Klesne spotřební daň na naftu? Proč se ministerstvo financí brání snížení spotřební daně z pohonných hmot... 5

PŘEHLED ZPRÁV Klesne spotřební daň na naftu? ........................................................................................................... 2 Proč se ministerstvo financí brání snížení spotřební daně z pohonných hmot ............................. 5 Snížení spotřební daně u nafty je opět ve hře .................................................................................... 8 Ceny nafty odrazují dopravce .............................................................................................................. 9 Expert: Sazbu daně je možné měnit z týdne na týden. Kalousek vrtí hlavou ............................... 10 Rozhovor s Alešem Rodem z VŠE Praha .......................................................................................... 11 Zima ověří asfalt z pneumatik ............................................................................................................ 13 Vládu zřejmě čekají další výměny ministrů, nejvíce nahnuté to má Dobeš .................................. 14

Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz

1

PLNÉ ZNĚNÍ ZPRÁV Klesne spotřební daň na naftu? ČT 24

12. 11. 2012

Rubrika: Ekonomika ČT24

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka: Detaily teď Vladimír Starosta, prezident ČESMAD Bohemia u nás ve studiu. Dobrý večer. Vladimír STAROSTA, prezident, ČESMAD: Dobrý večer. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka: A vítám i Ladislava Minčiče, prvního náměstka ministra financí. I vám pěkný večer. Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí: Dobrý večer. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka: Pane náměstku, není to alarmující, že stále více dopravců se snaží tankovat mimo Českou republiku a jezdí si raději pro naftu do zahraničí? Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí: Tak jistě to alarmující je, to je jaksi nezpochybnitelná pravda, to je skutečnost, Česká republika je územím, které je jaksi stvořeno jaksi k tomu, aby se po našem území dopravovalo zboží z východu na západ, ze severu na jih, takže skutečně asi z hlediska dlouhodobých strategických zájmů České republiky je, aby vozidla, která projíždějí územím České republiky, pokud možno prostřednictvím platby za spotřebované palivo, pohonnou hmotu, přispívala do rozpočtů České republiky. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka: Ale, jak už naznačil i předchozí příspěvek, tak se to neděje. To znamená, že na základě nějaké akce státu by možná byla reakce ze strany dopravců. Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí: Problém, který tady je, já jsem jej zmiňoval už v oné reportáži v tom krátkém vstupu, skutečně souvisí jenom a pouze s tou rozpočtovou nejistotou toho manévru, kdy by se sazba spotřební daně snížila. Řekněme o tu korunu osmdesát, o které se dneska hovořilo na onom semináři ve sněmovně. Nakonec i v nejbližších dnech je stejné tento týden, tak příští týden na jednání vlády bude probírán materiál, který společně připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo financí, kde se i zvažuje, jako jedna z možností dalšího vývoje případné snížení spotřební daně. Ovšem s tím, a to bych chtěl našim divákům zdůraznit, že budou učiněny jisté kroky, které by jistým způsobem zajistily nebo zabezpečily případný výpadek v důsledku tohoto manévru. Totiž, kdyby se stalo, že se sazby sníží dolů, sníží se pochopitelně i ceny pohonných hmot a přesto se neprodá tak velké množství pohonných hmot, aby to snížení v důsledku jaksi nižší jednotkové ceny, jaksi tento výpadek dohnalo, respektive vyrovnalo. Čili, pokud budou nalezena a shodnuta ve vládě opatření, která by jaksi minimalizovalo toto Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz

2

riziko výpadku, tak poté v podstatě by i případné úpravě sazeb spotřební daně z pohonných hmot směrem dolů nic nebránilo. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka: Jak se vám to, pane prezidente, poslouchá? Myslíte si, že se začíná blýskat na lepší časy? Vladimír STAROSTA, prezident, ČESMAD Bohemia: Tak v tom ohledu, že už to tady trvá tři roky, se mi to poslouchá velmi špatně a z hlediska, nebo z toho pohledu, že to bude příští týden na vládě, doufám, tak se mi to poslouchá lépe. Já totiž doufám, že málokdy má vláda ve svém životě, tak elegantní makroekonomické opatření, kdy může ulehčit nejenom podnikatelům, svým obyvatelům a přesto vybere více peněz. To je co, o čem my jsme přesvědčeni a nejenom my na ČESMADu Bohemia, ale jak ukázal dnešní seminář, v podstatě a teď to nemyslím nějak negativně tady vůči panu náměstkovi, ale on tam s tím názorem zůstal de facto sám, takže já doufám, že prostě k tomu snížení dojde a ta praxe, že ukáže, že máme pravdu, protože my to známe z toho reálného denního života, kdy nutíme naše řidiče, aby prostě tankovali tam, kde je levněji, než je v České republice. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka: Jakou tedy má ČESMAD Bohamia strategii? To znamená, že vy máte třeba nějakého člověka vyčleněného na to, aby sledoval ceny pohonných hmot po Evropě a tím pádem vám dával signál k tomu, kde tankovat nejlevněji? Vladimír STAROSTA, prezident, ČESMAD Bohemia: Máme partnera, to je veliká síť, celoevropský partner, který nám samozřejmě zasílá ceny každý týden a náš finanční ředitel to vyhodnocuje a řidiči dostávají pokyn, kde smějí a kde nesmí natankovat. To je velmi elegantní. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka: Můžeme to interpretovat tím způsobem, že je vlastně zakázáno de facto tankovat v České republice? Vladimír STAROSTA, prezident, ČESMAD Bohemia: Pakliže ten řidič projíždí geografickým územím, kde je nafta levnější a ta trasa ho čeká, tak on odsud odjíždí s minimem a dováží sem naopak maximum. To si myslím, že je naprosto normální podnikatelské chování. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka: Bavíte se především i se zahraničními dopravci a zjišťujete také, jaké jsou jejich postoje vzhledem k tomu, že v České republice je ... Vladimír STAROSTA, prezident, ČESMAD Bohemia: Co se týče daného problému, tak oni tu přestali tankovat logicky, že jo, protože tím zase, ať už jsou to já nevím dopravci z Balkánu, nebo ze západní Evropy, nebo z Polska, tak Česká republika prostě si sama tu výhodu jaksi se o ni připravila. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:


3

A pokud by se snížila spotřební daň o ty 2 koruny, nebo korunu osmdesát, jak tady zmiňoval pan Minčič, tankovali by dopravci v České republice? Vladimír STAROSTA, prezident, ČESMAD Bohemia: Určitě. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka: Není to vlastně úplně logické, když dáme přirovnání k základním potravinám, dejme tomu, lidé slyší především na cenu. To znamená chodí do takového obchodu, kde jsou ty ceny nejlevnější. To slýcháme z průzkumů v posledních letech neustále. Proč tedy ministerstvo financí stále ještě nevěří tomu, že by když se sníží spotřební daň z nafty, opravdu dopravci nejenom ale i řidiči osobních aut, kteří stáli také daleko větší míře vyhledávají, ti, kteří mají možnost samozřejmě k tomu, benzínové pumpy v zahraničí? Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí: No, tak ještě jednou opakuji, není pochyb o tom, že snížení daně, které se samozřejmě nějakým způsobem a předpokládáme, že velmi výrazně promítne i do vlastní ceny té pohonné hmoty, že toto snížení daně určitě zvýší objem prodejů té pohonné hmoty. To znamená množství prodaných litrů motorové nafty například. Otázka ale spočívá v tom, jestli ten zvýšený objem prodejů, skutečně zajistí v tom ... Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka: Ano, to už jsme si řekli, pane náměstku, ale zase na druhou stranu ... Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí: ... v tom je ten problém ... Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka: ... když jste zvyšovali DPH, tak jste si od toho taky slibovali daleko více peněz ve státní kase, a to se nestalo. Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí: Tak jestli to chcete srovnávat se zvyšováním DPH, tam je problém trošičku jiný a souvisí se celkovým výrazným snížením vývoje konečné spotřeby v České republice. To znamená, že se všeobecně šetří a zdaleka ne jenom na tom zboží, kterého se týkalo zvýšení té snížené sazby DPH. Ale problém nebo riziko u těch pohonných hmot spočívá v tom, já určitě rozumím těm ujištěním a věřím, že jsou míněna naprosto čestně, pana prezidenta sdružení ČESMAD, je to tak, ale když se, kdybychom se podívali a dneska na tom semináři to tak bylo, na mapu, jaksi těch tranzitních cest na jedné z těch hlavních křižovatek je i Česká republika a vidíme, že je tady přeprava ze severu na jih, z jihu na sever, z východu na západ a jak tady zaznělo v reportáži, nádrže těch velkých kamionů pojmou i tisíc a víc ve skutečnosti litrů paliva, tak je si třeba uvědomit, že i kdybychom snížili tu cenu ... Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka: Ale vám přece nemusí jít jenom o zahraniční dopravce, vám může jít i o ty tuzemské. Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí:


4

... přesně, jak zmiňujete, každý nakupuje tam, kde je nejlevněji a pakliže je v takovém Lucembursku, v Polsku nebo ve Slovinsku ta sazba daně nastavena tak, že výsledná cena bude i po předpokládaném nebo možném českém snížení o korunu osmdesát, atraktivnější, pak je jistě riziko a s tím musíte souhlasit, že ten, kterému se do nádrže vejde tisíc litrů, bude tankovat přece jenom jinde než v České republice. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka: Pane prezidente, stále by fungovala vaše strategie? To znamená, že byste spíše jezdili po těch nejlevnějších cenách pohonných hmot? To, co tady zmiňoval pan Minčič, to je reálná hrozba? Vladimír STAROSTA, prezident, ČESMAD Bohemia: Tak já si myslím, že to je trošku jako ohnutí toho argumentu, prostě v tom uvažování, kdy to nechci udělat. Když se to u nás zavádělo před 3 lety, my jsme říkali, že dojde přesně k tomu, čemu došlo. S tehdejším premiérem Fischerem my jsme měli dohodu, pakliže se po půl roce se ukáže, že máme pravdu, takže se to opatření vrátí. Samozřejmě on potom, když už se ukázalo, že tomu tak je, tak už ve funkci nebyl, ale pakliže máme určité obava, najděme odvahu, udělejme to a pakliže se naplní slova pana náměstka, klidně to vraťme. Ježíšimarjá, čeho se bojíme? Já si myslím, že se to nestane, že ta praxe ukáže, že pravdu máme my a nevidím problém. Čili, pojďme najít odvahu, udělejme něco, co si myslíme jakoby, že je správné, pakliže vy si myslíte, že to tak není, tak to pak vraťme zpátky, ale říkat apriori dopředu, prostě, že tak, to se mi nelíbí. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka: Jedním slovem prosím reakci. Byl byste ochoten takto zariskovat? Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí: Já oceňuji kuráž pana prezidenta, a pokud, nezáleží tato věc na mně, jako na úředníkovi ministerstva financí, ale jak jsem zmiňoval, pokud vláda shledá takovouto možnost, tak jí nic bránit nebude. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka: Uvidíme, budeme sledovat tedy jednání vlády. Děkuju vám, pánové. Na shledanou, dobrý večer. Vladimír STAROSTA, prezident, ČESMAD Bohemia: Na shledanou.

Proč se ministerstvo financí brání snížení spotřební daně z pohonných hmot Radiožurnál

12. 11. 2012

Jan BUMBA, moderátor: Všimli jste si také toho, o kolik méně zpráv se v médiích objeví, když ceny benzinu a nafty klesají, než když pohonné hmoty zdražují? Podle nejnovějších údajů ze závěru minulého týdne se cena Naturalu dostala nad 36,53 haléřů. Nafta je o haléř dražší. Navzdory současnému poklesu ale především autodopravci argumentují, že vysoká daňová zátěž uvalena na pohonné hmoty vede řidiče k tomu, že tankují v zahraničí a v důsledku tak klesají i příjmy státního rozpočtu. V Poslanecké sněmovně se


5

dnes konala debata o tom, jak vysoká spotřební daň by ekonomice pomohla. Byl u toho i 1. náměstek ministerstva financí Ladislav Minčič. Dobrý den. Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministerstva financí: Dobrý den. Dobrý večer. Jan BUMBA, moderátor: A také viceprezident Sdružení autodopravců ČESMAD BOHEMIA Jiří Povolný. Vítejte. Dobrý den. Jiří POVOLNÝ, viceprezident Sdružení autodopravců ČESMAD BOHEMIA: Dobrý večer. Jan BUMBA, moderátor: Je z té debaty, pánové, nějaký jednoznačný závěr ohledně snížení spotřební daně na pohonné hmoty, pane náměstku? Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministerstva financí: Tak já myslím, že při tom jednání bylo jasně formulováno, že vysoká spotřební daň z pohonných hmot rozhodně není tím, co by mělo být považováno za hnací motor naší ekonomiky, to je nezpochybnitelná pravda. Jan BUMBA, moderátor: A z vašeho pohledu, tedy v současné době, je spotřební daň příliš vysoko nebo ne? Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministerstva financí: No, tak samozřejmě už několik let od onoho takzvaného Janotova balíčku diskutujeme o tom, že výše spotřební daně v České republice, když se porovná s vývojem sazeb této daně v některých sousedních zemích, tak vede k tomu, že velká část našich autodopravců vůbec netankuje nebo minimálně tankuje na území České republiky, že řada občanů v příhraničních regionech pro své soukromé potřeby také jezdí tankovat do sousedních zemí a že tedy tato věc v konečném důsledku vede k tomu, že v podstatě naši daňoví poplatníci odvádějí část daní do rozpočtu sousedních zemí. To je skutečnost. Jan BUMBA, moderátor: Pane Povolný, vás se nebudu ptát, jestli si myslíte, že spotřební daň v současné chvíli je moc vysoká, to by byla nadbytečná otázka, ale jaká je podle vás pravděpodobnost, že kdyby se, že by se výběr daně zvýšil, kdyby se snížila ta sazba, protože to je váš argument? Jiří POVOLNÝ, viceprezident Sdružení autodopravců ČESMAD BOHEMIA: No, tak já myslím, že to je dlouhodobý argument, v podstatě od toho zvýšení spotřební daně 3 roky zpátky už v podstatě ukázaly, že zvýšení daně, od kterého se očekávalo zvýšené výnosy do státního rozpočtu, že se tak nekoná, naopak my jsme museli zareagovat prostě tržně a pokud chceme aspoň trochu zachovat svoji konkurenceschopnost, tak významné tankování provádíme v zahraničí, to je úplně normální, a bohužel jako ministerstvo financí nechce slyšet naše argumenty. Já bych chtěl poděkovat z tohoto místa panu poslanci Šeichovi, že dneska ten kulatý stůl uspořádal, že se u toho stolu sešli teda odborníci, kteří dokázali, ať už z praxe nebo z ekonomické sféry, že skutečně ty Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz

6

propady jsou velmi značné, 6 až 8 miliard každý rok, počítáme-li zpátky, je to někde 16 až 20 miliard. No, já si myslí, že ... Jan BUMBA, moderátor: Počkejte, myslíte, že o 6 až 8 miliard ročně se vybere méně kvůli tomu, že je ta sazba nastavena takto vysoko? Jiří POVOLNÝ, viceprezident Sdružení autodopravců ČESMAD BOHEMIA: Přesně tak, ano. Jeden významný dopravce tam dokumentoval, kolik milionů nechá v zahraničí, já to můžu dokumentovat taky, a ostatně naši členové ČESMAD BOHEMIA ty jednoznačné jaksi taxi nebo cifry prostě přináší, takže je to naprosto nezpochybnitelné ... Jan BUMBA, moderátor: Pane Minčiči, je to opravdu nezpochybnitelné, že by stát vybral na dani více, kdyby se snížila sazba spotřební daně? Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministerstva financí: No, tak ono ptáte-li se mne, je-li to nezpochybnitelné, chci říci, že jedinou námitkou ministerstva financí a i vlády jako celku proti návrhům, které v uplynulých 2 letech ve sněmovně zazněly nebo byly prezentovány, návrhu, které se týkaly snížení spotřební daně z pohonných hmot, tak i veškerá námitka spočívala v tom, že není úplně jasné, jaký bude rozpočtový dopad takového manévru. Je nezpochybnitelné, že snížení sazby spotřební daně se, pokud bude větší než haléřové, ano, se promítne do cen. Otázka je, do jaké míry si to, se to silně promítne do cen, ale já jsem ochoten připustit, že takřka úplně ... Jan BUMBA, moderátor: Ale vy mi berete, vy mi berete moji otázku, to jsem se právě chtěl zeptat, jestli to je jisté, že kdyby se, kdyby se snížila spotřební daň, takže by klesly i ceny u čerpacích stanic, pane Povolný, co o tom soudíte? Jiří POVOLNÝ, viceprezident Sdružení autodopravců ČESMAD BOHEMIA: No, tak podívejte, dneska mimo jiné pan Loula, ředitel benziny, tam doslova řekl, pokud bude spotřební daň snížena, zcela ji promítnu do ceny nafty na stojanech. Zrovna tak se vyjádřilo i Sdružení čerpadlářů. Další věc je, smutné je, že máme prostor téměř 3 koruny na snížení spotřební daně proti limitu v Evropské unii, další věc je, že to byla chyba, že vůbec ke zvýšení spotřební daně došlo, to už uznal úplně kdekdo, včetně ministra financí. Takže teď už jde jenom to vzít dostatek politické vůle a tuto chybu napravit. Jan BUMBA, moderátor: Zajímavé konkrétní číslo, pane náměstku, 3 koruny na litru, skutečně o tolik by mohla klesnout cena pohonných hmot, kdyby se snížila spotřební daň? Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministerstva financí: Tak já myslím, že o takovéto částce se ani dnes na tom semináři nehovořilo. Tam kolegové z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické hovořili o snížení sazby spotřební daně zhruba kolem 1,50, mezi 1,40 a 1,80 hovořili jako o optimálním snížení. A když k tomu vezmu ještě 20procentní nebo 21-procentní sazbu daně z přidané hodnoty, tak jsme řádově něco nad 2 korunami, o Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz

7

3 korunách tam dneska výslovně nikdo nemluvil. Ale problém promítnutí, promítnutí té nižší daně do nižší ceny je jenom jednou částí toho rébusu, který je třeba řešit. A jak jsem říkal, předpokládám, že z větší části se skutečně snížení sazby asi promítne do nižší ceny, nakonec o tom svědčí reakce cen na vývoj ropy, kurzu koruny a podobně, ale problém je v tom ... Jan BUMBA, moderátor: Nezlobte se, pane náměstku, já jenom chci dát ještě na chviličku prostor panu Povolnému, bohužel jenom pár stručných vět, je to spotřební daň pro dopravce zásadní problém nebo prostě dopravci natankují jinde? Jiří POVOLNÝ, viceprezident Sdružení autodopravců ČESMAD BOHEMIA: Ale problém to je, samozřejmě, podívejte, já jsem uvedl 3 koruny, nikoliv, že bychom usilovali o 3 koruny, jenomže je tam takovýhle prostor na vysvětlenou, jo, ale pochopitelně tam je ten bod zlomu někde ta 1,80 a více. Nás jenom mrzí, že zbytečně tyto velké prostředky, téměř 10 korun z každého litru necháváme v zahraničí, když tady se potýkáme tedy s problémem, jak sestavit rozpočet ... Jan BUMBA, moderátor: Chápeme, chápeme vaše argumenty, já vám velice děkuji, že jste je přišel říci k nám do studia, viceprezident Sdružení autodopravců ČESMAD BOHEMIA Jiří Povolný. Naším hostem byl také 1. náměstek ministra financí Ladislav Minčič.

Snížení spotřební daně u nafty je opět ve hře CT24.cz

12. 11. 2012

Rubrika: Ekonomika

Sdružení dopravců ČESMAD Bohemia jednalo se zástupci ministerstev dopravy a financí o případném snížení spotřební daně na naftu. Podle ČESMADu stát přichází o miliardy, když dopravci tankují v levnějším zahraničí. Snížení spotřební daně o 1,40 až 1,80 koruny by podle mluvčího ČESMADu Martina Felixe přineslo zisk nejen českému státu, ale i dopravcům a veřejnosti. Pomohlo by rovněž rozhýbat ekonomiku. Jednou z cest by ale mohlo být i zavedení plovoucí daně, která už funguje třeba v Belgii. Ještě v roce 2009 tankovalo v Česku 55 procent dopravců. Téměř 3 roky po zvýšení spotřební daně jich tankuje doma jen 37 procent. "Týdně vytankujeme v zahraničí 37 tisíc litrů nafty, což měsíčně dělá 124 tisíc litrů," řekl Josef Šilhán, majitel DB Trans. Ministr financí Miroslav Kalousek dosud tvrdil, že by snížením spotřební daně pokladna přišla o deset miliard korun a ceny by se na pumpách nijak zvlášť nehnuly. To ale na jednání jednoznačně vyloučil zástupce společnosti Benzina. "Ten propad o 10 miliard je navíc čistě hypotetický. Slyšel jsem, že ministr mezi čtyřma očima dokonce přiznal, že zvýšení daně byla chyba," konstatoval Felix. Dopravci nyní často tankují v zahraničí – vyplatí se jim to. "Naftu v ČR spotřebovávají z šedesáti procent dopravní firmy, tedy velcí dopravci, kteří si ale naftu mohou koupit jinde, protože mají tisícilitrové nádrže, s nimiž hravě přejedou celou Evropu," poznamenal Felix. Natankují pak tam, kde je nafta nejlevnější. "Totéž platí pro tranzitující kamiony – dříve u nás zastavovaly, teď tankují v Rakousku nebo na Slovensku," dodal Felix.


8

"Řidiči dostávají pokyn, kde tankovat, aby to bylo co nejlevnější. Je to normální podnikatelské chování. Tankují proto často v zahraničí," řekl k tomu prezident ČESMADu Bohemia Vladimír Starosta. Třeba do Polska ale nejezdí tankovat jen kamiony, nýbrž i osobní vozy. "Záleží na kurzu, ale vyjde to tu levněji asi o 2 až 3 koruny," poznamenal jeden z řidičů. Stát takto přichází ročně až o 8 miliard korun. To znamená, že kdyby nevyhnal kamiony k zahraničním pumpám, mohl za poslední 3 roky vybrat o 24 miliard víc. "ČR je územím, které je stvořeno k tomu, aby se přes něj dopravovalo zboží. Toto je tedy alarmující," prohlásil první náměstek ministra financí Ladislav Minčič. O této problematice podle něj bude v nejbližší době jednat i vláda. Příklad by si přitom mohlo Česko vzít z Belgie nebo Slovinska, kde funguje takzvaná plovoucí daň. "Kdyby bylo možné tu složku pojmout tak, že by o tom rozhodovalo ministerstvo financí podle okamžitých výkyvů trhu a jiných vlivů, bylo by to ku prospěchu věci," podotkl Felix. Už v červenci podali poslanci Věcí veřejných návrh na snížení spotřební daně z nafty o dvě koruny za litr. Vláda s tím ale nesouhlasila. "Konkrétní výsledek mají v rukou poslanci a nemůžeme předvídat, jak se rozhodnou," upozornil Felix s tím, že nové jednání ale přineslo hodně "doplňujících pohledů". Podle ekonomů by stačilo snížit spotřební daň o dvě koruny a kamiony by se k českým pumpám vrátily. Jenže podle ministerstva financí by i takové zlevnění bylo rizikové. "Podle našeho názoru by snížení mělo být co nejnižší. Bavíme se tedy rozhodně o snížení vyšším než koruna padesát, jsme někde u 2 korun," konstatoval hlavní analytik Liberálního institutu Aleš Rod.

Ceny nafty odrazují dopravce ČT 24

12. 11. 2012

Rubrika: Ekonomika ČT24

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka: Další pokud o snížení spotřební daně na naftu. Podle studie Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické by měl stát snížit daň o 2 koruny a kamiony by zase začaly v Česku tankovat. řidič kamionu: Zdravím šéfe, zrovna do Anglie jedu, takže v Polsku zase naberu naftu. osoba: Peťo, do plna, tam i zpátky, jo? řidič kamionu: Jasně, díky na shle. redaktor: Ještě v roce 2009 tankovalo v Česku 55 % dopravců. Dnes téměř 3 roky po zvýšení spotřební daně jich tankuje doma jen 37 %. Josef ŠILHÁN, majitel, DB Trans:


9

Týdně vytankujeme v tom zahraničí 30 tisíc litrů nafty, což měsíčně dělá průměrně těch 120 tisíc litrů. redaktorka: Do Polska ale nejezdí tankovat jen kamiony. Během 20 minut našeho natáčení přijelo na čerpací stanici v polských Chalupkách, asi 10 českých osobních aut. O kolik vám to vyjde levněji? osoba: Tak záleží na kurzu, ale přibližně to dělá tak mezi 2, 3 korunami. redaktor: Jenže stát právě kvůli tomu přichází ročně až o 8 miliard korun. To znamená, že kdyby nevyhnal kamiony k zahraničním pumpám, mohl za poslední tři roky vybrat o 24 miliard víc. Martin FELIX, mluvčí, ČESMAD Bohamia: Kamiony mají dnes tisícilitrové nádrže, na které přejedou skoro celou Evropu, takže si můžou vybrat, kde ta nafta je nejlevnější a tam budou čerpat. redaktor: Podle ekonomů by stačilo snížit spotřební daň o 2 koruny a kamiony by se k českým pumpám vrátily, jenže podle ministerstva financí by i takové zlevnění bylo rizikové. Aleš ROD, hlavní analytik, Liberální institut: Podle našeho názoru by snížení mělo být co nejvyšší, bavíme se tedy o rozhodně o snížení vyšším než koruna padesát, jsme někde u 2 korun. Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí: Problém je skutečně jenom a pouze ve vyjádření toho, jestli růst těchto nákupů pohonných hmot v České republice bude natolik velký, aby vykryl výpadky v důsledku snížení té jednotkové sazby daně na jeden litr pohonné hmoty. redaktor: To znamená, že kamiony budou nejspíš tankovat v zahraničí i nadále.

Expert: Sazbu daně je možné měnit z týdne na týden. Kalousek vrtí hlavou parlamentnilisty.cz

12. 11. 2012

Podle některých odborníků a ekonomů stát kvůli vysoké spotřební dani z pohonných hmot získává menší příjmy. Jde o to, že například kamiony raději tankují mimo Českou republiku. Podle ekonoma Aleše Roda by pomohlo snížení této daně tak o 1,50 až dvě koruny za litr. Na to ale ministr financí nechce slyšet.


10

O tom, jaké nastavení spotřební daně by ekonomice pomohlo, budou dnes diskutovat odborníci z resortů dopravy a financí, zástupci dopravců a ekonomové. Stát ale potřebuje zvýšit rozpočtové příjmy a proto spíše než dolů bude ministr financí chtít vyšroubovat tuto daň opětovně nahoru. To je ale podle nemálo odborníků špatně. Nižší spotřební daň na naftu by se totiž podle nich vyplatila nejen státnímu rozpočtu, ale i domácnostem a podnikové sféře. "Aby se dopravci k českým pumpám vrátili, myslím si, že by ten cenový šok musel být poměrně výrazný - snížení spotřební daně minimálně o 1,50 až 2 koruny za litr," zmínil v rozhovoru pro Český rozhlas Aleš Rod z národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické. Podle něj by bylo optimální nastavit spotřební daň na absolutním minimu, které nám dovoluje Evropská unie, což je snížit ji o nějakých 2,50 koruny na litr. "Ono by to neznamenalo okamžitý pozitivní impuls pro státní rozpočet, protože dopravci by se vraceli velmi pomalu. Nicméně když se podíváme, jak strategickou komoditou je motorová nafta, podle mého názoru by se tento cenový impuls projevil nejenom do cen motorové nafty, ale i do hospodářského růstu a do cen ostatního zboží," zmínil dále Rod s tím, že stejné kritérium pak neplatí pro spotřební daň na benzín. Podle Roda dokonce v některých státech EU - třeba Belgii či Slovinsku - funguje systém takzvané plovoucí daně. To znamená, že tam sazbu nestanovuje velmi zdlouhavý zákonodárný proces, ale vyhláška Ministerstva financí, reagující na vývoj v ekonomice nebo v zahraničí. "Oni jsou schopni z týdne na týden měnit sazbu daně a tak inkasovat vždy maximum do státního rozpočtu," dodal Rod. Jenže na to ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) vrtí hlavou. "Pro veřejné rozpočty by to znamenalo obrovskou ztrátu, větší než deset miliard. A nevěřím, že by přinesl do cenového vývoje benzinu a nafty nějakou významnou změnu, možná by došlo ke krátkodobému zlevnění," řekl rozhlasu Kalousek. Ministerstvo financí má prý obavu i z toho, že po snížení spotřební daně by si čerpadláři zvedli marže, a tak by se konečná cena pro spotřebitele nesnížila. "Finální cena motorové nafty, ale i benzínu naprosto přesně kopíruje vývoj ceny ropy na burze v Rotterdamu a velkoobchodní ceny pohonných hmot. To, že by si čerpadláři přilepšovali na úkor zákazníků nebo jiných prvků distribučního řetězce, můžeme vyloučit," doplnil ke slovům Kalouska Rod. Spotřební daň z pohonných hmot přináší do státního rozpočtu kolem 80 miliard korun ročně. Podle sdružení autodopravců Česmad Bohemia stát přichází na dani ročně o asi osm miliard korun.

Rozhovor s Alešem Rodem z VŠE Praha Radiožurnál

12. 11. 2012

Jiří CHUM, moderátor: Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz

11

Spotřební daň z pohonných hmot přináší do státního rozpočtu kolem 80 miliard korun ročně. Před dvěma lety byla zvýšena na zhruba 48 %. Vedlo to ale k tomu, že kamiony radši tankují za hranicemi naší republiky, než přímo doma. A tak klesá i vybraná daň za první pololetí letoška meziročně o víc než 2 %. O tom, jaké nastavení spotřební daně by ekonomice pomohlo, budou dnes diskutovat odborníci z resortů opravy a financí, zástupci dopravců a ekonomové. Mezi nimi i Aleš Rod z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické, který je i hostem pondělního Ranního interview Radiožurnálu. Vítejte. Podle sdružení autodopravců ČESMAD Bohemia stát přichází na dani ročně o asi 8 miliard korun, protože kamiony kvůli vysokým cenám nafty radši tankují za hranicemi. Vychází i z vašich propočtů tak vysoká ztráta? Aleš ROD, Národohospodářská fakulta, VŠE Praha: Samozřejmě, kdo jiný by to měl vědět lépe, než samotní dopravci, kteří za hranicí tankují, i z našich výpočtů vychází, že nižší spotřební daň by se vyplatila nejen státnímu rozpočtu, ale i domácnostem na podnikové sféře, protože by znamenala výrazný ekonomický impuls. Jiří CHUM, moderátor: A vyplatilo by se státu snížit tu spotřební daň jak na naftu tak na benzin? Aleš ROD, Národohospodářská fakulta, VŠE Praha: Vyplatilo by se to podle našeho názoru jen na naftu, pokud se bavíme o tom fiskálně racionálním důvodu, protože potenciální poptávka, to znamená, všichni ti, kdo se po České republice pohybují, tankovat naftu by mohli, ale netankují zde, tak ta potenciální poptávka je obrovská a ten efekt by se dal využít. Co se týče benzinu, tam taková potenciální poptávka není, bohužel podle našeho názoru by se nevyplatilo snížit spotřební daň na benzin, což ale neznamená, že by se neměla snížit. Ona by se mohla snižovat z jiných důvodů. Jiří CHUM, moderátor: Jaká cena, případně třeba poměr té spotřební daně nebo výše spotřební daně by pro dopravce byla přijatelná, aby se k českým pumpám vrátili? Aleš ROD, Národohospodářská fakulta, VŠE Praha: Ono to je, ptát se takhle není úplně jednoduché, nicméně já si myslím, že aby se dopravci vrátili, tak ten cenový impuls, ten cenový šok by musel být poměrně výrazný a to minimálně 1,50 až 2 koruny za litr. To znamená snížení spotřební daně 2 koruny na litr. Jiří CHUM, moderátor: To je tedy hranice, aby se dopravci vrátili k českým pumpám. Jaké nastavení daně byste vy považoval za optimální, aby to pomohlo české ekonomice? Aleš ROD, Národohospodářská fakulta, VŠE Praha: Já bych považoval za optimální nastavit daň na absolutním minimu, které nám dovoluje Evropská unie, což je snížit spotřební daň o nějakých 2,50 na litr. Ono by to v prvotní chvíli neznamenalo okamžitý pozitivní impuls pro státní rozpočet, protože ti dopravci by se vraceli velmi pomalu. Nebylo by to ze dne na den. Nicméně když si vezmeme, jak ekonomika vypadá, jak strategická a velmi důležitá je komodita motorová nafta, tak podle mého názoru by se tento cenový impuls projevil nejen do cen motorové nafty, ale i do hospodářského růstu a cen ostatního zboží.


12

Jiří CHUM, moderátor: Kde se z evropských států takový model, o kterém teď mluvíte, tedy snížení spotřební daně na minimum uplatnil a kde to potvrdilo, že to funguje. Aleš ROD, Národohospodářská fakulta, VŠE Praha: Velmi zajímavě to mají nastaveno v Belgii nebo například ve Slovinsku, kde mají takzvaný systém plovoucí daně. To je zajímavá věc. Tam daň, respektive sazbu daně nestanovuje zákonodárný proces, který známe a který je velmi zdlouhavý a může trvat téměř dva roky klidně, ale tam jim stanovuje vyhlášku ministerstvo financí v závislosti podle vývoje faktoru, ať již je to ekonomika, sazby v zahraničí a tak dále a ten efekt je tam okamžitý. Oni dokážou v podstatě z týdne na týden měnit tu sazbu a tak maximalizovat inkaso daně do státního rozpočtu. Jiří CHUM, moderátor: Naše ministerstvo financí často argumentuje tím, že po snížení spotřební daně by si čerpadláři zvedli stejně marže a tak by se konečná cena pro spotřebitele ani nesnížila. Co si o tom myslíte vy? Aleš ROD, Národohospodářská fakulta, VŠE Praha: Já si o tom myslím jednu věc. Je to spekulace. Ze dvou důvodů, za prvé my v České republice a je to smutné ale je to tak, nemáme zkušenosti se snižováním spotřební daně. To znamená, my nemáme žádnou empirickou zkušenost s tím, jak se trh zachová, co trh udělá. A to řekněme ta odpovědnost ministerstva financí je příkladná, taková míra zodpovědnosti chybí u jiných daňových zákonů, to že se objevuje jen tady tak výrazně je vcelku zajímavé. Nicméně když se podíváme na empirická data, za posledních několik let, tak je naprosto zřetelné, že finální cena motorové nafty ale i benzinu naprosto přesně kopíruje vývoj ceny ropy na burze v Rotterdamu a velkoobchodní ceny pohonných hmot, to znamená to, že by si čerpadláři přilepšovali na úkor zákazníků nebo jiných prvků toho distribučního řetězce na základě empirických dat, můžeme vyloučit. Možná někoho zklamu, ale to skutečně tak. Jiří CHUM, moderátor: Aleš Rod z Národohospodářské fakulty, Vysoké školy ekonomické, hostem Ranního interview Radiožurnálu. Tu dnešní debatu pro vás budeme samozřejmě sledovat. Na shledanou.

Zima ověří asfalt z pneumatik Lidové noviny

12. 11. 2012

Autor: Miloš Šenkýř Stačí do asfaltové směsi přisypat drť ze starých pneumatik. Výsledná silnice bude "pružnější" - a tím také tišší, odolnější a také v zimě příjemnější pro jízdu, tvrdí vědci. Teď si teorie propočítávané i podle zkušeností z USA naplno zkouší v praxi. Silničáři zatím uplatnili nový povrch na několika místech přetížených silnic. "Protihlukový efekt nového gumoasfaltu se nám ukázal oproti klasickému živičnému povrchu jako jednoznačný," potvrdila LN mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Nina Ledvinová. Jedním dechem však dodává, že pokud se týče hlučnosti, po roce klesl výchozí tlumící efekt na polovinu. Profesor Jan Kudrna z Vysokého učení technického v Brně, který se asfaltem s příměsí gumy zabývá, však připomíná, že je potřeba znát okolnosti měření a zdůraznit, že i tak je efekt mimořádný. "Srovnatelná měření jsou tehdy a jenom tehdy, pokud v obou měřeních projela přes měřený úsek stejná vozidla stejnou rychlostí," poznamenal s tím, že "asfalt z gumy" má jednoznačně tlumivý efekt Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz

13

na všech úsecích, kde se v tuzemsku objevil. A potvrdil, že špatné zkušenosti s gumoasfaltem v tuzemsku souvisí s tím, že stavební firmy technologie neovládaly. Závisí na struktuře gumového granulátu i okamžiku, kdy se stane součástí směsi. Jako by jelo méně aut nebo se snížila rychlost Pokles hlučnosti potvrzují také měření z úseku silnice I/49 u Zádveřic na Zlínsku. Karel Spies z firmy Stradis, která tam účinnost nového povrchu měřila, "Tento koberec dokáže zabránit odrazu zvuku a pohltit jej, takže dopravní hluk je lidským sluchem výrazně vnímán jako,šeptající‘," hodnotil změnu. Vědci v případě silnice u Zádveřic srovnávali hlučnost na opravené silnici s jinými tradičními povrchy. Oproti betonovému povrchu se hladina hluku snížila tak, jako by jelo jen 28 procent vozidel nebo jela v průměru o 20 kilometrů za hodinu pomaleji. Ve srovnání s tradičním asfaltem je to snížení na 42 procent nebo o 15 kilometrů za hodinu. Silničáři už technologii využili například na některých částech brněnského velkého městského okruhu a uplatnění najde při opravě rychlostní silnice R46 mezi Vyškovem a Olomoucí. Zástupci Ředitelství silnic a dálnic ho tak poprvé rozsáhleji vyzkoušejí na místech, kde je možná vyšší rychlost jízdy. V zimě je odolnější, tvrdí vědci z VUT Kudrna však připomíná, že tlumení hlučnosti provozu je jen jednou z výhod. Asfalt s obsahem gumy je pružnější, takže na něj tolik nepůsobí například namrzání a rozmrzání vody, v zimě se na něm nemusí vytvářet klasické ledové škraloupy. I když je výrobně dražší, měl by vydržet déle. Důležité je i možné využití starých pneumatik, které jinak často končí jako palivo. V ČR se podle odhadů ročně likviduje deset milionů pneumatik - na jeden kilometr dálnice by podle VUT bylo třeba asi osm tisíc pneumatik. Silničáři další postup ladí nejen s VUT, ale také s experty z Centra dopravního výzkumu, kde vznikly laboratoře zaměřené mimo jiné na povrchy silnic.

Vládu zřejmě čekají další výměny ministrů, nejvíce nahnuté to má Dobeš tn.cz

12. 11. 2012

Vládu zřejmě čeká další personální zemětřesení. Kromě změny na ministerstvu práce a sociálních věcí, by mělo dojít ke změně i na dopravě. Vyloučené ale nejsou ani další přesuny, spekuluje se zejména o ministerském postu pro Karolínu Peake. Kabinet premiéra Petra Nečase zřejmě zažije další změny na ministerských postech. Kromě výměny ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka, který na pozici rezignoval na začátku října, se podle Mf Dnes plánují i další. Nejvíce nahnuté to podle deníku má ministr dopravy Pavel Dobeš. Toho se chce zbavit i „jeho“ strana LIDEM. Vaz mu zřejmě zlomí stále plně nefunkční centrální registr vozidel. Nejmenší vládní strana LIDEM by také ráda našla nějaké ministerské křeslo pro svoji předsedkyni Karolínu Peake. Koaliční partneři ale pro změnu chtějí zohlednit to, že liberální demokraté nemají ve Sněmovně tak silné zastoupení jako původně vládní Věci veřejné a chtějí je o některé z ministerských křesel připravit. Podle Mf Dnes se spekuluje, že by Peake mohla být ministryní obrany místo Alexandra Vondry (ODS). Další spekulace hovoří o tom, že novým ministrem práce a sociálních věcí by se mohl stát i současný šéf resortu zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09). Do čela zdravotnictví by se tak podle "zaručených“ informací mohl stát Boris Šťastný z ODS.


14

Změny v Nečasově vládě jsou hodně časté za více než dva roky fungování vlády už padlo deset ministrů. Noví ministři jsou na rezortu spravedlnosti, životního prostředí, vnitra, průmyslu a obchodu, kultury školství a na dopravě došlo ke střídání ministru už dvakrát. Desátým ministerstvem, kde se očekává změna, je ministerstvo práce a sociálních věcí, kde k poslednímu říjnu skončil Jaromír Drábek. Vůbec první ministr, který dostal "padáka“ v Nečasově vládě, byl šéf životního prostředí Pavel Drobil.


15

Klesne spotřební daň na naftu? Proč se ministerstvo financí brání snížení spotřební daně z pohonných hmot... 5

Recommend Documents