Poděkování
Na tomto místě bych chtěla poděkovat všem, kteří byli ochotni věnovat čas při vyplňování dotazníků potřebných jako podklad pro výsledky této diplomové práce. Panu Ing. Janu Dvořákovi, Ph.D. děkuji za trpělivost a pomoc. Za pomoc a podporu chci poděkovat své rodině, zejména pak svému příteli za obrovskou podporu a pomoc v každé situaci, ale i mnoha dalším, jejichž zásluhy jsou nemalé.
2
LUCIE SKOUPÁ Vyhodnocení vlivu hodnoty dysplazie kyčelního kloubu na pohyblivost a využití loveckých psů Abstrakt Lovecký pes jako nezbytný pomocník lovce musí splňovat určité podmínky, mezi které mj. patří dobrý zdravotní stav. Proto, aby tato problematika mohla být řešena konkrétně, byly na základě vědeckých prací a testů definovány faktory, které mohou zdraví psa ovlivnit a následně byly standardizovány podmínky, za kterých může být chováno čistokrevné plemeno s průkazem původu. Protože je dysplazie kyčelního kloubu polyfaktoriální, není jednoduché jednoznačně pojmenovat konkrétní vlivy. Míra poškození se značí číselně, přičemž by tato hodnota měla být přímo úměrná klinickým příznakům jedince. Náhledem z praktického hlediska zjistíme, zda tyto faktory skutečně ovlivňují pohyblivost a možnost využití loveckého psa v praxi - v oblasti, pro kterou byl lovecký pes po mnoho staletí šlechtěn.
Klíčová slova: lovecký pes, zdraví, kyčelní kloub, dysplazie
LUCIE SKOUPÁ Evaluation of the influence of hip dysplasia on the agility and usability of hunting dogs Abstract A hunting dog is the hunter’s vital helper and must meet certain conditions, among which belongs his good health condition. To be able to consider this issue in the concrete, I considered scientific research and tests and based on those, I defined factors which can influence the dog’s health regarding hip dysplasia. Hip dysplasia is polyfactorial, which means that it is not easy to define the individual influences. The degree of damage is indicated using numbers and this number should be directly proportional to the clinical symptoms of the dog. This paper based on practical research is aimed to show whether those factors really influence the agility and usability of the hunting dog in practical hunting – the field for which it has been breeded for hundreds of years.
Key words: hunting dog, health, hip, dysplasia
3
Obsah:
Strana
1) Úvod
8
2) Cíl práce
10
3) Literární přehled
11
3.1 Rozdělení loveckých plemen dle FCI
11
3.2 Zdravotní vyšetření podmiňující chov
12
3.3 Dysplazie kyčelních a loketních kloubů u psů
16
3.4 Způsoby a metodika vyhodnocení DKK
18
4) Metodika práce
28
5) Výsledky
32
5.1 Genetické hledisko
32
5.2 Věk
33
5.3 Pohyblivost
34
5.4 Námaha
42
5.5 Ustájení
44
5.6 Podpůrné látky a výživa
46
5.7 Krmení
48
5.8 Typ podlahy
49
5.9 Četnost pohybu po schodech
51
6) Diskuze
53
7) Závěr
55
8) Souhrn a resume
57
Seznam použité literatury
63
Přílohy
67
4
Seznam obrázků, tabulek a grafů
Strana
Obrázky Obr. č. 1
Distrakční snímek. Zdroj: http://www.neovet.cz/clanky/casnadiagnostika-dysplazie-kycelniho-kloubu-dkk/ (10.3.2010)
Obr. č. 2
Kompresní snímek. Zdroj: http://www.neovet.cz/clanky/casnadiagnostika-dysplazie-kycelniho-kloubu-dkk/ (10.3.2010)
Obr. č. 3
20
20
Popis distrakčního indexu. Zdroj: http://www.neovet.cz/clanky/casna-diagnostika-dysplaziekycelniho-kloubu-dkk/ (10.3.2010)
Obr. č. 4
20
Schéma rentgenového snímku pánve ve správné projekci k posouzení DKK. Zdroj: http://www.ohardlouhosrsty.ic.cz/hmtl/chovatelstvi/dysplaziekk-psu/dkk-sterc.htm (10.3.2010)
Obr. č. 5
21
Ventrodorzální poloha psa na RTG extenzivním snímku. Zdroj: http://www.vetcentrum.cz/stodulky/dkk/181/dysplaziekycelniho-kloubu-dkk (10.3.2010)
Obr. č. 6
22
Kyčelní kloub ve ventrodorzální poloze. Zdroj: http://www.ohardlouhosrsty.ic.cz/hmtl/chovatelstvi/dysplaziekk-psu/dkk-sterc.htm (10.3.2010)
Obr. č. 7
Schéma DKK A. Zdroj: http://www.offa.org/hipgrade.html 23
(10.3.2010) Obr. č. 8
22
RTG DKK A (0/0). Zdroj: http://www.vetcentrum.cz/stodulky/dkk/191/fotogaleriedysplazie-kycelnich-kloubu (10.3.2010)
Obr. č. 9
23
Schéma DKK B. Zdroj: http://www.offa.org/hipgrade.html 24
(10.3.2010) Obr. č. 10 RTG DKK B (1/1). Zdroj: http://www.vetcentrum.cz/stodulky/dkk/191/fotogaleriedysplazie-kycelnich-kloubu (10.3.2010)
24
Obr. č. 11 Schéma DKK C. Zdroj: http://www.vetcentrum.cz/stodulky/dkk/191/fotogalerie-
5
24
dysplazie-kycelnich-kloubu (10.3.2010) Obr. č. 12 RTG DKK C (2/2). Zdroj: http://www.offa.org/hipgrade.html
24
Obr. č. 13 RTG DKK D (3/3). Zdroj: http://www.vetcentrum.cz/stodulky/dkk/191/fotogaleriedysplazie-kycelnich-kloubu (10.3.2010)
25
Obr. č. 14 Schéma DKK C. Zdroj: http://www.offa.org/hipgrade.html 25
(10.3.2010) Obr. č. 15 RTG DKK E (4/4). Zdroj: http://www.vetcentrum.cz/stodulky/dkk/191/fotogaleriedysplazie-kycelnich-kloubu (10.3.2010)
25
Tabulky Tab. č. 1
Rozdělení plemen
11
Tab. č. 2
Zápis z plemenné knihy
13
Tab. č. 3
Systém hodnocení DKK podle FCI
23
Tab. č. 4
Přehled celosvětového označení poškození DKK
26
Tab. č. 5
Převod DKK na HD
31
Tab. č. 6
Snadné vstávání a pohyb
35
Tab. č. 7
Příležitostné kulhání, sezónní lupání kloubů
36
Tab. č. 8
Neochota chůze po tvrdém povrchu
37
Tab. č. 9
Neochota skákat, neochota běhat u kola
38
Tab. č. 10 Obtížné vstávání, časté kulhání
39
Tab. č. 11 Pohybové problémy při delším pohybu
40
Tab. č. 12 Špatná pohyblivost, bolestivost
41
Tab. č. 13 Zastoupení četností kritéria „Námaha“ v jednotlivých úrovních
42
Tab. č. 14 Pozorované četnosti faktoru „námaha“
43
Tab. č. 15 Očekávané četnosti faktoru „námaha“
43
Tab. č. 16 Zastoupení četností kritéria „Ustájení“ v jednotlivých úrovních
44
Tab. č. 17 Pozorované četnosti faktoru „ustájení“
45
Tab. č. 18 Očekávané četnosti faktoru „ustájení“
45
Tab. č. 19 Zastoupení četností kritéria „Podpůrné látky a výživa“ v jednotlivých úrovních
46
Tab. č. 20 Pozorované četnosti faktoru „výživa“
47
6
Tab. č. 21 Očekávané četnosti faktoru „výživa“
47
Tab. č. 22 Zastoupení četností kritéria „Krmení“ v jednotlivých úrovních
48
Tab. č. 23 Pozorované četnosti faktoru „krmení“
49
Tab. č. 24 Očekávané četnosti faktoru „krmení“
49
Tab. č. 25 Zastoupení četností kritéria „Typ podlahy“ v jednotlivých úrovních
50
Tab. č. 26 Pozorované četnosti faktoru „typ podlahy“
50
Tab. č. 27 Očekávané četnosti faktoru „typ podlahy“
51
Tab. č. 28 Zastoupení četností kritéria „Četnost pohybu po schodech“ v jednotlivých úrovních
51
Tab. č. 29 Pozorované četnosti faktoru „četnost pohybu po schodech“
52
Tab. č. 30 Očekávané četnosti faktoru „četnost pohybu po schodech“
52
Grafy Graf č. 1
Přehled četností jednotlivých stupňů HD
31
Graf č. 2
HD ve srovnání s rodiči
33
Graf č. 3
Věk RTG HD
33
Graf č. 4
Snadné vstávání i pohyb
35
Graf č. 5
Příležitostné kulhání, sezónní lupání kloubů
36
Graf č. 6
Neochota chůze po tvrdém povrchu
37
Graf č. 7
Neochota skákat, neochota běhat u kola
38
Graf č. 8
Obtížné vstávání, časté kulhání
39
Graf č. 9
Pohybové problémy při delším pohybu
40
Graf č. 10 Špatná pohyblivost, bolestivost
41
Přehled často používaných zkratek DKK
Dysplazie kyčelního kloubu
HD
Hip dysplasia - anglický výraz pro dysplazii kyčelního kloubu
RTG
Rentgenogram
FCI
Fédération
Cynologique
Internationale
-
Mezinárodní
organizace
zastřešující chov čistokrevných psů v Evropě, takže i v ČR OFA
Orthopedic Foundation for Animals - Ortopedická nadace pro zvířata v USA
7
1.) Úvod Vývoj loveckých plemen byl velmi složitým procesem. Bylo obvyklé, že v jednotlivých státech západní Evropy měli pro každý druh lovu jiné lovecké psy (honiče, ohaře, slídiče, barváře i vodní psy). První „čisté plemeno“ loveckých psů bylo chováno lovci na středověkých panstvích. Podle nich byl čistokrevný pes takový, který dobře pracoval na stopě zvěře. Věřili, že určité tělesné znaky souvisí s pracovním výkonem - dlouhé visící uši s dobrým čichem. Často byl pojem „plemeno“ ve svém historickém vývoji definován výběrem určitých tělesných rámců a výběru znaků.
Nejprve byl lovecký pes používán jako honič, který zvěř vyhledával, nadháněl ji svému pánovi a ulehčoval mu tak její lov. Postupnou změnou původního lovce v myslivce se měnilo i použití loveckého psa. Před vynálezem střelných zbraní byl lov na vysokou zvěř bez smečky loveckých psů nemyslitelný - ti měli zvěř vystopovat a zadržet a pak zvěř dohledat, protože luk a oštěpy nebyly zrovna ideální loveckou zbraní. V této době rozkvětu honičů považovali za nejlepšího psa právě takového, který uměl nejdéle a vytrvale sledovat zvěř a používat své vrozené vlastnosti. Po zdokonalení loveckých zbraní se začala lovit také zvěř drobná. Nejen tenhle typ lovu, ale také změny podmínek lovu jelení zvěře si vyžádali pozměnit vlohy loveckých pomocníků. Začali se používat pomalejší slídiči a později i ohaři, kteří lovce upozornili na přítomnost zvěře. Postupně začaly vznikat skupiny psů podle uplatnění a později se z nich vyvinula jednotlivá plemena.1 V dnešní době FCI uznává 160 plemen loveckých psů, které řadí do pěti skupin.2
Lovecký pes je nezbytným a významným pomocníkem myslivce - lovce. Myslivost je součástí lesnictví, především mentality lesního hospodáře pečujícího nejen o lesní porosty, ale také o lesní zvěř a celkové ekosystémy. Pro příklad - Lesy České republiky, s.p. jako největší vlastník lesních pozemků v ČR (51,20 %3), obhospodařují více než 1100 vlastních honiteb4. Zákon o myslivosti č. 449/2001, § 44 a všechny související vyhlášky (vyhláška č. 244/2002 Sb., prováděcí vyhláška k zákonu, vyhláška č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře, vyhláška č. 491/2002 Sb., o způsobu stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře a o zařazování honiteb nebo 1
Bakoš, A. (1998) Kolektiv FCI - Standards (2010) 3 Kolektiv - Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2008 (2008) 4 Kolektiv - Odborná veřejnost / Myslivost (2010) 2
8
jejich částí do jakostních tříd, vyhláška č. 7/2004 Sb., o bažantnicích, vyhláška č. 553/2004 Sb., o plánech mysliveckého hospodaření) zařazují do péče o honitbu a o zvěř také povinnost držet a používat lovecky upotřebitelné psy. Výcvik loveckého psa vyžaduje spoustu času, energie a v neposlední řadě také peněz. Pokud bude mít pes problematický pohybový aparát, mohou se již v raném věku vyskytnout potíže a bolestivost až v takovém rozsahu, že nebude možno tohoto psa dále využívat jako loveckého pomocníka. To je samozřejmě nežádoucí a proto bylo zapotřebí sledovat problematiku onemocnění kloubů také u loveckých psů a do chovu řadit pouze jedince se zdravými klouby nebo s takovým poškozením kloubu, které psa neomezuje natolik, aby nebyl schopen plnohodnotně plnit svůj úkol. Tak vzniklo určité omezení, na jehož základě se v jednotlivých klubech schvalují podmínky chovnosti. Dobře vycvičený pes vhodně zavedený do praxe plní nesnadné úkoly při honech, naháňkách, čekaných apod. a psi třeba i několikrát týdně naběhají mnoho kilometrů. Pomáhají tak vyhledat a snadněji ulovit zvěř, následně dohledat či dosledovat a případně zadržet poraněnou zvěř. Z hlediska etiky a welfare zvěře tedy plní významnou úlohu, a to jak z pohledu myslivce, trpící zvěře či vlastníka honitby (např. pomáhá udržet normované stavy zvěře), tak z pohledu ekonomického (škody zvěří, dohledávky a dosledy při poplatkových lovech apod.). Odhaduje se, že lovečtí psi zachrání až 15 % celkové ulovené zvěře za rok. Z uvedeného vyplývá, jak důležitá je zdravotní stránka loveckého psa, a to především jeho kostí, kloubů a celého pohybového aparátu. Bez bezproblémového pohybu by nebyl pes schopen práce a pozbýval by svou původní úlohu, pro kterou byl šlechtěn.
9
2.) Cíl práce Cílem práce je na základě dostupných informací shrnout problematiku dysplazie kyčelních kloubů u psů, a to od obecné rešerše (definice, faktory ovlivňující poškození, prevence, diagnostika a možnosti hodnocení poškození) až po konkrétní aspekty ovlivňující pohyblivost psa, poškození kloubu a klinické příznaky postižených jedinců.
Obecně jde o to, zjistit zdravotní stav loveckých psů a shrnout podmínky chovnosti zahrnující zdravotní hlediska plemen u nás nejčastěji vyskytujících se loveckých psů. Jelikož je DKK způsobena celým souborem aspektů, mým úkolem je vyhodnotit, jestli je stupeň dysplazie kyčelního kloubu vyhodnocený odborným veterinárním lékařem výrazně ovlivněn těmito dalšími faktory.
Na základě dotazníků má být shrnuta tato problematika z praktického hlediska, nikoli jako lékařská studie založená na vyšetřeních. Z dotazníků má vyplynout, zda jednotlivé okolnosti, ve kterých pes celý život žije, ovlivňují míru poškození kyčelních kloubů anebo je stupeň vyhodnocení z RTG snímku na těchto aspektech nezávislý. Výsledné hodnocení bude zpracováno statistickými metodami.
10
3.) Literární přehled 3.1 Rozdělení plemen Tři oficiální celosvětové organizace, které se zabývají klasifikací psích plemen, dělí tatáž plemena psů do různých skupin. Britský Kennel Club je nejstarší chovatelský klub na světě, který vznikl v roce 1873, a uznává 189 plemen; Americký Kennel Club (AKC) založený v roce 1884 uznává 135 plemen, třetím klubem je Fédération Cynologique International (FCI) založený v roce 1911. FCI je rozdělena do pěti oblastí působnosti: Evropa, Latinská a Jižní Amerika, Asie, Afrika a Oceánie a Austrálie. FCI uznává 340 plemen různého původu, z nichž řada je jen velmi málo známá mimo zemi svého původu5. Tab. č. 1 - Rozdělení plemen
Číslo skupiny 1.
2.
Rozdělení plemen dle FCI Plemena ovčácká, pastevecká a honácká Pinčové, knírači, plemena molossoidní a švýcarští salašničtí psi
Číslo
Rozdělení plemen dle
skupiny
AKC
1.
Nesportovní plemena
2.
Pracovní plemena
3.
Teriéři
3.
Pastevecká plemena
4.
Jezevčíci
4.
Sportovní plemena
5.
Špicové a primitivní plemena
5.
Lovečtí psi
6.
Honiči a barváři
6.
Teriéři
7.
Ohaři
7.
Společenská plemena
8.
Slídiči a vodní psi
9.
Společenská plemena
10.
Chrti
Podle FCI, do které spadá i Česká republika, jsou lovecká plemena řazena ve skupinách 3., 4., 6., 7. a 8. Dříve také byly pro lov používáni např. chrti (FCI sk. 10.).
5
Palmerová, J. (1998)
11
3.2 Zdravotní vyšetření podmiňující chov Chov čistokrevných plemen psů je založen na pravidlech, kdy jedinec musí splnit určité podmínky chovnosti takto prověřených rodičů, což dává předpoklad zdravých potomků, kteří exteriérově odpovídají standardu a jsou lovecky cvičitelní. Přestože ve světě termín „chovnost“ existuje ve velmi omezené míře (podle FCI má právo na průkaz původu každé štěně, u kterého lze dokázat původ a jehož rodiče mají průkaz původu), Česká republika se drží určitých pravidel a kluby vyžadují určité ocenění z výstav (tj. důkaz, že pes odpovídá standardu), složení lovecké zkoušky (= je schopen předávat lovecké vlohy) a většinou také zdravotní vyšetření té problematiky, kterou plemeno nejvíce trpí.
FCI zastřešuje pod jednotlivými skupinami následující počet loveckých plemen:
FCI 3 - teriéři - 33 plemen FCI 4 - jezevčíci - 1 plemeno, 9 rázů FCI 6 - barváři a honiči - 68 plemen FCI 7 - ohaři - 36 plemen FCI 8 - slídiči, retrieveři a vodní psi - 22 plemen Celkem tedy FCI zastřešuje 160 plemen psů, kteří byli původně vyšlechtěni pro lovecké účely, tedy jako pomocníci pro lovce.
Pro přehled je v Tab. č. 2: Zápis z plemenné knihy uveden seznam 15-ti nejčetněji zastoupených plemen v ČR. Plemena jsou řazena podle skupin FCI a podle početnosti narozených štěňat dle Zápisu z Plemenné knihy z roku 2008 (viz Tab. č. 1 - Rozdělení plemen). Lovecká plemena jsou zde řazena od nejvyššího počtu jedinců nově zařazených do chovu. K tomu ekvivalentní je i počet narozených štěňat v roce 2008. Tučně jsou označena plemena, kterých se následně týká dotazník, tzn. z 15ti nejčetnějších plemen loveckých psů v ČR mají jako podmínku chovnosti vyšetření DKK6.
6
Doubková, B., Zápis plemenné knihy 2008
12
Tab. č. 2: Zápis z plemenné knihy
Počet nově
FCI
Plemeno
skupina
zařazených jedinců v roce 2008
Počet narozených štěňat v roce 2008
8.
Labradorský retriever
125
200
7.
Německý krátkosrstý ohař
83
115
8.
Zlatý retriever
77
101
7.
Český fousek
64
90
8.
Anglický kokršpaněl
59
93
6.
Rhodéský ridgeback
56
55
6.
Beagle
48
69
7.
Výmarský ohař krátkosrstý
47
78
8.
Flat coated retriever
34
37
8.
Německý křepelák
30
37
8.
Anglický špringršpaněl
24
18
6.
Basset hound
23
17
7.
Maďarský krátkosrstý ohař
21
34
7.
Irský setr červený
20
27
7.
Pointer
15
28
Přehled chovných podmínek ze zdravotního hlediska v rámci klubů: Retrieveři - Klub chovatelů loveckých slídičů: chovnost do DKK 2/2, DKK 0/0 až 1/1 bez omezení, 0/2, 1/2, 2/2 musí být pářeni pouze s jedinci negativními. Za negativní jsou považováni jedinci 0 – 1. st7. - Retriever klub CZ: u DKK max. 2/2. Krytí pouze ve spojení s DKK 0/0 až 1/18.
Anglický kokršpaněl - RTG DKK po dovršení věku 12 měsíců. Každý jedinec musí být před zařazením do reprodukce zrentgenován a následně vyhodnocen veterinářem s oprávněním pro vyhodnocování DKK a doporučuje se, aby se chovatelé vyvarovali spojení mezi dvěma pozitivním jedinci (DKK 2 a více)9. 7
Výbor Klubu chovatelů loveckých slídičů, sekce retrívři (2009) Výbor Retriever klubu CZ - Podmínky chovnosti (2009) 9 Výbor Klubu chovatelů loveckých slídičů, sekce anglického kokršpaněla (2009) 8
13
Rhodéský ridgeback - 2 kluby: jedinci, kteří mají vyhodnocení DKK a DLK s rentgenovým nálezem maximálně 1/1. Minimální věk pro provedení rentgenu je 18 měsíců. Vyhodnocení bude uznáno pouze od určeného veterinárního posuzovatele10.
Německý křepelák - 2 kluby, v obou musí být vyšetřovaný jedinec nejméně 12 měsíců starý, výsledek maximálně 2/211,12.
Anglický špringršpaněl - v den vyšetření musí být jedinec minimálně 12 měsíců starý. V chovu nesmí být použit pes s vyhodnoceným výsledkem 4. Posuzovatel pro ČR od 1. 6. 2006: MVDr. Jaromír Ekr13.
Maďarský krátkosrstý ohař je zastřešen v Klubu chovatelů hrubosrstých a maďarských ohařů. Pes i fena musí ze zdravotního hlediska splnit vyhodnocení RTG DKK s maximálním stupněm postižení 3/3. Rentgen na dysplazii kyčelních kloubů je možno nechat zhotovit na kterémkoliv akreditovaném pracovišti, vyhodnocen ovšem musí být u klubového vyhodnocovatele, kterým je MVDr. Marek Pepřík. Vyhodnocovateli zasílá RTG veterinář, který snímek zhotovil, nikoliv majitel psa. Pes musí být v době absolvování RTG DKK starší 12 měsíců. V KCHHMO byl pro plemeno MOK schválen v roce 2008 monitoring DKK bez vyřazování z chovu14.
Angličtí ohaři - zastřešeni ve 2 klubech v rámci ČR. Moravskoslezskému klubu AO je od roku 2007 nařízeno vyhodnocování DKK, aby se tak shodovaly podmínky chovnosti v obou klubech. Platí tedy: do chovu jsou zařazováni jedinci s DKK 0/0 - 2/2 včetně15.
10
Výbor Českého klubu Rhodéských ridgebacků (2009) Výbor Klubu německého křepeláka (2009) 12 Klubové zpravodaje KCHLS (2009) 13 Výbor Klubu chovatelů loveckých slídičů, sekce anglického špringršpaněla (2009) 14 Výbor Klubu chovatelů hrubosrstých a maďarských ohařů ČR (2009) 15 Výbor Pointer a setter klubu (2009) 11
14
Některá plemena se na míru poškození DKK vůbec netestují. Chovnost nemají podmíněnu vyšetřením RTG DKK tato plemena: Jezevčíci - Klub chovatelů jezevčíků16 Teriéři - Klub chovatelů teriérů17 Beagle - Beagle klub18
Honiči - Klub honičů: plemena zde zastřešená jsou rozdělena na 5 sekcí. Podmínkou chovnosti je vždy výstava, doporučeny jsou lovecké zkoušky u některých plemen (např. Basset hound - stejné podmínky jako v Basset hound klubu), u sekce 2 (Finský honič, Norský losí pes šedý, Švédský losí pes, Karelský medvědí pes, Ruskoevropská lajka, Východosibiřská lajka, Hamiltonův honič) a u sekce 5 (Sedmihradský honič, Štýrský brakýř) je doporučen RTG DKK.19 - Klub chovatelů švýcarských honičů: 25.3.2006 schválila členská schůze toto doporučení: Klub doporučuje svým členům, aby nechali provést rentgen DKK u chovných a potencionálně chovných jedinců. Jedná se pouze o monitoring výskytu DKK u plemene švýcarský honič. Doporučovaný věk rentgenovaného zvířete je od 16 měsíců. Horní hranice není stanovena. Rentgenové snímky bude vyhodnocovat MVDr. Jiří Jahoda. Výsledky se zatím nebudou zaznamenávat do průkazu původu. Budou pouze evidovány u poradce chovu a zhodnoceny na členských schůzích.20
Německý krátkosrstý ohař - shodné podmínky chovnosti ve všech třech klubech v ČR – vyšetření DKK není potřeba pro zařazení jedince do chovu.21
Výmarský ohař krátkosrstý - pouze importovaní jedinci podstupují RTG DKK, do chovu jsou zařazeni jedinci s maximálním stupněm 1/1.22
16
Výbor Klubu chovatelů jezevčíků (2009) Klub chovatelů teriérů (2009) 18 Beagle club ČR (2009) 19 Klub chovatelů honičů (2009) 20 Klub chovatelů švýcarských honičů (2009) 21 Klub Krátkosrstý ohař se sídlem v Brně (2009) 22 Klub chovatelů výmarských ohařů (2009) 17
15
Český fousek - Klub chovatelů českých fousků – kontrola DKK není podmínkou chovnosti23. U tohoto plemene byla kontrola DKK zavedena v roce 1975 a po následující dva roky byla povinná pro vstup psa do chovu. Feny byly této podmínce podrobeny od roku 1978. V tomto období byli do chovu pouštěni pouze negativní jedinci. Výskyt DKK se u plemene výrazně snížil z původních 26,3 % postižených jedinců v roce 1975 na 2,7 % v roce 1979. Původní záměr eliminace onemocnění tak byl splněn a došlo k ozdravení plemene24.
Důvodem pro nehodnocení DKK může být absence nebo nízký výskyt u plemene (teriéři, chrti), anebo malá chovatelská základna, která by se tímto omezením nepřiměřeně zmenšila (honiči apod.) - zde by stálo za úvahu alespoň monitorování výskytu. Podle nařízení FCI je totiž zakázáno využívat jedince s těžkou dysplazií k chovu25.
Z ostatních plemen, která stojí za zmínku, je např. u bavorského a hannoverského barváře jediné možné ohodnocení DKK 0/0. Psi s jakýmkoli jiným nálezem se do chovu nezařazují.
3.3 Dysplazie kyčelních a loketních kloubů u psů Poprvé byla dysplazie kyčelního kloubu (DKK) u psů popsána v roce 1935 na britských ostrovech u gordonsetrů jako patologická nemoc v období růstu, která způsobuje nestabilitu kloubu. Byly identifikovány dědičné aspekty a začaly být kontrolovány selekcí v chovu v padesátých letech 20. století. Toto dědičné onemocnění se vyznačuje nejdelším programem zkoumání a od šedesátých let 20. století se shromažďují statistiky z různých států a klubů různých plemen. Slouží jako podklady pro nastavení chovných podmínek jednotlivých plemen psů. Je důležité znát stav této nemoci z různých států především kvůli statisticky vypovídajícímu výsledku porovnání a také kvůli časté výměně chovných zvířat mezi jednotlivými státy celého světa. Hlavními klinickými příznaky nemoci jsou bolesti, chromost, svalová atrofie, obtížný pohyb a postoj těla napovídající bolest26. DKK je nejčastější ortopedické vývojové onemocnění kloubů psa a vyznačuje se mimořádnou uvolněností kyčelního kloubu a změnami tvaru kloubní 23
Klub chovatelů českých fousků (2009) Dostál J. (1995) 25 Kolektiv FCI - Regulations / Breeding (2009) 26 Duran M. (2009) 24
16
jamky nebo hlavice. Nejnáchylnější jsou velká a obří plemena, ale vyskytovat se může u jakéhokoli jedince. Vyskytuje se u 1,8 - 74 % jedinců, a to v závislosti na plemeni a původu dat (registr versus náhodný výběr). Jedná se o polygenní dědičné onemocnění, které jako takové není vrozené, ale vrozená je náchylnost k němu. Všechna štěňata se bez rozdílu rodí s normálními klouby. Ty jsou nejvíce ovlivněny v prvních třech měsících života. Pokud během této doby zátěž kloubu způsobená nadměrnou hmotností nebo aktivitou jedince překročí elastický limit podpůrných měkkých tkání, vede výsledná laxita k ireverzibilní inkongruitě kloubu a následně k abnormálnímu pohybu kloubu, remodelaci a vzniku efúze. Dalším významným obdobím pro výsledný stupeň DKK je přezubování (4. - 7. měsíc věku). Dochází totiž k vysoké potřebě vápníku a stejné množství příjmu musí být najednou rozloženo do všech potřebných oblastí. Pokud má pes tohoto prvku nedostatek, může se strádání projevit v místech s nejvyšší spotřebou vápníku, a tím je kostra.
Mezi vnější faktory prostředí ovlivňující hodnotu DKK patří: •
výživa, a to především obsah bílkovin a tuku (ideálem je 17 % tuku a 28 - 30 % bílkovin).
•
fyzická zátěž - velká fyzická zátěž (skákání, chození do schodů) jednoznačně negativně ovlivňuje vývoj kosterního aparátu. Na druhou stranu je třeba pohyb psa podporovat pro tvorbu svalové hmoty, ale na vhodném podkladu. Nevhodná je například kluzká podlaha v porodní bedně štěňat.
•
teplota okolního prostředí - nízké teploty způsobují prochladnutí a nedostatečnou prokrvenost kloubů.
Vznik onemocnění je tedy vázán geneticky a ovlivňován faktory vnějšího prostředí. V jednom vrhu se mohou vyskytovat jak negativní, tak positivní jedinci. Po rodičích s DKK 0/0 bývá procento nemocných výrazně nižší (20 - 40 %) než po rodičích s vyšším stupněm (60 - 80 %)27,28. Začátek systematické kontroly dysplazie loketních kloubů se datuje do osmdesátých let 20. století, kdy se ve Švédsku začala kontrolovat plemena rottweiler a zlatý retriever, protože právě tato plemena tímto onemocněním trpí nejvíce; později se začala testovat další plemena. Dříve, bez použití RTG, nebylo vždy možné diagnostikovat primární 27 28
Veterinární lékaři z Veterinární kliniky Anima (2009) Nečas A., Griffon D.J., str. 10 (2004)
17
příznaky (fyziologické), ze kterého následně vznikají příznaky sekundární (fyzické). Mezi fyziologické příznaky se řadí soubor faktorů způsobující vadné utváření loketního kloubu. Patří sem úlomky nebo nepřirostlé výběžky kloubu a defektní a uvolněné části chrupavky na kloubní ploše. Stejně jako DKK je i dysplazie loketních kloubů vícefaktorovým problémem29,30.
3.4 Způsoby a metodika vyhodnocení DKK Popis každého problému obsahuje pojmenování a standardizaci vyhodnotitelných faktorů, na jejichž základě by mělo být možné porovnávat změny stavu konkrétního problému v populaci. U psů s predispozicí k DKK se klinicky významná laxicita kloubu vyvíjí po 2. měsíci věku, degenerativní kloubní onemocnění (DJD) většinou po 4. - 6. měsíci věku. S klinickými projevy se nejčastěji setkáváme u dvou různých skupin nemocných: •
mladí psi od 4 do 12 měsíců s náhlým nástupem snížené aktivity v důsledku bolesti a kulhání. Tyto problémy jsou připisovány výskytu kloubní efúze, natažení nebo natržení kloubního pouzdra a jiných částí kloubu, ztrátě chrupavky. Může být přítomna svalová atrofie. Zjišťujeme Orlaniho příznak (viz Manuální diagnostika).
•
klinické příznaky u starších psů jsou způsobeny degenerativním kloubním onemocněním. Dochází k nenápadnému pozvolnému oboustrannému kulhání, a to především po námaze; snížení objemu svalové hmoty a rozsahu pohybu. Orlaniho příznak pozitivní málokdy31.
Jen okolo 25 % psů trpících dysplazií vykazuje klinické příznaky. Projevy závisí jak na stupni dysplazie (lehký, střední, těžký), tak na zátěži, které je pes během života vystaven. Tato zátěž ovlivňuje i věk, kdy se potíže spojené s tímto onemocněním projeví. Je potřeba zmínit, že ne vždy korelují klinické příznaky s rentgenologickým nálezem32.
29
Kučerová J. (2010) Hyclová P. (2010) 31 Nečas A., Griffon D.J., str. 10 (2004) 32 Halme F. (2009) 30
18
Cílem diagnostiky DKK je: •
stanovení skutečného ukazatele onemocnění
•
zajištění genetické kontroly onemocnění
•
poskytnutí předpovědi onemocnění a závažnosti dlouho před vývinem klinických příznaků33.
Diagnostika DKK a) Manuální diagnostika - pohmatem se prokazuje nestabilita kyčelního kloubu po vyblokování svalu v narkóze. Nejsnáze se vyšetřuje mezi 4. a 8. měsícem věku. Základním kritériem manuální diagnostiky je Orlaniho příznak, který se stanovuje následujícím postupem: -
osa pánve probíhá kolmo k podložce
-
kyčel a koleno v úhlu 90°
-
končetina
je
přitažena,
na
střední
plochu
stehna
působíme
silou
v dorzoventrálním směru -
vychýlíme končetinu a stanovíme úhel repozice, úhel subluxace (částečné nebo úplné vykloubení), „kvalitu“ Orlaniho příznaku - kliknutí při repozici hlavice34,35.
b) Penn Hip (Pennsylvania Hip Improvement Program) - proveditelná u štěňat od věku 16 týdnů, základem je identifikace jedinců rizikových pro eventuální vývoj DKK. Několika RTG se hodnotí míra uvolněnosti kloubní hlavice v kloubní jamce a podle toho se určuje, nakolik je jedinec náchylný k dalšímu rozvoji DKK. Provádí se především v USA, u nás se tato metoda prozatím nerozšířila36. Provádí se distrakční a kompresní projekce. Pacient je na zádech s kyčelními klouby v neurální pozici (s nejvyšší laxicitou kloubu); při kompresní projekci jsou z laterální strany tlačeny hlavice femuru do acetabula a při distrakční projekci jsou pomocí speciálního distraktoru co nejvíce vytlačovány z acetabula ven. Měřením dostaneme kvantifikaci pasivní laxity kyčelního kloubu, která se vyjadřuje pomocí DI - distrakční index, udávající poměr mezi vzdáleností středu acetabula a středu hlavice a poloměru 33
Nečas A., Griffon D.J., str. 18 (2004) Nečas A., Griffon D.J., str. 11 (2004) 35 Halme F. (2009) 36 Hyclová P. (2010) 34
19
hlavice. Tato metoda často prokáže 2,5x vyšší laxitu kloubu než u metody ventrodorzálních extenzních projekcí.37
Obr. č. 1 - Distrakční snímek
Obr. č. 2 - Kompresní snímek
(www.neovet.cz - 10.3.2010)
(www.neovet.cz - 10.3.2010)
Obr. č. 3 - Popis distrakčního indexu (www.neovet.cz - 10.3.2010)
c) Analýza genomu - výzkum pomocí genetického vyšetření v Německu vznikl z iniciativy klubu německých ovčáků, nyní se výzkum provádí u loveckých španělů a jsou zapojeni i čeští chovatelé. Lze určit status DKK jednotlivých psů, ale také budoucích párů, přeneseně řečeno štěňat, takže se o chovnosti psů nerozhoduje selektivně podle RTG. Lze určit (alespoň statisticky) přesnou předpověď genetického vybavení potomků. Podle toho můžeme přizpůsobit způsob výcviku mladého psa, trénovat, vychovávat dle jeho genetické dispozice a na druhé straně ho také lze odpovídajícím způsobem živit a upravit vliv okolního prostředí tak, aby bylo minimalizováno riziko DKK. 38,39,40 37 38
Nečas A., Griffon D.J., str. 20 (2004) Distl O. (2006)
20
d) Rentgenologická diagnostika DKK za pomoci ventrodorzálního extenzního snímku pánve - téměř výlučně používaná v ČR, podle Řádu pro posuzování DKK a DKL dle KVL ČR (viz Příloha č. 2). RTG snímek kloubů může provést kterýkoli veterinář, následně je tento posouzen veterinářem určeným chovatelským klubem a certifikovaným Veterinární komorou. Ve věku od 4. - 11. měsíce není možná, protože zhruba u 20% testovaných jedinců se výsledek může ještě změnit (ať už k horšímu nebo k lepšímu). Pokud není v tomto období zjištěna dysplazie, může od 12. měsíce věku dojít ke změně většinou maximálně o jeden stupeň. Minimální věk je tedy podle velikosti plemene udán na 12, 18 nebo 24 měsíců (čím větší pes, tím pozdější věk). Pro zhotovení oficiálního snímku je nutná imobilizace psa k vyblokování svalů a pro umožnění optimální polohy. Snímek se zhotovuje na zádech, s nataženými a mírně vtočenými pánevními končetinami. Končetiny musí probíhat paralelně a pánev nesmí být rotovaná (viz Obr. č. 4 - Schema rentgenového snímku pánve ve správné projekci k posouzení DKK), pro správnou interpretaci je důležité vhodné polohování pacienta a technika vyhodnocení RTG41. Obr. č.4 - Schema rentgenového snímku pánve ve správné projekci k posouzení DKK (www.ohardlouhosrsty.ic.cz - 10.3.2010)
39
Bouzková D. (2009) Kolektiv - Dysplazie kyčelního kloubu (2009) 41 Nečas A., Griffon D.J., str. 11 (2004) 40
21
Na snímku je zachycena celá pánev s kostí křížovou a celé kosti stehenní s kolenními klouby. Podélné osy stehenních kostí a podélná osa pánve jsou rovnoběžné. Těla kyčelních kostí jsou stejně silná. Ucpané otvory jsou symetrické. Spojnice
sezamských
kostí
protínají
čéšky.
Obr. č. 5 - Ventrodorzální poloha psa na RTG extenzivním snímku (www.vetcentrum.cz - 10.3.2010)
Kyčelní kloub ve ventrodorzální poloze: Obr. č. 6 - Kyčelní kloub ve ventrodorzální poloze (www.ohardlouhosrsty.ic.cz - 10.3.2010)
22
A - kloubní štěrbina B - přední okraj kloubní jamky C - přední vnější okraj kloubní jamky D - horní okraj kloubní jamky E - zadní okraj kloubní jamky
Na snímku se hodnotí: •
souměrnost femorální hlavice a acetabulárního okraje
•
zanoření hlavice femuru do acetabula (normální je ≥ 50 %)
•
Norberg – Olssonův úhel (normální je 105 °) - míra laxity kyčelního kloubu a zanoření hlavice femuru do acetabula
•
degenerativní změny42, 43, 44
Stupnice hodnocení DKK Nevýhodou vyhodnocení jednoho snímku RTG DKK je např. zkreslení úhlů kostí v okolí kloubu, podle kterého se stupeň DKK hodnotí. To může být způsobeno i nepatrným posunutím psa, nevhodnou polohou - ideální je přesně kolmá poloha k rentgenu45.
Pro hodnocení odchylek od normálu FCI standardizovala následující stupnici: 42
Nečas A., Griffon D.J., str. 12 (2004) Kolektiv - Dysplazie kyčelního kloubu (2009) 44 Šterc J. (2009) 45 Kučerová J. (2010) 43
23
Tab. č.3 - Systém hodnocení DKK podle FCI
Stupeň DKK
Popis Hlavice femuru a acetabulum jsou kongruentní a Norberg –
A
Olssonův úhel je 105° a více. Kraniolaterální okraj acetabula je
bez příznaků
ostře ohraničený a mírně zaoblený. Kloubní štěrbina je úzká a
dysplazie
pravidelná. Střed hlavice femuru leží mediálně od dorzálního okraje acetabula.
Obr. č. 7 - Schéma DKK A
Obr. č. 8 - RTG DKK A (0/0)
(www.offa.org - 10.3.2010)
(www.vetcentrum.cz - 10.3.2010)
Hlavice femuru a acetabulum mohou být mírně inkongruentní a B hraniční dysplazie
Norberg – Olssonův úhel je 105° a více. Nebo jsou hlavice femuru a acetabulum kongruentní a Norberg – Olssonův úhel je méně než 105°.
Obr. č. 9 - Schéma DKK B
Obr. č. 10 - RTG DKK B (1/1)
(www.offa.org - 10.3.2010)
(www.vetcentrum.cz - 10.3.2010)
24
Hlavice femuru a acetabulum mohou být mírně inkongruentní a Norberg – Olssonův úhel je větší než 100°. Kraniolaterální okraj acetabula může být zaoblený až oploštělý. Mohou se vyskytovat
C mírná dysplazie
drobné neostrosti a mírné příznaky osteoartritických změn na kraniálním, dorzálním a kaudálním okraji acetabula nebo na hlavici a krčku femuru.
Obr. č. 11 - Schéma DKK C
Obr. č. 12 - RTG DKK C (2/2)
(www.offa.org - 10.3.2010)
(www.vetcentrum.cz - 10.3.2010)
Výrazná inkongruence mezi hlavicí femuru a acetabulem se subluxací. Norberg – Olssonův úhel je více než 90°.
D střední dysplazie
Kraniolaterální okraj acetabula je oploštělý a/nebo jsou zřetelné příznaky osteoartrózy.
Obr. č. 13 - RTG DKK D (3/3) (www.vetcentrum.cz - 10.3.2010)
25
Výrazné anatomické změny v kyčelním kloubu jako je luxace E těžká dysplazie
nebo subluxace. Norberg – Olssonův je méně než 90°. Výrazné oploštění kraniálního okraje acetabula, deformace hlavice femuru (tvar houby, oploštění) nebo další příznaky osteoartrózy.
Obr. č. 14 - Schéma DKK C
Obr. č. 15 - RTG DKK E (4/4)
(www.offa.org - 10.3.2010)
(www.vetcentrum.cz - 10.3.2010)
Problémem je, že v každém státě funguje hodnocení jednotlivých prvků poškození trošku jinak, takže RTG snímek vyhodnocený v jedné zemi nemusí odpovídat výsledku hodnocení v zemi jiné. Následující přehled celosvětového značení DKK / HD přibližuje stupnici v rámci jednotlivých oblastí hodnocení:
Tab. č. 4 - Přehled celosvětového označení poškození DKK
OFA
FCI (Evropa)
ČR
BVA (UK / Austrálie)
SV (Germany)
E (Excellent)
A-1
0
0 - 4 (no > 3/hip)
normál
G (Good)
A-2
0
5 - 10 (no > 6/hip)
normál
F (Fair)
B-1
1
11 - 18
normál
B (Borderline)
B-2
1
19 - 25
téměř normál
M (Mild)
C
2
26 - 35
ještě dovolený
Mod (Moderate)
D
3
36 - 50
střední
S (Severe)
E
4
51 - 106
těžký
V poslední době byla vyvinuta nová metoda hodnocení poškození kloubů, která se více či méně přibližuje hodnocení BVA v Anglii (British Veterinary Association). Bodovací
26
klasifikační systém BVA zahrnuje hodnocení každého kloubu zvlášť následujícími parametry: •
Norberg - Olssonův úhel (hodnocení 0 - 6)
•
subluxace hlavice (hodnocení 0 - 6)
•
kraniální okraj acetabula (hodnocení 0 - 6)
•
dorzální okraj acetabula (hodnocení 0 - 6)
•
kraniální efektivní okraj acetabula (hodnocení 0 - 6)
•
acetabulární jamka (hodnocení 0 - 6)
•
kaudální okraj acetábula (hodnocení 0 - 6)
•
exostózy na hlavici a krčku femuru (hodnocení 0 - 6)
•
změna tvaru hlavice femuru (hodnocení 0 - 6).
Celkový součet jednoho kloubu může být max. 53, tzn. pro oba klouby 106. Čím nižší skóre, tím lépe, takže ideálem by bylo 0/0.
V Evropě se hodnotí pouze sedm parametrů jednotlivě pro každý kloub zvlášť, a to stupnicí 0 - 4. Celkový součet odchylek od normálu se sčítá a podle součtové hodnoty pak nabývá stupeň poškození následujících hodnot: HD A - odpovídají 0 - 2 body - zdravý kloub HD B - 3 - 7 bodů - přechodná forma HD C - 8 - 14 bodů - nízký stupeň dysplazie HD D - 15 - 21 bodů - střední stupeň HD E - 22 - 28 bodů - vysoký stupeň dysplazie46.,47, 48
46
Nečas A., Griffon D.J., str. 14 (2004) Kučerová J. (2010) 48 Collective OFFA - Hip Grades (2009) 47
27
4.) Metodika práce Velké množství informací bylo čerpáno z mého dlouholetého zájmu o zdraví psů v čistokrevném chovu loveckých psů. Podle Zápisu z plemenné knihy 2008 byl nejprve sestaven seznam nejčetněji zastoupených a nejžádanějších loveckých plemen psů v ČR. Na základě tohoto itineráře byl rozeslán dotazník shrnující všechny důležité aspekty, které podle odborníků mohou ovlivnit míru poškození kyčelních kloubů.
Dotazník (viz Příloha č. 1) se v první části skládá z identifikace jedince, stupně DKK jeho a jeho rodičů, věku vyhotovení RTG. Následuje série tabulek jako podklad pro statistiky a vyhodnocení aspektů. Tabulka č. 1 - Pohyb sleduje, v kolika letech se začaly projevovat jednotlivé úrovně problémů. Zde majitel psa vyplňoval každý řádek tabulky. Další tabulky - Námaha, Ustájení, Podpůrné látky, Krmení, Typ podlahy, Četnost pohybu po schodech shrnují podmínky života psa - výběr pouze jedné možnosti z vyjmenovaných. Všechny body zachycovaly problematiku ovlivňující stupeň DKK (viz Literární přehled). Genetika je zachycena ve srovnání DKK rodičů a vyšetřovaného jedince (bod 5.1 výsledků), vnější faktory následujícími tabulkami. Fyzická zátěž je podchycena v sekci Námaha (5.4) a Četnost pohybu po schodech (5.9); Typ podlahy (5.8) je zařazen z důvodu možnosti překročení elastického limitu podpůrných tkání. Problematika výživy je složena z částí Podpůrné látky (5.6) a Krmení (5.7), teplota okolního prostředí je zkoumána v kapitole Ustájení (5.4). Tabulka v kapitole 5.3 Pohyb shrnuje klinické příznaky postiženého v závislosti na věku.
Na základě Tab. č. 2: Zápis z plemenné knihy, která podle četnosti zastoupení jednotlivých loveckých plemen v ČR zachycuje 15 nejoblíbenějších plemen, jsem vybrala 10 plemen, u kterých je RTG DKK povinnou součástí zařazení do chovu. Elektronicky bylo odesláno 260 dotazníků, vždy nejméně 15 pro každé plemeno. Majitelé psů byli vybíráni náhodným výběrem, bez systematické cesty ke konkrétnímu jedinci. Vyplněných dotazníků se vrátilo 126, návratnost dotazníku tedy byla 48,46 %. Nejvyšší návratnosti bylo dosaženo u plemen maďarský krátkosrstý ohař (16 dotazníků - 100 %) a rhodéský ridgeback (15 dotazníků - 88,89 %). Vždy bylo dosaženo min. 10 dotazníků pro každé plemeno, a tak celkem 100 dotazníků tvořilo základ pro statistické vyhodnocení. 100 hodnot pro každý faktor je možné vyhodnotit statistickými metodami,
28
zatímco pokud bychom chtěli zachytit každé plemeno zvlášť, 10 dotazníků by nemělo vypovídající hodnotu. Proto jsem jednotlivé části zpracovala dohromady pro všechna plemena. Navíc jedinci byli vybíráni náhodně a pokud by měl být zachycen zdravotní status plemen, bylo by nutné vybrat jednotlivé stupně poškození poměrným zastoupením těchto stupňů v plemeni.
Jednotlivé četnosti odpovědí byly zaznamenány do tabulek podle stupně dysplazie kyčelního kloubu a následně vyhodnoceny.
Cílem vyhodnocení vyplněných dotazníků bylo zjištění, jestli stupeň poškození z rentgenologického vyšetření odpovídá míře klinických příznaků tak, jak jsou popisovány odborníky - čím větší poškození kloubu, tím horší příznaky (Tab. č. 6 Snadné vstávání a pohyb). Dále zda je míra klinických příznaků ovlivněna vnějšími faktory, ve kterých se pes celoživotně nachází (následující tabulky).
K vytvoření výsledkových tabulek pro posouzení výsledků bylo využito programu Excel pro tvorbu tabulek a grafů a pro diagonální porovnání hodnot.
Závislost jednotlivých faktorů byla zjišťována pomocí kontingenčních tabulek. Vyjadřovaly četnost výskytu jednotlivých kombinací zkoumaných faktorů (stupeň poškození DKK vs. námaha, ustájení atd.). Míra závislosti dat uvnitř kontingenční tabulky se nejčastěji zjišťuje pomocí Pearsonova χ2 testu (chi-kvadrát testu). U tohoto testu je nejprve nutné vypočítat tzv. „očekávané četnosti“ pomocí následujícího vztahu:
Vzorec č. 1
eij =
n i . ⋅ n. j m
Kde: ni. …….. součtová četnost jednotlivé úrovně faktoru a n.j …….. součtová četnost jednotlivé úrovně faktoru b m ……... celkový součet četností v kontingenční tabulce
29
Hodnoty jednotlivých součtových četností se dále použijí pro výpočet hodnoty testového kritéria (TK) pomocí tohoto vztahu:
Vzorec č. 2
χ 2 = ∑ (pozorované četnosti - očekávané četnosti)2 / očekávané četnosti tedy Vzorec č. 3 r
s
χ = ∑∑ 2
(nij − mij ) 2
i =1 j =1
m ij
Takto vypočtená hodnota testového kritéria se porovná s hodnotou kritickou, vypočtenou v programu Excel dle následujícího vztahu: Vzorec č. 4
KH = CHIINV(α ; (R-1).(S-1))
Kde α …….. hladina významnosti (v našem případě 0,05) R ……. počet úrovní faktoru a S ……. počet úrovní faktoru b
V případě, že hodnota TK nepřekročí hodnotu kritickou (KH), přijímáme nulovou hypotézu o nezávislosti mezi výběry. V opačném případě (TK > KH) nulovou hypotézu zamítáme, znamená to tedy, že mezi výběry existuje závislost. Míru její těsnosti je pak nutné stanovit pomocí korigovaného koeficientu kontingence podle Pearsona: Vzorec č. 5
C kor =
C C max
Kde platí Vzorec č. 6
C=
χ2 χ2 +n
30
Vzorec č. 7
C max = (m − 1)m a dále podle Cramérova koeficientu kontingence Vzorec č. 8
V=
χ2 n(m − 1)
Přičemž χ2 je popsaná testovací statistika a m je větší z obou čísel r a s. Platí, že Ckor i V jsou z intervalu (0, 1); při nulové hodnotě není v buňce žádný vztah; jestliže koeficienty mají hodnotu 1, je v ní vztah úplný. 49,50
Vyhodnocení se týkalo následujících loveckých plemen: Labradorský retriever Zlatý retriever Anglický kokršpaněl Rhodéský ridgeback Flat coated retriever Německý křepelák Anglický špringršpaněl Maďarský krátkosrstý ohař Irský setr červený Pointer Pro možnost přehlednější interpretace výsledků jsem použila mezinárodního značení a hodnocení DKK podle následujícího klíče: Tab. č. 5 - převod DKK na HD
Stupeň HD Hodnocení DKK
49 50
HD A 0/0
HD B
HD C
HD D
0/1, 1/0, 1/1
0/2, 2/0, 1/2, 2/1, 2/2
0/3, 3/0, 1/3, 3/1, 2/3, 3/2, 3/3
Hendl J. (2009) Pokorný D. (1980)
31
HD E 0/4, 4/0, 1/4, 4/1, 2/4, 4/2, 3/4, 4/3, 4/4
5.) Výsledky Z celkového počtu 100 dotazníků byly jednotlivé stupně HD zastoupeny následovně: HD A - 42 % HD B - 16 % HD C - 24 % HD D - 7 % HD E - 11 %
Graf č. 1 - Přehled četností jednotlivých stupňů HD
Četnosti HD 42
45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
24 16 11 7
A
B
C
D
E
Stupeň HD
5.1 Genetické hledisko Přestože jsou chovné podmínky z hlediska stupně HD omezené a na základě názorů odborníků se předpokládá, že dodržováním těchto podmínek se bude četnost výskytu poškození kloubů snižovat, uvedený graf č. 2 hovoří o opaku. Nejčastěji se u dotazovaných jedinců vyskytovalo horší poškození kloubů než u rodičů. Graf předkládá hodnoty a současně procentuelní zastoupení - horší stupeň HD než u rodičů se vyskytl u 35 % jedinců. Bez RTG HD bylo 23 % matek a otců. To je způsobeno pozdějším požadavkem tohoto kritéria jako vstupní podmínky do chovu. Hodnoty jsou na sobě nezávislé.
32
Graf č. 2 - HD ve srovnání s rodiči HD ve srovnání s rodiči 40
35
35
36
30
30 23
21
21
25
23 HD proti matce
20
HD proti otci
11
15 10 5 0 lepší
stejné
horší
bez RTG
5.2 Věk Graf č. 3 znázorňuje, v kolika letech byli dotazovaní jedinci rentgenováni. Soubor jedinců „1 rok“ je bezpochyby zastoupen nejčetněji, tj. 65% proto, že toto je limitující věk pro RTG HD. Kolem věku jednoho roku končí dotváření kloubu a dokončuje se kostnatění chrupavek. Současně je v tomto stáří nejnižší poškození kloubů, a proto je tento věk pro majitele nejvýhodnější. S tím souvisí snižující se trend zastoupení v dalších letech RTG HD.
Graf č. 3 - Věk RTG HD Věk RTG HD
10%
3%
3% 1 rok 2 roky 3 roky 4 roky 5 let
19% 65%
33
V jednom roce věku bylo diagnostikováno následující procentuální zastoupení jednotlivých stupňů HD: HD A
56 %
HD B
62,5 %
HD C
75 %
HD D
71,43 %
HD E
63 %
Přestože i jedinci s vyššími stupni postižení byli rentgenováni z velké většiny v jednom roce věku, nijak tento stupeň nebyl ovlivněn nejzazším možným termínem. Stupeň HD je tedy nezávislý na věku.
5.3 Pohyblivost Celková pohyblivost loveckého psa byla posuzována z pohledu majitelů poměrně snadným způsobem - zkušenost a znalost svého psa byla vodítkem pro vyplnění následujících kritérií, kde druhým faktorem byl věk, ve kterém se začal problém projevovat:
1. Snadné vstávání i pohyb 2. Příležitostné kulhání, sezónní lupání kloubů 3. Neochota chůze po tvrdém povrchu 4. Neochota skákat, neochota běhat u kola 5. Obtížné vstávání, časté kulhání 6. Pohybové problémy při delším pohybu 7. Špatná pohyblivost, bolestivost
Pro každou úroveň tedy vznikla výsledková tabulka s přehledem, v jakém poměru a v kolika letech se začal problém projevovat podle jednotlivých stupňů HD. Protože všichni majitelé vyplňovali pro každou úroveň vždy jednu hodnotu, všechny úrovně jsou zastoupeny stem odpovědí. Údaje v tabulkách úrovní č. 1 - 7 jsou tedy uvedeny v procentech, což současně odpovídá počtu četností odpovědí. Pro přehlednější zobrazení jsou uvedeny také grafy č. 4 - 10, které vychází z hodnot uvedených v tabulkách.
34
Úroveň č. 1 - Snadné vstávání i pohyb
Tab. č. 6 - Snadné vstávání a pohyb
Úroveň 1
A
B
C
D
E
bez projevu
0,00
6,25
4,17
0,00
0,00
0 - 1 rok
0,00
6,25
0,00
0,00
18,18
1 - 3 roky
21,43
12,50
12,50
28,57
18,18
3 - 5 let
23,81
37,50
41,67
42,86
36,36
5 - 8 let
30,95
31,25
25,00
28,57
27,27
8 - 10 let
14,29
0,00
8,33
0,00
0,00
9,52
6,25
8,33
0,00
0,00
více než 10 let
Graf č. 4 - Snadné vstávání i pohyb Úroveň 1
Četnost
50 40
A
30
B C
20
D
10
E
0 bez projevu
0 - 1 rok
1 - 3 roky
3 - 5 let
5 - 8 let
8 - 10 let
více než 10 let
Pro stupně HD B až E je nejčetnějším věkem bezproblémového pohybu rozmezí od 3 do 5 let. Se zvyšujícím se věkem a horším stupněm HD se četnost rapidně snižuje. Se zvyšujícím se poškozením kloubů se klesající průběh grafu zrychluje. Stupeň HD A má vrchol snadného pohybu posunut do pozdějšího věku, což konverguje s faktem, že tento stupeň znamená zdravý kloubní aparát. Současně i v rozmezí od 8 do 10 let je zde četnost snadno pohyblivých jedinců vyšší než u ostatních stupňů HD. Ve věku 10 a víc let se pak křivky stupňů A, B a C přibližují, nejhorší stupně D a E jsou s nulovou hodnotou, a tedy žádný ze psů dotazovaných majitelů se v 10 letech nepohybuje bez potíží. Míra poškození kloubu souhlasí s průběhem jednotlivých křivek.
35
Úroveň č. 2 - Příležitostné kulhání, sezónní lupání kloubů
Tab. č. 7 - Příležitostné kulhání, sezónní lupání kloubů
Úroveň 2
A
bez projevu
71,43
50,00
75,00
28,57
18,18
0 - 1 rok
7,14
18,75
4,17
0,00
45,45
1 - 3 roky
0,00
12,50
8,33
14,29
9,09
3 - 5 let
7,14
6,25
8,33
57,14
27,27
5 - 8 let
2,38
6,25
0,00
0,00
0,00
8 - 10 let
7,14
0,00
0,00
0,00
0,00
více než 10 let
4,76
6,25
4,17
0,00
0,00
B
C
D
E
Graf č. 5 - Příležitostné kulhání, sezónní lupání kloubů
Četnost
Úroveň 2 80 70 60 50 40 30 20 10 0
A B C D E
bez projevu
0 - 1 rok
1 - 3 roky
3 - 5 let
5 - 8 let
8 - 10 let
více než 10 let
Stupeň poškození A a C mají podobný průběh, tedy nejvíce se vyskytuje možnost „bez projevu“. S těmito dvěma koreluje také část grafu pro HD B od věku tří let. Do inkriminované doby je pro tento stupeň poškození klesání četností méně extrémní. Celkově pro HD B je graf klesající, téměř lineární křivka. U HD D se drobné kulhání a lupání začíná projevovat v rozmezí 3 a 5 let. Poslední, nejvíce poškozený stupeň, se nejčastěji objevuje již před prvním rokem věku!
36
Úroveň č. 3 - Neochota chůze po tvrdém povrchu
Tab. č. 8 - Neochota chůze po tvrdém povrchu
Úroveň 3
A
B
C
D
E
92,86
87,50
91,67
85,70
45,45
0 - 1 rok
2,38
6,25
0,00
14,29
45,45
1 - 3 roky
0,00
6,25
8,33
0,00
0,00
3 - 5 let
2,38
0,00
0,00
0,00
9,09
5 - 8 let
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
8 - 10 let
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
více než 10 let
2,38
0,00
0,00
0,00
0,00
bez projevu
Graf. č. 6 - Neochota chůze po tvrdém povrchu
Četnost
Úroveň 3 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
A B C D E
bez projevu
0 - 1 rok
1 - 3 roky
3 - 5 let
5 - 8 let
8 - 10 let
více než 10 let
Stupně HD A - C jsou nejčastěji bez projevu tohoto problému, pouze jeden jedinec začal chodit po tvrdém povrchu neochotně před prvním rokem věku. Jedinci s HD D jsou v tomto věku zastoupeni již četněji. Zajímavé je, že pro nejtěžší stupeň poškození, HD E jsou stejnou měrou zastoupeny pasáže „bez projevu“ a „rozmezí 0 - 1 rok“.
37
Úroveň 4 - Neochota skákat, neochota běhat u kola
Tab. č. 9 - Neochota skákat, neochota běhat u kola
Úroveň 4
A
B
C
D
E
100,00
100,00
91,67
42,86
36,36
0 - 1 rok
0,00
0,00
4,17
14,29
45,45
1 - 3 roky
0,00
0,00
4,17
0,00
9,09
3 - 5 let
0,00
0,00
0,00
28,57
9,09
5 - 8 let
0,00
0,00
0,00
14,29
0,00
8 - 10 let
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
více než 10 let
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
bez projevu
Graf č. 7 - Neochota skákat, neochota běhat u kola
Úroveň 4 120 100 A Četnost
80
B
60
C D
40
E 20 0 bez projevu
0 - 1 rok
1 - 3 roky
3 - 5 let
5 - 8 let
8 - 10 let
více než 10 let
Podobně jako v předchozí úrovni, zde se bez projevu nebo téměř bez projevu zařadilo 100% HD A - C. HD D je také nejčetněji zastoupena skupinou bezproblémových jedinců, avšak stojí za zmínku také druhý nejčetnější soubor jedinců, u kterého se neochota skákat a běhat u kola projevila mezi třetím a pátým rokem života. Vzhledem k tomu, že se jedná o přirozený pohyb psa, dá se tento věk považovat za velmi nízký, což ovšem koreluje s mírou poškození kloubu u HD D. Nejčetnější skupinou u HD E je projev před prvním rokem, ale v těsné blízkosti následují jedinci bez poškození.
38
Úroveň č. 5 - Obtížné vstávání, časté kulhání
Tab. č. 10 - Obtížné vstávání, časté kulhání
Úroveň 5
A
B
C
D
E
95,24
100,00
91,67
42,86
45,45
0 - 1 rok
0,00
0,00
0,00
0,00
45,45
1 - 3 roky
0,00
0,00
4,17
0,00
0,00
3 - 5 let
0,00
0,00
4,17
28,57
0,00
5 - 8 let
2,38
0,00
0,00
28,57
9,09
8 - 10 let
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
více než 10 let
2,38
0,00
0,00
0,00
0,00
bez projevu
Graf č. 8 - Obtížné vstávání, časté kulhání
Úroveň 5 120 100 Četnost
A 80
B
60
C
40
D E
20 0 bez projevu
0 - 1 rok
1 - 3 roky
3 - 5 let
5 - 8 let
8 - 10 let
více než 10 let
Bez projevu nebo téměř bez projevu se v kritériu „obtížné vstávání, časté kulhání“ vyskytuje prakticky 100% HD A - C. Velmi podobné předchozí úrovni jsou také další dvě křivky, a to pro HD D a E. S posledním jmenovaným také souhlasí křivka u úrovně č. 3. Tento stupeň je tedy buďto zcela bez projevu, anebo se projeví již před prvním rokem věku! Jedinci s HD D jsou rovněž bez potíží anebo obtížně vstávají od třetího až osmého roku.
39
Úroveň. č. 6 - Pohybové problémy při delším pohybu
Tab. č. 11 - Pohybové problémy při delším pohybu
Úroveň 6
A
B
C
D
E
95,24
100,00
87,5
71,43
45,45
0 - 1 rok
0,00
0,00
4,17
0,00
45,45
1 - 3 roky
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
3 - 5 let
0,00
0,00
4,17
0,00
0,00
5 - 8 let
2,38
0,00
4,17
28,57
9,09
8 - 10 let
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
2,38
0,00
0,00
0,00
0,00
bez projevu
více než 10 let
Graf č. 9 - Pohybové problémy při delším pohybu
Úroveň 6 120 100 A Četnost
80
B
60
C D
40
E 20 0 bez projevu
0 - 1 rok
1 - 3 roky
3 - 5 let
5 - 8 let
8 - 10 let
více než 10 let
Stupeň HD A - C opět bez projevů pohybových problémů. Stejný průběh jako předchozí grafy je také u stupňů D a E, avšak u předposledního stupně se tato vyšší úroveň problému objevuje až od pěti až osmi let.
40
Úroveň 7 - Špatná pohyblivost, bolestivost
Tab. č. 12 - Špatná pohyblivost, bolestivost
Úroveň 7
A
B
C
D
E
100,00
100,00
95,83
85,71
54,54
0 - 1 rok
0,00
0,00
0,00
0,00
36,36
1 - 3 roky
0,00
0,00
4,17
0,00
9,09
3 - 5 let
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
5 - 8 let
0,00
0,00
0,00
14,28
0,00
8 - 10 let
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
více než 10 let
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
bez projevu
Graf. č. 10 - Špatná pohyblivost, bolestivost
Úroveň 7 120 100 A
Četnost
80
B 60
C D
40
E
20 0 bez projevu
0 - 1 rok
1 - 3 roky
3 - 5 let
5 - 8 let
8 - 10 let
více než 10 let
Stupně HD A - D jsou pro úroveň č. 7 - špatná pohyblivost, bolestivost, bez projevů. Prakticky 100% všech jedinců těchto stupňů poškození nevykazují tento problém. Křivka HD E má vrchol v sekci „bez problémů“, avšak druhou nejčastější možností je projev problému před rokem věku.
Velmi podobný průběh úrovně 4, 5 a 6 napovídá, že i při vyšší zátěži jsou stupně HD A - C prakticky bezproblémové, a to bez závislosti na věku. Pro HD D se potíže objevují 41
nezávisle, ale vždy se objeví. Nejhorší poškození HD E je v těchto úrovních buď bez problémů anebo se projeví před prvním rokem, a to v poměru prakticky 50 % : 50%. Nezáleží tedy na věku, pouze u stupně poškození D a E se projevuje problém častěji.
V následujících kritériích jsou hodnoty řazeny rozdílně oproti předcházejícím tabulkám a grafům. Zatímco do tohoto bodu byly jednotlivé hodnoty přepočítávány na procenta podle jednotlivých stupňů HD, nyní se jedná o procenta v rámci všech získaných dotazníků. Důvodem je, že v předchozích tabulkách byly vyplňovány pro všechny úrovně všechny řádky. Nyní je každé tabulce přiřazena pouze jedna úroveň v rámci jednoho dotazníku. Nyní tedy hodnoty zastupují roli čísla jako takového a jelikož se jedná o celkový počet 100 dotazníků, současně reprezentuje procentuelní četnost.
5.4 Námaha Námaha byla v dotazníku zkoumána pod těmito četnostmi pohybu: 1.
příležitostný (bez pravidla více než 2 hodiny)
2.
občasný (max. 5x měsíčně více než 2 hodiny (klus, běh, výcvik))
3.
sezónní (hony apod.)
4.
týdenní (1x za týden více než 2 hodiny (klus, běh, výcvik))
5.
denní - méně než 2 hodiny pohybu
6.
denní - každodenní pohyb více než 2 hodiny
7.
jiné
Tab. č. 13 - Zastoupení četností kritéria „Námaha“ v jednotlivých úrovních
Námaha
A
B
C
D
E
1
3
0
0
1
0
2
5
1
5
1
1
3
5
1
5
0
3
4
3
6
2
1
3
5
10
4
4
2
3
6
16
4
6
2
1
7
0
0
2
0
0
Maximální četnost je koncentrována do úrovně „každodenní pohyb trvající více než 2 hodiny“, pouze u HD E se aktivita omezuje na kratší a spíše nárazové tendence. Úroveň 42
č. 7 - jiné je zastoupeno pouze 2%, a to v HD C, a proto s tímto nemůžeme pro další srovnávání uvažovat. Srovnáním hodnot diagonálně ve směru A1 - E7
je vrchol četností uprostřed
tabulky. Lze tedy říci, že frekvence pohybu a míra poškození kloubu (tedy stupeň HD) nejsou ve vzájemné korelaci, nijak se neovlivňují a nezávisí na sobě. Přestože je aktivita silněji postižených jedinců častější, toto poškození nevyvolala. Vyhodnocení faktoru námaha pomocí kontingenčních tabulek: Tabulka pozorovaných četností, kombinace faktorů stupeň HD a námaha (včetně provedených součtových četností jednotlivých úrovní příslušného faktoru) Tab. č. 14 - Pozorované četnosti faktoru námaha
Námaha
A
B
C
D
E
Σ
1
3
0
0
1
0
4
2
5
1
5
1
1
13
3
5
1
5
0
3
14
4
3
6
2
1
3
15
5
10
4
4
2
3
23
6
16
4
6
2
1
29
7
0
0
2
0
0
2
Σ
42
16
24
7
11
100
Tabulka očekávaných četností (kombinace faktoru stupeň HD a námaha) vypočítaná dle vztahu č. 1: Tab. č. 15 - Očekávané četnosti faktoru námaha
Námaha
A
B
C
D
E
1
2
1
1
0
0
2
5
2
3
1
1
3
6
2
3
1
2
4
6
2
4
1
2
5
10
4
6
2
3
6
12
5
7
2
3
7
1
0
0
0
0
43
Hodnota TK dle vztahu č. 2 je rovna 29,62 a ve srovnání s příslušnou KH (dle vztahu č. 3), jež je rovna 36,41, nulovou hypotézu o nezávislosti výběrů přijímáme, tudíž mezi danými faktory není statisticky významná závislost.
5.5 Ustájení Pod hlavičkou ustájení byli majitelé dotazováni na prostor, kde pes pobývá nejdelší časový úsek mimo aktivní část dne: 1.
bouda nezateplená
2.
bouda zateplená
3.
místnost mimo obytnou část domu (sklep, stodola, nevytápěná chodba apod.)
4.
uvnitř domu v psím pelíšku
5.
uvnitř domu v posteli, na gauči apod.
6.
jiné
Tab. č. 16 - Zastoupení četností kritéria „Ustájení“ v jednotlivých úrovních
Ustájení
A
B
C
D
E
1
6
0
2
2
4
2
7
4
2
0
2
3
7
4
2
1
1
4
12
2
7
2
2
5
9
6
9
2
2
6
1
0
2
0
0
Maximální četnost je pro každý stupeň HD v jiné úrovni: HD A - 4. uvnitř domu v psím pelíšku - 12 % HD B - 5. uvnitř domu v posteli, na gauči apod. - 6 % HD C - 4. uvnitř domu v psím pelíšku - 7 % HD D - vrchol neexistuje, nejvyšší četnosti jsou v úrovni 1. - bouda nezateplená, 4. uvnitř domu v psím pelíšku a 5. - uvnitř domu, na gauči apod. - 3x 2 % HD E - 1. bouda nezateplená - 4 %.
Diagonálně ve směru
řada čísel vrcholí uprostřed, po mírném snížení se u stupně E
opět zvyšuje. Lze tedy odvodit, že míru poškození kloubů u jedinců se stupněm HD E
44
mohlo ovlivnit ustájení, které je v tomto případě v nezateplené boudě. Vedlejším vlivem je zajisté chlad, který zde na kostru působí, a následné artrotické změny, které většinou nemoci nezcela zdravé kostry doprovází.
Vyhodnocení závislosti faktoru ustájení pomocí kontingenčních tabulek: Tabulka pozorovaných četností, kombinace faktorů stupeň HD a ustájení (včetně provedených součtových četností jednotlivých úrovní příslušného faktoru)
Tab. č. 17 - Pozorované četnosti faktoru ustájení
Ustájení
A
B
C
D
E
Σ
1
6
0
2
2
4
14
2
7
4
2
0
2
15
3
7
4
2
1
1
15
4
12
2
7
2
2
25
5
9
6
9
2
2
28
6
1
0
2
0
0
3
Σ
42
16
24
7
11
100
Tabulka očekávaných četností (kombinace faktoru stupeň HD a ustájení) vypočítaná dle vztahu č. 1: Tab. č. 18 - Očekávané četnosti faktoru ustájení
Ustájení
A
B
C
D
E
1
6
2
3
1
2
2
6
2
4
1
2
3
6
2
4
1
2
4
11
4
6
2
3
5
12
4
7
2
3
6
1
0
1
0
0
Hodnota TK dle vztahu č. 2 je rovna 20 a ve srovnání s příslušnou KH (dle vztahu č. 3), jež je rovna 31,41, nulovou hypotézu o nezávislosti o výběrů přijímáme, tudíž mezi danými faktory není statisticky významná závislost.
45
5.6 Podpůrné látky a výživa Z hlediska podpůrných látek a výživy je třeba se zabývat dvěma významnými podotázkami, kterými je četnost použití chondroprotektiv (koncentrovaná výživa podporující správnou funkci kloubu) a kvalita krmiva. První hledisko bylo dotazováno následovně: Použití chondroprotektiv a jiných podpůrných látek pro zdraví kloubů: 1.
denně po celý rok
2.
2-4x týdně celý rok
3.
sezónně - pravidelně
4.
nárazově
5.
bez použití
6.
jiné Tab. č. 19 - Zastoupení četností kritéria „Podpůrné látky a výživa“ v jednotlivých úrovních
Výživa
A
B
C
D
E
1
0
0
1
1
2
2
2
0
0
1
0
3
7
5
5
1
1
4
6
3
4
1
2
5
24
8
11
3
6
6
3
0
3
0
0
Všechny stupně HD jsou jednoznačně a velmi výrazně nejčetněji zastoupeny v úrovni č. 5 - bez použití chondroprotektiv.
Diagonálně
se hodnoty četnosti užívání zvyšují. Jedinci HD E mají tedy více
postižen pohybový aparát, jestliže jim nejsou chondroprotektiva podávána. Naopak i přestože nejsou nejzdravějším jedincům tyto látky podávány, jejich klouby jsou v pořádku. Poučení z toho tedy je, že by tato koncentrovaná výživa měla být užívána pro správnou funkci již poškozeného pohybového aparátu.
Vyhodnocení závislosti faktoru výživa pomocí kontingenčních tabulek: Tabulka pozorovaných četností, kombinace faktorů stupeň HD a výživa (včetně provedených součtových četností jednotlivých úrovní příslušného faktoru) 46
Tab. č. 20 - Pozorované četnosti faktoru výživa
Výživa
A
B
C
D
E
Σ
1
0
0
1
1
2
4
2
2
0
0
1
0
3
3
7
5
5
1
1
19
4
6
3
4
1
2
16
5
24
8
11
3
6
52
6
3
0
3
0
0
6
Σ
42
16
24
7
11
100
Tabulka očekávaných četností (kombinace faktoru stupeň HD a výživa) vypočítaná dle vztahu č. 1: Tab. č. 21 - Očekávané četnosti faktoru výživa
Výživa
A
B
C
D
E
1
2
1
1
0
0
2
1
0
1
0
0
3
8
3
5
1
2
4
7
3
4
1
2
5
22
8
12
4
6
6
3
1
1
0
1
Hodnota TK dle vztahu č. 2 je rovna 27 a ve srovnání s příslušnou KH (dle vztahu č. 3), jež je rovna 31,41, nulovou hypotézu o nezávislosti o výběrů přijímáme, tudíž mezi danými faktory není statisticky významná závislost.
47
5.7 Krmení Majitelé psů v následující otázce volili jednu z odpovědí: 1.
Syrová strava
2.
Vařená strava - zbytky
3.
Vařená strava - přesně odvážená kvůli správnému poměru látek
4.
Granule pro psy - supermarketové značky (Pedigree...)
5.
Granule pro psy - prémiová řada
6.
Granule pro psy - superprémiová řada
7.
Jiné Tab. č. 22 - Zastoupení četností kritéria „Krmení“ v jednotlivých úrovních
Krmení
A
B
C
D
E
1
1
0
2
0
0
2
1
0
0
0
0
3
6
4
2
1
2
4
0
0
0
0
1
5
9
1
7
0
3
6
24
11
11
5
4
7
1
0
2
1
1
Opět výrazná koncentrace maximálních hodnot četností v jediné úrovni, tentokrát se jedná o č. 6 - Granule pro psy - superprémiová řada.
Za předpokladu, že nebudeme uvažovat úroveň č. 7 - Jiné, porovnáním diagonálou se hodnoty četností nápadně snižují. Míra poškození kloubů nezávisí na kvalitě krmiva za předpokladu komerčních sdělení, že superprémiové krmivo pro psy obsahuje veškeré vitamínové a minerálové složení přesně v takovém poměru, v jakém je psem požadováno.
Vyhodnocení faktoru krmení pomocí kontingenčních tabulek: Tabulka pozorovaných četností, kombinace faktorů stupeň HD a krmení (včetně provedených součtových četností jednotlivých úrovní příslušného faktoru)
48
Tab. č. 23 - Pozorované četnosti faktoru krmení
Krmení
A
B
C
D
E
Σ
1
1
0
2
0
0
3
2
1
0
0
0
0
1
3
6
4
2
1
2
15
4
0
0
0
0
1
1
5
9
1
7
0
3
20
6
24
11
11
5
4
55
7
1
0
2
1
1
5
Σ
42
16
24
7
11
100
Tabulka očekávaných četností (kombinace faktoru stupeň HD a krmení) vypočítaná dle vztahu č. 1:
Tab. č. 24 - Očekávané četnosti faktoru krmení
Krmení
A
B
C
D
E
1
1
0
1
0
0
2
0
0
0
0
0
3
6
2
4
1
2
4
0
0
0
0
0
5
8
3
5
1
2
6
23
9
13
4
6
7
2
1
1
0
1
Hodnota TK dle vztahu č. 2 je rovna 24 a ve srovnání s příslušnou KH (dle vztahu č. 3), jež je rovna 36,41, nulovou hypotézu o nezávislosti o výběrů přijímáme, tudíž mezi danými faktory není statisticky významná závislost.
5.8 Typ podlahy
Typ podlahy bylo možné zvolit z následujících možností: 1.
Beton, zámková dlažba na dvoře a v kotci, asfalt
2.
Tráva
3.
Hladká podlaha (kluzké kachličky, plovoucí podlaha, linoleum)
4.
Koberec
49
Důvodem zvolení právě těchto možností je rozlišení kluzkého x neklouzavého x přirozeného podkladu, na kterým se pes pohybuje většinu svého života.
Tab. č. 25 - Zastoupení četností kritéria „Typ podlahy“ v jednotlivých úrovních
Typ podlahy
A
B
C
D
E
1
13
2
3
2
5
2
8
4
6
0
3
3
18
8
10
5
2
4
3
2
5
0
1
Mimo HD E je maximum hodnot soustředěno v úrovni č. 3 - hladká podlaha (kluzké kachličky, plovoucí podlaha, linoleum). HD E je poměrně nevýrazně nejčetnější úroveň č. 1 - beton, zámková dlažba na dvoře a v kotci, asfalt. Přestože se nejčastěji pes pohybuje po kluzkém podkladu, na kterém se mu rozjíždí nohy, anebo na tvrdém podkladu (beton, dlažba, asfalt), vzhledem k rozložení četností je pravděpodobné, že tento faktor neovlivňuje míru poškození kloubů.
Vyhodnocení faktoru typ podlahy pomocí kontingenčních tabulek: Tabulka pozorovaných četností, kombinace faktorů stupeň HD a typ podlahy (včetně provedených součtových četností jednotlivých úrovní příslušného faktoru)
Tab. č. 26 - Pozorované četnosti faktoru typ podlahy
Typ podlahy
A
B
C
D
E
Σ
1
13
2
3
2
5
25
2
8
4
6
0
3
21
3
18
8
10
5
2
43
4
3
2
5
0
1
11
Σ
42
16
24
7
11
100
Tabulka očekávaných četností (kombinace faktoru stupeň HD a typ podlahy) vypočítaná dle vztahu č. 1:
50
Tab. č. 27 - Očekávané četnosti faktoru typ podlahy
Typ
A
B
C
D
E
1
11
4
6
2
3
2
9
3
5
1
2
3
18
7
10
3
5
4
5
2
3
1
1
podlahy
Hodnota TK dle vztahu č. 2 je rovna 14 a ve srovnání s příslušnou KH (dle vztahu č. 3) jež je rovna 21,03, nulovou hypotézu o nezávislosti o výběrů přijímáme, tudíž mezi danými faktory není statisticky významná závislost.
5.9 Četnost pohybu po schodech
Pohyb po schodech, kde se pes vyskytuje pravidelně, byl limitován těmito hodnotami: 1.
Příležitostně (bez pravidla, občas)
2.
1x týdně
3.
1x denně
4.
Několikrát denně
Tab. 28 - Zastoupení četností kritéria „Četnost pohybu po schodech“ v jednotlivých úrovních
Pohyb po schodech
A
B
C
D
E
1
23
11
12
4
7
2
0
0
0
0
0
3
3
1
1
0
0
4
16
4
11
3
4
Úroveň č. 2 - pohyb po schodech jednou týdně se vůbec nevyskytl. Podobně pohyb po schodech jedenkrát denně je zastoupen velmi málo. Nejčetnější je maximum v úrovni č. 1 - příležitostný pohyb po schodech, a to ve všech stupních poškození kloubů. Míru vlivu četnosti pohybu po schodech a poškození kloubů tedy nelze hodnověrně z těchto odpovědí vyhodnotit. Z těchto shodně poměrově zastoupených dvou možností lze odvodit, že stupeň poškození HD není ovlivněn četností pohybu po schodech.
51
Vyhodnocení faktoru typ podlahy pomocí kontingenčních tabulek: Tabulka pozorovaných četností, kombinace faktorů stupeň HD a četnost pohybu po schodech (včetně provedených součtových četností jednotlivých úrovní příslušného faktoru)
Tab. č. 29 - Pozorované četnosti faktoru četnost pohybu po schodech
Schody
A
B
C
D
E
Σ
1
23
11
12
4
7
57
2
0
0
0
0
0
0
3
3
1
1
0
0
5
4
16
4
11
3
4
38
Σ
42
16
24
7
11
100
Tabulka očekávaných četností (kombinace faktoru stupeň HD a četnost pohybu po schodech) vypočítaná dle vztahu č. 1:
Tab. č. 30 - Očekávané četnosti faktoru četnost pohybu po schodech
Schody
A
B
C
D
E
1
24
9
14
4
6
2
0
0
0
0
0
3
2
1
1
0
1
4
16
6
9
3
4
Četnost u úrovně 2 faktoru schody byla nulová, což vylučuje následný výpočet hodnoty TK dle vzorce č. 2.
Otázka Příležitostné problémy a důvod absence aktivnějšího pohybu byla zodpovězena pouze ze 30%, a tak nebylo možné tuto část vyhodnotit.
52
6.) Diskuze Problematika DKK je velmi častým tématem různých testů a zkoumání, avšak výsledky testů se ne vždy shodují. Nejasnost problému dokazují vědecké výzkumy: jeden o důkazu vlivu výživy jako jednoho z faktorů na utváření kloubu a malého vlivu genetiky (podle veterinárních lékařů z Veterinární kliniky Anima je koeficient dědičnosti 0,2 0,8, tj. 20 - 80%51, podle metody PennHIP je to až 90%52), druhý již věruhodněji dokazuje, jak to s genetickou výbavou skutečně je. Autoři se tedy doplňují, přestože je mezi jejich výzkumy rozdíl téměř padesáti let. V problematice dělá jasno fakt, že dysplazie patří mezi dědičné choroby, samotné onemocnění kloubů však není vrozené. Vrozená je pouze náchylnost k němu. Všichni psi bez rozdílu se tedy rodí s normálními kyčelními klouby53. Statistický test dle kontingenčních tabulek z mého výzkumu ukázal, že závislost stupně poškození HD a jednotlivých faktorů není statisticky významná. Poměrně vysoký koeficient dědičnosti uveden dřívějšími autory udává nejen fakt, že poškození kloubu rodičů je s velkou pravděpodobností přeneseno do náchylnosti k poškození u potomků, ale také že zdravý kloub rodičů by měl být s velkou pravděpodobností děděn potomky. Z mého dotazníku však vyplynulo, že 35 % jedinců mělo výsledek DKK horší než matka a 36 % jedinců mělo horší výsledky než otec. Četnosti u ostatních možností se snižovala (bez RTG bylo 23 % rodičů bez závislosti na sobě): - lepší výsledky DKK než matka 21 %, než otec 11 % - stejné výsledky DKK jako matka 21 %, jako otec 30 % Dědičnost problematiky nebyla prokázána, avšak na výsledky mohly mít velký vliv vnější podmínky prostředí života psa.
Míru poškození kloubu pak ovlivňují vnější podmínky, jako je výživa, fyzická zátěž, teplota okolního prostředí. V přeneseném slova smyslu se dá hovořit o překrmování štěněte nebo mladého psa, nekvalitní a nevyvážená stravě, přemíře fyzické zátěže, nehygienických a klimaticky nevhodných podmínkách držení psa54. Rozvoj DKK je ovlivněn také např. tělesnou konstitucí, velikostí plemene, způsobem a rychlostí růstu, způsobem zátěže, způsobem výživy, hormonálními poruchami,
51
Veterinární lékaři z Veterinární kliniky Anima (2009) Nečas A., Griffon D.J. (2004) 53 Kučerová J. (2010) 54 Kučerová J. (2010) 52
53
poruchami nervosvalových funkcí, množstvím a uložením svalové hmoty v pánevní oblasti, kvalitou a vývojem pojivových tkání atd.55. Statisticky významná závislost jednotlivých faktorů na míře poškození kloubů nebyla prokázána, a to ani diagonálním srovnáním, ani pomocí kontingenčních tabulek. Diagonálně vyšlo pozitivně pouze ustájení, tzn. psi s vyšším stupněm DKK byli chováni v nezateplené boudě, zatímco psi z bytu měli nižší poškození kloubu. Tato závislost však byla kontingenčními tabulkami vyvrácena. Genetická závislost byla zkoumána v části o stupni DKK rodičů, fyzická zátěž v tabulkách pohyb, námaha, typ podlahy, četnost pohybu po schodech. Teplotu prostředí zachycuje část ustájení a výživa, podpůrné látky a krmení. Všechny tyto vnější faktory shrnují podmínky života. Pro vývoj kyčelního kloubu jsou rozhodující první tři měsíce po narození56. Prvních 14 dní je kyčelní kloub u každého psa stabilní a není přítomna volnost kyčelního kloubu. Kritických je prvních 60 dnů života, kdy jsou ještě kosti, svaly a nervy nezralé. Tuto fázi může pozitivně ovlivnit chovatel vhodnou výživou a limitovanou fyzickou zátěží. Od 14. dne do 10 měsíců dochází k dotváření a uzávěru kostí a kloubů, které se podílejí na kyčelním kloubu. Obecně lze říci, že v šesti měsících je osifikace dokončena z 90%. Později se kloub obrušuje a s věkem se zhoršuje ideální postavení hlavice v jamce57. Podle amerických vědců může být utváření kloubů ovlivněno také hladkou podlahou v porodním boxu v době, kdy štěňata ještě nechodí. Na klouzavé podlaze, při snaze dostat se co nejrychleji ke strukům matky, nepřiměřeným způsobem namáhají právě kyčelní klouby, které jsou v té době ještě značně nezralé58. Ačkoli dotazníkové výsledky dokázaly, že věk není rozhodující pro míru poškození kloubu, je jasné, že se zvyšujícím se věkem se bude kloub opotřebovávat, a tak je možné větší opotřebení a následné obtíže jedince. Jedinci s vyšším stupněm postižení byli rentgenováni v nejnižším možném věku, tj. v 1 roce; stejně tak jedinci se zdravými klouby - HD A byli rentgenováni v pozdějším věku, např. ve 4 nebo 5 letech. To dostatečně ukazuje nezávislost poškození na věku.
55
Porterová J. (2009) Dostál J. (1995) 57 Lakomý P. (2009) 58 Dostál J. (1995) 56
54
7.) Závěr Na základě odpovědí z dotazníků nebyla prokázána statisticky významná závislost stupně poškození kyčelního kloubu na jednotlivých zkoumaných faktorech.
Z hlediska pohyblivosti byly všechny úrovně roztříděny do přehledných tabulek, a proto bylo vyhodnocení pro jednotlivé stupně snadné. Pro všechny jedince je kritický pátý rok života, kdy dochází k určitým změnám a větší problematice pohybu psa, a to především v závislosti na stupni HD. Vyšší stupně poškození jsou charakterizovány dřívějším a četnějším výskytem pohybového problému. Zajímavostí je, že úrovně 3 až 7 mají velmi podobný průběh. I přes vyšší zátěž jsou stupně HD A - C prakticky bezproblémové, a to bez závislosti na věku. Pro HD D se potíže objevují nezávisle na faktorech, ale vždy se objeví. Nejhorší poškození HD E je v těchto úrovních buď bez problémů anebo se projeví před prvním rokem, a to v poměru prakticky 50 % : 50 %. Nezáleží tedy na věku, pouze u stupně poškození D a E se projevuje problém častěji. Ustájení psa pravděpodobně má vliv na stupeň HD, názorným příkladem může být, že jedinci s HD E, tedy nejvyšším poškozením, byli ustájeni v nezateplené boudě. Naproti tomu zdraví jedinci nejdelší část dne stráví v domě, tzn. v teple. Podávání chondroprotektiv je kladným prvkem v míře poškození kloubu. Další možností může být, že podáváním této kloubní výživy je kompenzováno velké poškození kloubu, a proto se u jedinců s HD D a E častěji chondroprotektivum objevovalo v pravidelných či denních intervalech. Dochází tak nejen k podpoře tvorby maziva v kloubu, tzn. snadnějšímu pohybu kloubní hlavice v jamce, ale většina produktů působí proti bolesti a jako podpora svalové tkáně, která je pro pohyb takto nemocného psa nezbytná.
Výsledky jedinců zastoupených v mém průzkumu na základě dotazníků neprokázaly genetickou závislost na míře poškození kloubů. Největší procento respondentů odpovědělo, že jejich pes má horší HD než jeho rodiče. Podobné je to u věku vyhodnocení RTG, který nijak neovlivnil hodnotu dysplazie. Míra fyzické námahy nesouvisí se stupněm poškození kloubu. Stupeň poškození kloubů nezávisí na kvalitě krmiva a podle výsledků není ovlivněn ani typem podlahy.
55
Dalším testem pomocí kontingenčních tabulek se prokázala nezávislost jednotlivých faktorů.
Otázka Příležitostné problémy a důvod absence aktivnějšího pohybu byla zodpovězena pouze ze 30%, a tak nebylo možné tuto část vyhodnotit.
Dotaz v tabulce „Četnost pohybu po schodech“ byl nevhodně položen a přestože byl zodpovězen ze 100%, nebylo možné tento faktor posoudit. Pouze čtyři úrovně odpovědí nejsou pro statistické výpočty dostatečné.
Ačkoli bylo vědecky mnohokrát dokázáno, že stav kloubů závisí na zkoumaných faktorech, z výsledků vyplývá opak. Je možné, že aby bylo možné významnou závislost statisticky prokázat, bylo by nutné pracovat s mnohonásobně vyšším počtem respondentů.
56
8.) Souhrn a resumé Lovecký pes je nezbytným a významným pomocníkem myslivce - lovce. Myslivost je součástí lesnictví, především mentality lesního hospodáře pečujícího nejen o lesní porosty, ale také o lesní zvěř a celkové ekosystémy. Péči o honitbu a o zvěř zahrnují také Zákon o myslivosti č. 449/2001, § 44 a všechny související vyhlášky, které ukládají povinnost držet a používat lovecky upotřebitelné psy. Výcvik loveckého psa vyžaduje spoustu času, energie a v neposlední řadě také peněz. Pokud bude mít pes nemocný pohybový aparát, mohou se již v raném věku vyskytnout potíže a bolestivost až v takovém rozsahu, že nebude možno tohoto psa dále využívat jako loveckého pomocníka. Proto bylo zapotřebí sledovat problematiku onemocnění kloubů také u loveckých psů a do chovu řadit pouze jedince se zdravými klouby nebo s takovým poškozením kloubů, které psa neomezuje natolik, aby nebyl schopen plnohodnotně plnit svůj úkol. Tak vzniklo určité omezení, na jehož základě se v jednotlivých klubech schvalují podmínky chovnosti. Dobře vycvičený pes vhodně zavedený do praxe plní nesnadné úkoly při honech, naháňkách, čekaných apod., kdy psi třeba i několikrát týdně naběhají velké množství kilometrů. Pomáhají tak vyhledat a snadněji ulovit zvěř, následně dohledat či dosledovat a případně zadržet poraněnou zvěř. Z hlediska etiky a welfare zvěře tedy plní významnou úlohu, a to jak z pohledu myslivce, trpící zvěře či vlastníka honitby (např. pomáhají udržet normovaných stavů zvěře), tak z pohledu ekonomického (škody zvěří, dohledávky a dosledy při poplatkových lovech apod.). Z účelu použití loveckého psa vyplývá, jak důležitá je jeho zdravotní stránka, a to především jeho kostra, klouby a celý pohybový aparát. Bez bezproblémového pohybu by nebyl pes schopen práce a pozbýval by svou původní úlohu, pro kterou byl šlechtěn.
Cílem práce bylo shrnutí problematiky dysplazie kyčelních kloubů a vyhodnocení vyplněných
dotazníků.
Klíčovou
otázkou
bylo,
zda
stupeň
poškození
z
rentgenologického vyšetření odpovídá míře odborníky definovaných klinických příznaků a dále zda je hodnota poškození kyčelních kloubů ovlivněna vnějšími faktory, ve kterých se pes celoživotně nachází.
Velké množství informací v této práci bylo čerpáno z mého dlouholetého zájmu o zdraví psů v čistokrevném chovu loveckých psů. Informace pro statistiky vyplývají z dotazníku. Zde jsou podchyceny všechny faktory, které by mohly ovlivnit stav kloubu
57
a míru dysplazie. Mezi tyto faktory patří genetická výbava a dále vnější vlivy, jak je množství pohybu a námahy, výživa, teplota pobytu psa a hygiena. Majitelé psů, kteří odpovídali na dotazník, byli vybíráni náhodným výběrem. Návratnost dotazníku byla 48,46 %. Vždy bylo dosaženo min. 10 dotazníků pro každé plemeno, a tak celkem 100 podkladových materiálů dalo základ statistice. 100 hodnot pro každý faktor je možné vyhodnotit statistickými metodami, zatímco pokud bychom chtěli zachytit každé plemeno zvlášť, 10 dotazníků by nemělo vypovídající hodnotu, a tak byly jednotlivé části zpracovány dohromady pro všechna plemena. Navíc jedinci byli vybíráni náhodně a pokud by měl být zachycen zdravotní status plemen, bylo by nutné vybrat jednotlivé stupně poškození poměrným zastoupením těchto stupňů v plemeni a ne náhodně.
Výsledky byly posouzeny metodou diagonálního srovnání a dále byla zjišťována závislost jednotlivých faktorů pomocí kontingenčních tabulek. Ty vyjadřovaly četnost výskytu jednotlivých kombinací zkoumaných faktorů (stupeň poškození HD vs. námaha, ustájení atd.). Míra závislosti dat uvnitř kontingenční tabulky byla zjištěna pomocí Pearsonova χ2 testu (chi-kvadrát testu). U tohoto testu je nutné vypočítat tzv. „očekávané četnosti“ a hodnotu testového kritéria (TK), která se porovná s hodnotou kritickou. V případě, že hodnota TK nepřekročí hodnotu kritickou (KH), přijímáme nulovou hypotézu o nezávislosti mezi výběry. V opačném případě (TK > KH) nulovou hypotézu zamítáme, znamená to tedy, že mezi výběry existuje závislost.
Z hlediska pohyblivosti je pro všechny jedince kritický pátý rok života, kdy dochází k určitým změnám a větší problematice pohybu psa, a to především v závislosti na stupni HD. Vyšší stupně poškození jsou charakterizovány dřívějším a četnějším výskytem pohybového problému. Ustájení psa má dle diagonálního srovnání vliv na stupeň HD, avšak kontingenčními tabulkami bylo toto tvrzení vyvráceno. Podávání chondroprotektiv je kladným prvkem v míře poškození kloubu. Dochází nejen k podpoře tvorby maziva v kloubu, tzn. snadnějšímu pohybu kloubní hlavice v jamce, ale většina produktů působí proti bolesti a jako podpora svalové tkáně, která je pro pohyb takto nemocného psa nezbytná. Výsledky jedinců zastoupených v mém průzkumu na základě dotazníků neprokázaly genetickou závislost na míře poškození kloubů. Největší procento respondentů odpovědělo, že jejich pes má horší HD než jeho rodiče. Podobné je to u 58
věku vyhodnocení RTG, který nijak neovlivnil zjištěnou hodnotu dysplazie. Míra fyzické námahy nesouvisí se stupněm poškození kloubu. Stupeň poškození kloubů nezávisí na kvalitě krmiva a podle výsledků není ovlivněn ani typem podlahy. Dalším testem pomocí kontingenčních tabulek se prokázala nezávislost všech jednotlivých faktorů. Dotaz v tabulce „Četnost pohybu po schodech“ byl nevhodně položen a přestože byl zodpovězen ze 100%, nebylo možné tento faktor posoudit. Ačkoli bylo vědecky mnohokrát dokázáno, že stav kloubů závisí na zkoumaných faktorech, z výsledků vyplývá opak. Je možné, že aby bylo možné významnou závislost statisticky prokázat, bylo by nutné pracovat s mnohonásobně vyšším počtem respondentů.
59
Resumé The hunting dog is a necessary and important helper of the gamekeeper and hunter. Gamekeeping is part of forestry and especially part of the forest manager's mentality, who doesn’t only care for the forest cover, but also for the game and the whole ecosystems. The Czech hunting law no. 449/2001, § 44, and all the related orders impose on caring for the hunting grounds and the game an on keeping an using hunting dogs. The training of a hunting dog needs a lot of time, energy and also money. If the dog should have an ill locomotory system, it could already have problems and pains in early age, which could mean that it could not be used for hunting any more. Therefore it is important to monitor joint illnesses in hunting dogs and to breed only with dogs which are healthy or whose ill joints do not delimit them in adequate work. Based on this knowledge, there were rules made, upon which the breeding clubs set breeding conditions. A well trained and well used dog fulfills difficult jobs during hunts, drives, still hunts etc. and the dogs run long distances, sometimes several times a week. They help to find and easily hunt game, to search it out, to chase it and to eventually stop wounded game. They have an important job in ethics and game welfare, thus for the hunter, the suffering game, the owner of the hunting ground (e.g. they help keeping the required game numbers) and economics (forest damages done by game, searching and chasing game in paid hunts etc.).
The purpose of using hunting dogs makes it clear, how important their health is, especially the health of their skelet, joints and locomotory system. Without pain-free movement the dog would not be able to do its work and to fulfill the job for which it was bred.
The aim of this paper was to summarize the subject of hip dysplasia and to analyze the data from the questionnaires. The main question was, whether the damage diagnosed in the x-ray examination corresponds to the degree of clinical symptoms defined by experts and whether the degree of hip joint damage is influenced by external factors of the dog's life.
A lot of information in this paper was taken from my long-time interest in the health of thoroughbred hunting dogs. The information used for the statistics was taken from the
60
questionnaires. These questionnaires consider all factors, which could influence the condition of the joints and the degree of dysplasia. These factors are genetics and external influences like the amount of movement and work, feeding, the temperature of the dog's housing and hygiene. The dog’s owners, who responded to the questionnaire, were chosen randomly. 48.46 % of the questionnaires were answered and sent back. In every breed there were at least 10 questionnaires answered, which gives us 100 questionnaires to be the data set for the statistics. 100 values for every factor can be statistically evaluated. If we would like to evaluate every breed separately, 10 questionnaires each would not show anything. Therefore the various parts were treated together for all breeds. Besides, the individuals were chosen randomly. If there had been the aim to show the health condition of the breeds, it would have been necessary to choose the degrees of hip damage according to their percentage in the breed.
The results were assessed by the method of diagonal comparison and the dependence of the single factors was determined through contingency tables. Those tables showed the number of occurrences of the different combinations of the examined factors (degree of hip damage vs. work, housing etc.).. The degree of data dependence inside the contingency table was measured using the Pearson χ2 test. In this test the "expected frequency" and the value of the test criterion (TK) have to be counted and compared with the critical value. If the TK does not exceed the critical value (KH), we accept the null hypothesis regarding the independency between the data. Otherwise (TK > KH) we reject the null hypothesis, this means, that there is a dependency between the chosen factors.
Regarding the dog’s agility, the fifth year of life is critical, where the dog's movement gets more problematical, especially in connection with the degree of HD. Higher grades of damage are characterized by an earlier and more frequent occurrence of movement problems. According to the diagonal comparison, the housing of the dog influences the degree of HD, but the contingency tables disprove this statement. The feeding of chondroprotectives has a positive effect on the degree of joint damage. The joint lubrication is supported and therefore the femur head can move easier in the joint cavity. Besides, most of the products suppress pain and support muscle development, which is very important for this kind of illness. 61
The findings of my research based on questionnaires did not show any relationship between the genetical equipment and the degree of joint damage. The highest percentage of the respondents answered, that their dog has worse HD than its parents. Also the age of x-ray examination of HD did not prove to affect the diagnosed degree of dysplasia. The amount of physical work is not related to the degree of joint damage. The degree of joint damage does not depend on the quality of the feeding and according to the findings it is also not dependent on the type of ground the dog is kept on. Another set of contingency tables proved the independency of all the single factors. The question in the table "frequency of movement on stairs” was not asked correctly, therefore it could not be assessed, even though it had been answered by 100 % of the respondents. Many times it has been scientifically proved, that the condition of the joints depends on the examined factors, but the findings of this paper say the opposite. It could be possible, that there would have to be a many times higher number of respondents to be able to show relevant statistical dependence.
62
Seznam použité literatury Bakoš, A. - Plemena loveckých psů. Kontakt plus, s.r.o. 1998. 112 s. ISBN 80-8885521-7 Beagle club ČR - Postup uchovnění. [online] 20.6.2009. Zdroj: http://www.beagleclub.cz/?page_id=20 Bouzková D. - Zpráva poradce chovu. [online]. 2.10.2009. Zdroj: www.wss.kchls.cz/zpravy_poradce1/zprava_poradce_2009_1.pdf Collective OFFA - Hip Grades. [online] 15.6.2010 Zdroj: http://www.offa.org/hipgrade.html Distl, O. - Fakten zum Gen-Test auf HD. PetProfi: Magazin für PetProfis. Mars Incorporated, 2005. Vychází měsíčně. Dostál, J. - Chov psů, genetika v kynologické praxi. 1. vydání. Praha Dona, 1995. 206 s. ISBN 80-85463-58-X Doubková, B., Zápis plemenné knihy 2008 Duran, M. - Hip and Elbow displasia - summary. [online]. 20.6.2009. Zdroj: http://www.veterinaria.org/personales/duranmm/pages/eng/resumen.htm Halme F. - e-mailová komunikace s paní Franziskou Halme, poradce chovu welshspringerspanielů v Německu, 19.3. - 8.4.2009 Hendl J. - Přehled statistických metod. Portál, s.r.o., Praha. 2009. 696 s. ISBN 978-807367-482-3 Hyclová P. - Dysplazie kyčelního kloubu DKK. [online] 11.3.2010. Zdroj: http://www.vetcentrum.cz/stodulky/dkk/181/dysplazie-kycelniho-kloubudkk Klub chovatelů českých fousků - Chov. [online] 20.6.2009. Zdroj: http://www.ceskyfousek.cz/ostatni/chov/chovni-psi/seznam-chovnych-psu-kchcf-pro-rok2009 Klub chovatelů honičů - Chovné podmínky - dokument. [online] 20.6.2009. Zdroj: http://www.klubhonicu.com/ Klub chovatelů švýcarských honičů - Chov. [online] 20.6.2009. Zdroj: http://www.svycarskyhonic.com/chov.htm 63
Klub chovatelů teriérů: Podmínky pro zařazení do chovu. [online] 20.6.2009. Zdroj: http://www.kcht.cz/index.php?id_clanku=110 Klub chovatelů výmarských ohařů - Chovné podmínky - výmarský ohař. [online] 20.6.2009. Zdroj: http://www.weimaranerclub.cz/chov_chovne_podminky.html Klub Krátkosrstý ohař se sídlem v Brně - Zápisní řád pro plemeno německý krátkosrstý ohař. [online] 20.6.2009. Zdroj: http://www.ohari-brno.cz/chovatelsky-
zapisni-rad-plemene-nemecky-kratkosrsty-ohar.html Klubové zpravodaje KCHLS 1 / 2010, 2 / 2010 Kolektiv - Dysplazie kyčelního kloubu. [online]. 2.10.2009. Zdroj: www.cidabro.cz/home.php?page=dysplazie Kolektiv - Odborná veřejnost / Myslivost. [online] 11.3.2010. Zdroj: http://www.lesycr.cz/cs/odborna-verejnost/myslivost.ep/ . Kolektiv - Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2008. Ministerstvo zemědělství. ISBN978-80-7084-861-6 Kolektiv FCI - Regulations / Breeding. [online] 12.6.2009. Zdroj: http://fci.be/reglements.aspx Kolektiv FCI - Standards. [online] 12.3.2010. Zdroj: http://fci.be/nomenclature.aspx Kolektiv KVL - Řád pro posuzování DKK a DKL dle KVL ČR [online] 22.4.2009 Zdroj: http://www.vetcentrum.cz/stodulky/dkk/106/rad-pro-posuzovanidkk-a-dkl-dle-kvl-cr.cz Kučerová J. - Dysplazie kyčelních kloubů. [online]. 11.3.2010. Zdroj: http://www.alabaj.com/DKK_clanek.htm Lakomý P. - Veterinář radí. [online]. 12.3.2010. Zdroj: http://faunanet.sweb.cz/psi/veterinar-poradna/dysplazie-kycelnihokloubu.htm Nečas A., Griffon D.J. - Diagnostika a léčba dysplazie kyčelního a loketního kloubu. VFU Brno, 2004. 64 s. ISBN 80-7305-483-3 Palmerová, J. - Ilustrovaná encyklopedie psích plemen. Nakladatelství Václav Svojtka & Co., 1998, 255 s. ISBN 80-7237-067-7
64
Petráš P. - Hodnocení dysplazie. [online]. 12.3.2010. Zdroj: http://www.rkcr.cz/rkcr/predsednictvo/upch/hodnoceni_dysplazie_petras.h tm Pokorný D. - Studium závislosti v dvourozměrných kontingenčních tabulkách. Matematické středisko biologických ústavu ČSAV. Sborník Robust Sborník z konference české statistické společnosti. 1980. Dostupné z www.statspol.cz/robust/1980_pokorn80.pdf Porterová J. - poznámky ze semináře Genetika a dysplazie kyčelních kloubů, překlad RNDr. Michal Krejčí. [online]. 7.11.2009. Zdroj: http://www.tachyonbc.cz Šterc J. - Dysplazie kyčelních kloubů (DKK) psů. [online]. 2.10.2009. Zdroj: http://www.ohardlouhosrsty.ic.cz/hmtl/chovatelstvi/dysplazie-kk-psu/dkksterc.htm Veterinární lékaři z Veterinární kliniky Anima - Dysplazie kloubů. [online]. 20.6.2010. Zdroj: http://www.klinikaanima.cz/dysplazie.htm Výbor Českého klubu Rhodéských ridgebacků - Chov RR. [online] 20.6.2009. Zdroj: http://www.klub-ridgebacku.cz/index.php/cs/remository Výbor Klubu chovatelů hrubosrstých a maďarských ohařů ČR - Podmínky chovnosti. [online] 5.5.2009. Zdroj: http://www.ohar.cz/index.php?modul=clanky&tema=podminkychovnosti Výbor Klubu chovatelů jezevčíků - Podmínky chovnosti. [online] 20.6.2009. Zdroj: http://www.jezevcik.org/jezevcik/chov/clanky/chovne_podminky.htm Výbor Klubu chovatelů loveckých slídičů, sekce anglického kokršpaněla - Podmínky chovnosti. [online] 20.6.2009. Zdroj: http://www.ac.kchls.cz
Výbor Klubu chovatelů loveckých slídičů, sekce anglického špringršpaněla - Chovné podmínky pro Anglického špringršpaněla platné od 1.1.2009. [online]
20.6.2009. Zdroj: http://www.ass.kchls.cz Výbor Klubu chovatelů loveckých slídičů, sekce retrívři - Zápis ze zasedání Komise pro chov a zdraví 05.09.2005. [online] 20.6.2009. Zdroj:
http://www.retriver.cz/sekce/chov_podm_stanovisko_cmku.htm
65
Výbor Klubu německého křepeláka - Podmínky chovnosti psů a fen v Klubu německého křepeláka platné od 1.1.2000. [online] 20.6.2009. Zdroj:
http://www.krepelak.wz.cz Výbor Pointer a setter klubu - Podmínky chovnosti. [online] 20.6.2009. Zdroj: http://www.pointer-setter.cz Výbor Retriever klubu CZ - Podmínky chovnosti. [online] 20.6.2009. Zdroj: http://www.rk-cz.cz/view.php?cisloclanku=2007070026
Zdroje obrázků: Obr. č. 1
http://www.neovet.cz/clanky/casna-diagnostika-dysplazie-kycelnihokloubu-dkk/ (10.3.2010)
Obr. č. 2
http://www.neovet.cz/clanky/casna-diagnostika-dysplazie-kycelnihokloubu-dkk/ (10.3.2010)
Obr. č. 3
http://www.neovet.cz/clanky/casna-diagnostika-dysplazie-kycelnihokloubu-dkk/ (10.3.2010)
Obr. č. 4
http://www.ohardlouhosrsty.ic.cz/hmtl/chovatelstvi/dysplazie-kkpsu/dkk-sterc.htm (10.3.2010)
Obr. č. 5
http://www.vetcentrum.cz/stodulky/dkk/181/dysplazie-kycelnihokloubu-dkk
Obr. č. 6
http://www.ohardlouhosrsty.ic.cz/hmtl/chovatelstvi/dysplazie-kkpsu/dkk-sterc.htm (10.3.2010)
Obr. č. 7
http://www.offa.org/hipgrade.html
Obr. č. 8, 10, 11, 13
http://www.vetcentrum.cz/stodulky/dkk/191/fotogaleriedysplazie-kycelnich-kloubu (10.3.2010)
Obr. č. 9, 12
http://www.offa.org/hipgrade.html
Obr. č. 14
http://www.offa.org/hipgrade.html
Obr. č. 15
http://www.vetcentrum.cz/stodulky/dkk/191/fotogalerie-dysplaziekycelnich-kloubu (10.3.2010)
66
