ročník 15 č. 1.2006
Odborná práce
ORTODONCIE
Apikální resorpce horních středních řezáků ve vztahu ke konkrétnímu ortodontickému pohybu Apical root resorption of maxillary central incisors in relation to specific orthodontic movement
MUDr. Zdeněk Hofman, Dr. Chaitra Ramanathan Ortodontické oddělení Stomatologické kliniky FN Hradec Králové Department ofOrthodontics, Clinic of Dental Medicine, University Hospital in Hradec Králové, Charles University in Prague Souhrn Cílem práce bylo zjištění a následné porovnání velikostí apikálních resorpcí kořenů horních centrálních řezáků při 3 druzích ortodontického pohybu. U pacientů zařazených do studie (n = 54) byly zhotoveny intraorální rentgenové snímky unikátní technikou, která standardizovala vztah mezi rentgenkou, snímkovaným zubem a rentgenovým filmem bez ohledu na ortodontický pohyb zubu. Porovnáním těchto snímků bylo zjištěno, že během sledovaných šesti měsíců došlo k signifikantnímu zkrácení kořenů horních centrálních řezáků při použití bazálního intruzního oblouku, třídílného intruzního oblouku i během nivelizace horního zubního oblouku straight wire technikou. Rozdíly ve zkrácení kořenů při použití různých biomechanik nebyly signifikantní. Velikost průměrného zkrácení délky kořene horního centrálního řezáku po intruzi bazálním intruzním obloukem při aktivaci WcN (g) na jeden řezák byla po šesti měsících shodná s průměrným zkrácením, které vzniklo během nivelizace horního zubního oblouku straight wire technikou. Nebyla prokázaná závislost rozsahu apikálních resorpcí kořenů horních centrálních řezáků na věku ani na pohlaví pacienta. (Ortodoncie 2006,15, č. 1, s. 18-32) Abstract The aim ofthe of thestudy studywas wasto tocompare comparethe theextent extentof ofapical apicalroot rootresorption resorptionof ofmaxillary maxillarycentrál centralincisors incisorscaused causedby by three different types of orthodontic movement. In patients included in the study (n = 54) periapical radiographs were made with a special technique establishing the standard relationship between the X-ray tube, the tooth and the film, with no regard being paidto paid tothe theorthodontic orthodonticmovement movementof oftooth. tooth.The Thecomparison comparisonof ofradiographs radiographsproved proved that during the six-month follow-up there appeared significant root resorption of maxillary central centrál incisors when basal intrusion arch, three-component intrusion arch were used, as well as in the course of eveling levelingofthe of theupper upper dentalarch dental archwith withthe thestraight-wire straight-wireappliance. appliance.Differences Differencesin inresorption resorptiondue dueto tovarious variousbiomechanics biomechanicsof oftooth toothmomovement applied were not significant. The average amount of root resorption of maxillary central incisor in the course of basal intrusion arch application (activation of 10 cN per incisor) was identical with the average amount of resorption during the leveling of upper dental arch with straight-wire technique. The correlation ofthe of theextent extentof of apical root resorption on the age or sex of patients was not proved. (Ortodoncie 2006,15, No. 1, p. 18-32) Klíčova slova: apikálni Klíčová apikální resorpce, intruze, retrakce, nivelizace Key Words: apical resorption, intrusion, retraction, leveling
18
www.orthodont-cz.cz e-mail:
[email protected]
Odborná práce
ORTODONCIE
Cíl práce Hlavním cílem naší práce bylo zjištění a následné porovnání velikosti apikálních resorpcí kořenů horních centrálních řezáků při různých druzích ortodontického pohybu. Toto porovnáníby mělo odpovědět na otázku, zda je cílená intruze horních řezáků z hlediska vzniku resorpcí opravdu tak nebezpečná, jakseuvádív literárních pramenech [1-6]. Dalšími otázkami, na které se pokusíme odpovědět, je závislost apikálního zkrácení kořenů středních řezáků na věku a pohlaví pacienta a vztah apikálních resorpcí k původní délce kořenů před zahájením sledovaného ortodontického pohybu. Materiál a metodika Materiál Vyšetřovaný soubor tvořilo celkem 54 pacientů léčených fixním aparátem na ortodontickém oddělení FN Hradec Králové v letech 2003-2005. U pacientů jsme přednostně snímkovali pravý horní střední řezák, pouze v případě nesplnění podmínek pro zařazení do souboru, jsme volili levý střednířezák. Pacienti byli do souboru zařazeni bez ohledu na věk, pohlaví, skeletální nebo dentální vadu a léčebný plán. Těchto 54 pacientů jsme rozdělili podle použité biomechaniky do tří skupin (tab. I). Ve skupině I jsme intrudovali hornířezáky pomocí bazálního intruzního oblouku (n = 17), ve skupině II jsme použili třídílný intruzní oblouk k intruzi spojené s retrakcí horních řezáků (n = 18) a ve skupině III jsme prováděli pouze nivelizaci horního zubního oblouku technikou straight wire (n = 19). Je třeba zdůraznit, že první rentgenový snímek ve skupinách I a II byl zhotoven až po ukončení nivelizačnífáze těsně před zahájením sledovaného intruzního nebo složeného pohybu. Během nivelizace došlo k aktivaci buněk umožňujících pohyb zubu a tedy i vznik resorpcí. Ve skupině III jsme první rentgenový snímek zhotovili ihned po nalepení fixního aparátu a aktivace periodontálních buněk probíhala až v průběhu sledované nivelizačnífáze ortodontické léčby. Intraorální rentgenové snímky horního středního řezáku jsme zhotovili před zahájením sledovaného ortodontického pohybu zubu (čas TO) a po uplynutí periody 6 měsíců (časT6). Periodu 6 měsíců jsme zvolili, protože právě 5-6 měsíců ortodontické léčby je nutných ke spolehlivému rentgenologickému zachycení apikálních resorpcí kořenů [7]. Z praktického hlediska není možné zhotovenídruhého snímku přesně na den po 6 měsících, proto jsme pro snímkování zvolili rozmezí 10 dní před až 10 dní po uplynutí 6 měsíců od zhotovení prvního snímku. Výběr pacientů do všech 3 skupin se řídil předpokladem, že bude plánovaný pohyb řezáků probíhat po celou dobu 6 měsíců bez přerušenínebo ukončení. Z počátečního souboru 54 snímkovaných pacientů jsme museli před statistickým zpracováním vyřadit 5 pacientů, u kterých došlo k porušení stanovených podmínek. www.orthodont-cz.cz
e-mail:
[email protected]
ročník 15 č. 1. 2006
The Aim The main objective of our study was to collect the relevant data and then compare the extent of apical root resorption of maxillary central incisors in various types of orthodontic movement. The comparison should provide the answer whether the intrusion of maxillary incisors is a risk factor with regard to resorption as quoted in literature [1-6]. Other questions we tried to answer dealt with the dependence of apical root resorption of central incisors on the age or sex of a patient, and with the relation of apical root resorption to the length of roots prior to the orthodontic movement. Material and method Material The sample had 54 patients treated with fixed appliances at the Orthodontic Department of Faculty Hospital in Hradec Kralove between 2003 and 2005. Primarily, the right maxillary central incisor was preferred; in case they didn't meet the pre-requisities, then left central incisor was included. The patients were included in the sample with no regard paid to the age, sex, skeletal or dental anomaly, and treatment plan. The patients were divided into three groups according to the applied biomechanics (Table I). In the group I, the maxillary incisors were intruded by means of basal intrusion arch (n = 17), in the group II a three-component intrusion arch was used for intrusion accompanied with retraction of maxillary incisors (n = 18), in the group III only leveling of the upper dental arch with straight-wire appliance was performed (n = 19). It is necessary to emphasize that the first radiograph in the groups I and II was made only after the leveling phase finished and just before the intrusion or complex movement started. During the process of leveling the cells allowing for the movement of a tooth, and thus for resorption, were activated. In the group III the first radiograph was taken immediately after application of fixed appliance, and therefore, the cells activation started in the course of the leveling phase of orthodontic treatment. Periapical radiographs of the upper central incisor were taken prior to the orthodontic movement (time TO), and then after six months (time T6). The period of six months was chosen because 5-6 months of orthodontic treatment are necessary for a reliable radiological representation of apical root resorption [7]. However, it was not possible to take the second radiograph exactly after 6 months, therefore, we decided for the period including 10 days before and 10 days after 6 months since the first radiograph. The patients were chosen on the assumption that the planned movement of incisors would be performed for 6 months without 19
20
www.orthodont-cz.cz e-mail:
[email protected]
Odborná práce
ORTODONCIE
ročník 15 č. 1. 2006
Pro statistické zpracováníjsme tedy použili hodnoty zís- interruption or early termination. From the initial samkané měřením 49 dvojic rentgenových snímků horních ple of 54 patients 5 patients had to be eliminated prior centrálních řezáků. Průměrný věk pacientů zařazených to statistical processing of the data, since they did not do hodnoceného souboru byl 14,5 roku se směrodatnou meet the given criteria. 49 pairs of radiographs of maodchylkou 3,2 roku, nejmladšímu pacientovi bylo při xillary central incisors were statistically processed. zhotovení prvního snímku 9 let, nejstaršímu 30,1 roku. The mean age of patients in the sample was 14.5 years, standard deviation = 3.2; the range between 9 and 30.1 Podmínky pro zařazení do vyšetřovaného souboru years. - informovaný souhlas pacienta nebo jeho zákonného zástupce Pre-requisites for sample study - léčba fixním ortodontickým aparátem s předpokla- informed consent of a patient or his/her legitimate redem pokračování sledovaného pohybu následujípresentative cích 6 měsíců - vitální horní řezák bez rozsáhlých výplní či protetic- - treatment with fixed orthodontic appliance with given orthodontic movement for 6 months kého ošetření s rentgenologicky dokončeným vývo- vital maxillary incisor without extensive fillings or jem kořene prosthetic treatment and with fully developed root - dostatečně široká patrová klenba umožňující umí(on the radiograph) stění rentgenového filmu v držáku podle přenoso- sufficiently wide palatal vault allowing for positioning vého klíče of the film in a holder according to a transfer key - nízký dávivý reflex při kontaktu filmu s patrovou sliznicí - lower emetic response during the contact of the film with palatal mucosa Anamnestické údaje kontraindikující zařazení do vyšetřovaného souboru Contraindications for sample study include - systémová onemocnění a metabolické poruchy - system diseases and metabolic anomalies - traumatické poškození horního frontálního úseku - traumatic damage of the upper anterior segment - endodontické ošetření vyšetřovaného řezáku - přítomnost periapikálního zánětu - endodontic treatment of the incisor - přítomnost resorpcí kořenů před zahájením ortodon- - periapical inflammation tické léčby - root resorption prior to orthodontic treatment - předchozí ortodontická léčba - přítomnost nadpočetných nebo ektopických zubů - previous orthodontic treatment - supernumerary or ectopic teeth in the area ve sledované oblasti - tumors and cysts in the examined area - přítomnost tumorů a cyst ve vyšetřované oblasti - kontinuální okluzální trauma - continual occlusal trauma - skusování nehtů a jiné zlozvyky - nail-biting and other bad habits Podmínky pro zařazení do souboru pro statistické The requirements for inclusion into the sample zpracování - po dobu 6 měsíců nedošlo ke změně biomechaniky - no changes in the used biomechanics in the course of 6 months - mezi zhotovením rentgenových snímků nedošlo k uvol- in the period between taking the two radiographs the nění ortodontického zámku ze sledovaného řezáku orthodontic bracket on the incisor was intact in - získali jsme kvalitní, dobře hodnotitelné rentgenové place, without history of loose bracket intraorální snímky zachycující horní střední řezák v celé sledované délce včetně apexu kořene v čase - good quality of X-rays of maxillary central incisor inTO i v čase T6 cluding the root apex, taken in time TO and time T6 Popis použitých biomechanik ve třech sledovaných Biomechanics used in the three groups skupinách Group I - intrusion of incisors, basal intrusion arch Skupina I - intruze řezáků, bazální intruzní oblouk - anteriorní segment 12-22 případně 11-21, ocel .017 - anteriorsegment 12-22 or 11-21, stainless steel .017 x.025 in., or.018 x.025 in. x .025 in. nebo .018 x .025 in. - posteriorní segmenty, ocel .017 x .025 in. nebo .018 - posterior segments, stainless steel .017 x .025 in., or x .025 in., TPA .018x.025in.,TPA www.orthodont-cz.cz
e-mail:
[email protected]
21
ročník 15 č. 1.2006
Odborná práce
ORTODONCIE
- intruzní oblouk TMA .017 x .025 in. nebo CIA .016 x - intrusion arch TMA .017 x .025 in, or CIA .016 x .022 .022 in. in. - kontrolovaná intruzní síla 10cN (g) najeden horní ře- - controlled intrusion forceof 10 cN(g) per maxillaryinzák cisor Skupina II - intruze s retrakcí řezáků, třídílný intruzní oblouk - anteriorní segment 12-22, ocel .017 x .025 in. nebo .018x.025in. - posteriorní segmenty, ocel .017 x .025 in. nebo .018 x .025 in., TPA - intruzní páky TMA .016 x .022 in., kontrolovaná aktivace 20 cN na stranu - retrakční elastický řetízek, kontrolovaná aktivace 25 cN na stranu (pro dodržení požadované síly je někdy nutná aktivace řetízku stočením v jeho dlouhé ose) Skupina III - nivelizace horního zubního oblouku - lepení zámků horního zubního oblouku (preskripce Roth, drážka .018 / .022 in.) - první nivelizační oblouk podle nepravidelnosti v postavení nivelizovaných zubů (nitinol .012 in. nebo nitinol .014 in.) - sled nivelizačních oblouků (nitinol .012 in. —> nitinol .014 in. -> nitinol .016x.022 in. -> ocel .016x.022 in. H>ocel .017x.025in.) Metodika Bylo obtížné najít standardizovanou neinvazivní techniku, která by nám umožnila objektivní srovnání délky kořenů stejných zubů se zvoleným časovým odstupem. Hledali jsme metodu, pomocí které bychom získali nezkreslený, případně stejně zkreslený stín vyšetřovaného zubu, bez ohledu na ortodontický pohyb sledovaného zubu. Vzhledem nejpříznivějšímu poměru mezi přínosem a riziky spojenými s vyšetřením jsme se rozhodli pro zjišťování resorpcí pomocí intraorální paralelní projekce. Anatomické poměry předurčily ke sledováníhornístřednířezáky, které jsou relativně snadno přístupné intraorálnímu rentgenovému vyšetření a nedochází k vzájemnému překrývání jejich kořenů. Zároveň kořeny horních řezáků vykazují nejvyšší frekvenci výskytu apikálních resorpcí během ortodontické léčby [1, 2, 3, 8-13]. Pokud nenalezneme na kontrolním rentgenovém snímku zhotoveném během ortodontické léčby zkrácení horních ani dolních řezáků, pak ani na dalších zubech nejsou resorpce kořenů pravděpodobné [14]. Zvolenou intraorální paralelní projekci jsme museli upravit tak, aby co nejlépe splňovala požadavky naší studie. Pro snímkování jsme použili držák rentgenových filmů Hawe Super-Bite pro anteriorníúsekchrupu (obr. 1), který jsme mohli opakovaně fixovat na tubus rentgenky v identické poloze. Tento konfekční držák jsme doplnili o kompozitní nákusnou destičku se zářezem pro snímkovaný zub. Zářez, do kterého při sním22
Group II - intrusion of incisors accompanied with retraction, three-component intrusion arch - anterior segment 12-22, stainless steel .017 x .025 in. or.018 x.025 in. - posterior segments, stainless steel .017 x .025 in., or .018x.025in.,TPA - intrusion levers TMA .016 x .022 in., controlled activation of 20 cN each side - retraction elastic chain, controlled activation 25 cN each side (to maintain the desired force it was sometimes necessary to activate the chain by means of winding it up in its long axis) Group III - leveling of the upper dental arch - bonding of brackets in the upper dental arch (prescription Roth, slot .018/.022 in.) - the first leveling arch in respect to irregularity of teeth (nitinol .012 in., or nitinol .014 in.) - sequence of leveling arches (nitinol .012 in. —> .014 in. -> .016 x .022 in. -> stainless steel .016 x .022 in. —> stainless steel .017 x .025 in.) Method It was rather difficult to find a standard non-invasive technique allowing for the objective comparison of root length of the same tooth within the time period. We wanted to find the method making it possible to obtain a shadow of the tooth which would be non-distorted or distorted in the same way, with no regard being paid to the orthodontic movement of the tooth. Finally, we decided for periapical parallel projection. Anatomy predetermined the maxillary central incisors that are relatively well accessible for periapical radiology and there is no overlap of their roots. At the same time, maxillary incisors roots show the greatest frequency of apical resorption during the orthodontic treatment [1,2,3,8-13]. In case we do not find a resorption of upper or lower incisors, then the resorption of other teeth is improbable as well [14]. The periapical parallel projection chosen had to be adapted to meet the objectives of our study. For the anterior segment (Fig.1) we used the X-ray film holder Hawe Super-Bite that could be repeatedly fixed onto the X-ray tube in identical position. We added a composite plate with bite plane with the cut forthe tooth to be X-rayed. The cut into which the incisal edge of upper central incisors fits, determines the distance between the incisal edge of the tooth and the film. Within the given morphology, the most appropriate diwww.orthodont-cz.cz
e-mail:
[email protected]
www.orthodont-cz.cz
e-mail:
[email protected]
23
ročník 15 č. 1.2006
Odborná práce
ORTODONCIE
kování zapadá incizní hrana horního středního řezáku, nám určuje vzdálenost mezi incizní hranou snímkovaného zubu a rentgenovým filmem. V rámci daných anatomických podmínek se ukázala jako nejvýhodnější vzdálenost 30 mm. Dále jsme držák doplnili o stopku, která přesně určila polohu posuvného kroužku. Vzdálenost mezi rentgenovým filmem a posuvným kroužkem byla 70 mm. Upravený konfekční držák rentgenového filmu nám přesně určoval vzdálenost rentgenka vyšetřovaný zub a vyšetřovaný zub - rentgenový film. Tato vzdálenost byla konstantní pro všechny vyšetřované zuby v čase TO i v čase T6.
stance appeared to be 30 mm. The holder was also improved with a stop to define the accurate positioning of a sliding ring. The distance between the film and the sliding ring was 70 mm. The modified holder determined the distance between the X-ray tube and the tooth, and between the tooth and the film. The distance was constant for all the examined teeth at the times TO and T6.
Snímky jsme zhotovovali na přístroji Planmeca Prostyle intra s doporučeným nastavením pro horní řezáky dospělých pacientů 60 kV, 0,1 s. Pro snímkování jsme použili rentgenové filmy Kodak Ultra-speed size 0 s rozměry 25 x 35 mm. Výběr filmu těchto redukovaných rozměrů, který je určený pro snímkování dětských pacientů, byl daný anatomickými poměry v dutině ústní a umožnil nám zhotovování snímků v poloze určené přenosovým klíčem bez většího omezení šíří patrové klenby. Paralelně s přenosovým klíčem jsme nastavili držák filmu fixovaný na tubus rentgenky. Tímto způsobem jsme měli přesně definované vzdálenosti a úhly pro zhotovování identických rentgenových snímků vyšetřovaných zubů s časovým odstupem (obr. 3). Pomocí jednoho univerzálního přenosového klíče a upraveného konfekčního držáku rentgenových filmů jsme získali dvojice intraorálních rentgenových snímků zhotovených v čase TO a v čase T6 se stejným zkreslením u každého jednotlivého pacienta.
commended set-up for maxillary incisors of adult patients of 60kV and 0.1s. Kodak Ultra-Speed film, size 25x35 mm, was used. The film, characterized by a reduced size, is preferred in children, however, we used the film because of the morphology of oral cavity - the radiographs could be taken in the position defined by the transfer key without serious limitation due to the width of the palate. The holder attached onto the Xray tube was positioned parallel with the transfer key. Thus we secured accurate distance and angles for taking identical radiographs of the examined teeth over the period of time (Fig. 3). With the help of the universal transfer key and the modified holder of X-ray films we obtained pairs of periapical radiographs taken at the time TO and T6, thus both radiographs showed the same distortion in every patient.
To define the angle of taking radiographs of the examined incisors, we used the universal transfer key (Fig. 2a, b) made of steel wire .018 x .025 in. The diameter of the wire was given by orthodontic bracK definování úhlu, pod kterým jsme snímkovali vyše- kets with a slot .018 x .030 in., which were used in třované řezáky, nám posloužil univerzální přenosový klíč the treatment; material was defined by characteristic (obr. 2a, b), který jsme zhotovili z ocelového drátu .018 x features of the steel. The rigidity of the transfer key is .025 in. Průřez drátu určily ortodontické zámky s drážkou strengthened with a horizontal steel connector bet.018 x .030 in., které jsme používali při léčbě pacientů, ween vertical arms outgoing from the slot. The conmateriál byl daný vlastnostmi ocele. Rigiditu celého pře- nector was used in measurement of radiographs. nosového klíče zvyšuje horizontální ocelová spojka mezi Steel wire .018 x .025 in., length of 10 mm, was welvertikálními rameny odstupujícími z drážky, kterou jsme ded onto the transfer key vertically. The wire was used následně využili při proměřování rentgenových snímků. as the reference distance in the following evaluation Na přenosový klíč jsme také ve vertikálním směru nabo- of radiographs. The transfer key was placed perpendovali ocelový drát .018 x .025 in. o délce 10 mm, který dicular to the long axis of the examined tooth. It was sloužil jako referenční vzdálenost při následném vyhod- important in ourstudy to maintain the same angle betnocování zhotovených snímků. Tento přenosový klíč by ween the long axis of the examined incisor and the se měl co nejvíce blížit kolmici na dlouhou osu vyšetřova- transfer key at time TO and time T6 in each patient with ného zubu. Pro naši studii bylo důležité zachovat stejný no regard being paid to quality and quantity of the úhel mezi dlouhou osou sním kovaného řezáku a přenoso- orthodontic movement. vým klíčem v čase TO a v čase T6 u každého pacienta bez Radiographs were taken with the help of X-ray maohledu na kvalitu a kvantitu ortodontického pohybu. chine Planmeca Prostyle intra and according to the re-
The patients included in the study were in orthodontic treatment and followed over the period between raPacienti zařazení do studie byli ortodonticky léčeni diographs at the time TO and T6 by the same orthodona sledováni v době mezi zhotovením snímků v čase TO tist. Radiographs were taken by the same practitioner a v čase T6 pouze jedním lékařem. Také samotné sním- as well. Thus the errors, which may arise due to several kování prováděl tentýž lékař. Toto opatření umožňovalo people involved in the study, were eliminated and, theeliminovat chyby vzniklé zapojením více ošetřujících do refore, there was less danger of obtaining inaccurate studie s cílem zmenšit možnost vzniku nepřesností. data. 24
www.orthodont-cz.cz
e-mail:
[email protected]
Odborná práce
ORTODONCIE
ročník 15 č. 1. 2006
Method error Každou novou metodu, kterou chceme použít v kliEach new procedure that is to be used in a clinical nické experimentu, je třeba nejprve objektivizovat. Proto experiment must be first checked for the objectivity. jsme se rozhodli ověřit spolehlivost, přesnost a opakova- Therefore, we decided to verify reliability, accuracy telnost zvolené metody provedením kontrolní studie na and repeatability of the procedure by means of a conlebce zapůjčené z ústavu soudního lékařství. Na horní trol study carried out on a skull borrowed from the Instřednířezáky jsme nalepili ortodontické zámky s drážkou stitute of Forensic Medicine. On the maxillary central .018 x .030 in., kteréj sme běžně používali při léčbě našich incisors we attached orthodontic brackets with the slot pacientů. Přenosový klíč byl zhotoven z ocelového drátu .018 x .030 in., which were routinely used in treatment .018 x .025 in. Podle tabulek má tento drát v použité of our patients. The transfer key was made of steel wire drážce vůli 3,1 ".Jednoduchým měřením, při kterém jsme .018 x .025 in. The tables state the wire has a clearance do drážky opakovaně umísťovali přenosový klíč a sledo- 3.1 ° in the slot applied. By means of simple measurevali, zda se mění poloha volného konce na přistavené ment, when we repeatedly placed the transfer key into stupnici, jsme si ověřili, že tato vůle nemá vliv na polohu the slot and monitored whether the position on its přenosového klíče a tím ani na přesnost měření. K vlast- loose end on the scale added changed, we verified that nímu ověření přesnosti a spolehlivosti metody jsme s ča- the clearance had no impact on the position of the sovým odstupem jeden týden zhotovili po deseti rentge- transfer key and thus no impact on the accuracy of nových snímcích horních centrálních řezáků. Tyto snímky measurements. To verify the accuracy and reliability jsme zhotovili s použitím přenosového klíče a upraveného of the procedure, we took ten radiographs over a pedržáku rentgenových filmů, jak již bylo popsané výše. riod of one week of each maxillary central incisor. Zhotovení každého snímku bylo jedinečné, to znamená, The radiographs were taken with the help of the transže jsme před každým snímkováním z drážky uvolnili fer key and the modified holder described above. Each aznovu fixovali přenosový klíč novou elastickou ligaturou radiograph was the original, i.e. before each radios cílem odhalit nepřesnosti zvolené metody. Následně graph we loosened and fixed again the transfer key. jsme rentgenové snímky převedli do digitální podoby For the fixation, a new elastic ligature was used to rea vyhodnotili v programu PC Dent. Na základě statistic- veal eventual inaccuracy of the procedure chosen. Rakého vyhodnocení zjištěných hodnot můžeme zvolenou diographs were then digitalized and evaluated with the metodiku považovat za velice spolehlivou a přesnou. help of the software PC Dent. Statistical evaluation Toto tvrzení podporuje velice nízký variační koeficient, proved the procedure as reliable and accurate. This což je poměr směrodatné odchylky a průměru měření. is also supported by the extremely low variation coefVariační koeficient pro pravý hornístřednířezák má v na- ficient, i.e. the rate of standard deviation and the mean. šem případě hodnotu 0,42 %, pro levý 0,72 %, přičemž The variation coefficient for the right maxillary incisor is hodnoty pod 1 % považujeme za velice příznivéatím i ce- 0.42 %,forthe left maxillary incisorO.72 %. The values lou metodiku za použitelnou. Pro orientaci můžeme below 1 % are considered favourable. Thus the whole uvést, že ve zdravotnictví se běžně používají metody s li- procedure may be considered applicable. In medical mitem variačního koeficientu do 10 %. practice the procedures with the limit of variation coefficient up to 10 % are commonly used. Chyba metody
Vyhodnocení rentgenových snímků Teprve po zhotovení všech rentgenových snímků, kteréjsme mohli zařadit do souboru pro statistické zpracování, jsme přistoupili k jejich digitalizaci a vyhodnocení v programu PC Dent. Dvojice snímků zhotovených u jednoho pacienta v čase TO a T6 jsme zkopírovali do karty snímkovaného pacienta a vyhodnotili (obr. 4a, b). Podobně jako při analýze kefalometrického snímku jsme použili referenční vzdálenost k přepočítání délkových hodnot. Stín referenční vzdálenosti ocelového drátu o délce 10 mm, který byl fixní součástí přenosového klíče, jsme ztotožnili s referenční vzdáleností používanou v programu PC Dent. Protože program pracuje s referenční vzdáleností 50 mm, která se používá při vyhodnocování kefalometrických snímků, museli jsme získané délkové hodnoty upravit v poměru 1/5. Hledanou vzdálenost jsme definovali jako nejkratší vzdálenost od stínu horizontální www.orthodont-cz.cz
e-mail:
[email protected]
Assessment of radiographs After all radiographs were taken, we digitalized them and evaluated them with PC Dent. A pair of radiographs taken in one and the same patient at TO and T6 were copied into the patient's record and evaluated (Fig. 4a, b). Similar to analysis of cephalograms, we used the reference distance to calculate the length values. The shade of reference distance of the steel wire, length of 10 mm, which was the fixed component of the transfer key, was identified with the reference distance used in the software PC Dent. As the program uses the reference distance of 50 mm (used for evaluation of cephalograms) we had to adjust the length values in the ratio 1/5. The distance sought was defined as the shortest distance between the shade of horizontal connector of the transfer key and the shade of the root 25
spojnice přenosového klíče ke stínu apexu kořene. Stín horizontální spojnice přenosového klíče byl na všech snímcích shodný a jednoznačně určený fixací přenosového klíče v drážce. Ke zjištění hledané vzdálenosti jsme využili funkce "kóty" v programu PC Dent. Umístěníjednotlivých bodů a čar jsme opakovaně kontrolovali při šesti a dvanáctinásobném zvětšení. Naměřené hodnoty jsme zaznamenali v programu Excel a předali ke statistickému zpracování. Statistické vyhodnocení zkoumaného souboru získaného měřením 49 dvojic rentgenových snímků horních centrálních řezáků bylo provedeno v programu NCSS a grafické přiblížení zjištěných vztahů a závislostí jsme vyjádřili v programu Excel. Všechny testy jsme prováděli na hladině významnosti 0,05.
apex. The shade of the horizontal connector of the transfer key was identical at all radiograms and defined by the fixation of the key into the slot. To find out the desired distance we applied the function of software PC Dent. Positioning of individual points and lines was repeatedly controlled under 6x and 12x magnification. The values measured were put into MS Excel tables and then statistically processed. Statistical processing of the data obtained with the measurement of 49 pairs of radiographs of maxillary central incisors was made in NCSS program, graphic description of the relations and dependencies found was made in MS Excel. All tests were performed at the level of significance of 0.05.
Výsledky Závislost apikálního zkrácení kořene na použité biomechanice Ve skupině I při použití bazálního intruzního oblouku jsme naměřili po 6 měsících průměrné zkrácení kořenů 0,26 mm, ve skupině II při použití třídílného intruzního oblouku bylo průměrné zkrácení kořenů 0,46 mm a ve skupině III během nivelizačnífáze straight wire techniky došlo k průměrné ztrátě 0,25 mm délky kořenů (tab. II, III, IV). Analýzou rozptylu (ANOVA) jsme zhodnotili rozdíly ve zkrácení kořenů horních centrálních řezáků ve sledovaných skupinách (Obr. 5). Přestože jsme nalezli ve skupině II při použití třídílného intruzního oblouku téměř dvojnásobné zkrácení kořene, nemůžeme zjištěné rozdíly ve zkrácení mezi jednotlivými skupinami pokládat za signifikantní (p-hodnota = 0,103). Pro zjištění významnosti zkrácení kořenů během sledovaného období jsme použili Wilcoxonův párový test. Ve všech třech skupinách byla p-hodnota menší než 0,05. Znamená to zamítnutí nulové hypotézy a naopak potvrzení signifikantního zkrácení kořenů ve všech třech sledovaných skupinách. Další možností interpretace výsledků je rozdělení sledovaného souboru podle velikosti apikálního zkrácení a použité biomechaniky (tab. V). Ve skupině I jsme
Results Correlation of apical root resorption with the used biomechanics In the group I - basal intrusion arch - after 6 months we found root resorption of 0.26 mm on average. In the group II - three-component intrusion arch - average root resorption was 0.46 mm. In the group III - leveling with straight-wire appliance - there was average root resorption of 0.25 mm (tables II, III, IV). ANOVAanalysis was used to assess the differences in maxillary central incisor root resorption in the groups (Fig. 5). Despite the fact, that in the group II (three-component intrusion arch) we found almost the double root resorption, the differences between individual groups cannot be considered significant (p-value = 0.103). Wilcoxon pair test was used to assess the significance of root resorption over the period monitored. In all the three groups the p-value was less than 0.05. That means the rejection of zero hypothesis and, proving the significant root resorption in all three groups. Another interpretation of the results is to divide the sample of patients according to the extent of apical root resorption and according to the biomechanics used (Table V). In the group I apical root resorption reached < 0.5 mm in 87% of incisors examined, 0.5-0.9 mm in 13% of incisors, there was not any case of the
26
www.orthodont-cz.cz
e-mail:
[email protected]
Odborná práce
ORTODONCIE
zjistili po 6 měsících apikálnízkrácení kořene < 0,5 mm u 87 % vyšetřovaných řezáků, 0,5 - 0,9 mm u 13 % řezáků a u žádného nedošlo k ztrátě více něž 1,0 mm délky kořene. Podobná situace byla i ve skupině III, kde u 76 % řezáků jsme nalezli zkrácení < 0,5 mm, 18% řezáků mělo zkrácení kořene 0,5-0,9 mm a u 1 řezáku jsme nalezli zkrácení větší než 1,0 mm. Odlišné výsledky jsme zjistili ve skupině II, kde jsme prováděli zároveň intruzi a retrakci horních řezáků pomocí třídílného intruzního oblouku. U 47 % řezáků došlo ke zkrácení < 0,5 mm, ale u 53 % řezáků jsme zjistili zkrácení kořene v rozmezí 0,5-0,9 mm. Zajímavé je, že největší zkrácení 1,08 mm jsme nalezli u řezáku v skupině III, která v průměru vykazovala ze všech tří skupin nejmenší průměrné zkrácení kořenů. Závislost apikálního zkrácení kořene na věku pacienta Průměrný věk pacientů zařazených do hodnoceného souboru byl při zhotovení prvního snímku 14,5 roku se směrodatnou odchylkou 3,2 roku, nejmladšímu pacientovi bylo 9 let, nejstaršímu 30,1 roku. Závislost apikálního zkrácení kořene centrálního řezáku na věku ortodonticky léčeného pacienta jsme zjišťovali pomocí jednoduché lineární regresní analýzy a testem nulovosti regresního koeficientu. Výsledky nám potvrdily hypotézu nezávislosti zkrácení kořene na věku pacienta (p-hodnota = 0,564).
ročník 15 č. 1. 2006
extent over 1.0 mm. Similar situation was found in the group III: the resorption reached < 0.5 mm in 76% of incisors, 0.5-0.9 in 18%, and in one incisor the resorption was over 1.0 mm. Different results were obtained in the group II - both intrusion and retraction of maxillary central incisors were performed with the help of three-component intrusive arch. The resorption reached < 0.5 mm in 47% of incisors, however, in 53% the resorption was between 0.5-0.9 mm. It is interesting that the greatest resorption - 1.08 mm - was found in an incisor of the group III; this group showed the least mean value of root resorption. Correlation of apical root resorption and the age of patients The mean age of patients included in the sample was 14.5 years at the time of the first radiograph, standard deviation of 3.2; the youngest patient was 9 years old, the oldest one 30.1. The correlation of apical root resorption of maxillary central incisors on the age of patients in orthodontic treatment was tested with the simple linear regressive analysis and the test of zero regressive coefficient. The results showed that the root resorption does not depend on the age of patients (p-value = 0.564).
Correlation of apical root resorption and the root length The correlation of maxillary central incisor apical Závislost apikálního zkrácení kořene na délce ko- root resorption on its original length of the root at the řene time TO was tested by means of linear regressive anaZávislost apikálního zkrácení kořene centrálního ře- lysis and the test of zero regressive coefficient, too. záku na jeho původní délce před zahájením sledování The results confirmed the zero hypothesis stating that pohybu v čase TO jsme zjišťovali také jednoduchou li- the root resorption does not depend on the original neárníregresníanalýzou atestem nulovosti regresního length of the root (p-value = 0.844). koeficientu. Výsledkem je potvrzení nulové hypotézy nezávislosti zkrácení kořene na původní délce kořene Correlation of apical root resorption and the sex (p-hodnota = 0,844). There were 20 male and 29 female patients in the sample. After 6 months of orthodontic movement we Závislost apikálního zkrácení kořene na pohlaví pa- found the average apical root resorption of 0.35 mm in males, in female patients 0.31 mm. Mann-Whitney cienta Do hodnoceného souboru jsme zařadili celkem 20 test was used to compare the dependence of apical mužů a 29 žen. U mužů jsme zjistili po 6 měsících orto- root resorption on sex. The test proved a zero hypothedontického pohybu průměrné apikální zkrácení 0,35 sis (p-value = 0.729) stating that the difference is not mm, u žen 0,31 mm. Pro porovnání závislosti zkrácení significant. kořene na pohlaví jsme použili Mann-Whitneyův test. Test potvrdil nulovou hypotézu (p-hodnota = 0,729), Discussion tedy že rozdíl ve zkrácení délky kořene centrálního řeIn almost each published paper on root resorption záku u mužů a u žen je nesignifikantní. we can find the statement that the apical root resorption poses a serious iatrogenous problem accompaDiskuse nying orthodontic treatment. The general opinion is Téměř v každé práci zabývající se resorpcemi ko- that it is the result of the combination of biological vařenů můžeme najít základní větu, že apikální resorpce riability, individual reactions and mechanical force [15, jsou vážným iatrogenním problémem spojeným s orto- 16,17,18]. External root resorption seems to be an inwww.orthodont-cz.cz
e-mail:
[email protected]
27
ročník 15 č. 1.2006
Odborná práce
ORTODONCIE
dontickou léčbou. Obecně se věří, že jde o výsledek kombinace biologické variability, individuálních reakcí a působení mechanických sil [15,16,17,18]. Zevní resorpce kořenů se zdají být nevyhnutelnou nepříznivou reakcítkání na aplikaci ortodontické síly [7]. Resorpční krátery se objevují už při použití nízkých sil, případně i bez ortodontické léčby, což znamená, že resorpce kořenů mohou být běžně se vyskytujícím fyziologickým fenoménem [19-22]. Naštěstí většina resorpcí vzniklých během ortodontické léčby není klinicky významná a nemá vliv na dlouhodobou prognózu postižených zubů. Obecně se autoři shodují, že existují rizikové faktory a vztahy, jejichž přítomnost v kombinaci s ortodontickou léčbou může ovlivnit vznik a rozsah zevních resorpcí [2, 4, 6,11,12, 23-27].
evitable reaction of tissues to application of orthodontic force [7]. Resorption craters accompany even low force application, eventually without any orthodontic treatment, which means that the root resorption is a common physiological phenomenon [19 - 22]. Fortunately enough, majority of the cases of root resorption due to orthodontic treatment are not clinically significant and do not have any impact on the long-term prognosis of affected teeth. Authors agree that risk factors and relations exist, whose presence, when combined with the orthodontic treatment, may affect the occurrence and extent of external resorption [2,4,6, 11,12, 23-27].
Jedním z cílů našístudie bylo zlepšit způsob rentgenologické kvantifikace apikálních resorpcí. Pravděpodobně jedinou studií, která pracuje s podobnou vyšetřovací metodou, publikovali v roce 1996 Costopoulos a Nanda [6]. U souboru pacientů (n =17) použili individuálně zhotovený vodič, který fixovali před zhotovením kefalometrického a intraorálního rentgenového snímku pryskyřicí na incizní hranu vyšetřovaného horního řezáku. Tento vodič tvořil ocelový drát fixovaný v pryskyřičném bloku, který byl paralelní s dlouhou osou řezáku. Sloužil jako referenční vzdálenost a umožnil následně dopočítat změnu délky sledovaného zubu. V naší prospektivní studii (n = 54) jsme místo individuálního vodiče fixovaného pryskyřicí na povrch korunky řezáku použili univerzálnípřenosový klíč, který jsme fixovali v drážce ortodontického zámku. Tím se nám podařilo metodiku částečně zjednodušit, ale zároveň díky anatomickým podmínkám také zúžit její použitelnost pouze pro horní řezáky. Přesnost a spolehlivost metody jsme opakovaně testovali na lidské lebce s velice příznivými výsledky. Při hodnocení snímků jsme nemuseli lokalizovat cementosklovinnou hranici a přepočítávat změnu poměru mezi délkou anatomické korunky na prvním a druhém zhotoveném snímku, kterou využívala řada retrospektivních studií [1, 2, 4, 5, 24]. Tím se nám podařilo velice významně zredukovat chybu měření (variační koeficient < 1 %).
diological quantification of apical resorption. A similar examination procedure is described probably only in the study by Costopoulos and Nanda [6], published in 1996. In the sample of patients (n = 17) they used an individually made wire that was fixed with resin to the incisal edge of the maxillary central incisor examined prior to taking cephalogram and periapical radiograph. It was a steel wire fixed in a resin block which went parallel with the long axis of the incisor. It served as a reference distance and allowed to calculate the change in the length of the tooth. In our prospective study (n = 54) we used - instead of an individual wire attached to a crown surface with resin - the universal transfer key, which was fixed in the slot of the orthodontic bracket. Thus, the procedure was partially simplified, however, due to anatomy the modified procedure can be used only in maxillary incisors. The accuracy and reliability of the procedure were repeatedly tested on the human skull and the results were proved favorable. In evaluation of radiographs we did not have to locate cemento-enamel line and to calculate the change of the relation between the length of anatomical crown in the first and the second radiograph - the method that was used in a number of retrospective studies [1,2,4,5,24]. Thus, the error of measurement was significantly reduced (variation coefficient < 1 %).
Many studies were published dealing with the relationship between external root resorption and orthoBylo již uveřejněno velké množství studií, které se dontic treatment. The studies usually focus on biologizabývaly vztahem mezi zevními resorpcemi kořenů cal and mechanical factors on the development of rea ortodontickou léčbou. Tyto studie většinou zkoumají sorption during the whole orthodontic treatment, or vliv biologických a mechanických faktorů na rozvoj re- they follow occurrence of resorption after the applicasorpcív průběhu celé ortodontické léčby, nebo sledují tion of factors of different quantity and quality over the vznik resorpcí po aplikaci sil různé kvantity a kvality po limited period of time. Also several works dealt directly časově omezenou dobu. Pouze několik studiíse přímo with the extent of external apical root resorption in rezabývalo rozsahem zevní apikální resorpce kořene ve lation to a specific orthodontic movement. vztahu ke konkrétnímu ortodontickému pohybu. One of the aims of our work was to improve the ra-
Zjistili jsme průměrné zkrácení kořenů horních středních řezáků po použití bazálního intruzního oblouku 0,26 mm. Používali jsme intruzní síly 10 cN (g) 28
In case of basal intrusion arch we found the average root resorption of 0.26 mm. We applied the intrusive force of 10 cN per maxillary incisor, there were 6 months between the first and the second radiograph. www.orthodont-cz.cz
e-mail:
[email protected]
Odborná práce
ORTODONCIE
na jeden horní řezák a mezi zhotovením prvního a druhého rentgenového snímku uplynulo 6 měsíců. Costopoulos a Nanda používali intruznísílu 15 cN najeden řezák a po uplynutí 4 měsíců zjistili průměrné zkrácení řezáků 0,6 mm. Výsledky obou studií se pak zcela minimálně lišily v rozsahu resorpcí horních středních řezáků po použití kontinuálního oblouku (zkrácení 0,25 mm po 6 měsících ortodontické léčby resp. 0,2 mm po 4 měsících ortodontické léčby). Výrazný rozdíl v rozsahu resorpcí po použití bazálního intruzního oblouku přisuzujeme velikosti použitých sil. Přestože intruzní pohyb trval v naší studii o 2 měsíce déle, ztráta délky kořenů byla o více než polovinu nižší. Zdá se, že intruze s použitím nízkých sil může redukovat rozsah zevní apikální resorpce kořene. Tento výsledek by bylo vhodné podpořit další studií, která by kromě rozsahu resorpce hodnotila také velikost intruzního pohybu horních řezáků při použití síly 10 cN najeden horní řezák. V naší práci jsme hodnotili intruzi pouze podle úpravy hloubky skusu při jednotlivých kontrolách. Rozsah zevní apikální resorpce kořene u pacientů s nivelizací horního zubního oblouku zjištěný v naší studii je zcela ve shodě s údaji, které uvádějí Costopoulos a Nanda. Podobně také Levanderet al. [7] uvádějí zkrácení kořenů horních řezáků normálního tvaru 0,4 mm po 6 měsících ortodontické léčby. Další práce hodnotí zkrácení horních řezáků v kontextu celé ortodontické léčby. Dermaut a De Munck [1] uvádějí po intruzi horních řezáků bazálním intruzním obloukem, která trvala v průměru 29 týdnů, průměrné zkrácení 2,5 mm. K intruzi však používali z dnešního pohledu nadměrnou sílu 100 cN (g) na segment 4 řezáků. Také McFadden et al. [2] používali při intruzi horních řezáků sílu 25 cN na jeden zub, s tím rozdílem, že místo bazálního intruzního oblouku použili pro intruzní pohyb utility oblouk. Ve své studii uvádějí průměrnou resorpci horních řezáků 1,84 mm.
ročník 15 č. 1. 2006
Cotsopoulos and Nanda applied the force of 15 cN per incisor and after 4 months they reported the average incisor root resorption of 0.6 mm. The results of both studies were slightly different in the extent of resorption in maxillary central incisors when continuous arch was used (resorption of 0.25 mm after 6 months of orthodontic treatment, 0.2 mm after 4 months, respectively). The distinct difference in the extent of resorption after the use of basic intrusive arch is attributed to the extent of the forces applied. Despite the fact the intrusive movement took 2 more months, the root resorption was lower by more than 50%. It seems that intrusion with lower force may reduce the extent of external apical root resorption. The result should be supported by another study, which would - apart from evaluation of external apical root resorption - assess the extent of intrusive movement of maxillary incisors when the force of 10 cN per incisor is applied. Our work assessed the intrusion only according to the adjustment of the overbite, in individual checkups. The extent of resorption in patients undergoing leveling of the upper dental arch found in our study is in agreement with the data given by Cotsopoulos and Nanda. Also according to Levander et al. [7], maxillary incisors of normal shape show root resorption of 0.4 mm after 6 months of orthodontic treatment. Other papers evaluate the resorption of maxillary incisors in the context of the whole orthodontic treatment. Dermaut and De Munck [1] reported the mean value of resorption 2.5 mm after intrusion of maxillary incisors with basal intrusion arch that took 29 weeks on average. However, they used undue force of 100 cN in the segment of 4 incisors. Me Fadden et al. [2] used for intrusion of maxillary incisors the force of 25 cN per tooth; however, they used the utility arch instead of basal intrusion arch. In their study they state the average maxillary incisors resorption of 1.84 mm.
Marek et al. [5] také zjišťovali rozdíly v délce kořenů před a po ukončeníortodontické léčby. V rozporu s naším zjištěním uvádějí nejmenší rozsah resorpcí horních Marek et al [5] dealt with differences in the root řezáků po použití třídílného intruzního oblouku s prů- length prior to and after orthodontic treatment and měrnou hodnotou 0,94 mm. V námi prezentované stu- their studies state that the least extent of resorption dii jsme zjistili naopak největší průměrné zkrácení hor- in maxillary incisors after the use of three-component ních středních řezáků (0,46 mm) po pouze 6 měsíců intrusion arch of 0.94 mm on an average, which is contrvajícím kombinovaném pohybu třídílným intruzním trary to our findings. In our study we stated the greatest obloukem. U pacientů, kteří podstoupili během orto- mean resorption of maxillary central incisors (0.46) dontické léčby intruzi horních řezáků bazálním intru- only after 6-month combined movement with threezním obloukem uvádějí Marek et al. průměrné apikální component intrusion arch. In patients, who in the zkrácení kořenů 1,75 mm. V naší studii jsme zjistili prů- course of orthodontic treatment underwent the intruměrné zkrácení horních středních řezáků po 6 měsíců sion of maxillary incisors with basal intrusion arch, Matrvající intruzi bazálním intruzním obloukem 0,26 mm. rek et al. stated an average apical root resorption of Vyšší množství apikálních resorpcí jsme zjistili při 1.75 mm. In our study, we found the average maxillary použití třídílného oblouku, kterým chceme nejčastěji central incisors resorption of 0.26 mm after 6-month docílit intruze a zároveň retrakce horního frontálního intrusion with basal intrusion arch. www.orthodont-cz.cz
e-mail:
[email protected]
29
ročník 15 č. 1.2006
Odborná práce
segmentu. Zvyšuje se tak pravděpodobnost páčení kořenů horních řezáků proti patrové kortikalis. Kaley a Phillips [11] navrhují bezpečnější postup, tedy nejprve provést intruzi, při které se kořeny horních řezáků dostanou do spongiózní kosti a teprve ve druhém kroku přistoupit k retrakci. Tímto způsobem však dojde pravděpodobně k prodloužení doby léčby fixním aparátem, což ve svém důsledku může opět vést kzvýšenému množství resorpcí. Chronologický věk při začátku ortodontické léčby neměl v naší studii ve shodě s většinou prací signifikantní vliv na rozsah apikálních resorpcí kořenů [2, 5, 8, 28-31]. Pouze některé studie uvádějí významný vztah mezi věkem pacientů při zahájení ortodontické léčby a zevními resorpcemi kořenů. Jedná se však o práce, které sledovaly pacienty, kteří podstoupili ortodontickou léčbu v mladším věku [4, 24, 32, 33]. Ve shodě s většinou prací ani naše studie neprokázala signifikantní vztah mezi pohlavím pacientů a resorpcemi kořenů horních středních řezáků [2-5, 7, 10, 16, 18,24,28,29,31]. Přestože metodika naší práce byla odlišná a svým způsobem unikátní, jejívýsledky jsou ve shodě s běžně citovanými studiemi. Zjistili jsme však při porovnánívýsledků naší práce s dosavadními studiemi mnohem menší rozsah apikálních resorpcí kořenů horních středních řezáků po intruzi bazálním intruzním obloukem. Překvapující může být zjištění, že působení bazálního intruzního oblouku po dobu šesti měsíců kontrolovanou silou 10 cN na jeden řezák, vedlo ke vzniku stejného množství apikálních resorpcí, jako šest měsíců probíhající nivelizace horního zubního oblouku straight wire technikou. Mnohem nižší rozsah resorpcí v porovnánís dalšími studiemi je pravděpodobně podmíněn velikostí použitých intruzních sil. Předmětem dalšího výzkumu zůstává rentgenologické určení rozsahu intruzního pohybu horních řezáků při použití síly 10 cN na jeden řezák. Závěr 1. V průběhu sledovaných 6 měsíců ortodontické léčby došlo k signifikantnímu zkrácení délky kořenů horních centrálních řezáků při použití bazálního intruzního oblouku, třídílného intruzního oblouku i během nivelizace horního zubního oblouku straight wire technikou. 2. Rozdíly ve zkrácení kořenů horních centrálních řezáků po 6 měsících ortodontické léčby s použitím různých biomechanik nejsou statisticky signifikantní, přestože jsme zjistili při použitítřídílného intruzního oblouku téměř dvojnásobné průměrné zkrácení kořenů ve srovnání se zkrácením, které vzniklo při použití bazálního intruzního oblouku nebo při nivelizaci. 30
ORTODONCIE
The higher prevalence of apical root resorption was found in the use of three-component intrusion arch, by which we want to perform intrusion as well as retraction of upper anterior segment at the same time. Therefore, the probability of torque of maxillary incisors roots against the palatal cortical plate increases. Kaley and Philips [11] suggested more secure procedure, i.e. first to carry out intrusion during which the maxillary incisor roots get into spongious bone, the retraction would be applied only as the second step. However, this procedure would probably lead to a longer treatment with fixed appliance, which may again result in higher prevalence of resorption. At the beginning of the orthodontic treatment, chronological age showed no significant effect on the extent of apical root resorption, which is in agreement with majority of published studies [2, 5, 8,28-31]. Only several papers state significant relationship between the age of patients at the beginning of orthodontic treatment and external root resorption. However, these are studies that monitored the patients who underwent orthodontic treatment when they were young [4, 24, 32, 33]. Our study did not prove significant relationship between the sex of patients and maxillary central incisors root resorption [2-5, 7, 10, 16, 18,24,28,29,31]. Though the methodology of our study was different and unique in a way, the results agree with the works generally quoted. However, when comparing our results with other studies, we state much lesser extent of apical root resorption of maxillary central incisors after intrusion with basal intrusion arch. It may be surprising that the effect of basal intrusion arch for six months by controlled force of 10 cN (g) per incisor resulted in the same amount of apical resorption as a 6month leveling of the upper dental arch with straightwire appliance. Much lesser extent of resorption in comparison with other studies is probably due to the applied amount of intrusive force. Further studies should focus on radiological definition of the extent of intrusive movement of maxillary incisors with the force of 10 cN per incisor. Conclusion 1. The significant resorption of the roots of maxillary central incisors occurred during the 6-month orthodontic treatment when basal intrusion arch, threecomponent intrusion arch, and leveling of the upper dental arch with straight-wire appliance were used. 2. The differences in resorption of maxillary central incisor roots after 6-month orthodontic treatment using different biomechanics are not statistically significant, although we found almost double average resorption in case of three-component intrusive arch in www.orthodont-cz.cz
e-mail:
[email protected]
Odborná práce
ORTODONCIE
ročník 15 č. 1. 2006
3. Ve skupině pacientů s bazálním intruzním obloukem aveskupině s probíhající nivelizací horního zubního oblouku se nejčastěji velikost zkrácení délky kořenů centrálních řezáků pohybovala po 6 měsících pod limitem 0,5 mm (87 % resp. 76 %). Rozdílný nález jsme zaznamenali u pacientů s třídílným intruzním obloukem, u kterých se pod limitem 0,5 mm nacházela necelá polovina vyšetřovaných řezáků (47 %) a více než polovina (53 %) vykázala zkrácení v rozmezí 0,5-0,9 mm.
comparison with resorption found after the use of basal intrusion arch or leveling procedure. 3. In the group of patients treated with basal intrusion arch and in the group of patients with leveling of the upper dental arch, the extent of resorption after 6 months was most often below 0.5 mm (87% or 76%). In patients treated with three-component intrusion arch a different result was found - 0.5 mm in 47% of incisors, 0.5-0.9 mm resorption in 53% of incisors.
4. Nebyla prokázaná závislost apikálních resorpcí kořenů horních centrálních řezáků na jejich délce při zahájení ortodontické léčby, na věku pacienta při zahájení ortodontické léčby, ani na pohlaví pacienta.
4. There was no proved relation of apical root resorption of maxillary central incisors on their length prior to the beginning of orthodontic movement, on the age of a patient, nor at the sex of patients.
Literatura/ References 1. Dermaut, L. R., De Munck, A.: Apical root resorption of upper incisors caused by intrusivetooth movement: Aradiographic study. Amer. J. Orthodont. dentofacial Orthop. 1986, 90, č. 4, s. 321-326. 2. McFadden, W. M., Engstrom, Ch., Engstrom, H., Anholm, J. M.: A study of the relationship between incisor intrusion and root shortening. Amer. J. Orthodont. dentofacial Orthop. 1989, 96, č. 5, s. 390-396. 3. Parker, R. J., Harris, E. F.: Directionsof orthodontic tooth movements associated with external apical root resorption of the maxillary centrál incisor. Amer. J. Orthodont. dentofacial Orthop. 1998,114, č. 6, s. 677-683. 4. Linge, B. O., Linge, L: Apical root resorption in upper anteriorteeth. Eur. J. Orthodont. 1983, 5, č. 3, s. 173-183. 5. Marek, I., Špidlen, M., Kamínek, M.: Resorpce apexu kořene řezáků III. Vliv typů léčby a rizikové faktory. Ortodoncie 2001,10, č. 2, s. 26-33. 6. Costopoulos, G., Nanda, R.: An evaluation of root resorption incident to orthodontic intrusion. Amer. J. Orthodont. dentofacial Orthop. 1996,109, č. 5, s. 543-548. 7. Levander, E., Bajka, R., Malmgren, O.: Early radiographic diagnosis of apical root resorption during orthodontic treatment: a study of maxillary incisors. Eur. J. Orthodont. 1998, 20, č. 1, s. 57-63. 8. Phillips, J. R.: Apical root resorption under orthodontic therapy. Angle Orthodont. 1955, 25, s. 1-22. 9. DeShields, R. W.: A study of root resorption in treated Clas II Division 1 malocclusion. Angle Orthodont. 1969, 39, s. 231-245. 10. Sameshima, G. T., Sinclair, P. M.: Predicting and preventing root resorption: Part I. Diagnostic factors. Amer. J. Orthodont. dentofacial Orthop. 2001,119, s. 505-510. 11. Kaley, J., Philips, C: Factors related to root resorption in edgewise practice. Angle Orthodont. 1991, 61, č. 2, s. 125-132. 12. Mirabella A. D., Artun J.: Risk factors for apical root resorption of maxillary anterior teeth in adult orthodontic patients. Amer. J. Orthodont. dentofacial Orthop. 1995, 108, č.1,s. 48-55. 13. Levander, E., Malmgren, O.: Long-termfollow-upof maxillary incisors with severe apical root resorption. Eur. J. Orthodont. 2000, 22, č. 1, s. 85-92. www.orthodont-cz.cz
e-mail:
[email protected]
14. Copeland, S., Green, L. J.: Root resorption in maxillary central incisors following active orthodontic treatment. Amer. J. Orthodont. dentofacial Orthop. 1986, 89, c. 1, s. 51-55. 15. Brezniak, N., Wasserstein, A.: Root resorption after orthodontic treatment: Part 1. Literature review. Amer. J. Orthodont. dentofacial Orthop. 1993, 103, c. 1, s. 62-66. 16. Blake, M., Woodside, D. G., Pharoah, M. J.: A radiographic comparison of apical root resorption after orthodontic treatment with the edgewise and Speed appliances. Amer. J. Orthodont. dentofacial Orthop. 1995, 108, c. 1, s. 76-84. 17. Owman-Moll, P., Kurol, J.: Root resorption after orthodontic treatment in high- and low-risk patients: analysis of allergy as possible predisposing factor. Eur. J. Orthodont. 2000, 22, c. 6, s. 657-663. 18. Levander, E., Malmgren, O., Stenback, K.: Apical root resorption during orthodontic treatment of patients with multiple aplasia: a study of maxillary incisors. Eur. J. Orthodont. 1998, 20, c. 4, s. 427-434. 19. Reitan, K., Rygh, P.: Biomechanical principles and reactions. In: Graber, T. M., Vanarsdall Jr., R. L: Orthodontics Current Principles and Techniques. 2nd ed. St.Louis: Mosby - Year Book, 1994, s. 96-192. 20. Reitan, K.: Initial tissue behavior during apical root resorption. Angle Orthodont. 1974, 44, s. 68-82. 21. Kurol, J., Owman-Moll, P., Lundgren, D.: Time-related root resorption after application of a controlled continuous orthodontic force. Amer. J. Orthodont. dentofacial Orthop. 1996,110, c. 3, s. 303-310. 22. Kurol, J., Owman-Moll, P.: Hyalinization and root resorption during eartly orthodontic tooth movement in adolescents. Angle Orthodont. 1998, 68, c. 2, s. 161-165. 23. Levander, E., Malmgren, O.: Evaluation of the risk of root resorption during orthodontic treatment: a study of upper incisors. Eur. J. Orthodont. 1988,10, c. 1, s. 30-38. 24. Linge, L., Linge, B.O.: Patient characteristics and treatment variables associated with apical root resorption during orthodontic treatment. Amer. J. Orthodont. dentofacial Orthop. 1991, 99, s. 35-43. 31
ročník 15 č. 1.2006
Odborná práce
25. Remington, D. N., Joondeph, D. R., Artun, J., Riedel, R. A., Chapko, M. K.: Long-term evaluation of root resorption during orthodontic treatment. Amer. J. Orthodont. dentofacial Orthop. 1989, 96, č. 7, s. 43-46. 26. Spurrier, S. W., Halí, S. H., Joondeph, D. R., Shapiro, P. A., Riedel, R. A.: A comparison of apical root resorption during orthodontic treatment in endodontically treated and vital teeth. Amer. J. Orthodont. dentofacial Orthop. 1990, 97, s. 130-134. 27. Lee, R. Y., Artun, J., Alonzo, T. A.: Are dental anomalies risk factors for apical root resorption in orthodontic patients? Amer. J. Orthodont. dentofacial Orthop. 1999, 116, s. 187-195. 28. Beck, B. W., Harris, E. F.: Apical root resorption in orthodontically treated subjects: Analysis of edgewise and light wire mechanics. Amer. J. Orthodont. dentofacial Orthop. 1994,105, č. 4, s. 350-361. 29. Hendrix, I., Carels, C, Kuijpers-Jagtman, A. M., Van 'T Hof, M. V.: A radiographic study of posterior apical root
ORTODONCIE
resorption in orthodontic patients. Amer. J. Orthodont. dentofacial Orthop. 1994,105, c. 4, s. 345-349. 30. Baumrind, S., Korn, E. L, Boyd, R. L: Apical root resorption in orthodontically treated adults. Amer. J. Orthodont. dentofacial Orthop. 1996,110, c. 3, s. 311 -320. 31. Harris, E. F., Kineret, S. E., Tolley, E. A.: A heritable component for external apical root resorption in patients treated orthodontically. Amer. J. Orthodont. dentofacial Orthop. 1997,111, c. 3, s. 301 -309. 32. Mavragani, M., Vergari, A., Selliseth, N. J., Boe, O. E., Wisth, P. J.: A radiographic comparison of apical root resorption after orthodontic treatment with a standard edgewise and a straight-wire edgewise technique. Eur. J. Orthodont. 2000, 22, c. 6, s. 665-674. 33. Mavragani, M., Boe, O. E., Wisth, P. J., Selvig, K. A.: Changes in root length during orthodontic treatment: advantages for immature teeth. Eur. J. Orthodont. 2002,24, c. 1, s. 91-97.
MUDr. Zdeněk Hofman Ortodontické oddelení stom.kliniky Fakultní nemocnice 500 02 Hradec Králové
32
www.orthodont-cz.cz
e-mail:
[email protected]
