ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola PRÁVNÍ OCHRANA DESIGNU V AUTOMOBILOVÉM PRŮMYSLU

ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola

Studijní program: N6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208T164 Globální podnikání a právo

PRÁVNÍ OCHRANA DESIGNU V AUTOMOBILOVÉM PRŮMYSLU

Bc. Anna FIRMANOVÁ

Vedoucí práce: Mgr. Miroslav Černý, Ph.D.

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). Anna Firmanová V Mladé Boleslavi, dne 10. 5. 2012.

3

Děkuji Mgr. Miroslavovi Černému, Ph.D. za jeho obětovaný čas, cenné rady a obrovskou trpělivost. Dále můj dík patří Mgr. Kateřině Bydžovské, Ing. Jaromíru Blažkovi a oddělení TZH (Typové zkoušky a technické předpisy, patenty, licence a ochranné známky) společnosti ŠKODA AUTO a.s. za velkou pomoc. 4

Obsah Seznam použitých zkratek................................................................................... 6  Úvod ...................................................................................................................... 7  1 

2 

3 

Teoretická východiska řešení ...................................................................... 8  1.1 

Ochrana designu právními instituty ........................................................... 8 

1.2 

Průmyslový vzor a jeho ochrana v České republice .................................. 9 

1.3 

Ochranné známky ................................................................................... 16 

1.4 

Autorskoprávní ochrana .......................................................................... 19 

1.5 

Design a nekalá soutěž ........................................................................... 22 

1.6 

Ochrana průmyslového vzoru v zahraničí ............................................... 23 

1.7 

Srovnání právní ochrany dle finanční náročnosti .................................... 27 

Analýza současného stavu ochrany designu........................................... 32  2.1 

Co všechno mohou výrobci automobilů chránit....................................... 32 

2.2 

Ochrana designu ve společnosti ŠKODA AUTO a. s. ............................. 37 

2.3 

Ochrana designu náhradních dílů ........................................................... 41 

2.4 

Ochrana designu miniatur vozů ŠKODA AUTO a. s................................ 58 

2.5 

Ostatní předměty, které výrobci automobilů mohou chránit .................... 61 

Případové studie ......................................................................................... 65  3.1 

Případ BMW X5 versus Shuanghuan CEO ............................................. 65 

3.2 

Případ Fiat Panda versus Great Wall Peri............................................... 68 

Závěr.................................................................................................................... 73  Seznam literatury ............................................................................................... 75  Seznam obrázků ................................................................................................. 81  Seznam tabulek .................................................................................................. 82  Seznam příloh..................................................................................................... 82 

5

Seznam použitých zkratek 3D OZ

prostorová ochranná známka

AutZ

zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s

právem

autorským

a

o

změně

některých

zákonů

(autorský zákon) BMW

Bayerische Motoren Werke AG

ČNB

Česká národní banka

DPMA

Das

Deutsche

Patent-

und

Markenamt

(Německý

patentový

a známkový úřad) ObchZ

zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

OHIM

The Office of Harmonization for the Internal Market (Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu)

PVZ

průmyslový vzor

RCD

Registered

Community

Design

(Zapsaný

Průmyslový

vzor

Společenství) TZH

oddělení ve společnosti Škoda Auto a.s. - Typové zkoušky a technické předpisy, patenty, licence, ochranné známky

ÚPV

Úřad průmyslového vlastnictví

VW

Volkswagen AG

WIPO

The World Intellectual Property Organization (Světová organizace duševního vlastnictví)

ZoOPV

zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů

ZoOZ

zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách) 6

Úvod Design automobilů je často pro jednotlivé automobilky charakteristický a je s ním spojována i image celé společnosti. Tato diplomová práce se bude zabývat ochranou designu v automobilovém průmyslu. Práce představí různé druhy právní ochrany designu jako duševního vlastnictví. Mezi hlavní cíle práce patří podat odpověď na otázku jak zajistit ochranu originálního designu, aby jej nemohla zneužít konkurence a současně jak zabezpečit, aby design výrobků neporušoval práva konkurence. Diplomová práce se dále zaměří na otázku, co všechno by měli, respektive mohli chránit výrobci automobilů. Vždy přitom bude práce zkoumat i ekonomické hledisko ochrany designu. Práce bude členěna do tří hlavních kapitol a to do teoretické části, analýzy současného stavu ochrany designu a do kapitoly popisující případové studie. První kapitola zahrne teoretická východiska řešení, abych nejdříve představila hlavní možnosti právní ochrany designu. Jedná se především o ochranu průmyslovými vzory, ochrannými známkami (jak obrazovými, tak prostorovými) a institutem autorského práva a nekalé soutěže. Automobiloví výrobci vynakládají nemalé peníze na vývoj celého auta a to i včetně designu, jehož ochrana je proto nezbytná pro návratnost investic. Proto v teoretické části bude zahrnuta i kapitola o licencích a finanční náročnosti, kde se budou srovnávat jednotlivé druhy ochrany z ekonomického pohledu. V diplomové práci chci dále přiblížit možnosti ochrany nejenom v České republice, ale i v rámci EU a poukázat na možnost chránit design mezinárodní přihláškou či národní cestou v jednotlivých zemích. Druhá kapitola, analýza současného stavu ochrany designu vychází z teoretické části práce a ze zkušeností společnosti ŠKODA AUTO a.s. Zaměřím se na to, co vše mohou výrobci automobilů chránit a jak funguje ochrana designu ve společnosti ŠKODA AUTO a.s. Zdůraznit bych chtěla i ochranu náhradních dílů jak v rámci České republiky tak i EU. Poslední kapitola se zaměří na jednotlivé případové studie, které popíšou porušení duševních práv a vyústění těchto případů. Na případových studiích bych chtěla demonstrovat význam ochrany designu pro automobilky. Případy budou z praxe evropských automobilových společností a jejich sporů s čínskými výrobci, kteří mají v oblasti napodobování designu nechvalnou pověst. 7

1 Teoretická východiska řešení 1.1 Ochrana designu právními instituty Design je v dnešní době důležitým prvkem v podnikání. Zvyšuje hodnotu výrobku, protože lepší design činí výrobek atraktivnějším. Design je mnohdy jediným a hlavním důvodem pro volbu daného výrobku zákazníkem. Společnosti vynakládají velké množství investic k vytvoření originálního designu, který dělá jejich výrobek unikátním. Jedná se o snahu odlišovat se od konkurence a být jedinečnými. Design se tak stává obchodním aktivem, které zvyšuje hodnotu společnosti a výrobků samotných. Dá se říci, že dobrý design zajišťuje konkurenční výhodu. Čím je design úspěšnější, tím zde existují větší snahy o jeho kopírování a imitaci. Správnou ochranou se dá tomuto jednání zabránit a posílit tak svou konkurenční pozici. Design působí kladně i na posílení značky, kdy mnoho podniků vsadilo na design ke svému zvýraznění (Úřad průmyslového vlastnictví, 2008, s. 4). Pro mnoho podniků je tedy design stěžejním prvkem a jeho kopírování může nebezpečně ohrozit firemní strategii. Mezi hlavní právní instituty ochrany designu patří především ochrana právem průmyslových vzorů. Podpůrnou ochranu má potom ochrana proti nekalé soutěži, autorské právo a právo známkové. Tyto právní instituty jsou na sobě nezávislé, to znamená, že design může být zaregistrován jako průmyslový vzor a současně je chráněn i právem autorským. Tyto právní instituty mohou být využity všechny současně a zároveň mezi sebou prostupují, což je nazýváno jako tzv. souběh ochrany. Souběh ochrany je běžný i v evropském právu. Směrnice 98/71/ES v čl. 17 říká, že: „(Průmyslový) vzor chráněný podle této směrnice právem k (průmyslovému) vzoru, který je v členském státě zapsán, může požívat ochrany také podle právních předpisů o autorském právu takového státu.

8

1.2 Průmyslový vzor a jeho ochrana v České republice 1.2.1 Co je průmyslový vzor Ochranu průmyslových vzorů upravuje v České republice především zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů. „Průmyslovým vzorem se rozumí vzhled výrobku nebo jeho části, spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení.“ 1 Dle Jana Rýdla (2008) je průmyslový vzor (dále jen PVZ) uceleným souborem vizuálně vnímatelných znaků. Nejde tedy o technickou, konstrukční, funkční, materiálovou nebo jinou podstatu výrobku, i kdyby byla z reálného výrobku nebo jeho vyobrazení vnímatelná (Úřad průmyslového vlastnictví, 2011). Průmyslový vzor může být dvourozměrný, v podobě ozdob a vzorů (vzor textilie např. na potazích sedačky automobilu), trojrozměrný, čímž se myslí tvar výrobku (tvar sedačky samotné). Průmyslovým vzorem se myslí i kombinace obou podob. Důležité je osvětlit si, co pojem výrobek znamená. Výrobkem zákon myslí průmyslově nebo řemeslně vyrobený předmět, včetně součástek určených k sestavení do jednoho složeného výrobku (součásti automobilu – jeho náhradní díly) obal, úprava, grafický symbol a typografický znak s výjimkou počítačových programů. 2 Průmyslově vyrobeným výrobkem se může myslet např. samotný automobil či opět jeho části. V tomto případě může být chráněn průmyslovým vzorem její tvar.

1

§ 2 písm. a.); zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona

č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů. 2

§ 2 písm. b); zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona

č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů 9

Aby vzor získal ochranu, je nutné ho ve většině zemí zaregistrovat dle daného zákona o průmyslových vzorech. Pro registraci průmyslového vzoru je nutné podat přihlášku k příslušnému národnímu úřadu pro průmyslové vlastnictví. V České republice se jedná o Úřad průmyslového vlastnictví (dále jen ÚPV). Avšak zákon vymezuje i podmínky ochrany. „Průmyslový vzor je způsobilý ochrany, je-li nový a má-li individuální povahu.“ 3 Zákon však nestanovuje lhůty pro vyřízení přihlášky. Přihlášky se vyřizují v pořadí, v jakém byly přijaty. Doba vyřízení přihlášky je však průměrně půl roku (Upv.cz, 2011).

1.2.2 Novost Průmyslový vzor se považuje za nový, nebyl-li přede dnem podání přihlášky zpřístupněn veřejnosti shodný průmyslový vzor. Zpřístupněním veřejnosti se myslí zápis do rejstříku, veřejnosti přístupné vystavení, užívání, prodej a podobně (Jakl, 2008). V automobilovém průmyslu to znamená např. zveřejnění nového modelu na webových stránkách společnosti či představení vozu na autosalonech. Za zpřístupnění veřejnosti se však nepovažuje, pokud byla se vzorem seznámena třetí osoba pod výslovnou nebo předpokládanou podmínkou důvěrnosti. 4 Jedná se o případy, kdy by mohlo dojít ke zneužití informací při obchodních jednáních nebo podobné spolupráci (Horáček, Čada, Hajn, 2005, s. 228). Za zpřístupnění veřejnosti se nepovažuje ani to, pokud původce vzoru nebo jeho právní nástupce zpřístupnil průmyslový vzor během 12 měsíců přede dnem podání přihlášky, 5 což

3

§ 3 odst. (1); zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona

č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů 4

§ 6 odst. (2); zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona

č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů 5

§ 6 odst. (2); zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona

č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů 10

se vztahuje i na případy, kdy byl vzor zpřístupněn veřejnosti důsledkem zneužití vztahu k původci. 6 V automobilovém průmyslu dochází k vynesení utajovaných nových modelů velice často. Zaměstnanci společnosti neodolají návrhům medií a poskytnou jim utajované fotografie nového modelu za směšnou částku s porovnání s částkou, která je nutná k vývoji designu nového vozu. Příkladem nedávných úniků tohoto druhu jsou únik fotografií vozu Mercedes-Benz GL 2013 (Elmer, 2012) či Aston Martin Zagato V12 (Firstclass.cz, 2012). V jiných případech se může jednat i o jistou špionáž jiných automobilek. O tomto případě se zmiňuji v kapitole 3.2, kdy společnost Great Wall Motors obvinila společnost Fiat ze špionáže. Great Wall Motors chtěla dokázat, že Fiat podněcoval špionáž, aby nahlédl do vývojového centra a vyfotografoval model Peri, který byl ještě ve fázi vývoje. Aby byl průmyslový vzor uznán jako nový, provádí ÚPV průzkum přihlášky průmyslového vzoru. Průzkum ÚPV pokrývá posuzování i jiných podmínek k zápisu, jako je např. individuální povaha nebo rozpor s dobrými mravy. Důležitým pojmem pro určování novosti je právo přednosti (též tzv. priorita), které vzniká podáním přihlášky přihlašovateli před každým, kdo podá přihlášku později a je upraveno § 36 zákona č.207/2000 Sb. o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZoOPV). Právo přednosti se musí uznat, i pokud je podána národní přihláška v jiné zemi.

1.2.3 Individuální povaha Další již zmíněnou podmínkou pro zapsání průmyslového vzoru je individuální povaha. ,,Průmyslový vzor vykazuje individuální povahu, jestliže se celkový dojem, který vyvolává u informovaného uživatele, liší od celkového dojmu, který u takového uživatele vyvolává průmyslový vzor, který již byl zpřístupněn veřejnosti

6

§ 6 odst. (3); zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona

č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů 11

přede dnem vzniku práva přednosti.“ 7 Informovaný uživatel je fiktivní osoba, která je zběhlá ve znalosti vzhledu do té doby veřejnosti zpřístupněných výrobků (Horáček, Čada, Hajn, 2005, s. 230). Individuální povaha nového vzoru má vzbudit odlišný dojem od již existujícího vzoru. Při posuzování individuální povahy je nutno zohlednit tzv. míru volnosti, kterou měl původce při vývoji průmyslového vzoru. Z české právní úpravy vyplývá následující: „Při posuzování individuální povahy průmyslového vzoru se přihlíží k míře volnosti, kterou měl při vývoji průmyslového vzoru jeho původce.“

8

Poněvadž design výrobku může být zapsán jako průmyslový vzor pouze tehdy, je-li ve spojení s daným výrobkem, je i samotný design ovlivněn funkčností, materiálem a konstrukcí, kterou daný výrobek vykazuje. To vyúsťuje v omezení původce průmyslového vzoru při jeho tvůrčí činnosti. Individuální povaha designu nebude vykazována a průmyslový vzor nebude zapsán, pokud je dán technickým předurčením. Toto je obsaženo ve směrnici 98/71/ES: „Právo k (průmyslovému) vzoru se nevztahuje na vzhledové znaky výrobku, které jsou podmíněny jejich technickou funkcí.“ 9 Míru volnosti bych osobně definovala jako „rámec či pole působnosti, ve kterém může původce designu realizovat svou tvorbu za současného zachování účelovosti předmětu.“ To v podstatě znamená, že designér při návrhu vozu musí brát v potaz funkčnost, aerodynamiku i technické předpoklady vozu. Je jasné, že většina aut má čtyři kola, musí mít nějaká světla a někde musí mít motor. Případ Kwang Yang Motor dále jen (KYM) v. OHIM (Úřad pro harmonizaci vnitřního trhu, dále jen OHIM) - Honda Giken Kogyo (dále jen Honda) je ukázkou, kde byla posuzována míra volnosti. Společnost KYM je výrobce sekaček a u OHIM si v roce 2004 nechala zaregistrovat průmyslový vzor Společenství na vzhled spalovacího motoru. OHIM ho zaregistroval jako zapsaný vzor Společenství pod číslem designu 000 163 290 – 0002. Dne 8. října 2007 podala

7

§ 5; ZoOPV

8

§ 5, odst. 2; ZoOPV

9

čl.7, odst. 1. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/71/ES ze dne 13. října 1998 o právní

ochraně (průmyslových) vzorů 12

společnost Honda návrh na neplatnost vzoru s tím, že dochází k porušení článků 4 až 6 nařízení Rady (ES) č. 6/2002 o (průmyslových) vzorech Společenství. Jako hlavní důvody pro prohlášení neplatnosti Honda uváděla, že daný vzor není individuální a velice se podobá vzoru, který si společnost Honda nechala zaregistrovat v USA (číslo vzoru D282071). The Third Board of Appeal (třetí odvolací senát úřadu OHIM, případ R 1380/2006-3) prohlásil vzor společnosti KYM za neplatný s tím, že v souladu s čl. 4 odst. 2 Nařízení 6/2002 10 musí být splněny tyto podmínky: ,,(Průmyslový vzor) použitý u některého výrobku nebo ztělesněný ve výrobku, který je součástí složeného výrobku, je uznán za nový a mající individuální povahu: a) pokud součást, začleněná do složeného výrobku, zůstává při obvyklém používání složeného výrobku viditelná a b) pokud tyto viditelné součásti samy splňují předpoklady novosti a individuální povahy.“ Obvyklým používáním složeného výrobku je rozuměno běžné používání konečným uživatelem, kromě údržby a servisu. Dle názoru třetího odvolacího senátu OHIM viditelné části motoru (tj. především vrchní, přední a částečně boční plochy) vytváří stejný celkový dojem jako motor společnosti Honda, i když zde byly nepatné odlišnosti v designu. Proti tomuto rozhodnutí o neplatnosti vzoru podala společnost KYM (žalující strana) žalobu k evropskému soudnímu Tribunálu. Snažila se zdůraznit omezenou míru volnosti při konstrukci motorů tohoto typu. Při snížené míře volnosti mají být při posuzování individuální povahy vzoru zohledňovány i drobné detaily (rozdíly): „Svoboda tvůrců (průmyslových) vzorů spalovacích motorů je omezena na konstrukce, které splňují požadavek funkčnosti. Navíc vzhledem k tomu, že současný stav techniky v daném průmyslovém odvětví téměř vylučuje další inovace, je pro tvůrce vzorů činné v této oblasti ještě mnohem obtížnější nabídnout alternativu vyvolávající zcela odlišný celkový dojem bez snížení funkčnosti daného vzoru. Podle žalobkyně je tudíž zapotřebí brát při posuzování individuální povahy vzoru na zřetel i nejdrobnější detaily.“ Žaloba byla zamítnuta a společnost KYM spor prohrála.

11

10

Nařízení rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o (průmyslových) vzorech Společenství

11

Rozhodnutí Tribunálu T-11/08 13

Omezená míra volnosti tak v tomto případě nebyla uznána za dostatečný důvod k napodobování designu registrovaného průmyslového vzoru. Daný případ jsem použila z toho důvodu, že tato situace by mohla teoreticky nastat i v oblasti automobilového průmyslu, která by se týkala některé technické viditelné části automobilu. Mohlo by jít například o koncovku výfuku, poněvadž se musí jednat o součást složeného výrobku, která je viditelná při běžném užívání.

Zdroj: Rozhodnutí T-11/08. Obrázek 1 Design motoru Kwang Yang Motor

Zdroj: Rozhodnutí T-11/08 Obrázek 2 Design motoru Honda Giken Kogyo

1.2.4 Co nelze chránit právy k průmyslovým vzorům Průmyslovým vzorem nelze chránit samotný design, který není ve spojení s konkrétním výrobkem. Některé vzory jsou však k zápisu nezpůsobilé, ač splňují podmínku novosti, individuální povahy i pokud je design ve spojení s výrobkem samotným. Jedná se o vzory, které jsou v rozporu s dobrými mravy a pořádky. 12 Jedná se o případy, kdy průmyslový vzor odporuje zásadám obsažených v Listině základních práv a svobod, zakázané zbraňové systémy či pornografie. Dále však

12

§ 8 ZoOPV 14

nebudou zapsány ani vzory, jejichž součástí jsou oficiálně chráněné symboly či emblémy. To znamená, že nemůže být zapsána například státní vlajka. Problém se zápisem nastává i tehdy, je-li vzor v kolizi s průmyslovým vzorem s dřívějším právem přednosti. Kolizí se myslí situace, kdy jsou vzory shodné nebo liší-li se jejich znaky nepodstatně. Namítaný vzor tím pádem porušuje podmínku novosti, případně individuální povahy.

Taková skutečnost se nazývá „Starší

právo“. „Úřad do rejstříku nezapíše průmyslový vzor, je-li již v České republice zapsán shodný průmyslový vzor s dřívějším právem přednosti.“ 13

1.2.5 Odklad zveřejnění V době zápisu průmyslového vzoru do rejstříku se většina vzorů zveřejňuje, avšak přihlašovatel může žádat o odklad zveřejnění průmyslového vzoru. To umožňuje posunutí zveřejnění přihlášky až o 30 měsíců od data podání přihlášky. Tato možnost je vstřícným krokem pro ta odvětví, pro něž je odložení zveřejnění nezbytné pro komerční úspěch a děje se tak z důvodů strategických. Jedná se i automobilový průmysl, kdy velice často design nových modelů vozů je předmětem odkladu zveřejnění, aby nebylo vůbec možno takovýto výrobek nějakým způsobem kopírovat. Design je zveřejněn až v okamžiku, kdy je automobilka připravena vyrábět modely s tímto designem. To znamená, že vzor bude po určitou dobu udržován v tajnosti. Tato časová omezenost je nezbytná pro monopolní využívání vzoru přihlašovatelem (Horáček, Čada, Hajn, 2005, s. 248).

1.2.6 Doba trvání ochrany Ochrana zapsaného průmyslového vzoru trvá 5 let od data podání přihlášky a každých 5 let lze tuto dobu ochrany opakovaně obnovit až na celkovou hodnotu 25 let od data podání přihlášky. 14 S přihlášením a ochranou jsou spojeny i jisté náklady a je nutná i úvaha z ekonomické stránky. Tomuto je věnována kapitola

13

§ 9 ZoOPV

14

§ 11 ZoOPV 15

1.7, kde jsou zároveň dle finanční náročnosti srovnány možné druhy ochrany designu.

1.3 Ochranné známky K ochraně designu lze kromě institutu průmyslových vzorů použít výjimečně i institut ochranných známek. Pro účel ochrany vzhledu výrobku zde budu zmiňovat prostorovou ochrannou známku, která souvisí právě s tvarem výrobku. Česká právní úprava pojednává o ochranné známce především v zákoně č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách ve znění pozdějších předpisů; vyhláška č. 97/2004 Sb., k provedení zákona o ochranných známkách a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. Ze zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách vyplývá, že ochrannou známkou může být za podmínek stanovených tímto zákonem tvar výrobku nebo jeho obal, což je pro účel ochrany vzhledu výrobku stěžejní informace. O zápis ochranné známky do rejstříku se žádá přihláškou podanou u Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV). 15 Zápis ochranné známky platí 10 let ode dne podání přihlášky. 16 Zápis ochranné známky se na žádost vlastníka ochranné známky obnoví, a to vždy na dalších 10 let. 17 Ochrana vzhledu výrobku pomocí ochranné známky se stává pro mnoho podniků strategickou v případě, že vyprší ochrana vzhledu průmyslovým vzorem, což je jak jsem již dříve zmínila 25 let od data podání přihlášky průmyslového vzoru. Další předností ochranné známky je, že se při registraci nezkoumá celosvětová novost, což je podmínka pro zápis průmyslového vzoru. Ale zkoumají se

15

§ 19, odst. (1); zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002

Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách), (dále jen ZoOZ). 16

§ 29, odst. (1); ZoOZ

17

§ 29, odst. (2); ZoOZ

16

samozřejmě jiné podmínky a to především zda existuje dostatečná rozlišovací schopnost. Je tedy hlavní výhodou, že známková ochrana se dá obnovovat neomezeně a oba typy právní ochrany (průmyslový vzor a ochranná známka) mohou vedle sebe existovat. Svým způsobem je ochrana ochrannou známkou i ekonomicky výhodnější a to i z administrativních důvodů. Obnova ochrany se provádí jednou za deset let, kdežto u průmyslového vzoru jednou za pět let. Cena za obnovu ochranné známky v České republice činí pokaždé 2 500 Kč, ale cena za obnovu průmyslového vzoru činí po prvních pěti letech 3 000 Kč, a pokud se žádá o obnovu počtvrté (po 20 letech od podání přihlášky), činí cena již 12 000 Kč. Příkladem prostorové ochranné známky v automobilovém průmyslu je vyobrazení vozu Škoda 100 (zápis z roku 2006, viz Obrázek 3).

Zdroj: ÚPV, číslo zápisu: 278438 Obrázek 3 Prostorová ochranná známka Škoda 100

Design je též možno chránit obrazovou ochrannou známkou. Příkladem je vyobrazení

části

automobilu

nebo

jeho

linie,

která

je

charakteristickou

pro automobilku a vyznačuje se dostatečnou rozlišovací schopností. Typickým příkladem je přední maska BMW, jejíž vyobrazení uvádím v kapitole 2.1.1 (Obrázek 9 - Obrázek 13).

Avšak registrování designu jako ochranné známky je problematické. Ochranná známka je určena pro registraci označení výrobků a služeb, proto např. Úřad průmyslového vlastnictví často zamítá přihlášky prostorových ochranných známek a to především z důvodu nedostatečné rozlišovací schopnosti.

17

1.3.1 Případ Porsche Boxster Jedním z případů, kdy výrobce automobilů chtěl chránit design vozu prostorovou ochrannou známkou (dle Deutsches Patent- und Markenamt, dále jen DPMA, označováno jako 3D ochranná známka) je případ Porsche Boxster. Jedním z důvodů ochrany bylo zabránit používání tvaru vozu pro účely reklamy jiných společností. Například zabránit autoopravnám používat siluetu Porsche Boxster jako svoje logo. Společnost Porsche si chtěla chránit tvar automobilu Boxster prostorovou ochrannou známkou u Německého patentového a známkového úřadu (DPMA). Ten však žádost o zápis v říjnu roku 2004 zamítnul. Jako důvod uvedl malou rozlišovací schopnost tvaru a to, že registrace tvaru vozu jako prostorové ochranné známky by velice omezovala další vývoj vozů konkurence. Nicméně společnost Porsche se obrátila na Bundesgerichtshof (Spolkový soudní dvůr) a Zivilsenat I. (příslušný civilní senát) pro známkové právo rozhodl, že tvar automobilu může být zapsán jako prostorová ochranná známka. Podle něj má tvar Porsche Boxster naopak mimořádnou rozlišovací schopnost a brzy po jeho uvedení na trh si ho budou spotřebitelé spojovat výlučně se společností Porsche. 18

Zdroj: Deutsches Patent- und Markenamt (dále jen DPMA), číslo zápisu: 39652556 Obrázek 4 Prostorová ochranná známka Porsche Boxster

18

Rozhodnutí Bundesgerichtshof (německého Spolkového soudního dvora) z roku 2005, číslo rozhodnutí I

ZB 33/04 18

1.4 Autorskoprávní ochrana Aby mohl design podléhat autorskoprávní ochraně dle zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, musí jít dle § 2, odst. (1) o jedinečný výsledek tvůrčí duševní činnosti autora, který je dle § 9, odst. (1) vyjádřen v jakékoli objektivně vnímatelné podobě. Vztah autorských a průmyslových práv je navíc vymezen v § 105 č. 121/2000 Sb., v zákoně o právu autorském, konkrétně ve druhé větě, která říká, že: „Ochrana děl podle práva autorského nevylučuje ochranu stanovenou zvláštními právními předpisy.“ To znamená, že design chráněný průmyslovým vzorem nebo ochrannou známkou může představovat dílo, které je zároveň chráněno autorským zákonem. Jeho ochrana se potom řídí všemi dotčenými předpisy nezávisle na sobě (Popelková, Štros, Voborník, 2007). Co se týče autorskoprávní ochrany designu, často se tím myslí dílo užitého umění, které je též předmětem autorského práva. 19 Dílo užitého umění je předmět každodenní potřeby, obsahující umělecké prvky. Jedná se o výrobky průmyslově vyráběné. Může to být jak lampa, tak například malovaný talíř. Avšak ochrana autorským právem se vztahuje k předmětům, které jsou označována za umělecká díla, což se mnohokrát velice těžce určuje. A tak některé vzory, jako například tvar vyráběných produktů, nemusí být chráněny autorským právem, ale jedinečný vzor textilie už ano (Úřad průmyslového vlastnictví, 2008, s. 28). V automobilovém průmyslu se něco takového určuje velice obtížně. Pokud však je splněna podmínka jedinečnosti, můžeme dle mého názoru považovat za umělecké dílo i prvky jako jsou kryt zadního nárazníku, přední kapota či blatníky. Dokonce vzorek na textilii potahů sedadel může být tak originální a jedinečný, že by bylo jistě možno vymáhat i ochranu autorského práva. Je zde nutno přihlédnout i k definici zákona o autorském právu, kde se vyzdvihuje jedinečnost díla a není možné, že by zcela shodné dílo mohlo vytvořit více autorů

19

s

§ 2, odst. (1); zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících právem

autorským

a

o

(autorský zákon), (dále jen AutZ) 19

změně

některých

zákonů

nezávisle na sobě. 20 I v automobilovém průmyslu je možná ochrana autorským právem, kdy i na kapotě se dá vymyslet originální design, i když je zde omezení skrz míru volnosti původce. Ke vzniku ochrany dle autorského práva není potřeba registrace k žádnému úřadu, ale dle § 9, odst. (2), AutZ autorské právo k dílu vzniká okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě. Ochrana tak vzniká automaticky vytvořením autorského díla, tedy i designu. To je i výhodou týkající se finančního hlediska. Jelikož ochrana autorským právem nevyžaduje žádnou registraci, nejsou s takovou ochranou spojeny žádné náklady. Na druhou stranu mohou vzniknout náklady nepřímé a to například při předkládání důkazů o vlastnictví v případě sporu. Proto je doporučováno vést si záznamy o každém kroku při vývoji designu. Důležitá je i samotná archivace, která by měla být vedena pečlivě a každý záznam by měl být datován a podepsán. Porušení autorského práva spočívá v neoprávněné reprodukci díla (§ 13 AutZ). Tato reprodukce může být obtížně dokazovatelná, proto bývá vynucování autorských práv složitější a dražší. Jednou z výhod ochrany autorským právem je poměrně dlouhá doba ochrany. Doba ochrany trvá po celý život autora a 70 let po jeho smrti, 21 na rozdíl od ochrany průmyslovým vzorem (max. 25 let) nebo ochrany formou prostorových známek, která se musí každých 10 let obnovovat. Další výhodou autorského zákona je teritoriální rozsah. Poněvadž není nutný žádný zápis, je ochrana autorským právem možná ve všech státech, jejichž národní autorský zákon danému designu přiznávají ochranu. Nevýhodou autorskoprávní ochrany je, že není spojena s vydáním žádného certifikátu, který by sloužil jako důkaz k porušení práv.

21

§ 27, odst. (1), AutZ 20

Tabulka 1: Srovnání ochrany designu prostorovou ochrannou známkou a průmyslovým vzorem dle české právní úpravy Srovnání ochrany designu prostorovou ochrannou známkou, průmyslovým vzorem a autorským zákonem 3D ochranná známka Průmyslový vzor Autorský zákon č. 441/2003 Sb o ochranných č. 207/2000 Sb zákon o č. 121/2000 Sb., o právu Zákon známkách ochraně prům. vzoru autorském neomezeně max. 25 let po život autora a 70 let po jeho smrti Doba ochrany 10 let 5 let žádná obnova není nutná Časový interval obnovy 5000 Kč/ individ. OZ 1 000 Kč nepřihlašuje se Cena za podání přihlášky poprvé o 5 roků: 3000 Kč 2 500 Kč podruhé o 5 roků: 6000 Kč 0 Kč Cena za podání žádosti potřetí o 5 roků: 9000 Kč počtvrté o 5 roků: 12 000 Kč Podmínka novosti

NE (podmínka rozlišovací způsobilosti)

ANO

Podmínka jedinečnosti

1.4.1 Případ Mercedes-Benz SL 300 Dne 9. prosince 2010 Landgericht v Německém Sttutgartu rozhodl spor (číslo rozhodnutí: 17 O 304/10) mezi společností Daimler AG a německým výrobcem kopií automobilů, který bez povolení Daimler AG vyráběl sklolaminátovou kopii legendárního automobilu Mercedes SL 300. To, že se jedná o kopii automobilu, poznal celník, který si všimnul, že karoserie není vyrobená z hliníku a oceli, ale právě ze sklolaminátu. Auto bylo zabaveno a Daimler AG se začal s německou společností soudit. Jako dílo užitého umění byl tvar automobilu chráněn po desítky let, neboť byl vyráběn již v letech 1954 až 1963. Zaměstnanci, kteří vytvořili v 50. letech 20. stol. design automobilu, poskytli Daimler AG tzv. comprehensive exploitation rights, úplné využívání práv. Navíc je tvar automobilu chráněn prostorovou ochrannou známkou u Německého Patentového a známkového úřadu (číslo ochranné známky: 008574428). Soud rozhodl, že se jedná opravdu o porušení autorských práv a došlo ke zničení karoserie repliky (jen na tu se ochrana vztahuje), společnost vyrábějící repliky musela zničit i všechny prospekty a reklamní materiály, které obsahovaly vyobrazení tvaru Mercedes SL 300.

21

Zdroj: DPMA, číslo zápisu: 008574428 Obrázek 5 Prostorová ochranná známka, Mercedes SL 300

1.5 Design a nekalá soutěž V české právní úpravě je nekalá soutěž upravena v zákoně 513/1991 Sb., ObchZ. V § 44 je nekalá soutěž upravena jako: „Jednání v hospodářské soutěži nebo v hospodářském styku, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům (v tomto případě nositelům práv k designu), spotřebitelům nebo dalším zákazníkům.“ Nejdůležitější částí vztahující se k ochraně designu je § 47 ObchZ Vyvolání nebezpečí záměny, odst. (c) kde se říká že, že vyvolání záměny je: „Napodobení cizích výrobků jejich obalů nebo výkonů, ledaže by šlo o napodobení v prvcích, které jsou již z povahy výrobku funkčně, technicky nebo esteticky předurčeny, a napodobitel učinil veškerá opatření, která od něho lze považovat, aby nebezpečí záměny vyloučil nebo alespoň podstatně omezil, pokud jsou tato jednání způsobilá vyvolat nebezpečí záměny nebo klamnou představu o spojení s podnikem, firmou, zvláštním označením nebo výrobky anebo výkony jiného soutěžitele.“ Takováto forma ochrany je spíše doplňkovým nástrojem pro ochranu designu a je využívána v případě, že není pro ochranu využit žádný z výše zmíněných institutů (především pokud není zapsán jako průmyslový vzor nebo ochranná známka). V tomto případě mohou být vedeny složité soudní spory, neboť porušení zákona se v tomto případě dokazuje obtížněji. Nicméně kromě běžných nároků u soudu může být poškozeným požadováno zveřejnění rozsudku například v odborných časopisech, což může být velice účinné. 22

1.6 Ochrana průmyslového vzoru v zahraničí Vzory lze chránit národní cestou. To znamená, že daná společnost podá přihlášku k úřadu pro duševní vlastnictví v každé zemi individuálně. Je to velice náročný proces, především administrativně i finančně. Je nutná znalost místních právních předpisů a překlad přihlášky do národního jazyka anebo zastoupení místním zástupcem. Druhou možností je tzv. regionální cesta, kdy lze vzor zaregistrovat ve skupině zemí, které jsou členy regionálních dohod. V takovém případě stačí jedna přihláška pro jednu skupinu. Takovým příkladem je právě evropský OHIM. Poslední možností je mezinárodní cesta.

1.6.1 Průmyslový vzor Společenství O ochranu průmyslového vzoru lze zažádat i na úrovni celé EU prostřednictvím OHIM. OHIM je zkratkou pro Office for Harmonization in the Internal Market (Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu), ustanovený 20. prosince 1993 nařízením o ochranné známce Společenství (CTM – Community Trademark). Dne 12. prosince 2001 přijala Rada nařízení č. 6/2002 o průmyslovém vzoru Společenství (RCD- Community Registered Design). OHIM tedy registruje ochranné známky a průmyslové vzory Společenství. Pro zvýšení ochrany designu, je možno žádat o ochranu jak prostorovou ochrannou známkou, tak i průmyslovým vzorem Společenství. Při přihlašování vzoru je znovu přihlíženo k novosti a individuálnímu charakteru výrobku. Shodnost s českou právní úpravu je i v ochraně designu součástek složeného výrobku, který se považuje za nový a mající individuální povahu jen tehdy, je-li viditelný během normálního používání a tyto viditelné znaky musí být sami o sobě nové a individuální (Kopecká, 2002). Pokud se jedná o ochranu prostorovou známkou, bude stejně i jako v české právní úpravě posuzováno, zda jde o charakter označení a odlišení výrobku od výrobku konkurence. Hlavní výhodou průmyslového vzoru Společenství jsou zjednodušené formality. Stačí jedna přihláška a jeden jazyk podání a vzor je chráněn na území celé EU. Výhodou je i možnost podání přihlášky u národního úřadu průmyslového vlastnictví v kterémkoli státě EU a není potřeba patentového zástupce. Nicméně 23

v přihlášce musí být uveden ještě druhý jazyk, který musí být jedním z pěti jazyků OHIM a to je španělština, němčina, angličtina, francouzština nebo italština. V tomto

druhém

jazyce

jsou

prováděna

řízení

úřadu,

například

řízení

o neplatnosti.

1.6.2 Nezapsaný průmyslový vzor Společenství Nezapsaný průmyslový vzor Společenství chrání vzor po dobu tří let od doby, kdy byl poprvé zpřístupněn veřejnosti v EU (Úřad průmyslového vlastnictví, 2006). To znamená, že nesmí být poprvé zpřístupněn například v USA. Není tedy potřeba podávat přihlášku ani platit poplatky, stačí samotné zpřístupnění veřejnosti a již je vzor chráněn. Nezapsaný průmyslový vzor zabraňuje vědomému, úmyslnému kopírování a napodobování takto chráněného vzoru. Za užití se nepovažuje kopírování či napodobování, které vyplývá se samostatné tvůrčí činnosti původce, u něhož existuje pravděpodobnost, že nebyl obeznámen se vzorem, který byl zpřístupněn veřejnosti (Upv.cz, 2009). To může být někdy problém při úmyslném napodobování, poněvadž je těžké dokázat, jestli napodobovatel opravdu nevěděl o existenci vzoru, což je hlavní nevýhodou od zapsaného vzoru, kde i neúmyslné napodobování je zakázáno. V čl. 7, odst. 2 Nařízení 6/2002 se vyskytuje pojem ochranné lhůty. V té je možno zaregistrovat nezapsaný vzor, i když byl již zpřístupněn veřejnosti a předchozí zveřejnění takového vzoru nemá vliv na podmínku novosti a individuální povahy. Během období jednoho roku po prvním zveřejnění lze podat přihlášku o zapsaný vzor Společenství. Je to vhodné především pro ty, co si nejsou jisti, zda se vyplatí do ochrany investovat.

1.6.3 Odložené zveřejnění Tak jako v české právní úpravě lze i u OHIM žádat o odložení zveřejnění. Takovéto pozdržení je též možné pouze na maximální dobu 30 měsíců. K tomuto požadavku se váží ještě poplatky navíc. Toto období je výhodné především pro rozvoj marketingové strategie, poněvadž konkurence nemá tušení o existující přihlášce vzoru.

24

Tabulka 2: Srovnání UPV a OHIM Srovnání Průmyslového vzoru registrovaného u UPV a Registered Community Design registrovaného u OHIM UPV

OHIM

Územní rozsah

Česká republika

Státy Evropské Unie

Podmínka novosti

Ano

Ano

Podmínka Individuální povahy

Ano

Ano

Doba trvání ochrany

25 let, obnovení po 5 letech

25 let, obnovení po 5 letech

Odklad zveřejnění

až 30 měsíců od data podání přihlášky

až 30 měsíců od data podání přihlášky

Nezapsaný průmyslový vzor

Ne

Ano

Hromadná přihláška

Ochrana viditelných náhradních dílů Licence

Ano- neomezený počet vzorů (všechny vzory v Ano - neomezený počet vzorů (všechny vzory přihlášce musí patřit do jedné třídy Locarnského v přihlášce musí patřit do jedné třídy Locarnského třídění), elektronická přihláška 99 třídění), elektronická přihláška 99 vzorů vzorů Ano, kromě užití pro opravy složeného Ano výrobku Ano

Ano

Elektronické podání přihlášky

Ano

Ano

Cena za podání přihlášky

1 000 Kč

registrační poplatek: € 230 poplatek za zveřejní: € 120 cena za odklad zveřejnění: € 40

Cena za podání žádosti o obnovu

poprvé o 5 roků: 3000 Kč

poprvé o 5 roků: € 90

doby ochrany zapsaného

podruhé o 5 roků: 6000 Kč

podruhé o 5 roků: € 120

průmyslového vzoru

potřetí o 5 roků: 9000 Kč

potřetí o 5 roků: € 150

počtvrté o 5 roků: 12 000 Kč

počtvrté o 5 roků: € 180

1.6.4 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/71/ES ze dne 13. října 1998 o právní ochraně (průmyslových) vzorů Směrnice se snaží harmonizovat právní předpisy členských států EU o ochraně (průmyslových) vzorů tak, aby nedocházelo různými právními předpisy členských států a jejich rozdíly k porušování hospodářské soutěže. Tato směrnice se snaží jednoznačně stanovit pojem (průmyslového) vzoru a požadavky na vlastnosti novosti a individuální povahy. Důležité je zmínit, že směrnice se vztahuje pouze na zapsané průmyslové vzory. Dle čl. 2. odst. 1 se směrnice vztahuje na vzory zapsané jak vnitrostátní, tak mezinárodní cestou a dle článku 3 stanoví režim ochrany, v němž bude docházet k zápisům průmyslových vzorů. Vzhledem

k tomu,

že

právní

předpisy

o

autorských

právech

nejsou

zharmonizovány, směrnice 98/71/ES stanovuje i vztah autorského práva a průmyslového vzoru. Dle článku 17 lze tato práva kumulovat, ale členské státy si samy stanoví podmínky pro autorskoprávní ochranu. Členské státy měly směrnici začlenit do národního práva nejpozději do 28. října 2000. 25

1.6.5 Mezinárodní ochrana průmyslového vzoru Pokud společnost hodlá své výrobky exportovat i do jiných zemí, než zemí původu, měla by zvážit ochranu svých vzorů v těchto zemích. Existuje možnost chránit vzor mezinárodní cestou. Ta je ustanovena Haagskou dohodou o mezinárodním přihlašování průmyslových vzorů a modelů, kterou spravuje Světová organizace duševního vlastnictví (World Intelectual Property Organisation, dále jen WIPO). V současnosti tvoří Haagskou dohodu 36 signatářských zemí. Přihlašovatel členského státu Haagské dohody může podat jednu přihlášku, ve které vyznačí, kde chce mít vzor chráněn. Haagskou dohodu tvoří tři na sobě nezávislé akty: Londýnský akt (1934), Haagský akt (1960) a Ženevský akt (1999). (Úřad průmyslového vlastnictví, 2012). Česká republika není členem Haagského systému. Nicméně dne 1. 1. 2008 se stala Česká republika členskou stranou Ženevského aktu Haagské dohody Evropského společenství (EC). Tudíž i přihlašovatelé, kteří mají na území ČR trvalé bydliště, obvyklý pobyt či stálou provozovnu, mohou využít možnosti mezinárodní ochrany. Pro přihlášení přes mezinárodní průmyslový vzor není potřeba mít již ochranu národní nebo ochranu zapsaným vzorem Společenství. Jedná se o nezávislý systém. Jazykem pro podání přihlášky je angličtina nebo francouzština. Počet vzorů pro hromadnou přihlášku je maximálně sto a přihlášku lze podat i elektronicky. Platnost ochrany je 5 let a o další prodloužení je nutné zažádat. Maximální doba ochrany záleží na legislativě jednotlivých států. Za podání přihlášky se platí ve Švýcarských francích a výše poplatků se odvíjí od několika faktorů jako například od počtu zemí, kde má být ochrana uskutečňována. Výpočet ceny lze provést přes kalkulátor umístěný na stránkách WIPO. 22

22

http://www.wipo.int/hague/en/fees/calculator.jsp?Lang=E&ServCd=DEN&ForDate=20120211&Origin=--

&ACP=--&TotalDesigns=1&ColourImages=1&TotalPages=0&TotalWords=0

26

1.7 Srovnání právní ochrany dle finanční náročnosti Pokud bychom vzali v úvahu různé druhy ochrany designu jako produkty, mohli bychom z nich vypozorovat životní cykly, které se dají převést i do peněžité formy. Tyto cykly znázorňuje Obrázek 6. Tabulka 3 naopak srovnává finanční náročnost různých druhů ochrany

designu.

Obrázek 6 Doba trvání právní ochrany

Tabulka 3 Srovnání nákladů různých druhů ochrany designu Druh právní ochrany Průmyslový vzor (ÚPV)

Zapsaný vzor Společenství

Ochranná známka (ÚPV) Ochranná známka Společenství

Cena za podání přihlášky Cena za obnovu 1 000 Kč poprvé po 5 letech: podruhé po 5 letech: potřetí po 5 letech: počtvrté po 5 letech:

Konečná cena 3 000 Kč 6 000 Kč 9 000 Kč 12 000 Kč

€ 230 (5648 Kč)* poprvé po 5 letech: € 90 podruhé po 5 letech: € 120 potřetí po 5 letech: € 150 počtvrté po 5 letech: € 180 5 000 Kč

€ 1 050 (25 788 Kč)

(max. 25 let) 29 000 Kč

(2 210,4 Kč) (2 947,2 Kč) (max. 25 let) (3 684 Kč) 18 910,40 Kč (4 420.8 Kč) 2 500 Kč (např. po 20 letech) 10 000 Kč

€1 500 (36 840Kč) (např. po 20 letech) 99 468 Kč 0 Kč 0 Kč

Autorský zákon 0 Kč * kurz 24,560 Kč/ Euro (Zdroj: ČNB ke dni 15.3.2012)

27

Z tabulky vyplývá, že v podstatě konečná cena za ochranu průmyslového vzoru po 25 letech v ČR je o více jak 10 000 Kč vyšší než ochrana vzorem Společenství. Celkově je tedy levnější ochrana zapsaným vzorem Společenství. Ovšem rozhodovat se pouze na základě ceny není v oblasti ochrany designu zcela možné. Výrobce automobilů, který se rozhodne pro právní ochranu designu, si musí zvolit takovou strategii, aby návratnost nákladů na ochranu byla maximální, ale zároveň se musí shodovat s právními požadavky. Optimalizace proto není zcela jednoduchá. Ke každému účelu slouží jiný druh ochrany, o tom jsem se zmiňovala především v kapitole 1 (Teoretická východiska řešení). Pokud společnost zvolí ochranu průmyslovým vzorem, je nutno se zamyslet, jestli je výhodné ochranu každých 5 let obnovovat. Je možné, že uvede na trh nový model a o starý nebude již zájem, či se stáhne z trhu. Naopak, pokud je model úspěšný, je snahou ochranu co nejdéle prodloužit. V takovém případě je vhodné pokusit se o využití ochrany známkou (i když úřady tak nerady činí, viz kapitola Ochranné známky). Příkladem ochrany designu v automobilovém průmyslu ochrannou známkou je již zmiňovaný schopnosti. Případ Porsche Boxster (kapitola 1.3.1). Známková ochrana může být zvažována i u starších automobilů, které nejsou ve výrobě i desítky let. Taková ochrana je vhodná pro výrobu miniatur vozů. Známkovou ochranu je však možno získat pro „exkluzivní“, „legendární“ či „kultovní“ automobily, které rozlišovací schopnost již získaly. Pro „obyčejné“ automobily je ochrana designu v délce 25 let přijatelná a rozumně dlouhá, déle se modely v podstatě ani nevyrábí. Průmyslový vzor se však neprodlužuje kvůli výrobě modelu samotného, ale kvůli náhradním dílům, kdy se tyto díly musí vyrábět. Vyplývá to ze zákona č. 56/2001 Sb. 23, který říká že: „Každý výrobce, který je držitelem osvědčení o homologaci typu silničního vozidla nebo systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického

23

§ 24, odst. 2, písm. k.; zákon ze dne 10. ledna 2001 o podmínkách provozu vozidel na pozemních

komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb. 28

celku vozidla, je povinen zajistit náhradní díly nejméně po dobu pěti let po ukončení výroby nebo dovozu.“ Společnost ŠKODA AUTO a.s. však garantuje svým zákazníkům: „Minimálně 15 let po ukončení výroby jsou na trh dodávány díly nutné k provozu vozidla. Minimálně 10 let po ukončení výroby jsou na trh dodávány díly nutné pro výbavu vozidla a minimálně 8 let po ukončení výroby jsou na trh dodávány dveřní výplně a koberce.“ 24 Velice lákavě v tabulkách (Tabulka 1 a Tabulka 3) vypadá ochrana zákonem o autorském právu. Avšak je nutno myslet dopředu pro případ budoucích sporů, kdy není v podstatě možné prokázat se certifikátem v případě porušení práv a vedení sporů může být v konečné fázi nákladnější než některý uvedený placený způsob ochrany. V tabulce (Tabulka 3) nejsou uvedeny veškeré náklady spojené s uvedenými druhy ochrany, např. náklady na rešerše nebo náklady na zastoupení či poradenství. Jsou uvedeny jen nezbytné náklady. Samozřejmě, že jiná cena je za kolektivní a individuální ochrannou známku a za každý další průmyslový vzor obsažený v přihlášce. Proto společnost musí optimalizovat svá řešení.

1.7.1 Licence Výhodou průmyslového vzoru je možnost jeho ekonomického zhodnocení prostřednictvím systému tzv. licencí. Jedná se o souhlas (poskytnutý za úplatu) k využívání zapsaného průmyslového vzoru. Vlastník tak má možnost svůj průmyslový vzor zúročit, i když sám už neshledává důvody k jeho používání. Licence je souhlasem k využívání průmyslového vzoru třetí osobou. Souhlas je udělován tzv. licenční smlouvou. 25 Licenčními smlouvami se zabývá i obchodní zákoník, který vykládá vztah licenční smlouvy ve vztahu poskytovatele a nabyvatele následovně: „Licenční smlouvou

24

Skoda-auto.cz.

Škoda

originální

díly

[online].

2012

[cit.

2012-02-18].

z: http://www.skoda-auto.cz/cze/service/spareparts/Pages/homepage.aspx 25

§ 32, odst. 1; ZoOPV 29

Dostupné

k předmětům

průmyslového

vlastnictví

opravňuje

poskytovatel

nabyvatele

ve sjednaném rozsahu a na sjednaném území k výkonu práv z průmyslového vlastnictví (dále jen "právo") a nabyvatel se zavazuje k poskytování určité úplaty, nebo jiné majetkové hodnoty.“

26

Licence může být jak výlučná, tak nevýlučná. 27 Nevýlučná licence znamená, že poskytovatel si ponechává možnost sám vzor užívat a licenci poskytovat třetím osobám. Pokud je licence výlučná, logicky z předchozího tvrzení vyplývá, že se poskytovatel zbavuje práv poskytovat licenci třetím osobám a sám se vzdává práva statek užívat (Kubíček, Svačina 2006). Přičemž užíváním statku se myslí jeho výroba nebo uvedení na trh. To se může projevit především v ceně dané licence, kdy v případě licence výlučné cena roste. Licence tudíž umožňuje zhodnotit design výrobku, na jehož vznik bylo vynaloženo úsilí a finanční prostředky. V automobilovém průmyslu dochází k poskytování licencí velice zřídka. Obecně jsou licence poskytovány jen ke zmenšeným modelům vozů. Licence k tvaru auta pro jeho výrobu jako celku je poskytována společně s know-how zřídka. Výjimkou jsou joint venture. Příkladem je čínský SAIC (Shanghai Automotive Industry Corporation) Motor Co Ltd. jako joint venture Volkswagen Group. Náhradní díly by se daly licencovat dodavateli, který by náhradní díly pro automobilku vyráběl.

1.7.2 Ekonomický pohled na licence Licenční poplatky mohou být placeny jednorázovou platbou nebo formou splátek. Cena licence nesmí být příliš nízká, aby se její vydávání vůbec majiteli duševního vlastnictví vyplatilo, a zase nesmí být příliš vysoká, aby neodradila zájemce o licenci, poněvadž zájemce vstupuje do jednání s odhadem budoucího zisku, který mu bude plynout z licence. Určování ceny za licenci je komplexním problémem, tržní hodnotu duševního vlastnictví nelze snadno vyjádřit peněžní

26

zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, Část III., Hlava 2., § 508, Licenční smlouva k

předmětům průmyslového vlastnictví (dále jen ObchZ) 27

§ 32, odst. 2.; ZoOPV 30

hodnotou (narozdíl od výrobků, kde se dají cenotvorné složky lehce určit). Obecně však platí že: „Základem pro výpočet odměny za poskytnutí licence je proto podíl poskytovatele na přínosech (zisku) pro nabyvatele licence z využívání předmětu licence v přesně vymezeném, územním a časovém rozsahu.“ 28 Velikost zisku nabyvatele závisí však na několika faktorech např. na: • velikosti a postavení jak poskytovatele, tak nabyvatele na trhu, • způsobu určení a výše ceny licenčních poplatků, měny, • vlivu inflace atd. Licenční poplatky tedy mohou být stanoveny formou podílu na zisku (relativně) a ne určením pevné částky, kdy je velice pravděpodobná veliká odchylka od původního předpokládaného zisku. Může být stanovena i procentní sazba z ceny licencovaného výrobku, kdy se počítá jeho čistá cena a ne např. balení výrobku apod. Příkladem může být licencování miniatury (modelu) vozu, kdy jeho prodejní cena je stanovena na 200 Kč a 5 % z této částky budou licenční poplatky. Samozřejmě lze licencovat i pouze část výrobku (např. vzhled kola) a potom se bude vypočítávat poměrná částka poplatku licence pouze z tohoto dílu a ne celého výrobku.

28

MALÝ, Josef. Obchod nehmotnými statky. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2002, 253 s. ISBN 80-

7179-320-5. s. 109 31

2 Analýza současného stavu ochrany designu 2.1 Co všechno mohou výrobci automobilů chránit Vývoj automobilu je velice nákladnou záležitostí, proto následná ochrana designu je zásadní pro budoucí existenci společnosti. Výrobci automobilů si mohou chránit jak vnější vzhled automobilu, tak i některé prvky jeho interiéru.

2.1.1 Exteriér Přední sklo WIPO: DM/077612 (18)

L+P přední dveře WIPO: DM/077612 (16)

Přední kapota WIPO: DM/077612 (15) Přední mřížka chladiče WIPO: DM/077612 (5)

L+P zpětné zrtcátko WIPO: DM/077612 (1)

L+P světlomet Mřížka nárazníku L+P přední blatník WIPO: DM/077605 (1) L+P Mlhová světla WIPO: DM/077612 (6) WIPO: DM/077612(4) WIPO: DM/075994 (1)

Obrázek 7 Exteriér a díly chráněné průmyslovým vzorem I

32

L+P zadní sdružená svítilna: WIPO - DM/077605 (2)

Tvar disku kola: WIPO - DM/077764 Zadní nárazník: WIPO - DM/077612 (40)

Obrázek 8 Exteriér a díly chráněné průmyslovým vzorem II

Obrázek 7 a Obrázek 8 ilustruje, jaké různé díly mohou být různými výrobci

chráněny. 29 Jednotlivé díly jsou zobrazeny v Příloze č. 3 a 4. Exteriér slouží často jako poznávací znamení výrobce automobilů. Každý výrobce se snaží držet se charakteristických prvků designu svých vozů, kdy se jednotlivé prvky v každé nové verzi opakují, ale případně v novějším stylu. Typickým příkladem jsou zejména přední masky, které působí jako výrazný rozlišovací prvek a v některých případech jsou chráněny ochrannými známkami. Typickým příkladem je obrazová ochranná známka BWM (Obrázek 9 - Obrázek 10), která vyobrazuje tzv. „ledviny“, které jsou typickým znakem přední masky. Tuto ochrannou známku si BMW chrání přes německý patentový a známkový úřad.

29

Popisek u obrázku znamená, kde je jednotlivý díl chráněn (např. WIPO) a číslo zápisu (DM/077612(40).

V Příloze 3 a Přiloze 4 jsou vložena vyobrazení přímo z registru. 33

Zdroj: DPMA, číslo zápisu 000080853 Obrázek 9 Obrazová ochranná známka BMW AG

Zdroj: DPMA, číslo zápisu 000080762 Obrázek 10 Obrazová ochranná známka BMW AG

Následující obrázky (Obrázek 11 - Obrázek 13 dokumentují vývoj přední masky auta BMW řady 3.

Zdroj: Bmwe21register.com, 2012 Obrázek 11 Přední maska BMW E21

Zdroj: Dtmpower.net, 2007 Obrázek 12 Přední maska BMW E36

34

Zdroj: BMW.cz, 2012 Obrázek 13 Přední maska BMW E93

Přední masku si chrání automobilka i prostřednictvím vzoru Společenství, maska je složena z předního nárazníku a mřížky chladiče (viz Příloha č. 1: Obrázek 35, Obrázek 36). K typickému vzhledu přispívá i tvar levého a pravého světlometu. Maska chladiče má dnes převážně pouze designovou funkci, poněvadž technickou funkci nasávání vzduchu v současnosti převzaly převážně otvory ve spodní části nárazníku. Kromě vyznačených prvků na obrázcích si automobilky chrání i různé ozdobné lišty, spoiler nebo kryt předních a zadních nárazníků (viz Příloha č. 3).

35

2.1.2 Interiér Dveřní klika WIPO DM/076762 Středová konzola WIPO DM/061753

Interiér (celkově) WIPO DM/076913 (10)

Celá přístrojová deska WIPO DM/076913 (9)

Přístrojová deska WIPO DM/061753

Volant WIPO DM/073309 Vzor potahů Středový panel WIPO DM/061753 WIPO DM/063225

Sedadlo WIPO DM/062262

Obrázek 14 Interiér a díly chráněné průmyslovým vzorem

Kromě znázorněných prvků, které si výrobci automobilů chrání, může dojít i k ochraně prvků jiných, pokud je považuje výrobce za důležité. Může se jednat např. o různé panely na ovládání sedadel (skel, či zpětných zrcátek, různé odkládací prostory (viz Příloha č. 4, Obrázek 69). Musí být však dodržena podmínka, že se chrání design a nikoliv technická funkce.

36

2.2 Ochrana designu ve společnosti ŠKODA AUTO a. s. 2.2.1 Oddělení „Typové zkoušky a technické předpisy, patenty, licence, ochranné známky“ ve společnosti ŠKODA AUTO a. s. Na vývoji automobilu se podílí řada odborníků a ve společnosti ŠKODA AUTO a. s. (dále jen ŠKODA AUTO) jsou zastoupeni i v oddělení „Typové zkoušky a technické předpisy, patenty, licence, ochranné známky“ (dále jen TZH/7). Design je pro auto důležitý zejména z důvodu odlišení se od konkurence, jak z hlediska estetického, tak i z hlediska funkčního, kdy se konstruktéři a designéři snaží přijít s jednoduchým, funkčním a zároveň chytrým designem konstrukce vozů. Ve společnosti ŠKODA AUTO se o ochranu designu stará oddělení TZH/7, které je součástí oddělení –„Typové zkoušky a technické předpisy, patenty, licence, ochranné známky“ (TZH). Oddělení se zabývá řádným a včasným zajištěním průmyslové právní ochrany. Také jsou zde ošetřovány ochranné známky ŠKODA AUTO z pohledu jejich právního udržování a je poskytován patentový servis. Oddělení TZH/7 vytváří informační rešerše, které slouží k průzkumu stavu techniky. Dále provádí průzkum na novost řešení a patentovou nezávadnost. Přihlašuje nové technická řešení formou vynálezu, užitného vzoru a tvarová řešení průmyslovým vzorem. Podává žádosti o udělení patentu na patentových úřadech v ČR nebo prostřednictvím patentových zástupců i v zahraničí. Stanovuje a vyplácí odměny za podání vynálezu a jeho využití. Přihlašuje a spravuje ochranné známky. V roce 2012 pracovalo na oddělení TZH/7 sedm pracovníků.

2.2.2 Typické designové prvky automobilů ŠKODA AUTO a. s. Jak už jsem již zmínila, každý výrobce automobilů disponuje určitými prvky, které jsou pro jeho automobily typické. Není tomu jinak ani v případě společnosti ŠKODA AUTO. Hlavní prvek, který je typický a který se v různých pozměněných

37

variantách vyskytuje u každého vozu, je přední mřížka (Obrázek 15). Její styl zůstává stejný, jen se s každým novým modelem inovuje. Druhým znakem, kterým se společnost ŠKODA AUTO výrazně odlišuje od konkurence, je sdružená zadní svítilna (Obrázek 16), která svítí ve tvaru písmene „C“, což je velmi dobře viditelné především za tmy. Tím se automobil stává typickým a lehce rozpoznatelným i v noci. Třetím poznávacím prvkem automobilů ŠKODA AUTO jsou prolisy na přední kapotě (Obrázek 17), které směřují od znaku společnosti přes celou kapotu a jsou ve tvaru písmene „V“.

Zdroj: ÚPV, č. zápisu: 33946 Obrázek 15 Přední maska automobilu ŠKODA AUTO, PVZ

Zdroj: ÚPV, č. zápisu: 35014 Obrázek 16 Sdružená svítilna ŠKODA AUTO, PVZ

Zdroj: ÚPV, č. zápisu: 32783 Obrázek 17 Prolis na přední kapotě ŠKODA AUTO, PVZ 38

2.2.3 Ochrana designu společnosti ŠKODA AUTO a.s. v České republice Společnost ŠKODA AUTO si chrání design v ČR zápisem do rejstříku Úřadu průmyslového vlastnictví (UPV). Ochrana je realizována registrací průmyslových vzorů a prostorových ochranných známek. Je chráněn jak vzhled celého automobilu (např. ÚPV, č. zápisu 32767 ze dne zveřejnění 25. 04. 2005 s názvem „Automobil“- Octavia Combi), tak i různých součástí (např. ÚPV, č. zápisu 34527 ze dne zveřejnění 4. 5. 2009 s názvem „Součásti automobilu“). Ochrana designu průmyslovým vzorem je možná maximálně 25 let. Po uplynutí této doby lze design chránit pomocí prostorové ochranné známky, i když jen výjimečně (viz kapitola 1.3). Společnost však volí ochranu prostorovou známkou pouze ty designy, které odpovídají požadavkům na známkoprávní ochranu. To znamená, že design musí mít

především

rozlišovací

schopnost.

Proto

se

ochrana

využívá

např.

u automobilů, které jsou „legendou“ a notoricky známé. Např. Škoda 110R viz Obrázek 18.

Zdroj: ÚPV, č. zápisu 303127 Obrázek 18 Škoda 110 R, prostorová ochranná známka

2.2.4 Ochrana designu ve společnosti ŠKODA AUTO a. s. v zahraničí Ochrana designu ve společnosti ŠKODA AUTO v zahraničí spočívá především v registraci průmyslového vzoru u Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (OHIM). Společnost si zapsaným vzorem Společenství chrání opět vzhled celého vozu (např. Octavia Combi č. designu 000407721- 0001) tak i části automobilu (číslo

39

designu

001680513-0008).

Nicméně

ochrana

designu

zapsaným

vzorem

Společenství je komplikovanější. Co se týče ochrany designu celého vozu, je ochrana v rámci OHIM výhodnější. Je to dáno tím, že design registrací u úřadu OHIM získává zároveň ochranu v celé EU. Není tudíž potřeba národní registrace v České republice. Jedná se o finančně výhodnější řešení, než kdyby byl vzor registrován nejprve v ČR a poté jako zapsaný vzor Společenství. Tento jev demonstruje i pohled do databáze průmyslového vzoru Společenství, kdy v roce 2012 ŠKODA AUTO registrovala 41 průmyslových vzorů. Jedná se však většinou o tvar nábytku vybavení prodejen. Naproti tomu v ČR si společnost ŠKODA AUTO registrovala poslední průmyslový vzor naposledy dne 27. 1. 2011 (poslední zveřejněný záznam). Je ovšem nutné poznamenat, že další přihlášky mohly být podány, ale nemusely být dosud zapsány, neboť ze zákona není určena lhůta pro vyřízení žádosti. Doba vyřizování tak plně závisí na úřednících UPV, kteří věcnou stránku přihlášky posuzují. K ochraně designu náhradních dílů je ve společnosti ŠKODA AUTO upřednostňována ochrana národními cestami. Důvodem je fakt, že OHIM neumožňuje plnohodnotnou ochranu náhradních dílů pro účely opravy. ŠKODA AUTO proto upouští od registrace náhradních dílů u OHIM. Práva ze zapsaného vzoru Společenství viditelných náhradních dílů pro účely opravy nelze vymáhat. Je to zakotveno v Nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o (průmyslových) vzorech Společenství v článku 110 odst. 1 (též nazýván jako „Opravárenská klauzule“), který říká, že: „Dokud změny tohoto nařízení nevstoupí v platnost na návrh Komise, (průmyslový) vzor, který tvoří součást složeného výrobku používaného ve smyslu čl. 19 odst. 1 pro účely opravy tohoto složitějšího výrobku s cílem obnovit jeho původní vzhled, nepožívá ochrany (průmyslového) vzoru Společenství.“ Z tohoto důvodu volí ŠKODA AUTO ochranu náhradních dílu národními cestami. Je nutné registrovat design u ÚPV a u jiných zahraničních úřadů (např. Německo, Francie). Ale ani to není úplným řešením. Některé státy totiž sice umožňují ochranu náhradních dílů, ale uznávají Opravárenskou klauzuli (např. Velká Británie,

Španělsko,

Itálie).

Takže

díly

je

napodobováním, ale ne za účelem opravy vozu.

40

možné

chránit

před

jejich

Celosvětově je design ŠKODA AUTO chráněn národními cestami, ale i formou mezinárodního průmyslového vzoru.

2.3 Ochrana designu náhradních dílů V souvislosti s automobilovým průmyslem a ochranou designu je nutno zmínit pojem „složený výrobek“. Auto není vyráběno kompaktně, jako celek, ale skládá se pochopitelně z velkého množství součástek a tudíž se jedná o složený výrobek. Auto je jedním z mnoha takových výrobků, může se jednat např. i o mobilní telefon. Složený výrobek se dá rozebrat a nově složit, součástky mohou být vyměňovány a nahrazovány. „Součástka složeného výrobku je výrobkem svého druhu“. 30 Česká právní úprava bere v potaz ochranu náhradních dílů a průmyslovým vzorem se rozumí „složený výrobek, který se skládá z několika součástek, které mohou být vyměněny a které umožňují rozebrání a nové sestavení výrobku." 31 Pokud je požadována ochrana designu součástky průmyslovým vzorem, pak musí být součástka i po začlenění do složeného výrobku při běžném užívání viditelná a součástky musí splňovat podmínky novosti a individuální povahy. 32 Režim ochrany součástek složeného výrobku, tedy také náhradních dílů automobilů, je dle evropského práva zapracován do čl. 14 Směrnice č. 98/71/ES, který stanovuje, že: „Do doby, než budou na základě návrhů Komise přijaty změny této směrnice podle ustanovení článku 18, zachovají členské státy v účinnosti své stávající právní předpisy týkající se užití (průmyslového) vzoru vztahujícího se na součást

30

RÝDL, Jan. Průmyslový vzor a zpracování přihlášky průmyslového vzoru. 1.vydání. Praha : Úřad

průmyslového vlastnictví, 2008. 109 s. ISBN 978-80-7282-068-9, str.16. 31

§ 2, odst. (c), AutZ

32

§ 3, odst. (a), (b), AutZ

41

použitou k opravě složeného výrobku, aby byl zachován jeho původního vzhled, a změní tyto předpisy pouze v zájmu liberalizace obchodu s těmito součástmi.“ V podstatě je tak národní záležitostí, zda se jednotlivé státy EU rozhodnou pro liberalizaci trhu náhradních dílů určených k opravě složeného výrobku (vozu), či zda zachovají dosavadní ochranu. Česká republika na liberalizaci obchodu s těmito součástmi dosud nepřistoupila. Existuje zde mnoho argumentů pro a proti tomuto kroku. Ochrana designu náhradních dílů je stejně, ne-li více, důležitá jako ochrana designu vzhledu celého auta. Vývoj samotného auta je velice nákladný a obchod s náhradními díly je součástí obchodního modelu výrobců automobilů. Konkurenti se však bouří a tvrdí, že výrobci automobilů v České republice mají monopol a mohou si diktovat ceny náhradních dílů. Sami by však chtěli díly vyrábět a nelze říci, zda by ceny byly nižší. Podívejme se však, o jaké náhradní díly se tedy především jedná. V této souvislosti budu zmiňovat pouze náhradní díly viditelné. Jedná se o díly karosářské (plechové), kam patří kapota, přední maska, blatníky atd. Druhou skupinou jsou světlomety, kam patří přední a zadní svítilny. Jedná o náhradní díly, které se při havárii nejčastěji poškodí. Tím, že je v České republice zajištěna ochrana průmyslového vzoru vztahující se i na viditelné náhradní díly určené k opravě vozů, mohou certifikovaní dodavatelé náhradních dílů dodávat své výrobky, tedy ty chráněné, pouze výrobcům automobilů a nesmí je prodávat volně na trhu. (Týden.cz, 2007)

42

2.3.1 Argumenty pro a proti snížení právní ochrany náhradních dílů Tabulka 4 ukazuje, jaké jsou nejčastější argumenty pro a proti snížení právní

ochrany náhradních dílů. Tabulka 4: Argumenty pro a proti snížení právní ochrany náhradních dílů.

Argumenty pro a proti snížení právní ochrany náhradních dílů  Argumenty proti 

Argumenty pro 

Snížení cen náhradních dílů není zaručeno 

Snížení cen náhradních dílů ‐ výhoda pro  spotřebitele 

Snížení investic do vývoje designu nových výrobků  Větší výběr výrobců pro spotřebitele  povede k poškození zájmů spotřebitelů  Originální výrobci automobilů zaručují vysokou  kvalitu a bezpečnost náhradních dílů 

Konkurenceschopnost podnikání a hospodářská  soutěž 

Přesun výroby mimo Česko ‐ zvýšení  nezaměstnanosti v ČR, možný příliv výrobků  z východu 

Teoretická možnost růstu zaměstnanosti z důvodu  vzniku nových malých a středních podniků  

Není dostatečný důvod, proč by měly být výrobky  automobilového průmyslu posuzovány jinak než  ostatní výrobky (např. mobilní telefony)     Prolamování prav průmyslového vlastnictví      Zdroj: Návrh Směrnice Evropského Parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 98/71/ES o právní ochraně (průmyslových) vzorů {SEK(2004) 1097} /* KOM/2004/0582 v konečném znění COD 2004/0203, Skaloud.net, Ecar-eu.com

Nejčastějším argumentem pro snížení právní ochrany je především snížení cen náhradních dílů (Týden, 2007).

Dle mého názoru snížení cen je však

nejednoznačné a může se jednat pouze o nesplnitelný slib potenciálních výrobců náhradních dílů. Jednoznačným argumentem proti je však fakt, že snížení příjmů z prodeje náhradních dílů v důsledku snížení jejich ochrany by negativně ovlivnilo vývoj designu. Výrobci náhradních dílů totiž do vývoje designu investovat nemusí a v podstatě přebírají design výrobců automobilů. V konečné fázi by tak byl poškozený sám konečný spotřebitel. Při případné liberalizaci by vzniklo více výrobců a spotřebitelé by měli větší výběr při nákupu náhradních dílů. Ovšem není jisté, zda by tito výrobci byly kompetentní vyrábět náhradní díly v takové kvalitě, jako automobilky samotné. Neoriginální díly 43

nemají záruku bezpečnosti a tak by mohly být ohroženy životy a zdraví spotřebitelů. Automobilový průmysl má v České republice silnou pozici. Dle Sdružení automobilového průmyslu bylo v roce 2011 v České republice v oblasti průmyslu zaměstnáno 110 242 pracovníků. Podíl automobilového průmyslu z celkového průmyslu ČR tvořil za rok 2011 18,06 %. (Autosap.cz, 2012). Snížení ochrany náhradních dílů za účelem opravy výrobku by mohlo vést ke zvyšování nezaměstnanosti v České republice. S vysokou pravděpodobností by totiž došlo k přesunu výroby těchto náhradních dílů mimo Českou republiku (za levnější pracovní silou), což by vedlo k poškození českého a potažmo i evropského průmyslu. Argumentem pro snížení ochrany viditelných náhradních dílů by mohla být snaha omezit monopol výrobců automobilů v této oblasti. Avšak viditelné náhradní díly tvoří pouze 5 % z celkových náhradních dílů (Skaloud.net, 2005). Navíc je nutno připomenout, že právní ochrana průmyslovým vzorem je omezena a to na 25 let. Navíc automobilky většinou nechrání veškeré viditelné náhradní díly u všech vozů. Důležité je zamyslet se nad tím, zda by nedocházelo též k nebezpečnému prolamování duševních práv a zda se nejedná o diskriminaci výrobců automobilů. Například výrobců mobilních telefonů a jiné elektroniky se snížení právní ochrany náhradních dílů netýká.

2.3.2 Ochrana náhradních dílů a OHIM Co se týče ochrany náhradních dílů v rámci EU, situace je komplikovanější. Jak už jsem několikrát zmínila, existuje zapsaný průmyslový vzor Společenství (dále jen RCD – Registered Community Design), kde v rámci EU může být podána jediná přihláška a vzor bude chráněn v rámci celé EU. Situace je ovšem odlišná s ochranou

viditelných

náhradních

dílů

chráněných

vzorem

Společenství

od ochrany viditelných náhradních dílů chráněných průmyslovým vzorem v ČR. Ochrana náhradních dílů vzorem Společenství je možná, nevztahuje se však pro účely opravy výrobku, což vychází z čl. 110 Nařízení rady (ES) č. 6/2002: „1. Dokud změny tohoto nařízení nevstoupí v platnost na návrh Komise, (průmyslový) vzor, který tvoří součást složeného výrobku používaného ve smyslu 44

čl. 19 odst. 1 pro účely opravy tohoto složeného výrobku s cílem obnovit jeho původní vzhled, nepožívá ochrany (průmyslového) vzoru Společenství. 2. Návrh Komise uvedený v odstavci 1 se podává spolu se změnami, které Komise navrhne ke stejné věci podle článku 18 směrnice 98/71/ES, a s ohledem na ně.“ I přes tento fakt mnoho výrobců automobilů své náhradní díly jako RCD registruje. Je to dáno tím, že ochrana náhradních dílů je využívána z toho důvodu, aby jiný výrobce nemohl vyrábět nové auto s částmi, které jsou právě již chráněny. To znamená, aby někdo nevyužil již chráněného blatníku pro výrobu svého nového modelu auta. Příkladem je Toyota, kde pod číslem designu 000027347-0003 nalezneme přední masku (Obrázek 19). A přední masku pod číslem 0008475460001 (Obrázek 20) zde registruje i Hyundai Mobis Co., Ltd. Dokonce i Volvo zde registrovalo náhradní díly, např. přední nárazník pod číslem designu 0003363910001.

Zdroj: OHIM, č. zápisu: 000027347-0003 Obrázek 19 Přední maska Toyota, RCD

Zdroj: OHIM, č. zápisu: 000847546-0001 Obrázek 20 Přední maska KIA, RCD

45

2.3.3 ECAR a Návrh Směrnice Evropského Parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 98/71/ES o právní ochraně (průmyslových) vzorů ECAR je zkratka pro the European Campaign for the Freedom of the Automotive Parts and Repair Market. Jak z názvu vyplývá, jedná se o spojenectví deseti nezávislých

evropských

organizací,

které

v podstatě

reflektuje

citlivé

a diskutované téma ochrany náhradních dílů za účelem opravy výrobků v automobilovém průmyslu. Hlavním cílem ECAR je ochrana a podpora volného trhu a názor, že ochrana designu je zneužívána pro monopolizaci trhu s náhradními díly. Jde o zájmovou organizaci

výrobců

a

distributorů

náhradních

dílů,

proto

jejich

pohled

na problematiku je nutně jednostranný. ECAR v roce 2011 vydalo analýzu aktuálního stavu (Ecar-eu.com, 2011), jejímž obsahem jsou informace o tom, které státy liberalizovaly své trhy a které nikoliv. Na obrázku (Obrázek 21) jsou označeny různými barvami země ve vztahu ke směrnici č. 98/71/ES a k čl. 14, nazývaným též Repairs Clause či česky Opravárenská klauzule, která se vyjadřuje k otázce viditelných náhradních dílů pro účely opravy a pro liberalizaci trhu.

46

Zdroj: Ecar-eu.com, 2011 Obrázek 21 Vztah států EU ke směrnici 98/71/ES a liberalizace trhu s náhradními díly

Modrou barvou jsou označeny státy, které liberalizovali svůj volný trh a přijaly Opravárenskou klauzuli. Červená barva označuje Francii, která liberalizaci trhu neprovedla, ale naopak je zde přísná implementace ochrany designu. Růžová barva podle společenství ECAR označuje členské státy, které Opravárenskou klauzuli nepřijaly, avšak před sjednocením svých právních řádu s EU ochranu designu náhradních dílů neměly. Původní právní úprava se ochranou viditelných náhradních dílů nezabývala. Což však dle mého názoru není pravda, neboť je zde např. zahrnuta právě i Česká republika, jejíž právní úprava ochranu viditelných náhradních dílů povoluje i za účelem opravy, stejně tak i Slovensko či Rakousko. Červeno modré šrafování znázorňuje Německo, kde dle ECAR automobiloví výrobci ujistili vládu, že nebudou využívat ochranu designu jako překážku pro konkurenty na trhu s náhradními díly, dokud otázka náhradních dílů nebude

47

dořešena na úrovni EU. Což ovšem není zcela pravda, neboť Německo stále ochranu viditelných náhradních dílů za účelem opravy poskytuje. Dle kontextu k Návrhu Směrnice Evropského Parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 98/71/ES o právní ochraně (průmyslových) vzorů KOM(2004) 582 v konečném znění 2004/0203 (COD) státy: • Rakousko, Kypr, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Litva, Malta, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko a Švédsko mají fakticky stále ochranu (průmyslových) vzorů pro náhradní díly.

• Belgie,

Maďarsko,

Irsko,

Itálie,

Polsko,

Lotyšsko,

Lucembursko,

Nizozemsko, Španělsko a Spojené království počítají s ustanovením o opravách, které by umožnily ochranu (průmyslových) vzorů nových výrobků, avšak ponechala možnost alternativních dílů na následném trhu při opravě nebo výměně.

• Řecko stanoví ustanovení o opravách společně s dobou ochrany 5 let a spravedlivé a rozumné odškodnění (pro výrobce automobilů). Tento systém odškodnění zatím nebyl uveden do praxe.

V současné době je cílem EU sjednocení právního rámce obchodu s náhradními díly v celé EU. Z tohoto důvodu vznikl právě Návrh Směrnice Evropského Parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 98/71/ES o právní ochraně (průmyslových) vzorů, předložená Komisí dne 14. 9. 2004. Dle Návrhu by se změnil čl. 14 směrnice 98/71/ES tím způsobem, že liberalizace trhu s náhradními díly by nebyla dobrovolná, ale povinná, a všechny členské státy by tuto liberalizaci musely zakotvit do svého právního řádu. Článek 14 směrnice 98/71/ES by vypadal tedy následovně: „(Průmyslový) vzor, který tvoří součást složeného výrobku používaného ve smyslu čl. 12 odst. 1 této směrnice pro účely opravy tohoto složitějšího výrobku s cílem obnovit jeho původní vzhled, nepožívá ochrany (průmyslového) vzoru. 48

Členské státy zajistí, aby spotřebitelé byli řádně informováni o původu náhradních dílů, aby si mohli mezi konkurenčními náhradními díly vybrat se znalostí věci.“ Tento Návrh však nebyl ještě schválen. Jeho projednávání se od prosince 2007 nedostalo za fázi prvního čtení v Parlamentu (Euroskop.cz, 2009).

2.3.4 Postoj ČR k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady pozměňující směrnici 98/71/ES o právní ochraně průmyslových vzorů Dne 7. 10. 2004 byla vytvořena rámcová pozice 33 k návrhu, kde je vyjádřena pozice České republiky k této problematice. Z rámcové pozice k návrhu vyplývá, že Česká republika nesouhlasí s návrhem na změnu směrnice ve smyslu omezení vzorové ochrany náhradních dílů. Česká republika chápe návrh jako zásah do ochrany průmyslového vlastnictví a vysvětluje, že monopolizace plynoucí z průmyslově právní ochrany je důležitým stimulem pro další rozvoj ekonomiky. Česká republika nesouhlasí s prolamováním práv duševního vlastnictví a ohrazuje se, že je toto možné pouze a jenom za účelem obecně prospěšného zájmu (ochrana zdraví, bezpečnosti atd.). Dále je vyzdvihován fakt, že vývoj si žádá náklady, které není tímto způsobem možno krátit. Česká republika argumentuje, že návrh porušuje Listinu základních práv a svobod, konkrétně čl. 34, který pojednává o ochraně výsledků tvůrčí a duševní činnosti a navíc je porušen článek 5 Pařížské unijní úmluvy, dle kterého jsou všechny unijní země povinny chránit průmyslové vzory. Pokud by došlo k přijetí tohoto návrhu směrnice, musely by všechny členské státy EU danou směrnici implementovat do své právní úpravy do 2 let, což by mělo logicky za následek dopad na legislativu ČR a muselo by tak dojít ke změně ZoOPV.

33

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2004, volební období 70. USNESENÍ

výboru pro evropské záležitosti z 12. schůze konané dne 10. listopadu 2004

49

Výroba náhradních dílů by si dle návrhu směrnice nevyžadovala licenční smlouvy od majitele práv průmyslového vzoru, tudíž by náhradní díly mohl vyrábět kdokoli. Komise se domnívá, že by to mělo za následek pokles cen náhradních dílů, což však není jisté. Výrobci automobilů by se tak mohli bránit růstem cen aut samotných, aby vyvážili úbytek příjmů ze ztráty monopolu na výrobu náhradních dílů. Navíc aby byla dodržena kvalita bezpečnosti náhradních dílů, nebudou alternativní výrobci schopni tyto díly vyrábět levněji než originální výrobci. Dne 10. 11. 2004 se k návrhu vyjádřil i výbor pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny ČR. Tento výbor byl ustanoven Poslaneckou sněmovnou dne 12. 5. 2004. Jeho usnesení se považují za vyjádření Sněmovny (Euroskop.cz, 2010). Projednávání návrhů aktů a jiných dokumentů EU tvoří většinu aktivit výboru. Dne 10. 11. 2004 výbor pro evropské záležitosti podpořil předběžné stanovisko vlády a konstatoval: „Výbor pro evropské záležitosti schvaluje postoj vlády k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady pozměňující směrnici č. 98/71/ES o právní ochraně vzorů, obsažený v jejím předběžném stanovisku projednávaném na 12. schůzi výboru dne 10. 11. 2004 a doporučuje vládě, aby přijetí návrhu na zasedání Rady nepodpořila.“

2.3.5 Nedovolené napodobování průmyslových vzorů Nedovolené napodobování a následný prodej průmyslových vzorů způsobuje výrobcům značné škody. Proto by měli výrobci zvážit i jiné možnosti ochrany průmyslového vzoru než jeho pouhý zápis. Velice důležité je sledování, zda nedochází k napodobování vzorů a případné důsledné aktivní vymáhání práv. Dále je vhodné zvolit i těžko kopírovatelný tvar náhradního dílu. Pro padělatele je poté obtížné a finančně náročné docílit identického výsledku - výrobku (Bálková, 2011). Je též velice důležité informovat zákazníky o tom, jak padělané výrobky rozpoznat a v podstatě jim dát návod, jak se nákupu těchto padělků vyvarovat. Například nakupovat náhradní díly přímo u výrobce automobilu. Tyto informace by měli výrobci poskytovat na svých webových stránkách a u autorizovaných servisních partnerů. Informovanost o rizicích napodobenin originálních dílů je též nezbytné. Zákazník by měl být informován o tom, že padělané výrobky mohou mít 50

pochybnou kvalitu a nebudou pravděpodobně dodrženy všechny bezpečnostní standardy. Nákupem takových výrobků se spotřebitel též účastní financování skupin vyvíjejících kriminální aktivity a organizovaného zločinu.

V boji s padělateli se v České republice angažuje zejména Celní správa. Hlavními úkoly Celní správy České republiky jsou samozřejmě ochrana a regulace domácího trhu formou výběru cla z dováženého zboží a dohled nad tím, aby toto zboží neohrožovalo životy nebo zdraví lidí, zvířat či rostlin (Celnisprava.cz, 2009a). Mimo to se Celní správa ČR zabývá i jinými problémy, do kterých spadá i ochrana duševního vlastnictví, kdy se aktivně zapojuje do boje proti padělání a pirátství (Celnisprava.cz, 2009b). „Celní orgány jsou oprávněny zasáhnout vůči zboží, které je podezřelé z porušování práv duševního vlastnictví a umožnit majitelům dotčených práv jejich ochranu.“ 34 Celní úřady přijímají opatření k zabránění porušování práv duševního vlastnictví podle nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 o přijímání opatření celních orgánů proti zboží podezřelému z porušení určitých práv duševního vlastnictví a o opatřeních, která mají být přijata proti zboží, o kterém bylo zjištěno, že tato práva porušilo. Opatření jsou přijímána samozřejmě pro zboží, které podléhá celnímu dohledu. Celní úřady též provádějí dozor na trhu podle zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění, u zboží, které nepodléhá celnímu dohledu. O ochranu duševních práv je nutno Celní správu ČR požádat. Lze požádat o přijetí opatření, pokud se jedná o zboží, které je pod celním dohledem. Může být podána žádost pro přijetí opatření celních orgánů s účinky pouze pro Českou republiku (průmyslový vzor) tak i s účinky pro celou EU. Dále lze Celní správu ČR požádat o provedení dozoru na vnitřním trhu, pokud se jedná o zboží, které celnímu dohledu nepodléhá. Na vnitřním trhu Celní správa provádí dohled a kontroly na podnět majitele práva duševního vlastnictví či jiné

34

Celnisprava.cz-b. Ochrana duševního vlastnictví [online]. 2009 [cit. 2012-12-20]. Dostupné z:

http://www.celnisprava.cz/cz/dalsi-kompetence/ochrana-dusevniho-vlastnictvi/Stranky/default.aspx 51

oprávněné osoby nebo z moci úřední. Žádost o ochranu duševních práv Celní správou ČR je nutno podávat skrz formuláře, které se nachází ke stažení na webových stránkách celní správy. Celní správa si vede statistiky zboží, které bylo zabaveno v důsledku porušování duševního vlastnictví. Tyto statistiky jsou vedeny jak pro zboží, které podléhá celnímu dohledu, tak i zboží ve vnitřním trhu. Tyto statistiky uvádějí počet zabavených kusů i škodu způsobenou majitelům duševních práv. Tabulka 5 a Tabulka 6 ukazuje a porovnává, v jakém množství a s jakou škodou (vyčísleno v Kč), bylo zabaveno zboží týkající se automobilů a jejich součástí v roce 2011 v porovnání s ostatními druhy zabaveného zboží, jak na vnitřním trhu, tak v celním řízením. Statitstika ukazuje, že trendem je snižování množství zabaveného zboží. V roce 2009 bylo v celním řízení zabaveno zboží (Vozidla včetně příslušenství včetně součástí) na vnitřním trhu v hodnotě 7 616 617 Kč a v celním řízení to činilo 76 006 Kč. V roce 2010 bylo na vnitřním trhu zabaveno zboží pouze v hodnotě 1008 Kč a celním řízení 90 600 Kč. Z toho může vyplývat, že vymáhání práv se stává účinější a padělatelé ustupují od svých praktik a nebo mají naopak praktiky hůře odhalitelné a proto dochází ke komplikovanosti ve vymáhání práv.

52

Tabulka 5 Výsledky v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví – 2011, Celní řízení

Zdroj: Celnisprava.cz, 2012 Tabulka 6 Výsledky v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví – 2011, Vnitřní trh

Zdroj: Celnisprava.cz, 2012 53

2.3.6 Ochrana náhradních dílů ve společnosti ŠKODA AUTO a. s. Pro společnost ŠKODA AUTO je ochrana náhradních dílů velice důležitá a to především

z důvodu

vynaložených

prostředků

na

vývoj

automobilů.

Pro společnost je prodej náhradních dílů velice významným zdrojem příjmů. Společnost ŠKODA AUTO si chrání náhradní díly jako průmyslový vzor v České republice, vybraných státech EU a celého světa. V České republice si chrání náhradní díly formou průmyslového vzoru zapsaného u ÚPV. Jak jsem již mnohokrát zmínila, OHIM neumožňuje dle čl. 110 Nařízení rady (ES) č. 6/2002 ochranu průmyslového vzoru Společenství, který tvoří součást složeného výrobku používaného ve smyslu čl. 19 odst. 1 pro účely opravy tohoto složitějšího výrobku s cílem obnovit jeho původní vzhled. Proto společnost ŠKODA AUTO volí národní cestu nebo ochranu mezinárodní i pro ochranu náhradních dílů i v rámci členských zemí EU. Obecnou politikou ŠKODA AUTO je chránit si vybrané viditelné díly na nových autech. Vždy se řeší v jaké zemi díly chránit - pokud se auto v dané zemi nebude prodávat, nebo pouze malé množství, pak se nevyplatí průmyslové vzory přihlašovat.

Zdroj: ÚPV, 2012. Obrázek 22 Počet vzorů viditelných náhradních dílů ŠKODA AUTO zapsaných v České republice v letech 2002 – 2012

54

Zdroj: Indprop.gov.sk, 2012 Obrázek 23 Počet vzorů viditelných náhradních dílů ŠKODA AUTO zapsaných na Slovensku v letech 2002 - 2012

Zdroj: WIPO. Obrázek 24 Počet vzorů viditelných náhradních dílů ŠKODA AUTO zapsaných mezinárodní přihláškou v letech 2002 - 2012

55

Přihlášky se podávají vždy, když vznikne nějaký nový model. V Číně se vzory přihlašují přes místního patentového zástupce u Chinese Patent Office. Samotný celkový vzhled vozů je přihlašován i formou zapsaného vzoru Společenství. Z grafů (Obrázek 22 - Obrázek 24) je viditelné, že zapsaných vzorů v průběhu let není velké množství. Samozřejmě, co se týká České republiky, tak je nutno vzít v úvahu možnost, že přihláška je za poslední roky (2011, 2012) podána, ale nedošlo ještě k rozhodnutí ÚPV o zápisu. Dále je relativně malý počet přihlášených vzorů ovlivněn skutečností, že u ÚPV nelze též přihlašovat jen drobně odlišné průmyslové vzory, neboť UPV se na tuto problemitiku (posuzování novosti) dívá celkem přísně. Na druhou stranu, všechny vzory, které se zapíší, jsou kontrolovány, to znamená, že náhrady za případné porušení ochrany jsou dobře právně vymahatelné a také vymáhané. Přihlášky u WIPO a v zahraničí nasledují vždy do půl roku po prvním podání v ČR nebo u OHIM. Samozřejmě i společnost ŠKODA AUTO se potýká s problémem padělaných náhradních dílů. Politika společnosti ŠKODA AUTO je taková, že je prvořadý boj právě s napodobovateli náhradních dílů. Z ekonomického hlediska je tento boj jak finančně, tak i časově nákladný, ale tento boj je důležitý, aby celá akce ochrany měla smysl. Někteří výrobci automobilů si ochranu náhradních dílů skrz průmyslové vzory též platí, ale s padělateli již nebojují, což dle mého názoru je plýtváním finančními prostředky a určitý druh rezignace. Celková hodnota zadržených dílů se v roce 2009 pohybovala v milionech Kč. 35 Z celní statistiky vyplývá, že za rok 2009 bylo zadrženo na vnitřním trhu celkem 1 889 kusů za zboží „Vozidla včetně příslušenství a součástí“ v hodnotě 7 616 617 Kč (Celnisprava.cz, 2012). Napodobeniny dílů ŠKODA AUTO v celkové částce 5 mil. byly zabaveny jak v České republice, tak na Slovensku.35 Při zjištění padělků Celní správa informuje společnost ŠKODA AUTO a ta potom podává odborné vyjádření.

35

Interní informace ŠKODA 56

ŠKODA AUTO jako vlastník práv aktivně sleduje a vyhodnocuje dění na trhu s náhradními díly a podílí se na vyhledávání napodobenin. Hodnota zadržených padělků je přímo úměrná těmto aktivitám. Tento boj i přes finanční i časovou náročnost je důležitý pro podporu prodeje viditelných náhradních dílů.

2.3.7 Ekonomický aspekt ochrany designu viditelných náhradních dílů Jak jsem již naznačila, je příjem z prodeje viditelných náhradních dílů pro výrobce automobilů velice významný. Ochrana není poskytována srovnatelně ve všech zemích EU, lze říci, že je podporována spíše zeměmi, pro které je automobilový průmysl ekonomicky významný, což je právě i Česká republika. Přesný příjem z prodeje viditelných náhradních dílů znají jen automobilky samotné. Ve výročních zprávách se uvádí zpravidla jen celkové tržby za veškeré náhradní díly. Dle výroční zprávy ŠKODA AUTO (Skoda-auto.cz, 2012) za rok 2010 tvořily celkové tržby z náhradních dílů a příslušenství 17,3 miliardy Kč, což je o více jak 2 miliardy Kč více než v roce 2009. Udává se, že právní ochrana průmyslovými vzory je poskytována

5%

náhradních

dílů

z celkového

počtu

náhradních

dílů

pro automobily (Skaloud.net, 2005). Tržby z viditelných náhradních dílů se pravděpodobně pohybují mezi 5 – 10 % z celkových tržeb náhradních dílů. Je nutné však podotknout, že ne všechny viditelné náhradní díly jsou chráněné, a proto při tržbách z chráněných viditelných náhradních dílů se musíme přiklánět spíše k nižší hranici tržeb. Jak jsem již uváděla v tabulkách výše (Tabulka 5 a Tabulka 6), celková hodnota zabavených dílů včetně příslušenství tvořila v roce 2011 již pouze 224 459 Kč (Celnisprava.cz, 2012). Nabízí se otázka, zda je tedy ochrana náhradní dílů průmyslovým vzorem již zbytečná. Myslím si však, že ochranu náhradních dílů je nezbytné zachovat pro její odrazující efekt vůči potenciálním nelegálním plagiátorům. Bez této ochrany by došlo k uvolnění trhu, viditelné náhradní díly by mohl tvořit v podstatě každý a pro výrobce automobilů by to mohlo tvořit významnou ztrátu, nehledě na nemožnost kontroly kvality daných náhradních dílů. Též by došlo k významnému prolomení duševních práv a ke snížení zaměstnanosti v ČR vlivem přesunu výroby směrem na východ.

57

Myslím si, že ochrana designu viditelných náhradních dílů nutná i z toho důvodu, že nemusí dojít jen k imitaci celého vozu, ale pokud se použije část vozidla, která je opravdu charakteristická pro danou automobilku (přední maska), může též dojít k poškození původce.

2.4 Ochrana designu miniatur vozů ŠKODA AUTO a. s. Ochrana designu se vztahuje i na samotné zmenšené modely aut. Takovéto modely mohou být klasifikované jako hračky nebo sběratelské předměty. Ovšem i výroba modelů je spojena s právy týkajících se průmyslového vzoru. Společnost ŠKODA AUTO dbá především na to, aby nebylo poškozeno dobré jméno společnosti a modely byly vyráběny kvalitně a precizně. Společnost, která má zájem vyrábět modely aut ŠKODA AUTO, musí podstoupit celkem náročný proces, aby povolení k výrobě od společnosti ŠKODA AUTO získala. Produkce miniatur bez povolení by znamenala porušování duševních práv jako autorské právo, průmyslové vzory či ochranné známky (název modelu např. Superb či logo značky Škoda), případně by mohlo dojít k porušení prostorové ochranné známky. Udělováním licencí k výrobě miniatur se ve společnosti ŠKODA AUTO zabývá interní známková licenční komise, která se skládá celkem ze čtyř oddělení. Jedná se o oddělení právní, marketingové, patentové a oddělení designu. Komise posuzuje, zda zájemce splňuje dané standardy. Těmito standardy se myslí především preciznost, kvalita a tzv. Liebe im Detail (doslovný překlad „Láska v detailu“). Tyto požadavky jsou naprosto pochopitelné, neboť prostřednictvím modelů dochází k jisté prezentaci společnosti ŠKODA AUTO. Pokud výrobce vyhoví těmto standardům, vstoupí do jednání o licenční smlouvu a po jejím uzavření se uzavírá ještě smlouva na poskytnutí dat CAD. Při poskytování těchto dat se výrobce zaváže k jejich utajení. Jedná se o data pro vytváření 3D počítačových modelů exteriérů a interiérů. Za poskytnutí licence pak výrobce platí licenční poplatek. Když je model vyroben, společnost ŠKODA AUTO chce ještě před jeho prodejem model vidět a posoudit ho, proto ho výrobce musí zaslat společnosti ŠKODA

58

AUTO ke konečnému schválení. Bez tohoto schválení není možné zahájit výrobu a prodej licencovaných výrobků. Zvláštním případem jsou rally auta a jejich modely. Aby mohl být model vyroben, musí vypadat naprosto identicky, to znamená, tak jak vyjelo auto v určitém závodě. Exteriér rally auta obsahuje reklamy sponzorů, respektive jejich loga a samozřejmě i jména jezdců. Pokud chce výrobce modelů produkovat i rally auta, musí navíc zvlášť žádat o souhlas sponzory, jejichž reklama či logo bylo uvedeno na konkrétním modelu. Jedná se například o společnost Shell, která byla partnerem společnosti ŠKODA AUTO, nebo o společnosti Michelin, Castrol atd. Rovněž je nutno získat souhlas jednotlivých jezdců, jejichž jména se mají na modelu objevit. Bez svolení k použití jejich jmen by se jednalo o zásah do osobnostních práv. V současné době jsou licencovaní výrobci modelů aut ŠKODA AUTO společnosti Hongwell, IXO a Norev. Obrázky níže ukazují srovnání skutečného automobilu (konkrétně ze závodu Barum Rally Zlín 23. 8. 2009, Obrázek 25) a téhož auta jako miniatury, která je nabízena na oficiálních stránkách společnosti ŠKODA AUTO (Obrázek 26).

59

Zdroj: Barum.rally.cz, 2009 Obrázek 25 Fabia S2000, Barum rally 2009

Zdroj: (Eshop.skoda-auto.com, 2011) Obrázek 26 Miniatura vozu Fabia S2000, vyrobený společností Abrex

60

2.5 Ostatní předměty, které výrobci automobilů mohou chránit 2.5.1 Dr. Ing. h. c. F. Porsche AG Většina výrobců automobilů pro posílení image společnosti doplňuje hlavní výrobu (výrobu automobilů) i výrobou jiných předmětů. Již v kapitole 2.4 jsem se zmiňovala právě o miniaturách vozů, konkrétně společností ŠKODA AUTO. Nicméně společnosti ve snaze podpořit image vyrábějí i další předměty převážně marketingové a reklamní povahy. Výrobci automobilů mající své skalní fanoušky věnují do výroby ostatních předmětů více úsilí a i jejich sortiment je širší. Typickým příkladem je společnost Dr. Ing. h. c. F. Porsche AG (dále jen Porsche). Na jejich webových stránkách se nachází sekce Driver’s selection shop, která je na oficiálních stránkách společnosti prezentována takto: „Módní značka Porsche Design Driver's Selection přináší celou řadu produktů pro celou rodinu, které nadchnou všechny milovníky vytříbeného designu a špičkové kvality. Je navržena tak, aby uspokojila vysoké nároky a vytříbený vkus nejen fanoušků značky Porsche, ale i ostatních příznivců vybraného stylu.“ 36 Společnost tak nabízí oblečení v několika designových liniích (pro muže, ženy i děti), zavazadla, originální doplňky (sluneční brýle, hodinky, deštníky), sportovní potřeby (golfové bagy, kola, volejbalový míč). Porsche nabízí též hračky pro děti, kancelářské potřeby a dárkové či upomínkové předměty (USB flash disk, počítačová myš, hrnečky, klíčenky, pera). Není zapomenuto ani na sběratele a miniatury aut jsou též nabízeny. Společnost Porsche si tyto předměty chrání průmyslovým vzorem na několika místech a to především registrací u OHIM, WIPO a DPMA . Fotografie z registrů uvádím jako příklady v Příloze č. 2 - Porsche. Podobnou strategii ochrany designu těchto předmětů využívá i automobilka Seat (registrace OHIM, viz Příloha č. 2 Seat) a Audi (registrace OHIM, DPMA viz Příloha č. 2 - Audi). Z demonstrativního výčtu předmětů je zcela jasné, že Porsche vynakládá nemálo úsilí i na vytváření vedlejších produktů. Není se čemu divit. Na oficiálních 36

Auto.porsche.cz. Porsche | Příslušenství & servis | Driver´s Selection Shop [online]. 2011 [cit.

2011-11-20]. Dostupné z: http://auto.porsche.cz/prislusenstvi-a-servis/driver-s-selection-shop 61

stránkách Porsche na sociální síti facebook se k Porsche hlásí více než 3 miliony fanoušků a největším oficiálním Porsche klubem v Evropě je „Porsche Club Great Britain“ s 16 000 členy (Porscheclubgb, 2012). V České republice se nachází oficiální klub Porsche (Porsche-club-ceska-republika.cz, 2011), jehož fanoušci pořádají několikrát do roka srazy majitelů aut Porsche. Z toho lze usuzovat, že tito skalní fanoušci si rádi koupí i jiné předměty od Porsche, jako důkaz loajality ke společnosti a důvěry ve značku. Svou pozornost jsem namířila i na neoficiální avšak největší Porsche klub v České republice - Porsche classic club, založený v roce 1985. Srazu tohoto klubu v roce 2011 se účastnilo 141 vozů (Porsche-club.cz, 2011). Moje otázka na prezidenta klubu pana Bumbu zněla, zda členové klubu nakupují předměty od značky Porsche jako trička, čepice a jiné dárkové předměty a zda je případně pro ně jako pro věrné fanoušky důležité, aby tyto předměty byly originální, či jim nevadí vlastnit kopie. Odpověď pana Bumby byla však překvapivá. V jeho odpovědi zaznělo, že Porsche nehodlá klub uznat a vzít mezi prestižní značkové kluby Porsche, poněvadž automobilka Porsche v ČR preferuje klub založený až v roce 2005, který podporuje převážně majitele nových vozů Porsche. Klub založený v roce 1985 se věnuje především starším a historickým automobilům. Vzhledem k těmto skutečnostem Porsche classic club (1985) bojkotuje vše "originál" od tohoto výrobce. V tomto případě se tedy ukazuje, že nevhodná politika Porsche mohla omezit důvěru určité skupiny příznivců k této značce. Samozřejmě se musí brát v potaz ta skutečnost, že názor prezidenta klubu nemusí odpovídat postoji všech členů klubu. Je ovšem otázkou, zda z čistě ekonomického hlediska není pro Porsche výhodnější podporovat klub sice menší, co do počtu jeho členů, ale s vyšší kupní silou.

2.5.2 ŠKODA AUTO a. s. Poněkud jiná je strategie ochrany oblečení, hraček, sportovních potřeb a dalších předmětů společnosti ŠKODA AUTO. Ta nevyužívá ochrany průmyslových vzorů, ale ochranu známkoprávní pro označení na těchto výrobcích. Taková ochrana je

62

považována za dostatečnou, poněvadž se jedná o výrobky běžného užití jako jsou trička apod., kde hlavní rozlišovacím prvkem je právě označení. Ochrana oblečení, kol, dárkových předmětů, apod. je zabezpečena autorským právem zpravidla výrobců. Jestliže chce někdo dělat oblečení se ŠKODA AUTO ochrannými známkami, jako např. Motorsport, uděluje společnost ŠKODA AUTO licenci k užití těchto ochranných známek, popř. průmyslových vzorů (ŠKODA FABIA S 2000). Na

licencovaných

výrobcích

pak

musí

nabyvatel

licence

uvést:

"S laskavým svolením společnosti ŠKODA AUTO a.s. vyrábí a distribuuje ................... Autorská a průmyslová práva užita se svolením společnosti ŠKODA AUTO a.s. Všechna práva vyhrazena. www.skoda-auto.cz."

2.5.3 Interiér prodejen ŠKODA AUTO a. s. Je možno chránit i design prodejen, respektive jejich vnitřní i vnější vzhled. Politika společnosti ŠKODA AUTO dbá na tzv. nábytkový koncept. Společnost ŠKODA AUTO vyžaduje od obchodníků určitý architektonický koncept, respektive koncept nábytkový. Obsahuje závazná zadávací minima za účelem dodržení jednotného a nezaměnitelného vzhledu značky ŠKODA AUTO. Jedná se o pracoviště prodavače, které tvoří stůl a židle a k němu příslušející místa k sezení pro zákazníky a informační a prodejní pulty. Je vyžadováno i určité barevné klima, tedy dodržení barevných schémat nábytkového konceptu. Například informační stojany mají být hliníkové, místa k sezení pro zákazníky z černého plastu s kovovou konstrukcí, stůl, skříně a pulty na prospekty by měly mít javorový povrch a hliníkovou konstrukci. Standardizovaný koncept a nezaměnitelnost značky ŠKODA AUTO je pro společnost tedy zásadní, proto i vzhled nábytku je chráněn zapsaným průmyslovým vzorem Společenství.

63

Zdroj: OHIM, č. zápisu: 001993205-0005 Obrázek 27 Příklad označení chráněného průmyslovým vzorem Společenství, RCD

Zdroj: OHIM, č. zápisu: 001973272-0004 Obrázek 28: Příklad nábytku chráněného průmyslovým vzorem Společenství, RCD

Dodržování standardizovaného konceptu exteriéru a interiéru prodejen je dle mého názoru dalším příkladem vhodného budování image společnosti a utužování vztahů se zákazníky.

64

3 Případové studie V automobilovém

průmyslu

dochází

k napodobování

nejenom

viditelných

náhradních dílů, jak chráněných, tak i nechráněných, ale i k napodobování vzhledu celého automobilu. Velkou část soudních rozepří pak tvoří spory s čínskými výrobci automobilů. Následující dvě kapitoly proto věnuji popisu případů soudních sporů evropských výrobců automobilů s čínskými výrobci.

3.1 Případ BMW X5 versus Shuanghuan CEO Jedním z případů kopírování designu se stal spor mezi německým výrobcem automobilů Bayerische Motor Werke AG (dále jen BMW) a čínským výrobcem automobilů Shijiazhuang Shuanghuan Automobile Co, Ltd. (dále jen Shuanghuan). Konkrétně byl čínský výrobce obviněn z kopírování modelu BMW X5 (Obrázek 29, Obrázek 30) a aplikace podobných prvků na model Shuanghuan CEO (Obrázek 31, Obrázek 32).

Zdroj: OHIM č. vzoru: 000023973-0001 Obrázek 29 BMW X5, přední pohled

Zdroj: OHIM č. vzoru: 000023973-0001 Obrázek 30 BMW X, zadní pohled.

65

Zdroj: Caranddriver.com, 2008 Obrázek 31 Shuanghuan CEO, přední pohled

Zdroj: Caranddriver.com, 2008 Obrázek 32 Shuanghuan CEO, zadní pohled

Společnost BMW začala vyrábět model X5 jako své první auto typu SUV. Výroba tohoto auto je prováděna v USA, konkrétně ve státě Jižní Karolína, ve městě Spartanburg. Výroba tohoto modelu započala roku 1999 (BMW.com, 2012). Tímto počinem chtěla společnost BMW vyjít vstříc především požadavkům amerických zákazníků. V USA vzrůstala poptávka po autech typu SUV, která se dokážou pohybovat na všech druzích povrchu a zároveň jsou živá jako klasický BMW sedan. Společnost Shuanghuan odhalila svůj vůz CEO v roce 2006 (Money.cnn.com, 2008). BMW v tomto modelu vidělo jasný klon BMW X5. Většina motoristických magazínů se při prezentaci modelu CEO nedokázala ubránit srovnání s BMW X5. Zajímavostí je, že ani distributor automobilů Shuanghuan v České republice, Martin Motors, nedokázal odolat a na svých webových stránkách srovnal CEO s BMW X5 (Choura, 2008). 66

BMW bylo pobouřeno. Nepřálo si, aby automobily Shuanghuan CEO byly prodávány na území Německa. V roce 2007 byl zahájen soudní spor s dodavatelem vozu Shuanghuan CEO do Německa, společností CAD (China Automobile Deutschland GmbH). Rozsudek Landgericht München I (Zemského soudu v Mnichově) vyzněl ve prospěch společnost BMW AG. V tiskové zprávě ze dne 27. 6. 2008 (Tholl, 2008) mluvčí Zemského soudu v Mnichově I Frank Tholl oznámil, že dle rozsudku je dodavateli čínských SUV vozů, které jsou podobné vozům BMW, zakázáno tyto vozy v Německu prodávat. Dle výše zmíněné zprávy bylo nařízeno, aby obžalovaný zaplatil odškodné a nechal zničit vozy s tímto určitým vzhledem v držení dodavatele. Bylo tak tedy kompletně vyhověno žádosti společnost BMW AG. Společnost CAD GmbH byla tímto tvrdým rozsudkem překvapena. Ředitel společnosti Karl Schlössl byl v této souvislosti rozhořčen zejména tím, že soudce nikdy neviděl oba modely ve skutečnosti vedle sebe a rozhodnutí soudu bylo učiněno pouze na základě předložených fotografií.

Karl Schlössl tvrdí, že

ve skutečnosti mají oba modely úplně jiné proporce a CEO je větší než BMW X5 (Grimm, 2008a). Ačkoliv Karl Schlössl uvedl, že X5 a CEO jsou vzhledově úplně jiné, připouští, že je možno u nich některé podobnosti najít. Schlössl přímo uvedl: „Dokonce i když se podíváte na některé modely BMW a některé modely Audi, najdete u nich podobnosti.“ 37 Schlössl dokonce vyjádřil pochybnosti o nestrannosti mnichovského soudu vzhledem k sídlu společnosti BMW AG. Zde je však nutno vznést námitku k citaci pana Schlössla, kdy není důležité shledávat podobnosti u modelů, ale rozhodujícím je „celkový dojem“. Nespokojenost s rozsudkem vyjádřil Karl Schlössl oznámením o odvolání proti tomuto rozhodnutí (Grimm, 2008a). V květnu 2009 vyzněl rozsudek opět v neprospěch společnosti CAD GmbH. Rozsudek vznesl Vrchní zemský soud v Mnichově (Oberlandesgericht München). Soud nařídil opět zákaz prodeje modelu CEO v Německu. Společnost CAD GmbH musela zničit vozy CEO, které 37

FRANEY, James. Court bans German sales of China-built SUV [online]. 27. 6. 2008 [cit. 2011-

11-09].

Dostupné

z

. 67

WWW:

vlastní, a dále vyplatit odškodné společnosti BMW AG (Grimm, 2009). Ředitel společnosti Schlössl vyjádřil opětovně nespokojenost se skutečností, že soudce neviděl oba automobily in natura. Zároveň však vypověděl, že rozhodnutí soudu nemá pro činnost společnosti CAD žádný význam, poněvadž CEO již z trhu společnost stáhla a další v zásobách nemá (Grimm, 2009). Porovnání aut in natura, jak bylo vyžadováno společností CAD GmbH, zde není z právního hlediska nutné, v podstatě ani odůvodnitelné. Ochrana průmyslového vzoru vyplývá z toho, jak je průmyslový vzor zapsán (zobrazen) v rejstříku. V případě BMW X5 se jedná konkrétně o vzory zapsané u OHIM (č. vzoru Společenství 000023973-0001) a DPMA (č. vzoru M9805818-0001). Obdobný soudní proces týkající se prodeje vozů CEO na území Itálie však BMW prohrálo. Milánský soud 10. prosince roku 2008 rozhodl, že navzdory podobnostem zejména bočního vzhledu se neshledává CEO jako klon BMW X5 (Grimm, 2008b).

3.2 Případ Fiat Panda versus Great Wall Peri Spor mezi italskou automobilkou Fiat S. p. A. (dále jen Fiat) a čínskou automobilkou Great Wall Motors Co Ltd. (dále jen GW Motors) je dalším z řady případů, kdy byl čínský výrobce automobilů obviněn z pokusu o plagiátorství. „Nová Panda“ (Obrázek 33) se začala vyrábět v roce 2003 a v roce 2004 se stala prvním automobilem svého segmentu (malé automobily), který získal prestižní titul Car of the Year (Fiat.cz, 2011). Společnost GW Motors začala vyrábět vůz Peri (Obrázek 34) v březnu 2007 v Číně a o šest měsíců později plánovala tento model uvést na trh v rámci Evropské unie (Cifferi, 2006). Tím začaly spory o design. Model Panda je chráněn jako zapsaný průmyslový vzor Společenství pod registračním číslem 000044722-0001 (Obrázek 33).

68

Zdroj: OHIM, č. zápisu: 000044722-0001 Obrázek 33 Fiat Panda, RCD

Zdroj: Chris, 2009 Obrázek 34 GW Peri

Fiat se začal soudit s GW Motors jak v Číně, tak i v Itálii. Byl přesvědčen, že Peri je klonem modelu Panda. Zejména v boční části vozu (dveřní rámy, střešní zábradlí), ale i v zadní části vozu a interiéru se nachází mnohé podobnosti mezi Pandou a Peri (Rehberg, 2008). Dle tvrzení expertů jsou právě tyto části vozu konstruktérsky nejcennější a nejvíce komplikované (Cifferi, 2006).

69

Spory vedené před italskými soudy V říjnu 2007 zahájila společnost Fiat proti GW Motors soudní řízení u italského soudu v Turíně. V červenci roku 2008 padl první verdikt. Fiat spor vyhrál a Italský soud zakázal čínskému výrobci prodávat model Peri na území Evropské unie z důvodu přílišné podobnosti s modelem Panda vyráběným společností Fiat. Turínský soud vyměřil importérovi pokutu 15 000 Euro za první dovezené auto a dalších 50 000 Euro, které by GW Motors zaplatil, pokud by se vůz daného typu objevil na území Evropské unie (Fang, 2008). Ihned po vyhlášení rozsudku oznámil mluvčí GW Motors Shang Yugui, že se proti rozsudku Turínského soudu odvolají. Zdůvodnil to tím, že Peri byl vyroben vlastními silami společností a nepřipouští žádné podobnosti s Pandou. V roce 2011 řešil turínský soud odvolání GW Motors v původním procesu z roku 2008. Odvolací proces dopadl opět v neprospěch GW Motors. Italský soud uložil čínskému výrobci zákaz prodeje modelu Peri v celé Evropské unii a uložil mu pokutu 15 000 Euro (Leung, 2011). Tím sporem skončila rozepře mezi Fiatem a GW Motors. Společnost GW Motors se rozhodla již neodvolávat. Bylo by to celkem i zbytečné, neboť v září 2010 byla výroba modelu Peri ukončena. GW Motors zároveň ukončila stíhání společnosti Fiat

ohledně

špionáže

před

čínským

soudem,

viz

níže.

(Abarthfiatnewsmagazine.blogspot.com, 2011).

Spory vedené před čínskými soudy Fiat ovšem souběžně zahájil i soudní řízení v Číně. Prvotní proces probíhal v červenci roku 2008 před soudem Shijiazhuang Intermediate People's Court. Soud zamítnul tvrzení společnosti Fiat, která prohlásila, že by společnost GW Motors výrobou modelu Peri zasahovala do patentu společnosti Fiat (Kwok, 2008). Fiat v tomto procesu prokazoval zásah do čínského patentu číslo ZL 03353217.6 (Lin, 2009). Dokazování bylo postaveno na výsledcích spotřebitelského průzkumu, ve kterém respondenti mezi oběma modely shledali významné podobnosti. Průzkum provedla agentura formou dotazníku. Agentura oslovovala náhodně lidi v nákupních centrech ve městech Peking, Shanghai, Guangzhou a Chengu. Soud však nepřipustil výsledky průzkumu jako důkaz a to ze dvou důvodů. Jméno 70

agentury, které se objevilo v notářském ověření, se neshodovalo se jménem agentury, které bylo zaneseno ve zprávě výzkumu. Druhým důvodem byly rozdílnosti v zobrazení GW Peri v oficiálních notářsky ověřených dokumentech a zobrazením použitým v dotazníku zmíněného průzkumu (počet a rozmístění palivových nádrží) (Lin, 2009). Žaloba proti GW Motors byla proto zamítnuta a společnosti Fiat bylo nařízeno zaplatit 8 800 čínských yuanů, což bylo v přepočtu 1 291 amerických dolarů (Kwok, 2008). Odvolání společnosti Fiat proti tomuto rozsudku řešil čínský nejvyšší provinční lidový soud v Hebei (The Hebei Province People's High Court). Dle Shaohui Du Jin Lin (2009) Fiat vznesl tyto námitky. Fiat argumentoval, že nesrovnalosti se jménem agentury uvedené v průzkumu a v notářsky ověřených dokumentech jsou zanedbatelnou skutečností a že i tak by soud měl vzít v úvahu výsledky průzkumu k porovnání podobností mezi GW Peri a Fiatem Pandou. Navíc byl tento defekt opraven ještě před tím, než byl důkaz předložen. Rozdíly ve vyobrazení GW Peri v oficiálních dokumentech (jedna palivová nádrž) a v dotazníku (dvě palivové nádrže) nebyly dle Fiatu podstatné pro výsledek průzkumu. Soud první instance měl shledat celkovou podobnost GW Peri a patentovaného designu na základě srovnávací analýzy. Oproti tomu společnost GW Motors tvrdila, že spotřebitelský dotazník není přípustným typem důkazu dle čínského občanského právního řízení a stála si za svým, že auto zobrazené v dotazníku mající dvě nádrže není GW Peri, který má nádrž pouze z jedné strany. Dne 29. prosince 2008 čínský nejvyšší provinční lidový soud v Hebei (The Hebei Province People's High Court) odvolání zamítl. Tento rozsudek byl finálním a dále se proti němu nebylo možné odvolat (Masoni, 2009). Soudní před čínskými soudy pokračovala i v roce 2009. Společnost GW Motors podala v červnu roku 2009 žalobu k Shijiazhuang Intermediate People's Court a obvinila společnost Fiat ze špionáže. GW Motors chtěla dokázat, že Fiat podněcoval špionáž, aby nahlédl do vývojového centra a vyfotografoval model Peri, který byl ještě ve fázi vývoje (Chris, 2009). V tomto případě GW Motors požadoval jak omluvu, tak náhradu škody (Rehberg, 2009). Toto obvinění se mohlo zdát i jako odplata za to, že Italský soud shledal Great Wall Motors vinným z kopírování modelu Fiat Panda a jeho následné aplikace podobných prvků na model Peri. 71

Celkové vyznění Z podaného přehledu soudních pří Fiat vs. GW Motors vyplývá, že všechny spory vedené v Itálii dopadli kladně pro výrobce Fiat a na druhé straně všechny spory vedené v Číně vyhrála společnost GW Motors. Je tedy pravděpodobně na místě polemizovat, zda soudy na obou stranách rozhodovali opravdu nestranně.

72

Závěr Cílem této práce bylo vysvětlit, jak může být design chráněn, aby ho nebylo možné napodobovat a naopak jak zajistit, aby design neporušoval práva konkurentů. Dalším cílem práce bylo nalézt a zhodnotit skupinu produktů automobilových výrobců, které mohou chránit. Tyto skutečnosti byly diskutovány jak v teoretické části, tak i v analýze současného stavu ochrany designu, která popisuje praxi ochrany designu jako duševního vlastnictví. Ve třetí části diplomové práce bylo poukázáno na případy, kdy již k porušení ochrany designu došlo. Případové studie ilustrují formy, jakými byla práva vymáhána. Teoretická část popsala všeobecně, jakými druhy právní ochrany je design možno chránit. Bylo zkoumáno, za jakých podmínek může být design chráněn různými typy právní ochrany. V teoretické části byla srovnávána národní forma ochrany, regionální forma ochrany (především forma vzoru Společenství), tak i způsob mezinárodní ochrany. V této části bylo poukázáno na hledisko finanční a to konkrétně, jak je finančně náročné chránit si vzor národní formou v České republice a formou vzoru Společenství. Ze srovnání vyplývá, že celkově je levnější ochrana zapsaným vzorem Společenství než ochrana průmyslovým vzorem v ČR. Ne jenom cena může rozhodnout o typu ochrany. Jedná se zejména o případ ochrany náhradních dílů za účelem opravy, kdy nelze vymáhat práva, pokud se díly chrání zapsaným vzorem Společenství. Proto je nutné zvážit kromě finanční stránky všechna další kritéria při rozhodování o výběru právní ochrany. Analýza současného stavu ochrany designu se zaměřila na produkty, které by automobiloví výrobci mohli chránit. Jedná se jak o vzhled celého vozu, tak i jednotlivé viditelné části vozu, které jsou detailně ilustrovány na obrázcích, tak i sekundární produkty, které automobilky vyrábějí za účelem podpory image společnosti. Mezi tyto produkty se řadí oblečení, hračky, kancelářské potřeby, sportovní vybavení a miniatury (modely) vozů. Velice významnou součástí analýzy je kapitola o současném stavu ochrany náhradních dílů a to především za účelem opravy vozu. Popisuje se zde rozdílný přístup států na tuto problematiku, kde některé státy svůj trh liberalizovaly a některé, jako je i Česká republika, silně podporují ochranu duševního vlastnictví. 73

V této kapitole hraje důležitou roli Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/71/ES ze dne 13. října 1998 o právní ochraně (průmyslových) vzorů, která v podstatě nechává v rukou jednotlivých států, zda svůj trh budou liberalizovat, či ne. V této části práce se pohlíží především na argumenty pro a proti snížení ochrany průmyslových práv a jejich dopady. Jedná se o dopady především ekonomické (snížení zaměstnanosti, pokles investic do vývoje designu apod.), tak i bezpečnostní, kdy neoriginální výrobci negarantují požadovanou kvalitu dílů a tím může být ohrožena bezpečnost a zdraví spotřebitelů. Dalším závěrem, ke kterému jsem došla je, že není možné, aby docházelo k takovému prolamování duševních práv a především k diskriminaci skupiny výrobců automobilů. Poslední část popisuje spory evropských automobilek a čínských výrobců aut. V této části jsou popisovány jednotlivé soudní spory a způsoby vymáhání práv výrobců. Případové studie popisují spory evropských automobilek (BMW AG a Fiat S. p .A) a čínských automobilek (Shijiazhuang Shuanghuan Automobile Co, Ltd a Great Wall Motors). V této pasáži se práce zabývá, zda jednají evropské a čínské soudy opravdu nezávisle, s ohledem na odlišnou judikaturu, což jsem naznačila především v případu Fiat S. p. A. a Great Wall Motors. Aby design výrobku neporušoval práva konkurenta, je samozřejmě nutné, aby ho výrobci nenapodobovali. Společnosti mohou dělat rešerše designu přímo u úřadů průmyslového vlastnictví nebo z odborné literatury, což mohou být různé odborné časopisy. Avšak praxe je taková, že většina společností a především designéři samotní své konkurenty a jejich výrobky znají, neboť se v oboru pohybují každodenně. Hlavním cílem práce bylo stanovit vhodný způsob ochrany originálního designu automobilových výrobků. Z důvodů v práci uvedených, shledávám jako optimální v tuto chvíli ochranu průmyslovým vzorem, pokud design splňuje podmínky popsané

především v teoretické práci (novost, individuální povaha atd.)

či institutem ochranné známky (jak prostorovou, tak obrazovou), pokud se design vyznačuje dostatečnou rozlišovací schopností. Autorský zákon z pohledu automobilového průmyslu je v současné době nedostačující vzhledem ke složitosti vymáhání práv. Jako doplňkovou ochranu mohou výrobci využít právo nekalé soutěže.

74

Seznam literatury Abarthfiatnewsmagazine.blogspot.com. Great Wall To Stop Pursuing FIAT Over Panda.

[online].

17. 10. 2011

[cit.

2011-11-08].

Dostupné

z

WWW:

. Auto.porsche.cz. Porsche | Příslušenství & servis | Driver´s Selection Shop [online].

2011

[cit.

2011-11-20].

Dostupné

z

WWW:

. Autosap.cz. Aktuality a statistické údaje [online]. 2011 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z

WWW:


AE57-397BC8051C9A}>. BÁLKOVÁ, Stanislava. Ochranná známka a průmyslový vzor, jejich ochrana a padělání. 1. Ostrava: KEY Publishing, 2011, s. 124. ISBN 978-80-7418-110-8. Barum.rally.cz. Barum Rally Zlín (21. -23. 8. 2009) [online]. 2012 [cit. 2012-01-15]. Dostupné z WWW: . Bmw.com. BMW History : Introduction [online]. 2011 [cit. 2011-11-09]. Dostupné z WWW: . Bmw.cz. BMW řady 3 Sedan: Obrázky [online]. 2012 [cit. 2012-02-21]. Dostupné z WWW: . Bmwe21register.com. The international BMW E21 register [online]. 2012 [cit. 2012-04-21]. Dostupné z WWW <: http://www.bmwe21register.com>. Caranddrive.com. 2008 Shuanghuan CEO photo [online]. 2008 [cit. 2012-04-21]. Dostupné

z WWW


shuanghuan-ceo-photo-219272>. Celnisprava.cz. Výsledky v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví - 2011 [online].

2012

[cit.

2012-03-21].

75

Dostupné

z

WWW:

. Celnisprava.cz. Celní správa ČR [online]. 2009a [cit. 2011-12-20]. Dostupné z WWW: . Celnisprava.cz. Ochrana duševního vlastnictví [online]. 2009b [cit. 2011-12-20]. Dostupné z: WWW: . CIFFERI, Lucca. Fiat may sue Great Wall Motor [online]. 11. 12. 2006 [cit. 201111-08].

Dostupné

z

WWW:

. DANIEL, Masoni. Great Wall says Fiat claim dismissed in China. [online]. 5. 1. 2009

[cit.

2012-04-08].

Dostupné

z

WWW:

. DONNY, Kwok. UPDATE 1-Great Wall says Fiat claim dismissed by China court. [online].

28. 7. 2008

[cit.

2012-04-08].

Dostupné

z

WWW:

. Dtmpower.net. DTM Power Forum [online]. 18. 11. 2007 [cit. 2012-02-21]. Dostupné z WWW: . Ecar-eu.com. ECAR - Analysis of the legal, economic an political status of the "Repair

Clause"

[online].

2011

[cit.

2011-12-20].

Dostupné

z

WWW:

. ELMER, Stephen. 2013 Mercedes-Benz GL Photos Leaked Ahead of New York Auto Show Debut. [online]. 2. 4. 2012 [cit. 2011-11-08]. Dostupné z: WWW . Eshop.skoda-auto.com. Miniatury vozů [online]. 2012 [cit. 2012-01-15]. Dostupné z

WWW:


auto.com/webapp/wcs/stores/servlet/Product2_10001_10051_16531_11_10526___ProductDisplayErrorView>. Euroskop.cz. Poslanecká sněmovna a EU [online]. 2010 [cit. 2011-12-20]. Dostupné z WWW: . Euroskop.cz. SPECIÁL: Vnitřní trh v letech 2004-2009 II [online]. 26. 8. 2009 [cit. 2011-11-20].

Dostupné

z

WWW:

. FANG, Yang. Great Wall Motor to appeal vs ruling on Europe ban. [online]. 21. 7. 2008

[cit.

2011-11-08].

Dostupné

z

WWW:

. Fiat.cz.

FIAT

[online].

2011

[cit.

2011-11-08].

Dostupné

z

WWW:

. Firstclass.cz. Aston Martin hlásí únik fotografií, V12 Zagato známe zvenčí i zevnitř! [online].

6. 2. 2012

[cit.

2012-03-20].

Dostupné

z

WWW:

. FRANEY, James. Court bans German sales of China-built SUV [online]. 27. 6. 2008

[cit.

2011-11-09].

Dostupné

z

WWW:

. GRIMM, Andreas. Sollen vernichtet werden China Automobile unterliegt im Plagiate-Streit Dostupné

-

Marktnachrichten

[online].

z

27. 6. 2008b

WWW:

[cit.

2011-11-07].


betrieb.vogel.de/neuwagen/handel/articles/143338/>. GRIMM, Andreas. China Automobile unterliegt erneut BMW Plagiate-Streit um den CEO nimmt "erwartbares Ende" - Marktnachrichten [online]. 14. 5. 2009 [cit. 2011-

77

11-07].

Dostupné

z

WWW:


betrieb.vogel.de/neuwagen/handel/articles/187909/>. GRIMM, Andreas. CEO: Überraschend hartes Urteil Importeur startet Kampagne für den UFO - news [online]. 2. 7. 2008a [cit. 2011-11-07]. Dostupné z WWW: . HORÁČEK, Roman; ČADA, Karel; HAJN, Petr. Práva k průmyslovému vlastnictví. 1.vydání. Praha : C.H. Beck, 2005. 424 s. ISBN 80-7179-879-7. CHOURA, J. Martin Motors - Prezentace modelu CEO [online]. 31. 12. 2008 [cit. 2011-11-09]. Dostupné z WWW: . CHRIS, Alexandr Radu. Fiat Faces Lawsuit from Great Wall Motor Co. [online]. 11. 10. 2009

[cit.

2011-11-08].

Dostupné

z

WWW:

. IAN LIN, Shahoui Di. The use of consumer survey Report in design infirigement Litigation. In Newsletter 2009 [online]. Peking, Čína : Deqi Intelectual Property Law Corporation, březen 2009 [cit. 2011-11-08]. Dostupné z WWW: . JAKL, Ladislav. Práva na označení a průmyslové vzory. Praha : Metropolitní univerzita Praha, o.p.s., 2008. 251 s. ISBN 978-80-86855-36-3. KOPECKÁ, Světlana. Evropská unie a ochrana průmyslového vlastnictví. 1.vyd. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2002, 84 s. ISBN 80-7282-025-7. KUBÍČEK, Jaromír; SVAČINA Pavel. Průmyslová práva a nehmotné statky [online]. 2006 [cit. 2012-04-08]. ISBN ISBN 80-86794-18-0. Dostupné z WWW: . LEUNG, Alison. Great Wall says unaffected by Fiat patent ruling. [online]. 11. 10. 2011

[cit.

2011-11-08].

Dostupné

z

WWW:

. MALÝ, Josef. Obchod nehmotnými statky. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2002, 253 s. ISBN 80-7179-320-5.

78

Money.cnn.com. Cars: 6 Chinese knock-offs - Shuanghuan CEO vs. BMW X5 .[online].

30. 10. 2008

[cit.

2011-11-09].

Dostupné

z

WWW:

. POPELKOVÁ, Věra, David ŠTROS a Martin VOBORNÍK. Prosazování práv z duševního

vlastnictví.

[online].

2007.

Dostupné

z WWW

:

. Porsche-club.cz Náš rekord je potvrzen! [online] 2011 [cit. 2012-2-5] Dostupné z WWW:


2010/322-na-rekord-je-oficialn-potvrzen.html>. Porsche-club.cz. PORSCHE CLASSIC CLUB ČR [online]. 2012 [cit. 2012-1-8]. Dostupné z WWW: . Porsche-club-ceska-republika.cz. Informace o klubu [online] 2011 [cit. 2012-2-5] Dostupné

z

WWW:


republika.cz/PorscheClubs/pc_czechrepublic/pc_main.nsf/web/C12573FD0035EB F1C12571ED0053EA9D> Porscheclubgb.com. Club History [online]. 2012 [cit. 2012-1-8]. Dostupné z WWW: . Průmyslové vzory a jejich právní ochrana. Praha : Úřad průmyslového vlastnictví, 2011. 11 s. Dostupné z WWW: , s. 2. REHBERG, Jens. Great Wall verklagt Fiat Aussage als einziger Beweis Marktnachrichten [online]. 22. 10. 2009 [cit. 2011-11-08]. Dostupné z WWW: . RÝDL, Jan. Průmyslový vzor a zpracování přihlášky průmyslového vzoru. 1.vydání. Praha : Úřad průmyslového vlastnictví, 2008. 109 s. ISBN 978-80-7282068-9. Skaloud.net. Právní ochrana průmyslových vzorů - náhradní díly k automobilům [online].

2. 2. 2005

[cit.

2011-11-20].

Dostupné

z

WWW:


79

%3E%3E-5-obdobi/pravni-ochrana-prumyslovych-vzoru-nahradni-dily-kautomobilum>. Skoda-auto.cz. Škoda originální díly [online]. 2012 [cit. 2012-02-18]. Dostupné z WWW:


auto.cz/cze/service/spareparts/Pages/homepage.aspx>. Skoda-auto.cz. Výroční zpráva 2010 [online]. 2012 [cit. 2012-03-16]. Dostupné z WWW:


auto.com/SiteCollectionDocuments/company/investors/annual-reports/cs/skodaauto-annual-report-2010.pdf>. THOLL, Frank. Justiz in Bayern - Landgericht München I - PM - BMW. [online]. 27. 6. 2008

[cit.

2011-11-07].

Dostupné

z

WWW:

. Týden.cz. Drahé náhradní díly? Stát nadržuje automobilkám [online]. 13. 9. 2007 [cit. 2012-01-20]. Dostupné z WWW: . Upv.cz Základní informace o přihlašování průmyslových vzorů do zahraničí. [online].

07. 2. 2012

[cit.

2012-04-08].

Dostupné

z

WWW:

. Upv.cz Životní situace –průmyslový vzor. [online]. 26. 1. 2011 [cit. 2012-04-08]. Dostupné

z

WWW:


deska/poskytovani_informaci/zivotni_situace_pvz.html>. Upv.cz. Průmyslový vzor společenství [online]. 21. 7. 2009 [cit. 2011-10-22]. Dostupné

z

WWW:


vzory/prihlasovani-do-zahranici/prumyslove-vzory-spolecenstvi/prihlasovaniprumyslovych-vzoru-spolecenstvi.html>. Úřad průmyslového vlastnictví. Průmyslový vzor Společenství. 1.vyd. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2006, 28 s. ISBN 92-9156-079-0. Úřad

průmyslového

vlastnictví.

Vypadat

dobře.

1.čes.

průmyslového vlastnictví, 2008. 28 s. ISBN 978-80-7282-073-3.

80

vyd.

Praha:Úřad

Seznam obrázků Obrázek 1 Design motoru Kwang Yang Motor ..................................................... 14  Obrázek 2 Design motoru Honda Giken Kogyo.................................................... 14  Obrázek 3 Prostorová ochranná známka Škoda 100 ........................................... 17  Obrázek 4 Prostorová ochranná známka Porsche Boxster .................................. 18  Obrázek 5 Prostorová ochranná známka, Mercedes SL 300. .............................. 22  Obrázek 6 Doba trvání právní ochrany................................................................. 27  Obrázek 7 Exteriér a díly chráněné průmyslovým vzorem I. ................................ 32  Obrázek 8 Exteriér a díly chráněné průmyslovým vzorem II. ............................... 33  Obrázek 9 Obrazová ochranná známka BMW AG. .............................................. 34  Obrázek 10 Obrazová ochranná známka BMW AG. ............................................ 34  Obrázek 11 Přední maska BMW E21................................................................... 34  Obrázek 12 Přední maska BMW E36................................................................... 34  Obrázek 13 Přední maska BMW E93................................................................... 35  Obrázek 14 Interiér a díly chráněné průmyslovým vzorem. ................................. 36  Obrázek 15 Přední maska automobilu ŠKODA AUTO, PVZ. ............................... 38  Obrázek 16 Sdružená svítilna ŠKODA AUTO, PVZ. ............................................ 38  Obrázek 17 Prolis na přední kapotě ŠKODA AUTO, PVZ.................................... 38  Obrázek 18 Škoda 110 R, prostorová ochranná známka..................................... 39  Obrázek 19 Přední maska Toyota, RCD .............................................................. 45  Obrázek 20 Přední maska KIA, RCD ................................................................... 45  Obrázek 21 Vztah států EU ke směrnici 98/71/ES a liberalizace trhu s náhradními díly........................................................................................................................ 47  Obrázek 22 Počet vzorů viditelných náhradních dílů ŠKODA AUTO zapsaných v České republice v letech 2002 – 2012............................................................... 54  Obrázek 23 Počet vzorů viditelných náhradních dílů ŠKODA AUTO zapsaných na Slovensku v letech 2002 - 2012 ........................................................................... 55  Obrázek 24 Počet vzorů viditelných náhradních dílů ŠKODA AUTO zapsaných mezinárodní přihláškou v letech 2002 - 2012 ....................................................... 55  Obrázek 25 Fabia S2000, Barum rally 2009......................................................... 60  Obrázek 26 Miniatura vozu Fabia S2000, vyrobený společností Abrex ............... 60  Obrázek 27 Příklad označení chráněného průmyslovým vzorem Společenství, RCD ..................................................................................................................... 64  81

Obrázek 28: Příklad nábytku chráněného průmyslovým vzorem Společenství, RCD ..................................................................................................................... 64  Obrázek 29 BMW X5, přední pohled.................................................................... 65  Obrázek 30 BMW X, zadní pohled. ...................................................................... 65  Obrázek 31 Shuanghuan CEO, přední pohled ..................................................... 66  Obrázek 32 Shuanghuan CEO, zadní pohled ...................................................... 66  Obrázek 33 Fiat Panda, RCD............................................................................... 69  Obrázek 34 GW Peri ............................................................................................ 69 

Seznam tabulek Tabulka 1: Srovnání ochrany designu prostorovou ochrannou známkou a průmyslovým vzorem dle české právní úpravy..................................................... 21  Tabulka 2: Srovnání UPV a OHIM........................................................................ 25  Tabulka 3: Srovnání nákladů různých druhů ochrany designu. ............................ 27  Tabulka 4: Argumenty pro a proti snížení právní ochrany náhradních dílů........... 43  Tabulka 5 Výsledky v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví – 2011, Celní řízení .................................................................................................................... 53  Tabulka 6 Výsledky v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví – 2011, Vnitřní trh ............................................................................................................................. 53 

Seznam příloh Příloha č. 1 Přední mřížka chladiče BMW ............................................................ 83  Příloha č. 2 Vybrané předměty chráněné průmyslovým vzorem .......................... 84  Příloha č. 3 Vybrané chráněné části exteriéru...................................................... 86  Příloha č. 4 Vybrané chráněné části interiéru....................................................... 89 

82

Příloha č. 1 Přední mřížka chladiče BMW

Zdroj: WIPO č. vzoru DM/076560. Obrázek 35 Přední nárazník BMW

Zdroj: WIPO č. vzoru: DM/076560 Obrázek 36 Mřížka BMW

83

Příloha č. 2 Vybrané předměty chráněné průmyslovým vzorem

Porsche

Zdroj: DPMA. Č. vzoru: 49907068-0001

Zdroj:OHIM. Č. vzoru: 40205546-0001

Obrázek 37 Triko Porsche

Obrázek 38 Kravata Porsche

Zdroj: OHIM. Č. vzoru: 0003920220001 Obrázek 40 Sluneční brýle.

Zdroj: OHIM. Číslo vzoru: 0017400170001 Obrázek 39 Golfový bag

Zdroj: WIPO. Č. vzoru: DM/050157

Zdroj: WIPO. Č. vzoru: DM/049350

Obrázek 41: Hodinky

Obrázek 42: Jízdní kolo

84

Audi

Zdroj: DPMA. Č. vzoru: M9706679-

Zdroj: OHIM. Č. vzoru: /000771662-

0001

0001

Obrázek 44 Zapalovač

Obrázek 43 Golfový bag

Seat

Zdroj: OHIM. Č. vzoru: 001726647-0002 Obrázek 45: Část oděvu.

85

Příloha č. 3 Vybrané chráněné části exteriéru

Zdroj: WIPO. Č. vzoru: DM/077612(1.-2.) Obrázek 46 Zpětné zrtcátko VW

Zdroj: WIPO. Č. vzoru: DM/077612 (40) Obrázek 47 Zadní nárazník VW

Zdroj: WIPO. Č. vzoru: DM/077605 (2) Obrázek 48 Zadní světlo VW

Zdroj: WIPO. Č. vzoru: DM/077764 (1) Obrázek 49 Tvar disku kola VW

Zdroj: WIPO. Č. vzoru: DM/077612 (5)

¨

Obrázek 50 Přední mřížka chladiče VW. Zdroj: WIPO. Č. vzoru: DM/077605 (1) WIPO

Obrázek 51 Přední světlo VW

86

Zdroj: WIPO. Č. vzoru: DM/077612 (15)

Zdroj: WIPO. Č. vzoru: DM/077612 (16) Obrázek 53 Přední dveře VW

Obrázek 52 Přední kapota VW. WIPO

Zdroj: WIPO. Č. vzoru: DM/077612 (4)

Zdroj: WIPO. Č. vzoru: DM/077612 (6). Obrázek 55 Mřížka nárazníku VW

Obrázek 54 Přední blatník VW

Zdroj: WIPO. Č. vzoru: DM/077612 (18)

Zdroj: WIPO. Č. vzoru: DM/075994 (1) Obrázek 57 Mlhové světlo VW

Obrázek 56 Přední sklo VW

87

Zdroj: WIPO. Č. vzoru: DM/072469 (10)

Zdroj: WIPO. Č. vzoru: DM/072469 (10) Obrázek 59 Ozdobná lišta ŠKODA

Obrázek 58 Přední spoiler ŠKODA

88

Příloha č. 4 Vybrané chráněné části interiéru

Zdroj: WIPO. Č. vzoru: DM/076913 (9) Obrázek 60 Celá přístrojová deska VW.

Zdroj: WIPO. Č. vzoru: DM/076913 (10) Obrázek 61 Interiér vozu VW

Zdroj: WIPO. Č. vzoru: DM/076762

Zdroj: WIPO. Č. vzoru: DM/073309

Obrázek 62 Dveřní klika Daimler AG

Obrázek 63 Volant Daimler AG

Zdroj: WIPO. Č. vzoru: DM/074754

Zdroj: WIPO. Č. vzoru: DM/062262.

Obrázek 64 Řadicí páka Daimler AG

Obrázek 65 Sedadlo DAIMLERCHRYSLER AG

89

Zdroj: WIPO. Č. vzoru: DM/061753(3.2) Zdroj: WIPO. Č. vzoru: DM/063225

Obrázek 67 Středový panel a konzola DAIMLERCHRYSLER AG

Obrázek 66 Vzor potahu

Zdroj: WIPO. Č. vzoru: DM/061754 Zdroj: WIPO. Č. vzoru: DM/061753 (2)

Obrázek 69 Různá ovládací zařízení

Obrázek 68 Přístrojová deska

DAIMLERCHRYSLER AG

DAIMLERCHRYSLER AG

90

ANOTAČNÍ ZÁZNAM AUTOR

Bc. Anna Firmanová

STUDIJNÍ OBOR

6208T164 Globální podnikání a právo Právní ochrana designu v automobilovém průmyslu

NÁZEV PRÁCE VEDOUCÍ PRÁCE

Mgr. Miroslav Černý, Ph.D.

INSTITUT

IEP – Institut ekonomie a práva

POČET STRAN

92

POČET OBRÁZKŮ

34

POČET TABULEK

6

POČET PŘÍLOH

4

STRUČNÝ POPIS

Diplomová práce se zabývá právní ochranou designu v automobilovém průmyslu. Práce odpovídá na otázku jakým nejvhodnějším způsobem v určitých případech chránit design před jeho zneužitím. Práce se zabývá různými právními instituty (autorskoprávní ochrana, průmyslový vzor, nekalá soutěž, prostorové ochranné známky), jejich srovnáním a určením vhodnosti na konkrétních případech. Tyto právní instituty jsou srovnávány i z ekonomického hlediska. V práci jsou posány možnosti ochrany designu v České republice, v rámci EU, tak i mezinárodně.

ROK ODEVZDÁNÍ

2012

Diplomová se zaměřuje i na otázku, co vše mohou výrobci automobilů chránit a pojednává též o problematice ochrany viditelných náhradních dílů. Konkrétní případové napodobování designu. KLÍČOVÁ SLOVA

studie

zachycují

problematiku

Design, průmyslový vzor, průmyslový vzor Společenství, autorské právo, ochranné známky, viditelné náhradní díly, ÚPV, OHIM, WIPO, ŠKODA AUTO a.s., interiér, exteriér, licence, Směrnice 98/71/ES, Nařízení 6/2002.

PRÁCE OBSAHUJE UTAJENÉ ČÁSTI: Ne

91

ANNOTATION AUTHOR

Bc. Anna Firmanová

FIELD

6208T164 Business Law in the Global Environment Legal protection of design in the car industry

THESIS TITLE SUPERVISOR

Mgr. Miroslav Černý, Ph.D.

INSTITUTE

Institute of Economics and Law

NUMBER OF PAGES

92

NUMBER OF PICTURES

34

NUMBER OF TABLES

6

NUMBER OF APPENDICES

4

SUMMARY

YEAR

2012

The diploma thesis deals with legal protection of design in the car industry. It answers the question which kind of a legal protection is best to use in different cases. The thesis explains main legal institutes used for the protection of design. These institutes may be trademarks, copyright, registered design or law of dishonest competition practices. These institutes are compared and used on particular cases. Institutes are compared also economically. It also considers ways how to protect design in the Czech republic, in the EU or internationally. The thesis deals with a question what can car producers protect as design and it also explains the problem how to protect visible spare parts. Particular case studies project the problem of illegal design copying.

KEY WORDS

Design, registered design, registered Community design, copyright, trademarks, visible spare parts, Industrial Property Office, WIPO, OHIM, Directive 98/71/ES, Regulation 6/2002, ŠKODA AUTO a.s., interior, exterior.

THESIS INCLUDES UNDISCLOSED PARTS: No

92