Abstrakt. Abstract. Klíčová slova. Key words

Abstrakt Cílem této diplomové práce je stanovit odhad hodnoty podniku XY, s.r.o., který se zabývá přesnou kovovýrobou. Práce je určena pro potřeby managementu podniku pro finanční rozhodování, s cílem stanovení odhadu hodnoty pro případný prodej předem neurčenému kupujícímu. Odhad hodnoty podniku je na bázi objektivizované hodnoty a tato hodnota je stanovena ke dni 1. 1. 2015 prostřednictvím výnosových metod oceňování podniku. Konkrétně se jedná o metodu diskontovaných peněžních toků DCF entity a metodu ekonomické přidané hodnoty EVA. Výchozím krokem před oceněním podniku je nezbytné provedení strategické analýzy, finanční analýzy a analýzy generátorů hodnoty. Na základě těchto analýz bude stanoven výsledný odhad hodnoty podniku.

Abstract The aim of the thesis is to determine the value of company XY, Ltd., focused on producing precision metal manufacturing. The thesis could be used as supporting document for business decisions made by management of company and could be used as a value determination for not predetermined buyer. The value of the company is calculated on 1. 1. 2015 by application of income methods. Specifically, the valuation is processed by method of discounted cash flow method DCF entities and the economic value added method EVA. The starting point of valuation is the strategic analysis, financial analysis and the analysis of value drivers. Based on these analyses will be determined value of the company.

Klíčová slova Oceňování, strategická analýza, finanční analýza, generátory hodnoty, diskontované cash flow, ekonomická přidaná hodnota.

Key words Valuation, strategic analysis, financial analysis, value drivers, discounted cash flow, economic value added.

Bibliografická citace práce: VŮJTOVÁ, A. Stanovení hodnoty podniku výnosovou metodou. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2016. 104 s. Vedoucí diplomové práce Ing. Michal Karas, Ph.D..

Čestné prohlášení Prohlašuji, že předložená diplomová práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem ve své práci neporušila autorská práva (ve smyslu Zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). V Brně dne 25.5. 2016 ……..………………………… podpis studenta

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala svému vedoucímu diplomové práce, panu Ing. Michalu Karasovi, PhD., za jeho odborné vedení, cenné rady, připomínky a také za jeho čas a velkou trpělivost, kterou mi věnoval při zpracování této diplomové práce.

OBSAH

ÚVOD ............................................................................................................................... 1 Cíle práce a použité metody ............................................................................................. 2 1

Ocenění a hodnota podniku ..................................................................................... 3 1.1 Hodnota podniku .............................................................................................. 3 1.2 Obecný doporučený postup při oceňování podniku ......................................... 5 1.3 Metody oceňování podniku .............................................................................. 5 1.4 Stanovení diskontní míry pro ocenění .............................................................. 6 1.4.1 Náklady na kapitál..................................................................................... 6 1.4.2 Kapitálová struktura .................................................................................. 7 1.4.3 Náklady na cizí kapitál .............................................................................. 7 1.4.4 Náklady na vlastní kapitál ......................................................................... 8 1.4.5 Gordonův růstový model........................................................................... 8 1.4.6 Model CAPM ............................................................................................ 8

2

Strategická analýza (vnitřního a vnějšího prostředí) ............................................... 9 2.1 Analýza vnějšího prostředí ............................................................................... 9 2.1.1 Analýza makrookolí ................................................................................ 10 2.1.2 Analýza mikrookolí ................................................................................. 11 2.1.3 Porterův model pěti sil ............................................................................ 12 2.2 Analýza vnitřního prostředí ............................................................................ 15 2.3 Zhodnocení potenciálu podniku a predikce tržeb .......................................... 16

3

Finanční analýza .................................................................................................... 16 3.1 Analýza absolutních ukazatelů ....................................................................... 17 3.2 Analýza poměrových ukazatelů ..................................................................... 18 3.3 Moderní způsoby hodnocení EVA ................................................................. 21

4

Rozdělení aktiv na provozně potřebná a nepotřebná............................................. 21

5

Analýza generátorů hodnoty ................................................................................. 22

6

Finanční plán ......................................................................................................... 24

7

Metody oceňování ................................................................................................. 25 7.1 Majetkové metody................................................................................................ 25 7.2 Tržní metody ........................................................................................................ 26 7.3 Výnosové metody ................................................................................................ 26 7.3.1 Metody DCF - Metoda diskontovaného peněžního toku .......................... 26 7.3.2 Metoda DCF entity..................................................................................... 27 7.3.3 Dvoufázová metoda DCF entity ................................................................ 28 7.3.4 Metoda ekonomické přidané hodnoty EVA............................................... 30 7.3.4 EVA jako oceňovací nástroj ...................................................................... 32

8

Představení společnosti ......................................................................................... 33

9

Strategická analýza ................................................................................................ 35 9.1 Charakteristika odvětví .................................................................................. 35

9.2

9.3

9.4 9.5 9.6

Analýza vnějšího potenciálu .......................................................................... 37 9.2.1 Politicko-legislativní vlivy ...................................................................... 37 9.2.2 Ekonomické faktory ................................................................................ 38 9.2.3 Sociálně-kulturní faktory ........................................................................ 43 9.2.4 Technické prostředí ................................................................................. 45 Analýza oborového prostředí podniku – Porterův model pěti sil................... 46 9.3.1 Stávající konkurence ............................................................................... 46 9.3.2 Nová konkurence .................................................................................... 47 9.3.3 Vliv odběratelů ........................................................................................ 49 9.3.4 Vliv dodavatelů ....................................................................................... 51 9.3.5 Substituty................................................................................................. 51 Vymezení relevantního trhu ........................................................................... 52 Analýza vnitřního prostředí a konkurenční síly podniku ............................... 53 Analýza a prognóza vývoje tržeb společnosti ................................................ 56

10

Analýza finančního zdraví podniku ...................................................................... 60 10.1 Horizontální a vertikální analýza ................................................................... 60 10.1.1 Analýza aktiv .......................................................................................... 60 10.1.2 Analýza pasiv .......................................................................................... 62 10.1.3 Výkaz zisku a ztráty ................................................................................ 63 10.2 Analýza poměrových ukazatelů ..................................................................... 65 10.2.1 Ukazatele likvidity .................................................................................. 65 10.2.2 Ukazatele rentability ............................................................................... 66 10.2.3 Ukazatele zadluženosti ............................................................................ 68 10.2.4 Ukazatele majetkové struktury ................................................................ 68 10.2.5 Ukazatele aktivity.................................................................................... 69 10.3 Rozdílové ukazatele finanční analýzy................................................................ 70 10.4 Celkové hodnocení plynoucí z finanční analýzy ............................................... 71 10.3 SWOT analýza analyzovaného podniku ........................................................ 71 10.3.1 Silné stránky ............................................................................................ 72 10.3.2 Příležitosti ............................................................................................... 72 10.3.3 Slabé stránky ........................................................................................... 72 10.3.4 Hrozby ..................................................................................................... 73

11

Rozdělení aktiv na provozně potřebná a nepotřebná............................................. 73

12

Analýza a prognóza generátorů hodnoty ............................................................... 75 12.1 Tržby .............................................................................................................. 75 12.2 Provozní zisková marže ................................................................................. 76 12.3 Pracovní kapitál .............................................................................................. 77 12.4 Náročnost na investice do dlouhodobého majetku ......................................... 79

13

Finanční plán ......................................................................................................... 82

14

Ocenění podniku výnosovými metodami .............................................................. 89 14.1 Výpočet průměrných nákladů na kapitál ........................................................ 89 14.1.1 Náklady na cizí kapitál ............................................................................ 89 14.1.2 Náklady na vlastní kapitál ....................................................................... 90 14.2 Ocenění metodou diskontovaného volného cash flow ................................... 91 14.2.1 Výpočet volného peněžního toku ............................................................ 91

14.2.2 Stanovení odhadu hodnoty metodou diskontovaného volného peněžního toku DCF ............................................................................................................. 92 14. 3 Ocenění metodou ekonomické přidané hodnoty ............................................... 94 15 Závěr .......................................................................................................................... 96 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................ 97 SEZNAM OBRÁZKŮ.................................................................................................. 100 SEZNAM TABULEK .................................................................................................. 100 SEZNAM PŘÍLOH ...................................................................................................... 104

ÚVOD Hlavní motivací podnikání v dnešním světě je, či by mělo být, zvyšování hodnoty podniku. Odpověď na otázku, jaké hodnoty podnik vlastně dosahuje, dává proces oceňování. Důvody pro ocenění podniku mohou být rozličné, například současný management chce získat představu o tom, jaké hodnoty je dosahováno, zda je zhodnocován vložený kapitál. Dalším důvodem může být stanovení hodnoty, za kterou může být podnik eventuálně odprodán. Je evidentní, že oceňování podniku je velice aktuálním tématem. Samotné stanovení hodnoty je komplexní a časově náročnou činností. Předpokladem pro samotnou oceňovací činnost je vytvoření a zpracování strategické a finanční analýzy a analýzy generátorů hodnoty. Vstupní data pro tyto analýzy musí být maximálně relevantní, objektivní a přesná. Do samotného ocenění vstupuje mnoho proměnných, které mohou mít velmi silný vliv na výsledné ocenění podniku, což je ‒ vedle zvolené metody ocenění ‒ pravděpodobně nejkritičtější fází oceňování. Volba správné metody ocenění se odvíjí od primárního úmyslu, se kterým je oceňování podniku prováděno. Zpravidla je nejdůležitější si ujasnit, zda jde o plánovanou koupi/ prodej podniku, o rozdělení podniku v rámci restrukturalizace, či o stanovení likvidační hodnoty podniku. Tato diplomová práce se zabývá stanovením odhadu hodnoty výrobního podniku, jako zvolené metody figurují metody výnosové a ocenění je stanoveno ke dni 1. 1. 2015.

1

Cíle práce a použité metody Cílem této práce je stanovení objektivizované hodnoty společnosti XY, s.r.o. k 1. 1. 2015. Objektivizovaná hodnota podniku bude stanovena pomocí výnosových metod, tedy metodou diskontovaného peněžního toku a metodou ekonomické přidané hodnoty. Pro zpracování této diplomové práce bylo využito základních vědeckých metod, jako je analyticko-syntetická metoda. Dle této metody je v počátku celek rozložen na části, které jsou následně identifikovány a zkoumány, aby byly v závěru složeny opět do celku. Dále byly využity matematicko-statistické metody zahrnující vybrané popisné statistiky jako je aritmetický průměr, směrodatná odchylka a další. Kromě popisné statistiky bylo využito rovněž regresní analýzy. Stanoveného cíle je dosaženo využitím a zpracováním několika analýz. V první fázi je zpracována strategická analýza, která hodnotí vnitřní a vnější okolí podniku a jejich bezprostřední vliv na podnik. Dále je vymezen relevantní trh podniku, odhad jeho vývoje a odhad vývoje tržeb podniku, včetně odhadu konkurenční síly podniku. V druhé fázi je zpracována finanční analýza, které dává základní přehled o finančním zdraví podniku. Závěry uskutečněných analýz jsou shrnuty ve SWOT analýze, tedy analýze silných, slabých stránek podniku a hrozeb a příležitostech podniku. Na základě výše popsaných analýz je postavena analýza a prognóza generátorů hodnoty, jejichž syntéza slouží jako podklad k sestavení finančního plánu. Poslední fází práce je samotné ocenění podniku, které stojí na pevných základech provedených analýz. Ocenění podniku je provedeno dvěma výnosovými metodami, jejichž výsledkem je odhad objektivizované hodnoty podniku.

2

I.

T EORETICKÁ ČÁST PRÁCE

1 Ocenění a hodnota podniku Podnik je považován za konzistentní soubor hmotných a nehmotných složek, které slouží k podnikání a za účelem dosažení zisku. K podniku mohou náležet práva a je méně likvidním aktivem. V rámci činnosti oceňování jsou zahrnovány i veškeré závazky. Pro výběr správné oceňovací metody je nutné vymezit hladiny hodnot podniku a metody strategické a finanční analýzy.

1.1 Hodnota podniku Hodnota podniku je dána odhadem příjmů, které jsou očekávány v budoucnosti (na úrovni vlastníků, nebo na úrovni investorů) a tyto příjmy jsou převedeny na současnou hodnotu diskontováním. Hodnota podniku se stanovuje ve dvou odlišných hladinách: 

hodnota brutto, kde se jedná o hodnotu celé entity – zahrnuje hodnotu jak pro vlastníky, tak pro věřitele;



hodnota netto, kde je hodnocení stanoveno na úrovni vlastníků – fakticky je oceňován vlastní kapitál. Dříve byla tato hodnota definována dnes již zaniklým obchodním zákoníkem, jako rozdíl mezi sumou obchodního majetku a veškerých závazků plynoucích z podnikání.

Typy hodnoty podniku se dělí na čtyři hlavní skupiny:1 

Tržní hodnotou rozumíme odhadnutou částku, které by byla stanovena mezi dvěma nezávislými partnery, v časově vymezeném intervalu. Partneři transakce nesmí být k transakci nuceni a rozhodují se racionálně. Předpokládá se, že majetek je prezentován na trhu tak, aby bylo dosaženo nejrozumnější ceny. Ocenění založené na trhu se musí opírat o metody a postupy, které se snaží odrážet myšlenkové postupy účastníků příslušného trhu. Tržní hodnota je odpovědí na to, kolik je ochoten zaplatit běžný zájemce na trhu. Tržní hodnota je využívána v momentu, kdy je například podnik uváděn na burzu, či majitel podniku uvažuje o prodeji a potřebuje znát cenu svého podniku.

1

MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy.

3



Subjektivní ocenění se snaží najít odpověď na otázku, jakou má podnik hodnotu z hlediska kupujícího. Subjektivní, neboli investiční ocenění, je hledání takové hodnoty majetku, která splňuje investiční cíle stanovené investorem. V praxi může být investiční hodnota nižší, nebo vyšší, než je hodnota tržní.



Objektivizovaná hodnota vyjadřuje, jakou hodnotu lze považovat za relativně nespornou. Je předpokládáno, že podnik nezmění svůj koncept podnikání a do úvahy jsou brána realistická očekávání na trhu. Mezi hlavní zásady této metody oceňování patří zachovávání likvidity podniku a volného zisku, rozdělení majetku nezbytného pro provoz a na ostatní majetek, analýze možných změn, které mohou nastat v podniku. Dále na jednoznačnosti metody oceňování, nízké míře fluktuace managementu a míře zdanění. Objektivizovaná hodnota se stanovuje například při poskytování úvěru, nebo pro zjišťování bonity podniku.



O propojení výše popsaný způsobů ocenění se pokouší, tzn. Kolínská škola. Tento přístup je založen na přesvědčení, že reálný trh je pouze trh kapitálový a preference subjektivního ocenění – tedy přístupu konkrétního kupujícího a konkrétního prodávajícího. Kolínská škola přisuzuje oceňovateli mnoho funkcí: poradenskou, rozhodčí, argumentační, komunikační a daňovou.

Kromě výše uvedených kategorií hodnoty, resp. způsobu ocenění, existují i další hodnoty, například hodnota likvidační. Tento způsob je využíván v momentu, kdy je předpokládán konec provozu podniku a prodej majetku vloženého do podnikání. Ocenění podniku může vycházet z mnoha různých popudů, dle Maříka2 se jedná například o:

2



Koupě a prodej podniku,



vklad podniku do nově zakládaného podniku,



uvádění podniku na burzu,



poskytování úvěru,



rozhodování o možnostech sanace a likvidace,



hodnocení reální bonity podniku,



náhrada za vyvlastnění.

MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy.

4

1.2 Obecný doporučený postup při oceňování podniku Prvním krokem oceňování podniku je sběr dat, následovaný jejich analýzou. Jsou zjišťována základní data podniku, jako je právní forma, či předmět podnikání. Pozornost je věnována kompaktnosti účetních dat a výročních zpráv, vymezení relevantního trhu a konkurenční strategie, sledováno je složení dodavatelů a odběratelů, stejně tak jako lidské zdroje. Jako vhodný předpoklad oceňování se uvádí vytvoření strategické analýzy, která zmapuje dlouhodobé možnosti podniku, zda-li je schopen přežít. Dalším krokem, který je víceméně součástí strategické analýzy, je finanční analýza. Cílem této analýzy je zmapování vývoje finanční situace podniku a předpokladu, jestli je podnik schopen tvořit hodnotu. Syntéza těchto analýz dává dohromady predikci možného budoucího směřování vývoje podniku. Dále je provedeno rozdělení aktiv na provozně potřebná a nepotřebná, analýza a prognóza generátorů hodnoty. S pomocí těchto analýz je posléze sestaven finanční plán, v tomto případě s predikcí na 3 roky dopředu. V poslední fázi je zvolena vhodná metoda ocenění a je provedeno vlastní ocenění podniku.

1.3 Metody oceňování podniku V zásadě je možné vycházet ze tří hlavních proudů oceňování podniku. Jejich společným znakem je ocenění podniku v peněžních jednotkách. 

První směr se zaměřuje na analýzu výnosů, které podniku vznikají a zahrnuje metodu diskontovaných peněžních toků (DCF), metodu kapitalizovaných čistých výnosů, korigované výnosové metody a metodu ekonomické přidané hodnoty (EVA).



Druhým směrem jsou analýzy opírající se o aktuální ceny na trhu. Nazývají se tržními metodami a zahrnují ocenění na základě tržní kapitalizace, ocenění na základě srovnatelných podniků, ocenění na základě údajů o podnicích uváděných na burzu, ocenění na základě srovnatelných transakcí a ocenění na základě odvětvových multiplikátorů.



Třetím směrem jsou metody rozebírající jednotlivé majetkové položky s důrazem na nákladové ocenění. Souhrnně se těmto metodám říká majetkové ocenění a mezi tyto metody jsou řazeny přístupy jako účetní hodnota vlastního kapitálu na principu historických cen, substanční hodnota na principu repro-

5

dukčních cen, substanční hodnota na principu úspory nákladů, likvidační hodnota a majetkové ocenění na principu tržních hodnot. V případě této práce je využito nástrojů na základě analýzy výnosů, tedy metoda diskontovaných peněžních výdajů a metoda ekonomické přidané hodnoty. Výnosová metoda patří mezi jednu z nejužívanějších metod. Klíčovým článkem je stanovení správné diskontní míry.

1.4 Stanovení diskontní míry pro ocenění Diskontní míra je nástroj, jehož vlastností je začlenění do hodnoty podniku faktor času a faktor rizika. Dá se rovněž popsat jako „míra výnosnosti používaná pro přepočet peněžní částky, která má být vydána nebo přijata v budoucnosti, na současnou hodnotu této částky, nebo jako míra výnosnosti očekávaná investorem při akvizici budoucího peněžního toku s ohledem na riziko spojené s možností tento výnos získat.“3 V případě oceňování podniku je klíčové zjistit, jaké příjmy můžeme v budoucnu očekávat a zda-li je cena stanovená za podnik cenou úměrnou. Při kalkulaci diskontní míry jsou velmi důležité dva faktory – faktor času a faktor rizika. V případě faktoru času je vzpomínána teorie časové hodnoty peněz. Tedy že finanční obnos získaný dnes má vyšší význam, než tentýž obnos přijatý později – příjemce tak totiž přichází o možnost peníze vhodně investovat a tak profitovat z výnosových úroků. Druhý z faktorů, faktor rizika promítá do hodnoty podniku pravděpodobnost, že příjemce finanční obnos skutečně získá. Platí, že čím vyšší riziko plyne z investice, tím vyšší úrok si může příjemce nárokovat, jako kompenzaci za podstupovanou nejistotu. 1.4.1 Náklady na kapitál Diskontní míra vystupuje ve dvou rovinách. Za prvé, jako požadovaná výnosnost investice, kde investor promítá svoje faktory času a rizika a náklady ušlé příležitosti. Za druhé, jako náklady na kapitál, které podnik nese. Dále je možné náklady rozlišit na náklady poskytnuté akcionáři, tedy náklady na vlastní kapitál a na náklady poskytnuté věřiteli, tedy náklady na cizí kapitál. Syntézou těchto dvou složek kapitálu jsou průměr-

3

MAŘÍK, Miloš and MAŘÍKOVÁ, Pavla. Diskontní míra pro výnosové oceňování podniku.

6

né vážené náklady na kapitál, také známe pod zkratkou WACC (weighted averaged cost of capital):4 𝑊𝐴𝐶𝐶 = 𝑛𝑐𝑘 (1 − 𝑑)

𝐶𝐾 𝑉𝐾 + 𝑛𝑣𝑘 (𝑍) , 𝐾 𝐾

(1.1)

Kde:  nck = očekávaná výnosnost do doby splatnosti u cizího kapitálu vloženého do podniku / náklady na cizí kapitál  d = sazba daně z příjmu platná pro oceňovaný podnik  CK = hodnota cizího kapitálu vloženého do podniku  nVK(Z) = očekáváná výnosnost vlastního kapitálu oceňovaného podniku / náklady na vlastní kapitál  VK = hodnota vlastního kapitálu  K = celková hodnota investovaného kapitálu, K = VK + CK Celkové náklady kapitálu jsou závislé na úroku, ve kterém se promítá pohyb daně a také na výnosu požadovaném investory. Dále jsou celkové náklady kapitálu závislé na poměru vlastního a cizího kapitálu v podniku, tedy na jeho kapitálové struktuře. 1.4.2 Kapitálová struktura Doporučený postup pro zjištění kapitálové struktury je prováděn pomocí tzv. cílové struktury kapitálu, v praxi jde o odhad struktury kapitálu v tržních hodnotách pro budoucí období. V prvním kroku se provede odhad současné kapitálové struktury v tržní hodnotě, zejména podle tržní hodnoty akcií, dluhopisů a bankovních úvěrů. Dále je zjištěno, jaká je kapitálová struktura podobných podniků počítaná z tržních cen a je možné pokusit se o vytvoření optimální struktury kapitálu pro oceňovaný podnik. Alternativním postupem je iterační postup. 1.4.3 Náklady na cizí kapitál Náklady na cizí kapitál jsou vyjádřeny úrokem, který je placen věřitelům. Díky tomu, že úrok snižuje daňový základ, funguje jako daňový štít. Výše úspory je pak ovlivněna sazbou daně a výší příslušného nákladu kapitálu:5 4

MAŘÍK, Miloš and MAŘÍKOVÁ, Pavla. Diskontní míra pro výnosové oceňování podniku.

7

Daňová úspora = úrokový náklad × sazba daně z příjmu

(1.2)

1.4.4 Náklady na vlastní kapitál Náklady na vlastní kapitál je možné chápat jako výnos očekávaný racionálně jednajícím investorem. Platí pravidlo, že vlastní kapitál je dražší než cizí a to z důvodu nemožnosti uplatnění daňového štítu a vyššího rizika, které vyplývá pro vlastníky podniku. Náklady na vlastní kapitál je možné stanovit mnoha způsoby, nejběžněji používanými je Gordonův růstový model a model CAPM.6 1.4.5 Gordonův růstový model 𝑟𝑒 =

𝑑𝑖𝑣𝑖𝑑𝑒𝑛𝑑𝑎𝑡+1 +𝑔 (𝑐𝑒𝑛𝑎 𝑎𝑘𝑐𝑖𝑒𝑡 )

(1.3)

kde:  re je požadovaná míra výnosu  g je tempo růstu dividend 1.4.6 Model CAPM Model kapitálových aktiv se odvíjí od diversifikovatelného a nediversifikovatelného rizika, tedy od stanovení rizikové prémie. Model CAPM stanovuje průměrnou výnosnost cenného papíru nvk: 𝑛𝑣𝑘 = 𝑟𝑓 + 𝛽 × 𝑅𝑃𝑇 + 𝑅𝑃𝑍

(1.4)

kde:  𝑟𝑓 je bezriziková míra pro daný stát,  β je koeficient konkrétního podniku,  RPT je riziková prémie kapitálového trhu,  RPZ je riziková prémie dané země. Riziko je možné propočítat z historických dat podniku, nebo hodnotu β převzít od jiných podniků, případně použít oborové nezadlužené β a postup skombinovat s metodou prognózovaných β. 5 6

MAREK, Petr. Studijní průvodce financemi podniku. KISLINGEROVÁ, Eva. Oceňování podniku.

8

2 Strategická analýza (vnitřního a vnějšího prostředí) Strategická analýza hledá souvislosti mezi podnikem a jeho okolím. Klade si za cíl identifikovat, analyzovat a ohodnotit všechny známé faktory, které by mohly mít vliv na cíle, které si podnik klade. Zaměřuje se na oblasti vnitřního a vnějšího prostředí. Vnitřní potenciál podniku se skrývá v konkurenci. Vnější potenciál zahrnuje makroekonomické a mikroekonomické vlivy, analýzu odvětví, ve kterém se podnik realizuje a trh. Cílem strategické analýzy je zmapovat dlouhodobý potenciál podniku, jakým způsobem se mohou vyvíjet tržby a který rizikům bude muset podnik čelit. 7

Potenciál podniku Vnější potenciál Národní hospodářství

Vnitřní potenciál Konkurence

Odvětví a trh Obrázek 1: Struktura strategické analýza. Dle MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy.

2.1 Analýza vnějšího prostředí V tomto případě je analýza zaměřena na vlivy, které působí v okolí podniku a v budoucnosti se dá očekávat vliv těchto faktorů na podnikové cíle. Hlavními složkami analýzy vnějšího prostředí je analýza makrookolí a mikrookolí, včetně jejich vzájemných vazeb. 7

SEDLÁČKOVÁ, Helena and BUCHTA, Karel. Strategická analýza.

9

Ekonomické faktory

Odvětvové okolí Technologické faktory

- dodavatelé -konkutenti

Politické faktory

- zákazníci

Sociokulturní faktory

Obrázek 2 Vlastní zpracování podle SEDLÁČKOVÁ, Helena and BUCHTA, Karel. Strategická analýza, str.13.

Analýza vnějšího prostředí se zabývá vlivy politickými, sociálně-kulturními, technologickými a ekonomickými, všechny tyto složky znamenají vliv makrookolí. Odvětvové okolí, které zahrnuje dodavatele, konkurenty a zákazníky znamenají naproti tomu vliv mikrookolí. 2.1.1 Analýza makrookolí Analýza makrookolí je pro podnik extrémně důležitá, ačkoliv podnik sám má na tyto faktory minimální vliv. Může ovšem na tyto faktory reagovat, či svůj směr vývoje podle nich upravit. Oblíbeným nástrojem analýzy makrookolí je PEST analýza, která zařazuje 4 skupiny: 

Politické a legislativní faktory: zabývají se stabilitou zahraniční politiky daného státu – např. členství v Evropské Unie je pro mnoho a mnoho podniků klíčové, dále daňovou politikou, regulací zahraniční obchodu, zákony na ochranu životního prostředí, zákony zabývající se pracovně-právními vztahy a ochranou zaměstnanců, zákony upravující podnikání a účetnictví a mnoho dalších.



Ekonomické faktory: jsou determinovány stavem ekonomiky, tedy indikátory jako je vývoj HDP, stav úrokových měr, míra inflace, vývoj směnného kurzu klíčových deviz, atp. Pokud ekonomika roste, je to příležitost pro podnik, jak

10

uplatnit svoji produkci na trhu s vysokou spotřebou, čímž zvyšovat svoje tržby či podíl na trhu. Vývoj úrokových měr napovídá, jak „drahý“ nebo „levný“ bude kapitál, který podnik bude chtít získat. Pokud centrální banka vyhlásí nízké sazby úrokových měr, obchodní banky své sazby odvodí a tím pádem jsou sazby nízké i pro jejich klienty. Vysoká míra inflace může být brzdou růstu ekonomiky, naopak příliš nízká inflace může mít sklon k deflaci, což je opačný nepříznivý stav. Vývoj směnného kurzu deviz má dramatický vliv na firmy závislé na importu/exportu. Devizový kurz, řízený centrální bankou, má velký vliv na cenovou konkurenceschopnost podniku v zahraničí. 

Sociální a demografické faktory: jsou obrazem společnosti, zejména demografie a stárnutí obyvatelstva má vliv na důchodovou politiku státu, tím pádem na výši odvodů v rámci sociálních plateb. Z jiného úhlu pohledu může mít demografie vliv na zaměstnanost a nabídku práceschopných pracovníků. Celosvětovým trendem je zaměření na udržitelný růst a ekologii, což je v mnoho vyspělých kulturách silným atributem v konání rozhodnutí, jaký výrobek koupit – zda upřednostnit firmu ekologicky odpovědnou, či nikoliv.



Technologické faktory: inovace a technologický pokrok udává tempo dnešní doby. Pro udržení konkurenceschopnosti je klíčové investovat do pokrokových technologií a udržet tak krok s konkurencí. Správná rozhodnutí v této oblasti mohou mít značný vliv na další úspěšnost podniku.

2.1.2 Analýza mikrookolí Analýza mikrookolí se zaměřuje především na odvětví, ve kterém se podnik pohybuje. Primárním úkolem je, stanovit relevantní odvětví podniku, tedy takové odvětví, ve kterém podnik soupeří. Důležité je, jakým směrem se odvětví ubírá, jak velké jsou bariéry vstupu do odvětví, jaká regulace se na odvětví vztahuje, jaké jsou názory odborníků na další vývoj. Dle statistických dat a jejich analýz, které poskytuje Ministerstvo průmyslu a obchodu, je možné zjistit, jaké členění je zavedeno, jaký je geografický rozsah konkurence, jak velký je trh, který je pro odvětví relevantní, jakým způsobem tento trh, tudíž odvětví roste. Z dostupných dat je doporučeno vymezit relevantní trh a stanovení jeho prognózy. Zjištění velikosti relevantního trhu je zjišťováno různými metodami, jejichž použití se odvíjí od konkrétního případu. Pokud se na trhu pohybuje jen několik velkých hráčů, je možné jejich produkci sečíst a velikost trhu takto odvodit. Dalším možným

11

přístupem je analýza dat poskytovaných Českým statistickým úřadem, výsledky průzkumů Ministerstva průmyslu a obchodu, atp. Tento přístup se ovšem vztahu pouze na vnitřní trh a předpokládá pouze zanedbatelný dovoz. Velikost trhu je možné určit i pomocí statistických dat týkajících se spotřeby zkoumaného výrobku, tento postup je možný zejména u spotřebního zboží. Data o velikosti a zejména vývoji trhu jsou velmi důležitá pro další úvahy, neboť jsou využita pro odhad budoucího vývoje relevantního trhu, respektive pro predikci tržeb.8 Vymezení relevantního trhu je podkladem pro podrobnější analýzu atraktivity trhu. Tato analýza zahrnuje průzkum velikosti trhu a zda-li je trh růstový, což je vhodným předpokladem pro růst podílu na trhu. Dále je vhodné analyzovat počet konkurentů na trhu a intenzitu přímé konkurence. Důležitým znakem je výše průměrné rentability – čím vyšší výnosnost, tím vyšší rentabilita, které je možné dosáhnout. Ve vztahu k rentabilitě je možné vymezit bariéry vstupu na trh. Platí pravidlo, že „průměrná rentabilita odvětví bude tím vyšší, čím větší jsou bariéry vstupu na trh a nižší možnosti substituce.“ 9 Vliv na atraktivitu trhu má bezesporu složení a druh zákazníků, zejména pokud se jedná o odvětví, jehož významná část produkce putuje do zahraničí. Konkurenceschopnost na mezinárodních trzích je ovlivňována mnoha proměnnými, od zažitých stereotypů, přes úroveň cenové hladiny v různých zemích, až po měnovou politiku centrální banky. Důležitou částí analýzy mikrookolí je analýza konkurence a podílu na trhu, resp. jak takový trh vypadá. V rámci analýzy konkurenčních sil je třeba zjistit, kolik podniků se v odvětví pohybuje, jaká je jejich velikost a podíl na trhu, jakými substitučními výrobky může být podnik ohrožen. Nezanedbatelný vliv má i vyjednávací síla dodavatelů a vyjednávací síla kupujících. Nástrojem mapujícím konkurenční prostředí podniku je například Porterův model pěti hybných sil. 2.1.3 Porterův model pěti sil Tento model spojuje pět klíčových faktorů, které mají vliv na společnost. Cílem této analýzy je identifikace možných rizik plynoucích z podnikání v daném odvětví. 10

MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy, s. 63. MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy, s. 62. 10 TYLL, Ladislav. Podniková strategie, s. 20. 8 9

12

Vyjednávací síla dodavatelů se zaobírání těmi subjekty, které analyzovaný podnik zásobují například materiálem, nebo zbožím, které jsou bezprostředně nutné k provozu podniku a zajištění ničím nerušeného poskytování služeb zákazníkům. Silnější postavení dodavatelů hrozí v případě, že na daný materiál mají dodavatelé monopol, či počet dodavatelů schopných zajistit požadované množství v požadované kvalitě je velice málo. Další hrozbou jsou vysoké náklady nutné vynaložit ke změně dodavatele, či přechod na substituční

výrobky.

Substituty

Vliv dodavatelů

Stávající konkurence

Odběratelé

Nová konkurence

Obrázek 3 Porterův model. Vlastní zpracování, dle TYLL, Ladislav. Podniková strategie.

Vyjednávací síla kupujících je velmi podobná jako v případě dodavatelů, ovšem vztah je to inverzní. Kupujícím je kdokoliv, kdo je v přímém vztahu s analyzovaným podnikem a odebírá o něj produkované výrobky či služby – může jít o prostředníky, prodejce, ale i koncové zákazníky. Jako riziko může vystupovat monopolní síla na straně kupujících (pokud jich je velmi malý počet), nízké náklady na přechod k jinému dodavateli, či schopnost kupujících informovat se o jiných možnost získání produktu na trhu. „Vyjednávací síla dodavatelů a kujících se projevuje v jejich schopnosti diktovat si podmínky v oblasti ceny, distribuce, objemů zakázek nebo i jiných kontrakčních podmí-

13

nek. Cílem podniku je potom nalézt způsoby, jak tuto sílu omezit nebo v lepším případě ji zcela získat pro svůj prospěch.“11 Hrozba substitutů je riziko spojené s faktem, že existuje takový produkt, který má podobné, či dokonce stejné parametry, jako produkt vyráběný analyzovaným podnikem. Zákazník tak může činit rozhodnutí, u kterého dodavatele produkt zakoupí. Cílem je zaměřit se na to, zda-li má zákazník možnost nahradit produkt analyzované firmy jiným produktem, jaká je citlivost zákazníka na změnu cen a jaké je cenová elasticita poptávky, nesmí zůstat opomenuto, jaké náklady by zákazníkovi vznikly, pokud by se rozhodl přejít ke konkurenci. Hrozba vstupu nových konkurentů odpovídá atraktivitě trhu, na kterém se analyzovaný podnik realizuje. Riziko vstupu nových konkurentů se úměrně zvyšuje s nízkými bariérami vstupu na trh, neuspokojenou poptávkou, vysokými ziskovými maržemi a nízkou úrovní konkurence. V tomto případě je nezbytné zaměřit se na oblasti možných úspor plynoucích z rozsahu, přístupu k distribučním kanálům, jaká panují legislativní omezení a zda je možná diferenciace produktu. Rivalita mezi existujícími podniky se odvíjí od několika faktorů. Závisí na tom, jaký počet subjektů operuje v odvětví a jaká je jejich velikost – čím více podniků soupeří o zákazníka, tím je konkurenční boj tvrdší. Dalším faktorem je tempo růstu odvětví, vývoj poptávky a disponibilní kapacity. Pokud je v odvětví nízké tempo růstu a panuje převis nabídky nad poptávkou, konkurence je ostřejší. Dalším faktorem jsou vysoké fixní náklady, kde podniky dosahují úspor z rozsahu. To je nutí vyrábět ve velkých sériích a důsledkem je převis nabídky nad poptávkou. Podstatný vliv mají náklady na výstup z odvětví, pokud jsou tyto náklady vysoké a podniky nemůžou odvětví opustit, často se strhne nelítostný boj. Posledním faktorem je nízká míra diferenciace, pokud odvětví vykazuje homogenní produkt, zaniká možnost se nějakým způsobem odlišit a odvětví pak vykazuje silnou rivalitu. Mezi odvětvími existují čtyři typy konkurence: 

Monopol: na trhu se pohybuje pouze jeden výrobce, či trh dovolí firmě uplatnit tzv. monopolní sílu – firma je v situaci, kdy si může dovolit diktovat ceny ostatním subjektům.

11

TYLL, Ladislav. Podniková strategie, s. 21.

14



Oligopol: na trhu se pohybuje velmi omezený počet poskytovatelů služby/výrobců, ovšem některé jsou schopny diktovat ceny odvětví.



Monopolistická konkurence: na trhu se pohybuje velké množství výrobců nabízející diferenciovaný produkt.



Dokonalá konkurence: trh splňuje prvky dokonalé konkurence – existuje velký počet výrobců, kteří vyrábějí homogenní produkt, existuje dokonalá informovanost a nikdo není schopen diktovat cenu.

2.2 Analýza vnitřního prostředí Analýza je zaměřena na zdroje podniku a na jeho schopnosti reagovat na rizika vyplývající z podnikání. Cílem této analýzy je posouzení perspektivnosti podniku, vývoje jeho tržního podílu a zachycení rizika pomoc diskontní míry. Název analýzy napovídá, že data plynou z vnitra podniku, tedy by měla být získávána a hodnocena ve spolupráci s managementem oceňovaného podniku. Za vhodný analytický nástroj je považováno sestavení profilu konkurenční síly podniku. Profil se zaměřuje na hodnocení těchto perspektiv: 

Kvalita výrobků



Technická úroveň



Cenová úroveň



Intenzita reklamy



Výhody distribuce



Image firmy



Servis a služby



Management



Výkonný personál



Majetek a investice



Finanční situace: plyne z finanční analýzy

Pomocí přiřazených vah k jednotlivým ukazatelům je možné vyčíslit, zda je firma konkurenceschopná. Dle Maříka je firma konkurenčně schopná, pokud její hodnocení dosahuje limitu 40-60%.

15

McKinsey 7S analýza Hodnocení vnitřního prostředí podniku vhodně popisuje analýza 7S. Byla vytvořena konzultanty z americké společnosti McKinsey & Company koncem 70. let minulého století a postavena na následujících komponentech: 

Skupina



Strategie



Sdílené hodnoty



Schopnosti



Styl – Struktura



Systémy

2.3 Zhodnocení potenciálu podniku a predikce tržeb Syntézou výše uvedených analýz je celkové hodnocení potenciálu, kterého podnik může dosáhnout. Tento potenciál je promítán do predikce tržeb, která je jedním ze základních pilířů oceňování. Proces predikce tržeb je komplexním výpočtem zahrnujícím výpočet tempa růstu relevantního trhu a výpočet tempa růstu tržního podílu oceňovaného podniku. Predikce tržeb je pak stanovena následovně:12 𝑇𝑒𝑚𝑝𝑜 𝑟ů𝑠𝑡𝑢 𝑡𝑟ž𝑒𝑏 = (𝑖𝑛𝑑𝑒𝑥 𝑟ů𝑠𝑡𝑢 𝑡𝑟ℎ𝑢 × 𝑖𝑛𝑑𝑒𝑥 𝑧𝑚ě𝑛𝑦 𝑡𝑟ž𝑛íℎ𝑜 𝑝𝑜𝑑í𝑙𝑢 ) − 1

(1.5)

3 Finanční analýza Účetnictví podniku poskytuje cenné informace pro oblast finančního řízení firmy. Díky analýze vybraných ekonomických ukazatelů lze získat podrobný náhled současné finanční situace podniku, který mohou využít jak zájemci z vnějšího okruhu podniku (například investoři, kteří zkoumají, jak velké riziko plyne z investice do firmy s určitým finančním statusem), jakož i uživatelé z vnitřku firmy - manažeři konající rozhodnutí o udávání směru chodu společnosti a kontrole finančního zdraví firmy. „Obecně je cílem finanční analýzy poznat finanční zdraví firmy, identifikovat slabé stránky (již pro-

12

MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy, s. 95.

16

puknuté nebo latentní „choroby“), které by mohly firmě v budoucnu působit menší či větší problémy, a naopak stanovit její silné stránky, o které by mohla v budoucnu opírat svou činnost.“13 Hlavní zdrojem finanční analýzy jsou účetní výkazy, které jsou podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, součástí účetní závěrky. Mezi tyto výkazy patří rozvaha, výkaz zisků a ztrát a příloha, která obsahuje obecné informace. Pro posouzení finanční situace podniku je důležité zachycení dosavadního vývoje situace, odůvodnění, proč takový vývoj nastal, čili popsání. Finanční analýza zahrnuje analýzu absolutních ukazatelů, tedy analýzu trendů a jejich procentní rozbor. Dalšími složkami je analýza tokových a rozdílových ukazatelů a poměrová analýza. Mezi nejdůležitější ukazatele poměrové analýzy patří likvidita podniku a dosahovaná rentabilita.

3.1 Analýza absolutních ukazatelů Analýza absolutních ukazatelů se větví na horizontální a vertikální analýzu stavových položek. „Absolutní ukazatele se využívají zejména k analýze vývojových trendů (srovnání vývoje v časových řadách – horizontální analýza) a k procentnímu rozboru komponent (jednotlivé položky výkazů se vyjádří jako procentní podíly těchto komponent – vertikální analýza)“14. Horizontální analýza popisuje meziroční změny proběhlé u hlavních položek a porovnává jednotlivé složky rozvahy v čase 15: 𝐴𝑏𝑠𝑜𝑙𝑢𝑡𝑛í 𝑧𝑚ě𝑛𝑎 = 𝑈𝑘𝑎𝑧𝑎𝑡𝑒𝑙𝑡 − 𝑈𝑘𝑎𝑧𝑎𝑡𝑒𝑙𝑡−1

(2.1)

𝑃𝑟𝑜𝑐𝑒𝑛𝑡𝑛í 𝑧𝑚ě𝑛𝑎 = (𝐴𝑏𝑠𝑜𝑙𝑢𝑡𝑛í 𝑧𝑚ě𝑛𝑎 × 100 )⁄𝑈𝑘𝑎𝑧𝑎𝑡𝑒𝑙𝑡−1

(2.2)

Vertikální analýza naproti tomu posuzuje podíl položky účetního výkazu k základně 16: 𝑃𝑖 =

𝐵𝑖 , ∑ 𝐵𝑖

kde: Pi …… hledaný vztah Bi …… velikost položky bilance ∑Bi ….. suma hodnot položek v rámci určitého celku. MRKVIČKA, Josef. Finanční analýza, s. 14. KNÁPKOVÁ, Adriana. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady, s. 67 15 KNÁPKOVÁ, Adriana. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady, s. 68. 16 KISLINGEROVÁ, Eva a Jiří HNILICA. Finanční analýza: krok za krokem, s. 15. 13 14

17

(2.3)

3.2 Analýza poměrových ukazatelů Analýza poměrových ukazatelů patří mezi nejužívanější metody finanční analýzy. Tento soubor analýz zkoumá likviditu, zadluženost, aktivitu a rentabilitu. Likvidita je schopnost přeměny aktiv na prostředky použitelné k hrazení vzniklých závazků. Likvidita je jedním z nejdůležitějších schopností podniku, které mají význam i ve směru k dodavatelům a k dobrým obchodní vztahům. 

Běžná likvidita popisuje, kolikrát se překrývají oběžná aktiva a krátkodobá pasiva v podniku. Tato informace je podstatná nejen pro vlastníky a management, ale také pro krátkodobé věřitele – čím vyšší je hodnota dosažené likvidity, tím větší je platební schopnost podniku. Doporučené hodnoty se uvádějí v rozmezí 2 – 3, hodnoty menší než 1 jsou hodnoceny jako rizikové 17: 𝐵ěž𝑛á 𝑙𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑖𝑡𝑎 =



𝑂𝑏ěž𝑛á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 𝐾𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏í 𝑐𝑖𝑧í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙

(2.4)

Pohotová likvidita je principiálně hodnota běžné likvidity upravená o nejméně likvidní část aktiv. Managementem nejsou příliš vysoké hodnoty ukazatele vnímány pozitivně, nýbrž svědčí o vázání majetku v podniku v momentu, kdy by mohl být úročný, v případě uplatnění majetku mimo podnik. Naopak pro věřitele jsou vysoké hodnoty známkou vyšší pravděpodobnosti, že podnik dostojí svým závazkům, které je mezi věřiteli pojí 18: 𝑃𝑜ℎ𝑜𝑡𝑜𝑣á 𝑙𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑖𝑡𝑎 =



𝐹𝑖𝑛𝑎𝑛č𝑛í 𝑚𝑎𝑗𝑒𝑡𝑒𝑘 + 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑝𝑜ℎ𝑙𝑒𝑑á𝑣𝑘𝑦 𝐾𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏ý cizí kapitál

(2.5)

Okamžitá likvidita je vyjádřena jako podíl finančního majetku a krátkodobých závazků. Doporučená hodnota se pohybuje mezi 0,2 a 0,5 19: 𝑂𝑘𝑎𝑚ž𝑖𝑡á 𝑙𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑖𝑡𝑎 =



𝑃𝑒𝑛ěž𝑛í 𝑝𝑟𝑜𝑠𝑡ř𝑒𝑑𝑘𝑦 𝐾𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏ý 𝑐𝑖𝑧í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙

(2.6)

Pracovní kapitál je považován za užitečný nástroj analýzy likvidity. Označuje aktivní položky hotovostního cyklu 20:

MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy, s. 103. MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy, s. 103. 19 MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy, s. 103. 17 18

18

𝑃𝑟𝑎𝑐𝑜𝑣𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙 = 𝑜𝑏ěž𝑛á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 − 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏ý 𝑐𝑖𝑧í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙

(2.7)

Ukazatele zadluženosti popisují, kolik majetku v podniku je financováno pomocí cizích zdrojů. 

Celková zadluženost je globálním nástrojem popisujícím poměr mezi cizími zdroji a celkovými aktivy. Čím vyšších hodnot dosahuje tento ukazatel, tím vyšší je úroveň zadluženosti 21: 𝐶𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑧𝑎𝑑𝑙𝑢ž𝑒𝑛𝑜𝑠𝑡 =



𝐶𝑖𝑧í 𝑧𝑑𝑟𝑜𝑗𝑒 × 100 𝐶𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎

(2.8)

Úrokové krytí je vyjádřeno násobkem tvořeného zisku převyšujícího úrokové platby. Zde opět platí, čím více, tím lépe 22: Ú𝑟𝑜𝑘𝑜𝑣é 𝑘𝑟𝑦𝑡í =



𝑍𝑖𝑠𝑘 𝑝ř𝑒𝑑 ú𝑟𝑜𝑘𝑦 𝑎 𝑧𝑑𝑎𝑛ě𝑛í𝑚 (𝐸𝐵𝐼𝑇) 𝑁á𝑘𝑙𝑎𝑑𝑜𝑣é ú𝑟𝑜𝑘𝑦

(2.9)

Koeficient samofinancování vyjadřuje podíl celkových aktiv financovaných z vlastních zdrojů a tím pádem vyjadřuje finanční nezávislost podniku na cizích zdrojích 23: 𝐾𝑜𝑒𝑓𝑖𝑐𝑖𝑒𝑛𝑡 𝑠𝑎𝑚𝑜𝑓𝑖𝑛𝑎𝑛𝑐𝑜𝑣á𝑛í =

𝑉𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙 ∙ 100 𝐶𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎

(2.10)

Ukazatele aktivity popisují míru efektivity hospodaření s aktivy podniku. Příliš velké množství aktiv vytváří neúměrné nákladové požadavky, což snižuje zisk. Naproti tomu příliš malé množství aktiv může podnik připravit o budoucí příjem. 

Obrat celkových aktiv říká, jaký je počet obrátek celkových aktiv v tržbách za dané období (cílové hodnoty by měly být 1,6 – 3) 24:

MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy, s. 103. MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy, s. 105. 22 MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy, s. 105. 23 MRKVIČKA, Josef. Finanční analýza, s. 27. 20 21

19

𝑂𝑏𝑟𝑎𝑡 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣ý𝑐ℎ 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣 =



𝑇𝑟ž𝑏𝑦 . 𝐴𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑒𝑚

(2.11)

Obrat stálých aktiv měří, jaká je v podniku využitelnost stálých aktiv a cílové hodnoty by měly být vyšší, než hodnoty dosahované v kategorii obratu celkových aktiv 25: 𝑂𝑏𝑟𝑎𝑡 𝑠𝑡á𝑙ý𝑐ℎ 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣 =



𝑇𝑟ž𝑏𝑦 𝑆𝑡á𝑙á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎

(2.12)

Doba obratu zásob vypovídá o efektivnosti řízení zásob, tedy o tom, jak dlouhá doba je potřebná k provedení cyklu peníze-zboží-peníze 26: 𝐷𝑜𝑏𝑎 𝑜𝑏𝑟𝑎𝑡𝑢 𝑧á𝑠𝑜𝑏 =



𝑍á𝑠𝑜𝑏𝑦 𝑇𝑟ž𝑏𝑦

(2.13)

Doba obratu pohledávek popisuje efektivnost řízení pohledávek, tedy průměrnou dobu potřebnou na získání prostředků jako úhrady vydaných faktur 27: 𝐷𝑜𝑏𝑎 𝑜𝑏𝑟𝑎𝑡𝑢 𝑝𝑜ℎ𝑙𝑒𝑑á𝑣𝑒𝑘 =



𝑂𝑏𝑐ℎ𝑜𝑑𝑛í 𝑝𝑜ℎ𝑙𝑒𝑑á𝑣𝑘𝑦 ∗ 360 𝑇𝑟ž𝑏𝑦

(2.14)

Dobra obratu závazků popisuje, jaké postavení má podnik vůči svým dodavatelům, jaké podmínky jsou mu kladeny. Doba obratu definuje, jak dlouho trvá, než je uhrazena přijatá faktura 28: 𝐷𝑜𝑏𝑎 𝑜𝑏𝑟𝑎𝑡𝑢 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘ů =

𝑍á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦 𝑣ůč𝑖 𝑑𝑜𝑑𝑎𝑣𝑎𝑡𝑒𝑙ů𝑚 ∗ 360 𝑇𝑟ž𝑏𝑦

(2.15)

Ukazatele rentability měří schopnost podniku využívat vložený kapitál k dosahování zisku.

MRKVIČKA, Josef. Finanční analýza, s. 30. MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy, s. 107. 26 MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy, s. 107. 27 MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy, s. 107. 28 MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy, s. 107. 24 25

20



Rentabilita celkových aktiv měří produkční sílu podniku a nerozlišuje, z jakých zdrojů byl majetek využívaný k dosahování zisku pořízen 29: 𝑅𝑂𝐴 =



𝐸𝐵𝐼𝑇 𝐶𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣ý 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙

(2.16)

Rentabilita vlastního kapitálu měří, jaká je výnosnost kapitálu, který vlastníci vložili do podniku. Cílové hodnoty by měly přesahovat nad dlouhodobým průměrem úročení dlouhodobých vkladů 30: 𝑅𝑂𝐸 =

𝐸𝐴𝑇 𝑉𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙

(2.17)

3.3 Moderní způsoby hodnocení EVA Jedním z moderních způsobů hodnocení podniku je ukazatel EVA, tedy nástroj ekonomické přidané hodnoty. Nástroj, který přibližuje pohled kapitálového trhu. Cílem je dosáhnout hodnoty alespoň 0, lépe kladná. Čím vyšších hodnot podnik dosahuje, tím větší hodnotu podnik vytváří. Vzorec pro výpočet ekonomické přidané hodnoty uveden v následující kapitole práce.

4 Rozdělení aktiv na provozně potřebná a nepotřebná Pro účely ocenění je vhodné z oceňovaných aktiv vyjmout ta aktiva, která nejsou přímo spojena s primárními podnikatelským záměrem, resp. nejsou pro podnikání přímo využívána. Důvodem tohoto rozčlenění je vyšší relevantnost výsledků a zamezení zkreslení výsledného ocenění. Příkladem provozně zbytných aktiv mohou být nevyužívané pozemky, volní peněžní prostředky v míře vyšší, než jakou vykazuje provozně potřebný rozsah. V případě aktiv, nesloužících k hlavnímu provozu podniku platí, že proces oceňování by měl být proveden zvlášť. Pokud jsou v podniku identifikována aktiva, která spadají do výše popsaných skupin, je vhodné analyzovat i náklady/výnosy, které se

MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy, s. 106. KNÁPKOVÁ, Adriana, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady, s. 100. 29 30

21

k těmto aktivům, vztahují a rovněž je vyčlenit. Vyčlením je vytvořen tzv. korigovaný provozní výsledek hospodaření (KPVH)31: 𝐾𝑃𝑉𝐻 = 𝑃𝑟𝑜𝑣𝑜𝑧𝑛í 𝑣ý𝑠𝑙𝑒𝑑𝑒𝑘 ℎ𝑜𝑠𝑝𝑜𝑑𝑎ř𝑒𝑛í − 𝑡𝑟ž𝑏𝑦 𝑧 𝑝𝑟𝑜𝑑𝑒𝑗𝑒 𝐷𝑀 𝑎 𝑚𝑎𝑡𝑒𝑟𝑖á𝑙𝑢

(3.1)

+ 𝑍𝐶 𝑝𝑟𝑜𝑑𝑎𝑛éℎ𝑜 𝐷𝑀 𝑎 𝑚𝑎𝑡𝑒𝑟𝑖á𝑙𝑢

5 Analýza generátorů hodnoty Generátorem hodnoty se rozumí „soubor několik základních podnikohospodářských veličin, které ve svém souhrnu určují hodnotu podniku“.32 Důvodem užití tohoto nástroje je zaměření pouze na ty veličiny, které mají výrazný vliv na tvorbu hodnoty. Od generátorů hodnoty jsou pak propočítávány položky finančního plánu. Mezi tři hlavní generátory hodnoty patří: 

Tržby



Provozní zisková marže



Pracovní kapitál



Investice do dlouhodobého majetku

Predikce tržeb je produktem předchozí strategické analýzy, kdy byly stanoveny pomocí tempa růstu relevantního trhu a tržního podílu. Provozní zisková marže je popisovaná jako poměr mezi korigovaným provozním výsledkem hospodaření před zdaněním a odpisy a tržbami. Provozní zisková marže je procesem o 4 krocích a je nazývána „prognóza ziskové marže shora“. V prvním kroku je vypočten korigovaný provozní výsledek hospodaření před daněmi a odpisy za minulé roky a odvození ziskové marže. V druhém kroku jsou faktory působící na ziskovou marži podrobeny analýze a upraveny podle konkurenční pozice podniku. Následně je proveden odhad budoucích hodnot ziskové marže. V závěrečném kroku je dopočítán korigovaný provozní zisk pro budoucí období jako prostý součin prognózovaných tržeb a ziskové marže.

31 32

MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy, s. 123. MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy, s. 125.

22

Dalším možným postupem je „prognóza ziskové marže zdola“, kdy je proces mírně obměněn. V prvním kroku je sestavena prognóza hlavních nákladových položek. Následně jsou tyto hlavní položky doplněné i o položky nižšího významu, případně i o položky výnosů. Ve třetím kroku je vypočítán rozdílem mezi provozními náklady a výnosy korigovaný provozní zisk. V závěru je z korigovaného provozního zisku vypočítána provozní zisková marže.

Pracovní kapitál je v procesu oceňování chápán jako: 𝑃𝑟𝑎𝑐𝑜𝑣𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙

(4.1)

= 𝑃𝑟𝑜𝑣𝑜𝑧𝑛ě 𝑛𝑢𝑡𝑛á 𝑜𝑏ěž𝑛á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 − 𝐾𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏ý 𝑛𝑒ú𝑟𝑜č𝑒𝑛ý 𝑐𝑖𝑧í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙

Důvodem je očištění závazků o ten kapitál, u kterého není možné stanovit náklady kapitálu při výpočtu diskontní míry. Cílem je zjištění náročnosti růstu výkonů podniku na pracovní kapitál. Analýza pohledávek, zásob a závazků probíhá následujícím způsobem: 1) Zjištění náročnosti výkonů na složky pracovního kapitálu v minulosti, nejpraktičtějším ukazatelem je doba obratu 33: 𝑃𝑜𝑙𝑜ž𝑘𝑎 𝑝𝑟𝑎𝑐𝑜𝑣𝑛íℎ𝑜 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙𝑢 𝑇𝑟ž𝑏𝑦 365

(4.2)

2) Následuje analýza příčin vývoje, tedy jaké faktory ovlivnily dosavadní vývoj. V případě zásob může jít o změnu nákupní politiky, způsobu řízení doplňování zásob, či o změnu v dodavatelských cyklech. V případě pohledávek může mít vliv poskytování obchodních úvěrů, čí efektivní řízení pohledávek. V případě závazků jde například o změnu vyjednávací síly vůči dodavatelům. 3) Posledním krokem je vytvoření odhadu vývoje náročnosti výkonů v příštích obdobích.

33

MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy, s. 134.

23

Náročnost investice do dlouhodobého majetku jsou chápany jako investice do dlouhodobého majetku provozně nezbytného. Součástí těchto investic jsou i investice do výzkumu a lidského kapitálu. V praxi je možné se setkat se třemi možnými přístupy: 1) Globální přístup: užívá se v případě, kdy průběh vývoje investic je konstantní. Přístup zkoumá relace mezi přírůstky provozně nutného dlouhodobého majetku a přírůstky korigovaného provozního zisku, případně tržeb v minulém období. 2) Přístup podle hlavních položek: užívá se v případě, kdy je investiční náročnost odhadována pro nejbližších několik období. 3) Přístup založený na odpisech: tento přístup vychází z předpokladu, že pokud jsou investice pod úrovní odpisů, v dlouhodobém výhledu budou těžko dostačující k případnému dalšímu růstu. Vhodným přístupem je kombinace výše uvedených metod. Jedním z hlavních cílů podniku musí být dosahovaní aspoň takových tržeb, kterými bude možné pokrýt investice nezbytné pro další vývoj.

6 Finanční plán V případě využití výnosových metod je nezbytné vytvořit finanční plán podniku. Mezi plánované výkazy pro příští období patří rozvaha, výsledovka a výkaz peněžních toků. Finanční plán by měl být běžnou součástí podnikového plánování, které zahrnuje plány budoucího prodeje ve členění, které umožňuje odhad budoucích výnosů. Dále plány produkce, s korespondujícími náklady. Součástí podnikových plánů jsou rovněž plány kapacit, zahrnující plány investic, pracovního kapitálu a odpisů. Dalšími součástmi je plánování lidských zdrojů. Naplánování očekáváných nákladů a výnosů umožňuje stanovit odhad budoucího provozního výsledku hospodaření. Provozní výsledek hospodaření společně se složkami pracovního kapitálu umožňuje plán provozního peněžního toku. V návaznosti na plán provozního peněžního toku je možné sestavit plán celkového peněžního toku, který zahrnuje i plán investic. Díky předchozím plánům je sestavit rozvahu. Hlavní položky, které budou mít klíčový vliv na plán v příštích obdobích:

24



tržby z prodeje zboží, tržby z prodeje výrobků/ služeb,



zisková marže a z ní vyjádřený provozní zisk,



zásoby, pohledávky, závazky.

Výše uvedené hlavní položky je třeba doplnit o plán financování, o plán dalších méně významných položek a položek nesouvisející s hlavním provozem podniku. Dále je vhodné začlenit plán výplat dividend, či podílů na zisku vlastníkům. Finanční plán je součástí globálních podnikových plánů, kde je zcela zásadní dodržovat zásady plánování: „systematičnost, úplnost, přehlednost, periodičnost, pružnost a klouzavost.“34 Cílem plánování obvykle bývá maximalizace tržní hodnoty podniku, čemuž podléhají cíle jako maximalizace zisku a dalších interních zdrojů podniku. Důležitou součástí finančního plánování je časová koordinace – tedy sladění krátkodobého a dlouhodobého plánování a stanovení časového horizontu. V případě krátkodobého plánu se plán stanovuje na období kratší než jeden rok a vychází se z informací o plánovaných investicích, strategii rozdělování výsledku hospodaření nebo získávání dalších zdrojů financování. V případě dlouhodobého plánu se plánuje v horizontu delším než 1 rok a vychází se předně z krátkodobého plánu. Obvyklá délka plánu činní 5 let. Finanční plánování je komplexní a komplikovanou činností, která musí obsáhnout mnoho proměnných. Správně by mělo být součástí strategického plánování podniku.

7 Metody oceňování V rámci oceňování podniku je možné využít různé typy metod. Zvolení správné metody se odvíjí od účelu, za kterým je oceňování prováděno. Jak je psáno výše, mezi 3 základní typy metod patří metody majetkové, metody tržní a metody výnosové

7.1 Majetkové metody „Ocenění na základě analýzy majetku vede ke zjištění majetkové podstaty podniku, kterou označujeme jako substanci neboli substanční hodnotu“35 V praxi majetkové ocenění znamená souhrn individuálně oceněných položek majetku, od které je odečtena suma individuálně oceněných závazků. Ocenění je možné provádět ve dvou hladinách. První 34 35

MAREK, Petr. Studijní průvodce financemi podniku, s. 495. MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy, s. 37.

25

hladinou je going concern - podmínkou pro užití této metody je předpoklad další existence podniku a ocenění se provádí na principu reprodukčních cen. Druhou hladinou je metoda aplikovatelná v případě, že není předpokládána další existence podniku a stanovuje se tzv. likvidační hodnota.

7.2 Tržní metody Tržní metody jsou brány jako jedny z nejracionálnějších. V případě podniku je možné aplikovat jako přímé ocenění na základě kapitálového trhu, či ocenění metodou tržního porovnání. V případě ocenění na základě kapitálového trhu nestačí pouze vynásobit počet akcí aktuální obchodovanou cenou, nýbrž je třeba brát v úvahu volatilitu ceny akcie (tedy zprůměrovanou cenu za určené období) a vztah mezi mezní a průměrnou hodnotou akcie. V případě ocenění metodou tržního porovnání je ocenění odvozeno od informací o konkrétních cenách nebo tržních hodnotách porovnatelných aktiv. Srovnávání je prováděno metodou srovnatelných podniků, nebo srovnáním s podobnými podniky, jejichž podíly byly oceňovány pro vstup na burzu. Další možností je metoda srovnatelných transakcí, kde došlo k ocenění obdobného podniku a podnik byl jako celek předmětem prodeje a je známa realizační cena. Poslední metodou je metoda odvětvových multiplikátorů.

7.3 Výnosové metody Metody výnosové vycházejí z poznatku, že hodnota podniku je určena očekávaným užitkem pro jeho držitele. Mezi hlavní metody jsou řazeny36: 

metoda diskontovaného peněžního toku (DCF),



metoda kapitalizovaných čistých výnosů,



metoda ekonomické přidané hodnoty (EVA),



kombinované metody.

7.3.1 Metody DCF - Metoda diskontovaného peněžního toku Metoda diskontovaného peněžního toku je chápána jako metoda základní. „Peněžní toky jsou reálným příjmem a tedy reálným vyjádřením užitku z drženého podniku, a přesně

36

MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy, s. 163.

26

tedy odrážejí teoretickou definici hodnoty.“37 Pro výpočet výnosové hodnoty je možné postupovat pomocí tří různých technik: 

metoda equity,



metoda adjusted present value,



metoda entity.

Metoda equity se zaměřuje na vlastní kapitál a vychází z peněžních toků, které jsou k dispozici pouze vlastníkům podniku. Metoda adjusted present value pracuje s upravenou současnou hodnotou. Opět je výpočet veden ve dvou krocích. Nejprve se počítá hodnota podniku jako celku – Hb, ovšem výpočet je tvořen součtem hodnoty podniku za předpokladu nulového zadlužení a současné hodnoty daňových úspor z úroků. Následně se odečte cizí kapitál a výsledkem je hodnota netto Hn. Metoda entity se zaměřuje na podnik jako celek. V tomto případě je výpočet konstruován ve dvou krocích. Primárně jsou hodnoceny peněžní toky, které by byly k dispozici jako pro vlastníky, tak pro věřitele. Tyto toky jsou diskontovány a představují hodnotu podniku jako celku – jsou označovány jako hodnota brutto Hb. Sekundárně je odečtena hodnota cizího kapitálu ke dni ocenění a je tak získána hodnota vlastního kapitálu netto – Hn. V případě této práce je počítáno metodou DCF entity, neboť výstup z této metody je dostačující. V první fázi bude třeba vymezit peněžní tok pro vlastní ocenění, následovaným propočtovými technikami výnosové hodnoty v druhém kroku. 7.3.2 Metoda DCF entity Při postupu metody DCF entity je výchozím bodem úprava rozvahy plynoucí z potřeby určit náklady na kapitál a úprava bilanční sumy na aktiva provozně nezbytná a zbytná. Úprava pro účely určení nákladů na kapitál je prováděna modifikací pracovního kapitálu. Prakticky to znamená obohatit běžný výpočet 38: Pracovní kapitál = oběžná aktiva-krátkodobé závazky a krátkodobé bankovní úvěry + časové rozlišení aktiv-časové rozlišení pasiv Úprava aktiv na majetek provozně nezbytný a zbytný má zásadní význam pro výpočet volných peněžních prostředků a byla popsána výše. 37 38

MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy, s. 165. MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy, s. 166.

27

Dalším krokem postupu je stanovení peněžního toku podniku. Cílem je vyjádření volného cash flow (FCF) a výpočet je shrnut v následující tabulce 39: 1.

+ Korigovaný provozní výsledek hospodaření před daněmi (KPVHd)

2.

- Upravená daň z příjmů (KPVHd × sazba daně)

3.

= Korigovaný provozní výsledek hospodaření po daní (KPVH)

4.

+ Odpisy

5.

+ Ostatní náklady započtené v provozním VH, které nejsou výdaji v běž. odb.

6.

= Předběžný peněžní tok z provozu

7.

- Investice do upraveného pracovního kapitálu (provozně nutného)

8.

- Investice do pořízení dlouhodobého majetku (provozně nutného)

9.

= Volný peněžní tok (FCF)

Volný peněžní tok je také někdy označovaná jako volný peněžní tok do firmy (FCFF). Předpokladem pro výpočet volního peněžního toku do firmy je sestavení výpočtu korigovaného provozního výsledku hospodaření 40: 1.

Provozní výsledek hospodaření (z výsledovky)

2.

- Provozní výnosy jednorázové a nesouvisející s provozním majetkem

3.

+ Provozní náklady jednorázové a nesouvisející s provozním majetkem

4.

+ Výnosy z finančních investic a výnosové úroky, pokud plynou z provozně nutného majetku

5.

- Finanční náklady související s provozně potřebným majetkem

6.

= Korigovaný provozní výsledek hospodaření

7.3.3 Dvoufázová metoda DCF entity Dvoufázová metoda DCF entity se využívá pro propočet hodnoty podniku a volbu časového horizontu. Předpokladem je, že je možné vycházet z rozdělení budoucího období na dvě fáze. V první fázi je možné určit prognózu vývoje volného peněžního toku pro

39 40

MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy, s. 170. MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy, s. 174.

28

jednotlivé roky. Druhou fází se pak rozumí ohraničení časového horizontu od konce první fáze do nekonečna. Hodnota podniku podle dvoufázové metody se počítá takto 41: 𝑇

𝐻𝑏 = ∑ 𝑡=1

𝐹𝐶𝐹𝐹𝑡 𝑃𝐻 + 𝑡 (1 + 𝑖𝑘 ) (1 + 𝑖𝑘 )𝑡

(5.1)

kde:  T je délka první fáze v letech  PH je pokračující hodnota  ik je kalkulovaná úroková míra na úrovni průměrných vážených nákladů kapitálu V této fázi je klíčové stanovit, jak dlouhé je prognózované období a pro jaké období se počítá pokračující hodnota. „První možností je odvozovat délku první fáze v závislosti na období, po které se předpokládá, že je podnik schopen tvořit novou hodnotu. Druhou možností je určit délku první fáze v závislosti na životním cyklu podniku“.42 V druhé fázi se určuje hodnot pokračující hodnoty, která prakticky znamená současnou hodnotu očekávaných peněžních toků plynoucích k nekonečnu. Prognóza se sestavuje pomocí Gordonova vzorce, který se obyčejně používá při oceňování akcií na základě dividend 43: 𝑃𝑜𝑘𝑟𝑎č𝑢𝑗í𝑐í ℎ𝑜𝑑𝑛𝑜𝑡𝑎 𝑣 č𝑎𝑠𝑒 𝑇 =

𝐹𝐶𝐹𝐹𝑇+1 𝑖𝑘 − 𝑔

(5.2)

kde:  T je posledním rokem prognózovaného období,  ik jsou průměrné náklady kapitálu,  g je předpokládané tempo růstu volného peněžního toku během celé druhé fáze. Podmínkou užití tohoto vztahu je ik ˃ g. Zároveň je nutné použít odhad volného cash flow pro rok T+144: 𝐹𝐶𝐹𝐹𝑇+1 = 𝐹𝐶𝐹𝐹𝑇 × (1 + 𝑔) MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy, s. 178. MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy, s. 179. 43 MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy, s. 183. 44 MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy, s. 184. 41 42

29

(5.3)

Výsledkem první a druhé fáze je zjištěna hodnota brutto, tedy provozní hodnota podniku. V následující tabulce je shrnut potup výpočtu na úroveň hodnoty netto45: 1. Hodnota brutto 2. - Hodnota úročeného cizího kapitálu (ke dni ocenění) 3. = Hodnota vlastního kapitálu 4. + Hodnota aktiv, která nejsou provozně nutná (kde dni ocenění) 5. = Výsledná hodnota vlastního kapitálu podniku

7.3.4 Metoda ekonomické přidané hodnoty EVA Ekonomická přidaná hodnota – economic value added – je v současné praxi stále více se prosazující metodou. Ekonomickou přidanou hodnotou je myšlen ekonomický zisk, kterého je dosahováno tehdy, když jsou krom nákladů běžných pokryty i náklady kapitálu. Ukazatel EVA vystupuje jako nástroj finanční analýzy, jako nástroj řízení podniku a jako nástroj ocenění podniku. Základní výpočet ukazatele je následující 46: 𝐸𝑉𝐴 = 𝑁𝑂𝑃𝐴𝑇 − 𝐶𝑎𝑝𝑖𝑡𝑎𝑙 × 𝑊𝐴𝐶𝐶

(5.4)

kde:  NOPAT je net operating profit after taxes, tj. zisk z operační činnosti podniku,  C je capital, tedy kapitál vázaný v aktivech, která slouží k operační činnosti podniku,  WACC je zkratkou pro weighted avarege cost of capital, tedy průměrné vážené náklady kapitálu Capital je vymezen jako hodnota vázaná v aktivech, z pohledu aktiv se jedná o čistá operační aktiva – tedy net operating assets – NOA. Pro konkrétní rok pak hodnota EVA může vypočítána následujícím způsobem 47: 𝐸𝑉𝐴𝑡 = 𝑁𝑂𝑃𝐴𝑇𝑡 − 𝑁𝑂𝐴𝑡−1 × 𝑊𝐴𝐶𝐶𝑡 MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy, s. 201. MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy, s. 291. 47 MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy, s. 291. 45 46

30

(5.5)

kde:  NOPAT je čistý provozní zisk z provozní činnosti podniku po dani,  NOA jsou čistá operační aktiva,  WACC jsou průměrné vážené náklady na kapitál. Pro propočet NOA je nezbytné zahrnout všechna aktiva, která podnik využívá, ale nezachycuje je účetnictví podniku. Důležité je, aby aktiva byla oceněna tak, jak odpovídá jejich skutečné hodnotě. Nejčastěji se úprava účetních dat týká zahrnutí goodwillu, leasingu, aktivace nákladů s dlouhodobými předpokládanými účinky a (např. náklady spojené se vstupem na nové trhy) a přecenění majetku – majetek by měl být vykázán v tržních hodnotách. Pro propočet NOPAT je důležité vyčlenit z finančních nákladů placené úroky, mimořádné položky a započíst vliv změn vlastního kapitálu a identifikovat operační vliv dlouhodobého a krátkodobého finančního majetku. Dále je nezbytné upravit položku daní – na tzv. upravenou daň, což je daň, která by teoreticky byla placena z operačního výsledku hospodaření. Souhrn úprav je uveden v následující tabulce 48: 1. VH za běžnou činnost 2. + nákladové úroky 3. - výnosy z neoperačního majetku + náklady na neoperační majetek 4. + odpisy goodwillu, má-li trvalý charakter 5. + původní náklady s investičním majetkem - odpisy nehmotného majetku vytvořené aktivací těchto nákladů 6. + leasingová platba - odpisy majetku pronajatého na leasing 7. - neobvyklé zisky + neobvyklé ztráty 8. Eliminovat tvorbu a rozpouštění nákladových rezerv 9. Úprava daní na úroveň NOPAT

48

MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy, s. 290.

31

7.3.4 EVA jako oceňovací nástroj Postup pro oceňování pomocí EVA je následující: 1. Tržní hodnota operačních aktiv 2. + tržní hodnota neoperačních aktiv 3. - tržní hodnota úročených závazků 4. = Tržní hodnota vlastního kapitálu

Tržní hodnota operačních aktiv je dána sumou čistých operačních aktiv NOA a tržní přidané hodnoty. Tržní přidaná hodnota je popisována jako provozní goodwill, je pohledem do budoucnosti, kde popisuje očekávání trhu ohledně analyzované společnosti. Pro výpočet EVA je opět využita dvoufázová metoda49: 𝑇

𝐻𝑛 = 𝑁𝑂𝐴0 + ∑ ( 𝑡=1

𝐸𝑉𝐴𝑡 𝐸𝑉𝐴 𝑇+1 )+ − 𝐷0 + 𝐴0 𝑡 (1 + 𝑊𝐴𝐶𝐶) 𝑊𝐴𝐶𝐶 × (1 + 𝑊𝐴𝐶𝐶)𝑇

𝑇

𝑁𝑂𝑃𝐴𝑇𝑡 − 𝑊𝐴𝐶𝐶 × 𝑁𝑂𝐴𝑡−1 𝑁𝑂𝑃𝐴𝑇𝑡 − 𝑊𝐴𝐶𝐶 × 𝑁𝑂𝐴𝑡−1 𝐻𝑛 = 𝑁𝑂𝐴0 + ∑ ( )+ − 𝐷0 + 𝐴0 (1 + 𝑊𝐴𝐶𝐶)𝑡 𝑊𝐴𝐶𝐶 × (1 + 𝑊𝐴𝐶𝐶)𝑇 𝑡=1

kde:  Hn je hodnota vlastního kapitálu podniku netto  EVAt je EVA v roce t  NOA0 je čistá operační aktiva k datu ocenění  NOAt-1 jsou čistá oprační aktiva ke konci předchozího roku  NOPATt je operační výsůedek hospodaření po dani v roce t  T je počet let explicitně plánovaných EVA  WACC průměrné vážené náklady na kapitál  D0 je hodnota úročených dluhů k datu ocenění  A0 jsou ostatní neoprační aktiva k datu ocenění

49

MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy, s. 297.

32

(5.6) (5.7)

II.

P RAKTICKÁ ČÁST PRÁCE

8 Představení společnosti Firma XY, s.r.o. byla založena v roce 1993. V počátcích podnikání se firma orientovala na poskytování přepravních služeb a logistiku, ovšem záhy reagovala na situaci na trhu a přeorientovala se na obrábění kovů, kterážto činnost má v České republice dlouholetou tradici a dobrou reputaci v zahraničí. Rozhodujícím předmětem činnosti firmy je nástrojářství, přesněji výroba přesných rámů, desek a ostatních dílů forem, které se využívají při výrobě plastových výrobků vstřikováním. Jedná se o velmi přesnou a technologicky náročnou výrobu s tolerancí ± 0,005 mm/1000 mm, která je prováděna tzv. třískovým obráběním. Mezi standardně prováděné výkony patří vrtání hlubokých otvorů od průměru 4 mm do průměru 60 mm, frézování – hrubování, broušení na plocho, frézování – dokončení (šlichtování, finishing), ruční dokončení, popř. montáž rámu a měření na CNC - souřadnicovém měřícím stroji do 3 tun (3000 x 1500 mm). Výrobní kapacita firmy se v současnosti pohybuje okolo 10 000 strojních hodin měsíčně, přičemž za tuto dobu je možné vyprodukovat zhruba 300 desek do vstřikovacích forem. Maximální rozměry výrobků se pohybují až do velikosti 2 400 x 1 600 mm, s maximální hmotností 3 500 kg. Materiál pro výrobu je dodáván od prověřených firem, nebo si zákazník může dodat materiál vlastní. Výroba probíhá podle technické dokumentace ve formátech 2D‒výkresů, nebo 3D‒modelů. Díky investici do bezpapírové výrobní dokumentace je možné vyrábět dle 3D modelů, bez nutnosti další 2D výrobní dokumentace. Mottem společnosti je poskytování opakované prvotřídní kvality a spokojenost zákazníka. V návaznosti na to byla posledních 8 let prováděna masivní investice do moderních výrobních technologií, přehled investic je shrnut v následující tabulce: Tabulka 1 Investiční akce. Vlastní zpracování, dle webu společnosti.

rok

Objekt investice:

2003

výstavba druhé výrobní haly nové CNC stroje a počítačové technologie

2011

rekonstrukce původní haly 4 nové CNC obráběcí stroje

2012

5 nových CNC frézovacích portálů

2014

rozšíření výrobní haly o 480 m 2

33

7 nových CNC strojů 1 nový hlubokovrt 1 nový CNC bruska 2015

rozšíření výrobní haly o dalších 480 m 2

V současné době je v místním závodě zaměstnáno 142 pracovníků a tím se firma stává významným zaměstnavatelem v regionu, v rámci zvýšení kapacity byl zaveden třísměnný provoz (pondělí – sobota). Výrobní haly zabírají funkční plochu 4 500 m2. Firma je držitelem certifikátu jakosti ČSN EN ISO 9001:2009 / 9001:2008, dále je ve firmě pravidelně prováděn zákaznický audit kvality z Německa, Švýcarska, či Kanady. Pro rozvoj firmy byl kriticky důležitý rok 2014. K 7. 3. 2014 se většinovým vlastníkem stala firma Milacron B. V., čímž se firma zařadila do koncernu Milacron. Mateřská společnost koncernu Milacron, LLC je ve svém oboru uznávaným odborníkem a dodavatelem technologií pro zpracování plastů a průmyslových kapalin. Firma nabízí technologická řešení pro automobilový průmysl, medicínu, potravinářský průmysl, výrobu elektroniky, letectví a výrobu obalových materiálů. Díky svým dceřiným firmám a pobočkám, jako je například analyzovaná firma, je koncern Milacron jako jediný na světě schopný nabídnout kompletní portfolio zahrnující systémy horkých vtoků, vstřikování, vyfukování a vytlačovacích zařízení. Základní vizí a hodnotami koncernu je porozumění jedinečným potřebám každého zákazníka, hledání technologických řešení těchto potřeb, přinášení získaných řešení zákazníkům ve správnou chvíli a poskytování bezkonkurenčního globálního pozáručního servisu svým zákazníkům. V následujících letech jsou očekávány významné investice do analyzované firmy ze strany koncernu Milacron.

34

9 Strategická analýza Dle Maříka je strategická analýza společnosti jedním z nejdůležitějších kroků v procesu oceňování společnosti. Cílem strategické analýzy je vymezení celkového výnosového potenciálu firmy 50.

Národní hospodářství Vnější potenciál Odvětví a trh

Výnosový potenciál podniku Vnitřní potenciál

Konkurence

Obrázek 4 Dle MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy.

Syntéza vlivu vnějšího a vnitřního potenciálu dává podklad pro tvorbu strategické analýzy podniku.

9.1 Charakteristika odvětví Zpracovatelský průmysl má po službách nejvýznamnější postavení v české ekonomice a je nejrychleji rostoucím oborem tvorby hrubého domácího produktu

51

. Tento atrak-

tivní obor se setkává se zájmem investorů, příznivý vývoj ekonomiky se projevil v roce 2014 meziročním růstem investic o více než 16%, oproti roku 2013, přičemž nejvíce se investovalo v automobilovém průmyslu, ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků a v oddílu výroby pryže a plastů. Cenový vývoj ve zpracovatelském průmyslu je podroben konkurenčnímu tlaku a ceny rostou jen velmi mírně – v roce 2014 o 1%. Zpracovatelský průmysl si dlouhodobě vede velmi dobře v zahraničním obchodu. V roce 2014 dosáhl zpracovatelský průmysl rekordního obratu 621 mld. Kč a oproti roku 2013 došlo ke zvýšení o 14,6%, přičemž export rostl o více než 14% a import o 15%. V dalších letech je očekáváno pokračování rostoucího trendu a celkového rozvoje sektoru.

50 51

MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Panorama zpracovatelského průmyslu 2014.

35

9.1.1.1 Postavení oddílu CZ-NACE 25 - VÝROBA KOVOVÝCH KONSTRUKCÍ A KOVODĚLNÝCH VÝROBKŮ, KROMĚ STROJŮ A ZAŘÍZENÍ Oddíl CZ-NACE 25 je specifický různorodostí produktů, které zahrnuje – prakticky veškeré kovové výrobky, jejichž původní materiál pochází z oddílu CZ-NACE 24 – slévárenství. Do této kategorie se tedy řadí jak injekční jehla, tak turbína vodní elektrárny. Vývoj oddílu byl znatelně postihnut krizovým dopadem v roce 2009 a pozvolným nárůstem ukazatelů v letech 2012-2014. Oddíl je typický růstovou tendencí přidané hodnoty a produktivity práce, což odpovídá trendu zavádění nových technologií, jak se mimo jiné stalo i v analyzované společnosti. Dále je důležitý růst vývozu výrobků do zahraničí, neboť podíl exportovaných výrobků stále roste, mezi lety 2009-2010 byl nárůst 14%, mezi lety 2010-2011 bylo zaznamenáno 18% a tento trend stále pokračuje. Dle Ministerstva průmyslu a obchodu se oddíl 25 řadí mezi velmi perspektivní obor českého průmyslu s pozitivní predikcí dalšího vývoje. Firma dle členění CZ NACE spadá do kategorie 25 – výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení. Odvětví 25 zahrnuje výrobu čistě kovových výrobků, firma konkrétně spadá do podskupiny Obor 25.6 - Povrchová úprava a zušlechťování kovů; obrábění. Tento obor je zaměřen na vysokou kvalitu a přesnost obráběných výrobků, čili je technologicky velmi náročný. Podnik se orientuje na „business to business“ trh, jehož zákazníci jsou firmy zaměřené na výrobu plastů. Zejména, pokud se jedná o plasty náročné na přesné rozměry a drobné detaily. Typickým zákazníkem jsou firmy produkující plastové komponenty pro farmaceutické účely (např. injekční stříkačky), komponenty elektrozařízení a různé jiné plastové součástky náročné na přesnost, která se projevuje na ceně. Výroba plastových a pryžových výrobků je v České republice značně rozšířena, jedná se o dynamický obor podnikání, kde je možné očekávat další růst a rozvoj stávajících firem, pro něž analyzovaná firma dodává své produkty. Tento obor patří dle Ministerstva průmyslu a obchodu již deset let mezi nejdůležitější oddíly zpracovatelského průmyslu. Podnik dodává jak do ČR, tak do zahraničí. Dle analýzy CZ NACE, vydané Ministerstvem průmyslu a obchodu v roce 2014, je očekáván pokračování rostoucího trendu ve vývozu produktů kovovýroby do zahraničí.

36

Firma již nyní podstatnou část své produkce prodává zahraničním odběratelům. Největší podíl odběratelů podle teritoriálního členění tvoří Německo, Švýcarsko, Rakousko, Belgie, Nizozemí, Lucembursko, Francie, Irsko, USA a Kanada. Veškerá výroba je zakázkové charakteru, každý produkt je jedinečný a vyrobený přesně podle technických požadavků zákazníka. Těžiště činnosti podniku je tedy v poskytování neunifikované výroby průmyslově zaměřeným podnikům, s nárazovými zakázkami.

9.2 Analýza vnějšího potenciálu Vnější potenciál firmy je zkoumán pomocí analýzy PESTE. 9.2.1 Politicko-legislativní vlivy Politické prostředí je ovlivňováno právními normami, vládou a tlakem vlivných zájmových skupin. Stabilita politického prostředí je jedním z faktorů risk managementu. V zájmu každé společnosti je pevný právní stát s pružnou justicí, efektivní státní správou a státními podniky a službami a adekvátním daňovým zatížením. Analyzovaná firma je v tomto ohledu v současné době asi nejvíce zasažena neustálým oddalováním přijetí jednotné evropské měny eura, která by se mohla stát dalším přínosným bodem v konkurenčním souboji ve světovém měřítku. Dle vyjádření ČNB a Ministerstva financí, pro Českou republiku prozatím není přijetí jednotné měny euro na pořadu dne.52 Pro firmu, jejíž většinové tržby (97% v roce 2014) plynou ze zahraničí, byl kriticky důležitý rok 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské Unie a začlenila se tak do prostoru evropského volného trhu. Firma tak může využít výhod plynoucích z tohoto členství, zejména co se týče zrušení překážek v mezinárodním obchodu. Nespornou výhodou pro firmy vyvážející většinu produkce do Německa je fakt, že tato země je zahrnuta ve vnitrounijní zóně volného obchodu a vzájemné obchodní transakce proto nepodléhají celní kontrole, ani z nich nejsou vybírány celní dávky. Čeští exportéři se těší pozornosti, kterou jim věnuje státní organizace Czech Trade, která českým exportérům, zejména v Německu, pomáhá organizovat účast na veletrzích, poskytuje informace o nových příležitostech, ale upozorňuje i na rizika, která plynou z exportních operací. Projekt Czech Trade je zastřešen Ministerstvem průmyslu a obchodu. Dostupné informace nenasvědčují tomu, že by Ministerstvo průmyslu a obchodu mělo v úmyslu zrušit podporu této organizace. 52

Tisková zpráva Ministerstva financí ze dne 22. prosince 2015.

37

9.2.2 Ekonomické faktory Makroekonomické ukazatele mají na firmu podstatný vliv, ovšem firma má takřka nulový vliv na hodnoty těchto ukazatelů a jejich výsledky musí brát jako skutečnost, kterým je třeba se přizpůsobit. Mezi podstatné ukazatele mající vliv na firmu patří vývoj HDP, vývoj obchodní bilance, vývoj inflace, vývoj kurzu euru vůči české koruně, vývoj úrokové sazby PRIBOR a ukazatel ropa Brent. Jelikož většina tržeb podniku přichází od zahraničních odběratelů, vývoj HDP a další makroekonomické ukazatele jsou analyzovány jak v rámci České republiky, tak v celoevropském měřítku. Hlavním zahraničním trhem, na kterém firma operuje, je trh německý. Dle prognózy německé centrální banky z února 2016, je v následujících letech očekáván růst HDP o 0,3% čtvrtletně, způsobený rostoucí domácí poptávkou a růst zaměstnanosti 53. 9.2.2.1 Vývoj HDP v stálých cenách Tabulka 2 Vývoj HDP. Vlastní zpracování, dle Eurostatu.

meziroční index rok ČR EU meziroční index rok ČR EU

2004 5,94 2,50 2011 0,96 1,70

2005 2006 6,06 7,09 2,00 3,40 skutečnost 2012 2013 -1,45 1,12 -0,50 0,20

skutečnost 2007 5,25 3,10 2014 1,42 1,40

2008 -0,24 0,50

2009 -3,59 -4,40 predikce 2015 2016 0,50 1,50 1,60 1,80

2010 2,87 4,00 2017 1,60 1,90

Na vývoji HDP se v minulých letech podepsaly hluboké problémy globální ekonomiky, rokem 2008 počínaje. Ačkoliv v letech 2004 – 2007 ekonomika dosahovala nadprůměrného a na dlouhou dobu ojedinělého růstu, kdy bylo dosaženo hodnot meziročního indexu 2,5 – 3,1.

V dalších letech nastal útlum a propad hospodářství, hodnoty

meziročního indexu se pohybovaly v rozmezí -4,4 ‒ 0,5. Oživení české ekonomiky nastává až ve 3. čtvrtletí roku 2009, což se následně výrazně promítlo v roce 2010, kdy je možné sledovat restart ekonomiky - hodnota meziročního indexu dosáhla hodnoty 4. V roce 2011 bylo oprávněně očekáváno ztlumení a tak se také stalo, zejména na trhu práce byly patrné dozvuky krize a tzv. mělká recese. Růstová tendence ekonomiky byla ovšem velice křehká a hned v roce 2012 je vidět propad o 0,5, zaviněný dluhovým vý53

Deutsche Bundesbank: The current economic situation in Germany.

38

vojem eurozóny. Znovunastartování ekonomiky je patrné opět od roku 2013, a ačkoliv ekonomika zaznamenala růst, jeho výše byla hluboko pod očekáváním. Během roku je patrný růst zaměstnanosti a celková pozitivní atmosféra, s velmi nízkou inflací (0,7%), zaviněnou nízkými cenami elektrické energie. Během roku 2014 pokračuje pozvolný růst ekonomiky, až na hodnotu 1,4%, s mírným, ovšem trvalým, růstem zaměstnanosti. V roce 2015 nastává dle Ministerstva financí České republiky dynamický růst ekonomiky, tažený zejména domácí poptávkou, podnícený čerpáním fondů Evropské unie a velmi nízkou inflací. Celková velmi povzbudivá prognóza je opřena o dobrou kondici trhu práce, přebytek běžného platebního účtu platební bilance, fiskální stimulace a neméně o pozitivní nabídkový šok propadu světových cen ropy (který je ovšem časově limitovaný).

Rizika,

která

mohou

přinést

následující

léta,

jsou

spatřována

v geopolitických jevech, problémem migrace, způsobené nestabilitou a konflikty na Blízkém východě. Dále je brán v potaz nejistý stav měnové politiky Spojených států amerických a zpomalování tempa ekonomického růstu asijských tygrů, s Čínskou lidovou republikou v čele. 54 Česká ekonomika v 1. čtvrtletí roku 2015 zrychlila svůj růst na 4%, tento růst je jako v minulých obdobích tažený silnou domácí poptávkou. Růst ekonomiky trvá již od roku 2014, což je příznivou zprávou pro všechny subjekty operující na českém trhu.

V následujících letech je dle ministerstva financí předpoklad

v pokračování růstu ekonomiky, v roce 2016 je určena hodnota predikce 2,5 %, v roce 2017 pak 2,7%. Vývoj HDP v eurozóně byl v letech 2004-2007 slabší (průměrná hodnota meziročního indexu 2,75%), než v České republice (průměrná hodnota meziročního indexu 5,93 %). Rok 2008 a rok 2009 jsou silně poznamenány finanční krizí, ovšem rok 2010 s sebou nese silný růst německé ekonomiky a tím zvedá celý průměr Unie. Nicméně oživení je nerovnoměrné, propadlo HDP Řecka, Irska a Španělska. V roce 2011 došlo k prudkému zbrzdění růstu ekonomiky, což mělo na svědomí oslabení poptávky. Nejsilnější zemí zůstalo Německo, ovšem s růstem pouze 0,1%, Francie a Velká Británie stagnovali, Řecko a Portugalsko zasáhl ještě prudší propad. V roce 2012 eurozóna jako celek vstoupila do recese, s výjimkou Řecka, které dosáhlo deprese. Došlo k hlubokému propadu ekonomiky, a růstu nezaměstnanosti. Nejlepších výsledků dosahuje Německo,

54

Makroekonomické predikce MF.

39

s růstem HDP 0,3% a nerostoucí mírou nezaměstnanosti 5,5%. Predikované hodnoty pro Evropskou Unii jako celek jsou 1,8 % za rok 2016 a 1,9 % za rok 2017. 9.2.2.2 Obchodní bilance Tabulka 3 Vývoj obchodní bilance v stálých cenách. Vlastní zpracování, dle Ministerstva průmyslu a obchodu.

Vývoz (meziroční změna v %) Dovoz (meziroční změna v %) Saldo v mld. Kč Meziroční změna salda v mld. Kč

2010 17,6 20,3 122,8 82,4

2011 13,7 11,4 191,1 69,9

2012 6,4 2,4 310,8 36,9

2013 3 1,8 350,7 45

2014 13,5 11,8 447,5 96,3

2015 Q 1 7,2 8,7 123,8 -2,6

Obchodní balance zaznamenává zahraniční obchod země. Česká republika je typickou malou otevřenou ekonomikou, čemuž odpovídají výše uvedená data, kdy vývoz převažuje nad dovozem zboží. Vývoj obchodní bilance kopíruje vývoj ekonomiky v čase, od roku 2011 je možné pozorovat opětovný nárůst objemu vývozu i dovozu. Byl vykázán rekordně vysoký přebytek 25,5 miliardy.55 Navzdory zhoršující se ekonomické situaci v roce 2012 (pokles HDP), pokračuje trend čilého zahraničního obchodu. Dokonce byl překročen výsledek roku 2011 a to o celých 119,7 mld. Kč. Dle ministerstva průmyslu a obchodu se těmito výsledky potvrzuje těsná nevázanost na státy evropské unie, do níž mířilo téměř 81% celkového exportu. Výsledky roku 2012 byly ovlivněny zejména opětovným zpomalováním evropské i světové ekonomiky a dluhová krize, což se negativně promítlo do mnoha aspektů, včetně zahraničního obchodu České republiky. V důsledku poklesu zahraniční i domácí poptávky pokles celkový výkon průmyslové produkce. Kromě výše uvedených důvodů se v roce 2012 projevila apreciace koruny vůči euru i americkému dolaru a růst cenové hladiny, což bylo zaviněno růstem ceny minerálních paliv.56 V roce 2013 pokračuje pozitivní vývoj zahraničního obchodu, průběžný rok opět překonal rok předchozí. Vývoj byl podpořen znovunastartováním zahraniční poptávky, která je pro český export zcela klíčová. Dále se projevila depreciace koruny vůči euru. V roce 2014 zahraniční obchod opět překonal rekordy z minulých 4 let, byl vykázán meziroční růst o 763,8 mil. Kč. Dobrých výsledků bylo dosaženo zejména díky silné zahraniční poptávce po českých automobilech i dalších produktech zpracovatelského průmyslu. Konkurenceschopnost těchto produktů byla ještě podpořena setrvávají55 56

URBÁNEK, Vladimír. ČR - zahraniční obchod s rekordním přebytkem obchodní bilance. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Analýza vývoje ekonomiky ČR za roky 2010-2014.

40

cí slabou korunou, což je způsobeno intervencemi ČNB. Stejně jako v minulých letech, i tentokrát plyne největší podíl vývozu do zemí evropské 28, nejvíce do Německa. V roce 2015 jsou ke dni zpracování práce dostupná data pouze za první čtvrtletí, nicméně přetrvává nadále rostoucí trend zahraničního obchodu, za první čtvrtletí bylo dosaženo zvýšení obratu o 7,2% a je možné očekávat pokračování tohoto stavu, který je zejména pro firmy vyvážející do zahraničí, více než přínosný. 9.2.2.3 Míra inflace Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen. Tabulka 4 Vývoj míry inflace. Vlastní zpracování, dle webu České národní banky.

rok v% rok v%

2004 2,8 2011 1,9

2005 1,9 2012 3,3

2006 2,5 2013 1,4

2007 2,8 2014 0,4

2008 6,3 2015 0,50

2009 1 2016 1,5

2010 1,5 2017 1,6

Poslední roky jsou typické velmi nízkou inflací, která si udržuje nákladový charakter. Česká národní banka má stanovený inflační cíl 2%, česká ekonomika se trvale drží v inflačním tolerančním pásmu, nárůst v roce 2012 je způsobený změnami sazeb DPH. Pokles inflace v následujících dvou letech je zaviněn poklesem cen elektřiny. Navzdory oslabení koruny centrální bankou devizovými intervencemi je v roce 2014 zaznamenána rekordně nízká inflace 0,4%. V roce 2015 dosáhla ekonomika inflace 0,5%, zejména díky velmi nízké ceně ropy, průměrná korunová cena ropy Brent byla celkově v roce 2015 o 25 % nižší, než v roce 2014. Tím byla česká ekonomika zasažena pozitivním nabídkovým šokem. V roce 2016 se očekává odeznění tohoto nabídkového šoku a tím i zrychlení inflace. Rok 2016 je ovlivněn zvýšením spotřební daně na tabákové výrobky a snížením DPH v oblasti gastronomie, v tomto oboru je očekáván i protichůdný dopad podmíněný zavedením elektronické evidence tržeb. Dle očekávání ČNB by se po roce 2017 měla inflace vrátit do tolerančního pásma 2% a bude pohybovat v jeho dolní polovině. V mezinárodním srovnávání, důležitém pro exportující firmy, cenová hladina ve srovnání v rámci EU 12 od roku 2012 stále klesá, v letech 2015 a 2016 se počítá se stagnací, což je jeden z faktorů zvyšování konkurenceschopnosti české ekonomiky. 57

57

Ministerstvo financí. Makroekonomická predikce ČR duben 2015.

41

9.2.2.4 Vývoj kurzu Eura Tabulka 5 Vývoj směnného kurzu. Vlastní zpracování, dle Makroekonomické predikce ČR.

rok Směnný kurz CZK/EUR

2010 25,29 2014 27,533

2011 24,586 2015 27,03

2012 25,143 2016 27,500

2013 25,974 2017 27,500

Z tabulky je patrný konstantní vývoj v relace kolem 25 CZK/EUR a to až do roku 2014, kdy ČNB spustila intervence na devizovém za účelem oslabení koruny a tím vytvořit podmínky pro růst exportu. Zároveň je tento závazek brán jako nástroj k plnění inflačního cíle. ČNB se zavázala intervenovat na devizovém trhu tak, aby se kurz koruny vůči euru pohyboval kolem hodnoty 27 CZK/EUR. Za tímto účelem centrální banka prodává koruny a nakupuje cizí měny. Nákupy cizí měny může centrální banka vést takřka do nekonečna, nýbrž koruny sama emituje. Důvodem, proč centrální banka přistoupila koncem roku 2013 k těmto opatřením, je hospodářský útlum v období let 2012-2013, kdy došlo k poklesu příjmů domácností a firem a růstu nezaměstnanosti. Již v roce 2012 centrální banka významně snížila úrokové sazby až na technické minimum 0,05% a to s platností na neurčito. Úpravy úrokových sazeb a operace na devizovém trhu uchránily českou ekonomiku, dle ČNB, od hrozící deflační pasti. V krátkém období mohly být tyto kroky hodnoceny jako nepříznivé, ovšem z dlouhodobého hlediska se projevuje kladná zpětná vazba, zejména v oblasti růstu cen dovozu, což podpořilo domácí poptávku, zvýšení výdajů domácností, zvýšení konkurenceschopnosti českých výrobků na zahraničních trzích a růstu zaměstnanosti. V posledním měnově-politickém prohlášení ČNB z 16. 12. 2015 se bankovní rada usnesla, že nástroje k udržení kurzu poblíž hladiny 27 CZK/EUR budou používány nejméně do druhého pololetí roku 2016, zejména pokud dlouhodobě nepominou deflační tlaky na propad domácí poptávky.58 Pro oceňovanou firmu je dosavadní a předpovídaný vývoj kurzu velmi pozitivní, jelikož drtivá většina produkce putuje na zahraniční trhy. 9.2.2.5 Vývoj sazeb PRIBOR 3M Jelikož analyzované firmě byl poskytnut investiční úvěr úročený podle sazby PRIBOR 3M, je pro firmu nutné znát dosavadní a predikovaný vývoj této sazby.

58

Webové stránky ČNB.

42

Tabulka 6 Vývoj sazeb. Vlastní zpracování, dle České národní banky.

rok PRIBOR 3M

2010 1,31% 2014 0,36%

2011 1,19% 2015 0,30%

2012 1% 2016 0,30%

2013 0,46% 2017 1,20%

Sazba PRIBOR 3M (Prague Interbank Offered Rate) je referenční hodnota úrokových sazeb na trhu mezibankovních depozit, která je vyhlašovaná Českou národní bankou, v tomto případě pro dobu splatnosti 3 měsíce 59. Cílem vyhlašování referenční sazby je, mimo jiné, poskytnutí přehledu o aktuální hodnotě peněz všem subjektům na trhu finančním i nefinančním. Od výše sazby PRIBOR se dále odvíjí úroková sazba, za kterou – společně s úrokovou marží - banky poskytují úvěrové produkty svým klientům. Úroková marže se neodvíjí pouze od referenční hodnoty, avšak zahrnuje hodnocení bonity klienta, likvidní situaci banky atp. Vývoj sazby PRIBOR jde ruku v ruce s vývojem úrokových sazeb, liší se o tzv. spread, který bankám pokrývá dodatečné náklady, odvíjené od rizika, které banky musí nést. Od roku 2013 lze pozorovat prudké snížení této hodnoty, což odpovídá úrokové politice centrální banky, která se snaží držet úrokové sazby na absolutním minimu. Dle predikcí ČNB lze ještě v roku 2016 počítat s velmi nízkou hodnotou, ovšem od roku 2017 je předpovídán nárůst těchto hodnot.

60

Pravdě-

podobnost růstu sazby se bude odvíjet od celkového výkonu ekonomiky a potlačení stále trvající deflace. S případným nárůstem sazby přijde zdražování peněz v podobě vyšších úrokových měr za poskytnuté úvěry, což se nepříjemně dotkne zejména firem, jež mají ve svých zdrojích krytí vyšší podíl poskytnutých úvěrů. 9.2.3 Sociálně-kulturní faktory Vývoj počtu zaměstnanců v odvětví a průměrných hrubých mezd je uveden níže v tabulce 61: Tabulka 7 Vývoj počtu zaměstnanců. Vlastní zpracování, dle Panorama zpracovatelského průmyslu 2013.

2010 Průměrný evidenční počet zaměstnanců CZ

128 085

2011 23,27 %

134 059

2012 23,92 %

139 152 24,2% 141 511

Webové stránky ČNB. Makroekonomická predikce ČNB. 61 Ministerstvo průmyslu a obchodu. Panorama zpracovatelského průmyslu 2013. 59 60

43

2013 24 %

NACE 25 Průměrný evidenční počet zaměstnanců CZ NACE 25.6 Průměrná měsíční hrubá mzda v Kč CZ NACE 25 Průměrná měsíční hrubá mzda v tis. Kč CZ NACE 25.6

29 808

32 067

33 675

34 120

36 475,57

37 644,20

38 214,49

38 409,13

35 297,53

36 011,75

31 685,85

32 161,04

Z dostupných dat je patrné, že oddíl zpracovatelského průmyslu 25.6 je významným svým podílem zaměstnaných osob. Počet zaměstnávaných osob má trvale rostoucí trend, stejně tak jako mzdové ohodnocení oddílu 25. V návaznosti na to je zajímavý pohled na vývoj ekonomicky aktivitního obyvatelstva, tedy potenciálního zdroje lidské práce pro analyzovanou firmu. Dle Českého statistického úřadu se během sledovaného období počet ekonomicky aktivního obyvatelstva snížil62: Základní ukazatele ekonomické aktivity obyvatelstva v letech 1980 – 2011 Tabulka 8 ekonomická aktivita obyvatelstva. Dle Českého statistického úřadu. Rok sčítání Ukazatel 1980

Počet obyvatel

Podíl ekonomicky aktivních na celkovém počtu obyvatel (%) *

62

2001

2011

muži

4 988 095

4 999 935

4 982 071

5 109 766

ženy

5 303 832

5 302 280

5 247 989

5 326 794

10 291 927

10 302 215

10 230 060

10 436 560

muži

2 829 982

2 838 657

2 873 522

2 750 039

ženy

2 534 546

2 582 445

2 379 878

2 330 534

celkem

5 364 528

5 421 102

5 253 400

5 080 573

muži

56,7

56,8

57,7

57,6

ženy

47,8

48,7

45,3

45,8

celkem

52,1

52,6

51,4

51,5

celkem

Počet ekonomicky aktivních

1991

Český statistický úřad: EKONOMICKÁ AKTIVITA OBYVATEL.

44

Podíl žen na celkovém počtu obyvatel (%)

51,5

51,5

51,3

51,0

Podíl žen na počtu ekonomicky aktivních (%)

47,2

47,6

45,3

45,9

*V roce 2011 podíl na počtu obyvatel se zjištěnou ekonomickou aktivitou

Snížení ekonomicky aktivního obyvatelstva v České republice odpovídá současné klesajícímu počtu celkových obyvatel a klesajícímu trendu, který je očekáván v budoucnosti:

Obrázek 5 Vývoj počtu obyvatel. Zdroj: Český statistický úřad.

9.2.4 Technické prostředí Technologie dávají vzniknout novým produktům a nové produkty dávají vzniknout novým obchodním příležitostem. Nejpozoruhodnější na tomto prostředí je rychlost, se kterou se mění. Technologický životní cyklus je kratší a kratší – firmy musí následovat technologické trendy a rozlišovat, které produkty nejlépe uspokojí zákaznické požadavky. Zpracovatelský průmysl, potažmo oddíl CZ NACE 25 je skupinou průmyslu velmi náročnou na moderní technologie. Investice do výrobních faktorů je klíčovým faktorem úspěchu podnikající firem.

45

9.3 Analýza oborového prostředí podniku – Porterův model pěti sil Podle Porterova modelu hybných pěti sil, existuje pět oblastí pro zkoumání konkurenčního prostředí: 9.3.1 Stávající konkurence Firma ve svém oboru čelí silnému konkurenčnímu tlaku. Pro posílení své konkurenceschopnosti v předchozích obdobích proběhla masivní investice do vysoce přesných výrobních zařízení, která zaručují nejvyšší možnou úroveň zpracování. Formy zaměřené na vysokou přesnost jsou specifickým znakem produkce firmy. Extrémní přesnost není v některých nutná – například při výrobě plastových částí karoserie automobilu, čímž se firma úžeji profiluje pro své odběratele. Firma se zaměřuje na individuální přístup ke každé zakázce a vysoce kvalitní doprovodné služby, což je její konkurenční výhodou. Největším konkurentem firmy, který představuje reálnou hrozbu, je společnost Kantemir. Tato firma francouzská firma sídlí v Bretani a má 15 dalších poboček v Evropě, Americe a na blízkém východě. Kantemir se podobně jako analyzovaná firma, zabývá výrobou kovových profilů a forem, určených pro vstřikování plastů a dle průzkumu provedeného analyzovanou firmou je schopná dosahovat srovnatelné kvality produktů. Firma je zaměřena na vysokou kvalitu a přesnost vyráběných forem. Firma se pohybuje na trhu již přes 40 let a mimo výrobu svých produktů nabízí také zákaznickou podporu a technickou podporu s cílem nabízet zákazníkům řešení a maximální efektivitou. Firma si zakládá na kvalitním technickém vybavení a je držitel certifikátu kvality ISO 9001. V tabulce níže je možné pozorovat, že firma Kantemir je pro analyzovanou firmu reálným konkurentem, ačkoliv velikost aktiv se udržuje na zhruba poloviční hladině: Tabulka 9 Vývoj aktiv. Vlastní zpracování.

Akti- Kantemir tis. roční kurz va EUR CZK/EUR 1 659,84 2010 2 184,50 2011 2 764,70 2012 2 823,30 2013 3 336,65 2014

25,29 24,586 25,143 25,974 27,533

46

Kantemir tis. XY tis. rozdíl v CZK CZK % 41 977,40 114 620,00 273% 53 708,12 117 015,00 218% 69 512,80 178 977,00 257% 73 332,34 137 918,00 188% 91 867,98 209 924,00 229%

Dalším možným meřítkem srovnávání je velikost dosahovaných tržeb. Vývoj tržeb (v tisících) je shrnut v následující tabulce: Tabulka 10 Vývoj a porovnání tržeb. Vlastní zpracování.

Kurz Kantemir Kantemir meziroční XY tis. Tržby v tis. EUR/CZK tis. EUR tis. CZK index CZK rozdíl v % 25,29 5 511,12 139 376,15 101 908,00 36,77% 2010 24,59 6 458,05 158 803,47 13,94% 128 012,00 24,05% 2011 25,14 6 843,49 172 045,31 8,34% 128 964,00 33,41% 2012 25,97 7 717,25 200 417,06 16,49% 170 189,00 17,76% 2013 27,53 7 738,02 213 027,61 6,29% 173 998,00 22,43% 2014

Tržby firmy během posledních pěti let neustále rostou, ačkoliv data z posledního dostupného roku ukazují zpomalení tempa růstu. Z tabulky je na první pohled zjevné, že firma Kantemir dosahuje trvale vyšších tržeb. Pozitivním jevem je, že v posledních dvou sledovaných letech se tento rozdíl mírně snižuje. Dle dostupných informací je firma Kantemir schopna nabídnout při srovnatelné kvalitě nižší cenu, ve srovnání s analyzovanou firmou. Společnost XY spadá od roku 2014 pod americkou mateřskou společnost, firmu operující na globálním trhu. Kromě analyzované společnosti patří mezi pod-značky Milacronu firmy Ferromatik (Německo), Uniloy (USA), Mold-Masters (USA), DME (USA), Cimcool (Nizozemí), Kortec (UK), ServTek (UK) a Wear Technology, tedy ostatní významní hráči na trhu. Část odbytu společnosti putuje k ostatním společnostem v rámci korporace, vyjmenovaným výše. Díky společné mateřské společnosti si tyto podniky nemusí konkurovat a vést cenové války. 9.3.2 Nová konkurence Hrozba nové konkurence je zkoumána z pohledu atraktivity trhu, uvedené níže. Analýza atraktivity trhu Analýza atraktivity trhu je v tomto pojetí definována jako hrozba vstupu nových konkurentů. Dle Maříka63 je atraktivita trhu ovlivňována bariérami vstupu do odvětví, velikostí trhu a počtu firem na něm operujícím, či struktura a citlivost zákazníků.

63

MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy, s. 62.

47

V první řadě jsou analyzovány bariéry vstupu na trh. Platí pravidlo, že čím vyšší je hodnota spread ROE-re, tím vyšší jsou bariéry vstupu do odvětví. Z tabulky je patrné, že odvětví vykazuje lehce nadprůměrné hodnoty: Tabulka 11 Rozlišení ROE-re napříč obory. Vlastní zpracování, dle Panorama zpracovatelského průmyslu.

ROEre 2010 2011 2012 2013 2014

Zpracovatelský průmysl -5,26% -0,19% 1,50% -6,04% -4,94%

CZ NACE 18 -2,01% -3,09% 0,77% 1,14% 4,22%

CZ NACE 20 -4,17% -6,32% -0,83% -0,36% 2,62%

CZ NACE 25 -2,74% -1,14% 2,20% 3,69% 7,41%

CZ NACE 26 -31,48% -34,97% -5,68% 0,43% 4,41%

CZ NACE 29 1,59% 6,04% 4,55% 2,13% 9,07%

Pro srovnání bariér vstupu byly vybrány 4 oddíly zpracovatelského průmyslu: 

CZ NACE 18 – tisk a výroba rozmnožovacích nosičů,



CZ NACE 20 – výroba chemických látek a chemických přípravků,



CZ NACE 26 – výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení,



CZ NACE 29 – výroba motorových vozidel.

Oddíl CZ NACE 25 nevykazuje nikterak extrémní hodnoty, bariéry vstupu do odvětví nejsou velice nízké, ani velice vysoké. Pro investory zamýšlející vstup do tohoto odvětví můžou být poměrně příznivé bariéry vstupu do odvětví signálem pro investiční aktivitu.

Vývoj počtu podniků v kategorii CZ NACE 25.6 Tabulka 12 Vývoj počtu podniků v odvětví. Vlastní zpracování, dle Panorama zpracovatelského průmyslu.

Počet podniků zpracovatelský průmysl CZ NACE 25 CZ NACE 25.6

2010 164344 41000 1513

2011 173519 43342 1873

48

2012 173889 44076 1977

2013 180870 48188 2379

CZ NACE 25.6 2500 2000 1500 1000 500 0 2010

2011

2012

2013

CZ NACE 25.6

Graf 1 Vývoj počtu podniků v odvětví. Vlastní zpracování, dle Panorama zpracovatelského průmyslu.

Z tabulky a grafu je patrné, že během posledních pěti let neustále roste počet podniků, které vstupují do odvětví, i do konkrétního oddílu analyzované firmy. Pro firmy podnikající v tomto oboru je stále těžší udržet svůj tržní podíl a musí pracovat na své konkurenceschopnosti. Ačkoliv dle analýzy bariér vstupu do odvětví oddíl CZ NACE 25 vykazuje průměrné hodnoty, počet podniků vstupujících do tohoto odvětví je rok od roku vyšší. To znamená, že oddíl je lákavý pro investory svou rentabilitou 9.3.3 Vliv odběratelů Odběratelé analyzované společnosti jsou specifičtí svými individuálními potřebami, tedy nutností zakázkové výroby. Z druhé strany poskytovaný výrobek není standardizovaný a není tak snadné přejít k jinému dodavateli, tudíž existuje jistý druh symbiózy mezi firmou a odběrateli. Firma se specializuje na zakázkovou výrobu, avšak okruh zákazníků má poměrně široký, tím pádem se jejich vliv na analyzovanou firmu tříští. O to větší tlak a odpovědnost je kladena na obchodní oddělení, jehož cílem je zajistit dostatečně velký objem zakázek u dostatečného počtu odběratelů. Analýza postavení tuzemských odběratelů Mezi hlavní zákazníky se řadí firmy z oboru CZ-NACE 22 – výroba pryžových a plastových výrobků, výroba počítačů, CZ-NACE 26 elektronických a optických přístrojů a zařízení a CZ-NACE 28 výroba strojů a zařízení. Výroba plastových a pryžových vý-

49

robků patří již po dlouhou dobu k dynamicky rostoucímu odvětví průmyslu, důvodem je konstantní růst tržeb, účetní přidané hodnoty i počet osob zaměstnaných v oboru. Výroba plastových výrobků má velmi širokou škálu produktů, na které je možné narazit v celé řadě oborů, jako jsou komponenty elektroniky, v dopravě, stavebnictví, nábytkářství, produkty podpory prodeje a zabezpečení či při výrobě sportovních potřeb. Významným producentem vstřikovaných plastů je firma Formplast Purkert CZ, s.r.o., se sídlem v Jablonném nad Orlicí, produkty této firmy putují zejména do elektrotechnického a do automobilového průmyslu a je potenciálním odběratelem analyzované firmy. Vývoj tržeb firmy Formplast Purkert CZ, s.r.o. je uveden níže: Tabulka 13 Vývoj tržeb firmy Formplast Purkert. Vlastní zpracování, dle výročních zpráv společnosti.

V tis. Kč 2010 2011 2012 2013 2014

Tržby z prodeje vlastních výrobků v tis. Kč 471 266,00 491 299,00 464 627,00 532 705,00 766 130,00

Aktiva 400 460,00 419 373,00 455 063,00 568 343,00 490 509,00

Oddíl CZ-NACE 26 patří mezi nejvýznamnější oddíly českého zpracovatelského průmyslu, součástí oddílu je produkce spotřebitelské elektroniky, měřících, testovacích, navigačních a kontrolních zařízení, ozařovacích, elektro-medicínských a elektroterapeutických zařízení, optické přístroje a přístroje na výrobu optických medií. Typickým znakem tohoto oddílu je zapojení českých poboček do nadnárodních korporací, pro které české prostředí znamená možnost zaměstnání vzdělaných pracovníků, ovšem s nízkými náklady. Většina této produkce putuje do zahraničí a z takto intenzivního zapojení do globálního obchodu plyne i vyšší riziko citlivosti na výkyvy hospodářského cyklu. Budoucí vývoj tohoto odvětví je závislý na vývoji ekonomiky celé Evropské unie a z pohledu výroby přesných dílů také na poměru importovaných komponentů. Oddíly CZ-NACE 28 zahrnuje výrobu strojů a zařízení, která nejsou blíže specifikována. Specifikace se týká pouze zařízení provádějící výrobní procesy, včetně výroby jejich mechanických komponentů, které produkují a využívají sílu. Využití tato zařízení mají v průmyslu, stavebnictví, či zemědělství.

50

Analýza postavení zahraničních odběratelů Převážná část produkce zkoumané firmy putuje do zahraničí, zejména do Německa. Německý zpracovatelský průmysl zaměřující se na výrobu a zpracování plastů představuje více než čtvrtinu veškeré evropské výroby. Podle zprávy vydané Applied Market Information, je tento obor průmyslu stále rostoucí a navíc vykazující velmi dobré ekonomické výsledky navzdory ekonomickým problémům sužujícím Evropu v posledních letech, mezi kritickými lety 2007-2012 obor vykazoval vždy růst alespoň 1%

64

. Ve

světovém měřítku je očekáván významný růst a pokrok ve výrobě biomedicínských zařízení a to v horizontu 5 let 65. Technologie vstřikování plastů je oblast průmyslu, jejíž rozvoj a výzkum je zahrnut v projektech financovaných Evropskou unií. Cílem je zvyšování produktivity, zvyšování kvality výrobků a rychlejší výroba. Prostředkem k optimalizaci má být dle dosavadních průzkumů zapojení umělé inteligence, což je téma analyzované v projektu Des-Mold. Nová technologie zaručuje zvýšení produktivity až o 15% pro každou novou sérii 66. 9.3.4 Vliv dodavatelů Forma zásobování v tomto případě představuje poměrně rizikovou položku. Vzhled k zakázkové výrobě a slabé možnosti predikovat, jaké výrobky budou zákazníci predikovat, firma nemůže držet velké množství materiálových zásob. Materiál je objednáván na základě převzaté technické dokumentace a je kladen důraz na včasné převzetí objednaného materiálu, nýbrž od něj se odvíjí doba reakce uspokojení zákazníka. Cílem je udržovat tuto dobu co nejnižší. Firma má své prověřené dodavatele, mezi kterými má rovnoměrně rozvrstvené objemy dodávek materiálu. Ovšem mohou nastat situace, kdy kvůli dostupnosti materiálu je firma nucena koupit materiál od dodavatele, který nenabízí nejlepší ceny, tím pádem se zásobování neděje zcela ekonomicky a efektivně. 9.3.5 Substituty Z pohledu Porterova modelu se jedná o produkty z jiného průmyslového odvětví, které jsou produkovány odlišným způsobem, ovšem plní stejnou funkci. Vlastním produktem

64

Germany accounts for a quarter of EU injection molding, Injection Molding: EUROPEAN PLASTICS NEWS. 65 What the medical device industry will look like in 2020: Norbert Sparrow, 2015. Plastics toda 66 Optimising plastic injection moulding through artificial intelligence: The EU Framework Programme for Research and Innovation, HORIZON 2020

51

firmy jsou přesné kovové formy, které se používají při výrobě plastových produktů. Analýza substitutů je tedy navázané na výrobní proces, jimiž jsou kovové formy součástí. V současné době je na vzestupu technologie 3-D tiskáren, které produkují výrobky z plastu. Technologie ovšem zatím není natolik dokonalá, aby mohla být využita pro výrobu extrémně přesných výrobků. Dnešní „výtisky“ 3-D tiskáren se musí po dotisknutí dále upravovat – olamovat, zapilovat či zbavovat podpůrných konstrukcí. Další využití této technologie je závislé na dalším vývoji a zdokonalování.

9.4 Vymezení relevantního trhu Zákazníky analyzované firmy jsou vedle firem rovněž patřícím do koncernu všechny firmy, které se zaměřují na výrobu produktů z plastu a to metodou vstřikování. Velikost trhu je odvozena od velikosti tržeb v daném oddílu odvětví. Trh je tedy vymezen ze strany nabídky, což je důsledkem těžce vymezitelného a zachytitelného spektra odběratelů, zejména pak spektra teritoriálního. Dle zjištění Ministerstva průmyslu a obchodu, oddíl CZ NACE 25 je typický svým vysokým podílem vývozu produktů do zahraničí. Vývoj výše tržeb za posledních pět dosažených firmami podnikajícími v oddílu CZ NACE 25 je shrnut v následující tabulce 67: Tabulka 14 Vývoj tržeb. Vlastní zpracování, dle Panorama zpracovatelského průmyslu a dat Ministerstva průmyslu a obchodu.

Vývoj tržeb CZ NACE 25 tis. Kč meziroční index

tis. Kč meziroční index

2007

2008

2009

2010

280 900 952,00

287 472 125,00

223 706 306,00

246 524 940,00

-

2,34%

-22,18%

10,20%

2011

2012

2013

2014

274 047 095,00

282 095 770,00

297 776 579,00

324 514 952,08

11,16%

2,94%

5,56%

8,98%

Rok 2008 a rok 2009 jsou poznamenány světovou ekonomickou krizí, ovšem tržby firem za posledních pět let neustále rostly, což vypovídá o rostoucím a perspektivním oboru podnikání, ačkoliv v posledním dostupném roce tempo růstu mírně pokleslo.

67

Ministerstvo průmyslu a obchodu. Panorama zpracovatelského průmyslu 2007 - 2014.

52

Tabulka 15 Rozlišení tržeb. Vlastní zpracování, dle Panorama zpracovatelského průmyslu.

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb - v tis. Kč Oddíl CZ NACE 25

324 514 952,08

Podskupina 25.6

70 419 744,60

Tržby firmy

148 546,10

podíl na tržbách v 25

0,045775%

podíl na tržbách v 25.6

0,210944%

Podíl na trhu je vymezen podle posledních dostupných dat, tedy podle údajů z roku 2014. Podíl na tržbách vykazovaných úhrnem za oddíl CZ NACE 25 představuje pouze 0,045775%. V konkrétním podoboru oddílu 25.6 – Povrchová úprava a zušlechťování kovů obrábění tržby firmy představují 0,210944%.

9.5 Analýza vnitřního prostředí a konkurenční síly podniku V úvodu analýzy je třeba odhadnout, v jaké vývojové fázi se podnik nachází. Vzhled k současné situaci, kdy do podniku přichází nový investor, je možné tuto fázi označit za fázi rozvoje. Firma vykazuje rostoucí tržby a je očekáván další růst. Dle výše provedené analýzy je možné fakta shrnou tak, že sledovaná společnost založila své podnikání na špičkové kvalitě poskytovaných produktů, ovšem za adekvátní cenu. Odběratelé mají možnost, objednat si podobné zboží například z Asie, ovšem spolehlivost na asijské dodavatele je velmi nízká, nehledě na získanou kvalitu, která odpovídá nízkým výrobním nákladům a výsledné ceně produktu. Výroba probíhá individuálně, dle zadaných zakázek, od čehož se odvíjí způsob zásobování. Tedy materiál se pořizuje až podle zadané dokumentace a na skladě jsou drženy pouze náhradní díly ke strojům. Marketingová komunikace je koncipována na bázi „business to business“ vztahů, firma se například účastní patřičných veletrhů. Složení personálu odpovídá povaze výrobního podniku, tedy převážnou většinu tvoří pracovníci dělnických profesí, kteří obsluhují CNC stroje. Jak již bylo uvedeno výše, hlavní konkurenční výhodou firmy je vysoká poskytovaná kvalita a jedinečnost produktu. Za tímto účelem byly provedeny významné investice do technologického vybavení firmy. Cílem společnosti je posilovat exportní tendence v již zaběhnutých odběratelských řetězcích a pronikání na nové trhy, zejména díky začlenění do korporace. V delším časovém výhledu firma může usilovat o hlubším

53

zavedení exportu do USA. Shrnutí konkurenční síly podniku je uvedeno v následující tabulce 68: Tabulka 16 Konkurenční síla. Dle Mařík, Miloš. Oceňování podniku.

Kritérium

Váha

Bodové hodnocení kritéria atraktivity Negativní 0 1

Kvalita výrobků Technická úroveň Cenová úroveň Intenzita reklamy Výhody distribuce Image firmy Servis a služby

3 2 3 2 1 1

8 9 10 11

Management Výkonný personál Majetek a investice Finanční situace Celkem

3 1 2 1 20

Nepřímé faktory

Přímé faktory

1 2 3 4 5 6 7

Dosažený počet bodů: Hodnocení:

Pozitivní 5 6 x

x x x x x

1

Maximální počet bodů:

Průměr 2 3 4

Body Váha

x x x x x

× Body 5 4 1 2 3 4

15 8 3 4 3 4

3

3

5 5 5 5

15 5 10 5 75

120 75 63%

Celkové hodnocení společnosti, sestavené za pomocí managementu firmy, dosáhlo hodnoty 63%. Dle Maříka je firma konkurenčně schopná, pokud její hodnocení dosahuje limitu 40-60%. Hodnocení vnitřního prostředí podniku metodou 7S společnosti McKinsey: Strategie Strategií společnosti je dlouhodobé zaměření na poskytování vysoké kvality zákazníkům, za tímto účelem je konstantně investováno do technologií. Dále se firma snaží navyšovat své výrobní kapacity za účelem uspokojování kapacitních potřeb zákazníků a rozšířením na evropských a severoamerických trzích. Střednědobým cílem firmy je růst obratu firmy na cca 270 mil. Kč.

68

MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy, s. 90.

54

Struktura Organizační struktura firmy je dvoustupňová. První stupeň tvoří jednatel, jako statutární orgán firmy, druhý stupeň tvoří vedení úseků.69 Tyto úseky jsou rozděleny na dva oddělené celky – obslužný úsek a výrobní úsek. Obslužný úsek je tvořen útvary ICT, metrologie, obchodního oddělení, správa, řízení výroby a kontroly. Tyto útvary jsou dále členěny: Obslužné úseky:

Jednatel

ICT

metrologie

údržba

obchodní oddělení

správní úsek

řízení výroby

logistika

sektetariát

marketing

účetnictví

kontrola

plánování

personalistika

Obrázek 6 Organizační struktura I. Vlastní zpracování.

Výrobní úseky:

Jednatel

drátořezání

hloubení

frézování

soustružení

Obrázek 7 Organizační struktura II. Vlastní zpracování.

69

Výroční zpráva firmy 2014

55

broušení

CAM konstrukce

montážníruční

Systémy řízení Systémy řízení kvality firmy je upraveno normou ČSN EN ISO 9001:2009, která je zaměřena na trvalé zlepšování systému řízení kvality a k plnému uspokojování potřeb zákazníků. Procesy jsou identifikovány v následující tabulce: Tabulka 17 Rozlišení procesů. Vlastní zpracování.

hlavní nákup outsourcing montáž výroba

Procesy řídící plánování výroby řízení záznamů řízení neshodného výrobku reklamace nápravná a prev. opatření

podpůrné řízení dokumentace výcvik pracovníků identifikace sledování manipulace/ skladování kontrola interní audit kvality měření a monitorování infrastruktura pracovní prostředí

Styl vedení Pracovně právní vztahy jsou upraveny Zákoníkem práce a dalšími platnými zákony ČR. Vztahy nejsou upraveny kolektivní smlouvou ani ve firmě nepůsobí odbory.

9.6 Analýza a prognóza vývoje tržeb společnosti Většina tržeb společnosti plyne za zahraničí, jak je vidět v následující tabulce mapující roky 2013 a 2014: Tabulka 18 Rozlišení výnosů. Vlastní zpracování.

v Kč

2013

Celkem Tuzemsko Tržby z vl. výr. 136 119 031,00 723 980,00 Tržby ze služeb 34 070 529,00 5 822 091,00 Ostatní výnosy 265 893,00 265 893,00 Celkem 170 455 453,00 6 811 964,00 v Kč Celkem Tuzemsko Tržby z vl. výr. 148 546 103,00 4 049 785,00 Tržby ze služeb 25 451 433,00 1 062 324,00 Ostatní výnosy 2 998 797,00 2 998 797,00 Celkem 176 996 333,00 8 110 906,00

56

Zahraničí 0,53% 135 395 051,00 17,09% 28 248 438,00 100,00% 0,00 4,00% 163 643 489,00 2014 Zahraničí 2,73% 144 496 318,00 4,17% 24 389 109,00 100,00% 0,00 4,58% 168 885 427,00

99,47% 82,91% 0,00% 96,00%

97,27% 95,83% 0,00% 95,42%

Z tabulky uvedené výše vyplývá, že většinová produkce firmy plyne do zahraničí, tedy umožňuje definování tržního podílu a vymezení relevantního trhu. V rámci začlenění do korporace v roce 2015 firma očekává další zvyšování podílu tržeb plynoucích do zahraničí, nýbrž bude prohlubovat své dodavatelské vztahy v rámci korporace. Z tohoto důvodu je velmi těžké stanovit tržní podíl a relevantní trh. Vymezení relevantního trhu je definováno ze strany nabídky – dle Panorama zpracovatelského průmyslu, je pro toto odvětví typická produkce, která se většinově exportuje do Německa. Podíl na trhu je tedy stanoven jako podíl tržeb na celkových tržbách odvětví, jelikož je vycházeno z premisy, že většina firem odvětví dodává na stejné trhy. Tabulka 19Vývoj trhu. Vlastní zpracování, dle dat MPO a výkazů firmy.

Rok

Tržby CZ NACE 25 v tis. Kč

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

280 900 952 287 472 125 223 706 306 246 524 940 274 047 095 282 095 770 297 776 579 324 514 952

Růst trhu

Tržní podíl firmy

2,34% -22,18% 10,20% 11,16% 2,94% 5,56% 8,98%

Tempo růstu tržeb firmy

0,0318% 0,0304% 0,0308% 0,0413% 0,0467% 0,0457% 0,0572% 0,0536%

-2,0% -21,2% 47,7% 25,6% 0,7% 32,0% 2,2%

Tržby firmy

Průměrné tempo růstu tržeb firmy

89 238,0 87 483,0 68 976,0 101 908,0 128 012,0 128 964,0 170 189,0 173 998,0

8,7%

Vývoj tržního podílu podniku XY v čase 0,0700% 0,0600% 0,0500% 0,0400% 0,0300% 0,0200% 0,0100% 0,0000% 2007

2008

2009

2010

2011

2012 Roky

2013

Graf 2 Vývoj tržního podílu. Vlastní zpracování.

57

2014

2015

2016

Za posledních pět let tržby společnosti neustále rostly (průměrně za období je tempo růstu 8,7%), stejně tak jako tržby celého oddílu, což kopíruje rostoucí chování trhu. Stejně jako rostl trh, rostl i tržní podíl společnosti, z čehož se dá vyvodit, že firma má pevné postavení na trhu a ani rostoucí konkurence toto postavení zatím razantně neohrozila. Závislost mezi růstem trhu a růstem tržeb je vyjádřena pomocí Pearsonova koeficientu závislosti:

r = 0,736  kde r je vyjádření Pearsonova koeficientu,  x a y jsou náhodné veličiny,  x̄ a ȳ jsou průměry. Pearsonův koeficient závislosti říká, jaká závislost panuje mezi závisle a nezávisle proměnnými veličinami. Čím více se koeficient blíží 1, tím silnější závislost ve vztahu funguje. V tomto případě můžeme říci, že mi růstem trhu a růstem tržeb panuje středně silná závislost. V budoucnu se dá předpokládat, že pokud poroste trh, porostou tržby společnosti.

Prognóza tržeb společnosti Výše provedené analýzy vypovídají o tom, že vývoj tržeb společnosti by měl kopírovat vývoj tržeb relevantního trhu a oddílu CZ NACE. Dle zprávy Ministerstva průmyslu a obchodu je v následujícím období očekáváno pokračování růstového trendu, pro exportéry je významně pozitivní zprávou i pokračování intervencí centrální banky, které zvyšují jejich konkurenceschopnost na světových trzích. Tabulka 20 Prognóza tržeb společnosti. Vlastní zpracování, dle Mařík: metody oceňování podniku. Proces ocenění a základní metody a postupy.

Rok

HPD ve stálých cenách v mil. Kč

inflace

58

růst trhu CZ NACE

Tempo růstu tržeb podniku

Tržby podniku v tis. Kč

Skutečnost Prognóza

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017

3 954 399,00 4 061 601,00 3 864 947,00 3 953 651,00 4 031 404,00 3 995 109,00 3 974 008,00 4 052 620,00 4 223 446,00 4 324 808,70 4 463 202,58

2,80% 6,30% 1,00% 1,50% 1,90% 3,30% 1,40% 0,40% 0,50% 1,50% 1,60%

1,023393203 0,77818434 1,102002641 1,111640449 1,029369678 1,055586828 1,089793405 1,128566967 1,103849285 1,128449502

-1,97% -21,15% 47,74% 25,62% 0,74% 31,97% 2,24% 5,72% 10,63% 13,00%

89 238,00 87 483,00 68 976,00 101 908,00 128 012,00 128 964,00 170 189,00 173 998,00 183 950,44 203 511,15 229 964,87

Prognóza tržeb byla stanovena procesem sestávajícího se z několika kroků: 1. pomocí regresní analýzy byla stanovena predikce vývoje trhu, tedy tržeb oddílu CZ NACE 25, kde jako nezávisle proměnné figurují HDP ve stálých cenách a inflace: Korelační koeficient Procento dat vysvětlených modelem

0,78738116 61,99%

Významnost modelu je v tomto případě 2,0361%. Významnost jednotlivých parametrů je 4,36% a 2,04%. Pokud model (parametry) vykazuje významnost nižší než 5%, model jako takový dává smysl, jak je tomu v tomto případě. Na základě získaných koeficientů byla sestavena predikce růstu trhu pro následující období: Koeficienty -1218489632 375,221203

Konstanta HPD ve stálých cenách v mil. Kč

2. dalším krokem je sestavení predikce vývoj tržního podílu firmy; predikce byla určena pomocí vzorce: y = 0,000052 x + 0,000237, indexem determinace 91,82%. 3. na základě získaných dat byla pomocí vzorce (1.5) sestavena predikce tržeb podniku.

59

Z tabulky je patrný konstantní růst tržeb. Průměrné tempo růstu tržeb firmy je dosavadně 8,6%, průměrné tempo růstu tržeb predikované je 8,6%. Pro větší názornost jsou data zobrazena v následujícím grafu:

Tržby podniku v tis. Kč 300 000,00 200 000,00 100 000,00 0,00 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 Tržby podniku v tis. Kč

Graf 3 Vývoj tržeb podniku. Vlastní zpracování.

10 Analýza finančního zdraví podniku 10.1 Horizontální a vertikální analýza Horizontální analýza podává informace o změnách absolutní hodnoty položky v čase, kdy změny v položkách jsou sledovány po řádcích 70. Vertikální analýza udává procentní podíl zastoupení položky na celku. Z tabulky je patrné, že vývoj bilanční sumy v jednotlivých letech je rostoucí, s výjimkou roku 2013 kdy došlo k poklesu téměř o 23%. Tento záporný rozdíl mezi jednotlivými roky je zaviněn investicemi, které proběhly v minulých obdobích. Dále je pokles způsoben navýšením odpisů – firma odpisuje zrychleným způsobem odpisování. Hned v následujícím roce je ovšem pozorován výrazný nárůst bilanční sumy. Nárůst může být připisován významnými investicemi ze strany firmy, kdy byl zakoupen nový software pro bezpapírovou technickou dokumentaci, dále investice do nových výrobních zařízení. Zároveň vzrostly krátkodobé poskytnuté zálohy, vedené ke dni účetní závěrky. Celkově je možné pozorovat proměnlivý vývoj hodnot jak stálých, tak oběžných aktiv. Avšak z dlouhodobé perspektivy lze považovat tento trend za rostoucí. 10.1.1 Analýza aktiv Tabulka 21 Horizontální analýza aktiv. Vlastní zpracování, dle výročních zpráv společnosti.

Rozvaha: v tis. Kč 70

2010 - 2011

2011 - 2012

SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku, s. 51.

60

2012-2013

2013-2014

Aktiva celkem Stálá aktiva Stavby Samostatné movité věci Oběžná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba Kr. pohledávky Finanční majetek

2% 5% 0% 33% -4% 29% 19% -87% -18% -38%

53% 26% 1% 47% 109% 36% 52% 1181% 10% 75%

-23% -21% -4% -33% -25% -17% 1% -25% 14% 174%

52% 69% -3% 10% 31% 29% 19% 36% 60% 55%

Tabulka 22 Vertikální analýza aktiv. Vlastní zpracování, dle výročních zpráv společnosti.

Rozvaha: v tis Kč Aktiva celkem Stálá aktiva Stavby Samostatné movité věci Oběžná aktiva Zásoby Kr. pohledávky Finanční majetek

2010 100% 65% 32% 26% 37% 11% 21% 3%

2011 100% 67% 31% 34% 33% 14% 17% 2%

2012 100% 55% 21% 33% 45% 12% 12% 2%

2013 100% 56% 26% 29% 43% 13% 18% 7%

2014 100% 63% 16% 21% 37% 11% 19% 7%

Povaha struktury aktiv firmu řadí mezi kapitálově těžké podniky, což plyne trvale vyšších hodnot stálých aktiv oproti oběžným aktivům. Výrazný skok celkových aktiv je možné pozorovat ve srovnání let 2011 a 2012. Významný rozdíl je způsoben navýšením položky samostatných movitých věcí a zejména oběžnými aktivy, kde je možné pozorovat razantní zvýšení téměř u všech položek, nejvíce však u nedokončené výroby (1181%). Pohled na následující srovnávaná období napovídá, že některé významné účetní operace s rozvahových efektem, byly pravděpodobně zúčtovány až po rozvahovém dni, tudíž jsou zjištěny, po enormně vysokých hodnotách, hodnoty velmi nízké, v mnoha případech až záporné. To platí pro téměř všechny položky, kromě kategorie finančního majetku. Aktiva jsou převážně tvořena dlouhodobým majetkem a vykazují konstantní vývoj v pásmu mezi 55 % - 67 %. Oběžná aktiva se pohybují v návaznosti na stálá aktiva, nejpodstatnější položkou jsou krátkodobé pohledávky, což vypovídá o poměrně silném postavení firmy vůči dodavatelům. Z vývoje stálých aktiv je patrné, že firma investova-

61

la do výstavby v roce 2011, ovšem od té doby investice do staveb spíše poklesy a budovy se odepisují. Podobný jev je možné pozorovat i v případě samostatných movitých věcí, firma výrazně investovala v roce 2011 a od té doby je majetek spíše odepisován. V kategorii oběžných aktiv lze pozorovat, že zásoby i krátkodobé pohledávky se s drobnými výkyvy pohybují ve stále stejném procentním zastoupení. 10.1.2 Analýza pasiv Horizontální a vertikální analýza pasiv je shrnuta v následujících tabulkách: Tabulka 23 Horizontální analýza pasiv. Vlastní zpracování.

Rozvaha: v tis. Kč Pasiva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Výsledek hospodaření min. let Cizí zdroje Dl. závazky Kr. závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky - ovládaná osoba Bankovní úvěry a výpomoci

2010 - 2011 2011 - 2012 2012-2013 2013-2014 2.0% 53.0% -23.0% 52.0% 41.0% 21.0% 29.0% 24.0% 0.0% 0.0% 0.0% 0.0% 91.0% 67.0% 24.0% 31.0% -11.0% 71.0% -43.0% 77.0% 24.0% 5.0% -24.0% 6.0% -10.0% 29.0% -35.0% 561.0% -30.0% 86.0% 0.0% 259.0% 0.0% -100.0% 0.0% -100.0% -14.0% 90.0% -46.0% -38.0%

Tabulka 24 Vertikální analýza pasiv. Vlastní zpracování.

Rozvaha: v tis. Kč Pasiva celkem Vlastní kapitál Cizí zdroje Kr. závazky Bankovní úvěry a výpomoci

2010 100% 26% 74% 16% 55%

2011 100% 36% 64% 14% 46%

2012 100% 28% 72% 12% 57%

2013 100% 47% 53% 10% 40%

2014 100% 38% 62% 43% 16%

Ze strany pasiv lze jev prudkého poklesu hodnot v roce 2013 vysvětlit splacením významné částky investičního úvěru, který byl čerpán na rekonstrukci budovy sídla firmy a výrobní haly, čímž došlo k razantnímu snížení položky bankovních úvěrů. Dále je patrný

pokles

dlouhodobých

i

krátkodobých

závazků

z obchodních

vztahů.

V návaznosti na vývoj aktiv, lze pozorovat i rostoucí trend vývoje pasiv. Struktura pasiv se s růstem nemění, pouze dochází ke zvyšování položek. Trvale převažuje způsob financování cizími zdroji, vlastní kapitál je téměř výhradně tvořen kumulo-

62

vaným výsledkem hospodaření minulých let. Je možné říci že, převažuje financování cizími zdroji, a to nejvíce krátkodobými bankovními úvěry. V roce 2013 se prudce změnil poměr vlastních cizích zdrojů, což je dáno podstatně vyšším výsledkem hospodaření z minulých let, v sekci vlastního kapitálu a splacením velké části investičního úvěru v sekci cizích zdrojů financování. Společnost neoperuje ani s rezervami, ani s fondy. 10.1.3 Výkaz zisku a ztráty Horizontální analýza Tabulka 25 Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát.

I. A. + II. B + C. D. E. III. G. IV H. * X. N. XI O. * Q. ** XIII R. S. * ***

Položka Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy DNM a DHM Tržby z prodeje DM a materiálu Změna stavu rezerv a opr. položek Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost Výsledek hosp. za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné činnosti Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hosp. za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním

63

2011 0,0% 0,0% 0,0% 24,6% -3,7% 54,4% 37,3% 4,9% 5,7% -99,2% -85,9% -67,6% -35,0% 53,6% 66,7% 6,2% -58,7% 45,6% 219,0% 101,3% 19,6% -100% 0,0% 0,0% -102,4% 9,5% 24,0%

2012 0,0% 0,0% 0,0% 1,4% 14,8% -7,5% 5,9% -3,1% 32,3% 7740% -79,6% -17,7% -3,0% -44,3% 620,0% -14,1% 29,3% -24,8% -35,4% -59,0% -42,8% 0,0% -100,0% 0,0% -507,1% -42,0% -46,3%

2013 -100% -100% -100% 26,1% 26,3% 26,0% 16,2% 22,6% 7,9% -84,3% -100% -2,6% 25,1% 60,5% 313,9% -3,7% -5,7% 88,6% 72,8% 45,1% 58,8% 186,8% 0,0% 0,0% 112,3% 59,4% 56,6%

2014 0,0% 0,0% 0,0% 6,8% 21,1% -4,9% 10,5% -3,9% -33,1% 2,6% 0,0% 7,1% 8,6% -4,4% -98,7% -28,8% -52,7% -58,6% -47,0% 23,1% 9,9% -99,1% -100,0% 0,0% -98,8% 8,1% 10,8%

Firma je ryze výrobní společností a veškeré její tržby plynou z prodeje vlastních výrobků, pouze s výjimkou v roce 2012. Tržby firmy jsou stále rostoucí, avšak s proměnným tempem růstu. Za jádro ekonomiky podniku lze považovat hodnoty provozního výsledku hospodaření. Zcela klíčové je vykazování kladných hodnot, a ačkoliv společnost vykazuje mírně kolísající hodnoty, lze vypozorovat rostoucí trend, kde je možné očekávat další růst hodnot. Vertikální analýza Tabulka 26 Vertikální analýza zisku a ztrát.

I. A. + II. B + C. D. E. III. G. IV. H. * X. N. XI. O. * Q. ** XIII. R. S. * ***

Položka Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy DNM a DHM Tržby z prodeje DM a materiálu Změna stavu rezerv a opravných položek Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné činnosti Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním

64

2010

2011

2012

2013

2014

0,0% 0,0% 0,0% 100% 51,3% 48,7% 24,4% 0,1% 15,4% 3,1% 3,2% 3,2% 1,5% 16,9% 0,0% 3,1% 4,2% 2,9% -1,8% 2,6% 12,5% 1,1% 0,0% 0,0% 1,1% 13,6% 16,2%

0,0% 100,0% 0,0% 0,0% 0,0% 102,3% 0,0% 0,0% 0,0% -2,3% 0,0% 0,0% 100% 100,0% 100,0% 100,0% 39,6% 44,9% 44,9% 51,0% 60,4% 55,1% 55,1% 49,0% 26,9% 28,1% 25,9% 26,8% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 13,0% 17,0% 14,6% 9,1% 0,0% 1,5% 0,2% 0,2% 0,4% 0,1% 0,0% 0,0% 0,8% 0,7% 0,5% 0,5% 0,8% 0,7% 0,7% 0,7% 20,8% 11,4% 14,6% 13,0% 0,0% 0,0% 0,1% 0,0% 2,7% 2,3% 1,7% 1,2% 1,4% 1,8% 1,3% 0,6% 3,4% 2,5% 3,8% 1,5% -4,7% -3,0% -4,1% -2,0% 4,1% 1,7% 1,9% 2,2% 12,0% 6,8% 8,5% 8,8% 0,0% 0,1% 0,2% 0,0% 0,0% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,1% 0,1% 0,0% 12,0% 6,9% 8,7% 8,8% 16,1% 8,5% 10,6% 11,0%

Jako základ pro vyjádření zastoupení položek jsou brány výkony. Nejvyšší výkony byly dosaženy v roce 2013, což se promítlo do všech sfér podnikání – výrazně se zvýšil provozní výsledek hospodaření, což mělo vliv i na konečný výsledek hospodaření.

10.2 Analýza poměrových ukazatelů 10.2.1 Ukazatele likvidity V následující tabulce jsou srovnány hodnoty likvidity analyzované firmy, průměru dosahovaného v odvětví a hodnot dosahovaných konkurenční firmou Kantemir v letech 2010 – 2014. Tabulka 27 Likvidita podniku. Vlastní zpracování, dle výročních zpráv společnosti, dat MPO a databáze Amadeus. rok Likvidita

2010 2011 2012 podnik odvětví Kantemir podnik odvětví Kantemir podnik odvětví Kantemir

Okamžitá

0,18

0,41

N/A

0,07

0,56

N/A

0,05

0,50

N/A

Pohotová

1,49

1,69

0,90

0,74

1,62

1,25

0,34

1,42

1,09

Běžná

2,16

2,21

1,09

1,30

2,15

1,48

1,09

2,08

1,31

rok Likvidita

2013 2014 podnik odvětví Kantemir podnik odvětví Kantemir

Okamžitá

0,24

0,66

N/A

0,15

0,68

N/A

Pohotová

0,84

1,72

1,27

0,54

1,8

1,87

Běžná

1,44

2,25

1,53

0,77

2,31

2,13

V tabulce jsou uvedeny hodnoty vyjadřující schopnost podniku hradit své závazky, mapovány jsou hodnoty, kterých dosahuje podnik, hodnoty, kterých je dosahováno průměrně v odvětví (zpracovatelský průmysl) a hodnoty, kterých dosahuje konkurenční podnik. Z hodnot je možné pozorovat proměnlivý vývoj hodnot likvidity, což může svědčit napravení poruch oběhu financí. Avšak firma se trvale pohybuje v nízkém pásmu hodnot. Dosahované výsledky běžné likvidity dávají představu o pravděpodobnosti zachovávání platební schopnosti podniku s tím, že čím vyšších hodnot je dosahováno, tím je tato pravděpodobnost vyšší. Ukazatel popisuje, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé cizí zdroje. Obecně jsou doporučovány hodnoty běžné likvidity v rozmezí 1,5 - 2,5, které firma nenaplňuje. Pouze v roce 2013 splňuje doporučované hodnoty hodnotou 2,10, ovšem hned v následujícím roce je hodnota výrazně nižší 1,3, v roce 2014 je dokonce hodnota běžné likvidity 0, 77, což je hodnota nebezpečně nízká. Co se

65

ovšem týče srovnání s odvětvím, firma zaostává za konkurenty pouze mírně. Ve srovnání s největším konkurentem podniku, firmou Kantemir, analyzovaná firma mírně zaostává. Ovšem ani firma Kantemir nesplňuje teoreticky doporučované hodnoty běžné likvidity. Hodnoty pohotové likvidity by se dle doporučení v literatuře71 měly pohybovat kolem 1 – 1,5, což firma splňuje pouze v roce 2010. Z hodnot sledovaných v rámci odvětví můžeme takovéto doporučené hodnoty pozorovat, ovšem firma má tento ukazatel trvale na nízké úrovni. Ve srovnání s odvětvím i konkurencí, je situace podobná jako v případě běžné likvidity. Nejhorších výsledků je dosahováno v letech 2012 a 2014. Poslední analyzovaným ukazatelem likvidity je okamžitá likvidita. Doporučená hodnota pro okamžitou likviditu se pohybuje v rozmezí 0,6 – 1,1. Metodika ministerstva průmyslu a obchodu uvádí hodnotu 0,2, což ovšem je považováno za hodnotu kritickou. Jako tomu bylo i u předchozích úrovní likvidity, i v tomto případě firma dosahuje nižších hodnot, než jakých dosahují průměrně konkurenti v odvětví. V roce 2011 a 2012 firma dosáhla krajně nepříznivých hodnot, 0,07 a 0,05, což lze považovat za velmi nebezpečné. Firma má dlouhodobě tyto hodnoty velmi nízké, ale vzhledem k souhrnnému hodnocení je možné předpokládat, že firma využívá takové operace a transfery prostředků, které nemusí být z účetních výkazů patrné.72 Ovšem obecně lze podniku doporučit zaměřit se na tuto problematiku a zapracovat na zvýšení hodnot likvidity. 10.2.2 Ukazatele rentability V následující tabulce jsou srovnány hodnoty likvidity analyzované firmy a průměru dosahovaného v odvětví v letech 2010 – 2014. Tabulka 28 Rentabilita podniku. Vlastní zpracování, dle výročních zpráv společnosti a dat MPO.

rok Rentabilita ROA ROE ROS rok 71 72

2010

2011

2012

podnik

odvětví

podnik

odvětví

podnik

odvětví

17,64% 48,13% 13,65%

14,30% 20,33% 11,07%

20,93% 37,46% 11,99%

10,69% 5,49% 10,46%

7,97% 18,02% 6,87%

15,19% 21,88% 12,77%

2013

2014

KNÁPKOVÁ, Adriana. Finanční analýza. Komplexní průvodce s příklady, s. 91. RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi.

66

Rentabilita ROA ROE ROS

podnik

odvětví

podnik

odvětví

14,89% 22,32% 8,68%

18,46% 31,33% 9,64%

10,29% 19,43% 8,78%

16,79% 23.,4% 10,24%

Ukazatel ROA vypovídá o celkové efektivnosti ve využívání aktiv firmou, v této kategorii podnik dosahuje v rámci srovnávání vyšších hodnot v letech 2011 a 2012, naopak nižších hodnot v letech 2012 - 2014, avšak hodnoty jsou stále kladné a dávají podniku prostor pro zlepšování. Naopak nejlepších výsledky vykazuje ukazatel rentability vlastního kapitálu, to zejména z toho důvodu, že firma operuje spíše s kapitálem cizím. V letech 2010 a 2011 významně převyšuje hodnoty dosahované průměrně v odvětví. V ostatních analyzovaných obdobích sice dosahuje rovněž poměrně vysokých hodnot, ale ty jsou již srovnatelné s oborem. Vysokých hodnot dosahuje i ukazatel rentability dlouhodobých zdrojů, to může být dáno tím, že firma má převahu krátkodobých zdrojů financování. Za povšimnutí stojí ukazatel rentability tržeb – zde firma dosahuje uspokojivých výsledků, ve srovnání s oborovým průměrem. Celkově je možné říci, ziskovost firmy se pohybuje v poměrně vysokých hodnotách, ačkoliv v posledním analyzovaném roce lze pozorovat pokles těch ukazatelů. Vývoj průměrných hodnot odvětví se v letech 2010 a 2011 pohybuje v nižších hodnotách, než kterých dosahuje analyzovaná firma. Naopak v roce 2012 firma zaostává za odvětvím, což je dohnáno v roce 2012. V roce 2014 opět dochází k mírnému poklesu hodnot, pod hodnoty dosahovaných v oboru CZ NACE 25. Porovnání hodnot odvětví a firmy je zvláště zřetelné v grafu níže:

67

Rentabilita 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 2010

2011 ROA firma

2012 ROE firma

2013

ROA odvětví

2014 ROE odvětví

Graf 4 Rentabilita podniku. Vlastní zpracování, dle výročních zpráv podniku.

10.2.3 Ukazatele zadluženosti Pro komplexní posouzení likvidity je nutné rovněž analyzovat vývoj zadluženosti podniku. Obecně je platné, že pokud má podnik vysoký podíl krátkodobých zdrojů a nízkou hodnotu oběžných aktiv (ve srovnání s krátkodobými zdroji), nastává problém s likviditou. V případě vysokého podílu dlouhodobých cizích zdrojů tento problém nutně nenastává 73. Celková zadluženost by se měla pohybovat mezi 30-60%, což společnost splňuje. Naopak si udržuje menší společnost, než jak je v odvětví obvyklé. Tabulka 29 Zadluženost podniku. Vlastní zpracování, dle výročních zpráv společnosti a dat ČSÚ.

rok Zadluženost Podíl vlastního kapitálu na celkovém Úrokové krytí rok Zadluženost Podíl vlastního kapitálu na celkovém Úrokové krytí

2010

2011

podnik

odvětví

podnik

25,9% 6,1

56,5% N/A

35,7% 7,0

2013

2012

odvětví 53,9% N/A

podnik 28,1% 4,8

odvětví 59,3% N/A

2014

podnik

odvětví

podnik

47,0% 7,1

57,7% N/A

38,3% 10,5

odvětví 55,29 N/A

10.2.4 Ukazatele majetkové struktury V následující tabulce jsou vyjádřeny ukazatele krytí dlouhodobého majetku vlastním kapitálem a poměr mezi dlouhodobými aktivy a dlouhodobými pasivy. Pokud jsou hod73

KNÁPKOVÁ, Adriana. Finanční analýza. Komplexní průvodce s příklady, s. 122.

68

noty krytí dlouhodobého majetku vlastním kapitálem vyšší, než jedna, znamená to, že podnik používá vlastní kapitál k financování oběžných aktiv, což dává signál o tom, že management dává přednost finanční stabilitě před výnosem74. Tabulka 30 Majetková struktura podniku. Vlastní zpracování, dle výročních zpráv společnosti.

Krytí DM vl. kapitálem Dl. A / Dl. P

2010 29% 3,89

2011 40% 2,53

2012 31% 2,14

2013 50% 1,44

2014 40% 1,91

Krytí dlouhodobého majetku vlastním kapitálem se pohybuje v pásmu od 30% - 50% v průběhu let. Z toho je možné vyvodit, že firma dává přednost výnosu, před finanční stabilitou a snižování míry rizika podnikání. Obecně je doporučováno, že dlouhodobá aktiva by měla býti kryta vlastním kapitálem v co nejvyšší možné míře. Firma má krytý dlouhodobý majetek vlastním kapitálem, ovšem z poměrně malé části. Dlouhodobý majetek by měl být krytí dlouhodobými pasivy a oběžný majetek krátkodobými pasivy, aby byla zachována časová souvztažnost. Tato situace není považována za kritickou, ovšem lze podniku navrhnout doporučení o změně stupně krytí, a to směrem nahoru. Velikost dlouhodobého majetku a dlouhodobých pasiv je v nepoměru, z výkazů vyplývá, že dlouhodobá aktiva jsou trvale kryta i krátkodobými pasivy, čímž je porušováno zlaté pravidlo financování 75. 10.2.5

Ukazatele aktivity

Tabulka 31 Aktivita podniku. Vlastní zpracování, dle výročních zpráv společnosti.

rok Doba obratu zásob Doba obratu pohledávek Doba obratu obchodních závazků

2010

2011

2012

2013

2014

83,9 162,7 94,0

112,1 138,1 68,6

133,0 132,6 109,2

87,9 119,8 43,2

93,7 158,6 127,8

V případě obratu aktiv platí, že čím vyšších hodnot je dosahováno, tím lépe, minimálně však 1. Ovšem je třeba brát na zřetel i to, jak odepsaný majetek je v podniku. Tento fakt může mít mírně zavádějící tendenci, protože pokud je odepsanost majetku vyšší,

74 75

KNÁPKOVÁ, Adriana. Finanční analýza. Komplexní průvodce s příklady, s. 86. MAREK, Petr. Studijní průvodce financemi podniku, s. 77.

69

ukazatel bude mít při stejných tržbách lepší výsledky, tím pádem se hodnota ukazatele stává nadhodnocenou 76. Doba obratu zásob popisuje, jak dlouho trvá cyklus, kdy se peněžní prostředky transformují do podoby výroby, zboží a zpět, do peněz. Doba obratu pohledávek udává, jak dlouho se kapitál drží v pohledávkách, tedy délku období mezi okamžikem prodeje a obdržení platby od odběratelů. Čím delší je doba splatnosti pohledávek, tím větší je potřeba úvěrů, což přináší růst nákladů. Doba obratu závazků naproti tomu udává dobu mezi vznikem závazku a momentem úhrady. Cílem je dosahování aspoň takových hodnot, jako je doba obratu pohledávek, aby bylo dosaženo časového souladu. Z tabulky je patrné, že firma je ve slabší vyjednávací pozici, oproti svým odběratelům. Bohužel doba obratu pohledávek je řádově vyšší, než doba obratu závazků. Tento nepoměrně má pak na svědomí zvýšenou potřebu čistého pracovního kapitálu. Poměrně vysoké hodnoty odpovídají povaze podnikání společnosti – firma produkuje technologicky náročné výrobky, s důrazem na přesnost a kvalitu. To se neobejde bez odpovídajícího, ovšem nákladného technologického parku podniku.

10.3 Rozdílové ukazatele finanční analýzy Rozdílové ukazatele se řadí mezi prostředky určené k řízení finanční situace podniku. Hodnoty čistého pracovního kapitálu dosahované podnikem jsou shrnuty v tabulce níže: Tabulka 32 Pracovní kapitál podniku. Vlastní zpracování, dle výročních zpráv společnosti.

Pracovní kapitál

2010 24 265,00

2011 21 771,00

2012 58 701,00

2013 45 899,00

2014 -12 479,00

Firma vykazuje zápornou hodnotu pracovního kapitálu v roce 2014. Znamená to, že v tomto období dosáhly krátkodobé závazky vyšších hodnot, než krátkodobý majetek, který je zdrojem pro financování těchto závazků. Tento jev je důsledkem skokového zvýšení závazků vůči dodavatelům – což může vypovídat například o zvýšené vyjednávací síle podniku. Dále se projevuje zvýšení závazků vůči ovládané, nebo ovládající

76

KNÁPKOVÁ, Adriana. Finanční analýza. Komplexní průvodce s příklady, s. 103.

70

osobě. Tento jev lze vysvětlit skutečností, že analyzovaná firma byla roku 2014 odprodána, stala se součástí korporace a bylo jí poskytnuto interní financování v rámci korporace. V ostatních předcházejících letech firma dosahovala kladných hodnot, což naopak znamená, že hodnoty krátkodobého majetku byly vyšší, než hodnoty krátkodobých závazků. Firma tedy využívala tzv. „finančního polštáře“. Z dlouhodobého pohledu je možné říci, že podnik má dlouhodobě rostoucí bilanční sumu, kde převažují stálá aktiva a cizí zdroje krytí majetku a vytváří hodnotu svým vlastníkům.

10.4 Celkové hodnocení plynoucí z finanční analýzy Celkově můžeme společnost označit za finančně zdravou a prosperující, ačkoliv je možné najít prostor pro zlepšování, zejména co se týče řízení likvidity, čistého pracovního kapitálu a krytí dlouhodobého majetku vlastním kapitálem. Udržování platební schopnosti podniku má vliv na dobré jméno společnosti, na budování vztahu s dodavateli i zaměstnanci. Je patrný vztah mezi likviditou a rentabilitou, kdy sice firma dosahuje nízkých hodnot likvidity, ovšem vykazuje velmi slibné hodnoty rentability. Zachování finanční rovnováhy je klíčovým faktorem pro další vývoj podniku. Firma z velké části využívá financování cizími zdroji, pokud by tento poměr nadále zvyšovala, hrozí snížení hodnocení bonity a v návaznosti na to, růst ceny za poskytované úvěry. Ačkoliv v analyzované firmě existují úzká místa, je možné říci, že lze očekávat neomezené trvání podniku.

10.3 SWOT analýza analyzovaného podniku Tabulka 33 SWOT analýza. Vlastní zpracování.

Silné stránky Vyspělé technologie Vysoká kvalita Know-how Tradice Součást silné korporace Nákladovost Příležitosti Expanze Rostoucí trh

Slabé stránky Zakázková výroba Zásobování Vázanost na vývoj kurzu Lidský kapitál Nedostatečná likvidita a ČPK Hrozby Riziko nedostatku zakázek Přesouvání výroby na východ

71

Ekonomická situace

Bariéry vstupu na trh

10.3.1 Silné stránky Firma může díky investicím do moderních technologií nabídnout konkurenceschopnou kvalitu vyráběných produktů, což je v mnoha odvětvích průmyslu naprosto klíčový faktor úspěchu. Během let působení v tomto oboru průmyslu firma získala cenné knowhow, které se promítá ve všech aspektech podnikání. Kvalita procesu je korigována v režimu řízení jakosti certifikátem ČSN EN ISO 9001:2009, který firma implementovala již v roce 2004. Díky vlivu americké mateřské společnosti může firma rozvíjet svůj znalostní management a využívat investic od mateřské společnosti pro svůj další rozvoj. Výhodná poloha uprostřed Evropy přináší výhody v nízkých provozních nákladech – ve srovnání se západní Evropou, ale zároveň technologická vyspělost je schopná zaručit požadovanou kvalitu, což potvrzuje dosavadní vývoj tržeb – spokojení zákazníci šíří pozitivní hodnocení dále. Další silnou stránkou společnosti je fakt, že převážná produkce proudí do Německa – země, která se v minulých letech, oslabených ekonomickou krizí, držela nejlépe a vykazovala nejlepší ekonomické výsledky. 10.3.2 Příležitosti Díky začlenění firmy do koncernu americké firmy podnikající po celém světě se firmě otevírají nové trhy a obchodní příležitosti, jak v rámci korporace, tak mimo ni. Díky získaným kontaktům může firma expandovat na další trhy, otevírají se příležitosti v Evropě, či ve Spojených státech. Zákazníci firmy se pohybují v podnikatelsky atraktivním segmentu, zejména co se týká rozmanitosti možných produktových řešení – ať již jde o farmacii, kompetenty do elektrozařízení, stavební průmysl, strojírenství a jiné. V krátkém období je možné očekávat pokračování pozitivních efektů daných politikou centrální banky a rostoucí ekonomiky, což firmě přináší možnosti v rozvíjení svých exportních aktivit a expanze na nové trhy. Oživení poptávky přináší rozvoj průmyslu, potažmo růst spotřeby. 10.3.3 Slabé stránky Firma vyrábí jednotlivé produkty přesně podle technické specifikace, na zakázku. Jednotlivé produkty se málokdy opakují a firma nemůže využívat výhod hromadné výroby. Každá zakázka je sjednávaná zvlášť, chybí jakékoliv dlouhodobé kontrakty zajišťující trvalý odbyt produktů. Pro firmu je životně důležitý chod obchodního oddělení, které

72

zajišťuje odbyt a sjednává jednotlivé zakázky. Z tohoto důvodu firma pouze technicky nezbytné materiálové zásoby, materiál je objednáván podle technické specifikace zákazníka a je náročné sladit časovou souslednost s ekonomickým optimem. Skutečností, že téměř většina výroby je exportována do zahraničí dělá firmu závislou na vývoji kurzu a z toho plynoucího rizika kurzových ztrát, či oslabení konkurenceschopnosti. Ačkoliv firma sídlí v regionu s poměrně vysokou nezaměstnaností (7,4% v roce 2015)77 se firma potýká s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků - zejména operátorů CNC strojů. Nedostatečné kapacity mohou firmu brzdit ve zvyšování výrobní kapacity, či ohrozit včasnost dodávek výrobků zákazníkům. Další slabou stránkou firmy jsou dlouhodobě dosahované hodnoty likvidity, čistého pracovního kapitálu a krytí dlouhodobého majetku vlastním kapitálem. 10.3.4 Hrozby Jako každá společnost fungující v tržní ekonomice, je i tato firma závislá na vývoji ekonomiky a hospodářského cyklu. Pokud se, podobně jako v roce 2012 zvrátí pozitivní vývoj ekonomiky, firma bude ohrožena. Stejně tak se výše tržeb a počet zakázek odvíjí od vývoje kurzu eura vůči koruně, který je momentálně korigován centrální bankou intervencemi na devizových trzích. Firma je také neustále vystavena riziku slabého odbytu, což je zaviněno absencí dlouhodobých kontraktů a samotnou povahou podnikání. Firma je částečně ohrožena nízkými bariérami vstupu na trhu, které ji nechrání od nové potenciální konkurence. Ovšem zrod nové konkurenční firmy by musel být masivně finančně podporován, jelikož náklady na pořízení výrobních zařízení se pohybují v řádech desítek milionů korun.

11 Rozdělení aktiv na provozně potřebná a nepotřebná Výchozím krokem pro analýzu a prognózu generátorů hodnoty podniku je rozdělení aktiv na provozně potřebná a nepotřebná. Provozně nepotřebná aktiva neslouží k hlavnímu provozu podniku a měla by být oceněna samostatně, jedná se například o krátkodobý finanční majetek, dlouhodobý finanční majetek a ostatní aktiva (např. ne77

Portál Ministerstva práce a sociálních věcí.

73

movitosti či pohledávky, které nesouvisejí s podnikáním). Rozdělení aktiv zabraňuje zkreslení výsledného ocenění podniku. Z provozně nepotřebných aktiv je vyloučen dlouhodobý finanční majetek ve výši 120 tisíc Kč. Krátkodobý finanční majetek zůstává bez změny, nýbrž neobsahuje žádné cenné papíry a podíly. Provozně potřebná likvidita peněžních prostředků je omezena na výši 15% krátkodobého cizího kapitálu. Tabulka 34 Provozně nutné prostředky. Vlastní zpracování. Položka Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý majetek provozně nutný Zásoby Pohledávky Ostatní aktiva (časové rozlišení aktivní) Krátkodobé závazky Ostatní pasiva (časové rozlišení pasivní) Peníze (pokladna + účet) v rozvaze Likvidita (peníze / krátkodobé závazky) Provozně nutná likvidita Provozně nutné peníze Pracovní kapitál provozně nutný Investovaný kapitál provozně nutný

2010 867 73 635 74 502 12 318 23 894 440 18 293 1 3 346 0,18 0,15 2 744 21 102 95 604

2011 1 039 77 424 78 463 15 857 19 540 288 16 373 0 2 090 0,13 0,13 2 090 21 402 99 865

2012 2 104 96 658 98 762 21 594 21 528 230 21 164 0 3 652 0,17 0,15 3 175 25 363 124 125

2013 1 219 76 512 77 731 18 021 24 563 448 13 720 0 9 990 0,73 0,15 2 058 31 370 109 101

2014 2 613 128 858 131 471 23 275 39 410 255 90 677 0 15 513 0,17 0,15 13 602 -14 135 117 336

Dalším krokem je určení korigovaného výsledku hospodaření podniku, ten se odvíjí od provozního výsledku hospodaření. Cílem tohoto kroku je očištění provozního výsledku hospodaření od nákladů a výnosů spojených s neprovozním majetkem. V tomto případě došlo k odečtu tržeb z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu. Korigovaný provozní výsledek hospodaření je upraven v následující tabulce: Tabulka 35 Korigovaný provozní výsledek hospodaření. Vlastní zpracování. Korigovaný provozní výsledek hospodaření. Vlastní zpracování.

Položka Provozní výsledek hospodaření Vyloučení VH z prodeje majetku Korigovaný provozní VH Odpisy Korigovaný provozní VH před zdaněním a odpisy

2010 17 675 3 268 14 407 16092

2011 27 147 25 27 122 17003

2012 15 113 1 960 13 153 22489

2013 24 249 308 23 941 24256

2014 23 171 316 22 855 16226

30 499

44 125

35 642

48 197

39 081

74

Nejnižších hodnot korigovaného výsledků hospodaření bylo dosaženo v roce 2012, nejvyššího v roce 2011. Naopak pokud jsou ke korigovanému výsledku hospodaření přičteny odpisy, získáváme korigovaný provozní výsledek hospodaření před odpisy, kdy minimum nastalo v roce 2010 a maximum v roce 2013. Vývoj hodnot lze označit za proměnlivý. Vývoj hodnot lze označit za proměnlivý.

12 Analýza a prognóza generátorů hodnoty Generátory hodnoty jsou souhrn základních podnikohospodářských veličin, které v součtu určují hodnotu podniku. Identifikace klíčových generátorů hodnoty a predikce dalšího vývoje v podniku jsou jedněmi z nejdůležitějších kroků oceňování podniku. Analýza generátorů hodnoty pomáhá lépe zmapovat vývoj podniku v minulosti a je východiskem pro tvorbu finančního plánu, který tyto projekce generátorů hodnoty dále rozvádí.

12.1 Tržby Mezi generátory hodnoty se na prvním místě umisťují tržby. Jejich dosavadní vývoj a predikce byly popsány výše, jelikož se jedná o data odvozená od strategické analýzy. Vývoj tržeb podniku je odvozen od vývoje HDP v běžných cenách a vývoje inflace. Díky těmto dvěma ukazatelům je možné predikovat budoucí vývoj trhu, potažmo tržního podílu. Vývoj trhu, tedy oddílu CZ NACE, je predikován pomocí regresní analýzy, vývoj tržního podílu je predikován pomocí vyrovnání dle lineární funkce. Podrobný popis odvození prognózy tržeb je obsažen v kapitole 9.6 Analýza a prognóza vývoje tržeb společnosti. Tabulka 36 Prognóza tržeb. Vlastní zpracování.

Rok 2015 2016 2017

HPD ve stálých cenách v mil. Kč 4 223 446,00 4 324 808,70 4 463 202,58

růst trhu CZ NACE

inflace

1,128566967 1,103849285 1,128449502

0,50% 1,50% 1,60%

75

Tempo růstu tržeb podniku

Tržby podniku v tis. Kč

5,72% 10,63% 13,00%

183 950,44 203 511,15 229 964,87

Z analýzy vyplývá, že ve zkoumaných letech 2007-2014 firma dosahovala průměrného tempa růstu tržeb 8,7%, což je velmi uspokojivý výsledek. Z provedených analýz vyplývá, že toto tempo by v budoucích letech mělo dále mírně růst (průměrně 8,6%).

12.2 Provozní zisková marže V tomto případě je používána metoda výpočtu provozní ziskové marže shora. Provozní zisková marže je ukazatel vypočítaný jako podíl korigovaného provozního výsledku hospodaření před zdaněním a odpisy a tržeb. Takto upravený výsledek bude dále figurovat jako NOPBT, který bude dále využit při výpočtu volných peněžních toků. Korigovaný provozní výsledek hospodaření musí být upraven o odpisy, protože je vhodnější odpisy analyzovat v souvislosti s investicemi do dlouhodobého majetku: Tabulka 37 Odvození provozní ziskové marže. Vlastní zpracování. skutečnost

predikce

2016 2017 V tis. Kč KPVH 14,406 27,123 13,153 23,941 22,855 Odpisy 16,092 17,003 22,489 24,256 16,226 KPVH před odpisy 30,498 44,126 35,642 48,197 39,081 Tržby 101,908 128,012 128,984 170,189 173,998 183,950 203,511 229,965 Prov. zisková marže 29.93% 34.47% 27.64% 28.32% 22.46% 22.00% 22.50% 23.00% 2010

2011

2012

2013

2014

2015

Provozní zisková marže dosáhla minima v roce 2014, což je způsobeno jak nárůstem podílu tržeb, tak poměrně výrazným snížením hodnoty korigovaného provozního zisku před odpisy – tento jev byl zaviněn rychlejším tempem růstu výkonové spotřeby, než tržeb. Na základě analýzy konkurenční síly podniku bylo procentuální vyjádření provozní ziskové marže odhadnuto na 22%, 22,5% a 23%, tedy stále mírně rostoucí hodnoty. Mezi vnitřní faktory ziskové marže patří ukazatel přidané hodnoty, který je ovlivněn vývojem výkonů, výkonové spotřeby a obchodní marže. Vývoj je shrnut v následující tabulce: Tabulka 38 Vývoj výkonů, výkonové spotřeby a osobních nákladů. Vlastní zpracování. Podíly z tržeb Výkony Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady

2010

2011

2012

102,6%

101,8%

102,4%

50,00% 7,91% 5,89%

61,45% 6,71% 5,00%

56,42% 6,72% 5,01%

76

2013

2014

2015

2016

2017

97,8%

102,2%

101,0%

102,0%

105,0%

53,90% 6,64% 4,95%

50,11% 6,31% 4,70%

50,00% 27,95% 20,70%

50,00% 27,45% 20,34%

50,00% 26,95% 19,97%

SP Daně a poplatky Ostatní prov.položky Výkonová spotřeba (tis. Kč) Podíl z tržeb Roční tempo růstu Průměrné tempo růstu Průměrná inflace Osobní náklady (tis. Kč) Roční tempo růstu Průměrné tempo růstu

2,02% 0,06%

1,71% 0,05%

1,71% 0,05%

1,69% 0,04%

1,62% 0,04%

7,25% 0,05%

7,12% 0,05%

6,99% 0,05%

3,19%

0,36%

0,07%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

53 601 52,60%

51 642 40,34% -3,65%

59 279 45,97% 14,79% 14,0%

74 853 43,98% 26,27%

90 670 52,11% 21,13%

91 975 50,00% 1,44%

101 756 50,00% 10,63% 6,1%

114 982 50,00% 13,00%

1,7%

25 505

35 009 37,26%

37 073 5,90%

1,2%

43 087 16,22%

47 629 10,54%

51 416 7,95%

55 870 8,66%

16,9%

61 985 10,94%

6,8%

Výkonová spotřeba, stejně jako výkony, má trvale rostoucí charakter, dle kterého se odvíjí i prognóza do dalších let. Je očekáváno pokračování růstu výkonů, jak lze usuzovat od predikce rostoucích tržeb. Ukazatel přidané hodnoty by tedy v roce 2017 mohl, dle odhadu, dosáhnout až hodnoty 55%. Podobným způsobem se vyvíjí ukazatel osobních nákladů: Z důvodů budoucího navyšování objemu výroby se dá očekávat, že s rostoucím počtem pracovníků logicky porostou i osobní náklady. Zbylé vnitřní faktory ovlivňující provozní ziskovou marži mají zanedbatelný vliv.

12.3 Pracovní kapitál Za účelem oceňování podniku je nezbytné mírně upravit tvar tohoto ukazatele. Ukazatel je třeba očistit o neúročený cizí kapitál, jelikož v následujících krocích je důležité znát náklady kapitálu, tedy jejich diskontní míru. Dále je nutné počítat s hodnotami ve výši pouze provozně nutné – krátkodobý finanční majetek tedy bude figurovat na bázi okamžité likvidity, jak bylo spočítáno výše. Náročnost výkonů na jednotlivé složky je vyjádřena dobou obratu ve dnech a je shrnuta v tabulkách níže: Tabulka 39 Vývoj ukazatele doby obratu. Vlastní zpracování.

Doba obratu ve dnech Zásoby celkem z toho: materiál

2010 2011 2012 2013 2014 44,12 45,21 61,12 38,65 48,82 14,58 13,81 20,91 15,92 18,49

77

2015 2016 2017 45 19

50 19,5

55 20

nedokončená výroba

29,54 31,40 40,21 22,73 30,34

30

30,5

31

Dobra obratu zásob v minulých zaznamenala poněkud nerovnoměrný vývoj. Pokud pomineme extrémy minima (v roce 2011) a maxima (v roce 2012), doba obratu zásob je rostoucí. Je možné říci, že zásoby rostly stejným tempem jako výkony a náročnost těchto výkonů na zásoby se nezměnila. Výkyvy, které nastaly v letech 2011 a 2012, budou pravděpodobně zaviněny stavovou povahu rozvahy, která zaznamenává stav zásob ke dni sestavení. Jak bylo řečeno dříve, firma objednává materiál na sklad dle zadávací dokumentace k zakázkám, a tudíž si nedrží významné materiálové zásoby. Tabulka 40 Vývoj ukazatele doby obratu. Vlastní zpracování.

Doba obratu ve dnech Pohledávky za odběrateli

2010 2011 2012 2013 2014 72,84 51,03 49,88 49,89 41,27

2015 2016 2017 41 42 43

Doba obratu pohledávek za odběrateli zaznamenala rovněž nerovnoměrný průběh. Nejvyšší hodnoty bylo dosaženo v roce 2011, v následujících letech firma pravděpodobně posílila svoji pozici vůči svým odběratelům, ovšem v roce 2014 je znovu patrný dramatický nárůst tohoto ukazatele. Cílem společnosti by mělo býti snižování tohoto ukazatele, alespoň na hodnotu 70 dní obratu. Tabulka 41 Vývoj ukazatele doby obratu. Vlastní zpracování.

2010 2011 Doba obratu ve dnech Krátkodobé závazky celkem 65,5 46,7 z toho: závazky z obchodního styku 49,46 27,68 závazky k zaměstnancům 4,91 4,2 závazky ze soc. zabezpečení 3,75 3,04 stát - daňové závazky a dotace 6,41 11,59 ovládaná osoba 0,21 0,17 ke společníkům 0,77 0

2012 2013 59,9 51,21 4,57 3,31 0,64 0,17 0

29,4 18,98 4,32 2,94 2,63 0,13 0,42

2014

2015 2016 2017

190,2 74,2 73,2 69,2 66,60 62 60 55 5,85 4 4 4 3,6 3 3 3 -39,21 5 6 7 153,38 0,17 0,17 0,17 0 0 0 0

Doba obratu závazků je rovněž ovlivněna, stejně jako doba obratu pohledávek, stavovou povahou rozvahy. Extrém dosažený v roce 2014 je zjevně zaviněný časovým nesouladem mezi dnem sestavení rozvahy a zaúčtováním mezd zaměstnancům a s nimi souvisejícím odvody. Závazky plynoucí z obchodního styku se vyvíjely rovněž nerovnoměrně, z analýzy stávající situace se dá předpokládat, že firma bude inklinovat

78

spíš k nižším dobám splatnosti, z čehož plynou výhody v podobě skonta, budování dobrého jména bonitní společnosti atp. Nyní je možné odvodit upravený pracovní kapitál. Tabulka 42 Odvození upraveného pracovního kapitálu. Vlastní zpracování. Dle MAŘÍK. Metody oceňování podniku.

Zásoby Pohledávky za odběrateli Stát daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy Jiné pohledávky Peněžní prostředky provozně nutné Krátkodobé závazky Upravený pracovní kapitál Koeficient náročnosti růstu tržeb na růst prac. kap.

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

12 318

15 857

21 594

18 021

23 275

22 679

27 878

34 652

20 338

17 898

17 623

23 264

19 676

20 663

23 418

27 092

552

1 567

3 850

1 504

3 256

10 316

11 692

13 526

126 2 878

75 0

55 0

-205 0

16 478 0

1 707 8 640

1 935 9 791

2 238 11 328

2 744

2 090

3 175

2 058

13 602

5 607

6 120

6 537

18 293

16 373

21 164

13 720

40 677

37 380

40 797

43 580

20 663

21 114

25 133

30 922

35 610

32 232

40 036

51 793

20,7%

35,0%

Krátkodobé závazky v roce 2014 byly upraveny na hodnotu 40 677. Skutečně vykázaná hodnota 90 677 je zaviněna časovou nesousledností účetních transakcí a sestavení rozvahy k rozvahovému dni, skutečná částka příliš zkresluje výpočty. Koeficient náročnosti růstu tržeb je predikován průměrně vyšší, než jaká je průměrná výše v minulých letech, to je způsobeno zejména růstem krátkodobých závazků.

12.4 Náročnost na investice do dlouhodobého majetku V případě oceňování podniku je opět nutné se zaměřit na investice pouze nezbytně nutné pro zaměření podniku. Pro podnik je velice důležité, aby byl schopen generovat zisky tak, aby byly zaručeny dostupné prostředky pro investice do dalšího rozvoje a udržení konkurenceschopnosti. Data o vývoji hodnot dlouhodobého majetku jsou shrnuta v následujících tabulkách, přičemž podrobný plán investic je součástí přílohy práce:

79

Tabulka 43 Vývoj investic. Vlastní zpracování, dle výročních zpráv společnosti.

Rok Stavby Stav majetku ke konci roku Odpisy Investice netto

2010

2011

2012

36 698,00

36 586,00 15 989,00 -112,00

36 950,00 16 208,00 364,00

15 877,00

16 572,00 14 509,00 -3,2 %

Investice brutto Investiční náročnost růstu tržeb

2013

2014

35 552,00 34 366,00 15 907,00 6934,00 -1 398,00 -1 186,00 5748,00

Z pohledu nejnáročnější na investice je kategorie stavby – což je zapříčiněno výraznou investicí v roce 2012. Od té doby firma své nové i stávající budovy odepisuje. Tabulka 44 Vývoj investic. Vlastní zpracování, dle výročních zpráv společnosti.

Rok Samostatné movité věci Stav majetku ke konci roku Odpisy Zůstatková hod. zařízení Investice netto Investice brutto Investiční náročnost růstu tržeb

2010

2011

2012

2013

2014

6549

590 639 0,00 -5959 -5320

618 5832 0,00 28 5860 60,2 %

961 7439 0,00 343 7782

49961 8765,00 0,00 49000 57765

0,00

Na druhém místě je na investice náročná kategorie samostatných movitých věcí. Každý rok, kromě roku 2013, je významně investováno do technologického parku firmy, čímž se naplňují strategické cíle společnosti. Tabulka 45 Vývoj investic. Vlastní zpracování, dle výročních zpráv společnosti.

Rok Nehmotný majetek Stav majetku ke konci roku Odpisy Investice netto Investice brutto Investiční náročnost růstu tržeb

2010

2011

2012

2013

2014

867,00

1 039,00 820,06 172,00 547

2 104,00 982,75 1 065,00 1514 2,4 %

1 219,00 1 990,08 -885,00 25

2 613,00 527,00 1 394,00 1921,00

Na třetím místě se objevuje nehmotný majetek, do kterého je opět investováno každý rok, vyjma roku 2013, ovšem proinvestované částky jsou o poznání nižší, než co se týče např. samostatných movitých věcí.

80

Odhad investic pro budoucí období V prvním kroku se odhad investic pro budoucí období se odvíjí od předpokladu, že investiční náročnost v minulých letech se budu v příštích letech pohybovat obdobně, jako byl minulý vývoj. Odhad investic pro růst tržeb by měl brát v potaz cyklus obnovy majetku, který je stanoven na 3 roky. Tabulka 46 Odhad budoucích investic podle minulého koeficientu náročnosti. Vlastní zpracování, dle MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy.

Majetek Nehmotný majetek Stavby Samostatné movité věci Celkem

Minulý koeficient náročnosti 2,4% -3,2% 60,2% 59,4%

Odhad investic pro růst tržeb v letech 2015-2018 1 343 -1 791 33 692 33 244

V dalším kroku jsou zahrnuty koeficienty náročnosti tržeb srovnatelných podniků. Pro srovnání byla použita data konkurenční společnosti Kantemir. Účetní výkazy, které byly uvedeny v eurech, jsou převedeny v průměrném ročním směnném kurzu daného roku, přičemž predikované hodnoty jsou přepočteny v kurzu roku 2014, aby bylo možné relevantní srovnání: Tabulka 47 Odhad budoucích investic, minulý koeficient náročnosti, společnost Kantemir. Vlastní zpracování, MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy.

Majetek Nehmotný majetek Stavby Samostatné movité věci Celkem

Minulý koeficient náročnosti 2,3% -3,1% 57,4% 56,6%

Odhad investic pro růst tržeb v letech 2015-2018 1 739 -2 344 43 406 24 070

Z dostupných údajů je rozpoznatelné, že konkurenční společnost se vyvíjela v minulosti velmi obdobným tempem. Dle minulého vývoje byly odhadnuty investice pro růst tržeb pro stanovené období. Jelikož dosavadní vývoj konkurenční společnosti byl podobný, i odhad investic je stanoven obdobně. V třetím kroku je zahrnut odhad budoucích investic očekávaných přímo odborníky v podniku:

81

Tabulka 48 Odhad budoucích investic, podle názoru managementu. Vlastní zpracování, dle MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy.

Odhad investic pro růst tržeb v letech 2015-2018 7 200 9 600 144 000 160 800

Majetek v tis. Kč Nehmotný majetek Stavby Samostatné movité věci Celkem

Společnost nejvíce plánuje investovat do samostatných movitých věcí, což odpovídá dlouhodobé strategii podniku, která cílí na moderní strojový park a pokročilé technologie, zaručující nejvyšší možnou kvalitu. Syntézou minulého vývoje analyzované společnosti a odhadu managementu je následující výsledný odhad, který spojuje dosažené hodnoty minulého vývoje, vývoj konkurence a odhad vývoje stanovený managementem firmy: Tabulka 49 Odhad budoucích investic, výsledná podoba. Vlastní zpracování, dle MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. Odhad investic pro růst tržeb v letech 2015-2018

Majetek Nehmotný majetek Stavby Samostatné movité věci Celkem Výsledný koeficient náročnosti růstu tržeb na investice:

5 472 3 905 88 846 98 222

Investice ročně 1 824 1 302 29 615 32 741 175,5%

Finální odhad zachovává původní proporce dílčích odhadů – největší investice jsou očekávány v kategorii samostatných movitých věcí, dále pak investice do staveb a v neposlední řadě do nehmotného majetku. Ačkoliv je odhadovaná míra budoucích investic vysoká, reflektuje minulý vývoj, vývoj konkurenčního podniku a neposlední řadě, bere v potaz i plány managementu.

13 Finanční plán Finanční plán je nosnou částí ocenění podniku pomocí výnosových metod. Mezi plánované výkazy patří výsledovka, plán peněžních toků a rozvaha. Pro plány je uvažována sazba daně z příjmů 19%, úroková míra z dlouhodobých úvěrů ve výši 3% a úroková

82

míra z krátkodobých úvěrů 6%. Rok 2014 je rokem výchozím a je uveden pro přehlednost. V první fázi je sestavena plánovaná výsledovka: Tabulka 50 Vývoj plánované výsledovky. Vlastní zpracování. Položka Tržby za prodej výrobků a služeb Změna stavu zásob vl. Výroby Výkony Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy Ostatní provozní položky Provozní výsledek hospodaření

2015 183 950 1 839 185 789 91 975 93 814 51 416 89 19 161 0 23 147

2016 203 511 4 070 207 581 101 755 105 825 55 870 95 23 655 0 26 205

2017 229 965 11 498 241 463 114 982 126 481 61 985 105 24 504 0 39 886

V první sekci jsou stanoveny náklady a výnosy spojené s provozním majetkem společnosti. Tržby za prodej výrobků a služeb jsou počítány jako násobek tržeb v předchozím roce a tempo růstu tržeb, které bylo stanoveno v předchozí kapitole, strategické analýze. Výkony jsou vypočteny jako součet tržeb a změny stavu zásob – ta je stanovena jako rozdíl výše hotových výrobků a nedokončené výroby ke konci roku a výše těchto zásob k začátku roku. Klíčové nákladové položky jsou stanoveny jako násobek tržeb a procento z tržeb, které bylo odhadnuto v plánu generátorů hodnoty. Stejný princip je užit i v případě výpočtu obchodní marže a přidané hodnoty. Z tabulky vyplývá rostoucí trend výkonů a přidané hodnoty. Následně jsou stanoveny náklady na cizí kapitál: Tabulka 51 klady na cizí kapitál. Vlastní zpracování. Položka Nákladové úroky

2015 1 364

2016 1 290

2017 1 290

Nákladové úroky jsou převzaty z plánu financování. V dalším kroku jsou vypočteny náklady a výnosy, které nesouvisí s provozním majetkem:

83

Tabulka 52 Nesouvisející náklady a výnosy. Vlastní zpracování, dle MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. Položka Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Výnosové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Výsledek hospodaření z neprovozního majetku

2015

2016 0 0 0 0 0

2017 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

Jelikož podnik nedisponuje dlouhodobým finančním majetkem, nejsou v této oblasti plánovány žádné příjmy. V této fázi je možné případně dodat výnosy a náklady, o kterých je známo, že souvisejí s provozně nepotřebným majetkem. V poslední tabulce jsou provedeny součty jednotlivých položek a stanoven celkový výsledek hospodaření: Tabulka 53 Výpočet výsledku hospodaření. Vlastní zpracování. Položka Mimořádný výsledek hospodaření před daní Celkový výsledek hospodaření před daní Daň

2015

Výsledek hospodaření za účetní období po dani

2016

2017

0 19 283 3 664

0 19 915 3 784

0 31 096 5 908

15 619

16 131

25 188

V následujících letech je předpokládaný vyrovnaný výsledek hospodaření, kromě roku 2017, kdy je očekávaný výsledek hospodaření mírně vyšší. To je možno přisoudit predikovaným tržbám, které mají rostoucí tendenci. V druhé fázi je naplánována rozvaha. Stejně jako výkaz peněžních toků, je syntézou specifických pod-plánů: Tabulka 54 Plán rozvahy, aktiva. Vlastní zpracování. AKTIVA AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek

2015 170 483 109 412 3 454 105 958 1 092 34 440 60 126 10 300

84

2016 190 016 115 498 2 280 113 218 1 092 34 470 65 356 12 300

2017 217 966 118 734 2 736 115 998 1 092 34 456 65 650 14 800

Dlouhodobý finanční majetek a) Provozně potřebný b) Provozně nepotřebný: - Ostatní dlouhodobé cenné papíry a vklady - Jiný dlouhodobý finanční majetek (pohledávka) Oběžná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Stát daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek (peníze + účty) a) Provozně potřebné b) Provozně nepotřebné Časové rozlišení

0 0

0 0

0 0

0 0 60 741 24 695 9 576 15 119 20 663 10 316 1 707 8 640 0 15 383 5 607 9 777 330

0 0 74 188 27 878 10 873 17 006 23 418 11 692 1 935 9 791 0 22 892 6 120 16 772 330

0 0 98 902 32 132 12 601 19 531 27 092 13 526 2 238 11 328 0 39 678 6 537 33 141 330

Hladina dlouhodobého majetku je převzata z plánu investic, které podnik plánuje. Položky zásob a pohledávek jsou vyčísleny podle plánu pracovního kapitálu, kde byly odhadnuty podle dosavadního panujícího trendu. Krátkodobý finanční majetek je rozdělen na provozně potřebný (vypočítaný v rámci definování generátorů hodnoty) a k němu je souvztažně dopočítán krátkodobý finanční majetek provozně nepotřebný – jako rozdíl finančního majetku provozně potřebného a stavu peněžních prostředků na koci období ve výkazu peněžních toků. Tabulka 55 Plán rozvahy, pasiva. Vlastní zpracování. PASIVA PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Fondy ze zisku Zákonný rezervní fond Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného úč. období (+-) Cizí zdroje Rezervy

2015 170 483 96 025 3 221 0 330 330 76 855 15 619 74 458 0

2016 190 016 112 157 3 221 0 330 330 92 474 16 131 77 859 0

2017 217 966 137 344 3 221 0 330 330 108 606 25 188 80 622 0

Dlouhodobé závazky

4 078

4 062

4 042

Odložený daňový závazek

4 078

4 062

4 042

0

0

0

37 380

40 797

43 580

Vydané dluhopisy Krátkodobé závazky

85

Závazky - ovládaná osoba Závazky ke společníkům Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociál. zabezpečení a zdrav. poj. Stát - daňové závazky a dotace Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé bankovní úvěry Časové rozlišení

86

95

107

0

0

0

2 016

2 230

2 520

1 512

1 673

1 890

2 520 33 000 23 000 10 000 0

3 345 33 000 23 000 10 000 0

4 410 33 000 23 000 10 000 0

Základní kapitál je ponechán na výchozí úrovni, stejně tak fondy ze zisku, resp. Zákonný rezervní fond. Nerozdělený výsledek hospodaření minulých let je stanoven jako součet nerozdělaného výsledku hospodaření minulých let ke konci období minulého roku a výsledku hospodaření za běžné období z minulého roku, ponížené o případné dividendy a podíly na zisku vyplacené v běžném roce. Výsledek hospodaření běžného účetního období je převzat z výsledovky. Predikce krátkodobých závazků je stanovena podle plánu pracovního kapitálu. V další fázi je sestaven plán výkazu peněžních toků (v tis. Kč), v následujících třech letech: Tabulka 56 Plán peněžního toku. Vlastní zpracování, dle MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. Položka Stav peněžních prostředků na počátku období

2015 15 513

2016 15 383

2017 22 892

Stav peněžních prostředků na začátku roku je převzat z rozvahy ke konci předchozího roku. V následující sekci je sestaven plán peněžního toku z provozní činnosti: Tabulka 57 Plán peněžního toku. Vlastní zpracování, dle MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. Položka 1) PENĚŽNÍ TOK Z PROVOZU Korigovaný provozní výsledek hospodaření (KPZ) Daň připadající na korigovaný VH (d x KPZ) Korigovaný provozní VH po dani Úpravy o nepeněžní operace Odpisy dlouhodobého majetku (provozně nutného) Změna zůstatků rezerv Úpravy oběžných aktiv (provozně nutných) Změna stavu pohledávek Změna stavu krátkodobých závazků

86

2015 20 647 3 924 16 724 21 661 21 661 0 -3 688 -987 -3 297

2016 21 205 4 030 17 176 28 655 28 655 0 -4 537 -2 755 3 417

2017 32 386 6 153 26 232 32 004 32 004 0 -7 665 -3 674 2 783

Změna stavu zásob Peněžní tok z provozní činnosti celkem 2) INVESTIČNÍ ČINNOST Nabytí dlouhodobého majetku (provozně nutného) Peněžní tok z investiční činnosti celkem PENĚŽNÍ TOK Z PROVOZNÍHO MAJETKU CELKEM

596 34 697

-5 199 41 294

-6 774 50 572

-32 741 -32 741 1 956

-32 741 -32 741 8 553

-32 741 -32 741 17 831

Z výsledovky je převzat korigovaný provozní výsledek hospodaření (KPZ), který je následně zdaněn příslušnou sazbou daně – daň je zaokrouhlena na celé koruny směrem nahoru. Dále jsou započteny odpisy a případné změny rezervy (v tomto případě se neprojevily). V dalším kroku jsou z plánu provozně nutného pracovního kapitálu převzaty změny pohledávek, krátkodobých závazků a zásob. Následuje sumární řádek vyjadřující peněžní tok z provozní činnosti. V neposlední řadě jsou promítnuty průměrné roční investice do provozně nutného dlouhodobého majetku, které jsou převzaty z plánu dlouhodobého majetku. Nyní je možné stanovit peněžní tok z provozního majetku celkem. V další sekci jsou popsány nákladové úroky, které jsou převzaty z výsledovky: Tabulka 58 Plán peněžního toku. Vlastní zpracování. Položka PLATBA NÁKLADOVÝCH ÚROKŮ

2015 -1 364

2016 -1 290

2017 -1 290

Další sekce se zabývá peněžním tokem z neprovozního majetku: Tabulka 59 Plán peněžního toku. Vlastní zpracování, dle MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. Položka Příjmy z neprovozního majetku a mimoř. příjmy Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Výnosové úroky Diference v platbě daně oproti dani z KPZ *) Mimořádný výsledek hospodaření před daní Nabytí neprovozního majetku Nabytí dlouhodobého finančního majetku Prodej neprovozního majetku Snížení dlouhodobého fin. majetku (splátka půjčky) PENĚŽNÍ TOK Z NEPROVOZNÍHO MAJ. CELKEM

87

2015 260 0 0 260 0 0 0 0 0 260

2016

2017 246 0 0 246 0 0 0 0 0 246

245 0 0 245 0 0 0 0 0 245

V prvním řádku jsou převzaty výnosy z provozně nepotřebného majetku a náklady na neprovozní majetek. Případně je možné doplnit mimořádné příjmy a výdaje. Je nezbytné dopočítat diferenci v platbě daně, což je rozdíl mezi daní vypočítanou ve výsledovce a daní připadající na korigovaný provozní zisk. Součtem je získán peněžní tok z neprovozního majetku celkem. Další sekcí je sestavení peněžního toku z finanční činnosti: Tabulka 60 Plán peněžního toku. Vlastní zpracování, dle MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. Položka Změna stavu dlouhodobých závazků Změna dlouhodobých bankovních úvěrů Změna stavu krátkodobých bankovních úvěrů Změna stavu dlouhodobých závazků Zvýšení a snížení VK z vybraných operací Upsání cenných papírů a účastí (zvýš. zákl. kap.) Výplata dividend a podílů ze zisku PENĚŽNÍ TOK Z FINANČNÍ ČINNOSTI CELKEM

2015 -981 0 -981 0 0 0 0 -981

2016

2017 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0

Položky finančního peněžního toku jsou převzaty z dlouhodobého plánu financování. V tomto momentu je možné započíst výdaje na platbu dividend, či podílu na zisku vlastníkům. V tomto případě není plánované zvýšení, ani snížení vlastního kapitálu. Stejně tak zůstatky bankovních úvěrů zůstávají nezměněny. Finální sekcí je stanovení peněžního toku celkem: Tabulka 61 Plán peněžního toku. Vlastní zpracování. Položka PENĚŽNÍ TOK CELKEM Stav peněžních prostředků na konci období

2015 -130

2016 7 508

2017 16 786

15 383

22 892

39 678

Peněžní tok celkem je plánovaný jako růstový. Je předpovídán růst krátkodobých závazků a snížení zásob. Zejména díky těmto faktorům je dosaženo vyššího peněžního toku. Rok 2017 je pozitivně ovlivněn predikcí vyššího provozního výsledku hospodaření, snížením pohledávek a stavu zásob. Díky těmto vlivům je pak dosaženo – oproti předchozím rokům – vyššího peněžního toku celkem.

88

Finanční analýza plánu poukazuje, stejně jako u výsledků z minulých let, problémy s poměrně nízkou hodnotou likvidity: Tabulka 62 Plánovaná likvidita. Vlastní zpracování. Likvidita Okamžitá likvidita Pohotová likvidita Běžná likvidita

2015 0,32 0,76 1,28

2016 0,45 0,91 1,46

2017 0,74 1,25 1,85

Celkově vzato je možné předpokládat, že trvání podniku jako takového, není nijak výrazně ohroženo.

14 Ocenění podniku výnosovými metodami Ocenění podniku je provedeno pomocí metody diskontovaného čistého cash flow DCF entity a metodou ekonomické přidané hodnoty EVA. Obě dvě zmíněné metody pracují s průměrnými náklady na kapitál, jejíž postup výpočtu je proveden následovně.

14.1 Výpočet průměrných nákladů na kapitál Výpočet průměrných nákladů na kapitál je sestaven ze dvou složek, ze stanovení nákladů vlastního kapitálu a nákladů cizího kapitálu. Poměr cizího a vlastního kapitálu je určen iteračním postupem. Váhy těchto dvou složek jsou uvedeny v následující tabulce: Tabulka 63 Odvození celkového zpoplatněného kapitálu. Vlastní zpracování, dle MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy.

Položka kapitálu Vlastní kapitál Bankovní úvěry dlouhodobé Bankovní úvěry krátkodobé Cizí kapitál celkem Celkový zpoplatněný kapitál

tis. Kč 180 709 23 516 10 981 34 497 215 206

Podíl 84,0% 10,9% 5,1% 16,0% 100,0%

14.1.1 Náklady na cizí kapitál Stanovení nákladů na cizí kapitál je ovlivněno výnosy do doby splatnosti dluhopisů a bankovními úvěry. Jelikož podnik nedisponuje dluhopisy, náklady na cizí kapitál jsou určeny úrokovou mírou dvoudobých a krátkodobých úvěrů:

89

Tabulka 64 Stanovené nákladů na cizí kapitál. Vlastní zpracování, dle MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy.

Položka kapitálu

nCK

Bankovní úvěry dlouhodobé Bankovní úvěry krátkodobé Součet Průměrné náklady cizího kapitálu

5,10% 2,98%

Tržní hodnota 23 516 10 981 34 497

Součin 1 199 327 1 526 4,42%

Náklady na cizí kapitál jsou vyčísleny na hodnotu 4,42%. 14.1.2 Náklady na vlastní kapitál Náklady vlastního kapitálu jsou vypočteny metodou CAPM. Parametry a výpočet je shrnut v tabulce níže: Tabulka 65 Odvození nákladů na vlastní kapitál. Vlastní zpracování.

rf (aktuální výnosnost 10letých vládních dluhopisů USA) Beta nezadlužené pro maloochod (průměr za Evropu a USA) Riziková prémie kap. trhu USA (průměr 1926-2015) Rating České republiky

3,00% 1,49 4,54% A1

Riziková prémie země

0,6%

Riziková prémie země opravená o rozdíl v inflaci (0,2%)

1,0%

Riziková přirážka za menší společnost - odhad

1,0%

Riziková přirážka za menší likviditu vlastnických podílů - odhad

1,0%

Poměr cizího a vlastního kapitálu u oceňovaného podniku Daňová sazba

14% 19%

Parametr rf , tedy bezriziková výnosnost je odvozena od aktuální výnosnosti 10 letých vládních dluhopisů USA, které jsou aktuálně na výši 3%, dle americké centrální banky.78 Beta nezadlužená pro maloobchod (průměr za Evropu a USA) je převzata z materiálů profesora Damodarana a je ve výši 1,49. Riziková prémie kapitálového trhu USA, tedy průměr z hodnot za lety 1926 – 2015 je rovněž převzat od profesora Damodarana a je stanoven ve výši 4,54%. Rating České republiky je momentálně na úrovni A1 a dle profesora Damodarana představuje riziková prémie země hodnotu

Web Treasury direct. Dostupné na https://www.treasurydirect.gov/instit/annceresult/press/press_auctionresults.htm. 78

90

0,78%. Tuto hodnotu je ovšem třeba upravit o rozdíl v inflaci, což je odhadem 0,2 pb. Dle Maříka je vhodné nastavit přirážku za menší společnost a za menší likviditu vlastnických podílů – odhadem 1% u každé. Poměr cizího a vlastního kapitálu u oceňovaného podniku je 14% a daňová sazba je stanovena na 19%. Beta zadlužená

1,658966

Náklady vlastního kapitálu

13,1%

Náklady vlastního kapitálu jsou odhadnuty na hodnotu 13,1%. Nyní je možné přistoupit k výpočtu průměrných vážených nákladů kapitálu: Tabulka 66 Výpočet průměrných nákladů na kapitál. Vlastní zpracování.

Váha 84,0% 16,0%

Vlastní kapitál Cizí kapitál po dani Průměrné vážené náklady kapitálu

Náklad 13,1% 3,6%

Součin 11,0% 0,6% 11,6%

Průměrné vážené náklady kapitálu podniku jsou odhadnuty na 11,6%.

14.2 Ocenění metodou diskontovaného volného cash flow 14.2.1

Výpočet volného peněžního toku

Klíčové je stanovení volných peněžních toků podniku (FCFF). Výpočet je proveden tak, že je převzat z plánované výsledovky korigovaný provozní výsledek hospodaření (provozní výsledek hospodaření, který je očištěný o zisky z prodeje majetku a podobných aktivit). Korigovaný provozní výsledek hospodaření je zdaněn sazbou 19%, čímž je dosaženo korigovaného provozního výsledku hospodaření po dani. K tomuto výsledku jsou přičteny odpisy (převzaté z výsledovky) a úpravy o nepeněžní operace a je stanoven předběžný peněžní provozní tok. Pro vyčíslení FCFF je třeba předběžný tok ještě upravit o investice do provozně nutného dlouhodobého majetku a investice do provozně nutného pracovního kapitálu:

91

Tabulka 67 Odvození volného peněžního toku. Vlastní zpracování, dle MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy.

2015 2016 2017 20 647 21 205 32 386 3 923 4 029 6 153 16 724 17 176 26 232 21 661 28 655 32 004 0 0 0 38 386 45 831 58 237 398 -34 741 -35 241 -28 050 -3 034 -5 562 10 733 8 057 17 433

Korigovaný provozní výsledek hospodaření Upravená daň Korigovaný provozní VH po dani Odpisy Úpravy o nepeněžní operace (změna rezerv) Předběžný peněžní tok z provozu Investice do provozně nutného dlouhodobého majetku Investice do provozně nutného prac. kapitálu FCFF = volný pěněžní tok

Investice do provozně nutného dlouhodobého majetku jsou vypočteny jako změna provozně nutného dlouhodobého majetku za daný rok plus odpisy. Investice fakticky představují pro podnik výdaj, proto jsou počítány jako záporná hodnota. Investice do provozně nutného pracovního kapitálu jsou vypočteny obdobným způsobem. Opět se jedná o zvýšení provozně nutného pracovního kapitálu, tudíž dochází ke snižování volného cash flow a je počítáno se zápornou hodnotou. V dalším kroku je potřeba hodnoty každého roku převést na současnou hodnotu, tedy diskontovat. Odúročitel pro diskontní míru je stanoven jako průměrné vážené náklady kapitálu WACC. 14.2.2 Stanovení odhadu hodnoty metodou diskontovaného volného peněžního toku DCF V první fázi je stanovena hodnota pro predikované období, tedy pro roky 2015, 2016 a 2017: Tabulka 68 Odvození současné hodnoty první fáze. Vlastní zpracování, dle MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy.

FCFF = volný pěněžní tok Odúročitel pro diskontní míru: 11,60% Diskontované FCFF k 1. 1. 2015

10 733 0,8961 9 618

8 057 0,8029 6 469

17 433 0,7195 12 543

Podklady a odhad parametrů pro druhou fázi, tedy predikce dlouhodobé udržitelnosti, jsou shrnuty v následující tabulce:

92

Tabulka 69 Odvození hodnot druhé pokračující fáze. Vlastní zpracování, dle MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy.

Provozně nutný investovaný kapitál k 31.12 Dlouhodobý majetek Upravený pracovní kapitál Investovaný kapitál celkem Korigovaný provozní HV Korigovaný prov. HV po upravené dani Tempo růstu korigovaného provozního VH Míra investic netto Rentabilita investovaného kapitálu Rentabilita investic netto

2014 131 471 -14 135 117 336 23 171 18 769 -3,2% -35,9% 15,1%

2015 109 412 13 915 123 327 20 647 16 724 -10,9% 35,8% 14,3% 30,3%

2016 115 498 16 948 132 446 21 205 17 176 2,7% 53,1% 13,9% 7,5%

2017 118 734 22 511 141 245 32 386 26 232 52,7% 33,5% 19,8% 99,3%

Dlouhodobý majetek a upravený pracovní kapitál jsou dosazeny z plánované rozvahy. Korigovaný provozní výsledek hospodaření je převzat z plánované výsledovky. Tempo růstu g je 2,5 % Míra investic netto do DM a PK je 13,13% Rentabilita investic netto ri je 19,04% Tempo růstu, neboli terminální hodnota, je stanovena dle odhadu na 2,5%. Dvořák79 uvádí, že tato hodnota by se měla nejvýše pohybovat na úrovni dlouhodobě udržitelného růstu HDP. Dle Kupky, hlavního ekonoma ČSOB, je udržitelná míra růstu české ekonomiky 2,5%.80 Míra investic do dlouhodobého majetku a pracovního kapitálu je vypočtena podle minulých let. Rentabilita netto je pak vyjádřena podílem odhadnutého tempa růstu a míry investic do DM a PK. Výpočet pokračující hodnoty je proveden jak parametrickým vzorcem, tak Gordnovým vzorcem: 23 357 tis. Kč 256 671 tis. Kč 256 671 tis. Kč

FCFF Parametrický vzorec Gordonův vzorec

Současné hodnoty druhé fáze je pak dosaženo diskontováním částky 256 671 tis. Kč, pomocí diskontní míry stanovené pro poslední analyzovaný rok (ve výši míry 0,7195), čímž je druhá fáze vypočtena jako 184 665 tis. Kč. Shrnutím výše uvedených výpočtů je výnosové ocenění podniku k 1.1.2015: DVOŘÁK, Antonín. Odhad parametrů pokračující hodnoty v modelu DCF. Internetový deník Aktuálně.cz. Dostupné na http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/ceska-ekonomikapristi-rok-zpomali-mzdy-porostou-rychleji/r~e4f9d93e820411e5b286002590604f2e/ 79 80

93

Tabulka 70 Hodnota kapitálu podniku.

Současná hodnota 1. fáze Současná hodnota 2. fáze Provozní hodnota brutto Úročený cizí kapitál k datu ocenění Provozní hodnota netto Neprovozní majetek k datu ocenění Výsledná hodnota vlastního kapitálu podle DCF

28 629 184 665 213 294 34 497 178 797 1 911 180 709

tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč

Dle provedených výpočtů dle metody diskontovaného čistého peněžního toku je hodnota podniku 180 709 000 Kč.

14. 3 Ocenění metodou ekonomické přidané hodnoty Pro ocenění podniku metodou ekonomické přidané hodnoty je nutné v první fázi definovat: 

NOA: které odpovídá provozně nutnému investovanému kapitálu – byl vyloučen neprovozní majetek, a finanční prostředky nad stanovený rámec,



NOPAT: je definován jako korigovaný provozní výsledek hospodaření po dani,



WACC: jsou převzaty z výpočtu DFC, neboť vstupní hodnoty jsou stejné.

Tabulka 71 Odvození ukazatele EVA. Vlastní zpracování, dle MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. 31. 12.

2014 18 769 117 336

NOPAT NOA WACC x NOA t-1 EVA Odúročitel pro diskontní míru: 11,60% Diskontovaná EVA

2015 16 724 123 327

2016 17 176 132 446

2017 26 232 141 245

13 611 3 113 0,8961 2 790

14 306 2 870 0,8029 2 305

15 364 10 869 0,7195 7 820

Z tabulky je patrné, že podnik tvoří hodnotu ve všech letech, dokonce je hodnota EVA v průběhu let odhadována jako rostoucí. V druhé fázi je nutné určit parametry pro pokračující hodnotu: Tempo růstu g je 2,5 %

94

Míra investic netto do DM a PK je 13,13 % Hodnoty jsou stejné, jako při výpočtu DCF, nýbrž jde o stejný princip. Pokračující hodnota je vyjádřena jako podíl ekonomické přidané hodnoty posledního predikovaného roku a rozdílu průměrných vážených nákladů na kapitál a odhadovaného tempa růstu: 115 426 tis. Kč

Pokračující hodnota

Následně je pokračující hodnota diskontována na současnou hodnotu ve výši 83 045 tis. Kč, pomocí diskontní míry známe pro poslední analyzovaný rok (ve výši 0,7195). Syntézou přechozích výpočtů je stanovena hodnota podniku dle ekonomické přidané hodnoty: Tabulka 72 Výsledná hodnota EVA. Vlastní zpracování, dle MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy.

Současná hodnota 1. fáze Současná hodnota 2. fáze MVA NOA k datu ocenění Provozní hodnota brutto Úročený cizí kapitál k datu ocenění Provozní hodnota netto Neprovozní majetek k datu ocenění Výsledná hodnota vlastního kapitálu podle EVA

12 914 83 045 95 959 117 336 213 294 34 497 178 797 1 911 180 709

tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč

Dle provedených výpočtů dle metody ekonomické přidané hodnoty je hodnota podniku 180 709 000 Kč.

95

15 Závěr Cílem této práce bylo stanovení objektivizované hodnoty podniku, který se zabývá přesným kovoobráběním. Hodnota podniku byla stanovena kde dni 1. 1. 2015 a to metodou diskontovaného peněžního toku a metodou ekonomické přidané hodnoty. Byla provedena strategická analýza, jejímž výstupem je, mimo jiné, podklad pro výpočet predikce vývoje tržeb, což je v případě této práce důležitá veličina. Dále byla sestavena finanční analýza, ve které bylo upozorněno na možná slabá místa finančního zdraví firmy. Na základě předchozích analýz byly analyzovány generátory hodnoty, které posloužily, společně s predikcemi tržeb, jako podklad pro tvorbu finančního plánu, který je stanoven na roky 2015, 2016 a 2017. Po sestavení tohoto plánu bylo možné přejít k vlastnímu ocenění podniku, v první fázi metodou diskontovaného peněžního toku a ve fázi druhé metodou ekonomické přidané hodnoty. Metody využité pro stanovení odhadu hodnoty podniku v této diplomové práci vyústily ke stejnému odhadu – tedy 180 709 000 Kč. Předpokladem pro tento závěr je, že v případě obou metod je vycházeno z totožných úprav rozvahy a výsledovky, je počítáno se stejnými průměrnými váženými náklady na kapitál WACC a je počítáno se stejným investovaným provozně nutným kapitálem. Všechny výše zmíněné položky byly v této práci splněny.

96

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY MAŘÍK, Miloš, 2003, Metody oceňování podniku: proces ocenění, základní metody a postupy. Vyd. 1. Praha : Ekopress. ISBN 80-861-1957-2. DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a rozhodování podniku. 2. upravené vyd. Praha: 2008. 192 s. ISBN 978-80-86929-44-6. GRASSEOVÁ, M. a kol. Analýza podniku v rukou manažera. 1. vyd. Brno: 2010. 325 s. ISBN 978-80-251-2621-9. KISLINGEROVÁ E. Oceňování podniku. 2. vyd. Praha: 2001. 365 s. ISBN 80-7179529-1. SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 256 s. ISBN 978-80-247-2424-9. MAŘÍK, Miloš and MAŘÍKOVÁ, Pavla, Diskontní míra pro výnosové oceňování podniku. Vyd. 1. Praha : Oeconomica. ISBN 978-80-245-1242-6. SEDLÁČEK, Jaroslav, 2007, Finanční analýza podniku. Brno : Computer Press. Praxe manažera (Computer Press). ISBN 978-80-251-1830-6. RŮČKOVÁ, Petra, 2008, Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2., aktualiz. vyd. Praha : Grada. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-2481-2. DVOŘÁK, Antonín. Odhad parametrů pokračující hodnoty v modelu DCF. SEDLÁČKOVÁ, Helena and BUCHTA, Karel, 2006, Strategická analýza. 2., přeprac. a dopl. vyd. V Praze : C.H. Beck. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9367-1. REŽŇÁKOVÁ, Mária, 2012, Efektivní financování rozvoje podnikání. Praha : Grada. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-1835-4. Finanční analýza podnikové sféry se zaměřením na konkurenceschopnost sledovaných odvětví, Ministerstvo průmyslu a obchodu 2010 - 2014 [online]. Retrieved from: http://www.mpo.cz/cz/ministr-a-ministerstvo/analyticke-materialy/#category238

97

Česká ekonomika příští rok zpomalí, mzdy ale podle bankéřů porostou rychleji, Aktualne.cz [online], [Accessed 07 May 2016]. Retrieved from: http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/ceska-ekonomika-pristi-rok-zpomali-mzdyporostourychleji/r~e4f9d93e820411e5b286002590604f2e Eurostat: Gross domestic product at market prices at current prices, [online], [Accessed 07 May 2016]. Retrieved from: http://ec.europa.eu/eurostat/tgm/refreshTableAction.do?tab=table&plugin=1&pcode=te c00001&language=en THE CZECH REPUBLIC: Growth to spike in 2015, P. 2 Available from: http://ec.europa.eu/economy_finance/eu/forecasts/2015_autumn/cz_en.pdf Analýza vývoje ekonomiky ČR za 1. čtvrtletí 2015, Ministerstvo průmyslu a obchodu [online], [Accessed 07 May 2016]. Retrieved from: http://www.mpo.cz/dokument161528.html ČR - zahraniční obchod s rekordním přebytkem obchodní bilance: Zahraniční obchod, Kurzy.cz [online], [Accessed 07 May 2016]. Retrieved from: http://www.kurzy.cz/zpravy/296922-cr-zahranicni-obchod-s-rekordnim-prebytkemobchodni-bilance/ Měnový kurz jako nástroj měnové politiky: nejčastější otázky a odpovědi, [online], [Accessed 07 May 2016]. Retrieved from: http://www.cnb.cz/cs/faq/menovy_kurz_jako_nastroj_menove_politiky.html Fixing úrokových sazeb na mezibankovním trhu depozit – PRIBOR: Metodický list, , P. 2. Available from: https://www.cnb.cz/docs/ARADY/MET_LIST/prib_cs.pdf Makroekonomická predikce ČNB 2010 – 2015. Panorama zpracovatelského průmyslu ČR 2010-104, Ministerstvo průmyslu a obchodu [online], [Accessed 07 May 2016]. Retrieved from: http://www.mpo.cz/dokument154179.html. Germany accounts for a quarter of EU injection molding, EUROPEAN PLASTICS NEWS [online], [Accessed 07 May 2016]. Retrieved from:

98

http://www.plasticsnews.com/article/20130708/NEWS/130709932/germany-accountsfor-a-quarter-of-eu-injection-molding What the medical device industry will look like in 2020: Norbert Sparrow, 2015. Plastics today [online], 2015. [Accessed 07 May 2016]. Retrieved from: http://www.plasticstoday.com/what-medical-device-industry-will-look2020/162073641623531 Optimising plastic injection moulding through artificial intelligence: The EU Framework Programme for Research and Innovation, HORIZON 2020 [online], [Accessed 07 May 2016]. Retrieved from: https://ec.europa.eu/programmes/horizon2020/en/news/optimising-plastic-injectionmoulding-through-artificial-intelligence Tisková zpráva Ministerstva financí ze dne 22. prosince 2015. Available on http://www.zavedenieura.cz/cs/narodni-koordinacni-skupina/tiskovecentrum/novinky/2015/mf-a-cnb-doporucily-termin-prijeti-eura-2670 URBÁNEK, Vladimír, ČR - zahraniční obchod s rekordním přebytkem obchodní bilance: Zahraniční obchod. [online]. [Accessed 17 May 2016]. Retrieved from: http://www.kurzy.cz/zpravy/296922-cr-zahranicni-obchod-s-rekordnim-prebytkemobchodni-bilance/ Měnový kurz jako nástroj měnové politiky: nejčastější otázky a odpovědi, Česká národní banka [online], [Accessed 17 May 2016]. Retrieved from: http://www.cnb.cz/cs/faq/menovy_kurz_jako_nastroj_menove_politiky.html Aktuální prognóza ČNB: (zveřejněná 5. 5. 2016), Česká národní banka [online], [Accessed 17 May 2016]. Retrieved from: https://www.cnb.cz/cs/menova_politika/prognoza/index.html?cnb_css=true Treasury direct: Today's Auction Results, [online], [Accessed 19 May 2016]. Retrieved from: https://www.treasurydirect.gov/instit/annceresult/press/press_auctionresults.htm Damodaran Online: Data: Current, [online], [Accessed 19 May 2016]. Retrieved from: http://pages.stern.nyu.edu/~adamodar/

99

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Struktura strategické analýza. Dle MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. .................................................... 9 Obrázek 2 Vlastní zpracování podle SEDLÁČKOVÁ, Helena and BUCHTA, Karel. Strategická analýza, str.13. ............................................................................................. 10 Obrázek 3 Vlastní zpracování ......................................................................................... 13 Obrázek 4 Dle MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. ........................................................................................................... 35 Obrázek 5 Vývoj počtu obyvatel. Zdroj: Český statistický úřad. ................................... 45 Obrázek 6 Organizační struktura I. Vlastní zpracování. ................................................. 55 Obrázek 7 Organizační struktura II. Vlastní zpracování. ............................................... 55

SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Investiční akce. Vlastní zpracování, dle webu společnosti. ........................... 33 Tabulka 2 Vývoj HDP. Vlastní zpracování, dle Eurostatu. ............................................ 38 Tabulka 3 Vývoj obchodní bilance v stálých cenách. Vlastní zpracování, dle Ministerstva průmyslu a obchodu. .................................................................................. 40 Tabulka 4 Vývoj míry inflace. Vlastní zpracování, dle webu České národní banky. .... 41 Tabulka 5 Vývoj směnného kurzu. Vlastní zpracování, dle Makroekonomické predikce ČR. .................................................................................................................................. 42 Tabulka 6 Vývoj sazeb. Vlastní zpracování, dle ČNB. .................................................. 43 Tabulka

7

Vývoj

počtu

zaměstnanců.

Vlastní

zpracování,

dle

Panorama

zpracovatelského průmyslu 2013.................................................................................... 43 Tabulka 8 ekonomická aktivita obyvatelstva. Dle Českého statistického úřadu. ........... 44 Tabulka 9 Vývoj aktiv. Vlastní zpracování. ................................................................... 46 Tabulka 10 Vývoj a porovnání tržeb. Vlastní zpracování. ............................................. 47 Tabulka 11 Rozlišení ROE-re napříč obory. Vlastní zpracování, dle Panorama zpracovatelského průmyslu............................................................................................. 48 Tabulka 12 Vývoj počtu podniků v odvětví. Vlastní zpracování, dle Panorama zpracovatelského průmyslu............................................................................................. 48

100

Tabulka 13 Vývoj tržeb firmy Formplast Purkert. Vlastní zpracování, dle výročních zpráv společnosti............................................................................................................. 50 Tabulka 14 Vývoj tržeb. Vlastní zpracování, dle Panorama zpracovatelského průmyslu a dat Ministerstva průmyslu a obchodu. ......................................................................... 52 Tabulka 15 Rozlišení tržeb. Vlastní zpracování,

dle Panorama zpracovatelského

průmyslu. ........................................................................................................................ 53 Tabulka 16 Konkurenční síla. Dle Mařík, Miloš. Oceňování podniku........................... 54 Tabulka 17 Rozlišení procesů. Vlastní zpracování. ........................................................ 56 Tabulka 18 Rozlišení výnosů. Vlastní zpracování. ......................................................... 56 Tabulka 19Vývoj trhu. Vlastní zpracování, dle dat MPO a výkazů firmy. .................... 57 Tabulka 20 Prognóza tržeb společnosti. Vlastní zpracování, dle Mařík: metody oceňování podniku. Proces ocenění a základní metody a postupy. ................................ 58 Tabulka 21 Horizontální analýza aktiv. Vlastní zpracování. ......................................... 60 Tabulka 22 Vertikální analýza aktiv. Vlastní zpracování. .............................................. 61 Tabulka 23 Horizontální analýza pasiv. Vlastní zpracování. ......................................... 62 Tabulka 24 Vertikální analýza pasiv. Vlastní zpracování. ............................................. 62 Tabulka 25 Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát. ................................................. 63 Tabulka 26 Vertikální analýza zisku a ztrát.................................................................... 64 Tabulka 27 Likvidita podniku. Vlastní zpracování. ....................................................... 65 Tabulka 28 Rentabilita podniku. Vlastní zpracování...................................................... 66 Tabulka 29 Zadluženost podniku. Vlastní zpracování. ................................................... 68 Tabulka 30 Majetková struktura podniku. Vlastní zpracování. ...................................... 69 Tabulka 31 Aktivita podniku. Vlastní zpracování. ......................................................... 69 Tabulka 32 Pracovní kapitál podniku. Vlastní zpracování. ............................................ 70 Tabulka 33 SWOT analýza. Vlastní zpracování. ............................................................ 71 Tabulka 34 Provozně nutné prostředky. Vlastní zpracování. ......................................... 74 Tabulka 35 Korigovaný provozní výsledek hospodaření. Vlastní zpracování.Korigovaný provozní výsledek hospodaření. Vlastní zpracování. ..................................................... 74 Tabulka 36 Prognóza tržeb. Vlastní zpracování. ............................................................ 75 Tabulka 37 Odvození provozní ziskové marže. Vlastní zpracování. ............................. 76 Tabulka 38 Vývoj výkonů a výkonové spotřeby. Vlastní zpracování. ........................... 76

101

Tabulka 39 Vývoj osobních nákladů. Vlastní zpracování.Chyba!

Záložka

není

definována. Tabulka 40 Odvození upraveného pracovního kapitálu. Vlastní zpracování. Dle MAŘÍK. Metody oceňování podniku. ............................................................................ 79 Tabulka 41 Vývoj ukazatele doby obratu. Vlastní zpracování. ...................................... 77 Tabulka 42 Vývoj ukazatele doby obratu. Vlastní zpracování. ...................................... 78 Tabulka 43 Vývoj ukazatele doby obratu. Vlastní zpracování. ...................................... 78 Tabulka 44 Vývoj investic. Vlastní zpracování. ............................................................. 80 Tabulka 45 Vývoj investic. Vlastní zpracování. ............................................................. 80 Tabulka 46 Vývoj investic. Vlastní zpracování. ............................................................. 80 Tabulka 47 Odhad budoucích investic podle minulého koeficientu náročnosti. Vlastní zpracování, dle MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. ........................................................................................................... 81 Tabulka 48 Odhad budoucích investic, minulý koeficient náročnosti, společnost Kantemir. Vlastní zpracování, MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. ............................................................................. 81 Tabulka 49 Odhad budoucích investic, podle názoru managementu. Vlastní zpracování, dle MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. ........................................................................................................................... 82 Tabulka 50 Odhad budoucích investic, výsledná podoba. Vlastní zpracování, dle MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. ........................................................................................................................... 82 Tabulka 51 Vývoj plánované výsledovky. Vlastní zpracování. ..................................... 83 Tabulka 52 klady na cizí kapitál. Vlastní zpracování. .................................................... 83 Tabulka 53 Nesouvisející náklady a výnosy. Vlastní zpracování, dle MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. ................... 84 Tabulka 54 Výpočet výsledku hospodaření. Vlastní zpracování. ................................... 84 Tabulka 55 Plán rozvahy, aktiva. Vlastní zpracování. ................................................... 84 Tabulka 56 Plán rozvahy, pasiva. Vlastní zpracování. ................................................... 85 Tabulka 57 Plán peněžního toku. Vlastní zpracování, dle MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. ................................. 86

102

Tabulka 58 Plán peněžního toku. Vlastní zpracování, dle MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. ................................. 86 Tabulka 59 Plán peněžního toku. Vlastní zpracování. .................................................... 87 Tabulka 60 Plán peněžního toku. Vlastní zpracování, dle MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. ................................. 87 Tabulka 61 Plán peněžního toku. Vlastní zpracování, dle MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. ................................. 88 Tabulka 62 Plán peněžního toku. Vlastní zpracování. .................................................... 88 Tabulka 63 Plánovaná likvidita. Vlastní zpracování. ..................................................... 89 Tabulka 64 Odvození celkového zpoplatněného kapitálu. Vlastní zpracování, dle MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. ........................................................................................................................... 89 Tabulka 65 Stanovené nákladů na cizí kapitál. Vlastní zpracování, dle MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. ................... 90 Tabulka 66 Odvození nákladů na vlastní kapitál. Vlastní zpracování, dle MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. ........ 90 Tabulka 67 Výpočet průměrných nákladů na kapitál. Vlastní zpracování. .................... 91 Tabulka 68 Odvození volného peněžního toku. Vlastní zpracování, dle MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. ................... 92 Tabulka 69 Odvození současné hodnoty první fáze. Vlastní zpracování, dle MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. ........ 92 Tabulka 70 Odvození hodnot druhé pokračující fáze. Vlastní zpracování, dle MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. ........ 93 Tabulka 71 Hodnota kapitálu podniku............................................................................ 94 Tabulka 72 Odvození ukazatele EVA. Vlastní zpracování, dle MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. ................................. 94 Tabulka 73 Výsledná hodnota EVA. Vlastní zpracování, dle MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. ................................. 95

103

SEZNAM PŘÍLOH I. Rozvaha podniku v analyzovaných letech (tis. Kč) II. Výsledovka podniku v analyzovaných letech (tis. Kč) III. Plán dlouhodobého majetku, investic a odpisů (tis. Kč)

104

Přílohy I.

Rozvaha podniku v analyzovaných letech (tis. Kč) Položka

2010 114 620

2011 117 015

2012 178 977

2013 137 918

Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek

74 622 867

78 583 1 039

98 882 2 104

77 851 1 219

Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Podíly - ovládaná osoba Jiný dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Stát daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek

73 635 205 36 698 30 183

77 424 205 36 586 40 043

96 658 205 36 950 58 885

76 512 465 35 552 39 534

2014 209 924 131 471 2 613 128 858 1 092 34 366 43 439

6 549 120 120 0 39 558 12 318 4 070 8 248 0 23 894 20 338 552 126 2 878 3 346

590 120 120 0 38 144 15 857 4 844 11 013 657 19 540 17 898 1 567 75 0 2 090

618 120 120 0 79 865 21 594 7 387 14 207 33 091 21 528 17 623 3 850 55 0 3 652

961 120 120 0 59 619 18 021 7 424 10 597 7 045 24 563 23 264 1 504 -205 0 9 990

49 961 0 0 0 78 198 23 275 8 814 14 461 0 39 410 19 676 3 256 16 478 0 15 513

C.IV.3.

Peníze a účty v bankách Krátkodobé cenné papíry a podíly

3 346 0

2 090 0

3 652 0

9 990 0

15 513 0

D.

Časové rozlišení

440

288

230

448

255

PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Fondy ze zisku

114 620 29 646 3 221 0 330

117 015 41 718 3 221 0 330

178 977 50 324 3 221 0 330

137 918 64 784 3 221 0 330

209 924 80 406 3 221 0 330

330

330

330

330

330

AKTIVA CELKEM B. B.I. B.II. B.II.1. B.II.2. B.II.3. B.II.7. B.III. B.III.1. B.III.5. C. C.I. C.I.1. C.I.5. C.II. C.III. C.III.1. C.III.6. C.III.7. C.III.9. C.IV. C.IV.1+ 2.

A. A.I. A.II. A.III. A.III. 1.

Zákonný rezervní fond

105

Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běž. úč. období (+-)

11 827

22 540

37 704

46 774

61 232

14 268

15 627

14 459

Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Závazky ke společníkům Dohadné účty pasivní

84 973 0 4 159 0 0

75 297 0 5 145 233 0

9 069 128 653 0 5 415 245 0

73 134 0 4 095 0 -219

15 623 129 518 0 4 344 0 30

Odložený da ňový závaze Krátkodobé závazky

4 159 18 293

4 912 16 373

5 170 21 164

4 314 13 720

4 314 90 677

Závazky z obchodních vztahů

13 809

9 708

18 094

8 852

31 748

Závazky - ovládaná osoba

60

60

60

60

73 117

Závazky ke společníkům

215

0

0

197

0

Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociál. zabezpečení a zdrav. poj.

1 370

1 473

1 613

2 013

2 788

1 048

1 066

1 171

1 372

Stát - daňové závazky a dotace

1 791

4 066

1 226

B.IV. B.IV. 1. B.IV. 2.

Bankovní úvěry a výpomoci

62 521

53 779

226 102 074

1 714 -18 690

55 319

34 497

Bankovní úvěry dlouhodobé

62 521

40 896

49 696

27 690

23 516

Krátkodobé bankovní úvěry

0

12 883

52 378

27 629

10 981

C.

Časové rozlišení

1

0

0

0

0

A.IV. A.V. B. B.I. B.II. B.II.4. B.II.8. B.II.1 0. B.III. B.III.1 . B.III.2 . B.III.4 . B.III.5 . B.III.1 . B.III.1 .

Výsledovka podniku v analyzovaných letech (tis. Kč)

II.

Položka Tržby za prodej zboží

2010 0

+

Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže

II.

Výkony

I. A .

1. 2. B + C. D . E.

2013

0

2012 1 191

0

0

Tržby za prodej vl. výrobků Změna stavu vl. výroby Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady

0 0 104 558 101 908 2 650 53 601 50 957 25 505

0 0 130 306 128 012 2 294 51 642 78 664 35 009

1 218 -27 132 083 128 984 3 099 59 279 72 777 37 073

0 0 166 578 170 189 -3 611 74 853 91 725 43 087

0 0 177 862 173 998 3 864 90 670 87 192 47 629

Daně a poplatky Odpisy DNM a DHM

61 16 092

64 17 003

62 22 489

76 24 256

73 16 226

106

2011

2014

III. F. G . IV. H . * X. N . XI. O . * Q . ** XIII . R. S. * ***

III.

Tržby z prodeje DM a materiálu Zůstatková cena prodaného DM

3 268 0

25 0

1 960 0

308 0

316 0

Změna stavu rezerv a opravných položek Ostatní provozní výnosy

-3 339 3 326

-470 1 076

-96 886

0 863

0 924

Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Výnosové úroky

1 557 17 675 3

1 012 27 147 5

982 15 113 36

1 228 24 249 149

1 333 23 171 2

3 289 4 431

3 494 1 828

3 002 2 364

2 890 2 230

2 058 1 054

3 065 -1 920

4 463 -6 124

3 357 -3 959

6 331 -6 842

2 621 -3 623

2 667

5 368

2 199

3 190

3 928

13 088

15 655

8 955

14 217

15 620

1 180 0 0 1 180

0 28 0 -28

114 0 0 114

327 85 0 242

3 0 0 3

14 268 16 935

15 627 20 995

9 069 11 268

14 459 17 649

15 623 19 551

Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné činnosti Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním

Plán dlouhodobého majetku, investic a odpisů (tis. Kč)

Nehmotný majetek Původní - odpisy - zůstatková hodnota Nový - pořizovací hodnota - odpisy (1/4 z pořizovací hodnoty) - zůstatková hodnota Celkem - odpisy - zůstatková hodnota Stavby Původní - odpisy - zůstatková hodnota Nový - pořizovací hodnota - odpisy (1/30 z pořizovací hodnoty) - zůstatková hodnota Celkem - odpisy - zůstatková hodnota Samostatné movité věci Původní - odpisy - zůstatková hodnota

2014

2015

2016

2017

527 2 613

527 2 086 1 824 456 1 368 983 3 454

2 086 0 3 648 912 2 280 2 998 2 280

0 5 472 1 368 2 736 1 368 2 736

1 185 34 366

1 185 33 181 1 302 43 1 259 1 228 34 440

1 185 31 996 2 604 87 2 474 1 272 34 470

1185 30811 3906 130 3646 1315 34456

14 514 49 961

14 514 35 447

14 514 20 934

14514 6420

527 2 613 1 185 34 366

107

Nový

- pořizovací hodnota - odpisy (1/6 z pořizovací hodnoty) - zůstatková hodnota Celkem - odpisy - zůstatková hodnota

14 514 49 961

108

29 615 4 936 24 679 19 450 60 126

59 230 9 872 44 423 24 385 65 356

88845 14 808 59 230 29 321 65 650