ŠKODA AUTO a. s. Vysoká škola
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2009
Ota Fuchs
ŠKODA AUTO a. s. Vysoká škola
Studijní program: 6208R Ekonomika a management Studijní obor: 6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu
Ekologické podnikání - ekonomická analýza a moţnosti vyuţití pro společnost MAGIC FISH
Ota Fuchs
Vedoucí práce: Ing. Tomáš Krabec, MBA, Ph.D.
ANOTAČNÍ ZÁZNAM
AUTOR
OTA FUCHS
STUDIJNÍ OBOR
6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu
NÁZEV PRÁCE
EKOLOGICKÉ PODNIKÁNÍ – EKONOMICKÁ ANALÝZA a MOŢNOSTI VYUŢITÍ PRO SPOLEČNOST MAGIC FISH
VEDOUCÍ PRÁCE
Ing. Tomáš Krabec, MBA, Ph.D.
INSTITUT
IUF ŠAVŠ
POČET STRAN
38
POČET OBRÁZKŮ
5
POČET TABULEK
7
POČET PŘÍLOH
3
STRUČNÝ POPIS
Cílem bakalářské práce je představení konceptu ekologického podnikání, jako perspektivního odvětví, které bezpochyby v brzké budoucnosti zaujme klíčovou pozici v rámci evropského hospodářského prostoru. Ve druhé části práce je demonstrováno pojetí ekologického podnikání na příkladu společnosti MAGIC FISH. Třetí část bakalářské práce se zabývá přípravou moţných ekologicko-podnikatelských projektů, které by měly společnosti MAGIC FISH přinést analytické poznatky k nastínění moţností jejího rozvoje a uplatnění zejména na evropském trhu.
KLÍČOVÁ SLOVA
Ekologické podnikání, chov ţíţal, rozšíření produkce, expanze
ROK ODEVZDÁNÍ
2009
ANNOTATION
AUTHOR
OTA FUCHS
FIELD
6208R087 Business economics and trade management
THESIS TITLE
ECOLOGY BUSINESS – ECONOMIC ANALYSIS AND USAGE POSSIBILITIES FOR THE COMPANY MAGIC FISH
SUPERVISOR
Ing. Tomáš Krabec, MBA, Ph.D.
INSTITUTE
IUF ŠAVŠ
NUMBER OF PAGES
38
NUMBER OF PICTURES
5
NUMBER OF TABLES
7
NUMBER OF APPENDICES
3
YEAR
2009
SUMMARY
The purpose of this bachelor work is the presentation of the ecology business concept as a perspective branch which will without doubt take a key position within the European Economic Area in the near future. In the second part of the work is illustrated the ecology business concept on the example of the company MAGIC FISH. In the third part deals the bachelor work with the preparation of the possible ecological-business projects which should bring the analytical knowledge to the company MAGIC FISH to outline the possibilities of its development and assertion especially in the European market.
KEY WORDS
Ecology business, breeding of the worms, extension of production and expansion
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně s pouţitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). V Českých Budějovicích, dne
.................................... 5
...................................
Tímto bych rád poděkoval Ing. Tomášovi Krabcovi, MBA, Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce a poskytování rad a připomínek.
6
Obsah 1
Úvod .......................................................................................................................... 9
2
Ekologické podnikání ................................................................................................11
3
2.1
Podnik a ţivotní prostředí ..................................................................................11
2.2
Vývoj ochrany ţivotního prostředí a podnikání ...................................................12
2.3
Vývoj ekologie ...................................................................................................12
2.4
Ekologie v zákonodárství ...................................................................................12
2.5
Vývoj podnikání .................................................................................................13
2.6
Ekologické podnikání .........................................................................................13
2.7
Motivace k ekologickému podnikání ..................................................................13
2.8
Ekologické podnikání v právu ............................................................................14
2.9
Výhody ekologického podnikání.........................................................................14
2.10
Nevýhody ekologického podnikání.....................................................................14
2.11
Ekologické podnikání – nový směr.....................................................................15
Popis firmy MAGIC FISH ..........................................................................................16 3.1
Podnikatelské aktivity firmy ................................................................................17
3.2
Historie firmy......................................................................................................17
3.3
Popis jednotlivých činností firmy ........................................................................18
3.3.1
Prodej ţivých nástrah .................................................................................18
1, Nákupem v místě sídla, nebo provozovny firmy zákazníkem ................................18 2, Zasíláním produktů spediční firmou PPL...............................................................19 3, Rozvozem zboţí sítí dealerů .................................................................................19 4, Speciálním rozvozem vlastními vozy (rozvoz do velkoobchodů, velké jednorázové objemy zboţí) ...........................................................................................................19 3.3.2
Chov dendrobaeny venety ..........................................................................20
3.3.3
Likvidace odpadů čističek odpadních vod a papírenských odpadů .............20
3.4 4
Přínos firmy MAGIC FISH pro ekologii a přírodu ................................................21
Hledání dalších zdrojů zisku .....................................................................................23 7
4.1
Chov masných červů .........................................................................................23
4.2
Expanze do zahraničí ........................................................................................24
4.3
Projekt chovu masných červů ............................................................................26
4.3.1
Náklady projektu .........................................................................................26
4.3.2
Výnosy projektu ..........................................................................................27
4.3.3
Přehled cashflow ........................................................................................28
4.3.4
Ohodnocení projektu ..................................................................................28
4.4 5
Projekt expanze firmy MAGIC FISH do zahraničí...............................................29
Závěr ........................................................................................................................33 Seznam příloh ..............................................................................................................35
8
1 Úvod Člověk svou činností velmi výrazně ovlivňuje přírodní prostředí. U vyspělých a bohatých zemí je míra zatíţení přírody jiţ tak velká, ţe jsou nuceny investovat nemalé prostředky, aby se zatěţování přírody stalo méně škodlivé. V České republice je bohuţel ochrana přírody a rekultivace poškozené krajiny stále ještě pozadu za tempem znečišťování a poškozování přírody; a to přesto, ţe se mezi bohaté země bezesporu počítá. Tato práce chce ukázat, ţe i u nás je moţné skloubit zisk a rozvoj firmy s pomocí a ohleduplností vůči přírodě. Jako příklad jsem si vybral firmu (dle mého názoru ekologickou) MAGIC FISH, která se převáţně zabývá chovem a prodejem ţíţal. K chovu zpracovává biologický odpad - hnoje a veškeré odpady vznikající v lihovarnickém a potravinářském průmyslu (slupky a výlisky). Nově, jako jediná na světě, zpracovává firma i odpad papíren a odpad z čističek odpadních vod. Tyto odpady za běţných okolností výrazně zatěţují ţivotní prostředí, neboť jsou ukládány na skládky řádově ve stovkách tisíc tun ročně. Díky činnosti firmy jsou tyto odpady pouţity jako potrava pro ţíţaly. Odpad produkovaný ţíţalami však jiţ není zátěţí pro přírodu, naopak vznikne plnohodnotný biohumus (navíc ještě hmotnostně zmenšen na jednu pětinu objemu). Firma prosperuje na odchovu obrovského mnoţství ţíţal, které prodává jako návnadu pro sportovní rybáře a na prodeji biohumusu, coţ velmi výrazně sniţuje ekologickou zátěţ. Jedním z cílů této bakalářské práce je pro firmu najít další moţnosti rozvoje. Za účelem splnění tohoto cíle jsem vymyslel dva projekty. Jeden ekologický, aby firma pokračovala v ekologické činnosti a druhý na podporu prodeje ţíţal, kterých firma produkuje nadbytek. Ekologický projekt bude řešit ekologickou likvidaci odpadního masa (přebytky z kafilérií) tím, ţe firma rozšíří svůj sortiment o masné červy. Druhý projekt je zaměřen na podporu prodeje ţíţal, kterých díky likvidaci odpadů firma produkuje nadlimitní mnoţství. Firma dosud prodávala ţíţaly v České republice, kde je jiţ trh prakticky nasycen. Proto tento projekt uvaţuje o expanzi firmy na zahraniční trhy.
9
Bakalářská práce se skládá ze tří hlavních částí. První část se snaţí o teoretický popis a představení nového podnikatelského fenoménu, ekologického podnikání. Druhá část popisuje firmu MAGIC FISH, její historii, činnost a cíle. Obsahem třetí části jsou projekty snaţící se naplánovat budoucí moţný rozvoj firmy.
10
2 Ekologické podnikání
Jedině příroda ví, co chce... nikdy neţertuje a nikdy nedělá chyby, ty dělá jen člověk. [Johann Wolfgang von Goethe]
2.1 Podnik a ţivotní prostředí Podnikání je jiţ podle dikce obchodního zákoníku „soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosaţení zisku“ [1]. Jak z uvedené definice vyplývá, podnik je uzavřená struktura, která sleduje jediný cíl. To však má za následek, ţe zájmy subjektů, které jsou podnikáním zasaţeny, mohou být utlačovány. Jako příklad nám mohou poslouţit zájmy zaměstnanců (kdy zaměstnanec chce co nejvíc peněz za co nejméně práce, kdeţto podnikatel chce od zaměstnance výkon v poměru přesně obráceném), zájmy obyvatel (kdy podnikatel upřednostní zájem vlastní před zájmem rodin či obcí, někdy dokonce státu) a v neposlední řadě zájem přírody (neboť přestoţe příroda vţdy poskytuje lidem zdroje, podnikatelům ochrana přírody můţe často bránit v maximalizaci jejich zisků). Soustřeďme se na souboj podnikatele s přírodou. Jak jiţ bylo řečeno, z přírody pocházejí veškeré zdroje, které lidstvo k ţivotu má, přesto se po vědeckotechnologickém boomu posledních několika set let příroda dostala ve vztahu k lidem do defenzivní pozice. Jako příklad nám můţe poslouţit těţba fosilních paliv či zvyšující se produkce jedovatých freonů. V nejčistším světle můţeme dnes vidět vztah lidstva/podnikání/ekonomiky s přírodou na příkladu schvalování Kjótského protokolu v roce 1997. Kjótský protokol je smlouva dojednaná v rámci OSN v roce 1997 v japonském Kjótu a jeho výsledkem má být omezení produkce šesti nejvíce škodlivých skleníkových plynů. Jedná se o důsledek závěrů mnoha vědeckých prací, které jiţ po několik desetiletí konstatují, ţe člověk svou činností způsobil trvalé ekologické změny na Zemi. Proto se vlády států prostřednictvím OSN shodly na nutnosti omezit alespoň nejvýznamnější a nejznámější látky, které tyto změny na globální přírodě způsobují. Přesto se v rámci vyjednávání nepodařilo k ratifikaci Kjótského protokolu přimět největšího producenta těchto „skleníkových plynů“ a to USA. 11
Svou roli totiţ sehrál fakt, ţe omezení produkce těchto plynů bude mít za následek niţší rentabilitu či ekonomickou výnosnost podnikání, základního kamene západní kapitalistické společnosti [2]. To, ţe se situace jiţ začíná pod tlakem okolností měnit, můţeme vysledovat v příslibu států OSN, ţe s obdobnou smlouvu, která bude regulovat produkce skleníkových plynů pro roky po Kjótském protokolu, jiţ budou souhlasit bez výjimek. Vidíme, ţe ekologie a moderní společnost se od původních dosti vzdálených pólů stále více přibliţují, a proto se nám zde začíná objevovat dokonce fenomén nový, nevyzkoušený, fenomén ekologického podnikání.
2.2 Vývoj ochrany ţivotního prostředí a podnikání Lidstvo jako celek se vyvinulo z přírody, a proto je těţko pochopitelné, ţe na určitém stupni rozvoje se začalo chovat tak, jakoby stálo mimo přírodu, či dokonce nad ní. Především ekonomický zájem velel lidem zvyšovat zisk, a to i přesto (jak jiţ bylo popsáno výše), ţe to bude znamenat újmu přírodě. „Dokud člověk nevyráběl (tj. nebyl de facto ještě člověkem, ale jedním z biologických druhů, jejichţ ţivot na Zemi se řídil jen podle biologických zákonů), neovlivňoval úmyslně ani svoje ţivotní prostředí. Momentem zahájení výroby došlo k tomu, ţe člověk začal své ţivotní prostředí měnit a ovlivňovat (zpravidla k horšímu)“ [3, str. 33].
2.3 Vývoj ekologie Tato biologická věda byla etablována aţ v polovině 19. století jako věda, která se zabývá „vztahem organismů a jejich prostředí a jejich vztahem navzájem“ [4, str. 16]. Jejím účelem je návrat člověka k ţivotu v souladu s přírodou a snaha o trvale udrţitelný rozvoj lidstva. Přesto, ţe tato věda má po celém světě miliony příznivců, tak velmi často ustupuje ekonomickým a podnikatelským tlakům.
2.4 Ekologie v zákonodárství To, ţe ekologie nemá oporu ve veřejné moci, je převáţně způsobeno tím, ţe moc ve všech státech mají obvykle ekonomicky zajištěné skupiny obyvatel. Tyto skupiny téměř vţdy upřednostní svůj vlastní zájem – zisk, před ochranou přírody a trvale udrţitelného rozvoje. Výjimka nastává v okamţiku, kdy vysoké mnoţství skupin obyvatelstva dosáhne takového stupně materiální jistoty, ţe začne myslet na přírodu. Jinými slovy, ekologicky se začneme chovat a dokonce 12
volit naše zástupce do veřejných sněmů ve chvíli, kdy nám nehrozí ţádná výraznější újma. S teorií priorit, podle kterých si lidé volí své zástupce, přišli dva politologové 2. poloviny 20. stol. Lippset a Rokkan. Jejich teorie tzv. cleavages definovala priority, podle kterých se dělí skupiny voličů, jako rozpory mezi městem a venkovem, centrem a periferií, církví a státem, zaměstnanci a zaměstnavateli. Mimo tuto strukturu „rozštěpení“ (cleavage) stojí štěpení postmateriální a to štěpení ekologické. Tímto Lippset a Rokkan dokazují, ţe ekologie je pro lidstvo podstatná ve chvíli dostatečného zabezpečení, v okamţiku ohroţení této ekonomické jistoty ekologie ustupuje do pozadí [5, str. 108 – 113]. Tuto strukturu nám vznik a vývoj ekologického podnikání narušuje, neboť se nám ekologie a podnikání propojuje v trvalém svazku a nelze tedy takto plošně prohlásit, ţe jedno utlačuje to druhé.
2.5 Vývoj podnikání Člověk se vyčlenil z přírody ve chvíli, kdy začal vyrábět [3, str. 47]. Tehdy se zrodilo podnikání a od svého vzniku dodnes má v podstatě stejný primární účel. „Podniky existují proto, aby vyráběly a distribuovaly výrobky a poskytovaly sluţby. Primární cíl firmy je maximalizace zisku, a to v krátkodobém pohledu“ [6, str. 42]. Z dlouhodobého pohledu je třeba vzít v potaz i další faktory, jako například dostatek likvidity a cashflow Podnikání můţeme tedy chápat jako velmi uzavřenou a soustředěnou skupinu činností, které vedou s vynaloţením co nejmenšího počtu nákladů k co nejrychlejšímu cíli. Z uvedeného je zřejmé, ţe prostor pro uplatňování jiných, neţ čistě ekonomických zájmů v podnikání není. O to zajímavějším fenoménem ekologické podnikání je.
2.6 Ekologické podnikání Ekologické podnikání se stává novým fenoménem. Skládá se z pojmů ekologie a podnikání. Jak jsme výše popsali, jedná se o pojmy v zásadě antagonické, pro které nebylo společné místo ani v novinovém článku, natoţ v předmětu obchodní činnosti.
2.7 Motivace k ekologickému podnikání Je falešné si namlouvat, ţe u ekologického podnikání ekonomická motivace podnikatele chybí. Naopak, i zde je hlavním motivem a motorem jeho aktivit.
13
Ekologické podnikání je však výjimečné, neboť zde ekonomický zájem a ekologická prospěšnost fungují ve vzájemné symbióze a jeden aspekt funguje jako podpůrný pro aspekt druhý. Jako příklad nám poslouţí níţe popsané aktivity firmy MAGIC FISH. Další motivací pro ekologické podnikání můţe být podpora z veřejných dotací, která (vzhledem k veřejnému zájmu, který bývá v podpoře ekologického podnikání spatřován) bývá stále častější ve stále více zemích.
2.8 Ekologické podnikání v právu V moderní úpravě oblasti lidských práv obvykle najdeme nové základní lidské právo (právo IV. či V. kategorie), které zajišťuje kaţdému právo na ţivotní prostředí, a to i přesto, ţe je toto právo chápáno v širším smyslu neţ jen ochrana přírody, totiţ mimo jiné právo na nediskriminující pracovní prostředí a podobně. Z těchto podnětů obvykle vycházejí ekologická nařízení Evropských společenství, která mají za následek dotace či zvýhodnění, a tedy i rozvoj ekologického podnikání. „Předpisy týkající se ţivotního prostředí začaly být vydávány na konci šedesátých a začátku sedmdesátých let“ [7, str. 71]. Vzhledem k tomu, ţe tyto předpisy bývají obligatorně transformovány do vnitrostátního práva, znamenají zároveň rozvoj a detailnější právní úpravu jednotlivých sloţek ekologického podnikání.
2.9 Výhody ekologického podnikání Ze sepětí ekologie a podnikání vzejdou mimo konkrétních pozitivních dopadů na podnikatele a ţivotní prostředí i nezpochybnitelné pozitivní externality. Pozitivní dopady jsou například likvidace odpadů a jiných jinde nezpracovatelných komodit, vyuţívání obnovitelných zdrojů či výchovný rozměr, který takovéto podnikání můţe mít. Z externalit můţeme vybrat například sniţování ekologické zátěţe krajiny, či výchovu a doplnění vzdělání obyvatel (například u ekologických farem).
2.10 Nevýhody ekologického podnikání Na základě ekologické náročnosti výroby a nutnosti dodrţovat předepsaná pravidla
můţe
být
ekologické
podnikání
finančně
náročnější,
a také
z administrativního hlediska komplikovanější, neţ podnikání, které si ambici ekologického aspektu neklade. „Kaţdý subjekt, nejen jako původce poškozování
14
ţivotního prostředí, ale téţ jeho „spotřeby“, by tak měl být zatíţen náklady, které jeho soukromou optimalizační strategii povedou k environmentálně šetrnému působení“ [8, str. 80].
2.11 Ekologické podnikání – nový směr Ekologické podnikání je nový, dynamický směr, který převrací zavedené stereotypy jak v pohledu na ekologii, tak v pohledu na podnikatelskou činnost. V ekologickém podnikání je velký potenciál a jeho rozvoj má velkou budoucnost. V současné chvíli jsme však teprve na začátku studia tohoto oboru a je proto velmi obtíţné teoreticky shrnout hlavní zásady. Proto se tato práce dále pokusí najít a odvodit nejdůleţitější aspekty ekologického podnikání na konkrétním příkladu zavedené firmy.
15
3 Popis firmy MAGIC FISH
Podnik, který nepřináší nic jiného neţ peníze, je ubohý podnik. [Henry Ford]
Firma MAGIC FISH má formu fyzické osoby, majitelem je můj otec, Ing. Václav Fuchs, který je i jediným zaměstnancem firmy, a proto se tato firma řadí do skupiny mikropodniků. Odbyt je závislý na rybářské sezoně, která probíhá přibliţně od března do listopadu. Po zámrzu rybáři téměř nechytají, tudíţ jsou obraty firmy v zimě minimální. Z tohoto důvodu jsou na další práce ve firmě najímání sezónní brigádníci. Sídlo firmy je Jivno 210, Rudolfov, kde naleznete kancelář a jedno odbytové místo, dále má firma provozovnu, která se nachází v obci Jaroměř u Malont, kde je realizován chov, výroba a distribuce produktů firmy. Firma vznikla v roce 1992 a má zapsány tyto ţivnosti [9]: -
Výroba, obchod a sluţby neuvedené v přílohách 1 aţ 3 ţivnostenského zákona
-
Výroba, opravy a údrţba sportovních potřeb, her, hraček a dětských kočárků
-
Výroba dalších výrobků zpracovatelského průmyslu
-
Chov zvířat a jejich výcvik (s výjimkou ţivočišné výroby)
-
Nakládání s odpady (vyjma nebezpečných)
-
Poskytování sluţeb pro zemědělství, zahradnictví, rybníkářství, lesnictví a myslivost
-
Výroba hnojiv
-
Zprostředkování obchodu a sluţeb
-
Velkoobchod a maloobchod Při vzniku se firma zaměřila na výrobu různých rybářských produktů
a k tomu si po několik let tvořila odbytovou síť po celé České republice. Postupem času,
vzhledem
k odbytové
poptávce
a ekonomické
stabilitě,
se
firma
transformovala na tři základní druhy činností s velmi úzkým spojením na ekologii podnikání. Z uvedeného popisu a daných činností je patrné, ţe se firma čím dál 16
více zabývá pouze ekologickým podnikáním a utlumuje provozování činností, které na tento druh podnikání nejsou zaměřeny. V důsledku těchto změn je v současnosti prioritním úkolem firmy prohlubovat ekologické podnikání spojené s likvidací odpadů.
3.1 Podnikatelské aktivity firmy 1. Prodej ţivých nástrah, které buď firma pěstuje, nebo dováţí 2. Chov ţíţaly dendrobaeny venety a s tím spojená výroba biohumusu 3. Likvidace papírenských odpadů a odpadů z čističek odpadních vod biologickou cestou Z hlediska vzrůstající poptávky a dle výpočtů velmi příznivé ziskové marţe firma chystá výrobu masných červů.
3.2 Historie firmy Po vzniku firmy v roce 1992 se stěţejním produktem stala výroba krmítkových směsí pro ryby. Jde o směs šrotů, strouhanky, partiklů (kukuřice, řepky, hrachu a dalších surovin), lepku a vonných esencí, kterou pouţívají sportovní rybáři k přilákání ryb na místo, na kterém chytají. Tato směs byla balena pořízeným balicím strojem a během tří let se vyšplhala na objem 300 tun za rok, díky vytvořené síti přibliţně 300 prodejen pro sportovní rybáře. Na zákaznická místa byl tento výrobek dopravován vozy formou dealerského prodeje. Nevýhodou tohoto zboţí byla značná hmotnost a proto ke zvýšení výnosů a potaţmo zisku byla postupně rozvíjena výroba dalších rybářských komodit, které byly hmotnostně a objemově výhodnější. Např.: čihátka a splávky (slouţí k poznání záběru ryby) a spousta dalších drobností. Tyto drobnosti se postupně vyráběly na základě poptávky v prodejnách vybudované sítě a téţ na základě poptávky ve vlastní prodejně rybářských potřeb v Českých Budějovicích. Vlastnictví prodejny, bylo pro firmu velmi důleţité, protoţe bylo patrné, které zboţí na trhu není a firma na to mohla reagovat tak, ţe toto zboţí začala vyrábět [10]. Jednoznačně se začalo ukazovat, ţe na českém trhu není ţádná firma, která by se zabývala chovem ţivých nástrah (ţíţaly, rybičky). Proto firma tyto ţivé nástrahy dovezla ze zahraničí a pokusila se je chovat. Trvalo dlouhé tři roky, neţ se toto podařilo a firma mohla jako jediná v České republice distribuovat do vybudované sítě ţivé nástrahy, dva druhy ţíţal (rousnice obecná, dendrobaena 17
veneta). Marketingem bylo zjištěno, ţe pro ulovení ryby se na háček napichují z 30 % ţivé nástrahy a zbytek tvoří neţivé ostatní nástrahy. Odbyt ţivých nástrah byl velmi expanzivní a postupně vytlačil všechny ostatní činnosti. Z hlediska tvorby zisku byl prodej ţivých nástrah lukrativnější, neţ prodej rybářského zboţí na prodejně, jejíţ vedení bylo i velmi časově náročné, proto byla prodejna zrušena a veškeré úsilí bylo zaměřeno na výrobu a prodej ţivých nástrah. Po zhruba pěti letech bylo patrné, ţe jiţ není moţné zvyšovat prodej ţivých nástrah, neboť prodejní sít rybářských potřeb byla nasycena. Z hlediska rozvoje firmy bylo nutné hledat další zdroje zisku. Proto firma přistoupila na likvidaci odpadů čističek odpadních vod a papírenských odpadů. K této činnosti byly samozřejmě pouţity ţíţaly. Do krmné dávky ţíţal se tyto odpady přidávají a po seţrání vzniká plnohodnotný biohumus, který v současné době firma certifikuje a chystá se ho začít prodávat. Toto odvětví se jeví jako velmi zajímavé pro ekonomiku firmy.
3.3 Popis jednotlivých činností firmy 3.3.1 Prodej živých nástrah -
Firma prodává ţíţalu dendrobaenu venetu, kterou ve velkém mnoţství chová
-
Ţíţalu rousnici obecnou, kterou původně chovala a nyní dováţí z Kanady (dovoz je levnější neţ chov)
-
Prodej masného červa (larva mouchy), kterého nakupuje a uvaţuje o jeho chovu
-
Nástraţné rybičky, které nakupuje
Distribuce prodeje je prováděna: 1, Nákupem v místě sídla, nebo provozovny firmy zákazníkem Vzhledem k tomu, ţe jsou v Českých Budějovicích tři významní velkoprodejci kompletního sortimentu rybářských potřeb, jezdí do Českých Budějovic řada zástupců rybářských prodejen nakupovat zboţí. Na základě tohoto příznivého aspektu se firma zařadila do tohoto řetězce velkoobchodů a zástupci rybářských prodejen si za zvýhodněných podmínek u nás nakoupí ţivé nástrahy.
18
2, Zasíláním produktů spediční firmou PPL Na základě telefonických objednávek jsou ţivé nástrahy zabaleny do balíků a v týdenních cyklech od pondělí do čtvrtka jsou rozesílány zákazníkům a to do 24 hodin od objednávky. Spediční firma si zabalené balíky s příslušnou dokumentací vyzvedává ve večerních hodinách přímo na provozovně. Vzhledem k ziskové marţi výrobků, je dán systém slev, kdy zákazníkovi nad hodnotu 1 500,-- Kč není účtováno poštovné a doběrečné. Tato sluţba stimuluje zákazníky k objednávání větších objemů zboţí. Tím jsou na straně firmy šetřeny časové a mzdové fondy. Vzhledem k charakteru zboţí (ţivé nástrahy) nejsou balíky zasílány v pátek, protoţe by přes víkend došlo k jejich úhynu. 3, Rozvozem zboží sítí dealerů Firma má vytvořeny rozvozní denní plány. Např. v pondělí rozváţí okolí Prahy, v úterý jiţní Moravu atd. Den před rozvozem majitel firmy obvolává rybářské prodejny z příslušného rozvozního plánu. Tím je zajištěn stálý osobní kontakt s odběrateli a firma můţe velmi rychle reagovat na případné připomínky. Na základě vzniklých objednávek z telefonátů, brigádníci zabalí jednotlivé objednávky prodejen do balíků, které si brzo ráno převezme dealer a provede rozvoz. Vzhledem k ekonomické stabilitě firmy a nedobrým zkušenostem s odloţenými platbami inkasuje dealer formou fakturace za hotové peníze při předávce zboţí. 4, Speciálním rozvozem vlastními vozy (rozvoz do velkoobchodů, velké jednorázové objemy zboží) V České republice existuje několik velkoobchodů, které objednávají velké objemy zboţí, např. na kapacitu jednoho automobilu. Tyto objednávky jsou vyřizovány vlastními vozy. Pro tento prodej je ročně vypracován ceník. Pro velkoobchody jsou vypracovány velkoobchodní ceny s moţností dalších individuálních mnoţstevních slev. Pro rybářské obchody je vypracován maloobchodní ceník, ve výjimečných případech jsou poskytovány slevy, např. vlastníkům více prodejen, kteří odebírají větší mnoţství zboţí. Konečným spotřebitelům firma neprodává s výjimkou několika závodníků vrcholové úrovně, kteří tímto poskytují firmě na rybářských závodech reklamu. 19
Ţivé nástrahy jsou dle přání zákazníků prodávány volně ve speciálních substrátech, nebo početně krabičkovány do obalů. Vzhledem k povaze ţivých nástrah, je v létě zajišťována stabilizace teploty formou termoobalů a ledu. Ţivé nástrahy jsou pro distribuci velmi specifické zboţí, protoţe se po několik hodin musí podařit zajistit teplotu kolem dvou stupňů celsia, vlhkost a přísun kyslíku. Toto se firmě podařilo postupně vyřešit.
3.3.2 Chov dendrobaeny venety Dendrobaena veneta je velmi vitální a odolná ţíţala. Dorůstá délky 15 cm, je hermafrodit, ale musí se vţdy spářit s druhou ţíţalou. Po spáření do deseti dnů naklade takzvaný kokon (jde o svlečený opasek ţíţaly, ve kterém bývá 4-5 vajíček). Po deseti dnech se z těchto vajíček líhnou malé ţíţalky, které dorůstají v dospělého jedince do jednoho roku. Ţíţala se doţívá stáří maximálně tří roky, přičemţ produktivní je přibliţně dva roky s četností produkce jeden kokon týdně, ovšem při optimálních podmínkách ţivota. Snáší jak nízké, tak vysoké teploty, pokud má dostatek vzduchu, přeţívá i při teplotě 35 °C. Je velmi pohyblivá a pro rybáře optimální. Chov je realizován jak venku (pod širým nebem), tak v uzavřených, v zimě vytápěných, prostorách. Chov pod širým nebem je nákladově výhodnější a z hlediska pracnosti méně náročný, je však nutné počítat s omezením, aţ zastavením reprodukce v zimě a činností predátorů (hlodavci, ptáci a stonoţky). Pro zimní pokrytí poptávky je výhodné vyuţít chov v uzavřeném prostoru. Technologie chovu a výţiva je součástí know how firmy a není zveřejňována. Téţ exkurze a návštěvy v odchovně nejsou umoţněny. Výjimkou byly pořady zveřejněné na ČT 1 (pořad Pokr), TV Nova (pořad Střepiny), ČT 24 (pořad Ekonomika). Ročně je takto vyprodukováno cca. 20 000 000 ţíţal. 3.3.3 Likvidace odpadů čističek odpadních vod a papírenských odpadů Po určitých úpravách jsou schopny dendrobaeny venety tyto odpady konzumovat a přetvořit na biohumus. Při konstantním mnoţství vody u vstupní a výstupní hmoty se sníţí hmotnost vstupní hmoty 4–8 krát. Je to proces velmi ekologický. Výstupní hmota biohumus je dále velmi dobře vyuţitelná a prodejná. Při tomto procesu firma jednak inkasuje zisky za převzaté odpady, dále zvyšuje masu chovaných ţíţal a je schopna distribuovat opět se ziskovou marţí vzniklý 20
biohumus zahrádkářům, nebo na rekultivace. I kdyţ se tento proces zdá být jednoduchý, je velmi náročný, zejména na časové zpracování a přesuny navezených objemů odpadů. Velmi sloţitým problémem bylo například to, jak dostat ţíţaly z jimi zkonzumovaného krmení. Nakonec se našlo velmi progresivní řešení, které je součástí know how firmy.
3.4 Přínos firmy MAGIC FISH pro ekologii a přírodu Ekologické podnikání dnes v podstatě není ţádným způsobem oceněno. Podle názoru majitele firmy jde spíše o morální stránku věci. Přesto firma vyvíjí pouze činnosti, které jsou ekologicky zaměřeny, a další takové hledá. Řada odpadů, které firma vyuţívá, byla původně vyváţena na skládky, kde po řadu let zatěţovala přírodu. Nejde o malé objemy, například jediné malé město v počtu 3 000 obyvatel vyprodukuje za rok 1 000 tun odpadu (takzvaných kalů) v čističkách odpadních vod, které bylo nutné vyvézt na skládku. Činností ţíţal firma dokáţe toto mnoţství sníţit na 200 tun a navíc je tato hmota není odpadem, ale plnohodnotným biohumusem, který se muţe pouţít na pěstování jakékoliv rostlinné produkce. Cílem firmy je dosáhnout co největších objemů likvidace těchto kalů, buď vlastními silami, nebo přenecháním know how jiným firmám. Firma se pokusila tuto činnost patentovat. Bohuţel podle vyjádření odborné firmy, která se patentováním zabývá, nelze výrobu, ani chov, i kdyţ je jedinečný a nový patentovat. Patentovat lze hmotný předmět nebo vynález, čímţ by se u nás jednalo o konečný produkt (biohumus), který je jiţ běţně vyráběn standardními postupy, například zpracováním hnoje ţíţalami. Obdobná situace je i u starého papíru, kdy je kaţdoročně v České republice vyprodukováno cca 400 000 tun starého papíru. Část tohoto objemu je zpracována při výrobě nového papíru, část zůstává ekologickou zátěţí. Firma vyuţívá papírenských odpadů, které nemohou papírny zpracovat. Při výrobě papíru lze pouţít pouze celulózová vlákna, která jsou delší neţ 0,2 mm. Menší vlákna jsou zachycována na sítech, lisována a vzniká odpad, který byl opět vyváţen na skládky a zatěţoval přírodní prostředí. Eventuelní připravovaný projekt je také úzce ekologicky zaměřen. Při zpracování v masném průmyslu vzniká výsekové a odpadní maso, které na základě zákonů a směrnic musí byt likvidováno a nemůţe být jinak vyuţito. Tato likvidace je prováděna v kafilerních stanicích při vysoké teplotě, coţ je energeticky velmi náročné a navíc toto spalování přináší značnou ekologickou zátěţ pro ovzduší. 21
Firma připravuje projekt chovu masných červů, kteří by tento odpad zpracovávali. Konzumací tohoto odpadu larvami much (masnými červy) dojde k úplnému odstranění tohoto odpadu, bez jakékoliv ekologické a energetické náročnosti, navíc je podobně jako u chovu ţíţal vyprodukován produkt, masný červ, který můţe být prodán jako vhodná návnada pro sportovní rybáře.
22
4 Hledání dalších zdrojů zisku
Řešení není v ničem jiném neţ v důsledném zavedení trţních vztahů, jedině ty nám ukáţí, kdo si co skutečně zaslouţí. Neztratí se v nich ani ti eventuální Einsteinové nebo van Goghové, ztratí se v nich však zcela jistě ti, kteří toho k našemu krajíci budou přidávat příliš málo a kteří byli zvyklí, ţe toho bez zásluhy dostávali moc. [Prof. Ing. Václav Klaus, CSc.]
Vzhledem k tomu, ţe je spotřebitelská síť rybářských prodejen v oblasti ţíţal nasycena, nemá jiţ firma další moţnost expanze. Moţným řešením by mohla být expanze do zahraničí, nebo chov dalšího druhu ţivých nástrah, jako jsou masní červy.
4.1 Chov masných červů V tomto roce nakupovala firma masné červy v Polsku, kde se nachází nejbliţší výrobna u města Gdaňsk. Tato obrovská vzdálenost s sebou přináší řadu problémů. Masný červ je velmi specifický. Jde o larvu velkého druhu mouchy s anglickým názvem Blue Bottle, jejímţ příbuzným je u nás ţijící modrá masařka (pro porozumění lidově vţitý název). Dospělá moucha, pokud je příznivá teplota, to je nad 25 °C, naklade do jakéhokoliv masa, které nalezne velké mnoţství vajíček. Druhý den se z vajíček začnou líhnout larvy, které se ţiví tímto masem. Larvy nabudou na velikosti po několika dnech. Pátý – osmý den se pak zakuklí a vznikne hnědá kukla, ze které se zhruba po 14 týdnech vylíhne ţivý jedinec (moucha). Na základě výše uvedeného je patrné mnoţství problémů, které vznikaly firmě při dopravě z Polska. Kromě ekonomických problémů: mzdových nákladů řidiče, spotřeby pohonných hmot, amortizace vozu, bylo nutné vyřešit chlazení červů, protoţe v okamţiku, kdy se zahřáli, se znehodnotili. Při vyšších teplotách se červi buď udusí, nebo se urychlí proces kuklení. Vzhledem k tomu, ţe se prodávají pouze ve formě larvy, jsou pak vzniklé kukly neprodejné. Ve velkých objemech, které firma vozila, byl jediným řešením chladící vůz. Ani to však problém neřešilo, neboť polský výrobce mnohdy prodal zboţí staré, které se opět 23
kuklilo, čímţ firmě vznikaly ztráty. Na základě těchto všech aspektů a po provedení průzkumu na českém trhu, kdy bylo orientačně zjištěno, ţe v rybářské sezoně se týdně prodá v České republice cca. 3 tuny těchto masných červů, firma přistoupila k myšlence vybudovat chov masných červů v oblasti nedaleko její provozovny. Dalším pozitivním aspektem se jeví fakt, ţe tyto červy v České republice nikdo nechová. Na základě tohoto rozhodnutí o chovu byly podniknuty první kroky, aby bylo moţno potvrdit moţnost realizace tohoto chovu. V USA bylo projednáno zakoupení know how, vzhledem k velké vzdálenosti mezi kontinenty se americký chovatel tomuto nebrání, neboť nehrozí moţnost konkurence. Nedaleko provozovny byl vytipován zemědělský objekt, který je moţno zakoupit, nebo pronajmout a který by vyhovoval pro účely tohoto chovu. Vytipování nemovitosti byl stěţejní problém, neboť maso, kterým se červi ţiví výrazně zapáchá a tudíţ musí být výrobna daleko od jakékoliv civilizace. Třetím stěţejním problémem bylo ověření zajištění výsekového masa. Toto se podařilo a byly přislíbeny smlouvy na dodávky tohoto masa z několika jatek a drůbeţárny z okolí. Na základě získaných moţných objemů masa a kapacitního objemu vytipované výrobny byl vypracován model na chov masných červů s týdenní kapacitou 0,8 tuny čistých mastných červů.
4.2 Expanze do zahraničí V rámci umístění České republiky v Evropě je moţná expanze vytipována na státy: Rakousko, Německo, jako státy prioritní a to vzhledem k příznivé přepravní vzdálenosti ve vztahu k sídlu firmy, to jsou České Budějovice. Dalším vytipovaným státem je Slovensko. Není uvaţováno s Polskem, které je v oblasti chovu ţivých nástrah na velmi vysoké úrovni, spíše je pro firmu konkurentem. Polští producenti mnohdy neakceptují evropské průměrné ceny a spíše prodávají za ceny niţší. Kvalita jejich zboţí je ovšem méně neţ průměrná, coţ je u ţivých nástrah velmi podstatná záleţitost. Firma MAGIC FISH se jiţ několikrát setkala s tím, ţe její stálí zákazníci zlákáni cenou nakoupili polské zboţí, avšak po úhynech a tím i značných ztrátách se vrátili k firmě MAGIC FISH. Ve všech těchto státech firma provedla průzkum trhu s tímto výsledkem: Na Slovensku se trh s ţivými nástrahami teprve tvoří, coţ by mohlo být příznivé pro vstup firmy MAGIC FISH na tento trh, avšak ceny jsou daleko více ovlivněny blízkostí Polska a jsou v průměru o 15 % niţší, neţ je běţné v České republice. Tato nízká hranice cen spojená 24
s přepravní vzdáleností a náklady spojenými s tvořením sítě bude pro firmu MAGIC FISH limitující. V první fázi by se vytvořila malá síť kolem Bratislavy, a pokud by se podařilo zvednout cenu díky daleko lepší kvalitě zboţí, pak by se pokračovalo v tvorbě sítě do dalších regionů. Pokud by k navýšení ceny nedošlo, zvaţovala by firma další působení na Slovensku vůbec a omezila by se pouze na prodej do zatím tří velkoobchodů, které na Slovensku existují, nebo by na území Slovenska vytvořila vlastní velkoobchod. U Maďarska připadá v úvahu pouze velkoobchodní prodej, coţ je dáno jednak přepravní vzdáleností Česko-Maďarsko a také řídkou sítí rybářských prodejen v Maďarsku, vycházející logicky z velké rozlohy této země. Rakousko a Německo jsou systémem prodeje velmi podobné země. V těchto zemích je detailně vypracován systém prodeje ve směru výrobce, velkosklad, rybářská prodejna, spotřebitel. Například u nás je běţnou praxí, ţe ţivé nástrahy firma zaváţí rovnou do prodejen. V Německu ţivé nástrahy odebírají ve velkoskladech, coţ u ţivých nástrah není optimální, neboť dochází k prodlevě v čerstvosti zboţí. Firma uţ kontaktovala několik prodejen v Německu i Rakousku a došla k závěru, ţe systém podobný jako v Česku by byl v těchto zemích moţný. Velmi příznivým faktorem je cena, která je u konečného spotřebitele aţ 4 krát vyšší, neţ je běţné u nás. Tento příznivý fakt je eliminován daleko vyšším procentem z marţí v jednotlivých stupních prodeje. Pro firmu MAGIC FISH je tedy rozhodující německá, nebo rakouská cena velkoskladu, která je zhruba o 100 % vyšší neţ u nás. Z těchto uvedených důvodů firma předpokládá, ţe by právě vstup do těchto dvou zemí byl pro firmu nejefektivnější, ale zároveň i nejsloţitější. Majitelé rybářských prodejen v Německu a Rakousku upřednostňují vţdy místní chovatele. Musí tedy u nich zapůsobit dokonalá kvalita, servis a příznivá cena.
25
4.3 Projekt chovu masných červů 4.3.1 Náklady projektu V rámci tohoto projektu byla vytipována vyhovující nemovitost, kterou je její majitel za dále uvedenou částku ochoten prodat. Tato nemovitost by byla v případě uskutečnění projektu zakoupena na úvěr. Splátka nákupu nemovitosti představuje anuitě splácený úvěr ve výši 1 500 000,-- Kč (nákupní cena nemovitosti) s očekávanou úrokovou mírou 8% a pětiletou splatností. Dále byla stanovena částka 50 000,-- Kč ročně na pravidelné opravy nemovitosti (drobné údrţbově práce), které vznikají opotřebením nemovitosti běţným provozem. Výše částky byla stanovena na základě porovnání s obdobnou a stejně velkou výrobnou, která jiţ slouţí k chovu ţíţal. Aby bylo moţno stanovit výši nákladů na vnitřní přestavbu, vybavení pro chov (technologie) a nářadí bylo nutné najít velikostně i kapacitně podobnou výrobnu. To se podařilo v USA a na základě získaných informací z této provozovny byly stanoveny konkrétní náklady uvedené v tabulce. Elektřina a voda vychází ze zjištěných platných cen v dané lokalitě a je počítáno s odhadnutým ročním zdraţením 6 %. Náklady na vstupní suroviny jsou velmi nízké. Jako surovina pro chov masných červu je pouţito odpadové maso, které by bylo od lokálních producentů získáváno téměř vţdy zdarma, nebo za symbolickou cenu. Na dopravu surovin by byl pouţit vlastní vůz, který uţ firma pouţívá při chovu ţíţal. Suroviny by byly dováţeny od tří hlavních producentů odpadního masa v Jiţních Čechách. Částka na rozvoz je poměrně malá, protoţe je počítáno, ţe podstatná většina produkce bude prodána velkoodběratelům, kteří si pro zboţí budou osobně jezdit, nebo zůstane pro potřeby firmy. Dle výpočtů projektu vychází náročnost práce na 5 – 7 hodin denně kaţdý den v týdnu. V projektu byla proto vyčleněna částka 30 000,-- Kč měsíčně včetně sociálního a zdravotního pojištění.
26
Roky Splátka nákupu nemov. Údrţba nemovitosti
0
1
2
3
4
-375685
-375685
-375685
-375685
-375685
-50000
-50000
-50000
-50000
-50000
-50000
-50000
-50000
-50000
-50000
Vnitřní přestavba
-160000
Vybavení pro chov
-400000
5
6
7
8
9
Nářadí
-20000
Elektřina (6% nár. cen)
-60000
-63600
-67416
-71461
-75748,6
-80293,5
-85111,1
-90217,8
-95630,9
-101369
Voda (6% nár. cen)
-10000
-10600
-11236
-11910,2
-12624,8
-13382,3
-14185,2
-15036,3
-15938,5
-16894,8
Vstupní surov. (5% nár. cen)
-36000
-37800
-39690
-41674,5
-43758,2
-45946,1
-48243,4
-50655,6
-53188,4
-55847,8
Doprava surov. (5% nár. cen)
-240000
-252000
-264600
-277830
-291722
-306308
-321623
-337704
-354589
-372319
Rozvoz výstupů (5% nár. cen)
-180000
-189000
-198450
-208373
-218791
-229731
-241217
-253278
-265942
-279239
Mzda (8% nár. cen)
-360000
-388800
-419904
-453496
-489776
-528958
-571275
-616977
-666335
-719642
-1891685
-1367485
-1426981
-1490429
-1558105
-1254618
-1331655
-1413869
-1501624
-1595311
Celkové náklady
Tabulka 1: Přehled nákladů projektu, hodnoty jsou uvedeny v českých korunách.
4.3.2
Výnosy projektu Výnosy projektu jsou počítány pro 28 týdnů dlouhou sezónu (od jara do
podzimu), během které je prodáno cca 600 kg masných červů týdně. Mimo sezónu prodej klesne přibliţně na polovinu, tj. 300 kg týdně. Obvyklá cena, za kterou se v Evropě prodává 1 kg masných červů činí cca 2,5 Euro. Tato cena je dlouhodobě stabilní, proto neočekáváme rostoucí nebo klesající trend ceny v následujících letech. Směrodatná je cena v eurech, proto tedy existuje měnové riziko pro českého producenta. Kvůli přirozeným ztrátám, je potřeba chovat o cca 10 % vyšší mnoţství, neţ jsou plánované prodeje. Kalkulace ceny je provedena pro kurz 25,-- Kč za 1 Euro. Roky
Výnosy
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
1125000
1500000
1575000
1653750
1736438
1823259
1914422
2010143
2110651
2216183
Zůstatková hodnota 3500000
projektu
Tabulka 2: Výnosy a zůstatková cena projektu, hodnoty jsou uvedeny v českých korunách.
27
V nultém roce je počítáno s výnosy o třetinu niţšími z důvodů přestavby, připrav a počátečních komplikací na počátku projektu. První rok je stanoven jako referenční rok. V následujících letech je počítáno s očekávaným nárůstem výnosů v Eurech o 8 %. Vzhledem k předpokládané apretaci koruny vůči Euru zisk v korunách stoupne pouze o 5 % Zůstatková hodnota projektu znázorňuje očekávanou prodejní cenu v posledním roce. Samozřejmě zahrnuje i očekávané další zisky v následujících letech. 4.3.3 Přehled cashflow Diskontované peněţní toky na rozdíl od nediskontovaných v sobě zahrnují časovou hodnotu peněz a zároveň stoupající nejistotu vzdálenějších peněţních toků [11]. Z přehledu kumulativních peněţních toků je patrné, ţe návratnost investice se pohybuje mezi čtvrtým a pátým rokem (v závislosti na tom, zda uvaţujeme diskontování nebo ne). Roky
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
Cashflow (nediskont.)
-766 685
132 515
148 019
163 321
178 332
568 641
582 768
596 275
609 027
4 120 872
Kumulat. cashflow (nediskont.)
-766 685
-634 170
-486 151
-322 830
-144 498
424 143
1 006 911
1 603 185
2 212 212
6 333 084
Cashflow (diskont. 8%)
-766 685
122 699
126 902
129 649
131 080
387 008
367 242
347 921
329 038
2 061 462
Kumulat. cashflow (diskont. 8%)
-766 685
-643 986
-517 083
-387 434
-256 355
130 653
497 895
845 816
1 174 854
3 236 316
Tabulka 3: Přehled cashflow, hodnoty jsou uvedeny v českých korunách.
4.3.4 Ohodnocení projektu Vnitřní výnosová míra dosahuje poměrně vysoké hodnoty 40 %. Vysoká očekávaná výnosnost projektu je však vykoupena nejistotou budoucího vývoje. Výše současné hodnoty projektu byla vypočítána při diskontování 5 %, 8 % a 12 %. I při pouţití nejvyšší zmíněné hodnoty 12 % dosahuje projekt značné ziskovosti, a lze tedy očekávat, ţe projekt bude výnosný i v případě nepříznivého vývoje, předpokladem je, ţe cashflow budou kopírovat zisk.
28
PV (Současná hodnota) 5%, 8%, 12% IRR (Vnitřní výnosová míra)
3 956 490
2 996 588
2 070 403
40%
Tabulka 4: Ohodnocení projektu, hodnoty jsou uvedeny v českých korunách.
Obrázek 1: Graf znázorňující průběh finančních toků projektu
Podle tabulky výsledků cashflow byl vytvořen graf znázorňující průběh těchto finančních toků během trvání projektu. Na grafu jsou dobře patrné počáteční roční splátky nemovitosti v prvních pěti letech projektu, díky kterým jsou výnosy poměrně nízké. Po splacení úvěru se projekt stává velmi ziskovým. V posledním roce je pro lepší názornost zobrazen prodej nemovitosti a celého projektu. K tomuto prodeji samozřejmě nemusí dojít a projekt můţe ziskově pokračovat i v následujících letech.
4.4 Projekt expanze firmy MAGIC FISH do zahraničí V tomto projektu je počítáno s expanzí firmy MAGIC FISH do příhraničních oblastí Rakouska a Německa (vzdálenost cca. 200 km od hranic), kde bylo po předběţném průzkumu vytipováno přibliţně 90 rybářských prodejen. Projekt je 29
vymyšlen na stejném systému, který funguje v České republice jiţ 10 let. Pravidelně je kontaktován zákazník, který si objedná zboţí. Zásadní podíl zboţí by tvořily ţivé nástrahy (ţíţaly, masní červi, rybičky). Toto zboţí by bylo v místě firmy zabaleno. Na základě poptávky by byla stanovena rozvozní trasa. Zboţí by bylo rozvezeno firemním vozem, za cca 600 000,-- Kč, který by byl zakoupen na tříletý leasing se splátkou 21 000,-- Kč měsíčně. V projektu jsou uvedeny i další náklady, které vycházejí z průměrného vzorku cen běţných na českém trhu (povinné ručení, pohonné hmoty a další náklady na provoz vozu). Dalšími náklady jsou mzda řidiče, která je stanovena na základě sezónního a mimosezónního vytíţení. Obdobným způsobem je kalkulována i mzda baliče. Práce baliče spočívá v tom, ţe den před rozvozem připravuje řidiči nasmlouvané zboţí do připravených obalů. Rozvoz by probíhal od dubna do prosince (hlavní rybářská sezóna) třikrát týdně. Od prosince do března pouze jednou aţ dvakrát týdně. Průměrná trţba z jednoho rozvozu byla vykalkulována na cca 30 000,-- Kč. Marţe byla stanovena na 60 %. Tato marţe se můţe zdát poměrně vysoká, je zde ale třeba přihlédnout k povaze zboţí (ţivé nástrahy), kvalitě zboţí, trhu (Rakousko a Německo, ţivé nástrahy se zde prodávají za výrazně vyšší ceny) a také ke sluţbám (dovoz přímo k zákazníkovi). Jelikoţ je německý a rakouský trh poměrně konzervativní (tamní zákazníci dávají přednost tuzemským produktům), bylo potřeba vymyslet určitý druh propagace. Podle zkušeností z České republiky se velmi úspěšně jeví propagace formou sponzoringu rybářských závodů. Na tuto aktivitu je v tabulce nákladů vyčleněno 30 000,-- Kč ročně. Dalším velmi úspěšným druhem propagace se jeví reklama v odborném tisku [12, str. 577-582]. V projektu je na reklamu v odborném tisku vyčleněno 15 000,-- Kč měsíčně na dobu jednoho roku. Pro nejvyšší efektivnost byl pro reklamu zvolen první rok projektu, kdy by firma potřebovala nalézt co největší počet potencionálních zákazníků.
30
Měsíce Leasing a hav. pojištění Povinné ručení Nafta a další nákl. na vůz
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
-21000
-21000
-21000
-21000
-21000
-21000
-21000
-21000
-21000
-21000
-21000
-21000
-6000 -8000
-8000
-8000
-20000
-20000
-20000
-20000
-20000
-20000
-20000
-20000
-8000
Plat řidiče
-10000
-10000
-10000
-15000
-15000
-15000
-15000
-15000
-15000
-15000
-15000
-10000
Plat baliče
-10000
-10000
-10000
-15000
-15000
-15000
-15000
-15000
-15000
-15000
-15000
-10000
-15000
-15000
-15000
-15000
-15000
-15000
-15000
-15000
-15000
-15000
-15000
-15000
20000
40000
72000
144000
144000
144000
144000
144000
144000
144000
144000
72000
-50000
-24000
8000
58000
58000
58000
28000
58000
58000
58000
58000
8000
Sponzoring Reklama v odbor. tisku Výnosy
-30000
Zůstatková hodn. vozu Čisté cashflow
Tabulka 5: Projekt expanze, hodnoty jsou uvedeny v českých korunách, 1. část.
Měsíce Leasing a hav. pojištění Povinné ručení Nafta a další nákl. na vůz
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
-21000
-21000
-21000
-21000
-21000
-21000
-21000
-21000
-21000
-21000
-21000
-21000
-6000 -8000
-8000
-8000
-20000
-20000
-20000
-20000
-20000
-20000
-20000
-20000
-8000
Plat řidiče
-10000
-10000
-10000
-15000
-15000
-15000
-15000
-15000
-15000
-15000
-15000
-10000
Plat baliče
-10000
-10000
-10000
-15000
-15000
-15000
-15000
-15000
-15000
-15000
-15000
-10000
Sponzoring
-30000
Reklama v odbor. tisku Výnosy
72000
72000
72000
144000
144000
144000
144000
144000
144000
144000
144000
72000
17000
23000
23000
73000
73000
73000
43000
73000
73000
73000
73000
23000
Zůstatková hodn. vozu Čisté cashflow
Tabulka 6: Projekt expanze, hodnoty jsou uvedeny v českých korunách, 2. část.
Měsíce Leasing a hav. pojištění
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
-21000
-21000
-21000
-21000
-21000
-21000
-21000
-21000
-21000
-21000
-21000
-21000
Povinné ručení
-6000
Nafta a další nákl. na vůz
-8000
-8000
-8000
-20000
-20000
-20000
-20000
-20000
-20000
-20000
-20000
-8000
Plat řidiče
-10000
-10000
-10000
-15000
-15000
-15000
-15000
-15000
-15000
-15000
-15000
-10000
Plat baliče
-10000
-10000
-10000
-15000
-15000
-15000
-15000
-15000
-15000
-15000
-15000
-10000
144000
144000
144000
144000
Sponzoring
-30000
Reklama v odbor. tisku Výnosy
72000
72000
72000
144000
144000
144000
144000
Zůstatková hodn. vozu Čisté cashflow
72000 300000
17000
23000
23000
73000
73000
73000
43000
73000
73000
73000
73000
323000
Tabulka 7: Projekt expanze, hodnoty jsou uvedeny v českých korunách, 3. část.
V první tabulce jsou patrné niţší hodnoty výnosů v prvních dvou měsících projektu, během kterých bude zákazníkům zboţí představeno, a tudíţ není počítáno s příliš vysokými prodeji.
31
Obrázek 2: Graf znázorňující průběh čistého cashflow projektu
Graf expanze firmy MAGIC FISH do zahraničí znázorňuje průběh čistého cashflow během plánovaného tříletého trvání projektu. Na grafu jsou dobře patrné sezónní výkyvy (hlavní sezóna od dubna do listopadu a období mimo sezónu od prosince do března). Niţší hodnota výnosů v prvním roce je zapříčiněna náklady na reklamu v odborném tisku. Během hlavní sezóny jsou také patrné výkyvy v cashflow, zapříčiněné sponzoringem rybářských závodů (vţdy jednou ročně). Na konci projektu dojde k plánovanému prodeji vozu a následnému vzrůstu cashflow. Toto ukončení je opět pouze názorné, k prodeji a ukončení nemusí dojít a projekt by mohl nadále pokračovat i v následujících letech.
32
5 Závěr V této bakalářské práci jsem se snaţil o popsání nové podnikatelské činnosti – ekologického podnikání, o popis činnosti konkrétní ekologicky se chovající firmy a o nastínění dalšího rozvoje tohoto podnikatelského subjektu. V první části jsem se věnoval ekologickému podnikání jako celku. Bohuţel jde o velmi novou, teoreticky nezmapovanou oblast. Proto mají jednotlivé kapitoly znaky heslovitosti a snad i zdánlivě nemají jasnou návaznost na zbytek práce. Domníval jsem se však, ţe obecný teoretický úvod a představení ekologického podnikání jako takového k této práci neoddělitelně patří a ţe i heslovité kapitoly mohou pomoci k rozkrytí a snad i definování tohoto nového směru v podnikání. Ve druhé části jsem se zabýval konkrétně firmou MAGIC FISH. Jde o rodinný podnik, který našel a zaplnil mezeru na trhu. Nejen, ţe je tato firma úspěšná finančně, ale svou činností přispívá ke sníţení ekologických dopadů na ţivotní prostředí a přeneseně také pomáhá v rozvoji celého oboru ekologického podnikání. Velmi si váţím činnosti této firmy a jsem rád, ţe jsem mohl pomoci zmapovat její činnost. Chtěl bych také poděkovat Ing. Václavu Fuchsovi za to, ţe mi poskytl interní firemní informace pro účely této bakalářské práce. Třetí část mé práce se zabývala projekty, které mají pomoci firmě v budoucím rozvoji. Domnívám se, ţe projekty které jsem zde představil, mají solidní podnikatelský základ, který zaručuje finanční rentabilitu i nadále ekologický charakter firmy. Věřím, ţe se kvalita těchto projektů v nejbliţší době prokáţe a ţe oba budou uvedeny do praxe.
33
Seznam pouţité literatury [1] § 2/1 zákona č. 513/1991 Sb. Obchodního zákoníku [3] HADRABOVÁ, A. Ekologické aspekty podnikání VŠE, Praha 1996. ISBN 80-7079-415-1 [4] BENDA, V., BABŮREK, I. A KOTRBA, P. Základy biologie, 1. vydání VŠCHT v Praze, 2006. ISBN 80-7080-587-0 [5] ŘÍCHOVÁ, B. Úvod do současné politologie, Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-628-4 [6] SYNEK, M. Podniková ekonomika, 2. Vydáníní, Praha: C. H. Beck 2000. ISBN 80-7079-388-4 [7] VYHNÁLEK, R. Enviromentální legislativa Evropské unie [Právní rámec pro
podnikání v ţivotním prostředí: sborník referátů ze semináře Praha, 22. 5.1996] Praha: 1996. [8] FARSKÝ, M., RITSCHELOVÁ, I. A VOMÁČKOVÁ, H. Ţivotní prostředí z pohledu účetnictví, Ústí nad Labem 2001. ISBN 80-7044-384-7 [11] BREALEY, R. A. a MYERS, S. C. Teorie a praxe firemních financí, Praha: Computer Press, 2000. ISBN 80-7226-189-4 [12]KOTLER, P. Marketing management, 10. Rozšířené vydání, Praha: Grada, 2003. ISBN 80-247-0016-6
Seznam internetových zdrojů [2] Co přináší Kjótský protokol [online; citováno 1. 9. 2009]. Dostupné z URL: http://ekolist.cz/zprava.shtml?x=218958 [9] Ţivnostenský rejstřík [online; citováno 1. 9. 2009]. Ministerstvo průmyslu a obchodu, Praha. Dostupné z URL: http://www.rzp.cz/ [10] Webová prezentace firmy MAGIC FISH [online; citováno 1. 9. 2009]. Dostupné z URL: http://www.magicfish.cz/
34
Seznam příloh Příloha 1 – Výrobna Příloha 2 – Zpracování odpadů Příloha 3 – Dendrobaena Veneta
35
Příloha 1 – Výrobna
Obrázek 3: Hlavní výrobna
Výrobna se nachází v Jaroměři u Malont, nedaleko Českých Budějovic. Objekt slouţí jako sklad a zázemí pro chov ţíţal, který probíhá na okolních pozemcích.
36
Příloha 2 – Zpracování odpadů
Obrázek 4: Zpracování papírenských, lihovarských a ČOV odpadů
Na obrázku právě probíhá příprava odpadů, do kterých budou následně přidány ţíţaly, které začnou tento odpad zpracovávat a přetvářet v biohumus.
37
Příloha 3 – Dendrobaena Veneta
Obrázek 5: Dendrobaena Veneta
Dendrobaena Veneta, latinský název pro ţíţalu, která je pouţívaná pro zpracování odpadů. Tato ţíţala je také velmi oblíbená mezi sportovními rybáři, kteří ji pouţívají jako návnadu.
38
