ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S

ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S.

Studijní program: N6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208T138 Globální podnikání a finanční řízení podniku

Návrh finančního plánu podniku Bc. Petra SLAVÍKOVÁ

Vedoucí práce: doc. Ing. Romana Čiţinská, Ph.D.

2

Prohlašuji,

ţe

jsem

diplomovou

práci

vypracovala

samostatně

s pouţitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce.

Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).

V Mladé Boleslavi dne 27.5.14

3

Ráda bych touto cestou poděkovala paní doc. Ing. Romaně Čiţinské, Ph.D. za vedení a metodické rady, které výrazně přispěly k vytvoření této práce. Zároveň děkuji vedení společnosti XYZ, s.r.o. za poskytnutí interních materiálů a intenzivní spolupráci po celou dobu zpracování práce.

4

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 9 1.

Strategická analýza ......................................................................................................... 11 1.1 Analýza vnějšího potenciálu ...................................................................................... 11 1.2 Analýza vnitřního potenciálu ..................................................................................... 12 1.3 Analýza generátorů hodnoty ...................................................................................... 12

2.

1.3.1

Tžby.............................................................................................................. 13

1.3.2

Provozní zisková marže ............................................................................... 13

1.3.3

Pracovní kapitál ............................................................................................ 13

1.3.4

Investice do dlouhodobého majetku............................................................. 14

Finanční analýza .............................................................................................................. 15 2.1 Analýza absolutních ukazatelů .................................................................................. 15 2.1.1

Horizontální analýza .................................................................................... 15

2.1.2

Vertikální analýza ........................................................................................ 15

2.2 Analýza poměrových ukazatelů ................................................................................. 16 2.2.1

Likvidita ....................................................................................................... 17

2.2.2

Rentabilita .................................................................................................... 18

2.2.3

Aktivita ......................................................................................................... 20

2.2.4

Zadluženost .................................................................................................. 22

2.3 Bankrotní a bonitní modely ....................................................................................... 23

3.

2.3.1

Bankrotní modely ......................................................................................... 23

2.3.2

Bonitní modely ............................................................................................. 24

Finanční plánování .......................................................................................................... 26 3.1 Podstata finančního plánování ................................................................................... 26 3.2 Časové rozlišení finančních plánů ............................................................................. 27 3.3 Sestavení finančního plánu ........................................................................................ 28 3.3.1

Pro forma účetních výkazů – Výkaz zisků a ztrát ........................................ 29

3.3.2

Pro forma účetních výkazů – Výkaz peněžních toků ................................... 30

3.3.3

Pro forma účetních výkazů – Rozvaha......................................................... 31

3.4 Funkce finančního plánování ..................................................................................... 31 5

4.

Charakteristika organizace ............................................................................................ 33 4.1 Historie....................................................................................................................... 33 4.2 O společnosti.............................................................................................................. 33 4.3 Mise, vize, hodnoty .................................................................................................... 34

5.

Strategická analýza ......................................................................................................... 36 5.1 Analýza PEST ............................................................................................................ 36 5.1.1

Politicko-legislativní faktory ........................................................................ 36

5.1.2

Ekonomické faktory ..................................................................................... 36

5.1.3

Socio-kulturní faktory .................................................................................. 37

5.1.4

Technologické faktory ................................................................................. 39

5.2 Porterova analýza ....................................................................................................... 39 5.2.1

Hrozba nově vstupujících konkurentů na trh ............................................... 39

5.2.2

Vyjednávací síla odběratelů ......................................................................... 40

5.2.3

Vyjednávací síla dodavatelů ........................................................................ 41

5.2.4

Hrozba náhradních produktů nebo služeb .................................................... 42

5.2.5

Intenzita současné konkurence ..................................................................... 42

5.3 SWOT analýza ........................................................................................................... 43 6.

Finanční analýza .............................................................................................................. 44 6.1 Horizontální analýza .................................................................................................. 44 6.1.1

Rozvaha ........................................................................................................ 44

6.1.2

Výkaz zisku a ztráty ..................................................................................... 46

6.2 Vertikální analýza ...................................................................................................... 47 6.2.1

Rozvaha ........................................................................................................ 47

6.2.2

Výkaz zisku a ztráty ..................................................................................... 49

6.3 Analýza poměrových ukazatelů ................................................................................. 50

7.

6.3.1

Likvidita ....................................................................................................... 51

6.3.2

Rentabilita .................................................................................................... 52

6.3.3

Aktivita ......................................................................................................... 54

6.3.4

Zadluženost .................................................................................................. 55

6.3.5

Bankrotní a bonitní modely .......................................................................... 56

Návrh finančního plánu společnosti XYZ, s.r.o. ........................................................... 59 6

7.1 Analýza a prognóza generátorů hodnoty ................................................................... 59 7.1.1

Tržby a provozní zisková marže .................................................................. 60

7.1.2

Investice do dlouhodobého majetku............................................................. 61

7.2 Pro forma účetní výkaz - výkaz zisku a ztráty ........................................................... 62 7.3 Pro forma účetní výkaz - rozvaha .............................................................................. 64 7.4 Analýza poměrových ukazatelů finančního plánu ..................................................... 65 Závěr ........................................................................................................................................ 68 Seznam literatury ................................................................................................................... 70 Seznam obrázků a tabulek ..................................................................................................... 71 Seznam příloh ......................................................................................................................... 72

7

Seznam použitých zkratek a symbolů Aj.

a jiné

Atd.

a tak dále

Cca.

přibliţně

ČR

Česká republika

EAT

Čistý zisk

EBIT

Zisk před zdaněním a úroky

HDP

Hrubý domácí produkt

Kč

Koruna česká

Kol.

Kolektiv

KPZ

Korigovaný provozní výsledek před daněmi

ROA

Rentabilita aktiv

ROCE

Rentabilita investovaného kapitálu

ROE

Rentabilita vlastního kapitálu

ROS

Rentabilita trţeb

s.r.o.

Společnost s ručením omezeným

Tj.

to je

Tzv.

takzvaný

Viz.

Odkaz na vzorec/stránku

8

Úvod Průběţné zpracování finanční a strategické analýzy, jako základ pro finanční plánování je v dnešní době velmi důleţité, ovšem malé a střední firmy jejich přínos často neznají. Strategická analýza dává majitelům a manaţerům společností odpovědi nejen na to, zda jsou konkurenceschopní, ale zároveň jim udává směr, kam se mohou do budoucna ubírat. Finanční analýza pak rozšiřuje tyto informace o finanční aspekty. Společnost se na základě svých finančních moţností můţe lépe rozhodovat o budoucích investicích do rozvoje produktů nebo sluţeb, o moţnostech rozšiřování nabídky, či naopak zjistí, ţe je zapotřebí výrazné změny, aby se na trhu udrţela. Finanční plán je pak syntézou těchto dvou analýz. Jsou do něho zahrnuty informace z předchozího vývoje, na jejichţ základě je pak moţno sestavit pravděpodobný vývoj společnosti do budoucna. Cílem této práce je zhodnocení aktuálního finančního zdraví společnosti XYZ, s.r.o., analýza a prognóza generátorů hodnoty a následné sestavení finančního plánu, jeţ jí do budoucna bude slouţit jako metodologický podklad pro efektivní finanční plánování. Analýza společnosti bude vycházet z interních podkladů z let 2009 – 2013, mezi nimiţ jsou výkazy zisku a ztráty, rozvahy a další interní informace týkající se převáţně fungování společnosti a skladby současné klientely. První část práce bude obsahovat teoretická východiska, ze kterých jsme vycházeli při zpracování jednotlivých analýz. Poté bude následovat strategická analýza, jeţ zhodnotí postavení společnosti na trhu, její silné a slabé stránky a faktory, jeţ vývoj společnosti ovlivňují. Pro tyto účely byla zvolena analýza PEST, Porterova analýza pěti sil a syntéza předchozích dvou, tedy SWOT analýza. Obsahem této části práce bude také popis společnosti, její historie a hodnot, kterými se po celou dobu svého fungování řídí. Finanční analýza bude zaměřena na horizontální a vertikální analýzu účetních výkazů a analýzu poměrových ukazatelů. Na závěr pak bude situace společnosti zhodnocena z pohledu bankrotních a bonitních modelů. Poslední část práce bude věnována návrhu finančního plánu společnosti, jeţ bude vycházet z informací získaných z jednotlivých analýz. V úvodu této části se 9

budeme věnovat analýza a prognóze generátorů hodnoty, jejichţ dosavadní vývoj bude pouţit jako základní kámen pro následné sestavení krátkodobého finančního plánu podniku. Tento plán bude obsahovat návrh rozvahy a výkazu zisku a ztrát pro rok 2014. Plánované účetní výkazy budou poté opět analyzovány, aby bylo moţno zhodnotit, zda plán bude pro společnost znamenat přínos, či zda bude zapotřebí výraznějších změn. Závěr této práce pak bude obsahovat shrnutí zjištěných poznatků a prognózu budoucího vývoje solečnosti XYZ, s.r.o. v dlouhodobém horizontu.

10

1. Strategická analýza Strategická analýza je velmi důleţitou součástí predikce budoucího vývoje společnosti. Na jejím základě lze určit, jakým potenciálem disponuje a jakým směrem by se měla ubírat. Tento potenciál můţeme dále rozdělit, a to na vnější a vnitřní. Vnějším potenciálem rozumíme šance a rizika, která jsou charakteristická pro danou oblast podnikání, v níţ se podnik pohybuje. Jejím souhrnným vyjádřením jsou příleţitosti a hrozby podniku. Vnitřním potenciálem je pak míra schopnosti podniku tyto šance vyuţít a zároveň úspěšně čelit zjištěným rizikům. Analýza vnitřního potenciálu je vyjádřena souhrnem silných a slabých stránek podniku a jeho konkurenční výhody (Mařík a kol., 2011) Strategickou analýzu můţeme provádět různými postupy. Pro tuto práci byl zvolen následující: 1) Analýza vnějšího potenciálu 2) Analýza vnitřního potenciálu 3) Analýza generátorů hodnoty

1.1

Analýza vnějšího potenciálu

Vnější

potenciál,

neboli

vnější

okolí,

můţeme

rozdělit

na

dva

druhy:

makroekonomické a mikroekonomické. Do makroekonomického prostředí zahrnujeme faktory, které jsou společností jen těţko ovlivnitelné. Jedná se o faktory politicko-právní, ekonomické, sociální, kulturní, technologické a ekologické. Pro jejich určení pouţíváme analýzu PEST. Analýzu mikroekonomického prostředí pak provádíme pomocí Porterova modelu pěti sil, jenţ se zaměřuje na hlavní faktory tohoto prostředí, tedy zákazníky, dodavatele, odběratele, konkurenci a další společnosti a odběratele. Syntézou předchozích dvou analýz je SWOT analýza, neboli analýza silných (Strenghts) a slabých (Weaknesses) stránek, příleţitostí (Opportunities) a hrozeb (Threats) (Zamazalová a kol., 2010).

11

1.2

Analýza vnitřního potenciálu

V rámci analýzy vnitřního potenciálu je dle Maříka zapotřebí soustředit pozornost nejen na vnitřní potenciál jako takový, ale také na konkurenční sílu dané společnosti. V tomto ohledu je tedy třeba se zaměřit na dva základní faktory, a to: 1) „[…] do jaké míry je podnik schopen využít šance plynoucí z rozvoje trhu a celého okolí a do jaké míry je schopen účinně čelit konkurenci a možným hrozbám. 2) V úzké návaznosti k předchozímu bodu je třeba hodnotit konkurenční sílu oceňovaného podniku vůči hlavním konkurentům.“ (Mařík a kol., 2011, str. 77)

1.3

Analýza generátorů hodnoty

Za generátory hodnoty podniku jsou povaţovány veličiny, které dohromady určují hodnotu podniku. Podle Maříka jsou obvykle spjaty s konkrétním přístupem ocenění podniku, nejčastěji metodou diskontovaných peněţních toků. Ve své knize „Metody oceňování podniku“ uvádí následující generátory hodnoty: 1) „tržby (obrat) a jejich růst, 2) marže provozního zisku […], 3) investice do pracovního kapitálu, 4) investice do dlouhodobého provozně nutného majetku, 5) diskontní míra, 6) způsob financování (tj. především velikost cizího kapitálu), 7) doba, po kterou předpokládáme generování pozitivního peněžního toku (tedy doba existence podniku). (Mařík a kol., 2011, str. 125-126)

Analýzu generátorů hodnoty provádíme z několika důvodů. Pokud chceme objektivně určit hodnotu do budoucna, a tedy i její další rozvoj, je třeba se zaměřit na faktory, které tuto hodnotu vytvářejí a výrazně ji ovlivňují. Analýza nám také 12

nabízí pohled do minulosti, který nám umoţní zjistit, zda je hodnota vůbec tvořena či nikoliv. V neposlední řadě pak zjištění hlavních generátorů hodnoty umoţňuje sestavení finančního plánu na reálném základě. (Mařík a kol., 2011) 1.3.1 Tžby Analýza budoucích trţeb, jako prvního generátoru hodnoty by měla vycházet především z dříve popsané strategické analýzy. Lze ji upravovat na základě kapacitních moţností analyzované společnosti, nebo uvaţovat o navýšení kapacit potřebných pro dosaţení těchto budoucích plánovaných trţeb. Případné navýšení kapacit se pak promítá do finančního plánu, stejně tak jako schopnost podniku toho navýšení vhodně financovat (Mařík a kol., 2011) 1.3.2 Provozní zisková marže Provozní ziskovou marţi lze definovat jako podíl korigovaného provozního výsledku před daněmi (KPZ) a trţeb. Korigovaným provozním výsledkem je zde myšlen výsledek počítaný z korigovaných provozních zisků, tedy zisků, do kterých nevstupují výnosy a náklady na aktiva nesouvisející s hlavním předmětem podnikání. Mařík a kol., navíc doporučují pouţít korigovaný provozní zisk před odpočtem odpisů, jeţ jsou analyzovány v rámci investic do dlouhodobého majteku. Provozní ziskovou marţi získáme následujícím způsobem – viz (1) (1) Postup analýzy ziskové marţe: 1) Výpočet korigovaného provozního výsledku a procentuálního vyjádření ziskové marţe, 2) Analýza minulého vývoje ziskové marţe s ohledem na konkurenční pozici podniku 3) Odhad hodnoty budoucí ziskové marţe (Mařík a kol., 20011). 1.3.3 Pracovní kapitál Pro potřeby analýzy generátorů hodnoty je upravena taktéţ hodnota pracovního kapitálu. Zatímco ve finanční analýze je pracovní kapitál získáván jako rozdíl mezi oběţnými aktivy a krátkodobým cizím kapitálem, při analýze generátorů hodnoty 13

upravujeme tento výsledek ještě o neúročený cizí kapitál a časové rozlišení jak na aktivní, tak pasivní straně rozvahy. V rámci analýzy pracovního kapitálu jsou analyzovány a plánovány pohledávky, zásoby a závazky. Postup analýzy je následující: 1) Výpočet ukazatele doby obratu jednotlivých poloţek, který je vysvětlen v jedné z následujících kapitolI, 2) Zjištění hlavních příčin vývoje tohoto ukazatele, 3) Prognóza vývoje ukazatelů do budoucnosti (Mařík a kol., 2011). 1.3.4 Investice do dlouhodobého majetku Analýza investic do provozně nutného dlouhodobého majetku je nejobtíţnější součástí analýzy generátorů hodnoty. Je tomu tak předevší proto, ţe se investice ve většině případů nevyvíjejí plynule. Existují 3 hlavní způsoby analýzy těchto investic. Globální přístup je vhodný u velkých společností, které do dlouhodobého majetku investují průběţně. Přístup podle hlavních položek je pak vhodný, pokud chceme vytvářet krátkodobé finanční plány a je zaloţen na analýze investic do jednotlivých projektů a akcí. Přístup založený na odpisech pak operuje se skutečností, „že investice pod úrovní odpisů, které jsou ještě třeba propočteny ze starších historických cen, budou u většiny firem sotva stačit k dlouhodobému přežití, nebo dokonce růstu“ (Mařík a kol., 2011, str. 138).

I

Viz. – kap. 2.2.3 Aktivita

14

2. Finanční analýza 2.1

Analýza absolutních ukazatelů

Základem finanční analýzy je takzvaná analýza absolutních ukazatelů. Jedná se o analýzu základních účetních výkazů za určité období, jeţ nám jednotlivé poloţky pomáhá vidět v širších souvislostech. Analýzu absolutních ukazatelů rozdělujeme na analýzu horizontální, jeţ je porovnáním jednotlivých poloţek z výkazů v čase, a analýzu vertikální, zkoumající jejich strukturu. (Kislingerová, 2008) 2.1.1 Horizontální analýza Horizontální analýza slouţí ke kvantifikaci meziročních změn. Existují dva způsoby, kterými je moţno změny identifikovat, a to buď v procentuálním vyjádření (index), či vyjádření v absolutních číslech (diference). Změny vyjádřené indexem zjistíme následujícím způsobem – viz (2): (2)

⁄

Kde: Iit/t-1 = index změny oproti minulému období, t = čas, Bi = hodnota bilanční poloţky i (Kislingerová, 2008, str. 10). V případě, ţe není moţno index vypočítat (dělitel roven nule), je vhodnější pouţít diference – viz (3): (3)

⁄

Kde: „Dt/t-1 = absolutní změna oproti minulému období, t = čas, Bi = hodnota bilanční položky i „ (Kislingerová, 2008, str. 11). 2.1.2 Vertikální analýza Vertikální analýza vyjadřuje relaci zkoumané veličiny k bilanční sumě. V rozvaze se můţe jednat například o podíl dlouhodobého nehmotného majetku na celkových aktivech. Jedná se tedy o zkoumání struktury jednotlivých poloţek účetních výkazů. Výsledné hodnoty nám ukazují, jakou měrou se jednotlivé 15

poloţky podílejí na celkové bilanční sumě. Poměry zjistíme následujícím způsobem – viz (4): (4) Kde: Pi = výsledný poměr zkoumané poloţky na bilanční sumě, Bi = velikost poloţky bilance, ∑Bi = suma hodnot poloţek v rámci celku (Kislingerová, 2008)

2.2

Analýza poměrových ukazatelů

Zatímco v rámci horizontální analýzu je zkoumán vývoj jednotlivých poloţek účetních výkazů v čase, analýza poměrových ukazatelů dává tyto poloţky do poměru mezi sebou. Postupy v rámci poměrové analýzy se mohou mnohdy lišit, existují odlišné názory na vhodnost uspořádání jednotlivých ukazatelů. Klasickým uspořádáním je podle Maříka a kol. rozčlenění na ukazatele následujícím pořadí: likvidita, rentabilita, aktivita a zadluţení. Oni sami však od tohoto postupu upouští a přichází se zcela jiným členěním vycházejícím z „[…] představy o logické gradaci základních cílů podniku v závislosti na bezprostřední situaci, a s tím spojené naléhavosti, se kterou se snažíme dosáhnout určitého cíle.“ (Mařík a kol., 2011, str. 102) Struktura analýzy poměrových ukazatelů, jeţ vypovídá o finanční stabilitě podniku, se dělí do tří základních oddílů: 1) Podle obsahu: sem patří krátkodobá likvidita a dlouhodobá finanční rovnováha, které společně vypovídají o finanční stabilitě. Dalšími ukazateli v tomto oddíle jsou pak rentabilita, struktura nákladů a výnosů a aktivita, vypovídající o výnosnosti. 2) Pyramidový rozklad 3) Syntéza dvou předchozích: zde pak uţívají rychlý test a Altmanův model. (Mařík a kol., 2011) V této práci se však budeme analýze poměrových ukazatelů věnovat klasickým a známějším způsobem.

16

2.2.1 Likvidita Ukazatele likvidity identifikují schopnost podniku dostát včas všem svým splatným závazkům. Jedná se tedy o schopnost podniku přeměnit svá aktiva na peněţní prostředky potřebné k uhrazení závazků. (Reţňáková a kol., 2010). Ještě neţ si ukazatele podrobněji rozebereme, je vhodné upozornit na jejich výhody a nevýhody. Pozitivními vlastnostmi jsou jednoduchost, srozumitelnost a jejich značné rozšíření v praxi. Za negativa pak lze povaţovat skutečnost, ţe jsou statické, tedy vypovídají jen o okamţiku, kdy jsou ukazatele propočítávány, lze těţko zdůvodnit jejich určitou výši, jsou závislé na způsobu ocenění aktiv a pasiv atd. (Mařík a kol., 2011) Běžná likvidita (Current Ratio), neboli likvidita 3. stupně nám ukazuje, kolikrát je hodnota oběţného majetku vyšší neţ krátkodobé závazky. Oběţný majetek je povaţován za nejsnáze směnitelný za peněţní prostředky, jimiţ je moţno uhradit závazky společnosti. Běţnou likviditu vypočítáme následujícím způsobem – viz (5): (5) Výsledná hodnota je závislá na různých faktorech, jako jsou například způsob ocenění zásob či oblast podnikání, v kaţdém případě by však měla být vyšší neţ 1(Reţňáková a kol., 2010). Pohotová likvidita (Quick Ratio), neboli likvidita 2. stupně je poměrem, který nám ukazuje, zda je společnost schopna uhradit veškeré své krátkodobé závazky disponibilní hotovostí, prodejem krátkodobých cenných papírů a přeměnou pohledávek v hotovost. Pokud je hodnota ukazatele ≥1, pak podnik tuto schopnost má. Pohotovou likviditu zjistíme následujícím způsobem (Reţňáková a kol., 2010) – viz (6): (6) Okamžitá likvidita (Cash Ratio), neboli likvidita 1. stupně vyjadřuje, jakou část krátkodobých závazků je podnik schopen okamţitě splatit.

Za stavu, kdy je

ekonomika v rovnováze, se nedoporučuje drţet velké zásoby hotovosti. Naopak v době recese je vhodné mít vysokou peněţní zásobu, aby nedocházelo 17

k nemoţnosti dostát svým závazkům z důvodu neuhrazených pohledávek odběratelů, kteří se dostali do platební neschopnosti. Okamţitou likviditu získáme následujícím způsobem (Reţňáková a kol., 2010) – viz (7): (7) Posledním ukazatelem likvidity je takzvaný čistý pracovní kapitál (Net Working Capital). Ne v kaţdé odborné literatuře se však s tímto pojmem v rámci výpočtu likvidity setkáme. Rezňáková a kol. tento pojem ve své knize u likvidity neuvádí, Mařík a kol. naopak ano. Čistý pracovní kapitál můţeme definovat jako schopnost podniku splácet své okamţitě splatné závazky. Získáme jej následujícím způsobem – viz (8): (8) Pokud je čistý pracovní kapitál záporný, vzniká takzvaný nekrytý dluh. Podnik tedy není schopen splatit své okamţitě splatné závazky (Mařík a kol., 2011). 2.2.2 Rentabilita Ukazatele rentability, neboli výnosnosti, udávají, kolik KČ zisku připadá na 1 korunu zvoleného jmenovatele. Nejčastěji se setkáme se čtyřmi základními ukazateli, kterými jsou rentabilita investovaného kapitálu, aktiv, vlastního kapitálu a trţeb. Rentabilita je silně provázána s likviditou, neboť odráţí její vliv na řízení aktiv a dluhů. Rentabilita investovaného kapitálu (ROCE – Return on Capital Employed) vyjadřuje, […] kolik provozního hospodářského výsledku před zdaněním podnik dosáhl z jedné koruny investované akcionáři a věřiteli. (Kislingerová a kol., 2010, str.83) Rentabilitu investovaného kapitálu získáme následujícím způsobem – viz (9): (9) Rentabilita aktiv (ROA – Return on Assets) je povaţována za nejdůleţitější ukazatel rentability. Jedná se o poměr aktiv k celkovému investovanému kapitálu, tedy kapitálu vlastnímu i cizímu. Klíčový je zde faktor schopnosti společnosti tento dostupný kapitál efektivně vyuţít. Moţností, jak rentabilitu aktiv získat je několik – viz (10) – (13): 18

⁄

(10) ⁄

(11)

⁄

(12) ⁄

(13)

Za nejvhodnější způsob výpočtu povaţují Kislingerová a kol. první způsob výpočtu, protoţe se míra zdanění či struktura financování můţe v čase měnit. Tyto změny jsou v prvním případě z výpočtu vyloučeny (Kislingerová a kol., 2010). Rentabilita vlastního kapitálu (ROE – Return on Equity) je důleţitým ukazatelem pro akcionáře, investory a společníky, neboť vyjadřuje, „[…]kolik čistého zisku připadá na jednu korunu investovaného kapitálu akcionářem.“ (Kislingerová a kol., 2010, str. 84). Rentabilitu vlastního kapitálu získáme následujícím způsobem – viz (14): ⁄

(14)

V tomto případě vlastní kapitál zahrnuje nejen základní kapitál, ale také například fondy vytvářené ze zisku, emisní áţio či zisk běţného období. Rentabilita tržeb (ROS – Return on Sales) vyjadřuje, kolik korun čistého zisku připadá na jednu korunu trţeb. Stejně jako v případě rentability aktiv se lze setkat s několika moţnými výpočty tohoto ukazatele – viz (15) a (16): (15) (16) První případ je vhodný pro porovnání podniků, kde panují různé podmínky. Druhý je pak vyjádřením ziskové marţe a je doporučeno ho posuzovat ve vztahu k obratu aktiv (Kislingerová a kol., 2010).

19

Důleţitým doplňkem ukazatelů rentability je pak Du Pontova analýza, jejíţ pomocí lze odhalit základní činitele efektivnosti. Nejčastěji se tímto způsobem analyzuje rentabilita aktiv a vlastního kapitálu.

Zdroj: Zpracováno dle Kislingerová a kol., 2010, str. 87 Obr. 1 Du Pontova analýza

2.2.3 Aktivita Ukazatele aktivity nám dávají moţnost zjistit, jak úspěšně jsou podnikem vyuţívána dostupná aktiva. Tyto ukazatele jsou v kaţdém odvětví hodnoceny jinak, a proto je vţdy vhodné zjistit jejich vývoj ve vztahu k odvětví podnikání zkoumané společnosti. (Reţňáková a kol., 2010)

Obrat aktiv (Total Assets Turnover Ratio) je nejobecnějším ukazatelem vyuţití aktiv jako celku. Výstupem tohoto ukazatele je počet obrátek celkových aktiv za jeden rok. Ačkoliv bylo výše řečeno, ţe je třeba jednotlivé ukazatele vţdy hodnotit 20

ve vztahu k odvětví, je v rámci obratu aktiv doporučena minimální hodnota 1. Obrat aktiv získáme následujícím způsobem – viz (17): ⁄

(17)

Obrat dlouhodobého majetku (Fixed Assets Turnover) nám ukazuje, jak efektivně společnost nakládá s dlouhodobým majetkem. Tento ukazatel udává, kolikrát se během jednoho roku dlouhodobý majetek obrátí v trţby. V rámci posuzování obratu dlouhodobého majetku je třeba brát v úvahu míru odepsanosti aktiv či způsob ocenění, neboť mohou hodnotu ukazatele výrazně ovlivnit. Obrat dlouhodobého majetku získáme následujícím výpočtem (Kislingerová a kol., 2007) – viz (18): ⁄

(18)

Obrat zásob (Inventory Turnover Ratio) udává počet obrátek zásob za jeden rok, tedy kolikrát je kaţdá poloţka zásob prodána a opět naskladněna. Názory na výpočty tohoto ukazatele se značně liší, v mnohých případech záleţí na tom, jaké informace máme při analýze ukazatele k dispozici. Obecně lze obrat zásob získat následujícím způsobem – viz (19): ⁄

(19)

Při srovnávání získané hodnoty s průměry v daném odvětví podnikání mohou nastat dvě situace: a) naše výsledná hodnota je vyšší neţ průměr – hodnocená firma lépe pracuje s nelikvidními zásobami vyţadujícími nadbytečné financování, b) výsledná hodnota je niţší – firma disponuje přebytečnými zásobami, ve kterých jsou umrtveny finanční prostředky (Kislingerová a kol., 2007). Doba obratu zásob (Inventory Turnover) pak vyjadřuje průměrný počet dní, po které jsou zásoby sladovány, neţ dojde k jejich spotřebě či prodeji. Lze říci, ţe pokud se ukazatel obratu zásob zvyšuje a doba obratu naopak sniţuje, situaci podniku lze hodnotit kladně. Na druhé straně je třeba vzít v úvahu optimální výši zásob pro zajištění bezproblémového chodu společnosti a jejích obchodních 21

vztahů. Dobu obratu zásob získáme následujícím způsobem (Kislingerová a kol., 2007) – viz (20) (20)

⁄

Doba splatnosti pohledávek (Average Collection Period) udává, jak dlouho jsou trţby z prodeje zboţí a sluţeb vázány v pohledávkách a firma na ně musí čekat. Dobu splatnosti pohledávek získáme následujícím způsobem (Kislingerová a kol., 2007) – viz (21): (21)

⁄

Doba splatnosti krátkodobých závazků (Creditors Payment Period) je posledním z poměrových ukazatelů, kterým se budeme v práci zabývat. Tento ukazatel udává dobu, po kterou podnik nehradí své krátkodobé závazky a vyuţívá bezplatného obchodního úvěru. Dobu splatnosti krátkodobých závazků získáme následujícím způsobem (Kislingerová a kol., 2007) – viz (22): ⁄

(22)

2.2.4 Zadluženost Ukazatele zadluţenosti, neboli dlouhodobé finanční stability, jsou poslední důleţitou součástí analýzy poměrových ukazatelů. Jejich pomocí určujeme, zda je podnik schopen platit veškeré své závazky a jakým způsobem vyuţívá cizí zdroje. Ukazatel věřitelského rizika (Total Debt to Total Assets), někdy označovaný jako Míra celkové zadluţenosti, poměřuje přiměřenost výše vlastního kapitálu k závazkům a je vyjádřením solventnosti podniku. Tento ukazatel získáme následujícím způsobem (Kislingerová a kol., 2007) – viz (23): ⁄

(23)

Ukazatel úrokového krytí (Times Interest earned Ratio) udává, kolikrát by byl podnik schopen celkovým ziskem zaplatit úrokové platby. Jeho hodnotu získáme následujícím způsobem (Kislingerová a kol., 2007) – viz (24): ⁄ 22

(24)

Existují ještě další dva četně vyuţívané ukazatele, kterými jsou Poměr vlastního kapitálu a celkových aktiv a Poměr kapitálu věřitelů a kapitálu akcionářů. Tyto ukazatele pouze zmiňujeme, jelikoţ společnost analyzovaná v praktické části této práce není společností akciovou.

2.3

Bankrotní a bonitní modely

Bankrotní a bonitní modely patří do takzvané soustavy účelově vybraných ukazatelů, jejichţ výstupem je informace o finančním zdraví analyzované společnosti. 2.3.1 Bankrotní modely Bankrotní modely, jak jiţ sám název napovídá, informují o tom, zda zkoumané společnosti nehrozí bankrot. Ten lze predikovat jiţ nějakou dobu dopředu, protoţe společnosti, které k němu směřují, mají problémy například s běţnou likviditou, rentabilitou investovaného kapitálu či výší čistého pracovního kapitálu. Asi nejznámějším bankrotním modelem je Altmanův model, jenţ vychází z indexů celkového hodnocení. Výsledná hodnota, která nám říká, zda je podnik ohroţen bankrotem či nikoliv vychází ze všech podstatných sloţek finančního zdraví, tedy rentability, likvidity, zadluţenosti a struktury kapitálu. Výslednou hodnotu u podniku, který není veřejně obchodovatelný na burze, získáme následujícím způsobem – viz (25) :

(25) Výsledné hodnoty jsou rozděleny do třech kategorií vypovídajících o situaci analyzovaného podniku. Pokud je hodnota vyšší neţ 2,9 jedná se o společnost finančně zdravou. Rozmezí <1,2; 2,9> je označováno za „šedou zónu“, firma má jisté finanční potíţe, ale její budoucnost nelze s určitostí predikovat. O značných finančních potíţích pak vypovídají hodnoty niţší neţ 1,2. Tento model, dle testování v praxi, je schopen věrohodně předpovědět bankrot i s dvouletým předstihem. Vzdálenější budoucnost jiţ statisticky příliš spolehlivá není. (Kislingerová a kol., 2007; Růčková, 2008) 23

2.3.2 Bonitní modely Bonitní modely analyzují finanční zdraví podniku a rozdělují společnosti na dobré a špatné. Zde je opět třeba srovnání s dalšími podniky v oboru, aby bylo moţno ukazatel vhodně posoudit. Mezi známější bonitní modely řadíme Kralickův Quicktest, který je oblíben obzvláště díky snadnějšímu způsobu výpočtu. Tento test je postaven na soustavě 4 rovnic, na jejichţ základě je následně hodnocena situace podniku. První dvě z následujících rovnic slouţí k hodnocení finanční stability, druhé dvě pak výnosovou situaci – viz (26) - (29): ⁄

(26)

(27) ⁄

(28) ⁄

(29)

Výsledné hodnocení je pak rozděleno do 3 kroků. V prvním hodnotíme finanční stabilitu, kterou získáme bodovým součtem rovnic R1 a R2 dle tabulky níţe děleným dvěma. Druhým krokem je zhodnocení výnosové situace. Tu získáme bodovým součtem rovnic R3 a R4, opět dělíme dvěma. Posledním krokem je zhodnocení celkové situace, které získáme součtem předchozích dvou získaných bodových hodnot vyděleným dvěma. Pokud je celkový výsledek vyšší neţ 3, jedná se o podnik bonitní. Interval <1;3> představuje šedou zónu a hodnoty niţší neţ 1 ukazují na finanční problémy analyzované společnosti (Růčková, 2008).

24

Tab.1 Bodové hodnocení parametrů Kralickova Quicktestu Parametr

R1

R2

R3

R4

Ukazatel

Body 0,3 a více -> 4 body 0,2 - 0,3 -> 3 body Vlastní kapitál/Celková aktiva 0,1 - 0,2 -> 2 body 0,0 - 0,1 -> 1 bod 0,0 a méně -> 0 bodů 3 a méně -> 4 body 3 - 5 -> 3 body (Cizí zdroje-Peníze-Bankovní účty)/ 5 - 12 -> 2 body Provozní Cash Flow 12 - 30 -> 1 bod 30 a více -> 0 bodů 0,15 a více -> 4 body 0,12 - 0,15 -> 3 body EBIT/Celková aktiva 0,08 - 0,12 -> 2 body 0,00 - 0,08 -> 1 bod 0,00 a méně -> 0 bodů 0,1 a více -> 4 body 0,08 - 0,1 -> 3 body Provozní Cash Flow/Výkony 0,05 - 0,08 -> 2 body 0,00 - 0,05 -> 1 bod 0,00 a méně -> 0 bodů

Zdroj: Vlastní zpracování z Růčková, 2008, str. 81

25

3. Finanční plánování Finanční plánování je velmi důleţitým procesem v rámci fungování společnosti. Jeho úkolem je na základě předchozích analýz, zabývajících se minulostí, identifikovat a naplánovat potenciální vývoj společnosti do budoucna. Jedná se syntézu strategické a finanční analýzy, jeţ má zajistit kontinuální dosahování cíle podniku, tedy maximalizaci zisku, podílu na trhu atd. Strategická analýza má na tvorbě finančního plánu významný podíl, jelikoţ nelze plánovat budoucí vývoj společnosti bez znalosti prostředí, ve kterém se nachází, a trendech, které tato oblast vykazuje. Finanční manaţeři se proto musí nezbytně podílet také na tvorbě strategie podniku (Mařík a kol. 2011; Kislingerová a kol., 2007).

3.1

Podstata finančního plánování

V rámci finančního plánování je v rámci společnosti rozhodováno o rizicích, která mohou být pro společnost zajímavá, o rizicích nezbytných a nakonec o těch, která zajímavá nejsou. Úkolem finančního plánování je stanovení finančních cílů podniku a prostředků, jimiţ lze těchto cílů úspěšně dosáhnout. Mezi nejdůleţitější, a také nejběţnější, cíle podniku patří zajištění dlouhodobé finanční stability, finančního zdraví a v neposlední řadě maximalizace trţní hodnoty. Finanční plánování je tvořeno několika kroky: 1) „analýza finančních a investičních možností, které má podnik k dispozici, 2) promítnutí budoucích důsledků současných rozhodnutí s cílem vyhnout se případným překvapením, 3) zvolení určitých alternativ, které jsou následně včleněny do konečného finančního plánu, 4) měření

výsledné

výkonnosti

finančního

plánu

v porovnání

s cíli

stanovenými plánem.„ (Kislingerová a kol, 2007, str. 117) Informace potřebné k finančnímu plánování jsou získávány jak z interních, tak externích zdrojů. Poté, co je zpracován finanční plán a tedy i cíle podniku, je zapotřebí zvolit vhodné postupy, jak těchto cílů dosáhnout. K realizaci je pak zvolen optimální cíl a způsob jeho dosaţení. 26

Základními prvky finančního plánu jsou tzv. „pro forma účetní výkaz rozvaha, výkaz zisků a ztrát a výkaz popisující zdroje a užití hotovosti“ (Kislingerová a kol., 2007, str. 118). Dále je také zapotřebí věnovat se kapitálovým výdajům včetně komentáře zdůvodňujícího nutnost těchto investic a jejich strategickému významu. Součástí je také sumarizace opatření ke zvýšení produktivity, marketingu, vývoje nových produktů (v případě této diplomové práce rozšíření nabídky o nové sluţby) či cenové strategie. Finanční plán je ve většině případů vytvářen na běžný obchodní rok s výhledem do dalších několika let. Výslednou veličinou finančního plánu je pak přebytek či naopak potřeba finančních prostředků v jednotlivých měsících. Finanční plán tímto způsobem zajišťuje moţnost podniku se na jednotlivé měsíce připravit, zajistit potřebný kapitál či naplánovat vhodné investování přebytečných finančních prostředků. Efektivní finanční plánování se skládá z následujících kroků: 1) prognózování, 2) nalezení optimálního finančního plánu, 3) aktualizace finančního plánu. (Kislingerová a kol., 2007, str. 118)

3.2

Časové rozlišení finančních plánů

Finanční plány lze vytvářet jak pro dlouhé, tak krátké období. Dlouhodobé plánování se zaměřuje ve většině případů na nadcházející pětileté období, a to především s ohledem na nákup finančního majetku a efektivní zajištění kapitálu. Úkolem dlouhodobých finančních plánů je zajistit plnění dlouhodobých cílů podniku, plánují se například budoucí výnosy či rozdělení zisku. Krátkodobé finanční plány jsou pak většinou sestavovány na 12 nadcházejících měsíců. Jedná se o podrobné plány obsahující následující informace: 1) výnosy, náklady a zisk, 2) cash flow, 3) aktiva a pasiva (plánovaná rozvaha), 4) peněţní příjmy a výdaje. 27

V rámci krátkodobého plánování je především sledována schopnost podniku zajistit dostatek hotovosti a smysluplné uspořádání přijatých a poskytnutých půjček. Proto je finanční plán vybudován především na příjmech a výdajích a to jak peněţních, kam se zahrnují přírůstky a úbytky hotovosti a vkladů v bankách, tak příjmech a výdajích obecně, včetně úvěrů. Jedná se o tzv. veličiny finančního toku, jeţ jsou shrnuty v následujících rovnicích – viz (30) - (31): (30) (31) Rozdíl veličin finančního toku je hlavní informací obsaţenou v rozpočtu. Na jeho základě lze snadno určit, zda má podnik dostatečné prostředky peněţních zdrojů, či zda je zapotřebí odstranit jejich případný nedostatek. (Kislingerová a kol., 2007)

3.3

Sestavení finančního plánu

Zpracování finančního plánu se skládá z několika základních kroků. Nejprve je třeba zpracovat pro forma účetní výkazy, které budou dále slouţit jako podklad pro výpočty budoucí finanční kondice a její následné zhodnocení. V případě, ţe by získané hodnoty byly nevyhovující, je třeba se jiţ v tomto kroku vrátit zpět na začátek a přijmout opatření, která signalizované problémy odstraní. Dalším krokem je propočet dodatečné potřeby financování. Zde je zapotřebí nejen zjistit, kolik dodatečných financí bude společnost v následujícím roce potřebovat, ale i jak finance získat a kolik to bude podnik v případě externího financování stát. Velmi důleţitým zdrojem financí jsou také vnitřní zdroje generované samotnou podnikatelskou činností. Jejich zapojení je třeba plánovat s rozvahou, aby nedošlo k narušení finanční rovnováhy podniku (Kislingerová a kol., 2007) Nedílnou součástí finančního plánu je i růst podniku, tedy jeho trţeb. Potřeba růstu přináší často i potřebu dodatečných zdrojů pro jeho profinancování. Výši potřebných zdrojů získáme následujícím způsobem – viz (32): (32)

28

Kde: „AFN je dodatečná potřeba zdrojů, A0 – aktiva v běžném období, T0 – tržby v běžném období, ∆T – přírůstek tržeb(T1 - T0), L0 – krátkodobé závazky z obchodního styku, ROS – rentabilita tržeb (Čistý zisk/Tržby), T1 – tržby v plánovaném období (1 – Výplatní poměř) – aktivační poměř, tj. kolik zisku bude reinvestováno„ (Kislingerová a kol., 2007, str. 127) Finanční plán by v tomto ohledu měl obsahovat rozhodnutí, jaké zdroje budou na růst pouţity a informaci o vlivu uţití případných externích zdrojů financování na vývoj zadluţenosti, likvidity a ukazatele úrokového krytí. Posledním bodem, jenţ by měl finanční plán obsahovat je plán citlivosti, tedy úvaha nad moţností, ţe předpoklady, na kterých je finanční plán postaven, nebudou splněny. (Kislingerová a kol., 2007) Pro sestavení finančního plánu, jak jiţ bylo popsáno výše, je zapotřebí sestavit pro forma účetní výkazy. Následující kapitoly budou věnovány způsobu sestavení jednotlivých poloţek. Poloţky, které nebudou uvedeny, se do budoucna nemění, pouze se opisuje jejich stav k poslednímu známému datu. 3.3.1 Pro forma účetních výkazů – Výkaz zisků a ztrát Abychom byli schopni odhadnout výši Tržeb za prodej zboží a služeb, je třeba vynásobit trţby posledního analyzovaného roku tempem růstu, které bylo odhadnuto v rámci strategické analýzy. Celkové výkony pak získáme součtem odhadnutých trţeb, změny stavu vnitropodnikových zásob vlastní výroby a aktivace, přičemţ Změny stavu vnitropodnikových zásob vlastní výroby dostaneme odečtením plánované výše těchto zásob od stavu na konci posledního známého roku. Nákladové poloţky, jeţ se odvíjejí od objemu výkonů (Náklady na prodané zboží, Výkonová spotřeba) se v rámci plánování získávají jako součin trţeb a procenta těchto nákladů na ně odhadnutého v analýze generátorů hodnoty. Obchodní 29

marži pak dostaneme jako součin trţeb za prodej zboţí a procenta obchodní marţe z trţeb získaného taktéţ analýzou generátorů hodnoty. Samotné Náklady na prodané zboží jsou rozdílem trţeb za zboţí a obchodní marţe odhadnutých dle výše uvedených pravidel. Přidanou hodnotu dostaneme součtem obchodní marţe a výkonů sníţeným o výkonovou spotřebu. Celkové Osobní náklady jsou součinem trţeb a procenta osobních nákladů získaných analýzou generátorů hodnoty. V rámci plánování těchto nákladů je třeba zjistit, jakým způsobem se na nich podílí Náklady na sociální zabezpečení. Ty vypočítáme součinem odhadovaných mzdových nákladů a očekávaným procentem příspěvku na zdravotní a sociální pojištění. Mzdové náklady potřebné pro tyto výpočty získáme součinem plánovaného počtu pracovníků a plánované průměrné mzdy. Ostatní provozní položky, jako například daně a poplatky, ostatní výnosy a náklady atd. se vypočítají jako součin trţeb a odhadnutého procenta těchto poloţek v rámci analýzy generátorů hodnoty. Nákladové úroky jsou převzaty z plánu financování podniku. Pokud společnost vlastní Finanční majetek, výnosy se odhadují na základě jejich vývoje v minulých letech, pokud není předpokládán prodej či nákup. Pokud by se stav finančního majetku měnil, je třeba předpokládanou hodnotu výnosů o tuto změnu upravit. Výsledek hospodaření a daň vypočítáme z odhadnutých hodnot, Mimořádný výsledek hospodaření ve většině případů obsahem finančního plánu není (Mařík a kol., 2011). 3.3.2 Pro forma účetních výkazů – Výkaz peněžních toků Při plánování Provozních peněžních toků je většina hodnot přebírána z plánu provozního

kapitálu

(meziroční

změny

zásob,

krátkodobých

závazků

a

pohledávek). Investiční peněžní toky se přebírají z plánu investičních výdajů. Lze je upravovat o plánované příjmy z odprodejů nepotřebného majetku, či investice do provozně nepotřebného majetku. Plán Finančních peněžních toků se přebírá z plánu financování. Patří sem zejména očekávané výdaje na splátky úvěrů a další cizí zdroje či příjmy z přijetí

30

zdrojů dodatečných. Konečný stav peněžních prostředků je rozdílem mezi stavem počátečním a plánovanými celkovými peněţními toky (Mařík a kol., 2011). 3.3.3 Pro forma účetních výkazů – Rozvaha V rámci aktivních poloţek rozvahy je plánován dlouhodobý majetek, zásoby a pohledávky a peněţní prostředky. Dlouhodobý majetek je přebírán z plánu investic. Pokud investice do dlouhodobého majetku předpokládány nejsou, pouţijeme stav ke konci posledního známého roku. V případě plánovaného nákupu či prodeje dlouhodobého majetku je třeba hodnotu o tento plán upravit. Zásoby a pohledávky jsou přebírány z plánu pracovního kapitálu, Peněžní prostředky pak z plánu peněţních toků. Většinu pasivních poloţek ponecháváme na poslední známé úrovni. Plánován je Výsledek hospodaření z minulých let a to jako součet nerozděleného zisku z minulých let ke konci minulého roku s výsledkem hospodaření za běţné období případně poníţený o výplaty podílů na zisku. Krátkodobé závazky se přebírají z plánu pracovního kapitálu. Dlouhodobé závazky a bankovní úvěry získáme součtem stavu ke konci minulého roku a nově přijatých závazků či úvěrů poníţeným o splátky. Informace o plánovaných nových závazcích se přebírají z plánu financování. (Mařík a kol., 2011)

3.4

Funkce finančního plánování

Kromě toho, ţe finanční plánování slouţí k udrţení finanční stability před propadem

pod

akceptovatelné

minimum

a

predikci

budoucí

schopnosti

investování, má ještě další důleţité funkce. První z nich je efektivní využití peněžních zdrojů. Pokud jsou peněţní zdroje účelně naplánovány, je moţné je efektivně vyuţít a zabránit tak výkyvům v potřebě hotovosti, která by se mohla jeden měsíc projevit v potřebě cizích zdrojů, zatímco v dalším měsíci by naopak vznikl přebytek. Finanční plán také umoţňuje financování sezónních výkyvů tím, ţe dopředu odhaduje potřeby peněţních zdrojů v jednotlivých ročních obdobích. Pokud je společnosti dopředu známa potřeba krátkodobých a dlouhodobých úvěrů (popřípadě jiných cizích zdrojů), je moţno naplánovat co nejlepší kombinaci těchto dvou zdrojů financování tak, aby náklady na jejich pořízení drţbu byly co 31

nejmenší. Správné plánování taktéţ napomáhá při potřebě financování firemní expanze. Díky dobře vypracovanému finančnímu plánu mají manaţeři dostatečné podklady pro sjednání úvěrů potřebných pro plánovaný rozvoj společnosti a vhodné načasování jejich potřeby. Získání rabatu při platbě v hotovosti je další výhodou, kterou můţe společnost vyuţít, pokud dopředu zná své finanční potřeby a moţnosti. Pokud je si společnost předem jistá, ţe bude mít dostatečný přebytek peněţních prostředků, můţe tyto vyčlenit na nákup potřebného materiálu za hotové a to v takovém objemu, aby od dodavatele získala rabat za tento nákup, čímţ můţe výrazně sníţit náklady. Poslední funkcí vhodnou zmínit je pak schopnost společnosti určit únosnou výšku zadlužení skrze odhad budoucích nákladů na splácení dluhů. Pokud je finanční plán dobře sestaven, je společnost schopna odvodit, kolik si můţe půjčit navíc oproti současnému stavu závazků a nepřivodit si tím finanční potíţe (A.C. Lee, J.C. Lee, C.F. Lee, 2009).

32

4. Charakteristika podniku 4.1

Historie

Společnost XYZ, s.r.o. vznikla v roce 2008 z původní ţivnosti současného majitele, pana L.K. Jeho tehdejší ţivnost se zaměřovala převáţně na úpravy zahrad a jejich udrţování, coţ slouţilo jako příjem při studiích na vysoké škole. Vzhledem ke spokojenosti jeho klientely začalo zakázek přibývat, a právě tento stav mu vnukl myšlenku začít v tomto oboru podnikat. Zanedlouho opustil studia a zaloţil společnost s ručením omezeným, najal první zaměstnance a nakoupil nejnutnější stroje potřebné k práci. Sluţby se během krátké doby rozrostly z úprav a údrţby zahrad u rodinných domů na komplexní péči o zeleň u velkých firem, obchodních řetězců a v neposlední řadě také městských parků. (L.K., 2014)

4.2

O společnosti

Firma podniká v oboru zahradnictví a zahradní architektury. Během deseti let získala významné zakázky doma i v zahraničí (zahradní úpravy v Obchodním centru Vídeň, rekonstrukce zahrad na Praţském hradě, rekonstrukce zahrad v severní Itálii aj.). V současné době provádí v Praze servis u více jak dvaceti velkých firem (např. PLUS Discount, NH CAR, ATP Letňany, ESSO, British American Tobacco, Renault Europe Automobile, HOPI aj.) a desítek rodinných domků, realizovala také několik parků na Praze 4,5, a 9, o které se nadále stará. V Liberci je pak jejím hlavním působištěm průmyslová zóna sever (KIKA, Bauhaus aj.), kde provádí celoroční údrţbu – v létě péče o zeleň, v zimě odklízení sněhu, solení. Sídlo společnosti je v Praze, avšak působí na území celé České Republiky, několik projektů realizovala i v jiţní Evropě, převáţně v Itálii. V prosinci 2010 došlo k otevření nové, menší pobočky v Liberci. Úspěch společnosti tkví ve vysoké odbornosti, spolehlivosti a preciznosti pracovníků, kteří své práci nejen rozumí, ale jsou jí plně oddáni. Společnost se snaţí neustále zdokonalovat své technologie, aby mohl být uspokojen i ekologicky náročný zákazník. Hlavním mottem společnosti je: „Lepší než jednorázový velký zisk je dlouhodobá péče o zákazníka s cílem zabezpečit jeho maximální spokojenost“ (XYZ, s.r.o., 2014). Tento slogan definuje její rozumnou cenovou 33

politiku, která se ovšem (kromě dalších faktorů) výrazně promítá do celkové finanční situace společnosti. Sluţby společnosti jsou tak dostupné nejen velkým firmám, ale i běţným domácnostem, které chtějí mít kolem svých domů útulnou a svým moţnostem dostupnou zahradu. (XYZ, s.r.o., 2014) Mezi hlavní činnosti společnosti patří: 

Vytváření projektů zahrad a parků na míru,



Realizace (zahrady; parky; jezírka, vodopády a další vodní okrasné práce; zahradní cesty, terasy a střešní zahrady; úpravy náměstí; zeleň u průmyslových podniků, lázeňských zařízení, nemocnic aj.; drobné zahradní dřevěné stavby; rekultivace),



Servis (komplexní péče o trávníky; výsadby; komplexní péče o dřeviny; údrţba cest a zpevněných prostranství; údrţba jezírek a vodních biotopů; servis závlahových systémů; odvoz odpadu),



Zimní údrţba (odklízení sněhu),



Prodej (maloobchod i velkoobchod; prodej rostlin, kompostů, mulčovacích borků, zahradního kamene aj.). (XYZ, s.r.o., 2014)

V současné době má společnost 8 stálých zaměstnanců, kteří zastřešují administrativní činnost a návrhy realizací. Dalsích přibliţně 20 osob spolupracuje se společností externě, na základě vlastních ţivnostenských oprávnění. (L.K., 2014)

4.3

Mise, vize, hodnoty

V situaci, ve které se ekonomiky všech vyspělých zemí ještě před nedávnem nacházely, bylo hlavní misí společnosti udrţet se na trhu a nadále poskytovat kvalitní servis stávajícím a budoucím zákazníkům za dostupné ceny. Ekonomická krize v roce 2008 společnost částečně zasáhla, ovšem dokázala se na trhu udrţet a tak majitel do budoucna věří v postupný rozvoj a rozšiřování sluţeb. S tím však úzce souvisí i dopady krize na stávající klientelu, která se krize snaţila vyuţít pro sniţování paušálních plateb za poskytovaný servis. Za jakousi vizi do budoucna lze povaţovat snahu společnosti uvědomit širokou veřejnost o moţnosti nechat si udělat zahradu na míru od odborníků, kteří na 34

základě sloţení půdy a polohy té či které zahrady mohou přesně určit jaké rostlinstvo pouţít tak, aby nedocházelo k nechtěnému úhynu. Zahrady na míru jsou v současné době spíše výsadou majetnějších obyvatel, společnost se však chce do budoucna zaměřit i na běţného občana a umoţnit i jemu mít u domu hezkou zahradu za přijatelných finančních podmínek. (L.K., 2014)

35

5. Strategická analýza 5.1

Analýza PEST

5.1.1 Politicko-legislativní faktory Společnost XYZ, s.r.o. vznikla v roce 2009, kdy ještě musel být ze zákona vkládán vlastní kapitál ve výši 200 000 Kč. Dále pak společnost za své závazky ručí veškerým svým majetkem, jednatel pak do výše svého vkladu, tedy 200 000. (Synek, Kislingerová a kol., 2010). Česká republika, ve které má společnost sídlo a v současné době i veškeré podnikatelské aktivity, je součástí Evropské unie. Ta se dlouhodobě soustředí na ochranu ţivotního prostředí, coţ lze doloţit například neustále se zpřísňujícími emisními limity. Společnost XYZ,s.r.o. je si vědoma potřeby ochrany ţivotního prostředí a proto při pořizování dlouhodobého majetku vţdy dbá na to, aby byl k přírodě co nejšetrnější. 5.1.2 Ekonomické faktory Jak bylo zmíněno v oddílu „Mise, vize, hodnoty“, ekonomická krize v roce 2008 společnost částečně postihla. Paradoxně však docházelo, a od té doby stále dochází, k rozvoji firmy, i kdyţ je dlouhodobě ztrátová. Během ekonomické krize došlo i k rozšíření společnosti mimo Prahu. Nárůst klientely během ekonomické krize, kdy by se dal očekávat spíše opačný trend, můţe být vysvětlen i následující tabulkou, která ukazuje, ţe přestoţe byla ekonomika prakticky celosvětově v recesi, HDP i průměrná hrubá měsíční mzda vykazovaly nárůst. Tab. 2 Vybrané ukazatele vývoje ekonomiky

2009 Hrubý domácí produkt (v mil. Kč)

Průměrná hrubá měsíční mzda Míra nezaměstnanosti

3.758.979

2011

2012

2013

3.790.880 3.823.401

2010

3.845.926

3.883.780

25.112

25.128

23.344

23.864

24.455

9,2

9,6

8,6

9,4 není k dispozici

Zdroj: Český statistický úřad, 2014

Jak lze vyčíst z tabulky vývoje ekonomiky v letech 2009 – 2013, i přes ekonomickou krizi se HDP kaţdoročně zvyšoval. Poslední známý údaj pro rok 36

2014 je +1,2 % (Český statistický úřad, 2014). Z toho se dá usuzovat, ţe i v následujících mesících bude docházet ke zlepšování ekonomické situace ČR. Také průměrná měsíční mzda meziročně rostla. Vzhledem k tomu, ţe společnost dlouhodobě nezdraţuje své sluţby, dá se předpokládat, ţe by i do budoucna mohlo přibývat klientů z řad domácností. Co se týče platů vlastních zaměstnanců, společnost zastává názor, ţe i „obyčejný dělník“ má právo na důstojný ţivot, a proto mzdy zaměstnanců převyšují průměrnou měsíční mzdu v základu cca. o 10 000 Kč, dále pak zaměstnanci dostávají bonusy podle ohodnocení vedoucích týmů a náročnosti realizací na které jsou přiděleni. Společnost prozatím neuvaţuje o zdraţování svých sluţeb. V současné době se neustále potýká s opoţděnými platbami od odběratelů a tak nezbývá moc finančních prostředků na další rozvoj, přesto se ale snaţí neustále do rozvoje investovat, i kdyţ po menších částkách. 5.1.3 Socio-kulturní faktory Domácnosti Socio-kulturní faktory jsou pro společnost tohoto druhu velmi důleţité. Lidé se v dnešní době velmi obezřetně rozhodují, co si za své finanční prostředky zakoupí, popřípadě kolik jsou ochotni do toho, co chtějí, investovat. Je proto třeba nabízet různé varianty sluţeb, které se zákazníkovi dokáţí maximálně přizpůsobit a uspokojit jeho potřeby natolik, aby se příště opět vrátil ke stejnému poskytovateli. Mnoho současných klientů společnosti si zakládá na originalitě, chtějí se svou zahradou pyšnit, mít něco, co ostatní nemají. V tomto případě se jedná převáţně o klienty z vyšších vrstev, kteří zároveň povaţují zahradu za část demonstrace své finanční úrovně, stejně tak, jako je tomu v případě automobilů či jejich obydlí. To předpokládá uţití nezvyklých rostlin, které se běţně v našem okolí nevyskytují, a také schopnost vcítit se do myšlení klienta, umět odhadnout jeho poţadavky a to nejen ty vyslovené, ale i ty skryté. Vznikají tak zahrady na různá témata, ať uţ z naší kultury, či kultur naprosto odlišných. (L.K., 2014) Společnost nabízí komplexní řešení pro kaţdého, podle náročnosti terénu, poţadavků a finančních moţností klienta a to i s ohledem na okolní prostředí. 37

Zákazníci si mohou vybrat od základních úprav (poloţení trávníku, příchodové cesty, zasazení stromků) aţ po kompletní rekonstrukci zahrady včetně jezírek, gejzírů, vodopádů, skalek, zátiší či altánků. Dodatečně si pak za paušální poplatek mohou sjednat údrţbu svých zahrad, která obnáší nejen sekaní, plení či údrţbu květin a porostů, ale také jejich obměnu po smluveném období. Tím je moţno dosáhnout neustále se měnící zahrady v závislosti na trendech a očekávaných podnebních podmínkách. Obchodní domy, fabriky a městské parky U obchodních domů a výrobních fabrik jsou socio-kulturní aspekty trochu jiné. Především obchodní domy si společnost najímají proto, aby klient uţ při příjezdu na parkoviště získal pocit příjemného a upraveného prostředí, které je, stejně jako sluţby obchodů, velmi důleţité při utváření si názoru na ně. V praxi se setkáváme převáţně s nenáročnými realizacemi, jako je trávník s keři zasazenými do mulčovacích borků a pro oţivení parkovišť se uţívá vysazení stromů mezi dvěma se sebou sousedícími parkovacími řadami. U náročnějších a exkluzivnějších klientů se pak v areálech můţeme setkat s jezírky, drahými okrasnými keři a kamennými vodopády. Tab. 3 Dokončené nebytové budovy v roce 2012

Zdroj: Český statistický úřad, 2013

Jak ukazuje tabulka výše, jen za rok 2012 došlo k výstavbě téměř 1 500 nebytových prostor, coţ bylo oproti roku 2011 o 6,7 % více. Údaje za rok 2013 nejsou prozatím k dispozici, ovšem dá se předpokládat, ţe vývoj bude

38

přinejmenším obdobný. Tento fakt je pro společnost velmi důleţitý, vznikají nové oblasti, na které se můţe zaměřit a rozšířit si tak svou klientelu. Městské parky plní podobnou funkci jako zahrady u rodinných domků. Mělo by to být místo, kam si lidé zajdou odpočinout, přečíst si knihu, nebo si třeba s přáteli či rodinou udělat za hezkého počasí piknik. Z toho důvodu se volí realizace uklidňující, ale zároveň snadné na údrţbu a pokud moţno nepříliš zatěţující městský rozpočet. Ve většině případů jsou realizovány parky s velkým počtem listnatých stromů a rozsáhlými travnatými plochami, spletitě členěnými cestami z kamínků, popřípadě cesty betonové. Nemalou roli hrají také místa pro odpočinek, je tedy zapotřebí vhodně umístit lavičky a takováto místa něčím oţivit (malé jezírko, květinová skalka atd.). Pro ţivot jsou tato místa velmi důleţitá, obzvláště pro občany ţijící ve velkých městech, v panelových či jiných bytových domech. Ti svou vlastní zahradu nemají a tak je pro ně moţnost zajít do klidného a příjemného parku jednou z mála moţností jak i ve všední den být v kontaktu s přírodou. 5.1.4 Technologické faktory Společnost vyuţívá kvalitní technologie od dodavatelů zahradnických strojů pro profesionály. Vzhledem k tomu, ţe zahradnická oblast nemá moc moţností jak technologie rozvíjet, není tento aspekt příliš relevantní. Sekačky totiţ nebudou sekat rychleji, vertikutátory nezmění způsob vertikutace a bagry taktéţ nezačnou dělat nic, co by jiţ nedělaly. Z velké části je provádění této činnosti závislé pouze a jen na jedincích a jejich fyzické zdatnosti.

5.2

Porterova analýza

5.2.1 Hrozba nově vstupujících konkurentů na trh V oblasti zahradnictví je hrozba nově příchozích konkurentů velmi vysoká, jelikoţ prakticky neexistují ţádné bariéry pro vstup do odvětví. Jedinou bariérou je výše počáteční investice do zahradních strojů, která ovšem vysoce závisí na míře poskytovaných sluţeb. Pokud by pro začátek nový konkurent poskytoval jen základní sluţby, stačilo by mu i základní vybavení, které se u vhodných dodavatelů dá pořídit za několik set tisíc korun.

39

Dá se proto říci, ţe nový konkurent můţe na trh přijít během několika málo dní. Můţe k tomu docházet, stejně jako tomu bylo u společnosti XYZ, s.r.o., plynule po získání široké klientely v rámci ţivnostenské činnosti. Druhou moţností, jak vstoupit na trh, je pak rozšíření jiţ zavedeného podnikání v oblasti prodeje zahradních rostlin a hnojiv. Tito podnikatelé uţ mají trh alespoň minimálně zmapovaný, mohou si sami zjistit, zda by toto rozšíření mělo úspěch a je proto vhodné do něj investovat. Obecně by se dalo říci, ţe vstup na trh v oblasti zahradní a parkové architektury je velmi snadný, počáteční náklady nemusí být při zvolení vhodných dodavatelů nijak zvlášť vysoké a ani případný odchod z trhu by společnosti neměl činit větší potíţe. Otázkou je, zda vstup konkurence musí být ze strany jiţ existujících a na trhu působících firem vţdy brán jako negativní. Kdyţ společnost XYZ, s.r.o. vstupovala na liberecký trh, měl veškeré zakázky na starosti pouze jeden člověk, majitel společnosti. Zanedlouho se ukázalo, ţe v krizových situacích, kdy bylo třeba být na několika místech najednou, jeden člověk zkrátka nestačí. Pan L.K. tedy začal hledat konkurenční společnost, která by část závazků od něho převzala, a všichni klienti tak dostali to, za co si zaplatili. Z konkurentů tedy oslovil jinou společnost, která začala figurovat jako jeho subdodavatel a tato spolupráce se ukázala být velmi výhodnou. Po několikaletém působení na libereckém trhu jsou tyto společnosti velmi významně provázány, navzájem se podporují, půjčují si techniku, postupují si navzájem zakázky a poskytují si materiál, který ta či ona společnost dokáţe opatřit levněji. Vznikl zde tedy jakýsi model podnikatelské symbiózy, která je výhodná pro obě strany, aniţ by došlo k faktickému spojení obou společností. 5.2.2 Vyjednávací síla odběratelů Nejvýznamnějšími odběrateli společnosti XYZ, s.r.o. jsou samozřejmě velké firmy (obchodní domy) a města. Ti společnosti platí za celoroční údrţbu zeleně, v zimě pak za odklízení sněhu a to buď paušálně, nebo za jednotlivé výjezdy. Velkou výhodou je, ţe společnost usiluje o koncentraci klientů na jednom místě (popřípadě více místech, ale ne po jednom odběrateli), aby se eliminovaly přejezdy mezi jednotlivými klienty, které pouze stojí drahocenný čas.

40

Společnost se orientuje převáţně na obchodní zóny, kde se nachází hodně klientů (i potencionálních) a svou prací se snaţí dokázat i neklientům, ţe její sluţby jsou lepší, a samozřejmě cenově výhodnější. Na libereckém trhu se tato strategie ukázala být velmi úspěšnou a klientela se velmi rychle rozrůstá. Současní i nově příchozí odběratelé nemusí sloţitě zjišťovat kvalitu sluţeb, protoţe jejich výsledky mají kaţdodenně na očích a mohou tak sami zhodnotit, zda jejich původní dodavatelé byli/jsou lepší či nikoliv. Další nespornou výhodou, kterou poskytuje práce pro obchodní řetězce je fakt, ţe pokud se společnost dobře uvede na místním trhu, dejme tomu u odchodních domů IKEA, má pak moţnost získat zakázky nejen po České republice, ale také v zahraničí, coţ uţ se několikrát stalo. 5.2.3 Vyjednávací síla dodavatelů Společnost má za dobu své existence vytvořenou síť dodavatelů prakticky po celé Evropě. Jak jiţ bylo zmíněno dříve, poţadavky zákazníků jsou velmi rozmanité, a není moţné se omezit pouze na české zdroje. Velkou část produktů (v tomto případě rostlin) si společnost zajišťuje sama, vlastním pěstováním. To se ale v mnoha případech nevyplatí a je tak výhodnější nechat si rostliny dodat od externí

společnosti,

která

se

přímo

pěstováním

zabývá.

V této

oblasti

dodavatelské síly se společnost často potýká s problémem, ţe potřebný produkt je nedostačujícím zboţím, nebo je jeho pořízení velmi nákladné. V tomto případě nastupuje nejprve opětovný kontakt s odběratelem, uvedení ho do situace a vyjednávání o moţných řešeních. Pokud ale klient na svém poţadavku trvá, musí mu společnost vyhovět, a to za cenu vyšších vlastních nákladů, a tím způsobených niţších trţeb. Stejně je tomu tak i na poli techniky, kterou společnost vyuţívá. V současné době vlastní techniku v řádech milionů korun, a to od profesionálních dodavatelů jak z tuzemska, tak ze zahraničí. Pro přepravu pracovníků, materiálů a zahradnické techniky jsou vyuţívány pouze kvalitní americké pickupy, zahradní technika pak většinou pochází od společnosti John Deere. Vzhledem k dobré zkušenosti s dodavateli společnost prozatím neuvaţuje o jejich změně.

41

5.2.4 Hrozba náhradních produktů nebo služeb V oblasti zahradní a parkové architektury se příliš o náhradních produktech či sluţbách hovořit nedá. Zeleň je důleţitou součástí lidské existence, bez zeleně bychom nemohli existovat. Samozřejmě je moţné, ţe se lidé a obchodní řetězce rozhodnou svou zeleň neudrţovat, nebo si na tuto práci vyčlenit vlastní zaměstnance (v domácnostech vlastní síly). Další moţností je pak mít místo zeleně kolem svých provozoven pouze vydláţděné plochy, ale tím by značně poškodily názor klientů na jejich sluţby, v tom lepším případě by se zákazníkům daných center v jejich areálech zkrátka nelíbilo. Co se týče zimní údrţby, je náhrada prakticky nemoţná. Hlavně v Liberci, kde není výjimkou třeba půlmetrová nadílka sněhu, by vyloučení jeho úklidu bylo nemoţné. Opět je tu moţnost určit zaměstnance z vlastních řad, je ale nutno dodat, ţe odklízecí a posypová technika je velmi nákladná, a tuto práci bez proškolení nelze vykonávat. Tím by jednotlivým společnostem vznikly mnohem vyšší náklady, neţ kdyţ si na zimní údrţbu najmou externí firmu, která jiţ potřebným vybavením a zkušenostmi disponuje. 5.2.5 Intenzita současné konkurence Největším konkurentem na poli zahradní a parkové architektury jsou technické sluţby jednotlivých měst, a to převáţně na poli údrţby a tvorby parků, a samozřejmě zimního úklidu. Ostatní konkurenti, ačkoliv je samozřejmě nutné je brát v potaz, většinou nemají tak širokou škálu působení a proto není moţné je s touto společností efektivně srovnávat. V tomto odvětví je velmi důleţité, ţe ačkoliv je konkurentů na trhu mnoho, nikdo z nich (a to včetně společnosti XYZ, s.r.o.) nedisponuje veškerou technikou, která je zapotřebí. Je totiţ mnoho strojů, které se vyuţívají velmi zřídka, a tak se jejich nákup a údrţba finančně nevyplatí. Proto je i existence dostatečné konkurence v tomto odvětví převáţně přínosem, protoţe jednotlivé firmy si mohou mezi sebou techniku pronajímat, a to včetně zaškolených pracovníků. Tím se tak rozšiřuje oblast jejich podnikání nejen na sluţby, pro které bylo primárně zaloţeno, ale také na subdodavatelskou činnost v rámci konkurenčního prostředí. Problémem na trhu zahradnictví je pak skutečnost, ţe není moţné produkt nijak zdokonalovat či vyvíjet jeho lepší varianty. Záleţí tedy pouze na lidském faktoru, 42

na odvedené práci. Ta je, kromě ceny, jediným faktorem, která odběratele můţe ovlivnit, a to jak pozitivně, tak negativně (odchod ke konkurenci).

5.3

SWOT analýza

Silné stránky :

Dobře fungující vnitřní struktura, Flexibilita

a

adaptabilita

řadových

zaměstnanců

i

managementu, Široká síť dodavatelů, Kvalitní, ekologicky zaměřená technologie, Nedávno zakoupený stroj na přesazování vzrostlých stomů. Slabé stránky :

Neochota majitele delegovat méně významné úkoly na management, Pobočka v Liberci není schopna sama fungovat, Málo zaměstnanců, Neschopnost vymoci pohledávky od odběratelů, Vysoké náklady na subdodavatelské sluţby.

Příležitosti :

Rostoucí počet zákazníků, Moţnost expandovat do dalších měst kde společnost figuruje.

Hrozby :

Platební neschopnost z důvodu neuhrazených pohledávek, Poškození dobrého jména ze strany konkurence v případě, ţe ji pověří subdodavatelskou činností a tato bude provedena nevalitně Zvyšující se náklady na provoz spojené se zvyšováním DPH.

43

6. Finanční analýza 6.1

Horizontální analýza

6.1.1 Rozvaha

Zdroj: Vlastní zpracování Obr. 2 Vybrané položky aktiv

V rámci horizontální analýzy aktiv v letech 2009 – 2013 lze sledovat kaţdoroční sniţování jejich hodnoty. Během pěti let, co společnost funguje jako společnost s ručením omezeným, se hodnota aktiv sníţila téměř na polovinu, coţ lze z velké části připsat odpisům samostatných movitých věcí, které mají na aktivech největší podíl. Tyto movité věci společnost vlastnila ještě před transformací na s.r.o. a i kdyţ kaţdoročně nakupuje nové stroje, nepřevýší jejich hodnota hodnotu odpisů. Velké výkyvy vykazuje poloţka oběžných aktiv, která během prvních tří let sledovaného období narůstala, v posledních dvou letech ovšem opět rapidně klesá. Za hlavní příčinu této fluktuace lze povaţovat krátkodobé poskytnuté zálohy dodavatelům. Vzhledem ke sledovanému období, jeţ bylo plně zasaţeno ekonomickou krizí lze usuzovat, ţe aby dodavatelé společnosti mohli splnit své závazky, bylo třeba platit určitou část budoucího plnění předem, aby byli schopni poţadovaný materiál (v zimním období hlavně neustále se zdraţující posypovou sůl) dodat, nebo se naopak mohlo jednat o jakousi vlastní ochranu před moţným 44

nesplacením dluţné částky po předání, coţ bylo v tomto období velmi častým jevem.

Zdroj: Vlastní zpracování Obr. 3 Vybrané položky pasiv

Horizontální analýza pasiv v první řadě poukazuje na neustále narůstající záporný vlastní kapitál. Zatímco na počátku sledovaného období byla hodnota vlastního kapitálu -400 000 Kč, na jeho konci se jednalo o téměř -9 milionů Kč. Tuto velmi špatnou bilanci tvoří dvě hlavní sloţky. Tou první je kaţdoroční záporný výsledek hospodaření běžného účetního období. Mezi lety 2009 a 2010 stoupl tento o neuvěřitelných 208%. Následující roky se záporný výsledek hospodaření začal postupně sniţovat, coţ lze z velké části připsat novým kontraktům s průmyslovými oblastmi a městy v Liberci a Praze. Rok 2013 ovšem bohuţel opět přinesl výrazné zhoršení situace. Bylo to především proto, ţe výnosy společnosti z velké části tvoří zimní údrţba, která v roce 2013 díky velmi dobrému počasí nebyla téměř potřeba. I kdyţ by v nezvykle teplých zimních měsících tohoto roku bylo moţné pracovat například na zakázkách typu tvorby či renovace parků, které jiţ byly smluvené na nadcházející jarní období, bylo toto společnosti znemoţněno z důvodu prozatím neschválených rozpočtů městských obvodů. Druhou výraznou poloţkou způsobující zápornou hodnotu vlastního kapitálu jsou závazky vůči společníkům. Majitel společnosti kaţdoročně vkládá své výdělky 45

z jiné činnosti do podniku, aby tento udrţel v chodu, dokud se ekonomická situace nestabilizuje. V roce 2013 hodnota takto vloţených prostředků tvořila 9 875 000 Kč. V tomto ohledu je však nutno zmínit, ţe majitel společnosti vloţené finanční prostředky nikdy nebude chtít zpět, nejsou tedy typickým závazkem. Poslední poloţkou, kterou by bylo vhodné zmínit, jsou bankovní úvěry a výpomoci. Společnost nákup nových strojů financuje výhradně z cizích zdrojů, které si většinou půjčuje na jeden aţ dva roky. V letech 2009 – 2012 jejich výše kontinuálně stoupala, v roce 2013 pak byla více jak polovina (53%) úvěrů splacena. 6.1.2 Výkaz zisku a ztráty

Zdroj: Vlastní zpracování Obr. 4 Vybrané položky výkazu zisku a ztráty

Přestoţe ceny sluţeb společnosti ve sledovaném období byly téměř konstantní, v rámci horizontální analýzy sledujeme kaţdoroční nárůst tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb a to průměrně o 9%. Výjimkou byl rok 2013 (pokles trţeb o 3%), kdy, jak bylo zmíněno výše, díky teplému počasí společnost v zimních měsících téměř nevydělávala kvůli nedostatku zakázek na zimní údrţbu. Ačkoliv se trţby pohybovaly kolem 10 milionů korun (a více), společnost ve všech letech vykazovala ztrátu. Ta byla způsobena na jedné straně příliš vysokými 46

náklady na materiál a energie (kaţdoročně kolem 4 milionů Kč), na druhé pak vysokými náklady na služby, do nichţ jsou mimo jiné zahrnuty i výdělky osob spolupracujících se společností v rámci vlastních ţivnostenských oprávnění. V rámci této nákladové poloţky však lze sledovat mírná zlepšení. Zatímco mezi lety 2009 a 2010 se náklady na sluţby zvedly o 47%, v dalších letech docházelo k jejich postupnému sniţování a to průměrně o 4,5 procenta. Další důleţitou poloţkou ovlivňující záporný výsledek hospodaření jsou odpisy. Ty z počáteční hodnoty 599 000 Kč kaţdoročně narůstaly (nejvýrazněji v roce 2010, o 77%). Výjimkou byl opět rok 2013, kdy klesly o 3%. Výrazný nárůst odpisů v roce 2010 lze připsat nákupu nového vybavení, především uţitkových automobilů a radlic na zimní údrţbu.

6.2

Vertikální analýza

6.2.1 Rozvaha Tab.4 Vertikální analýza vybraných položek rozvahy Položka Aktiva celkem Samostatné movité věci Oběžná aktiva Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Krátkodobé poskytnuté zálohy Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Náklady příštích období

2009 % 4182 100,00% 3600 86,08% 346 8,27% 305 7,29% 151 3,61% 97 2,32% 41 0,98% 33 0,79% 8 0,19% 236 5,64%

2010 % 4143 100,00% 3445 83,15% 524 12,65% 480 11,59% 170 4,10% 303 7,31% 44 1,06% 31 0,75% 13 0,31% 174 4,20%

2011 % 4216 100,00% 3159 74,93% 909 21,56% 622 14,75% 157 3,72% 401 9,51% 287 6,81% 7 0,17% 280 6,64% 148 3,51%

2012 % 3207 100,00% 2205 68,76% 854 26,63% 762 23,76% 134 4,18% 511 15,93% 92 2,87% 44 1,37% 48 1,50% 148 4,61%

2013 2433 2101 332 200 155 0 132 58 74 0

% 100% 86% 14% 8% 6% 0% 5% 2% 3% 0%

Pasiva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál

4182 100,00% -400 -9,56% 200 4,78%

4143 100,00% -2992 -72,22% 200 4,83%

4216 100,00% -5222 -123,86% 200 4,74%

3207 100,00% -6473 -201,84% 200 6,24%

2433 -8886 200

100% -365% 8%

Výsledek hospodaření z minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období

221

5,28%

-620

-14,97%

-3211

-76,16%

-5439 -169,60%

-6695

-275%

-841

-20,11%

-2592

-62,56%

-2231

-52,92%

-1254

-39,10%

-2441

-100%

Cizí zdroje Krátkodobé závazky

4582 109,56% 4195 100,31%

7135 172,22% 6534 157,71%

9438 223,86% 8462 200,71%

9680 301,84% 8468 264,05%

11319 10780

465% 443%

Závazky z obchodních vztahů

1915

45,79%

1517

1572

1037

Závazky ke společníkům Bankovní úvěry dlouhodobé

2245 387

53,68% 9,25%

4895 118,15% 601 14,51%

36,62%

37,29%

6821 161,79% 976 23,15%

32,34%

620

25%

7271 226,72% 1212 37,79%

9875 539

406% 22%

Zdroj: Vlastní výpočty z rozvah společnosti XYZ, s.r.o za roky 2009 – 2013

V rámci vertikální analýzy rozvahy sledujeme v analyzovaném období vysoký podíl samostatných movitých věcí na celkové hodnotě aktiv. Kromě let 2011 a 2011, 47

kdy byl tento podíl mírně niţší, se jednalo o více jak 83%. To bylo ve všech případech spojeno s povahou podnikání, jelikoţ společnost pro svou činnost potřebuje mnoho různých strojů a nářadí, aby mohla poskytovat co nejširší škálu sluţeb. Další výraznou sloţkou aktiv v jednotlivých letech byly pohledávky z obchodních vztahů, jejichţ podíl na celkových aktivech byl nejvyšší v roce 2012 (23,76%). V roce 2013 pak došlo k jeho sníţení na 8%. V letech 2010-2012 se na hodnotě aktiv výraznou měrou podílely také krátkodobě poskytnuté zálohy, které v roce 2012 dosáhly necelých 16%. Podíl jednotlivých sloţek pasiv na jejich celkové hodnotě je zapotřebí rozdělit do dvou skupin. První skupinou jsou poloţky kladné, druhou pak záporné. V kaţdém roce sledovaného období byl nejvýraznější poloţkou sniţující hodnotu pasiv výsledek hospodaření minulých let, který se v roce 2013 téměř rovnal celkové bilanční sumě. Vysoký podíl měl téţ v letech 2010 (62,56%) a 2011 (52,92). To způsobilo, ţe společnost kaţdoročně vykazovala záporný vlastní kapitál a to i třikrát převyšující hodnotu celkových pasiv (365% v roce 2013). Tato záporná poloţka proto musela být vyrovnávána cizími zdroji, a to převáţně vklady majitele společnosti, které se promítly v závazcích ke společníkům. Zatímco v roce 2009 tvořily tyto závazky přibliţně 53%, během následujících let se jejich hodnota zvýšila aţ na 465%. Výraznou roli měla také poloţka závazky z obchodních vztahů, jejíţ podíl na celkových pasivech ovšem během let postupně klesal (z 53,68% v roce 2009 na 25% v roce 2013). Společnost svou činnost z velké části financuje i dlouhodobými bankovními úvěry. Nejniţší podíl vykazovala tato poloţka v roce 2009 (9,25%), nejvyšší pak v roce 2012 (37,79%).

48

6.2.2 Výkaz zisku a ztráty Tab.5 Vertikální analýza vybraných položek výkazu zisku a ztráty Položka Výkony Tržby za prodej vlasních výrobků a služeb Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady

2009 % 8945 -1064%

2010 9531

8945 -1064% 9531 -8225 978% -10405 -3747 446% -3872 -4458 530% -6533 750 -89% -874 -702 83% -580 -522 62% -433

% -368%

2011 10758

-368% 10758 401% -10801 149% -4662 252% -6139 34% -43 22% -706 17% -523

% -482%

2012 11516

% -918%

2013 11120

% -461%

-482% 11516 484% -10169 209% -4073 275% -6096 2% 1347 32% -933 23% -695

-918% 811% 325% 486% -107% 74% 55%

11120 10419 4640 5779 701 1506 1124

-461% -432% -192% -240% -29% -62% -47%

Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

-180

21%

-147

6%

-183

8%

-238

19%

382

-16%

Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

-599

71%

-1062

41%

-1272

57%

-1432

114%

1365

-57%

Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Nákladové úroky

-104 -697 -36

12% 83% 4%

-71 -2628 -28

3% 101% 1%

-59 -2139 6

3% 96% 0%

-160 -1183 0

13% 94% 0%

170 -2636 1

-7% 109% 0%

Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za běžnou činnost

-131 -167

16% 20%

-126 -107

5% 4%

-128 -134

6% 6%

-94 -94

7% 7%

74 -75

-3% 3%

-864

103%

-2735

106%

-2273

102%

-1277

102%

-2711

112%

23

-3%

143

-6%

42

-2%

23

-2%

300

-12%

23

-3%

143

-6%

42

-2%

23

-2%

300

-12%

-841

100%

-2592

100%

-2231

100%

-1254

100%

-2411

100%

Mimořádné výnosy Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období

Zdroj: Vlastní zpracování z výkazů zisku a ztráty v letech 2009 - 2013

Jako základ pro výpočty vertikální analýzy výkazu zisku a ztráty byl vyuţit výsledek hospodaření za účetní období. Nejvýraznější příspěvek tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb na konečném výsledku vykazovala společnost v letech 2009 (1064%) a 2012 (918%). Tato závratná čísla, jak jiţ bylo zmíněno dříve, byla způsobena vysokými náklady, které posléze způsobily, ţe společnost kaţdoročně vykazovala ztrátu. Nejvýraznějšími zápornými poloţkami v kaţdém ze sledovaných let byly spotřeba materiálu a energie a služby. Nejvýrazněji sniţovala spotřeba materiálu a energie výsledek v roce 2009, kdy tvořila více jak jeho čtyřnásobek (446%), nejméně pak v roce následujícím (149%). Podobně tomu bylo i u sluţeb.

49

Výsledek hospodaření v jednotlivých letech byl mírně ovlivněn pozitivním mimořádným výsledkem hospodaření, který byl nejvyšší v roce 2013. Finanční výsledek hospodaření se pak na ztrátě podílel dvěma aţ sedmi procenty, s výjimkou roku 2009 (20%).

6.3

Analýza poměrových ukazatelů

Z horizontální a vertikální analýzy výkazů společnosti vyšlo najevo, ţe se svým fungováním vymyká klasickému stylu podnikání. Společnost je dlouhodobě ve ztrátě a vykazuje vysoké závazky vůči majiteli. Aby měla analýza poměrových ukazatelů lepší vypovídací hodnotu, bylo rozhodnuto o částečné úpravě výkazů. Tato úprava se týká závazků vůči majiteli, které budeme pro tyto účely povaţovat nikoliv za krátkodobé závazky, nýbrţ za rezervy, protoţe majitel nepředpokládá, ţe by se mu vloţené prostředky v budoucnu navrátily. Zároveň pak, po konzultaci této problematiky se sám majitel společnosti rozhodl, ţe vloţené finanční prostředky bude v budoucnu vykazovat jiným způsobem, aby bylo moţno současnou nepříznivou situaci alespoň částečně stabilizovat. Mařík a kol. ve své knize Metody oceňování podniku zmiňují, ţe ne vţdy je třeba rezervy povaţovat za závazky, protoţe některé druhy rezerv mohou slouţit na výdaje příštích období, pokud s běţným obdobím souvisejí. Pro účely analýzy poměrových ukazatelů proto budeme povaţovat vklady majitele společnosti za rezervy, jeţ mají charakter vnitřních závazků. Nebudou tedy odečítány jako závazek a zůstanou součástí vlastního kapitálu (Mařík a kol.,2011). Dále pak, přestoţe bylo v teoretické části této práce řečeno, ţe je vhodné výsledné hodnoty získané z jednotlivých analýz porovnat s trendem v daném odvětví, nebudou výsledky porovnávány. Je tomu především proto, ţe společnost s tímto typem podnikání nelze vhodně zařadit, a srovnávat její výsledné hodnoty s odvětvím sluţeb by nebylo v ţádném ohledu přínosné.

50

6.3.1 Likvidita

Zdroj: Vlastní výpočty Obr. 5 Vývoj ukazatelů likvidity v letech 2009 - 2013

Přestoţe běžná likvidita společnosti v ţádném roce sledovaného období nepřesáhla odbornou literaturou zmiňované minimální hodnoty, lze mezi lety 2009 a 2012 sledovat výrazné zlepšení. To bylo způsobeno jak sniţujícími se krátkodobými závazky, tak zvyšující se hodnotou oběţných aktiv. Tento trend byl bohuţel přerušen v roce 2013, kdy, jak jiţ bylo řečeno výše, společnost přišla o mnoho kontraktů díky velmi nízkému počtu výjezdů na úklid sněhu a celkovou zimní údrţbu. V tomto roce tak hodnota oběţných aktiv (zejména krátkodobých pohledávek) výrazně klesla, stejně jako hodnota závazků, ovšem v nepříznivém poměru. V rámci pohotové likvidity sledujeme totoţný vývoj a to z toho důvodu, ţe společnost nevykazuje ţádné zásoby ani dlouhodobý finanční majetek. Výsledky obou ukazatelů se proto nijak neliší. Okamžitá

likvidita,

ačkoliv

opět

naprosto

nedostatečná,

se

v průběhu

sledovaného období s výjimkou roku 2012 mírně zlepšovala. Lze to připsat kaţdoročnímu nárůstu finančního majetku a sniţujícím se krátkodobým závazkům. V roce 2012 došlo k rapidnímu sníţení finančního majetku, a přestoţe se závazky také sniţovaly, pokles finančního majetku byl vyšší neţ pokles závazků. 51

Zdroj: Vlastní výpočty Obr. 6 Vývoj čistého pracovního kapitálu v letech 2009 - 2013

Poslední ukazatel likvidity, čistý pracovní kapitál, byl v celém sledovaném období záporný. Stejně jako ukazatele běţné a pohotové likvidity se během prvních čtyřech let postupně hodnota zlepšovala, v roce 2013 pak došlo ke zhoršení situace. Společnost se potýkala s takzvaným nekrytým dluhem, nebyla tedy ani v jednom roce schopna splatit své okamţitě splatné závazky. 6.3.2 Rentabilita

Zdroj: Vlastní výpočty Obr. 7 Vývoj ukazatelů rentability v letech 2009 - 2013

52

Rentabilita investovaného kapitálu vykazovala ve všech sledovaných letech negativní hodnoty. V letech 2010 – 2012 se tyto hodnoty pohybovaly na přibliţně stejné úrovni. Nejlepší hodnotu společnost vykazovala v prvním roce svého fungování jako s.r.o, a to -0,1194. Nejvíce podnik v tomto ohledu tratil v roce 2012, kdy kaţdá investovaná koruna přinesla ztrátu přibliţně osmi a půl haléře. V rámci rentability aktiv se podnik taktéţ pohyboval v záporných hodnotách. Vývoj tohoto ukazatele však nebyl stabilní, zatímco jeden rok se hodnota zlepšila, v dalším roce došlo ke zhoršení, a to po celé sledované období. To bylo způsobeno jak neustále se zhoršujícím výsledkem hospodaření před zdaněním, tak sniţující se hodnotou celkových aktiv. Výsledná hodnota vţdy záleţela na tom, ve které z jednotlivých sloţek došlo k výraznějšímu zhoršení. Tento ukazatel jasně poukazuje na neschopnost podniku efektivně zacházet s dostupnými zdroji. Vývoj rentability vlastního kapitálu vykazoval v prvních třech sledovaných letech zhoršující se hodnoty. Výjimkou byl rok 2012, kdy se hodnota ukazatele výrazně zlepšila, a to z původních -1,117 na -0,446. To jen potvrzuje předchozí výrok, ţe společnost není schopna nakládat s investovaným kapitálem. I u posledního ukazatele, rentability tržeb, sledujeme v prvních třech letech kaţdoroční pokles jeho hodnoty. Ačkoliv se trţby z prodeje vlastních výrobků a sluţeb kaţdoročně zvyšovaly, čistý zisk před úroky a zdaněním (v našem případě ztráta) naopak klesal, coţ zapříčinilo, ţe se i v rámci tohoto ukazatele v posledních všech letech pohybujeme v záporných číslech. Zatímco v roce 2009 připadala na jednu korunu trţeb ztráta 8 haléřů, v roce 2012 se uţ jednalo o ztrátu téměř 22 haléřů. Tab. 6 Du Pontova analýza

Ukazatel

2009

2010

2011

2012

2013

ROE

-0,206

-0,466

-1,117

-0,446

-0,966

Aktiva/VK EBIT/Tržby

1,022 -0,098

0,745 -0,275

2,110 -0,208

-1,142 -0,109

-0,963 -0,220

2,139

2,301

2,552

3,591

4,570

Tržby/Aktiva

Zdroj: Vlastní výpočty

53

V rámci Du Pontovy analýzy jsme se v této práci zaměřili na rozklad rentability vlastního kapitálu (ROE). Tabulka výše ukazuje, jak se jednotlivé součásti tohoto ukazatele podílely na výsledné hodnotě. V roce 2009 se na nízké hodnotě ROE podílel především podíl čistého zisku před úroky a zdaněním a trţeb. Tato nízká hodnota je dána především vysokou nákladovostí společnosti, díky níţ je nízký i výsledný zisk. V roce 2010 byla situace stejná. Následující rok jiţ evidujeme vysoce zápornou hodnotu ROE, která byla opět způsobena záporným výsledkem hospodaření. V letech 2012 a 2013 uţ byly záporné všechny dílčí hodnoty s výjimkou podílu trţeb a aktiv. To bylo způsobeno zápornou hodnotou vlastního kapitálu, kdy přes veškeré předchozí úpravy v rámci závazků společnosti vůči majiteli výše neuhrazené ztráty z minulých let převýšila hodnoty vloţených prostředků. Dále pak, stejně jako v minulosti vykazovala společnost ztrátu. 6.3.3 Aktivita Tab. 7 Vývoj ukazatelů aktivity v letech 2009 - 2013

Ukazatel 2009 2010 2011 2012 Obrat aktiv 2,138929 2,300507 2,551708 3,590895 Obrat dlouhodobého majetku 2,484722 2,766618 3,405508 5,222676 Doba splatnosti pohledávek 12,27501 18,13031 20,81428 23,82077 Doba splatnosti krátkodobých závazků 78,4796 61,90746 54,91355 37,41924

2013 4,57048911 5,29271775 6,47482014 29,2985612

Zdroj: Vlastní výpočty

Narozdíl od předchozích analýz, v rámci aktivity společnost vykazuje poměrně slušné výsledky. Obrat aktiv, jako nejobecnější ukazatel aktivity se za celé sledované období pohyboval nad odbornou literaturou doporučenou minimální hodnotou. Během sledovaných let se hodnota tohoto ukazatele zdvojnásobila, coţ bylo způsobeno jak kaţdoročně narůstajícími trţbami z prodeje, tak sniţující se hodnotou celkových aktiv. Ukazatel obratu dlouhodobého majetku taktéţ vykazuje pozitivní vývoj v celém sledovaném období. Stejně jako u obratu aktiv tomu bylo z důvodu narůstajících trţeb a sniţující se hodnotou dlouhodobého majetku, jehoţ velká část je jiţ plně odepsána a hodnota ještě stále odepisovaného dlouhodobého majetku se 54

kaţdoročně rapidně sniţuje. Z dvou a půl obrátek dlouhodobého majetku v roce 2009 se tak společnost dostala na hodnotu více jak pěti obrátek v roce 2013. Doba splatnosti pohledávek se během sledovaného období zvyšovala. Tento trend byl způsoben ekonomickou krizí, která se postupem času začala stále více projevovat. Společnost byla nucena dlouhodobě pohledávky vymáhat, v několika případech byla dokonce najata externí společnost, která se vymáháním dluhu zabývá. Nejvyšší dobu splatnosti pohledávek firma zaznamenala v roce 2012, kdy se tato pohybovala na téměř 24 dnech. V roce 2013 pak došlo k výraznému zlepšení a ukazatel vykazuje hodnotu necelých šesti a půl dne. Na druhou stranu, pokud se budeme věnovat poslednímu ukazateli, době splatnosti krátkodobých závazků, je patrné, ţe ani analyzovaná společnost taktéţ potřebuje delší čas na splácení svých dluhů. Na rozdíl od doby obratu pohledávek však tento ukazatel vykazuje stabilně sniţující se hodnotu. V roce 2009 byla doba splatnosti krátkodobých závazků více jak 78 dní, v roce 2013 uţ 29 dní. Tento vývoj byl opět, jako v mnoha případech předtím způsobem růstem trţeb a sniţující se hodnotou krátkodobých závazků. Vzhledem k tomu, ţe společnost nevykazuje ţádné zásoby, nebylo moţno pro účely analýzy poměrových ukazatelů vypočítat ukazatele obrat zásob a doba obratu zásob. 6.3.4 Zadluženost Tab. 8 Vývoj ukazatelů zadluženosti v letech 2009 - 2013

Ukazatel Ukazatel věřitelského rizika Ukazatel úrokového krytí

2009 2010 2011 2012 2013 0,558823529 0,540671 0,620731 0,751169 0,59350596 40 38,96429 -304,333 nelze -5925

Zdroj: Vlastní výpočty

Aniţ bychom zadluţenost museli analyzovat, je zřejmé, ţe společnost je pro věřitele velmi nevýhodnou investicí. V případě této společnosti se věřiteli stávají pouze bankovní instituce a dodavatelé. Pokud bychom se podívali blíţe na ukazatel věřitelského rizika, zjistíme, ţe zadluţenost společnosti v kaţdém roce sledovaného období přesahovala 50%. Nejniţší hodnotu evidujeme v roce 2010, 55

kdy ukazatel dosahoval hodnoty 54%, nejvyšší pak v roce 2012, kdy se jednalo o více jak 75%. Je proto tedy s ohledem na výše zmíněné skutečnosti poněkud s podivem, ţe se získáváním externích zdrojů financování neměla společnost nikdy výraznější problémy. V rámci ukazatele úrokového krytí jiţ na počátku analýzy vznikla otázka, jak je moţné, ţe společnost vykazuje velmi nízké hodnoty nákladových úroků, přestoţe byla po celé sledované období z části financována externími zdroji, konkrétně dlouhodobými bankovními úvěry. Můţeme se pouze dohadovat, zda v rámci účetnictví nedošlo k chybnému zařazení nákladů na cizí zdroje, od majitele společnosti se nám tuto informaci získat nepodařilo. Přestoţe se bankovní úvěry v celém sledovaném období pohybovaly ve statisícových hodnotách (a v roce 2012 dokonce převýšily 1 milion Kč), vykázané nákladové úroky byly nepoměrně nízké, a paradoxně v roce 2012 nulové. Proto se pro tento rok nepodařilo ukazatel úrokového krytí vypočítat. Hodnoty let ostatních pak pravděpodobně neodpovídají skutečnosti a nepovaţujeme za přínosné se k nim nadále vyjadřovat. 6.3.5 Bankrotní a bonitní modely V rámci bankrotních a bonitních modelů jsme se zaměřili vţdy na jeden z kaţdé kategorie. Z bankrotních modelů byl zvolen Altmanův model. Jak bylo popsáno v teoretické části této práce, v rámci Altmanova modelu sledujeme, v jaké oblasti se výsledná hodnota Z pohybuje. Tab. 9 Výpočet hodnoty Z Altmanova modelu v letech 2009 – 2013

Ukazatel

2009

2010

2011

2012

2013

EBIT/Aktiva*3,107-0,6 -1,923 -1,64 -1,215 -3,116 Tržby/Aktiva*0,998 Tržní hodnota 2,135 2,296 2,547 3,5837 4,5613 VK/Účetní 1,75 ROA*0,847 -0,16 ČPK/Aktiva*0,717 -0,28 Z 2,849

2,481 -0,524 -0,193 2,137

0,763 -0,447 -0,124 1,099

-1,166 -0,331 -0,077 0,7949

-1,749 -0,849 -0,169 -1,322

Zdroj: Vlastní výpočty

. Ačkoliv by se to na první pohled mohlo zdát poněkud zvláštní, pohybovala se společnost v letech 2009 a 2010 nad hodnotou 1,8, coţ v Altmanově modelu 56

znamená, ţe byla v šedé zóně. Velkou roli zde, stejně jako v rámci celé analýzy poměrových ukazatelů, sehrála skutečnost, ţe vklady majitele společnosti povaţujeme za rezervy, nikoliv závazky. V roce 2011 jiţ společnost začala dle tohoto modelu vykazovat váţné finanční potíţe. Nejzávaţnější roli zde hraje čistý zisk před úroky a zdaněním, který byl rok od roku ztrátovější. Z bonitních modelů byl pro tuto práci vybrán Kralickův Quicktest. Tab. 10 Výsledné hodnoty parametrů Kralickova Quicktestu

Ukazatel R1 R2 R3 R4

2009 0,978 nelze -0,19 nelze

2010 2011 2012 2013 1,342 0,474 -0,876 -1,038 2,413 1,545 8,275 0,8525 -0,619 -0,528 -0,391 -1,003 0,095 0,14 0,0243 0,1384

Zdroj: Vlastní výpočty Tab. 11 Bodové hodnocení parametrů Kralickova Quicktestu

Ukazatel Finanční stabilita - (body R1 + body R2)/2 Výnosová situace - (body R3 + body R4)/2 Celková situace - Σbody/2

2010 4 1,5 2,75

2011 4 2 3

2012 1 0,5 0,75

2013 2 2 2

Zdroj: Vlastní výpočty

V roce 2009 nebylo moţno analýzu provést, protoţe není k dispozici provozní cash flow, které je zapotřebí k výpočtu ukazatelů R2 a R4. V roce 2010 byla společnost podle tohoto testu finančně stabilní, výnosová situace se pohybovala v šedé zóně. Celková situace se v tomto roce nacházela taktéţ v šedé zóně, díky nízké hodnotě výnosové situace. V roce 2011 vykazovala společnost taktéţ finanční stabilitu, výnosová situace se o něco zlepšila, ovšem nadále zůstávala v rozmezí šedé zóny. Celkový výsledek se díky tomu pohyboval přesně na hranici mezi stabilitou a šedou zónou. Rok 2012 pak jiţ přináší výrazné zhoršení. Zatímco finanční stabilita se dle výpočtu pohybovala na spodní hranici šedé zóny, výnosová situace jiţ poukazovala na finanční problémy, stejně jako situace celková. 57

Rok 2013 pak v rámci jednotlivých dílčích ukazatelů i ukazatele celkového byl v šedé zóně, coţ se oproti roku 2012 dá brát jako zlepšení, i kdyţ to samozřejmě není situace ideální.

58

7. Návrh finančního plánu společnosti XYZ, s.r.o. Za hlavní cíl společnosti XYZ, s.r.o. bylo pro rok 2014 určeno sníţení nákladů na sluţby, jejichţ výše je hlavní příčinou dlouhodobé ztrátovosti podniku, a zároveň stabilizace kaţdoročně narůstající záporné hodnoty vlastního kapitálu, způsobené vklady majitele společnosti. Pokud bychom vycházeli z trendů, jeţ byly získány v rámci analýzy generátorů hodnoty, situace podniku by se nijak výrazně nezlepšila, pravděpodobně by tomu bylo právě naopak. V této práci ovšem uvaţujeme optimalizaci struktury nákladů na výkonovou spotřebu a zároveň zlepšení celkové situace podniku díky rapidnímu vzestupu ekonomiky. Zároveň povaţujeme za nutné zmínit, ţe jednotlivé dostupné výkazy povaţujeme za špatně sestavené a i na tuto oblast by se měla společnost do budoucna zaměřit, aby při případné kontrole finančním úřadem neměla zbytečné problémy.

7.1

Analýza a prognóza generátorů hodnoty

Jak se ukáţe v další části této práce, společnost XYZ, s.r.o. vykazuje značné problémy ve všech klíčových oblastech finančního řízení. Ačkoliv vnitřní uspořádání a strategie společnosti jsou zvolené vhodně, nepřináší společnosti to, co by měly, tedy zisk. To lze připsat mnoha faktorům zejména vysokým odměnám osobám, které nejsou u společnosti zaměstnány, ale spolupracují s ní v rámci svých ţivnostenských oprávnění. Většina z nich jiné příjmy nemá (v dnešní době velmi rozšířený jev - švarc systém), a tak se majitel společnosti vţdy snaţí vyuţít veškerých dostupných sil, a to i v situacích, kdy projektů k realizaci není dostatek. Proto se v rámci generátorů hodnoty sice zaměříme na vývoj v minulosti, budeme se ovšem také snaţit o zlepšení celé situace a to na základě dostupných prognóz o neuvěřitelném vzestupu ekonomiky, který můţeme od konce roku 2013 pozorovat ve všech odvětvích napříč republikou.

59

7.1.1 Tržby a provozní zisková marže Tab.12 Analýza tržeb a provozní ziskové marže

Tržby za prodej vlasních výrobků a služeb (v tis. Kč) Tempo růstu Průměrné tempo růstu Výkonová spotřeba (v tis. Kč) Tempo růstu Půměrné tempo růstu

2009

2010

2011

2012

2013

2014

8945

9531 10758 11516 7% 13% 7% 6%

11120 -3%

15568 40%

8225

10405 10801 10169 27% 4% -6% 7%

10419 2%

13545 30%

-1566

-867

249

-1271

-316

-1598%

55% -481%

129%

KPZ před odpisy Tempo růstu Průměrné tempo růstu

-98

-510%

125%

Zisková marže v % Průměrné tempo růstu

-1% -16,40% -8,10% 2,16% -11,40% -7%

-2%

Zdroj: Vlastní zpracování

Ve sledovaném období vykazovaly tržby společnosti téměř kaţdoročně nárůst. Výjimkou v tomto trendu byl rok 2013, kdy poklesly. Podrobné důvody poklesu trţeb budou uvedeny v dalších částech této práce. Ačkoliv z analýzy trţeb vyplynulo, ţe se jejich průměrné tempo růstu pohybovalo okolo 6%, vzhledem k nečekanému rozvoji ekonomiky v posledních měsících budeme pro rok 2014 uvaţovat nárůst mnohem vyšší. Dalo by se říci, ţe současný stav ekonomiky by této společnosti mohl značně napomoci zlepšit svou situaci. Stejný postup byl zvolen i pro výkonovou spotřebu. V tomto případě ovšem uvaţujeme částečnou optimalizaci nákladů, proto je její nárůst o 10% niţší neţ nárůst trţeb. Optimalizace by měla spočívat převáţně ve změně politiky spolupráce s externími spolupracovníky, dále by stálo za úvahu zjistit, zda je u dodavatelů společnosti moţno dosáhnout slev při odběru většího mnoţství rostlin či přípravků na jejich údrţbu.

60

Velmi špatné hodnoty vykazovala společnost po celé sledované období u korigovaného provozního zisku, a to především mezi lety 2009 a 2010, coţ bylo s největší pravděpodobností způsobeno neustále sílící ekonomickou krizí. U tohoto ukazatele byl při prognóze pro rok 2014 zcela vyloučen rok 2013, protoţe jak bude uvedeno v dalších částech této práce, souvisela záporná hodnota s nepřízní počasí, která se v takto intenzivní formě v předchozích 80 letech neprojevila. Zisková marže se ve sledovaném období pohybovala vţdy v záporných hodnotách. Nejhorší byla situace opět v roce 2010. Pro rok 2014 proto uvaţujeme opět zápornou hodnotu, ovšem niţší, a to z toho důvodu, ţe předpokládáme optimalizaci v rámci výkonové spotřeby, která by se v horizontu následujících několika let měla nadále projevovat. Během jednotlivých sezení s majitelem společnosti bylo toto téma často diskutováno a v současné době se pracuje na vhodných opatřeních. 7.1.2 Investice do dlouhodobého majetku Tab.13 Analýza investic do dlouhodobého majetku

Aktiva celkem

2009

2010

2011

2012

2013

2014

4182

4143

4216

3207

2433

2433

-1%

2%

-24%

-24%

0%

Tempo růstu Průměrné tempo růstu Samostatné movité věci

-12% 3600

Tempo růstu

3445

3159

2205

2101

2101

-4%

-8%

-30%

-5%

0%

1432 13%

1365 -5%

1071 -22%

Průměrné tempo růstu

Odpisy Tempo růstu

-12%

599

1062 77%

1272 20%

Zdroj: Vlastní zpracování

Přestoţe společnost kaţdoročně investuje nemalé částky do dlouhodobého majetku, z analýzy vyplývá, ţe se jeho hodnota kaţdoročně sniţuje. To je dáno skutečností, ţe odpisy jiţ vlastněného dlouhodobého majetku vţdy svou výší 61

převyšují investice. To se projevuje také v celkové hodnotě aktiv, jelikoţ dlouhodobý majetek je jeho hlavní sloţkou. Hodnota odpisů se v letech 2009-2012 navyšovala, díky vysokým investicím do potřebných strojů jak na zimní, tak letní údrţbu. Vzhledem k tomu, ţe společnost mnoho vybavení vlastnila jiţ před změnou právní formy, začala se hodnota odpisů v roce 2013 sniţovat, protoţe část zařízení jiţ byla plně odepsána. S tímto sníţením bylo počítáno i při prognóze roku 2014. Cílem pro rok 2014 bude také ustálení hodnoty celkových aktiv, coţ předpokládá ustálení hodnoty dlouhodobého majetku. Bude proto zapotřebí dalších investic, aby se situace stala stabilní. Tyto investice byly předběţně vyčísleny na přibliţně 1 milion Kč.

7.2

Pro forma účetní výkaz - výkaz zisku a ztráty

Na základě výše uvedených změn byl sestaven plánovaný výkaz zisku a ztráty pro rok 2014. Ačkoliv se v minulosti nárůsty tržeb pohybovaly v průměru okolo 6%, je zapotřebí si uvědomit, ţe to bylo v období po ekonomické krizi. V současné době je ekonomika na vzestupu, společnosti evidují i 60% nárůsty, a proto nám připadá 40% nárůst trţeb společnosti XYZ, s.r.o. pro rok 2014 jako reálný. Zároveň je zde počítáno s tím, ţe v roce 2014 nedojde k situaci, jeţ výrazně uškodila společnosti v roce 2013, a to, ţe společnost neměla v zimním období téměř ţádné zakázky díky extrémnímu nedostatku sněhu.

62

Tab. 14 Pro forma účetní výkaz – výkaz zisku a ztráty

Tržby za prodej vlasních výrobků a služeb Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období

2013 11 120 10.419 4.640 5.779 701 1.506 1.124 382 60 1.365 236 0 170 -2.636 0 1 74 -75 -2.711 300 300 -2.411

2014 15.568 13.545 5.249 8.296 2.023 1.506 1.124 382 60 1.071 0

0 141 -755 0 14 111 -125 -880 106 106 -774

Zdroj: Výkaz zisku a ztráty společnosti XYZ, s.r.o.; vlastní výpočty

Na výšce trţeb, a tedy počtu zakázek, je závislý i vývoj výkonové spotřeby. Spotřebu Jak lze vidět v tabulce výše, zatímco spotřeba materiálnu a energie vzrostla v menším poměru neţ výdaje na sluţby. Je to především z toho důvodu, ţe většinu poloţky sluţeb tvoří odměny externím zaměstnancům, jejichţ výše je odvislá od vykonané práce. Zároveň ovšem bylo počítáno s optimalizací počtu takto spolupracujících osob, díky čemuţ došlo k nárůstu přidané hodnoty. Společnost nepředpokládá pro rok 2014 navýšení počtu kmenových zaměstnanců, proto byly osobní náklady převzaty z výkazu zisku a ztráty za rok 2013. Stejně tomu bylo i u daní a poplatků, jeţ jsou spojeny převáţně se silniční daní a dálničními známkami. Dle dostupných informací společnost nepředpokládá rozšíření vozového parku.

63

Výsledný provozní výsledek hospodaření je předpokládán stále záporný, ovšem jeho hodnota je výrazně lepší neţ v předešlých letech. Pokud by se společnosti skutečně podařilo optimalizovat strukturu výkonové spotřeby, mohlo by v roce 2015 za předpokladu pokračující expanze ekonomiky dojít k tomu, ţe se provozní zisk obrátí do klaných hodnot. Jak bylo řečeno v předcházející části této práce, je očividné, ţe společnost nesprávně účtuje nákladové úroky. Výše nákladových úroků proto byla vypočítána jako průměrná hodnota v minulosti vykazovaných nákladů, stejně jako poloţka ostatní finanční náklady. Společnost taktéţ vykazovala kaţdoročně mimořádné výnosy. Vzhledem k tomu, ţe nejsou dostupné informace o povaze těchto výnosů, opět byla vzata jejich průměrná hodnota. Výsledek hospodaření za běžné účetní období pak můţeme s ohledem na dosavadní situaci společnosti hodnotit jako pozitivní. Na základě předpokládaných zlepšení by měla být jeho výše reálná.

7.3

Pro forma účetní výkaz - rozvaha

Jak bylo zmíněno v kapitole analyzující generátory hodnoty, bylo zapotřebí stabilizovat výši aktiv (pasiv), jeţ se v průběhu sledovaného období neustále sniţovala. Pro rok 2014 proto byla stanovena stejná výše, jaké společnost dosahovala v roce předchozím. Aby toho mohlo být dosaţeno, je zapotřebí, aby společnost

investovala

do

dlouhodobého

hmotného

majetku,

jenţ

je

nejvýznamnější poloţkou, která výši aktiv ovlivňuje. Tyto investice byly vyčísleny na 1 071 000 Kč, tedy na předpokládanou výši odpisů v roce 2014II. Stabilizace hodnoty dlouhodobého hmotného majetku předpokládá ovšem dodatečné výdaje na pořízení tohoto majetku. To bude částečně financováno dlouhodobým bankovním úvěrem, částečně pak vkladem majitele společnosti, stejně tak, jako tomu bylo v minulosti. Výpočet těchto dodatečných výdajů se provádí prostřednictvím AFN, jak bylo zmíněno v teoretické části práce. Tento model ovšem předpokládá neměnný vývoj poměru trţeb a nákladů (náklady

II

Viz. kapitola 7.1.2 Investice do dlouhodobého majetku

64

nejsou do výpočtu zahrnuty), stejně tak jako rentability trţeb. Vzhledem k tomu, ţe v prognóze počítáme s optimalizací nákladů, nebyl by tento model vypovídající. Nejvýznamnější poloţkou pasiv byly po celou sledovanou dobu závazky ke společníkům. Ty jsme však za účelem výpočtu jednotlivých analýz povaţovali za jistý druh rezerv, jelikoţ majitel společnosti nepředpokládá návrat těchto prostředků a nejedná se tedy o dluh, který by měl být do budoucna splacen. Tímto způsobem bylo s vklady majitele nakládáno i v rámci stanovení pravděpodobného stavu pasivní strany rozvahy pro rok 2014. Na základě doporučení byly tyto vykázány jako rezervy, původní hodnota závazků vůči majiteli zůstala. Touto změnou bylo dosaţeno sníţení záporné hodnoty vlastního kapitálu, coţ bude i do budoucna jedním z hlavních cílů společnosti. V následných analýzách ovšem pro moţnost srovnání budeme opět veškeré tyto závazky povaţovat za rezervy, aby bylo moţno srovnat vývoj navrţený v této kapitole s vývojem v minulosti. Tab. 15 Pro forma účetní výkaz - rozvaha

Aktiva celkem Samostatné movité věci Oběžná aktiva Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Soociální zabezpečení a Stát - daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Časové rozlišení Náklady příštích období

2013 2.433 2.101 332 200 155 0 45 0 132 58 74 0 0

2014 2.433 2.101 332 110 100 0 10 222 88 134 0 0

Pasiva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Statutární fondy+ostatní Výsledek hospodaření z minulých let Nerozdělený zisk minulých let Neuhrazená ztráta minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období Cizí zdroje Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky ke společníkům Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Stát - daňové závazky a dotace Bankovní úvěry dlouhodobé

2013 2.433 -8.916 200 20 20 -6.695 221 -6.916 -2.441 11.319 10.780 620 9.875 76 150 59 539

2014 2.433 -8.832

200 878 878 -9.136 221 -9.357 -774 11.265 10.265 220 9.875 90 60 20 1.000

Zdroj: Rozvaha společnosti XYZ, s.r.o.; vlastní výpočty

7.4

Analýza poměrových ukazatelů finančního plánu

Na základě sestavených výkazů pro rok 2014 byly vypočteny jednotlivé poměrové ukazatele, aby bylo moţno porovnat, zda návrh finančního plánu dle výše zmíněných postupů bude vykazovat pozitivní změnu ve vývoji společnosti.

65

Tab. 16 Finanční plán - likvidita

Ukazatel Běžná likvidita Pohotová likvidita Okamžitá likvidita ČPK

2009 2010 2011 2012 2013 2014 0,177436 0,319707 0,553931 0,71345 0,366851 0,851282 0,177436 0,319707 0,553931 0,71345 0,366851 0,851282 0,021026 0,026846 0,174893 0,076859 0,145856 0,569231 -1604 -1115 -732 -343 -573 -58

Zdroj: Vlastní z pracování

Jak lze vyčíst z grafu vývoje likvidity, navrţený finanční plán se pozitivně promítl do jejích dílčích ukazatelů. Díky plánovanému sníţení krátkodobých závazků a stagnující hodnotě oběţných aktiv se ukazatele běţné a pohotové likvidity výrazně zlepšily. Okamţitá likvidita také dosáhla lepších hodnot, a to jak díky sníţení krátkodobých závazků, tak plánovanému nárůstu krátkodobého finančního majetku. Vylepšení stavu čistého pracovního kapitálu je pak odvislé od stejných faktorů, jako tomu bylo u běţné a pohotové likvidity. Tab. 17 Finanční plán - rentabilita

Ukazatel ROCE ROA ROE ROS

2009 2010 2011 2012 2013 2014 -0,1194 -0,23153332 -0,22669 -0,22023 -0,30855 -0,06432 -0,19249 -0,61887521 -0,52775 -0,39102 -1,00288 -0,312372 -0,20562 -0,4663548 -1,11662 -0,44642 -0,96635 0,74209 -0,08999 -0,26901689 -0,20682 -0,10889 -0,21942 -0,048818

Zdroj: Vlastní výpočty

Ačkoliv většina ukazatelů rentability i v roce 2014 vykazuje stále záporné hodnoty, lze i v tomto ohledu sledovat zlepšení. Dá se předpokládat, ţe pokud by navrţený vývoj společnosti pokračoval úspěšně i v dalších letech, v roce 2015 by jiţ všechny ukazatele rentability nabývaly nízkých, ale kladných hodnot. Nejvýraznější zlepšení vykazuje rentabilita vlastního kapitálu, jeţ jako jediná v roce 2014 dosáhla kladných hodnot. Ovšem je zde však třeba brát v úvahu, ţe stávající závazky vůči majiteli jsou pro potřeby analýzy povaţovány za rezervy, čímţ se hodnota vlastního kapitálu výrazně zvyšuje.

66

Tab. 18 Finanční plán - zadluženost Ukazatel Ukazatel věřitelského rizika

2009 2010 2011 2012 2013 2014 0,558823529 0,540671 0,620731 0,751169 0,59350596 0,571311

Zdroj: Vlastní výpočty

V rámci ukazatelů zadluženosti bylo vzhledem k výše zmíněnému faktu, ţe nejsou správně vykazovány nákladové úroky, upuštěno od analýzy ukazatele úrokového krytí. Pokud bychom předpokládali, ţe úroková sazba z úvěrů bude například 8% (kvalifikovaný odhad), pak by úrokové krytí dosahovalo záporné hodnoty (-8,67). Ukazatel věřitelského rizika pro rok 2014 vykazuje mírné zlepšení, ovšem není zdaleka nejniţší za sledované období. Celková zadluţenost společnosti se i po optimalizačních návrzích pohybuje nad hranicí 50%, coţ by bylo zapotřebí v budoucích letech změnit (a to zvláště v kontextu s pravděpodobně nízkou hodnotou úrokového krytí). Tab. 19 Finanční plán – aktivita

Ukazatel 2009 2010 2011 2012 Obrat aktiv 2,138929 2,300507 2,551708 3,590895 Obrat dlouhodobého majetku 2,484722 2,766618 3,405508 5,222676 Doba splatnosti pohledávek 12,27501 18,13031 20,81428 23,82077 Doba splatnosti krátkodobých závazků 78,4796 61,90746 54,91355 37,41924

2013 4,57048911 5,29271775 6,47482014 29,2985612

2014 6,398685 7,409805 2,543679 9,018499

Zdroj: Vlastní výpočty

Posledními poměrovými ukazateli, kterými se budeme v rámci finančního plánu na rok 2014 zabývat, jsou ukazatele aktivity. I zde došlo v roce 2014 k výraznému zlepšení ve všech dílčích ukazatelích. Obrat aktiv vykazuje o dvě obrátky za rok více neţ v předešlém roce, stejně jako obrat dlouhodobého majetku. Doba splatnosti pohledávek se sníţila na dva dny, oproti původním šesti a doba splatnosti krátkodobých závazků se sníţila dokonce o 20 dní.

67

Závěr Cílem této práce bylo zanalyzovat současný stav a předchozí vývoj finančního zdraví společnosti XYZ, s.r.o. a ná základě zjištěných údajů navrhnout finanční plán na rok 2014. V rámci strategické analýzy byly identifikovány faktory, jeţ společnost výrazným způsobem ovlivňují, finanční analýza poté odhalila výrazné problémy ve všech finančních aspektech. Finanční plán byl zaměřen a zaloţen na optimalizaci

zjištěných

problémových

faktorů,

jeţ

by

do

budoucna

při

nezměněném způsobu řízení mohly vést aţ k zániku společnosti. Strategická analýza identifikovala úzkou provázanost společností působících v sektoru krajinné kultivace a pozitivní výhledy do budoucna, zaloţené na neustále narůstajícím počtu nebytových prostor. Zároveň v posledních měsících dochází k výraznému ekonomickému růstu, coţ se můţe taktéţ do budoucna projevit i na rozšíření běţné klientely, tedy domácností. Finanční analýza účetních výkazů poukazovala na velmi špatnou finanční situaci podniku, jeţ byla po celou sledovanou dobu kompenzována peněţními vklady majitele společnosti, coţ se projevilo na výši vlastního kapitálu, který se pohyboval v záporných hodnotách. Analýza poměrových ukazatelů poté prokázala problémy s likviditou, rentabilitou i zadluţeností. Zároveň se ukázalo, ţe výkazy společnosti byly z části sestavovány chybně. Následný návrh finančního plánu společnosti pro rok 2014 je syntézou strategické a finanční analýzy, při respektování potřeby optimalizace v oblasti výdajů. Tato optimalizace byla zaměřena na sníţení nákladů na osoby, které se společností spolupracují v rámci vlastních ţivnostenských oprávnění. Díky navrţenému sníţení výdajů společnosti se ve finančním plánu podařilo vylepšit hodnoty všech poměrových ukazatelů. Na rok 2014 prognóza hospodářského výsledku počítá se ztrátou, ovšem mnohem menší, neţ tomu bylo v letech předchozích. Pokud by se společnost rozhodla, ţe se optimalizací bude do budoucna intenzivně zabývat, dá se předpokládat, ţe by se během několika let mohl výsledek hospodaření obrátit do kladných hodnot, a to za předpokladu, ţe se ekonomická situace v republice výrazně nezhorší. Kladný výsledek hospodaření by postupem času mohl být dobrým zdrojem krytí finančních prostředků majitele společnosti, čímţ by se výrazně zlepšila hodnota vlastního kapitálu. 68

Podnikatelský záměr společnosti je velmi zajímavý, zahrnuje v sobě sluţby pro správní celky, právnické osoby i domácnosti, není tedy závislý jen na jednom druhu klinetů. V tuto chvíli povaţujeme za nanejvýš důleţité přesvědčit majitele společnosti o nutných změnách ve finančním řízení, které, pokud budou provedeny s odpovídající důkladnosti, povedou k celkovému zlepšení finanční situace a postavení společnosti na trhu.

69

Seznam literatury Analýza výstavby nebytových budov v České republice v roce 2012 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2014 [cit. 26.5.2014]. Dostupné z URL < http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/1e01747a199f30f4c1256bd50038ab23/2e4d5a91e df187fac1257c13003c8511/$FILE/821313t.pdf> Interní materiály společnosti XYZ, s.r.o. 1 vyd. Praha: XYZ, s.r.o., 2013 KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanční analýza – krok za krokem. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008. ISBN 987-80-7179-713-5 KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 2. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-903-0 LEE, A. C., LEE, J. C., LEE, C. F. Financial Analysis,Planning & Forecasting. Theory and Application. 2. vyd. Singapore: World Scientific Publishing Co. Pte. Ltd, 2009. ISBN-13 978-981-270-608-9. ISBN-10 981-270-608-9 MAŘÍK, M. a kol. Metody oceňování podniku. Proces ocenění, základní metody a postupy. 3. vyd. Praha: Ekopress, s.r.o., 2011. ISBN 978-80-86929-67-5 L. K. Osobní rozhovory s majitelem společnosti XYZ, s.r.o. Praha, 2013 Průměrná hrubá měsíční mzda [online]. Praha: Český statistický úřad, 2014 [cit. 15.4.2014]. Dostupné z URL Registrovaná nezaměstnanost k 31.12 od roku 1993. Praha: Český statistický úřad, 2014 [cit. 15.4.2014]. Dostupné z URL < http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=PRA1020CU> REŢŇÁKOVÁ, M. a kol. Řízení platební schopnosti podniku. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. ISBN 978-80-247-3441-5 Roční národní účty [online]. Praha: Český statistický úřad, 2014 [cit. 15.4.2014]. Dostupné z URL < http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.presmsocas> RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza. Metody, ukazatele, využití v praxi. 2. aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 978-80-2472481-2 SYNEK, M., KISLINGEROVÁ, E. a kol. Podniková ekonomika. 5 přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-336-3 ZAMAZALOVÁ, M. a kol. Marketing. 2. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-115-4

70

Seznam obrázků a tabulek Seznam obrázků Obr. 1 Du Pontova analýza .................................................................................................. 20 Obr. 2 Vybrané položky aktiv ............................................................................................. 44 Obr. 3 Vybrané položky pasiv ............................................................................................. 45 Obr. 4 Vybrané položky výkazu zisku a ztráty ................................................................... 46 Obr. 5 Vývoj ukazatelů likvidity v letech 2009 - 2013 ....................................................... 51 Obr. 6 Vývoj čistého pracovního kapitálu v letech 2009 - 2013 ......................................... 52 Obr. 7 Vývoj ukazatelů rentability v letech 2009 - 2013 .................................................... 52

Seznam tabulek Tab.1 Bodové hodnocení parametrů Kralickova Quicktestu............................................... 25 Tab. 2 Vybrané ukazatele vývoje ekonomiky ..................................................................... 36 Tab. 3 Dokončené nebytové budovy v roce 2012 ............................................................... 38 Tab.4 Vertikální analýza vybraných položek rozvahy ........................................................ 47 Tab.5 Vertikální analýza vybraných položek výkazu zisku a ztráty ................................... 49 Tab. 6 Du Pontova analýza .................................................................................................. 53 Tab. 7 Vývoj ukazatelů aktivity v letech 2009 - 2013......................................................... 54 Tab. 8 Vývoj ukazatelů zadluženosti v letech 2009 - 2013 ................................................. 55 Tab. 9 Výpočet hodnoty Z Altmanova modelu v letech 2009 – 2013................................. 56 Tab. 10 Výsledné hodnoty parametrů Kralickova Quicktestu ........................................... 57 Tab. 11 Bodové hodnocení parametrů Kralickova Quicktestu............................................ 57 Tab.12 Analýza tržeb a provozní ziskové marže................................................................. 60 Tab.13 Analýza investic do dlouhodobého majetku ........................................................... 61 Tab. 14 Pro forma účetní výkaz – výkaz zisku a ztráty....................................................... 63 Tab. 15 Pro forma účetní výkaz - rozvaha .......................................................................... 65 Tab. 16 Finanční plán - likvidita ......................................................................................... 66 Tab. 17 Finanční plán - rentabilita....................................................................................... 66 Tab. 18 Finanční plán - zadluženost .................................................................................... 67 Tab. 19 Finanční plán – aktivita .......................................................................................... 67

71

Seznam příloh Příloha č.1 Rozvaha v letech 2009 – 2013 (v tis. Kč) ......................................................... 73 Příloha č. 2 Výkaz zisku a ztráty v letech 2009 – 2013 (v tis. Kč) ..................................... 74

72

Příloha č.1 Rozvaha v letech 2009 – 2013 (v tis. Kč)

Aktiva celkem Dlouhodobý majetek Dlouhodobý hmotný majetek Samostatné movité věci Oběžná aktiva Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Soociální zabezpečení a zdravotní pojištění Stát - daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Časové rozlišení Náklady příštích období Pasiva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Statutární fondy Výsledek hospodaření z minulých let Nerozdělený zisk minulých let

2009 4182 3600 3600 3600 346 305 151

2010 4143 3445 3445 3445 524 480 170

2011 4216 3159 3159 3159 909 622 157

2012 3207 2205 2205 2205 854 762 134

2013 2433 2101 2101 2101 332 200 155

18 39 97 41 33 8 236 236

0 7 303 44 31 13 174 174

51 13 401 287 7 280 148 148

29 88 511 92 44 48 148 148

0 45 0 132 58 74 0 0

4182 -400 200

4143 -2992 200

4216 -5222 200

3207 -6473 200

2433 -8886 200

20 20

20 20

20 20

20 20

20 20

221 221

-620 221

-3211 221

-5439 221

-6695 221

-841

-3432

-5660

-6916

Neuhrazená ztráta minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období Cizí zdroje

-841 4582

-2592 7135

-2231 9438

-1254 9680

-2441 11319

Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů

4195 1915

6534 1517

8462 1572

8468 1037

10780 620

Závazky ke společníkům Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního

2245 9

4895 30

6821 43

7271 56

9875 76

0

50

0

0

150

Stát - daňové závazky a dotace Bankovní úvěry a výpomoci

26 387

42 601

26 976

104 1212

59 539

Bankovní úvěry dlouhodobé

387

601

976

1212

539

73

Příloha č. 2 Výkaz zisku a ztráty v letech 2009 – 2013 (v tis. Kč)

Výkony

2009 8945

2010 9531

2011 10758

2012 11516

2013 11120

Tržby za prodej vlasních výrobků a služeb Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie

8945 8225 3747

9531 10405 3872

10758 10801 4662

11516 10169 4073

11120 10419 4640

Služby Přidaná hodnota

4458 750

6533 -874

6139 -43

6096 1347

5779 701

Osobní náklady

702

580

706

933

1506

Mzdové náklady Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období

522

433

523

695

1124

180 44

147 41

183 59

238 5

382 60

599

1062

1272

1432

1365

0 2 104 -697 0 36 131 -167

0 0 71 -2628 47 28 126 -107

0 0 59 -2139 0 6 128 -134

0 0 160 -1183 0 0 94 -94

236 0 170 -2636

-864 23

-2735 143

-2273 42

-1277 23

-2711 300

23

143

42

23

300

-841

-2592

-2231

-1254

-2411

74

1 74 -75

ANOTAČNÍ ZÁZNAM AUTOR

Bc. Petra Slavíková

STUDIJNÍ OBOR

6208T138 Globální podnikání a finanční řízení podniku Návrh finančního plánu podniku

NÁZEV PRÁCE

VEDOUCÍ PRÁCE

doc. Ing. Romana Čižinská, Ph.D

KATEDRA

KFRP

-

Katedra

finančního

řízení

ROK ODEVZDÁNÍ

2014

podniku

POČET STRAN

72

POČET OBRÁZKŮ

7

POČET TABULEK

19

POČET PŘÍLOH

2

STRUČNÝ POPIS

Diplomová práce „Návrh finančního plánu podniku“ se zabývá strategickou a finanční analýzou podniku XYZ, s.r.o., a jejich následnou syntézou v podobě finančního plánu. Teoretická část práce je věnována jednotlivým metodologickým postupům, které jsou základem pro následnou praktickou část. Praktická část práce obsahuje strategickou analýzu, která identifikuje hlavní faktory oblasti zahradní a parkové architektury. Finanční analýza se pak zabývá analýzami účetních výkazů a poměrovými ukazateli. Návrh finančního plánu je pak následně sestaven na datech získaných v rámci předchozích dvou analýz.

KLÍČOVÁ SLOVA

Strategická analýza, finanční analýza, finanční plán

PRÁCE OBSAHUJE UTAJENÉ ČÁSTI: Ne 75

ANNOTATION AUTHOR

Bc. Petra Slavíková

FIELD

6208T138 Corporate Finance Management in the Global Environment Proposal of financial plan of a company

THESIS TITLE

SUPERVISOR

doc. Ing. Romana Čižinská, Ph.D.

DEPARTMENT

KFRP - Department of

YEAR

2014

Financial

Management

NUMBER OF PAGES

72

NUMBER OF PICTURES

7

NUMBER OF TABLES

19

NUMBER OF APPENDICES

2

SUMMARY

„Proposal of financial plan of a company“ thesis deals with strategic and financial analysis of the company XYZ, s.r.o. and subsequent synthesis in the form of financial plan. The theroretical part is pursued to constituent methodological procedures, which are the basis for subsequent practical part. The practical part contains strategic analysis, which identifies the core factors of garden and park architecture. Financial analysis then deals with analysis of accounting statements and financial ratios. The proposal of financial plan is then compiled from the data acquired under the previous two analyses.

KEY WORDS

Strategic analysis, financial analysis, finacial plan

THESIS INCLUDES UNDISCLOSED PARTS: No

76