Klíčový rok zážitková pedagogika a projektová výuka pro základní školy v rámci projektu Prázdninové školy Lipnice
T ŠM M é 012 an k 2 d řá ro po pro K PV ích i O vějš c n a re fe zajím n o j í k ne čn n z o ýr de a V o je n yl jak t b en k v e oj ta Pr eds př
Klíčový rok zážitková pedagogika a projektová výuka pro základní školy v rámci projektu Prázdninové školy Lipnice
editorka
Jana Kindlmannová Praha 2013
Projekt byl spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR.
KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Klíčový rok : zážitková pedagogika a projektová výuka pro základní školy v rámci projektu Prázdninové školy Lipnice / editorka Jana Kindlmannová ; [autoři textů Zuzana Andresová ... et al.]. -- 1. vyd. -Praha : Prázdninová škola Lipnice, 2013 ISBN 978-80-905502-2-3 37.01:159.923.35 * 371.314.6 * 37.017.4 * 37.043.2 * 502:37.03 * 796.1 * 37.03 * 373.3 * 377.8 * 37.014.542 * 061.23 * (437.3) - Prázdninová škola Lipnice (sdružení) - zážitková pedagogika - projektové vyučování - výchova k demokracii - multikulturní pedagogika - environmentální výchova a vzdělávání - hry v přírodě - klíčové kompetence - základní školy - gymnázia - vzdělávání učitelů - vzdělávací projekty -- Česko -- 2011-2020 - občanská sdružení -- Česko - metodické příručky 37 - Výchova a vzdělávání [22]
© Prázdninová škola Lipnice, o. s., 2013 Photo © Tereza Kučerová, Zbyněk Riedl, Pepa Středa 2013 Illustrations © Tomáš Kypta Cover and design © Jana Štěpánová, 2013 Všechna práva vyhrazena ISBN 978-80-905502-2-3
Obsah Úvod. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . O projektu Klíčový rok. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Klíčení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1. Kurz Klíčení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2. Realizace projektu na škole . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3. Workshop. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Projektová výuka. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1. fáze: Jak se tvořil program v lektorském týmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Téma Hranice a prolínání (příběh) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Téma Udržitelná spotřeba (příklad scénáře) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Téma Podivné století (příklad aktivity). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2. fáze: jak se realizoval projekt pedagogům v druhém roce (z pohledu instruktorů) . . . . . Kurzy pro pedagogy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Téma projektová výuka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kurzy o projektovém vyučování pro pedagogy – úroveň 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ukázkové aktivity z kurzu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kurzy o projektovém vyučování pro pedagogy – úroveň 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ukázkové aktivity z kurzu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Téma zážitková pedagogika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ukázkové aktivity z kurzu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Další výstupy projektu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Faktografické údaje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5 7 11 13 16 26 27 30 30 34 38 39 41 43 44 48 56 59 68 72 85 88 89
Úvod
Úvod Vážení přátelé, právě držíte v rukou publikaci popisující projekt Klíčový rok, který jsme realizovali v letech 2011–2013 jako jednu z řady aktivit Prázdninové školy Lipnice (dále PŠL) zaměřených na školy. Rádi bychom, aby byla inspirací ředitelům škol, kteří přemýšlejí nad rozšířením vzdělávání svého týmu, pedagogického sboru, a chtějí podpořit využití zážitkové pedagogiky a projektové výuky na své škole. Mimoto by měla být k užitku i samotným učitelům, protože v ní lze mimo jiné nalézt i popisy konkrétních her a aktivit, které mohou přímo použít ve svých hodinách. Nedávné veřejné diskuse (v rámci kampaně Česko mluví o vzdělávání, do níž se PŠL také aktivně zapojila) ukázaly, že veřejnost stojí především o propojení škol a reálného života a že jako hlavní cíl vzdělávání vidí mladého člověka, který je morálně vyspělý a odpovědný a hledá si vlastní cestu životem. A přesně k těmto cílům dlouhodobě směřuje PŠL prostřednictvím zážitkové pedagogiky a nověji i projektovou výukou. Projekt Klíčový rok a zároveň i celá práce PŠL vychází z předpokladu, že učení se prostřednictvím zážitků patří do českých škol stejně přirozeně jako do lidského života v jeho celistvosti.
V našich výukových programech vytváříme My jsme jen takoví kulisáci. Připravujeme podmínky pro vznik pro vás scénu divadla, na kterém budete zkušeností, které mají vy sami hrát příběh a současně sami sobě potenciál nasměrovat budete i diváky. To, o čem ten příběh bude účastníky k pozitivním a jak bude hluboký, je jen na vás. změnám v jejich osobvolně podle Ivoše Farského nosti a v životních hodnotách, k nárůstu sebevědomí a odpovědnému přístupu k vlastnímu životu, zajímají do hloubky a komu vydruhým lidem a světu. Věříme také, že brané ukázky v tomto projektovém jen pokud ve třídě panuje vzájemná tosborníku nestačí, bychom rádi dopolerance a otevřenost a žáci jsou zvyklí ručili specializované publikace, pracovní spolupracovat a kolektivně se podílet na materiály a audiovizuální nahrávky, kteřešení společných úkolů, je možné jim ré jsme na základě zkušeností z projektu efektivně předávat faktografický obsah připravili a na jejichž přípravě se podílevýuky tak, aby jim zůstal v paměti déle ly desítky lidí. než do další písemky. Vše je dostupné z www.psl.cz/materi Připravili jsme proto kurzy pro žáky alyproskoly, kde je současně k dispozici a výukové programy, které využívají i živý portál s projekty týmů žáků ze škol, zážitkovou pedagogiku a projektovou s nimiž jsme v průběhu projektu spoluvýuku a uskutečňují se přímo na škopracovali. lách. Kromě toho jsme obě metody při vzdělávání žáků využívali a dále rozvíjeli. Vážení přátelé, přejeme vám inspiraPředávali jsme je učitelům na specialitivní čtení. zovaných kurzech a v několika typech vzdělávacích materiálů. Za realizační tým i instruktory Prázdninové školy Lipnice Těm, pro které jsou obě tyto metody zatím spíše tím, čemu se říká terra Tereza Kučerová incognita, ale i těm, kdo se naopak o ně metodička projektu Klíčový rok
5
o projektu
O projektu Klíčový rok KLíčení – kurzy pro žáky
Projektová výuka ve školách
Kurzy pro pedagogy další výstupy projektu
PROČ? aneb záměr a cíl projektu Projekt Klíčový rok navazuje na tradici, na starší projekty Prázdninové školy Lipnice určené školám, např. GO!, Klíč, 6Ka, Gymnasion či Sborovna. Stejně jako všechny předchozí projekty se zaměřuje na efektivní a smysluplnou realizaci současného kurikula (RVP ZV a G), na rozvíjení klíčových kompetencí a naplňování dalších kurikulárních obsahů, konkrétně na: zz kompetence komunikativní zz kompetence pracovní zz kompetence sociální a personální zz kompetence k řešení problémů zz kompetence občanské zz VO dějepis zz PT multikulturní výchova zz PT environmentální výchova zz PT výchova demokratického občana zz PT výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech zz PT mediální výchova zz PT osobnostní a sociální výchova
JAK? aneb metoda Zážitková pedagogika Zážitková pedagogika je metoda, kterou Prázdninová škola Lipnice rozvíjí již přes 30 let. Pracuje s navozováním, rozborem a reflexí prožitků za účelem získání zkušeností, jež lze uplatnit v životě. Cíle takových výchovných procesů mohou být vytyčovány a může jich být dosahováno v různých prostředích (školním i mimoškolním, přírodním i kulturním), sociálních skupinách (diferencovaných věkem, sociálním statusem, profesním postavením či dalšími demografickými faktory) a nejrůznějšími prostředky (hrami všech typů, modelovými situacemi, tvořivostními a dramatickými dílnami, besedami a diskusemi, fyzicky i psychicky náročnými situacemi a výzvami, aktivitami směřujícími k sebepoznávání i k týmové spolupráci). Pro zážitkovou pedagogiku je prožitek vždy pouhým prostředkem, nikoliv cílem; tím pro ni zůstává starořecký ideál všestranného a harmonického rozvoje osobnosti.1
zz využívá zážitku ze hry k dosažení
stanovených pedagogických cílů zz spojuje dva zdánlivě protichůdné aspekty – hru (hraní si) a výchovu (cílený rozvoj a vzdělávání) zz zapojuje do učení celou osobnost člověka zz je vhodný pro rozvoj znalostí, dovedností a postojů
„Zkušenost není, co zažijeme, ale co uděláme s tím, co jsme zažili.“ Využití zážitkové pedagogiky 1. oblast zz sebepoznání zz skupinová tvorba zz spolupráce ve skupině zz řešení úkolů zz komunikace zz zpětná vazba zz rozvoj dovedností, postojů a hodnot
Cíle projektu zz podpořit pedagogy při naplňování
cílů kurikulární reformy zz pomoci žákům rozvíjet a zvyšovat své kompetence, hledat cestu k sobě a k co nejlepšímu budoucímu uplatnění
Zážitková pedagogika jako typ metody zz klade důraz na aktivitu žáků a studentů zz výchovné procesy staví především na vlastním prožitku a jeho následném využití v osobnostním růstu
2. oblast zz obsahy školních předmětů zz průřezová témata zz témata projektového vyučování zz realizace školních výletů, kurzů
a mimoškolních aktivit
1 JIRÁSEK, I. Vymezení pojmu zážitková pedagogika. Gymnasion. 2004, č. 1.
7
o projektu
Další akce
Akce Zážitek, zkušenost Plán pro příště Jak budeme postupovat v další (podobné) akci?
Ohlédnutí Co se dělo?
Zhodnocení Co jsme dělali dobře? Co se nedařilo?
Model sebezkušenostního učení v pojetí PŠL (částečně dle Kolbova cyklu učení).
Kolbova teorie učení Kolbův učební cyklus popisuje postup efektivního učení se a odpovídá na následující otázky: zz jakým nejčastějším způsobem člověk získává znalosti zz jakým způsobem člověk zpracovává informace zz jak se člověk učí Fáze Kolbova učebního cyklu 1. akce (něco se přihodilo) 2. ohlédnutí (co se stalo) 3. zhodnocení (rozšíření našeho poznání vypracováním teorie, popřípadě změnou teorie existující) 4. plán propříště – aktivní experimentování, plánování,
generalizace závěrů do nových konceptů, testování nových koncepcí (změny našeho poznání, nové zkušenosti, poučení ze zkušenosti) Testováním se získají nové konkrétní zkušenosti a cyklus se opakuje. Může však začít kteroukoli fází. Kolbův cyklus můžeme využít jako postup při reflexi i při samotném učení.2 Projektová výuka Jedna z definic říká, že jde o „žákovský podnik“, jehož úkolem je něco konkrétního a užitečného společně vytvořit (zorganizovat, vyřešit). Žáci by měli být schopni: zz vzájemně spolupracovat zz organizovat, plánovat, řídit, kontrolovat zz klást si otázky a nalézt na ně potřebné odpovědi zz použít získané poznatky k produkci něčeho užitečného V projektovém vyučování se uplatňují teoretické i praktické činnosti, které směřují ke vzniku konečného produktu. Téma projektu vychází ze života a výsledný produkt se opět do života vrací. Práce probíhá v krocích, které na sebe logicky navazují, a tím je pro žáky příkladem sys tematického postupu při řešení problému (úkolu).
Svým obsahem pokrývá projektové vy učování více vzdělávacích oblastí a obo rů a většinou probíhá v delším časovém úseku (den, týden, rok). Projektová výuka je především jedním ze způsobů, jak žákům zprostředkovat nové poznatky nebo zařazení stávajících poznatků do nových souvislostí. Kromě toho od ní můžeme očekávat: zz rozvoj klíčových kompetencí (včetně těch, které jsou potřebné k zodpovědné volbě budoucí profese) zz větší aktivizaci žáků (více příležitostí k uplatnění individuálních schopností) zz větší motivaci žáků k učení (zpětná vazba o smysluplnosti učení) zz zlepšení vztahů ve třídě (společné prožitky, hlubší vzájemné poznání a prohloubení vědomí pospolitosti, když jsou žáci členy jednoho týmu a míří ke stejnému cíli, respekt k druhým, protože každý žák má v týmu své místo, něco umí a něco specifického přináší) zz rozvoj reflexe, která umožňuje citlivě vyhodnocovat skutečnost zz spolupráci namísto soutěžení
Schéma projektové výuky motivace mapování třídění
řešení
produkt projektu
Metoda projektové výuky se vyznačuje především tím, že značnou část zodpovědnosti za úspěšnost projektu přebírají sami žáci a tak poskytuje příležitost pro rozvoj jejich samostatnosti a spoluodpovědnosti za výsledky učení.3 Všechny aktivity, které projekt Klíčový rok nabízel, byly založeny na propojení dvou shora uvedených metod vzdělávání.4
CO? aneb produkty zz Klíčení – zážitkové kurzy pro žáky ZŠ
a nižších ročníků víceletých gymnázií zz metodické kurzy pro pedagogy na téma zážitková pedagogika zz metodické kurzy pro pedagogy na téma projektové vyučování zz projektová výuka na školách zz metodické materiály pro pedagogy, DVD, pracovní listy pro žáky a interaktivní portál s týmovými žákovskými projekty a metodickými materiály
reflexe
3 Více viz materiály dostupné z: http://www.psl.cz/projekt-klicovy-rok/ tymoveprojekty/docs/4_Struktura_projektu.pdf. 4 Více viz: KAŠOVÁ, J. a kol.: Cesta za žákovskými projekty: metodická příručka projektové výuky a zážitkové pedagogiky Prázdninové školy Lipnice. Praha: Prázdninová škola Lipnice, 2013
2 Více viz: SLEJŠKOVÁ, L. a kol.: Škola zážitkem: zážitková pedagogika při výuce klíčových kompetencí a hodnocení žáků. Praha: Prázdninová škola Lipnice, 2011., ANDRESOVÁ, Z. a kol.: Klíčení – příběh a řemeslo. Praha: Prázdninová škola Lipnice, 2013. Další materiály dostupné z: www.psl.cz/ materialyproskoly.
8
9
Klíčení
zážitkové kurzy
pro žáky ZŠ a nižších ročníků víceletých gymnázií a navazující aktivity
klíčení
1. Kurz Klíčení
Hlavní myšlenka: Podpořit žáky v tom, aby úkol dokázali splnit sami...
KLÍČENÍ – přehled cíl
připravit žáky na realizaci jejich vlastních projektů po návratu do školy z jejich vlastní iniciativy – podporují je v tom jak jejich pedagogové, kteří je doprovázejí, tak i lektoři PŠL
fáze
1. kurz Klíčení – 5 dnů 2. realizace projektu na škole 3. workshop na škole
účastníci [počet]
žáci ZŠ a nižších ročníků víceletých gymnázií
466
pedagogové doprovázející žáky
30
instruktoři PŠL
33
místo konání kurzu
ubytovací středisko v přírodě
Naprostá většina odpovědí na otázky: „S čím z kurzu odjíždíš? Co si odvážíš? Nakolik se naplnila tvá očekávání?“ byla pozitivního rázu. Typy odpovědí se dají zařadit do tří hlavních kategorií: nadšení a spokojenost, osobní přínos a reflexe přínosu pro kolektiv. Děti si chválily hlavně to, že při „školní akci“ nečekaly takovou zábavu. Z odpovědí vyplývá, že ocenily společné zažití atraktivních her, dynamickou „akci”, různorodost, prožití emocí a jejich sdílení. Ve vztahu ke kolektivu často hovořily o změně pohledu na některé spolužáky, o hlubším vzájemném poznání a sblížení. Pokud děti vyjadřovaly splněná očekávání v procentech, nejčastěji se toto číslo pohybovalo mezi 90 a 100 %. Osobní přínos vidí i v rozvoji schopnosti spolupráce nebo v tom, že se naučily dělat projekt. Z analýzy 380 dotazníků vyplněných na 15 kurzech Klíčení. Více na www.psl.cz/klicovyrok
12
Hlavní témata (postupně definovaná) 1. rozvoj klíčových kompetencí pomocí zážitkové pedagogiky 2. příprava na realizaci projektů („červená linka“ pobytové části; k hlavnímu zúročení dochází především po návratu do školy – prací na projektech a jejich zhodnocením při závěrečném workshopu) 3. hrdinové dětského světa (způsob či klíč k tomu, jak najít k dětem cestu, tak aby bylo možné se společně bavit o jejich životech a hodnotách, které aktuálně vnímají) Cíle vycházející z témat a platné pro všechny kurzy zz využít téma hrdiny k osobnostnímu rozvoji žáků zz inspirovat žáky příběhem a osobností hrdiny k převzetí odpovědnosti za svůj život a pojmenovat důležitou hodnotu, se kterou začnou pracovat zz podporovat pozitivní vztahy mezi žáky i mezi žáky a učitelem – využít jednotlivé aktivity, zpětné vazby i identifikaci žáků s osobností hrdiny zz podporovat otevřenou a efektivní komunikaci zz pomocí aktivit podporovat týmovou spolupráci zz pracovat na rozvoji komunikativních, pracovních, sociálních a personálních kompetencí zz vybavit účastníky nástroji k řízení projektů
U každého kurzu vyplynuly na povrch také konkrétní cíle týkající se specifických témat a potřeb, které třída aktuálně měla. Tomu bylo potřeba přizpůsobit program – jeho zaměření, dynamiku apod. Dramaturgie kurzu vyplývá z cílů a principů práce se skupinou. Východiskem je propojení tří témat, z nichž je třeba vytvořit vyvážený a smysluplný celek. Proto je třeba dodržovat následující pravidla: zz střídat dynamiku programů – vyváženě volit programy s různou fyzickou a mentální náročností a prokládat je odpočinkovými a zábavnými programy zz využít přirozenou a velkou energii dětí k zapojení do programů a projektů – to od organizátorů vyžaduje hodně trpělivosti a času zz snažit se o partnerský přístup a rovnou komunikaci s dětmi a jen minimálně vystupovat v pozici autority – zpočátku to může být pro mnohé děti problém, ale v průběhu kurzu se jim tento způsob komunikace stává přirozenějším zz střídat děti během programů v různých skupinkách, tak aby se v kolektivu nevytvářely uzavřené frakce zz program přizpůsobovat aktuálním potřebám a tématům skupiny
zz v zadávání úkolů postupovat
v průběhu kurzu od jednodušších ke složitějším a komplexnějším zz využívat různých forem hodnocení sebe sama i ostatních a zapojovat do nich děti co nejvíce zz snažit se o maximální využití vnitřní motivace dětí – princip soutěže využívat s rozmyslem a pouze jako jeden z řady motivů zz v první části kurzu se soustředit především na rozvoj skupiny a na osvojení dovedností potřebných ke spolupráci, v druhé části kurzu už skupinu vést k orientaci na okolní svět a práci na projektech zz na kurzu zapojovat učitele do týmu a využívat jeho znalostí o skupině Co se dělo v jednotlivých dnech kurzu Proběhlo celkem 19 kurzů Klíčení. Ačkoli vycházely ze společného, níže popsaného programového základu, co do průběhu se mezi sebou vždy poněkud lišily s ohledem na potřeby konkrétní skupiny. 1. den: Kdo to přijel? Charakteristické je výrazné odstřižení od školní reality. Cílem je nastartovat systém fungování a vzájemného respektu a ukázat žákům, že je čeká spousta zábavy a že kolik budou ochotni do programu investovat, tolik se jim vrátí.
13
klíčení
Kurz začíná hrou – děti se stávají novináři, samy si musí prozkoumat středisko, v němž se budou postupně ubytovávat. Po ubytování následuje úvod, během něhož dojde k vymezení základních vztahů. Na jedné straně jsou dětem sdělena pravidla, jsou informovány o svých právech a povinnostech o dalších věcech nutných pro hladký průběh kurzu, na straně druhé jsou zjišťována jejich očekávání, problémy a obavy. Po drobných hrách zaměřených na uvolnění následuje fyzicky náročný závod, který u dětí nejen zmírní či zcela odstraní psychické napětí a přetlak, ale fyzicky je unaví, a navíc jim umožňuje poznat instruktory v akci – závodit po jejich boku a vnímat jejich podporu. Večerní program otevírá téma hrdinství a společného sdílení příběhů, které si děti přivezly z domova. Na závěr dne je představen rituál, jímž na kurzu končí každý den – poskytuje zklidnění, společné ohlédnutí za uplynulým dnem a prostor pro vyjádření pozitivní zpětné vazby mezi dětmi. Po prvním setkání se třídou instruktoři specifikují cíle s ohledem na potřeby skupiny.
lo a jak spolupracovali ve skupinách. Po obědě následuje hra v terénu, ná ročná nejen fyzicky, ale i psychicky – dě ti při ní uplatní řadu schopností a doved ností (od strategického uvažování přes jazykovou vybavenost k schopnosti rychlého pohybu). Po uvolnění přebytečné energie následuje první blok projektů, v němž je představena základní tematická linka a je zmapováno to, co by děti po návratu do školy mohlo bavit dělat v jejich okolí. Děti samy spontánně prezentují témata, problémy z jejich okolí, které by bylo dobré řešit, aby se v jejich okolí něco změnilo k lepšímu, nebo hovoří o tom, jak prostě udělat pro někoho něco dobrého. Je nutné omezit počet projektů na třídu na 3–6, a proto je nutné se na jejich výběru shodnout. Na konci bloku instruktoři a pedagogové poskytnou k vybraným tématům svá doporučení a rady. Den uzavírá program, během něhož děti po skupinkách spolu s instruktorem putují nočním lesem. Baví se spolu o hrdinství, plní odvážné skutky a zavazují se k vykonání osobního hrdinského činu po návratu domů. Následuje závěrečný rituál.
2. den: Co dokážou? Podpora skupinové spolupráce a komunikace. Celé dopoledne je věnováno řešení různých skupinových úkolů, které jsou dě tem předkládány. Po každém úkolu vždy následuje rozbor, během něhož se sami žáci pokouší pojmenovat, co jim fungova
3. den: Velké výzvy Těžiště třetího dne spočívá jednak v rozvoji znalostí a postojů v oblasti sociální tématiky a občanské angažovanosti a jednak v tom, že je dětem poskytnut pocit, že jsou schopny společně něco dokázat, že i když je to namáhavé, výsledek stojí za to. Obojí probíhá her-
14
„Často se kolem ožehavých témat strhla zaujatá a autentická diskuze. Instruktory někdy s překvapením a údivem sledovali, jak se před jejich očima rodí potřeba demokratických principů a jak vážně berou společenská témata žáci 6.–9. ročníku ZŠ, pokud svět dospělých začne brát vážně jejich názory a potřeby.“ komentář instruktora kurzu Klíčení k jednomu z programů věnovaných projektům
ní formou během dvou velkých bloků programu. Nejprve se děti na celé dopoledne stávají občany vesnice, v níž dochází k ne spravedlnostem. V rámci hry si zkouší, jak proti těmto veřejným věcem zasáhnout a jak je obrátit v něco pozitivního. Po obědě následuje druhý blok projektů – děti si stanovují konkrétní cíle a fáze svého projektu. Odpoledne je jim půjčena digitální ka mera a kostýmy. V roli filmových štábů natáčejí krátké filmy se sociální tema tikou. Večer se ve slavnostním oblečení sjíždějí na filmový festival, kde probíhá promítání vítězných snímku, předávání Oskarů a děkovné řeči. 4. den: Velké plány Stabilní součástí tohoto dne je blok věnovaný dokončení projektů do takové podoby, aby byly realizovatelné po návratu žáků do školy. Jinak je to ale nejproměnlivější den a současně často dramaturgický vrchol celého kurzu. Variabilně a podle aktuálních potřeb skupiny jsou zařazovány různé programy. Častým tématem dne je důvěra a podpora ve skupině. K tomu je možné využít hry, které s dětmi řeší téma vylučování z kolektivu. K uzavření tématu a také k odstranění emočního napětí slouží drobné aktivity zaměřené na rozvoj vzájemné důvěry ve skupině. Den může končit fyzicky náročnou hrou a týmovým nasazením např. při tanečním maratonu nebo třeba hrou, během níž mají děti za úkol v mystickém
putování po tajuplném území nejenom zvládnout hrozící „nebezpečí“, ale především postarat se jeden o druhého. 5. den: Co si odvážíme? Poslední den slouží ke společnému psychologickému uzavření procesů probíhajících jak ve skupině, tak u jednotlivých účastníků. Měla by být podpořena motivace dětí ke snaze zlepšovat své vzájemné vztahy ve třídě i pracovat na svém vlastním rozvoji. Téma hrdinství uzavírá program, během něhož děti veřejně vyhlásí, jakou vlastnost svého hrdiny by u sebe chtěly podpořit, a ostatní jim k tomu poskytnou osobní rady a doporučení.
„Odjíždím s pocitem důvěry i k ostatním.“
Nakonec probíhá rekapitulace celého týdne – promítání fotografií z jednotlivých aktivit a společné ohlédnutí. Každý žák je vyzván, aby uvedl, který program pro něj osobně byl nejdůležitější a co mu přinesl. Přínos kurzu Klíčení pro doprovázející pedagogy zz osobní zkušenost s metodou zážitkové pedagogiky a její aplikací při realizaci žákovských týmových projektů zz možnost participace na každodenních intenzivních týmových schůzkách zkušených instruktorů – nahlédnutí do metodické „kuchyně“ přípravy zážitkových programů
„Nikdy se nebudu vzdávat jít za svým snem, čelit věcem.“
„Bomba!!!“ „Jsem ráda, že jsem mohla potkat super lidi. Nebyl čas se nudit a to se cení.“
„Lituju, že bude konec, odjíždím skoro s brekem.“
„Nejvíc mě bavilo běhat, i když jsme byli udejchaný.“
15
klíčení
2. Realizace projektu na škole Žáci po návratu do školy pracují na svých projektech. Dostává se jim přitom pod pory od třídního učitele. Svůj postup za znamenávají na interaktivní portál, kde s nimi o projektu komunikuje jeden instruktor z týmu kurzu, který absolvovali. Odpovídá na jejich dotazy, poskytuje jim rady a podporu. Jednotlivé třídy mohly obdržet malý grant ve výši 5 000 Kč na pokrytí nákladů spojených s realizací svého projektu (pronájem, spotřební materiál). Díky realizaci projektů týmy měly a mají možnost nejen zažít úspěch při uskutečňování pozitivní změny, ale také rozvíjet své schopnosti a dovednosti potřebné pro život – např. umět: zz domluvit se zz dobře vše naplánovat zz neztratit (nebo znovu najít) motivaci zz řešit konflikty zz komunikovat s vedením školy, úřady, neziskovými organizacemi zz prezentovat, co chtějí a co se jim podařilo zz a v neposlední řadě vypořádat se s případným neúspěchem ŠKOLNÍ STUDOVNA, TŘÍDĚNÍ ODPADU ZŠ Labská Terka, Denča, Samanta, Martin, Eda a Pavel (13–15 let) Denča, Míša, Tom, Martin, David, Lucie (13–15 let)
16
1. Situace na začátku kurzu Klíčení: třída vznikla spojením dvou původně soupeřících tříd, protože v obou z nich došlo k poklesu počtu žáků, takže na konci předchozího školního roku jich bylo v každé třídě cca 15.
2. Při rozhodování o tom, jaké projekty se budou realizovat, vzniklo několik skupin. Jedna z nich se zaměřila na řešení třídění odpadu, protože se její členové shodli, že třídění odpadu na škole chybí, přestože přímo jejím v areálu jsou velké kontejnery na tříděný odpad. Další skupina navrhla realizaci školní studovny, v níž by se žáci mohli učit nebo si povídat s kamarády. Nejprve si týmy dohodly schůzku s vedením školy, a pak začaly jednat.
3. Tým zaměřený na třídění odpadu nejprve sehnal 60 krabic (do každé třídy 2 krabice – po jedné na papír a plasty). Poté se členové týmu pokusili o jejich úpravu, ale vzhledem objemu práce dané celkovým počtem krabic se, rozhodli, že si je každá třída upraví sama. Postupně navštívili všechny třídy s minipřednáškou o tom, k čemu krabice jsou, a snažili se motivovat své spolužáky k třídění.
„Jsme hrozně moc spokojení se vzhledem školní klubovny. Chodí tam každý den spoustu dětí a jsme rádi, že jsme něco takového dokázali. A myslíme si i, že se máme od té doby tak nějak víc rádi.“
4. Druhý tým svůj záměr zřídit ve škole klubovnu nejprve projednal nejprve se zástupcem ředitele školy a následně i s ředitelem. Vedení školy bylo vstřícné, nevidělo ve zřízení školní klubovny problém, protože jedna třída byla volná a už delší čas se na škole diskutovalo, co s ní. A tak se prázdná třída poměrně rychle přeměnila v klubovnu. Z financí poskytnutých na projekt Prázdninovou školou Lipnice koupili žáci drobné vybavení studovny (karimatky, papíry, nástěnku…), škola věnovala sedací soupravu a vedení školy zabezpečilo potřebný pedagogický dozor v klubovně.
5. Po dvou zkušebních měsících třídění odpadu ve třídách proběhla kontrola jednotlivých tříd. Ukázalo se, že se třídění odpadu na škole skutečně ujalo. V některých třídách však krabice nápor odpadu nevydržely, poškodily se a musely se vyměnit. Proto se za část peněz, které poskytla Prázdninová škola Lipnice, nakoupily plastové boxy. Tým se rozhodl, že na celé škole zorganizuje soutěž ve sběru papíru.
6. A tady se záměry obou týmů propojily. Za peníze získané sběrem papíru se totiž žáci rozhodli nakoupit další vybavení do školní studovny a další potřebné plastové krabice. Týmy tak pochopily, že nejvíce získají spoluprací, což bylo pro ně předtím téměř nemyslitelné. Postupně žáci dokoupili sedací pytle, koberec, stolní fotbal a další věci, které jim jejich místnost zpříjemnily natolik, aby v ní žáci chtěli trávit svůj volný čas.
7. Pilotní sběr papíru se na škole stal tradicí. V dalším roce si organizátoři dokonce stanovili, že každý žák prvního stupně musí donést alespoň 1 kg papíru a žák druhého stupně 5 kg. Dne 6. 11. 2012 se všechen vybraný papír dal do kontejneru a zjistilo se, že se celkem vybralo 6 500 kg. V průměru tak každý žák do školy donesl 24,1 kg papíru.
8. Díky dobré spolupráci obou týmů a podpoře jak pedagogů, tak vedení školy se podařila výjimečná věc – žákům 9. ročníku se podařilo nejen prosadit ve škole efektivní třídění odpadu, ale díky němu také svépomocně zřídit a zařídit klubovnu, která je opravdu jejich, kde se jim líbí a za kterou cítí odpovědnost. Kromě toho jsou „vedlejším produktem“ projektu také velká přátelství, která vznikla mezi žáky dříve soupeřících tříd.
17
klíčení
POMOC SENIORŮM Gymnázium, SOŠE a SOU Kaplice Monča, Klárka, Gabča, Eliška, Linda, Terka, Martina a Áďa (13–15 let)
1. Téma bylo dívkám od začátku jasné jednak proto, že starší a často osamělí lidé jsou jedním z velkých společenských témat, a jednak chtěly přispět s další kulturní nabídkou do poklidných vod města. Původně plánovaly program pro všechny seniory ve městě, ale protože jejich škola spolupracuje s Domovem pro seniory, rozhodly se nakonec zaměřit na jeho obyvatele. Pro lepší komunikaci mezi členy týmu založily uzavřenou skupinu na webových stránkách Facebook a sdílený dokument v prostředí Google.
18
2. Téměř okamžitě se shodly na tom, že vzhledem k tomu, že mají ve svém týmu hodně hudebnic hrajících na flétnu, housle nebo kytaru, nemělo by být problémem společně nacvičit kulturní program. Naplánovaly tedy podzimní koncert a svoji nabídku rozšířily o operetku Červená Karkulka. S tím se vydaly do Domova pro seniory.
3. Vedení Domova bylo z jejich nabídky nadšeno a hned dívkám navrhlo, zda by nechtěly do Domova docházet i v létě a klientům během tzv. odpoledního „kafíčkování“ předčítat z knih a časopisů. Dívky nabídku přijaly a domluvily si termíny návštěv. A tak se postupně vyjasnil i cíl projektu: nabídnout seniorům rozptýlení v podobě podzimního koncertu a letní návštěvy v Domově naplnit předčítáním, hraním her a dalšími nenáročnými aktivitami.
4. Během prázdnin tak proběhlo 9 setkání, která vyvrcholila srpnovými dožínkami, kdy dívky společně se seniory dělaly věnec s ozdobami z těstíčka, těstové placky a postavičky ze starého pečiva. Senioři byli z jejich návštěv nadšeni a často se vedení ptali, „kdy zase ty holky přijdou“. Přestože se koncem srpna jedna z nich odstěhovala a další bez udání důvodů z týmu odešla, začaly se dívky pomalu připravovat na koncert. V repertoáru měly lidové písně Loučení, loučení, O tábora až k nám a píseň Mimorealita od Tomáše Kluse.
5. Koncert proběhl začátkem října. Tým trochu zklamalo, že došlo ke změně a že vystoupení nebylo jen pro seniory, ale pro širší veřejnost při zahájení výstavy Proměny v čase. Dívkám se jejich vystoupení, bohužel, moc nepovedlo.
6. Podporu dívkám poskytla paní učitelka, a tak se časem s celou situací vyrovnaly natolik, že se do Domova důchodců ještě jednou vydaly, aby skutečně hrály a zpívaly jen pro seniory. Nakonec se ale rozhodly, že nacvičí jen divadlo o Červené Karkulce, které se odehraje 7. prosince. Společně dalšími spolužáky (včetně kluků) vyrobily pro obyvatele Domova malý dárek, který jim chtěly dát k Vánocům.
7. Červená Karkulka se nakonec skutečně hrála a senioři při ní dostali i ručně vyráběné andělíčky. Všichni byli z koncertu nadšení. Děvčata byla ráda, že seniory nakonec přece jen potěšila. Byla to pro ně hezká tečka za celým projektem, na který nakonec budou vzpomínat v dobrém.
8. Projekt přinesl nejen radost a rozptýlení často osamělým starším lidem, ale mnoho toho naučil i samotné členky týmu. Červená Karkulka se opakovala v následujícím roce ještě jednou, v červnu 2013 na Dni otevřených dveří. Některé dívky budou v létě pokračovat v předčítání u odpoledního „kafíčkování“ seniorů. A škole ukázaly, že práce v projektu měla smysl.
Následující přehled jednotlivých projektů byl sestaven především na základě textů na interaktivním portále.5 â 5 Dostupné z: www.psl.cz/projekt-klicovy-rok/ tymoveprojekty.
19
klíčení
SEZNAM DALŠÍCH PROJEKTŮ Škola
Projekt
Cíl
Škola
Projekt
Cíl
Gymnázium, SOŠE a SOU Kaplice
Holubí dům
Přestěhovat holuby usídlené na školním parapetu do nového domova, který už jim nikdo nebude brát.
ZŠ Broumovská (Liberec)
Nová zeď
Opravit rozbitou zeď, zlepšit její vzhled.
Gymnázium, SOŠE a SOU Kaplice
Pomoc seniorům
Rozveselit a rozptýlit seniory v místním Domově.
ZŠ Broumovská (Liberec)
Třídě zdar
Do 3. 6. 2013 vyspravit a zamalovat všechny ďúrky ve třídě.
Gymnázium, SOŠE a SOU Kaplice
Školní jídelna
Změnit jídelníček ve školní jídelně a způsob přípravy jídel.
ZŠ Broumovská (Liberec)
Zkrášlení atria
Zlepšit školní atrium ve prospěch žáků.
Gymnázium, SOŠE a SOU Kaplice
Zábava pro děti
Uspořádat (prozatím) jednu akci pro děti ze ZŠ Školní Kaplice.
ZŠ Broumovská (Liberec)
Hudebna
Vymalovat zadní stranu hudebny, vyzdobit ji a opravit zpěvníky.
Gymnázium, SOŠE a SOU Kaplice
Zvelebení třídy sekundy
Zvelebit třídu.
ZŠ Broumovská (Liberec)
Naše třída
Výzdoba třídy – nabarvit květináče, natřít zadní část třídy a vyzdobit nástěnku.
Gymnázium TGM (Hustopeče)
Dětská hřiště
Prosadit zpřístupnění alespoň jednoho dětského hřiště v Hustopečích pro děti do 11 let.
ZŠ a MŠ Deblín
Barevná škola
Pomalovat zídky u školy a vytvořit barevné skříně a nástěnky ve třídě.
Gymnázium TGM (Hustopeče)
Školní dvůr
Zajistit rekonstrukci a zkrášlení školního dvora pro příjemné trávení přestávek a volných hodin.
ZŠ a MŠ Deblín
Hřiště
Zlepšit stav školního hřiště.
Gymnázium TGM (Hustopeče)
Mandloňové sady
Zvýšit informovanost o této evropské raritě.
ZŠ a MŠ Deblín
Anglické divadlo
Uspořádat divadlo pro spolužáky a rodiče – v angličtině.
SSZŠ Litvínov
Háčky
Koupit a namontovat háčky do klučičích šaten u tělocvičen.
ZŠ Dr. J. Malíka (Chrudim)
Koše a brány na venkovních hřištích
Prosadit, aby byly v Chrudimi v prostoru Na Šancích umístěny dvě fotbalové branky a u sokolovny dva basketbalové koše.
SSZŠ Litvínov
Web třídy
Vytvořit webové stránky pro třídu.
ZŠ Dr. J. Malíka (Chrudim)
Jsme stejní...
Upozornit na posuzování lidí na základě vzhledu.
SSZŠ Litvínov
Výzdoba třídy
Vyzdobit třídu.
ZŠ Dr. J. Malíka (Chrudim)
Změna jízdních řádů
ZŠ Bodláka a Pampelišky (Veliš)
Naše zahrada
Zvelebit zahradu kolem školy.
Změnit jízdní řády linky č. 3 v Chrudimi tak, aby její příjezdy a odjezdy od školy odpovídaly lépe začátku a konci vyučování.
ZŠ Bodláka a Pampelišky (Veliš)
Zvelebování tříd
Vyzdobit učebny českého jazyka a přírodopisu.
ZŠ Dr. J. Malíka (Chrudim)
Basketbalové koše v Chrudimi
Prosadit umístění více basketbalových košů v Chrudimi v okolí Malecké ulice.
ZŠ Bodláka a Pampelišky (Veliš)
Sítě a branky
Natřít branky na hřišti ve vsi a zajistit do nich nové sítě.
ZŠ Konečná (Karlovy Vary)
Akce pro školku
ZŠ Bodláka a Pampelišky (Veliš)
Bufet
Zařídit ve škole bufet pro druhý stupeň.
Ukázat předškolákům, jak to vypadá ve škole a že tam může být legrace.
20
21
klíčení
Škola
Projekt
Cíl
Škola
Projekt
Cíl
ZŠ Konečná (Karlovy Vary)
Školní automat
Změnit sortiment školního automatu, aby obsahoval různorodější a zdravější nabídku.
ZŠ Sedmikráska (Rožnov p. R.)
Ozembuch (turnaj ve šprtci)
Uspořádat ve škole turnaj ve šprtci.
ZŠ Konečná (Karlovy Vary)
Návštěvnost školního hřiště
Zvýšit návštěvnost školního hřiště, které je sice krásné, ale chodí tam málo lidí.
ZŠ Sedmikráska (Rožnov p. R.)
Barevný domov důchodců
Zpestřit prostředí domova důchodců. (Změněno na: Propagovat místní knihovnu.)
ZŠ Konečná (Karlovy Vary)
Oživení Polštářovny
Oživit a vylepšit školní Polštářovnu.
ZŠ Sedmikráska (Rožnov p. R.)
Impro (improvizované divadlo)
Uspořádat soutěž v improvizovaném divadle.
ZŠ Labská (Brno)
Zlepšení dopravní situace u školy
Zlepšit dopravní situaci u školy, např. vybudováním semaforu či retardéru u přechodu, kde se již stala nehoda, při níž byl jeden žák sražen autem.
ZŠ Smržovka
Svobodné postele
Spravit všechny postele, které jsme zničili.
ZŠ Smržovka
Smržovský turnaj v přehazované
Uspořádat turnaj v přehazované pro rodinné týmy.
ZŠ Labská (Brno)
Pomoci útulku
Podpořit místní útulek pro zvířata.
ZŠ Smržovka
Školní jídelna
Zlepšit jídlo ve školní jídelně.
ZŠ Labská (Brno)
Školní studovna
Zařídit ve škole místnost (studovnu-relaxační místnost), do které se mohou žáci chodit učit anebo povídat si s kamarády.
ZŠ Smržovka
Lukfotbal
Zlepšení hřiště pro střelbu z luku a fotbal.
ZŠ Smržovka
Automat
Přesunout automat na cigarety pod dohled dospělé osoby.
ZŠ Smržovka
Klubovna
Zhotovení/vybudování Klubovny, v které bychom měli svůj prostor na věci, na které doma nemáme místo.
ZŠ Straškov-Vodochody (Veliš)
Stylová skříňka
Vyzdobit si skříňky v šatně, aby se nám líbily.
ZŠ Straškov-Vodochody (Veliš)
Školní hřiště
Zkrášlit školní hřiště.
ZŠ Labská (Brno)
Třídění odpadu
Zajistit efektivní třídění odpadu na celé škole.
ZŠ a MŠ Libchavy
Automaty
Zařídit možnost koupit si nějaké zdravé jídlo a pití o přestávkách.
ZŠ a MŠ Libchavy
Bezpečnější silnice v Libchavách
Prosadit v Libchavách bezpečnější silnici pro děti, dospělé a zvířata.
ZŠ a MŠ Libchavy
Relaxkoutek
Vybudovat relax koutek ve své třídě.
ZŠ Straškov-Vodochody (Veliš)
Fotoshow
Uskutečnit výstavu fotografií žáků školy.
ZŠ a MŠ Libchavy
Zookoutek
Vybudovat ve škole zookoutek s různými zvířaty a vytvořit skupinu dobrovolníků, která se o ně bude starat.
ZŠ Straškov-Vodochody (Veliš)
Veselé skříňky
Zařídit veselejší a barevnější šatny.
ZŠ Švermova (Liberec)
E.N.H.N – Exkrementy Na Hřiště Nepatří
Upozornit spoluobčany, že psí exkrementy nepatří na dětská hřiště.
ZŠ Švermova (Liberec)
Uklízení v okolí školy
Uklidit okolí školy.
ZŠ Švermova (Liberec)
Školní hřiště
Uklidit školní hřiště od odpadků válejících se na zemi. (Změněno na: Vytvořit bylinkovou zahrádku.)
ZŠ Sedmikráska (Rožnov p. R.)
S.V.D. (Happy děda)
Uspořádat vánoční posezení v Domově pro seniory.
ZŠ Sedmikráska (Rožnov p. R.)
Pryč s "Vláčkem Rožnováčkem"
Prosadit omezení provozu "Vláčku Rožnováčku".
22
23
klíčení
Škola
Projekt
Cíl
Škola
Projekt
Cíl
ZŠ TGM (Podbořany)
Socha T. G. Masaryka
Zkrášlit školní prostředí.
ZŠ a MŠ Větrný Jeníkov
Skříňky
Vytvořit úložný prostor na učebnice a tělocvik ve třídě.
ZŠ TGM (Podbořany)
Očista
Vyčistit okolí rybníka Kačák.
ZŠ a MŠ Větrný Jeníkov
Obědy
Prosadit zdravé a chutné obědy ve školní jídelně.
ZŠ TGM (Podbořany)
Oprava autobusového nádraží
Opravit kompletně 4 lavičky na autobusovém nádraží Podbořany a ostatní natřít. (Změněno na: Uspořádat soutěž o nejlepší ptačí budku a výsledky umístit na pozemcích školy.)
ZŠ Vlára Slavičín (Slavičín)
Nezávislost náctiletých
Upozornit děti 4. ročníku na nebezpečí kouření a alkoholismu.
ZŠ Vlára Slavičín (Slavičín)
Pomluvy
Upozornit spolužáky na dopad pomluv.
ZŠ Vlára Slavičín (Slavičín)
Stop pedofilům
Varovat děti do 12 let před nebezpečím hrozícím od pedofilů.
ZŠ Vlára Slavičín (Slavičín)
Neberte drogy
Aspoň částečně upozornit spolužáky na nebezpečí drog.
ZŠ Truhlářská (Karlovy Vary)
Hledáme domov pejskům
Zlepšit podmínky v útulku pro psy.
ZŠ Truhlářská (Karlovy Vary)
STOP ničení školního majetku
Chceme zabránit ničení školního majetku.
ZŠ Truhlářská (Karlovy Vary)
Den zábavy v nemocnici
Zpříjemnit den dětem v nemocnici na Den dětí.
Tyršova ZŠ (Brno)
Pojď zkrášlit Brno
Vyzdobit vhodnou zeď v Brně legálním graffiti.
Tyršova ZŠ (Brno)
U PEAR
Zajistit občerstvení pro spolužáky na akcích školy.
Tyršova ZŠ (Brno)
Eko-Pro
Postarat se propagací o to, aby bylo v okolí školy méně odpadků mimo koše.
Tyršova ZŠ (Brno)
Futsal Cup
Uspořádat meziškolní sportovní soutěž ve futsalu.
Tyršova ZŠ (Brno)
The Colours
Opravit a vyzdobit svou třídu.
Tyršova ZŠ (Brno)
Hasičské olympijské hry
Uspořádat olympijské hry s hasičskou tematikou pro 1. stupeň ZŠ.
ZŠ a MŠ Větrný Jeníkov
Povrch hřiště
Zlepšit vzhled a bezpečnost školního hřiště.
ZŠ a MŠ Větrný Jeníkov
Barevnější šatny
Vytvořit barevnější, bezpečnější a přehlednější šatny.
ZŠ a MŠ Větrný Jeníkov
Odboj proti odpadkům
Prosadit více košů u naší školy a vytvořit kampaň proti odpadkům mimo koše.
24
A jak to bylo s prací na projektech? Různě. V mnoha případech byly týmy tak motivované tím, čeho chtěly dosáhnout, že jsme nestačili zírat, co všechno se jim daří. Na druhou stranu, někdy zase bylo potřeba silné podpory ze strany učitelů a instruktorů, aby se některé z váhavějších projektů podařilo dotáhnout. Téměř každý z týmů ale udělal velký kus práce a jen málokterý z nich svůj projekt „zabalil“, tedy vzdal. A je skvělé vidět, jak velkou pozitivní změnu ve svém okolí mnohé týmy dokázaly způsobit – a kolik se toho přitom jejich členové naučili. komentář instruktora kurzu Klíčení
25
3. Workshop Přibližně po 2–3 měsících po kurzu Klíčení přijíždí na návštěvu do školy dvojice instruktorů PŠL. Workshop trvá zhruba 4–5 vyučovacích hodin. Obsahuje jak nenáročné, svižné hry sloužící k připomenutí atmosféry kurzu a k vzájemnému vyladění, tak programové vrcholy – tiskovou konferenci, na níž děti představují výsledky společné práce, slavnostní „stříhání pásky“ u hotových projektů nebo individuální zpětnou vazbu, kterou si dávají děti navzájem v rámci jednotlivých týmů (co bylo na společné práci nejtěžší a co naopak fungovalo). V případě potřeby instruktoři pomáhají dětem ve stanovení dalších kroků.
Děti si po kurzu více naslouchaly, všímaly si věcí kolem sebe, snažily se vyvinout nějakou aktivitu. Jako třídní učitelka pozoruji lepší vzájemný vztah, mám lehčí práci se třídou, víc si rozumíme, rychleji se dohodneme, má to spád a více se respektujeme. Snáz dosáhnu toho, co potřebuji a děti si to víc berou za své…
26
Studenti si vyzkoušeli komunikaci na různých úrovních (zjišťování informací, osobní jednání s lidmi ve vedoucích pozicích). Naučili se představit svůj nápad a následně ho zrealizovat. V některých projektech zjistili, že ne vše je tak jednoduché, jak se na první pohled zdá.
Děti se realizací projektů začaly zajímat o společenské problémy a možnost jejich zlepšení, pokoušely se hledat možné řešení, diskutovaly, jednaly, přinášely návrhy – což byla určitě významná životní zkušenost. Já sama jsem se naučila nepodceňovat jejich nápady.
projektová výuka na školách
projektová výuka
Hlavní myšlenka: Aby žákům výuka ve škole dávala smysl…
fáze
Projekt PV na školách fáze
1.
2.
termín
říjen 2011 – červen 2012
říjen 2012 – červen 2013
realizace
žákovské projekty převážně pod vedením lektorů PŠL
žákovské projekty pod vedením pedagogů školy a pod supervizí lektorů PŠL
témata
1. stupeň ZŠ
Hranice a prolínání
2. stupeň ZŠ
České dějiny, Udržitelná spotřeba
časová dotace účastníci [počet]
28
4 dny (cca 4–5 VH)
4 dny (cca 4–5 VH)
592
618
pedagogové
25
29
instruktoři PŠL
13
6
žáci ZŠ a nižších ročníků víceletých gymnázií
cíle
1.
2.
zz předat žákům zajímavou formou
zz samostatná realizace projektových
nejen téma, ale i hodnoty, které PV přináší zz podpora žáků ze strany lektorů PŠL a pedagogů školy zz samostatná práce na domácích úkolech v období mezi projektovými dny zz aktivní spolupráce mezi pedagogy a lektory při realizaci projektových dnů zz zaškolení pedagogů praxí a příprava na 2. fázi projektu, ve které budou nabyté dovednosti uplatňovat
dnů ze strany pedagogů v rolích organizátorů a facilitátorů zz supervidování a poradenství ze strany instruktorů PŠL, rozvíjení dovedností u pedagogů, kterých nabyli v předchozí fázi zz společná evaluace, reflexe a sdílení zkušeností mezi pedagogy a instruktory PŠL zz pedagogové budou v druhé fázi vyučovat podle stejné struktury a žáci budou pracovat stejným způsobem jako v první fázi
Proces tvorby konkrétního programu v jednotlivých fázích projektu ilustrují následující příklady z praxe. â
29
projektová výuka
1. fáze jak se tvořil program v lektorském týmu
příprava programu
Téma Hranice a prolínání (příběh)
a tak byly formulovány dva hlavní cíle/očekávané výstupy
autor textu MgA. Martin Hak
jak to začalo...
Takhle. Na začátku jsme byli dva a jedna zajímavá a přitažlivá nabídka. Přitažlivá proto, že nám umožňovala propojit naše zkušeností s přípravou a realizací vzdělávacích programů s PT multikulturní výchova a osobnostně sociální výchova, realizovat projekt na ZŠ. Také jsme toužili prověřit své dosavadní znalosti a dovednosti při práci se žáky 1. stupně ZŠ prostě proto, že sami máme malé děti.
má, nebo může mít, projektové vyučování na prvním stupni své místo – v jaké podobě?
Scházeli jsme se, plánovali, vymýšleli, až z toho byl docela pěkný plán. Ve spolupráci s dalšími dvěma šikovnými lidmi (víc hlav víc ví a více rukou více stihne), kteří se k přípravě a realizaci přidali, se ukázalo, že plán zní hezky, ovšem některé vzletné myšlenky je třeba ještě konkretizovat. A tak jsme společně pečlivě procházeli smysluplnost a soudržnost
30
vztahů mezi tématem, cíli, metodami, činnostmi, technickými, finančními, časovými a dalšími limity, aby vznikl scénář výchovně-vzdělávací jednotky, která formou projektového vyučování bude moci naplnit skutečné pedagogické cíle.
výchozí podmínky pro přípravu projektu
Mezi výchozí podmínky (počty hodin, počty žáků…) patřilo také to, co je uvedeno dále, přičemž některé vstupní hodnoty jsme sami zvolili, odvodili, definovali. zz Téma Hranice a prolínání bude zprostředkováno žákům 2. a 3. třídy ZŠ (tuto účastnickou skupinu jsme si sami zvolili). zz S každou ze tří tříd v každé ze tří škol budou provedena čtyři projektová setkání. zz Budou realizovány vybrané tematické okruhy PT.
V realizačním týmu jsme se rychle shodli na tom, že MKV je především o našem lidském soužití. Tedy o soužití mezi jednotlivci. Vzhledem k tomu, že každý z nás je živým zástupcem jisté osobité kultury, nepůjde nám ani tak o řešení soužití mezi národy, nýbrž se při koncipování projektu soustředíme na soužití jednotlivců. Vyšli jsme zkrátka z tvrzení, že kultura je vlastností každého jedince a zároveň je kulturou to, čeho si vážíme, jaká pravidla respektujeme a jak vidíme svět. Ano, je to tak, je nám skutečně blízké pojetí tzv. transkulturní výchovy. Zatímco MKV v klasickém provedení řeší poznávání odlišných skupin a interkulturní výchova řeší, jak spolu různé skupiny mohou žít, transkulturní pojetí MKV se snaží přispět ke zvýšení schopností jednotlivce žít společně s ostatními lidmi. Tak nám to dává smysl, obzvlášť uvažujeme-li o žácích 2. a 3. třídy. To tedy byl společně sdílený základ, od něhož se odvíjely naše další koncep ční myšlenky.
zz Žáci si uvědomí a pojmenují některé
důležité hranice ve svém prostředí (doma, ve škole) a porozumí sousloví „hranice v nás i kolem nás“. zz Žáci si vyzkouší překonat některé z hranic (bariér) prosociálním způsobem, s respektem k jejich existenci a na základě touhy po poznání.
Příprava projektu byla veskrze příjemná, tvůrčí a radostná činnost. Jednou z našich obav ovšem bylo, že budeme „rozjíždět“ projekt ve třech školách, přičemž v každé z nich budou jiní žáci, jiné prostorové podmínky a dozajista také jiní učitelé, a tudíž jiné klima ve třídě, jiné způsoby práce i způsoby dorozumívání (přesně tak tomu také ve skutečnosti bylo). Jak má taková příprava vypadat, aby měla smysl pro tuto konkrétní situaci? Dalším, docela příbuzným zádrhelem se zdálo při přípravě být i to, že každý projekt má být živým organismem, který se vyvíjí autenticky a vždy spěje k cíli svou jedinečnou, jindy a s jinými neopakovatelnou cestou. Máme tedy předpokládat, že v každé třídě se již po prvním setkání ukáže, že projekt jsme nerozjeli jeden, ale mnoho různých? Dobře, že jsme si podobné otázky kladli, že jsme na ně mysleli a hledali odpovědi. Navržená struktura práce (nabídka a řazení činností pro žáky) se ukázala být dost univerzální. Umožňovala různou úroveň zkoumání tématu (Hranice v nás a kolem nás a jejich prolínání) podle aktuální situace v jednotlivých třídách, v jedinečné konstelaci aktuálních schopností, dovedností, nálady, prostorových a dalších okolností realizace. Zároveň však zůstalo směřování ke stejným pedagogickým cílům a ke stejnému projektovému produktu v zásadě podobnými prostředky.
31
projektová výuka
…náš produkt Když jsme začali komunikovat s vybranými školami, tak nás příjemně překvapilo, že všude byli bez jakýchkoliv zádrhelů učitelé ochotni na čas upravit rozvrh potřebám projektu. Velká flexibilita školního rozvrhu a možnost přizpůsobit VH potřebné pro projekt je bezesporu velkou výhodou u projektové výuky na prvním stupni. Při nabídce činností pro žáky jsme se snažili jednoduše vyjít z toho, kdo jsme my (co umíme, co nás baví a zajímá), kdo jsou naši žáci (co zvládnou, co je bude bavit a přitahovat jejich pozornost) a co chceme způsobit (viz naše cíle). Důležitou, dá se říci charakteristickou, složkou našeho „scénáře“ se tak stala práce s příběhy, hraní her a samozřejmě s tím spojená reflexe. Setkání s vybraným příběhem je srozumitelné setkání s tématem, se kterým chceme dále pracovat, zároveň dává skrze postavy příběhu nahlédnout do motivů jejich jednání, řeší (ukazuje) příčinnou vazbu mezi událostmi, ukazuje téma i obsažené informace v souvislostech a na konkrétním případu apod. Hlavně je však práce s příběhem vysoce reflektivní činností, která se přímo dotýká formování vlastních modelů světa, vlastního názoru, postojů, třídění a prověřování hodnot… A to je to, co chceme žákům nabídnout, zprostředkovat. Práce s příběhem nabízí zejména prostor pro reflexi vlastních zážitků i zkušeností již dříve získaných.
32
Hraní her je činnost, která žáky baví. To je dobré pro získání a udržení zájmu a pozornosti. Hledali jsme ale hry nebo aktivity, které mají potenciál podporovat dosažení našich cílů. Vycházeli jsme při tom také z faktu, že při hraní hry se sice žáci ocitají v jistém modelovém světě ošetřeném dohodnutými herními pravidly, ale přitom zažívají reálné pocity spojené s tématem hry, a tudíž získávají s tímto tématem i reálné zážitky, ke kterým se mohou v budoucnu vracet. Naším záměrem bylo využít hraní her jako zdroj čerstvých zážitků spojených s naším tématem a tento „materiál“ využít v reflexi k naplnění vytčených cílů. Reflexe je samozřejmě nutnou a nanejvýš smysluplnou součástí projektového vyučování. Reflexe je činnost, která souvisí s procesem učení. Ze zážitků dělá použitelné zkušenosti. V příbězích se dotýkáme zážitků i zkušeností jiných lidí a díváme se na ně svýma očima. Během hraní vybraných her získáváme s tématem vlastní nové zážitky. A v čase reflexe je možné zvědomění právě prožitého a pojmenování nových poznatků – toho, co nám „došlo“, co jsme objevili, čeho jsme si všimli, co jsme se naučili. Reflektivních technik je mnoho. My jsme se rozhodli pro královskou disciplínu skupinové reflexe, tedy pro moderovanou či facilitovanou diskusi, a v individuální reflexi jsme pak využili zejména jednoduché výtvarné zpracování vybraných zážitků, představ, myšlenek.
Výsledkem každého projektu, každého pravého „žákovského podniku“ by měl být užitečný produkt. K jakým různým produktům může naše snažení dojít? Můžeme je vybrat my a žáky k němu dovést? Můžeme nechat výběr konkrétního produktu na žácích? Opět otázky. Zkusili jsme si na obě odpovědět „ano“ a záhy nám došlo, že vodítkem pro naše finální rozhodnutí bude opět uvažování o předpokládaných schopnostech žáků, o vytčených cílech, o vnějších limitech akce (zejména o časové dotaci). Rozhodli jsme se, že produkt navrhneme my a uděláme maximum pro to, aby byl – případně se záhy stal – pro žáky přitažlivým a motivujícím k činnosti. Návrhy pro jednotlivá setkání jsme rozdělili na dva navazující tematické celky podle toho, jestli je pozornost upnuta na hranice kolem nás, myšleno ty hmatatelné, nebo zda se soustředí na hranice v nás, tedy ty, na které si nemůžeme sáhnout.
na školách A tak jistým druhem projektového produktu po druhém setkání, na konci části, jejímž tématem byly hranice vnější, bylo uskutečnit návštěvu místa ve škole, kam děti obvykle nemají přístup. Na různých školách a v různých třídách tento první z produktů proběhl a završil se podobně (navštívili jsme se žáky podobná místa, např. školní kotelnu, starou školní půdu…) a byl zdrojem dostatečné motivace k dílčím činnostem. Ve druhé části projektu s ohniskem v tématu hranice v nás jsme se rozhodli, že projektovým produktem bude uskutečnění setkání žáků se svým třídním učitelem za hranicemi běžnými pro školní prostředí. K tématu patří, že toto nevšední setkání se mělo stát též pokusem o vlídné a bezpečné překonání hranic nejenom školní konvence, ale i hranic toho, co považujeme za své hájemství, kam mohou nahlédnout jen ti, kterým věříme, například přátelé. Obecně lze shrnout, že i tento produkt našeho projektu v sobě nesl do statek přitažlivosti. Během jednotlivých setkání, která k tomuto produktu směřovala, však bylo potřeba tuto přitažlivost postupně poodhalovat a stále podporovat. Za sebe mohu říci, že kdybych se do stejné věci měl pustit znovu, uvažoval bych o jiném, pro žáky ještě přitažlivějším produktu. Rád bych se na to vlastně v začátku projektu zeptal samotných žáků, ale jen za předpokladu, že je na projekt dostatek času.
ním také stojí na předpokladu, že nějakou dobu trvá, než se žáci a učitel naučí metodu PV ve své škole efektivně používat – a čím dříve začnou sbírat zkušenosti, tím lépe. Opravdu si přeji, aby mé děti dostávaly ve škole již na prvním stupni příležitost se samostatně i ve spolupráci s druhými rozhodovat, přijmout zodpovědnost za své volby, brát svůj život do vlastních rukou, prožívat radost z výsledků práce, do níž daly kus sebe… a aby se tak dělo v kontaktu s reálným prostředím, v němž společně žijeme. Školní projekty jsou k tomu příležitostí. A tak jsme navštívili postupně tři brněnské základní školy, v každé škole se zapojily tři vybrané třídy, s každou z nich jsme se potkali celkem čtyřikrát (třikrát s odstupem jednoho týdne a počtvrté s odstupem 14 dnů). Náš jeden den ve škole vypadal tak, že jsme ráno začali s jednou třídou, po dvou hodinách práce a malé přestávce jsme přeběhli do další třídy a pak ještě do jedné. Na začátku, při přípravě, jsme se na pjatě ptali sami sebe, zda a v jaké po době může mít PV své místo ve výchově a vzdělávání žáků na I. stupni ZŠ. Po zkušenostech, které jsme získali během práce s devíti třídami ve třech školách, snadno za sebe můžeme říci, že to funguje. I přes mnoho věcí, které mohly klapnout lépe v průběhu našeho projektu (včetně plánování), se hlásíme k práci, která má smysl. A má osobní jistota za tímto tvrze-
na závěr
Rozloučíme se krátkým popisem jedné skutečné situace. Žáci třetí třídy zkouší odpovídat na otázku: „Jaké různé druhy/podoby hranic znáte?“ Padne několik odpovědí a je chvíli ticho. Potom se o výsledek proudu svých myšlenek podělí s ostatními jeden chlapec. Ozve se s odpovědí: „Hranice našeho myšlení.“
33
projektová výuka
Téma Udržitelná spotřeba (příklad scénáře) 1. projektové setkání (5–6 VH) STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA setkání
Žáci nejprve zmapují téma, které je jim do velké míry neznámé. Dozví se nové informace, které reflektují. Na základě toho, co zjistili, se rozhodnou, jak informovat veřejnost o tématu mobilních telefonů kreativním a zajímavým způsobem.
mapování tématu
Odkud se částečky berou
20
Vymyslí produkt, naplánují, jak k němu dojít, rozdělí si role a projekt realizují. PEDAGOGICKÉ CÍLE setkání
Žáci na příkladě mobilu analyzují životní cestu výrobku – uvažují o produktu v souvislostech (tj. proč mobil potřebujeme, z čeho je složen a vyroben, odkud všechny jeho části pochází, co se s ním děje, když doslouží apod.), a zjištěné informace o výrobě mobilního telefonu předávají dál. Naplánují a realizují projekt na téma „informace o mobilních telefonech“: zz stanoví si cíl projektu zz vytvoří plán, jak cíl naplnit
úvod
představení
čas (min.) 15
motivace a vtažení do tématu
Já, můj mobil a životní prostředí
15
mapování tématu
Mobilní vnitřnosti
25
34
co dělají žáci
čeho tím chceme u žáků dosáhnout
organizace výuky a použité metody
představují se, aktivizují se
úvodní naladění všech přítomných, představení tématu
celá skupina sedí v kroužku; diskuse
ve skupinách zjišťují informace související s mobilními telefony
zmapování stavu mobilů ve třídě – kolik jich kdo měl, kolik už jsme jich měli dohromady, jaký k nim máme vztah a co o nich víme (odkud jsou apod.)
žáci chodí po třídě a jejich úkolem je zeptat se na zadané otázky co největšího počtu spolužáků; práce s pracovními listy
prozkoumávají, z čeho se mobilní telefony skládají
na vlastní oči vidí, z čeho se mobil skládá
žáci pracují ve skupinách, ve kterých rozebírají mobil; skupinová práce a praktická výuka
skupinová a částečně týmová práce; metoda expertních skupin/ skládankového učení
mapování tématu
Co s mobily, když je lidé nepotřebují?
20
vymýšlí a zjišťují, co vše lze dělat, když už mobil nepotře-bují/dosloužil/ rozbil se
uvědomění, jak životní cesta výrobku (mobilu) končí
žáci ve skupinkách skládají texty dohromady; skupinová práce
třídění materiálu
Otázky a „aha“ momenty
20
uvědomují si své „aha“ momenty a přemýšlejí nad dalšími otázkami, které je k tématu napadají
reflektují svá největší překvapení a uvědomění během projektu, případně rozvíjí informace, které se během aktivit dozvěděli
celá třída; žáci sedí v kroužku a zapisují své „aha“ momenty a otázky na lepící papírky (lepíky)
řešení
Velká výzva
5
sledují motivační video
motivace do akce
celá skupina sedí v kroužku; promítání motivačního videa
kompletace společného produktu
Co a jak?!
20 (25)
rozdělí se do skupin a společně vymýšlí, jaký produkt udělají, poté plánují jednotlivé kroky k cíli
vymýšlí, co by mohlo být jejich společným produktem, učí se plánovat a rozdělovat si role
skupinová práce; společně vyplňují pracovní list „Plánování projektu“
kompletace společného produktu
Realizace produktu
60
žáci společně realizují produkt, který vymysleli a naplánovali
učí se spolupracovat
týmová a skupinová práce
zz realizují svůj projekt
název aktivity
zjistí, jak se jednotlivé části mobilu vyrábí a s jakou environmentální (příp. sociální) zátěží je to spojeno
pracují ve skupinách a vzdělávají své spolužáky
zz rozdělí si úkoly a převezmou za ně zodpovědnost
scénář
na příkladu pěti částí mobilního telefonu se dozvídají, jaký dopad na životní prostředí má výroba mobilního telefonu
35
projektová výuka
2. projektové setkání (2 VH) STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA setkání
Žáci reflektují průběh předchozího setkání. Nejprve si představíme produkt, který žáci vytvořili v rámci předchozích setkání, prostřednictvím vernisáže, během níž si žáci dávají zpětnou vazbu. Poté se zpětně ohlížíme za tématem, které jsme probírali, a rovněž za tím, jak se nám spolupracovalo ve skupinách.
PEDAGOGICKÉ CÍLE setkání
Žáci praktikují principy zpětné vazby v rámci aktivity Vernisáž. Žáci reflektují téma, kterým se zabývali, a proces vzniku produktu. Žáci aplikují souvislosti, které se dozvěděli o mobilním telefonu, na jiné produkty.
scénář
název aktivity
čas (min.)
úvod
představení programu
reflexe
Vernisáž
co dělají žáci
čeho tím chceme u žáků dosáhnout
organizace výuky a použité metody
15
seznámí se s průběhem dalších 2 VH, dostanou zadání k aktivitě Vernisáž a pracují na něm
jsou orientováni v čase a v programu; ještě jednou pojmenují, co bylo jejich záměrem a cílem; učí se prezentovat svůj produkt
práce v diskusním kroužku (představování, zadání vernisáže); práce v týmech
45
vzájemně si prezentují, co kdo vytvořil, doptávají se a dávají si zpětnou vazbu ke svým produktům
prezentují svůj produkt; vzájemně si poskytují zpětnou vazbu k tomu, co kdo vytvořil, co se jim na jejich produktech líbí a co by doporučili udělat příště jinak
každá skupina svůj produkt prezentuje před celým plénem; skupinová práce a práce se zpětnou vazbou
reflexe
A co na to indiáni?
3
poslouchají příběh o lžičce a diskutují, pro jaký jiný předmět by se dal využít a je-li tu podobnost s mobilním telefonem
chápou v souvislostech, proč jsme zkoumali jeden výrobek do takové šířky/ hloubky
diskusní kroužek; frontální výuka
reflexe
Zaměření na cíl
10
pojmenovávají, zdali a proč jsou spokojeni se svým produktem
zhodnotí, jak se jim produkt podařil z hlediska jejich cíle
skupinová práce v původních týmech
36
reflexe
Já a práce ve skupině
10
pojmenovávají a zdůvodňují, jak jsou spokojeni s rozdělením rolí v týmu, jak bylo jednoduché/složité se dohodnout?
individuálně se ohlédnou za prací na produktu a zhodnotí, jak se jim pracovalo a jaká byla dle jejich názoru týmová práce; někteří z nich toto své zhodnocení zdůvodní
skupinová práce
reflexe
Jak se nám pracovalo
10
pojmenovávají dvě věci, které se jim povedly, a dvě věci, které by příště udělali jinak
v týmech se ohlédnou za společnou prací a zhodnotí, co se jim povedlo (za co by se pochválili) a co by se ještě dalo zlepšit
týmová a skupinová práce
Děti si uvědomily, že máme jen jednu přírodu. Častá reflexe dětí: „Dříve jsem mobil vyhazoval, dnes ho dám do recyklace...“
37
projektová výuka
Téma Podivné století (příklad aktivity) Mnichov a jeho následky Žáci prožijí, jaké to je, opustit něco, co člověk sám budoval, a svoje pocity z prožitého zveřejní. 10 min / 60 min 1/1 místnost fotografie starého muže, v našem příběhu nesl jméno František Novotný Začneme imaginací, kterou vedeme otázkami, na něž žáci odpoví dají. Žáci sedí společně čelem do prázdné místnosti. Nejprve vyvozujeme představu krajiny – Sudet, ptáme se: Ja ká je krajina kolem vás? Jak vypadá její reliéf? Co tam roste za rostliny, stromy…? a žáci odpovídají. Poté přecházíme na představu vesnice (Jaká je? Jak je usaze na v krajině?), pak se ptáme na statek (Jak vypadá váš statek? Jak vypadá průčelí domu, jeho štít a okna? Jak vypadají vrata statku, jeho dvůr? Jaké jsou tam zvuky, pachy, zvířata?) a konečně se dostáváme ke světnici (Jakou má výzdobu? Jaký je tam nábytek? Jak vypadají kamna?), kterou necháme žáky popsat. Čím přesnější a konkrétnější představa je, tím lépe. Poté se žáci dozvědí něco o rodině zde žijící (pár ve středním věku, dvě děti – 9 a 6 let) na základě toho se rozdělí se
do skupin po čtyřech tak, aby vytvořili rodinu (tj. ideálně je v každé skupině alespoň jedna dívka) a píší deníkový záznam jednoho poklidného dne na statku. Mohou si vybrat, jaký den ze čtyř ročních období jednoho roku budou popisovat (např. 12. února, 6. června či 18. srpna). Poté společně přečteme vybrané záznamy, např. z každého ročního období jeden. Dále žákům vyprávíme o záboru pohraničí a oznámíme, že statek „naší“ rodiny je v zabraném pásmu a rodina se musí rozhodnout, co dál. Čtveřice žáků se poradí a zvolí řešení. Odejít? Zůstat? Čtveřice pak píší jeden další společný záznam kritického dne, kdy rodina odešla či zůstala. Nakonec alespoň dva různé záznamy přečteme. Při imaginaci je důležité hlídat tři věci: aby vše co žáci říkají, odráželo tehdejší dobu (pokud neodráží, např. počítač, můžeme to zamítnout), aby se žáci „udrželi“ na daném místě (tj. když popisujeme statek, věnujeme se jen statku, nikoliv krajině) a respektujeme všechny dobově správné názory, které nevybočují z kontextu 30. let. Co jeden žák řekne, to platí po celou dobu (tj. pokud statek má modrá vrata, nebudeme je přebarvovat; pokud v levém rohu světnice stojí skříň, nepřemisťujeme ji). Díky tomu se musí žáci navzájem poslouchat a respektovat to, co řekli druzí.
2. fáze jak se realizoval projekt pedagogům v druhém roce (z pohledu instruktorů) Většina pedagogů neměla při realizaci tématu formou projektové výuky větší problémy, i když to pro většinu z nich byl nový způsob vzdělávání žáků (i sebe). V průběhu výuky samotných pedagogů se ukázalo, že: zz škola, pedagogové i žáci musí být na tento styl výuky připraveni, protože vyžaduje velkou otevřenost vůči reflexi, přijetí zodpovědnosti za vlastní proces učení a chyby, povolení hranic; jinými slovy, na školách, kde převažuje důraz na dril, disciplínu a kontrolu, projektová výuka funguje hůře
zz základní principy PV jsou zpravidla
těžce předatelné (celkový koncept, smysl programu, smysl provázanosti programů a význam jejich dramaturgického členění); vyplatilo se, když měli pedagogové s PV vlastní, účastnickou zkušenost, kterou si mohli projít v první fázi projektu; tím se jim pak PV v druhém roce snáze uchopovala, a mohli se tak vyvarovat některých chyb zz zpočátku byli pedagogové vůči PV velmi kritičtí, ale posléze ji vyhodnotili jako způsob výuky propojující učivo, témata, předměty…, tedy jako něco, co patří nejen do školní družiny
zz méně je někdy více, tj. žáci nemusí
být po celou dobu zahlceni úkoly; naopak, potřebují mnoho času na to, aby jiný proces výuky vstřebali a zmíněnou zodpovědnost za vlastní vzdělávání měli šanci převzít Více informací o projektové výuce a jednotlivých tématech a projektech najdete v publikacích a na webu PŠL.6
6 KAŠOVÁ, J. a kol.: Cesta za žákovskými projekty: metodická příručka projektové výuky a zážitkové pedagogiky Prázdninové školy Lipnice. Praha: Prázdninová škola Lipnice, 2013
38
39
„Zlepšil se můj pohled na historii. Většinou jsem měla vše zkreslené.“
„Zjistil jsem, kdo byli moji prapraprarodiče.“
„Díky programu jsem se zlepšil ve spolupráci a ve schopnosti lépe vyjadřovat svůj názor.“
40
kurzy pro pedagogy
kurzy pro pedagogy
Hlavní myšlenka: Inspirovat pedagogy smysluplným typem výuky… Na počátku projektu existova ly pilotní scénáře kurzů rea lizovaných v rámci Klíčového roku. Ty se postupně upravovaly do různých variant (podob), protože při každé jejich další realizaci vstupovaly do hry tři proměnné faktory: konkrétní poptávka školy, osobnost a zkušenosti vedoucího lektora a vývoj skupinové dynamiky na kurzu. Bylo by velmi obsáhlé a nepřehledné uvádět zde všechny odchylky od pilotního scénáře v kompletním přehledu všech programů. Cílem této kapitoly je poskytnout metodický přehled každého typu vzdělávacího kurzu pro pedagogy, a proto uvádíme pro každý typ kurzu podrobný popis vždy jednoho scénáře kurzu spolu s popisy vybraných aktivit. Kompletní popisy všech aktivit v rámci jednotlivých scénářů naleznete na webových stránkách PŠL7.
téma projektová výuka
Metodické kurzy pro pedagogy na téma PV typ
pro pedagogické sbory jednotlivých škol otevřené kurzy (mohou se přihlásit jednotliví pedagogové z různých škol)
úroveň
1
pro pedagogy, kteří s projektovou výukou začínají, nebo s ní mají malé zkušenosti
2
nadstavbový kurz o PV pro pedagogy, kteří chtějí v projektovém vyučování působit jako mentoři (průvodci) svých služebně mladších a méně zkušených kolegů
cílová skupina
pedagogové ZŠ
časová dotace
2,5 dne
místo konání kurzu
ubytovací středisko v přírodě
účastníci [počet]
pedagogové
241
instruktoři PŠL
10
7 www.psl.cz/materialyproskoly.
43
kurzy pro pedagogy
Přínos kurzů pro pedagogy
Kurzy o projektovém vyučování pro pedagogy – úroveň 1 Témata a obsah: zz souhrnné informace o projektovém vyučování (s důrazem na mezipředmětové vazby), např. základní charakteristika tematické a projektové výuky zz fáze tvorby PV a její plánování, např. výběr vhodných témat, možnosti vyhledávání informací a práce s nimi, možnosti prezentace výsledků projektu, reflektivní a kooperativní metody, podpůrné metody IT zz organizační typy PV, např. výhody a nevýhody meziročníkového rozdělení žáků, práce se skupinou zz úskalí PV, tj. např. základy facilitace
44
Cíle kurzu – byly ve většině případů definovány na základě potřeb škol, avšak v zásadě směřovaly k tomu, že účastníci/pedagogové: zz porozumí obsahu pojmu PV (všichni vnímají metodu stejně) zz dostanou facilitovaný prostor pro práci na vlastním školním projektu, který mohou konzultovat s odborníkem; tj. pedagogové si z kurzu odvezou svůj vlastní „výstup“ zz seznámí se s již realizovaným a nezdařeným projektem a společně s instruktorem jej podrobí důkladné analýze chyb a úskalí zz získají inspiraci v podobě projektů, které instruktoři již realizovali zz seznámí se s podpůrnými IT technikami, které jsou využitelné při projektové práci s dětmi zz zažijí dva programy, ve kterých budou mít prostor pro spontánní i plánovanou skupinovou práci; tyto programy reflektují a vyvodí z nich didaktickou zkušenost pro užití kooperativní metody v PV zz seznámí se s metodami ZV, které jsou použitelné při hodnocení PV
100 % 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0% 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
Legenda ano
ne
1. Na kurzu jsem si prakticky vyzkoušel/a aktivity z oblasti PV 2. Kurz mi ukázal možnosti, jak PV přenést do výuky. 3. Na kurzu jsem získal/a teoretické základy v oblasti PV. 4. Kurz mne motivoval, abych více zapojil/a projektové vyučování do své výuky. 5. Kurz mi ukázal možnosti, jak organizovat PV. 6. Na kurzu jsem si objasnil/a, „k čemu to je celé dobré“, tj. jaké jsou ne-výhody využití PV ve výuce. 7. Na kurzu jsem si vyzkoušel/a některé metody a aktivity vhodné pro práci v projektu. 8. Na kurzu jsem získal/a námět, jak pracovat s cíli PV. 9. Na kurzu jsem si pojmenoval/a, co potřebuji k používání metody PV z hlediska svých kompetencí a profesní připravenosti. 10. Z kurzu si odnáším náměty pro vlastní projekty ve výuce. 11. Kurz mne motivoval k používání metody PV.
45
kurzy pro pedagogy
PROGRAM KURZU O PV PRO PEDAGOGY – ÚROVEŇ 1 den
1.
čas
16.15–18.00
16.00–16.45
aktivita
v oblasti komunikace a skupinové práce typ
záměr
zz prakticky provést další techniku reflexe
úvod kurzu
seznamovací program
zz představit témata a program kurzu
zz najít alespoň dva konkrétní výstupy
18.00
večeře
19.00–21.00
Marshmallow challenge
8.00
snídaně
8.30–8.45
Hrníček
8.45–10.00
10.15–11.30
11.50–13.00
zz reflektovat dovednostní úroveň skupiny
název
a práce s ní (karty) využitelné při skupinové práci dětí
zz zjistit zakázku učitelů zz předat technické informace
2.
reflexe Výstavy
didaktická zážitková hra
charakteristika PV, odlišení PV a ITV
interaktivní přednáška
zz pomocí názorného schématu vymezit
metodika tvorby PV
interaktivní přednáška
zz představit metodiku plánování
interaktivní přednáška
zz představit úskalí rozsáhlých projektů
dopadů do reality a s možným výrazným dopadem do reality a společně to pojmenovat
rozdíl mezi oběma metodami
14.30–15.40
Výstava
interaktivní prezentace
zz představit zajímavé metody využitelné při
galerie projektů
příjemné inspirativní posezení
zz inspirovat učitele projekty, které lektoři dělali
3.
zz sdílet individuální přínosy z programu
18.30
večeře
8.00
snídaně
9.00–9.15
servis – Mluvící hakisak
sdílecí
řízené plánování
nácvik
9.15–12.00
jejich projektové práci (např. v oblasti IT)
zz ukázat různé způsoby dokumentace projektů
předchozího dne zz poskytnout facilitovaný prostor pro společné
plánování projektu dle metodiky zz pomoci učitelům udělat první krok od teorie
k realizaci – výběr tématu, formulace otázek, atd.
v 5 jednoduchých krocích 12.00–12.30
zz zmapovat různé organizační typy PV, jejich rizika
a opatření oběd
dílčí metody vhodné k realizaci projektu
typu aktivity do své výuky a poznatkový přínos aktivity z pohledu nových typů vzdělávání
zz ukázat rozdíl mezi prožitkem z činnosti bez výrazných
13.00
17.30–18.30
zz společně pojmenovat několik možností zařazení tohoto
zážitkový, skupinový
úskalí PV, organizační typy PV
17.00–17.30
12.30–13.00
úskalí společného plánování ukončení kurzu
sdílecí
zz pojmenovat a sdílet úskalí, na která učitelé v průběhu
práce narazili, a k úskalím doplnit opatření zz uzavřít kurz zz vyplnit evaluační dotazníky zz předat certifikáty
hra v terénu
zz propojit pedagogický sbor neformálním zážitkem zz procvičit schopnost plánování vrstevnatého zadání
13.00
oběd
zz procvičit schopnost spolupráce celé skupiny při
dosahování jednoho cíle
46
47
kurzy pro pedagogy
Ukázkové aktivity z kurzu Marshmallow challenge Tom Wujec účastníci: zz vyzkouší si aktivitu zaměřenou na
kooperaci a spolupráci zz se seznámí s novými pohledy na
vzdělávání 15 min/75 min 2/1 celá skupina (24 účastníků) místnost s 6 stoly/židlemi pro každou čtyřčlennou skupinu stůl, 10 kusů špaget, 1 bonbon Marshmallow, 1 m papírové pásky, 1 m provázku, nůžky, papíry, tužka, projektor, notebook, bedničky, prezentace To ma Wujece8
Účastníci přicházejí do místnosti, kde je připraveno 6 stolů s materiálem. Nejprve je krátce vyzdvižen význam spolupráce i hodnota zkušenosti, kterou lze získat při podobných cvičení, jaké účastníky čeká. Účastníci se rozdělí na čtyřčlenné týmy a jsou seznámeni s podmínkami a pravidly. V časovém limitu 18 min má každý tým postavit co nejvyšší „věž“ z povoleného materiálu – věž je samonosná, tzn. že není nijak ukotvena k podložce. Součástí výsledné konstrukce jsou pouze špagety, bonbon, papírová páska a provázek, nikoli nůžky, papír a tužka; bonbon Marshmallow musí zůstat vcelku a musí být umístěn až na vrcholu věže. Hodnotí se výška věže. Dbá se na to, aby po odpočítání limitu („...3, 2, 1, stop, od stupte od věže!“) skutečně všichni ukončili práci. Po změření výšky věží následuje svižná reflexe – odpovědi na otázky, např.
jak jste při stavbě věže postupovali; za co byste svou skupinu pochválili; co byste mohli udělat proto, aby se váš výsledek zlepšil; jakou zkušenost si ze hry odnášíte. Na závěr je účastníkům promítnuto video, tj. 7 minut trvající snímek, který poskytuje zajímavý a zábavný vhled do tématu týmové spolupráce a komunikace. Uvádí na pravou míru snahy podvádět nebo záměrně zneužít pravidla ve svůj prospěch. Vyzdvihuje význam „selského“ rozumu i propojování poznatků i zkušeností z různých oblastí lidského konání. Více informací k aktivitě naleznete na webových stránkách9. Příklady zkušeností účastníků z aktivity: stanovit si reálný cíl (někdy je méně více); dohodnout se dříve, než půjdeme do akce (zastavit se, přestože čas už běží); bez nasazení a snahy (motivace) to nejde; důležité je věci zkoušet (experiment).
8 Dostupné z: http://www.ted.com/talks/tom_wujec_build_a_tower.html 9 Dostupné z: http://www.marshmellow.com
48
49
kurzy pro pedagogy
Charakteristika PV, odlišení PV a ITV, metodika tvorby PV, úskalí PV, organizační typy PV
Dílčí metody vhodné k realizaci projektu Jitka Kašová účastníci:
Jitka Kašová, Oto Kuczman
zz získají popis 14 dílčích aktivit
vhodných pro realizaci projektu účastníci: zz porozumí rozdílu mezi metodami PV a ITV zz v jednoduchých krocích se seznámí s metodikou plánování zz zmapují různé organizační typy PV, jejich rizika a opatření 2 h/3h 45min 1/1 max. 30 místnost flip, flipový papír, fixy, handouty pro účastníky Jde o blok interaktivních přednášek od odborníka na projektovou výuku. Více informací k charakteristice PV, odlišení PV a ITV, metodice tvorby PV, úskalí PV a organizačním typům PV naleznete na webu10.
10 Dostupné z: www.psl.cz/materialyproskoly.
50
10 min/30 min (i více) 1/1 celá skupina větší prostor se stoly nastříhané texty s popisem dílčích metod Účastníky rozdělíme do 4 skupin. Každá skupina dostane popis 2 aktivit. Úkolem členů každé skupiny je vysvětlit ostatním skupinám podstatu aktivity a vytvořit návrh jejího použití v projektu. Po nastudování prezentují navrhované možnosti prostřednictvím konkrétního tématu ostatním skupinám. Analýza textu (individuální práce s textem) Záměr aktivity: najít a uspořádat klíčová fakta a souvislosti textu K analýze textu zadáváme žákům jednoduché otevřené otázky začínající obvykle slovy kde, kdo, jak, proč, kam, za
pomoci čeho apod. Další okruh otázek se týká vnímání souvislosti příslušných jevů. Jde o otázky ve stylu: „Co předcházelo, jaký byl důsledek, za jakých podmínek k tomu mohlo dojít, co bylo příčinou…“ Písemnou formu odpovědí strukturujeme pomocí otázek nebo podle souvislostí do jednoduchého schématu. Argumentační cvičení (diskusní aktivita) Záměr aktivity: zjistit a porovnat názory na dané tvrzení (situaci, okolnost) z různých úhlů pohledu a postojů Před zahájením aktivity žákům zdůrazníme, že každý z nás může mít na určitou věc jiný názor, ale měl by ho mít zdůvodněný a umět své argumenty vysvětlit. Základní pravidla: zz respektuji jiný názor zz vnímám jiné názory jako obohacující (jako příležitost přemýšlet jinak) zz nebráním se, ale argumentuji zz neútočím, ale ptám se zz mohu změnit názor pod vlivem cizích argumentů zz pokud jde v diskusi o názor, neexistuje vítěz a poražený Aktivity můžeme organizovat na úrovni jednotlivců nebo názorových skupin.
Brainstorming (sběr informací) Záměr aktivity: vybavit si a zachytit co nejv íce souvislostí, pojmů, otázek,… vztahujících se k danému tématu Metoda je někdy označována i jako „bouře mozků“. Probíhá jako společné hlasité přemýšlení o stanoveném problé mu (tématu). Zapisovatel zaznamenává všechny náměty. Neprobíhá k nim diskuse, nehodnotíme je, netřídíme. Hra v rolích (demonstrační aktivita) Záměr aktivity: najít různé způsoby, okolnosti, ne/výhody možných řešení Učitel stanoví (specifikuje) 2–4 role, z nichž každému žákovi přidělí jednu. Ti se podle nich rozdělí do skupin. Jejich úkolem je vyřešit zadaný úkol (problém, situaci) z pozice svých rolí. K tomu je potřeba, aby se s novou rolí co nejvíce identifikovali, dohodli se na strategii, argumentaci, postojích. Zvolená řešení prezentují v podobě scénky, ústní či obrazové demonstrace, společné prezentace. Porovnávají řešení jednotlivých skupin (rolí) a hledají společné / odlišné rysy.
51
kurzy pro pedagogy
Myšlenková mapa (tvorba záznamu) Záměr aktivity: vytvořit na dané téma záznam v podobě schematického přehledu (mapy) a vymezit rámec výuky Obsahem mapy jsou pojmy (podtémata) nebo klíčové otázky a vazby mezi nimi. Mapa vymezuje výukový rámec (to, čím se budeme v rámci tématu zabývat), slouží k plánování průběžné práce na tématu (co už jsme poznali, co zbývá) nebo je podkladem pro reflexi (jaké poznatky si z tématu odnášíme). Je možné ji vytvářet interaktivně pomocí lístečků s dílčími náměty, které pak třídíme do podoby myšlenkové mapy. Možné je rovněž dopisování obsahu do předem vytvořené schematické mapy nebo společné vytváření mapy během řízené diskuse či brainstormingu. I.N.S.E.R.T. (individuální práce s textem) Záměr aktivity: zpracovat s pochopením daný text a vytvořit si z něj strukturovaný záznam Postup řídíme zadáním a řízením dílčích kroků: 1. Přečti si pozorně úvodní text. 2. Při druhém čtení přemýšlej o tom, kte ré z uvedených informací jsou pro tebe: zz fakta známá nebo nová zz shodná s fakty současnými nebo od nich odlišná zz názory shodné s tvými nebo od nich odlišné zz informace nepochopené zz informace evokující otázku
52
3. Udělej si k tomu poznámky v pravém okraji příslušného řádku použitím dohodnutých značek (znaménko plus, minus, „fajfka“, vykřičník, otazník). Přepiš si vybraná fakta a otázky do záznamového listu (každý sloupec je nadepsaný smluvní značkou). Pětilístek (tvorba záznamu) Záměr aktivity: vytvořit strukturovaný individuální strukturovaný záznam přemýšlení nad konkrétním tématem, záznam poznatků a postojů k danému tématu se zapisuje do 5 řádků, do kterých lze doplnit pouze předem stanovený počet slov Pokyny pro řízenou aktivitu: Vyberte a doplňte! první řádek – jedno slovo – podstatné jméno – pojmenování toho, o čem budete přemýšlet druhý řádek – dvě slova – přídavná jmé na – vyjádření jaký je předmět vašeho přemýšlení třetí řádek – tři slova – slovesa – specifi kace toho, co obvykle dělá čtvrtý řádek – čtyři slova, resp. krátká věta – vyjádření osobního pocitu nebo vztahu pátý řádek – jedno slovo – synonymum Reportér (diskusní aktivita, individuální sběr informací) Záměr aktivity: aktivizovat žáky, naladit je k novému tématu a posbírají vstupní poznatky, zkušenosti, náměty.
Do jednoduchého záznamového listu se 3–4 otázkami píší žáci odpovědi, které získají od oslovených spolužáků. Snaží se co nejlépe využít daný čas, aby získali dostatek zajímavých námětů. Řízená imaginace (prožitková aktivita) Záměr aktivity: motivovat, odhalit různé možnosti, postoje a představy o zadaném tématu V pohodlné a uvolněné pozici si žáci se zavřenýma očima postupně „promítají“ svůj vlastní imaginární „film“ na dané téma. Vyučující je provází komentářem, jímž navozuje různé situace, námě-
ty, otázky, které žáky vedou k zapojení fantazie, smyslového vnímání a emocí. Tematicky se může jednat např. o výlet do přírody (vesmíru, budoucnosti, minulosti apod.). Po skončení této virtuální cesty necháme žákům ještě několik tichých minut k tomu, aby jejich prožitky dozněly a aby si o nich udělali stručné poznámky. V následující řízené diskusi klademe otázky reflektující poznatky, prožitky i pocity z imaginárního výletu. Skládankové učení (skupinová práce s textem) Záměr aktivity: přemýšlet o obsahu textu a najít klíčové myšlenky a souvislosti
Žáci vytvoří čtyřčlenné skupiny. Do každé skupiny dáme 4 různé části původně jednoho textu – každému žákovi 1 část. Úkolem každého žáka je nastudovat a pochopit svůj text a s jeho hlavními myšlenkami pak stručně seznámit ostatní členy skupiny. Žáci mají společně sestavit celý původní text tak, aby myšlenky jednotlivých částí na sebe logicky navazovaly. Senát (diskusní aktivita) Záměr aktivity: získat na vymezený názor pohled ze dvou různých stran a odkrýt širší souvislosti problému Vyučující zveřejní vstupní tvrzení (např. že peníze kazí charakter lidí) a vyzve žáky, aby si promysleli svůj osobní postoj k tomuto názoru. Ti, kdo s tvrze ním souhlasí, se posadí na jednu (předem vymezenou) stranu, ostatní na druhou. Svůj postoj musí pak každý zdů-
53
kurzy pro pedagogy
vodnit. Pod vlivem argumentů je možné v průběhu aktivity měnit svou pozici, ale je potřeba mít opět připravené zdůvodnění. V případě nerovnováhy názorů může vyučující vstoupit do hry se svými názory, které naruší jednotný postoj skupiny. Varianta: Můžeme umožnit i vyjádření „neutrálního“ postoje. V takovém případě se žáci posadí do prostoru mezi obě názorově vyhraněné skupiny a mají právo pouze naslouchat, aby se po čase mohli samostatně rozhodnout, kam se zařadí. Sdílení v malé skupině (diskusní aktivita) Záměr aktivity: evokovat, motivovat, mapovat téma Žáci dle vlastní volby vytvoří dvojice nebo trojice, ve kterých jsou ochotni si navzájem sdělovat své zkušenosti a názory (např. první zkušenosti s penězi). Vystřídají se ve vyprávění, navzájem si kladou doplňující otázky, hledají podobnost a rozdílnost svých zkušeností a postojů. Po uplynutí stanovené doby vyučující vyzve, kdo je ochoten sdílet toto téma s ostatními – strukturovaně může diskusi řídit zadáním, např. poznatky nové či překvapivé, zkušenosti podobné či odlišné.
54
Sněhová koule (diskusní aktivita) Záměr aktivity: získat a prodiskutovat co nejvíce námětů k danému tématu a zaktivizovat velkou skupinu žáků K tématu diskuse si nejdříve každý žák udělá své osobní poznámky. Potom je postupně porovnává, upřesňuje a doplňuje ve stále větší a větší skupině (dvojici, čtveřici…). Volné psaní (individuální sběr informací) Záměr aktivity: formulovat vstupní informace a postoje a získat podklady a pod něty pro další práci na tématu Ve stanoveném čase žáci zaznamenávají tok svých myšlenek na zvolené téma, aniž by je jakkoli upravovali, kontrolovali, třídili. V rámci společného sdílení nemusí číst celé své záznamy doslova, ale stačí z nich vybírat a prezentovat dílčí myšlenku. Vlastní názory a postoje zásadně nehodnotíme, učitel a ostatní žáci pouze sdělují, zda jejich názor (postoj) je stejný nebo odlišný. Je dobré doporučovat sdílení těchto metod v rámci školy jako průpravu žáků na PV. Učitelům to může velmi usnadnit práci, pokud si díky tomu srovnají terminologii.
Řízené plánování, úskalí společného plánování Jitka Kašová účastníci: zz udělají první krok od teorie k realizaci – vyberou si téma, formulují otázky apod. zz sdílí úskalí, na která v průběhu práce narazí 2h/3h 30 min 1/1 max. 30
„Napadly mě nápady na nový projekt.“
„Doufám, že mi mé nadšení aspoň chvíli vydrží a jen tak rychle mě neopustí.“ „Mám chuť si PV vyzkoušet.“
„PV je skvělá metoda, ale nelze ji použít za každou cenu. Těším se, až ji použiji, a doufám, že bude alespoň malý ohlas pozitivity.“
„Kurz předčil má očekávání, cítila jsem, že rozumím všemu, co se probíralo.“
místnost flip, flipový papír, fixy, handouty pro účastníky Program je založen na facilitaci účastníků při společném plánování projektu dle metodiky a sdílení případných úskalí, které pak instruktor doplní různými opatřeními11.
11 Další informace k plánování projektu jsou dostupné z:www.psl.cz/materialyproskoly.
55
kurzy pro pedagogy
Kurzy o projektovém vyučování pro pedagogy – úroveň 2 Témata a obsah zz práce s riziky v PV (jejich předcházení a řešení) zz individuální podpora v rámci projektového vyučování zz pedagogické metody využitelné v PV (diskuse, práce s textem, kooperace, reflexe, mentální mapování, práce s příběhem) a jejich aplikace při plánování projektu
PROGRAM KURZU O PV PRO PEDAGOGY – ÚROVEŇ 2 den
1.
čas
aktivita název
typ
záměr
16.00–17.00 (max. od 16.15)
úvod kurzu + Zvědavá kadeřnice
diskuse aktivní seznamování
zz seznámit pedagogy mezi sebou navzájem,
17.00–18.40
ohlédnutí za PV
aktivní, sdílecí metody:
zz prostřednictvím metod, které se dají využít
zz diskuse (reportér,
komunitní kruh, facilitovaná diskuse) zz myšlenkové mapy (konceptová myšlenková mapa)
Cíle zz osvojit si řazení cílů v průběhu
projektové výuky zz porozumět provázanosti mezi cíli PV,
metodou, aktivitami a činností žáků zz prakticky si vyzkoušet alespoň
18.40–19.00
6 metod využitelných v PV zz získat zásobník činností různých metod využitelných v PV zz praktická zkušenost s řešením případové studie práce na projektu
aktivní, sdílecí, metodická
v PV, zjistit, s jakými zkušenostmi k PV účastníci přijíždí a společně je sdílet
vytvořit společný vizuální výstup zahrnující: zz konceptovou mapu zkušeností s PV
(skupinou vybrané hlavní otázky, podotázky + možné odpovědi) zz roztříděné pedagogické cíle k PV 20.00–21.00
2.
56
Vagonky I
s programem kurzu, jeho cíl
příběh na dobrou noc „O nešikovném učiteli“
praktická ukázka aktivity v oblasti práce s příběhem
zz seznámit s jednou z tvůrčích metod,
která se dá využít v PV
8.00
snídaně
8.30–8.45
Tleskačka
probouzecí aktivita (kooper/koordin)
zz naladit se na další společnou práci
8.45–10.15
Volba osobnosti roku – 1
interaktivní zkoušení kooperativních a diskusních metod, pojmenování do tabulky
zz aktivně se seznámit s různými metodami,
které mohou využít v PV a posléze je metodicky okomentovat
57
kurzy pro pedagogy
10.40–11.55
12.10–13.00
13.00 14.30–16.30
16.55–18.20
18.20–18.45
18.45
3.
8.00 8.30
9.15–12.20
58
Volba osobnosti roku – 2
mentální mapování
interaktivní zkoušení kooperativních a diskusních metod prezentace, praktický nácvik
zz aktivně se seznámit s různými metodami,
které mohou využít v PV, a potom je metodicky okomentovat zz aktivně se seznámit s cíli a formami myšlenko-
vých map, a posléze je metodicky okomentovat
Ukázkové aktivity z kurzu Ohlédnutí za PV Jitka Kašová, Oto Kuczman účastníci:
oběd
zz navrhnou otázky k průzkumu
práce s příběhem
zz sdílí své zkušenosti s PV
práce s textem
Vagonky II
zkušeností s PV prezentace, praktický nácvik
zz aktivně se seznámit s metodou vyprávění
prezentace, praktický nácvik
zz aktivně se seznámit s formami práce s textem,
metodická práce ve třech skupinách
zz doplnit společný vizuální výstup s již
večeře + Příběh „O skvělém učiteli“
příběhů, a pak ji metodicky okomentovat
a následně je metodicky okomentovat
roztříděnými pedagogickými cíli o metody, které mohou jednotlivé pedagogické cíle v určitých fázích projektu naplňovat a které si účastníci během dne prakticky vyzkoušeli zz poskytnout pedagogům další pohled
na učitelskou profesi
zz společně strukturují získané
informace do myšlenkové mapy a hledají souvislosti, možné příčiny úspěchů a problémů při realizaci PV zz aplikují ukázkovou myšlenkovou (konceptovou) mapu na podmínky své školy zz aktivně použijí vybrané metody (reportér, komunitní kruh, facilitovaná diskuse, konceptová myšlenková mapa) 15 min/1 h 40 min
snídaně
1/2
reflektivní metody
celá skupina
příkladová studie
prezentace, praktický nácvik
zz představit učitelům reflexi jako nedílnou
práce ve 3 skupinách (včetně přestávky)
zz umožnit učitelům práci na vlastním projektu
a důležitou součást PV
zz zjistit, co si učitelé z kurzu odnáší
12.30–12.55
sdílení
reflexe (a ZV) vzhledem k celku kurzu
zz sdílet, co se na kurzu učitelé dozvěděli
12.55–13.00
ukončení kurzu
formální závěr
zz uzavřít kurz a předat certifikáty
13.00
oběd
místnost flip, flipový papír, fixy Instruktor zahájí diskusi větou/tématem: „Skvělá PV na naší škole!“ Tato věta se stane ohniskem společné
konceptové myšlenkové mapy a účastníci jsou vyzváni, aby nejprve generovali a komentovali otázky, které se vážou k jednotlivým uzlům mapy, a následně aby na ně hledali odpovědi. Tvorba otázek a získávání odpovědí probíhá prostřednictvím vybrané nabídky technik použitelných ve výuce (reportér, komunitní kruh, facilitovaná diskuse, konceptová mapa). Práci na tvorbě základu „mapy“ tak instruktor strukturuje jako část práce na projektu, a zároveň s tím učitelé sdílí své dosavadní zkušenosti s PV, hledají souvislosti a možné příčiny úspěchů i problémů při realizaci PV na školách. (Pozn. ed.: Násle dující přehled metod a aktivit pochází z různých zdrojů, např. metod kritického myšlení, zážitkové pedagogiky, dlouhole tých pedagogických zkušeností autorky apod. Jejich popis a využití byly upraveny pro potřeby kurzu.)
do záznamového listu. Snaží se co nejlépe využít daný čas, aby získali dostatek zajímavých námětů. Je důležité, aby sdělené informace nehodnotili, nerozváděli a drželi se stále v roli reportéra.
Reportér Účastníci jsou vyzváni, aby zformulovali 3 otázky, které chtějí položit přítomným kolegům na téma jejich praktické zkušenosti s projektovou výukou. Otázky si zapíší do jednoduchého záznamového listu. Potom volně korzují prostorem, osloví vždy jednoho vybraného účast níka a jeho odpovědi si stručně zapíší
Konceptová myšlenková mapa Mentální mapování se dá popsat jako proces třídění, formování a strukturace myšlenek, jehož výsledkem je graficky zpracovaný zápis – myšlenková (mentální) mapa.12 Jakmile začneme mezi jednotlivými pojmy myšlenkové mapy hledat vazby, vztahy, souvislosti a začneme je vyznačovat šipkami (čárkami), dostáváme tzv. konceptovou mapu a ve svých myšlenkových procesech „jsme“ o úroveň výš.13
12 Příklad myšlenkové mapy je dostupný z: http://bit.ly/11yFq8C. 13 Příklad konceptové mapy je dostupný z: http://bit.ly/13TrBV7.
Komunitní kruh Účastníci jsou seznámeni s významem a pravidly komunitního kruhu (právo ne/mluvit, respektovat a nehodnotit, možnost doplňujících otázek, mluvící kámen – právo hovořit, neodbíhat od tématu). Tématem jsou posbírané zkušenosti s praxí projektové výuky. Facilitovaná diskuse Cílem diskuse je zmapovat potřeby učitelů směrem k projektové výuce. Co by vám pomohlo, co postrádáte. Instruktor v roli facilitátora hlídá téma, srozumitelnost a konkrétnost, vytváří záznam.
59
kurzy pro pedagogy
Příběh na dobrou noc – „O nešikovném učiteli“
Volba osobnosti roku
Martin Hak
10 min/1 h
účastníci:
1/1
zz zažijí metodu práce s příběhem
v „akci“, konkrétně aktivitu „živé vyprávění příběhu“ zz v kontextu příběhu nahlédnou „učitelské poučování“ jako nešvar a porozumí významu konceptu „learning by doing“ zz seznámí se s několika vybranými aspekty dobrého zvládnutí představované aktivity zz budou motivováni pro další práci s touto metodou
14 WEST, O. D. Africké pohádky. Praha : Triton, 2005.
60
celá skupina místnost 0 Po večeři proběhne praktická ukázka práce s příběhem v podobě živého vyprávění příběhu na dobrou noc. Po vyprávění příběhu „O nešikov-
ném učiteli“ pojmenujeme vybrané aspekty vypravěčského řemesla v podobě důležitých činností vypravěče jako průvodce dějem, který: zz udržuje kvalitní oční kontakt s publikem zz vizualizuje děj pohybem (tělem, gesty) zz používá nevšední vyjadřovací prostředky (zvuky) zz interaguje s publikem Vyprávěný příběh otevírá téma „učitelského poučování“ jako nešvaru a poukazuje na význam konceptu „learning by doing“, tj. učení se přirozenými důsledky a práce s chybou v procesu vzdělávání. Literární předlohu je třeba upravit s ohledem na téma, které chceme představit. Příběh „O nešikovném učiteli“ byl upraven podle literární předlohy, pohádky Pošetilé opice14. Pro uvedení příběhu jsou nutné určité dovednosti Vypravěče příběhů.
Jitka Kašová účastníci: zz si aktivně vyzkouší vybrané metody
(Pětilístek, Sdílený rozhovor, Brainstorming, Výběr, Skupinová práce, Strategické plánování, Diskuse v rolích, Prezentace) a odvodí jejich principy zz se seznámí s principy facilitace zz pojmenují své zkušenosti s ne/efektivní diskusí zz porozumí principům kooperativní výuky a úkolu učitele při kooperativní výuce zz pojmenují své zkušenosti s ne/efektivní kooperací ve skupině zz porovnají efektivitu skupinové práce bez (se) zadáním podmínek a pravidel zz přiřadí vybrané aktivity k odpovídající etapě projektové výuky (viz. aktivita Vagónky II)
30 min/2 h 35 min 1/1 celá skupina místnost flipový papír, flip, fixy, lepicí papírky (lepíky), barevné lepící papírky Z nabídky 6 metod využitelných v PV jsou účastníkům představeny kooperativní a diskusní metody a vybrané aktivity/techniky. Prostřednictvím brainstormingu, sdíleného rozhovoru, skupinového výběru, strategického plánování, diskuse v rolích atd. se účastníci v menších skupinkách doberou k prezentaci vlastního návrhu na osobnost roku. Během příprav skupinové prezentaci jsou pojmenovány principy facilitace, ko-
operativní výuky a diskusních metod obecně a je sdílena vlastní zkušenost s mírou efektivity vedení diskusí ve vyučování. Celá akce může mít blízko myšlence k pořadu volby největšího Čecha, případně k volbě prezidenta. Účastníci si tak nejen vyzkouší vybrané techniky k vybraným metodám, ale zároveň zažijí programovou akci tzv. „jim na míru“ (věkově, zkušenostně) s tím, že její vybrané části lze dobře modifikovat pro žáky ZŠ. (Pozn. ed.: Následující přehled metod a aktivit pochází z různých zdrojů, např. metod kri tického myšlení, zážitkové pedagogiky, dlouholetých pedagogických zkušeností autorky apod. Jejich popis a využití byly upraveny pro potřeby kurzu.) Pětilístek – popis metody viz str. 52 Brainstorming – popis metody viz str. 51 Sdílený rozhovor – popis metody viz str. 54
61
kurzy pro pedagogy
Skupinový výběr Účastníci jsou vyzváni, aby sepsali na lepíky jednotlivé ukazatele, podle kterých posuzovali svoji osobnost. Na flipu se z nich vytvoří přehled. Následně probíhá diskuse o tom, jakým způsobem by bylo možné udělat společně akceptovatelný výběr 5–10 ukazatelů. Účastníci jsou odkazováni na situace v projektové výuce, kde se musí žáci podobným způsobem rozhodovat. Jakou techniku jim vyučující nabízí? V případě této metody se jedná o techniku bodování – každý účastník má k dispozici 5 hlas ovacích lepíků, které může umístit v libovolném počtu k preferovaným ukazatelům. Podle počtu bodů se sestaví pořadí významnosti ukazatelů. Diskutuje se o obecných zásadách při skupinovém rozhodování (akceptace každého názoru, stejná práva, argumentace versus manipulace apod.). Skupinová práce Čtyřčlenné skupiny mají za úkol dohodnout se na konkrétní, žijící osobnosti,
která splňuje vybraná kritéria a připravit její zajímavou, interaktivní prezentaci. Záměrně nejsou stanovena žádná pravidla ani doporučení k zajištění efektivní skupinové práce. Po skončení prezentací se diskutuje o tom, jak probíhala práce ve skupině, s jakými problémy se skupiny potýkaly, jak si práci organizovaly, jak byli jednotliví členové skupiny aktivní a jak se cítili. Strategické plánování V návaznosti na předcházející aktivitu instruktor vyvolá diskusi o tom, jak je v projektech zadávána žákům skupinová práce, jakým technikám a postupům se učí, na jaké problémy narážejí a co jim dělá potíže. Je zdůrazněna potřeba stanovovat technická a etická pravidla, naučit žáky strategickému plánování. Instruktor vyzve účastníky, aby sepsali svůj návrh. Na závěr je zobecněna podstata strategického plánování skupiny (vyjasnit si společně úkol, konkretizovat podobu cíle, odvodit možná řešení, na-
plánovat postup, rozdělit role a kompetence, provést kontrolu porozumění úkolu). Prezentace Prezentace skupin je organizována v návaznosti na předcházející aktivitu v rámci předem daných pravidel technických (čas, prostor, pořadí, signál ukončení; reakce typu „oceňuji“, „zajímá mne“ apod.; poslední slovo skupiny) a etických (nepřerušování, sdílení, nesoupeření). Diskuse v rolích Tuto diskusní aktivitu představí instruktor jako užitečnou při mapování problémů v projektu. Účastníci mají za úkol v rámci diskuse prezentovat téma (osobnost) z pozice různých rolí (historik, umělec, soused, cizinec apod.). Diskutující mají hledat souvislosti, navazovat na sdělení kolegů, nebo naopak ukazovat rozpory a formulovat otázky.
Mentální mapování Oto Kuzman účastníci: zz porozumí obecným zásadám použití
myšlenkových map (manuál CO, JAK a PROČ) a seznámí se s jejich různými typy zz vytvoří MM na základě zadání 6 h/50 min 1/1
celá skupina místnost pastelky, fixy, papír, notebook, tablet s nahraným softwarovým produktem, dataprojektor Účastníci bloku nejprve zhlédnou prezentaci o využití myšlenkových map v práci učitele a seznámí se s konkrétními ukázkami. V další části bloku samostatně pracují nad problémem, kdy a kde se dají využít myšlenko-
vé mapy, jaká jsou úskalí jejich použití a tvorby, a společně se zamýšlejí nad významem jednotlivých kroků tvorby map pro uvědomění si zpracovávaného tématu. V další fázi jsou účastníci seznámeni s odkazy a vybranými ukázkami freewarových softwarových prostředků. V závěru bloku si účastníci vyzkouší vytvoř it jednoduchou myšlenkovou mapu na téma „můj týdenní plán“ a mapují možnosti využití mentálního mapování v jednotlivých fázích projektové výuky.15
15 Příklady aplikací jsou dostupné z: www.poplet.com (on-line aplikace, není v češtině), http://cmap.ihmc. us/download/ (nutná instalace, čeština); další aplikace jsou dostupné na App Store či na GooglePlay.
62
63
kurzy pro pedagogy
Práce s příběhem Martin Hak účastníci: zz se v krátkosti seznámí s historií
i současnými podobami živého vyprávění příběhů a využívání příběhů ve výchově a vzdělávání (např. jako se vstupní motivační aktivitou k tématu reálného projektu) zz skrze praktická cvičení (fyzické metafory) porozumí základním principům metody Práce s příběhem v oblasti výchovy a vzdělávání zz na příkladu pohádkového příběhu porozumí příčinné a časové vazbě
64
situací v příběhu a dle skupinové volby si procvičí tvorbu obou typů vazeb zz aktivně si vyzkouší „tvorbu scénosledu“,„kritické oko“, „o čem to je“ a porozumí podobnosti mezi tvorbou scénosledu příběhu a lineárním řazením jednotlivých navazujících částí školního projektu (poznají polyfunkčnost některých aktivit v rámci PV, kdy některé aktivity jsou v jednu chvíli zároveň kooperativní, reflektivní, diskusní, využívají text, příběh i princip tvorby MM) zz si pomocí „svitku“ uvědomí metodickou prováznost
Práce s textem metody a vybraných aktivit s cíli a fázemi projektu 40 min/2 h
Jitka Kašová účastníci: zz si vyzkouší vybrané metody
1/1 celá skupina místnost fixy, flip, flipové papíry, 6 pruhů papíru (délka 2 m), kolíčky, šňůrky Programový blok navazuje na předchozí večer věnovaný vyprávění příběhu a je zaměřen na práci s příběhem v propojení s dalšími technikami z oblasti kooperativních metod. Účastníci si nejprve hází míčkem, po té hrníčkem a nožem. Jde o metaforické cvičení o tom, jaký musí být příběh a jaký vypravěč s ohledem na pozornost, srozumitelnost, napětí v příběhu, bezpečí, odpovědnost či práci se skupinou. Účastníci pak rozebírají jim známé příběhy do jednotlivých scén, tvoří tzv. scénosled, snaží se formulovat téma příběhu, jeho účel a pedagogické cíle příběhů. Opět jde o metaforu práce v PV (musí být jasně formulováno téma, účel projektu apod.). Dále se prostřednictvím práce se svitkem orientují v časové ose příběhu a pátrají po příčinné vazbě v něm obsažené, což se opět metaforicky odráží při práci v PV.
(Skládankové učení, Analýza textu otázkami, Redakce, Korzo, Pětilístek) a reflektují je z hlediska cílů a efektivního učení zz přiřadí jednotlivé aktivity k odpovídající etapě projektu
jiného tématu. Po každé aktivitě účastníci formulují její cíl a přínos. Navrhují také, v jaké části projektu by se dala použít. (Pozn. ed.: Následující přehled metod a aktivit pochází z různých zdrojů, např. metod kritického myšlení, zážitkové peda gogiky, dlouholetých pedagogických zku šeností autorky apod. Jejich popis a využi tí byly upraveny pro potřeby kurzu.) Skládankové učení – popis metody viz str. 53
2 h/1 h 15 min 1/1 celá skupina místnost papíry, tužky, flip, flipový papír, fixy Účastníci si vyzkouší několik vybraných metod práce s textem, vhodných pro použití v projektu. Každá z metod je představena prostřednictvím
Analýza textu otázkami – popis metody viz str. 51 Redakce Skupina účastníků pracuje jako tým re dakce jehož cílem je najít klíčové myšlen ky, jejich vzájemnou návaznost a celkové poselství textu. Každý z členů redakce přináší svou část informací k danému tématu (článku), a společně pak mají za úkol vytvořit k tomuto článku odpovídající titulek a perex (stručnou upoutávku).
Korzo Každý z účastníků obdrží k nastudování jeden z 10 krátkých textů, který obsahuje pravidla a doporučení k bezpečnému nakupování. Zadání: Zapamatujte si obsah textu tak, abyste ho mohli vlastními slovy, případně s uvedením konkrétního příkladu, předat někomu dalšímu. Instruktor poté vyhlásí „korzo“, při kterém se setkávají účastníci ve dvojicích a v nich si navzájem předají svá doporučení. Následně pak v jiné dvojici předávají partnerovi to doporučení, které získali naposledy. Je nutné předem zdůraznit, že každý osobně zodpovídá za správné předání a pochopení informace, a tudíž je dobré si pochopení ověřovat doplňujícími otázkami. Po skončení korza si každý zapíše pomocí klíčových slov, kolik doporučení celkem načerpal. Společně se pak zapisují na flip a diskutuje se o míře jejich pochopení. Pětilístek – popis metody viz str.52
65
kurzy pro pedagogy
Vagonky II Jitka Kašová, Jana Haková, Martin Hak účastníci: zz přiřadí k jednotlivým pedagogickým
cílům metody, které cíle naplňují zz po poradě ve skupině objasní
přiřazení vybrané metody k pedagogickým cílům ve formě vysvětlení zamýšlené konkrétní aktivity v konkrétní fázi projektu 1 h/25 min 1/1 celá skupina místnost
66
obrázky vagonků, seznam metod PV na jednotlivých papírech, lepidlo Práce s vagonky probíhá v průběhu celého dne tak, že na závěr každého bloku věnovaného jedné metodě vhodné pro PV je rozvinut metodický svitek, který ukazuje metodu ve spojení s cíli, etapami projektu a konkrétními aktivitami. Na konci dne tak budou mít účastníci jednotně strukturovaný přehled o nabídnutých metodách. Kromě vizualizace ve formě svitků, má každý účastník po skončení příslušného programového bloku v ruce také sylaby ke všem probraným metodám a praktickou zkušenost s dílčími metodickými aktivitami. Blok metodických aktivit zakončíme tak, že účastníci se rozdělí do 3 skupin a každá skupina dostane přidělenu 1 fá zi projektu. Členové skupiny přemýšlí
o tom, které metody mohou naplnit jejich cíle v dané fázi. „Skládají náklad“ vlepováním lístků do jednotlivých vagonků. Když jsou všechny skupiny hotovy, losuje se náhodnou volbou z každé fáze PV jeden vagonek s nákladem metod a příslušná skupina argumentuje jejich využití právě v konkrétním místě v řazení vagonků. Po výkonu se každé skupiny ptáme, členy vyzýváme ke konkretizaci představ o konkrétní vhodné technice/ aktivitě, případně doplňujeme komentářem. Tak vznikne další úroveň vizuálního záznamu metodického uvažování o metodách v rámci PV. Poté, co účastníci doplní metody do vagonků, je dobré ověřit míru porozumění, tedy vědomí toho, proč přiřadili danou metodu zrovna do toho kterého vagonku.
67
kurzy pro pedagogy
PROGRAM KURZU O ZP PRO PEDAGOGY
téma zážitková pedagogika
den
čas
Metodické kurzy pro pedagogy na téma ZP typy kurzů
pro pedagogické sbory jednotlivých škol
1.
pedagogové ZŠ
časová dotace
2,5 dne
místo konání
ubytovací středisko v přírodě
účastníci [počet]
68
pedagogové
190
instruktoři PŠL
26
Témata a obsah:
Cíle:
zz nové metody a postupy ve výuce
zz seznámit se s programy založenými
směřující k rozvoji a evaluaci klíčových kompetencí žáků prostřednictvím zážitkové pedagogiky zz teorie a praxe v zážitkové pedagogice zz jak připravit interaktivní a zábavný program/vzdělávací blok za využití zážitkové pedagogiky s vysokou efektivitou rozvíjení konkrétních klíčových kompetencí žáků zz reflexe a sebereflexe na základě zážitků žáků a jejich přetavení ve zkušenosti
na zážitkové pedagogice, a získat tak další inspiraci pro svou práci zz pracovat se ZP v té míře, na jakou jsou účastníci připraveni zz účastníci jsou více motivováni pro využívání dalších výukově výchovných prostředků zz porozumět tomu, že hry založené na zážitkové pedagogice mohou být součástí běžné výuky na školách
název
typ
záměr
úvodní procházka
ice-breaker
zz vzájemné seznámení zz odreagování se zz přeladění se z práce na atmosféru kurzu
otevřené kurzy (mohou se přihlásit jednotliví pedagogové z různých škol) cílová skupina
16.00–16.45
aktivita
17.00–18.00
úvod do kurzu
informační blok
zz předání základních informací o kurzu a organizaci zz bližší seznámení se, včetně pojmenování
očekávání a obav
2.
18.00
večeře
19.30–21.00
H2O – Hotel hledá objev
večerní tvořivý program zaměřený na rozvoj prezentačních dovedností a ověření znalostí v různých předmětech
zz zprostředkovat praktickou ukázku zážitkové
zz ohlédnutí za předchozím programem
8.00
snídaně
8.45–10.00
Ranní servis + teorie I
diskuse, vzdělávací
Modelové aktivity
zpětná vazba
10.15–13.00
pedagogiky, kterou si účastníci zažijí „na vlastní kůži“ zz vytvořit na kurzu příjemnou atmosféru a zapojit učitele tak, aby se odreagovali a naladili na kurz zz trénink prezentace, argumentace, kreativity a hodnocení
zz pojmenování a předání prvních principů ZP zz zprostředkovat program, který je zaměřený
na vztahy a jejich rozvoj zz poskytnout pedagogům aktivity, které
odpovídají potřebám jejich tříd zz podpořit pedagogy v odvaze uvádět aktivity
na rozvoj kompetencí 13.00
oběd
69
kurzy pro pedagogy
14.30–15.30
Pexeso
hra v terénu spojená s běháním
zz osvěžení venku zz zprostředkovat účastníkům další ukázku
využití zážitkového programu 16.00–17.00
17.20–17.45
17.45–18.45
Review pexesa + teorie II
review + teoretický blok
zz předání dalších principů ZP za využití
Drobničky a aktivizátory
ice – breakery
zz odreagování, vyzkoušení drobných aktivit,
Kazuistiky
diskusní program
3.
večeře
20.00–22.00
Galerie
8.00
snídaně
8.45–9.30 9.30–12.00
12.00–13.00
„Zcela určitě mohu říci, že vše, co jsem si odnesl, mi pomůže ozvláštnit mé hodiny fyziky a etické výchovy.“
proběhlého programu
které lze využít i ve školním prostředí zz na základě příkladů z praxe rozproudit diskusi
nad možnostmi řešení 18.45
„Už se nemůžu dočkat, až některé metody vyzkouším a konečně naplánuji správně smysluplný projekt.“
večerní společenský program
zz inspirovat účastníky praxí jiného pedagoga
Ranní servis
diskuse
zz reflektovat aktivity z předchozího dne
tvorba vlastního programu (Zkouška orchestru)
workshop
zz vytvořit vlastní program, aktivity, modelové situace,
závěr kurzu
ukončení kurzu
„Nejprve sebe a žáky zdokonalím v dílčích metodách práce. Dopřeji si dostatečnou dobu na přípravu projektu a teprve poté si dovolím předložit žákům projekt.“
„Zkoušela jsem si aktivity sama na sobě. Zjistila jsem, jak je důležité podpořit skupinu při práci. Když někdo zlobí, třeba si jen neví rady.“
které mohou účastníci využít ve své škole a praxi zz ověřit, kolik si z programu účastníci odnesli zz uzavření kurzu zz pojmenování přínosů zz předání certifikátů
13.00
70
oběd
71
kurzy pro pedagogy
H2O – hotel hledá objev
Ukázkové aktivity z kurzu Úvodní procházka Michal Dvořák, Renáta Trčková účastníci: zz se prostřednictvím příjemné aktivity
na úvod společně naladí na kurz, jeho témata, sebe sama i na sebe navzájem zz se seznámí s blízkým okolím 20 min/45 min 1/celý tým všichni účastníci venku 4 termosky + kelímky dle počtu účastníků, proutěný košík se
svačinou přikrytý utěrkou, zdravotní ledvinka Účastníci jsou přivítáni před střediskem a jsou jim předány následující informace: Čeká nás procházka cca 45 minut. Chce me vám ukázat okolí a zároveň dát prostor k popovídání si. Procházka bude probíhat tak, že půjdete v trojicích, jejichž složení se bude měnit na několika zastávkách (5), které po cestě budeme mít; na každém zastávce se změní téma, na které máte diskutovat, a zároveň vás na některých za stávkách čeká drobné překvapení. Na zastávkách se účastníci nejdříve rozdělí do trojic, a pak je jim sděleno téma, o němž mají diskutovat. Každou otázku přednese jiný instruktor, který zároveň (krátce) odpoví na danou otázku.
Pavel Kučera, Renáta Trčková 1. zastavení: Co vás bavilo, jako žáka/ žákyni, na ZŠ? Na kterého učitele/ku vzpomínáte? 2. zastavení: Čím jste nejvíce trávili čas na střední škole? (poté účastníci dostanou čaj) 3. zastavení: Co jste měli v plánu, že udě láte, až dostudujete? (poté účastnící dostávají toast nebo sušenku) 4. zastavení: Co vás na vaší práci baví? 5. zastavení: Účastníci sdílejí zážitky z aktivity v jednom kruhu; instruktor hru uzavírá a klade jim dvě otázky, na něž odpoví ten, kdo má zájem: Co vás zaujalo na odpovědích vašich kolegů? Na co jste si vzpomněli z minulosti?
účastníci: zz zažijí jeden ze způsobů jak pracovat
se zážitkovou pedagogikou a hodnocením zz rozvíjí své prezentační dovednosti 20 min/2 h 30 min 1/1 – všichni (mohou konzultovat a pomáhat účastníkům) všichni (max. 45)
místnost flip, papíry, fixy nebo pastelky, flip, výtvarný materiál, kostýmy na převlečení, klipy, tužky, dále to, o co si účastníci řeknou a co je k dispozici Při představování se účastníků zeptáme na jejich aprobaci, jeden z instruktorů si to nenápadně zapíše, a následně se podle toho účastníci rozdělí. Cílem programu je uvolnit je a pobavit a zároveň vytvořit materiál, na kterém by se druhý den ráno ukázalo, jak
název hodiny
H2O – Hotel hledá objev
vyučovací předmět
většina vyučovacích předmětů
téma
opakování látky
obsahový cíl
účastníci: zz zopakují nejzajímavější objevy z jednotlivých
předmětů a představí je ostatním zz vyvodí jednoduché zásady pro prezentaci
kompetenční cíle
kompetence komunikativní:
se dá pracovat se zážitkovou pedagogikou. Tabulka ukazuje obsahové a kompetenční cíle. Hra může být uvedena různě, např. jako televizní soutěž s kamerami, potleskem a „americkým úsměvem na dva prsty“ nebo jako disputace antických postav o tom, co je největším objevem lidstva. Po vysvětlení pravidel je účastníci dostanou i v písemné podobě. Jejich cílem je vytvořit prezentaci a odprezentovat podle daných podmínek a předem známých kritérií hodnocení nejzajímavější objev z učiva, které se učí na základní škole. Pravidla pro účastníky H2O aneb Hledáme nejzajímavější objev ze základní školy Zadání pro jednotlivé týmy Čas na přípravu: 30 minut Materiál: co si najdete, nebo co vám instruktoři půjčí (vše pak vraťte v původním stavu na původní místo) Čas prezentace: 1–4 min Podmínky prezentace: Do prezentace se musí zapojit každý člen týmu – alespoň malým vstupem. Prezentace musí obsahovat následující povinné body.
účastníci: zz jasně a srozumitelně vyjadřují své myšlenky zz svoje sdělení logicky strukturují zz trénují jak formu, tak obsah sdělení zz obhajují svůj názor a vhodně argumentují
časová dotace
72
2,5 h
73
kurzy pro pedagogy
Povinné body: zz jak k objevu došlo zz jak vypadal svět před objevem a po
objevu zz kde má objev hlavní uplatnění zz demonstrace daného objevu
Nepovinné body: zz rozhovor s autorem objevu zz jak by vypadal svět bez tohoto objevu
Kritéria hodnocení: zz přesvědčivost a argumentace – zda
projev obsahoval dostatek kvalitních a podložených argumentů, které byly srozumitelně předneseny zz forma – využití vtipu a použití nadsázky – zajímavou formou pojatá prezentace s adekvátní formou humoru a nadsázky zz strukturovanost – nakolik měl projev jasnou strukturu, byl srozumitelný od začátku do konce a jednotlivé body na sebe navzájem navazovaly zz dodržení pravidel – tým dodržel pravidla pro prezentaci
74
Po 30 minutách přípravy se zahájí pre zentace. Hodnocení probíhá po předve dení všech prezentací a je dopředu známé. Každý tým může přidělit jeden bod za každé kritérium libovolnému týmu. Tým instruktorů má také možnost tímto způsobem hlasovat. Vše probíhá veřejně a k přidělenému bodu je třeba přidat i slovní komentář, zdůvodnit, proč je daný bod přidělován. Vítězný tým pak získá džbánek s čistou vodou – H2O. Podle týmu i účastnické skupiny nelze dělat tuto aktivitu jako soutěž. Skončilo by se hodnotícím popisem jednotlivých kriterií. Je dobré zdůraznit, že objev musí být z učiva ZŠ, a mělo by zřetelně a opakovaně zaznít, že účastníci vytvářejí prezentaci. Může pomoci, pokud odhalíme cíl daného programu. Stejně tak mohou s odhalením cíle pracovat i učitelé ve školách.
Ranní servis + teorie I aktivity opakovaně uváděné na kurzech PŠL a České cesty účastníci: zz se nastartují do dalšího dne zz reflektují program z předchozího dne zz na základě zkušenosti s večerní hrou
se seznámí s prvními principy ZP 30 minut/1 h 30 min 1/1–2 dle velikosti skupiny (max. 45) místnost flip, papír, fixy, handouty Ranní servis zahájí drobná hra, která účastníky „probudí“, a aktivita „Teploměr“, která mapuje jejich aktuální fyzický a psychický stav. Jsou představeny cíle Ranního servisu, a následně proběhne „technické okénko“, které slouží k mapování toho, zda vše (na hotelu, v programu apod.) funguje, příp. co nefunguje, jak má. Na závěr se ohlédneme za večerní hrou, v rovině účastnické. Ptáme se: Jak byste jedním slovem charakterizovali včerejší hru? Co se vám nejvíce líbilo, na co si nejvíce pamatujete
Po těchto dvou otázkách lze účastníky upozornit na to, že v tomto momentu může ohlédnutí za programem skončit, ale že jsou zde i další možnosti. Účastníci se rozdělí do stejných skupin, v jakých byli při večerním programu. Poté nejprve diskutují a následně sdílejí otázky vztahující se k prezentaci a hodnocení (na ně byl program mimo jiné také zaměřen): Co považujete na základě vlastní zkuše nosti, že je při prezentaci funkční a če ho se raději vyvarovat? Můžete vyjít jak z vlastní zkušenosti, tak z toho, co jste viděli u jiných skupin. Co byste příště v rámci vlastní prezentace udělali jinak? Jaké jsou výhody a nevýhody hodnocení podle kritérií a hodnocení slovního? Po prezentování těchto bodů instruktor shrne pravidla pro prezentaci a výstupy k hodnocení. Dále instruktoři účastníkům sdělí, že by rádi hru probrali i po metodické stránce a ukázali na ní první principy ZP. Kladou jim otázky, které propojují s předáváním doplňkových „handoutů“. Vždy je nejprve položena otázka, na kterou účastníci odpovídají, pak případně dojde k doplnění odpovědi ze strany lektora a předání handoutu. (Pozn. ed.: takto probíhala všechna „metodická okna“.)
Otázky: Jaké měla hra fáze? Účastníci je jmenují, instruktor píše na flip, a pak na těchto fázích ilustruje, co je to ZP. Byl program, který jsme včera zažili, reál ný? Co v něm bylo reálné? Zastavme se u reflexe… Vzpomenete si na to, na co jsme se vás ptali? Postupně pomáhá účastníkům rekapitulovat včerejší otázky. Jaký pocit jste měli při včerejším hodnoce ní? Jaké mělo hodnocení fáze? Diskuse nad přínosem slovního hodno cení, stanovení kritérií předem a práce s hodnocením (jak to udělat, aby to bylo motivující), práce se sebereflexí účastníků, v závěru programu rekapitulace pravidel. Co z pravidel a prezentací jste tzv. pocítili na vlastní kůži? Co jste se dozvěděli a vy zkoušeli si? O pravidlech prezentace byste si mohli někde přečíst nebo o nich slyšet, ale vy jste je zažili. Co je podle vás neúčinnější? Ranní servis můžeme zakončit otázkou: Co byste ještě jako učitelé potřebovali, abyste byli schopni danou aktivitu uvést do praxe?
75
kurzy pro pedagogy
Modelové aktivity sestavil tým pilotního kurzu: Zuzana Andresová, Michal Dvořák, Pavel Kučera, Renáta Trčková
Nálepkování technika převzatá z programů primární prevence
účastníci: zz se na konkrétním příkladu hry seznámí s možnostmi modifikace aktivit dle konkrétních specifik či za účelem konkrétních kompetencí 30 min/3 h (lze upravit dle potřeb)
zz vyzkouší si aktivitu na téma
účastníci: sociálního vyčleňování zz diskutují téma sociálního
vyčleňování ve skupině 15 min/45 min 1/1
2/4 všichni účastníci
Výběr z aktivit Aktivita
cíl – problém – téma
Noční obrazy
zpětná vazba
Nálepkování
sociální vyčleňování
Argumentace
rozvoj prezentačních dovedností
76
všichni místnost, posléze více místností na noční obrazy Blok je možné upravit dle aktuálních potřeb účastníků. Na začátku je třeba uvést, že během programu jsou na výběr různé aktivity, které in struktoři rámcově popíší. Poté si učitelé vyberou, které aktivity chtějí absolvovat. Následně instruktoři s účastníky sehrají vybrané hry, které se následně rozeberou z hlediska účastnického zážitku a v metodické rovině.
místnost lepící papírky (lepíky), fixy Nejprve je účastníkům sděleno, že je čeká hra na téma sociálního vyčleňování ve skupině, kterou si zahrajeme a poté rozebereme: 1) v účastnické rovině; 2) metodicky. Všichni účastníci stojí v kruhu a mají zavřené oči. Instruktoři jim lepí na čelo lepíky. Všichni mají na lepících nějaké symboly, podle kterých se mají rozdělit do skupin a nesmějí při tom mluvit. Když si myslí, že mají hotovo, dají vědět instruktorovi.
Na lepících 3 účastníků jsou však sym boly, které nikdo jiný nemá (viz sociální vyčleňování) – zůstanou tedy sami. Hlavní těžiště této aktivity spočívá v následné diskusi, kdy s účastníky reflektujeme jejich pocity během hry. Tyto emoce zobecňujeme pro celou skupinu. Otázky pro účastníky: Jak se každý sám za sebe cítíte? Jak jako skupina vidíte průběh celé aktivi ty. Popište jej. Jak to vidíte vy, kteří jste zbyli, zůstali sami? Co byste příště ve hře udělali jinak? Otázky k metodice: Jaká témata jste ve hře zaregistrovali? Jaká jsou rizika této aktivity? Jak s hrou pracovat, kdy ji zařazovat, jak vybírat ty, kteří pak zůstanou sami? Prostě ptát se na vše, co může ovlivnit průběh hry. Varianty: zz vícedenní program na škole
Není dobré jakkoliv, ani neverbálně, naznačovat cokoli při rozdělování účastníků do skupin. Pro ně to ale může být zátěžová aktivita, proto je dobré si vybírat silné osobnosti, které budou schopny svůj zážitek popsat tak, aby jej ostatní pochopili. Při uvádění podobných aktivit je vhodné probrat základní doporučení: zz mít na aktivitu dostatek času (nejen na ni, ale hlavně na její doznění a review) zz pro jednoho facilitátora může být obtížné udržet pozornost, proto je dobré, když hru vedou dva lidé zz dobře aktivitu uzavřít, nabídnout účastníkům, že pokud chtějí, mohou za vedoucím hry přijít zz na konci hry je dobré zařadit nějakou formu odreagování zz pokud je to potřeba, věnovat výchovným záležitostem čas a dát jim přednost před učivem Více ke hře naleznete v knize Klíčení – příběh a řemeslo16.
„Máš modré oči, nejíš“ zz práce s menšinami zz šikana
16 ANDRESOVÁ, Z. a kol.: Klíčení – příběh a řemeslo. Praha: Prázdninová škola Lipnice, 2013
77
kurzy pro pedagogy
Noční obrazy Allan Gintel účastníci: zz zažijí si aktivitu na téma zpětná
vazba 10 min/35 min 1/min. 3 všichni jedna, posléze více místností 0 Účastníkům je představen cíl programu a je jim řečeno, aby se rozdělili do skupinek tak, aby se v nich spolu cítili příjemně a bezpečně. Skupinky by měly být přibližně stejně početné. S každou skupinou odchází jeden instruktor do jiné místnosti, aby se skupinky navzájem nerušily.
78
Účastníci se posadí do kruhu a in struktor vysvětlí, že smyslem hry je poskytnout vždy jednomu člověku zpětnou vazbu v podobě metafory či obrazu v kategorii, kterou si daný člověk zvolí (či vylosuje). Kategorií může být kniha, strom, film, dům, počasí, píseň, zvíře, květina atd. Zpětná vazba může znít např.: „Kdybys byl květina, byl bys slunečnice, protože…“ Poté, co zazní zpětné vazby k jednomu člověku, může i on sám pojmenovat, jak sám sebe v dané kategorii vnímá. Následuje rozbor jak z účastnického, tak metodického hlediska. Někteří lidé mají problém s imaginací metafor. Je dobré podpořit je v tom, že nemusí jít o metafory a že lze i nemetaforicky jasně říci, co by chtěli. Není nutné, aby všichni mluvili ke všem, instruktor může svými metaforami dobře nastavovat úroveň hry.
Argumentace tréninková aktivita opakovaně uváděná na kurzech PŠL a České cesty účastníci: zz vyzkouší si aktivitu zaměřenou
na sdělování, prezentování, vyjednávání (např. jak strukturovat sdělení, zaujmout posluchače, volit argumenty, taktizovat při vyjednávání, aktivní naslouchání apod.) 10 min/45 min 1/1 všichni
sleduje 1 min na promyšlení tématu (bez tužky a papíru, tj. bez poznámky). Po 1 min si všichni sednou jako posluchači a dvojice podle vylosovaného pořadí, jedna po druhé argumentuje na vylosované téma. Instruktor měří čas a těsně před koncem dá znamení, aby řečník mohl dokončit myšlenku v limitu. Každý z dvojice má 1–2 min na obhajování svého postoje a nakonec 15 s na závěrečnou repliku – reakci na kolegu. Poté se instruktor ptá ostatních: Koho přesvědčil řečník A/B a proč? Tím dává řečníkům zpětnou vazbu. Nakonec může dostat zpětnou vazbu i instruktor. Témata: zz loupání banánu od jednoho
místnost papíry, desky, tužky pro všechny, stopky do každé skupiny, seznam témat V úvodní instrukci je účastníkům sděleno, že jejich základním úkolem bude během 1 min obhájit a podpořit argumenty svůj názor na vylosované téma. Účastníci se rozdělí do dvojic, každá dvojice si vylosuje jedno téma a dohodne se, kdo jaký názor bude hájit (jeden pro, druhý proti) a kdo začne. Poté si dvojice vylosují pořadí, v jakém budou argumentovat v rámci celé skupiny. Ná-
nebo druhého konce zz mazání másla na povrch nebo
do rozříznutého rohlíku zz sníst jablko i s ohryzkem nebo
bez něj zz mačkání zubní pasty od konce
či od prostředka zz nosit trenýrky nebo slipy zz míchat nebo nemíchat krupicovou kaši zz pít víno nebo pivo
Následuje rozbor jak z účastnického, tak metodického hlediska.
79
kurzy pro pedagogy
Pexeso a jeho review Lucie Krejčíková účastníci:
Mapování Ve vymezeném čase mají týmy za úkol zmapovat vyznačený terén a přenést ho na papír. Papír nesmí opustit základnu.
zz během hry trénují strategické
uvažování zz během sbírání dvojic karet rozvíjí
svou orientaci v terénu zz trénují efektivní komunikaci
a předávání informací zz na základě zkušenosti s hrou pexeso
porozumí dalším principům ZP 1 h 30 min/2 h 30 min 2/instruktor ke každému týmu + vedoucí hry celý kurz (max. 45) venku a v místnosti 32 dvojic karet o velikosti A4 – nejlépe zatavené do fólie; na všech kartách jsou obrázky, které jsou si velmi podobné; pro každý tým desky s papírem, či balicí papír, flip, papíry, fixy, handouty V členitém terénu, nejlépe v lese, je rozmístěno 64 karet obrázkem dolů. Účastníci jsou rozděleni na týmy po 5–6 členech, každý tým má svou základnu na okraji území. Cílem družstev je během hry nasbírat co nejvíce pexesových dvojic. Samotná hra je rozdělena na dvě části:
80
Sbírání Hráči vybíhají ze základny bez jakýchkoliv psacích či dokumentačních pomůcek. Každý hráč může v terénu na jeden výběh otočit pouze jednu kartičku. Poté, co si obrázek dostatečně prohlédne a zapamatuje, vrací ho zpět na místo a běží na základnu, kde se snaží předat týmu informace o tom, co viděl na obrázku a kde se daná kartička nachází. Jakmile se v týmu shodnou na tom, že vědí o dvou kartičkách s identickým obrázkem, nahlásí instruktorovi, že běží pro pexeso. Hráči si během výběhu nesmí kartičky ukázat! Vrací se zpět a okamžitě předávají kartičky instruktorovi, který jako jediný vidí obrázek na obou kartičkách. Pokud jsou obrázky stejné, vrací je hráčům a získávají bod za nalezené pexeso. Pokud se obrázky liší, vrací každému hráči kartičku, kterou donesl, aby ji vrátil na místo, kde ji nalezl, aniž by se podíval na tu, kterou donesl jeho spoluhráč. Během tohoto výběhu nesmí donést jinou kartičku. Za nesprávně donesenou dvojici je týmu odečten bod, tj. –1 bod.
Jaká byla vaše strategie a jak se měnila v průběhu hry? Jak se vám dařilo dodržovat pravidla? Za co byste se pochválili? Poté účastníci své odpovědi prezentují. Na závěr proběhne vyhlášení výsledků. Následuje ohlédnutí za hrou v rovině metodické, které je opět realizováno otázkami od instruktorů a odpověďmi účastníků, případně je to následně doplněno instruktorem. Co všechno musíme při přípravě a realiza ci programu zohlednit? Podívejme se na záměr programu… Jaký je první krok, který musíme udělat, na co si musíme odpovědět, co potřebujeme vědět a jaké jsou další kroky? Řekli jsme si, že druhým krokem je stano vení cílů… Jaké jsou parametry dobře sta noveného cíle? Pokud jsme u cílů, tak se můžeme pohy bovat ve třech úrovních: ve znalostech, dovednostech a postojích. Jaká je zde závislost vzhledem k času a velikosti sku piny? Třetím krokem je realizace… Co všechno musím mít jako organizátor na paměti? Posledním krokem je reflexe… Proč je re flexe důležitá? Jaké otázky můžete v reflexi
využít, jaké jsou jejich výhody a nevýhody? Co dělat, když nemáte příliš času? Ukázali jsme si dnes Kolbův cyklus učení… Jaké má fáze, jak je můžeme využít v reflexi. Čím jsou si obrázky na kartách podobnější, tím větší nároky jsou kladeny na komunikaci a spolupráci v týmu. Barevné obrázky jsou snazší než černobílé. Pravidla lze upravit – během jednoho výběhu lze otočit více než jednu kartu. Hra často vybízí k porušování pravidel. Je dobré na to pamatovat při hodnocení jejího průběhu a toto téma dostatečně vytěžit. Otázky lze více zaměřit na některou z kompetencí, např. pokud by šlo o kompetenci komunikativní, vypadaly by následovně: Jak jste si předávali informace? Jak se vaše strategie v předávání informa cí v čase měnila? Na základě vlastní zkušenosti vytvořte 3–5 pravidel pro předávání informací. Pokud je dost času, tak je možné jednotlivé otázky rozdělit mezi skupinky a postupně dávat každé skupině prostor na prezentaci, příp. doplnit další informace.
Review Nejprve proběhne ohlédnutí za hrou z hlediska účastníků, kteří se rozdělí do skupin tak, jak spolu byli během hry, a společně hledají odpovědi na tyto otázky:
81
kurzy pro pedagogy
Drobničky a aktivizátory na základě aktivit opakovaně uváděných na kurzech PŠL a České cesty sestavil Michal Dvořák účastníci: zz zažijí si krátké aktivizující hry,
které mohou využít ve výuce 10 min/30 min 1/1 všichni účastníci venku
82
tenisový míček, reproduktory + mp3 přehrávač (stačí jedna rychlá skladba), papíry nastříhané na čtverce o straně cca 15 cm, lepící papírky (lepíky) – (pro každého účastníka 5 ks), kartičky pro hru Oslíci a žokejové Hry se účastníkům metodicky nevysvětlují. Sdělí se jim, že se jedná o krátké hry, jejichž cílem je aktivizace. Dostanou na závěr Kuchařku her, ve které jsou tyto a další hry sepsané. Žabka Všichni stojí v kruhu. „Po kruhu“ se jedním směrem posílá „žabka“ – tlesknutí s drobným sklouznutím horní ruky přes spodní. Tlesknutí posílá hráč dál, nevrací ho tomu, kdo mu ho předal. Takto se „žabka“ oběhne celý kruh. Hra se opakuje s cílem o co nejrychlejší oběh „žabky“ po kruhu. Další variantou je poslat žabku komukoliv v kruhu, v tomto případě se nejdříve (před posláním) vysloví jméno toho, komu „žabku“ posíláme.
Házení míčku se jmény na čas Všichni stojí v kruhu. Hráč, který chce někomu hodit míček, musí nejprve vyslovit jeho jméno. Během hry smí každý hráč mít v ruce míč jen jednou. Když míček měli všichni, házení se opakuje ve stejném pořadí – každý hází tomu, komu jsme házel v minulém kole. Nyní se hraje na rychlost, míček nesmí spadnout.
hrudníku) nalepených 5 lepíků. Svoji dominantní ruku (tu, kterou píše) si schová za záda. Na smluvené znamení začnou hráči po dobu 1 min volnou rukou přelepovat své lepíky na tělo svého protihráče. Cílem je, aby měl ten druhý na sobě co nejvíce lepíků. Lepíky se nesmějí lepit na záda a ruku, kterou se lepí. Hru může podbarvovat dynamická hudba.
Papírové koule Účastníci se rozdělí na 2 početně stejné skupiny, které se rozestoupí tak, že na zemi položený provaz mezi nimi vytvoří hranici. Každý hráč dostane kus papíru, ze kterého mačkáním vyrobí kouli. Na signál začne hra, jejímž cílem je, aby po skončení hry (cca 1,5 min) bylo na území protihráčů více papírových koulí. Hru může podbarvovat dynamická hudba.
Oslíci a žokejové Účastníci vytvoří dvojice, v nichž se dohodnou, kdo bude v roli „oslíka“ a kdo „žokeje“ s tím, že si tyto role v polovině hry vymění. Každý „oslík“si na začátku hry vylosuje papírek a nikomu neukazuje ani jinak nenaznačuje, co je na něm napsáno. Je na něm totiž heslo, jeho osobní „spouš-
těcí formule“, kterou je jej možno uvést do pohybu. „Žokej“ po zahájení hry musí přijít na způsob, jak svého „oslíka“ rozjet – musí přijít pokusem a omylem na to, co má „oslík“ napsáno na papírku, a udě lat to. „Oslík“ žádným způsobem „žoke jovi“neradí ani nenaznačuje, je němý. Doba pohybu „oslíka“ je limitována. Během ní „žokej“ v základní variantě hry nemusí (v jiné naopak po dohodě a pro zábavu musí) „formuli“ opakovat. Příklady startovacích formulí: políbení na tvář, slib něčeho k jídlu, jakoby osed lání, podrbání za levým uchem, pohlaze ní po zádech, nadávky, něžné oslovení, např. „milý oslíku“ apod. Více aktivit naleznete na: www.psl.cz/materialyproskoly
Lepíky Účastníci vytvoří dvojice a ve dvojici se postaví proti sobě čelem. Každý hráč má na sobě v horní polovině těla (zpředu na
83
další výstupy projektu
další výstupy projektu
Metodické publikace pro pedagogy V rámci projektu vznikly 2 odborné metodické publikace: Cesta za žákovskými projekty – zaměřená na propojení projektové výuky a zážitkové pedagogiky Klíčení – příběh a řemeslo – zaměřená na popis zážitkových kurzů pro žáky základních škol a víceletých gymnázií a jejich využití při realizaci samostatného projektu Filmy V rámci projektu vznikly 3 delší filmy a 1 upoutávkový spot. Klíčení (cca 60 min) Dokumentární film o kurzech zážitkové pedagogiky, pořádaných Prázdninovou školou Lipnice v rámci projektu Klíčový rok. Žáci základních škol, jejich učitelé a instruktoři PŠL v průběhu intenzivního pětidenního setkávání. Režie Martin Ryšavý. Metoda zážitkové pedagogiky (cca 30 min) Audiovizuální průvodce metodou zážitkové pedagogiky, dramaturgií a prací s klíčovými kompetencemi žáků. Ukazuje základní princip fungování zážitkové pedagogiky na aktivitě Švihadlo. Pedagog nejdříve provádí analýzu potřeb
třídy/žáků, a posléze na jejím základě stanoví cíle, tedy to, k čemu chce žáky dovést. Poté zvolí nejvhodnější a nejefektivnější způsob, jakým cíle naplní (hra Švihadlo) a nakonec se s žáky prostřednictvím reflexe metodicky vrací k cílům, které si zformuloval na začátku. Reflexí zároveň zjistí, nakolik byly jím stanovené cíle naplněny. Záznam z kurzu Zážitková pedagogika (cca 50 min) Záznam teoretického bloku z metodického kurzu pro pedagogy. Čeladná, březen 2013, instruktor: Renáta Trčková. Klíčení upoutávkový spot (cca 3 min)17
Detailní podrobnosti o průběhu projektů jsou z důvodu ochrany osobních údajů viditelné pouze po přihlášení. Dále portál obsahuje ke stažení handouty a veškeré odborné metodické publikace. Handouty – metodické materiály pro pedagogy a pracovní listy pro žáky Pro podporu kompetencí, jichž účastníci nabývají v rámci kurzů pro pedagogy a pro žáky, vznikly pracovní listy, které účastníci obdrželi v průběhu programu a které shrnovaly poznatky z kurzu. Jejich cílem bylo doplnit a podpořit „účastnickou zkušenost“ o teoretické principy v oblasti zážitkové pedagogiky, projektové výuky a realizace projektů samotných.18
Interaktivní portál s týmovými žákovskými projekty a metodickými materiály Tento webový portál je svým způsobem jedinečný tím, že jednotlivé týmové pro jekty popisují sami žáci. Učí se tím nejen popisovat průběh projektu, co se jim daří nebo nedaří, ale také pracovat s novými médii a PR obecně. Úroveň popisu projektů je různá, a ne vždy je v přímém vztahu k tomu, jak ve skutečnosti byl tým aktivní při uskutečňování svého projektu. Přesto jde o jedinečné a autentické svědectví toho, jaké překážky týmy postupně překonávaly, jakou radost zažívaly při úspěchu i jak zpracovávaly případný neúspěch.
17 Další informace dostupné z: www.psl.cz/materialyproskoly. 18 Další informace dostupné z: www.psl.cz/materialyproskoly.
87
faktografické údaje
Závěr Děkujeme, že jste dočetli až na toto místo. Co říci na závěr? Jsou za námi skoro 3 roky práce. Práce pro učitele i žáky. Tato práce nezačala tzv. na zelené louce, ale je pokračováním úsilí, které jako organizace už přes 30 let věnujeme experimentování se zážitkovou pedagogikou. Troufám si tvrdit, že v oblasti kurzů pro žáky už jsme došli hodně daleko a že dokážeme pracovat nejen s potřebami každé třídy, ale umíme provázat aktivity, které praktikujeme na kurzech, s každodenním životem jak ve škole, tak v běžném životě. Realizované žákovské projekty jsou velkou osobní zkušeností, učí žáky nebýt netečnými k věcem, které se kolem nich dějí, a vedou je k aktivnímu a angažovanému životu. V kurzech pro učitele nabízíme účastníkům roli partnerskou a vytváříme prostor pro vzájemnou inspiraci.
Faktografické údaje Každým kurzem, workshopem i setkáním se přesvědčujeme, že tato práce má smysl. Do škol přinášíme čerstvý vítr neformálního vzdělávání, které v dětech rozvíjí schopnost nadchnout se, radovat se, vést dialog, žasnout nad svými možnostmi a které umožňuje především prožitek toho, čemu se říká „být člověkem“. A co bude dál? Chceme pokračovat v naší práci. K to mu potřebujeme odvážné a obětavé ře ditele, učitele i rodiče, kteří se do této práce pustí s námi. Zdroje z Evropského sociálního fondu byly určeny k realizaci pouze tohoto projektu, a proto je realizace dalších kurzů závislá na finanční podpoře škol a rodičů. Z vlastní zkušenosti víme, že tyto zdroje jsou omezené. Pokud máte ve svém okolí školu, která by si podobnou inspiraci a vzdělávání zasloužila, a můžete si dovolit stát se fi-
19 „Čeho si přejí nejlepší a nejrozumnější rodiče pro své vlastní dítko, toho si musí přáti obec pro všecky své dítky. Jiný nějaký ideál pro naše školy jest úzký a nelákavý; směřovati k němu by bylo ničiti naši demokracii.“ DEWEY, John. Škola a společnost. Praha : Jan Laichter, 1904.
88
nančním patronem daného kurzu, budeme velice rádi, pokud nás kontaktujete. Věříme, že děti potřebují dělat věci, v nichž najdou smysl, a víme, že učení nejlépe probíhá tzv. „v akci“. A každé dítě má pro něco nadání, někdy zjevný či latentně skrytý talent, jen je potřeba dát mu podporu a prostor k jeho rozvoji. Stejně tak věříme, že učitelé potřebují cílenou podporu pro to, aby mohli vykonávat své poslání. A neposlední řadě věříme, že platí to, co napsal v roce 1899 John Dewey: „….what the best and wisest parents wants for his own child, that must the community want for all its children. Any other ideal for our schools is narrow and unlovely: acted upon, it destroys our democracy.“19 (J. Dewey, 1902) Přidejte se k tomuto našemu úsilí a podpořte ho. Děkujeme. Renáta Trčková autorka projektu Klíčový rok
počet škol, které prošly projektem
44
počet žáků, kteří prošli projektem
1 646
počet pedagogů, kteří prošli projektem
490
celkový počet akcí (kurzy, workshopy, výuka na školách apod.)
106
počet žákovských projektů, které v KR vznikly
78
počet odučených vyučovacích hodin v PV na školách
369
počet dnů strávených na kurzech, workshopech, výuce na školách apod.
223
celkový počet všech účastníků na akcích KR
4 196
počet koordinátorů projektu
5
celkový počet instruktorů a lektorů, kteří v projektu pracovali
52
počet stran handoutů, které byly v projektu vytvořené
96
počet zářících očí a úsměvů na tváři
tolik, že to všechno stálo za to
počet slziček při loučení na konci kurzu
moře
počet „aha“ momentů při projektové výuce
nepočítaně
procentuální snížení v házení houby ve třídách
79 %
procentuální zvýšení pozornosti žáků
21 %
množství vypocených litrů potu na kurzech
cca 42 velkých kýblů
počet překonaných stereotypů
vydalo by na 1 velký sborník
89
faktografické údaje
Přehled škol zapojených do Klíčového roku kraj
škola
kraj
škola
Jihočeský
Gymnázium, SOŠE a SOU, Pohorská 86, Kaplice
Pardubický
ZŠ Chrudim, Dr. J. Malíka 958, Chrudim ZŠ a MŠ Libchavy, Dolní Libchavy 153, Libchavy
ZŠ Planá nad Lužnicí, ČSLA 65, Planá nad Lužnicí ZŠ Tábor, Zborovská 2696, Tábor Jihomoravský
Cyrilometodějská církevní ZŠ, Lerchova 65, Brno Gymnázium T. G. Masaryka, Dukelské náměstí 7, Hustopeče
Plzeňský
22. ZŠ Plzeň, Na Dlouhých 49, Plzeň
Středočeský
ZŠ a MŠ Červené Pečky, Kutnohorská 181, Červené Pečky 1. ZŠ Hořovice, Komenského 1245, Hořovice
ZŠ Chrlice, Jana Broskvy 3, Brno
ZŠ a MŠ Chraštice, Chraštice 44
ZŠ a MŠ Deblín, Deblín 277
ZŠ Jakuba Jana Ryby, Komenského 543, Rožmitál pod Třemšínem
ZŠ Hudcova, Hudcova 35, Brno
7. ZŠ a MŠ Kladno, Vodárenská 2115, Kladno
Tyršova ZŠ, Kuldova 38, Brno
ZŠ Kolín V., Mnichovická 62, Kolín
ZŠ Labská, Labská 27, Brno Karlovarský
Královéhradecký
ZŠ a MŠ Norská, Norská 2633, Kladno
ZŠ Karlovy Vary, Konečná 25
ZŠ a MŠ Nučice, Kubrova 136, Nučice
ZŠ Karlovy Vary, Truhlářská 19
ZŠ Pečky, Třída Jana Švermy 342, Pečky ZŠ Plaňany, Pražská 28, Plaňany
ZŠ Bodláka a Pampelišky, Veliš 40
ZŠ T. G. Masaryka Mnichovice, Bezručova 346, Mnichovice
ZŠ a MŠ Pohádka, Mandysova 1434, Hradec Králové Liberecký
ZŠ Broumovská, Broumovská 847/7, Liberec ZŠ Smržovka, Komenského 964, Smržovka
ZŠ a MŠ Senohraby, Školní 27, Senohraby Ústecký
ZŠ Straškov-Vodochody, Straškov 167, Straškov-Vodochody
ZŠ Švermova, Švermova 403/40, Liberec Moravskoslezký
ZŠ ČSA Bohumín, Čs. armády 1026, Bohumín ZŠ, Ostrava – Poruba, Porubská 831, Ostrava-Poruba
Olomoucký
ZŠ a MŠ Masarykova, 8. května 67, Velká Bystřice ZŠ a MŠ Rohle, Rohle 145 3. ZŠ Zábřeh, Školská 406/11, Zábřeh
90
SSZŠ Litvínov, PKH 1677, Litvínov ZŠ T. G. M., Husova 445, Podbořany
Vysočina
ZŠ Jemnice, nám. Svobody 88, Jemnice ZŠ a MŠ Větrný Jeníkov, Větrný Jeníkov 171
Zlínský
ZŠ Sedmikráska, Bezručova 293, Rožnov pod Radhoštěm ZŠ Slavičín–Vlára, Školní 403, Slavičín
91
faktografické údaje
Lektoři a instruktoři Klíčového roku Klíčení
Zážitková pedagogika
Andresová Zuzana
Homolová Anika
Křepelková Šárka
Šneidr Jakub
Andresová Zuzana
Dvořák Michal
Kročáková Zuzana
Štefl Karel
Drahanský Dan
Hruška Josef
Kučera Pavel
Šneidrová Julka
Bohovic Roman
Farský Ivo
Kučera Pavel
Trávníčková Simona
Drtilová Tereza
Jaroš Aleš
Kučerová Tereza
Štefl Karel
Brož Zdeněk
Jaroš Aleš
Lomičová Běla
Trčková Renáta
Doležal Tomáš
Jersák Jan
Labohý Jan
Trčková Renata
Bumbálková Blanka
Kindlmannová Jana
Neuwirth Jan
Vápeníková Jiřina
Dvořák Michal
Kosařová Andrea
Nechanická Dita
Tůša Josef
Cipra Matěj
Kolář Jan
Paulíčková Katarína
Wortner Václav
Dvořáčková Adéla
Krejčí Jan
Riedl Zbyněk
Vichtová Bára
Culková Dita
Krejčí Martina
Radovnická Kateřina
Farský Ivo
Krejčíková Lucie
Řádová Hana
Vyležíková Michaela
Čiháková Lucie
Krejčíková Lucie
Šaldová Helena
Hak Martin
Kristýnek Michal
Šaldová Helena
Wortner Václav
PV na školách Bauer Ivan
Holcová Martina
Křepelková Šárka
Farský Ivo
Hruška Josef
Peřinová Helena
Hak Martin
Kindlmannová Jana
Slejška Zdeněk
Hamplová Adéla
Kolář Jan
Šneidr Jakub
Tůša Josef
PV pro pedagogy Bauer Ivan
Haková Jana
Kuczmann Otto
Farský Ivo
Kašová Jitka
Kučera Pavel
Hak Martin
Kindlmannová Jana
Plíhal Radek
Šneidr Jakub
Koordinátoři projektu A KANCELÁŘ Zdenka Holubcová – manažerka projektu Tereza Kučerová – metodička projektu a administrátorka interaktivního portálu Renata Löwingerová – administrátorka projektu Aleš Jaroš – metodik DVD Lukáš Šilc – finanční manažer projektu Renáta Trčková – autorka projektu
Zkratky ITV – integrovaná tematická výuka MM – myšlenková/mentální mapa MKV – multikulturní výchova PŠL – Prázdninová škola Lipnice PT – průřezové téma PV – projektová výuka RVP ZV a G – Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání a pro gymnázia VH – výuková hodina VO – vzdělávací obor ZP – zážitková pedagogika ZŠ – základní škola
Legenda autor cíl aktivity čas na přípravu/program počet pedagogů na přípravu/program počet žáků prostředí materiál popis průběhu metodické poznámky
92
93
1977 2013
HISTORIE
Spousta lidí si myslí, že sídlíme a děláme kurzy v Lipnici nad Sázavou, a to jedině o prázdninách. Tak to už ale dávno není. I když je pravda, že PŠL původně své letní kurzy u legendárního lipnického lomu opravdu pořádala — a to už od roku 1977!
KURZY A PROGRAMY Pořádáme různé typy kurzů zaměřených na rozvoj osobnosti > >
Nyní sídlíme v Praze a realizujeme kurzy během celého roku, po celé České republice — i za jejími hranicemi. Za těch více než 35 let toho je opravdu hodně na toto malé okénko...
Pracujeme s metodou zážitkové pedagogiky, která je vhodná pro celkový osobnostní rozvoj člověka. Hodí se tedy i ve škole nejen pro zvládnutí obsahu učiva, ale hlavně pro rozvoj klíčových kompetencí. V programech pro školy ji propojujeme s projektovou výukou, čímž vznikají inovativní programy pro žáky prvního i druhého stupně ZŠ.
METODICKÉ KURZY ZÁŽITKOVÉ PEDAGOGIKY A PROJEKTOVÉ VÝUKY
KONFERENCE, PUBLIKACE A TEXTY Lidé působící v PŠL přicházejí z různých oblastí a profesí. Zapojují se dobrovolníci i profesionální lektoři s dlouholetou praxí. Všichni v PŠL procházejí jejím vzdělávacím systémem: interní instruktorský kurz je jedním z nejrozsáhlejších a nejkomplexnějších systémů vzdělávání v oblasti zážitkové pedagogiky v ČR.
POSLÁNÍ A CÍL V čem spatřujeme své poslání? Chceme náročnými výzvami motivovat a mobilizovat v člověku odvahu a tvořivost, které jsou nezbytné pro aktivní nabývání zkušeností. Podporujeme takovou zkušenost, která vede k pozitivní změně, nárůstu sebevědomí a odpovědnému přístupu k vlastnímu životu, druhým lidem a světu. Naším cílem je být respektovaným metodickým centrem zážitkové pedagogiky.
Zážitkové kurzy pro veřejnost se odehrávají v létě i zimě, v horách i na loukách, trvají pět dní nebo i dvacet. Mají ale jedno společné – jsou tvořeny kreativními hrami a aktivitami, které mají snahu rozvíjet osobnosti účastníků pomocí hlubokého zážitku a jeho reflexe. Hledáme nová témata, nové cíle a reflektujeme trendy ve společnosti. Každý autorský kurz je originál se specifickým zaměřením, připravovaný dobrovolníky mnoho měsíců dopředu. Autorské hry vyzkoušené na těchto kurzech dále publikujeme a již po generace z nich vychází mnoho organizací pracujících s pobytem v přírodě.
METODA
LIDÉ
ZÁŽITKOVÉ KURZY
Odborná veřejnost nás dobře zná díky sérii knih Zlatý fond her I-III i přes legendární Prázdniny se šlehačkou. Kromě toho publikujeme příručky pro školy, například Škola zážitkem (plánujeme dotisk) nebo monografie o osobnostech pedagogiky. V minulosti jsme také vydávali časopis Gymnazion, zaměřený na inovace a trendy v zážitkové pedagogice. Pro jednotlivé kurzy pro školy připravujeme speciální pracovní listy a handouty, které dáváme volně ke stažení na naše stránky www.psl.cz/ materialyproskoly. Pořádáme odborné konference, na které zveme akademiky i lidi z praxe – snažíme se je navzájem propojovat.
KURZY A PROGRAMY PRO ŽÁKY Už víc než dvacet let se zaměřujeme i na práci přímo se žáky. Založili jsme v Čechách tradici kurzů GO! (dnes realizované mnoha školami jako tzv. „adapťáky“) a od té doby jsme uskutečnili různé druhy kurzů a programů nejen mimo školy, ale i přímo v nich. Vytváříme nové typy her a aktivit, propojujeme zážitkovou pedagogiku s projektovou výukou a pomáháme pedagogům zlepšovat vztahy v kolektivech jejich tříd.
Své know-how netajíme, ale předáváme dál. Pořádáme akreditované metodické kurzy pro pedagogy i veřejnost. ZAKÁZKOVÉ KURZY ZÁŽITKOVÉ KURZY PRVNÍ POMOCI (ZDRSEM) Realizujeme také kurzy první pomoci s využitím zážitkové metody výuky. Účastníci si zkoušejí vše, co se učí, v simulovaných situacích. Některé kurzy připravujeme speciálně třeba pro horaly, vodáky, maminky, ale školíme například i lékaře.
Pro školy, nadace a neziskovky připravujeme kvalitní kurzy na objednávku. Jsme hlavním partnerem pro vzdělávání projektu ThinkBig.
KURZY PRO FIRMY – ČESKÁ CESTA V roce 1993 založila PŠL společnost Outward Bound – Česká cesta, která rozvíjí lidský potenciál ve firmách. V realizovaných kurzech se často uplatňují herní experimenty vznikající na poli PŠL. Obě organizace jsou tak propojeny metodou, vizí i lidmi, kteří v obou společnostech působí. www.ceskacesta.cz
KLUB PŘÁTEL ... sdružuje všechny, kdo se zajímají o činnost PŠL, přejí si být v kontaktu a pravidelně informováni. Pokud jsme vás zaujali, podívejte se a přidejte se k nám na www.psl.cz/klubpratel.
Klíčový rok
zážitková pedagogika a projektová výuka pro základní školy v rámci projektu Prázdninové školy Lipnice V roce 2013 vydala Prázdninová škola Lipnice, o. s., Jaromírova 80/51, 128 00 Praha 2 1. vydání Editorka Mgr. Jana Kindlmannová Autoři textů Mgr. Zuzana Andresová, Mgr. Ivan Bauer, MgA. Martin Hak, Mgr. Jana Kindlmannová, Mgr. Tereza Kučerová, Mgr. Renáta Trčková Odborné korektury Mgr. Martina Janíčková, Mgr. Tereza Kučerová, Mgr. Renáta Trčková Obálka, grafická úprava a sazba MgA. Jana Štěpánová, studio RedGreenBlue Redakce a jazyková korektura PhDr. Mgr. Jiřina Anna Hradecká Fotografie Tereza Kučerová, Zbyněk Riedl, Pepa Středa a archiv Prázdninové školy Lipnice Ilustrace Tomáš Kypta Tisk TISKÁRNA PROTISK, s. r. o. ISBN 978-80-905502-2-3
Tato publikace je spolufinancována z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.