KNIHOVNA JIŘÍHO MAHENA V BRNĚ, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE, KOBLIŽNÁ 4, 601 50 BRNO
PRACOVNÍ ŘÁD
červenec 2012
OBSAH :
strana
1. ROZSAH PLATNOSTI
3
2. PRACOVNÍ POMĚR 2.1. Vznik pracovního poměru 2.1.1. Postup KJM při přijímání nového zaměstnance 2.1.2 Povinnosti zaměstnance při nástupu do pracovního poměru 2.2. Změny pracovního poměru 2.3. Skončení pracovního poměru 2.4. Souběžné pracovní poměry 2.5. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr
3 3 4 4 4 5 5
3. POVINNOSTI ZAMĚSTNANCŮ 3.1. Základní povinnosti zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců 3.2. Další povinnosti zaměstnanců KJM 3.3. Předávání funkce 3.4. Další povinnosti vedoucích zaměstnanců
6 6 8 8
4. POVINNOSTI A PRÁVA ZAMĚSTNAVATELE 4.1. Spolupráce zaměstnavatele s odborovou organizací 4.2. Porušení pracovních povinností
11 12
5. PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU 5.1. Pracovní doba a přestávky v práci 5.2. Dovolená
13 15
6. PLAT A JEHO VÝPLATA 6.1. Odměňování zaměstnanců 6.2. Výplata platu
16 16
7. PŘEKÁŽKY V PRÁCI 7.1. Překážky na straně zaměstnance 7.2. Překážky na straně zaměstnavatele
17 17
8. BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI 8.1. Úkoly zaměstnavatele 8.2. Úkoly zaměstnanců
17 18
9. PÉČE O ZAMĚSTNANCE
19
10. PRACOVNÍ PODMÍNKY ŽEN
19
11. ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU 11.1. Odpovědnost zaměstnance 11.2. Odpovědnost zaměstnavatele
20 20
12. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
22
2
Tento pracovní řád je vydán na základě ustanovení § 306 zákoníku práce se souhlasem závodního výboru Základní organizace Odborového svazu pracovníků knihoven při Knihovně Jiřího Mahena v Brně, příspěvkové organizace (dále jen ZV ZO OSPK). Související vnitřní předpisy : Organizační řád KJM a Kolektivní smlouva.
l. ROZSAH PLATNOSTI 1. Pracovní řád je závazný pro Knihovnu Jiřího Mahena v Brně, příspěvkovou organizaci (dále jen KJM) a pro všechny zaměstnance, kteří jsou v pracovním poměru ke KJM a na zaměstnance pracující pro KJM na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
2. PRACOVNÍ POMĚR Vznik, změny a skončení pracovního poměru se řídí zejména zákoníkem práce (dále jen ZP), ve znění pozdějších změn a dodatků a prováděcími předpisy k tomuto zákoníku. Vlastní agendu spojenou s pracovně – právními otázkami zajišťuje personalistka KJM (útvar ředitele). Při plnění úkolů v této oblasti úzce spolupracuje s vedoucími útvarů. Ke všem právním úkonům směřujícím ke vzniku, změně nebo zániku pracovního poměru zaměstnanců a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr je oprávněn statutární orgán (ředitelka KJM), který je nadřízen všem zaměstnancům. 2.1.Vznik pracovního poměru Pracovní poměr mezi KJM a zaměstnancem se zakládá pracovní smlouvou, jmenováním se pracovní poměr zakládá u vedoucích organizačních útvarů, viz. § 33 ZP. 2.1.1.Postup KJM při přijímání nového zaměstnance Základní povinnosti KJM jsou stanoveny ZP, Organizačním řádem KJM a tímto pracovním řádem. Při přijímání nového zaměstnance KJM zejména : a) při výběru vhodného uchazeče se přihlíží ke kvalifikačním předpokladům, praxi a dalším měkkým dovednostem, b) při výběru uchazeče zohledňuje neformální dovednosti a rodinné kompetence, c) před uzavřením pracovní smlouvy seznámí personalistka uchazeče o zaměstnání se základními pracovními a platovými podmínkami, d) vedoucí útvaru předkládá prostřednictvím personalistky poradě vedení písemný návrh na uzavření pracovní smlouvy s vybraným uchazečem vč. návrhu zkušební doby a platového zařazení, e) v odůvodněných případech rozhoduje ředitelka o přijetí i mimo termín konání porady vedení, porada vedení je následně informována, f) v pracovní smlouvě je možné sjednat zkušební dobu, rovněž však je možné ji sjednat v souvislosti se jmenováním na vedoucí pracovní místo. Sjednaná zkušební doba nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního 3
g)
h)
i) j)
poměru a u vedoucích zaměstnanců delší než 6 měsíců po sobě jdoucích. Sjednaná zkušební doba nesmí být dodatečně prodlužována. O dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené se však zkušební doba prodlužuje, od pracovní smlouvy je možné odstoupit, jen dokud zaměstnanec nenastoupil do práce. Nenastoupí-li zaměstnanec ve sjednaný den do práce, aniž mu v tom bránila překážka v práci, nebo se KJM do týdne (§ 305, písm. a ZP) nedozví o této překážce, může KJM od pracovní smlouvy odstoupit. Odstoupení od pracovní smlouvy musí být uzavřeno písemně, viz. § 34 ZP, vydá zaměstnanci jedno vyhotovení pracovní smlouvy, Informaci zaměstnavatele dle 37 ZP, platový výměr a popis práce (do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru), zabezpečí zaměstnanci vstupní školení BOZP a PO (zabezpečuje bezpečnostní referent), zabezpečí zaměstnanci informace o Auditu rodina a zaměstnání.
2.1.2. Povinnosti zaměstnance při nástupu do pracovního poměru Při nástupu do pracovního poměru je zaměstnanec zejména povinen: a) předložit doklady ověřující skutečnosti rozhodné pro posouzení nároku na dávky nemocenského pojištění a pro případné srážky z platu (potvrzení o zaměstnání) doklad o nejvyšším dosaženém vzdělání výpis z rejstříku trestů b) nahlásit : u které zdravotní pojišťovny je pojištěn, zda je osobou se zdravotním postižením nebo těžším zdravotním postižením zda je poživatelem důchodu – invalidní – I., II., III. stupně, starobní c) podrobit se vstupní lékařské prohlídce. Vstupní prohlídku hradí uchazeč o zaměstnání, a to v případě přijetí do pracovního poměru dle dohody zaměstnance a zaměstnavatele učiněné v textu pracovní smlouvy 2.2. Změny pracovního poměru Sjednaný obsah pracovní smlouvy lze měnit jen tehdy, dohodnou-li se KJM a zaměstnanec na jeho změně. Každá ze smluvních stran obdrží jedno vyhotovení dohody o změně sjednaných podmínek. Konat práce jiného druhu nebo v jiném místě, než byly sjednány v pracovní smlouvě, je zaměstnanec povinen jen výjimečně v případech uvedených v zákoníku práce (§ 41 ZP). 2.3. Skončení pracovního poměru Pracovní poměr může být rozvázán dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením nebo zrušením ve zkušební době. Pracovní poměr na dobu určitou končí též uplynutím sjednané doby. Pracovní poměr zaniká rovněž smrtí zaměstnance, viz. § 48 a násl. ZP. Výpovědní doba z pracovního poměru je uvedena v Informaci zaměstnavatele nebo pracovní smlouvě. V ostatním se řídí ustanovením § 50 - § 54 ZP. 4
Skončení pracovního poměru je třeba provést písemně a doručit druhému účastníku. V případě osobního předání zaměstnanec předá toto oznámení na podatelnu (sekretariát KJM), k zaevidování do systému elektronické spisové služby. Přejímající vyznačí den přijetí a neprodleně postoupí tento doklad k dalšímu řízení personalistce. Tím je doručení skončení pracovního poměru splněno. Doručení skončení pracovního poměru prostřednictvím provozovatele poštovních služeb je splněno, jakmile je KJM převzala a zaevidovala v systému elektronické spisové služby. Dává-li KJM zaměstnanci výpověď nebo ruší-li pracovní poměr okamžitě, předloží vedoucí útvaru prostřednictvím personalistky písemný odůvodněný návrh poradě vedení. Návrh je projednán v ZV ZO OSPK za účasti ředitelky a příslušného vedoucího útvaru. O projednání je učiněn písemný zápis. Před skončením pracovního poměru je zaměstnanec povinen vyrovnat všechny své závazky vůči KJM, informovat svého bezprostředního nadřízeného o stavu plnění uložených úkolů a řádně předat nesplněné i rozpracované úkoly. Dále je povinen : - řádně předat funkci - viz bod 3.3. - předat služební písemnosti i v elektronické podobě, pracovní pomůcky, vrátit osobní ochranné prostředky, vrátit vypůjčené knihovní jednotky, uhradit zůstatek půjčky z FKSP (potvrzeno na výstupním formuláři) - podrobit se výstupní lékařské prohlídce, a to v zařízení pracovně lékařské služby určené zaměstnavatelem KJM při skončení pracovního poměru vydá zaměstnanci potvrzení o zaměstnání a na základě žádosti ze strany zaměstnance posudek o pracovní činnosti, případně další vyžádané písemnosti, které nemusí organizace dle zákona archivovat 2.4. Souběžné pracovní poměry Sjedná-li zaměstnanec několik pracovních poměrů, posuzují se práva a povinnosti, z nich vyplývající, samostatně. Zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem, který může zaměstnavatel písemně odvolat. 2.5. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr KJM má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr by měly být výjimečnými pracovními vztahy, a proto mají zvláštní právní úpravu, viz. § 74 a násl. ZP. Dohoda o provedení práce : Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. Další náležitosti viz § 75 ZP. Dohodu o pracovní činnosti : Dohoda je uzavírána na základě návrhu vedoucích útvarů – postup dle 2.1. – 1. Její další náležitosti stanoví § 76 ZP. 5
Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti musí být uzavřena písemně, jedno vyhotovení této dohody vydá KJM zaměstnanci. Zaměstnanec podpisem dohody potvrzuje, že byl informován, že při skončení dohody je pro něj v sídle KJM v pracovní době připraveno k vydání potvrzení o zaměstnání.
3. POVINNOSTI ZAMĚSTNANCŮ Základní povinnosti zaměstnanců jsou stanoveny zákoníkem práce, Organizačním řádem KJM a tímto pracovním řádem. 3.1. Základní povinnosti zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců Zaměstnanci jsou v souladu s § 301 a § 302 zákoníku práce zejména povinni : a) pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními zaměstnanci, b) využívat pracovní dobu a výrobní prostředky k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně a včas pracovní úkoly, c) dodržovat právní a jiné předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni, d) řádně hospodařit se svěřenými prostředky KJM a střežit a ochraňovat majetek KJM před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy KJM, e) v době prvních 14 kalendářních dnů a v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti povinni dodržovat stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek podle zákona o nemocenském pojištění. 3.2. Další povinnosti zaměstnanců KJM Kromě těchto základních povinností všeobecného charakteru dle ZP je zaměstnanec KJM zejména povinen : a) dodržovat pracovní řád, b) znát základní dokumenty KJM, dodržovat firemní kulturu a kodex zaměstnance KJM, c) znát základní působnost KJM a náplň činnosti svého útvaru, oddělení a úseku a plnit řádně povinnosti vyplývající z funkčního (pracovního) zařazení podle dispozic přímého nadřízeného, d) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, s nimiž se při práci seznámí, a to i po případném rozvázání pracovního poměru, 6
e) plně využívat pracovní dobu k výkonu sjednané práce, dodržovat při práci stanovené pracovní postupy, opustit pracoviště pouze se souhlasem vedoucího, všechny příchody a odchody z pracoviště řádně vyznačovat na docházkovém lístku, f) jakoukoliv omluvenou nepřítomnost v práci neprodleně oznámit zaměstnavateli a nejpozději do 3 pracovních dnů doložit příslušným dokladem svému nadřízenému (např. doklad o pracovní neschopnosti, ošetřování člena rodiny, doklad o návštěvě lékaře apod.), g) čerpat řádnou dovolenou pouze po předcházejícím souhlasu zaměstnavatele, dobu čerpání určuje zaměstnavatel podle písemného rozvrhu čerpání dovolené a to tak, aby mohla být vyčerpána do konce kalendářního roku, h) ve styku s klienty KJM zachovávat zdvořilost, ochotu a slušné vystupování tak, aby důvěra v zaměstnance a KJM nebyla narušována a oslabována, ch) neposkytovat informace o výši platu a případných odměn jednotlivých zaměstnanců KJM, i) dodržovat pořádek na pracovišti a před odchodem z pracoviště bezpečně uložit služební agendu (včetně elektronických bází) a pracovní pomůcky, j) nakládat se svěřenými předměty na písemné potvrzení (osobní karta na svěřené předměty) dle vnitropodnikových pokynů a pokynů vedoucího organizačního útvaru KJM a při hodnotě nad 50 000,- Kč na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí, k) neprodleně písemně oznámit personalistce KJM všechny změny v osobních údajích, l) neprodleně písemně oznámit personalistce KJM změnu zdravotní pojišťovny (viz. zákon č. 48/1997 Sb., § 11 o veřejném zdravotním pojištění). V případě neplnění této povinnosti a následném uložení penále některou zdravotní pojišťovnou za neoznámení či pozdní oznámení výše uvedené změny, má KJM právo požadovat úhradu penále od zaměstnance a to formou náhrady škody, m) v pracovní době důsledně dodržovat zákaz požívání alkoholických nápojů a jiných návykových látek na pracovištích KJM i mimo ně. Tento zákaz platí na pracovištích KJM i v mimopracovní době. n) v případě důvodného podezření podrobit se na základě pokynu nadřízeného dechové či jiné zkoušce, zda zaměstnanec není pod vlivem alkoholu nebo návykových látek. Dechovou zkoušku je oprávněn provést nadřízený zaměstnanec, a to za účasti buď bezpečnostního referenta nebo personalistky. Oprávněnými vedoucími zaměstnanci jsou všichni vedoucí zaměstnanci na všech stupních řízení dle Organizačního řádu KJM , v platném znění, tj.: - vedoucí útvaru - vedoucí oddělení - vedoucí úseku
7
Odmítne-li zaměstnanec podrobit se některému z vyšetření, zda není v pracovní době pod vlivem alkoholických nápojů nebo jiných návykových látek, bude tato skutečnost posuzována, jako porušení pracovních povinností závažným způsobem, a to neuposlechnutím pokynu nadřízeného, dle zákona č. 379/2005 Sb., v platném znění, se na zaměstnance, který se odmítne výše uvedeným zkouškám podrobit, hledí, jako kdyby pod vlivem alkoholu či návykové látky byl!!!! o) dodržovat zákaz kouření na všech pracovištích a všechna další ustanovení zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, v platném znění, p) dodržovat předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a protipožární ochraně, využívat ochranné pracovní pomůcky a pracovní oděv, používat jen taková elektrická zařízení, kterými zaměstnavatel vybavil pracoviště. Výjimky povoluje bezpečnostní referent, q) okamžitě a neprodleně hlásit každý pracovní úraz včetně drobného poranění, které se mu stalo nebo o němž se dozvěděl nebo jehož byl svědkem, nejblíže nadřízenému nebo za jeho nepřítomnosti kterémukoliv vedoucímu zaměstnanci, r) zaměstnanci jsou povinni prohlubovat si svou kvalifikaci k výkonu sjednané práce, zaměstnavatel je oprávněn uložit zaměstnanci účast na školení, studiu nebo jiné formě přípravy k prohloubení jeho kvalifikace, s) svršky a osobní předměty, které zaměstnanci obvykle nosí do práce, jsou povinni ukládat do skříní nebo pracovních stolů, tyto zamykat a pokud se od nich vzdalují, klíče brát s sebou. Není-li skříň nebo stůl k dispozici, ukládají zaměstnanci svršky a jejich osobní předměty na vyhrazeném místě a jsou povinni dodržovat opatření k jejich bezpečné úschově (např. při odchodu zamykat místnost) – viz § 226 ZP. Každý zaměstnanec rovněž zodpovídá za včasné, kvalitní a hospodárné splnění svých povinností, za nepřekročení svých oprávnění stanovených jednak vnitropodnikovými předpisy a jednak zejména vyplývajících z popisu práce a dále za škodu, kterou svým zaviněním KJM způsobí. 3.3. Předávání pracovní funkce Při předávání funkce zaměstnanců KJM se provede zápis o stavu plnění úkolů na příslušném pracovním úseku, o pracovních podkladech, spisech, elektronických databázích, korespondenci, popř. o stavu svěřených finančních prostředků a ostatních majetkových hodnot. Tento předávací protokol podepíše předávající, přejímající a bezprostředně nadřízený zaměstnanec. Při předávání funkce vedoucích zaměstnanců KJM podepíše protokol příslušný nadřízený vedoucí zaměstnanec. 3.4. Další povinnosti vedoucích zaměstnanců Kromě povinností stanovených vedoucím zaměstnancům zákoníkem práce a Organizačním řádem KJM jsou vedoucí zaměstnanci KJM povinni zejména :
8
1. Vedoucí zaměstnanci na všech stupních řízení a) řídit a kontrolovat práci podřízených zaměstnanců a hodnotit jejich pracovní výkonnost a pracovní výsledky, b) přidělovat práci podřízeným zaměstnancům až po oboustranném podepsání pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti či dohody o provedení práce, c) prokazatelně seznámit podřízené zaměstnance s tímto pracovním řádem, organizačním řádem, Kolektivní smlouvou, informačním materiálem Auditu rodina & zaměstnání a dalšími vnitřními předpisy KJM, seznamovat podřízené zaměstnance s jejich právy a povinnostmi, d) informovat podřízené zaměstnance o místech vyhrazených k ukládání svršků a osobních předmětů, které zaměstnanci obvykle nosí do práce, e) vytvářet předpoklady pro účelné, kvalitní a včasné plnění úkolů svěřeného pracoviště, soustavně pečovat o racionalizaci práce na řízených pracovištích, f) v rámci zvyšování efektivity práce slaďovat pracovní a rodinné potřeby zaměstnanců, g) navrhovat vnitřní organizaci pracoviště a vymezovat práva, povinnosti a odpovědnost podřízených zaměstnanců, h) dbát na rovnoměrné pracovní vytížení podřízených zaměstnanců, ch) vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci, i) při pracovních úrazech postupovat podle NV č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, v platném znění a o hlášení provozních nehod (havárií) a poruch technického zařízení (bezpečnostní referent), j) kontrolovat a sledovat u podřízených zaměstnanců důsledné dodržování zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, v platném znění, k) dbát, aby zaměstnanci dodržovali pracovní povinnosti vyplývající z právních předpisů, dbát, aby nedocházelo k jejich porušování a neplnění, l) oceňovat jejich iniciativu a pracovní úsilí, m) projednávat a vyřizovat běžné provozní žádosti, stížnosti a podněty podřízených zaměstnanců, písemné stížnosti předat k zapsání do systému elektronické spisové služby evidenci na podatelnu KJM, následně bude řešeno poradou vedení, n) v případech výskytu neomluvené nepřítomnosti podřízených zaměstnanců projednat záležitost s přímým nadřízeným a návazně na poradě vedení a následně v ZV ZO OSPK,
9
o) kontrolovat a podpisem schvalovat záznamy v evidenci o příchodu a odchodu zaměstnanců z pracoviště, o nepřítomnosti v práci a o čerpání dovolené, podepisovat docházkový lístek a předat personalistce.
2. Vedoucí zaměstnanci na jednotlivých stupních řízení a) navrhovat přijetí, převedení podřízených zaměstnanců na jinou funkci nebo navrhovat skončení pracovního poměru se zaměstnancem (vedoucí organizačního útvaru – I. stupeň řízení v součinnosti s nižšími stupni řízení), b) podávat návrhy poradě vedení na zvyšování kvalifikace podřízených zaměstnanců a na plánovitou přípravu rezerv pro příslušné funkce a pracoviště (vedoucí organizačního útvaru – I. stupeň řízení v součinnosti s nižšími stupni řízení), c) důsledně uplatňovat zásady odměňování za práci a zabezpečovat odměňování pracovních výsledků, navrhovat podřízeným zaměstnancům výši jejich osobního příplatku a mimořádných odměn (vedoucí organizačního útvaru – I. stupeň řízení v součinnosti s nižšími stupni řízení), d) podávat návrh poradě vedení na sepsání dohody o odpovědnosti se zaměstnancem, odpovědným za svěřené hodnoty k vyúčtování a odpovědným za ztrátu svěřených předmětů, jedno vyhotovení této dohody personalistka KJM založí do osobního spisu zaměstnance (vedoucí organizačního útvaru – I. stupeň řízení), e) určovat podřízeným zaměstnancům nástup dovolené (vedoucí organizačního útvaru – I. stupeň řízení a případně II., III. stupeň řízení – v tomto případě povinni informovat o určení nástupu dovolené podřízených zaměstnanců vedoucího organizačního útvaru I. stupně), při určení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům KJM a k oprávněným zájmům zaměstnance, určenou dobu čerpání dovolené je KJM povinna písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době, f) povolovat pracovní volno s náhradou platu z důvodů důležitých osobních překážek v práci (příl. nař. vlády č. 590/2006 Sb., kterým se provádí zákoník práce) a navrhovat řediteli povolení studia s čerpáním studijního volna (§ 230 až § 235 ZP), (vedoucí organizačního útvaru – I. stupeň v součinnosti s II. stupněm řízení), g) projednat poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy podřízenému zaměstnanci (z jiných důležitých důvodů, týkajících se jeho osoby – v souladu s Kolektivní smlouvou a v návaznosti na principy Auditu rodina & zaměstnání) na poradě vedení (vedoucí organizačního útvaru – I. stupeň v součinnosti s II. stupněm řízení), h) nařizovat práci přesčas (vedoucí organizačního útvaru – I. stupeň řízení), práce přesčas je čerpána formou náhradního volna dle § 127 ZP, ve výjimečných případech může být zaměstnanci proplacena, ch) podřízeným zaměstnancům navrhovat pracovní cesty (vedoucí organizačního útvaru – I. stupeň řízení v součinnosti s nižšími stupni řízení), pracovní cesty schvaluje ředitelka KJM, 10
i) před skončením pracovního poměru sjednaného na dobu určitou upozornit zaměstnance zpravidla alespoň 3 dny předem na skončení tohoto pracovního poměru (vedoucí organizačního útvaru – I. stupeň řízení v součinnosti s nižšími stupni řízení), k) předávat personalistce KJM ve stanovených termínech potřebné pracovně-právní podklady mající vliv na vyplácení platu, příplatků a odměn podřízeným zaměstnancům (vedoucí organizačního útvaru – I. stupeň řízení v součinnosti s nižšími stupni řízení), l) zpracovávat pracovní posudky zaměstnanců v souvislosti s ukončením jejich pracovního poměru na vyžádání zaměstnance (vedoucí organizačního útvaru – I. stupeň řízení v součinnosti s nižšími stupni řízení),
4. POVINNOSTI A PRÁVA ZAMĚSTNAVATELE Ode dne, kdy vznikl zaměstnanci ke KJM pracovní poměr, je tento v souladu se zákoníkem práce povinen : a) přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, b) platit zaměstnanci za vykonanou práci plat, c) vytvářet uspokojivé a bezpečné pracovní podmínky pro výkon práce, d) dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, e) při nástupu do práce informovat a seznámit zaměstnance s tímto pracovním řádem, Organizačním řádem KJM, Kolektivní smlouvou KJM – informuje personalistka, seznamuje přímý nadřízený zaměstnance a s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – seznamuje bezpečnostní referent. Zaměstnavatel je oprávněn po dobu prvních 14 kalendářních dnů a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti vykonávat kontrolní činnost, tj. zda se zaměstnanec dočasně práce neschopný zdržuje v místě pobytu a dodržuje dobu a rozsah povolených vycházek. Pokud se zaměstnanec nebude ve výše uvedeném období dodržovat uvedené skutečnosti, je zaměstnavatel oprávněn při prvním přistižení krátit zaměstnanci náhradu platu o 50 %, při dalším porušení v průběhu kalendářního roku pak náhradu platu zcela odejmout, nebo může být hodnoceno jako porušení pracovních povinností zvlášť hrubým způsobem a zaměstnanci dána výpověď z pracovního poměru dle ustanovení § 52 písm. h), ZP. Kontrolní činnost zaměstnance bude prováděna kontrolní dvojicí sestávající z nadřízeného práceneschopného zaměstnance a personalistky. O provedené kontrole bude vystaven písemný protokol, který bude odeslán OSSZ a ošetřujícímu lékaři. 4.1. Spolupráce zaměstnavatele s odborovou organizací Je upravena dle § 276 až § 280 ZP. 11
KJM projednává se závodním výborem zejména : a) stanovení přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb dle vyhlášky MF č. 114/2002 Sb., v platném znění a jeho čerpání, b) opatření k vytváření podmínek pro zaměstnávání zaměstnanců, matek, mládeže a osob se změněnou pracovní schopností, c) zásadní otázky péče o zaměstnance, opatření ke zlepšení hygieny práce a pracovního prostředí, slaďování rodinného a profesního života zaměstnanců, d) zamýšlené strukturální změny organizace, racionalizační a organizační opatření, zejména opatření v souvislosti s hromadným propouštěním 1 x ročně předloží KJM seznam nových a ukončených pracovních poměrů. Odborová organizace má právo vyžadovat od vedoucích zaměstnanců potřebné informace a podklady ve všech případech, kdy to požaduje zákoník práce. 4.2. Porušení pracovních povinností 1. Pokud zaměstnanec poruší pracovní povinnosti méně závažným způsobem, po projednání na poradě vedení lze ho na tuto skutečnost písemně upozornit včetně možnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele v případě opakování. Za méně závažná porušení pracovních povinností jsou považovány např. pozdní příchody do zaměstnání, překračování přestávky na jídlo a oddech, nevyužívání pracovní doby, soukromé telefonní hovory na účet KJM, neoprávněné používání výpočetní techniky k soukromým účelům, nedodržování stanovených pracovních postupů, opožděné předávání práce, porušení povinnosti nezveřejňování platu, porušení zásad organizace při jednání s klienty. 2. Pokud zaměstnanec soustavně porušuje pracovní povinnosti méně závažným způsobem a byl na možnost výpovědi z těchto důvodů v době posledních šesti měsíců písemně upozorněn, může dát KJM tomuto zaměstnanci výpověď ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi dozvěděl (§ 58 ZP). 3. Pro závažné porušení pracovních povinnosti může dát KJM zaměstnanci výpověď. Za závažné porušení pracovních povinnosti je považována např. neomluvená absence, výkon práce pro sebe a pro jiné osoby v pracovní době, nepovolené používání dopravního prostředku KJM pro vlastní potřebu, opilství, majetkové a morální delikty na pracovišti, ublížení na zdraví, nerespektování příkazů nadřízených, urážky, hrubé porušování zásad jednání s klienty. 4. Pokud zaměstnanec poruší pracovní povinnosti zvlášť hrubým způsobem, může s ním KJM ve lhůtě do jednoho měsíce okamžitě zrušit pracovní poměr. Jedná se např. o několik zaviněných krátkodobých absencí, dlouhodobou absenci, porušování vycházkového a pobytového režimu práce neschopného zaměstnance, poškození dobrého jména KJM. 12
5. Výpověď ze strany zaměstnavatele a okamžité zrušení pracovního poměru je KJM povinna projednat předem se závodním výborem odborové organizace. 6. K opatřením uvedeným v předchozích bodech je oprávněn ředitel KJM. Vůči ostatním zaměstnancům zpravidla na návrh vedoucího útvaru. 7. Kopii písemného upozornění o porušení pracovních povinností nebo návrh na rozvázání pracovního poměru předá ten, kdo tak učinil personalistce, která ho předloží k projednání poradě vedení. Kopii tohoto upozornění personalistka KJM založí do osobního spisu zaměstnance. Vystavení upozornění na porušení pracovních povinnosti je předem nutno dohodnout s personalistkou.
5. PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU 5.1. Pracovní doba a přestávky v práci 1. Délka a rozvržení pracovní doby a) Základní výměra pracovní doby zaměstnanců KJM činí 40 hodin týdně. b) Pracovní doba je rozvržena do jednotlivých dnů v týdnu na jednotlivých pracovištích na základě rozhodnutí vedení KJM po předchozím projednání se ZV ZO OSPK. c) Rozvržení pracovní doby je stanoveno v „Informaci zaměstnavatele“, kterou obdržel každý zaměstnanec. KJM je povinna vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení (např. v případě nutných zástupů a při pořadech pro veřejnost může být pracovní doba upravena, o čemž musí být zaměstnanec včas vedoucím informován). d) Pružná pracovní doba je v zájmu lepšího využívání pracovní doby uplatněna pro pracoviště a funkce : ředitel, personalista, asistent ředitele, interní auditor, útvar managementu a služeb knihovnám (kromě knihaře), útvar ekonomicko-správní (kromě pokladní, vedoucího technicko-hospodářské správy, údržbářů), vedoucí útvaru služeb ÚK, vedoucí útvaru služeb poboček, vedoucí oddělení neautomatizovaných poboček. Volitelný úsek pracovní doby : Základní pracovní doba vč. přestávky na oběd a odpočinek : Volitelný úsek pracovní doby :
6,30 - 9,00 hodin 9,00 - 14,30 hodin 14,30 - 19,30 hodin
Pružná pracovní doba je v zájmu lepšího využívání pracovní doby uplatněna pro pracoviště útvaru knihovních fondů následovně : Volitelný úsek pracovní doby : Základní pracovní doba vč. přestávky na oběd a odpočinek : Volitelný úsek pracovní doby :
6,00 – 8,30 hodin 8,30 – 14,00 hodin 14,00 – 19,00 hodin
13
Pružné rozvržení pracovní doby zahrnuje časové úseky základní a volitelné pracovní doby, jejichž začátek a konec určuje zaměstnavatel. V základní době je zaměstnanec povinen být na pracovišti, a to každý pracovní den v týdnu (každou směnu). V rámci volitelné pracovní doby si zaměstnanec volí začátek a konec pracovní doby. Celková délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin (nepočítaje v to přestávky v práci). Při pružném rozvržení pracovní doby musí být průměrná týdenní pracovní doba naplněna v měsíčním vyrovnávacím období, které končí vždy posledním pracovním dnem v daném kalendářním měsíci. Překážky v práci na straně zaměstnance se posuzují jako výkon práce pouze v rozsahu, ve kterém nezbytně zasáhly do základní pracovní doby. V rozsahu, v němž zasáhly do volitelné pracovní doby, se posuzují jako omluvené a zaměstnanci se za ně neposkytuje náhrada mzdy. Jestliže zaměstnanec neodpracoval pro omluvenou překážku v práci celou pracovní dobu, připadající na vyrovnávací období, protože mu v tom bránila překážka v práci na jeho straně, je povinen tuto neodpracovanou část pracovní doby napracovat nejpozději do konce příštího kalendářního měsíce. Napracování není prací přesčas. Práce přesčas je konaná výlučně na příkaz zaměstnavatele, který je nutné předem písemně schválit. Pružná pracovní doba se neuplatní při pracovní cestě a při nutnosti zabezpečení operativního nebo naléhavého pracovního úkolu, dále při pracovní neschopnosti, OČR a v dalších případech určených zaměstnavatelem. V těchto případech platí stanovená týdenní pracovní doba a to v jednotlivých dnech 8 hodin od 8 00 hod. do 16,00 hodin /§ 85, odst. 6/. e) Na začátku směny je zaměstnanec povinen být na svém pracovišti a odcházet z něho až po jejím ukončení. f) Příchod a odchod ze zaměstnání zaznamenávají zaměstnanci v evidenci docházky - na „docházkovém lístku“. 2. Úprava pracovní doby a) Ředitel KJM na žádost zaměstnance a na základě vyjádření vedoucího, může povolit zaměstnanci kratší nebo jinou úpravu pracovní doby, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody. Jinou úpravou pracovní doby může být i povolení práce z domu, dlouhodobé poskytnutí práce z domu je upraveno na základě pracovní smlouvy (dle § 317 ZP). Ve výjimečných případech a se souhlasem ředitele KJM je možné zaměstnanci jednorázově povolit práci z domu. b) Požádá-li zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší 15 let, těhotná zaměstnankyně nebo zaměstnanec, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby (viz. § 241, odst. 2 ZP) o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. 3. Práce přesčas, noční práce a pracovní pohotovost 1. Prací přesčas je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. U zaměstnanců 14
s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu; těmto zaměstnancům není možné práci přesčas nařídit. Prací přesčas není, napracovává-li zaměstnanec práci konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu pracovní volno, které mu zaměstnanec poskytl na jeho žádost. Vedoucí zaměstnanci a ředitel KJM mohou nařídit práci přesčas jen výjimečně v případech naléhavé potřeby. Práce přesčas musí být předem schválena, včetně stanovení rozsahu, předmětu činnosti a místa výkonu nařízené práce přesčas. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení podle § 124 ZP, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. To neplatí o práci přesčas konané v noci, v den pracovního klidu nebo v době pracovní pohotovosti. Práci přesčas nelze nařídit mladistvým do 18 let věku, těhotným ženám zaměstnankyním a ženám zaměstnankyním a zaměstnancům pečujícím o dítě mladší 1 roku. Práce přesčas musí být prokazatelně zaznamenána v evidenci docházky – docházkovém lístku. 2. Noční prací je práce konaná v noční době, noční doba je mezi 22. a 6. hodinou. Zaměstnancem pracujícím v noci je zaměstnanec, který odpracuje pravidelně během noční doby nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v průměru alespoň jednou týdně v období nejdéle 26 po sobě jdoucích týdnů. Práci v noci nelze nařídit mladistvým do 18 let věku, těhotným ženám zaměstnankyním a ženám zaměstnankyním a zaměstnancům pečujícím o dítě mladší 1 roku.. 3. Pracovní pohotovost může KJM na zaměstnanci požadovat, jen jestliže se na tom se zaměstnancem dohodne. Výkon práce v době pracovní pohotovosti nad stanovenou pracovní dobu je prací přesčas. 4. Přestávky v práci Pracovní přestávky na jídlo a oddech jsou zaměstnancům poskytovány nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce a dále v souladu se zákoníkem práce a souvisejícími předpisy. Kontrolu tohoto ustanovení a odpovědnost mají a vykonávají všichni vedoucí zaměstnanci na všech stupních řízení. 5.2. Dovolená 1. Vedoucí organizačních útvarů KJM jsou povinni nejpozději do 30. května kalendářního roku sestavit písemný rozvrh čerpání dovolené zaměstnanců. Při určení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům KJM a k oprávněným zájmům zaměstnance. Tento je stanoven se souhlasem ZV ZO OSPK a musí umožňovat zaměstnancům čerpat dovolenou zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku. Poskytuje-li se po částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny, nedohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec jinak. Určenou dobu čerpání dovolené je KJM povinna 15
písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době. Není-li čerpání dovolené určeno nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Čerpání dovolené je zaměstnanec povinen písemně oznámit KJM alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne s KJM na jiné době oznámení. 2. Dovolená zaměstnanců KJM činí v souladu s ustanovením § 213 ZP 5 týdnů při plném pracovním úvazku. 3. Jestliže si zaměstnanec nemohl dovolenou vyčerpat v kalendářním roce z naléhavých provozních důvodů nebo proto, že zaměstnavatel neurčil její čerpání, nebo pro překážky v práci, je zaměstnavatel povinen poskytnout ji zaměstnanci tak, aby skončila nejpozději do konce příštího kalendářního roku. 4. Rozsah a podmínky krácení dovolené upravuje § 223 zákoníku práce.
6. PLAT A JEHO VÝPLATA 6.1. Odměňování zaměstnanců Odměňování zaměstnanců Knihovny Jiřího Mahena, příspěvkové organizace se řídí těmito předpisy : 1. Zákonem č. 262/2006 Sb., v platném změní 2. Nařízením vlády ČR č. 564/2006 Sb., v platném znění 6.2. Výplata platu 1. Plat a náhrada platu se vyplácí měsíčně pozadu, v pracovní době a na pracovišti (v pokladně KJM) nebo převodem na peněžní účet zaměstnance. Výplatním termínem je 10. kalendářní den v měsíci. V případě, že tento termín připadne na nepracovní den – sobotu, přesouvá se na poslední předcházející pracovní den. V případě, že termín výplaty připadne na nepracovní den – neděli nebo svátek, přesouvá se termín výplat na první následující pracovní den. 2. Jiné osobě než zaměstnanci (např. manželce) lze vyplatit plat jen na základě písemného zmocnění, nestanoví-li zvláštní předpisy jinak. Pokud se nemůže zaměstnanec dostavit z vážných důvodů k výplatě platu, zašle mu KJM plat na svůj náklad a nebezpečí poštovní poukázkou s výplatní podmínkou do vlastních rukou na jeho adresu. 3. KJM vyplatí zaměstnanci, který písemně požádá mzdovou účtárnu před nastoupením dovolené plat splatný během dovolené, připadne-li termín výplaty na období dovolené, pokud se se zaměstnancem nedohodne jinak. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu platu, poskytne mu přiměřenou zálohu a zbývající část platu mu vyplatí nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty platu následujícím po dovolené.
16
4. Při měsíčním vyúčtování platu se zaměstnanci současně s platem vydá výplatní lístek obsahující údaje o jednotlivých složkách platu (náhrady platu) a o provedených srážkách. 5. Zaměstnanec je povinen přepočítat si vyplacený plat dříve, než potvrdí svým podpisem jeho převzetí. S případnými reklamacemi a dotazy týkajícími se výpočtu platu se obrací zaměstnanec přímo na mzdovou účtárnu. 6. Zjistí-li dodatečně po převzetí platu zaměstnanec přeplatky nebo nedoplatky na platu, je povinen oznámit to bezodkladně mzdové účtárně. 7. Srážky z platu lze provést pouze na základě dohody o srážkách z platu, jinak může KJM provést srážky z platu jen v případech uvedených v § 146, § 147 ZP.
7. PŘEKÁŽKY V PRÁCI 7.1. Překážky na straně zaměstnance 1. KJM poskytne zaměstnanci pracovní volno dle § 200 ZP v nezbytně nutném rozsahu k výkonu veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, pokud tuto činnost nelze provést mimo pracovní dobu, max. 20 pracovních dnů v kalendářním roce. 2. Nepřítomnost zaměstnance bude omluvena po dobu jeho pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz, po dobu mateřské a rodičovské dovolené, karantény, ošetřování nemocného člena rodiny a po dobu péče o dítě mladší 10-ti let za podmínek stanovených zákonem. 3. Pracovní volno s náhradou platu lze přiznat pouze v rozsahu stanoveném nařízením vlády č. 590/2006 Sb., v platném znění. 7.2. Překážky na straně zaměstnavatele Posuzování překážek na straně zaměstnavatele se řídí ustanoveními § 207 až § 210 ZP, v platném znění.
8. BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI 8.1. Úkoly zaměstnavatele 1. Za plnění úkolů v oblasti BOZP odpovídají vedoucí zaměstnanci KJM na všech stupních řízení v rozsahu svých funkcí. Tyto úkoly jsou rovnocennou a neoddělitelnou součástí plnění jejich pracovních povinností. 2. KJM je povinna prostřednictvím svých vedoucích zaměstnanců v rozsahu své působnosti soustavně vytvářet podmínky pro bezpečnou a zdraví nezávadnou práci. 3. Zaměstnanci KJM musí být soustavně seznamováni s právními a ostatními předpisy k zajištění BOZP, bezpečnostní referent je povinen pravidelně ověřovat jejich znalosti těchto předpisů a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. 17
4. Zaměstnanci musí být zařazováni na pracoviště a práce se zřetelem na jejich zdravotní stav a vedoucí zaměstnanec je povinen nepřipustit, aby zaměstnanec konal práce v rozporu s právními a ostatními předpisy v této oblasti. 5. Další úkoly vedoucích zaměstnanců a KJM jsou blíže specifikovány v § 103 a § 302 zákoníku práce zejména : a) sdělit zaměstnancům, které zdravotnické zařízení jim poskytuje pracovně lékařskou péči a jakým druhům očkování a lékařským preventivním prohlídkám souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit, informovat o vstupním školení, b) zajistit zaměstnancům, zejména zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou a mladistvým, podle potřeb vykonávané práce ve vhodných intervalech dostatečné a přiměřené informace a školení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Informace a pokyny je třeba zajistit zejména při přijetí zaměstnance, při jeho převedení, přeložení nebo změně pracovních podmínek, změně pracovního prostředí, zavedení nebo změně pracovních prostředků, technologie a pracovních postupů. c) umožnit zaměstnanci nahlížet do evidence, která je o něm vedena v souvislosti se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, d) zajistit zaměstnancům poskytnutí první pomoci, e) nepoužívat takového způsobu odměňování prací, při kterém jsou zaměstnanci vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu a jehož použití by vedlo při zvyšování pracovních výsledků k ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců, f) zajistit dodržování zákazu kouření na pracovištích, g) poskytovat osobní ochranné prostředky, je upraveno vnitřním předpisem KJM. 6. KJM zajišťuje 1 x ročně v souladu s § 103, odst. 2 a 3 zákoníku práce školení zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP. 7. KJM stanovuje v souladu s § 102 odst. 6 zákoníku práce zaměstnance, kteří plní úkoly zde vymezené. Seznam takto určených pracovníků je přílohou traumatologického plánu, který je vydán příkazem ředitele. 8. KJM provádí jednou ročně v souladu s § 108, odst. 5 zákoníku práce prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech pracovištích zaměstnavatele. O prověrkách se provede písemný zápis. 8.2. Úkoly zaměstnanců 1. Zaměstnanci jsou povinni dodržovat předpisy k zajištění BOZP a všechny další předpisy, pokyny a normy v této oblasti, se kterými byli řádně seznámeni. 18
2. V pracovní době i mimo na pracovištích KJM je zakázáno požívání alkoholických nápojů a jiných návykových látek a kouření na pracovišti. 3. Zaměstnanci jsou povinni používat osobní ochranné pracovní prostředky, které jim byly přiděleny, pečovat o ně a řádně s nimi hospodařit. 4. Zaměstnanci jsou povinni účastnit se školení BOZP, podrobit se zkouškám a lékařským prohlídkám stanoveným vnitřním předpisem. Preventivní prohlídky: - 1x za 5 roků, - u zaměstnanců starších padesáti let 1x za 3 roky, - řidič 1x za 2 roky (starší padesáti let 1x ročně), - údržbáři 1x za 5 roků (starší padesáti let 1x za 3 roky), - řidiči referentských vozidel 1x za 5 roků (starší 50 let 1x za 3 roky). 5. Zaměstnanci jsou povinni oznamovat svému přímému nadřízenému nebo jinému vedoucímu zaměstnanci KJM veškeré závady a nedostatky, které by mohly ohrozit bezpečnost a zdraví osob.
9. PÉČE O ZAMĚSTNANCE 1. KJM zohledňuje při péči o zaměstnance prorodinnou personální politiku prostřednictvím Auditu rodina a zaměstnání a trvale usiluje o slaďování rodinného a profesního života. KJM vytváří ke zvyšování kultury práce a pracovního prostředí pracovní podmínky, které umožňují, aby výkon práce byl kvalitní, hospodárný a bezpečný. 2. KJM zabezpečuje závodní stravování zaměstnanců formou nákupu stravenek, viz. Kolektivní smlouva III/2. 3. KJM zabezpečuje péči o odborný rozvoj zaměstnanců prostřednictvím různých druhů školení, studia nebo jiné formy přípravy k prohloubení kvalifikace. 4. KJM rovněž může uzavřít se zaměstnancem dohodu, kterou se zaváže umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace v souladu s potřebou KJM, poskytováním úlev. Zaměstnanec se na druhé straně zavazuje zvýšit si kvalifikace a setrvat v KJM po určitou dobu v pracovním poměru nebo uhradit náklady spojené se zvýšením kvalifikace. Bližší podmínky stanoví § 234 ZP. Totéž platí i v případě prohloubení kvalifikace. 5. KJM je povinna zajistit bezpečnou úschovu svršků a osobních potřeb zaměstnanců (např. zámky ke skříním, stolům, místnostem a pod.).
10. PRACOVNÍ PODMÍNKY ŽEN 1. Ženy nesmějí být zaměstnávány pracemi, které jsou pro ně fyzicky nepřiměřené nebo škodí jejich organismu, zejména pracemi, které ohrožují jejich mateřské poslání.
19
2. Těhotné ženy a ženy pečující o děti mladší 8 let smějí být vysílány na pracovní cestu mimo obvod obce svého pracoviště jen se svým souhlasem, přeložit je může zaměstnavatel jen na jejich žádost. 3. Ustanovení předchozího odstavce platí i pro osamělou ženu pečující o dítě, dokud dítě nedosáhlo věku 15 let, i pro zaměstnance, který prokáže že sám dlouhodobě soustavně pečuje o převážně nebo úplně bezmocnou fyzickou osobu.
11. ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU 11.1. Odpovědnost zaměstnance 1. Zaměstnanec odpovídá KJM za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. 2. Byla-li způsobena škoda také porušením povinností ze strany KJM, odpovědnost zaměstnance se poměrně omezí. 3. Zaměstnanec je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví a majetku ani k neoprávněnému majetkovému prospěchu na úkor společnosti nebo jednotlivce. Hrozí-li škoda, je povinen na ni upozornit vedoucího zaměstnance. 4. Je-li k odvrácení škody třeba zákroku, je zaměstnanec povinen zakročit, pokud mu v tom nebrání důležitá okolnost nebo jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo spoluzaměstnance, popřípadě osoby sobě blízké. 5. Zjistí-li zaměstnanec, že nemá vytvořeny potřebné pracovní podmínky, je povinen oznámit závadu svému nadřízenému. 6. Převzal-li zaměstnanec na základě dohody o odpovědnosti odpovědnost za svěřené hodnoty, odpovídá za vzniklý schodek. 7. Dohoda o odpovědnosti musí být uzavřena písemně. Odstoupit od ní může zaměstnanec, je-li převáděn na jiné pracoviště, překládán nebo v případech dále spec. v § 253 a § 254 zákoníku práce. 8. Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout částku rovnající se 4,5násobku průměrného měsíčního příjmu zaměstnance. 9. Zaměstnanec odpovídající za schodek nebo ztrátu svěřených předmětů na písemné potvrzení (osobní karta za svěřené předměty) nebo při hodnotě nad 50 000,- Kč na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí, je povinen škodu nahradit v plné výši. 11.2. Odpovědnost zaměstnavatele 1. KJM odpovídá svým zaměstnancům za škodu, která jim vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinnosti nebo úmyslným jednáním proti pravidlům slušnosti a občanského soužití. 20
2. KJM rovněž odpovídá zaměstnanci za škodu, kterou mu způsobili porušením právních povinností v rámci plnění úkolů organizace zaměstnanci jednající jejím jménem. 3. Došlo-li u zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k poškození na zdraví nebo jeho smrti úrazem, odpovídá za škodu tím vzniklou KJM. 4. KJM je povinna nahradit škodu, i když dodržela povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů BOZP, pokud se nezprostí odpovědnosti podle § 367 ZP. 5. KJM odpovídá za škodu na věcech, které si v jeho prostorách zaměstnanci odložili na místech k tomu určených při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním nebo na místě k tomu určeném, kde se obvykle ukládají. 6. Za věci, které do zaměstnání obvykle zaměstnanec nenosí a které nepřevzala KJM do úschovy, odpovídá jen do částky 10.000 Kč. Zjistí-li se však, že škoda byla způsobena jiným zaměstnancem KJM nebo tyto věci byly KJM převzaty do úschovy, hradí KJM škodu bez omezení. 7. Nárok na náhradu škody zanikne, jestliže zaměstnanec o ní neuvědomil KJM bez zbytečného odkladu nejpozději ve lhůtě 15 dní ode dne, kdy se o škodě dozvěděl - § 267, odst. 2 ZP.
21
12. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 1. Práva a povinnosti zaměstnanců a KJM neupravena tímto pracovním řádem jsou stanovena příslušnými ustanoveními zákoníku práce, ve znění pozdějších změn a dodatků a prováděcím nařízením k zákoníku práce. 2. Za plnění povinností KJM vyplývajících z tohoto pracovního řádu odpovídají vedoucí zaměstnanci v rozsahu svých funkcí. 3. Tento pracovní řád nebo jeho části může zrušit, změnit nebo doplnit číslovanými dodatky jen ředitel s předchozím souhlasem ZV odborové organizace. 4. Skutečnosti tímto pracovním řádem výslovně neupravené se řídí obecně platnými právními normami. 5. Pracovní řád byl projednán ZV odborové organizace dne 28. 6. 2012 a ZV ZO OSPK s jeho zněním souhlasí. 6. Pracovní řád nabývá účinnosti dnem 1. 7. 2012. 7. Pracovní řád ze dne 1. 2. 2008 se dnem nabytí účinnosti tohoto pracovního řádu ruší.
Ing. Libuše Nivnická, v.r. ředitelka KJM Souhlasíme se zněním Pracovního řádu: Radka Čermáková, v.r. předsedkyně ZV ZO OSPK KJM
22
