Dopravní fakulta Jana Pernera, Univerzita Pardubice šk. rok 2003/2004, zimní semestr III. ročník (obor DMML) Dragonová Mária 06. 12. 2003 Název práce: Oprava komunikací II/445 a II/449 a její vlivy na životní prostředí Prohlášení: Prohlašuji, že předložená práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně. Literaturu a další zdroje, z nichž jsem při zpracování čerpala, v práci řádně cituji. Anotace: Semestrální práce se zaměřuje na problematiku opravy silnic s ohledem na zachování, ochranu případně zlepšení životního prostředí dotčené oblasti. Zabývá se jednotlivými základními faktory jako je voda, vzduch, klima, obyvatelstvo, půda aj. Klíčová slova: oprava, silnice, životní prostředí, půda, voda, hluk.
1
OBSAH ÚVOD ........................................................................................................................................ 3 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O KOMUNIKACI........................................................................ 4 1.1 Rozsah ........................................................................................................................ 4 1.2 Umístění a charakter opravy komunikace.................................................................. 4 1.3 Charakteristika současného stavu............................................................................... 4 1.3.1 Komunikace II/445................................................................................................. 4 1.3.2 Komunikace II/449................................................................................................. 5 1.4 Stručný popis technického a technologického řešení opravy silnic........................... 6 1.4.1 Popis stavebních etap ............................................................................................. 6 2. ÚDAJE O VSTUPECH .................................................................................................... 9 2.1 Půda............................................................................................................................ 9 2.2 Voda ........................................................................................................................... 9 2.3 Ostatní surovinové a energetické zdroje .................................................................... 9 2.4 Nároky na dopravní infrastrukturu............................................................................. 9 3. ÚDAJE O VÝSTUPECH ............................................................................................... 10 3.1 Ovzduší..................................................................................................................... 10 3.2 Odpadní vody ........................................................................................................... 10 3.3 Odpady ..................................................................................................................... 10 3.4 Hluk a vibrace .......................................................................................................... 11 4. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ .............. 12 4.1 Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území ............ 12 4.2 Ovzduší..................................................................................................................... 12 4.3 Voda ......................................................................................................................... 12 4.4 Půda.......................................................................................................................... 13 4.4.1 Skupina hnědých půd ........................................................................................... 13 4.4.2 Skupina silně kyselých hnědých a rezivých půd.................................................. 13 4.4.3 Skupina mělkých půd ........................................................................................... 14 4.4.4 Skupina půd velmi sklonných poloh .................................................................... 14 4.4.5 Skupina oglejených (mramorovaných) půd ......................................................... 14 4.4.6 Skupina nivních poloh.......................................................................................... 14 4.4.7 Skupina hydromorfních půd................................................................................. 15 4.5 Geofaktory životního prostředí ................................................................................ 15 4.6 Fauna a flóra............................................................................................................. 15 4.6.1 Trvalé travní porosty ............................................................................................ 15 4.6.2 Doprovodná zeleň komunikací............................................................................. 16 4.6.3 Břehové porosty vodních toků ............................................................................. 16 4.6.4 Rozptýlená zeleň .................................................................................................. 16 4.6.5 Zeleň sadů a zahrad .............................................................................................. 17 4.6.6 Veřejná a vyhrazená zeleň v obci......................................................................... 17 4.6.7 Lesní porosty ........................................................................................................ 17 4.7 Ostatní charakteristiky.............................................................................................. 18 5. VLIVY NA OBYVATELSTVO až IVOTNÍ PROSTŘEDÍ........................................ 19 5.1 Charakteristika předpokládaných vlivů na obyvatelstvo ......................................... 19 5.2 Vlivy na ovzduší a klima.......................................................................................... 19 5.3 Vlivy na povrchové a podzemní vody...................................................................... 19 5.4 Vlivy na půdu, horninové zdroje, přírodní zdroje, faunu a floru ............................. 20 6. ZÁVĚR ............................................................................................................................ 21 POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE................................................................................... 22
2
ÚVOD Cílem práce je analyzovat problematiku opravy komunikací II/445 a II/449 s ohledem na ochranu dané lokality, týkající se obcí Rýmařov, Jiříkov a Dlouhá Loučka. V současné době stav komunikace je velmi špatný vzhledem k velkému dopravnímu zatížení kamionovou dopravou a vyžaduje celkovou rekonstrukci. První část problematiky je zaměřena na charakteristiku současného stavu komunikací, její poškození a způsob odstranění negativních faktorů. Následující část je věnována vstupním a výstupním údajům, stručně informuje o všech zdrojích (půda, voda, ovzduší, hluk aj.), které budou při výstavbě využity nebo nějakým způsobem ovlivněny. Závěrečná část se zabývá charakteristikou předpokládaných vlivů na obyvatelstvo, ovzduší a klima, hlukovou situaci, podzemní vody, půdu a také faunu a flóru, které oprava komunikace přinese.
3
1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O KOMUNIKACI 1.1
Rozsah
Jedná se o problematiku oprav silnic II/445 a II/449 Rýmařov Ondřejov – hr. Olomouckého kraje. V pasportním staničení II/445 (26,390 – 27,590) a II/449 (0,000 – 11,620) ve stávajícím směrovém vedení komunikace a stávající niveletě. Celková délka oprav je na silnici II/445 – 1,2 km a na silnici II/449 – 11,62 km. Šířka silnice je na základě navržena v úseku II/445 (km 26,390 – km 27,590) 7,5 m a v úseku II/449 (km 0,000 – 11,620) 6,5 m. Realizace představuje: - úpravu konstrukce vozovky (nová konstrukce, frézování, remix za studena, nová obrusná vrstva), - úpravu propustků a mostů, - úpravu, výměnu a doplnění stávajících svodidel, - budování opěrných a zárubních zdí, - kácení vzrostlých stromů, - vybudování autobusových zálivů. 1.2
Umístění a charakter opravy komunikace
Kraj: Obec: Katastrální území:
Moravskoslezský Rýmařov, Jiříkov, Dlouhá Loučka. Rýmařov, Ondřejov u Rýmařova, Stránské, Těchanov, Horní Dlouhá Loučka. Součástí stavby jsou opravy propustků (celkem 6), oprava dvou mostů, výměna a doplnění svodidel, zabezpečení ujíždějících svahů, kácení a mýcení zeleně a při rekonstrukci povrchu vozovky překrytí novým povrchem i dva autobusové zálivy.
1.3
Charakteristika současného stavu
Současný stav předmětné komunikace je vzhledem k velkému dopravnímu zatížení kamionovou dopravou velmi špatný a vyžaduje celkovou rekonstrukci, včetně opravy propustků a úpravy ujíždějících svahů [3]. 1.3.1 Komunikace II/445 Celková délka předmětného úseku činí 1,2 km. Průměrná šíře vozovky 7,6 m. Začátek úseku je v km 26,390 (křižovatka s II/449). Na komunikaci je asfaltový koberec vykazující značné poruchy. Na silnici jsou výtluky v obrusné vrstvě, výspravy, podélné i příčné trhliny. Na začátku průmyslové zóny je místní pokles v levé části vozovky. V některých částech je ulámaný okraj vozovky. Silnice je zvlněná, zřejmě vlivem nedostatečné mocnosti konstrukce vozovky. V km 26,490 se nachází propustek rozměrů š. 100 cm a v. 70 cm s betonovými opěrami a betonovými překlady. Propustek má délku 7 m a k němu je na výtokové straně přidána roura průměru 100 cm a délce 2,5 m. Tímto je propustek prodloužen na 9 m. Propustek nemá na straně výtoku čelo. V km 26,790 se nachází další propustek rozměrů š. 60 cm a v. 110 cm s kamennými opěrami a betonovými překlady. Opěry jsou provozem na komunikaci stlačovány dovnitř a vypadávají kameny z opěr. Stav propustku je havarijní. Propustek je rovněž prodloužen rourou průměru 100 cm a délce 2,5 m a je rovněž bez čela.
4
V km 27,290 začíná zastavěná část města s chodníkem na levé straně komunikace. Komunikace zde vykazuje poruchy charakteru mozaikových trhlin, rozvětvených podélných trhlin a podélných hrbolů. Konec úseku je v km 27,590 (křižovatka s III/4459 ulice Nádražní) [4]. 1.3.2 Komunikace II/449 Průměrná šíře vozovky činí 6,3 m. Začátek úseku je v km 0,000 (křižovatka s II/445). Na komunikaci je od km 0,000 do 7,80 kobercová úprava asfaltovým betonem, který vykazuje značné poruchy. Od km 7,80 do 11,620 je pouze podkladní vrstva a v některých místech pouze penetrovaný makadam na němž je několik nátěrů. Celý úsek je dle míry poškození rozdělen na několik částí: a) Úseky s lehčím a středním poškozením komunikace V těchto úsecích jsou výtluky, popř. výspravy, podélné i příčné trhliny většinou již rozvětvené. Vozovka je mírně zvlněná a nevykazuje nevratné poškození konstrukce vozovky. Předmětné úseky: 0,00 – 2,30 km 4,30 – 6,20 km 7,80 – 8,40 km b) Úseky s těžkým poškozením V těchto úsecích se nacházejí výtluky, popř. výspravy, podélné i příčné trhliny stejně jako v předchozím případě, vozovka však zde vykazuje značné poškození jako jsou mozaikové trhliny, vyjeté hluboké koleje, prolámaná vozovka a ujíždějící krajnice. Předmětné úseky: 2,30 – 4,30 km 6,20 – 7,80 km 8,40 – 8,60 km 11,40- 11,620 km Souhrnně se na celém úseku komunikace II/449 nachází množství objektů a zařízení, které je třeba opravit, případně zřídit nové. Jsou to: a) Propustky: 2,250 km – bortí se, nutná oprava či výměna, 2,820 km – prolomený, bez čel, nutná výměna, 5,400 km – bortí se, nutná oprava či výměna, 9,110 km – oprava říms, výměna zábradlí za svodidla. b) Mosty: Most 449-002 – 4,330 km oprava říms, Most 449-008 je v havarijním stavu, je zde provedeno provizorní podepření (výdřeva). c) Svodidla: 1,80 – 2,20 km zrezivělá, deformována svodidla, 3,20 – 3,60 km zrezivělé, deformované zábradlí (výměna za svodidla). d) Svahy: 1,90 – 2,10 km – ujíždějící svah, ve kterém je zabudováno svodidlo, 3,20 – 3,30 km – ujíždějící svah, ve kterém je zabudováno zábradlí. 5
e)
Kácení: 10,80 – 11,40 km – vykácení stromové aleje (zúžený průjezdní profil), stromy jsou krajnicí [3].
1.4
Stručný popis technického a technologického řešení opravy silnic
Předmětný úsek začíná částí Třídy hrdinů v Rýmařově, vjezd z města směr Uničov a pokračuje přes obec Ondřejov a dále lesními úseky až na hranici Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Pozemní komunikace je v kategorických šířkách: II/445 (km 26,390 – km 27,590) S 7,5/70 II/449 (km 0,000 – km 11,620)S 6,5/60 Stavba bude respektovat ochranná pásma veškerých inženýrských sítí. V místech předpokládaného kontaktu se zemním vedením inženýrských sítí je nutno postupovat podle sdělení správců. Vedení všech sítí v prostoru staveniště je nutné před zahájením prací vytýčit. Výkop provádět ručně a veškeré poškození hlásit neprodleně správci. Při pojíždění stavebních mechanismů je nutné dbát na ochranu vzdušných vedení v prostoru stavby [1]. Tab. 1: Členění stavebních objektů [1] Číslo objektu SO 101 SO 102 SO 103 SO 104 SO 105 SO 106 SO 107
Název Úprava silnice Úprava propustků a mostů Úprava svodidel Násypové těleso komunikace Opěrné a zárubní zdi Kácení zeleně Budování autobusových zálivů
Tab. 2: Konstrukce vozovky silnice [1] Konstrukce vozovky Asfaltový beton středně zrnný Obalované kamenivo Obalované kamenivo Štěrkodrť Remix Štěrkopísek Celkem
Etapy frézování (cm) 5 5 5 20 37 72
Etapy remixu (cm) 5 20 16 31 72
1.4.1 Popis stavebních etap a) Směrové a výškové vedení U všech etap bude stávající směrové a výškové vedení zachováno. b) Příčné uspořádání Stávající příčné uspořádaní bylo určeno na základě pasportu Silniční databanky ČR. c) Konstrukce vozovky
6
Vzhledem k tomu, že původní konstrukce vozovky v celé tloušťce dosahuje šířku 4,5 m bude v této šířce provedeno frézování krytu do hloubky 4 cm a pokládka 5 cm asfaltového betonu středně zrnitého. V místě 2,25 m od osy vozovky bude tato odřezána a nahrazena novou konstrukcí vozovky tloušťky 72 cm přičemž odvodnění pláně bude zajištěno nově vybudovaným trativodem v místě odřezu stávající vozovky (v zářezech). d) Odvodnění Stávající silnice je odvodněná příčným a podélným sklonem do příkop zemního tělesa komunikace. Odvodnění pláně zemního tělesa v místě budování nové konstrukce vozovky se zabezpečí novým trativodem (v zářezech), který bude vyústěn do stávajících propustků resp. Do volného terénu. Vzhledem k tomu, že v současné době je evidentně nedostatečně odvodněná pláň zemního tělesa, což vyvolává značné porušení konstrukce vozovky bude v místech, kde to bude možné prohloubeny stávající příkopy resp. budou vyčištěny. e) Zemní těleso V místech se současné zemní těleso nachází v zářezech bude potřeba prohloubit resp.vyčistit jeho příkopy. V místech násypu se předpokládá dosáhnout sklonu svahu max.1:1,5 do 2 m výšky svahu resp. normového odstupňování sklonu svahů. Realizace těchto sklonů představuje při výšce násypu do 2 m zemní těleso dosypat, při větší výšce svahu v místě, kde není možné vzhledem ke značnému záboru při dosypávání tělesa vybudovat v místě paty svahu oporná gravitační zeď a v místech, kde je v současné době zemní těleso nestabilní a sklon svahu je strmější než 3:1 při výšce svahu min. 8 m, je potřeba rozšířit a stabilizovat zemní těleso pilotovou stěnou. Vegetační úpravy zemního tělesa je řešeno zatravněním. f) Dopravní a bezpečnostní zařízení V současné době, kde jsou osazena svodidla není zabezpečena dostatečná deformační zóna šířky 1,00 m. V místech, kde je v současné době výška zemního tělesa vyšší než 4 m a není zde svodidlo bude osazeno nové svodidlo v potřebné délce. V místech stávajících propustků, u kterých je svodidlo (zábradlí) v nevyhovujícím technickém stavu resp. u propustku, které se budou rekonstruovat se předpokládá osazení novými svodidly. Směrové sloupky jsou v současné době osazeny v nevyhovujících vzdálenostech a to zejména ve směrových obloucích, kde směrové sloupky úplně schází. V celé délce předmětné trasy záměru budou osazeny v normové vzdálenosti nové směrové sloupky. V rámci stavby bude provedeno nové definitivní dopravní značení. g) Propustky(mosty) Obecně se v předmětném úseku komunikací nachází několik propustků a mostů, a to zejména u silnice II/449, kde tyto propustky (mosty) řeší křížení s říčkou Oslava. Většina propustků byla postavena jako železobetonová deska uložená na kamenných opěrách o světlosti otvoru 80 x 80 cm přičemž na výtoku byla při rozšíření silnice téměř u všech položenaž elezobetonová roura o průměru 100 cm bez vytvoření čela výtoku. Tyto propustky jsou všeobecně ve špatném nebo havarijním stavu vzhledem k viditelnému poškození kamenných opor. Záměr představuje nahradit stávající propustky novými trubními o světlosti DN 600 mm a provést úpravu koryta potoka na vtoku a výtoku v rozsahu 2 x 5 m. V místech rekonstrukce stávajících resp. budování nových propustků představuje osadit nové ocelové svodidlo. h) Staveniště a organizace výstavby Stavební dvory a jejich napojení na potřebné zdroje energie při výstavbě určí investor stavby v rámci realizačního projektu stavby. Postup výstavby:
7
-
mýcení a kácení zeleně, výstavba objektů jednotlivých stavebních etap, dosypání nového zemního tělesa, frézování, demolice stávající konstrukce vozovky v místech kde bude nová konstrukce vozovky, vybudování nové konstrukce vozovky v místech současných krajnic a osazení svodidel a směrových sloupků, remix za studena, pokládka obrusné vrstvy krytu vozovky, dosypání krajnic, zatravnění zemního tělesa. vytvoření vodorovného definitivního dopravního značení.
8
2. ÚDAJE O VSTUPECH 2.1
Půda
Vzhledem k fázi projektové dokumentace nebyla pro účel zpracování zprávy o životním prostředí předložena konkrétní data o trvalém ani dočasném záboru půd. Průvodní zpráva investičního záměru v předložené verzi však konstatuje, že k trvalému a dočasnému záboru zemědělského půdního fondu dojde u pozemků sousedících s komunikací. Půjde zejména o dosypaní zemního tělesa stávající silnice a o dočasný zábor při výstavbě zejména opěrných, zárubních zdí a propustků [1]. 2.2
Voda
Během výstavby bude voda použita zejména pro výrobu betonu, pro čištění vozovky a pro hygienické potřeby pracovníků. Betonová směs bude pravděpodobně dovážena již připravená v domíchávači. Pro povrchovou úpravu vozovky není voda potřebná. Zajištění vody pro sociální účely bude záležitosti dodavatelské firmy, která bude zajišťovat stavební práce. Odběr vody se dle lokalizace realizace stavby předpokládá z místních zdrojů, u provádění stavebních prací v lesních úsecích bude voda zřejmě dovážena v cisternových vozech. Pitný režim pracovníků stavy bude zabezpečen s největší pravděpodobností dovozem balené pitné vody. Během provozu silnice bude voda používána zejména pro zimní údržbu vozovky- výroba solanky na postřik a v menší míře na přímé čištění vozovky. Stanovit množství takto spotřebované vody je velmi obtížné, neboť závisí na mnoha okolnostech, zejména na klimatických poměrech. Zdroj vody zajistí organizace provádějící údržbu silnice. 2.3
Ostatní surovinové a energetické zdroje
Konstrukční materiály potřebné k realizaci záměru a pohonné hmoty budou kryty ze zdrojů dodavatelských firem, které budou určeny na základě výběrového řízení. V současné době proto nelze stanovit zdroje těchto surovin. 2.4
Nároky na dopravní infrastrukturu
Přes vysoký stupeň dopravního zatížení nedojde zřejmě během výstavby k uzavření komunikací a stavební práce budou prováděny za provozu. Realizace stavy si nevyžádá výstavbu náhradní komunikace. Během stavebních prací dojde ke zúžení vozovky a omezení rychlosti provozu. Realizace stavy si nevyžádá výstavbu náhradní komunikace. Pro dopravu materiálů na výstavbu bude záměr využívat existující silniční síť. V místech nepřístupných z komunikace bude stavba obsluhována z manipulačního pruhu podél silnice. Po ukončení stavby budou plochy dočasného záboru (manipulační pruhy, plochy skládek a zařízení staveniště) rekultivovány a vráceny po dohodě s majiteli/uživateli k původnímu využití.
9
3. ÚDAJE O VÝSTUPECH 3.1
Ovzduší
Během výstavby ani provozu se nepředpokládá působení bodových zdrojů znečištění ovzduší. Za plošný zdroj emisí při výstavbě lze považovat pojezdy stavební mechanizace po staveništi (opravy propustků, dosypávání zemního tělesa, stavba zdí). Toto dopravní zatížení ovlivní kvalitu ovzduší zvýšenými emisemi prachu a výfukových plynů. Zvýšená prašnost je obvyklým projevem každé stavební činnosti. Vnik prašnosti bude nepravidelný (závislost na pracovní době a klimatických podmínkách) a po dobu realizace bude soustřeďován vždy na aktuální část stavby. Působení tohoto zdroje znečišťování ovzduší bude přechodné, postupně v celé trase. Při výstavbě bude představovat liniový zdroj znečištění provoz vozidel a strojů zajišťujících realizaci opravy po silnici II/445 a II/449. V období provozu není silniční komunikace považována za zdroj znečišťování ovzduší. Silniční motorová vozidla jsou označena jako mobilní zdroje znečištění [3]. Doba působení zdroje bude přechodná. V souvislosti s opravou komunikací dojde při částečných uzavírkách k dočasnému navýšení imisní zátěže na objízdných komunikacích. 3.2
Odpadní vody
Při výstavbě budou vznikat pouze odpadní vody splaškové ze sociálního zařízení staveniště. Její zneškodnění bude záviset na dodavatelské firmě, která je odpovědná za nakládání s odpadní vodou. Při provozu na komunikaci lze za odpadní vodu považovat dešťovou vodu spláchnutou do silničních příkopů v případě, že dojde ke změně jejích vlastností. Množství těchto vod závisí přímo na klimatických poměrech oblasti. Srážkové vody mohou být kontaminovány k převážně ropnými látkami z případných úkapů motorových vozidel – při běžném provozu. V zimním období bude stékající voda znečištěna solemi z případného chemického ošetření vozovek. Tato kontaminace závisí na klimatických poměrech a technologii zimní údržby. Pro odvodnění silničního tělesa je třeba doplnit stávající nedostatečné odvodnění silnice v místě budování nové konstrukce vozovky novým trativodem (v zářezech), který bude vyústěn do stávajících propustků resp. do volného terénu. V místech, kde to bude možné budou stávající příkopy prohloubeny resp. vyčištěny. 3.3
Odpady
V průběhu výstavby budou vznikat odpady při: - skrývce zemin a likvidaci porostů včetně pařezů, - demolici stávajících konstrukcí a vozovek, - pokládání jednotlivých vrstev komunikací, - dokončovacích pracích, - řešení případných havarijních situací (únik ropných produktů do půdy). Při běžném provozu na komunikaci bude vznikat odpad např. použitím sypkých materiálů pro zimní údržbě komunikace. Další odpady charakteru směsného komunálního odpadu odhodí neukáznění účastníci silničního provozu při průjezdu či průchodu zájmovou trasou. Rovněž může dojít k úniku materiálu převáženého na otevřených úložných prostorech nákladních automobilů při nedbalém zacházení a nepřiměřené jízdě.
10
Tab. 3: Přehled hlavních odpadů vznikajících při výstavbě [1] Katalogové číslo Název druhu odpadu Kategorie odpadu ∗) 08 01 11 Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné N nebezpečné látky 08 04 09 Odpadní lepidla a těsnící materiály obsahující organická rozpouštědla nebo N jiné nebezpečné látky 17 04 05 Stavební a demoliční odpad – železo a O ocel – piliny a třísky železných kovů 12 01 13 Odpady ze svařování O 13 02 06 Oleje N 13 07 01 Topný olej a motorová nafta N 13 07 02 Motorový benzín N 15 01 02 Plastový obal (se zbytky škodlivin) O/N 15 01 04 Kovové obaly (se zbytky škodlivin) O/N 15 01 06 Směsné obaly O 17 01 01 Beton O 17 01 02 Cihla O 17 01 07 Směsi nebo oddělené frakce betonu, O cihel, tašek a keramických výrobků 17 02 01 Dřevo O 17 03 01 Asfaltové směsi O 17 04 05 Železo nebo ocel O 17 04 08 Kabely O 17 05 04 Zemina a /nebo kameny O 17 06 02 Ostatní izolační materiál O 17 06 03 Izolační materiály N 17 09 03 Směsný stavební nebo demoliční odpad N papír a /nebo lepenka 20 01 01 Odpady ze zeleně - kompostovatelný O odpad 20 03 01 Směsný komunální odpad O 20 03 06 Odpad z čištění kanalizace O ∗) O – ostatní odpad N – nebezpečný odpad 3.4
Hluk a vibrace
Charakter hlukového zatížení bude dočasný, vibrace během výstavby budou způsobeny provozem těžkých nákladních vozidel. V období provozu bude zdrojem hluku v předmětné oblasti hluk z dopravy po silnicích II/445 a II/449. Hlukové zatížení lokality je přímo ovlivněno dopravním zatížením. Zdroj hluku během opravy bude dosahovat obdobných hodnot jako před realizací, neboť velikost dopravního zatížení nebude realizací ovlivněna. Vibrace během provozu budou způsobeny průjezdy vozidel po komunikacích a jejich množství bude rovněž obdobné jako v současné době – lze předpokládat, že dojde k částečnému snížení vzhledem k lepšímu technickému stavu vozovky.
11
4. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ 4.1
Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území
Širší okolí zájmového území není územím hustě zalidněným, není zatěžováno nad míru únosného zatížení a nenacházejí se zde staré ekologické zátěže. Trasa komunikací zasahuje do prvků územního systému ekologické stability krajiny. Zájmová lokalitale ží v přírodním parku Sovinecko, který byl vyhlášen v roce 1994. Pro realizaci staveb v tomto území je nutné kladné stanovisko orgánu ochrany přírody. V přímé souvislosti s trasou silnice se nachází významný krajinný prvek říčka Oslava a její přítoky (Strálecký a Stránský potok níže pak Smrčina, Těchanovský a Svinecký potok). Oslava je vymezená jako biokoridor. Stavbou nedojde k dotčení žádné známé kulturní, historické nebo archeologické památky. V případě archeologického nálezu při zemních pracích, je nutno nález hlásit na příslušném úřadu.Složky životního prostředí, které budou pravděpodobně významně ovlivněny: - ovzduší - voda - půda - geofaktory životního prostředí - fauna a flóra - ostatní 4.2
Ovzduší
Zájmové území je součástí mírně tepelné klimatické oblasti MT 7 (Quitt,1977). Tato oblast je charakterizována dlouhým, teplým a mírně suchým létem, s krátkým přechodným obdobím, s mírně teplým jarem a podzimem, krátkou mírně teplou a suchou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky. Počet letních dnů je 30 až 40, počet mrazových dnů 110 až 130 a počet ledových dnů 40 až 50. Průměrný roční úhrn srážek je 650 až 750 mm, z toho v zimním období 250 až 300 mm a ve vegetačním období 400 až 450 mm, počet dnů se srážkami 1 mm a více 100 až 120, počet dnů se sněhovou pokrývkou 60 až 80, počet ledových dnů 30 až 40. 4.3
Voda
Zájmová lokalita náleží do regionu povrchových vod III-B-2-d, který je charakterizován jako oblast středně vodná (q = 6 až 10) s nejvodnatějším obdobím v březnu, malou retenční schopností oblastí, se slabě rozkolísaným odtokem a dosti vysokým koeficientem odtoku(k = 0,31 až 0,45). Hodnocená lokalita náleží do povodí č. 41003 Morava od Třebůvky po Bečvu. Lokalita je odvodňována směrem k jihu říčkou Oslava, do které se vlévají Strálecký a Stránský potok níže pak Smrčina, Těchanovský a Svinecký potok. Kvalita povrchové vody není v zájmovém území sledována. Využívání povrchových vod z drobných vodotečí nepřichází v úvahu vzhledem k malým průtokům. Zájmové území neleží v zátopové oblasti. Oblast patří do regionu mělkých podzemních vod II F 5, tzn. Se sezónním doplňováním zásob s nejvyšším průměrným měsíčním stavem hladiny podzemní vody a vydatností pramenů v květnu – červnu, s nejnižším v září – listopadu s přechodovým poklesem v červenic a srpnu. Úsek oprav komunikací vede až na výjimky lesními úseky, kde využívání zdrojů podzemních vod není předpokládáno. Obec Rýmařov je zásobována vodou z centrálního vodovodu.
12
V současné době je srážková voda zachycená v silničním příkopu odváděna do vodoteče Oslava případně volně do terénu. 4.4
Půda
V předmětné lokalitě se nacházejí tyto skupiny půd: a) hnědých b) silně hnědých a rezivých c) mělkých d) velmi sklonných poloh e) oglejených (mramorovaných) f) nivních poloh g) hydromorfních 4.4.1 Skupina hnědých půd Zahrnuje především půdy, které se vytvořily zvětráním pevných hornin. Rozhodujícími vlastnosti a znaky těchto půd jsou zrnitost jemnozemě, hloubka půdního profilu, velikost, tvar a obsah skeletu. Humusová vrstva je mělká, totožná s ornicí. Obsahem humusu většinou převyšují hnědozemě. V území jsou tyto půdy zastoupeny pouze velmi okrajově u Sovineckého potoka následující hlavní půdní jednotka: 26 – hnědé půdy a jejich slabě oglejené formy na různých břidlicích a jím podobných horninách, středně těžké, výjimečně těžší, obvykle štěrkovité s dobrými vláhovými poměry až stálým převlhčením. 4.4.2 Skupina silně kyselých hnědých a rezivých půd Do této skupiny patří půdy mírně chladné a chladné oblasti patří silně kyselé hnědé a rezivé půdy, které se vyvinuly ve vyšších polohách vrchovin a v horách. Jejich typickým znakem je vyšší obsah méně kvalitního humusu a silně kyselá nebo kyselá půdní reakce. Hlavní půdní jednotka: 35 – hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy v mírně chladné oblasti, převážně v různých vyvřelých horninách, břidlicích a usazeninách karpatského flyše, středně těžké, slabé až středně štěrkovité, příznivé vláhové poměry.[2]
13
4.4.3 Skupina mělkých půd Zahrnují půdy vyznačující se mělkostí půdního profilu s převážně výraznou skeletovitostí. Jsou řazeny bez ohledu na půdotvorný substrát a rozdělené do hlavní půdní jednotky podle zrnitosti. Hlavní půdní jednotka obsahuje: 37 – mělké hnědé půdy na všech horninách, lehké, v ornici většinou středně štěrkovité až kamenité, vysušené [2] 4.4.4 Skupina půd velmi sklonných poloh Zahrnuje půdy velmi sklonných poloh ba všech půdotvorných substrátech, včetně spraší, sprašových pokryvů a jim odpovídajících svahovin, slínů a jílových zvětralin flyše. Patří sem i oglejené varianty těchto půd. S ohledem na vláhové poměry jsou v rámci skupiny členěny nale hčí a středně těžké až těžší. Hlavní půdní jednotka obsahuje: 40 – svažité půdy nad 12 stupňů na všech horninách,lehké až lehčí, středně těžké, s různou štěrkovostí a kamenitostí nebo bez nich; vláhové poměry jsou závislé na srážkách [2] 4.4.5 Skupina oglejených (mramorovaných) půd Jednotícím znakem přirozeného stavu těchto půd je dočasné zamokřování, které se projevuje výrazným zelenošedým mramorováním půdní spodiny, kde je doprovázeno menším množstvím rezivých skvrn a bročků. Rezivé bročky jsou projevem oglejení, které je typické pro ornice (drnové vrstvy) a pro podorničí. Mramorování, rezivé skvrny a bročky svědčí o nedostatku vzduchu v půdě a samotné mramorování je známkou přítomnosti škodlivých sloučenin pro kulturní rostliny. Půdní reakce je kyselá až slabě kyselá. Humusová vrstva je mělká, totožná s ornicí, obsah humusu střední, ale kvalita horší. Jsou to půdy středně těžkého rázu, většinou bez štěrku, nebe jen s malým obsahem štěrku. Vytvořily se většinou na rovinatých nebo mírně svažitých polohách a sníženinách. Hlavní půdní skupinu tvoří: 50 – hnědé půdy oglejené a oglejené půdy na různých horninách (hlavně žulách, rulách) zpravidla středně těžké, slabě až středně štěrkovité, občas zamokřené [2] 4.4.6 Skupina nivních poloh Zahrnuje půdy vytvořené na naplaveninách podél vodních toků. Zaujímají tedy nejnižší polohy území. Charakteristickým znakem je rozdílná mohutnost humusové vrstvy a rozdílné zrnitostí složení v závislosti na původu a vytřídění zemin, které voda přinášela. Jsou to nejmladší půdy a protože půdotvorný proces netrval dlouho, nevytvořil se u nich kvalitní humus ani v příznivějších půdotvorných podmínkách ani při stejné teplotě a obsahu vápna jako při vývoji černozemí. Obsahem humusu se vyrovnají černozemím, kvalita humusu je však střední. Fyzikálně-chemické vlastnosti typických nivních půd, zvláště schopnost poutat živiny a uvolňovat je pro rostliny, jsou velmi dobré. Téměř se vyrovnají černozemím. Jejich vnitřní členění je založeno na zrnitostním složení a vláhových poměrech. Při zamokření působí v půdě glejový proces. V nivě řeky Oslavy je hlavní skupina půd je následující: 58 – nivní půdy glejové středně těžkého rázu s nepříznivými vodními poměry (hladina podzemní vody kolísá o 1 m) [2]
14
4.4.7 Skupina hydromorfních půd Tato skupina zahrnuje půdy, které se v přirozeném stavu vyznačují významným zamokřením. Přitom jsou rozlišovány v podstatě dva stupně zamokření. Nižší stupeň zamokření se projevuje výrazným glejovým procesem, nebo oglejením. Vyšší stupeň zamokření se navíc projevuje řašeliněním se svrchní části půdy. Pro vymezení příslušných půdních jednotek je rozhodující reliéf terénu, protože stupeň zamokření, resp. vláhové poměry jsou obvykle proměnlivé. Je to skupina nejméně kvalitních půd. V území je hlavní půdní skupina zastoupena: 71 – glejové půdy při terasových částech úzkých niv, středně těžké až velmi těžké, zamokřené. 73 – oglejené půdy zbažinatělé a glejové půdy svahových poloh, středně až velmi těžké, zamokřené s výskytem svahových pramenišť [2] 4.5
Geofaktory životního prostředí
Geomorfologicky náleží území Hercynskému systému, provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenická soustava, Jesenické oblasti, celku Nízký Jeseník, podcelku Bruntálská vrchovina a okrsku – Břidličná pahorkatina. Terén zájmového území má nadmořskou výšku cca 500 m. Z hlediska typologického členění reliéfu se zájmová oblast nachází na rozhraní dvou celků . 514 – ploché vrchoviny vrásno-zlomových struktur a hlubinných vyvřelin České vysočiny, kerné a hrásťové stavby. 614 – členité vrchoviny vrásno-zlomových struktur a hlubinných vyvřelin České vysočiny, kerné a hrásťové stavby [2] Geologicky je širší okolí lokality tvořeno andělskohorským souvrstvím spodnokarbonského sedimentárního komplexu s flyšovým vývojem. andělskohorské souvrství představuje litologicky složitý komplex budovaný střídáním drob, prachovců a jílovců, které byly deformačními procesy zbřidličnatěny s vývojem kliváže. Zvodnění a oběh podzemní vody ve spodně karbonských horninách kulmu Nízkého Jeseníku je charakterizován průlino – puklinovou propustností v zóně zvětrání a výraznější puklinovou propustností s hlubším oběhem, která je vázaná na tektonicky predisponované zóny SZ – JV a S – J směrů. V úseku komunikace od Ondřejova po hranici Olomouckého kraje jsou lokalizovány sesuvy a jiné nebezpečné svahové deformace. 4.6
Fauna a flóra
Přímo v zájmovém území – v bezprostřední blízkosti silně frekventované komunikace nelze očekávat významný výskyt fauny. Vzhledem k absenci zoologického průzkumu nelze přesně stanovit druhy živočichů vyskytující se v předmětné lokalitě, a však s ohledem na fakt, že předmětné komunikace procházejí přírodním parkem Sovinecko lze v širší souvislosti očekávat její početné zastoupení. 4.6.1 Trvalé travní porosty Tyto porosty evidované jako louky a pastviny, se nacházejí v řešeném území v poměrně velkém množství, i když zde nemají takové zastoupení, jaké by bylo pro tuto poměrně členitou a tedy i dosti erozně ohroženou krajinu nejvhodnější. Většinou doprovázejí vodní toky, kde spolu s další vzrostlou vegetací vytvářejí jejich nivy, dále v okolí mezí a na dočasně neobdělávaných plochách. Většinou převládají kulturní trávy typu srha, bojínek a lipnice, jsou zde však přítomny i rostliny vlhčích luk jako např. tužebník jilmový, kostival lékařský, kopretina bílá, kohoutek 15
luční, kakost luční, kakost bahenní, svízel povázka, svízel syřišťový. Jedná se většinou o lokality málo ekologicky stabilní, které se pouze doplňkové stávají součástí biocenter nebo okraji biokoridorů. V menším množství se trvalé travní porosty vyskytují i uvnitř lesních porostů, jako mýtiny ale sní paseky, kde mohou být přirozenou náhradou zalesní porost. Vegetace se zde vyvíjí spontánně vlivem prosvětlení, intenzifikace rozkládaných procesů, zvýšení funkce srážek atd. Druhové složení těchto porostů je poměrně jednotvárné, uplatňují se zde zvláště dominantní trávy, především Luzula nemorensis, S. viscosus, Chamaenerion angustifolium, Urlica dioica, atd. 4.6.2 Doprovodná zeleň komunikací Tuto část zeleně můžeme rozdělit na doprovodné porosty polních cest a doprovodnou zeleň ostatních, většinou státních, více či méně frekventovaných komunikací. V tomto druhém případě je stromové patro zastoupeno převážně dlouhověkými listnatými stromy, mezi nimiž převažují javory, dále lípa, jasany, méně potom duby, břízy aj. Často se rovněž vyskytuje jeřáb a v nejnižších polohách jsou občas silnice lemovány alejemi ovocných stromů a to jak peckovinami, tak i jádrovinami. Pokud se stromové patro podél silnice vyskytuje v podobě lesních porostů, jedná se většinou o kulturní smrkové lesy, které tvoří kulisu, nebo jsou zde zastoupeny již výše jmenované dřeviny. Stejně tak vede-li komunikace rovnoběžně s vodním tokem, tvoří její doprovod břehové porosty. Keře se v alejích po celém území nacházejí většinou jen v náletové formě a převažují zde hlavně šipky nebo bez. Jsou zde zastoupeny i druhy, vyskytující se v lučních společenstvech jako např. Plantago major, Poa pratensis, Veronica chamaedrys aj. 4.6.3 Břehové porosty vodních toků Břehové potoky tvoří v celém území podstatnou složku kostry ekologické stability krajiny. Zatím co v jeho západní části protékají potoky většinou lesními masivy a vytvářejí si samostatná, hluboce zařazená údolí (všechny přítoky Oslavy), ve střední části (katastr obce Huzová, Jiříkov a Kněžpole) již doprovodná zeleň podél vodních toků často tvoří jedinou složku zeleně v zemědělské krajině. Ve východních částech již v mnoha případech tento doprovod zcela chybí a podél potoka se vyskytuje pouze úzká, zatravněná niva. Území tvoří původní dřevinná skladba, kterou vytvářejí především olše, javory, dále dub, jasan, buk, lípa, vrby, jilm, bříza a smrk. Ekologická stabilita těchto prvků zeleně tvoří nivy vodních toků v západní časti řešeného území, které jsou obklopeny lesními porosty (Sovinecký a Těchanovský potok, Smrčina aj.) byly zařazeny mezi plochy ekologicky velmi stabilní, v případě, že bylo pozměněno původní druhové zastoupení jak dřevinného, tak i bylinného patra, jedná se o plochy ekologicky středně stabilní. 4.6.4 Rozptýlená zeleň V krajině je považována trvalá vegetace rostoucí volně mimo lesní porosty, která zároveň není doprovodem vodních toků a komunikací. Vyskytuje se například na mezích, terénních hranách a dalších plochách, které jsou vesměs evidovány jako ostatní plochy. Patří sem dále solitéry a remízky, které nejsou zahrnuty do lesního půdního fondu. Porosty na těchto plochách mají v případě, že jejich druhová skladba odpovídá stanovištním podmínkám, velký význam pro ekologickou stabilitu krajiny. Charakter těchto prvků je však velmi různorodý a s ohledem na druhovou skladbu dřevin je i jejich ekologický význam značně variabilní.
16
V řešením území se tato skupina zeleně vyskytuje především v podobě mezí a to hlavně v katastrech obcí Těchanov, Sovinec a Křižov. Meze zde plní převážně protierozní funkce a jsou důležitým krajinotvorným doplňkem. 4.6.5 Zeleň sadů a zahrad Zeleň sadů a zahrad vesměs nemůže v krajině plnit ekostabilizující funkci a to především s ohledem na způsob a intenzitu využívání těchto ploch. Výjimku tvoří pouze extenzivní zatravněné sady, které mohou při vhodném doplnění stromového a především keřového patra plnit v krajině často významnou funkci. Jako jediné z této skupiny bylo ohodnoceny jako plochy ekologicky středně stabilní. Ostatní sady a zahrady zde pouze lemují zastavěné území, většinou jsou oploceny a z tohoto důvodu musely být zařazeny mezi plochy ekologicky málo stabilní. 4.6.6 Veřejná a vyhrazená zeleň v obci Tento druh zeleně má z obecného pohledu velmi různorodý charakter i kvalitu. Ve většině případů nemůže plnit funkci ekostabilizujících prvků, ale má nezastupitelnou hodnotu při tvorbě životního prostředí a vzhledu obce. Výjimkou by mohly být takové sadové úpravy, které by vznikly citlivou úpravou původních vesměs lesních porostů a zachovaly si relativně přirozený ráz. V centru ani jedné z obcí, které se nacházejí v řešeném území se tyto plochy nevyskytují, i když ve značné míře (např. obec Jiříkov aj.). Ovšem vzhledem k charakteru okolní krajiny a ohodnocení jiných jejích součástí, byly veškeré tyto plochy zařazeny mezi ekologicky málo stabilní. 4.6.7 Lesní porosty Řešené území je děleno na dva celky Rešovskou hornatinu a Břidličenskou pahorkatinu. Tyto celky nejsou výrazně od sebe odděleny, ale krajinný charakter jeho porosty je odlišný. Rešovská hornatina se vyznačuje členitým reliéfem se zaříznutými údolími. V tomto celku je i vysoká lesnatost a stupeň ekologické stability. Příznivá vlhkost a poměrně chráněné lokality proti větrům měly zde za následek, udržení lesních komplexů v přirozeném nebo přírodně blízkém stavu. Na této části se i méně odrazilo intenzivní velkoplošné hospodaření minulých let. Dodnes patří údolí Oslavy a Huntavy k nejpěknějším a nezachovalejším lesním komplexům Severní Moravy. Přirozené bukové porosty s jedlí, klenem a dalšími dřevinami v tomto celku nejsou vzácností. Tím by nemělo být chápáno, že tento komplex nezasluhuje dostatečnou pozornost. Je nutné zde uvést fakt, že se zde setkávají správy tři okresů a postup v této části by běl být ku prospěchu popisovaného celku. V popisovaném celku zcela převažuje bukový vegetační stupeň. Většinou se jedná o větší až bohaté lokality, které v přírodě odlesnění velmi rychle zakořeňují. Typická agresivní vitalita bukových nárostů zde není. Obnova těchto porostů vyžaduje zkušenost a trpělivost. Příměs jedle, které se v mnoha starších porostech dochovala je do 10%.Tento stav odpovídá přirozenému zastoupení. a by se nám dařila úspěšná obnova jedle to je otázka na kterou není snadná odpověď. Je nutné s jedlí pracovat v předstihu obnovy buku. Vyzkoušet její obnovu v kotlících a na tuto obnovu navázat obnovu buku procloněním. Rozpracování kotlíkovou sečí musí být opatrné a dodrženy zásady statické ochrany porostů. Popisované území je zajímavé z hlediska příměsí a vtroušených dřevin. Na některých teplých či bonitnějších lokalitách vystupují některé dřeviny hodně vysoko. Habr se objevuje roztroušeně v n/m výšce 450 – 500 m. Dub letní v 550 m, dub zimní v 600 m, jírovec maďal
17
v 550 m a lípa malolistá vtroušeně v porostu 600 m vysoko. Tyto příměsi spolu s pestrým složením podrostu vytvářejí hodnotné geobiozóny. Břidličnou pahorkatinou charakterizuje plytká a otevřená údolí s oblými pahorky a hřebeny. Lenatot je zde podstatně menší ale s se dochoval na menší výměře svažitějších a kamenitějších lokalit. Hlavně však ve větších komplexech na glejových a oglejených lokalitách, které jsou pro některé části Bruntálské pahorkatiny tak typické. V tomto celku je dochovaný přírodně blízkých a přirozených porostů mnohem méně. Mírně převažuje čtvrtý vegetační stupeň a je poměrně dosti zastoupený pátý vegetační stupeň. Přirozeně je v těchto vegetačních lokalitách zastoupena především jedle. Postupný převod biocenter na přírodě blízký stav může také posloužit lesnímu provozu jako příklad pro hospodaření mimo tyto účelové lokality a napomoci tak k řešení problémů obnovy lesa. 4.7
Ostatní charakteristiky
V rámci opravy silnic při provádění prací je potřeba respektovat ochranná pásma veškerých inženýrských sítí. V místech předpokládaného kontaktu se zemním vedením inženýrských sítí je nutno postupovat podle sdělení správců. Vedení všech sítí v prostoru staveniště je nutní nechat před zahájením prací vytýčit, výkop provádět ručně a veškeré poškození hlásit neprodleně správci. Při pojíždění stavebních mechanismů je nutno dbát na ochranu vzdušných vedení v prostoru stavby. V zájmovém území a blízkém okolí se nenachází těžená ložiska nerostů. Řešené území se nachází jižně od města Rýmařov a sahá až k hranicím Olomouckého kraje. Celé spadá do seismoregionu Nízký Jeseník, který v jihozápadní části plynule navazuje na seismoregion Hornomoravského úvalu. Jedná se vlastně o první členitý lesní masív, který ohraničuje ze severu rovinu Hané. Jedná se o členité a malebné území s větším množstvím lesních masívů, které je často navštěvováno a které tvoří rekreační oblast. Východní hranici částečně vytváří vodní tok Oslava, který protéká hluboce zaříznutým údolím, které lemují příkré svahy. Na jižní hranici (nad obcí Dlouhá Loučka) protéká Oslava v nadmořské výšce a si 330 m n.m. a okolní svahy dosahují kolem 500 m n.m.dále proti proudu je ve střední části nadmořská výška údolního dna a si 370 m n.m. a v severní části kolem 400 m n.m., přičemž okolní svahy dosahují výšek 500 m ve střední části a až 650 m v severní části. Zde se také v polní krajině, jihovýchodně od obce Stránské, nachází nejvyšší kóta, kterou je Stránský vrch (725 m n.m.). Nejnižší kóta je již ve zmíněné nivě řeky Oslavy. Podobná situace jako u Oslavy je i u jejích přítoků, i zde se výrazně projevuje klimatická inverze – zastíněná, hluboce zaříznutá údolní dna jsou podstatně chladnější, než přilehlé svahy. Dle aktuálních údajů mají dotčené obce Rýmařov 9318, Jiříkov 310 a Dlouhá Loučka necelých 2000 obyvatel [1].
18
5. VLIVY NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 5.1
Charakteristika předpokládaných vlivů na obyvatelstvo
Přímé ovlivnění stavbou se předpokládá u objektů nacházejících se v blízkosti komunikace. Za nejvýznamnější z hlediska vlivů na lidské zdraví je možno považovat produkci výfukových plynů a hluk z dopravy. a obyvatele žijící nebo dočasně pobývající v blízkosti silnice mají vliv znečišťující látky obsažené v emisích z automobilových motorů: - oxidy dusíku, - oxid uhelnatý, - uhlovodíky. Z uvedených škodlivin mají největší negativní vliv oxidy dusíku, které mohou způsobovat potíže zejména astmatikům a malým dětem. V období výstavby dojde k nárůstu dopravní intenzity nákladních vozidel obsluhujících stavbu. Znamená to po přechodnou dobu určité zvýšení hlukových, plynných a prašných emisí podél opravovaného úseku silnice. Pro řidiče bude znamenat období výstavby omezení plynulosti jízdy, objíždění stavby, zúžení jízdního pruhu a pod. Těmto negativním vlivům se dá do jisté míry přejít vhodnou organizací stavebních prací. Počet vozidel stavby není možné v této fázi přípravy stavby odhadnout a bude upřesněn dodavatelskou firmou vzešlou z výběrového řízení. Po ukončení prací se počet automobilů projíždějících intravelánem obcí oproti současnému stavu nezmění a vliv na zdraví a pohodu obyvatel zůstane nezměněn. Pozitivně budou realizací ovlivněny také účastníci silničního provozu zvýšením bezpečnosti, pohody a komfortu při jízdě po komunikacích. Úroveň hladiny hluku se předpokládá po realizaci nižší, neboť lepší technicky stav komunikace umožní plynulý provoz. Demolice objektů mimo opravovaných a případně znehodnocení pozemků se nepředpokládá, tzn. Nedojde k přímým ekonomickým vlivům na obyvatelstvo. Jako nepřímý pozitivní ekonomický vliv lze zaměstnanost při výstavbě komunikace. K narušení faktorů pohody dojde pouze během výstavby a to projevem zvýšené prašnosti, hluku, provozu těžkých stavebních mechanismů a pod. Vlivy na obyvatelstvo lze celkově hodnotit jako pozitivní, významné a trvalé. 5.2
Vlivy na ovzduší a klima
V průběhu výstavby dojde po přechodnou dobu ke zhoršení kvality ovzduší v místě realizace stavebních prací – zvýši se zejména koncentrace prachu. Vzhledem k etapovitosti výstavby bude zhoršení stavu vždy jen na část trasy. Po zahájení provozu nové stavby dojde díky větší plynulosti dopravy ke snížení produkce výfukových plynů (největší emise jsou produkovány při řazení rychlostních stupňů při změně rychlosti v obcích, křižovatkách, v prudkých zatáčkách). 5.3
Vlivy na povrchové a podzemní vody
Prohloubení odvodňovacích příkopů, realizace oprav propustků, opravy mostů, úprava koryt pod mosty, stabilizace zemního tělesa, dosypávání. Komunikace v úsecích pod Ondřejovem až po hranice Olomouckého kraje vede podél vodoteče Oslava, který dle územního systému ekologické stability krajiny je charakterizován jako biokoridor. Ochranné pásma přirozené a kumulace vod nejsou v oblasti detektována. Vlivy na kvalitu podzemní a povrchové vody se po opravě komunikací předpokládají ve stejné intenzitě jako v současné době. Posuzovaná stavba nebude mít vliv na charakter odvodnění oblasti a na povrchový odtok.
19
Dojde pouze ke změně dílčího odtoku v místech násypu. Srážková voda z komunikace je odvedena příčným a podélným sklonem do příkop zemního tělesa komunikace. Odvodnění pláně zemního tělesa v místech budování nové konstrukce vozovky bude zabezpečeno novým trativodem, který bude vyústěn do stávajících propustků, resp. do volného terénu. Vzhledem k současnému nedostatečnému odvodnění pláně zemního tělesa bude provedeno prohloubení a čištění stávajících příkop. Při stavebních pracích je nutno dbát zvýšené opatrnosti, aby nedošlo k úniku ropných látek do vody. 5.4
Vlivy na půdu, horninové zdroje, přírodní zdroje, faunu a floru
Stavbou dojde k dodatečným a též k trvalým záborům pozemků sousedících s komunikací. Jde zejména o dosypání zemního tělesa stávající silnice a o dočasný zábor při výstavbě zejména opěrných, zárubních zdí a propustků. Před zahájením stavebních prací bude provedena skrývka kulturních vrstev půdy. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje se nepředpokládají. Přesto, že komunikace prochází ekologicky cenným územím přírodního parku Sovinecko, podél biokoridoru Oslavy a prochází několika biocentry je vzhledem k dopravnímu zatížení současný vliv na bezprostřední okolí komunikace tak významný, že v souvislosti s realizaci se změna intenzity vlivu nepředpokládá. Vlivy na floru představují vykácení aleje vzrostlých stromů (km 10,80 – 11,40). Návrh rozsahu kácení nebyl přesně stanoven, při jeho stanovení je potřeba respektovat kvalitativní zhodnocení daného území a jeho dendrologického potenciálu s ohledem na posuzovanou stavbu a následnou tvorbu vegetačních prvků. Kácení musí být provedeno na základě rozhodnutí dotčeného orgánu státní, odbor životního prostředí. V rozhodnutí bude stanoven rozsah náhradní výstavby. Vegetační úpravy ploch po ukončení stavebních prací řešeny zatravněním. Vliv stavby na krajinu bude minimální, neboť se jedná o opravu již stávajících komunikací, které již svým vlivem narušují ekologické prvky krajiny. Vlivem realizace nebude ovlivněn charakter lokality. V rámci stavby nebude provedena demolice nadzemních objektů. Demolice se omezí na bourání stávající konstrukci vozovky, jejího vybavení a drobných objektů v její trase. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky jsou zanedbatelné .
20
6. ZÁVĚR Na komunikacích II/445 a II/449 v úseku Rýmařov – Ondřejov – hr. Olomouckého kraje dojde k realizaci oprav propustků, obnově jednotlivých druhů součástí např. svodidla, úprava zemního tělesa a jeho zabezpečení (čištění a hloubení příkopů, dosypávání zemního tělesa, realizace gravitačních a pilotových stěn) a oprava mostních objektů. Celá oprava musí být provedena s ohledem na ochranu životního prostředí a jeho jednotlivých faktorů v dané lokalitě(voda, vzduch, půda, hluk, fauna a flora, obyvatelstvo aj.). V průběhu výstavby dojde přechodně k nárůstu dopravní intenzity nákladních vozidel obsluhujících stavbu a tím ke zvýšení hluku a prašnosti v blízkosti stavby. Realizace stavby si vyžádá dočasné částečné uzavírky předmětných silnic. Po dokončení oprav dojde ke snížení zatížení okolí hlukem, dojde ke snížení prašnosti a ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu v celé trase. Naopak trvalým negativním vlivem je zábor zemědělské půdy (dosypávání svahů) a kácení stromů (aleje stromů podél silnice).Vlivy na vodu, ovzduší, rostliny, živočichy a krajinu jsou nevýznamné. Práce se zaměřuje jednak na pozitivní i negativní stránky, která tato oprava komunikace přinese, posuzuje jednotlivé faktory, které ovlivňují životní prostředí. Pozitivně budou realizací ovlivněni také účastníci silničního provozu zvýšením bezpečnosti, pohody a komfortu při jízdě po komunikacích.
21
POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE [1] Průvodní zpráva „Oprava silnic II/445 a II/449 Rýmařov Ondřejov – hr. Olomouckého kraje“. Ostrava: Dopravoprojekt Ostrava, spol. s r. o., 2003. [2] Studie „Územní systémy ekologické stability k. ú. Huzová, Sovinec, Jiříkov, Křížov, Těchanov, Arnoltice, Kněžpole, Veveří, Stránské“. Olomouc: Alfaprojekt Olomouc, 1994. [3] Zpráva „Diagnostika vozovky a návrh opravy na vybraném úseku silnice II/449 Rýmařov – hranice kraje“. Brno: IMOS Brno, a. s., červenec 2003. [4] Zpráva o životním prostředí „Oprava silnic II/445 a II/449 rýmařov Ondřejov - hranice Olomouckého kraje“. Ostrava: GHE, a.s., říjen 2003. [5] Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. [6] Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.
Poznámky Drobné formální chyby (v interpunkci, překlepy - intravelánem) Kap. 1.3.2 a), b) - chybné formátování Str. 7 - vyústěn do stávajících propustků resp. Do volného terénu položenaž elezobetonová Vyjasnit podíl autorky! Pokud je autorství v souladu s AZ, hodnocení: nezveřejňuje se 12. 12. 2003 JM
22