KNIHA A ČESKY EXIL Bibliografický slovník nakladatelství, vydavatelství a edic 1949-1990 Připravovaná příručka, z níž přinášíme několik ukázek, se pokouší zmapovat knižní produkci českého exilu po roce 1948 z poněkud jiného hlediska než dosavadní bibliografické či historické sondy."Pozornost se v našem případě soustřeďuje nikoli na autory a jejich díla, nýbrž na edice, vydavatelství a nakladatelství, tedy na institucionální zprostředkovatele těchto děl potenciálnímu čtenáři. V tomto rámci chceme rovněž připomenout v české kulturní historii soustavně opomíjený význam osobnosti nakladatele (individuálního iniciátora a tvůrce konkrétního vydání knihy). Knihu zde pojímáme nikoliv jako literární dílo či historický dokument, nýbrž jako souhrn obsahových a formálních prvků (texty, úprava, ilustrace, obálka, vazba, papír, tisk, náklad apod.), vypovídajících o kulturněhistorickém kontextu jejího vzniku. Pojem exil chápeme spolu s Ladislavem Radimským 2 ) v původním významu latinského exilium - jako vyhnanství, vynucený odchod do ciziny. Výrazný znak exilu, jímž je permanentně se obnovující a vymezující vztah k zemi odchodu, provázený úsilím 0 obnovení podmínek umožňujících návrat, nám dovoluje vnímat exilovou knižní produkci jako komplementární součást souběžné produkce domácí, a odlišit ji tak od produkce krajanské 3 'a komerční vydavatelské činnosti českých emigrantů 41 zaměřené převážně do ciziny. Časové'vymezení 1949-1990 je odvozeno od počátku českého poválečného demokratického exilu (únor 1948) a jeho konce (listopad 1989) s přihlédnutím k určitému posunu, danému specifickou povahou knižní produkce. První zaznamenaná exilová edice (Knihy Svobodného zítřka) vznikla v září 1949. I když okamžikem zahájení volného prodeje exilové literatury v Československu v prosinci 1989 se exilová nakladatelství změnila v česká nakladatelství v zahraničí, dozníval v produkci těch, která pokračovala v činnosti, původní exilový ediční program ještě v roce 1990. Slovník přináší 75 základních hesel?zaznamenávajících údaje o nakladatelstvích, vydavatelstvích nebo samostatných knižních edicích. Edice, které byly součástí větších vydavatelských celků (např. Studium v Křesťanské akademii), jsou charakterizovány i bibliograficky zmapovány v rámci tohoto celku. Úhrnný počet zaznamenaných edičních aktivit včetně edic skrytých v rozsáhlejších heslech je 115. Slovník nezaznamenává vydavatele vlastních spisů (nejde-li o programově komponovanou číslovanou edici), korporace (politická sdružení, spolky apod.) s příležitostnou účelovou produkcí bez edičního programu ani náhodné jednotlivé ediční počiny ( a to bez ohledu na význam vydávaného díla). Důsledně však jsou registrována byť jen jednosvazková torza rozsáhlejších edičních projektů (např. edice Stopa Františka Kovárny). Hesla jsou uspořádána abecedně podle názvu vydavatelské aktivity a skládají se ze tří celků: 1) Textová část se základními údaji o historii nakladatelství, vydavatelství či edice se jmény zakladatelů a hlavních tvůrců edičního programu a stručnou charakteristikou produkce po stránce obsahové i formální. 2) Literatura s výběrovým soupisem literatury předmětu, získané vlastní excerpcí dostupných pramenů, většinou exilových periodik. Nejsou zde opakovány základní prameny, jejichž excerpce byla podkladem k celému dílu a jejichž seznam bude součástí úvodu. Uváděny nejsou rovněž běžné recenze jednotlivých titulů daného nakladatelství či edice. 3) Bibliografie se soupisem produkce nakladatelství, vydavatelství či edice je uspořádána v zásadě chronologicky, aby byl postižen historický vývoj dané ediční aktivity. Produkce větších nakladatelství je uváděna podle publikačních čísel nebo podle vročení či přesnějších chronologických údajů (měsíc, výjimečně 1 den). U nakladatelství, jejichž ediční program byl koncipován do výrazně formovaných edic, uvádí soupis 1) Např. Slovník zakázaných autorů 1948-1980. Praha 1991; Česká a slovenská literatura v exilu a samizdatu (Informatorium pro učitele, studenty, laiky), Olomouc 1991; Čulík, J.: Knihy za ohradou. Česká literatura v exilových nakladatelstvích 1971-1989, Praha [1991]; Šeflová, L.: Knihy českých a slovenských autorů vydané v zahraničí v letech 1948-1978 (Exil), Brno 1993. 2) Radimský, L.: Skloňuj své jméno, exulante! Řím 1967, s. 17. 3) Spolu s J. Cornem (Úkoly exilu, in Jubilejní sjezd čs. strany nár. soc. v exilu, Toronto 1987, s. 26) odlišujeme tedy exil od krajanství, které chápeme jako společenství členů stejného národa, usadivších se v jiné zemi, již přijali za svou vlast. 4) Pojem emigrace chápeme neutrálně jako odchod do ciziny z osobních, ekonomických, rodinných aj. důvodů. 5) Uvedený počet není definitivní, v konečné redakci může dojít k nepatrným posunům.
71
produkci podle edic v pořadí podle data jejich založení. Drobné tisky do 16 stran jsou zaznamenávány jen tehdy, jsou-li součástí číslovaných řad. Záznamy označené (*) nemohly být pro nedostupnost publikací zpracovány de visu. Jména nakladatelů a redaktorů (slovesných i výtvarných), tedy účastníků tvorby knihy (v heslech uvedeni kursivou), budou uvedena v připojené j m e n n é části. K těmto j m é n ů m budou v definitivní redakci staženy biografické údaje i osobní charakteristiky z hesel, aby nedocházelo k jejich zbytečnému opakování a zpřehlednila se účast jednotlivých osob na různých edičních aktivitách. Prvním impulsem ke zpracování slovníku bylo autorovi setkání s Bibliografií krásné české literatury vydané v exilu Antonína Kratochvíla, přetištěné v časopisu Student roku 1968. K další orientaci posloužila zejména přáteli propašovaná první verze bibliografie Ludmily Šeflové z roku 1978 s navazujícími bibliografickými přehledy ve Svědectví 80. let. Dějiny nakladatelství jsou však zakódovány především v knihách samých a jejich výpověď nemůže být nahrazena sebepodrobnějším bibliografickým záznamem. Doplnění torzovitých znalostí z nesoustavných setkání s nimi bylo umožněno až studiem fondů Československého dokumentačního střediska nezávislé literatury v Scheinfeldu, zprostředkované laskavostí jeho tvůrce dr. Viléma Prečana. Základním pražským informačním pramenem j e stále doplňovaná soukromá knihovna a čítárna samizdatové a exilové literatury Libri prohihiti Jiřího Gruntoráda. Cenné bibliografické doplňky vyplynuly zejména z konzultací s kolegou Františkem Knoppem, který chystá v Ústavu pro českou literaturu A V ČR bibliografii české literární vědy v exilu 1948-1989. Ukázky pro Kritický sborník byly vybrány se záměrem připomenout především méně známé ediční počiny poúnorového exilu včetně jeho počátků (Knihy Svobodného zítřka), problematiku vztahu krajanské a exilové tvorby (Kruh přátel čs. knihy) a rovněž naznačit personální propojení jednotlivých aktivit (Knižnice lyriky, Sklizeň svobodné tvorby, Sklizeň). Kusost některých hesel (chybějící biografická data, absence literatury předmětu, neúplné bibliografické záznamy apod.) prozrazuje neuzavřenost díla; prosím touto cestou o doplňky a opravy. ALES ZACH
AKT
Edici poezie Akt založili a v letech 1974-1977 ve švýcarské obci Gelterkinden vydávali básník, prozaik a dramatik Jaroslav Shilling (nar. 23. 12. 1944 v Praze) spolu s malířkou a grafickou (původně sklářskou výtvarnicí) Lucií Radovou (nar. 1931 v Jičíně). V e slovesné redakci J. Shillinga a výtvarné redakci L. Radové vyšlo v této polobibliofilské edici s výrazn ý m výtvarným podílem devět svazků původní převážně básnické tvorby českých exilových autorů. N a výtvarném doprovodu knih edice se kromě L. Radové podíleli rovněž další exiloví výtvarníci. Svazky příčného formátu (zpravidla 10,5 x 14,5 cm) přinášely většinou i základní biografická data slovesných i výtvarných tvůrců. Nevydány zůstaly ohlašované svazky próz Ivana Krause Sebrané veteše s ilustracemi Z. Roudnického a Alexandra Solženicyna Pruské noci s ilustracemi L. Radové. Tvůrci edice později otevřeli v Gelterkindenu galerii RE, v níž prezentovali též díla exilových výtvarníků, zejména svých spolupracovníků (P. Krbálek, Z. Roudnický). L. Radová jako ilustrátorka intenzívně spolupracovala rovněž s exilovými nakladatelstvími Index, Konfrontace aj. Literatura:
Česká exilová nakladatelství 6. 12.
se představují.
Edice pne7.ie Akt. Zpravodaj (Curych) 9, 1976, č. 12, s. 15-16,
Bibliografie: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
Shilling, Jaroslav: Jestřáb (Verše do památníku). Kresby Lucie Radová. 8. 6. 1974. 69 s. Schneider, Jan: Jak číst ohňostroje. Kresby Zdeněk Roudnický. 26. 8. 1974. 103 s. Lidin, A. [Řezáč, Tomáš]: Psychogenes. Báseň s kresbami Lucie Radové. 31. 10. 1974. 95 s. Spodek, svršek, král, eso. Soubor kreseb Lucie Radové a říkánek Jaroslava Shillinga. 28. 11. 1974. 36 volných listů v přebalu. Strnad, Jaroslav: Pohádky. Kresby Lucie Radová. 20. 12. 1974. 174 s. Štorch, Roman: Jaký je druhý břeh jara. Reprodukce grafiky Františka Tichého. 28. 4. 1975. 103 s. Goepfertová, Gertruda: Ohňostroj marnosti. Sbírka básní doplněná autorčinými linoryty. 23. 8. 1975. 103 s. Schneider, Jan: Rozepnuté dny. Sbírka básní s výtvarným doprovodem Pavla Krbálka. 29. 8. 1976. 189 s. Shilling, Jaroslav: Jednou ti napíši píseň. Ilustrace Ivo Holý. 15. 6. 1977. 111 s.
BOHEMICA VIENNENSIA
Edici vydával v letech 1954-1957 ve Vídni v návaznosti na stejnojmenný časopis z let 1948-1954 krajanský osvětový pracovník Karel Matal Polán (nar. 9. 7. 1923 Vídeň). Od 2. svazku se edice zaměřila na sou-
72
časnou exilovou básnickou, esejistickou a prozaickou tvorbu. Tato tendence vyvrcholila druhou antologií básnické tvorby českého exilu Čas stavění (přispěli Jana Borová, Josef Čermák, Jiří Kovtun, Josef Martínek, Zdeněk Němeček, Václav Pavel, E. J. Popera, Zdeněk Rutar, Věra Stárková, Jaroslav Strnad, Oldřich Toman, Robert Vlach [též jako Jiří Kavka], Vladimír Zelený), zahajující současně vstup domácí ineditní tvorby do exilové produkce (Antonín Bartušek pod pseud. A. D. Martin). Poslední dva svazky edice naznačují změnu orientace na překlady současné české exilové tvorby do němčiny. Ohlašované tituly K. M. Polana v němčině již nevyšly. Edice byla vydávána nejprve cyklostylem (ve formátu A4, od sv. 5 ve formátu A5), od počátku s patrnou snahou o působivé grafické řešení v rámci skromných možností dané rozmnožovací techniky. Standardní obálku cyklostylovaných svazků navrhl F. Plachy, písmo navrhl Roland Utner. Závěrečné dva svazky vyšly tiskem (náklad 6. svazku 1000 výtisků) a byly ilustrovány. L i t e r a t u r a : J. Strnad: Padesátá léta v české exilové literatuře, 4. část. Tvar, 1990, č. 38, s. 5, 22. 11.
Bibliografie: Sv. 1. Havlíček Borovský, Karel: Křest sv. Vladimíra. 1954. 17 s. 2. Listopad, František: Tristan čili zrada vzdělance. [Esej.] Předmluva Jiří Pistorius. Ilustrace [kresba na bláně] Toyen. 1954. 22 s. 3. Svatoš, Bedřich: Hranolem vzpomínky. [Povídky.] Předmluva Robert Vlach. 1954. 26 s. 4. Jelínek, Ivan: Ulice břemen. [Verše.] 1956. 21 s. (*) 5. Listopad, František: Svoboda a jiné ovoce (Poezie 1948-1954). 1956. 47 s. 6. Čas stavění. Básně českých exulantů. Antologie. Předml. Antonín Vlach. [1956]. 52 s. 7. Den, Petr [Radimský, Ladislav]: Mexikanisches Divertimento. [Cestopisný esej.] Aus dem Tschechischen überzetz von ***. Illustrationen Eva Kaslová-Pribyl. 1956. 28 s., 1 obr. na příl. 8. Alfa [Vlach, Robert]: Der Mann vom Mond. [Humoristické prózy.] Aus dem Tschechischen übertragen vom Jan Pollák. Illustrationen Vladimír Vaněk. 1957. 36 s.
E D I C E SVĚDECTVÍ
Edice provázela v letech 1956-1972 stejnojmenný časopis, který s podtitulem Čtvrtletník pro politiku a kulturu v říjnu 1956 v New Yorku založil a s redakčním kruhem řídil redaktor a publicista Pavel Tigrid (vl. jm. Schônfeld, nar. 27. 10. 1917 Praha). Do 8. svazku vycházela edice v New Yorku, od sv. 9 v Paříži, kam Tigrid časopis přenesl koncem roku 1960. V duchu programu Svědectví edice svým záběrem přesáhla problematiku českého exilu a jeho reflexi. Již prvním svazkem věnovala pozornost významné nepublikované domácí tvorbě a do svého programu zařazovala i překlady, zejména ruské neoficiální prózy a poezie. Z původní exilové tvorby se soustředila především na esej a politickou publicistiku. Některé svazky shrnuly texty, publikované nejprve rozptýleně v časopise. Svou otevřenou koncepcí předjala edice program nejvýznamnějších exilových nakladatelství 70. a 80. let. S jejich nástupem zanikla 13. svazkem roku 1972. Časopis Svědectví se později jako spoluvydavatel podílel na několika titulech jiných exilových vydavatelství (Opus bonům, Index, Rozmluvy). M i m o edici vydal ještě roku 1972 u příležitosti mnichovské olympiády Výběr ze Svědectví č. 42 a 43 (s krycí obálkou Miinchen 72). M i m o Edici Svědectví vyšel roku 1988 rovněž rejstřík k časopisu za léta 1956-1987 (sest. Ilja Kuneš). Spolu s častou změnou tiskáren byl měněn i formát a úprava jednotlivých svazků, takže rozkolísaná grafická podoba edice nedosahuje úrovně výtvarného řešení časopisu (Ladislav Sutnar). L i t e r a t u r a : A. Kratochvil: Postavení Svědectví v poúnorové da. Sest. Jiří Lederer. Mnichov, Opus bonům 1982, s. 45-50.
literatuře a žurnalistice
v exitu. In: Svědectví Pavla
Tigri-
Bibliografie: Sv. [1.] Halas, František: Potopa. Verše z pozůstalosti. Doslov Emil Kovtun. Kresby Toyen. Vánoce 1956. 30 s. 2. Pět projevů ze sjezdu polských spisovatelů. Varšava, 29. 1 1 . - 2 . 12. 1956. Z polštiny přel. Emil Kovtun. Březen 1957. 24 s. - Na části nákladu obálkový název Spisovatelé sněmují. 3. Dudincev, Vladimir: Nejenom chlebem. Úryvek z románu. Vybral, přel. a úvodní pozn. opatřil Zdeněk Němeček. Červenec 1957. 34 s. 4. Howe, Irving: Román a doba. [Studie o polit, románech.] Přel. a úvodní pozn. naps. Jiří Kárnet. Únor 1958. 73 s. 5. Doktor Živago. Synopsis stejnojmenného románu Borise Pasternaka. Září 1958. 36 s. (*) 6. Den, Petr [Radimský, Ladislav]: Době proti srsti. Výbor z eseji z let 1940-1957. Vánoce 1958. 55 s. 7. Pasternak, Boris: Básně doktora Živaga. Z ruštiny přel. Jiří Kovtun. Obálka Miroslav Šašek. Vánoce 1959. 62 s. 8. Tigrid, Pavel: Marx na Hradčanech. Předml. Paul E. Zinner. 1960. 124 s. (*) 9. Tertz, Abram [Siňavskij, Daniel]: Rampouch. Přel. Minka Rybáková. Předml. Pavel Tigrid. [Asi 1962]. 83 s.
73
10. Tigrid, Pavel: Politická emigrace v atomovém věku. 1968. 100 s. 10 [spr. 11]. Brodskij, Josif: Velká elegie. [Verše.] Obálka Gitta Zinglerová. Jaro 1968. 62 s. 11 [spr. 12]. Tigrid, Pavel: Kvadratura kruhu. Dokumenty a poznámky k čs. krizi 1968-1970. 1970. 200 s., fot. pni. 11 [spr. 13], Solženicyn, Alexander: Řeč o pravdě. Přel. a úvodní slovo napsal Jiří Kovtun. Obálka Miroslav Šašek. Prosinec 1972. 32 s.
EDITIONS SOKOLOVA
Nakladatelství založila roku 1952 v Ženevě studentka ženevské univerzity Meda Sokolova (později provdaná Mládek) s cílem vydávat jak původní českou a slovenskou literaturu v edici Knihy exilu, tak i anglické a francouzské knihy, seznamující západní veřejnost s českou kulturou. Zakládající redakční kruh tvořili exiloví kulturní pracovníci Jindřich Andriál, Petr Demetz, Julius Firt, Josef Kodíček, Karel Kupka a Ferdinand Peroutka. Původní ediční program byl realizován jen zčásti, v projektu zůstal i plán na edici brožur k literárním, politickým a národohospodářským otázkám, na jejíž název vypsalo nakladatelství roku 1954 soutěž. Publikace vycházely v Paříži, kde nakladatelství působilo do roku 1956. Polemický ohlas v exilovém tisku vzbudila zejména první antologie exilové poezie Neviditelný domov (přispěli Ivan Blatný, Karel Brušák, Jaroslav Dresler, Pavel Javor, Ivan Jelínek, Junius, Jiří Kárnet, Jiří Klan [Josef Lederer], František Kovárna, Zdeněk Lederer, František Listopad, Jaromír Měšťan, Milada Součková, Mirko Tůma a Jan Tumlíř). Kvalitním tiskem a profesionální vnější úpravou se publikace nakladatelství výrazně odlišovaly od ostatní soudobé exilové produkce. Obálku a ediční značku edice Knihy exilu v duchu francouzského j>ojetí knižní úpravy navrhl a knihy pravděpodobně i graficky upravil významný exilový výtvarník Miroslav Šašek. U většiny titulů byly vydány rovněž přednostní číslované výtisky na lepším papíře. Literatura: Oznamujeme všem krajanům .... Skutečnost 4, 1952, č. 5/6, s. 112, květen-červen; Nakladatelství Sokolova vypisuje soutěž. Sklizeň 2, 1954, č. 9 (21), s. 13, září. Bibliografie: Knihy exilu S v. 1. Peroutka, Ferdinand: Projevy k domovu. Obálku navrhl J. [spr. M.] Šašek. 1952. 155 s. - 1000 výt. a 25 čísl. 2. Peroutka, Ferdinand: Začátky česko-slovenského soužití. [Výtah z knihy Budování státu.] Obálku navrhl M. Šašek. 1953. 169 s. - 1000 výt. a 25 čísl. 3. Neviditelný domov. Verše exulantů 1948-1953. Sest. Petr Demetz. Předmluva J. T. [Jan Tumlíř], Obálku navrhl M. Šašek. 1954. 116 s. - 800 výt. a 30 čísl. • • •
Breton, André - Heisler, Jindřich - Péret, Benjamin: Toyen. Cet ouvrage dont la couverture est due a Guy Doumayrou. Note biographique J. V. 1953. 104 s. - 1036 výt. Text franc., angl. Sokolova, M.: Les congrès de l'Internationale socialiste entre les deux guerres mondiales. 1953. 204 s. (*) Coroli, Roger: Jan Vlach. [Monografie čes. exil, sochaře.] 1956. 28 s.
K N I H Y SVOBODNÉHO ZÍTŘKA
Edice s názvem KSZ-Knihy Svobodného zítřka vycházela v Paříži od září 1949 do března 1950. Vydával ji až do svého odjezdu do U S A zakladatel a redaktor časopisu Svobodný zítřek (jeho 15 čísel vyšlo od 22. 9. 1948 do 7. 3. 1950) novinář Luděk Stránský (nar. 30. 1. 1900 Měník u Nového Bydžova, zemř. 10. 10. 1950 New York). Chystaný 4. svazek edice (Robert Vlach: Bůh na tisíci křížů), ohlašovaný ve 14. čísle časopisu, již nevyšel. Knihy graficky upravoval, ručně sázel a na starém ručním lisu tiskl sám vydavatel, nejprve s pomocí Václava Suchého, od sv. 3 za spolupráce Milady Maderové. Výtisky formátu cca 21 x 13,5 byly číslovány, náklad však udán nebyl. Na patitulu bylo užito tradiční nakladatelské značky nakladatelství Melantrich, na obálce a v tiráži typografické značky KSZ. Rukodělný půvab tisků řadí edici přes j e j í nekvalitní papír a primitivní sazbu k tradici tvorby českých amatérských tiskařů-bibliofilů (J. Picka, J. Portman aj.). Literatura: Knihovna Svobodného zítřka. Svobodný zítřek č. 11, 1949, s. [6], 15. 9. Bibliografie: Sv. 1. Záznamy. [Anekdoty.] Obálku nakreslil Luděk Stránský. Září 1949. 26 s. 2. Dyk, Viktor: Země mluví. Výbor z veršů. 1949. (*) 3. Machotka, Otakar: Náš Masaryk. K 100. výročí narozeníT. G. Masaryka. 7. 3. 1950. 12 s. • Kipling, Rudyard: Když ... [Báseň.] Přel. Otokar Fischer. Březen 1950. [4], 2 s. - Zvi. výtisk k ukončení činnosti v Paříži.
74
KNIŽNICE LYRIKY
Edici redigoval v letech 1953-1955 ve Stockholmu slavista, básník, prozaik, esejista a překladatel Robert Vlach (nar. 28. 1. 1917 v Praze, zemř. 29. 1. 1966 v Norman, USA) s redakčním kruhem. Výrazem dobové snahy po sblížení českého a estonského exilu byla česko-estonská antologie Zahrada v zemi nikoho. Studiemi do ní přispěli Ants Oras, Otakar Odložilík a Jan Ještědský (vl. jm. Karsten, pův. Klepetář), verši Artur Adson, Bernard Kangro, Raimond Kolk, Aleksis Rannit, Gustav Suits, Marie Under, Henrik Visnapuu, Pavel Javor, František Kovárna, Jiří Kovtun, František Listopad a Robert Vlach, ilustracemi Herman Talvik a Charles Černý. Tento poslední svazek, vydaný za spolupráce České kulturní rady v zahraničí, předjímá formální znaky R. Vlachem právě zakládané edice Sklizeň svobodné tvorby. S rozvinutím této edice také Knižnice lyriky zanikla. Prvé tři svazky byly vytištěny a vydány podle údajů tiráže v Paříži, poslední svazek vytiskla Skánska centraltryckeriet v Lundu. Na titulním listě j e vždy uveden Stockholm. Bibliografie: 1. 2. 3. 4.
Vlach, Robert: Tu zemi krásnou. Básně. Frontispis provedl Charles Cerny. Leden 1953. 31 s. Kovtun, Jiří: Tu-Fuův žal. Básně. Frontispis podle staré čínské rytiny. Březen 1954. 16 s. Čermák, Josef: Pokorné návraty. Básně. 1955. 22 s. (*) Javor, Pavel: Morgenwege. Gedichte. Auswahlubertragung ins Deutsche von P. Fischer. Vorwort P. Fischer. Frontispice von Jiří Laudovský. April 1955. 24 s. - Název orig.: Daleký hlas. 2. aufl.: Mai 1955.
5. Zahrada v zemi nikoho. Poetae in exilio. Redakce Peeter Arumaa a Robert Vlach. Echange tchéco-esthonien. Preface Amélie P o s s e Brázdová, Georges Straka. December 1955. 63 s. - Souběžný titulní list estonsky a česky, text anglicky, česky, estonsky a francouzsky.
K R U H PŘÁTEL ČESKOSLOVENSKÉ KNIHY
Čtenářské sdružení Kruh přátel čs. knihy založil v Chicagu roku 1952 typograf krajanských novin Denní hlasatel a funkcionář krajanských a exilových organizací Antonín Nehasil (psal se též A. L. Nehasil, nar. 13. 3. 1896 Praha, zemř. 5. 4. 1970 Chicago). Krajansky orientovaný ediční program (česká klasika) se postupně proměňoval zařazováním současné exulantské literatury. Po úspěšném začátku činnosti (Kruh zprvu sdružoval téměř 3000 členů) zájem čtenářů postupně upadal a ediční činnost již koncem první poloviny 50.let zanikla. Rovněž pokus o založení knižnice aktuálních politických brožur se nerozvinul. Editorsky se na knihách Kruhu podílel redaktor Denního hlasatele a Nehasilův generační vrstevník Josef Falta (nar. 17. 10. 1895 Železný Brod, zemř. 9. 6. 1973 Chicago). Kruh přátel čs. knihy zahajuje etapu přechodu krajanských vydavatelských aktivit, typických zejména pro USA, v exilové. Knihy graficky upravoval A. Nehasil, který j e pravděpodobně i autorem ediční značky. Tištěny byly v tiskárně Denního hlasatele. Literatura: W. Williamsová:
Skromní rozsévači.
Listy 22, 1992, č. 1, s.
108-109.
Bibliografie: Knižnice Kruhu přátel čs. knihy Sv.
•
1. Němcová, Božena: Babička. Obrazy venkovského života. Doslov naps. J[osef] Ffalta], 1952. 256 s. (*) 2. Rais, K. V.: Zapadlí vlastenci. Předml. a životopis K. V. Raise naps. Josef Falta. Graf. úprava a obálka A. L. Nehasil. Září 1952. 331 s. 3. Fischl, Viktor: Hovory s Janem Masarykem. [2.vyd.]. Předml. Josef Falta. Graf. úprava a obálka A. L. Nehasil. Prosinec 1952. 127 s. Neruda, Jan: Romance štědrovečerní. Vánoce 1952. (*) 5. Slíva, Rudolf: Pozdní žeň. Sbírka původní a překladové poezie. Kresba na obálce F. M. Hrachovský. Graf. úprava A. L. Nehasil. Vánoce 1953. 88 s.
Politická knižnice Kruhu přátel čs. literatury Sv. 1. Zenkl, Petr: Tomáš G. Masaryk a idea federalizace Evropy a světa. Září 1953. 54 s.
75
O P U S BONŮM
Laická katolická organizace Opus bonům byla založena roku 1972 ve Frankfurtu nad Mohanem jako společenství lidí pečujících o zachování a rozvoj české a slovenské křesťanské kultury. Programově navázala na dílo katolického myslitele a vydavatele Josefa Floriana (1873-1941), k jehož duchovnímu odkazu se hlásila i svým názvem (latinský překlad názvu Florianovy edice Dobré dílo). Předsedou sdružení byl od počátku jeho spoluzakladatel poslední opat benediktinského kláštera v Břevnově Anastáz Opasek (nar. 20. 4. 1913 Vídeň). Tajemníkem byl nejprve teolog, kulturní historik a publicista Vladimír Neuwirth (nar. 12. 8. 1921 O p a v a - K o m á r o v ) , později redaktor Svobodné Evropy Richard Belcredi (nar. 28. 8. 1926 Líšeň u Brna). Roku 1979 přenesla organizace své sídlo do Mnichova. Program sdružení - velký důraz byl kladen na vytvoření živého společenství - byl uskutečňován zejména organizováním setkání a diskusí a kontakty s obdobnými kulturními organizacemi (mezi zakladatele Opus bonům patřil např. vedoucí zemské kanceláře sdružení sudetoněmeckých katolíků Ackermann-Gemeinde v Hesensku Richard Hackenberg). Každoročně byla pořádána setkání mládeže v klášteře Rohru v dolním Bavorsku, sídle benediktinů vyhnaných roku 1945 z Broumova. N a tradici akademických týdnů, pořádaných sdružením v prvých letech zpravidla v Hünfeldu u Fuldy, navázala od roku 1978 celoexilová tématická setkání organizovaná v rekreačním středisku organizace A c k e r m a n n - G e meinde v severobavorském Frankenu. Původně náboženská setkání se proměnila v diskusní střety různých proudů českého exilu. Vydavatelská činnost sdružení se zprvu omezovala na publikaci několikastránkových cyklostylovaných příspěvků z akademických setkání. Prvním významným edičním počinem bylo vydání polemických dějin českého národa od Bohdana Chudoby roku 1975 v nově založené edici Studia bohemica, řízené Miloslavem Vitulou. M i m o tuto edici vydalo sdružení do konce 70. let několik příležitostných tisků a současně se začalo podílet na vydávání některých titulů v exilových nakladatelstvích Křesťanská akademie, Index (sborník Křesťané a Charta 77 a sborníky dokumentace z frankenských sympozií) a PmD-Poezie mimo domov (básně J. Kostohryze, Z. Rotrekla, Almanach české zahraniční poezie 1979). Soustavnější samostatná nakladatelská činnost, orientovaná zejména na sborníky ze sympozií, původní i přeloženou filozofickou a historickou literaturu a křesťanskou poezii, se rozvinula od počátku 80. let za redakce Milana Kubeše. Současně byly do edičního programu zařazováni i autoři ze samizdatu a anonymně překlady z Prahy. Několik titulů vyšlo s přispěním Nadace Charty 77 a dva tituly byly vydány ve spolupráci s časopisem Svědectví (jeho samostatná Edice Svědectví zanikla již v r. 1972). Na grafické podobě dvou polobibliofilských tisků v 70. letech se podílel Karel Kryl (charakteristický „krylovský" formát 21 x 12 cm), v 80. letech upravoval publikace (vesměs kvalitně tištěné a dobře knihařsky zpracované paperbacky formátu 1 7 x 1 1 cm) Milan Kubeš (snad autor nakladatelské značky), obálky v posledních letech navrhoval zejména Zbyněk Benýšek. Část nákladu publikací byla určena do Československa, některé tituly vyšly ve zmenšeném formátu (okolo 13 x 8cm). L i t e r a t u r a : Opus bonům [Informační brožura], München 1981. 10 s.; D. Strož: S otcem opatem Anastázem Opaskem o Opus bonům. Obrys 2, 1982,' č. 3, s. 5-7, září; VI. K. [Křtil] - IM. [Medek]: Dobré dílo v exilu. In A. Opasek: Dvanáct zastavení. Praha 1992, s. 280-284.
Bibliografie (nezaznamenává spoluúčast OB na titulech exilových nakladatelství Index a a P m D - P o e z i e mimo domov): • • • • • • • • • • • •
76
Renč, Václav: Pražská legenda. Báseň. Doslov naps. V. N. [Vladimír Neuwirth.] Linoryty Josef Pintner. 1974. 31 s. Též 47. sv. edice Vigilie Křesťanské akademie v Římě. Chudoba, Bohdan: Jindy a nyní. Dějiny českého národa. 2. přeprac. a rozšiř, vyd. Obálku navrhl Jaroslav Kučera. 1975. 592 s., obr. příl. - Studia bohemica, sv. 1. V i tul a, Miloslav: Der Staatsminister Richard Graf Belcredi. 1975. 143 s. - Studia bohemica, sv. 2. (*) Kučera, Milan: Cesta. Předml. Anastáz Opasek. Do tisku připr. Karel Kryl. 1976. 31 s. Neuwirth, Vladimír: Apokalyptický deník. Předml. Vilém Vondra. Obálka Halina Weissová. 1976. 211 s. - Též 26. sv. edice Studium Křesťanské akademie v Římě. Neuwirth, Vladimír: Víra a základy křesťanské kultury. (K duchovnímu vývoji Čech od baroka k dnešku.) 1976. 2, 24 s. - Reprint z čas. Studie, 1970, č. 2 (22). Pecka, Dominik: Josef Florian. 1976. 19 s. - Soukromý tisk. Pecka, Dominik: Josef Florian. Übersetzt von V. R. Weiser und Fritz Indra. 1976. 24 s. - Privatdruck. Obnova. 6. akademický týden - HUnfeld 1976. [Sborník.] 1977. 43 s. Opasek, Anastáz: Život upřen do Středu. Básně. S doslovem Antonína Kratochvíla a linorytem Karla Kryla. Duben 1978. 51 s. Skalický, Karel: Kritika kultu osobnosti. Přednáška pro sympozium pořádané sdružením Opus bonům o vývoji Československa v letech 1945/1948 ve Frankenu. 1978. 23 s. - Reprint z čas. Studie 1978, č. 3 (57). Kierkegaard, S0ren: Nemoc k smrti. Z dánského orig. přel. a úvod naps. Marie Mikulková-Thulstrup. 1981. 178 s.
• • • • • • • • • • •
• • • • • •
Schwarzenberg, Karel: Slovanští svatí apoštolově Cyril a Metoděj. Referát přednesený na setkání mládeže o svatodušních svátcích v benediktinském klášteře Rohru v Dolním Bavorsku. 1981. 15 s. - Studia bohemica, sv. 3. Zvěřina, Josef: Odvaha být církví. Sest. a doslov naps. Anastáz Opasek. 1981. 176 s. Svědectví Pavla Tigrida. [Sborník příspěvků ze setkání ve Frankenu 1981.] Sest. Jiří Lederer. Fotografie Luboš Martínek. 1982. 173 s. Stankovič. Andre j: Význam Josefa Floriana. Dominik Pecka: Josef Florian (předmluva). 1983. 207 s. Kantůrková, Eva - Zvěřina, Josef: Dialog o víře. Doslov Václav Benda. Obálka Miro Wagner. 1984. 69 s. Mír, mírové hnutí, křesťanská etika. Výbor z materiálů ze stejnojmenného sympozia... v severobavorském Frankenu. Sest. Milan Schulz. Obálka a graf. spolupr. Zbyněk Benýšek. 1984. 218 s. - Spoluvyd. čas. Svědectví. Homeyer, Josef: Tradice a obnova v církvi. Přel. Václav Steiner. 1985. 55 s. Rotrekl, Zdeněk: Básně & prózy. Výbor z tvorby 1970-1979. Obálku navrhl Zbyněk Benýšek. 1985. 243 s. Tischner, Jozef: Etika Solidarity. Principy nové naděje. Úvod Karel Skalický. Český překlad byl pořízen v Praze. Obálka Miro Wagner. 1985. 95 s. Holubová, Miroslava: Život posmrtný. [Próza.] Předmluvu naps. Jiří Brabec. Obálku navrhl Zbyněk Benýšek. 1984. 94 s. - Spoluvyd. čas. Svědectví. Československo-polské styky včera, dnes a zítra. Výbor z materiálů ze sympozia... konaného ve dnech 28. - 31.října 1982. Sest. Antonín Měšťan. Obálku navrhl Zbyněk Benýšek. Přfl.: Československo-polské styky v dokumentech Charty 77, Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a polského Výboru společenské sebeobrany. Sest. M. Kubeš a I. Šustrová. Obálku navrhl Zbyněk Benýšek. 1986. 192 s. Grulich, Rudolf: Občané druhého řádu. Katolíci v zemích reálného socialismu. Přel. Václav Steiner. 1987. 60 s. Charta 77 k situaci církví a věřících v ČSSR. Dokumenty z let 1977-1987. Sest. Milan Kubeš a Ivana Šustrová. Obálku navrhl Zbyněk Benýšek. 1987. 355 s. Lorenz, Willy: Monolog o české zemi. Přel. a doslov naps. anonvm v Praze. Obálku navrhl Zbyněk Benýšek. 1987. 171 s. Hauková, Jiřina: Spodní proudy. Verše z let 1985-1987. Obálku navrhl Zbyněk Benýšek. 1988. 85 s. Hořec, Jaromír: Anežka Česká. Kresby Lumír Šindelář. Přfl.: Z pouti k blahoslavené Anežce České v Praze 6. 3. 1988. Sest. M. Kubeš a I. Šustrová. Obálku navrhl Zbyněk Benýšek. 1988. 90 s. Zvěřina, Josef: Maria. Obálku s použitím koláže Jiřího Koláře navrhl Antonín Javora. 1988. 169 s.
SKLIZEŇ E d i c i v y d á v a l v letech 1954 - 1964 v H a m b u r k u k u l t u r n í o r g a n i z á t o r a r e d a k t o r Antonín Vlach (nar. 4. 10. 1905 P r a h a ) , v y d a v a t e l s t e j n o j m e n n é h o č a s o p i s u Sklizeň (s p o d t i t u l e m N e z á v i s l á k u l t u r n í r e v u e v y c h á z e l v letech 1 9 5 3 - 1 9 6 5 p e r i o d i c k y , p a k n e p r a v i d e l n ě d o p r o s i n c e 1979). D ů s l e d n ě n e p o l i t i c k ý m v e d e n í m s o u s t ř e d i l A n t o n í n V l a c h z e j m é n a v 50. letech v č a s o p i s e b e l e t r i s t i c k é i k r i t i c k é p ř í s p ě v k y š i r o k é h o s p e k t r a p ř e d s t a v i t e lů č e s k é h o k u l t u r n í h o exilu (Jana B o r o v á , J a n Č e p , J o s e f Č e r m á k , J a r o s l a v D r e s l e r , E g o n H o s t o v s k ý , P a v e l J a v o r , I v a n J e l í n e k , J a n J e š t ě d s k ý [ K a r s t e n ] , J a r o s l a v Jíra, E v a K a s l o v á , Jan K l á n s k ý , J a n M . K o l á r , Jiří K o l a ja, Helena Koželuhová, František Listopad, Josef Martínek, Jaromír Měšťan, Adolf Mokrý, Z d e n ě k N ě m e č e k , L a d i s l a v R a d i m s k ý , Karel S c h w a r z e n b e r g , M i l a d a S o u č k o v á , V ě r a S t á r k o v á , J a r o s l a v S t r n a d , V l a d i m í r Š t ě d rý, O l d ř i c h T o m a n , J a r o s l a v T r n k a , V l a d i m í r V a n ě k , R o b e r t V l a c h , Karel V r á n a , V l a d i m í r Z e l e n ý aj.). Č a s o pis p ř i n á š e l i p ř e k l a d y a r e c e n z e s v ě t o v é literární t v o r b y . P o p r v n í m s v a z k u e d i c e č a s o p i s u S k l i z e ň r o k u 1 9 5 4 se v y d á v á n í k n i ž n í c h p u b l i k a c í a u t o r s k é h o o k r u h u č a s o p i s u n a č a s p ř e s t ě h o v a l o d o Š v é d s k a , k d e j e h o s p o l u p r a c o v n í k R o b e r t V l a c h založil p o d z á š t i t o u o r g a n i z a c e Č e s k á k u l t u r n í r a d a v z a h r a n i č í , j í ž byl s á m i n i c i á t o r e m a s e k r e t á ř e m , edici Sklizeň svobodné tvorby. P o p ř e n e s e n í S k l i z n ě s v o b o d n é t v o r b y d o U S A roku 1 9 5 8 a p ř e c h o d n é m k o m p e t e n č n í m s p o r u s R o b e r t e m V l a c h e m A n t o n í n V l a c h r o k u 1961 edici S k l i z e ň o b n o v i l a v n á v a z n o s t i na č a s o p i s s p o r a d i c k y p o k r a č o v a l v e v y d á v á n í d o r o k u 1964. N e j v ý z n a m n ě j š í m t i t u l e m e d i c e b y l a k n i h a r o d i n n ý c h v z p o m í n e k n e t e ř e b r a t ř í Č a p k ů H e l e n y Koželuhové. Jinak v edičním profilu tématicky i autorsky převažovala latinskoamerická orientace. Jednotlivé svazky vycházely střídavě tiskem nebo cyklostylem v j e d n o d u c h é grafické úpravě a ve formátu časopisu Sklizeň. Bibliografie: Sv. [1.] Den, Petr [Radimský, Ladislav]: Mexické divertimento. [Cestopisný esej.] 1954. 23 s. [2.] Koželuhová, Helena: Čapci očima rodiny, díl 1. Únor 1961. 57 s. 3. Špalek-Gran Embustero, Vilém: Ze země sluncem oslněné. [Prózy.] Předml. Úvod k vyprávění velikého lháře naps. Antonín Vlach. Květen 1961. 57 s. [4.] Koželuhová, Helena: Čapci očima rodiny, díl 2. Červenec 1961. 57 s. 5. Popera, E. J.: Zamčené dveře. Básně. Listopad 1961. 46 s. [6.] Koželuhová, Helena: Čapci očima rodiny, díl 3. Duben 1962. 59 s. 7. Mastík, Chrysostom: Podzim v mé štěpnici. Verše. Listopad 1962. 23 s. [8.] Flores, Fernandez Wenceslao: Československo a sv. Václav. [Cestopisný esej.] Ze španělštiny přel. a úvod naps. Václav Láska. Duben 1963. 28 s.
77
[9.] Špalek-Gran Embustero, Vilém: Středoamerieké balady. [Prózy.] Červen 1963. 36 s. 10 Den Petr [Radimský, Ladislav]: Na táckách s domovem. [Rozhlasové úvahy.] Říjen 1963. 52 s. 11 Martínek Josef: Listy z deníku. (Leaves of a diary.) [Verše.] Úvod Antonín Vlach. Březen 1964. 56 s.
SKLIZEŇ SVOBODNÉ TVORBY
Edici založil a od října 1955 ve Švédsku řídil Robert Vlach (nar. 28. 1. 1917 v Praze, zemř. 29. 1. 1966 v Norman, USA). Knihy vycházely nejprve ve Stockholmu, od března 1957 v Lundu, kde Vlach působil na univerzitě,' pod záštitou neformálního sdružení Česká kulturní rada v zahraničí (psána též Česká kulturní rada v exilu) Spoluzakladatelem sdružení a jeho sekretářem byl Robert Vlach, předsedou Jiří Straka. Vydavatelská činnost byla organizována na subskribčním principu (předpoklad 300 subskribentů) v desetisvazkových ročních sériích. Předplatné v jednotlivých zemích zajišťovala síť spolupracovníků (z literátů a publicistů např. v Anglii Věra Stárková, ve Francii Vladimír Zelený, v Itálii Vladimír Vaněk, v Kanadě Mirko Janeček, v NSR Antonín Vlach, ve Švýcarsku Jaroslav Strnad). Náklad byl stanoven na 500 výtisků, autoři byli honorováni 50 výtisky. Pravidelné informace o edici byly uveřejňovány ve stálé rubrice Kulturou z krize v kulturní revui Sklizeň, řízené v Hamburku Antonínem Vlachem. Počáteční zájem odběratelů po vydání první série výrazně klesl, takže vydavatelství se dostalo do finančních obtíží. Po odchodu Roberta Vlacha do USA roku 1958 (sv. 23 vyšel v New Yorku) došlo k e sporu mezi ním a Antonínem Vlachem o autorství původní myšlenky edice. (Antonín Vlach založil již roku 1954 při svém časopisu edici Sklizeň, jejíž vydávání po založení Sklizně svobodné tvorby přerušil.) Současně se Antonín Vlach pokusil Českou kulturní rádu institucionalizovat a orientovat ji výrazněji na osvětovou činnost. Robert Vlach v USA pokračoval méně soustavně ve vydávání až do své smrti roku 1966 na svých vysokoškolských působištích nejprve v Greensboro (sv. 30 a 31), od roku 1959 v Norman (od sv. 39), kde přednášel ruskou literaturu na oklahomské univerzitě. Od svazku 35 (1959) byly do edice zařazovány některé tituly edic Křesťanské akademie v Římě, několik svazků vyšlo v koprodukci s edicemi Kamenný erb a Lucernička, redigovanými v Mnichově literárním historikem Antonínem Kratochvílem (nar. 31. 8. 1924 Brno). Ten též po tříleté přestávce obnovil roku 1969 edici v Mnichově jako nový sekretář České kulturní rady. Poslední 55. svazek edice vyšel roku 1975 v Solnohrade. Edice přinášela převážně původní exilovou básnickou, prozaickou a esejistickou tvorbu, sporadicky též tvorbu pro děti a odborné stati, výjimečně i překlady. Základem edičního programu byla díla oceňovaná v každoročních literárních soutěžích Křesťanské akademie v Ř í m ě a České kulturní rady. Pokusem o zformování literární skupiny v době roztržky v Kulturní radě byl čtyřsvazkový sborník Sklizeň svobodné tvorby, vydaný v edici v letech 1958-59 s příspěvky Ivana Jelínka, Milady Součkové, Věry Stárkové, Jaroslava Havelky, Jarmily Dvořákové, Ladislava Radimského, Jaroslava Jírů, Claude Hougtona, Waltra Nashe, Vladimíra Vaňka aj. Hlavním autorem edice byl j e j í redaktor, který pod vlastním jménem i pod pseudonymy (Alfa, Jiří Kavka) naplnil všechny zastoupené žánry včetně jednoho překladu. Sklizeň svobodné tvorby j e vedle vyhraněně ideově koncipovaných edic Křesťanské akademie nej výraznějším pokusem o trvalejší ediční základnu literární tvorby poúnorového exilu. Za redakce R. Vlacha zachovávala edice až na nepatrné výjimky standardní grafickou úpravu klasické šité brožury. Kvalitní tisk zajišťovala zpravidla tiskárna Skânska centraltryckeriet v Lundu, a to i u některých svazků amerického období. Většina svazků má výtvarně řešenou obálku, básnické a prozaické tituly byly často vyzdobeny ilustracemi. Výrazněji se na grafické úpravě a výzdobě edice podíleli Miloš Hrabě, Irena Frintová, Francis Littna, Vladimír Vaněk, Miroslav Šašek a Gertruda Gruberová-Goepfertová, jednou obálkou j e zastoupena Toyen. Grafická podoba svazků posledního období ztrácí jednotný charakter a titul od titulu se přizpůsobuje edicím, jejichž spoluprací vznikla. L i t e r a t u r a : Kulturní rada veřejnosti [leták]. Sklizeň Sklizeň 7 1959 č 1 (73), s. 16, leden; A. Kratochvil: Proměny 6, 1969, č. 2, s. 79-80, též Studie, 1969, č. 4 In P. Javor: Chléb podaný hostu. Solnohrad 1975, s. Tvar, 1990, č. 37, s. 5, 15. 11.
3, 1955, č. 6 (30), červen, příl; A. Vlach: Okolo knižní série 1958. Česká kulturní rada v zahraničí obnovuje vydavatelskou činnost. (20), s. 540-541; A. Kratochvil: Na rozloučenou s Kulturní radou. 57-58; J. Strnad: Padesátá léta v české exilové literatuře, 3. část.
Bibliografie: Sv. 1. 2. 3. 4. 5 6.
Javor, Pavel: Nad plamenem píseň. Verše. Ilustrace Klement Olšanský. Říjen 1955. 63 s. Listopad, František: Umazané povídky. Cyklus. Obálka, ilustrace a graf. úprava autor. Říjen 1955. 47 s. Popera, E. J.: Věnce. Znělky. Obálka a ilustrace Jan Brázda. Prosinec 1955. 46 s. Kolár, Jan M.: Listy němému příteli. Úvod k dialogu s domovem. Obálka Miloš Hrabě. Prosinec 1955. 78 s. Svatoš, Bedřich: Mlha šatí strach. Román. Obálka a ilustrace Ondine Mangard-Vlachová. Březen 1956. 239 s. Martin', A. D. [Bartušek, Antonín]: Atomový věk. (Skladba pro pět smyslů s doprovodem duše.) Poezie. Obálka Francis Littna. Březen 1956. 31 s. 7. Alfa [Vlach, Robert]: Cizinec mezi námi a jiné humoresky. Obálka a ilustrace Vladimír Vaněk. Březen 1956. 58 s.
78
8. Mokrý, Adolf: Karel Havlíček Borovský po sto letech. (Památce K. H. B.) Květen 1956. 149 s. 9. Kavka,' Jiří [Vlach, Robert] : Úlomky torza. Výbor z poezie z let 1950-56. 1956. Ilustrace Eva Kaslová-Přibylová. Květen 1956. 36 s. 10. Štědrý, Vladimír: J. V. císař Spojených států a jiné povídky. Obálka a ilustrace Miroslav Šašek. Květen 1956. 106 s. 11. Havelka, Jaroslav: Pelyněk. Novela. Obálka a ilustrace Jan Zach. Březen 1957. 104 s. 12. Kolár, Jan M.: Otázka české tradice. Esej. Obálka a graf. úprava autor. Březen 1957. 114 s. 13. Kratochvil-Baby, Josef: Kniha o životě zvířat. (Zlomek.) Březen 1957. 63 s., fot. na příl. 14. Sedm pohádek od sedmi autorů. (J. K. Baby, Jana Borová, Dagmar Cibulková, Bedřich Svatoš, Zdeněk Váně, Robert Vlach, Jiřina Zacpalová.) Obálka a ilustrace anonym. Březen 1957. 63 s. 15. Zelený, Vladimír: Povídky z předměstí. Obálka a ilustrace A. Marek. Březen 1957. 46 s. 16. Součková, Milada: Gradus ad Parnassum. Verše. Listopad 1957. 46 s. 17. Ještědský, Jan [Klepetář, Jan]: Zapomeň, můžeš-li! Medailony. Listopad 1957. 50 s. 18. Mokrý, Adolf: První kroky. K historii roku 1848. Listopad 1957. 87 s. 19. Bernard, Vilém: Kde básníkům se poroučí. O české literatuře za komunistické nadvlády. Listopad 1957. 107 s. 20. Němeček, Zdeněk: Stín a jiné povídky. Předmluva Else Westh Neuhard. Obálka M. Toyen. Listopad 1957. 96 s. 21. Mozaika Amelie Posse. [Sborník.] Uspoř. Robert Vlach. Březen 1958. 56 s„ fot. příl. 22. Pitter, Přemysl: Oheň na zemi. Druhá část proslovů vysílaných do vlasti rozhlasem Svobodné Evropy a Britskou rozhlasovou společností z Londýna. Obálku kreslil Rudolf Michalik. 1957. 80 s. 23. Vlach, Robert: L'exil et le poète. Essai sur la psychologie dans l'oeuvre d ' A d a m Mickiewicz. Septembre 1958. 138 s.' [24.] Vlach, Robert: Veselé pohádky o psu Muďulovi. Obálka a ilustrace Rudolf Kroupa. Červen 1958. 51 s. - Chybně označeno jako sv. 20. 25. Vlach, Robert: Princezna. [Básně.] Obálka Eva Kaslová. Fot. Charles Staller. Cerven_1958. 35 s. 26. Odložilík, Otakar: Obrázky ze dvou světů. [Cestopisné črty.] Obálka Irena Frintová. Červen 1958. 155 s., fot. příl. 27. Den, Petr [Radimský, Ladislav]: Den na Manhattanu. [Cestopisné eseje.] Obálka a ilustrace Lída Pospíšilová. Červen 1958. 90 s. 28. Alfa [Vlach, Robert]: Mrtví chodí po světě. Humoresky a grotesky. Obálka a ilustrace Vladimír Vaněk. Červen 1958. 95 s. 29. Němeček, Zdeněk: Bloudění v exilu. [Próza.] Úvod Ferdinand Peroutka. Obálka a ilustrace Dorian Destenay. Čer1 9 5 8svobodné .47s. [30.]ven Sklizeň tvorby č. 1. Sborník redig. Robert Vlach. Obálku navrhl Miloš Hrabě. Červenec 1958. 64 s. [31.] Sklizeň svobodné tvorby č. 2. Sborník redig. Vladimír Vaněk. Obálku navrhl Miloš Hrabě. Říjen 1958. 64 s. 32. Džilas, Milován: Nová třída. Rozbor komunismu jako společenského systému. [Přel. František Bregha a Zdeněk Suda.]'1958. 191 s. 33. Neobsazeno; původně ohlašovaný titul vyšel jako sv. 35. 34. Fast, Howard: Nahá pravda. [Překlad do slovenštiny. 1959.]. 122 s. 35. Čep, Jan: Samomluvy a rozhovory. Úvahy. Říjen 1959. 118 s. [36.] Převzat 4.sv. edice Studium Křesťanské akademie v Římě: Den, Petr [Radimský, Ladislav]: Rub a líc našeho národního programu v atomovém věku. 1959. 37/38. Sklizeň svobodné tvorby č. 3/4. Sborník redig. Robert Vlach. Obálka Miloš Hrabě. Říjen 1959. 92 s. • Prémiový tisk: Mikula, Felix: Bloudil jsem cizinou. Fejetony, črty, causerie a vzpomínky. Graf. úprava a obálka Gertruda [Gruberová-Goepfertová]. 1961. 54 s. - Též 7. sv. edice Kamenný erb v Mnichově. 39. Kratochvil-Christen, Antonín: Kniha setkání. Literární medailony. Obálka Sam Olkinetzky. Duben 1962. 80 s. 40. Odložilík, Otakar: Vzpomínky a ohlasy. Obálka Irena a Mojmír Frintovi. Duben 1962. 123 s. 41. Kavka, Jiří [Vlach, Robert]: Plavba. Poéma. 1962. 16 s. - Též 6. sv. edice Lucernička v Mnichově. 42. Součková, Milada: Neznámý člověk. Román. Obálka GGG [Gertruda Gruberová-Goepfertová], Duben 1962. 151 s. 43. Kavka, Jiří [Vlach, Robert]: První sůl. [Verše.] Obálka Vojtěch Jirků. 1962. 84 s. - Spoluvyd. Křest', akademie v Římě. 44. Součková, Milada: Pastorální suita. [Verše.] Obálku navrhla Gertruda Goepfertová. 1962. 49 s. - Též 20. sv. edice Vigilie Křest', akademie v Římě. 45. Vlach, Robert: Slova k hostu. Verše z let 1950-63. Obálku navrhla a ilustracemi doprovodila Gertrtruda Goepfertová. 1964. 53 s. - Též 25. sv. edice Vigilie Křesť. akademie v Římě. 46. Vlach, Robert: Pláč za Španělsko. [Verše.] 1964. 21 s. - Též 26. sv. edice Vigilie Křesť. akademie v Římě. 47. Achmatová, Anna: Requiem. Z ruštiny přel. Robert Vlach. Obálku navrhl Vojtěch Jirků. 1964. 24 s. - Též 27. sv. edice Vigilie Křesť. akademie v Římě. (*) 48. Goepfertová, Gertruda: Hejno stehlíků. Básně. 1966. 50 s. - Též 29. sv. edice Vigilie Křesť. akademie v Římě. 49. Součková, Milada: Alla Romana. [Básně.] 1966. 62 s. - Též 30. sv. edice Vigilie Křesť. akademie v Římě. 50. Špalek, Vilém (Gran Embustero): Tam Portuhués nalévá svůj jed. [Prózy.] 1969. 120 s. [51.] Drobeček, Karel: Rekviem. [Esej-vzpomínka na Miladu Horákovou.] 1971. 19 s., 1 fot. 52. Den, Petr [Radimský, Ladislav]: O kocourovi bez bot dospělým dětem vypravuje . . . . Graf. úprava Gertruda Gruberová-Goepfertová. 1970. 47 s. 53. Vlach, Robert: Labyrint a jiné básně z pozůstalosti. K vyd. připr. a dosl. opatřil Karel Vrána. Obálku navrhla Gertruda Gruberová-Goepfertová. Autorem tit. obrázku je Fr. M. Littna. 1970. 61 s. - T é ž 40. sv. edice Vigilie Křesť. akademieRadmila: v Římě. Písně stesku. (Z deníku exulantky 1947-1949.) Předml. Pavel Javor. 1971. 49 s., 1 fot. 54. Lexová, [55.] Javor, Pavel: Chléb podaný hostu. [Verše.] Doslov A. Kratochvil. 1975. 58 s.
79
SPERANZA
Edice byla založena v Mnichově v únoru 1985 s programem vydávání českých historicko-vědeckých monografií. S důrazem na udržení kontinuity křesťanských hodnot jako základu evropské kultury ji založili a první svazek redigovali teolog Karel Vrána (24. 8. 1925 Zahrádka) a filozof Karel Mácha (nar. 2. 1. 1931 Dírná u Soběslavi). Jako druhý a třetí svazek edice zařadil Karel Vrána dva tituly (beletrizované životopisy s dokumenty) jím redigované edice Vigilie, vydávané v Římě Křesťanskou akademií. Oba byly zařazeny rovněž do mnichovské edice Kruh přátel českého baroka. Roku 1991 obnovilo edici brněnské nakladatelství Petrov 2. vydáním 1. svazku. Bibliografie: Sv. I. Mácha, Karel: Cartesius. Obraz na obálce Sidonie Dědinová. 1985. 92 s. - 500 výt. 2. Koláček, Josef: Je se mnou. Fridrich Bridel (1619-1680). Obálku a frontispis navrhl Jan Dostál. 1987. 96 s. - Též 66. sv. edice Vigilie a 3. sv. edice Kruh přátel českého baroka. 3. Koláček, Josef: Martin Středa. Obraz na obálce Ludvík Kolek, obálku navrhl Irio Fantini. 1987. 151 s. - Též 67. sv. edice Vigilie a 4. sv. edice Kruh přátel českého baroka.
HESLÁŘ Akt Archa (1) Archa (2) Arkýř Autostop Biblioscandia B o h e m i c a Vienncnsia C C C books C C C Haarlem Comenius Cramerius Časové epištoly Česká jihoamerická četba Československá dálková škola v exilu Československé dokumentační středisko Demos Dialog Edice Národní politiky Edice satiry Edice Svědectví Editions Sokolova Etapa Evropská exilová edice FCI-Čechoslovák Framar Galerie Krause Hlas-Voice Index Izmael Kalex Kamenný erb Knihy dobrých autorů v exilu Knihy Svobodného zítřka Knižnice Bohemie Knižnice lyriky Konfrontace Kruh přátel české poezie
Kruh přátel českého baroka Kruh přátel československé knihy Křesťanská akademie Literární klub Lucernička Magazín Masarykův demokratický svaz Modrá revue Moravian Library Národ a politika Naše hlasy Nový domov Opus b o n ů m Palm Springs publishing P m D - P o e z i e mimo domov Polygon Rencontres Ritter Verlag Rozmluvy Sixty-eight publishers Skauted Sklizeň Sklizeň svobodné tvorby Slovanské nakladatelství Slunce svobody lidstva Speranza Společnost pro vědy a umění Stojanov Stopa Svato Světlík Triangl Universum press Universum Sokol Ústav dr. E. Beneše Victoria Aeterna Zvěrokruh
