POČÁTKY DESIGNU V UMĚLECKÉM KOVÁŘSTVÍ

POČÁTKY DESIGNU V UMĚLECKÉM KOVÁŘSTVÍ

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.


1 Celkový obraz O modulu Pomůcky a nástroje Pravidla a konvence

23.8.2010

Strana 2/27


2 Obsah 1. Celkový obraz

2

2. Obsah

3

3. Design

4

3.2 Co je to design, jak ho vnímat

4

4. SECESE (1885 - 1915)

6

4.2 Počátky secese

6

5. Charakteristické znaky secese

8

5.2 Charakteristické znaky secese

8

6. Secesní architekti a výtvarníci

11

6.2 Secesní umělci

11

7. Secese v uměleckém kovářství a zámečnictví - počátek moderního designu v kovářství 7.2 Příklady secese v uměleckém kovářství a zámečnictví 8. Rejstřík

23.8.2010

13 13 27

Strana 3/27


3 Design 3.1 Co je to design, jak ho vnímat Design řídí ta část mozku, která chce do našeho života vnést něco jemnohmotného, něco kdy začínáme používat srdce a vnímáme své pocity, je to něco co v nás vyvolává emoce. Prostě design je zhmotněná krása, která nám dovolí se zasmát, šklebit se nebo se prostě radovat. Design jsou rozmanité tvary, veškeré barvy, různé materiály. Design, by měl uspokojovat všechny naše smysly. Pro ucho je designem hudba, pro oko tvary a barvy, pro hmat jsou designem materiály, pro čich jsou to vůně. Krása, krásno, design, umění jsou rovnocenou protiváhou druhé části našeho mozku a tou je materiálno a zjednodušeně řečeno matematika, na jedné straně srdce a na druhé hlava. Kde začít hledat designové krásy? Nejkrásnější design tvoří příroda, všimli jste si, že příroda neudělá žádný kýč? Je jednoduchá, ale i pestrá, dovede snoubit barvy tak, že nemůžete oko odtrhnout. V přírodě se můžeme nejvíce inspirovat, když nám náhodou dojdou nápady.

Obrázek: Malba na zdi dětského pokoje - přírodní motiv

Obrázek: Malba na zdi - květy

Obrázek: Malba na zdi obývacího pokoje

23.8.2010

Strana 4/27


23.8.2010

Strana 5/27


4 SECESE (1885 - 1915) 4.1 Počátky secese Téměř celé 19. století nemělo vlastníh sloh, využívalo se historických tradic, které nakonec přivedly umění do slepé uličky. Umění tak zaostávalo za civilizačním procesem a jeho projev neodpovídal současnému dění. To ovšem neznamenalo pasivní rezistenci předních umělců té doby, kteří zavrhovali bezduché kopírování historických slohů a všemožně proklamovali právo vlastního výtvarného projevu. Začátky nového směru v umění se objevují v Anglii na přelomu 18. a 19. století, ale jako ucelený sloh se secese prosazuje teprve v osmdesátých letech 19. století. Vzniká skoro současně ve všech zemích Evropy a ve Spojených státech severoamerických. Za hlavní střediska nového slohuje je možné označit Londýn, Paříž, Nancy, Brusel, Barcelonu, Vídeň a Prahu, v Americe Chicago. Tím se dá také vysvětlit počáteční četnost různých názvů nového slohu : ve Francii a Anglii Art Nouveau, Modern style, v Německu Jugendstil, v Itálii Stile floreale, Stile Inglese, ve Španělsku Arte Modernista, v Rakousku Sezessionstill, Secession. Všechny názvy, vyjma rakouského Secession, neměly logického opodstatnění, protože i historické slohy byly ve své době nové a moderní. Začátkem 20. století se ve světě definitivně ujal rakouský název slohu, upravený na secese, odvozený z latinského slova secessio, znamenající odloučení nebo odštěpení - myšleno avantgardy pkrokových umělců, propagujících nový sloh, od umělců konzervativních, trvajících na klasickém slohu.

23.8.2010

Strana 6/27


Obrázek: Gustav Klimt

23.8.2010

Strana 7/27


5 Charakteristické znaky secese 5.1 Charakteristické znaky secese Tendence slohu Hlavní tendencí nového slohu bylo prosazování nových tvarů až do krajnosti, a to za každou cenu. Přisuzuje se mu záměr stát se mezinárodním slohem. K jeho úplné originalitě však chyběla podstata výtvarného umění, ve které se novota projevila hlavně ozdobováním tradiční architektury novým dekorem. Proto také charakteristika secese jako slohu je vlastně charakteristikou jen jeho dekoru, jehož typickými znaky jsou: ornamentální naturalismus s převahou rostlinných motivů, tvůrčí volnost, asymetrie a vertikalismus v komponování kresby, oblíbenost v křivolakých a vlnitých čarách, v konturování tvarů a emotivnost obsahu, většinou s nádechem smutku, melancholie, ale i glorifikace života. Secesní umělci si ve výtvarném projevu libovali v plynulosti, pohybu a změně. K těmto znaků je třeba přičíst užívání nových stavebních materiálů - ocel, sklo, keramika.

23.8.2010

Strana 8/27


23.8.2010

Strana 9/27


Motivy secese Motivy se vybíraly z živé přírody a jejich živlů. Nejvíce z rostlinné říše, zejména rostlin na vysokých stoncích jako lilie, irisy, pnoucí rostliny, z květů růže a narcisy, z luk a lesů zvonky, máky, konvalinky. Zvláště oblíbenou byla lilie s bílým květem, symbolizujícím duchovní čistotu. Z živočišné říše labutě, plameňáci, ibisi, bažanti, pávi, sovy, pelikáni, motýli, netopýři, ještěrky, salamandři, raci, krabi, hadi, ryby, morští koníci. Užívalo se také námětů z pozoruhodného světa mikroorganismů. V malířství zase dominoval kult ženy, nahé lidské postavy, hlavně jinochů a dívek, zamyšlených a tesknících, mytologické postavy z antiky, jako Pan, fauni, satyři, kentauři, sfingy, pegasové a chiméry. Náměty často provázela symbolika. Z přírodních živlů voda symbolizovala život, mateřství a pohyb, oheň symbolizoval energii, teplo, ale i zkázu. Inspiraci k tvoření nových, neobvyklých tvarů poskytovalo také umění Číny a Japonska, v menším rozsahu umění Turecka, Indie, starověkého egypta a Etrusků, které secesní umělci dovedli svérázným způsobem přetvářet.

23.8.2010

Strana 10/27


6 Secesní architekti a výtvarníci 6.1 Secesní umělci Secese jako sloh dodnes nebyla dostatečně prozkoumaná a zhodnocená. Obecně se považuje za přechodný článek k modernímu umění 20. století. Tento originální sloh netrval dlouho, chyběla mu podstata výtvarného projevu, jako například v období gotiky náboženské zanícení, v období renesance humanismus atp. Byl to sloh především bohatých - klienty secesních umělců byli průmyslníci, bankéři a vůbec majetkově silní. Například patronem španělského architekta Gaudího byl hrabě Eusebio Güell, velký katalánský průmyslník. Stavěly se paláce, výstavné vily, hotely, obchodní a činžovní domy. Tvůrčí činnost se rychle vyčerpávala. Mnoho secesních umělců se hlásilo k funkcionalismu, nebo se vracelo k historismu. Nový sloh měl zpočátku mnoho odpůrců, svědčí o tom posměšné a pohrdlivé názvy jako Schnorkelstil (zkroucený), Bandwurmstil (červovitý), Style patesserie (pekařský), Style nouille (nudličkový). Nakonec se sloh přece prosadil a svého vrcholu dosáhl koncem 19. století. Ovládl všechny druhy výtvarného umění. podle identity hledání nových tvarů se mu oprávněně přisuzuje záměr stát se mezinárodním slohem. Jeho výtvarné vyjádření vyznívalo téměř úplně stejně ve Francii, Anglii, Německu i jiných zemích. Z evropských architektů, s přihlédnutím k jejich činnosti v uměleckém zámečnictví zvlášť vynikli: v Anglii Arthur Mackmurdo (1851 - 1957), ve Francii Eugéne Grasset (1841 - 1917), Louis Majorelle (1859 - 1929), v Belgii Henry van de Velde (1863 - 1957), v Rakousku Otto Wagner (1841 - 1918), Otto Eckmann (1865 - 1902), ve Španělsku Antonio Gaudí (1852 1926), autor slavné katedrály Sagrada Familia v Barceloně. V čechách byli předními architekty nového slohu Bedřich Ohmann (1858 - 1927) - kavárna Corso, divadlo Varieté, Jan Kotěra (1871 - 1923) - činžovní dům čp. 772 na Václavském náměstí, Josef Fanta (1856 - 1954) - Hlavní nádraží, dříve Františka Josefa I., poté Wilsonovo, Osvald Polívka (1859 - 1931) - bývalá Zemská banka Praha, Alois Dryák a Bedřich Bendelmayer oba (1872 - 1932) - Hotel Evropa čp. 825 a čp. 826 na Václavském náměstí.

Antonio Gaudí

23.8.2010

Strana 11/27


Otto Wagner

23.8.2010

Strana 12/27


7 Secese v uměleckém kovářství a zámečnictví - počátek moderního designu v kovářství 7.1 Příklady secese v uměleckém kovářství a zámečnictví Při zdobení kovových mříží se užívalo výhradně rostlinných motivů. Protože šlo o unikátní díla, nastal návrat k rukodělné technice kovářského umění. Nedostatky v konstrukci nahradila dokonalost technického zpracování a pozoruhodná elegance mřížové kresby, nových, naprosto zvláštních tvarů. Různorodosti výtvarného výrazu v secesi se dosahovalo několika způsoby: ·

důslednou naturalizací motivu

Obr. Mříž s důslednou naturalizací rostlinného motivu, schodišťové zábradlí ·

přísnou stylizací motivu

23.8.2010

Strana 13/27


Obr. Mříž s přísnou stylizací rostlinného motivu, schodišťové zábradli ·

zcela nepravidelným vzorem se smyšleným motivem

Obr. Mříž s nepravidelným vzorem složeným z křivolakých čar Příklad nevázanosti v tvarech a přebujelého vzoru je na obrázku, na kterém je zakreslena část kovových dveří z dílny Ateliér Elvíra v Mnichově (1897 - 1898). Vzor mříže s vymyšleným, bohatě tvarovaným rostlinným motivem připomíná charakterem a tvarem listu tvary rokokového slohu, pochopitelně v poněkud jiném projevu.

23.8.2010

Strana 14/27


Obr. Ukázka přebujelého vzoru kovové raně secesní mříže Zvláštní pozornost zasluhují velmi jemné a elegantní tvary mřížových kreseb francouzského architekta, uměleckého zámečníka Emila Roberta (1860 - 1924). Z jeho prací je na obrázku uveden kovaný vlys s naturalistickým motivem plané vinné révy, provedený s obdivuhodnou dovedností. Vzor tvoří maendr z opakovaných, stejných větviček, vsazených mezi vodorovné pásky. Ke zpracování bylo použito tyčí kruhového průřezu a tepaného plechu.

Obr. Kovaný vlys s naturalistickým motivem plané vinné révy, arch. Emil Robert Jinou ukázkou jeho práce je kované zábradlí s rytmicky opakovaným vzorem čtyřlístku v kruhu. Působivost kresby se projevuje v kontrastu plných tvarů čtyřlístků a jemných oválů kruhového průřezu.

23.8.2010

Strana 15/27


Obr. Kované zábradlí s rytmicky opakovaným vzorem čtyřlístku, arch. Emil Robert Práce architekta Emila Roberta jsou velmi četné a díla uvedená na obrázcích byla častými exponáty mnoha výstav. V tomtéž období se prováděly mříže také s mnohem jednodušší kresbou. Na obrázku jsou schematicky zakreslena kovová vrata s prostým rastrem ze svislých tyčí, spoře ozdobených závitkovým vzorem. Nahoře mříž uzavírá vlnovitě prohnutý pásek, navazující na stejnou kresbu ostatních dílů plotu.

Obr. Kovaná tyčová vrata s jemnou ozdobou ze závitků 23.8.2010

Strana 16/27


Na dalších dvou obrázcích jsou uvedeny příklady nízké kované mříže. Jeden představuje průběžné zábradlí terasy nebo balkónu a druhý zahradní nízké oplocení mezi zděnými pilíři, velmi jednoduché kresby s minimální ozdobou.

Obr. Kované průběžné zábradlí terasy nebo balkónu Obr. Kované nízké zahradní oplocení Uvedené vzory secesní ornamentiky z období počátečního rozvoje slohu se vyznačují značnou různorodostí nejen v motivech, ale hlavně ve způsobu zpracování a celkového pojetívýtvarného projevu. Později se však v kresbě začala stále více zdůrazňovat obrysová linie, která se stala jedním z hlavních rasů secesního vzoru. Současně se prodlužovala plynulá linie křivek a v komponování kresby začal převažovat vertikalismus. v tomto období dosáhla zejména kutivovanost plynulé ptohnuté linie svého vrcholu. Těmito výtvarnými prostředky se pak dospělo i k určité jednotě výtvarného vyjádření. Přičinili se o to všichni výtvarní umělcité doby, nejvíce však malíři a grafici, pro které se stala křivka nezbytným výrazovým prostředkém tvorby. Na obrázku jsou z tvorby dvou vynikajících grafiků Richarda Grimma a Otto Eckmanna uvedeny dvě viněty, členící text. 23.8.2010

Strana 17/27


Obr. Secesní vzory členících vinět Následující ukázky kovových mříží jsou namátkově vybrány z tvorby několika evropských zemí a měly by doplnit výše uvedenou charakteristiku slohu v období jeho rozkvětu.

Obr. Okenní mříž obytného domu z roku 1903 Na obrázku je znázorněna menší kovaná okenní mříž obytného domu čp. 31 ve Wolczaňské ulici v Lodži (r.1903), provedená podle návrhu Gustava Landaua. Symetrický vzor mříže vytvářejí 23.8.2010

Strana 18/27


voluty ve tvaru S. Je to spíš dekorační mříž, protože nekryje celou plochu okna a účel hrazení splňuje jen z části.

Obr. Detail secesního stylizovaného vzoru

23.8.2010

Strana 19/27


Obr. Dekorativní úprava kovového hrazení lodžie Ve spodní části je hrazení tvořeno kovovým zábradlím, v horní části orámováním prostoru vyklánění. Převaha kruhových tvarů a celková kompozice mříže připomíná novogotické nebo maurské motivy.

23.8.2010

Strana 20/27


Obr. Mřížová výplň dveří ze vzorníku architekta Františka Peterky Naturalistický motiv z růžiček na dlouhých stoncích je vzácnějším příkladem secesního vzoru s optimistickou jarní náladou.

23.8.2010

Strana 21/27


Obr. Mřížoví výpně dveří s nadsvětlíkem ze vzorníku architekta Fr. Peterky Stalizovaný vzor tvoří plynulé tažené stonky, zakončované vinutím a spirálou. V protikladu k předešlému vzoru působí melancholickým dojmem. Zadumčivou náladu způsobuje spirála, která od pradávna byla symbolem měsíce a táhlé šlahouny připomínající vodní rostliny.

23.8.2010

Strana 22/27


Obr. Kovové schodišťové zábradlí, návrh arch. L. Majorelle Hlavní rytmicky opakovaný vzor mezi nosnými tvarovanými tyčemi tvoří lístečky růže na vysokém stonku v oválovém, různě točeném rámu. Celkový efektní dojem zesiluje elegantní zakončení madla šroubovitě zakončeným podstavcem. S časovým odstupem více než sedmdesáti let se secese již dávno stala historickým uměleckým slohem jako všechny slohy, které jí předcházely. Tímto slohem se uzavřela také dlouhá řada historických uměleckých slohů, jejichž tvůrci nebo realizátoři ve svém výtvarné projevu trvali na ornamentice, která se stala společným charakteristickým a jednotícím znakem.

Secese se stala základem moderního designu v uměleckém kovářství s zámečnictví.

23.8.2010

Strana 23/27


Obrázek: interiérová předělovací mříž

Obrázek: Jídelní stůl a židle - I.Běhal

23.8.2010

Strana 24/27


Obrázek: Dvojpostel s nočním stolkem - I.Běhal

Obrázek: Schodišťové zábradlí - O.Válek

23.8.2010

Strana 25/27


Obrázek: Světelný objekt

23.8.2010

Strana 26/27


8 Rejstřík Art Nouveau

6

Arte Modernista,

6

Jugendstil

6

Modern style

6

Secession

6

Sezessionstill

6

Stile floreale

6

Stile Inglese

6

23.8.2010

Strana 27/27

POČÁTKY DESIGNU V UMĚLECKÉM KOVÁŘSTVÍ

Recommend Documents