou členy Madridské dohody a současně i členy Protokolu k Madridské dohodě.108 Takto podaná přihláška vyjde přihlašovatele na 1.103,- CHF. Což činí v přepočtu 28.721,- Kč.109 Nesmíme opět zapomenout započítat poplatek 2.500,- Kč Úřadu v ČR. Celková částka pro mezinárodní přihlášku, která obsahuje ochranu ve dvou zahraničních státech, činí 31.221,- Kč. Registrační proces takto podané přihlášky trvá v průměru šest měsíců.110 Takto podaná mezinárodní ochranná známka je platná deset let od data zápisu a poté pro obnovu ochranné známky, je majitel povinen zaplatit udržovací poplatek ve výši 853,- CHF na dalších deset let. Tato částka v sobě zahrnuje 653,- CHF za 108
Srovnej: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/ochranne-znamky/prihlasovani-dozahranici/mezinarodni-ochranna-znamka.html 109 přepočítáno kurzem ČNB ze dne 20. 3. 2015: 26,039. Dostupné z www: https://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/denni_kurz.jsp 110 Srovnej: http://www.wipo.int/branddb/en/index.jsp 56
základní obnovovací poplatek a 2x 100,- CHF za dva vyznačené státy. Celkově se udržovací poplatek vyšplhá na 22.211,- Kč.111
3.3.3 Demonstrace 4 států Z důvodu, abychom viděli, jak se přihláška změní v případě vyznačení i více států, zejména, je-li některý vyznačený stát členem pouze Protokolu k Madridské dohodě, tak si v tomto příkladě k již výše zmíněným zemím – Rakousku a Německu, přidáme další dva státy, a to Slovensko a Velkou Británii. Tabulka 4 - Cena mezinárodní registrace v případě 4 států
Zdroj: http://www.wipo.int/madrid/en/fees/calculator.jsp?Lang=E&ForDate=20150311&Origin=CZ&Classe s=1&ServCd=EN&AT=Y&DE=Y&GB=Y&SK=Y&Colour=Y&PACF=903&PACO=400&TOTAL=1303
Z tabulky 4 uvedené výše, která demonstruje mezinárodní přihlášku ochranné známky pro čtyři státy, můžeme shledat již rozdíly oproti přihlášce pro dva státy. Výrazná změna je v nově přidaném státě, a to ve Velké Británii, kde se individuální poplatek celkem výrazně navýšil, na 262,- CHF. Velká Británie je totiž pouze členem Protokolu k Madridské dohodě, nikoliv současně členem Madridské dohody, proto může být tento poplatek navýšen.112 Shodnost nalezneme opět v základním poplatku, který činí 903,- švýcarských franků. V přihlášce jsou ponechány již dva zmíněné státy z předchozího příkladu,
111
přepočítáno kurzem ČNB ze dne 20. 3. 2015: 26,039. Dostupné z www: https://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/denni_kurz.jsp 112 Srovnej: http://www.upv.cz/cs/prumyslovaprava/ochranneznamky/prihlasovanidozahranici/mezinarodniochranna-znamka.html 57
a to Rakousko a Německo, kde se částky nemění. Za nově přidaný stát Slovensko, který je členem jak Madridské dohody, tak Protokolu k této dohodě, je přihlašovatel povinen zaplatit doplňkový poplatek rovněž 100,- CHF. Za takto podanou přihlášku musí přihlašovatel zaplatit celkem 1.465,- CHF. V přepočtu na českou korunu je tato částka 38.174,- Kč113 + opět musíme započítat poplatek českému národnímu Úřadu 2.500,- Kč, tudíž se celková částka vyšplhá na 40.674,- Kč pro ochranu ve čtyřech zahraničních státech. I v tomto případě musí přihlašovatel počítat s registračním procesem v délce trvání okolo šesti měsíců. Tato ochranná známka je platná rovněž deset let a poté činí udržovací poplatek 1.244,- CHF na období dalších deseti let. Obdobně jako v případě udržovacího poplatku pro jeden či dva vyznačené státy, je i v tomto případě majitel povinen zaplatit 653,- CHF za základní poplatek, a poté 3x 100,- CHF za státy Německo, Rakousko a Slovensko a 291,- CHF za Velkou Británii. Na českou měnu činí tento udržovací poplatek 32.393,- Kč.114 Rozdíl v mezinárodní přihlášce, pokud přihlašovatel přihlašuje jeden, dva nebo čtyři státy již není tolik markantní. Největší část poplatku tvoří základní poplatek, tedy samotná přihláška barevné známky a poté za přidání jednotlivých států se doplňkový a individuální poplatek pohybuje v porovnání se základním poplatkem pouze v malých číslech. V případě přidávání dalších států se poplatek za mezinárodní přihlášku stále navyšuje, tím pádem se částka dostává do vysokých čísel a tato přihláška se stává nevýhodným způsobem pro registraci. V tomto případě by měl přihlašovatel zvážit jiné možnosti přihlášení své ochranné známky, zejména ochrannou známku Společenství. Ze statistik Úřadu průmyslového vlastnictví ČR předpokládám, že přihlašovatelé jsou si vědomi, že registrace mezinárodní ochranné známky není výhodným způsobem, jak ochránit svoji známku a v důsledku toho se tato mezinárodní ochranná známka těší stále menší oblibě. Pro úplnost dodávám, že Úřad eviduje 113
přepočítáno kurzem ČNB ze dne 20. 3. 2015: 26,039. Dostupné z www: https://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/denni_kurz.jsp 114 tamtéž 58
každým rokem stále menší zájem o mezinárodní zápis ochranných známek do zahraničí. V roce 2014 bylo národním Úřadem přijato pouze 319 přihlášek. Rovněž také klesá počet mezinárodních přihlášek, kde je vyznačená Česká republika. V roce 2014 bylo takto přijatých přihlášek pouze 1.838.115 Na tomto místě bych ráda zmínila, že pokud se přihlašovatel rozhodne přihlásit svoji ochrannou známku mezinárodní cestou do států Beneluxu (Belgie, Holandsko a Lucembursko), bude mu za tyto tři státy účtován poplatek pouze 100,- CHF. V tomto případě jsou totiž tyto státy považovány jako jeden stát a platí se tedy jediný doplňkový poplatek, jak ostatně vyplývá z tabulky 5. Tabulka 5 - Cena mezinárodní registrace v případě vyznačení států Beneluxu
Zdroj:http://www.wipo.int/madrid/en/fees/calculator.jsp?Lang=E&ForDate=20150329&Origin=CZ&C lasses=1&ServCd=EN&BX=Y&Colour=Y&PABF=653&PACO=100&TOTAL=753
Tímto jednotným poplatkem za ochranu ve třech státech se ochranná známka přihlášená do států Beneluxu stává jistě vhodným nástrojem pro ochranu produkce a zajisté stojí za zvážení.
3.3.4 Demonstrace označení celé EU V posledním příkladu získání ochrany si přihlašovatel nebude vybírat jednotlivé země pro ochranu svého označení, ale v mezinárodní přihlášce označí políčko EU, čímž získá ochranu na celém území Evropské unie.
115
Srovnej: http://upv.cz/cs/publikace/rocenka/rocenka.html 59
Tabulka 6 - Cena mezinárodní registrace v případě označení celé EU
Zdroj: http://www.wipo.int/madrid/en/fees/calculator.jsp?Lang=E&ForDate=20150311&Origin=CZ&Classe s=1&ServCd=EN&EM=Y&Colour=Y&PACF=903&PACO=200&TOTAL=1103
Analogickým způsobem, jako ve výše zmíněných příkladech, vidíme z tabulky 6, že přihlašovatel musí zaplatit základní poplatek ve stejné výši, a to 903,- CHF a následně individuální poplatek za podání přihlášky ochranné známky pro Evropskou unii, který činí 1.111,- CHF. Celkem za tuto přihlášku zaplatí částku ve švýcarských francích 2.014,-. V přepočtu na českou měnu zaplatí tedy přihlašovatel za mezinárodní ochrannou známku s vyznačením celé EU, i s připočteným poplatkem českému úřadu 54.943,- Kč.116 Ačkoliv je územní rozsah ochrany pro ochrannou známku s vyznačením EU obrovský, cena za takto podanou přihlášku ochranné známky mnohonásobně převyšuje cenu v ostatních případech. Délka doby trvání zápisu činí okolo šesti měsíců,117 což je stejné jako v ostatních případech, takže v tomto ohledu nepředstavuje pro přihlašovatele výhodu. Platnost mezinárodní ochranné známky s vyznačením EU je deset let a poté, aby byla známka platná po dobu dalších deseti let, musí majitel této ochranné známky zaplatit udržovací poplatek ve stanovené výši 2.186,- CHF, který v sobě zahrnuje 653,- CHF za základní obnovovací poplatek a 1.533,- CHF za vyznačení EU, v české měně činí poplatek 56.921,- Kč.118
116
přepočítáno kurzem ČNB ze dne 20. 3. 2015: 26,039. Dostupné z www: https://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/denni_kurz.jsp 117 Srovnej: http://isdv.upv.cz/portal/pls/portal/portlets.ozs.det?pozk=5445138&plan=cs&s_naze=&s_sezn=%20 &s_majs= 118 přepočítáno kurzem ČNB ze dne 20. 3. 2015: 26,039. Dostupné z www: https://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/denni_kurz.jsp 60
V tomto případě by měl už přihlašovatel vážně uvažovat, zda není vhodnější od registrace této ochranné známky upustit a raději zvolit rovnou přihlášku ochranné známky Společenství přímo u OHIM. Přihlašovatel si musí zejména uvědomit, čeho chce zápisem ochranné známky dosáhnout a zda benefity, které mu ze zapsané známky poplynou, převýší náklady, ať už časové nebo finanční, které bude muset investovat právě do přihlášení.
3.4 Ochranná známka Společenství Pokud podnikatel provozuje svoji podnikatelskou činnost ve více zemích Evropské unie, nabízí mu ochranná známka Společenství ochranu po celé EU. Výhoda ochranné známky Společenství spočívá v tom, že nabízí jejímu vlastníkovi prostřednictvím jediného zápisu ochranu ve všech členských státech EU. Přihlášku může podat sám přihlašovatel přímo OHIM, a to dvěma způsoby: elektronicky nebo písemně. Avšak podání učiněné elektronicky je výhodnější z hlediska nižšího poplatku za podání přihlášky individuální ochranné známky, které je stanoveno na 900,- EUR, zatímco podání v papírové podobě je zpoplatněno vyšší částkou, a to ve výši 1.050,- EUR. Základní poplatek v sobě zahrnuje cenu přihlášení výrobku nebo služby do tří tříd, za každou další přihlašovanou třídu je stanoven poplatek dalších 150,- EUR. Přihlašovatel může podat tuto přihlášku také prostřednictvím národního úřadu průmyslového vlastnictví, ale za tuto proceduru je povinen uhradit národnímu Úřadu náklady, které jsou stanoveny ve výši 500,- Kč.119
119
ÚŘAD PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ. Řízení o přihlášce ochranné známky Společenství. [online] 2013. [citováno 22. 3. 2015]. Dostupné z www: http://www.upv.cz/cs/prumyslovaprava/ochranne-znamky/prihlasovani-do-zahranici/ochranne-znamky-spolecenstvi/rizeni-oprihl_OZS.html 61
Tabulka 7 - Cena za podání ochranné známky Společenství
Zdroj: https://oami.europa.eu/ohimportal/cs/fees-and-payments
Budeme- li dále vycházet z tabulky 7 a předpokládat, že přihlašovatel si podá tuto přihláškou přímo u OHIM a nevyužije zprostředkovatele ÚPV, čímž redukuje náklady o 500,- Kč a rovněž podá přihlášku levnější variantou, tedy elektronicky, bude povinen zaplatit poplatek ve výši 900,- EUR. Což v přepočtu na českou korunu činí celkem 24.732,- Kč.120 Cena je ve vztahu k rozsahu území, ve kterém bude ochrana poskytnuta velmi adekvátní. Za výhodu ochranné známky Společenství můžeme považovat i délku registračního procesu. V tomto případě je registrační proces srovnatelný jako v ostatních případech podání ochranné známky. Přihlašovatel musí počítat s lhůtou v rozmezí šesti měsíců, tato lhůta se však může prodloužit na dobu okolo jednoho roku, a v případě možných překážek a komplikací může trvat i několik let.121 Ochranná známka Společenství je platná deset let a poplatek za obnovu ochranné známky, pokud podá majitel formulář elektronickou formou, činí 1.350,- EUR, tedy 37.098,- Kč.122 Označení vyplývající z ochranné známky Společenství pak bude majitel oprávněn používat dalších deset let. 120
přepočítáno kurzem ČNB ze dne 20. 3. 2015: 27,480. Dostupné z www: https://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/denni_kurz.jsp 121 Srovnej: https://oami.europa.eu/eSearch/#advanced/trademarks/1/15/sf=RegistrationDate&so=desc 122 přepočítáno kurzem ČNB ze dne 20. 3. 2015: 27,480. Dostupné z www: https://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/denni_kurz.jsp 62
Ačkoliv je tedy celková cena takto podané přihlášky celkem přijatelná, dříve tomu tak nebylo. Od roku 2009 se poplatek za takto podanou přihlášku výrazně snížil. Právě v onom roce Evropská komise odsouhlasila v zájmu zpřístupnění ochrany průmyslového vlastnictví na unijní úrovni většímu počtu ekonomických subjektů snížení poplatků, které jsou spojeny s registrací.123 K tomuto rozhodnutí se rozhodla Evropská komise v souvislosti se silným hospodářským růstem na území Evropské unie před nástupem finanční krize, kdy se tedy rapidně zvýšila poptávka po právech k ochranným známkám Společenství, což způsobilo nečekaný rozpočtový přebytek. V roce 2009 disponoval OHIM hotovostní rezervou přesahující 300 milionů EUR. Jelikož je OHIM nezisková organizace, rezerva v takovéto výši není povolena. Po dlouhém jednání se tedy země Evropské unie dohodly, že uvedené poplatky sníží, a to o 40%. Původní poplatky činily 1.750,EUR za papírovou přihlášku a 1.600,- EUR za elektronickou přihlášku.124 V současné době, kdy ekonomické subjekty stále postrádají finanční prostředky, ale přitom nutnost ochrany neustále narůstá, je tento krok ze strany úřadu velmi vstřícný a tím vytváří vhodné podmínky k registraci ochranných známek. Podnikatelskému sektoru se tak ulehčí situace, což je pro oživení stávající ekonomiky zásadní. Nižší poplatky uvítají zejména menší podniky, pro které registrace ochranné známky Společenství představuje častokrát komplikace. Tímto počínáním Evropské komise se ochranná známka Společenství stává zajisté velmi efektivním a lukrativním nástrojem ochrany v rámci EU. Je také nutné neopomenout zmínit vliv měnícího se kurzu měn, kterým se podstatně mění konečná cena podané přihlášky. V poslední době výrazně oslabila česká koruna vůči švýcarskému franku i vůči měně euro, čímž se přihlášky mezinárodní ochranné známky i přihláška ochranné známky Společenství pro podnikatelské subjekty z České republiky výrazně prodražily.
123
MALIŠ, P. K 1. květnu došlo k významnému snížení nákladů na registraci ochranných známek Společenství. [online] 2009. [citováno 15. 4. 2015]. Dostupné z www: http://www.ochranneznamky.com/article/k-1-kvetnu-doslo-k-vyznamnemu-snizeni-nakladu-na-registraci-ochrannychznamek-spolecenstvi 124 EUROPEAN COMMISSION. Trademark fees slashed – 31/3/2009. [online] 2015. [citováno 15. 4. 2015]. Dostupné z www: http://ec.europa.eu/news/economy/090331_1_m1_en.htm 63
Z tabulky 8 uvedené níže je zřetelné, že vlivem oslabení české měny se ve dvouletém časovém horizontu zvýšila cena mezinárodní ochranné známky - bod a) v přepočtu na českou měnu o více než 10.000,- Kč. Cena ochranné známky Společenství - bod c) opět vzrostla, tentokrát v přepočtu na českou měnu o 1.620,Kč. Logickým uvažováním tedy vyplývá, že Česká republika a tím i přihlašovatelé z ČR, které nepoužívají měnu euro jako své národní platidlo, jsou značně znevýhodnění při podávání ochranné známky Společenství, jelikož se vlivem posouváním kurzu, oslabením české koruny, přihláška prodraží. Naopak státy, které používají měnu euro jako národní platidlo, nepodléhají při získání této ochrany žádnému riziku v důsledku vývoje kurzu. To samé platí i u mezinárodní přihlášky placené v CHF, přihlašovatelům z České republiky se vlivem kurzu takto podaná přihláška prodraží. Tabulka 8 - Změna kurzu vlivem oslabení měn a vliv na cenu přihlášky ochranné známky
20. 3. 2013 EUR/CZ CHF/CZ EUR/CHF CZ/EUR
20. 3. 2015
25,68 21,015 1,2219843 0,038
EUR/CZ CHF/CZ EUR/CHF CZ/EUR
27,48 26,039 1,055340067 0,036
a) Mezinárodní ochranná známka s vyznačením a) Mezinárodní ochranná známka s vyznačením EU EU 2.014 CHF = 1.648,139 EUR = 42.324 Kč 2.014 CHF = 1.908,390 EUR = 52.443 Kč b) Mezinárodní ochranná známka s vyznačením b) Mezinárodní ochranná známka s vyznačením EU bez poplatku 903 CHF EU bez poplatku 903 CHF 1.111 CHF = 909,177 EUR = 23.347 Kč 1.111CHF = 1052,741 EUR = 28.929 Kč c) Ochranná známka Společenství 900 EUR = 1.099,786 CHF = 23.112 Kč
c) Ochranná známka Společenství 900 EUR = 949,806 CHF = 24.732 Kč
Z tabulky také plyne, že není důvod pro přihlášení ochranné známky mezinárodní cestou pro území EU. I kdybychom pouze uvažovali a odečetli poplatek u mezinárodní přihlášky ve výši 903,- CHF, který požaduje úřad WIPO za administrativní činnost, a tím pádem porovnávali pouze samotnou částku za podání mezinárodní přihlášky s vyznačením Evropské unie u WIPO – bod b) a přihlášku k získání ochranné známky Společenství podanou přímou u OHIM – bod 64
c), vyjde takto podaná přihláška dráž u WIPO než u OHIM. Pro získání ochrany na území Evropské unie je vždy vhodnější využít přihlášky OHIM.
65
4 Zhodnocení
výsledků
srovnání
jednotlivých
možností
registrace ochranné známky Přínosy, které vyplývají podnikateli ze skutečnosti, že je jeho označení registrováno jako ochranná známka, jsou významné. Jednou ze základních věcí, které si musí ale přihlašovatel ochranné známky ještě před podáním přihlášky uvědomit, je územní rozsah ochrany, kterou pro svou ochrannou známku požaduje. To záleží především na marketingových záměrech a plánech přihlašovatele, a to nejen v bezprostřední, ale také ve vzdálenější budoucnosti. Mnohdy ze samotné podstaty činnosti podnikatele plyne, že mu bude bohatě postačovat ochrana pouze národní, jindy je naopak již na počátku podnikatelského záměru jasné, že podnikatelská činnost přesáhne hranice národního státu. Z výše zmíněných faktů v kapitole třetí o jednotlivých možnostech registrace ochranné známky lze učinit předběžné závěry, které jsou podrobněji zhodnoceny v následujícím textu této kapitoly. Především se jedná o porovnání jednotlivých možností získání ochrany. Např. v rámci mezinárodní ochranné známky můžeme porovnávat, o kolik peněžních prostředků se přihláška úřadu WIPO navýší, budeme-li přidávat jednotlivé státy. Nebo nakolik naopak přijde přihlašovatele přihlášení celé Evropské unie v rámci této mezinárodní přihlášky. To vše můžeme porovnávat dále i s přihláškou ochranné známky Společenství u úřadu OHIM. Naopak co bych nedoporučila ke srovnání, je nákladnost registrace ochranné známky Společenství, která by se neměla porovnávat s nákladností pořízení národní ochranné známky v ČR, která je přibližně 3x až 4x levnější. Národní známka se řídí již několikrát zmíněným principem teritoriality a je tedy chráněna výhradně na území státu, v němž je registrována a v jiném státě požívá daleko nižší ochrany. Naopak ochrana známky Společenství je ve všech členských státech stejná, jako ochrana známky národní a tím je pohled na náklad její registrace výrazně odlišný. Pro lepší orientaci přikládám tabulku 9 – Stručný přehled z hlediska nákladů, délky registračního procesu ochranné známky a rozsahu územní ochrany, ve které jsou shrnuty čtyři nejdůležitější faktory, které jsou stěžejní pro přihlašovatele a to 66
finanční a časová náročnost, rozsah území, na kterém bude ochranná známka chráněna a poplatky potřebné pro obnovu ochranné známky. V tabulce jsou uvedeny základní ceny za přihlášku, které v sobě nezahrnují další případné poplatky. Rovněž délka registračního procesu je orientační a nejsou v ní zahrnuty časové prodlevy v případě právních sporů. Tabulka 9 - Stručný přehled z hlediska nákladů, délky registračního procesu ochranné známky a rozsahu územní ochrany CENA
REGISTRAČNÍ PROCES
ROZSAH ÚZEMÍ OCHRANY
POPLATKY NA OBNOVU
5.000 Kč
5. měsíců
78 866 km²
2.500 Kč
a) Německo (bez zástupce, tlumočníka)
7.970 Kč
5. měsíců
357 168 km²
20.610 Kč
b) Rakousko (bez zástupce, tlumočníka)
10.223 Kč
5. měsíců
83 855 km²
18.631 Kč
a) 1 stát - Rakousko
28.617 Kč
6. měsíců
83 855 km²
19.607 Kč
b) 2 státy - Rakousko, Německo
31.221 Kč
6. měsíců
441 023 km²
22.211 Kč
c) 4 státy - Rakousko, Německo, VB, Slovensko 40.674 Kč
6. měsíců
620 454 km²
32.394 Kč
d) označení EU
54.943 Kč
6. měsíců
4 494 600 km²
56.921 Kč
24.732 Kč
12. měsíců
4 494 600 km²
37.098 Kč
CESTA ZÍSKÁNÍ OCHRANNÉ ZNÁMKY 1) NÁRODNÍ OCHRANNÁ ZNÁMKA V ČR 2) NÁRODNÍ OCHRANNÁ ZNÁMKA V ZAHRANIČÍ
3) MEZINÁRODNÍ OCHRANNÁ ZNÁMKA
4) Ochranná známka Společenství
Z tabulky 9 tedy spatřujeme, že jednotlivé cesty pro dosažení známkoprávní ochrany mají celkem shodně dlouhý registrační proces, kterým se ochranná známka zapíše. Výrazně odlišná je ale finanční náročnost ať už ceny přihlášky nebo poplatků na obnovu ochranné známky. Tento rozdíl v ceně přihlášky je v případě národních ochranných známek, bod 1) a 2a), b) dán především rozsahem území, kde je známka chráněna, a také individuálním poplatkem za přihlášku, který je stanoven právním řádem toho státu, kde má známkový úřad působnost. V případě mezinárodní ochranné známky bod 3) se cena navyšuje za počet států, kde chce mít přihlašovatel zajištěnou ochranu. Poplatek za přihlášku mezinárodní ochranné známky je oproti přihlášce národní ochranné známky několikanásobně vyšší také díky základnímu poplatku, který WIPO požaduje za přijetí přihlášky. 67
Z tabulky také vyplývá, že registrace mezinárodní ochranné známky v případě jednoho státu - Rakouska, bod 3a) vyjde poměrně draho v poměru s národní ochrannou známkou v Rakousku, bod 2b). Tento fakt by mohl vést u přihlašovatele k dojmu, že registrace ochranné známky v zahraničí národní formou pouze v jednom státě může vést k úspoře nákladů oproti přihlášce mezinárodní známky. S tím ale nemohu souhlasit. Ani v případě přihlášení ochranné známky v malém počtu přihlášených zemí nebude vycházet takto podaná přihláška výhodněji, již z důvodu, že přihlašovatel musí být zastoupen zástupci a pro komunikaci s těmito zástupci či samotným úřadem bude pravděpodobně nutné využít služby tlumočníka. Poplatky za služby zástupce a tlumočníka jsou vysoké a nakonec mohou převýšit samotnou cenu mezinárodní přihlášky. Podání národní přihlášky ochranné známky do Rakouska by se vyplatilo oproti podání mezinárodní přihlášky s vyznačením Rakouska v případě, kdy by náklady na zástupce a tlumočníka nepřesáhly 903,- CHF. V případě ochrany na území Evropské unie je z tabulky 9 vidět, že i přesto, že ochranná známka získá stejnou teritoriální ochranu z přihlášky mezinárodní ochranné známky s vyznačením EU – bod 3d) a ochranné známky Společenství – bod 4), úřad WIPO a úřad OHIM, které tuto ochranu poskytují, vybírají za přihlášku poplatky, které se od sebe výrazně liší. Je nutné zmínit, že veškeré ceny zmíněné v předchozím textu nemusí být ale cenami konečnými. Poplatky za registraci ochranné známky v případě všech možných cest se můžou zvýšit i několikanásobně a celková částka se může vyšplhat i do řádu sta tisíců. Tyto rozdíly by byly způsobeny případnými komplikacemi v řízení v jednotlivých státech. V případě ochrany v ČR se poplatek může zvýšit např. z důvodu, že přihlašovatel neprovede rešerši sám v rejstříku ochranných známek, ale pověří k tomuto úkonu ÚPV. Tyto poplatky jsou v rozmezí od 150,- Kč do 1.200,- Kč.125
125
ÚŘAD PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ. Poplatky za rešerže. [online] 2015. [citováno 27. 3. 2015]. Dostupné z www: http://www.upv.cz/cs/sluzby-uradu/informacni-sluzby/reserse/poplatky-zareserse.html 68
Další náklady u mezinárodní ochranné známky a ochranné známky Společenství mohou tvořit například poplatky za spor a případné odmítnutí ochrany jednotlivými patentovými úřady smluvních států ve vztahu k jednotlivé ochranné známce. Zvýšení ceny o tyto poplatky nejsou sjednoceny a nelze je předem vyčíslit, je však zapotřebí počítat s nemalými částkami v řádech desetitisíců. Přihlašovatel musí rovněž počítat s udržovacími poplatky za obnovu ochranné známky, které jsou ve vztahu k přihlášce ochranné známky vysoké a v některých případech dokonce převyšují samotnou částku přihlášky. Národní ochranná známka Národní ochranná známka představuje teritoriální ochranu pouze v rámci České republiky. Tato možnost získání ochrany je vhodná v případě, kdy je zřejmé, že podnikatel chce zůstat podnikat na území České republiky, tedy v případě má-li se ochrannou známkou stát např. název restaurace nebo penzionu. Pokud však má ochranná známka označovat i výrobky u nichž je vždy možnost, že budou prodávány i v zahraničí, případně služby, které nemají pouze lokální charakter, považuji za vhodné uvažovat o některé z možností registrace ochranné známky i do zahraničí. S teritoriálním rozsahem souvisí i finanční nákladnost, logicky vyplývá, že čím větší ochranu ve více státech si přihlašovatel zvolí, tím bude muset vynaložit více finančních prostředků. Výhodou národní ochranné známky je celkem rychlý registrační proces, kterým se ochranná známka zapíše a samozřejmě poměrně nízká cena za její registraci. S touto nízkou cenou je však spojen negativní prvek a to malý rozsah území, na kterém bude ochranná známka chráněna. Avšak pro malého podnikatele je tato ochrana plně dostačující a neuvažuje - li o rozšíření své podnikatelské činnosti i do zahraničí, považuji ostatní možnosti získání ochrany za neadekvátní. Národní ochranná známka v zahraničí Získání ochrany pro zboží a služby touto národní cestou je značně náročné, a to jak finančně tak i časově. Jelikož se přihláška podává přímo k národnímu institutu průmyslového vlastnictví a v jazyce toho státu, kde úřad sídlí, musí přihlašovatel počítat s vynaložením spousty finančních prostředků za překladatelské služby 69
tlumočníka a za práci patentového zástupce, který je ve většině zemí povinnou součástí zastupování. Aby se velkým nákladům přihlašovatel vyhnul, měl by zvážit, zda není vhodnější získat ochranu i ve více zahraničních státech najednou prostřednictvím jediné přihlášky mezinárodní ochranné známky u WIPO. Avšak přihlašovatel by měl mít na paměti, že za toto privilegium, kdy podá jednu přihlášku a získá ochranu i ve více státech, je povinen zaplatit úřadu individuální poplatek v nemalé výši 903,- švýcarských franků. Je nutné tedy, aby oba možné způsoby získání ochrany přihlašovatel pečlivě propočítal a z dosažených výsledků se rozhodl, jakou cestou svou známku ochrání. Získání ochrany cestou národní ochranné známky do zahraniční je vhodným způsobem tedy v případě, kdy náklady na patentového zástupce a tlumočníka nepřesáhnou částku 903,- CHF. Tato suma je částka, kterou vybírá WIPO za administrativní činnost. Pokud by náklady převyšovaly tuto zmíněnou částku, je vhodnější opustit myšlenku jednotlivých národních ochranných známek a raději získat ochranu v zahraničí prostřednictvím jedné mezinárodní přihlášky u úřadu WIPO. Mezinárodní ochranná známka Madridská dohoda a Protokol k této dohodě umožňují podat přihlášku k zápisu ochranné známky u úřadu smluvní země a tím zajistit přihlašovateli ochranu své známky na území smluvních stran jejím zápisem do rejstříku vedeného WIPO. Jinými slovy řečeno, prostřednictvím mezinárodní přihlášky, která je podaná na kterémkoli známkovém úřadě smluvního státu lze nahradit jednotlivé zápisy u členských států, pro něž je ochrana žádána a které všechny společně tvoří zvláštní unii pro mezinárodní zápis ochranných známek. Mezinárodní zápis pak má stejné účinky jako ten národní. Výhodou mezinárodní ochranné známky je, že umožňuje méně nákladné a rychlejší získání známkoprávní ochrany ve více zemích najednou, oproti získávání téže ochrany cestou samostatných národních přihlášek. Základní nevýhodou je, že mezinárodní přihláška a následně i zápis jsou závislé na zápisu, resp. trvání zápisu známky v zemi původu a to v délce pěti let. 70
Proces mezinárodního zápisu ochranné známky umožňuje administrativně zjednodušený postup registrace známek v zahraničí, a tím pádem překonává bariéry odlišných národních úprav známkového práva. Institut mezinárodní ochranné známky přispívá nejenom k lepší ochraně průmyslového vlastnictví v mezinárodním
měřítku,
ale
také
k nerušenému
rozvoji
mezinárodního
obchodu. Zjednodušení lze spatřit již v samotném začátku procesu přihlášení ochranné známky, tedy při podávání přihlášky. Přihlašovatel z České republiky vyplňuje pouze formulář se žádostí o mezinárodní zápis a tento formulář podává národnímu Úřadu průmyslového vlastnictví, který na jejím základě vypracuje vlastní mezinárodní přihlášku, kterou sám postoupí WIPO. Výhodou je také, že následná další komunikace se děje přímo prostřednictvím Mezinárodního úřadu Světové organizace duševního vlastnictví. Přihlašovatel tedy nemusí jednat jednotlivě s úřady v každém státě, kde si chce zajistit ochranu. Tuto komunikaci za něj provádí WIPO. Mezinárodní úřad Světové organizace duševního vlastnictví jedná sám s jednotlivými národními známkovými úřady ve státech, kde má být mezinárodní známka zaregistrována a informuje o průběhu řízení přímo přihlašovatele. Přihlašovatel je tedy ušetřen komunikace v jednotlivých národních jazycích a jedná pouze v jednom z úředních jazyků úřadu WIPO, které si sám v přihlášce zvolil.126 Zjednodušené je také placení poplatků za podání přihlášky. Přihlašovatel nemusí platit poplatky zvlášť v každém státě, kam svou ochrannou známku přihlašuje, ale platí poplatky pouze u Mezinárodního úřadu. Avšak tyto poplatky jsou dle mého názoru celkem vysoké. Sám WIPO vybírá základní poplatek 903,- CHF (23.513,Kč)127 za přijetí přihlášky a poté přihlašovatel dále platí individuální poplatky za každý vybraný stát. Přihlašovatel musí rovněž zaplatit poplatek u národního úřadu, u kterého je povinnost mezinárodní přihlášku ochranné známky podat a národní úřad tuto přihlášku postoupí dále WIPO. V tomto případě existuje mnoho poplatků, které tuto přihlášku výrazně prodražují. Důkazem může být i případ, kdy 126
ČERNÝ, M. Mezinárodní ochranná známka. [online] 2002. [citováno 24. 2. 2015]. Dostupné z www: http://www.epravo.cz/top/clanky/mezinarodni-ochranna-znamka-16036.html 127 přepočítáno kurzem ČNB ze dne 20. 3. 2015: 26,039. Dostupné z www: https://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/denni_kurz.jsp 71
přihlašovatel vyznačí v mezinárodní přihlášce území EU. Takto podaná přihláška je více než 2x dražší než podání přihlášky u OHIM, vlivem právě individuálního poplatku. V obou případech ale získá přihlašovatel stejnou ochranu. Proto, pokud přihlašovatel uvažuje o ochranné známce, která ochrání jeho výrobky nebo služby na území celé Evropské unie, je zajisté výhodnější o tuto ochranu zažádat přímo u úřadu OHIM. Mezinárodní ochranná
známka
je
výhodná
pouze
v případě,
kdy chce
přihlašovatel získat ochranu i v jiných zemích než v EU. Ochranná známka Společenství Obecně řečeno, ochrana práv duševního vlastnictví na komunitární úrovni přináší řadu výhod. Za jistou výhodu lze považovat například, že pro získání této ochrany je zapotřebí podat jen jednu přihlášku a to znamená, že se platí pouze jeden poplatek, čímž se výrazně snižují náklady. Nesporně další výhodou je, že ochrana platí ve všech členských státech. Komunitární systém je nezávislý na národních systémech a oba systémy existují souběžně vedle sebe.128 Jednou z velkých výhod komunitární ochranné známky je také, že má unitární charakter, to znamená, že je platná a má účinky v rámci celého Společenství na základě jediné přihlášky, kterou lze podat v kterémkoliv z dvaceti úředních jazyků Společenství. Avšak přihlašovatel si musí vybrat druhý jazyk, který je jedním z pěti oficiálních jazyků úřadu WIPO, tzn. angličtinu, němčinu, francouzštinu, španělštinu a italštinu. Komunitární ochranná známka má rovněž výhodu oproti Madridskému systému, protože známky podle něj zůstávají známkami národními. Systém komunitární ochranné známky a národní známkové systémy členských států jsou v koexistenci a mají stejné postavení. Dvojí ochrana je tedy dostupná bez omezení.129 Značnou nevýhodu ochranné známky Společenství tvoří zajisté povinnost tuto známku skutečně užívat. V tomto ohledu ale nastává otázka, co je to skutečné 128
CHARVÁT, R. Ochranná známka Evropských společenství. [online] 2004. [citováno 24. 2. 2015]. Dostupné z www: http://pravniradce.ihned.cz/c1-14793300-ochranna-znamkaevropskychspolecenstvi 129 tamtéž 72
užívání a zda je nutné ochrannou známku Společenství užívat ve všech státech Evropské unie. Soudní dvůr Evropské unie se k tomuto problému vyjádřil ve svém rozhodnutí C-149/11 ve věci Leno Merken BV proti Hagelkruis Beheer BV, (ONEL vs. OMEL) kde se projednávalo, zda je Community Trade Mark platná a skutečně užívána, pokud je užívaná pouze v jednom z dvaceti sedmi členských států. Většina komentátorů včetně OHIM se vyjádřily, že užívání ochranné známky jen v jednom členském státě Evropské unie je užíváním skutečným a že tento přístup je v souladu se zásadami systému CTM, a sice že EU je jednotný trh a CTM má jednotné právo, účinné ve všech členských státech.130 V tomto konkrétním případě ale Soudní dvůr Evropské unie tuto pozici zpochybnil výrokem, že používání ochranné známky jen v jednom z členských států nestačí k prokázání, že je CTM skutečně užívána v rámci celé Evropské unie. Toto rozhodnutí se snaží nastavit vyšší standard, pokud jde o to, co představuje skutečné užívání ochranné známky Společenství, postačující k udržení její vykonatelnosti. Pravděpodobně bude nutné prokázat použití nejméně ve dvou nebo i více státech EU, aby byla CTM uplatněna. Avšak v dalším výroku soud konstatoval, že územní hranice členských států, by neměly být brány v úvahu při posuzování toho, zda je ochranná známka skutečně používána ve Společenství. Je tedy na vnitrostátních soudech, které provádějí posouzení, zda byly splněny podmínky pro skutečné užívání, jak posoudí danou situaci. Hodnocení by mělo vzít v úvahu všechny skutečnosti a okolnosti případu, včetně charakteristiky hospodářského odvětví, povahu zboží a služeb chráněných ochrannou známkou, územní působnosti a rozsahu a četnosti jeho použití. Stručně řečeno - Soudní dvůr Evropské unie uvedl, že při posuzování používání ochranných známek, by měla být pozornost věnována způsobu, jakým je ochranná známka používána, spíše než na státních hranicích.131 Výše jsem uvedla, že fungování ochranné známky Společenství má svoji pozitivní stránku v unitárním charakteru. Na tomto místě bych chtěla také ale poukázat, že 130
HASIK, D. CJEU decision on ONEL/OMEL case – are borders insignificant when it comes to genuine use of a CTM? [online 2013]. [citováno 15. 4. 2015]. Dostupné z www: http://www.hwlegal.pl/index.php/action,show_all_news,idn,20,page,1,id,1,lang,en.html 131 Srovnej: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?qid=1429084110821&uri=CELEX:62011CJ0149 73
tento unitární charakter v sobě skrývá i určité zápory. S ohledem na jeho zachování může být někdy velmi těžké právní ochranu vůbec získat. O tom svědčí stále vzrůstající množství přihlášek, které musejí být odmítnuty.132 Je nelehké vytvořit takové označení, které by neodporovalo zápisu pro shodnost či podobnost s žádnou starší ochrannou známkou byť jen v jediném státě na celém území Evropské unie. V tomto ohledu několikrát rozhodoval i Soudní dvůr Evropské unie. Ve svém rozsudku C-39/97 ve věci Canon Kabushiki Kaisha proti MetroGoldwym-Mayer Inc. se ESD vyjádřil, že nebezpečí záměny může existovat i tam, kde se veřejnost domnívá, že výrobky nebo služby mají různé místo výroby. 133 Důkazem tohoto může být i vysoký počet námitek, které OHIM každoročně přijímá. Tento problém byl patrný již na samotném počátku, kdy v prvních třech letech fungování OHIM řešil více než 33.000 takových podání, tzn. v průměru 11.000 podání za rok.134 Od roku 2004 můžeme zaznamenat ještě výraznější nárůst v důsledku přistoupení dalších členských zemí. V posledních čtyřech letech OHIM vyřizoval každoročně minimálně 15.000 námitek.135 S přihlašováním ochranných známek Společenství je tedy spojené riziko zamítnutí registrace, které činí okolo 25%. K eliminaci tohoto čísla by mohlo přispět, že před podáním přihlášky provede přihlašovatel nutná opatření, mezi která patří provedení kontroly ochranné známky v dostupných registračních systémech s využitím zkušeného známkového zástupce či podá požadavek na vytvoření podrobné analýzy.136 Z tohoto důvodu je tedy zapotřebí již před samotným započetím registrace provést důkladnou a především kvalifikovanou rešerši, která 132
OHIM. Statistics of Community Trade Marks. [online]. 2014 [citováno 15. 10. 2014]. Dostupné z www:https://oami.europa.eu/tunnelweb/secure/webdav/guest/document_library/contentPdfs/about_ ohim/the_office/SSC009-Statistics_of_Community_Trade_Marks-2014_en.pdf 133 Srovnej: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?qid=1427795184782&uri=CELEX:61997CJ0039 134 TRITTON, G. Intellectual Property Law in Europe. 2. vydání. London: Sweet & Maxwell, 2002. ISBN 0-421-64150-9. S. 191. 135 OHIM. Statistics of Community Trade Marks. [online]. 2014 [citováno 15. 10. 2014]. Dostupné z www: https://oami.europa.eu/tunnelweb/secure/webdav/guest/document_library/contentPdfs/about_ohim/ the_office/SSC009-Statistics_of_Community_Trade_Marks-2014_en.pdf 136 HRAZDIROVÁ, L. Ochranná známka Společenství, Community trademark. [online] 2012. [citováno 26. 3. 2015]. Dostupné z www: http://www.epubbud.com/read.php?g=U73MPDAX&p=1#footnote_ref-9 74
bude zaměřena na posouzení zaměnitelnosti označení. Pokud je v kterémkoliv státě rozpor s nově přihlašovanou známkou, např. existuje starší právo ochranné známky nebo je známka v kterémkoliv státě popisná či hanlivá nebo existují námitky, které podá vlastník zaměnitelné ochranné známky platné např. v Itálii, tak tato ochranná známka nebude zapsána a ztrácí ochranu po celém území Evropské unie. Protože kolize byť s jednou jedinou národní ochrannou známkou znamená zamítnutí celé přihlášky. V tomto případě nezbývá přihlašovateli nic jiného než požadovat zápis ochranné známky tzv. konverzí. 137 Stručně lze tedy říci, že ochranná známka Společenství platí všude nebo nikde. Pokud ovšem přihlašovatel na základě kvalifikovaně provedené rešerše projde zdárně celým řízením o přihlášce ochranné známky Společenství a jeho známka je následně zapsána, získává tím velice silný, nadnárodní právní titul, kterým může uplatňovat svá práva k označení výrobků nebo služeb. Ochranná známka Společenství
se
jeví
tím
nejvýhodnějším
řešením
zvláště
v případech
marketingových záměrů, ve kterých se počítá s přesahem teritoriálního území jednoho státu, přičemž tento přesah se může postupem času dále rozšiřovat. Přihlašovatel totiž nemá přesně specifikován úzký okruh zemí, v nichž mu bude ochrana postačovat.138 I přes uvedená procenta neúspěšných přihlášek, finanční náklady, kritiku a pochybnosti, které se kolem systému ochranných známek Společenství vyskytují, považuji tento systém jako efektivní řešení pro ochrannou známku a její ochranu v rámci celé Evropské unie.
137
BERGER, A., Registering Your Mark In Europe? Consider These Three Alternatives. [online] 2012. [citováno 24. 3. 2015]. Dostupné z www: http://www.ipinbrief.com/register-your-mark-ineurope/ 138 MALIŠ, P. Ochranná známka Společenství- výhodná ochrana označení v celé EU. [online] 2009. [citováno 22. 3. 2015]. Dostupné z www: http://www.pravoit.cz/article/ochranna-znamkaspolecenstvi-vyhodna-ochrana-oznaceni-v-cele-eu 75
Závěr Ochranné známky jsou silným nástrojem pro ochranu produkce a obzvláště v současné době, kdy stále roste konkurence, hrají důležitou roli v podnikání. V dnešní globalizované ekonomice je důležité zajištění právní ochrany pro ochranné známky nejen na domácím trhu, ale také na potenciálních zahraničních trzích exportu. Již v úvodu této diplomové práce jsem proto nastínila, jak silným nástrojem podnikatelů mohou být ochranné známky a jak je kvalitní známkoprávní úprava důležitá pro rozvoj činností v mezinárodním obchodě. Velký podíl na rozmachu tohoto právního odvětví v České republice měl především její vstup do Evropské unie v roce 2004. V době před tímto mezníkem jsme mohli sledovat intenzivní, a dle mého názoru také velmi úspěšnou snahu o harmonizaci předpisů týkajících se práv duševního vlastnictví v celé Evropské unii. Při posuzování ochranných známek v zahraničí jsem se zaměřila na území Evropské unie. Zjistila jsem, že v současnosti existují 3 způsoby pro získání ochrany. Těmito jednotlivými možnostmi, v jakém rozsahu je možné svou známku ochránit, jsem se nadále zabývala ve své práci. Konkrétněji jsou to národní ochranné
známky,
mezinárodní
ochranné
známky
a
ochranné
známky
Společenství platné na celém území EU. Tyto systémy ochrany se navzájem doplňují a prolínají. Na jednu stranu to znamená vysoké nároky na kvalitu právní úpravy, na druhou stranu tato skutečnost vyžaduje intenzivní spolupráci států. Následně jsem podrobně zkoumala podmínky rozhodné pro dosažení cíle diplomové práce, kterým bylo analyzovat jednotlivé možnosti dosažení známkové ochrany v Evropské unii a posoudit, kdy a za jakých okolností je vhodnější ochranná známka národní, mezinárodní a kdy se rozhodnout pro ochrannou známku Společenství. Každá ze zmíněných cest pro dosažení známkoprávní ochrany má své kladné i stinné stránky. Proto jsem po podrobné analýze všech možností získání ochrany dospěla k závěru, že neexistuje jeden univerzálně nejvhodnější způsob získání ochrany v zahraničí. Pro individuální konkrétní případy lze však vždy doporučit,
76
který způsob získání ochrany je pro tento případ vhodnější, a to z důvodu, že každá cesta zápisu má svá specifika. Na základě analýzy výše zmíněných jednotlivých cest pro dosažení známkové ochrany jsem dospěla k názoru, že první věcí, kterou musí přihlašovatel posoudit, je především teritoriální území jeho současné a také plánované budoucí podnikatelské činnosti. V situaci, kdy se podnikatel soustředí výhradně na domácí trh, je pro něj více než nevhodné či snad i zbytečné přihlašovat ochrannou známku jinak než jako známku národní. Pro subjekty působící pouze v České republice je tedy nejjednodušší chránit známky především národní cestou podle ZOZ, a proto jsem se tomuto způsobu zápisu věnovala nejpodrobněji.139 Národní cestou je přihlašováno nejvíce známek, neboť tento národní zápis nebo přihláška jsou předpokladem pro mezinárodní ochranu. Z analýzy teritoriálního rozsahu plyne, že podnikatelům, kteří chtějí působit i na zahraničním trhu bych doporučila registrovat si ochrannou známku mezinárodní, anebo ochrannou známku Společenství, se kterými je ale spojena vyšší finanční náročnost. Tato finanční náročnost získání ochrany, která není zanedbatelná, byla dalším zkoumaným faktorem. Z provedené analýzy je jasné, že finančně nejdostupnější je národní známka, jejíž cena činí 5.000,- Kč pro území České republiky. Tato cena je v porovnání např. se známkou Společenství, která činí 24.732,- Kč, několikanásobně nižší. Pokud bychom ale opět zvážili teritoriální území, kde známka Společenství získá ochranu, vychází z toho CTM velmi výhodně a dle mého názoru rozsah chráněného území ochranné známky Společenství nelze srovnávat s velikostí území, kterého by bylo dosaženo ochrannou známkou národní. Na mezinárodní ochranu můžeme pohlížet dvěma způsoby, avšak oba tyto způsoby získání ochranné známky v zahraničí představují finančně náročnější proces získání. V případě přihlášení jednotlivé národní ochranné známky v zahraničí je nutné počítat s vysokými poplatky za služby patentového zástupce a tlumočníka. V konkrétních zkoumaných případech rakouské a německé ochranné
139
Také z důvodu, že právní ochrana ochranné známky v ČR je plně harmonizována právními předpisy EU, tudíž postup registrace je ve všech případech získání ochrany analogický. Z tohoto důvodu jsem vše podstatné vysvětlila na ochranné známce národní a posléze u ostatních cest dosažení ochrany jsem používala již samotnou terminologii bez bližšího vysvětlení. 77
známky, zaplatí přihlašovatel za přihlášku ochranné známky v Rakousku 10.223,Kč a v Německu 7.970,- Kč. V těchto definovaných příkladech vybraných států Rakouska a Německa, se způsob volby přihlášení národní formou nevyplatí za předpokladu, že poplatky zástupcům a tlumočníkům přesáhnou částku 23.513,Kč, což je částka 903,- CHF, kterou požaduje WIPO za administrativní činnost. Pokud náklady přesáhnou tuto částku, je vhodnější požádat o mezinárodní ochranu přímo úřad WIPO. Přihláška přes WIPO představuje nákladově i časově zjednodušený způsob získání ochrany v zahraničí oproti cestě prostřednictvím národních
přihlášek
ve
všech
zvolených
státech.
Finanční
náročnost
mezinárodních ochranných známek u úřadu WIPO je ale různě vysoká, je totiž závislá na počtu vybraných zemí. V případě přihlášení do dvou států, které jsou členy Madridské dohody a Protokolu k Madridské dohodě, takto podaná přihláška činí 31.221,- Kč a s každým přidaným státem cena přihlášky roste. V situaci čtyř přihlášených států, kdy jeden ze států je členem pouze Protokolu k Madridské dohodě, se přihláška navýší na částku 40.674,- Kč. Posledním možným způsobem získání ochrany v zahraničí je využít služeb OHIM a podat si přihlášku ochranné známky Společenství pro celou EU, kdy na základě jedné přihlášky a zaplacení poplatku 24.732,- Kč získá přihlašovatel ochranu na celém území Evropské unie. V konkrétním finančním srovnání přihlášky ochranné známky mezinárodní a přihlášky ochranné známky Společenství vychází ochranná známka Společenství za každých okolností levněji. I v případě, kdy přihlašovatel vymezí v mezinárodní přihlášce jeden vybraný stát, bude takto podaná přihláška dražší než podání přihlášky ochranné známky Společenství. Při podání přihlášky mezinárodní ochranné
známky
musí
přihlašovatel
zaplatit
poplatek
903,-
CHF
za
administrativní činnost WIPO, který přihlášku výrazně prodražuje. A poté doplňkový poplatek 100,- CHF nebo i vyšší částku za individuální poplatek za konkrétní vybraný stát. Rozhodné pro stanovení poplatku je, zda je vybraný stát členem Madridské dohody nebo Protokolu k této dohodě. Takto podaná přihláška znázorňuje nejnižší cenu, za kterou je možné získat ochranu prostřednictvím úřadu WIPO. Za tuto přihlášku je tedy zapotřebí zaplatit celkem 26.117,- Kč + 2.500,- Kč poplatek národnímu úřadu. U přihlášky ochranné známky Společenství se platí pouze jeden poplatek 900,- EUR = 24.732,- Kč, čímž získává ochranná známka Společenství na atraktivnosti, zejména v tom ohledu, že za nižší poplatek 78
za podání přihlášky získává ochranu na větším územním rozsahu než v případě získání ochranné známky mezinárodní. Rozhodnutí přihlašovatele může rovněž ovlivnit i naléhavost zápisu. V případě národní ochranné známky je tato známka zapsána relativně rychle, v řádu pěti měsíců. U mezinárodní ochranné známky a ochranné známky Společenství trvá tento proces zápisu delší dobu a přihlašovatel si bude muset počkat na svoji ochranu o jeden měsíc déle. Je potřeba si ale uvědomit, že na tento celý proces přihlašování a zápisu známky nelze pohlížet pouze ze strany přihlašovatele, ale i z pohledu osob, které mohou svými úkony do řízení zasahovat například podáváním námitek nebo připomínek. Vše tedy závisí na okolnostech podání a v případě neočekávaných událostí či sporů, může zápis ochranné známky trvat i několik let. Na základě srovnání jednotlivých možností, jak získat ochranu v zahraničí a přes zmínění všech faktorů, ovlivňujících rozhodnutí přihlašovatele, jakým způsobem známku přihlásit a tedy jakou ochranu z ní požívat, se domnívám, že se za všech okolností vyplatí registrovat si ochrannou známku Společenství. Získání této ochrany představuje pro přihlašovatele velkou výhodu zejména v tom ohledu, že tato ochranná známka propůjčuje jejímu majiteli výhradní právo na ochranu ve všech stávajících i budoucích členských státech Evropské unie. Předpokládám tedy, že pro přihlašovatele ochranné známky bude stěžejním faktorem pro rozhodování územní rozsah ochranné známky a po racionálním zhodnocení všech aspektů, které mohou ovlivnit typ zápisu ochranné známky, se bude přiklánět k ochranné známce Společenství. Osobně se domnívám, že systém ochranné známky Společenství je velice přínosný a přihlašovatel touto registrací získává silný nadnárodní právní titul ochrany pro svoji produkci.
79
Seznam použité literatury a ostatních zdrojů - tuzemské BABICKÝ, S. Kurz průmyslověprávní ochrany. [online] 2011. [citováno 22. 3. 2015]. Dostupné z www: http://pokrok.ujep.cz/elektronicka_knihovna/Kurz_prumyslove_pravni_ochrany.pdf BARTOŠOVÁ, J., ŠTROS, D. Ochranná známka v podnikání. [online] 2005. [citováno 25. 2. 2015]. Dostupné z www: http://euro.e15.cz/profit/ochrannaznamka-v-podnikani-876086 BOHÁČEK, M., JÁKL, L. Právo duševního vlastnictví. Praha: Oeconomica, 2002. 324 s. ISBN 80- 245- 0463-4. ČERMÁK, K. a kol. Metodika a postupy prosazování práv duševního vlastnictví u jednotlivých orgánů veřejné správy České republiky, v jejichž působnosti je prosazování práv z duševního vlastnictví. [online] 2007. [citováno 25. 2. 2015]. Dostupné z www:http://www.dusevnivlastnictvi.cz/assets/metodiky/Metodika04.pdf ČERNÝ, M. Mezinárodní ochranná známka. [online] 2002. [citováno 24. 2. 2015]. Dostupné z www: http://www.epravo.cz/top/clanky/mezinarodni-ochranna-znamka16036.html ČNB. Kurzy devizového trhu. [online] 2015. [citováno 23. 3. 2015]. Dostupné z www: https://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/denni_ku rz.jsp HORÁČEK, R., ČADA, K., HAJN, P. Práva k průmyslovému vlastnictví. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2005. 448 s. ISBN 80-7179-879-7. HORÁČEK, R. a kol. Zákon o ochranných známkách. Zákon o ochraně označení původu a zeměpisných označení. Zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví. Komentář. 2., podstatně doplněné vydání. 2. vyd. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2008. 543 s. ISBN 978-80-7400-058-4. 80
HRAZDIROVÁ, L. Ochranná známka Společenství, Community trademark. [online] 2012.
[citováno
26.
3.
2015].
Dostupné
z
www:
http://www.epubbud.com/read.php?g=U73MPDAX&p=1#footnote_ref-9 CHARVÁT, R. Ochranná známka Evropských společenství. [online] 2004. [citováno 24. 2. 2015]. Dostupné z www: http://pravniradce.ihned.cz/c1-14793300ochranna-znamka-evropskychspolecenstvi KNAP, K. Práva k nehmotným statkům. 1.vyd. Praha: Codex, 1994. 245 s. ISBN 80-901185-3-4. KUČERA, Z. Mezinárodní právo soukromé - 6. opravené a doplněné vydání. Brno: Doplněk 2004. 458 s. ISNB 80-7239-166-6. MALIŠ, P. K 1. květnu došlo k významnému snížení nákladů na registraci ochranných známek Společenství. [online] 2009. [citováno 15. 4. 2015]. Dostupné z www:http://www.ochranne-znamky.com/article/k-1-kvetnu-doslo-k-vyznamnemusnizeni-nakladu-na-registraci-ochrannych-znamek-spolecenstvi MALIŠ, P. Ochranná známka Společenství- výhodná ochrana označení v celé EU. [online]
2009.
[citováno
22.
3.
2015].
Dostupné
z
www:
http://www.pravoit.cz/article/ochranna-znamka-spolecenstvi-vyhodna-ochranaoznaceni-v-cele-eu PIPKOVÁ, H. Ochranná známka Společenství a ochranná známka v Evropském společenství. Praha: ASPI, 2007. 376 s. ISBN 978-80-7357-265-5 POKORNÁ, I. Pojem ochranná známka. [online] 2011. [citováno 23. 2. 2015]. Dostupné z www: http://www.educationonline.cz/clanky/top-clanky/160-ochranneznamky-a-jejich-oznacovani SLOVÁKOVÁ, Z. Průmyslové vlastnictví. (studijní texty). 2, doplněné a rozšířené vydání. Praha: LexisNexis CZ, 2008. 216 s. ISBN 80-86920-08-9.
81
ŠMÍD, V., Mezinárodní a regionální vztahy v průmyslovém vlastnictví. [online] 2013.
[citováno
22.
2.
2015].
Dostupné
z www:
http://svoc.prf.cuni.cz/sources/6/17/268.pdf ŠPAČEK, J. Princip teritoriality. [online] 2003. [citováno 3. 3. 2015]. Dostupné z www: http://www.dusevnivlastnictvi.cz/assets/vyukovematerialy/prosazovanipravdusevni vlastnictvi.pdf TŮMA, P. Přehled práva duševního vlastnictví a jeho právní ochrany v České republice.
[online]
2004.
[citováno
7.
3.
2015].
Dostupné
z www:
http://pravniradce.ihned.cz/c1-14010730-prehled-prava-dusevniho-vlastnictvi-ajeho-pravni-ochrany-v-ceske-republice TÝČ, V. Průmyslová a autorská práva v mezinárodním obchodě. 1.vyd. Praha: Linde, 1997, 166 s. ISBN 80-7201-102-2. ÚŘAD PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ. Mezinárodní ochranná známka. [online] 2015. [citováno 6. 3. 2015]. Dostupné z www: http://www.upv.cz/cs/prumyslovaprava/ochranne-znamky/prihlasovanidozahranici/mezinarodni-ochranna-znamka.html ÚŘAD PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ. Mezinárodní ochranná známka – obecné informace. [online] 2011. [citováno 6. 3. 2015]. Dostupné z www: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/ochranne-znamky/prihlasovani-dozahranici/mezinarodni-ochranna-znamka/moz-obecne-informace.html ÚŘAD PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ. Národní přihláška - informace. [online] 2012. [citováno 6. 3. 2015]. Dostupné z www: http://www.upv.cz/cs/prumyslovaprava/ochranne-znamky/narodni-prihlaska-informace.html ÚŘAD PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ. [online]
2013.
[citováno
6.
3.
Ochranné známky Společenství. 2015].
Dostupné
z
http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/ochranne-znamky/prihlasovani-dozahranici/ochranne-znamky-spolecenstvi.html 82
www:
ÚŘAD PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ. Poplatky za rešerže. [online] 2015. [citováno
27.
3.
2015].
Dostupné
z www:
http://www.upv.cz/cs/sluzby-
uradu/informacni-sluzby/reserse/poplatky-za-reserse.html ÚŘAD PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ. Řízení o přihlášce ochranné známky Společenství.
[online]
2013.
[citováno
22.
3.
2015].
Dostupné
z www:
http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/ochranne-znamky/prihlasovani-dozahranici/ochranne-znamky-spolecenstvi/rizeni-o-prihl_OZS.html ÚŘAD PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ. Výroční zpráva ÚPV 2013. [online] 2015. [citováno 16. 2. 2015]. Dostupné z www: http://www.upv.cz/cs/publikace/rocenka/rocenka.html ÚŘAD PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ. Výroční zpráva ÚPV 2014. [online] 2015. [citováno 16. 2. 2015]. Dostupné z www: http://www.upv.cz/cs/publikace/rocenka/rocenka.html
83
Seznam použité literatury a ostatních zdrojů - zahraniční BERGER, A., Registering Your Mark In Europe? Consider These Three Alternatives.
[online]
[citováno
2012.
24.
3.
2015].
Dostupné
z
www:
http://www.ipinbrief.com/register-your-mark-in-europe/ DEUTSCHES PATENT-UND MARKENAMT. Fees. [online] 2015. [citováno 14. 4. 2015]. Dostupné z www: http://dpma.de/english/trade_marks/fees/index.html EUROPEAN COMMISSION. Trademark fees slashed – 31/3/2009. [online] 2015. [citováno
15.
4.
2015].
Dostupné
z www:
http://ec.europa.eu/news/economy/090331_1_m1_en.htm FELIÚ, V., International Trademark Law – The Madrid System. [online] 2007. [citováno
6.
3.
2015].
Dostupné
z www:
http://www.nyulawglobal.org/globalex/International_Trademark_Law.htm HASIK, D. CJEU decision on ONEL/OMEL case – are borders insignificant when it comes to genuine use of a CTM? [online 2013]. [citováno 15. 4. 2015]. Dostupné z www: http://www.hwlegal.pl/index.php/action,show_all_news,idn,20,page,1,id,1,lang,en. html
HINDLE, L. What is the procedure for obtaining a Community Trade Mark Registration?
[online].
[citováno
6.
3.
2015].
Dostupné
z www:
http://www.hindlelowther.com/trademark6.htm OHIM. Annual report OHIM for year 2013. [online] 2014. [citováno 15. 10. 2014]. Dostupné
z
www:
http://pmd.oami.europa.eu.edgesuite.net/AnnualReport/FINAL/ohim/en/trademarks .html. OHIM. Conversions. [online] 2014. [citováno 22. 3. 2015]. Dostupné z www: https://oami.europa.eu/ohimportal/en/conversions 84
OHIM. Registration process. [online] 2014. [citováno 7. 3. 2015]. Dostupné z www: https://oami.europa.eu/ohimportal/en/registration-process OHIM. Statistics of Community Trade Marks. [online]. 2014 [citováno 15. 10. 2014].
Dostupné
z
www:
https://oami.europa.eu/tunnel-
web/secure/webdav/guest/document_library/contentPdfs/about_ohim/the_office/S SC009-Statistics_of_Community_Trade_Marks-2014_en.pdf ÖSTERREICHISCHES PATENTAMT. Marke national. [online]. [citováno 20. 3. 2015].
Dostupné
z
www:
http://www.patentamt.at/Markenschutz/Schutzrechte/Marke_national/ TRITTON, G. Intellectual Property Law in Europe. 2. vydání. London: Sweet & Maxwell, 2002. 400 s. ISBN 0-421-64150-9. WIPO. Members of the Madrid Union. [online] 2015. [citováno 25. 2. 2015]. Dostupné
z
www:http://www.wipo.int/export/sites/www/treaties/en/documents/pdf/madrid_mars .pdf
WIPO. Summary of the Nice Agreement Concering the International Classigication of Goods and Services for the Purposes of the Registration of Marks (1957). [online].
[citováno
6.
3.
2015].
Dostupné
z
www:
http://www.wipo.int/treaties/en/classification/nice/summary_nice.html
YU, P., The Basics of Community Trademarks in the European Union. [online]. [citováno
26.
2.
2015].
Dostupné
http://www.jurisnotes.com/IP/articles/communitytrademarks.htm
85
z www:
Seznam použitých zákonů a nařízení Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přístupu České republiky k Protokolu k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek č. 248/1996 Sb. Vyhláška ministra zahraničních věcí o Madridské dohodě o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek č. 65/1975 Sb., ve znění vyhlášky č. 78/1985 Sb.
Vyhláška č. 97/2004 Sb., k provedení zákona o ochranných známkách Zákon č. 207/2000 Sb. o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších
zákonů
(zákon
o
soudech
a
soudcích),
ve
znění
pozdějších
předpisů,(zákon o ochranných známkách). Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
86
Seznam použitých mezinárodních smluv Madridská dohoda o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek ze dne 14. dubna 1891, revidována v Bruselu dne 14. prosince 1900, ve Washingtonu dne 2. června 1911, v Haagu dne 6. listopadu 1925, v Londýně dne 2. června 1934, v Nice dne 15. června 1957 a ve Stockholmu dne 14. července 1967, změněná dne 2. října 1979 (vyhláška č. 65/1975 Sb., ve znění vyhl. č. 78/1985 Sb.) Madridská dohoda o potlačování falešných nebo klamavých údajů o původu zboží ze dne 14. dubna 1891, revidována ve Washingtonu dne 2. června 1911, v Haagu dne 6. listopadu 1925, v Londýně dne 2. června 1934 a v Lisabonu dne 31. října 1958 (vyhl. č. 64/1963 Sb.) Niceská dohoda o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, revidována ve Stockholmu dne 14. července 1967 a v Ženevě dne 13. května 1977, změněná dne 2. října 1979 (vyhl. 118/1979 Sb., ve znění vyhl. č. 77/1985 Sb.) Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví ze dne 20. března 1883, revidovaná v Bruselu dne 14. prosince 1900, ve Washingtonu dne 2. června 1911, v Haagu dne 6. listopadu 1925, v Londýně dne 2. června 1934, v Lisabonu dne 31. října 1958 a ve Stockholmu dne 14. července 1967, uveřejněná pod č. 64/1975 Sb., ve znění vyhlášky č. 81/1985 Sb. Protokol k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek (sdělení č. 248/1996 Sb.) Úmluva o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví ze dne 14. července 1967, změněná dne 2. října 1979 (vyhl. č. 69/1975 Sb., ve znění vyhl. č. 80/1985 Sb.)
87
Seznam použitých dokumentů Evropské unie Nařízení Evropské komise (EC) č. 355/2009 z 31. března 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 2869/95 o poplatcích placených Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) a nařízení (ES) č. 2868/95, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství. Nařízení Rady č. 40/94 z 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství. Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství. Směrnice Rady (ES) č. 89/104 z 21. prosince 1988 ke sblížení zákonů členských států o ochranných známkách.
88
Judikatura Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 27. prosince 2001, sp. zn. 7 A 119/99. Rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 11. března 2003, č. j. O87412. Rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 16. prosince 2009, zn. sp. O102457. Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 23. května 1978 ve věci 102/77 Hoffmann-La
Roche
&
Co.
AG
proti
Centrafarm
Vertriebsgesellschaft
Pharmazeutischer Erzeugnisse mbH. Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 29. září 1998 ve věci C-39/97 Canon Kabushiki Kaisha proti Metro- Goldwym-Mayer Inc. Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 22. listopadu 2001 ve věci C541/99 Cape Snc v. Idealservice Srl. Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 22. listopadu 2001 ve věci C542/99 Idealservice MN RE Sas proti OMAI Srl. Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. června 2002 ve věci C299/99, Koninklijke Philips Electronics NV proti Remington Consumer Products Ltd. Rozsudek Soudního dvora Evropské Unie ze dne 19. prosince 2012 ve věci C-149/11, Leno Merken BV proti Hagelkruis Beheer BV.
89
Seznam obrázků a tabulek Obrázek 1 - Postup zápisu ochranné známky ...................................................... 27 Obrázek 2 - Proces kroků ÚPV během období průzkumu .................................... 30 Obrázek 3 - Proces kroků OHIM během období průzkumu .................................. 46 Tabulka 1 - Cena národní registrace .................................................................... 50 Tabulka 2 - Cena mezinárodní registrace v případě 1 státu ................................. 54 Tabulka 3 - Cena mezinárodní registrace v případě 2 států ................................. 56 Tabulka 4 - Cena mezinárodní registrace v případě 4 států ................................. 57 Tabulka 5 - Cena mezinárodní registrace v případě vyznačení států Beneluxu ... 59 Tabulka 6 - Cena mezinárodní registrace v případě označení celé EU ................ 60 Tabulka 7 - Cena za podání ochranné známky Společenství............................... 62 Tabulka 8 - Změna kurzu vlivem oslabení měn a vliv na cenu přihlášky ochranné známky .............................................................................. 64 Tabulka 9 - Stručný přehled z hlediska nákladů, délky registračního procesu ochranné známky a rozsahu územní ochrany ..................... 67
90
Seznam příloh Příloha č. 1 - Seznam členů Madridské dohody a Protokolu k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek……….…….………………..92 Příloha č. 2 - Seznam členů Protokolu k Madridské dohodě, kteří nejsou současně členy Madridské dohody………………….….…………….……………….93 Příloha č. 3 – Seznam členů Madridské dohody, které nejsou současně členy Protokolu k Madridské dohodě………………………….……..……………….94
91
Příloha č. 1 - Seznam členů Madridské dohody a Protokolu k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek
92
Příloha č. 2 - Seznam členů Protokolu k Madridské dohodě, kteří nejsou současně členy Madridské dohody
93
Příloha č. 3 – Seznam členů Madridské dohody, které nejsou současně členy Protokolu k Madridské dohodě
94
ANOTAČNÍ ZÁZNAM AUTOR
Bc. Petra Czibulková
STUDIJNÍ OBOR
6208T164 Globální podnikání a právo Ochranné známky v Evropské unii
NÁZEV PRÁCE
VEDOUCÍ PRÁCE
Mgr. Miroslav Černý, Ph.D.
KATEDRA
KP - Katedra práva
POČET STRAN
94
POČET OBRÁZKŮ
3
POČET TABULEK
9
POČET PŘÍLOH
3
STRUČNÝ POPIS
ROK ODEVZDÁNÍ
2015
Diplomová práce se zabývá ochrannými známkami v rámci Evropské unie. Stěžejním cílem této diplomové práce je na základě analýzy
jednotlivých
možností
dosažení
známkové
ochrany
v Evropské unii posoudit, kdy a za jakých okolností je vhodnější ochranná známka Společenství a kdy naopak svazek národních známek. Metodou naplnění cíle je zejména podrobná analýza jednotlivých cest pro dosažení známkové ochrany.
KLÍČOVÁ SLOVA
Ochranné známky, Evropská unie, princip teritoriality, územní rozsah, národní ochranná známka, mezinárodní ochranná známka, ochranná známka Společenství.
PRÁCE OBSAHUJE UTAJENÉ ČÁSTI: Ne
95
ANNOTATION AUTHOR
Bc. Petra Czibulková
FIELD
6208T164 Law in the Global Business Environment Trademarks in the European Union
THESIS TITLE
SUPERVISOR
Mgr. Miroslav Černý, Ph.D.
DEPARTMENT
KP - Department of
YEAR
2015
Law
NUMBER OF PAGES
94
NUMBER OF PICTURES
3
NUMBER OF TABLES
9
NUMBER OF APPENDICES
3
SUMMARY
The diploma thesis is focused on trademark in European union. The main aim of this diploma thesis is based on analysis of each option achieving trademark protection in the European Union consider when and under what circumstances it is preferable Community trade mark and conversely, when is more convenient bundle of national marks. Method to attain the objective is particularly detailed analysis of individual paths for achieving trademark protection.
KEY WORDS
Trademarks, European Union, the principle of territoriality, territorial scope, national trademark, international trademark, community trade mark.
THESIS INCLUDES UNDISCLOSED PARTS: No
96
