ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S.
Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu
PROJEKT ZAVÁDĚNÍ AUTOMATICKÝCH TRANSPORTNÍCH SYSTÉMŮ
NGUYEN Quoc Hoang
Vedoucí práce: prof. Dr. Ing. Otto Pastor, CSc.
Tento list vyjměte a nahraďte zadáním bakalářské práce
Prohlašuji,
že
jsem
bakalářskou
práci
vypracoval(a)
samostatně
s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušil(a) autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).
V Mladé Boleslavi dne 9.12.2014
3
Děkuji prof. Dr. Ing. Ottovi Pastorovi, CSc. za odborné vedení bakalářské práce, poskytování rad a informačních podkladů.
4
Obsah Seznam použitých zkratek a symbolů .................................................................... 6 Úvod ....................................................................................................................... 7 1
Logistika........................................................................................................... 8 1.1.
Řízení materiálových toků ....................................................................... 10 Cíle integrovaného řízení oblasti materiálu .......................................... 12
1.1.1. 2
Analýza současného stavu vnitropodnikové logistiky v závodu ..................... 13 2.1.
3
Montážní hala M13 .................................................................................. 13
2.1.1.
Supermarkety....................................................................................... 14
2.1.2.
Vnitropodniková doprava ..................................................................... 15
Automatizace procesu logistiky ...................................................................... 17 3.1.
Automaticky vedené transportní prostředky ............................................ 18 Navigační systémy ............................................................................... 19
3.2.1. 3.2.1.1.
Indukční navigace ............................................................................. 19
3.2.1.2.
Magnetická a optická páska ............................................................. 21
3.2.1.3.
Laserová navigace ............................................................................ 22
3.2.2.
Typologie AGV ..................................................................................... 23
3.2.2.1.
Vidlicové vozidlo ............................................................................... 23
3.2.2.2.
Vozidlo s transportní plošinou ........................................................... 24
3.2.2.3.
Podjíždějící vozidlo ........................................................................... 24
3.2.2.4.
Tažné vozidlo.................................................................................... 25
3.2.3.
Bližší specifikace AGV ......................................................................... 26
3.2.
Návrh trasy AGV ..................................................................................... 29
3.3.
Ekonomické zhodnocení ......................................................................... 31
Závěr .................................................................................................................... 36 Seznam literatury ................................................................................................. 37 Seznam obrázků a tabulek ................................................................................... 38 Seznam příloh ...................................................................................................... 40
5
Seznam použitých zkratek a symbolů AGC
Automated Guided Cart
AGV
Automaticky vedený vozík (Automatic Guided Vehicle)
FMS
Flexibilní výrobní systémy (Flexible Manufactoring Systems)
FTS
Fahrerlose Transportsysteme
LGV
Laser Guided Vehicle
OL
Operátor logistiky
SGV
Self-Guided Vehicle
6
Úvod S růstem automobilového průmyslu souvisí neustále se zvyšující konkurenční prostředí. Společnost ŠKODA AUTO a.s. čelí silné konkurenci ze stran výrobců automobilů ve všech trzích, na kterých působí. Z tohoto důvodu společnost vyhledává a aplikuje různé možnosti modernizace výrobních procesů pro zvýšení efektivity. Proto je více než žádoucí využívat nejmodernější technologie k udržení dynamické konkurenceschopnosti pro budoucí úspěch ve stávajících i nových trzích. Tímto náležitým směrem se ubírá společnost ŠKODA AUTO a.s. zaváděním robotizací a automatizací do všech oblastí výroby, kde lze nahradit jednotvárnou práci automatizovanými roboty. Investice do těchto automatických systémů zvyšuje celkovou produktivitu a kvalitu výsledné produkce. Cílem
práce
je
informovat
o
alternativních
řešeních
manipulace
a přepravy materiálu, která je důležitou součástí výrobních a distribučních operací. Mezi tyto řešení patří automaticky vedené vozíky a automatičtí roboti. Tato práce poskytuje technické zázemí o automatických systémech s analýzou nákladů a
přínosů
pro lepší
porozumění
implementace
automatických
systémů
v manipulačním procesu s materiálem. Úvodní část bakalářské práce je věnována oblasti řízení interních materiálových toků, jeho rozpad na jednotlivé celky a cíle. Následující část analyzuje stav vnitropodnikové
logistiky
v závodu
ŠKODA
AUTO
a.s.
před
zavedením
automatizace. Součástí této kapitoly je představení montážní haly M13, supermarketu,
který
je jednou ze složek efektivního podniku a současným trendem ve všech průmyslových odvětvích a neposledně popis vnitropodnikové dopravy. Praktická část práce je orientována na podrobnější popis automatizace a představení automatických transportních prostředků, jejich řídicích systémů a typologii nejužívanějších automatických vozidel. Dalšími kapitolami jsou bližší specifikace
investice,
návrh
stavu
po
zavedení
automatizace,
výsledné
ekonomické zhodnocení po regulaci počtu zaměstnanců a tím snížení celkových výrobních nákladů a nakonec celkové zhodnocení automatizace.
7
1
Logistika
„Logistika se zabývá pohybem zboží a materiálů z místa vzniku do místa spotřeby a s tím souvisejícím informačním tokem. Týká se všech komponent oběhového procesu, tzn. především dopravy, řízení zásob, manipulace s materiálem, balení, distribuce a skladování. Zahrnuje také komunikační, informační a řídicí systémy. Jejím úkolem je zajistit správné materiály na správném místě, ve správném čase, v požadované kvalitě, s příslušnými informacemi a s odpovídajícím finančním dopadem.“ (Drahotský,Řezníček, 2003)
Zdroj: LOGI, 2010, str.131 Obr. 1 Podniková logistika
Podkategorie podnikové logistiky:
Zásobovací logistika – souhrn logistických úloh opatření pro zabezpečení plynulého přísunu vstupů do výroby, výběr dodavatele, vyjednávání o ceně, dodací a platební podmínky, rozhodování o stavu zásob, skladování, atd.
Výrobní logistika – souhrn logistických úloh a opatření pro výrobní proces. Jedná se o systém zásobování surovinami, výrobních toků, výrobních přístrojů, nástrojů a zkušebních prostředků, toků údržby, až po dokončení a výstupu finálního výrobku z výrobního procesu.
8
Distribuční logistika – zahrnuje všechny skladové a dopravní pohyby výrobku k odběrateli a s tím spojené informace. Úlohou distribuční logistiky je dodat správný výrobek, ve správném čase, na správné místo, ve správném množství a kvalitě podle požadavků zákazníka.
Cíle logistiky Základním cílem logistiky je optimální uspokojování potřeb zákazníků. Cíle se dělí podle oblasti jejich účinnostii (vně, či uvnitř podniku) a metody měření jejich výsledků (výkonem či ekonomickým vyjádřením). Prioritní cíle zahrnují cíle vnější a výkonové. Mezi sekundární cíle patří vnitřní a ekonomické cíle. „Vnější cíle se zaměřují na uspokojování přání zákazníků:
zvyšování objemu prodeje (nikoliv výroby),
zkracování dodacích lhůt,
zlepšování spolehlivosti a úplnosti dodávek a
zlepšování pružnosti logistických služeb, tzv. flexibility.
Vnitřní cíle logistiky se orientují na snižování nákladů při splnění vnějších cílů. Jde o náklady na:
zásoby
dopravu
manipulaci a skladování
výrobu
řízení
apod.
Výkonové cíle zabezpečují požadovanou úroveň služeb. Ekonomickým cílem logistiky je zabezpečení těchto služeb s přiměřenými náklady. Tyto náklady pak odpovídají ceně, kterou je ještě zákazník ochoten za vysokou kvalitu zaplatit.“ (Sixta, Mačát, 2005)
9
1.1.
Řízení materiálových toků
Materiálový tok představuje řízený pohyb materiálu prováděný zpravidla pomocí dopravních, přepravních, manipulačních, skladových, identifikačních a dalších technických prostředků a zařízení cílevědomě a hospodárně tak, aby materiál byl k dispozici na daném místě, v potřebném čase, v potřebném množství a v požadovanou dobu. (LOGI, 2010) Pokud chce podnik v dnešní urychlené době a vysoké konkurenci dosahovat maximálního zisku při nízkých nákladech musí neustále inovovat své výrobní procesy.
Musí
zabezpečit,
aby
materiálový
tok
byl,
co
nejrychlejší
a nejefektivnější. Nejedná se pouze o tok hmotného materiálu, ale také informací nezbytných k výrobnímu procesu a toku finančních prostředků.
Obr. 2 Materiálový tok
Materiálový tok tvoří tři základní části:
hodnotový tok
informační tok
finanční tok
Každá z těchto částí má své specifické vlastnosti a proto je nutné ke každé části přistupovat jednotlivě.
10
Hodnotový tok Hodnotový tok je souhrn všech aktivit v procesech, které umožňují vlastní transformaci materiálu na produkt, který má pro zákazníka hodnotu. Patří sem jak aktivity, které přidávají hodnotu, tak aktivity, které hodnotu nepřidávají. (Kysel, Košturiak, Debnár,2011) V této souvislosti je důležitý také informační tok, který každému jednotlivému procesu stanovuje, co a kolik se má vyrobit a co dále bude následovat. Informační tok Logistický informační tok je stejně důležitý jako materiálový tok, Cílem zmapování informačního toku je:
zjistit cesty dodávek jednotlivých materiálů,
jak mezi sebou komunikují jednotlivé procesy,
zmapování systému plánování a řízení výroby.
Na základě zmapování materiálových a informačních toků porovnáváme časy, které hodnotu přidávají s celkovým časem průběžné doby výroby. Z této informace zjistíme kolik procent z celkové doby průběžné výroby je plýtvání a kolik procent je hodnototvorná práce. Logistický informační systém je součástí manažerského informačního systému podniku. Musí zahrnovat:
všechny úrovně řízení (strategickou, taktickou a operativní),
kompletní logistické řetězce (nákup, výroba, distribuce),
všechny logistické technologie,
zobrazovat změny v co možná reálném čase,
poskytovat přesný obraz o nákladech vzniklých v logistickém řetězci.
(LOGI, 2010)
11
Finanční tok „Výkaz o peněžních tocích nebo cash flow je součásti přílohy k účetní uzávěrce sestavované v plném rozsahu. Podává informace o přírůstcích a úbytcích finančních prostředků, jejich ekvivalentů dle jednotlivých činností podniku. Peněžními prostředky chápeme peníze v pokladně, na účtu a ceniny. Peněžními ekvivalenty jsou hlavně vysoce likvidní položky krátkodobého finančního majetku, jako jsou akcie.“ (Slovníček
účetních
pojmů
[online]
http:/www.testyzucetnictvi.cz/slovníček-
ucetnich-pojmu.php?pojem=penezni-tok)
1.1.1. Cíle integrovaného řízení oblasti materiálu Konkrétní cíle logistiky v oblasti řízení materiálů jsou těsně spojeny se základními cíli podniku, které spočívají v dosažení přijatelné úrovně rentability nebo návratnosti investic a udržení pozice ve stále náročnějším konkurenčním prostředí trhu. „Mezi hlavní cíle a úkoly řízení oblasti materiálů: nízké náklady, vysoká úroveň servisu, zajištění kvality, nízká úroveň vázaného kapitálu a podpora ostatních funkcí (útvarů). Při posuzování jednotlivých cílů je nutno na tok materiálů pohlížet z širší perspektivy celého systému, tj. od dodavatelských zdrojů po konečné zákazníky. Řízení materiálových toků zahrnuje tyto čtyři základní činnosti:
předvídání materiálových požadavků
zjišťování zdrojů a získávání materiálů
dopravení a zavedení materiálů do podniku
monitorování stavu materiálů (zásob).“
(Sixta, Mačát, 2005)
12
2 Analýza současného stavu vnitropodnikové logistiky v závodu Tato kapitola popisuje současný stav vnitropodnikové logistiky, především základní informace o montážní hale M13 a jeho skladech, supermarketu a principu navážení materiálu
Zdroj: Interní dokumenty ŠKODA AUTO a.s. Obr. 3 Mapa Mladé Boleslavi s vyznačením závodu a haly M13
2.1.
Montážní hala M13
Montážní hala M13 se nachází v severozápadní části mladoboleslavského závodu. Hala byla vybudována v roce 1995 a je projektem architektonické společnosti Henn Architekten. Řešení této haly má připomínat les, což zdůrazňují nosné sloupy, které se v horní části větví tak jako stromy. Hala je koncipována tak, že uprostřed haly je tzv. spine (páteř), který obsahuje jak administrativní část, tak sociální zázemí. Stavba byla v době vzniku oceněna titulem stavba roku. Hala se skládá z hlavní montážní linky, dále montážní linky dveří, montážní linky agregátu a podvozku, supermarketu a skladů materiálu, pracoviště konečné kontroly, kde se provádí dynamické a statické zkoušky a vodní test. V současné době zde probíhá výroba vozů Octavia, Rapid, Seat Toledo. Aktuální kapacita linky je 1240 vozů a vyrábí se ve 3 směnném režimu 15 výrobních směn za týden. Výrobní takt je 1 minuta – tzn., že každou minutu se vyrobí na této hale 1 vůz. (Interní dokumenty ŠKODA AUTO a.s.)
13
Zdroj: Interní dokumenty ŠKODA AUTO a.s. Obr. 4 Rozdělení haly M13
2.1.1. Supermarkety Supermarket funguje na stejném principu jako dobře známé supermarkety velkých obchodních řetězců. Logistika do něho naváží materiál, který je výrobou odebírán a zpracován. Supermarket je prostor určený k přípravě materiálu pro výrobu. Je to jakýsi zásobník materiálu (mezisklad) v blízkosti výroby mezi vstupem a výstupem materiálu a spotřebitelem. Supermarkety se používají k řešení následujících požadavků a problémů:
příliš málo místa u montážní linky,
zvýšení produktivity,
nevhodná balení pro pracoviště,
potřeba ploch pro nové projekty,
zlepšení ergonomie pracoviště,
zvýšení produktivity v logistice.
(Interní dokumenty ŠKODA AUTO a.s.)
14
Supermarket je rozdělen do menších oblastí dle typu materiálu. Těmto jednotlivým oblastem se říká sekvence. Supermarket na hale M13 se nachází v severní části haly plochou 11 520m2, skládá se z 62 sekvenčních pracovišť a obsahuje zhruba 2100 čísel dílů. Sekvence Sekvence fungují na principu Just-in-sequence, který je blízce provázaný s principem Just-in-time a je přímo přizpůsobený výrobě. Tento způsob je využíván při vysoké variabilitě dílů. Jedná se o přípravu a vychystání materiálu podle výrobního plánu v pořadí, v jakém se budou montovat do vozů, tak aby se co nejvíce usnadnila montážní činnost zaměstnanci na výrobní lince. Mezi operace přípravy dílů patří například také vychystávání v setech a kitech. Set nebo kit jsou sady, kde jsou vychystány díly pro jeden vůz v jednom zásobníku. Díly se vychystávají do speciálně upravených sekvenčních palet pro daný díl. Supermarkety a systém Just-in-sequence umožňují realizovat jeden ze základních principů štíhlého podniku a tím je princip tahu. Tímto se docílí snížení zásoby materiálu u výrobních linek a usnadnění práce montážním pracovníkům, kteří mají seřazené díly ve přesném pořadí. Tento princip patří mezi významné přelomy v automobilovém průmyslu. V současnosti se zavádí do všech oblastí průmyslu, kde je to možné.
2.1.2. Vnitropodniková doprava Transport a manipulace s materiálem uvnitř podniku má silný vliv na to, jak efektivní bude tok materiálu, dále určuje jaké potřebné množství nákladů, zdrojů a času bude využito. Rozvoz materiálu ze supermarketu je realizován podle připraveného jízdního řádu na předem určená místa dle předem vypočítaných potřeb výroby. Na hale M13 se vychystaný materiál v sekvenčních paletách zaváží na montážní linku pomocí elektrických tahačů se speciálními rámy, které jsou za ním připojené. Tahači s rámy se říká trailerová souprava. Speciálně upravené sekvenční palety jsou opatřeny pojízdným podvozkem, pomocí kterého se paleta nasune na rám. V současnosti existuje 18 zavážecích okruhů. Každý okruh má předem definovanou trasu, časový harmonogram a materiál, který bude zavážet. Trailer
15
svoji trasu začíná v supermarketu, kdy nakládá plné sekvenční palety na rámy, poté pokračuje podél své trasy na montážní linku, kde na předem určených výrobních taktech vyměňuje plné sekvenční palety za prázdné. Poté znova jede do supermarketu a proces opakuje. Jako prevence vzniku nedostatku materiálu u montážní linky je zaveden dvoupaletový systém. Ten pracuje na principu toho, že u montážní linky jsou dvě plné sekvenční palety. Poté co montážní dělník vyprázdní první, začíná odebírat materiál z druhé. Mezitím je operátorem logistiky prázdná první paleta vyměněna za plnou.
Zdroj: Interní dokumenty ŠKODA AUTO a.s. Obr. 5 Elektrický tahač STILL
Zdroj: Interní dokumenty ŠKODA AUTO a.s. Obr. 6 C-rám
16
3
Automatizace procesu logistiky
V dnešní době jsou výroba, distribuce a skladování tak mechanizovanými procesy, že najít další zefektivnění procesů je velmi obtížné. Vytvoření další výhody nad konkurenty lze tedy pouze jen racionalizací a automatizací. Automatické dopravní systémy umožňují přinést výhodu v transportu výrobků. Rozhodnutí implementovat systém automatizovaného transportu ve správných proporcích s ohledem na rozsah pokrytí podnikových procesů, cenu technologie a účinnost inovace se zdá být jako ideální investice. Cílem tohoto projektu je automatizace a zefektivnění navážení materiálu na montážní linku nahrazením traileru s operátorem automaticky řízeným dopravním prostředkem. Jako skoro všude, i zde rozhoduje především cena investice a náklady provozu. Zavedení těchto transportních systémů je podmíněné návratností vložených prostředků. Návratnost bude realizována v delším časovém období. Flexibilní výrobní systém K pochopení využití AGV je nezbytné pochopit podstatu systému FMS - Flexible Manufacturing Systems (Flexibilní výrobní systém. Dále jen FMS). FMS je spíše filozofie než hmatatelná položka. Tento systém určuje způsob, a jakými prostředky se bude produkt vyrábět. Je to tedy idea jak lépe a rychleji využívat technologie k výrobě produktu. Systém FMS upřednostňuje před lidmi vykonávajícími opakované procesy, stroje, které dokážou tyto procesy vykonávat 24 hodin denně. FMS využívá počítač ke kontrole strojů k vytvoření pracovní buňky. Každá pracovní buňka vykonává specifický úkol, kterým napomáhá výrobě produktu. Ačkoli je FMS rychlý a velmi efektivní systém, není levný, neboť vyžaduje mnoho nákladných strojů. Běžné zavedení takového systému do podniku stojí miliony korun. Spíše než použití celkového FMS, podniky zavádějí pouze část systému, který se nazývá Flexible manufacturing cell (flexibilní výrobní buňka). Tato buňka používá automatizovaný stroj pouze k výrobě části produktu. Tyto systémy často využívají vozíky AGV ke spojení pracovních buněk. Během studie FMS je nutné mít stále na mysli, rčení Petera Druckera: „Musíme se stát manažery technologie, ne pouze uživateli“
17
Výhody
Rychlost
Nízké přímé náklady na mzdy způsobené snížením počtu pracovníků
Zmenšený inventář způsobený plánovací a programovací preciznosti
Stálá a zlepšující se kvalita způsobená automatizovaným řízením
Nižší náklady na jednotku způsobené větší produktivitou díky používání stejného počtu pracovníků
Úspory z nepřímých nákladů z redukovaných chyb, oprav a škod
Nevýhody
Omezená schopnost přizpůsobování se změnám v procesu produktu, neboť stroje provádí pouze přednastavené činnosti
Potřeba vysoké úrovně plánování
Vysoké náklady
Potřeba zkušených techniků
Technické problémy způsobené umístěním komponentu a precizním načasováním nezbytným k zpracování komponentu
(http://www.referenceforbusiness.com/management/Ex-Gov/FlexibleManufacturing.html)
3.1.
Automaticky vedené transportní prostředky
Automaticky vedené transportní prostředky neboli AGV - Automatic guided vehicle (dále
jen
AGV),
jsou
mobilní
roboti,
kteří
jsou
automaticky
vedeni
po předepsaných trasách. Jedná se o zařízení, které nevyžadují personál k řízení. Tyto
dopravní
prostředky
zaznamenávají
v současnosti
výrazný
vzestup
a to hlavně kvůli ulehčení manipulace s materiálem a svojí nezávislostí, kterou zvyšují efektivitu a snižují náklady na lidskou obsluhu v logistice. Tímto napomáhá k automatizaci výrobních procesů.
Jejich použití je nejčastější v podnicích
s vysokým objemem produkce, kde se manipuluje s velkým množstvím materiálu ve výrobních halách nebo skladech. Nejčastějšími funkcemi těchto systémů je jízda s nákladem nebo jeho tažení, dále automatické zdvihání, odkládání a nabírání nákladu, řízení dopravního provozu a dalších zařízení. Vzhledem
18
k tomu, že AGV jsou bezpilotní, mohou být v provozu 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Automaticky vedené dopravní prostředky se ve světě nazývají různými názvy. Nejpoužívanější je název Automatic Guided Vehicle (AGV), používají se také názvy Laser Guided Vehicle (LGV) nebo Self-guided Vehicle (SGV). V Německu se tyto technologie nazývají Fahrerlose Transportsysteme (FTS) a ve Švédsku Förarlösa truckar. Nižší cenové verze těchto vozíků se často nazývají Automated Guided Carts (AGC) a jsou většinou vedeny magnetickou páskou.
AGC jsou
dostupné v různých modelech a jsou používány k jízdě s nákladem či jeho tažení, řízení k cíli, odkládání či nabírání nákladu.
3.2.1.
Navigační systémy
Základem automatických vozidel AGV je naváděcí systém. Jestli AGV neví kudy jet, nemůže také pracovat. Navigační systém je to, co řídí AGV vozidlo z bodu „A“ do bodu „B“. Rozhodnutí o typu navigačního systému je jedním z nejdůležitějších rozhodnutí, která budou provedena. Některé systémy mají vysokou spolehlivost a ojediněle selžou. Jsou ale striktně závislé na flexibilitě oblasti aplikace. Jiné systémy jsou o něco méně spolehlivé, ale mají výhodu ve snadnějším přizpůsobování změn. Nejčastějšími navigačními systémy jsou založené značení na podlaze, jako jsou lajny magnetické nebo optické pásky či indukční drát, transpordery vysílající příkazy nebo laserové senzory.
3.2.1.1. Indukční navigace Indukční řízení je nejpoužívanějším typem navigace. Svoji spolehlivost osvědčila již přes několik let. Tento systém pracuje na principu indukční smyčky. U těchto typů je senzor na spodní části vozidla a je namířen k zemi. Indukční smyčku tvoří jednopólový vodič zabudovaný v podlaze napájený konstantní frekvencí, který kolem sebe vysílá signál pomocí magnetického pole, a určuje směr jízdy. Vedení vozíků po předem určené trase je zajištěno pasivními systémy. Podél trasy jsou umístěny v podlaze radiofrekvenční čipy, které vozík rozpozná a s měřením trasy se používá k určení své polohy a k přijmutí určitého příkazu. Pokud je používána pouze jedna frekvence, je přednastavena a zapnuta po celé síti tras. Pokud je v systému více frekvencí, přijímá vozík pouze jednu určitou frekvenci,
19
která ho vede po trase. V oblasti křižovatek a odboček je řízen svojí frekvencí a tak je veden k cíli. Dále lze příjmem několika frekvencí naprogramovat určité rutiny jako například změna směru a rychlosti jízdy, zastavení, zpomalení atd. K regulaci dopravy (např. přednost v jízdě na křižovatkách) a předávání přepravních úkolů slouží aktivní systémy. V topologii dopravní sítě předem určeny všechny přijímací a předávací stanice nákladu, dále křižovatky a odbočky. Tyto informace jsou uloženy buď v samotném vozíku, nebo řídicím systémovém počítači. Komunikace mezi počítačem a vozíkem probíhá indukčně. Například pomocí informačních smyček, které jsou instalovány do podlahy s vodící páskou (např. před křižovatkami, kdy dochází k výměně údajů). Dalším způsobem výměny dat je pomocí modulovaného indukčního vodiče, který umožňuje oboustranný přenos dat. Tento způsob je mnohem praktičtější z důvodu trvalé výměny údajů. Vozíky mohou samy určit svoji polohu, která se přenáší do systémového počítače. Proto dochází k lepšímu ovládání a regulaci dopravy. Pochopitelnou nevýhodou tohoto systému je neflexibilita. Systém, který je často měněn by neměl využívat indukční navigaci. Změna a vytvoření nové trasy, vyžaduje frézování podlahy a položení nových indukčních drátů, což může být velmi nákladný a razantní proces. Další nevýhodou drátu je, že se časem opotřebuje a zlomí se. Pokud nastane taková situace je potřeba oblast znova vyfrézovat a drát opravit nebo vyměnit za nový. Tato navigace má ale také několik silných výhod. Jak již bylo zmíněno, jsou již přes několik let v mnoha společnostech osvědčena svojí spolehlivostí. Dále díky tomu, že jsou zafrézované, dají se aplikovat do znečištěných prostředí, kde je vysoká frekvence provozu.
Obr. 7 Indukční navigace
20
3.2.1.2. Magnetická a optická páska Často využívanou metodou je navigace pomocí vodící pásky. Těmto vozíkům se speciálně říká Automated Guided Cart (dále jen AGC). Páska se používá, když je obtížné uspořádání odrazových reflektorů, anebo když vozíky nemohou být z různých důvodů vybaveny laserovými snímači. Ke snímání vodící pásky na zemi je vozík vybaven optickým snímačem. Existují dva druhy pásek a to magnetická a optická páska. Páska je nalepená po celé trase daného AGC. Díky tomu, že je páska pouze nalepená dá se její trasa lehce změnit či zcela odstranit. Zavedení vodící pásky také nevyžaduje frézování podlahy podél trati, i přesto ji lze zafrézovat ke zvýšení její ochrany a životnosti. Vodící páska je zpočátku méně nákladná, ale postrádá výhodu zavedení do více frekventovaných míst, kde může být lehce poškozena nebo zašpiněna. Neposledně šetří náklady na energii, jelikož je tato technologie považována za „pasivní“ nepotřebuje neustálý zdroj energie. Vedení vozíků po předem určené trase je stejně jako u indukční navigace zajištěno pasivními systémy. Podél trasy jsou umístěny v podlaze radiofrekvenční čipy, které vozík rozpozná. Používají se k určení své polohy a k přijmutí příkazu.
Obr. 8 Navigace magnetickou páskou
21
3.2.1.3. Laserová navigace Tento typ navigace funguje na principu laserové triangulace. Na stěnách a sloupech jsou umístěné laserové senzory. Vozík je vybaven laserovým přijímačem, vysílačem a rotujícím zrcátkem. Pomocí laserového vysílače vysílá paprsek a ten je vychylován rotujícím zrcátkem k senzoru. Poloha zrcátka poté udává úhel a vzdálenost od senzoru. Čtecí modul dokáže během sekundy provést šest otoček. Jízdní trasy jsou uložené v počítači ve vozíku. Trasy se mohou vytvářet pomocí příslušného softwaru nebo během učební jízdy s vozíkem. Trasy lze velmi snadno měnit nebo rozšiřovat editačním programem nebo novou učební jízdou. Laserová navigace je velmi přesná a také díky své flexibilitě je velmi populární. Oproti jiným navigačním systémům jsou značnou nevýhodou vysoké náklady.
Obr. 9 Laserová navigace
22
3.2.2.
Typologie AGV
Existuje mnoho typů AGV, které se liší svojí funkčností a kapacitou. Technická charakteristika vozíků je přizpůsobena jakémukoliv nároku a specifické aplikaci. Při rozhodování je nutná analýza procesu a vozidel, které budou nejvhodnější pro daný typ oblasti.
3.2.2.1. Vidlicové vozidlo Vidlicové vozidlo je mnohostranné víceúčelové vozidlo. Dokáže uchopit různé palety, jet k požadovanému místu nakládky nebo vykládky a tam náklad odložit. Díky svým vidlím může skladovat materiál do regálů nebo z regálů požadovaný materiál odebírat. Tyto vozidla bývají modulárně koncipované, proto je lze přizpůsobit požadavkům zákazníka. Technické parametry jako nosnost, výška zdvihu a rychlost záleží na výrobci. Volitelné příslušenství:
Automatické rozpoznání prázdných paletových pozic
Bezpečnostní skener pro couvání
Automatické nabíjení
Rotující deska vidlic
Siloměry
Modul pro ochranu osob a materiálu
Obr. 10 Vidlicové vozidlo
23
3.2.2.2. Vozidlo s transportní plošinou Jedná se o vozidlo s velkou ložnou plochou, které lze použitím trubkového systému modulárně a flexibilně konstruovat podle požadavků místa provozu. Díky těmto vlastnostem může být mnohostranně využíván jako například dopravník, k automatickému zásobování regálů či pásů nebo jako pojízdné montážní pracoviště. Technické parametry jako nosnost a rychlost záleží na výrobci. Volitelné příslušenství:
Možnost obousměrného provozu
Připojení přívěsu
Automatické nabíjení
Modul pro ochranu osob a materiálu
Obr. 11 Vozidlo s transportní plošinou
3.2.2.3. Podjíždějící vozidlo Principem tohoto vozidla je možnost podjíždět regálové vozíky nebo přívěsy k výrobním
stanicím
a
jejich
zpětný
transport.
Vozidlo
prostřednictvím
přednastavených transporderů, které mu vysílají příkazy, najede pod regálový vozík a vysune zajišťovací čep pomocí, kterého uchopí regálový vozík a vozík je jím unášen. Díky svému designu je vozidlo kompletně pod přepravovaným předmětem a je proto vhodné pro omezené prostorové poměry. Tyto vozidla dovedou jet v obou směrech i do stran, dále se dovedou otáčet okolo středu své osy. Tím je dosaženo maximální možné manévrovatelnosti.
24
Volitelné příslušenství:
Automatické nabíjení
Modul pro ochranu osob a materiálu
Obr. 12 Podjíždějící vozidlo
3.2.2.4. Tažné vozidlo Jedná se o automatický tahač, který přemisťuje přívěsy z místa nakládky k místu vykládky. Přívěsy se mohou připojovat a odpojovat ručně nebo poloautomaticky. Podle potřeby lze namontovat různé typy tažných zařízení. Volitelné příslušenství:
Automatické nabíjení
Modul pro ochranu osob a materiálu
Obr. 13 Tažné vozidlo
25
3.2.3.
Bližší specifikace AGV
AGV vozík typu FTS CEIT 1300 je od společnosti CEIT SK s.r.o. Tyto vozíky jsou flexibilním a nízkonákladovým řešením pro vnitrozávodovou dopravu. Slouží jako tahače nebo nosné vozíky. Tahač je určený jen k provozu ve vnitřních prostorech na průmyslových litých podlahách výrobních hal. Mají automatické řízení a sledují předepsanou dráhu. U dráhy jsou nastaveny pracovní pozice k automatické nebo manuální nakládce a vykládce. Jsou vedeny magnetickou páskou, kterou snímá optický snímač. Jeho maximální využitelnou rychlostí je metr za sekundu a směr pohybu je výhradně dopředu. AGV vozíky jsou vybaveny bezpečnostními senzory a při výskytu překážky samy zastaví. Bezpečnostní prvky Vozíky jsou vybaveny sofistikovanými bezpečnostními prvky. Během provozu je nejdůležitější laserový 2D skener sloužící k detekci překážek, dále tyč, která opticky i akusticky signalizuje detekci překážek. Mezi další bezpečnostní prvky patří směrovky, které opticky ukazují směr odbočení, nárazníky, směrová čidla, zpomalovací čidla, akustická signalizace atd.
26
Legenda: Č. Popis 1. Světelná tyč – opticky signalizuje režimy chodu tahače, akusticky signalizuje detekované překážky 2. Central stop – nouzové zastavení tahače 3. Ovládací panel 4. Bateriový konektor – hlavní vypínač 5. Akustická signalizace – hudba přehrávaná během provozu tahače 6. Pohon a trakční kolo 7. Kryt 8. Směrovky – optiky signalizují směr odbočení 9. Laserový 2D skener – pro detekci překážek před FTS 10. Optický snímač magnetické pásky 11. Magnetická páska Zdroj: Interní dokumenty CEIT s.r.o. Obr. 14 FTS CEIT 1300
27
Nastavení zóny skeneru AGV vozík je vybaven skenerem, který snímá prostor před tahačem. Při výskytu překážky vozík zpomalí resp. zastaví a vizuálně i akusticky signalizuje překážku. Po zastavení se sám znovu rozjede, aniž by couval. Jejich pohyb je blokován elektrickými brzdami do té doby, než bude překážka odstraněna. Prostor snímaný skenerem se dělí na dvě zóny – zóna W (Warning – varovná oblast) a zóna S (Stop – ochranná oblast). Pokud se před vozíkem vyskytne překážka a dostane se do zóny W, vozík signalizuje překážku a zpomalí. Pokud se překážka dostane až do zóny S, vozík signalizuje překážku a zastaví. Rozměry a nastavení zón jsou variabilní a orientačně znázorněné na obr. 15
Zdroj: Interní dokumenty CEIT s.r.o. Obr. 15 Zóny skeneru
Nabíjení K provozu je zapotřebí zdroj energie. Na základě zatížení se stanovují jejich rozměry a kapacity. Automatické dobíjení umožňuje pravidelné dobíjení vozíků, které jsou v provozu 24 hodin denně. Nabíjecí stanice může být instalována na jakémkoliv místě trasy.
28
3.2.
Návrh trasy AGV
Cílem tohoto projektu je automatizace a zefektivnění navážení materiálu na montážní linku nahrazením traileru s operátorem automaticky řízeným dopravním prostředkem. Jako skoro všude, i zde rozhoduje především cena – investice a náklady provozu. Zavedení těchto transportních systémů je podmíněné návratností vložených prostředků. Návratnost bude realizována v delším časovém období. V současné době se provádí navážení materiálu pomocí trailerové soupravy, kterou řídí operátor logistiky. Zásobuje montážní linku v pravidelných dávkách 24 kusů 3 druhů materiálu (Koberec zavazadlového prostoru, Plato + rolo, lůžko motoru). Nakládku a vykládku na určených místech provádí operátor logistiky. Délka této trasy je 900 metrů. Na projetí trasy včetně nakládky vychystaných sekvenčních
palet
v supermarketu
a
vykládky
u
montážní
linky
má OL 24 minut. Průměrná rychlost trailerové soupravy je 5km/h. Projetí trasy vyžaduje přibližně 11 minut při plynulé jízdě bez zastavení při vyskytnutých překážkách. Čas na nakládku/vykládku jedné sekvenční palety je přibližně 1 minuta. Při sečtení času vyžadovaného na trasu a nakládek/vykládek palet je celkový čas 17 minut. Vytížení OL je 70%. Za směnu je trasa projeta přibližně 18 krát.
29
Zdroj: Interní dokumenty ŠKODA AUTO a.s. Obr. 16 Návrh trasy AGV
V navrhovaném stavu je materiál identickou trasou navážen automatickým tahačem. Při započtení zpomalení rychlosti při zatáčkách a výhybkách v trase je průměrná rychlost tahače je 0,6 metrů za sekundu (42m/min). Projetí této trasy vyžaduje přibližně 22 minut při plynulé jízdě bez zastavení při vyskytnutých překážkách, bez nakládky a vykládky sekvenčních palet a nabití baterií. Čas na nakládku/vykládku jedné sekvenční palety je přibližně 1 minuta. Nakládku vychystaných palet by zajišťovali pracovníci sekvencí v supermarketu a vykládku pracovníci montážní linky. Minimální čas nabíjení pro nepřetržitý 24hodinový provoz je 5 minut při každém okruhu. Při sečtení času vyžadovaného na trasu, nakládek/vykládek palet a času nabíjení je celkový čas 33 minut. Proto je zapotřebí dvou AGV tahačů, které zabezpečí nepřetržité dodávky materiálu. Vytížení jednoho AGV tahače je 69%. Pro minimalizaci zpomalení a zastavování tahače bude mít tahač absolutní přednost v jízdě.
30
3.3.
Ekonomické zhodnocení
Významný faktor přisuzovaný k výrobním nákladům manipulace a přepravy materiálu je promarněný čas. Nečinný pracovník je v podstatě placen, i když neprodukuje žádnou hodnotu. Není to ale chyba pracovníka, nicméně, společnost by se měla zaměřit, jak snížit tuto dobu nečinnosti. Zavedením automatizace je jednou z možností, jak odstranit tento způsob plýtvání. Rozhodování o systému manipulace s materiálem je důležitý krok k vytvoření efektivního výrobního systému. Přestože se bezobslužný transportní systém zdá být ideálním řešením pro potřeby výrobní společnosti je nezbytné provést bližší analýzu nákladů. Cílem této kapitoly je finanční zhodnocení investice do automatického tahače, který nahrazuje trailerovou soupravu řízenou OL. Nahrazením principu zavážení vzniká úspora jednoho OL na směnu, celkově tří zaměstnanců. Výše celkové úspory za jeden rok činí 1 424 973 Kč. Náklady na investici byly ve výši 1 534 775 Kč (2 AGV tahače s přídavným skenerem pro ochranu majetku) bez započítání činností při implementaci.
31
Kalkulace Cash flow Přepokládaná životnost investice je 7 let, proto bude odpisována rovnoměrně po dobu sedmi let částkou 219 254 Kč. Tato částka sníží základ daně z příjmů. Sazba pro daň z příjmu pro právnické osoby v roce 2014 je stanovena na 19%. Rok
1
Výnosy
2
3
4
5
6
7
Celkem
0
0
0
0
0
0
0
0
1 424 973
1 424 973
1 424 973
1 424 973
1 424 973
1 424 973
1 424 973
9 974 811
219 254
219 254
219 254
219 254
219 254
219 254
219 254
1 534 775
1 205 719
1 205 719
1 205 719
1 205 719
1 205 719
1 205 719
1 205 719
8 440 036
Daň z příjmu
229 087
229 087
229 087
229 087
229 087
229 087
229 087
1 603 607
Zisk po zdanění
976 633
976 633
976 633
976 633
976 633
976 633
976 633
6 836 429
Roční odpisy
219 254
219 254
219 254
219 254
219 254
219 254
219 254
1 534 775
1 195 886
1 195 886
1 195 886
1 195 886
1 195 886
1 195 886
1 195 886
8 371 204
Provozní náklady bez odpisů Roční odpisy Zisk před zdaněním
Cash flow
Tab. 1 Kalkulace Cash flow
Úspora nákladů na tři zaměstnance se projeví ve výsledku hospodaření, který se musí poté upravit na peněžní toky tzv. cash flow. Předpokládaná životnost investice je 7 let, proto se očekávaná hodnota peněžních toků musí upravit na současnou hodnotu pomocí vzorce: 𝑛
𝑆𝐻 𝐶𝐹 = ∑ 𝑡=1
𝐶𝐹𝑡 (1 + 𝑖)𝑡
Legenda: SH současná hodnota CF Cash Flow n počet let t rok i úroková míra Pro výpočet diskontovaného cash flow v případě investice hrazené z rozpočtu firmy, a nikoliv cizími zdroji, lze úrokovou sazbu i nahradit ukazatelem výnosnosti investice ROI (Return on Investment).
32
„Společnost ŠKODA AUTO používá pro účely investic dokonce tři sazby ROI. Každá sazba je určená pro jinou charakteristiku investice a tyto sazby se diametrálně liší. V této práci však nemohou být zveřejněny z důvodu citlivosti těchto interních dat. Pro porovnání investice do automatizace proti úspoře na zaměstnancích společnost používá ROI blízké 28%. Toto procento je tedy mírně zkreslené od skutečné ROI, nicméně pro účely této bakalářské práce lze použít.“ (Kratochvíl, 2012) Rok
1
2
3
4
5
6
7
Diskontované cash flow
934 286
729 911
570 243
445 502
348 049
271 913
212 432
Kumulované diskontované cash flow
934 286
1 664 197
2 234 440
2 679 943
3 027 991
3 299 904
3 512 337
Celkem 3 512 337
Tab. 2 Diskontace a kumulace Cash flow
𝑆𝑜𝑢č𝑎𝑠𝑛á ℎ𝑜𝑑𝑛𝑜𝑡𝑎 𝐶𝐹 =
1 195 886 (1+0,28)1
1 195 886
1 195 886
+ (1+0,28)2 + ⋯ + (1+0,28)7 = 3 512337 Kč
Prostá doba návratnosti Prostá doba návratnosti porovnává relaci mezi vstupním kapitálovým výdajem a očekávaným ročním peněžním příjmem z projektu. Výsledkem je počet let, která jsou potřebná ke splacení původního kapitálového výdaje. 𝑎=
𝐼𝑁 𝑃
Legenda: a doba návratnosti v letech IN investiční náklad P roční úspora nákladů v důsledku investice 𝑎=
1 534 775 = 1,08 𝑟𝑜𝑘𝑢 × 12 = 12,92 𝑚ě𝑠í𝑐ů 1 424 973
Návratnost investice při zaokrouhlení nahoru na celé měsíce je 13 měsíců.
33
Diskontovaná doba návratnosti Odlišnost od prosté doby návratnosti spočívá v tom, že zatímco prostá doba návratnosti nebere v úvahu časový faktor při kvantifikaci očekávaných kapitálových výdajů a peněžních příjmů z projektu, diskontovaná doba návratnosti časový faktor respektuje a aktualizuje příslušné peněžní toky ke zvolenému okamžiku. Doba návratnosti je vypočítá kumulací peněžních toků. Rok, v němž se kumulativní souhrn zisku po zdanění a odpisů poprvé převyšuje investici, ukazuje dobu návratnosti. V tabulce 8 lze zjistit diskontovanou dobu návratnosti již v prvním roce. 𝑎=
1 534 775 − 934 286 = 0,082 𝑟𝑜𝑘𝑢 × 12 = 9,87 𝑚ě𝑠í𝑐ů 729 911
Návratnost investice při zaokrouhlení nahoru na celé měsíce je 1 rok a 10 měsíců. . Čistá současná hodnota investice Jedná se o kritérium pro hodnocení výnosnosti investičních projektů. Toto kritérium říká, kolik peněz za danou dobu životnosti investice přinese. Vypočítá se rozdílem mezi současnou hodnotou očekávaných cash flow a počátečními výdaji. 𝑛
𝑁𝑃𝑉 = 𝑆𝐻 𝐶𝐹 − 𝐼𝑁 = ∑ 𝑡=1
𝐶𝐹𝑡 − 𝐼𝑁 (1 + 𝑖)𝑡
Legenda: NPV čistá současná hodnota (Net Present Value) SH současná hodnota CF Cash Flow IN Investiční náklad n počet let t rok i úroková míra 𝑁𝑃𝑉 = 3 512 337 − 1 534 775 = 1 977 562 𝐾č Čistá současná hodnota investice je 1 977 562 Kč.
34
Index rentability Tento index jako doplňující kritérium k čisté současné hodnotě. Vyjadřuje poměr přínosů k počátečním kapitálovým výdajům. Investiční projekt je přijatelný, je-li hodnota indexu rentability vyšší než jedna.
𝑃𝐼 =
∑𝑛𝑡=1
𝐶𝐹𝑡 (1 + 𝑖)𝑡 𝐼𝑁
Legenda: PI index rentability (Profitability index) CF Cash Flow IN Investiční náklad n počet let t rok i úroková míra 𝑃𝐼 =
3 512 337 = 2,28 1 534 775
Index rentability je 2,28, což znamená, že každá investovaná koruna přinese 2,28 Kč. Snižování pracovních míst je neúprosná metoda, jak se podívat na výhody automatizace. Nicméně, je to nejjednodušší způsob, jak provést analýzu nákladů, jelikož mzdové náklady zastávají největší část výrobních nákladů. Automatizace také snižuje nadbytečnou dobu pracovních sil a náklady spojené s bezpečností práce. Automatická manipulace s materiálem redukuje počet zranění na pracovištích snížením potenciálních nehod. Náklady spojené se ztracenou prací zaměstnance mají hodnotu mzdy a benefitů, nezapočítávaje snížení produktivity. Ve většině případů náklady na zdravotní péči pokryje pojištění. Proto snížení pracovních úrazů může pomoci snížit společnosti náklady na pojištění.
35
Závěr V současné době pro udržení silné konkurenceschopnosti musí podniky neustále inovovat své technologie a postupy. Těmito inovacemi podnik dosahuje jak vyšší produktivity, kvality výsledné produkce, tak i snížení svých výrobních a provozních nákladů. Ve většině případů, aby bylo dosaženo efektivní inovace je potřeba správně investovat. Jako skoro všude, i zde záleží především na ceně investice a nákladů do provozu. Jelikož se investice nepohybuje v nízkých částkách, jedná se o strategické rozhodování ke kterému je zapotřebí dostatek informací, zkušeností, přehled o nabídce a referencích. Tyto podklady je nutné analyzovat a vyhodnotit při případné aplikaci v rámci investičního projektu. Tato bakalářská práce se v realizační části zabývá analýzou současného stavu vnitropodnikové logistiky v závodu ŠKODA AUTO a.s., kde došlo k inovaci způsobu zavážení materiálu ze supermarketu k montážní lince. Výchozím stavem bylo zavážení trailerem s operátorem logistiky, který byl nahrazen automaticky řízeným dopravním prostředkem. Další částí bylo ekonomické zhodnocení pomocí metod investičního rozhodování, jako jsou doba návratnost investice, čistá současná hodnota a index rentability. Výsledkem zhodnocení je, že je investice pro podnik výhodná a počítá se s návratností do 1 roku a 10 měsíců při zohlednění faktoru času. Nasazení AGV vozidel ve správných proporcích s ohledem na cenu technologie a účinnost inovace je jedním z nejlepších alternativních řešení přepravy materiálu. Odpověď na otázku jaké nejvyšší úrovně dosažitelné automatizací automatickými transportními systémy závisí na cílech a výsledcích, kterých chce podnik dosáhnout.
36
Seznam literatury DRAHOTSKÝ, I., ŘEZNÍČEK, B. Logistika / Procesy a jejich řízení. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003. ISBN 80-7226-521-0. SIXTA, J., MAČÁT, V. Logistika / Teorie a praxe. Brno: CP Books, 2005. 315 s. ISBN 80-251-0573-3. KYSEL, M., KOŠTURIAK, J., DEBNÁR , P., Ako efektívne mapovat hodnotový tok v podniku?. Žilina: IPA Slovakia, ISSN - 1335 – 1745 KRATOCHVÍL, T., Ekonomické zhodnocení zavedení automatizace do oblasti konečné montáže vozů společnosti ŠKODA AUTO. Bakalářská práce. ŠAVŠ Mladá Boleslav 2012. VÁVROVÁ, V. -- TOMEK, G. Řízení výroby a nákupu. Praha: GRADA, 2007. 384 s. ISBN 978-80-247-1479-0. SVOZILOVÁ, A. Projektový management. Systémový přístup k řízení projektů. 2., aktualizované a doplněné vydání. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 380 s. ISBN 978-80-247-3611-2. SYNEK, M. -- KISLINGEROVÁ, E. -- A KOLEKTIV. Podniková ekonomika. 5. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010. 445 s. ISBN 978-80-7400-336-3. ŠARADIN, P., KANTOROVÁ, A., The logistics of materiál flow management. NÝVLTOVÁ, N. -- MARINIČ, P., Finanční řízení podniku. / Moderní metody a trendy. Praha: GRADA, 2010. 208 s. ISBN 978-80-247-3158-2. Slovníček účetních pojmů [online] [cit. 20. 10. 2014]. Dostupné z URL: http:/www.testyzucetnictvi.cz/slovníček-ucetnich-pojmu.php?pojem=penezni-tok) Conference Proceedings LOGI 2010, 19. 11. 2009, Pardubice. [online] [cit. 17. 10. 2014] Dostupné z URL: http://logi.upce.cz/proceedings/2010.pdf Slovníček účetních pojmů [online] [cit. 1. 10. 2014] http:/www.testyzucetnictvi.cz/slovníček-ucetnich-pojmu.php?pojem=penezni-tok Flexible Manufacturing [online] [cit. 1. 10. 2014] http://www.referenceforbusiness.com/management/Ex-Gov/FlexibleManufacturing.html Interní dokumenty ŠKODA AUTO a.s. Interní dokumenty CEIT SK s.r.o.
37
Seznam obrázků a tabulek Seznam obrázků Obr. 1 Podniková logistika ...................................................................................... 8 Obr. 2 Materiálový tok .......................................................................................... 10 Obr. 3 Mapa Mladé Boleslavi s vyznačením závodu a haly M13.......................... 13 Obr. 4 Rozdělení haly M13 ................................................................................... 14 Obr. 5 Elektrický tahač STILL ............................................................................... 16 Obr. 6 C-rám ........................................................................................................ 16 Obr. 7 Indukční navigace ..................................................................................... 20 Obr. 8 Navigace magnetickou páskou .................................................................. 21 Obr. 9 Laserová navigace .................................................................................... 22 Obr. 10 Vidlicové vozidlo ...................................................................................... 23 Obr. 11 Vozidlo s transportní plošinou ................................................................. 24 Obr. 12 Podjíždějící vozidlo .................................................................................. 25 Obr. 13 Tažné vozidlo .......................................................................................... 25 Obr. 14 FTS CEIT 1300 ....................................................................................... 27 Obr. 15 Zóny skeneru ........................................................................................... 28 Obr. 16 Návrh trasy AGV...................................................................................... 30
38
Seznam tabulek Tab. 1 Kalkulace Cash flow .................................................................................. 32 Tab. 2 Diskontace a kumulace Cash flow ............................................................ 33
39
Seznam příloh Příloha č. 1 Návrh další trasy ............................................................................... 41
40
Příloha č. 1 Návrh další trasy
41
ANOTAČNÍ ZÁZNAM AUTOR
Nguyen Quoc Hoang
STUDIJNÍ OBOR
6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu Projekt zavádění automatických transportních systémů
NÁZEV PRÁCE VEDOUCÍ PRÁCE
Prof. Dr. Ing. Otto Pastor, CSc.
KATEDRA
KLRK - Katedra logistiky a řízení kvality
POČET STRAN
41
POČET OBRÁZKŮ
16
POČET TABULEK
2
POČET PŘÍLOH
1
STRUČNÝ POPIS
Cílem bakalářské práce je logistický projekt zavádění automatických transportních systémů.
ROK ODEVZDÁNÍ
2014
Práce v rešeršní části popisuje základní problémové okruhy vnitropodnikového logistického řízení materiálových a informačních toků společnosti i se shrnutím potenciálních metod a přístupů optimalizace. Aplikační část by měla obsahovat analýzu výchozích podmínek současné vnitropodnikové dopravy a vhodnost a předpoklady pro zavedení automatických transportních systémů. Práce by měla vyústit do celkového hodnocení přínosů nového transportního systému.
KLÍČOVÁ SLOVA
AGV, FTS, Logistika, Automatizace, Automatické transportní systémy
PRÁCE OBSAHUJE UTAJENÉ ČÁSTI: Ne
ANNOTATION AUTHOR
Nguyen Quoc Hoang
FIELD
6208R087 Business Management and Sales Project of implementation of automated transport systems
THESIS TITLE
SUPERVISOR
Prof. Dr. Ing. Otto Pastor, CSc.
DEPARTMENT
KLRK - Department of Logistics and Quality Management
NUMBER OF PAGES
41
NUMBER OF PICTURES
16
NUMBER OF TABLES
2
NUMBER OF APPENDICES
1
SUMMARY
YEAR
2014
The objective of this bachelor’s thesis is logistics project of implementation of automated transport systems. Backround part deals with basic problematic areas of internal logistics management of material and information flows in the company with a suggestion of potential optimimalization. Application part contains an analysis of the initial conditions of the current internal transport and conditions for the implementation of automated transport systems. The work leads to the overall evaluation of the advantages of the new transport system.
KEY WORDS
AGV, FTS, Logistic, Automation, Automated transport systems
THESIS INCLUDES UNDISCLOSED PARTS: No
