Klimatické změny přístupy EU

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra sociálních a ekonomických věd

Klimatické změny – přístupy EU Diplomová práce

Autor:

Bc. Jana Rošková Finance

Vedoucí práce:

Praha

Prof. Ing. Luděk Urban CSc.,

Duben, 2011

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem předloţenou bakalářskou práci vypracoval samostatně a pouţil jen pramenů, které cituji a uvádím v seznamu pouţité literatury.

……………………………………. Jméno a příjmení Karlovy Vary dne 21.04.2011

Poděkování Ráda bych tímto poděkovala vedoucímu mé diplomové práce, kterým byl pan prof. Ing. Luděk Urban CSc., za jeho vstřícnost, ohleduplnost, cenné připomínky a rady, které mi pomohly při vypracování této diplomové práce.

Anotace Tato diplomová práce se zabývá problematikou klimatické změny – v současné době jde tedy o globální oteplování. Tento termín se stal jakýmsi fenoménem 21. století a je skloňován ve všech pádech ve všech zemích světa. Pro někoho „záchrana planety― problém číslo jedna, pro někoho přirozený vývoj, kterému bychom neměli dávat větší pozornost a věnovat se raději důleţitějším problémům naší doby. V První kapitole této práce je nastíněna podstata globálního oteplení a historický vývoj. Druhá kapitola pojednává o vlivu této změny na celý svět. Ať uţ se jedná o vliv na samotné lidstvo, faunu a flóru, ledovce atd. Třetí a čtvrtí kapitola pojednává o tzv. boji proti celému oteplování naší planety. Jaké důleţité smlouvy byly sepsány mezi zeměmi světa (především Kjótský protokol), příprava „post-kjótského reţimu― a také samozřejmě rozvíjející se obchod s emisními povolenkami.

Klíčové pojmy: Globální oteplování, skleníkový efekt, oxid uhličitý, tropické cyklóny a tornáda, záplavy a povodně, sucho, malárie, cholera, hladomor, chudoba, voda, ţivočichové, Golfský proud, tání ledovců, vzestup hladin oceánů, Kjótský protokol, Sternova zpráva, Mezivládní panel pro změnu klimatu, Konference – Bali, Kodaň, Cancún, Směrnice Evropského parlamentu a rady 2009/29/ES, systém EU ETS, emisní povolenka, Klimaticko-energetický balíček, sráţková daň na solární elektrárny, darovací daň z emisních povolenek, obchodování s emisními povolenkami.

Annotation This dissertation deals with the problems of climate changes – nowadays the global warming is concerned above all. The term „global warming― has become a typical phenomenon of the 21st century and is mentioned many times a day all over the world. Some people consider „Saving our planet― as a problem number one, while many others see in it a natural development only which is not worth some extraordinary attention, because there are many more important problems in our era. Chapter 1 is an outline of principles of global warming and of its historic development. Chapter 2 deals with an influence of these changes on the whole world, especially on the mankind as well as on fauna, flora, glaciers etc. Chapters 3 and 4 deal with so called fight against the global warming of our planet. Important multilateral written agreements are mentioned (above all Kyoto Protocol). Then the preparation works for „post-kyoto regimen― are analyzed and, naturally, the development of the emissions trading.

Key words Global warming, greenhouse effect, carbon dioxide, tropical cyclones and tornados, floods and spates, droughts, malaria, cholera, famine, poverty, water, animals, Gulf stream, melting of glaciers, elevation of ocean levels, Kyoto protocol, Stern report, Intergovernmental panel on climate, Climate change conferences in Bali / Kobenhavn / Cancún, Regulation of Parliamentary Assembly of the Council of Europe (PACE) 2009/29/ES, EU ETS system, emission permit, climate energy package, reduced tax for solar power plants, gift tax for emission permits, emissions trading.

OBSAH ÚVOD ......................................................................................................................... 8 1. GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ OD ZÁKLADU ............................................... 9 1.1. Základní poznatky o globálním oteplování ........................................................ 9 1.2. Skleníkový efekt ............................................................................................... 10 1.3. Data z historie aţ po současnost ....................................................................... 12 1.3.1 Vývoj teplot.................................................................................................... 12 1.3.2 Vývoj koncentrace CO2 ................................................................................. 14 1.4. Základní otázky a tvrzení o globálním oteplování ........................................... 16 1.4.1. Základní otázky .............................................................................................. 16 1.4.2. Základní tvrzení ............................................................................................. 17 2. VLIV GLOBÁLNÍHO OTEPLOVÁNÍ NA SVĚT ......................................... 18 2.1.

Vliv na počasí.................................................................................................. 19

2.1.1. Tornáda a tropické cyklóny............................................................................ 20 2.1.2. Záplavy, povodně ........................................................................................... 21 2.1.3. Sucha .............................................................................................................. 23 2.2. Nemoci a jiné problémy naší civilizace ............................................................ 24 2.3. Vliv na Zemi ..................................................................................................... 29 2.3.1. Ţivočišná říše ................................................................................................. 29 2.3.2. Golfský proud ................................................................................................ 33 2.3.3. Tání ledovců, vzestup hladin moří a oceánů .................................................. 34 2.3.4. Teorie městských tepelných ostrovů .............................................................. 35 2.3.5. Vliv člověka na změnu klimatu ..................................................................... 37 2.4. Teplo nebo chlad? ............................................................................................. 38 3. BOJ S GLOBÁLNÍM OTEPLOVÁNÍM ......................................................... 41 3.1. Kjótský protokol ............................................................................................... 41 3.1.1. Vývoj Kjótského protokolu ............................................................................ 42

3.1.2. „Pozitivní seznam― Kjótského protokolu....................................................... 44 3.1.3. Kritika Kjótského protokolu .......................................................................... 45 3.2. Sternova zpráva................................................................................................. 46 3.2.1. Stručný obsah Sternovy zprávy...................................................................... 46 3.2.2. Kritika Sternovy zprávy ................................................................................. 49 3.3. Mezivládní panel pro změnu klimatu ............................................................... 50 3.3.1. Čtvrtá hodnotící zpráva 2007 ......................................................................... 51 3.4. Příprava nového Kjótského protokolu .............................................................. 56 3.4.1. Konference na Bali......................................................................................... 57 3.4.2. Konference v Kodani ..................................................................................... 59 3.4.3. Konference v Cancúnu ................................................................................... 60 4. MEZINÁRODNÍ SMLOUVY A JEJICH VÝSLEDKY ............................. 62 4.1. Směrnice Evropského parlamentu a rady 2009/29/ES ..................................... 62 4.1.1. Evropský systém EU ETS .............................................................................. 62 4.1.2. Klimaticko-energetický balíček ..................................................................... 63 4.2. Globální sniţování skleníkových plynů............................................................ 64 4.3. Sniţování skleníkových plynů v České republice ............................................ 67 4.4. Obchod s emisními povolenkami ..................................................................... 69 4.4.1. Emisní povolenka ........................................................................................... 69 4.4.2. Obchodování s emisemi ................................................................................. 69 4.4.3. Česká republika obchoduje s emisemi ........................................................... 73 4.5. Zhodnocení současného stavu .......................................................................... 75 ZÁVĚR ..................................................................................................................... 77 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ................................................................... 78 SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ .................................................... 84

ÚVOD Cílem mé práce je vystihnout podstatu klimatických změn, vlivu těchto změn na svět a v neposlední řadě zaměření se na obranu světa proti současnému globálnímu oteplování. Klimatický systém na Zemi nebyl nikdy stabilní. Teplá období střídala doby ledové. Bylo tomu tak kdysi, proč by tomu nemohlo být i dnes? Ale v současné době jsme byli schopni si nalézt viníka – člověka. Ale je tomu skutečně tak? Můţe za současnou klimatickou změnu opravdu lidská činnost? Nebo jde jen o přirozený vývoj, se kterým bychom i bez veškerých fosilních paliv nemohli nic udělat? Vědecké výsledky ale naznačují, ţe viníkem je skutečně lidská činnost a nadměrné spalování fosilních paliv. Proto také byl zaloţen Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) a především známý Kjótský protokol. Myslím, ţe svět bere globální oteplování velmi na vědomí, jelikoţ jeho dopady na ţivot nejsou příliš optimistické. Dle mého názoru bychom klimatickou změnu současnosti neměli brát jako hrozbu, ale spíše jako výzvu a skutečně s ní začít něco dělat!

8

1. GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ OD ZÁKLADU Definice: Globální oteplování je soubor jevů, vyvolaných globálními klimatickými změnami v důsledku lidské činnosti. Kromě oteplení a změn v rozloţení a mnoţství sráţek se očekává zvýšená frekvence extrémních stavů (povodně, tajfuny apod.).1

Galileo Galilei: „Příroda je neúprosná a nepodplatitelná. Je jí jedno, zda je lidem srozumitelný či nepochopitelný smysl jejího konání.“ Zdroj: Cituj.cz [online]. 2005[cit.2010-11-13]. Citáty o přírodě a ekologii. Dostupné z WWW:.

1.1.

Základní poznatky o globálním oteplování

Klimatologie je vědní obor zabývající se vývojem zemské atmosféry – klimatu. Dříve nepříliš známý obor, spadající do vědní disciplíny zvané meteorologie. Jeho vzestup do lidského podvědomí zapříčinily v 70. letech 20. století předpovědi o ozónové díře a freonech. V současné době jeho popularitu zapříčinil světový „fenomén― – globální oteplování. Existuje mnoho vědeckých modelů a studií, které podporují fakt, ţe globální oteplování je velký problém pro obyvatelstvo a na druhé straně zase existuje mnoho teorií, které tyto teorie zase naopak vyvracejí. Filosof a vědec Karl Popper přesvědčivě obhájil své tvrzení, ţe „doslova ţádná teorie nemůţe být s trvalou platností potvrzena. Jediné, oč se můţeme pokoušet, jsou lepší či horší teorie — je-li teorie v rozporu byť i s jen jediným platným pozorováním, nelze ji povaţovat za správnou bez ohledu na to, kolik jiných důkazů hovoří v její prospěch.―

1

JAKRLOVÁ, Jana; PELIKÁN, Jaroslav. Ekologický slovník terminologický a výkladový. první. Praha : Fortuna, 1991. 144 s. ISBN 80-7168-644-1.

9

Globální oteplování má jak své stoupence, tak i své odpůrce, myslím, ţe by se ale dalo tvrdit, ţe se všichni shodnou na těchto bodech:  Průměrná světová teplota za posledních 100 let se skutečně zvýšila.  Lidská činnost (průmyslová revoluce) zapříčinila nárůst koncentrace CO2.  CO2 je skutečně jednou z příčin globálního oteplování.  Současné ekonomické a společenské trendy budou obsah CO2 v atmosféře i nadále zvyšovat. Do rozporu se vědci dostávají spíše v otázkách příčin, rozsahu a celkového významu klimatických změn. Mezi hlavní příčiny patří nejspíše skleníkový efekt, ale na jeho úkor se vytrácí význam i jiných příčin jako jsou například změny sluneční aktivity, sopečné erupce, které mohou zahalit Zemi do oblaků prachu, jeţ odráţí sluneční světlo zpět do vesmíru, a přirozené kolísání samotného klimatického systému.

1.2.

Skleníkový efekt

S pojmem globální oteplování jsou pevně spjaty termíny skleníkový efekt a skleníkové plyny. Na vytvoření skleníkového efektu je zapotřebí právě těchto plynů, mezi které patří oxid uhličitý (CO2), vodní pára, metan (CH4), oxid dusný (NO2), částečně a zcela fluorované uhlovodíky (HFC, PFC) a fluorid sírový (SF6). Principem skleníkového efektu je ohřev planety. Tento jev nastává při dopadu slunečního (krátkovlnného) záření na zemský povrch. Část tohoto záření je pohlceno atmosférou, část je od povrchu Země odraţena zpět do vesmíru a část ho ohřívá. Část odraţeného tepelného (dlouhovlnného) záření je v atmosféře pohlcována skleníkovými plyny, které ho vyzařují zpět k Zemi, a tím vzniká tolik známý skleníkový efekt. Historie skleníkového efektu:  Účinek skleníkových plynů byl, rozpoznám jiţ v roce 1827 francouzským vědcem Jeanem-Babtistem Fourierem  Švédský chemik Svante Arhenius v roce 1896 odhadl podle zvýšené koncentrace skleníkových plynů, ţe zdvojnásobení koncentrace CO2 by mělo za následek zvýšení globální teploty o 5-6°C.  V roce 1957 začalo měření koncentrace CO2 na Mauna Loa na Havaji

10

Obrázek 1: skleníkový efekt - cyklus

Zdroj: In-počasí [online]. 2011 [cit. 2010-11-10]. Skleníkový efekt. Dostupné z WWW: .

Skleníkový efekt není hrozbou pro lidstvo, tento jev tu vţdy byl a vţdy tu také bude. Je zcela přirozený a bez něj by na naší planetě byla teplota okolo -18°C. Problémem není skleníkový efekt, ale spíše mnoţství skleníkových plynů v atmosféře, které se neustále zvyšuje, coţ také dokládá následující tabulka:

Tabulka 1: Hodnoty koncentrací skleníkových plynů v preindustriálním období a v roce 2005 (upraveno podle WGI IPCC, 2007)

Hodnota preindustriální koncentrace

Hodnota koncentrace v roce 2005

Nárůst

Oxidu uhličitý

280 ppm

379 ppm

35%

Metan

715 ppb

1774 ppb

148%

Oxidu dusný

270 ppb

319 ppb

18%

Poznámka: Preindustriální = před průmyslovou revolucí

11

1.3.

Data z historie aţ po současnost

Vývoj teploty i koncentrace CO2 se i v historii velmi podobaly, coţ také dokládají následující grafy, které ukazují historický průběh těchto dvou parametrů získaný analýzou vzorků ledu pocházejících z polární stanice Vostok. Graf 1: Historický vývoj teploty zemského povrchu a koncentrace CO2 v atmosféře

Zdroj: UNEP [online]. 2008 [cit. 2010-11-11]. Mapy a grafy. Dostupné z WWW: .

1.3.1

Vývoj teplot

Současný svět ţije v geologických podmínkách čtvrtohor. Coţ je nejkratší a zároveň nejmladší období naší planety. Pro období zvané pleistocén (starší období čtvrtohor) bylo charakteristické střídání dob ledových (glaciálů) a dob meziledových (interglaciálů). Ve střední Evropě bylo rozpoznáno šest dob ledových. Příčiny střídání teplých a chladných období nejsou známy, ale ať uţ jsou jakékoli, je naprosto jasné, ţe se klima měnilo.2

2

Idnes.cz [online]. 1999 [cit. 2010-11-19]. Globální oteplování – podvod, anebo skutečný přírodní cyklus. Dostupné z WWW: .

12

Pro získání dat o teplotě, která na Zemi panovala daleko před tím, neţ se začalo vyuţívat přímé měření, se v literatuře pouţívá název proxy (údaje o teplotách odvozené z jiných měření, soubory nepřímo stanovených hodnot). Nejčastěji uţívaná proxy data pocházejí z těchto měření: 3 1) Změny koncentrace izotopů vodíku a kyslíku v ledu jádrových vrtů v ledovcích. 2) Změny koncentrace izotopu berylia (10Be) v sedimentech a případně v ledu. 3) Pylové analýzy v neporušeném půdním krytu. 4) Šířka a charakteristiky letokruhů stromů. 5) Poměr izotopů a změny chemického sloţení v korálech. 6) Změny ve vrstvách zvaných varve v ročních sedimentech na březích a dnu jezer. 7) Změny v růstu sedimentů v krápníkových jeskyních. 8) Velikost lišejníků. 9) Fosilní a pohřbené půdy. Následující graf zobrazuje teplotní odchylky v měsíčních průměrech a v pětiletých průměrných cyklech.

Graf 2: Teplotní odchylky v letech 1880 - 2009

Zdroj: Nasa [online]. 2011 [cit. 2010-12-01]. GISS Surface Temperature Analysis. Dostupné z WWW: .

3

KUTÍLEK, Miroslav. Racionálně o globálním oteplování. První. Praha : Dokořán, 2008. 188 s. ISBN 978-80-7363183-3.

13

1.3.2

Vývoj koncentrace CO2

Za hlavní příčinu globálního oteplování se všeobecně povaţuje nárůst koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší. Na grafu č. 3 je ale zjevné, ţe koncentrace CO2 kolísala i v dávné minulosti a tudíţ i bez vlivu člověka. Na druhou stranu je nutno dodat, ţe se objem CO2 v atmosféře poměrně dosti zvýšil vlivem průmyslové revoluce. Coţ je viditelné na grafu č. 3 i v tabulce č. 1 na straně 10. Toto zvýšení je především způsobeno spalováním fosilních paliv, velkým úbytkem lesů a úbytkem fytoplanktonu ve světových oceánech. Fytoplankton je zatím nejlepším ekosystémem, který dokáţe poutat vzdušný oxid uhličitý. Podle nové studie v ţurnálu Nature, vedené Danielem Boyncem z univerzity v kanadském Halifaxu, za poslední století obsah fytoplanktonu poklesl o 40%.4

Je CO2 skutečně viníkem? Na tuto otázku se snaţí mnoho vědců i odborníků nalézt odpověď. Podle předchozích odstavců by se nabízela odpověď – ano. Ale studie, na které pracovali ruští a němečtí odborníci, tuto odpověď vyvrací. Studie zkoumala letokruhy borovice lesní z poloostrova Kola z oblasti mezi polárním kruhem a přístavem Murmansk. Z tohoto výzkumu vyplynulo, ţe v této oblasti bylo nejtepleji kolem roku 1935 a 1955 a do roku 1990 průměrné teploty klesaly pod úroveň roku 1870, kdy nastupovala průmyslová revoluce. Teploty se opět začaly zvyšovat aţ po roce 1990. Zmíněná léta jako teplotní maxima této oblasti také odpovídají maximům sluneční aktivity. Tato studie je jednou z dalších vyvracející tvrzení o přímé existenci souvislosti mezi růstem teplot a průmyslovými emisemi. Pokud vezmeme v potaz, ţe by tito vědci vskutku měli pravdu, tak v Arktidě bude nárůst teplot pokračovat, jelikoţ podle astronomů se Slunce po roce 2001, kdy bylo ve své klidové fázi, opět začne probouzet k větší aktivitě. 5

4

Novinky.cz [online]. 2003 [cit. 2010-11-29]. Oceány se mění v zónu hladu, mizí plankton . Dostupné z WWW: . 5 Novinky.cz [online]. 2003 [cit. 2010-11-28]. Oteplování nesouvisí s průmyslovou aktivitou lidstva, dokládá studie. Dostupné z WWW: .

14

Graf 3: Koncentrace CO2 v minulosti a předpovědi budoucnosti

Zdroj: United States Global Change Research Program [online]. 2000 [cit. 2011-03-19]. U.S. Global Change Research Program. Dostupné z WWW: .

Graf 4: Koncentrace CO2 v letech 2006 - 2010

Zdroj: Noaa.gov [online]. 2000 [cit. 2010-12-01]. Earth System Research Laboratory. Dostupné z WWW: .

Poznámka: Červená linka – měsíční průměry; Černá linka – roční průměry

15

1.4.

Základní otázky a tvrzení o globálním oteplování

V otázce globálního oteplování by se svět dal rozdělit do tří částí - a to na ty, kteří tvrdí, ţe za klimatické změny můţe člověk, na ty kteří říkají, ţe člověk k těmto změnám přispívá minimálně a ţe je to přirozený vývoj planety a pak na ty kteří by nad tím to problémem mávli rukou a řekli, ţe jsou na světě mnohem závaţnější problémy.

Michael Crichton: „Nejdůležitějším úkolem lidstva je rozlišit realitu od propagandy. Globální oteplování se stalo symbolem tohoto problému.“ Zdroj: KLAUS, Václav. Modrá, nikoli zelená planeta: Co je ohroženo: klima, nebo svoboda?. První. Praha: Dokořán, 2007. 164 s. ISBN 978-80-7363-152-9

Je těţké, stoprocentně říci kdo má vlastně pravdu. Koncentrace CO2 v atmosféře skutečně stoupají, to je fakt, který nedokáţe nikdo popřít, ale je to skutečně tak obrovský problém? Dokáţe to teď vůbec někdo posoudit? Podle mého názoru tuto otázku dokáţou spravedlivě posoudit aţ další generace. Ale zase na druhou stranu, to uţ můţe být pozdě něco zachraňovat. Evropská Unie: „Globální oteplování je jeden z nejhrozivějších problémů, před jakým dnes stojíme.“ Zdroj:GORE, Al. Nepříjemná pravda. První. Praha: Argo, 2007. 329 s. ISBN 978-80-7203-868-8

1.4.1.

Základní otázky

Dle mého názoru by celý problém měl být vyobrazen ve třech základních otázkách: 1) Můţe za globální oteplování skutečně člověk? 2) Můţe s tím člověk vůbec něco udělat? 3) A je malé zvýšení teploty opravdu velký problém?

16

1) Uţ podle grafů s vývojem teplot by se dalo říci, ţe změny klimatu jsou jen přirozeným cyklem, který ale člověk svou činností podporuje. Coţ ale neznamená, ţe kdyby na Zemi neexistovala civilizace, ţe by tomu za pár let nebylo stejně, jako je tomu tady dnes. 2) V současné době se s tím člověk snaţí něco udělat (viz. 3. a 4. kapitola), ale zda je to opravdu správné řešení, by mohla být čtvrtá otázka. Jelikoţ jsou to nepříliš levná opatření, místo kterých by se dala řešit jiná světová problematická témata. 3) Tato otázka má svůj rub i líc. V některých oblastech by samozřejmě vůbec neškodilo malé zvýšení teploty, ale na druhou stranu oblasti, které jsou uţ teď suţovány vedrem a suchem by asi raději přivítali menší ochlazení.

1.4.2.

Základní tvrzení

Zde je nastíněno pár základních tvrzeních, která jsou spjata s globálním oteplováním, podrobněji se jimi budeme zaobírat v dalších kapitolách: 1) Globální oteplování je způsobeno skleníkovým efektem. 2) Globální oteplování způsobí v budoucnosti vzestup světových oceánů o několik metrů. 3) Globální oteplování způsobuje vymírání ţivočišných druhů. 4) Globální oteplování má na svědomí nárůst přírodních katastrof. 5) Globální oteplování by mohlo zastavit Golfský proud. 6) Globální oteplování způsobuje větší výskyt infekčních onemocnění, podvýţivy, kontaminace vody… Toto je jen pár důleţitých problémů, které souvisí s globálním oteplováním. Bjrn Lomborg ve své knize Zchlaďte hlavy! uvádí, ţe jeden internetový novinář sestavil seznam více neţ tří stovek problémů, o nichţ se v tisku uvádí, ţe je způsobilo globální oteplování – od alergií přes nerovnost pohlaví a nedostatek javorového sirupu aţ po ţlutou zimnici.6

6

LOMBORG, Bjorn. Zchlaďte hlavy! : Skeptický ekolog o globálním oteplování. První. Praha : Dokořán, 2008. 358 s. ISBN 978-80-7363-188-8.

17

2. VLIV GLOBÁLNÍHO OTEPLOVÁNÍ NA SVĚT Klimatické změny – tedy v současné době – globální oteplování, má podle vědců i podle logického myšlení vliv prakticky na celou planetu Zemi. Tedy především na její obyvatele. Čímţ myslím celé lidstvo, ale samozřejmě také její faunu a flóru. Vyšší teplota ovlivňuje také počasí, rychlost tání ledovců na coţ navazuje problém zvyšování hladiny světových oceánů. Stále ale zůstává nezodpovězená otázka, zda by světu nebylo ku prospěchu malé oteplení?

Prof. RNDr. Bedřich Moldan, dr. h. c.: „Klima se v posledních desetiletích celosvětově rychle mění, tak jako nikdy za posledních tisíc let. Především roste průměrná teplota, ale mění se i další charakteristiky (rozložení vodních srážek, zvyšování teploty a hladiny oceánů, vyšší výskyt mimořádných událostí jako jsou povodně, bouře vichřice, ale i horké vlny či období sucha). Tento vývoje zaznamenán od 40. – 60. let minulého století, a to do budoucna jsou tyto trendy téměř jisté, s velkou pravděpodobností budou ještě výraznější než dosud.“ Zdroj:Moldan.cz [online]. 2003[cit. 2010-12-07]. Prof. Bedřich Moldan. Dostupné z WWW: .

Zjistit vlivy klimatických změn není vůbec jednoduché. Je poměrně snadné uváţit efekt jednoho zvratu za předpokladu, ţe nedojde k jiným přeměnám. Vědci si jsou ale jisti, ţe dojde k více změnám. Ekosystémy se mohou dobře přizpůsobovat a lidé mají ještě větší schopnost adaptace. Při určování pravděpodobných vlivů globálního oteplování se musí brát ohled na reakci, adaptaci a také na pravděpodobné náklady přizpůsobování. Vyhodnocování působení zmíněného jevu je sloţitější proto, ţe to není jediný ekologický problém způsobovaný člověkem. Dalšími příklady v menším měřítku jsou ztráta půdy a její ochuzování, nadměrné vyčerpávání zásob podzemní vody a škody působené kyselým deštěm atp. Nenapraví-li se tyto škody, budou zvyšovat negativní dopady globálního oteplování.7

7

Meteocentrum.cz [online]. 2007 [cit. 2010-12-19]. Vlivy klimatických změn. Dostupné z WWW: .

18

2.1.

Vliv na počasí

Tři základní přírodní ţivly – voda, vítr a oheň. Tři ţivly, které ve své plné síle nic nezastaví. Jiţ od dávných dob působí děsivé katastrofy po celém světě. Rok 2010 zaznamenal druhý největší počet pohrom v prvním pololetí od roku 2000, uvádí zajišťovna Munich Re v tiskové zprávě. Jde o 440 ţivelných pohrom a celkové škody za 70 miliard dolarů.

Počasí – pojem, který trápí kompletně celou planetu. Proto není divu, ţe se lidstvo pokouší do něj zasahovat. Televize Nova 3. ledna 2011 uveřejnila zprávu s názvem „V Emirátech ovládli počasí! Prší tam na povel―. Na objednávku vládce Spojených arabských emirátů postavili švýcarští experti v poušti tzv. „stroj na déšť―. Zařízení vypadá jako kostra obřího stínidla lampy. Mezi rameny je elektrické napětí, které nabíjí částice vzduchu. Kladné se uzemní a ty se záporným nábojem na sebe naváţou částečky pouštního prachu. Spolu pak díky teplu od Slunce stoupají vysoko nad zem, kde nabitý prach způsobí, ţe zkondenzuje přirozená vlhkost a začnou se tvořit mraky. Z kterých při dostatečné hustotě začne pršet jako z normální oblačnosti. Přístroj je mnohem levnější neţ odsolování mořské vody. Jeho stavba vyjde asi na 200 milionů korun, tedy asi sto krát levněji neţ továrna na odsolování mořské vody. Podobné pokusy s počasím zkoušejí i Rusové. Ti zase naopak chemickým posypem z letadel zkoušejí mraky rozhánět. Ani Čína nezůstává pozadu, letos ze státního rozpočtu investovala 114 milionů dolarů na aktivity související s „ovládáním počasí―. Asiaté pouţívají techniku posypu mraků z letadel jodidem stříbrným, coţ má ale neblahý dopad na krajinu. Čína však odmítá jakoukoliv kritiku komentovat a odmítá se vyjadřovat ke svým technologickým postupům jak bojovat s výkyvy počasí.8

8

Tn.cz [online]. 2009 [cit. 2011-01-03]. Začneme ovládat přírodu?. Dostupné z WWW: .

19

2.1.1.

Tornáda a tropické cyklóny

Tornádo je silně rotující vír, který se během své existence alespoň jednou dotkne povrchu země. Rychlost větru v tornádu se v průměru pohybuje od 180 do 360 km/h i více a jeho velikost je v rozmezí 100 – 600 metrů. Síla tornáda je měřena pomocí Fujitovi stupnice (F0 – F5).9 Cyklóny vznikají nad tropickými oblastmi oceánů.

Zpočátku

je

to

malá

bouřka

postupující v pasátovém proudění, která je posilována obrovským mnoţstvím vlhkého vzduchu, který je vypařován z teplého oceánu. Poté se roztočí zemskou rotací a vyroste v ohromnou masu oblaků. Síla cyklónů je měřena pomocí SaffirovySimpsonovy stupnice.10

Tabulka 2: TOP 10 – nejničivější hurikány

Pozice

Jméno

Rok

Kategorie

Škoda

1

Katrina

2005

3

81 000 000 000 $

2

Andrew

1992

5

26 500 000 000 $

3

Wilma

2005

3

20 600 000 000 $

4

Ike

2008

2

18 000 000 000 $

5

Charley

2004

4

15 000 000 000 $

6

Ivan

2004

3

14 200 000 000 $

7

Rita

2005

3

11 300 000 000 $

8

Frances

2004

2

8 900 000 000 $

9

Hugo

1989

4

7 000 000 000 $

10

Jeanne

2004

3

6 900 000 000 $

Zdroj: Hurricane.com [online]. 2008 [cit. 2011-01-07]. Hurricane Information, Statistics, Historical Records, and Tracking Maps... Dostupné z WWW: .

9

Meteocentrum.cz [online]. 2007 [cit. 2011-01-07]. Tornáda. Dostupné z WWW: . 10 Meteocentrum.cz [online]. 2007 [cit. 2011-01-07]. Tropické cyklóny. Dostupné z WWW: .

20

2.1.2.

Záplavy, povodně

V současné době snad nejhorší přírodní katastrofa. Extrémní výkyvy počasí spojené s globálním oteplováním jsou zajisté spojeny i s tímto jevem. Jedna z nejničivějších přírodních katastrof, mající původ v hydrosféře, se nazývá povodeň. „Klasickými― územími velkých povodní jsou zejména velké asijské státy. Povodně jsou obvykle způsobeny mimořádně intenzivními sráţkami, nebo rychlým táním sněhu. V některých případech se můţe vyskytnout i kombinace obou těchto jevů. Míra negativních účinků povodní je dána kombinací těchto základních příčin a celkovým stavem krajiny. Významnou roli hraje celá řada faktorů od vegetačního pokryvu přes nejrůznější cílená protipovodňová opatření malého a velkého rozsahu (retenční nádrţe, protipovodňové hráze) aţ po míru zastavění říčních niv.11 Česká republika Povodně jsou v České republice zaznamenávány od počátku 12. století. Podle těchto záznamů se extrémní povodně na území českého státu vyskytly v letech 1118, 1180, 1272, 1342, 1359, 1481, 1501, 1784, 1854, 1872, 1890, 1897, 1905, 1907, 1997, 1998, 2002, 2006, 2009, 2010.12

V ţivé paměti má zajisté kaţdý Čech povodně právě z roku 2002, kdy bylo zaplaveno i naše hlavní město. V týdnu od 12. do 18. srpna část Česka postihla pětisetletá

aţ

tisíciletá

povodeň.

V sedmi krajích byl vyhlášen stav nouze a téměř čtvrt miliónu lidí muselo být

evakuováno.

Ţivel

tu

tehdy

napáchal škody za 73,3 miliard korun. Pražská Chuchle – srpen 2002

11 12

MOLDAN, Bedřich. Podmaněná planeta. První. Praha : Karolinum, 2009. 417 s. ISBN 978-80-246-1580-6. Novinky.cz [online]. 2003 [cit. 2011-01-05]. Povodeň. Dostupné z WWW: .

21

Tabulka 3: Škody z posledních povodní v České republice

Pojistných událostí

Výše škod v miliardách

115 763

9,74

Březen 2000

7 846

2,11

Srpen 2002

81 618

34,89

Březen 2006

14 216

0,78

Červen 2009

17 017

1,99

Květen, srpen 2010

29 106

3,10

Měsíc, rok Červenec 1997

Zdroj: ČAP

Polsko – květen 2010 Také Polsko podobně jako Česká republika bylo v květnu 2010 zasaţeno povodněmi. Hladina řeky Visly se dostala nejvýše za posledních 160 let. Premiér Donald Tusk na tiskové konferenci oznámil, ţe škody by se mohly vyšplhat aţ na dvě miliardy eur (v přepočtu přibliţně 50 miliard korun).13

Pákistán – srpen 2010 Tuto zemi suţovaly snad nejhorší povodně v její historii. Zemřelo zde na dva tisíce lidí a zasaţena byla pětina pákistánského území a přibliţně 20 miliónů obyvatel. Okamţitou pomoc přislíbila tomuto státu Evropská unie, OSN, Indie, Spojené státy, Velká Británie, Saudská Arábie i Čína a to v celkové výši okolo jedné miliardy dolarů.14

Austrálie – přelom roku 2010 a 2011 Povodeň, která Austrálii zasáhla, místní obyvatelé nepamatují padesát či sto let. Je zaplaveno území o velikosti Německa a Francie dohromady. Úřady prohlásily, ţe škody se jiţ vyšplhaly na 70 miliónů dolarů.15

13

CT24.cz [online]. 2011 [cit. 2011-01-11]. Poláci počítají povodňové škody. Dostupné z WWW: . 14

Lidovky.cz [online]. 2011 [cit. 2011-01-11]. Pákistán přijal miliony na povodně. Od znepřátelené Indie. Dostupné z WWW: . 15

CT24.cz [online]. 2011 [cit. 2011-01-11]. Austrálii ohroţují poţáry na jihu i záplavy na severu. Dostupné z WWW: .

22

2.1.3.

Sucha

Těţko předvídatelným přírodním jevem jsou sucha. Ty jsou neodmyslitelně spjata s neúrodou zemědělských plodin a tudíţ s chudobou, coţ má za následek hladovění a bohuţel i četná úmrtí. Část světa, která je suchem nejvíce postiţena, je bezesporu Africký Sahel – pás stepí a savan na jih od Sahary, který se táhne od západu na východ napříč celým Africkým kontinentem. Voda je tu velmi vzácná, v některých oblastech naprší jen 20 milimetrů sráţek za rok. Také Blízký východ a některé regiony v Indii patří k oblastem, kde riziko sucha hrozí. Suchá a především velmi teplá období jsou také častou příčinou velkých a často zastavitelných poţárů. Tato rizika hrozí prakticky po celém světě. Jen si vzpomeňme na rozsáhlé poţáry v Rusku v létě roku 2010. Nečekaná a ohromná vlna veder, předcházela poţárům, které ve své plné síle zaujímaly asi 200 tisíc hektarů plochy. Škody po těchto poţárech se vyšplhaly na přibliţně 7,6 miliard korun. Samotné poţáry si vyţádaly 53 obětí a více neţ 3 500 lidí zůstalo bez střechy nad hlavou. Tyto údaje ještě mnohem hůře doplňují informace o ztrátách na ţivotech, která si vyţádala tropická vedra spolu s poţáry – v červenci a v srpnu zemřelo v Rusku 374 000 lidí.

V polovině října 2010 zveřejnilo Americké Národní středisko pro výzkum atmosféry (NACR) souhrnnou analýzu – „Sucha během globálního oteplování―. 16 Podle zmiňované analýzy by pravděpodobně uţ v polovině tohoto století měly být celé Spojené státy, Středomoří, Jihovýchodní Asie, většina Latinské Ameriky, Austrálie a téměř celá Afrika vystaveny devastujícím vlnám veder a drastickým obdobím sucha. Současný vývoj, ale směřuje dokonce ke stavu, kdy v roce 2100 bude koncentrace skleníkových plynů ještě o třetinu vyšší, neţ uvádí následující vědecký model. 16

BERÁNEK, Jan. Blog.aktualne.cz [online]. 1999 [cit. 2011-01-12]. Vítejte v pekle. Dostupné z WWW: .

23

Obrázek 2: Mapy ilustrující, jak nové modely předpovídají šíření sucha během tohoto století.

Pozn.: Zelená barva znamená normální stav, modré tóny nárůst sráţek, červené tóny jejich úbytek. Škála je vyjádřená v zavedeném tzv. Palmerově indexu závaţnosti sucha. Hodnota -4 představuje to, co dnes nazýváme extrémní sucho: nedávným příkladem sucha této intenzity byla situace Sahelu v západní Africe v 70. a 80. letech. Na konci století hrozí, ţe index v mnoha oblastech běţně dosáhne hodnot kolem -10, přičemţ například ve Středomoří a v Karibiku se můţe dostat aţ k -20.

2.2.

Nemoci a jiné problémy naší civilizace

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) umírají desítky tisíc lidí po celém světě na zdravotní potíţe, které souvisejí se změnami klimatu. Jako hlavní zdroje povaţuje WHO častější vlny extrémních veder a chladného počasí, větší výskyt infekčních nemocí, rozšíření podvýţivy a vyšší výskyt nemocí v důsledku kontaminace vody. Vliv změny klimatu na zdraví bude v kaţdé zemi jiný, a to také z důvodu geografické rozmanitosti EU. Povaha a rozsah konečných dopadů bude záviset na přizpůsobivosti a protiopatřeních zdravotních systémů a na míře přístupnosti těchto sluţeb různým skupinám obyvatelstva. Některá opatření mohou být dostatečně účinná v dnešních klimatických podmínkách, avšak v případě mnohem větších nebo rychlejších změn klimatu by musela být posílena nebo upravena. Extrémně nepříznivé klimatické jevy představují hrozbu pro zdravotní systémy. Změna

24

klimatu můţe mít samozřejmě vliv na zdravotní systémy, a to ve smyslu zvýšené poptávky po zdravotnických sluţbách, kterou tyto systémy nebudou schopny uspokojit. Schopnost systémů vyrovnat se se zvýšenou poptávkou můţe být také narušena nepříznivými vlivy změny klimatu na infrastrukturu, technologie a dostupnost pracovních sil. S tím souvisí připravenost a schopnost reakce na mimořádné události.17 Malárie Časté a závaţné onemocnění tropických a subtropických oblastí je malárie. Je způsobena bodnutím infikovaným komárem. Ročně malárií onemocní okolo 500 miliónů lidí, z nichţ více neţ jeden milion zemře. Obrázek 3: Výskyt malárie v roce 2005

Studie zabývající se odlesňováním brazilských deštných pralesů, jejíţ hlavní autorkou je Sarah Olsonová, poukazuje na to, ţe odlesňování je jedním z prvních ekologických faktorů, které mohou spustit epidemii malárie, jelikoţ odlesněná krajina s částečně prosluněnými jezírky vody je ideálním prostředím pro ţivot moskytů. „Vykácení 4% lesního porostu je spojeno s 48% zvýšením výskytu malárie ve zkoumaných 54 zdravotnických obvodech,― tvrdí Olsonová. Amazonský prales nazývaný „plícemi planety―, jelikoţ produkuje zásadní mnoţství kyslíku a naopak zase pohlcuje velké mnoţství oxidu uhličitého, se od roku 1970 zmenšil o více neţ 700 tisíc čtverečních kilometrů porostu.18 17

Europa.eu [online]. 2009 [cit. 2011-01-13]. Průvodní dokument k Bílé knize. Dostupné z WWW: . 18

Aktualne.cz [online]. 1999 [cit. 2011-01-10]. Studie: Kvůli kácení pralesů se v Amazonii šíří malárie. Dostupné z WWW: .

25

Cholera Slovo snad skloňované ve všech pádech především na Haiti. Po děsivém zemětřesení, které připravilo bezmála 1,5 miliónu lidí o své domovy, se zde objevila epidemie cholery. Od hrůzné katastrofy uplynul více jak rok a tuto zákeřnou infekci se nedaří zastavit. Kaţdým dnem umírá na 20 obyvatel. Součty ke konci roku 2010 hovoří o 3500 mrtvých a o 160 000 nakaţených. Přičemţ je tuto nemoc moţno léčit, kromě antibiotik, podáváním roztoku čisté vody cukru a soli. 19 Cholera je v současné době poměrně váţným problémem v mnoha zemích, jako je například Pákistán, Nigérie, Zambie, Kongo, Čad, Papua-Nová Guinea, Zimbabwe…

Hladomor a chudoba Je to aţ k neuvěření, ţe v jednadvacátém století lidé na jedné části Země plánují exkurze do vesmíru za 100 miliónů dolarů a na druhém konci světa lidé a především děti trpí hlady. Hlavní příčinou jsou jiţ zmíněná sucha, ale také chudoba, jelikoţ lidé nemají

prostředky

na

nákup

základních potravin a vody. Dalším

problém

v rozvojových

zemích je špatná infrastruktura a chybějící vodní nádrţe.

K nejrozsáhlejšímu zaznamenanému hladomoru došlo v Číně v letech 1959 – 1961, kdy zemřelo asi 30 milionů lidí. Článek z 11. června 2010 oznamuje, ţe v Sahelu hrozí hladomor 10 milionům lidí. Dětský fond OSN (UNICEF) odhaduje, ţe v Sahelu ročně ve spojení s podvýţivou umírá 300 000 dětí.

19

Rozhlas.cz [online]. 2010 [cit. 2011-04-13]. Choleru na Haiti se nedaří zastavit. Dostupné z WWW: .

26

Evropská unie vyčlenila na pomoc dalších 24 milionů eur. Humanitární organizace ale upozorňují, ţe to nestačí. Podle Světového programu pro výţivu (WFP) oznámilo, ţe jen v Nigeru chybí 40 milionů eur.20 20. září 2010 n New Yorku začal přelomový summit k Rozvojovým cílům tisíciletí (MDG), který měl řešit chudobu ve světě. V celosvětovém měřítku trpí podvýţivou 925 milionů lidí, kaţdý den umírají desítky tisíc lidí a kaţdý rok zemře na následky hladovění skoro 11 milionů dětí. Na summitu OSN v roce 2000 deklarovalo 189 států, ţe do roku 2015 sníţí na polovinu počet lidí ţivořících pod hranicí chudoby.

Cíle deklarace tisíciletí:  Odstranit extrémní chudobu a hlad.  Do roku 2015 sníţit na polovinu počet lidí s příjmem niţším neţ jeden americký dolar (oproti roku 1990)  Do roku 2015 sníţit na polovinu podíl lidí trpících hladem (oproti roku 1990).  Dosáhnout plné a produktivní zaměstnanosti a přiměřené práce pro všechny, včetně ţen a mladých lidí.21 Voda – zdroj ţivota V současném světě je vyuţíváno přes 4000 km3 vody za rok, z čehoţ je pouţito 70-80% na zavlaţování, 20% vyuţije průmysl a přibliţně 6% spotřebují domácnosti. Starost o vodní zdroje patří k nejvýznamnějším prioritám celého světa – jedním z Rozvojových cílů tisíciletí je zaměřen na sníţení do roku 2015 na polovinu počet lidí, kteří nemají přístup k pitné vodě a sanitaci.22 Voda nepředstavuje problém pouze v podobě povodní či naopak v podobě jejího nedostatku. Velkým problémem pro lidské zdraví představuje také četnější výskyt nemocí přenášených vodou, který je dáván do souvislosti s vysokým mnoţstvím sráţek, 20

Novinky.cz [online]. 2003 [cit. 2011-01-10]. V Sahelu hrozí hladomor, státy suţuje sucho. Dostupné z WWW: . 21

CT24.cz [online]. 2011 [cit. 2011-01-13]. OSN proti chudobě - ukončí světový hlad?. Dostupné z WWW: . 22

MOLDAN, Bedřich. Podmaněná planeta. První. Praha : Karolinum, 2009. 417 s. ISBN 978-80-246-1580-6.

27

které způsobují vyplavení kanalizací, a tedy mobilizaci patogenů nebo rozsáhlou kontaminaci vod. Naopak v letním období sníţení hladiny vodních toků můţe zvýšit riziko bakteriálního a ekonomického znečištění.23

Graf 5: Dostupnost vody

Dostupnost vody na jednoho obyvatele je vyjádřena indexem – objem vody, který byl k dispozici pro jednoho člověka v roce 1950, je vyjádřen indexem 100. objem vody dostupný v následujících letech je vyjádřen poměrně k objemu dostupnému v roce 1950. graf dokumentuje dopad rychlého populačního růstu zejména v počáteční fázi sledovaného období na principiálně omezené zdroje vody.24

Pro oblasti, ve kterých je teď voda vzácným zdrojem, znamená globální oteplování splnění nejhorší noční můry. I bez globálního oteplování je v rozvojových zemích voda čím dál tím vzácnější vzhledem k růstu populace. Vodní zdroje jsou jiţ dnes a v blízké budoucnosti budou stále více kritickým přírodním zdrojem. Přes veškeré úsilí mezinárodní komunity se bude vodní stres zvyšovat stejně tak jako počet lidí bez napojení na veřejnou kanalizaci (v roce 2030 to bude 5 mld. lidí, 67% světové populace, coţ je o 1,1 mld. víc neţ v roce 2005). Zvyšovat se bude také znečištění pevninských i pobřeţních vod, a to zejména rostoucím objemem aplikovaných dusíkatých sloučenin (růst o 4% ročně).25 23

Europa.eu [online]. 2009 [cit. 2011-01-13]. Průvodní dokument k Bílé knize. Dostupné z WWW: . 24


25


28

2.3.

Vliv na Zemi

Globální oteplování má zajisté své kladné i záporné stránky. Ale bohuţel ta záporná strana bude zřejmě převaţovat. Ať začneme u zástupců z říše flóry a fauny, kde někteří budou donuceni k migraci či některé druhy úplně vymřou. Dalším a často probíraným tématem jsou ledovce. Obrovské hory zmrzlé vody, které pokud by roztály, naplnily by se ty nejkatastrofálnější scénáře, které byly pro naši planetu napsány. O nic méně závaţné by také pro Evropu bylo zastavení Golfského proudu, jeţ pro Evropany funguje jako „ústřední topení―. A samozřejmě ohřívání planety a celkové zvyšování průměrné teploty, by v některých oblastech mohlo vést k tomu, ţe by tato místa mohla být pro člověka neobyvatelná.

2.3.1.

Ţivočišná říše

Myslím, ţe není pochyb o vlivu klimatických změn na rozmanitost naší přírody. Právě ona rozmanitost je hlavním problém – tedy její úbytek. V roce 2006 zahájila Evropská unie plán o biodiverzitě, jehoţ hlavním významem je ochrana ohroţených druhů a zamezení dalších hrozeb. V říjnu 2010 zveřejnila Evropská komise zprávu, ze které vyplývá, ţe EU nedosáhla svého cíle zastavit do roku 2010 úbytek biologické rozmanitosti na starém kontinentu.26 Komisař EU pro ţivotní prostředí Janez Potočnik prohlásil: „Získali jsme některé velmi důleţité poznatky a podařilo se nám dostat biologickou rozmanitost na přední místo politického pořadu dne. Ale potřebujeme, aby se zapojila nejenom Evropa. Ohroţení ve světě je dokonce větší neţ v EU.― V průvodním dokumentu k Bílé knize EU je zmíněn tzv. akční plán strategie na ochranu zdraví zvířat stanoví větší shromaţďování údajů, zabezpečuje jejich výměnu a posiluje stávající systémy dohledu nad nákazami zvířat. K adaptaci na změnu klimatu s ohledem na zdraví zvířat mohou přispět dva projekty probíhající v rámci sedmého rámcového projektu: ASFRISK (hodnocení a kontrola rizik afrického moru prasat v EU) a ARBOZOONET (mezinárodní síť pro budování kapacit na kontrolu nově se objevujících zoonóz přenášených virovými vektory).27

26

Novinky.cz [online]. 2003 [cit. 2011-01-16]. EU vymírání ţivočišných druhů v Evropě nezabránila, je však vidět pokrok. Dostupné z WWW: . 27

Europa.eu [online]. 2009 [cit. 2011-01-13]. Průvodní dokument k Bílé knize. Dostupné z WWW: .

29

Lední medvědi Z říše zvířat je lední medvěd asi nejideálnějším

představitelem

oběti globálního oteplování. Jistě, globální

oteplování

můţe

za

úbytek ledu v Arktidě a tudíţ za úbytek přirozeného prostředí pro tato zvířata, ale jistě jich v tomto důsledku nezemře tolik, jako jich ročně umírá v rukou pytláků. Myslím si, ţe lepší monitoring a tvrdší tresty za drastické vyvraţďování těchto nádherných tvorů by jejich populaci prospělo mnohem víc. Ráda bych také upozornila na trošku jiný pohled na situaci, o kterém se zmiňuje Bjrn Lomborg, kde píše, cituji: „Máme-li skutečně starost o ţivotní prostředí, nebude nás přece znepokojovat výlučně osud ledních medvědů. Média sice píšou jen o druzích ohroţených, my ale musíme znát i druhou stranu mince – řada druhů si totiţ při změně klimatu povede lépe. Zpráva Arctic Climate Impact Assessment v Arktidě obecně předpovídá zvýšení druhové rozmanitosti a reprodukční schopnosti ţivočichů. Bude zde méně polární pustiny a více lesů. Podle zprávy se v Arktidě díky vyšším teplotám objeví více hnízdících ptáků i motýlů.―28

Bioloţka Shaye Wolfová: „Led na taje kvůli globálnímu oteplování tak rychle, že každý na ledu závislý mořský savec je v nebezpečí a potřebuje ochranu Listiny ohrožených druhů.“ Zdroj:http://aktulne.centrum.cz/priroda/clanek/phtml?id=607221

28

LOMBORG, Bjorn. Zchlaďte hlavy! : Skeptický ekolog o globálním oteplování. První. Praha : Dokořán, 2008. 358 s. ISBN 978-80-7363-188-8.

30

Další varovné signály ze světa zvířat Skupina amerických vědců z univerzity ve Washingtonu, na základě výsledků studie tvrdí, ţe některým druhům tropického hmyzu bude kvůli změnám klimatu hrozit vyhynutí. Pokles počtu hmyzu schopného opylování by v budoucnu mohl vést k poklesu zemědělské úrody.29

Také ubývání fytoplanktonu (jiţ zmiňován v 1. kap. v souvislosti s koncentracemi CO2), který je zdrojem potravy zooplanktonu, organismů, jimiţ se ţiví ryby a další vodní ţivočichové. Podle vědců mnoho částí světového oceánu je na tom tak zle, ţe by se stávající podmínky dali přirovnat k stavu před 250 milióny let, kdy začalo hromadné vymírání druhů, které přeţilo jen 5% z nich. Narušení potravního řetězce v oceánech se dotkne jak mořských ţivočichů, tak i lidstva, které je zčásti závislé na rybolovu.

Nová vědecká zpráva nazvaná „Vyhubení: Nejde jen o medvědy― uvádí 17 ohroţených druhů Arktidy. „Mroţi potřebují ledové kry, protoţe nedokáţou plavat bez přestávky. Kdyţ o ně přijdou, pak jsou zvláště matky s mláďaty nuceni připlavat na pobřeţí, kde mláďatům hrozí, ţe je dospělí ušlapou,― vysvětluje hlavní autor zprávy a ředitel klimatického odboru amerického Střediska pro biologickou diverzitu Sheye Wolf.30

Člověk jiţ v minulosti významně přispěl k vymření některých ţivočišných druhů. Jedná se například o mamuty v Evropě a v Asii, velké šelmy v Americe, nebo nelétající ptáky v tichomořské oblasti. Který druh bude ze současné doby následovat? Při současném ohroţení (v různém stupni) 12-52% vyšších řádů rostlin a ţivočichů, z těch nejvíce obojţivelníci a savci.31

29

Aktualne.cz [online]. 1999 [cit. 2011-01-13]. Vědci: Tropický hmyz změny klimatu nemusí přeţít. Dostupné z WWW: . 30

Ekolist.cz [online]. 1999 [cit. 2011-01-13]. Arktické ţivočišné druhy od planktonu po velryby jsou ohroţené. Dostupné z WWW: . 31


31

Obrázek 4: Tempo vymírání druhů

Výška sloupečku na grafu představuje rozpětí mezi horní a dolní mezí odhadovaného počtu vyhynulých druhů. Počet vyhynulých druhů vidíme na svislé ose vlevo. Tato osa mé logaritmické měřítko. Pole „vzdálená minulost― udává průměrné tempo vymírání odhadované na základě fosilních záznamů. „Nedávná minulost― udává tempo vymírání vypočítané na základě známých vyhynulých druhů (dolní mez) nebo známá vyhynutí plus „potencionálně vyhynulé― druhy (horní mez). „Budoucnost― znázorňuje počty odhadovaných vyhynutí odvozené z řady modelů.32

Prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc.: „Každý přírodní druh, každý živí organismus má svou vlastní vnitřní hodnotu, kterou stále lépe chápeme, uznáváme, cítíme se za ni odpovědni. Uvědomujeme si, že každý jedinec, ekosystém a druh živých organismů je jedinečný. Zvláště to chápeme v případě druhů, protože víme, že jestliže druh jednou vymře, již nikdy se nedá obnovit a ničím nahradit. Je to nenávratná a nenahraditelná ztráta.“ Zdroj:MOLDAN, Bedřich. Podmaněná planeta. První. Praha: Karolinum, 2009. 417s. ISBN 978-80-246-1580-6.

32


32

2.3.2.

Golfský proud

Na světlo světa se dostává další děsivý scénář – zastavení Golfského proudu. Nejdříve si ale ujasněme co to vlastně je a k čemu nám slouţí: Golfský proud a jeho severní větvě – Irmingerův, Norský a Severoatlantický proud – je silný, teplý a poměrně rychlý mořský proud Atlantského oceánu. Vzniká v Mexickém zálivu, pokračuje Floridským průlivem, sleduje pobřeţí Severní Ameriky k ostrovu Newfoundland, kde se odchyluje od pevniny a pak přechází přes Atlantský oceán. Přibliţně na 40° s.š. a 30° z. d. se rozděluje na severní proud mířící k severní Evropě a jiţní proud, který se obrací k západnímu pobřeţí Afriky. Evropská větev Golfského proudu, nazývaná Severoatlantický proud, zmírňuje v západní Evropě zimy, obzvláště pak na severu. Ty jsou tak teplejší neţ na jiných místech Země se stejnou zeměpisnou šířkou.33 Obrázek 5: Větve prodění Golfského proudu

Zdroj: Wikipedia [online]. 2002 [cit. 2011-01-18]. Golfský proud. Dostupné z WWW: .

Italský vědec Gianluigi Zangari z italského Istituto Nazionale di Fisica Nucleare tvrdí, ţe nedávná ropná katastrofa v Mexickém zálivu způsobila ve Floridském proudu, který tvoří teplou sloţku Golfského proudu, závaţné změny. Konkrétně, ţe se tato teplá sloţka proudu údajně rozpadá.34

33

Wikipedia [online]. 2002 [cit. 2011-01-18]. Golfský proud. Dostupné z WWW: . 34

CT24.cz [online]. 2011 [cit. 2011-01-21]. Zima se podle Pretla nedá předvídat. Dostupné z WWW: .

33

A samozřejmě jako je tomu u kaţdé studie i tato má svou oponenturu. Američtí vědci se odvolávají na satelitní snímky z NASA, podle nichţ tvrdí, ţe Golfský proud, který funguje jako ţivotodárné „ústřední topení― pro Evropu, je letos po 18 letech oteplování silnější neţ kdy dříve.35 I hlavní klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu RNDr. Jan Pertel , CSc., který byl hostem v pořadu Studio 6 uvedl, ţe havárie ropného tankeru můţe mít pouze marginální dopad. Připouští však jeho slábnutí, ale z jiného důvodu: „Golfský proud je v podstatě řeka teplé vody, která se táhne od Floridy napříč Atlantickým oceánem a končí u Norska. Během této doby se voda odpařuje, stává se slanější a začíná klesat do velkých hloubek, tím, ţe tají arktické ledovce, se voda v oceánech stává méně slanou a tak tato těţká slaná voda jde do větších hloubek, a Golfský proud tak zaniká.― Také vysvětlil, ţe počasí v Evropě je v zimě ovlivňováno tím, ţe oceán vypouští do atmosféry teplo, které v letním období pohltil. „To znamená, ţe vliv Golfského proudu na počasí v zimní Evropě je velmi, velmi malý,― uvedl klimatolog. Nevím, zda je skutečně vliv Golfského proudu skutečně tak malý, jelikoţ kdyţ naposledy přestal náš kontinent zahřívat (asi před 110 tisíci lety) nastala doba ledová. Moţný zánik Golfského proudu by dle mého názoru neměl být brán na lehkou váhu, ať uţ je jeho slábnutí způsobeno čímkoli.

2.3.3.

Tání ledovců, vzestup hladin moří a oceánů

Ledovce – ohromná masa zmrzlé vody a také „trn v oku― mnoha vědců resp. spíše jejich tání. Nejznámější a největší jsou ledovec grónský a antarktický. Západoantarktický ledový příkrov i grónský ledovec je náchylný k destrukci a v souvislosti s globálním oteplováním se objevují obavy z jejich rozpadu a postupného tání, coţ by znamenalo zvýšení hladiny světového oceánu o 6 – 7 metrů. V případě roztání veškerých ledovců, čehoţ se ale dohledné době obávat nemusíme, by se hladina zvedla aţ o 80 metrů.36

35

Novinky.cz [online]. 2003 [cit. 2011-01-22]. Evropu má zasáhnout nejmrazivější zima za posledních tisíc let. Dostupné z WWW: . 36


34

V srpnu 2010 bylo zveřejněno, ţe se z Patermannova ledovce v Grónsku utrhla kra čtyřikrát větší neţ Manhattan. Její rozloha činí asi 250 km2 a tloušťka ledu dosahuje aţ 200 metrů. Zda je toto důsledek globálního oteplování si vědci nejsou zcela jisti, ale je to dosti pravděpodobné.37 Pod hladinu moře klesají tichomořské ostrovy rychlostí přibliţně tří milimetrů za rok. Podle studie

profesora

z Rosenstielova

geofyziky institutu

Tima

pro

Dixona

mořská

a

atmosférická bádání (RSMAS) při Univerzitě v Miami, se pobřeţí Grónska se z moře naopak vynořuje. A to asi o dva a půl centimetru za rok.38 Studie dále uvádí, ţe při tomto tání ledovců by do roku 2100 bylo hlavní město Malediv Malé z větší části pod vodou.

2.3.4.

Teorie městských tepelných ostrovů

To, ţe je v metropolích větší teplo neţ na venkově o srovnatelné nadmořské výšce a zeměpisné poloze není pochyb. Jelikoţ ve městech uţ skoro vůbec nejsou k vidění zelené plochy a veškerou vodu ihned spolehlivě pryč odvádějí kanalizace. A samozřejmě největším městským absorbentem tepla je asfalt a beton. Jako první na tento jev upozornil britský meteorolog Luke Howard na počátku 19. století v Londýně. Tepelné ostrovy se dají měřit v infračervené části spektra.

37

Aktualne.cz [online]. 1999 [cit. 2011-01-23]. Podívejte: V Grónsku se utrhla kra větší neţ Manhattan. Dostupné z WWW: . 38

Aktualne.cz [online]. 1999 [cit. 2011-01-23]. Ledovce tají: Grónsko stoupá nad hladinu moře. Dostupné z WWW: .

35

Obrázek 6: Termický obrázek Atlanty z 11.-12. května 1997

Zdroj: Wikipedia [online]. 2002 [cit. 2011-01-24]. Městské tepelné ostrovy. Dostupné z WWW: .

Zajímavé jsou výsledky matematického modelu z Goddardova vesmírného střediska při NASA, kde vědci z Národní Lawrencovy laboratoře v Berkley zjistili, ţe natřené střechy a probělené chodníky ve městě s více neţ jedním miliónem obyvatel by vyváţily účinky 57 gigatun vypuštěného oxidu uhličitého (efekt rovnající se zmizení 300 miliónů aut). Aktivista Eduardo Gold tento model mění v experiment v praxi. V Peru se rozhodl začít natírat na bílo rovnou celé Andy. Bílením kamenů chce docílit zmatení slunečního světla – bílé kameny mají představovat ledovec a zvýšit tak albedo okolí (schopnost odráţet sluneční paprsky zpět do vesmíru). V německém Stuttgartu byl zase zaznamenán úbytek tepla o 2 – 4°C díky tzv. „zelené výstavbě―, coţ v praxi znamenalo, ţe se do ulic města vysázelo mnoţství zeleně.

36

2.3.5.

Vliv člověka na změnu klimatu

Jedna ze základních otázek týkajících se globálního oteplování – můţe za tuto změnu skutečně člověk? Někteří tvrdí, ţe ano, jiní zase, ţe je to úplně normální a přirozený vývoj naší planety. Člověk ale bezesporu k tomuto jevu určitě svou činností přispívá. Jelikoţ do ovzduší při spalování fosilních paliv skutečně oxid uhličitý vypouštíme (viz. i tabulka 1 str. 3 koncentrací CO2 před a po průmyslové revoluci). Graf 6: Celkové roční antropogenní emise skleníkových plynů

Zdroj: IPCC, MOLDAN, Bedřich. Podmaněná planeta. První. Praha : Karolinum, 2009. 417 s. ISBN 978-80-2461580-6.

I tento graf potvrzuje, ţe člověk opravdu je jednou z příčin změny teploty. Zda je to jediná příčina o tom bych si troufla pochybovat, jelikoţ i v minulosti jsou zaznamenány výkyvy teplot i koncentrací oxidu uhličitého v ovzduší. Ale myslím, ţe člověk, nebo spíše lidská činnost je příčinnou neobvykle vysokého nárůstu teploty i koncentrace oxidu uhličitého. Přirozený vývoj jistě nijak neovlivníme, ale vlastní produkci CO2 bychom ovlivnit mohli – ba i dokonce měli.

37

Prof. RNDr. Bedřich Moldan, dr. h. c.: „Výhled předpokládá pokračující redukci biodiverzity, zejména v Asii a v Africe. Rostoucí populace se stále většími materiálními nároky znamená neudržitelné využívání přírodních zdrojů a zvýšenou míru znečišťování. Zemědělství bude mít stále největší nepříznivý dopad, spojený se zvětšující se plochou zemědělské půdy. Plocha lesů se do r. 2030 dále zmenší o 13% ve srovnání s r. 2005.“ Zdroj:MOLDAN, Bedřich Podmaněná planeta. První. Praha: Karolinum, 2009. 417 s. ISBN 978-80-246-1580-6

2.4.

Teplo nebo chlad?

To je poměrně sloţitá otázka a dle mého názoru na ni nikdo na světě s čistým svědomím nedokáţe jednoznačně odpovědět. Pokud by se o tom dalo rozhodnout a někdo by řekl, ţe je pro lidstvo lepší zvýšení teploty, tak část obyvatelstva s ním samozřejmě bude souhlasit, či dokonce bude i vděčná. Na druhou stranu zase ta druhá část souhlasit rozhodně nebude a stejně tak by tomu bylo při otázce sníţení teploty. Nejteplejší obydlené místo na světě:  Dallol – Etiopie: průměrná teplota 34°C Nejchladnější obydlené místo na světě:  Eureka – Kanada: průměrná teplota -19,7°C Kdyţ bychom tuto otázku poloţili obyvatelům z těchto měst, zajisté by se neshodli na odpovědi. Proto prakticky nelze posoudit, zda nám vlastně není mírné globální oteplení ku prospěchu. Samozřejmě ţe existují statistiky ročních úmrtí na chlad a vlivem tepla, která by se dala porovnat. A mnozí to i dělají. Ale přijde mi to hodně sporné, jelikoţ pokud je krutá zima tak následkem toho nezemřelo jen několik lidí, kteří venku umrzli, ale také ti které zastihla obrovská sněhová bouře a o dopravních nehodách díky velkému náledí ani nemluvě. To samé platí u statistik, které hovoří o úmrtích vlivem horka, přeci nejde pouze o lidi, kteří zkolabují v nesnesitelných vedrech, ale také o vznikající a mnohdy obtíţně zastavitelné poţáry kvůli kterým mnohdy zemře více lidí. V některých oblastech by jistě drobné zvýšení teploty bylo spíše ku prospěchu, ale pokud budeme na tento jev pohlíţet z globálního hlediska, bude tomu spíše naopak. Coţ dokládá i následující tabulka. 38

Tabulka 4: Příklady dopadů globální změny klimatu Příklady moţných projevů změn klimatu v podobě extrémních klimatických jevů, zaloţené na projekcích do poloviny aţ konce 21. století. Tyto projekce neberou v úvahu jakékoliv změny ve schopnosti adaptace. Odhady pravděpodobností ve druhém sloupci se vztahují k jevům v prvním sloupci.

Jev a směr trendu

Na větší části pevniny tepleji a méně chladných dnů a nocí, tepleji a více horkých dnů a nocí.

Teplá období / vlny veder. Frekvence se ve většině suchozemských oblastí zvyšuje.

Silné náhlé sráţky. Frekvence se ve většině oblastí zvyšuje.

Oblasti zasaţené suchem.

Vyšší aktivita silných tropických bouří (cyklón).

Častější extrémní zvýšení mořské hladiny (nezahrnuje tsunami).

Pravděpodobnost budoucích trendů

Příklady hlavních předpokládaných dopadů podle sektorů Zemědělství, lesnictví a ekosystémy

Vodní zdroje

Lidské zdraví

Průmysl, osídlení a společnost

Vlivy na vodní zdroje závislé na tání sněhu; vlivy na některé dodávky vody.

Sníţení úmrtnosti díky menšímu vystavení chladu.

Sníţená poptávka po energii na vytápění; zvýšená poptávka po chlazení; pokles kvality vzduchu ve městech; méně dopravních kalamit způsobených sněhem a ledem; vlivy na zimní turistiku.

Velmi pravděpodobné

Niţší úroda v teplejších oblastech následkem teplotního stresu; vyšší nebezpečí poţárů.

Zvýšená poptávka po vodě; problémy s kvalitou vody, např. kvetení vody.

Zvýšené riziko úmrtnosti spojené s horkem, obzvláště u starších, chronicky nemocných, velmi mladých a společensky izolovaných lidí.

Sníţená kvalita ţivota lidí v teplých oblastech bez vhodného bydlení; dopady na starší, velmi mladé a chudé lidi.

Velmi pravděpoDobné

Škody na plodinách; eroze půdy; nemoţnost obdělávat půdu kvůli podmáčení.

Negativní dopady na kvalitu povrchové a podzemní vody; kontaminace zdrojů vody; moţné zmírnění nedostatku vody

Zvýšené riziko úmrtí, zranění a infekcí, respiračních a koţních onemocnění.

Poškození sídel, obchodu, dopravy a místních komunit v důsledku záplav; tlak na městské a venkovské infrastruktury; ztráty na majetku.

Pravděpodobné

Degradace půd; niţší úroda/poškození plodin; častější úmrtí dobytka; vyšší riziko poţárů.

Pravděpodobné

Škody na plodinách; vyvracení stromů větrem; poškození korálových útesů.

Výpadky proudu způsobující poruchy veřejných vodovodů.

Pravděpodobné (y)

Zasolování závlahových vod, ústí řek a sladkovodních systémů.

Sníţená dostupnost sladké vody v důsledku mísení se slanou vodou.

Téměř jisté (x)

Vyšší úroda v chladnějších oblastech; niţší úroda v teplejších oblastech; častější přemnoţení hmyzu.

Rozšířenější vodní stres (z nedostatku vody).

Zvýšené riziko nedostatku vody; zvýšené riziko podvýţivy; zvýšené riziko onemocnění šířených vodou a potravou. Zvýšené riziko úmrtí, zranění, onemocnění šířených vodou a potravou; poruchy způsobené posttraumatickým stresem. Zvýšené riziko úmrtí a zranění způsobených záplavami; zdravotní vlivy spojené s migrací.

Nedostatek vody pro sídla a průmysl; omezení moţnosti výroby vodní energie; riziko migrace. Poškození záplavami a silnými větry; ústup soukromých pojišťovatelů od pojištění rizik v citlivých oblastech, riziko migrace; ztráty na majetku. Náklady na ochranu pobřeţí versus náklady na přesídlení/přemístění aktivit z dosahu moře; moţnost pro přesun populace a infrastruktury; viz také tropické bouře výše.

Poznámky k tabulce: (x) Kaţdoroční růst hodnoty teplotních rekordů; (y) extrémně vysoká hladina moře závisí na průměrné výšce mořské hladiny a na regionálním chodu počasí

Zdroj: IPCC; MOLDAN, Bedřich. Podmaněná planeta. První. Praha : Karolinum, 2009. 417 s. ISBN 978-80-2461580-6.

39

Podle těchto údajů by se lidé zajisté dle mého názoru měli zamyslet, zda v takovýchto podmínkách opravdu chtějí ţít. Mně osobně to jako lákavá budoucnost bohuţel nepřidá. A to je bráno v úvahu pouze 21. století. A co potom 22. či 23. století? Občas mi připadá, ţe otázka globálního oteplování se řeší opravdu všude s velmi vysokou váţností (někdy aţ i s příliš velkou aţ přehnanou), ale na druhou stranu „skutek utek―. Coţ dokládá i výzkum veřejného mínění Eurobarometru, který ve své knize uvádí profesor Moldan. Tento výzkum byl proveden na jaře 2008 ve 27 zemích EU a byl zaměřen na změnu klimatu. Výsledky ukazují, ţe tuto otázku povaţuje za velmi váţný problém 75% Evropanů, 15% za váţný, 7% za nepříliš váţný a 3% neví. Spolu s hrozbou chudoby, hladu a nedostatku pitné vody povaţují lidé globální změnu klimatu dokonce za vůbec nejváţnější problém současnosti.39 Ano, je moc hezké, ţe většina obyvatel našeho kontinentu povaţuje ochranu přírody a celou otázku globálního oteplování za velmi váţný problém. A dle mého názoru ho za ten problém pouze povaţují, ale nic s ním nedělají. Jelikoţ třídit odpad – můţe kaţdý; do obchodu nebo do práce kousek od místa bydliště – můţe jít taky kaţdý pěšky a neznečišťovat ovzduší výfukovými plyny z aut; ale lidé si uţ zvykli na své určité pohodlí a myslím, ţe s tím těţko někdo něco udělá.

39


40

3. BOJ S GLOBÁLNÍM OTEPLOVÁNÍM Globální oteplování je skutečně velkým problémem, který ale bohuţel neděsí úplně celý svět. Zástupci některých států (především silných ekonomik) jsou stále proti zásahům a bojům proti tomuto jevu. „Na počátku 21. století je Evropská unie společenstvím, které zahrnuje půl miliardy lidí a vytváří zhruba 22% světového HDP. Tudíţ EU na světové scéně patří mezi nejsilnější hráče v oblasti mezinárodní spolupráce v oblasti omezení dopadů globální klimatické změny a snaţí se další velké světové znečišťovatele (především USA, Čínu a Indii) přesvědčit o nutnosti přijetí přísných mezinárodních závazků z hlediska sniţování emisí skleníkových plynů.―40

3.1.

Kjótský protokol

Název tento protokol získal podle japonského města Kjóto, ve kterém byl v prosinci 1997 dojednán. Obsahuje 28 článků, na kterých se dohodli zástupci ze 159 zemí OSN. Země se zavázali, ţe v letech 2008 aţ 2012 sníţí emise skleníkových plynů o 5,2% ve srovnání s rokem 1990. Aby byl protokol skutečně platný, muselo ho ratifikovat minimálně 55 zemí, jejichţ podíl na znečišťování tvoří minimálně 55%. Bylo tedy nezbytné, aby protokol podepsalo Rusko nebo Spojené státy. Coţ se ale dlouhou dobu nestalo. Aţ v listopadu 2004 podepisuje Kjótský protokol Rusko, výměnou za slib, ţe Evropské země podpoří členství Ruska ve Světové obchodní organizaci. V platnost Kjótský protokol vstupuje 16. února 2005. Česká republika se „kupodivu― připojila ke Kjótskému protokolu uţ v listopadu v roce 2001. A to i za okolnosti, ţe patří mezi největší znečišťovatele ovzduší na světě (myšleno v přepočtu emisí na jednoho obyvatele).

40

Euroskop.cz [online]. 2005 [cit. 2011-01-23]. Evropská unie a svět. Dostupné z WWW: .

41

Tabulka 5: Největší znečišťovatelé ovzduší v přepočtu emisí na obyvatele

Pořadí

Země

Mnoţství emisí na obyvatele (v tunách)

1.

USA

19,8

2.

Lucembursko

19,4

3.

Austrálie

18,0

4.

Kanada

14,0

5.

Estonsko

11,7

6.

Česká republika

11,6

7.

Irsko

11,1

8.

Norsko

10,3

9.

Finsko

10,3

10.

Belgie

10,0

Zdroj:Novinky.cz [online]. 2003 [cit. 2011-03-18]. Po letech sporů začal platit Kjótský protokol. Dostupné z WWW: .

3.1.1.

Vývoj Kjótského protokolu

Prvním impulsem byl zajisté Summit Země v Riu de Janeiru v roce 1992, kde byla podepsána Rámcová úmluva Spojených národů o změně klimatu. Cílem této úmluvy byla: „stabilizace koncentrací skleníkových plynů v atmosféře na úroveň, které by umoţnila předejít nebezpečným důsledkům interakce lidstva a klimatického systému. Této úrovně by mělo být dosaţeno v takovém časovém úseku, který umoţní ekosystémům přizpůsobit se přirozenou cestou změně klimatu, přičemţ by nebyla ohroţena produkce potravin a ekonomický rozvoj by mohl pokračovat trvale udrţitelným způsobem―.41 Po této úmluvě následoval právě v roce 1997 Kjótský protokol. Atmosféru kjótského vyjednávání vylíčil profesor Bedřich Moldan: „Návrhů bylo mnoho. Nejradikálnější byla Asociace malých ostrovních států, které poţadovaly, aby 41

Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy [online]. 2010 [cit. 2011-02-21]. Kjótský protokol. Dostupné z WWW: .

42

byly emise zredukovány o 20% do roku 2005. Méně ambiciózní, ale reálný závazek přijala v březnu 1997 Evropská unie, která předpokládala vytvoření společné „bubliny― nad Evropou, kdy by se celkově sníţily emise o 15% do roku 2010. Naproti tomu Spojené státy, podporovány některými dalšími zeměmi – Austrálií, Kanadou, Novým Zélandem, Japonskem – soudily, ţe ţádné konkrétní závazky nemají být uzavřeny. Tyto postoje do velké míry vyjadřují zájmy mocných lobbistických skupin. Nejvíce to platí pro „nesvatou alianci― mezi velkými ropnými společnostmi, jeţ většinou sídlí v USA, a automobilovým průmyslem, která má evidentní zájem na zachování státu quo―.42

Prof. RNDr. Bedřich Moldan, dr. h. c.: „Rozvoj současné civilizace je nesmírně úzce spjat se získáváním energie z fosilních paliv, hnací silou celosvětového hospodářského rozvoje a zároveň hlavním viníkem změny klimatu. Celý civilizační rozvoj v antropocénu si bez energie uhlí, ropy či zemního plynu vůbec neumíme představit – a teď by mělo dojít během několika málo let k jejich opuštění?“ Zdroj: MOLDAN, Bedřich Podmaněná planeta. První. Praha: Karolinum, 2009. 417 s. ISBN 978-80-246-1580-6

Ucelenou tvář Kjótskému protokolu udává konference za konferencí. Počínaje listopadem 2000 konferencí v Haagu, přes Marrákeš v roce 200, kde se téměř dokončila tzv. technická pravidla protokolu (např. finanční zdroje a podpory, vývoj a přenos vhodných technologií, kvalitu a provádění emisních inventur atd.). Doladění posledních bodů probíhalo na konferenci v Miláně v prosinci roku 2003. V tuto chvíli bylo vše připraveno a Kjótský protokol mohl začít plně fungovat. Jenţe mělo to „háček― – stále nebyla splněna jedna ze základních podmínek. Protokol sice jiţ ratifikovalo jiţ 120 zemí (podmínka – minimálně 55), ale tyto země byly zodpovědní „pouze― za 44% emisí (podmínka – minimálně 55%). Proto bylo nutné přesvědčit Rusko (podíl 17%) nebo USA (podíl 36%).

42

MOLDAN, Bedřich. (Ne)udržitelný rozvoj : Ekologie hrozba i naděje . Druhé. Praha : Karolinum, 2001. 140 s. ISBN 80-246-0286-5.

43

3.1.2.

„Pozitivní seznam“ Kjótského protokolu

Kjótský protokol má zajisté své kladné i záporné stránky. Záchrana naší planety je spojena s tzv. pozitivním seznamem, který v sobě zahrnuje: 43  výrobu energie z bioplynu,  spalování biomasy ze zemědělského a dřevařského odpadu,  kamna s vysokou účinností spalování,  geotermální energie,  solární energii (elektřina, teplo, pece),  malé vodní elektrárny,  přílivové elektrárny,  výrobu elektřiny z energie mořských vln,  větrné elektrárny,  větrná čerpadla,  efektivní průmyslové technologie,  energeticky úsporné budovy,  efektivní zařízení domácností…

V otázce větrných elektráren mi přijde aţ poněkud úsměvný výpočet bývalého ministra průmyslu a obchodu ČR, který ve své knize uvádí pan Václav Klaus:

Ing. Martin Říman: „Abychom nahradili elektřinu vyrobenou v našich jaderných elektrárnách, museli bychom buď postavit asi 20 000 větrných elektráren, nebo osadit milión hektarů půdy jinak neužitečnými plodinami – tzv. biomasou, která může sloužit jako palivo. Milión hektarů je čtvrtina veškeré orné půdy, nebo sedmina celkové rozlohy naší země.“ KLAUS, Václav. Modrá, nikoli zelená planeta : Co je ohroženo: klima, nebo svoboda?. První. Praha : Dokořán, 2007. 164 s. ISBN 978-80-7363-152-9.

43

Hnutí DUHA [online]. 2010 [cit. 2011-03-14]. Kjótský protokol. Dostupné z WWW: .

44

S pomocí pozitivního seznamu by se nezlepšovala pouze kvalita ovzduší, ale také by se samozřejmě vytvořila spousta ekonomických příleţitostí: „Světová energetická rada, Mezinárodní sdruţení energetických společností, odhaduje, ţe do roku 2020 se bude 50 – 60% kapacity obnovitelných zdrojů energie nacházet v rozvojových zemích. Projekty by měly zajišťovat transfer moderních technologií a investic do podobných projektů―.44

3.1.3.

Kritika Kjótského protokolu

Kjótský protokol je často kritizován především ze dvou důvodů: 45 1. Nepřipojily se k němu Spojené státy a nevyţaduje ţádná zmírňující opatření od rozvojových zemí včetně Číny, Indie a Brazílie. 2. Dále se namítá, ţe předpokládané redukce emisí skleníkových plynů, i kdyby se jich dosáhlo, jsou příliš malé, aby měly zásadnější vliv na zmírnění změny klimatu. Dávky chudým Jiţ na konferenci v Kodani byl přijat závazek (Copenahagen Accord), ţe v letech 2010 – 2012 dají bohaté státy státům chudým 30 miliard dolarů na tzv. rychlý start. Loni v Cancúnu byl tento závazek zvýšen na 100 miliard dolarů ročně na boj s klimatem. Ale bude tomu skutečně tak? Nevzniká nám tu spíše obrovská šance pro světovou korupci? Uţ tehdy v Kodani se vyjednávači chudých zemí obávali, ţe tato „nová pomoc― nejsou nové peníze, ale ţe se jen dosavadní finanční prostředky odeberou ze sektoru jako je školství, zdravotnictví atd. a přenesou se na boj s klimatickou změnou. Například Quamrul Chowdhury, vyjednavač za Bangladéš řekl: „Pokud toto nejsou nové finance navíc k rozvojové pomoci, pak to paralyzuje náš rozvoj. Jak pak můţeme splnit své cíle v boji s chudobou, v rozvoji gramotnosti a budováním nemocnic?― 46 44

Hnutí DUHA [online]. 2010 [cit. 2011-03-14]. Kjótský protokol. Dostupné z WWW: . 45


46

Idnes.cz [online]. 1999 [cit. 2011-03-14]. Cancún: 100 miliard na boj s klimatem. Dostupné z WWW: .

45

3.2.

Sternova zpráva Sternova zpráva o globálním oteplování (Stern Review on the Economics of Climate Change) je 700 stránková zpráva vydaná pro britskou vládu 30. října 2006 ekonomem lordem Nikolasem Sternem z Brentfordu, která pojednává o vlivu klimatických změn a globálního oteplování na světové hospodářství.

Nikolas Stern

3.2.1.

Stručný obsah Sternovy zprávy

Hlavní body: 47  Všechny země budou postiţeny klimatickými změnami, ale nejchudší země začnou trpět nejdříve a budou trpět nejvíce.  Průměrná teplota by mohla stoupnout o pět stupňů z doby před začátkem průmyslové revoluce, pokud se proti podnebným změnám nezačne jednat.  Oteplení o 3 aţ 4 stupně povede k tomu, ţe bude zaplaveno mnoho miliónů dalších lidí. Do poloviny 21. století bude muset 200 miliónů lidí natrvalo opustit své domovy v důsledku zvyšující se hladiny moří, větším povodním a suchu.  Oteplení o více neţ 4 stupně váţně ohrozí globální výrobu potravin.  V důsledku oteplení o 2 stupně bude zřejmě ohroţeno 15 – 40% rostlinných a ţivočišných druhů.  Před začátkem průmyslové revoluce byla koncentrace skleníkových plynů v atmosféře 280 částic CO2 na milion. V současnosti je tato koncentrace 430 částic CO2 na milion. Úroveň by se měla stabilizovat na 450 – 550 částicích CO2 na milion.

47

Britské listy [online]. 2006 [cit. 2011-02-13]. Sternova zpráva o globálním oteplování. Dostupné z WWW: .

46

 Vyšší koncentrace by výrazně zvýšila pravděpodobnost velmi záporných dopadů. Podstatně niţší koncentrace by znamenala velké krátkodobé finanční náklady a zřejmě není ani prakticky dosaţitelná.  Ničení lesů vede daleko více ke zvyšování emisí neţ dopravní sektor.  Klimatické změny jsou největším a nejrozsáhlejším selháním trhu, k jakému kdy došlo.

Navrhované změny: 48  Pro efektivní reakci je zapotřebí tří politických opatření: vytvoření ceny za uhlík, vytvoření politiky pro nové technologie a rozvoj energetické efektivnosti.  Placení za uhlíkové emise, prostřednictvím daní, obchod s emisemi či regulace ukáţe lidem plné společenské následky jejich činů. Měla by být vytvořena globální cena uhlíku, která bude platit ve všech zemích a ve všech průmyslových sektorech.  Obchodování s emisemi uhlíku, jaké existuje v rámci EU, by mělo být rozšířeno a integrováno.  Politika podporující rozvoj technologií by měla šířit uţívání výrobků pouţívajících jen minimum uhlíku a vysoce energeticky efektivních výrobků.  Globálně by se podpora pro výzkum nových energetických zdrojů měla nejméně zdvojnásobit. Podpora rozvoje nízkouhlíkových technologií by se měla zpětinásobit.  Měly by být zavedeny mezinárodní ekologické normy.  Bezodkladně by měly být zahájeny mezinárodní zkušební programy jak zastavit ničení lesů. 48


47

 Podnebné změny se musejí plně integrovat do rozvojové politiky a bohaté země musejí splnit své přísliby pomoci chudým zemím.  Mezinárodní financování musí podporovat zlepšené regionální informace o dopadu klimatických změn.  Mezinárodní financování musí podporovat výzkum nových plodin, více odolných suchu a povodním.

Ekonomické dopady:49  Prospěch, plynoucí z razantní, brzké nápravy podstatně převyšuje náklady.  Pokud se proti podnebným změnám nepodnikne nic, bude to svět stát kaţdoročně nejméně 5% HDP, pokud se uskuteční dramatičtější předpovědi, mohlo by to stát více neţ 20% HDP.  Náklady sniţování emisí by se daly omezit na přibliţně 1% HDP, lidé by měli platit víc za zboţí, k jehoţ výrobě je zapotřebí uhlíku.  Kaţdá tuna CO2, kterou vypouštíme do ovzduší, způsobuje škody nejméně 85 dolarů, avšak emise lze sniţovat nákladem méně neţ 25 dolarů za tunu.  Přechod světa na nízkouhlíkovou ekonomii by nakonec ekonomice prospěl částkou 2,5 bilionu dolarů ročně.  V roce 2050 budou nízkouhlíkové technologie mít hodnotu nejméně 500 miliard dolarů.  To, co učiníme nyní, bude mít jen minimální dopad na podnebí během nadcházejících 40 – 50 let, ale to, co učiníme během nadcházejících 10 – 20 let, bude mít zřejmě obrovský dopad na podnebí v druhé polovině tohoto století.

49


48

R. Mendelsohn: (profesor environmentálních studií na Yaleově univerzitě) Říká velmi důležitě na téma Sternovy zprávy toto: „Je snadné představit si jednu větrnou turbínu a jeden solární panel. Aby bylo možné dosáhnout cílů Sternovy zprávy, je třeba instalovat 5 – 10 miliónů hektarů solárních panelů (pokud možno co nejblíže k rovníku), 2 milióny větrných turbín na 33 miliónech hektarů. Pěstování biomasy by si vyžádalo 500 miliónů hektarů zemědělské půdy.“ Zdroj: KLAUS, Václav. Modrá, nikoli zelená planeta : Co je ohroženo: klima, nebo svoboda?. První. Praha : Dokořán, 2007. 164 s. ISBN 978-80-7363-152-9.

3.2.2.

Kritika Sternovy zprávy

Sternova zpráva byla po svém vydání skutečně průlomovým dokumentem. Ale posléze se objevila také velká vlna kritiky především z řad ekonomů na téma diskontní míry. Jelikoţ právě ona dělá ekonomické rozdíly mezi současnou a budoucí generací. V čem se ale mezi sebou ekonomové liší, je jich názor na adekvátní velikost oné diskontní míry a na úhlu pohledu při hledání její „správné― velikosti. Ţe je její velikost nesmírně důleţitá, je snad zřejmé. Nositel Nobelovy ceny za ekonomii Garry Becker význam její velikosti ukazuje velmi jednoduchým způsobem: „I při relativně malé diskontní míře ve výši 3% budou důsledky globálního oteplování pro generace ţijící za 50 let ode dneška „váţit― (či znamenat) pouze jednu čtvrtinu toho, kolik by to bylo pro generaci dnešní. U generací za 100 let to jiţ bude pouhá jedna šestnáctina. V podstatě se tedy za ţivot jedné generace tato váha sniţuje na jednu polovinu.―50 Garry Becker vychází z hodnoty 3%, ale říká, ţe je to diskontní míra příliš „nízká―. Podobně argumentuje i W. Nordhaus. Oba ale ve shodě zdůrazňují, ţe je třeba nezůstat u zcela arbitrární „etické― argumentace a ţe je třeba „uvaţovanou diskontní míru dávat do souladu s dlouhodobým výnosem kapitálu, s růstem spotřeby a s mírou úspor―. Znovu pouţijeme Beckerův příklad: „Předpokládejme, ţe pro generaci za 50 let budou 50

Klaus.cz [online]. 2010 [cit. 2011-02-13]. Pár slov k povinnosti diskontovat budoucnost. Dostupné z WWW: .

49

škody z globálního oteplování 2 000 miliard dolarů. Při diskontní míře 3% tyto škody budou mít dnes jen 500 miliard dolarů. Čili, dnes by se nevyplatilo vydat na jejich odstraňování více neţ tuto sumu peněz. Ale vydat právě oněch 500 miliard dolarů má smysl jen při diskontní míře 3%.― 51 Tento výpočet je prostý a zároveň na první pohled i logický. Proč v současné době platit více, kdyţ v budoucnu tím zachráníme méně? Ale nikdo na světě nedokáţe vypočítat, kolik nás budou za 50 let… 100 let stát škody z globálního oteplování. Ano, samozřejmě ţe jiţ dnes víme, ţe ţivelných katastrof bude přibývat, teplota bude stoupat, ledovce také jen tak nepřestanou tát, s čímţ je spojen i vzestup hladin oceánů, ale víme skutečně s jistotou, v jaké míře se toto všechno bude dít? Nelze přeci předpovědět, zda povodně, nebo cyklóny zasáhnou více nebo méně obydlená části světa. Nebo zda si nějaký ţivel, jako svůj cíl, vybere chudou vesnici, nebo luxusní město. Takţe odhady kolik nás budou škody způsobené globálním oteplováním v budoucnu stát, jsou dle mého názoru dosti přehnané a spekulativní.

3.3.

Mezivládní panel pro změnu klimatu

Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC, Intergovernmental Panel on Climate Change) je vědecký orgán, který byl v roce 1988 zaloţen k vyhodnocování rizik změny klimatu dvěma organizacemi OSN - Světovou meteorologickou organizací (WMO) a Programem OSN pro ţivotní prostředí (UNEP). Panel je otevřen pro aktivní účast členských zemí WMO a UNEP. Nemá ţádné rozhodovací pravomoci, ale zpracovává hodnotící zprávy, které jsou významným podkladem pro smluvní strany Rámcové úmluvy OSN o klimatických změnách (UNFCCC). 52 Zprávy IPCC shrnují práce tisíce vědců, které jsou prověřovány celosvětovou vědeckou komunitou i vládami všech států. 51

Klaus.cz [online]. 2010 [cit. 2011-02-13]. Pár slov k povinnosti diskontovat budoucnost. Dostupné z WWW: . 52

Wikipedia [online]. 2002 [cit. 2011-02-23]. Mezivládní panel pro změny klimatu. Dostupné z WWW: .

50

3.3.1.

Čtvrtá hodnotící zpráva 2007

Tato Souhrnná zpráva vychází z hodnocení, které provedly tři Pracovní skupiny IPCC. Tato zpráva je členěna do pěti hlavních témat: 1. Pozorované změny klimatu a jejich vlivy 2. Příčiny změn 3. Předpokládané změny klimatu a jejich dopady 4. Moţnosti přizpůsobení (adaptace) a zmírnění (mitigace) 5. Dlouhodobý výhled

Pozorované změny klimatu a jejich vlivy Mezi hlavní body, o kterých tato část pojednává, patří především zvyšování průměrné teploty, zvyšování hladin moří, v některých oblastech nárůst mnoţství sráţek a naopak v jiných jejich pokles, nárůst horkých dnů a nocí, pokles chladných dnů a nocí, zvýšená aktivita tropických cyklón.

Příčiny změn Za hlavní příčinu změny klimatu je povaţována lidská činnost. Ve zprávě se píše, ţe je vysoce pravděpodobné, ţe výsledným efektem lidské činnosti je od roku 1750 oteplování. Naopak jako vysoce nepravděpodobný fakt je označována moţnost, ţe právě probíhající klimatická změna je pouze přirozenou kolísavostí.

Předpokládané změny klimatu a jejich dopady Zpráva z roku 2007 není příliš optimistická, co se týče sniţování emisí skleníkových plynů. Před čtyřmi lety se ve zprávě tučným písmem psalo, ţe při současných (tehdy) strategiích zmírňování změny klimatu se budou emise skleníkových plynů v následujících několika desetiletích i nadále zvyšovat. V letech 2000 – 2030 se předpokládal nárůst emisí o 25 – 90%, přičemţ fosilní paliva si do roku 2030 a i v dalších letech mají udrţet v globální energetice svou dominantní pozici.53 Příklady některých předpokládaných dopadů na regiony jsou uvedeny v tabulce č. 6. 53

Ministerstvo životního prostředí [online]. 2008 [cit. 2011-03-26]. Shrnutí Čtvrté hodnotící zprávy IPCC. Dostupné z WWW: .

51

Tabulka 6: Příklady některých předpokládaných regionálních dopadů

Afrika

Předpokládá se, ţe do roku 2020 bude 75 aţ 250 miliónů lidí vystaveno zvýšenému vodnímu stresu v důsledku změny klimatu. Do roku 2020 by v některých zemích mohly výnosy ze zemědělství závislého na sráţkách klesnout aţ o 50 %. Před-pokládá se, ţe zemědělská produkce, včetně dostupnosti potravin, bude v mnoha afrických zemích váţně omezena. To by nepříznivě ovlivnilo zabezpečení potravin a zhoršilo podvýţivu na kontinentě. Ke konci 21. století ovlivní prognózovaný vzestup mořské hladiny níţe poloţené pobřeţní oblasti s rozsáhlým osídlením. Náklady na adaptaci by mohly dosáhnout nejméně 5 % – 10 % hrubého domácího produktu (HDP). Předpokládá se, ţe do roku 2080 se podle řady klimatických scénářů rozšíří plocha suchých a polosuchých oblastí v Africe o 5 % – 8 %. (TS)

Asie

Do počátku 50. let 21. století by dostupnost sladké vody podle předpovědí měla následkem změny klimatu klesnout ve střední, jiţní, východní a jihovýchodní Asii, především v povodí velkých řek. Největšímu riziku budou vystaveny pobřeţní oblasti, především hustě osídlené obří delty v jiţní, východní a jihovýchodní Asii, a to vlivem větších záplav z moře, v některých megadeltách pak říčních záplav. Předpokládá se, ţe spolu s rychlou urbanizací, industrializací a ekonomickým rozvojem znásobí změna klimatu zatíţení přírodních zdrojů a ţivotního prostředí. Očekává se, ţe následkem změn hydrologického cyklu se ve východní, jiţní a jihovýchodní Asii rozšíří endemická ne-mocnost a úmrtnost zaviněná průjmovými onemocněními, které jsou v první řadě důsledkem povodní a období sucha.

Austrálie a Nový Zéland

Předpokládá se, ţe do roku 2020 dojde v některých ekologicky bohatých lokalitách, včetně Velké útesové bariéry (Great Barrier Reef) a deštných pralesů Queenslandu (Queensland Wet Tropics), k významnému sníţení biodiverzity. Do roku 2030 se předpokládá zhoršení problémů se zabezpečením dodávek vody v jiţní a východní Austrálii, na Novém Zélandu pak v některých východních oblastech a v Northlandu. Z důvodu rostoucího sucha a poţárů se do roku 2030 předpokládá pokles zemědělské a lesnické produkce na většině území jiţní a východní Austrálie a ve východních částech Nového Zélandu. Na Novém Zélandu se nicméně zpočátku očekávají v některých jiných oblastech přínosy. Pokračující rozvoj pobřeţních oblastí a přírůstek obyvatelstva v některých oblastech Austrálie a Nového Zélandu má podle předpovědí do roku 2050 zvýšit riziko plynoucí ze vzestupu mořské hladiny a nárůstů intenzity a frekvence bouří a pobřeţních záplav.

Evropa

Latinská Amerika

Změna klimatu podle předpovědí zvýší regionální rozdíly v přírodních zdrojích a aktivech Evropy. Negativní dopady budou zahrnovat zvýšené riziko náhlých povodní ve vnitrozemí a častější záplavy na pobřeţí a zvýšenou erozi (z důvodu bouřlivého počasí a vzestupu mořské hladiny). Horské oblasti se budou potýkat s ústupem ledovců, úbytkem sněhové pokrývky a sníţením zimního cestovního ruchu a s rozsáhlým úbytkem druhů (v některých oblastech aţ 60 % do roku 2080 v případě scénářů předpokládajících vysoké emise). Předpokládá se, ţe v jiţní Evropě změna klimatu zhorší podmínky (vysoké teploty a sucha) v regionu jiţ nyní zranitelném klimatickou variabilitou a sníţí dostupnost vody, moţnosti výroby elektřiny z vodních zdrojů, letní cestovní ruch a produktivitu plodin obecně. Očekává se, ţe změna klimatu také zvýší zdravotní rizika plynoucí z vln veder a výskyt poţárů. Předpokládá se, ţe do poloviny století způsobí nárůsty teplot a s nimi spojené úbytky půdní vody ve východní Amazonii postupnou přeměnu tropického lesa na savanu. Vegetace polosuchých oblastí se bude měnit na vegetaci typickou pro oblasti suché. V mnoha tropických oblastech Latinské Ameriky hrozí vyhynutí druhů a tím závaţný pokles biodiverzity. Předpokládá se pokles produktivity některých důleţitých plodin a hospodářských zvířat, coţ bude mít nepříznivé důsledky pro zabezpečení potravin. V mírném pásmu se očekává zvýšení výnosů sojových bobů. Předpokládá se, ţe se počet lidí ohroţených hladem celkově zvýší (TS; střední míra jistoty).

52

Změny v prostorovém rozloţení sráţek a úbytek ledovců výrazně ovlivní dostupnost vody pro lidskou spotřebu, zemědělství a výrobu energie.

Severní Amerika

Oteplování v západních horských pásmech by podle předpovědí mělo způsobit úbytek sněhové masy, přibývání zim-ních záplav a niţší průtoky v letním období, coţ zesílí konkurenci při rozdělování nadměrně vyuţívaných vodních zdrojů. Předpokládá se, ţe mírná změna klimatu v počátečních desetiletích tohoto století zvýší celkové výnosy zemědělství závislého na sráţkách o 5 % – 20 %, avšak s výraznou variabilitou mezi regiony. Váţné obtíţe se očekávají u plodin, které se vyskytují u teplejší hranice oblasti vhodné pro jejich pěstování nebo jsou závislé na vodních zdrojích s vysokou spotřebou. Očekává se, ţe města, která v současnosti zaţívají vlny veder, budou v průběhu století suţována větším počtem intenzivnějších a déle trvajících vln veder, coţ můţe mít nepříznivé dopady na zdraví obyvatel. Pobřeţní populace a biotopy budou stále více zatěţovány dopady změny klimatu v kombinaci s rozvojem a znečištěním.

Polární oblasti

Hlavními předvídanými biofyzikálními vlivy jsou sníţení tloušťky a rozlehlosti ledovců, ledových příkrovů a mořského ledu, a dále změny v přirozených ekosystémech, které budou mít škodlivé účinky na mnohé ţivé organizmy včetně stěhovavých ptáků, savců a vyšších predátorů. Předpokládané dopady na lidské populace ţijící v Arktidě by měly být smíšené, hlavně dopady související se změna-mi stavu sněhu a ledu. K negativním by patřily dopady ovlivňující infrastrukturu a tradiční, původní styl ţivota.

Zdroj: IPCC; MOLDAN, Bedřich. Podmaněná planeta. První. Praha : Karolinum, 2009. 417 s. ISBN 978-80-246-1580-6.

Moţnosti přizpůsobení (adaptace) a zmírnění (mitigace) Nejlépe ze čtvrté zprávy IPPC moţnosti adaptace vystihuje následující tabulka: Tabulka 7: Vybrané příklady plánovaného přizpůsobení podle jednotlivých sektorů.

Sektor

Moţnost / strategie přizpůsobení

Voda

Zemědělství

Infrastrukt ura / sídla (včetně pobřeţních

Klíčová omezení a příleţitosti implementace Základní rámec politiky

(Normální písmo = omezení; kurzíva = příležitosti)

Rozšířené vyuţívání dešťové vody; techniky skladování a ochrany vody; recyklace vody; odsolování vody; efektivita zavlaţování a vyuţívaní vody.

Národní vodohospodářské politiky a integrovaný systém správy vodních zdrojů; řízení rizik spojených s vodou.

Finanční, personální a fyzické překáţky; integrovaný systém správy vodních zdrojů; synergie s ostatní-mi sektory.

Přizpůsobení termínů výsadby a odrůd plodin; přemisťování plodin; kvalitnější hospodaření, např. protierozní opatření a ochrana půdy výsadbou stromů.

Politiky výzkumu a vývoje; institucionální reforma; drţba půdy a půdní reforma; vzdělávání; budování kapacit; pojištění plodin; finanční pobídky, např. dotace a daňové úlevy.

Technologická a finanční omezení; přístup k novým odrůdám; trhy; delší vegetační období ve vyšších zeměpisných šířkách; příjmy z „nových“ produktů.

Přemísťování; mořské hráze a zábrany proti vysoké hladině během bouří; zpevnění dun; akvizice půdy a vytváření

Normy a předpisy, které berou ohledy na změnu klimatu při zpracování návrhů (infrastruktury /

Finanční a technologické překáţky; disponibilita prostoru pro účely přemísťování; integrované

53

oblastí)

Lidské zdraví

Cestovní ruch

Doprava

Energetika

mokřadů coby nárazníkových pásem jako ochrany proti zvýšené hladině moře a záplavám; ochrana stávajících přírodních bariér.

sídel); politiky vyuţití půdy; stavební zákony; pojištění.

politiky a řízení; synergie s cíli udržitelného rozvoje.

Zdravotnické akční plány pro případ vln veder; pohotovostní lékařské sluţby; kvalitnější dohled v oblasti chorob reagujících na klimatické situace; nezávadná voda a zlepšená hygiena.

Politiky veřejného zdraví zohledňující klimatická rizika; posílení zdravotnických sluţeb; regionální a mezinárodní spolupráce.

Limity odolnosti lidského zdraví (zranitelné skupiny); omezené znalosti; finanční moţnosti; kvalitnější zdravotnické služby; vyšší kvalita života.

Diversifikace turistických atrakcí a příjmů; posun lyţařských sjezdových tratí do vyšších nadmořských výšek a na ledovce; výroba umělého sněhu.

Integrované plánování (např. kapacita zatíţení prostředí; vazby na jiné sektory); finanční pobídky, např. dotace a daňové úlevy.

Působivost / marketing nových atrakcí; finanční a logistická problematika; moţné nepříznivé dopady na jiné sektory (např. umělé zasněţování můţe zvýšit spotřebu energie); příjmy z „nových“ atrakcí; za-pojení širší skupiny zainteresovaných stran.

Reorganizace / přesun; navrhování norem a plánování silniční, ţelezniční a jiné infrastruktury s cílem zohlednit oteplování a odvodňování.

Zahrnutí aspektů klimatických změn do národní dopravní politiky; investice do výzkumu a vývoje pro účely zvláštních situací, např. oblastí věčně zmrzlé půdy.

Finanční a technologické překáţky; existence méně zranitelných tras; kvalitnější technologie a harmonizace s klíčovými sektory (např. energetika).

Posílení výškové infrastruktury pro přenos a distribuci elektřiny; podzemní kabelové rozvody; efektivní vyuţívání energie; vyuţívání obnovitelných zdrojů; niţší závislost na jednotlivých zdrojích energie.

Národní energetické politiky a předpisy, daňové a finanční pobídky s cílem podpořit vyuţívání alternativních zdrojů; zohlednění změny klimatu ve standardech pro design.

Přístup k realizovatelným alternativám; finanční a technologické překáţky; přijímání nových technologií; stimulace nových technologií; využívání lokálních zdrojů.

Zdroj: IPCC; MOLDAN, Bedřich. Podmaněná planeta. První. Praha : Karolinum, 2009. 417 s. ISBN 978-80-246-1580-6.

Mezi další důleţité body této části patří:54  budoucí rozhodování o investicích do energetické infrastruktury, které se v období let 2005 – 2030 odhadují na více neţ 20 bilionů USD,  modelové studie ukazují, ţe nárůst globálních cen ekvivalentu CO2 na 20 aţ 80 USD/t do roku 2030 odpovídá stabilizaci ekvivalentu CO2 na úrovni zhruba 550 ppm do roku 2100. Vyvolané technologické změny mohou pro stejnou úroveň stabilizace sníţit tato rozpětí za ekvivalent CO2 na 5 aţ 65 USD/t v roce 2030, 54


54

 země vyváţející fosilní paliva mohou očekávat v důsledku politiky zmírňování niţší poptávku a ceny a niţší růst HDP,  je velmi pravděpodobné, ţe změna klimatu můţe zpomalit tempo pokroku směrem k udrţitelnému rozvoji. Změna klimatu by během následujících 50 let mohla zabránit dosaţení rozvojových cílů milénia.

Dlouhodobý výhled Jiţ ve třetí hodnotící zprávě bylo uveřejněno pět tzv. důvodů k obavám. V této čtvrté hodnotící zprávě jsou tyto důvody hodnoceny jako mnohem závaţnější. Mezi tyto důvody patří:55  rizika, jimţ jsou vystaveny jedinečné a ohroţené systémy (pravděpodobné zvý-

šení rizika vyhynutí rostlinných a ţivočišných druhů),  rizika extrémních povětrnostních jevů (pravděpodobně větší výskyt sucha, vlny vysokých teplot a záplav),  rozloţení dopadů a zranitelnosti (větší zranitelnosti specifických skupin populace, např. chudých a starších osob, v rozvojových, ale i v rozvinutých zemích),  agregované dopady (předpoklad, ţe čisté náklady dopadů rostoucího oteplení se v průběhu času budou zvyšovat),  rizika zvláštních jevů velkého rozsahu (pojednává o vzestupu hladin moří a

ztrátám pobřeţních oblastí).

„V roce 2050 se celosvětové průměrné makroekonomické náklady vynakládané na zmírňování s cílem dosáhnout stabilizace ekvivalentu CO2 mezi 710 a 445 ppm pohybují v rozmezí od 1% přírůstku do 5,5% poklesu celosvětového poklesu HDP (Tabulka č.8). To odpovídá zpomalení průměrného ročního celosvětového růstu HDP o méně neţ 0,12 procentních bodů.―56

55

Ministerstvo životního prostředí [online]. 2008 [cit. 2011-03-26]. Shrnutí Čtvrté hodnotící zprávy IPCC. Dostupné z WWW: . 56


55

Tabulka 8: Odhad celosvětových makroekonomických nákladů v roce 2030 a 2050. Úrovně stabilizace ekvivalentu CO2 (ppm)

Medián poklesu HDP(a) (%)

2030 445 – 535(d)

2050

není k dispozici

Rozmezí poklesu HDP (b) (%)

Pokles průměrných ročních měr růstu HDP (c), (e) (procentní body)

2030

2050

2030

2050

<3

< 5,5

< 0,12

< 0,12

535 - 590

0,6

1,3

0,2 aţ 2,5

mírně záporné aţ 4

< 0,1

< 0,1

590 – 710

0,2

0,5

-0,6 – 1,2

-1 aţ 2

<0,06

< 0,05

Poznámky: Hodnoty uvedené v tabulce odpovídají veškeré odborné literatuře v celém spektru referenčních úrovní a zmírňujících scénářů, pokud uvádí údaje o HDP. a) Celosvětový HDP vycházející z tržních směnných kurzů. b) Kde je to možné, je u analyzovaných údajů uvedeno rozmezí percentilů 10 a 90. Záporná čísla znamenají přírůstek HDP. První řádek (445 – 535 ppm ekvivalentu CO2) uvádí jen horní mez dle odborné literatury. c) Výpočet poklesu roční míry růstu vychází z průměrného poklesu během posuzovaného období, jehož výsledkem by byl uváděný pokles HDP do roku 2030 a 2050. d) Tyto výzkumy, jejichž počet je relativně nízký, obecně pracují s nízkými referenčními úrovněmi. Vysoké referenční úrovně emisí obvykle vedou k vyšším nákladům. e) Hodnoty odpovídají nejvyšším odhadovaným poklesům HDP uvedeným ve sloupci č. 3.

3.4.

Příprava nového Kjótského protokolu

Jelikoţ Kjótský protokol je platný pouze do roku 2012, je tudíţ nezbytné aby byla přijata nová mezinárodní smlouva o redukci skleníkových plynů. Také nedostatky by měl nahradit tzv. postkjótský reţim, jelikoţ cílem by mělo být zabránit globálnímu průměrnému zvýšení teploty o více neţ 2°C. Předpokládá se podstatné sníţení emisí skleníkových plynů, prozatímní cíl (dohodnutý na konferenci smluvních stran UNFCC na Bali v roce 2007) je globální sníţení o 50% do roku 2050 (ve srovnání s rokem 1990). S tímto cílem jsou v rozporu scénáře dalšího vývoje vypracované IPCC, které většinou předpokládají větší zvýšení teploty aţ o 6,4°C v průběhu 21. století.57

57


56

Přípravu nového Kjótského protokolu zatím provázely tři důleţité konference: 1. Konference na Bali 2. Konference v Kodani 3. Konference v Cancúnu

3.4.1.

Konference na Bali

Prosinec 2007 – konalo se zasedání 190 smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu na Bali. Nejvýznamnějším bodem, který se diskutoval, je tzv. Cestovní mapa z Bali, která stanovila časový rámec a věcný obsah vyjednávání pro následující dva roky. Na počátku konference USA a Rusko stále nesouhlasilo s explicitním stanovením cílů pro ekonomicky vyspělé země, které by měly sníţit emise skleníkových plynů o 25 – 40% do roku 2020 oproti roku 1990. Nakonec ale došlo k dohodě mezi rozvinutými zeměmi a rozvojovými zeměmi nad formou budoucích závazků v oblasti sniţování emisí skleníkových plynů. I USA se k nim nakonec připojili.58

José Manuel Barroso: (předseda Evropské komise) „Pracovali jsme těžce, abychom došli k tomuto výsledku. Jde o důležitý krok vpřed. Evropa je určena k tomu, aby přispěla vším, co má, k dalšímu postupu také v budoucnosti. Apeluji na všechny naše partnery, aby brali tyto závěry vážně a jednali pohotově. Opravdu máme jen jednu planetu. Jen společně mohou rozvinuté a rozvojové země dojít k úspěchu.“ Zdroj: Euroactiv.cz [online]. 2004 [cit. 2011-03-18]. Na Bali skončila světová konference o klimatických změnách. Dostupné z WWW: .

58

Ministerstvo životního prostředí [online]. 2008 [cit. 2011-02-24]. Konference na Bali byla začátkem nové etapy globální spolupráce na ochraně klimatu. Dostupné z WWW: .

57

Co se na Bali podařilo vyjednat?  EU se podařilo prosadit vyváţené rozdělení příspěvků mezi rozvinutými a rozvojovými státy. Konkrétní cíle jednotlivých zemí budou ale diskutovány aţ na následujících konferencích smluvních stran.59  Schválení základních principů fungování Adaptačního fondu, který má slouţit k financování

adaptačních

opatření

(formou

projektů

a

programů)

v rozvojových zemích. Hlavním úkolem fondu bude zmírňovat dopady zejména na vodní hospodářství, zemědělství a lesnictví v těch částech světa, které jsou vůči projevům změny klimatu nejzranitelnější. Adaptační fond by měl být začleněn pod správu GEF (Global Environment Facility), platební jednotkou bude Světová banka, která odhaduje roční poţadavky na výdaje spojené s činností globálního adaptačního fondu ve výši 10 miliard dolarů. Financování Adaptačního fondu by mělo být zajištěno příspěvky z emisního obchodování. Dohodnuto bylo zatím 2% zpoplatnění mechanismu čistého rozvoje (CDM).60  Konference rovněţ označila jako velice významný problém odlesňování v rozvojových zemích světa, který se v celosvětovém měřítku na změnách klimatu podílí přibliţně 20%. Delegáti odsouhlasili, ţe je třeba zahájit okamţitou akci, která podpoří opatření proti odlesňování.61

RNDr. Martin Bursík: „Výsledky vědeckého výzkumu jsou jednoznačné. Dochází ke změně klimatu a její negativní vlivy jsou realitou. Musíme propojit vědecké poznání s politikou. Je čas jednat. Úkolem je významně snížit emise skleníkových plynů a současně zvýšit zachycování uhlíku vegetací.“ Zdroj: Ministerstvo životního prostředí [online]. 2008 [cit. 2011-02-24]. Konference na Bali byla začátkem nové etapy globální spolupráce na ochraně klimatu. Dostupné z WWW: .

59


60


61


58

3.4.2.

Konference v Kodani

Konference se konala v prosinci 2009. Zúčastnilo se jí skoro patnáct tisíc delegátů ze 193 zemí světa. Konference probíhala po celou dobu ve velmi napjatém ovzduší, k čemuţ přispěl únik údajného dánského návrhu závěrečného textu celého summitu, který začal počátkem prvního týdne kolovat mezi delegáty. Nejvíce se proti textu, podle kterého by se chudé země stejně jako ty bohaté zavázaly k dosti výraznému sniţování emisí skleníkových plynů, coţ je odklon od původního principu Kjótského protokolu, postavili představitelé nejchudších států. Rozpory mezi bohatými a chudými zeměmi panovaly především ohledně toho, kdo a o kolik by měl omezovat emise a kdo by to měl všechno financovat.62

Hlavní body Kodaňské dohody: 

Dlouhodobý závazek ke sniţování teploty pod 2°C.



Závazek

rozvinutých

států

implementovat

nástroje

k redukci

emisí

skleníkových plynů. 

Závazek sníţit globální odlesňování – ustanovení Kodaňského zeleného klimatického fondu (Copenhagen Green Climate Fund), který bude finančním mechanismem pro aktivity v rozvojových zemích. Do fondu byl na období 2010 – 2012 přislíben příspěvek 30 miliard dolarů s cílem navýšit tuto částku do roku 2020 aţ na sto miliard dolarů ročně.63

Kodaňská konference vlastně nic nového ohledně redukce emisí nepřinesla. Ţádná očekávání se ve skutečnosti nenaplnila. Tento summit spíše přinesl zklamání, neţli kýţené výsledky. Text Kodaňské dohody neobsahuje ţádné limity ani ţádná závazná pravidla. Jde pouze o nezávaznou dohodu, kterou by všichni pouze měli „brát na vědomí―. 62

Ministerstvo vnitra ČR [online]. 2010 [cit. 2011-02-25]. Kodaňská konference: Klimatické změny zůstávají středem pozornosti i nadále . Dostupné z WWW: . 63

Ministerstvo vnitra ČR [online]. 2010 [cit. 2011-02-25]. Kodaňská konference: Klimatické změny zůstávají středem pozornosti i nadále . Dostupné z WWW: .

59

Nejkonkrétnějším výsledkem summitu tak nakonec zůstává závazek rozvinutých zemí poskytnout 21 miliard eur v příštích třech letech a 70 miliard eur do roku 2020 na projekty na podporu čistých zdrojů energie a na vyrovnání se s důsledky sucha, zvedající se hladinou oceánů a dalšími projevy klimatických změn v chudých zemích.64 Evropská unie a její členské státy deklarovaly svoji připravenost přispět k urychleně zahájenému financování celkovou částkou přes sedm miliard eur, tedy, ţe v období 2010 – 2012 budou ročně na daný účel vynaloţeny 2,4 miliardy eur. Na Českou republiku by tak připadlo kolem sta miliónů korun ročně.65

3.4.3.

Konference v Cancúnu

V listopadu 2010 proběhl summit v mexickém Cancúnu, kterého se zúčastnilo více jak 190 států světa.

Connie Hedegaardová: (Evropská komisařka pro oblast klimatu) „V roce 2050 bude na Zemi žít více než devět miliard lidí. Chceme-li se tomuto skokovému nárůstu v počtu obyvatel přizpůsobit, aniž podpoříme nebezpečnou změnu klimatu, nemáme na výběr a musíme dokončit přechod k nízkouhlíkové globální ekonomice. To je v sázce v mezinárodních jednáních o klimatických změnách, a proto je nadcházející konference OSN v Cancúnu tak důležitá.“ Zdroj: Blog.aktualne.cz [online]. 1999 [cit. 2011-03-18]. Konference v Cancúnu může přinést pokrok ve věci klimatu. Je ale zapotřebí politická vůle. Dostupné z WWW: .

Atmosféra, která panovala na Kodaňské konferenci, se v Cancúnu naštěstí neopakovala. Na rozdíl od Kodaně, kde byla dohoda brána pouze „na vědomí― a nebyla dokumentem

64

Evropská komise [online]. 2011 [cit. 2011-02-26]. Kodaňský summit skončil. Dostupné z WWW: . 65

Ministerstvo vnitra ČR [online]. 2010 [cit. 2011-02-25]. Kodaňská konference: Klimatické změny zůstávají středem pozornosti i nadále . Dostupné z WWW: .

60

závazným, Cancún sice nepřinesl řešení týkající se problému „post-Kjóto―, ale bylo tu jiţ přijato několik konkrétních rozhodnutí:66 

Rozhodnutí o vzniku Zeleného fondu pro klima na podporu projektů.



Konkrétní mechanismus monitorující emise skleníkových plynů.



Opatření na ochranu tropických deštných pralesů.



Sdílení zelených technologií.

Během konference se vedlo mnoho diskuzí o „balíčku― důleţitých rozhodnutí, který má tvořit jakási pravidla po roce 2012. S tímto výstupem souhlasí prakticky všichni zúčastnění, ale ne všichni mají o podobě výsledných parametrů stejné představy. Státy EU včetně České republiky usilují o rozhodnutí v oblasti sniţování emisí skleníkových plynů se zahrnutím dvou nejvýznamnějších světových emitentů USA a Číny. V rámci této debaty rovněţ prosazujeme, aby došlo ke schválení jasných pravidel pro měření, vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů, kde v současnosti stále panují značné názorové rozdíly, a to zejména na straně rozvíjejících se zemí, jejichţ zvyšující se podíl na celosvětových emisích do budoucna ještě výrazněji naroste. Rozvojové státy naopak spíše volají po uvolnění dodatečných zdrojů financování pro přizpůsobení se negativním dopadům probíhající změny klimatu, které se projevují stále častějšími extrémními jevy, jako jsou povodně nebo období veder a sucha, coţ se následně negativně promítne na zásobách pitné vody a potravin. Rozvojové země rovněţ usilují o daleko vyšší transfer čistých a moderních technologií a navýšení prostředků pro vlastní přípravu a realizaci strategií ochrany klimatu.67 Další debata v rámci Protokolu se vedla i o budoucnosti trţních mechanismů a emisního obchodování, kdy je snahou zejména zachovat a vylepšit mechanismus čistého rozvoje (CDM), který generuje uhlíkové kredity, jeţ vyuţívají i české firmy zapojené do obchodování s evropskými povolenkami.68

66

Velvyslanectví ČR v Bruselu [online]. 2011 [cit. 2011-02-26]. Belgie - reflexe konference ke změně klimatu v mexickém Cancúnu. Dostupné z WWW: . 67

Ministerstvo životního prostředí [online]. 2008 [cit. 2011-02-28]. Dnes startuje světový klimatický summit v Mexiku. Dostupné z WWW: . 68

Ministerstvo životního prostředí [online]. 2008 [cit. 2011-02-28]. Dnes startuje světový klimatický summit v Mexiku. Dostupné z WWW: .

61

4. MEZINÁRODNÍ SMLOUVY A JEJICH VÝSLEDKY Jedná se především o Kjótský protokol a na něj se nabalující mnoho směrnic a dohod, které mají za úkol korigovat a co nejvíce sniţovat světové emise skleníkových plynů. Daří se skutečně plnit cíle, vytečené v Kjótském protokolu? Nebo se děje pravý opak? A na druhou stranu, je vůbec Kjótský protokol dostačující? Nepokrývá příliš malou část světa a neobsahuje příliš malé limity?

4.1.

Směrnice Evropského parlamentu a rady 2009/29/ES

Směrnice Evropského parlamentu a rady 2009/29/ES, kterou se mění směrnice 2003/87/ES, je legislativním předpisem pro Klimaticko-energetický balíček. Směrnice vychází ze zkušeností získaných během prvního obchodovacího období (2005 – 2007) a za cíl má především zefektivnění Evropského systému emisního obchodování (EU ETS) jak z hlediska nákladové efektivnosti, tak z hlediska efektivnosti environmentální.69

4.1.1.

Evropský systém EU ETS

Jako nástroj na splnění svých povinností v rámci Kjótského protokolu spustila Evropská unie Systém obchodování s emisemi (EU ETS) ve všech 25 členských zemích od 1. ledna 2005. Podniky, které podléhají limitu, musí odevzdat jednu povolenku za kaţdou jednu tunu CO2, kterou vypustí. Celkové mnoţství povolenek v rámci limitu se bude postupně sniţovat a tím se budou také sniţovat emise. Tento limituj – a – obchoduj systém (cap – and – trade system) reguluje emise oxidu uhličitého z přibliţně 15 000 společností z odvětví zpracování ropy, plynu, výroby energií, papíru, cementu, skla a oceli (v budoucnosti moţná i chemikálií a hliníku) v rámci celé rozšířené EU. Podniky podléhající limitu musí odevzdat jednu povolenku za kaţdou jednu tunu CO2, kterou vypustí. Celkové mnoţství povolenek v rámci limitu se bude postupně sniţovat a tím se budou také sniţovat emise.70 Do systému EU ETS Česká republika vstoupila v roce 2005.

69

Ministerstvo životního prostředí [online]. 2008 [cit. 2011-02-27]. Směrnice EP a Rady 2009/29/ES. Dostupné z WWW: . 70

Vertis [online]. 2011 [cit. 2011-03-03]. Základní informace o EU ETS. Dostupné z WWW: .

62

4.1.2.

Klimaticko-energetický balíček

Dne 23. ledna 2008 Evropská komise zveřejnila soubor legislativních návrhů a doprovodných dokumentů (pod názvem Klimaticko-energetický balíček), který byl jako celek schválen Evropským parlamentem a Radou v prosinci 2008. Hlavními závazky, které tato legislativa potvrzuje, je dosáhnout do roku 2020 sníţení emisí skleníkových plynů o 20% oproti úrovni z roku 1990 a zároveň do stejného data zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie rovněţ na 20%. Díky tomuto balíčku je Evropa prvním regionem na světě, který provádí takto dalekosáhlé právně závazné cíle v oblasti klimatu a energie. Je to významný příspěvek k dosaţení ambiciózní mezinárodní dohody o klimatu v rámci prosincové konference OSN věnované tomuto tématu.

José Manuel Barroso: (předseda Komise) „Dnes jsme dosáhli shody o jedné z nejdůležitějších priorit této Komise. Klimaticko-energetický balíček je důkazem toho, že je Evropa schopna konat ku prospěchu svých občanů. Připočteme-li ještě dohodu o posílení vnitřního trhu EU s energií, učinili jsme významný krok směrem ke zvýšení energetické účinnosti a bezpečnosti a k posílení pozice Evropy v rámci nové mezinárodní dohody o klimatu.“ Zdroj: Europa.eu [online]. 2009 [cit. 2011-03-26]. Komise vítá přijetí klimaticko-energetického balíčku. Dostupné z WWW: .

Klimaticko-energetický balíček tvoří čtyři právní texty:  směrnice, která reviduje systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS), jenţ se vztahuje přibliţně na 40 % emisí skleníkových plynů v EU,  rozhodnutí o „společném úsilí―, které stanoví závazné cíle pro jednotlivé členské státy, pokud jde o emise z odvětví, na která se nevztahuje EU ETS,  směrnice, která stanoví závazné cíle pro jednotlivé členské státy, pokud jde o zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie v energetické skladbě,  směrnice, která vytváří právní rámec pro bezpečné a ekologicky šetrné vyuţívání technologií pro zachytávání a ukládání uhlíku.

63

Balíček doplňují dva další právní předpisy, které byly schváleny ve stejnou dobu:  nařízení, které stanoví povinnost sníţit emise CO2 z nových automobilů postupně mezi roky 2012 a 2015 na průměrně 120 g/km a dále na 95 g/km v roce 2020. Toto opatření samo o sobě zajistí více neţ jednu třetinu poţadovaného sníţení emisí v odvětvích, na něţ se nevztahuje ETS;  přepracované znění směrnice o jakosti paliv, které vyţaduje, aby dodavatelé paliv do roku 2020 sníţili emise skleníkových plynů z řetězce výroby paliva o 6 %.

V analýze zpracované v roce 2008 pro potřeby klimaticko-energetického balíčku, kdy se počítalo s dalším ekonomickým růstem, byly náklady na dosaţení tohoto cíle v roce 2020 odhadovány na minimálně 70 miliard EUR ročně. Analýzy z roku 2010 berou v úvahu také ekonomickou recesi, a tudíţ byla cena odhadovaná na niţší částku a to na 48 miliard EUR (0,32 % HDP v roce 2020).71

4.2.

Globální sniţování skleníkových plynů

Sniţování emisí skleníkových plynů je základní součástí boje proti změně klimatu. Následující tabulka poukazuje na srovnání emisí v roce 2008 s rokem 1990. I kdyţ by se tyto emise měly globálně sniţovat, některé státy je stále zvyšují.

Prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc.: „Je však třeba přiznat, že ani tento relativně skromný cíl (Kjótský protokol) nevyšel. Především se ke kjótskému protokolu nepřidaly všechny důležité země, chybí zvláště Spojené státy, které představují asi čtvrtinu emisí skleníkových plynů v globálním měřítku, takže kjótský protokol pokrývá jen 27% světových emisí.“ Zdroj: Moldan.cz [online]. 2003 [cit. 2011-03-14]. Od Kjóta ke Kodani a dál. Dostupné z WWW: .

71

Ministerstvo životního prostředí [online]. 2010 [cit. 2011-03-03]. Evropská komise. Dostupné z WWW: .

64

Tabulka 9: Srovnání emisí skleníkových plynů v roce 1990, 2000 a 2008

Celkové emise skleníkových plynů v roce 1990, 2000 a 2008 (bez změny ve vyuţívání půdy) CO2, CH4, N2O, PFC, HFC, SF6 Země USA Evropská Unie Rusko Japonsko Německo Kanada Velká Británie Francie Itálie Austrálie Ukrajina Polsko Španělsko Turecko Nizozemí Česká republika Belgie Rumunsko Řecko Portugalsko Rakousko Bělorusko Maďarsko Nový Zéland Dánsko Bulharsko Finsko Švédsko Irsko Norsko Švýcarsko Slovensko Chorvatsko Litva Slovinsko Estonsko Lotyšsko Lucembursko Island Lichtenštejnsko Monako

Miliónů tun ekv. CO2 v roce 1990



6111,8 4244,7 3321,7 1268,7 1231,8 591,8 774,7 566,1 517,0 418,4 927,7 453,3 285,1 187,0 212,0 195,0 143,4 242,1 103,3 59,3 78,2 140,4 97,4 60,8 70,3 117,3 70,4 72,4 54,8 49,7 53,0 73,9 31,4 49,7 18,5 40,8 26,8 13,1 3,4 0,2 0,1

7008,2 4114,5 2014,8 1344,3 1024,7 717,1 676,0 560,9 549,8 496,2 393,0 390,2 380,8 297,0 214,6 147,5 144,6 136,2 124,9 81,3 80,3 78,8 77,1 69,6 69,5 69,2 69,1 68,9 67,8 53,3 51,9 49,2 25,9 19,4 18,8 18,2 10,2 9,9 3,8 0,3 0,1

6924,6 3970,5 2229,6 1281,8 958,1 734,4 631,7 531,8 541,5 549,5 427,8 395,6 405,7 366,5 206,9 141,4 133,3 145,9 126,9 78,4 86,6 91,1 73,1 74,7 65,1 73,4 70,1 64,0 67,4 53,7 53,2 48,8 31,1 24,3 21,3 20,3 11,9 12,5 4,9 0,3 0,1

Zdroj: World Resources Institute [online]. 2010 [cit. 2011-03-22]. Total GHG Emissions in 2000 . Dostupné z WWW: .

65

Evropská unie by dokonce svůj redukční cíl do roku 2020 chtěla zvýšit z 20% na 30%. To ale příliš nevyhovuje východoevropským státům, které proti jakémukoli zvyšování závazku protestují. Na druhou stranu ale zase mohou očekávat, ţe by se jim mohlo dostat velké finanční pomoci. Ve své studii pro Oxfordský institut pro energetická studia expert David Buchan nabízí dvě moţnosti řešení:72 1. prvním řešením by bylo přesměrování strukturálních fondů v rámci rozpočtu EU. V těchto fondech je v současném programovacím období 2007 – 2013 344 miliard eur. Většina těchto peněz (které tvoří téměř třetinu celkového rozpočtu EU) směřuje do nových členských zemí, ale na energetiku jde pouze 10,8 miliard. A přitom, co můţe být „strukturálnějšího― neţ trvalá transformace na nízkouhlíkovou ekonomiku? 2. druhým řešením, jak přesměrovat peníze do energetiky, je „europeizace― národních dotací na obnovitelné zdroje energie. Rozsah některých vládních programů přitom výrazně převyšuje objem unijních dotací. Německo například své výrobce energie z obnovitelných zdrojů ročně dotuje částkou, která odpovídá objemu prostředků vyhrazených na podporu energie v sedmiletém rozpočtu strukturálních fondů. Potřebujeme vytvořit takový systém, v němţ budou dotace do obnovitelných zdrojů volně protékat z nejbohatších států západní Evropy do regionů, kde je pro ně největší potenciál – tedy na východ.

Druhá varianta mi přijde jako velice zajímavé řešení, ale s první uţ bych tak úplně nesouhlasila. Jelikoţ přesouvat většinu peněz z evropských strukturálních fondů do energetiky je bezesporu velmi „strukturální― ale neřekla bych, ţe příliš efektivní. Jelikoţ sekce jako je školství, zdravotnictví, zaměstnanost, infrastruktura jsou také velmi důleţité e nelze je ignorovat a odsunout na tzv. druhou kolej.

72

Euroactiv.cz [online]. 2004 [cit. 2011-03-05]. Sniţování emisí CO2 a podpora obnovitelných zdrojů. Dostupné z WWW: .

66

4.3.

Sniţování skleníkových plynů v České republice

Sniţovat emise skleníkových plynů se v České republice skutečně daří, coţ dokazuje i následující graf. Graf 7: Sniţování skleníkových plynů v ČR v letech 1990 - 2008

Pozn: červená = vývoj populace; oranžová = vývoj národních emisí; fialová = vývoj emisí v přepočtu na osobu. Zdroj: World Resources Institute [online]. 2010 [cit. 2011-03-13]. Sniţování skleníkových plynů. Dostupné z WWW: .

Trochu ironie do našeho plnění závazků vnáší fakt, ţe uţ v roce 1997 (při podpisu Kjótského protokolu) měla ČR emise skleníkových plynů niţší o 20% ve srovnání s rokem 1990. A ratifikace Kjótského protokolu pro nás znamenala sníţení emisí o pouhých 8%. Ale na druhou stranu nic to nemění na tom, ţe emise v posledních letech opravdu klesají. S těmito výsledky můţeme být jistě spokojeni, kdo ale příliš nejásá, jsou velcí emitenti skleníkových plynů. Coţ je u nás například ČEZ, který je jedničkou ve svém oboru. V následujícím grafu je vidět očekávaný pokles zisku v roce 2011. Mezi hlavní negativní vlivy, které se o tento pokles zaslouţí, patří podle ČEZu především nově zavedená darovací daň z emisních povolenek, další nová zavedená daň v podobě sráţkové daně z elektřiny vyrobené ve fotovoltaických elektrárnách, dále pak také posilující koruna vůči euru a klesající realizační ceny elektrické energie.

67

Graf 8: ČEZ – Skutečnost za loňský rok, výhled na rok 2011

Pozn: EBITDA = zisk před odečtením úroků, daní, odpisů a amortizace; EBIT= zisk před odečtením úroků a daní (provozní hospodářský výsledek) Zdroj: Patria online [online]. 1997 [cit. 2011-03-28]. ČEZ představil kompletní čísla za rok 2010, výhled na 2011 pro trh zklamáním. Dostupné z WWW: .

Sráţková daň na solární elektrárny Od 1. ledna 2011 je v České republice zavedena sráţková daň na solární elektrárny ve výši 26%. Podle odhadů by tato daň měla vydělat státu cca. 4,2 miliardy korun. Danit se bude zisk velkých solárních elektráren (výkon nad 30kW). Na konto zavedení sráţkové daně reagoval František Smolka, prezident České průmyslové fotovoltaické asociace, takto: „Celkem bude navrhovanými kroky poškozeno 1450 firem a ohroţeno bude více neţ pět tisíc pracovních míst, která fotovoltaika vytvořila. Zpětné zdanění je do očí bijící porušení původních pravidel hry, které se dá jen těţko odůvodnit. Stát v soudních sporech a arbitráţích zaplatí minimálně o 168 miliard korun více, neţ vybere na solární dani. Investoři se budou soudit nejen o zmařenou investici, ale i o očekávaný dvacetiletý výnos.―73

73

E15.cz [online]. 2007 [cit. 2011-03-05]. Kvůli solární dani hrozí arbitráţe za 260 miliard, varuje fotovoltaická asociace . Dostupné z WWW: .

68

Darovací daň z emisních povolenek Daň se bude týkat elektrárenských společností a bude uvalena na darované emisní povolenky v letech 2011 a 2012. Daň se bude týkat pouze producentů dodávající třetím stranám, nikoliv pro vlastní spotřebu. Nejvýrazněji se tento návrh dotkne elektrárenské společnosti ČEZ. Podle odhadů by se tento dodatečný náklad měl pohybovat okolo 500 milionů korun.

4.4.

Obchod s emisními povolenkami

Obchodování s emisními povolenkami (EUA) patří mezi nejvyuţívanější nástroje Kjótského protokolu. V Evropské unii byl pro tyto účely právě vytvořen systém v podobě EU ETS (EU Emission Trading Scheme). Základní princip v obchodu s emisními povolenkami spočívá v tom, ţe země, která vypustí do ovzduší méně CO2 neţ je stanoveno Kjótským protokolem, můţe své „ušetřené emise― prodat jiné zemi, která by jinak mohla mít problém dostát svým závazkům ohledně svých limitů. Cílem celého obchodování je spíše povolenky prodávat neţ nakupovat, coţ vede k úsporným energetickým opatřením a k zavádění šetrnějších technologií.

4.4.1.

Emisní povolenka

Emisní povolenka představuje tedy majetkovou hodnotu odpovídající právu vypustit do ovzduší v kalendářním roce ekvivalent tuny CO2. ten kdo má emisních povolenek nedostatek, je povinen si je dokoupit. Pro tyto potřeby je moţné vyuţít sluţeb na specializovaných burzách, jednou z nich je např. energetická burza EEX. Evidence emisních povolenek a jejich obchodování je zaznamenáváno ve veřejném rejstříku. Tento rejstřík ale nefunguje na bázi trhu či burzy, slouţí pouze k evidenci.

4.4.2.

Obchodování s emisemi

System EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) je zaloţen na poznatku, ţe stanoveni ceny uhlíku nabízí nákladově nejefektivnější způsob, jak dosáhnout sníţeni emisi skleníkových plynů v tak zásadní míře, aby změna klimatu nedosáhla nebezpečných rozměrů. Byl zřízen závaznými právními předpisy navrţenými Evropskou komisí a

69

schválenými členskými státy EU a Evropským parlamentem a je zaloţen na čtyřech stěţejních zásadách:74  jedná se o systém emisních stropů,  zapojení se do něj je pro podniky v příslušných odvětvích povinné,  jeho součástí je přísný rámec dodrţování pravidel,  trh pokrývá oblast EU, vyuţívá však příleţitosti ke sniţovaní emisí i ve zbytku světa, neboť přijímá i kredity z projektů zaměřených na sniţování emisí v rámci Kjótského protokolu a jeho mechanismu čistého rozvoje a společné realizace. System EU ETS umoţňuje formální propojení se slučitelnými systémy emisních stropů ve třetích zemích, které ratifikovaly Kjótský protokol.

Al Gore: „U nás v USA, kde systém pro emise oxidu uhličitého Kongres ještě neschválil, se zatím úspěšně rozvíjí soukromé obchodování s povolenkami na emise. Chicagská klimatická burza (CCX) je teprve začínající trh založený na prostém předpokladu, že snižovat tyto emise má cenu – není to jen idealistický cíl, doslova z něj mohou plynout peníze.“ Zdroj: GORE, Al. Nepříjemná pravda. První. Praha : Argo, 2007. 329 s. ISBN 978-80-7203-868-8.

Samotná realizace EU ETS je rozčleněna do tří jednotlivých fází. První fáze. Probíhala od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2007. Úspěšně v ni byla stanovena cena za uhlíkové emise, zřízeno volné obchodovaní s povolenkami v rámci EU a vybudována nezbytná infrastruktura pro monitorování, ohlašovaní a ověřováni skutečných emisi produkovaných dotčenými podniky.

74

Akce EU proti změně klimatu : Systém EU pro obchodování s emisemi [online]. Lucemburg : Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2009 [cit. 2011-03-04]. Dostupné z WWW: . ISBN 978-92-79-13400-5.

70

Druhá fáze Probíhá od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2012. během této doby musí EU a její členské státy splnit emisní cíle stanovené Kjótským protokolem. Po zjištění emisí v první fázi sníţila Komise objem emisních povolenek v této fázi o 6,5%. Třetí fáze Bude probíhat od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2020. V rámci této fáze mají proběhnout tyto změny:75  mírné rozšíření působnosti systému (vedle zahrnuti letectví od roku 2012), kterým se do něj začlení další průmyslová odvětví a více skleníkových plynů a také zařízení na zachycování, přepravu a geologické skladování emisí CO2,  nahrazení stávajícího systému národních stropů pro emisní povolenky jedním stropem pro celou EU,  lineární sniţování stropu pro povolenky o 1,74 % ročně do roku 2020 a dále, coţ znamená, ţe do roku 2020 se počet povolenek oproti úrovni roku 2005 sníţí o 21 %;  postupný přechod k plnému draţeni povolenek namísto stávajícího systému jejich bezplatného přidělování; od roku 2013 bude muset být alespoň 50 % povolenek nakupováno v draţbě, přičemţ cílem je dosáhnout systému plného draţení do roku 2027; energeticky náročná odvětví, u nichţ se má za to, ţe povinnost všechny povolenky

nakoupit

by

mohla

uškodit

jejich

konkurenceschopnosti

na

mezinárodním poli, mohou dostat výjimku;  harmonizovanější pravidla monitorování, ohlašování a ověřování emisí, které zvýší spolehlivost a důvěryhodnost systému;  moţnost propojit system EU ETS se systémy stanovujícími závazné stropy emisí ve třetích zemích, a to na úrovni zemí, ale také jejich jednotlivých regionů či států;  harmonizovaná pravidla pouţívaní uhlíkových kreditů z projektů CDM a JI ve třetích zemích, která jsou navrţena tak, aby tyto země stimulovala k ratifikaci budoucí celosvětové dohody o klimatu;  moţnost, aby členské státy z programu vyňaly malá zařízení vypouštějící relativně malá mnoţství CO2 za předpokladu, ţe taková zařízení podléhají opatřením, která budou mít na jejich emise stejný dopad.

75

Akce EU proti změně klimatu : Systém EU pro obchodování s emisemi [online]. Lucemburg : Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2009 [cit. 2011-03-04]. Dostupné z WWW: . ISBN 978-92-79-13400-5.

71

„Od roku 2005 byl v rámci Evropské unie zaveden obchod s povolenkami na emise oxidu uhličitého jako nejdůleţitějšího skleníkového plynu. V první fázi celý systém nebyl příliš úspěšný, protoţe povolenek bylo rozdáno celkově více, neţ jednotliví emitenti ve svém úhrnu potřebovali. To znamená, ţe byl převis nabídky povolenek nad poptávkou a cena povolenky na jednotku emisí, jmenovitě na tunu oxidu uhličitého, výrazně klesla. V roce 2008 vstoupil trh s povolenkami do druhé fáze a předpokládá se, ţe se postupně zdokonalí a rozšíří i mimo Evropu, nejdříve na vyspělé státy, později snad celosvětově.―76

Příklad sniţování emisí a obchodování s emisními povolenkami: Společnosti A a B obě vypustí do ovzduší 100 000 tun CO2 za rok. Řekněme, ţe vláda kaţdé z nich přidělí emisní povolenky na 95 000 tun, takţe musejí najít způsob, jak pokrýt chybějících 5 000 povolenek. Mohou si tedy vybrat, zda sníţí emise o 5 000 tun, nebo si na trhu nakoupí 5 000 povolenek, nebo si zvolí něco mezi tím. Neţ se rozhodnou, kterou cestou se vydají, porovnají náklady spojené s jednotlivými variantami. Představme si, ţe trţní cena povolenky je v daném okamţiku 20 eur za tunu CO2. Společnost A si spočítá, ţe sníţení emisí ji bude stát 10 eur za tunu, a zvolí si tudíţ tento způsob, protoţe vyjde levněji neţ nákup nezbytných povolenek. Dokonce se rozhodne vyuţít příleţitosti a sníţit emise nikoliv o 5 000, nýbrţ rovnou o 10 000 tun. V jiné situaci se nachází společnost B. Její náklady na sníţení emisí činí 30 eur za tunu, tj. převyšují trţní cenu povolenek, a tak se rozhodne místo sniţování emisí nakoupit povolenky. Společnost A vynaloţí 100 000 eur na snaţení svých emisí o 10 000 tun při ceně 10 eur za tunu, poté však získá 100 000 eur prodejem 5 000 povolenek, které jiţ nepotřebuje, za trţní cenu 20 eur za kus. To znamená, ţe prodej povolenek ji plně vykompenzuje náklady na sníţení emisí, zatímco bez systému obchodování s emisemi by musela nést čisté náklady ve výši 50 000 eur (za předpokladu, ţe emise sníţila pouze o nezbytných 5 000 tun).

76


72

Společnost B vynaloţí 100 000 eur na koupi 5 000 povolenek při ceně 20 eur za kus. Nebýt pruţného fungování systému ETS, musela by sníţit emise o 5 000 tun za cenu 150 000 eur. Obchodováním s emisemi tak společnosti v tomto přikladu celkově ušetří na nákladech 100 000 eur. Protoţe si společnost A zvolí cestu sníţení emisí (neboť se v jejím případě jedná o levnější variantu), povolenky, které si nakoupí společnost B, představuji skutečné sníţení emisi, i kdyţ společnost B vlastní emise nesníţila.77

4.4.3.

Česká republika obchoduje s emisemi

Česká republika na trh s emisemi vstoupila v roce 2005. Na samotném obchodování by nebylo nic aţ tak zvláštního. Kdyby si ale „šikovní― obchodníci nenašli skulinky jak si podvodně vydělat horentní sumy peněz. A přitom na tom není nic aţ tak sloţitého jak by se na první pohled mohlo zdát. Podvodníci úmyslně prodávají emisní povolenky mezi zeměmi EU, kde není povinností platit DPH a potom si daň, kterou nikdy nezaplatili, nechají proplatit naším státem. Leden tento rok – podnikatel, mající firmu na Slovensku nakoupil povolenky, které bez DPH prodal své dceřiné firmě v České republice, která uţ je dál prodávala s DPH. Celkem se jednalo o 21 obchodních transakcí. Škoda způsobená těmito obchody činí necelých 47 miliónů korun. Také televize Nova loni upozornila na příklad daňového úniku, při němţ si obchodník Tomáš Mrkvica údajně vydělal skoro 600 miliónů korun.78 Česká republika ale samozřejmě není jedinou černou ovcí. Kupříkladu v loňském roce v Německu policejní razie obvinila z daňových machinací 150 lidí. Dalším příkladem je Španělsko, kde také v minulém roce bylo zatčeno 9 lidí, kteří chtěli státní kasu údajně obrat o 50 miliónů eur.79 77

Akce EU proti změně klimatu : Systém EU pro obchodování s emisemi [online]. Lucemburg : Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2009 [cit. 2011-03-04]. Dostupné z WWW: . ISBN 978-92-79-13400-5. 78

IHNed.cz [online]. 1996 [cit. 2011-03-14]. Policie odhalila daňové podvody s emisními povolenkami za 50 milionů. Dostupné z WWW: . 79

IHNed.cz [online]. 1996 [cit. 2011-03-14]. Emise po česku: podvody za miliardu, policie nemá komu doručit obvinění. Dostupné z WWW: .

73

V polovině ledna ukradli hackeři z českého registru, který funguje jako banka na povolenky, kolem 1,1 milionu povolenek v hodnotě téměř půl miliardy korun. Největší škodu zaznamenala společnost ČEZ, které zmizelo přes 700 tisíc povolenek, coţ odpovídá hodnotě skoro čtvrt miliardy korun, 475 tisíc postrádá brněnská firma Blackstone Global Ventures. "Česká republika bude usilovat o navrácení maximálního počtu povolenek, které byly odcizeny a nyní se nacházejí v rejstřících ostatních členských států Evropské unie. Na přechodnou dobu do vrácení nebo částečného vrácení povolenek doplní Česká republika ze svých rezerv účty na výši konkrétních zůstatků, které byly na účtech před provedením nezákonných transakcí," uvedl premiér Petr Nečas. Hackeři zaútočili současně i na registry jiných evropských států, úspěšní byli uţ jen v Řecku a Rakousku. V České republice byla ale škoda nejvyšší. V polovině února se je podařilo zajistit v Estonsku a Německu.80

ČR by mohla na emisích vydělat Českým podnikům vzrůstá naděje na získání desítek miliard navíc díky většímu přídělu evropských povolenek. Při současné ceně povolenky (okolo 16 eur za tunu oxidu uhličitého) by mohlo jít dokonce aţ o 30 miliard korun. V červnu 2007 podala česká vláda ţalobu na Evropskou komisi kvůli nízkému objemu povolenek. Brusel prý podhodnotil údaje o růstu naší ekonomiky. Pokud by Česká republika spor vyhrála, zvýšil by se celkový příděl z 86,8 milionu tun emisí oxidu uhličitého ročně na 102 milionů tun. Firmy by povolenky získaly i zpětně (jelikoţ jde o celé období 2008 – 2012), v případě ţe by je samy nevyuţily, mohly by je dál prodat. Otázkou ale zůstává, jak se přebytek povolenek projeví na jejich ceně. Vyšší nabídka obvykle cenu sniţuje, ale dalo by se kalkulovat s tím, ţe cena bude naopak stoupat kvůli nepříliš dobrým vyhlídkám globální jaderné energetiky. Jelikoţ ta velmi utrpěla jadernou krizí v Japonsku, kterou vyvolaly následky zemětřesení a tsunami.81

80

Idnes.cz [online]. 1999 [cit. 2011-03-18]. Stát nahradí ztracené povolenky ze svých rezerv. Dostupné z WWW: . 81

Našepeníze.cz [online]. 2007 [cit. 2011-04-17]. Firmy by mohly získat desítky miliard korun navíc z emisních povolenek. Dostupné z WWW: .

74

4.5.

Zhodnocení současného stavu

Jak uţ bylo několikrát řečeno boj s klimatem je stoprocentně důleţitý. Ale skutečně se s ním svět snaţí bojovat? Zde uvedu několik bodů, které mě velmi zaujaly, na téma plnění závazků ohledně sniţování emisí skleníkových plynů:82 

Kdyţ opět připomenu příklad České republiky – v momentě podpisu Kjótského protokolu naši zástupci moc dobře věděli, ţe cíl je dopředu splněn. Kdyby tomu tak nebylo, skutečně by jsme byli mezi prvními, kteří smlouvu podepsali?



Mezi další poněkud absurdní splňování vytyčených cílů patří praktiky Velké Británie, která na první pohled sníţila emise skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990 o 18%. Ale pokud k jejím emisím započteme emise z podniků, jejichţ sídla byla formálně přesunuta do ciziny (nejlépe do Číny), zjistíme, ţe Velká Británie své emise nesníţila, ale naopak zvýšila a to dokonce o 20%. Coţ říká studie Stockholm Environment Institute (SEI), kterou si objednalo britské ministerstvo ţivotního prostředí.



Další zajímavé téma jsou biopaliva. Právě ta by měla emise sniţovat. Jsou na ně také schváleny dotace. Ale 21. dubna Reuters získala údajně důkazy o tom, ţe Evropská komise utajovala studii, podle které biopaliva mají dokonce vyšší emise skleníkových plynů neţ ropa. To ale není jediný problém v otázce biopaliv – plocha na plantáţe biopaliv se získává kácením pralesů.

Vskutku zajímavé plnění cílů. Kácet pralesy, abychom mohly pěstovat biopaliva. Nebylo snad na kaţdé konferenci jedno z hlavních témat právě odlesňování? A přesouvání sídla firem? To není divu, ţe pak Čína patří k největším znečišťovatelům na světě. „Je zřejmé, ţe klíčem k opatřením proti probíhající změně klimatu je energetika. V současné době se na světě získává 80 % energie z fosilních paliv, které jsou hlavním zdrojem skleníkových plynů – asi z 60-70% celosvětově (zbytek tvoří odlesňování a zemědělství). Odklon od energetiky zaloţené na fosilních palivech znamená naprosto 82

Idnes.cz [online]. 1999 [cit. 2011-04-18]. EU plní kjótský protokol účetními triky. Dostupné z WWW: .

75

zásadní přebudování celé základny současné ekonomiky ve všech zemích na světě. Znamená to přechod na nízkouhlíkovou a posléze i bezuhlíkovou energetiku. Mnozí si představují, ţe jediným řešením je masové nasazení jaderné energie. To však v ţádném případě nenastane, protoţe obnovitelné zdroje - v současné době je to především vítr a biomasa, se rozvíjejí tak rychle, ţe jaderná energetika s nimi těţko udrţí krok. Zejména je důleţité, ţe zatímco výstavba jaderných reaktorů se spíše prodraţuje, cena obnovitelné energie velmi prudce klesá a to prakticky u všech typů těchto zdrojů.―83

Ano přesně tak, mělo by jít o zásadní přebudování celé základny současné ekonomiky ve všech zemích na světě. To myslím, ţe je na tom to nejdůleţitější, aby se zapojily skutečně všechny země. Jelikoţ i kdyby třeba celá Evropská unie plnila své cíle podle svých představ, tak k čemu by to vlastně ve skutečnosti bylo? Kdyţ mnohem větší část světa bude dál ovzduší znečišťovat bez jakéhokoliv závazného limitu.

83

Moldan.cz [online]. 2003 [cit. 2011-04-24]. Od Kjóta ke Kodani a dál. Dostupné z WWW: .

76

ZÁVĚR Ano, globální oteplování je skutečný stav, ve kterém se naše planeta nachází. A jeho vlivy na náš ţivot i okolí nejsou příliš lákavé. To jsou podle mého názoru neměnná fakta. Ale zda je Kjótský protokol tou správnou cestou, tím bych si uţ tak jistá nebyla. Podstata protokolu zajisté správná je. Sniţování emisí skleníkových plynů je zřejmě jediné účinné řešení. Ale následná řešení post-kjótského reţimu a emisní povolenky uţ mi tak efektní nepřipadají. Kjótský protokol vyprší v roce 2012, a co bude následovat? To vlastně ještě není stoprocentně stanoveno. Jen se střídá konference za konferencí za nemalé výdaje a výsledky poněkud chybí. A emisní povolenky? Pokud chceme sniţovat emise skleníkových plynů, tak se mi zdá poněkud nesmyslné otevírat světový obchod s emisemi. Nakonec si velcí znečišťovatelé prostě jen nakoupí na burzách povolenky a dále si budou do ovzduší vypouštět větší mnoţství emisí neţ ostatní. Nevím, zda celé globální oteplování nezačíná pro svět znamenat příleţitost k velkému byznysu, více neţ hrozba pro náš způsob ţivota.

77

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY FLANNERY, Tim. Měníme podnebí : Minulost a budoucnost klimatických změn. První vydání. Praha : Dokořán, 2007. 270 s. ISBN 978-80-7363-121-5. GORE, Al. Nepříjemná pravda. První vydání. Praha : Argo, 2007. 329 s. ISBN 978-80-7203-868-8. JAKRLOVÁ, Jana; PELIKÁN, Jaroslav. Ekologický slovník terminologický a výkladový. První vydání. Praha : Fortuna, 1991. 144 s. ISBN 80-7168-644-1. KLAUS, Václav. Modrá, nikoli zelená planeta : Co je ohroženo: klima, nebo svoboda?. První vydání. Praha : Dokořán, 2007. 164 s. ISBN 978-80-7363-152-9. KUTÍLEK, Miroslav. Racionálně o globálním oteplování. První vydání. Praha : Dokořán, 2008. 188 s. ISBN 978-80-7363-183-3. LAWSON, Niegel. Vraťme se k rozumu : O globálním oteplování střízlivě a bez emocí. První vydání. Praha : Dokořán, 2009. 190 s. ISBN 978-80-7363-242-7. LOMBORG, Bjorn. Zchlaďte hlavy! : Skeptický ekolog o globálním oteplování. První vydání. Praha : Dokořán, 2008. 358 s. ISBN 978-80-7363-188-8. MOLDAN, Bedřich. (Ne)udržitelný rozvoj : Ekologie hrozba i naděje . Druhé vydání. Praha : Karolinum, 2001. 140 s. ISBN 80-246-0286-5. MOLDAN, Bedřich. Podmaněná planeta. První vydání. Praha: Karolinum, 2009. 417 s. ISBN 978-80-246-1580-6.

78

SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ Akce EU proti změně klimatu : Systém EU pro obchodování s emisemi [online]. Lucemburg : Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2009 [cit. 2011-03-04]. Dostupné z WWW: . ISBN 978-92-79-13400-5. Aktualne.cz [online]. 1999 [cit. 2011-01-23]. Podívejte: V Grónsku se utrhla kra větší neţ Manhattan. Dostupné z WWW: . Aktualne.cz [online]. 1999 [cit. 2011-01-23]. Ledovce tají: Grónsko stoupá nad hladinu moře. Dostupné z WWW: . Aktualne.cz [online]. 1999 [cit. 2011-01-10]. Studie: Kvůli kácení pralesů se v Amazonii šíří malárie. Dostupné z WWW: . Aktualne.cz [online]. 1999 [cit. 2011-01-13]. Vědci: Tropický hmyz změny klimatu nemusí přeţít. Dostupné z WWW: . BERÁNEK, Jan. Blog.aktualne.cz [online]. 1999 [cit. 2011-01-12]. Vítejte v pekle. Dostupné z WWW: . Blog.aktualne.cz [online]. 1999 [cit. 2011-03-18]. Konference v Cancúnu můţe přinést pokrok ve věci klimatu. Je ale zapotřebí politická vůle. Dostupné z WWW: . Britské listy [online]. 2006 [cit. 2011-02-13]. Sternova zpráva o globálním oteplování. Dostupné z WWW: . Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy [online]. 2010 [cit. 2011-02-21]. Kjótský protokol. Dostupné z WWW: . Cituj.cz [online]. 2005[cit.2010-11-13]. Citáty o přírodě a ekologii. Dostupné z WWW:. CT24.cz [online]. 2011 [cit. 2011-01-13]. OSN proti chudobě - ukončí světový hlad?. Dostupné z WWW: . CT24.cz [online]. 2011 [cit. 2011-01-21]. Zima se podle Pretla nedá předvídat. Dostupné z WWW: . CT24.cz [online]. 2011 [cit. 2011-01-11]. Poláci počítají povodňové škody. Dostupné z WWW: . CT24.cz [online]. 2011 [cit. 2011-01-11]. Austrálii ohroţují poţáry na jihu i záplavy na severu. Dostupné z WWW: .

79

E15.cz [online]. 2007 [cit. 2011-03-05]. Kvůli solární dani hrozí arbitráţe za 260 miliard, varuje fotovoltaická asociace . Dostupné z WWW: . Ekolist.cz [online]. 1999 [cit. 2011-01-13]. Arktické ţivočišné druhy od planktonu po velryby jsou ohroţené. Dostupné z WWW: . Euroactiv.cz [online]. 2004 [cit. 2011-03-05]. Sniţování emisí CO2 a podpora obnovitelných zdrojů. Dostupné z WWW: . Euroactiv.cz [online]. 2004 [cit. 2011-03-18]. Na Bali skončila světová konference o klimatických změnách. Dostupné z WWW: . Europa.eu [online]. 2009 [cit. 2011-01-13]. Průvodní dokument k Bílé knize. Dostupné z WWW: . Europa.eu [online]. 2009 [cit. 2011-03-26]. Komise vítá přijetí klimaticko-energetického balíčku. Dostupné z WWW: . Euroskop.cz [online]. 2005 [cit. 2011-01-23]. Evropská unie a svět. Dostupné z WWW: . Evropská komise [online]. 2011 [cit. 2011-02-26]. Kodaňský summit skončil. Dostupné z WWW: . Hnutí DUHA [online]. 2010 [cit. 2011-03-14]. Kjótský protokol. Dostupné z WWW: . Hurricane.com [online]. 2008 [cit. 2011-01-07]. Hurricane Information, Statistics, Historical Records, and Tracking Maps... Dostupné z WWW: . Idnes.cz [online]. 1999 [cit. 2011-04-18]. EU plní kjótský protokol účetními triky. Dostupné z WWW: . Idnes.cz [online]. 1999 [cit. 2011-03-18]. Stát nahradí ztracené povolenky ze svých rezerv. Dostupné z WWW: . Idnes.cz [online]. 1999 [cit. 2011-03-14]. Cancún: 100 miliard na boj s klimatem. Dostupné z WWW: .

80

Idnes.cz [online]. 1999 [cit. 2010-11-19]. Globální oteplování – podvod, anebo skutečný přírodní cyklus. Dostupné z WWW: . IHNed.cz [online]. 1996 [cit. 2011-03-14]. Policie odhalila daňové podvody s emisními povolenkami za 50 milionů. Dostupné z WWW: . IHNed.cz [online]. 1996 [cit. 2011-03-14]. Emise po česku: podvody za miliardu, policie nemá komu doručit obvinění. Dostupné z WWW: . In-počasí [online]. 2011 [cit. 2010-11-10]. Skleníkový efekt. Dostupné z WWW: . Klaus.cz [online]. 2010 [cit. 2011-02-13]. Pár slov k povinnosti diskontovat budoucnost. Dostupné z WWW: . Lidovky.cz [online]. 2011 [cit. 2011-01-11]. Pákistán přijal miliony na povodně. Od znepřátelené Indie. Dostupné z WWW: . Meteocentrum.cz [online]. 2007 [cit. 2010-12-19]. Vlivy klimatických změn. Dostupné z WWW: . Meteocentrum.cz [online]. 2007 [cit. 2011-01-07]. Tornáda. Dostupné z WWW: . Meteocentrum.cz [online]. 2007 [cit. 2011-01-07]. Tropické cyklóny. Dostupné z WWW: . Ministerstvo vnitra ČR [online]. 2010 [cit. 2011-02-25]. Kodaňská konference: Klimatické změny zůstávají středem pozornosti i nadále . Dostupné z WWW: . Ministerstvo životního prostředí [online]. 2010 [cit. 2011-03-03]. Evropská komise. Dostupné z WWW: . Ministerstvo životního prostředí [online]. 2008 [cit. 2011-02-28]. Dnes startuje světový klimatický summit v Mexiku. Dostupné z WWW: . Ministerstvo životního prostředí [online]. 2008 [cit. 2011-02-27]. Směrnice EP a Rady 2009/29/ES. Dostupné z WWW: .

81

Ministerstvo životního prostředí [online]. 2008 [cit. 2011-02-24]. Konference na Bali byla začátkem nové etapy globální spolupráce na ochraně klimatu. Dostupné z WWW: . Moldan.cz [online]. 2003 [cit. 2010-12-07]. Prof. Bedřich Moldan. Dostupné z WWW: . Moldan.cz [online]. 2003 [cit. 2011-03-14]. Od Kjóta ke Kodani a dál. Dostupné z WWW: . Moldan.cz [online]. 2003 [cit. 2011-04-24]. Od Kjóta ke Kodani a dál. Dostupné z WWW: . Nasa [online]. 2011 [cit. 2010-12-01]. GISS Surface Temperature Analysis. Dostupné z WWW: . Našepeníze.cz [online]. 2007 [cit. 2011-04-17]. Firmy by mohly získat desítky miliard korun navíc z emisních povolenek. Dostupné z WWW: . Noaa.gov [online]. 2000 [cit. 2010-12-01]. Earth System Research Laboratory. Dostupné z WWW: . Novinky.cz [online]. 2003 [cit. 2011-01-10]. V Sahelu hrozí hladomor, státy suţuje sucho. Dostupné z WWW: . Novinky.cz [online]. 2003 [cit. 2011-01-16]. EU vymírání ţivočišných druhů v Evropě nezabránila, je však vidět pokrok. Dostupné z WWW: . Novinky.cz [online]. 2003 [cit. 2011-01-22]. Evropu má zasáhnout nejmrazivější zima za posledních tisíc let. Dostupné z WWW: . Novinky.cz [online]. 2003 [cit. 2011-01-05]. Povodeň. Dostupné z WWW: . Novinky.cz [online]. 2003 [cit. 2011-03-18]. Po letech sporů začal platit Kjótský protokol. Dostupné z WWW:. Novinky.cz [online]. 2003 [cit. 2010-11-29]. Oceány se mění v zónu hladu, mizí plankton . Dostupné z WWW: .

82

Novinky.cz [online]. 2003 [cit. 2010-11-28]. Oteplování nesouvisí s průmyslovou aktivitou lidstva, dokládá studie. Dostupné z WWW: .

Patria online [online]. 1997 [cit. 2011-03-28]. ČEZ představil kompletní čísla za rok 2010, výhled na 2011 pro trh zklamáním. Dostupné z WWW: . Rozhlas.cz [online]. 2010 [cit. 2011-04-13]. Choleru na Haiti se nedaří zastavit. Dostupné z WWW: . Tn.cz [online]. 2009 [cit. 2011-01-03]. Začneme ovládat přírodu?. Dostupné z WWW: . UNEP [online]. 2008 [cit. 2010-11-11]. Mapy a grafy. Dostupné z WWW: . United States Global Change Research Program [online]. 2000 [cit. 2011-03-19]. U.S. Global Change Research Program. Dostupné z WWW: . Velvyslanectví ČR v Bruselu [online]. 2011 [cit. 2011-02-26]. Belgie - reflexe konference ke změně klimatu v mexickém Cancúnu. Dostupné z WWW: . Vertis [online]. 2011 [cit. 2011-03-03]. Základní informace o EU ETS. Dostupné z WWW: . Wikipedia [online]. 2002 [cit. 2011-02-23]. Mezivládní panel pro změny klimatu. Dostupné z WWW: . Wikipedia [online]. 2002 [cit. 2011-01-18]. Golfský proud. Dostupné z WWW: . Wikipedia [online]. 2002 [cit. 2011-01-24]. Městské tepelné ostrovy. Dostupné z WWW: . World Resources Institute [online]. 2010 [cit. 2011-03-22]. Total GHG Emissions in 2000 . Dostupné z WWW: . World Resources Institute [online]. 2010 [cit. 2011-03-13]. Sniţování skleníkových plynů. Dostupné z WWW: .

83

SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ Seznam obrázků Obrázek 1: Skleníkový efekt – cyklus .......................................................................................11 Obrázek 2: Modely předpovídající šíření sucha během tohoto století ......................................24 Obrázek 3: Výskyt malárie v roce 2005.....................................................................................25 Obrázek 4: Tempo vymírání druhů ...........................................................................................32 Obrázek 5: Větve prodění Golfského proudu ............................................................................33 Obrázek 6: Termický obrázek Atlanty z 11.- 12. května 1997 .................................................36

Seznam tabulek Tabulka 1: Hodnoty koncentrací skleník. plynů v preindustriálním období a v r. 2005 ..........11 Tabulka 2: TOP 10 – nejničivější hurikány ..............................................................................20 Tabulka 3: Škody z posledních povodní v České republice .....................................................22 Tabulka 4: Příklady dopadů globální změny klimatu ...............................................................39 Tabulka 5: Největší znečišťovatelé ovzduší v přepočtu emisí na obyvatele .............................42 Tabulka 6: Příklady některých předpokládaných regionálních dopadů ....................................52 Tabulka 7: Vybrané příklady plánovaného přizpůsobení podle jednotlivých sektorů ..............53 Tabulka 8: Odhad celosvětových makroekonomických nákladů v roce 2030 a 2050 ..............56 Tabulka 9: Srovnání emisí skleníkových plynů v roce 1990, 2000 a 2008 ...............................65

Seznam grafů Graf 1: Historický vývoj teploty zemského povrchu a koncentrace CO2 v atmosféře ..............12 Graf 2: Teplotní odchylky v letech 1880 - 2009 ........................................................................13 Graf 3: Koncentrace CO2 v minulosti a předpovědi budoucnosti ..............................................15 Graf 4: Koncentrace CO2 v letech 2006 – 2010 .........................................................................15 Graf 5: Dostupnost vody ............................................................................................................28 Graf 6: Celkové roční antropogenní emise skleníkových plynů ................................................37 Graf 7: Sniţování skleníkových plynů v ČR v letech 1990 – 2008 ...........................................67 Graf 8: ČEZ – Skutečnost za loňský rok, výhled na rok 2011 ...................................................68

84

ZDE BUDE VLOŢENO ZADÁNÍ BC./DP PRÁCE

Klimatické změny přístupy EU

Recommend Documents