KLÁŠTER & BURNOUT CENTRUM
KRISTÝNA MARKOVÁ I DIPLOMNÍ PROJEKT ATELIÉR REDČENKOV I LETNÍ SEMESTR 2016 I FA ČVUT
Projekt byl vypracován v letním semestru 2015/2016 na podkladu poznatků získaných rešerší v rámci diplomního semináře,jehož obsahem byla klášterní architektura a léčba stresu.
vedoucí práce: odborný asistent:
OBSAH
Ing. arch. Boris Redčenko Ing. arch. Vítězslav Danda
odborné konzultace: Ing. Radmila Fingerová Ing. Zuzana Vyoralová
01 ÚVOD 02 AUTORSKÁ ZPRÁVA 03 KONTEXT MÍSTO ANALÝZA HLEDÁNÍ MÍSTA ANALÝZA ŠIRŠÍ VZTAHY 04 PROGRAM KLÁŠTER BURNOUT SYNDROM SCHÉMA 05 NÁVRH KONCEPT SITUACE PŮDORYSY ŘEZ AA ŘEZ BB ŘEZ CC POHLEDY V KLÁŠTEŘE ZAHRADA TECHNICKÉ ŘEŠENÍ
Děkuji architektu Redčenkovi za odborné vedení, inspiraci a podporu v průběhu studia a za motivující přístup při zpracování mého diplomního projektu.
ÚVOD
Dějiny Evropy jsou úzce spjaty s dějinami a vývojem křesťanství a jeho šířením. V Evropě dalo křesťanství vzniknout společenství spojovanému kulturou, vírou a pojetím člověka. Pod hlavním posláním šíření víry byly budovány kláštery na území celé Evropy. Dnes jsou západoevropské provincie hodně poznamenány společenským a církevním vývojem a celkovou změnou stupnice hodnot. S tím souvisí i malý zájem o řeholní život a úbytek povolání. Klášterní areály byly velmi důmyslně projektovány tak, aby bylo zajištěno místo pro výkon duchovní činnosti a zároveň tak, aby bylo vytvořeno dostatečné provozní zázemí pro zabezpečení každodenních životních potřeb členů konventu. Kláštery se stávaly středisky křesťanského života. Byly místy služby Bohu, místy motliteb, rozjímání, odříkání, konání pokání, vykonávání dobrých skutků a pomoci. Jejich další úkoly pak nově spočívaly především v oblasti vzdělávání a studia a v péči o chudé a nemocné. Jejich činnost také zahrnovala kultivaci okolní přírody a efektivní hospodaření s půdním fondem, který byl dán klášteru k dispozici. Kláštery se postupně stávaly centry vzdělanosti nejen v samotném klášteře, ale i oblasti, kam byly vysílány misie.
V rámci své diplomové práce jsem se rozhodla pro nové pojetí formy kláštera. Formy, která by opět definovala kláštery jako místa pomoci a zacílila tak na větší okruh společnosti, než pouze věřící. Věřím že klášterní život je možné propojit se světským, a otevřít tak duchovní cestu širšímu publiku. Je důležité zaměřit se na základní otázky, které se ve spojitosti s propojením nabízejí. Jakou roli hraje víra v 21. století? Jaká je úloha klášterů v dnešní době? Na tyto otázky se pokouším odpovědět svou diplomovou prací. Výběr místa pro novou formu kláštera vychází z nabízené parcely, která náleží kongregaci sestrám svatého Kříže v místě Palič. Sestry zde vlastní hospodářství, které jim bylo v restituci navráceno. V dobách svého rozkvětu, zde sestry pěstovali suroviny, které zajišťovali příjem jejich klášter v Chebu. Momentálně je hospodářství v dezolátním stavu a chátrá. Důvodem této studie tedy je navázat na existující hospodářství a najít novou funkci, která by podpořila místo a kongregaci samotnou.
AUTORSKÁ ZPRÁVA Projekt reaguje na moderní tendence přístupu ke klášternímu životu. Propojuje klášterní a světský život a umožňuje tak pomoc jak plyne z prvotního poslání klášterů. Studie se odkazuje především na kongregaci sester svatého Kříže, římskokatolická ženská řeholní kongregace, která se věnuje hlavně pomoci nemocným a potřebným. Kongregaci založil švýcarský kapucín Theodosius Florentini v roce 1856 v Ingenbohlu. Hlavním posláním sester je věnovat se aktuálním problémům doby, kde velmi důležitou roli hraje člověk. V dnešním světě na první místa rozhodně patří spěch, stres, přepracovanost. Tlak dnešní doby se stupňuje a lidé hledají únik od reality. Všechny tyto zmíněné příznaky jsou předchudci syndromu vyhoření (burnout), kdy se jedná o psychický stav, prožitek vyčerpání. Vyskytuje se zvláště u profesí obsahujících práci s lidmi nebo kontakt s lidmi a závislost na jejich hodnocení. Tvoří ho řada symptomů především v oblasti psychické, částečně i fyzické. Klíčovou složkou syndromu je emoční vyčerpanost, kognitivní vyčerpání a „opotřebení“ a často i celková únava. Všechny hlavní složky syndromu vyhoření vycházejí z chronického stresu. V diplomním projektu se zabývám tímto problémem a svázuji tak život sester s prostředím které podporuje léčbu tohoto problému a zároveň umožňuje lidem získat novou chuť k životu. Místo nacházející se v otevřené krajině navazující na klid, přírodu, považuji za ideální prostředí pro realizaci této myšlenky. V posledních letech jsou pobyty v klášterech vyhledávané hlavně kvůli „božskému“ klidu, který v nich panuje. Zejména manažeři ohrožení syndromem vyhoření vyhledávají stále častěji pobyt v klášteře bez mobilu, televize a notebooku. Chtějí na čas vypnout a načerpat novou energii a sílu. Není ale jednoduché zvyknout si na pobyt v klášteře právě pro jejich charakteristické ticho, které pro lidi z velkých měst může představovat problém, protože jim chybí zvuková kulisa. Hlavním smyslem pobytu v klášteře by však mělo být přehodnocení priorit, změna způsobu života, zbavení se stresu z nedůležitých věcí a činností a plné oproštění se od starostí okolního světa.
Širší vztahy Po bližším rozboru místa, Paliče, jsem se rozhodla pro umístění budovy vedle hospodářství, které náleží sestrám. Toto místo je charakteristické návazností na hlavní bod vesnice - kostel a také rozcestí, které se nachází před vstupem do kostela. V rámci hledání vhodného místa pro umístění kláštera je usměrněna stávající vozovka a navržena nová pěší cesta lemující budovu. Tato pěší cesta tak umožňuje lepší přístup ke kláštěeru i k hospodářství. Návrh počítá se zachováním části budov náležící k hospodářství. Zachovávám budovy které tvoří pro místo typický chebský dvorec. Tyto budouvy jsou v dobrém stavu a je reálná možnost jejich znovuobnovení. Ostatní budouvy se nacházejí v dezolátním stavu, narušují auru místa a proto je nezachovávám. Návrh kláštera Urbanistické řešení Budova je umístěna v pomyslném centru vesnice, v blízkosti rozcestí hlavních cest v přímé návaznosti na stávající hospodářství. Klášter je navržen v blízkosti kostela a hospodářství, odkazuje tak na základní prvky které se v klášteře vyskytují - víra, práce. Místo je charakteristické svažitým terénem, který sestupuje od kláštera směrem do krajiny. Této pozice využívám a budovu kláštera vkládám do terénu, budova samotná nenarušuje panoramatický výhled do krajiny, zároveň definuje prostor rozkládající se před kostelem. Základní osy definující tvar kláštera vychází z centra - rozcestí a západní zdi kostela. Severní a jižní část definují vrstevnice procházející danou parcelou. Přístup ke klášteru je umožněn z několika směrů - pěší cestou spojující hospodářství a hřbitov, nacházející se západně od pozemku. Doprava je vedena stávající vozovkou, která vychází z rozcestí a protíná prostor nacházející se za kostelem. Zásobování je taktéž vedeno po této vozovce a přistupuje k objektu z východní strany. Hlavní myšlenkou vnoření budovy do terénu je oddělení světského světa od klášterního a donutit tak člověka samotného uvědomit si, že vchází do jiného prostoru, světa. Zároveň budovu zarovnávám s hospodářstvím, aby bylo umožněno lepšího propojení v rámci celého areálu. Architektonické řešení Tvar kláštera vychází z typologie jak ji známe z historie,
tato typologie je podpořena myšlenkou kdy při léčbě burnout syndromu je kladen důraz na společenství, ucelenost, sepjetí. Budova kláštera plynule navazuje na okolní terén, kdy je zaseknuta do svahu a objevují se zde 3 roviny - svět, cesta, poznání. Tyto 3 roviny naznačují přechod člověka z reálného světa od kterého potřebuje pomoc aby opět našel sám sebe. Hlavní vstup do budovy samotné je řešen pomocí ramp z jižní strany budovy. Tyto rampy se dělí do 3 rovin, které odkazují na body vyskytující se v místě budovy - rozcestí, kostel, panorama. Sestupujeme ze světského světa do kláštera, na další úroveň, ktera je odlišná od světa který známe. Je to místo uvědomnění, místo, pomoci, okamžik kdy si uvědomíme že se nacházíme na jiném místě. Okamžik, kdy začínáme svou cestu za poznáním, zanecháme zde svůj dosvadní život a a začneme novou etapu - etapu hledání sama sebe. Vstup plynule navazuje na ambit lemující rajský dvůr. V rajském dvoře se nachází jabloně - které jsou považovány za strom poznání dobra a zla, jsou symbolem dokonalosti, výrazem lásky mezi člověkem a přírodou, mezi tímto a jiným světem. Prostor ambitu nás nutí směřovat svůj pohled kupředu. V našem pohledu jsou nové cíle, motivace, nový život, nové já. Interiér budovy je orientovám směrem k rajskému dvoru, nutí tak obyvatele žít ve společenství a neoddávat se samotě. Jediný prostor, který se otevírá ven jsou společné prostory kde obyvatelé kláštera tráví většinu svého společného života. Tato otevřenost je návaznost na rajský dvůr a přechod krajiny do prostorů kláštera. Dispoziční řešení Budova je navržena s ohledem na provoz a užívání sestrami i návštěvníky. Je rozdělena na 4 základní oblasti. Vstupní část, nacházející se v jižní části objektu je dopněna prostory pro odborníky, psychology, mentory a administraci kláštera. Západní křídlo náleží sestrám, v těchto prostorech mají možnost odděleně žít aniž by byly rušeny návštěvníky. Východní křídlo náleží návštěvníkům kláštera, je zde kladen důraz na provázanost se společnými prostory a hospodářstvím. Severní část je věnována léčbě a duchovní stránce. Nacházejí se zde společné prostory které se zonově dělí na rušnou a klidnou část. Tyto části jsou od sebe odděleny kaplí, která je středovým bodem celého prostoru a navazuje osově na střed rajského dvora.
Objekt je navržen jako přízemní s technologickým podlažím. Střecha plynule navazuje na okolní terén v jižní části. Konstrukce sloupů a obvodových stěn je navržena z železobetonu. Návrh hospodářství Návrh není podrobným plánem, spíše konceptem a funkčním uspořádáním. Definuje rozměry cest a využití jednotlivých ploch. Dále definuje jednotlivé budovy jak by mohly být využity v případě propojení s klášterem a doplňovali tak budovu samotnou. Díky tomuto rozvržení by bylo hospodářství využito ve prospěch kláštera i okolí.
KONTEXT
MÍSTO
v krajině / na vrcholku
Projekt je součástí vize revitalizace hospodářství sester sv Kříže. To se nachází v obci Palič, část obce Lipová v okrese Cheb. Nachází se asi 4 km na jihovýchod od Lipové. Je zde evidováno 35 adres. Palič je vesnice rozkládající se na mírnem vršku, který je otočený do údolí lemujícího lesy. Hlavním bodem vesnice je rozcestí a dominanta kostela sv. Anny přiléhající k němu. Hospodářství sester přiléhá k tomuto místu v západní části. V okolí se nachází aleje hrušní a jabloní lemující cesty směřující k Paliči. V současné době je hospodářství v dezolátním stavu a chátrá, jelikož nynější nájemníci neinvestují do jeho opravy. Toto hospodářství náleží kongregaci, založené roku 1856, řádu sester sv. Kříže, kterým bylo v restituci navráceno. Tento řád se na místě vyskytuje minimálně, jelikož jejich hlavní provincie je momentálně na Moravě, v Kroměříži. Prostor hospodářství obsahuje několik budov, které jsou v současné době využívány jako sklady a úschovna pro stroje. Celé hospodářství navazuje na rozlehlá pole a lesy obklopující tuto oblast.
Vymezena hřbitovem, ten se vždy nacházel na okraji a uzavíral vesnici. Zároveň tato oblast tvoří přechod mezi volnou krajinou a zemědělstvím - obydlím.
LÁ ZN Ě
PA
KÝ LIČS
OK POT
SM Ě
RM
AR IÁN
SK É
SMĚR CHEB
HRANICE VESNICE
OKOLÍ Přímá návaznost na historické jádro, v tomto okruhu se nachází primární zdroje - zemědělství - pole, zdroj vody.
HŘBITOV
HISTORICKÉ JÁDRO KOSTEL SV. ANNA
Jádro vesnice - náves - tvoří základní body - fara, kostel, statek, hospoda. Před kostelem se nachází hlavní rozcestí, kde se křižují hlavní cesty protínající vesnici. Kostel je zde jako hlavní orientační bod.
PALIČSKÝ VRCH
ŠIRŠÍ VZTAHY
HLEDÁNÍ MÍSTA
co je duchovní život? jaká je jeho hranice s materiálním světem? má být toto místo uzavřené, otevřené? jak má být napojené na okolní svět a společnost? chtějí sestry sdílet život s návštěvníky? jaké jsou materiální potřeby kláštera? jak na sebe může vidělat? výroba? zemědělství? jak se vyvíjela pozice klášterů v rámci kulturní složky světa? kde je dnes? kde může být? pro koho je klášter? jak využít klášter v 21. století? jaká byla východiska pro typologii kláštera? na co ragovala? klášter a burnout syndrom - existuje paralela? je možná kombinace těchto dvou světů? jaký je společenský, historický, prostorový, místní kontext pro vznik kláštera a jak ovlivní návrh? klášter? psychiatrická léčebna? farma? jak může pobyt v klášteře ovlivnit léčbu burnout? co je to burnout? co je poslání řádu? jak aplikovat řádové principy na dnešní dobu? co je problém dnešní doby?
PROGRAM
klášter, duchovno, meditace, burnout, hospodářství
KLÁŠTER klášter, / řád a jeho poslání
Clastrum znamená v latině uzavřené místo. Kláštery byly vždy jádry kultury a duchovního života, odděleného od světa. Často, nebo v bezprostřední blízkosti nacházející se uvnitř sídla. Prostor v blízkosti kostela je analogií stavu separace a zároveň blízkosti, projekt plně využívá tohoto charakteru místa, které podtrhuje podstatu klášterního života. Kongregace Milosrdných sester svatého Kříže (Congregatio Sororum Caritatis Sanctae Crucis; SCSC) je římskokatolická ženská řeholní kongregace, která se věnuje hlavně pomoci nemocným a potřebným a práci ve školství. Kongregaci založil švýcarský kapucín Theodosius Florentini v roce 1856 v Ingenbohlu. V době největšího rozmachu v roce 1940 čítala 9638 řeholnic. Dnes má asi 3400 sester a působí v 17 zemích světa. Českou provincii tvoří asi 106 řeholnic. Do Čech přišla v roce 1860, na Moravu v roce 1872, původně byly pro obě země vytyčeny samostatné provincie, na jednu českou se sloučily v roce 1945. Na konci druhé světové války působilo v českých zemích asi 1500 sester (z toho asi 650 v moravské provincii). V rámci poválečného vyhnání Němců muselo z českých zemí v letech 1945-1954 odejít téměř tisíc sester, což zcela zdecimovalo českou provincii. Po nástupu komunistického režimu musela kongregace čelit krutému pronásledování, během kterého bylo zlikvidováno její hospodářské zázemí, sestry byly postupně vyhnány ze škol, nemocnic a sociálních ústavů, internovány a využívány jako levná otrocká pracovní síla. Byla nezákonně omezována jejich základní lidská práva, bylo jim znemožňován plnit si řádové a náboženské povinnosti a přijímat nové uchazečky (kongregace jich přesto několik tajně přijala). Řada sester byla odsouzena ve vykonstruovaných procesech a uvězněna. V roce
lou církevních tajemníků. Do října 1951 bylo toto velké společenství rozděleno do sedmnácti míst. V březnu 1951 bylo 33 nejmladších členek – novicek a kandidátek rozděleno do různých nemocnic, odloučením od ostatních sester měly být snáze přesvědčitelné k vystoupení z řádu. Dnes je pro celé Česko vytyčena česká provincie, jejíž vedení sídlí v Kroměříži. Čítá asi 106 sester. Současnou představenou provincie je sestra Miroslava Bortlová. Cílem projektu je navázat na existující hospodářství sester a doplnit jej hmotou kláštera, která by poskytovala zázemí jak sestrám tak umožnila využití pro veřejnost a podpořila tak hlavní myšlenku sester. Hlavním posláním sester je věnovat se aktuálním problémům doby, kde velmi důležitou roli hraje člověk. V tomto případě je důležité se zamyslet co jsou aktuální problém doby? V dnešním světě na první místa rozhodně patří spěch, stres, přepracovanost. Tlak dnešní doby se stupňuje a lidé hledají únik od reality. Všechny tyto zmíněné příznaky jsou předchudci syndromu vyhoření, kdy se jedná o psychický stav, prožitek vyčerpání. Vyskytuje se zvláště u profesí obsahujících práci s lidmi nebo kontakt s lidmi a závislost na jejich hodnocení. Tvoří ho řada symptomů především v oblasti psychické, částečně i fyzické a sociální. Klíčovou složkou syndromu je emoční vyčerpanost, kognitivní vyčerpání a „opotřebení“ a často i celková únava. Všechny hlavní složky syndromu vyhoření vycházejí z chronického stresu. Projekt řeší tento problém a spojuje život sester s životem jedinců, kteří přichází na místo hledat novou chuť do života. Svazuji tak život sester s prostředím které by podporovalo léčbu tohoto problému a zároveň umožnilo lidem získat novou chuť k životu.
BURNOUT SYNDROM definice / příznaky / léčba
Existují různé definice - ztráta profesionálního zájmu nebo osobního zaujetí u příslušníka pomáhajících profesí nebo vyhoření jako výsledek procesu, v němž lidé velice intenzívně zaujatí určitým úkolem nebo ideou ztrácejí své nadšení. Jedná se o psychický stav, prožitek vyčerpání. Vyskytuje se zvláště u profesí obsahujících práci s lidmi, nebo kontakt s lidmi a závislost na jejich hodnocení. Tvoří ho řada symptomů především v oblasti psychické, částečně i fyzické a sociální. Klíčovou složkou syndromu je emoční vyčerpanost, kognitivní vyčerpání, „opotřebení“ a často i celková únava. Všechny hlavní složky syndromu vyhoření vycházejí z chronického stresu. Nejpodstatnějším znakem je posledně zmiňovaný chronický stres vycházející z pracovní činnosti, který může být doprovázen další zátěží z osobního života, sociálního i fyzikálního okolí. Profese je charakteristická vysokými nároky na výkon, bez možnosti delší úlevy a závažnými následky v případě omylu. Výkon takové práce bývá spojen s velkou odpovědností a nasazením, někdy s pociťováním „poslání“ profese. Vyhoření je tedy důsledek nerovnováhy mezi profesním očekáváním a profesní realitou, mezi ideály a skutečností. Samotné vyhoření je výsledek dlouhého pozvolného procesu, který má následující fáze: 0. fáze, předfáze: jedinec pracuje co nejlépe, snaží se, přesto má pocit, že požadavkům není možné dostát a jeho snaha není dostatečně ohodnocena, tato fáze představuje jakési podhoubí pro vznik syndromu vyhoření 1. fáze: pocit, že jedinec nic nestíhá, jeho práce začíná ztrácet systém 2. fáze: vyskytují se symptomy neurózy (např. úzkost) spolu s pocitem, že jedinec stále musí něco dělat, přičemž výsledkem je chaotické jednání 3. fáze: pocit, že „něco uděláno být musí“, mizí a nahrazuje ho opačný pocit – že se nemusí nic; pouhá přítomnost druhých lidí jedince dráždí,
přidružuje se ztráta veškerého nadšení a zájmu, převládá únava, zklamání a vyčerpání Příznaky únava a pokles výkonu deprese a úzkosti poruchy paměti a soustředění poruchy spánku tělesné potíže (trávicí trakt, dýchací soustava, sexualita, kardiovaskulární systém) nespokojenost, dysforie, neschopnost uvolnit se tendence k návyku na psychoaktivní látky (alkohol, tabák) snížení sebedůvěry a poruchy v interpersonálních vztazích Je to tedy stav, kdy se u jedince vyskytuje ztráta činorodosti a poslání, pocity zklamání, hořkosti při hodnocení minulosti. Jedinec ztrácí zájem o svou práci i o osobní rozvoj, spokojuje se s každodenním stereotypem, snaží se pouze přežít, „nemít problémy“, je emočně „oploštělý“, dochází k redukci tvořivosti, iniciativy a spontaneity, převažují negativní pocity od hostility po depresi, přidružují se i somatické potíže. Vyhoření postihuje lidi z pomáhajících profesí, nejčastěji pak lékaře, zdravotní sestry, učitele, psychology, sociální pracovníky, manažery, policisty, programátory, architekty atp. Prevence a léčba Při prevenci vyhoření je důležitý vlastní postoj člověka k práci – samozřejmě v ní má být pociťován smysl, ale neměla by být jediným cílem, smyslem a zájmem v jeho životě a sociální opora, jejímiž hlavními zdroji jsou: rodina, kolegové v práci, přátelé, zájmy a koníčky a celkově trávení volného času. Na základě konzultací s odborníkem, který se zabývá touto tématikou, jsem formovala prostory, které by léčbu vyhoření podporovaly a poskytly tak ideální místo kde se lidé mohou s tímto syndromem vypořádat. Existuje několik přístupů jak lze tyto jedince léčit,
od pobytu v nemocničních zařízeních až po konzultace s mentorem. Na základě podkladů a konzultací je ideální cesta zaměřit se na jedince. Nenásledovat žádné vžité postupy, ale soustředit se na jedince samotného, jeho potřeby, touhy, okamžiky kdy měl radost, kdy se smál a užíval si život. Celý proces je o hledání sama sebe, znovunalezení chutě do života. Místo nacházející se v otevřené krajině navazující na klid, přírodu je ideální pro realizaci této myšlenky. Zároveň je tato tématika v souladu s posláním Milosrdných sester sv. kříže, které se vždy věnovali pomoci lidem. “Naše stanovy nám i v této době ukazují cestu: „Protože předpoklady jsou proměnlivé, budou se také přiměřeně měnit i naše úkoly a bude nutné je stále přezkoumávat. Jako Milosrdné sestry sv. Kříže chceme být neúnavné v hledání nových cest k lidem. Avšak musíme mít také odvahu vidět hranice svým možností a učinit nutná rozhodnutí.” V posledních letech jsou pobyty v klášterech vyhledávané hlavně kvůli „božskému“ klidu, který v nich panuje. Zejména manažeři ohrožení syndromem vyhoření vyhledávají stále častěji pobyt v klášteře bez mobilu, televize a notebooku. Chtějí na čas vypnout a načerpat novou energii a sílu. Není ale jednoduché zvyknout si na pobyt v klášteře právě pro jejich charakteristické ticho, které pro lidi z velkých měst může představovat problém, protože jim chybí zvuková kulisa. Hlavním smyslem pobytu v klášteře by však mělo být přehodnocení priorit, změna způsobu života, zbavení se stresu z nedůležitých věcí a činností a plné oproštění se od starostí okolního světa (alespoň během pobytu).
VYHOŘENÍ / REALITA
CESTA
ZNOVUOBJEVENÍ /NÁVRAT DO REALITY
PROVOZ
prádelna sklad mrazírna technické zázemí
provoz / prostorové vztahy v budově
ZÁSOBOVÁNÍ
PROVOZ
CESTA HOSPODÁŘSTVÍ
Budova je navržena s ohledem na provoz a užívání sestrami i návštěvníky. Je rozdělena na 4 základní oblasti. Vstupní část, nacházející se v jižní části objektu je dopněna prostory pro odborníky, psychology, mentory a administraci kláštera. Západní křídlo náleží sestrám, v těchto prostorech mají možnost odděleně žít aniž by byly rušeny návštěvníky. Východní křídlo náleží návštěvníkům kláštera, je zde kladen důraz na provázanost se společnými prostory a hospodářstvím. Severní část je věnována léčbě a duchovní stránce. Nacházejí se zde společné prostory které se zonově dělí na rušnou a klidnou část. Tyto části jsou od sebe odděleny kaplí, která je středovým bodem celého prostoru a navazuje osově na střed rajského dvora. Zásobování je umožněn přístup z východní části, od hospodářství, tento vstup přirozeně navazuje na hlavní komunikaci procházející vesnicí.
SPOLEČNÉ PROSTORY kuchyně jídelna workshop kaple knihovna místnost pro pohyb
ŽIVOT
SESTRY
cely kuchyně jídelna denní místnost terasa
NÁVŠTĚVNÍCI
cely
rajský dvůr
VSTUP přijímací místnost psycholog mentor
PŘIJÍMACÍ PROCES
recepce
VSTUP
NÁVRH
příroda - odkaz na základní potřeby, odproštění od hektického světa, návrat k přírodě
vstup_pomoc
Místo a morfologie terénu definují a materiálům a dispozici prostupuDíky tvar použitým hmotu. Objekt je zasazen do terénu díkydopráci je krajina kláštera a obyvatelé tak jsou v neustálém kontaktu s přírodou. s vrstevnicemi. Hlavní komunikační prostory kláštera vychází z návaznosti naProstorové rozcestí apřed dispoziční řešení kláštera umožňuje komunikaci mezi vnitřními prostory a kostelem, hospodářství a propojení s krajinou exteriérem. Obyvatelé jsou tak neustále v konv severní části objektu. Filozofie návrhu se dělí cesta realita taktu s okolní přírodou. Kontakt s krajinou je na 3 zákládní části - svět - cestanavíc - poznání tyto posílen-použitým materiálem v klášteře. části zobrazují cestu, kteroupříroda každý navštěvník prochazí. Nosná myšlenka konceptu vychází z historické uzavřenosti a provázanosti kláštera definované rajským dvorem s hospodářstvím a rajského dvora, který je provázán společnými prostory s okolní přírodou .
definované rajským dvorem s hospodářstvím a rajského dvora, který je provázán rajský dvůr společnými prostory s okolní přírodou .
vstup _pomoc
Vstup je definován pomocí ramp do 3 rovin. 1. rovina - tajemnost - vstup do neznáma - od osy rozcestí člověk vstupuje z reality do jiného Díky použitým materiálům a dispozici prostupusvěta. je2.krajina kláštera a obyvatelé taknacházím, jsou v rovina do - osa - uvědomnění kde se neustálém kontaktu s přírodou. odkaz na kostel - věž - spojení s duchovnem klid, duše, sakrální prostředí společné prostory_léčba Prostorové a dispoziční kláštera umožňuJe zde zachována návaznost na porozumnění kostel sv. Anny -řešení 3. rovina osa odtajnění příchod do je komunikaci mezi vnitřními prostory a kláštera odkaz na víru. Dále je maximální propojení s hosuzavřená komunita se návštěvníkovi Obyvatelé jsou tak neustáleodtajňuje v konpodářstvím, kde obyvateléexteriérem. kláštera mají možnost
příchod po Vstup je definován pomocí ramp do 3 ro vrstevnici, 1. rovina - tajemnost - vstup do neznám navedení na osy rozcestí člověk vstupuje z reality do správnou světa. cestu
2. rovina - osa - uvědomnění kde se na odkaz na kostel - věž - spojení s ducho klid, porozumnění duše, sakrální prostřed 3. rovina - osa - odtajnění - příchod do kl uzavřená komunita se návštěvníkovi odt
s okolní se přírodou. strávat čas manuální pracítaktu a odprostit tak od Kontakt s krajinou je navíc posílen použitým materiálem v klášteře. každodenního života.
rajský dvůr
vstup_pomoc
příchod od rozcestí
Vstup je definován pomocí ramp do 3 rovin. 1. rovina - tajemnost - vstup do neznáma - od osy rozcestí člověk vstupuje z reality do jiného světa Díky použitým materiálům 2. rovina - osa - uvědomnění kde se nacházím, a dispozici prostupukrajina do skláštera a obyvatelé tak jsou v odkaz na kostel -jevěž - spojení duchovnem -klid, porozumněníneustálém duše, sakrální prostředís přírodou. kontaktu 3. rovina - osa - odtajnění - příchod do kláštera Prostorové a dispoziční řešení kláštera umožňu- uzavřená komunita se návštěvníkovi odtajňuje
je komunikaci mezi vnitřními prostory a exteriérem. Obyvatelé jsou tak neustále v kontaktu s okolní přírodou. Kontakt s krajinou je navíc posílen použitým materiálem v klášteře.
návštěvníci
ses
návštěvníci_pacienti
Prostorové a dispoziční řešení kláštera umožňuje komunikaci mezi vnitřními prostory a exteriérem. Obyvatelé jsou tak neustále v kontaktu s okolní přírodou. Kontakt s krajinou je navíc posílen použitým materiálem v klášteře.
návštěvníci_pacienti
Místo a morfologie terénu definují tvar a hmotu. Objekt je zasazen do terénu díky práci s vrstevnicemi. Hlavní komunikační prostory kláštera vychází z návaznosti na rozcestí před kostelem, hospodářství a propojení s krajinou v severní části objektu. Filozofie návrhu se dělí na 3 zákládní části - svět - cesta - poznání - tyto části zobrazují cestu, kterou každý navštěvník Pomyslné dělení hmoty kláštera: prochazí. Nosná myšlenka konceptu vychází z historické uzavřenosti a provázanosti kláštera realita - bod kdy si člověk uvědomí, že potřebuje definované rajským dvorem s hospodářstvím a pomoc, svět který je provázán společnými cesta - proces, kterým v rámcirajského klášteradvora, prochází, nachází novou chuť do životaprostory s okolní přírodou .
rajský dvůr
návštěvníci_pacienti
sestry
Tvar vychází z typologie klášterů a zároveň značí soudržnost, sjednocení, společenství. nují tvar a vstup_pomoc erénu díky práci kační prostory a rozcestí před ojení s krajinou e návrhu se dělí Díky použitým materiálům a dispozici prostupua - poznání - tyto je krajina do kláštera a obyvatelé tak jsou v Místo a morfologie terénu definují tvar a ždý navštěvník neustálém kontaktu s přírodou. hmotu. Objekt je zasazen do terénu díky práci ceptu vychází z Tvar vychází z typologie klášterů a zároveň s vrstevnicemi. Hlavní komunikační prostory Prostorové a dispoziční řešení kláštera umožňuzanosti kláštera značí soudržnost, sjednocení, společenství. kláštera vychází z návaznosti na rozcestí před je komunikaci mezi vnitřními prostory a Tvar vychází z typologie klášterů a zároveň hospodářstvím a kostelem, hospodářství a propojení s krajinou exteriérem. Obyvatelé jsou tak neustále v konán společnými značí soudržnost, sjednocení, společenství. v severní části objektu. Filozofie návrhu se dělí taktu s okolní přírodou. Kontakt s krajinou je na 3 zákládníspolečné části - svět -prostory_léčba cesta - poznání - tyto navíc posílen použitým materiálem v klášteře. části zobrazují cestu, kterou každý navštěvník prochazí. Nosná myšlenka konceptu vychází z Prostorové a dispoziční řešení kláštera umožňuje historické uzavřenosti a provázanosti kláštera komunikaci mezi vnitřními prostory a exteriérem. definované rajským dvorem s hospodářstvím a Obyvatelé jsou tak neustále v kontaktu s okolrajského dvora, který je provázán společnými ní přírodou. Kontakt s krajinou je navíc posílen prostory s okolní přírodou . použitým materiálem v klášteře.
rajský dvůr
Vstup je definován pomocí ramp do 3 rovin. 1. rovina - tajemnost - vstup do neznáma - od vstup_pomoc osy rozcestí člověk vstupuje z reality do jiného světa. 2. rovina - osa - uvědomnění kde se nacházím, odkaz na kostel - věž - spojení s duchovnem klid, duše, sakrální prostředí prostupuDíkyporozumnění použitým materiálům a dispozici 3. rovina osa odtajnění příchod do kláštera je krajina do kláštera a obyvatelé tak jsou v uzavřená komunita se návštěvníkovi odtajňuje neustálém kontaktu s přírodou.
vrstevnicemi. Hlavní prostory Objekt jeszasazen do terénu díkykomunikační práci s vrstevnispolečné prostory_léčba kláštera vychází z prostory návaznosti na rozcestí cemi. Hlavní komunikační kláštera vy- před chází z návaznosti na rozcestí před kostelem, kostelem, hospodářství a propojení s krajinou hospodářství a propojení s krajinou v severní v severní části objektu. Filozofie návrhu se dělí části objektu. na 3 zákládní části - svět - cesta - poznání - tyto Filozofie části návrhu se dělí na 3 zákládní - svět zobrazují cestu, kteroučásti každý navštěvník - cesta - poznání - tyto části zobrazují cestu, prochazí. Nosná myšlenka konceptu vychází z kterou každý navštěvník prochazí při vstupu do historické uzavřenosti a provázanosti kláštera kláštera.
sestry
rajský dvůr
návštěvníci_pacienti
sestry
KONCEPT
světa. 2. rovina - osa - uvědomnění kde se nacházím, odkaz na kostel - věž - spojení s duchovnem Tvar vychází z typologieklid, klášterů a zároveňduše, sakrální prostředí porozumnění značí soudržnost, sjednocení, společenství. a morfologie terénu definují tvar a 3. rovina - osa - odtajnění - příchod do kláštera Místo uzavřená komunita se návštěvníkovi odtajňuje hmotu. Objekt je definují zasazentvar do terénu díky práci Místo a morfologie terénu a hmotu.
sestry
společné prostory_léčba
realita příroda
cesta
SITUACE
Zeleň Podél stezky vedoucí od hřbitova ke klášteru budou vysazeny jabloně, které jsou společně s hrušněmi typické pro tuto oblast. Pozemek v severní části kláštera bude doplněn o hrušně, jabloně vyskytující se zde momentálně, budou zachovány. V celém území bude ponechána sečená louka, která přirozeně naváže na okolní prostředí. Střecha kláštera bude pokrytá extenzivní zelení. V rajském dvoře budou vysazeny jabloně jako symbol poznání, dále bude použit trávník.
Oplocení Území kláštera je otevřeno, cílem je dosáhnout maximálního propojení s okolím. Nicméně ze severní časti je území uzavřeno pomocí sloupků a řetězu, kvůli bezpečnosti návštěvníků, aby bylo zabráněno vstupu na střechu kláštera.
parkování viewpoint
příroda
sta
polní část
,c
yk
los
tez
ka
komunikace pro pěší
produkce
léčba
hlavní vstup
bydlení
nny
A kostel sv.
obchod
hlavní rozcestí
zemědělství
Parkování Parkování je navrženo v rámci hospodářství. V jižní budově je umožněno parkování pro 10 osobních automobilů. Další část budovy je vyhrazena pro parkování zemědělských strojů, které budou od parkování návštěvníku striktně odděleny. Zařízení území veřejné osvětlení lavičky
ce
lství
ší
zemědě
pě
obchod, sklad
Povrchy V rámci hospodářství jsou cesty řešeny mlatovým povrchem, místo viewpointu je pokryto velkoformátovou kamennou dlažbou. Cesta vedoucí od rozcestí k úpatí hospodářství, dále navazující na asfaltovou cestu, je tvořena kamennou dlažbou. Předprostor kostela navazující na severní část fasády kostela je pokryt dřevem - massaranduba. Pěší cesta, cyklostezka je mlatový povrch. Tyto materiály byly vybrány s ohledem na charakter místa a materiály se zde nacházející.
vstup pro zásobování vstup od hospodářství
SITUACE 1:500
zázemí hospodářství
1.23
vstupní prostory 1.1 recepce 1.2 toalety 1.3 správa, administrativa 1.4 kancelář asistent 1.5 prádelna 1.6 kancelář mentor 1.7 kancelář mentor 1.8 kancelář psycholog ubytování návštěvníci 1.9 pokoj 1.10 pokoj 1.11 pokoj 1.12 pokoj 1.13 pokoj 1.14 pokoj 1.15 pokoj 1.16 pokoj 1.17 pokoj 1.18 pokoj 1.19 pokoj 1.20 pokoj 1.21 pokoj společné prostory 1.22 kuchyně 1.23 sklad / suchý 1.24 sklad / chlazený 1.25 jídelna 1.26 workshop 1.27 kaple 1.28 knihovna, studovna 1.29 místnost pro pohyb prostory sestry 1.30 denní místnost 1.31 kuchyně, jídelna 1.32 cela 1.33 cela 1.34 cela 1.35 cela 1.36 cela 1.37 cela 1.39 cela 1.40 cela
PŮDORYS 1NP
1.28
1.30
1.27
1.26
1.29
1.31
1.25
1.32
1.22
1.33
1.21
1.34
1.19
1.35
1.18
1.36
1.17
1.37
1.16
1.38
1.15
1.39
1.14
1.40
1.13 1.12
1.24
1.2 1.11 1.1
1.3
1.4
1.5
1.6
1.7
1.8
1.10
1.9
0
5
10m
A
B
B
A
B
A
C
C
0.1
0.1
technická místnost
A
B
PŮDORYS STŘECHA
0
5
10m
PŮDORYS 1PP
0
5
10m
+ 4,000
+ 4,200
0,000
ŘEZ AA
1:200
+ 4,000
+ 4,200
0,000
- 3,300
ŘEZ BB
1:200
+ 4,200
0,000
ŘEZ CC
1:200
+ 4,000
POHLED VÝCHOD
1:400
POHLED JIH
1:400
POHLED ZÁPAD
1:400
POHLED SEVER
1:400
V KLÁŠTEŘE pohyb / provoz / role
mentor
ho
ho
sestra - hospodářství
mentor
host - vstup host - pobyt
sestra - správa zásobování
Příklady pohybu typických rolí vyskytujících se v klášteře.
mentor
sestra - hospodářství
sestra - hospodářství
sestra - správa
sestra - správa
zásobování
zásobování
RAJSKÝ DVŮR odpočinek / kontakt s přírodou
Dvůr je obklopen ambitem s maximalním prosvětlením a propojením se zahradnou. Zahrada je řešena prostě, cesta spojující východní a západní ambit kopíruje spojnici mezi východem a západem a dělí dvůr na dvě části. Tato cesta značí pomyslnou hranici a odkazuje tak na původní koncept léčby. zároveň také spojuje ambit sester s ambitem návštěvníků. Jsou zde převážně travnaté povrchy, pouze v severním rohu dvora je výřez, kde jsou vysazeny jabloně. Tento výřez je pokryt mlatovým povrchem. Cesta je navržena z betonových desek. Travnaté plochy jsou pokryty Kvetoucím trávníkem (kategorie dle ČSN 839031 – parkový rekreační trávník založený osivem typu „květnatá louka“ nebo „bylinné, kvetoucí trávníky“). Bylinný, kvetoucí trávník se střední intenzitou využívání a s běžnou potřebou udržovací péče. Tento trávník je volen vzhledem k místu a okolí, navazuje tak na rozlehlé louky přiléhající k objektu. V rajském dvoře se nachází 4 jabloně - které jsou považovány za strom poznání dobra a zla, jsou symbolem dokonalosti, výrazem lásky mezi člověkem a přírodou, mezi tímto a jiným světem.
TECHNICKÉ ŘEŠENÍ
STATIKA Jedná se o jednopodlažní objekt, částečně zapuštěný do terénu. Konstručkní systém je navržen jako sloupový, doplněný o obvodové nosné stěny. Je zde aplikován modul 6x6 m, doplněný o ambitový modul 3x6 m. Sloupy jsou kruhového profilu o průměru 250 mm, čtvercového profilu 250x250 mm, který je umístěn mezi stěnami. Obvodové nosné stěny jsou o tl. 200 mm. Materiál je zde použit železobeton. Řešení základové konstrukce je pomocí pilotů, zasahující do hloubky 5 m, z důvodu neúnosnosti zeminy zde se vyskytující. Železobetonová stropní deska je dimenzovaná na rozpětí 6x6 m o tl. 200 mm, jednostranně pnutá. TZB technická místnost je umístěna v 1PP, v JV rohu objektu. Veškeré sítě jsou k objektu vedeny z hlavní příjezdové komunikace. Objekt je vytápěný pomocí konvektorů a podlahového vytápění s kotelnou umístěnou v technické místnosti. Ostatní sítě jsou stahovány nejkratší vzdáleností do technické místnosti - kanalizace, vodovodní potrubí. Splašková kanalizace je odtahována do čističky odpadních vod, umístěna vedle technické místnosti. Dešťová kanalizace je stahoána a využívána pro zemědělství - závlaha. BEZBARIÉROVOST Celý objekt jeřešený jako bezbariérový. Hlavní přístup je pomocí ramp se sklonem 1:8. OSVĚTLENÍ Věškeré prostory kláštera jsou osvětleny přímým, přirozeným světlem. V ambitu a kapli je využito horního osvětlení. DETAIL ATIKA, SPODNÍ STAVBA 1:20
ZDROJE
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ARCHITEKTURY AUTOR, DIPLOMANT: Kristýna Marková AR 2015/2016, LS NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE: (ČJ) KLÁŠTER & BURNOUT CENTRUM (AJ) MONASTERY & BURNOUT CENTER JAZYK PRÁCE: Vedoucí práce:
Ing. arch. Boris Redčenkov
Ústav: 15118
Oponent práce:
Ing. arch. Michal Fišer
Klíčová slova (česká):
klášter, víra, syndrom vyhoření, burnout
Anotace (česká):
Projekt reaguje na moderní tendence přístupu ke klášternímu životu. Propojuje klášterní a světský život a umožňuje tak pomoc jak plyne z prvotního poslání klášterů. Studie se odkazuje především na kongregaci sester svatého Kříže, římskokatolická ženská řeholní kongregace, která se věnuje hlavně pomoci nemocným a potřebným. V této souvislosti je koncept zaměřen na burnout syndrom. Svazuji tak život sester s prostředím které podporuje léčbu tohoto problému a zároveň umožňuje lidem získat novou chuť k životu.
Anotace (anglická):
This project reflects modern approach tendencies to a monastic life. Its main purpose is to connect the monastic and secular life to fulfill the primary function of monasteries – to help. The project focuses especially on the Congregation of the Sisters of the Holy Cross (a Catholic congregation of religious sisters), who dedicate themselves to help ill and indigent people. In this case the whole concept aims particularly at people suffering so called burnout syndrome. The sisters devote their lives to encourage such people to find energy and to develop positive attitude to their lives.
Prohlášení autora
Prohlašuji, že jsem předloženou diplomovou práci vypracovala samostatně a že jsem uvedl veškeré použité informační zdroje v souladu s „Metodickým pokynem o etické přípravě vysokoškolských závěrečných prací.“ V Praze dne
26.5.2016
podpis autora-diplomanta
Tento dokument je nedílnou a povinnou součástí diplomové práce / portfolia a CD.
www.ckch.cz/domov-sv-krize-kromeriz www.encyklopedie.cheb.cz/cz/encyklopedie/ klaster-milosrdnych-sester www.hostyn.cz/krizove_sestry.htm https://is.muni.cz/.../Syndrom_vyhoreni_a_jeho_prevence www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/palic-kostel-svanny www.portafontium.cz/chronicle/soap-ch/00155-obecpalic-1884 https://psychologie.cz/syndrom-vyhoreni/ www.syndrom-vyhoreni.psychoweb.cz/ www.szu.cz/uploads/documents/czzp/edice/plne_ znani/.../syndrom_20vyhoreni.pdf Drive: The Surprising Truth About What Motivates Us, Daniel H. Pink Encyklopedie českých klášterů - Dušan Foltýn, Petr Sommer, Pavel Vlček The Mindfulness Solution: Everyday Practices for Everyday Problems, Ronald D. Siegel The Mindful Way through Depression: Freeing Yourself from Chronic Unhappiness, Mark Williams
