I 2016 I PŮDA, PŘÍRODA

eko zpravodaj Ústecký kraj I 2016 I PŮDA, PŘÍRODA

Znáte ptačí oblasti v Krušných horách?

Puda, zdroj života

Lesy, pole, louky, pastviny, sady aneb Ústecký kraj jinak Jak bude vypadat krajina po dotěžení hnědouhelných lomů?

VČELAŘSTVÍ MÁ V ÚSTECKÉM KRAJI ZELENOU! Střední lesnická škola ve Šluknově má nový včelín

Zápřednice jedovatá není žádná jedovatá bestie

Projekt LIFE+ Stepi Lounského středohoří

Nové směry EVVO Víte, co se připravuje?

Nová aplikace umožní hledat na mapě ČR ovocné stromy Iniciativa Na ovoce spouští novou aplikaci, která umožní vyhledávat a zadávat do otevřené mapy ovocné stromy ve volné krajině. Aplikace, která vznikla díky penězům z veřejné sbírky, doplní podobně zaměřený web spuštěný před rokem. Aplikace je k dispozici zdarma všem registrovaným uživatelům. Spolek Na ovoce si klade za cíl pomocí moderních technologií a komunikačních prostředků obnovit zájem o ovocné stromy a sady v krajině. Vedle správy opendatové mapy organizuje volnočasové aktivity pro veřejnost - odborné přednášky, vycházky do starých sadů, ovocné slavnosti či dílny o zpracová-ní ovoce. V současnosti je na webu www.na-ovoce.cz registrovaných více než 2 000 uživatelů, takzvaných sběračů. Dohromady do mapy zanesli téměř deset tisíc značek - záznamů o výskytu ovocných stromů, keřů či bylin. Každý sběrač se svou registrací zavazuje plnit etický kodex zveřejněný na webu. Nově je možné do mapy vkládat také ovocné stromy, které uživatelé sami zasadili a svým činem tak mohli inspirovat ostatní. V letošním roce spolek spustil ve spolupráci s pomologem Stanislavem Bočkem benefiční eshop na prodej starých a krajových odrůd ovocných stromů. Každý tak může aktivně přispět k návratu zapomenutých odrůd do krajiny a českých zahrádek.

Ing. Milena Vágnerová vedoucí Ekologického centra Most pro Krušnohoří

Vážení a milí obyvatelé Ústeckého kraje, kolektiv Ekologického centra Most pro Krušnohoří (ECM) pro vás připravil druhé číslo publikace „EkoZpravodaj pro Ústecký kraj“, které je věnováno PŮDĚ. V EkoZpravodaji jsme shromáždili informace o půdě Ústeckého kraje, její ochraně, půdním fondu, výsledcích výzkumu, rekultivaci, sanaci, ale také o přírodních zajímavostech, revitalizaci lesů, o ptactvu, včelách, vzácných orchidejích. Pro pedagogy či rodiče, kteří by měli vést mladou generaci k úctě a ochraně půdy, k jejímu udržitelnému využívání, jsme do EkoZpravodaje zahrnuli informaci o novém státním programu a směrech Environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO), jehož cílovou skupinou jsme všichni, bez ohledu na věk nebo vzdělání. Najdete zde i zajímavé tipy, např. festival EKOFILM, lesní pedagogika, návštěva ekofarmy, vzdělávací programy na téma půdy apod. I Ekologické centrum Most pro Krušnohoří chce přispět k osvětě mladé generace v oblasti půdy jako zdroji obživy a respektu k práci zemědělců a farmářů, a proto připravilo pro žáky 1. stupně základních škol zcela nové semináře Staň se farmářem. Pro pochopení souvislostí mezi životním prostředím a zdravou výživou jsou připraveny pro žáky II. stupně základních škol a studenty středních škol semináře s názvem Cesta potravin. O účast na seminářích je nebývalý zájem ze stran pedagogů, takže je velmi dobře, že i pedagogové si závažnost tématu uvědomují a mají snahu situaci v osvětě mladé generace zlepšit. Doufáme, že v EkoZpravodaji naleznete zajímavé informace a těším se na Vaše náměty a postřehy. Přejeme vám příjemné podzimní dny.

32

09

21

15 50 47

41 4

Ekozpravodaj pro Ústecký kraj I 2016

OBSAH Naše téma 08 14 20 23 27

Půda, zdroj života Lesy, pole, louky, pastviny, sady aneb Ústecký kraj jinak Včely a jejich tajemství Ptačí oblasti Krušných hor Pták roku 2016: červenka obecná

Aktuálně z kraje 28 30 31 32 34 36

Projekt LIFE+ Orchideje na Mostecku Přírodní zajímavosti v Ústeckém kraji Program revitalizace Krušných hor Strom roku 2016 Zápřednice jedovatá není žádná jedovatá bestie

Rozhovor 38

Ing. Sergej Usťak, Csc. - vedoucí pobočky VÚRV, v.v.i. v Chomutově

EVVO a půda 41 42 44

První semínkovna v Ústeckém kraji: sázej, sklízej, sdílej... Včelařství má zelenou! Nové směry EVVO

Dobrá praxe 46

Ekofarma a ekocentrum Klíny

Reportáž 48

Staré ekologické zátěže - proměny v Chemparku Záluží

Představujeme 50 52 54

Přijďte do lesa za lesníky Národní přírodní rezervace Jezerka Péče o přírodu a krajinu s využitím dotačních programů

EKOtipy 56 58

Kam za přírodou... Pozvánka na festival EKOFILM

eko zpravodaj Ústecký kraj I Září 2016 I PŘÍRODA

Časopis Ekozpravodaj pro Ústecký kraj vydává Ekologické centrum Most pro Krušnohoří (VÚHU a.s.) za finanční podpory Ústeckého kraje. Vychází 3x ročně Šéfredaktor: Ing. Milena Vágnerová Redakce: Ing. Hana Svašková, Bc. Zuzana Ungerová, Kateřina Chabrová, DiS., Martina Černá, Jana Krátká Layout, tisková příprava © Martina Černá Adresa redakce: Ekologické centrum Most pro Krušnohoří (Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s.) tř. Budovatelů 2830/3, 434 01 Most Tel.: 476 208 706 E-mail: [email protected] URL: www.ecmost.cz, www.vuhu.cz Fotografie na přední straně: pixabay.com (CC) Fotografie u úvodníku: Jitka Erbenová (Wikimedia CC)

Vydání tohoto materiálu zajistil Krajský úřad Ústeckého kraje v rámci naplňování cílů aktualizované Koncepce environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty v Ústeckém kraji. Materiál je veřejně přístupný veřejnosti i jako výukový materiál pro školy, školská zařízení, neziskové organizace působící v Ústeckém kraji. Více informací k problematice environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty v Ústeckém kraji naleznete na webových stránkách Ústeckého kraje v sekci Ekovýchova v Ústeckém kraji odboru životního prostředí a zemědělství.

Zapojte se do naší ankety! Více informací, tipů a kvízů o vodě naleznete na webových stránkách: www.kr-ustecky.cz. www.ekozpravodaj.wz.cz

www.ekozpravodaj.wz.cz

5

hy farmářské tr Severočeské i potravinami

čerstv ým rmářské trhy s fa é sk idelných terče ro ve Se pořádá v prav y bk ro vý i m si můžete naa regionální ý um. Na tr zích sk Če st no eč oce, zeleninu, mínech spol dbu, sezonní ov sa í rn ja : bí do msk ých chovů koupit dle ob výrobk y z tuze é sk ář en uz a slané a sladké sýry, masné řezník y, med, i ím tn ís m né iny a další. a zpracova ty, houby, květ oš m y, áv šť né pečivo, ovoc nkách: Více info na strá rhy.cz kefarmarsket es oc er ev .s w w w

Bedýnky z biofarmy Žatec si může objednat každý Upřednostňujete čerstvou sezónní zeleninu a ovoce, ale nemáte o víkendech čas vyrážet na trhy? Můžete vyzkoušet “bedýnky” z biofarmy Žatec. Stačí se zaregistrovat na webových stránkách farmy: www.farma-zatec.cz, kde najdete i další podrobnosti o pěstovaných plodinách i odběrných místech. Co v bedýnkách najdete? Obsah bedýnek je vždy složen ze sezónní právě dozrálé zeleniny a ovoce v bio kvalitě (přidělen bio certifikát). Některé plodiny jsou sklízeny den před závozem, ty choulostivější listové zeleniny a bylinky dokonce ještě ten samý den, kdy dorazí k zákazníkům. Díky tomu zůstává zachována naprostá čerstvost a kvalita plodin – výživové látky, vitamíny, energie, vůně a chuť. Pro koho jsou bedýnky určeny? Záleží na preferencích každého zájemce, jak často si bude chtít bedýnku vyzvedávat – zda každý týden nebo třeba jen jednou za čas. Bedýnku lze objednávat dle svých potřeb a chutí. Registrace na www.farma-zatec.cz neznamená automaticky nutnost ji odebírat. K dispozici je víc velikostí: střední: 230 Kč (2–3 kg) nebo velká: 330-400 Kč (3–6 kg). K bedýnce je možné také doobjednat další produkty jako např. med, vajíčka nebo některé druhy zeleniny či ovoce. 6


Ústecký kraj má své regionální potraviny Stejně jako potraviny, které jsou značeny „bio“, tak i potraviny, které jsou značeny jako „Regionální potravina“ vám zaručují kvalitu a výbornou chuť. Navíc tím, že si kupujete regionální potraviny, přispíváte ke zlepšení životního prostředí (potraviny nemusí urazit velké vzdálenosti, než se dostanou k vám na talíř a tím si zachovají svojí čerstvost), podporujete domácí produkci, rozvoj venkova, zlepšení potravinářské soběstačnosti země a šetříte životní prostředí. Celkem 29 výrobků z Ústeckého kraje ocenila odborná komise. O značky Regionální potravina Ústeckého kraje a Nejlepší potravinářský výrobek Ústeckého kraje – Kraje Přemysla Oráče se letos ucházel rekordní počet výrobců. Celkem se přihlásilo 190 výrobců s 501 produkty. O loga se soutěžilo hned ve 14 kategoriích, nejsilnější zastoupení mělo 66 výrobků z kategorie Masné výrobky tepelně opracované, včetně uzených mas. Předání cen se uskutečnilo v září na Zahradě Čech v Litoměřicích. Podrobné informace o oceněných potravinách najdete na webových stránkách www.regionalnipotravina.cz.

Farmáře v okolí najde web i „chytrá aplikace“ V Česku přibývá různých webů a mobilních aplikací, které informují o nejbližších farmách nabízejících k prodeji vlastí výpěstky či výrobky. Nově je například majitelům chytrých telefonů s operačním systémem Android k dispozici aplikace, která pomůže najít domácí farmy v okolí. Navazuje tak na webové stránky ceskebiopotraviny.cz obsahující kontakty na zhruba čtyři stovky drobných zemědělců. Zájemcům o tyto produkty pomáhá také např. projekt Cesta vejce k vám nebo služba Najdi si svého farmáře. www.ekozpravodaj.wz.cz

7

Naše téma

Půda, zdroj života Půda je jednou ze složek životního prostředí, kterou člověk potřebuje k přežití. Půda není jen nejsvrchnější vrstva zemské kůry, po které šlapeme, ale plní důležité ekologické, environmentální a sociálně-ekonomické funkce. Pojďme se blíže podívat, jak důležitá pro nás půda je, co nám poskytuje, jak s ní hospodaříme a kolik jí v České republice a v Ústeckém kraji máme. Když se řekne půda… Půda poskytuje rostlinám živiny, vodu a prostředí pro růst kořenů. Půdu lze definovat jako samostatný přírodní útvar vzniklý z povrchových zvětralin zemské kůry a organických zbytků za působení půdotvorných faktorů. Je životním prostředím půdních organismů, stanovištěm planě rostoucí vegetace, slouží k pěstování kulturních rostlin. Je regulátorem koloběhu látek, může fungovat jako úložiště, ale i zdroj potenciálně rizikových látek. Půda je dynamický, stále se vyvíjející živý systém. Půda se skládá z několika složek jako je složka pevná (minerální), kapalná, plynná, organická živá a organická neživá. Pevná část se nazývá půdní substrát nebo zvětralá hornina. Kapalnou složku tvoří půdní voda. Plynnou složku tvoří půdní vzduch, který má podobné složení jako atmosférický vzduch. Jedinou odlišností je desetkrát vyšší obsah CO2. Živou organickou složkou v půdě jsou kořeny a půdní edafon, který v sobě zahrnuje veškeré půdní organismy. Za neživou organickou složku považujeme humus (odumřelé organické zbytky rostlin a živočichů, které jsou v různém stupni rozkladu). Půda a lidé Člověk už od doby neolitu půdu ovlivňuje, a to jak negativně, tak pozitivně (zemědělská 8


© pixabay.com

© pixabay.com

Naše téma

výroba, průmysl, urbanizace nebo těžba minerálů, hornin a rud). Snižování kvality půdy neboli degradace půdy je proces vyvolaný lidskou činností, který snižuje současnou anebo budoucí schopnost půdy umožňovat život lidstva. Všeobecně degradaci můžeme chápat jako snižování kvality půdy, anebo také jako částečnou či úplnou ztrátu jedné anebo více funkcí půdy. Znehodnocování půdy může mít globální (celosvětový) anebo regionální (místní) rozměr. S globálními problémy znehodnocování půd se setkáváme téměř na všech kontinentech. Jedná se především o problémy s odlesněním půdy s následnou urychlenou erozí, nadměrnou mineralizací humusu a organických látek v půdě v Jižní Americe, Africe, Asii a na ostrovech Oceánie. S acidifikací půdy neboli okyselováním půdy se setkáme v S Americe, JV Asii, Z a S Evropě. Aridizaci (vysušování) a dezertifikaci (přeměna na poušť) v důsledku skleníkového efektu najdeme ve střední Asii, jižní části Severní a Jižní Ameriky, v severní, západní a jižní Africe a skoro v celé Austrálii až na její příbřežní pásmo. Zasolování půdy zavlažováním je problémem především ve

Obhospodařování půdy spojené s nástupem zemědělství je chápáno jako období velkého přelomu v historii lidstva. Člověk žije na Zemi zhruba 3 mil. let, Homo sapiens typu dnešního člověka přibližně 60 tisíc let, přesto lidé vědomě pěstují rostliny a chovají zvířata teprve cca 10 tisíc let. Do této doby člověk lovil zvířata a živil se sběrem rostlinné potravy. Rodící se zemědělství přineslo člověku lepší podmínky pro život prostřednictvím stálejší obživy. Přechod od společnosti lovců a sběračů ke společnosti, jejíž ekonomika je založena na zemědělství, se označuje termínem neolitická revoluce.

střední Asii, jižní časti Severní Ameriky a v severní Africe. Dalším globálním problémem je zamoření půdy radionuklidy po haváriích v atomových elektrárnách a pokusech s atomovými nukleárními bombami v Severní Americe, střední Asii, východní Evropě (Bělorusko, Ukrajina) a na ostrovech Oceánie (Bikini, Mururoa, Japonsko). Mezi velkoplošné znečišťování půd patří i způsoby zemědělského obhospodařování. Jedná se především o intenzifikaci v zemědělství,

© pixabay.com


9

Naše téma

problémy globálního znehodnocování půd. Maloplošné znehodnocování půd má dopad především na místní biotu. Jedná se o kontaminaci půd těžkými kovy a organickými polutanty, intoxikace půdy pesticidy, znečištění půdy ropou, únava půdy monokulturním pěstováním, umělé zavodnění půdy a erozní události nebo sesuvy půdy.

© pixabay.com

které používá průmyslová hnojiva a pesticidy, monokulturní pěstování plodin a hloubkové obdělávání půdy, což je v extrémních případech příčinou znehodnocování půd především v Evropě. Nejrozšířenějším velkoplošným znehodnocením půdy je urychlená vodní eroze půdy, která spolu s původní přírodní erozí převládá ve všech půdách světa s výjimkou rovinatých terénů. Regionální (maloplošné) problémy znehodnocování půdy mají menší dopady, než tyto

Význam půdy pro člověka Základní funkce půdy je, že se jedná o nepostradatelný článek potravního řetězce a současně substrát pro růst rostlin. Půda je zásobárnou vody pro suchozemské rostliny a je filtračním čistícím prostředím, přes které voda prochází, poskytuje mikroorganismům žijícím v půdě domov a je nedoceněnou zásobárnou genetické informace. Další a nepostradatelnou funkcí půdy je, že poskytuje základní stavební materiál a suroviny. Nabízí prostor pro umísťování staveb, re-

Výměra jednotlivých pozemků v ČR k 31.12.2015 Druh pozemku orná půda

Výměra [ha]

%

2 971 957

37,68

chmelnice

10 149

0,13

vinice

19 811

0,25

zahrada

163 785

2,80

ovocný sad

45 613

0,58

trvale travní porost

1 000 620

12,69

zemědělská půda

4 211 935

53,40

lesní pozemek

2 668 392

33,83

vodní plocha

165 485

2,10

zastavěná plocha a nádvoří

132 119

1,68

ostatní plocha

709 042

8,99

nezemědělská půda

3 675 038

46,60

celkem

7 886 973

100,00 Zdroj: ČÚZK

10


Naše téma Výměra jednotlivých druhů pozemků v Ústeckém kraji k 31.12.2015 Obec s rozšířenou působností

Orná půda

Zemědělská půda

Lesní pozemek

Ostatní plocha

Celková výměra

Bílina

3 016

4 727

2 902

4 406

12 359

Děčín

6 691

20 851

28 852

4 253

55 369

Chomutov

11 027

17 225

19 995

9 112

48 607

Kadaň

11 621

21 665

15 827

5 342

44 916

Litoměřice

23 501

31 283

9607

4 238

47 058

707

2 858

14 205

5 700

23 598

Louny

29 909

35 052

6 077

4 598

47 263

Lovosice

15 211

18 895

4 051

2 332

26 159

Most

8 575

10 504

1 889

9 747

23 112

Podbořany

17 842

22 338

7 181

3 334

33 761

Roudnice nad Labem

21 176

23 238

3 268

2 366

30 019

Rumburk

2 610

11 756

12 346

1 822

26 619

Teplice

5 315

11 418

15 178

6 394

34 534

Ústí nad Labem

4 817

18 156

12 956

7 430

40474

Litvínov

427

3 752

3 918

808

8 885

Žatec

Varnsdorf

18 397

21 597

4 436

3 840

30 737

Celkem za kraj

180 824

275 317

162 688

75 722

533 471 Zdroj: ČÚZK

kreační činnost a další aktivity člověka. Z historického hlediska je půda vnímána jako cenný zdroj pro archeologický a paleontologický průzkum. Problém, který naší planetu bude tížit víc a víc, je nárůst lidské populace a tím i sílící tlak na přírodní zdroje, mezi které samozřejmě patří i půda. Závažnost situace se zacházením s půdním fondem, zejména v rozvojových zemích, vedlo již v r. 1972 na zasedání výboru ministrů k přijetí Evropské charty o půdě a v r. 1981, na 21. konferenci Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), k přijetí Světové charty o půdě. Závažnost této otázky byla plně zdůrazněna na mezinárodní konferenci „Environment and Development” v Rio de

Janeiru v r. 1992, které se zúčastnili vedoucí představitelé 178 států. V těchto dokumentech jsou stanoveny principy, jak zacházet s půdním fondem. Půdní fond Půdní fond představuje veškerou zemědělskou a nezemědělskou půdu každého státu. V České republice činí výměra půdního fondu 7,9 mil. ha. Do půdního fondu spadá půda zemědělská, jejíž výměra je 4,2 mil. ha v procentuálním zastoupení se jedna o víc jak 53,4 %. Zemědělský půdní fond (ZPF) označujeme jako ohraničený soubor půdních celků zemědělsky obdělávaných v daném časovém období, kterou tvoří: orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, www.ekozpravodaj.wz.cz

11

Naše téma

ovocný sad a trvale travní porost. Zbytek půdního fondu tvoří půda nezemědělská, jejíž výměra je 3,7 mil. ha, v procentuálním zastoupení se jedná o 46,6 %. Nezemědělskou půdu tvoří lesní pozemky, vodní plochy, zastavěná plocha a nádvoří a ostatní plocha. Na jednoho obyvatele v ČR připadá 0,40 ha zemědělské půdy, z toho 0,28 ha orné půdy, což je přibližně evropský průměr. Od roku 1995 ubylo 15 tis. ha zemědělské půdy, oproti tomu výměra lesní půdy vzrostla o 16 tis. ha. V důsledku antropogenní činnosti dochází k neustálému snižování zemědělské půdy. V roce 1950 připadalo na 1 obyvatele ČR 0,57 ha zemědělské půdy, z toho 0,43 ha orné půdy.

Nejvíce zemědělské půdy v Ústeckém kraji se nachází v obci Louny, naopak nejméně v obci Varnsdorf. V celé ČR se v roce 2015 nacházelo 4 211 935 ha zemědělské půdy, z toho v Ústeckém kraji je 275 317 ha. Ústecký kraj patří rozlohou svého půdního fondu v porovnání s ostatními kraji mezi ty menší. V porovnání s ostatními kraji se ze 14ti míst nachází na 9. místě se zastoupením zemědělské půdy.

Závěr O tom, že bychom se měli o půdu více zajímat, svědčí i to, že Organizace spojených národů (OSN) chce upozornit na její důležitost. OSN na 68. Valném shromáždění vyhlásila rok 2015 Mezinárodním rokem půdy s cílem zvýšit povědomí a pochopení, jaký Ústecký kraj a půdní fond význam má půda pro bezpečnost potraV Ústeckém kraji v roce 2015 připadalo vin a základní ekosystémovou funkci. 0,33 ha zemědělské půdy, z toho 0,22 ha. Rok 2016 byl vyhlášen OSN Mezinárodním © pixabay.com

12


Naše téma

© pixabay.com

rokem luštěnin s cílem zvýšit povědomí formovanosti společnosti o významu půdy o luštěninách a jejich významu pro výživu a zvýšení bezpečnosti potravin. a ekologické zemědělství. V aktivitách bude OSN spolupracovat s FAO. Půda je bezesporu nejcennější přírodní bohatství, které bychom měli chránit jak pro http://www.ochrana-pudy.cz/ součastnou, tak pro budoucí generaci. Je http://eagri.cz/public/web/ přirozenou součástí národního bohatství mze/ každého státu. Všechny zmíněné problémy http://www.zeraagency.eu/ a současná rychlost rozkladu půdy ohrožuje schopnost uspokojit potřeby budoucích generací, proto by mělo dojít k zvýšení in-

1. V jakých obcích v Ústeckém kraji najdeme nejvíce zemědělské půdy? a) Most

b) Louny

c) Žatec

2. Co patří do nezemědělské půdy? a) orná půda

b) vinice

c) lesní pozemky

3. V jakém roce byla přijata Evropská charta o půdě? a) 1978

b)1981

c) 1972


13

Naše téma

Lesy, pole, louky, pastviny, sady aneb Ústecký kraj jinak Severočeská hnědouhelná pánev vznikala od začátku třetihor, kdy bylo podnebí vhodné pro rozvoj močálů. Tamní rostlinstvo pak posloužilo jako základ pro proces vzniku uhlí. Těžba uhlí zde probíhá již od 16. století. V blízké budoucnosti bude docházet v Ústeckém kraji v Podkrušnohoří k postupnému dotěžování hnědouhelných lomů a k jejich následnému uzavírání. Poté nastupuje proces sanace a rekultivace, jehož cílem je vytvořit krajinu s novým bohatstvím lesů, úrodných půd, vodních toků a nádrží pro budoucí generace. Jak na rekultivace V současné době musí těžební společnosti v souladu se zák. č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, tzv. hor-

ní zákon a dalšími zákonnými předpisy všechna těžbou postižená území sanovat a rekultivovat a vytvářet na realizací sanací a rekultivací potřebné finanční rezervy.

Vyhledávané jezero v bývalém lomu Gustav na Ústecku. © Ing. Stanislav Štýs, DrSc.

14


Naše téma

likvidací veškeré stávající vegetace, aby se mohlo pokračovat lesní výsadbou či převrstvením zeminami pro zemědělské účely. Rekultivace je nejčastěji chápána jako řízený proces obnovy krajiny postižené těžební činností, a to jak přímo (vnější a vnitřní výsypky, povrchové lomy), tak i nepřímo (krajina poddolovaná hlubinnými doly). Cílem rekultivací, které navazují na základní sanace území, je obnova kulturní krajiny, která odpovídá ekologickým, ekonomickým a sociálním požadavkům obyvatel a společnosti. Soubor rekultivačních prací vesměs zahrnuje práce technického (zemní a stavební Způsoby rekultivace práce), i tzv. biologického charakteru (agroKdyby se výsypky, na nichž nezůstala žádná cyklus, lesní výsadba, zatravnění a následpůda nerekultivovaly, trvalo by desítky tisíc ná pěstební péče). let, než by se znovu vytvořila. Rekultivace je dlouhodobým, ale jen několikaletým, Rekultivace lze rozčlenit na: procesem, který začíná úpravou povrchu, • zemědělské – výsledkem je orná půda, louky, pastviny, sady, vinice, Krutihlav na výsypce • lesnické – výsledkem jsou lesy účelové a hospodářské, doprovodná zeleň, Krutihlav obecný patří mezi ohrožené Pro oblast Severočeského hnědouhelného revíru byla v roce 1999 na základě výzkumu a výsledků praxe a ve spolupráci s odborníky z báňských společností vypracována metodika pod názvem „Rekultivace území devastovaných báňskou činností v oblasti SHR“. Metodiku zpracoval Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd (Ing. Petr Čermák, Ing. Jaroslav Kohel, Ing. František Dedera.) K rozvoji rekultivace v severozápadních Čechách dále významně přispěl Ing. Stanislav Štýs, DrSc., který jako první zpracovával metodické postupy rekultivačních prací v Podkrušnohoří a zároveň se podílel na jejich uskutečnění.

ptačí druhy a jeho počty v ČR neustále klesají. O to cennější je jeho opakovaný výskyt na rekultivované vnější výsypce Dolů Bílina (Radovesická výsypka). Zdejší prostředí krutihlavům svědčí. Na jaře tady ornitologové z Bílinské přírodovědné společnosti kroužkovali 104 mláďat. Ornitologové monitorují ptactvo na Radovesické výsypce už řadu let. Protože mladý lesní porost neumožňuje přirozené hnízdění v dutinách, umístili sem 80 ptačích budek. Otevřená krajina, listnaté a smíšené lesy, keře jsou pro krutihlavy ideální prostředí, kde najdou dostatek hmyzu pro krmení mláďat. http://www.sdas.cz

• hydrologické – výsledkem jsou vodní plochy, vodní toky a mokřady. Zemědělská rekultivace Vytváření antropogenních půd na výsypkách představuje dlouhodobý proces, jehož kvalitativní úroveň je závislá na řadě počátečních i druhotných faktorů (reliéfu tělesa výsypky, použitých výsypkových zemin k rekultivačním účelům, meliorační úpravě zemin, agrotechnice, vegetačním pokryvu apod.), které budou s různou intenzitou ovlivňovat půdotvorný proces. Realizace zemědělské rekultivace vychází ze zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a z povinnosti skrývky kulturních vrstev půdy. Rekultivační osevní postupy jsou prováděny v období 2-6 let. www.ekozpravodaj.wz.cz

15

Naše téma

Lesnická rekultivace Lesnická rekultivace je prioritou vzhledem ke zvláštním ochranným funkcím lesa v oblasti udržování přírodní rovnováhy. Jsou sázeny zejména dřeviny domácího původu s vyšší růstovou vitalitou (dub letní a zimní, lípa srdčitá, javor klen a mléč aj.). Realizace má dvě základní fáze, tj. přípravu ploch a zakládání sazenic v rozsahu 1-3 let a pěstební péči v rozsahu 6-8 let. Zalesňování nadložních skrývkových zemin s počátečními extrémními půdními a mikroklimatickými podmínkami pro vývoj dřevin je složitý proces. Při zakládání lesních porostů se uplatňuje především zalesňování sadbou. Zda zakládání lesních porostů na výsypkách bude úspěšné, závisí především na pedologických vlastnostech skrývkových zemin použitých k rekultivačním účelům, technologií uplatňovaných při úpravě deficitních půdních vlastností, výběru vhodných druhů dřevin pro odlišné výsypkové zeminy, způsobu zalesňování, plošném

Již císař František Josef I. vydal roku 1854 svůj patent Obecní horní zákon, který ukládal majitelům dolů, aby těžbou postižené pozemky po skončení těžby „napravili“ zpět ke svému původnímu účelu. V roce 1908 byla z podnětu Zemské zemědělské rady v Duchcově zřízena Rekultivační expozitura, která roku 1910 uspořádala první českou konferenci zabývající se problematikou rekultivací. Její účastníci kromě jiného konstatovali, že tehdy (tzn. již před sto lety) bylo na Duchcovsku, Mostecku a Chomutovsku těžbou postiženo 6 175 ha půdy. Rekultivováno ale bylo jen 448 ha, tj. méně než jedna třináctina.

uspořádání porostních směsí, sponu, jakosti zalesňovacího materiálu a následném ošetřování a ochraně lesních kultur proti biotickým činitelům. Výběr dřevin by měl být prováděn až na podkladě informací z provedené rekognoskace terénu a vyhodnocení půdních rozborů.

Pohled z ptačí perspektivy na prostor bývalého lomu Pokrok v těsném sousedství Duchcova, kde byl rekultivačně obnoven zámecký park. © Ing. Stanislav Štýs, DrSc.

16


Naše téma

Sklizeň pšenice na svahu výsypky lomu Merkur u Kadaně. © Ing. Stanislav Štýs, DrSc.

Po ukončení rekultivačního procesu se u lesnické i zemědělské rekultivace provádí následná pěstební opatření. U lesnické rekultivace se jedná např. o prostřihávky, prořezávky, probírky atd. U zemědělské rekultivace se musí důsledně dodržovat střídání plodin a sestavování navazujících osevních postupů tak, aby zastoupení víceletých plodin bylo minimálně 20 % a převažovaly v nich plodiny zlepšující půdní strukturu. Dále je nutné pravidelné dodávání organické látky ve formě chlévského hnoje, kompostů, zeleného hnojení do půdy apod., pravidelné vápnění a hnojení minerálními hnojivy a důsledné dodržování zásady správné agrotechniky. Hydrologická rekultivace Hydrologické rekultivaci byl věnování článek v minulém čísle EkoZpravodaje pro Ústecký kraj s názvem „Ústecký kraj bude krajem jezer“.

K rozvoji rekultivace v severozápadních Čechách významně přispěl Ing. Stanislav Štýs, DrSc., někdejší pracovník SHD (Severočeských hnědouhelných dolů) v Mostě, který jako první zpracovával metodické postupy rekultivačních prací v Podkrušnohoří a zároveň se podílel na jejich uskutečnění. Je autorem více než 300 publikací, spolupracuje s vysokými školami u nás i v zahraničí a fotí proměny míst, kde se dříve těžilo a dnes se tam např. pěstuje víno, či již několik let stojí obytné domy. Výrazně se podílel na vzniku České rekultivační školy široce zastoupené v obnově krajiny po těžbě uhlí ve střední Evropě. V počátcích se inspirovala v německém Porýní, ale postupem času se stala sama vzorem pro zahraniční uhelné revíry. Inspirovalo se především Polsko, Spolková republika Německo a Čína. www.ekozpravodaj.wz.cz

17

Naše téma

Jak šel čas s rekultivacemi začátek 21. stol. snaha o návrat člověka do krajiny, příprava resocializace území

konec 20. stol. preference koncepce krajinně ekologické obnovy velkoplošných území

90. léta ekologizace celého rekultivačního cyklu, preference lesnických rekultivací před zemědělskými alternativami

80. léta přechod k cílené tvorbě zemědělských, lesnických a vodních ekosystémů

70. léta využití zachráněné ornice, spraší a melioračně hodnotných substrátů pro provádění rekultivací, vznik ekotopů úpravou nové půdy, tvárností terénu a nového vodního režimu

60. léta důkladnější úpravy pozemků, lepší využití ornice, pestrý sortiment přípravných a melioračních dřevin

50. léta jednoduché zemědělské rekultivace bez použití ornice, zalesňování s minimální úpravou stanovišť

18


Ostatní rekultivace Ostatní rekultivace je navrhována především na plochách, které nejsou předmětem záborů zemědělského půdního fondu a záborů pozemků určených k plnění funkcí lesa ve smyslu platné legislativy. Výsledkem této rekultivační činnosti jsou ostatní plochy upravené především jako funkční a rekreační zeleň se zpevněnými komunikacemi a manipulačními plochami. Jedná se např. o parky, sadovnické úpravy, příměstská zeleň atd. Co to stojí Český báňský úřad vytvořil dokument, který jeho předseda Martin Štembera předložil vládě České republiky na zasedání konané 11. 4. 2016 s názvem „Informace o užití finančních prostředků na sanace a rekultivace hnědouhelných lomů“. Předložený materiál dokládá, že počínaje rokem 1994 do konce roku 2014 investovaly těžařské společnosti na rekultivační práce v Podkrušnohoří na území dotčeném těžbou hnědého uhlí 10,8 miliardy Kč. V rezervách, které byly povinny ze zákona tvořit k 31. 12. 2014, zbylo k tomuto datu 1,559 miliardy korun. Nejedná se nicméně o jediné finance. Na rekultivaci přispívá i stát ze svého rozpočtu (usnesení vlády č. 242/2002). Ústecký kraj jinak Prostředí Ústeckého kraje se proměňuje den ode dne. Na jedné straně industriální krajina a na straně druhé přírodní krásy s cennými chráněnými lokalitami i turisticky atraktivním územím. To je současný obraz Ústeckého kraje, který prochází zásadními změnami. Změnami v podobě rekultivací, které dávají narušené krajině její původní podobu, díky čemu se do kdysi postižených míst těžbou uhlí opět navrací život. Fotografie z míst, které již

Naše téma

Padesátiletý porost v areálu bývalého lomu Benedikt v Mostě. © Ing. Stanislav Štýs, DrSc.

rekultivací prošly nebo z míst, která jsou na poškozeném území, je možné shlédnout na webových stránkách Ústeckého kraje s přiléhavým názvem Zažij změnu! Ústecký kraj jinak.

Rekultivace vytěžených území je příležitostí k tvorbě nové krajiny obsahující prvky přírodní, vhodné pro přežívání ohrožených druhů flory a fauny (např. mokřady, mělká jezírka nebo stepní enklávy), prvky produkční (lesy, pastviny a pole), a v blízkoV rámci rekultivací se vytvářejí nové ekosti obcí i prvky rekreační (jezera, sportovní systémy, mění se využití krajiny. V minulosti areály) a sídelní v podobě nové infrastrukzde převládaly zemědělské rekultivace na tury, sídel či výrobních komplexů. velkých celcích, dnes převažují lesnické a zvyšuje se podíl rekultivací hydrologických.

1. Který císař vydal v roce 1854 Obecní horní zákon, který ukládal majitelům dolů, aby těžbou postižené pozemky po skončení těžby „napravili“ zpět ke svému původnímu účelu. a) Karel IV.

b) František Josef I.

c) Maxmilián I.

2. Kolik finančních prostředků investovaly těžařské společnosti na rekultivační práce v Podkrušnohoří na území dotčeném těžbou hnědého uhlí za posledních cca 20 let (1994-2014)? a) 3,7 miliard Kč

b) 5,3 miliard Kč

c) 10,8 miliard Kč www.ekozpravodaj.wz.cz

19

Naše téma

Včely a jejich tajemství Víte, jak je organizovaný stát zvaný včelstvo? Jsou trubci lenoši? Sbírají včely pyl nebo nektar? Proč jsou včely nejrozšířenějšími opylovači? Co znamená, že je včela florokonstantní? Jak včela zjistí, kam má letět za potravou? Včelí historie sahá až do dob prvních květů s pylem. Člověk získával pochutinu zvanou med již od pravěku loupením pláství (brtničil). Postupně se ale začal věnovat chovu tohoto pilného hmyzu. Včelí svět nás fascinuje dodnes, ještě zdaleka o něm nevíme vše. Jak řekl jeden z chovatelů včel Gravenhorst: „Včelaření podobá se čtení krásné knihy, která se každou stránkou stává zajímavější a napínavější.“ Jak funguje včelí stát? Včely patří mezi společenské tvory. Vytváří tzv. státy o počtu 20 tisíc až 60 tisíc jedinců, složené ze dvougenerační rodiny (tedy matky a potomstva). Matka má za úkol dvě věci: snášet vajíčka a vylučovat

feromony, které udrží dělnice ve stavu nepohlavní dospělosti. Za život matka naklade přibližně 200 000 vajíček, během jednoho letního dne jich zvládne naklást až 1 500. Dožívá se až 4 let věku na rozdíl od dělnic, které svoji délku života přizpůsobují

© pixabay.com

20


Naše téma

potřebě celého včelstva. Čím více dělnice nalétá, tím kratší má život. Letní včely žijí pouhé 2 měsíce. Zimní včely, které jsou v zimě potřebné k zahřívání úlu, se dožívají 6 až 8 měsíců. Práce v úlu jsou různorodé. Mladé dělnice – mladušky (do 20. dne od proměny) krmí a vychovávají larvy, staví plástve, čistí úl a zpracovávají med. Starší dělnice – létavky nosí potravu a vodu (během roku spotřebují včely až 80 l vody), vyrábí med, dezinfikují úl propolisem a hlídají česlo proti nepřátelům (např. sršni). V úlu musí být stálá optimální teplota 34,5 °C, v létě je tedy zapotřebí větrat a v zimě zahřívat. Včely vše zvládnou samy za pomoci svých křídel. Boj o trůn Základ včelího státu tvoří královna – matka. Královna si svou pozici musela částečně vydobýt. Jako prvorozená likviduje všechny svoje konkurentky. Žihadlem usmrcuje nevylíhlé larvy potenciálních matek. Včelí královna své žihadlo nikdy nepoužije ke své obraně, i kdyby měla zahynout. Bodnutí žihadla při obraně a následné úmrtí matky by způsobilo chaos a možná i rozpad celého

© pixabay.com

včelstva. Proto je královna chráněna ostatními včelami. Žihadlo používá výhradně v boji s jinými matkami, které se v úle vylíhly ve stejnou chvíli. Jsou trubci lenoši? Součástí včelstva jsou i trubci. Trubců je v úlu kolem 500 jedinců, ale moc dlouho tam nepobydou. Desátý den svého života odlétají na shromaždiště všech trubců a neoplozených královen k takzvanému snubnímu tanci, kde také po oplození (přesněji při oplození) královny hynou. Avšak ani těch deset dní, co v úlu rostli, nebyli bez práce. Zahřívali včelí plod místo dělnic, které se tak mohly ve větším počtu vydat pro potravu. Trubci se líhnou z neoplozených vajíček. Královna rozhoduje, kolik takových vajíček naklade, aby nebylo trubců zbytečně moc ani málo. Na konci léta, když už nejsou vylíhlí trubci potřební, je dělnice nemilosrdně vyženou ven. Pyl nebo nektar? Co vlastně včela sbírá? Odpověď se zdá být jasná, přece nektar, ze kterého pak vyrobí med. Jasné se to zdálo i před 300 lety, kdy se lidé domnívali, že včely sbírají rovnou med. Tento omyl vyvrátil až Joseph Gottlieb Kölreuter, který prokázal, že med je včelí produkt vytvořený z nasbíraného nektaru. Ale včely nevyrábí jenom med, další jejich produkty jsou plástve, propolis a mateří kašička. Aby včely mohly tyto produkty vytvořit, sbírají též pyl a pryskyřice. Včely z pylu vyrábí tzv. rousky. Preferují pyl čerstvě dozrálý, jež u některých rostlin dozrává jen v určitou denní dobu. Včely to vědí a pro pyl si dolétnou přesně v okamžiku, když pyl dozraje. Pyl je výživný, obsahuje 10 hlavních aminokyselin, nutných pro výživu mladých včel. Pyl slouží pro zdárný vývoj jejich hltanové žlázy, která právě v této fázi (3. – 10. den) produkuje mateří kašičku pro www.ekozpravodaj.wz.cz

21

Naše téma

larvy. Starší včely (létavky) mají tuto žlázu zaprahlou a živí se nektarem, ale v případě nedostatku mladušek se hltanová žláza obnovuje. Mladušky mají aktivní i voskotvornou žlázu, a kolem svého 9. až 10. dne se stávají stavitelkami plástů. Pokud vznikne nedostatek mladušek, mohou dělnice opět obnovit funkci své žlázy, když se začnou živit pylem. Jak včely zjistí, kam letět za potravou? Včely pracují efektivně. Nelétají zbůhdarma po světě, aby našly vhodný květ. Většinou se zdržují v blízkosti úlu kolem 1 km. Když je pochmurné počasí a hrozí déšť, nelétají včely dál než do 100 m od úlu. Ale některé včely přece jenom létají dál, až 6 km od úlu. Jsou to včely průzkumnice, které hledají velké zdroje potravy. Když takový zdroj naleznou, předají o něm zprávu ostatním včelám pomocí tance. Za rozluštění včelích tanců získal v roce 1973 Karel von Frische Nobelovu cenu. Vědci byli fascinováni poznáním, že včela dokáže předat informace nejen o zdroji potravy, směru a vzdálenosti, ale také o orientačních bodech, které je k potravě zavedou. Překvapivá je i paměť včel, zvládají si totiž zapamatovat až pět cest ke zdroji potravy. Pokud se včela v úlu točí, sděluje tím, že je potrava

© pixabay.com

v dosahu 100 m od úlu. Pro vzdálenější cesty používá tanec připomínající osmičku. K informování o směru letu využívají včely aktuální pozice slunce. Vzdálenost a úhel, který je dovede ke zdroji, určí počtem tanců, které včela průzkumnice provede za určitou časovou jednotku. Podpora včelaření Včela je fascinující a inspirativní tvor. Celý svůj život pilně pracuje, zásobí včelstvo na zimu, aby včely vylíhlé na podzim měly dostatek energie k zahřívání nového plodu, který na jaře začne novou sezónu. Pro mnoho lidí se stalo včelaření vášní na celý život. Kdo jednou začne včelařit, obvykle již nepřestane. Průměrný věk našich včelařů je však vysoký, kolem 60-ti let. I proto jsou tak důležité kroužky pro děti s touto tématikou, ve kterých zkušení včelaři předávají informace mladší generaci.

http://www.beedol.cz http://www.vcelyonline.cz http://www.ceskycmelak.cz

© pixabay.com

22


Naše téma

Ptačí oblasti Krušných hor V jedné krušnohorské pohádce se vypráví o tom, jak chtěl hejkal Dejvorec vyhnat skřivánka z hor (Pohádky z hor, Novák, 2004). A to proto, že ptáci začali s úsvitem zplna hrdel zpívat, a tím ho budili ze spaní. Zvlášť na jaře a v létě jich byly plné hory a jejich zpěv zněl ze všech luk, pasek a plání. To bylo ještě za starých časů, kdy se na hřebenech Krušných hor střídaly husté lesy stříbrných buků, smrčin, horských mokřin a blat. Kde v Krušných horách ptáci zpívají dnes a na jaká zajímavá místa se můžeme vypravit za jejich pozorováním? Krušnohoří bez života? Z výše zmíněné pohádky lze tušit, že se tento článek bude věnovat především ptactvu, konkrétně Ptačí oblasti Východní Krušné hory. Nejprve je ale důležité zmínit zásadní období vývoje krušnohorské krajiny. Přestože celé Krušnohoří prošlo za posledních několik staletí mnoha výraznými změnami - ať už to bylo jeho osidlování, těžba nebo jiné zásahy do přírodních poměrů dokázalo si uchovat místa, která jsou dnes považována za unikátní a v některých ohledech mají i celoevropský význam.

Jak to tedy bylo... Hřebeny Krušných hor byly původně porostlé hustým pralesem a dodnes svým tvarem vytváří přirozený pohraniční val. Horské hřbety tak tvořily obchodní stezky do Saska. Ty využívali už v 5. století Slované, první trvalí obyvatelé podhůří. První velké změny v krajině nastaly ve 12. století, kdy docházelo k velkému odlesňování pro zakládání osad. O jedno století později, v době zakládání sklářských hutí a rudných dolů, byly lesní porosty drancovány do takové míry, že se Karel IV. roz-

© pixabay.com


23

Naše téma

© pixabay.com

hodl tomu zamezit i ve svém zákoníku Majestas Carolina. Zde se mimo jiné píše, že kácení a prodej dřeva z lesů musí být povolen královským listem a každému kdo se proviní, bude utnuta pravá ruk a jeho majetek propadne královské pokladně. Do 16. století se Krušné hory stávají nejobydlenějšími horami Evropy. Dřevo z lesů se rychle spotřebovává při těžbě a v milířích při výrobě uhlí pro hutě. Lesy rychle mizí a do 19. století se stavějí sklárny i uprostřed rašelinišť. Sušená rašelina se totiž využívala na vytápění parních strojů v hutích. Pro potřeby dolů se staví vodní nádrže, odvodňovací štoly a přivaděče. Původní smrko-jedlo-bukové lesy jsou postupně nahrazovány nepůvodními smrkovými monokulturami. K jejich absolutní devastaci došlo vlivem emisí oxidu siřičitého ve druhé polovině 20. století. Po odtěžení odumřelých stromů byly imisní holiny částečně zalesněny náhradními odolnějšími, ale často nepůvodními, dřevinami. Za posledních padesát let zůstalo jen několik málo bukových rezervací, které ukazují podobu nejstarších listnatých lesů. Tak vznikla nynější podoba krajiny Krušných hor. Časem zde vzniklo mnoho charakteristických biotopů, vhodných pro vzácné 24


druhy rostlin a živočichů. Do jisté míry tento vývoj umožnilo i vylidnění mnoha horských obcí po roce 1945. Oblasti se staly územím nikoho a poskytly rozsáhlá území, kde tyto druhy našly klidná útočiště a volný prostor. Ptačí oblast Vrcholové partie krušnohorského hřebene, položené mezi Mníškem a Petrovicemi, se staly v roce 2004 ptačí oblastí soustavy NATURA 2000 - Ptačí oblast Východní Krušné hory. Činnosti v Ptačí oblasti jsou v souladu s nařízením vlády ČR bez zákazů, ale některé z nich vyžadují souhlas orgánu ochrany přírody. Na náhorní plošině, ohraničené zlomovým svahem, jsou ploché kotlinové sníženiny s rašeliništi, které hostí specifická společenství rostlin a živočichů. Proto jsou v Ptačí oblasti Východní Krušné hory vyhlášena čtyři maloplošná zvláště chráněná území - přírodní rezervace: PR Černý rybník, PR Grünwaldské vřesoviště, PR Cínovecké rašeliniště a PR Černá louka. Přírodní rezervace z většiny zasahují svou plochou na území ptačí oblasti. V roce 2006 byla krušnohorská rašeliniště zahrnuta mezi mokřady mezinárodního významu a jsou tedy chráněné Ramsarskou úmluvou. Samotná Ptačí oblast Východní Krušné hory má rozlohu 16 368 ha a předmětem ochrany je populace tetřívka obecného a jeho biotop. Místům, kde se v době páření natřásají pestře barevní samečci (kohoutci) tetřívka obecného a lákají charakteristickým zvukem nevýrazné, do hněda zabarvené samičky (slepičky) se říká tokaniště. Ochrana zahrnuje i zachování a obnovu jeho přirozeného areálu - ekosystémů. Kromě tetřívka obecného zde hnízdí další druhy chráněných ptáků. U Flájské přehrady žije početná populace sýce rousného ve vyvěšených budkách, kulíšek nejmenší, nejmenší evropská sovička (16 cm) a výr

Naše téma

velký s “oušky” z per. Ojediněle tu ve starších lesích hnízdí silně ohrožený čáp černý. Na loukách a podmáčených místech se vyskytuje bekasina otavní s výrazně dlouhým zobákem nebo chřástal polní, který je dnes kvůli intenzifikaci v zemědělství zvláště chráněným druhem. Na suchých místech se zase daří křepelkám polním. Nejvzácnější druhy živočichů i rostlin se vyskytují na rašeliništích a rašelinných loukách. Tyto druhy jsou na specifické podmínky rašelinišť specializovány a nikdy ra-

© Marek Szczepanek

šeliniště neopouštějí. Z živočichů jsou to převážně bezobratlí. Typickým zástupcem je kriticky ohrožený střevlík Ménétriésův. Živí se pouze druhy obývajícími rašeliniště (slimáky, pavouky). Vyskytuje se na vlhkých a slunných místech, kde z vegetace dominuje rašeliník. K velkému poklesu jeho populace v Krušných horách došlo vlivem imisního znečištění a následných kyselých dešťů, což způsobilo změny v chemismu rašelinišť. V České republice se vyskytuje pouze na Šumavě a v Krušných horách. Z rostlin jsou nejcennější tzv. Glaciální relikty, pozůstatky z doby ledové. Mezi ně patří silně ohrožená bříza trpasličí (u nás jen na Šumavě, v Krušných a Jizerských horách), ohrožený a bíle kvetoucí rojovník bahenní a kyhanka sivolistá s nápadnými růžovými květy. V souvislých porostech se na vrchovištích vyskytuje chráněná borovice rašelinná, kříženec borovice kleče a borovice blatky. www.ekozpravodaj.wz.cz

25

Naše téma

© pixabay.com

Příběh rašelinišť Rašeliniště stejně jako korálové útesy vznikají na zbytcích svých předchůdců. Odumřelé části se ukládají ve spodních vrstvách a bez přístupu vzduchu se mění v rašelinu. Během tisíciletí vznikly až několika metrové vrstvy rašeliny. Bohužel, velké plochy rašelinišť byly dříve odvodněny příkopy, aby se mohly zakládat nové lesní porosty a zemědělské plochy. Když je v rašeliništi nedostatek vody, přestává rašeliniště růst a rašelina se začíná rozkládat. Bažiny, mokřiny, močály, rašeliniště a blata jsou místa, kde hladina spodní vody dosahuje téměř k povrchu půdy nebo kde je půda pod mělkou vodní vrstvou. Mají svéráznou vegetací i zvířecí obyvatele. Rašeliniště vypadají jako plochy vegetačních polštářů, pod kterými se skrývají vrstvy rašeliny, a fungují jako houby. Rašeliniště, slatiny a močály jsou obrovské zásobárny vody. Rašeliník může ve 100 g

suché váhy zachytit až dva litry vody, kterou jsou dále zásobeny zde pramenící potoky a řeky. Jsou také přirozeným filtrem emisí a jemného prachu a hromadí v sobě více uhlíku než jakýkoliv jiný ekosystém na světě. Rašeliniště zadržují oxid uhličitý a mění ho na uhlík, který se ukládá v zemi. Na hřebeni Krušných hor je na vrchovištích ještě dnes velké množství účinných odvodňovacích struh. Sice se již neudržují, ale odvádějí z této oblasti stále velké množství vody. Ptáci a krajina Některé ptačí druhy potřebují ke svému životu vhodně upravenou krajinu, v tomto případě jsou to rašeliniště a na ně vázané ekosystémy. Z evropské přírody zmizelo za posledních třicet let na 300 milionů ptáků a nejde o vzácné druhy, ale o běžné ptactvo. Česká krajina přichází o skřivany, čejky nebo chocholouše. Ptáci jsou podle ornitologů jedněmi z nejlepších indikátorů stavu přírody, vzhledem k počtu druhů v Krušných horách a vyhlášení Ptačí oblasti Východní Krušné hory je vše na dobré cestě. Je potřeba o tyto lokality správně pečovat a provádět zde zásahy jen v nutné míře.

http://www.nature.cz http://www.cso.cz http://www.krusnohorsky.cz

1. Jaké původní lesy dříve pokrývaly svahy Krušných hor? a) smrkové

b) dubové

c) smrko-jedlo-bukové

2. Kolik vody dokáže zadržet 100 g suchého rašeliníku? a) 20 ml

b) 200 ml

c) 2 l

3. Co je předmětem ochrany v Ptačí oblasti Východní Krušné Hory? a) populace tetřívka obecného a jeho biotop 26


b) populace lelka lesního

Naše téma

Pták roku 2016: červenka obecná Červenka obecná (Erithacus rubecula) je malý a velmi zvědavý ptáček, kterého můžeme spatřit v parcích, zahradách a především v lesích. Málokdo by tušil, že tento něžný tvor ukrývá srdce rváče. Velmi důrazně si totiž hájí své teritorium, využívá k tomu nejen svého hlasu, ale také jasně červené náprsenky. Charakteristickým znakem tohoto ptáčka dosahujícího velikost 14 cm je šedobílé zavalité tělíčko a zářivě červená náprsenka, kterou získávají až dospělí jedinci. Zádová strana, křídla a ocas mají olivově-hnědou barvu. Zobák je černý, nohy tmavohnědé. V létě se živí hmyzem, slimáky, žížalami a drobnými červy. Nejčastěji pozoruje dění z výšky, až pak se vrhá na vyhlédnutou kořist. Na podzim se živí různými semeny a bobulemi. Sama červenka se nejčastěji stává potravou sokolů, orlů, káňat nebo kun.

© pixabay.com

V České republice můžete červenku pozorovat celoročně, při pozorování v zimě jsou většinou vidět ale jiní jedinci, než v létě. Z dat získaných v letech 2000–2003 byla odhadnuta početnost červenky obecné Červenka je malý bojovník, který si urputně u nás na 500 tisíc až 1 milion hnízdících pábrání své teritorium. Využívá k tomu svůj rů. krásně švitořivý zpěv připomínající zvuk flétny. Jako jeden z mála opeřenců zpívá během celého roku, na osvětlených místech Víte, jaké nebezpečí představují pro ptáky i v noci. Hnízdí převážně v dírách pod kořeny prosklené zastávky hromadné dopravy? stromů nebo v stromových dutinách, kde si Celkově se odhaduje, že na světě ročně zavytváří hnízdo z mechu, listů a trav. Rozšířená je v Evropě, severozápadní Africe a části přední Asie. Obývá listnaté, smíšené i jehličnaté lesy, parky s hustým křovinatým podrostem i živé ploty. Její pozorování je nejjednodušší tehdy, když odpočívá nebo zpívá na větvi. Na zemi, kde se často zdržuje při hledání potravy, si ji mnozí všimnou jen málokdy.

hyne 1 mld. ptáků po nárazu do skleněných ploch! Jako reakci na množící se skleněné plochy zahájila ČSO kampaň Bezpečné zastávky. Pomocí jednoduchého webového dotazníku, ke kterému se lze připojit i z mobilu přímo na ulici (zastavky.birdlife.cz), může kdokoli ohodnotit nebezpečnost zastávky ve svém okolí. www.ekozpravodaj.wz.cz

27

Aktuálně z kraje

Projekt LIFE+ V Českém středohoří už od roku 2011 běží projekt LIFE+ „Stepi Lounského středohoří“ z dotačního programu EU. Projekt je zaměřen na ochranu stepních společenstev, ale také na práci s veřejností a zvyšování všeobecného povědomí o zdejších stepích. Stepi se ocitly v přímém ohrožení, když se v druhé polovině 20. století upustilo od tradičního hospodaření. V důsledku toho začaly pomalu zarůstat křovinami a stepní vegetace se dala na ústup. Ze vzácných, ale i původně běžných druhů se postupem času staly druhy ohrožené. Příkladem z říše živočichů může být sysel obecný, okáč skalní či modrásek ligrusový. U rostlin se jedná hlavně o kavyl olysalý, koniklec luční, hlaváček jarní aj. Aby stepi a druhy na ně vázané byly podpořeny, snaží se již šestým rokem projektový tým o návrat pastvy do krajiny Lounského středohoří, a to se i daří. V minulém i letošním roce se po kopcích Lounského středohoří pohybovalo celkem 2 000 ovcí a koz. Dalším podpůrným opatřením bylo postupné odkřoviňování zarůstajících lokalit (nežádoucí křoviny byly odstraněny na ploše 110 ha stepních trávníků). Jak bylo zmíněno v úvodu, projekt měl a stále má za cíl seznámit veřejnost s pro-

© Ing. Pavla Staňková

28


© Ing. Pavla Staňková

blematikou stepí – s bohatstvím stepní fauny a flory i s významem jejich ochrany a péče o ně. Toho dosahuje prostřednictvím pořádání rozličných akcí pro veřejnost. Mezi nejznámější a největší s jistotou patří Slavnosti stepí. V roce 2016 proběhl již pátý ročník a příští rok v květnu je plánováno šesté opakování. Mezi další akce, které proběhly pod záštitou projektu LIFE+, patří například Pod rouškou tmy, Slunovrat na stepi, konference o projektu LIFE+ aj. V rámci projektu byly také zorganizovány různorodé exkurze do přírody jak pro děti, tak pro dospělé a bylo vyhlášeno i několik soutěží (výtvarná soutěž, fotografická soutěž, atd.). Nejbližší plánovanou akcí pro veřejnost je vernisáž stálé expozice o stepích v oblastním muzeu v Lounech, která je plánována koncem tohoto roku. Přesné datum bude zveřejněno na webových a facebookových stránkách projektu LIFE+. Za příspěvěk děkuje redakce Ing. Pavle Staňkové (SCHKO České středohoří)

Aktuálně z kraje

Orchideje na Mostecku Vstavačovité rostliny, častěji známé jako orchideje, všeobecně vnímáme jako vzácné a mizející organismy naší přírody. Několik desítek druhů jich roste v různých oblastech České republiky, jiné jsou u nás již považovány za vyhynulé. V současnosti známe pouze několik lokalit výskytu dvou druhů orchidejí na Mostecku; výskyt dalšího druhu je nejistý (pravděpodobně zde již vymizel). Nález nové lokality každého vstavačovitého druhu je tedy obzvlášť potěšující. V předjaří roku 2014 se podařilo objevit v okolí Želenic dosud neznámou lokalitu okrotice bílé (Cephalantera alba). V roce 2013 zde rostlo na jednom místě asi 14 rostlin. Tento bělokvětý druh je aktuálně znám z květnatých lesů a křovin na 3 lokalitách v mostecké části Českého středohoří. V České republice jde o druh chráněný zákonem o ochraně

přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. v kategorii ohrožených druhů (tj. v nejnižší kategorii), v aktuálním Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky je zařazen mezi druhy, jimž je třeba věnovat pozornost (tedy v nejnižší kategorii ze čtyř). Protože se okrotice bílá v poslední době v Čechách pomalu šíří i do oblastí, z nichž dříve vymizela, můžeme očekávat, že nejde o poslední takový nález na Mostecku. Důvody tohoto šíření nejsou známy, snad souvisí s možným šířením půdní houby, s níž žije rostlina v symbióze. Jisté je jen že se v severozápadních Čechách okrotice bílá v posledních letech stále častěji objevuje v lipových a habrových mlazinách, které jinak ochranářsky atraktivní nejsou, a jejích lokalit mírně přibývá. Další vstavačovitý druh zvaný bradáček vejčitý (Listera ovata) roste na Mostecku jen na jediné lokalitě v mokřadním lese nedaleko Litvínova. Kvete nenápadně malými žlutozelenými květy, takže není příliš vzhledově atraktivní. Jeho nález v roce 2013 je ale zvláště cenný, neboť bradáček roste v Podkrušnohoří velmi vzácně. Výskyty ostatních dříve udávaných vstavačovitých druhů na Mostecku se v posledních letech botaniky působícími v severozápadních Čechách bohužel nepodařilo potvrdit. Oba uvedené nálezy však naznačují, že orchidejím na Mostecku svítá na lepší časy.

Severočeská pobočka České botanické společnosti ©Jolana Dvořáková

30


http://www.spcbs.estranky.cz/

Přírodní zajímavosti v Ústeckém kraji

Nejvyšším vrcholem Ústeckého kraje je Macecha v Krušných horách (1 113 m). Nachází se 1,5 km jižně od Háje mezi Klínovcem a Meluzínou. Vrchol Macechy je zalesněný, částečné výhledy však umožňují louky na jižním svahu a dosud nízký les na východním svahu. Nejnižší oblastí v kraji je Hřensko v okrese Děčín. Hřensko je vstupní branou do NP České Švýcarsko. Malebná obec s nadmořskou výškou 115 m n. m. je zároveň nejníže položenou obcí České republiky. Nejpozoruhodnější vrch je Boreč se zcela unikátním výskytem zvláštního geologického jevu tzv. mikroexhalací a ventarol. Celý kopec je protkán sítí malých skalních puklin a funguje jako obří přírodní akumulátor tepelné energie. V zimě kopec dole na úpatí nasává studený vzduch, který se ohřívá průchodem vnitřními puklinami a je podstatně teplejší vyfukován zpět do ovzduší nahoře na temeni kopce. Rozdíl teplot může být až 20 °C. Nejoriginálnější přírodní kresby naleznete u Hnojnic, kde se nachází národní přírodní památka Kamenná slunce. Při dávné sopečné erupci roztavené magma vytvořilo jakýsi trychtýř a vlivem nestejné rychlosti chladnutí okolní popraskalo a vytvořilo pomyslné sluneční „paprsky“. Největší hřib stojí u Velkého Března. Jedná se o vypreparovanou část lávového příkrovu tvořeného dvěma výlevy bazanitové horniny. Magnetovec – Skalní hřib je přírodní památkou. Největší pískovcové skalní útvary ve střední Evropě naleznete v CHKO Labské pískovce. Skalní labyrint plný úzkých a hlubokých kaňonů a roklí, malebné pískovcové bloky bizarních tvarů, celé toto romantické bludiště má na svědomí voda, vítr a s nimi spojená eroze působící na pískovec po mnoho miliónů let. Největší přirozená skalní brána v Čechách je Pravčická brána. Rozpětí oblouku u dna je 26,5 m, výška otvoru 16 m, šířka 7-8 m, minimální tloušťka 3 m, vrcholová plošina brány je 21 m nad jejím dnem. Jde o nejnavštěvovanější místo Českého Švýcarska. Největší zámecký park v Evropě obklopuje zámek Krásný Dvůr na Lounsku. V parku o rozloze 100 ha se střídají travnaté plochy se zarostlými úseky, najdeme tu přes sto druhů domácích nebo zdomácnělých dřevin, z nichž nejvýznamnější je tzv. Goethův dub, jehož věk se odhaduje na 1 000 let.

Foto © www.hrensko.cz, https://cs.wikipedia.org


31

Aktuálně z kraje

Program revitalizace lesů Krušných hor Lesy ČR, s. p. už pětadvacet let obnovují krušnohorské lesy. Podnik dosud investoval dvě a půl miliardy korun a s projekty nekončí. Smrkové lesy v Krušných horách ve druhé polovině minulého století odumíraly. Rozvoj těžkého průmyslu vedl ke zkáze celých porostů. Státní podnik Lesy ČR začal na Litvínovsku, Klášterecku a Děčínsku, tedy v nejpostiženějších oblastech, porosty obnovovat, a to na více než osmi tisících hektarech - investice za dvě a půl miliardy korun. Další projekty jsou připravené, realizovat se začnou ještě letos. Smrk ztepilý byl do druhé poloviny minulého století hlavní dřevinou krušnohorských lesů. Imise však tamější smrkové porosty výrazně poškodily. Na mnoha místech se lesy doslova rozpadly. Pro jejich obnovu tak zejména v 70. a 80. letech lesníci využili náhradní dřeviny - břízu, jeřáb, modřín,

borovici kleč i smrk pichlavý. „Tento nepůvodní druh smrku se přizpůsobí různým půdním podmínkám, snáší vysoké imisní zatížení, a to i v kombinaci s klimatickými stresy či poškozením jelení zvěří,“ uvedl Zdeněk Růžek, krajský ředitel Lesů ČR v Teplicích. Právě smrk pichlavý však začala v posledních pěti letech vážně ohrožovat houba kloubnatka smrková. „Porosty smrku pichlavého doslova likviduje,“ pokračoval Zdeněk Růžek. Věkem se rozpadly i březové porosty. Podle výrobně technického ředitele Lesů ČR Václava Lidického lesníci od počátku obnovy nepovažovali náhradní dřeviny za definitivní řešení. „Šlo o přípravnou fázi pro založení stabilních lesních ekosystémů. Dnes je životnost

Napadení stromu kloubnatkou smrkovou. (archiv Lesy ČR, s.p.)

32


Aktuálně z kraje

© archiv Lesy ČR, s.p.

porostů náhradních dřevin u konce a po dvaceti letech od instalace lapačů popílku a odsíření se nám daří vrátit do Krušných hor domácí dřeviny, tedy opět smrk ztepilý a například také buk lesní,“ řekl. Lesy ČR ročně zalesní na náhorní plošině hor až 400 hektarů. Za posledních pět let investovaly do projektů realizovaných od Klínovce po Děčínský Sněžník 427 milionů korun. „Na projekty jsme čerpali dotace z Operačního programu Životní prostředí.

V květnu jsme předložili další dva záměry. Žádáme o podporu z Operačního programu rozvoje venkova. Na Litvínovsku i Klášterecku tak budeme letos pokračovat ve výsadbě původních dřevin,“ dodal Zdeněk Růžek. V loňském roce se také začalo s leteckou aplikací přírodního dolomitického vápence s vyšším obsahem hořčíku a vápníku. Do půdy se tak vrátí důležité prvky, vyplavené v minulosti kyselými exhalacemi. Projekt Ministerstva zemědělství letos pokračuje právě v Krušných horách. „Vápní se čtyři a půl tisíce hektarů lesa, v červnu by mělo být hotovo. Výrazně se tak zlepší kvalita půdy,“ vysvětlil ředitel Lidický. Ministerstvo má schválenou koncepci vápnění do roku 2020. V současné době se připravují další projekty pro roky 2017 a 2018. Opět se týkají Krušných hor. Za příspěvěk děkuje redakce Ing. Pavlu Rusovi (lesní správce, LS Litvínov)

© archiv Lesy ČR, s.p.


33

Aktuálně z kraje

Strom roku 2016 Jak hlasovat? Ti, kteří navrhli konkrétní strom, a byl zároveň vybrán mezi 12 finalistů, sbírají podpisy na zpoplatněné hlasovací archy. Další možností jak strom podpořit je zaslání DMS – darcovské SMS (každý strom má přidělené číslo). Peníze získané z obou možností hlasování směřují k finálovým stromům a jeOd roku 2002 bylo do ankety přihlášeno jich navrhovatelé za ně mohou nechat celkem 1 214 stromů z celé České repub- stromy ošetřit, vysadit nové nebo pro ně liky, z tohoto počtu postoupilo do finále vytvořit informační materiály. 168 stromů. Vyhlášení výsledků Anketu Strom roku pořádá Nadace Partnerství, která pomáhá lidem pečovat o životní prostředí již od roku 1991. V roce 2002 byla poprvé vyhlášena anketa Strom roku. Anketou Strom roku chce Nadace Partnerství podpořit aktivní lidi v péči o stromy, jejich okolí a představit ostatním zajímavé stromy a jejich příběhy.

Anketa je vyhlášena každý rok vždy na první jarní den, tedy 21. března a návrhy může zaslat každý až do 30. dubna. Ze všech došlých návrhů vybere odborná porota vždy dvanáct finalistů, pro které se může hlasovat. Samotné hlasování probíhá od poloviny června do 10. října.

34

Vítěz ankety Strom roku je vyhlášen na Den stromů, v České republice je to 20. října. Strom umístěný na 1. místě získává poukaz na arboristické ošetření a také postupuje do mezinárodní soutěže Evropský strom roku. Soutěž Evropský strom roku pořádá také Nadace Partnerství od roku 2011.

Rok

Strom

Lokalita

2016

břestovce západní

Smetanovy sady, Ústí n/L

Stáří

Umístění

140 let

?

2013

lípa malolistá

Krupka – Unčín

300 let

9. místo

2012

dub letní

Proboštov

300 let

7. místo

2011

alej - dub letní, lípa malolistá

Kamenný vrch, Chomutov

70-200 let

12. místo

2010

borovice

ZŠ A. Sochora, Duchcov

60 let

5. místo

2009

lípa velkolistá (Žeberská lípa)

Vysoká pec

700 let

10. místo

2006

hrušeň obecná

Varnsdorf

100 let

11. místo

2005

lípa malolistá

Radonice, náměstí

200 let

12. místo

2004

buk lesní

Budlín

150 let

7. místo

2003

dub letní

Chlumec

100 let

5. místo

2002

lípa malolistá

Nepomyšl

320 let

2. místo


Aktuálně z kraje

© Lenka Mitrenga

Památné břestovce ve Smetanových sadech

Strom roku 2016 Do letošní ankety bylo navrženo 57 stromů, z nichž odborná porota opět vybrala 12 finalistů. Za Ústecký kraj se do finále probojovaly břestovce ve Smetanových sadech v Ústí nad Labem. Dva břestovce západní přihlásilo do ankety město Ústí nad Labem. Nacházejí se ve Smetanových sadech naproti Muzeu města Ústí nad Labem a byly zde vysazeny kolem roku 1886, v době založení samotného parku (1876-1898). V roce 2006 byly oba břestovce vyhlášeny za památné stromy. Důvodem jejich vyhlášení za památné byl jejich významný věk (cca 150 let) a jejich habitus. Oba mají zajímavě rostlou korunu s kosterními větvemi rostoucími až k zemi. Větve svými unikátními tvary vytváří stinné podloubí. Peníze získané hlasováním město využije k odbornému ošetření památných či jinak významných stromů.

Výsledky ankety Strom roku jsou pravidelně vyhlašovány na Den stromů 20. října. Po tomto termínu se tedy dozvíme, jak břestovce uspěly a kolik hlasů získaly.

Břestovec západní (Celtis occidentalis) je listnatý strom, dorůstající výšky 20-30 m, původem ze Severní Ameriky. V Evropě se začal vysazovat v 17. století jako okrasný strom v parcích. Kvete od dubna do května, květy jsou velmi nenápadné. Plodem břestovce je kulovitá, hnědočervená peckovice na dlouhé stopce.

Anketa Strom roku http://stromroku.cz/


35

Aktuálně z kraje

Zápřednice jedovatá není žádná jedovatá bestie V médiích jsme se před pár lety mohli doslechnout o výskytu jednoho z nejnebezpečnějších pavouků v České republice, s názvem zápřednice jedovatá (Cheiracanthium punctorium). Jak je to s jejich nebezpečností pro člověka? Na území ČR můžeme najít deset druhů pavouků z rodu Cheircanthium neboli zápřednice. V Evropě se nachází přibližně 30 druhů a je dosti možné, že jich je ještě více, protože všechny zatím neznáme. Většina druhů zápřednic, žijících v ČR, patří mezi vzácné a ohrožené nebo až kriticky ohrožené druhy. Zástupci rodu zápřednice nespřádají sítě. Namísto toho budují typický hedvábný zámotek o průměru cca 5 cm na kterémkoliv chráněném místě. To dalo zápřednicím jejich jméno. Venku jsou tyto zámotky obvykle na vysoké trávě, listí či jiném materiálu, např. pod kůrou stromů či pod kameny. Uvnitř budov tyto zámotky mohou být k nalezení v rozích, pod nábytkem a za ním, pod podhledy, pod parapety, a kolem zárubní. Zámotky neslouží jen k úkrytu, ale také k páření, kladení vajíček a hibernaci. Zápřednice jedovatá (Cheiracanthium punctorium) byla až do konce minulého století považována za velmi vzácný druh, který v posledních letech expanduje. Jednou z příčin expanze můžou být globální změny klimatu. Tento druh patří k největším, ale také k jednomu z nejjedovatějších druhů pavouků v Evropě. Vyskytuje se na otevřených stanovištích porostlých trávou, suchých loukách, stráních, okrajích cest, na ruderálních lokalitách 36


v teplejších oblastech např. Jižní Moravy, Českého středohoří a časti Polabí. Je to druh pavouka, který je aktivní v noci, kdy vylézá ze svého úkrytu (zámotku) a hledá kořist, většinou malý hmyz a možná i menší pavouky. Jedovatost a nebezpečnost zápřednice jedovaté pro člověka Ačkoliv většina pavouků nepatří mezi silně nebo dokonce smrtelně jedovaté živočichy, bolestná pokousání člověka jsou známa z celého světa. Následné zdravotní komplikace přitom nemusí být také výjimkou. Nejznámější rody s relativně silně jedovatými druhy pavouků jsou Latrodectus, Steatoda, Theridiidae, Atrax a další. Více či méně jedovatí jsou však téměř všechny druhy pavouků. Na území České republiky většina pavouků nepředstavuje nebezpečí pro člověka, ovšem zápřednice jedovatá jisté riziko představovat může. Téměř všichni pavouci používají pro usmrcování své kořisti jed a zápřednice nejsou výjimkou, ale v případě zápřednice jedovaté jsou vybaveny silnými chelicerami, kterými dokážou prokousnout lidskou kůži. Mezi typické symptomy kousnutí zápřednicí je okamžitá, intenzivní, bodavá bolest od samého počátku, na rozdíl od štípnutí vosou, včelou, nebo sršní. Následovat může

Aktuálně z kraje

lokální otok, pálení, zarudnutí, nebo svědění okolo místa kousnutí. V některých případech se tyto příznaky rozšířily z místa kousnutí i do ostatních částí těla. Například z ukazováčku do celé ruky, z očního víčka na celý obličej, krk a vrchní třetinu hrudníku. Byly zdokumentovány nekrotické léze v místě kousnutí o velikosti cca 15 mm. V ČR v posledních letech čím dál více zaznamenáváme zprávy o zvýšeném výskytu zápřednice jedovaté, a to především v oblasti Ústeckého kraje. V létě roku 2014 bylo zaznamenáno několik výskytů zápřednice jedovaté v blízkosti nebo přímo v lidském obydlí, kdy díky včasnému odchytu a šíření se zpráv v mediích byly zápřednice odchytnuty a předány arachnologům či zoologickým zahradám. Jeden z posledních případů kousnutí byl evidován v roce 2014 u mostecké občanky, kterou večer vzbudilo šimrání na zádech, a když se chtěla na tomto místě poškrábat,

© H. Svašková

tak byla kousnuta. Kousnutí pak následně způsobilo paralýzu části zad na cca půl dne. Celkově kousnutí zápřednic způsobují okamžitou bolest často spojovanou s lokálními neurotoxickými efekty. V síle projevu kousnutí hrají roli některé faktory, např. závažnost projevů může záviset na místě kousnutí nebo na zdravotním stavu postiženého. Některé populace zápřednic mohou být více nebezpečné člověku než jiné. Je pravděpodobné, že odpovídající a rychlá lékařská pomoc snižuje symptomy. Je také možné, že klinické projevy se různí od člověka k člověku v závislosti na jejich citlivosti k jedu. Pro pochopení možných symptomů projevujících se po kousnutí zápřednicí jedovatou, by bylo prospěšné, pokud by každá osoba kousnutá zápřednicí vyhledala lékařské ošetření. Možnost prevence Jak je uvedeno v předchozí části, zápřednice jedovatá se nachází především v bylinných porostech s vysokými travami a to především s třtinou křovištní, na jejíchž květenstvích si staví svá hnízda. Každou svou snůšku si dobře chrání, a pokud dojde k jejímu vyrušení, neváhá a zaútočí, aby ochránila své vajíčka či mláďata. Z toho vyplývá, že zápřednice jedovaté napadají spíše v obraně, protože si brání buď své mláďata či sebe samu. Pokud se dotýkáte, nebo jakkoli manipulujete se zámotky během srpna až září, mějte se na pozoru. Důležitá je tudíž prevence, jako např. osvěta, pravidelné sečení luk a to především v době květenství trav. V případě, že se vyskytne v lidských obydlích, je nejlepší zápřednice chytit do sklenice a buď pustit někam daleko do trávy či předat arachnologovi nebo do zoologické zahrady, případně policii, které pomůže se zavoláním vhodné odchytové služby. www.ekozpravodaj.wz.cz

37

Rozhovor

Rizikové prvky v půdě jsou v kraji v normě Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. (VÚRV) byl založen v roce 1951. Od sveho založeni až do současnosti si ústav uchoval členěni na oddělení: genetiky a šlechtění, fyziologie rostlin, chemie, mikrobiologie, půdoznalství, výživy rostlin, ochrany rostlin, agrotechniky. Po celou dobu své existence byl VÚRV vždy vedoucí výzkumnou institucí pro oblast rostlinné výroby na území ČR. Po privatizaci většiny specializovaných zemědělských výzkumných ústavů je VÚRV jedinou nezávislou institucí provádějící výzkumné a expertní činnosti zaměřené na problémy pěstování zemědělských plodin.

Ing. Sergej Usťak, Csc. vedoucí pobočky VÚRV, v.v.i. v Chomutově

Hlavním účelem činnosti instituce je rozvoj vědeckých poznatků v oblasti rostlinné výroby a v souvisejících vědních oborech, s cílem trvalého rozvoje zemědělství. I když je hlavním sídlem ústavu Praha, nachází se několik pokusných a výzkumných stanic i dalších pracovišť v různých lokalitách České republiky. Jedna z výzkumných stanic je od roku 1964 i v Ústeckém kraji, v Chomutově. Na její poslání a činnost se zeptala vedoucí Ekologického centra Most pro Krušnohoří Ing. Milena Vágnerová Ing. Sergeje Usťaka, Csc. vedoucího výzkumné stanice VÚVR, v.v.i v Chomutově. Proč bylo v roce 1964 rozhodnuto o umístění výzkumné stanice Výzkumného ústavu rostlinné výroby právě v Ústeckém kraji?

© VÚRV

Stanice VÚRV v Nových Spořicích.

V době nedávno minulé byly severní Čechy díky koncentraci těžby surovin a chemického průmyslu jednou z oblastí, jejíž životní prostředí bylo nejvíce nepříznivě ovlivněno. Jak se tato neutěšená situace projevuje na rostlinách a zemědělské půdě, byly otázky, které si kladla vědecká obec, což nakonec vyústilo v rozhodnutí vybudovat v roce 1964 v Chomutově výzkumnou stanici. Kde má stanice v Chomutově své sídlo? Stanice byla nejprve umístěna v pavlačovém domě v ulici Lipská dříve třída ČSSP. V červnu 1990 pak proběhlo přemístění stanice do objektu v Nových Spořicích, kde sídlí dosud. Zůstalo zaměření stanice stále stejné po celých více jak 50 let její činnosti ? V průběhu let se začalo životní prostředí v Ústeckém kraji zlepšovat, a tak se začalo postupně měnit i zaměření stanice. Ze stanice, která

38


Rozhovor měla za cíl monitorování zemědělských agroekosystémů a sledování jejich poškození, jsme se stali stanicí, která se zabývá fytoenergetikou a využíváním vedlejších zemědělských produktů jako jsou sláma, pokrutiny nebo mláto a odpadů ze zemědělství a potravinářství k výrobě produktů majících pesticidní, stimulační nebo hnojivé účinky pro potřeby trvale udržitelného rozvoje zemědělství, zúrodnění půd a revitalizaci krajiny. Rovněž se zabýváme výzkumem dopadu nových technologií, výrobků a antropogenních vlivů na agroekosystémy a kvalitu zemědělské produkce. Směřujeme také ke sledování obsahu cizorodých látek v jednotlivých složkách životního prostředí a hodnocení možných zdravotních a ekologických rizik.

© VÚRV

Sadba energetických plodin.

Jak jsou výsledky výzkumných prací publikovány a využívány?

© VÚRV

Díky moderní analytické technice a prováděným polním pokusům s různými materiály vzniká celá řada výsledků, které jsou po jejich interpretaci sumarizovany a publikovány ve vědeckých nebo odborných článcích. Jak byste zhodnotil půdu v Ústeckém kraji? Z hlediska obsahu rizikových látek v půdě musíme rozlišovat jejich původ. Pokud nalezneme v půdě zvýšený obsah některé z rizikových látek, například těžkých kovů, je třeba zjistit, zda je tato vysoká koncentrace způsobena činností člověka nebo je dána geologickým složením substrátů ze kterých se půda vyvinula. To platí i pro půdy Ústeckého kraje. Jsou oblasti, které vykazují např. zvýšenou koncentraci arzenu, detailní analýzou se pak zjistí, že tyto vyšší koncentrace jsou způsobeny geologickým substrátem. V některých lokalitách lze geogenní vliv vyloučit a proto se pak hledá původce tohoto znečištění, velmi detailně se sledují možné cesty, kterými se do půdy riziková látka dostala, např. nevhodným způsobem hnojení půdy. Dříve se ke hnojení v některých oblastech používaly např. čistírenské kaly, které způsobovaly zvýšené obsahy zinku či selenu, nebo popele ze spalování méně kvalitního uhlí, pak tyto půdy vykazují zvýšené koncentrace berylia, molybdenu i arzenu.

Vegetační pokusy (trávy-byliny-RRD).

© VÚRV

Polní rekultivačni pokusy.

Na základě detailního ovzorkování půd jsme pak schopni pomocí geografických informačních systému nejen zobrazit výskyt možné kontaminace, ale i například obsahy základních živin v půdách, což je nutné pro stanovení potřebné úrovně hnojení půd. Potěšující okolností je, že v Ústeckém kraji jsou pouze ve velmi málo případech překročeny normy stanovující maximální přípustné koncentrace rizikových prvků v půdě.


39

EVVO a příroda

Vyhlášení soutěže pro školy Ústeckého kraje „Škola udržitelného rozvoje Ústeckého kraje“ Na krajské konferenci Ústeckého kraje k environmentální výchově byla vyhlášena Škola UR Ústeckého kraje. Záměrem je zhodnocení proenvironmentálních aktivit škol v Ústeckém kraji. Do soutěže se mohou zapojit jak školy s dlouhodobou zkušeností s environmentální výchovou (EV), tak školy začínající. Podpora rozvoje EV je také pro školy, které by se rády zapojily, ale zatím žádné zkušenosti nemají. Propozice k soutěži najdete na webových stránkách Ústeckého kraje a na stránkách Klubu ekologické výchovy www.kev.ecn.cz. Školy zapojené do soutěže obdrží certifikát Škola udržitelného rozvoje příslušného stupně (stupně jsou 3). Předání se uskuteční na setkání koordinátorů EV Ústeckého kraje v březnu 2017. Časový harmonogram soutěže • 13.9.2016 - vyhlášení na Krajské konferenci Ústeckého kraje • Září 2016 - zveřejnění propozic a dotazníků • 15.12.2016 - ukončení příjmu dotazníků • 22.3.2017 - vyhlášení výsledků a předání certifikátů na 6. setkání koordinátorů EV ÚK

Zahájeno specializační studium pro koordinátory EVVO v Ústeckém kraji V polovině září 2016 bylo zahájeno v Ústí nad Labem další specializační studium koordinátorů environmentální výchovy (EV) v Ústeckém kraji. Gestorem studia je Klub ekologické výchovy (profesní asociace pedagogů a škol pro EV). Spolupracovníky jsou pak školy Ústeckého kraje. Konkrétně základní školy (ZŠ a MŠ Ústí nad Labem, SNP 2304/6 a ZŠ Svážná Most) a Schola Humanitas Litvínov. Studium je realizováno v kombinované formě. To znamená, že je možno část studia realizovat s podporou e-learningu a uplatnit moderní technologie při studiu. Účastníci mají k dispozici učební texty pro tento typ vzdělávání a využívají portálu, který umožňuje studium v době, kdy účastník má časový prostor pro studium. Samozřejmě, že se studium neobejde bez prezenční formy. Ta je využívána tam, kde je potřeba začlenit v co nejvyšší míře interaktivní přístup např. poznávání regionu prostřednictvím exkurzí, školních projektů, ukázky školních konferencí pro zájemce o badatelskou činnost v oblasti životního prostředí. 40


EVVO a příroda

První semínkovna v Ústeckém kraji: sázej, sklízej, sdílej... Iniciativa semínkovny vznikla na Základní škole U Nových lázní v Teplicích letos na jaře. Proč jsme se do toho pustili? Zaujala nás společná myšlenka všech semínkoven nejen v ČR, ale i ve světě, a to především svobodné sdílení osiva, semínkaření a přírodní zahradničení. Snažíme se o prosazování zásad a principů udržitelnosti v rámci celé školy, zejména pak v hodinách přírodovědně zaměřených. Příkladem jsou zejména naše permakulturní, lety prověřené záhony na školním pozemku. Logicky pak vyplynulo, že semínkaření je další způsob jak nenásilnou formou dětem prakticky ukázat, jak to v přírodě funguje. Od 14. 3. 2016 se rozjela spolupráce mezi naší školou a všemi semínkovnami v České republice. Zapojili se nejen žáci školy, ale i učitelé, kuchařky a uklízečky. Postupně se nám začala hlásit i veřejnost. Zejména proto, že smyslem je také výměna vlastního osiva, které vzniklo vypěstováním na území regionu a je tedy

© ZŠ Teplice

zvyklé na klimatické podmínky dané oblasti. Semínkovny se řídí danými společnými zásadami, které jsou léty ověřené v praxi. Baví nás prosazovat společnou myšlenku trvalé udržitelnosti. Pokud se rozhodnete o rozšíření společné myšlenky, tím že chcete založit semínkovnu nebo si semena rostlin vyměnit, darovat apod., tak další podrobné informace můžete nalézt na webových stránkách: https://seminkovny.wordpress.com/ Za příspěvěk děkuje redakce Ing. Denise Seidlové (koordinátor EVVO, ZŠ Teplice, U Nových lázní 1102)

© ZŠ Teplice

Další semínkovnu můžete navštívit např. v Regionální studovně Vědecké části SVKUL na adrese: Velká Hradební 49, 400 01 Ústí nad Labem. www.ekozpravodaj.wz.cz

41

EVVO a příroda

Včelařství má zelenou! Střední lesnická škola a Střední odborná škola ve Šluknově se může pochlubit zbrusu novým včelínem. Lesnická škola v kunratickém arboretu chová včely více než dva roky, letos k chovu přibyl i nový včelín, který vyšel školu na přibližně padesát tisíc korun. Škola se tímto krokem snaží obnovit postupně upadající tradici včelařství. Finanční podporu na rozvoj včelařství schválila Rada Ústeckého kraje v letošním roce hned pro dvě školy - Střední škola zahradnická a zemědělská v Děčíně ji obdržela na zakoupení včelařských pomůcek a Střední lesnická škola Šluknov na vybudování výukového včelína. Školní včelín se bude využívat nejen pro výuku studentů, ale bude také sloužit při exkurzích pořádaných pro veřejnost. Pro tyto účely byl vybudován ve včelíně i jeden skleněný úl, do kterého je možné dát jednu plástev a pozorovat tak život včel bez obav  z pobodání. V současné době se o školní včelín se třemi včelstvy stará 15 studentů. Škola má ale již zažádáno o licenci, jejíž podmínkou je mít smluvně zajištěno alespoň padesát včelstev. Škola má se včelami ještě větší plány. Ráda by v příštích letech otevřela rekvalifikační kurzy pro včelaře, např. jen v děčínské organizaci Českého svazu včelařů ročně přibývá zhruba 15 až 20 nových členů. Ti nyní mají možnost získávat znalosti pouze od starších zkušených včelařů, případně navštěvovat Střední odborné učiliště včelařské - Včelařské vzdělávací centrum, o.p.s. v Nasavrkách. Do budoucna škola počítá, že by tímto kurzem mohlo projít až dvacet lidí. Samotný kurz by měl být tříměsíční, aby si jeho absolventi vyzkoušeli všechny práce související se včelami. 42


© David Hlinka

© David Hlinka

Ústecký kraj podporuje včelařství. K již vyčleněným 5 mil. Kč určeným na podporu včelařů přidal letos dalších 2,85 mil. Kč. Zájem o včelařství je obrovský - jen letos se podařilo vyřídit celkem 352 žádostí. Finanční podpora je nejčastěji využita na pořízení nových úlů, vybavení pro včelaře či technologie na stáčení medu, a také na podporu začínajících včelařů a jejich zaučování.

e s ň a St farmářem Ekologické centrum Most pro Krušnohoří

nabízí výukové semináře o zemědělství Semináře Staň se farmářem přinášejí žákům interaktivní a zábavnou formou informace o půdě a zemědělství. Žáci získají přehled o základních plodinách pěstovaných na poli, seznámí se s hospodářskými zvířaty a podmínkami jejich chovu. Po dobu semináře se stanou farmáři, kteří budou mít na starosti provoz celé farmy. Dozvědí se, co je to farma, kdo je to farmář, jakou techniku, stavby a další pomůcky najdeme na farmě, jak farma hospodaří s ohledem na životní prostředí. Více informací na [email protected] nebo na bezplatné lince 800 195 342

Cílem semináře je upozornit na význam půdy jako zdroj obživy a obnovit vztah žáků k půdě. Seminář lze využít jako doplnění vyučovacích předmětů Prvouka či Přírodověda.

Vydejte se s námi na

„Cestu potravin“ Seminář „Cesta potravin“ je určen žákům 8. až 9. tříd ZŠ a studentům SŠ, má za cíl upozornit na problematiku způsobu pěstování, výroby, úpravy a dopravy potravin, které téměř denně v supermarketech nakupujeme, na jejich vliv na zdraví člověka a také na životní prostředí. Žáci se seznámí mimo jiné se způsoby zemědělství ve světě, na čem závisí stav zemědělství. Budou diskutovat o míře soběstačnosti České republiky v obživě obyvatelstva, co by se mělo zlepšit a jakým způsobem může cestu potravin ovlivnit jedinec, obec, stát. Semináře jsou realizovány v učebně budovy Výzkumného ústavu pro hnědé uhlí a.s., tř. Budovatelů 2830/3, Most, kde má Ekologické centrum Most pro Krušnohoří své sídlo.

EVVO a příroda

Nové směry EVVO Všichni si přejeme žít v příznivém životním prostředí, právo na něj nám stanovuje Listina základních práv a svobod. Vedle restrikcí a pobídek je výchova a vzdělávání třetí možnou cestou, jak k příznivému životnímu prostředí směřovat. Právě výchova a vzdělávání nám pomáhají vytvářet kulturu přátelskou k přírodě, společnost, která vidí hodnotu a užitek v čistém a zdravém životním prostředí naší země a celé naší planety. Letos v červenci Vláda ČR schválila Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty a environmentálního poradenství na léta 2016-2025 (SP EVVO a EP). Státní program představuje klíčovou národní strategii pro oblast EVVO a EP s vizemi, cíli a opatřeními, na nichž se vedle orgánů státní správy podílejí mj. kraje, obce a města, školy, včetně škol vysokých, střediska ekologické výchovy a ekologické poradny i neziskové organizace, vzdělávací a výzkumné instituce, muzea, zoo, botanické zahrady, knihovny. V praxi bude program fungovat zároveň jako metodická podpora pro EVVO koncepce krajů a měst. Mezi klíčová témata nového Státního programu se mimo jiné řadí i změna klimatu. Navržený cíl „Klima v souvislostech“ požaduje, aby existovala nabídka EVVO a EP umožňující cílovým skupinám porozumět

příčinám změny klimatu a jejím negativním dopadům v ČR, Evropě i ve světě. Dalším důležitým tématem reagujícím na současné trendy je posilování kontaktu s přírodou. V dnešní době ubývá prostoru a času pro bezprostřední kontakt s přírodou a reálným světem, lidé pobývají většinu dne v interiérech, vnímají svět prostřednictvím médií a virtuální reality. Nový státní program EVVO podporuje vytváření příležitostí pro výchovu a vzdělávání v přírodě. Program si vytyčuje řadu konkrétních úkolů, např. vytvořit podmínky a doporučení pro to, aby učitelé mohli bezpečně realizovat vzdělávání v přírodě s celou třídou, podporovat osvěty v tématu místní a ekologicky šetrné spotřebě potravin, podporovat budování areálů ekocenter, přírodních hřišť, komunitních zahrad pro posílení přímého kontaktu člověka s přírodou.

© www.pixabay.com

44


EVVO a příroda

© www.pixabay.com

Plnění Státního programu bude každý rok vyhodnocováno Ministerstvem životního prostředí, závěrečné hodnocení za celé období bude předloženo vládě v roce 2025 společně s návrhem Státního programu na další období. Státní program obsahuje těchto 5 strategických oblastí: • udržitelnost systému a prostředí pro EVVO a EP, • kvalita, diverzita a inovace v EVVO a EP, • spolupráce, síťování, propojování v EVVO a EP, • posilování postavení a porozumění EVVO a EP, • vzdělávací cíle a relevantní témata EVVO a EP. Cíle EVVO Samotným cílem EVVO a EP v České republice je rozvoj kompetencí potřebných pro environmentálně odpovědné jednání, tj. jednání, které je v dané situaci a daných možnostech co nejpříznivější pro současný i budoucí stav životního prostředí. Jde tedy o jednání, týkající se zacházení s přírodou a přírodními zdroji, spotřebitelského chování a aktivního ovlivňování svého okolí s využitím demokratických procesů a právních prostředků. EVVO k takovému jednání

připravuje a motivuje a rozvíjí kompetence pro environmentálně odpovědné jednání v následujících oblastech: • vztah k přírodě, • vztah k místu, • ekologické děje a zákonitosti, • environmentální problémy a konflikty, • připravenost jednat ve prospěch ŽP. Jaká je vize EVVO? Chceme společnost šetrnou a přátelskou k životnímu prostředí, kde každý občan ČR má zajištěný přístup ke vzdělávání, výchově a informacím, které umožňují rozvoj znalostí, dovedností a motivací aktivně jednat ve prospěch životního prostředí a vytvářet společnost směřující k udržitelnému rozvoji.

© www.pixabay.com


45

Dobrá praxe

Ekofarma a ekocentrum Klíny Na vrcholku Krušných hor se v nadmořské výšce 820 m n. m. nachází obec Klíny a v ní jedno z nejvýše položených ekocenter v ČR. Jeho součástí je malá farma hospodařící v režimu ekologického zemědělství, která je také zaměřena na ekologickou výchovu dětí a mládeže, nabízí různé programy se zvířaty a výuku zapomenutých krušnohorských řemesel. Návštěvníci se tu mohou na vlastní oči přesvědčit, jak probíhá kompletní zpracování ovčí vlny - filcování mokrou a suchou metodou, předení na kolovrátku, tkaní na stavu, ale také výroba svíček z pravého včelího vosku namáčením a točením z voskových mezistěn a další rukodělné činnosti. Zajímalo nás, jak tato ekofarma vznikla, za jakým účelem, jak složité je v dnešní době vést ekofarmu, proto jsme se zeptali přímo rodiny Kloučkových, kteří farmu před pěti lety založili. Kloučkovi se díky své lásce k přírodě a ke zvířatům rozhodli na své farmě chovat zvířata, především ovce, v režimu s Ekologickou certifikací BIO, což v dnešní době není vůbec jednoduché. Zemědělec musí plnit řadu stanovených podmínek, náročné je i vedení zvýšené administrativy o zvířatech, jednotlivých postupech a činnostech, což je přičítáno velké byrokracii a malé podpoře těchto drobných farem ze strany státu. Bio zemědělec musí také dodržovat welfare (pohodu zvířat), což znamená, že zvířata u Kloučků mají dvojnásobné ubytovací a výběhové prostory oproti klasickému neboli konvenčnímu způsobu hospodaření. Je zakázáno používání určitých druhů krmiv, látek a léků. Podle slov majitelů farmy ale všechna ta práce stojí za

© ECM

46


© ECM

dobrý pocit z toho, co děláte nejen pro životní prostředí (zvířata, půdu, atd.), ale i pro své zdraví. Produkty ekofarmy Klíny jsou v současné době živá jehňata a ovčí vlna. Ekofarma spolupracuje i s dalšími farmami, jako je např. Ekofarma Petr Pakosta z Hory Svaté Kateřiny, je certifikovaným Ekocentrem ČSOP, Pozemkovým spolkem ČSOP, členem SEEV Pavučina. Jaké zkušenosti máte na ekofarmě se vztahem mladých lidí k přírodě? „Bohužel, dnešní mladí lidé mají k přírodě a hlavně k půdě mizivý vztah“ sděluje nám pan Klouček své zkušenosti s návštěvníky a pokračuje: „Návštěvníci si často myslí, že je zde vše pro ně (turisté, sportovci, chalupáři)

Dobrá praxe

a chtějí jen brát. Nikdo si neuvědomuje, že nemůžeme být závislí pouze na dovozu, z hlediska globalizace, politického napětí, čerpání surovin na přepravu apod.“ Co byste doporučil pro zlepšení povědomí o půdě? „Určitě je nutná osvěta veřejnosti o stavu půdy u nás, o zacházení s půdou, o významu půdy atd., a to pro lidi, kteří s půdou nepracují i pro ty, kteří ji obdělávají, ale i pro lidi trvale žijící na vesnicích.“ Své zkušenosti se šetrným hospodařením s půdou i s chovem zvířat se snaží rodina Kloučkových předat veřejnosti v rámci programů ZO ČSOP 39/02 Klíny. Jsou to především programy o smyslu ekozemědělství a šetrném hospodaření s půdou. Jaká zapomenutá řemesla si u vás návštěvníci mohou vyzkoušet? „Je to především zpracování ovčí vlny “starými metodami”, praní, česání, spřádání na kolovrátcích a tkaní na tkalcovských stavech nebo filcování suchou či mokrou metodou,“ uvedl dále pan Klouček. Myšlenka zaměřit se na zapomenutá místní řemesla vznikla čirou náhodou. Nikdo neměl o odběr ostříhané vlny zájem, a tak se rodina Kloučkových začala zajímat o to, jak by šlo tento materiál využít. Nejprve začali zpracování vlny předvádět, k čemuž vybudovali velkou dílnu na tato řemesla, pak přišlo vyučování žáků všech stupňů škol v provádění různých řemesel, a také pořádání dílen pro veřejnost. V oblasti řemesel jsou Kloučkovi držiteli certifikátů Krušnohoří - regionální produkt pro Kompletní zpracování ovčí vlny a Háčkované a pletené výrobky a zážitky (Zapomenutá Krušnohorská řemesla). Pro koho jsou vaše aktivity určeny? „Naše ekofarma i ekocentrum se zaměřuje svými programy na děti všech věkových kategorií, školní kolektivy, dospělé, rodiny s dětmi, osoby s handicapem i různé další zájmové skupiny.

© ECM

V případě zájmu nás můžete kontaktovat [email protected].“ Připravujete v ekofarmě či v ekocentru nějaké novinky? „Ekofarma stále zvažuje vybudování vlastní mini sýrárny s prodejem konečným spotřebitelům a ZO ČSOP v letošním roce spustilo pilotní projet na loukách v lokalitě NATURA 2000 - Motýlí pastviny. Zde bychom rádi zapojili širší veřejnost a školní kolektivy. Jedná se o údržbu luk za pomoci přirozených činností (ruční kosení, sektorová pastva ovcí), úklidy lokalit v rámci akcí Ukliďme svět, osvětová činnost, mapování místních biotopů a živočichů. V příštím roce chceme prodloužit Osvědčení pro manipulaci se zvláště chráněnými živočichy (obojživelníci) a rádi bychom realizovali transfer těchto zvířat na dvou lokalitách (Most a Nová Ves v Horách). Dále připravujeme malou meteo stanici s výstupem dat přes internet, aby si zapojené školy z okolí mohly porovnávat rozdíly v klimatu. Připravujeme akci na dodání mini hmyzích hotelů do školek a škol a zapojení žáků do pozorování výskytu a pohybu ubytovaných návštěvníků.“ Na závěr nám už jen zbývá poděkovat panu Kloučkovi za rozhovor a popřát celé ekofarmě a ekocentru Klíny, ať mají hodně zvídavých návštěvníků, ať se jim daří dosáhnout všech svých cílů, které si předsevzali, ku prospěchu našeho společného životního prostředí. www.ekozpravodaj.wz.cz

47

Dobrá praxe

Staré ekologické zátěže - proměny v Chemparku Záluží Půda je ohrožena nejen urbanizací, vodní a větrnou erozí, ztužováním, znečištěním, zvyšováním vstupů chemických látek, divokými skládkami, ale také ekologickými zátěžemi. Za starou ekologickou zátěž považujeme kontaminaci podzemních a povrchových vod, horninového prostředí a stavebních konstrukcí, která ohrožuje zdraví člověka a složky životního prostředí a jejíž původce již neexistuje nebo není znám. Většinou se jedná o skládky odpadů, průmyslové a zemědělské areály, drobné provozovny, nezabezpečené sklady nebezpečných látek, bývalé vojenské základny, území postižená těžbou nerostných surovin apod. U části starých ekologických zátěží se po roce 1989 zavázal stát, že uhradí jejich dekontaminaci z výtěžku privatizace státního majetku. Některé ze sanací už byly dokončeny, další probíhají a desítky dalších na sanaci teprve čekají. Současný vlastník pozemků pod chemickým areálem a jeho okolí, společnost UNIPETROL, a. s., který nabyl majetek po bývalém státním podniku, již více než 20 let ve spolupráci s orgány státní správy, ministerstvy financí a životního prostředí zajišťuje sanaci starých ekologických zátěží na svém území a v okolí areálu. Sanace v Chemparku Záluží probíhá na více než 7 km2, z čehož zhruba polovina probíhá uvnitř areálu a zbytek na bývalých skládkách v okolí.

1975 48


Nejvýraznější sanovanou lokalitou jsou Skládky tekutých odpadů Růžodol, kde byly umístěny laguny s obsahem dehtů, smol, fenolů a ropných zbytků. Na leteckých snímcích z roku 1975 a 2015 je vidět, jakým způsobem došlo k sanaci a následné rekultivaci, kdy došlo k odstranění kapalných odpadů převážně termickou cestou a pevných zbytků stabilizací nebo biodegradací na zabezpečených skládkách v objemu přes 1 001 tis.m3.

2015

Dobrá praxe

V bloku 32 na území bývalé výrobny fenolů bylo provedeno odtěžení kontaminovaných zemin a jejich odvoz k vyčištění pomocí biodegradace na skládky společností CELIO a.s. v Záluží a SITA CZ, a.s. v Ústí nad Labem. Odtěženo bylo celkem 153 tisíc tun kontaminovaných zemin a betonů a tím bylo z bloku 32 odstraněno 1 130 tun fenolů a 478 tun ropných látek. Dále je prováděna hydraulická sanace v plošných drénech nového štěrkového kolektoru. Dosud bylo na sanaci bloku 32 vynaloženo 1995 416 mil. Kč bez DPH. Podle schváleného rozpočtu pro dokončení sanace zbývá 181 mil. Kč bez DPH. Další z oblastí, kterou je nezbytné navrátit do přírodě blízkému stavu, je oblast popelových skládek, kde jsou rozsáhlé plochy kontaminované především dusíkatým znečištěním. Zde došlo na přelomu tisíciletí pouze k částečné sanaci a rekultivaci zhruba 2/5 plochy skládek (červený obrys uvnitř modrého), což je patrné ze srovnání snímků z roku 2015 a před 20ti lety. Původní předpoklad ukončit sanační práce 2015 v rámci projektu Odstraňování starých ekologických zátěží do konce roku 2016 neněz v daném roce, kapacitními možnostmi bude splněn. Rychlost vypisování zakázek úředního aparátu ministerstva, prioritizací MF ČR je ovlivňována výši alokovaných pezakázek a v neposlední řadě i opakovanými změnami koncepce sanačních prací v souvislosti se změnami obsazení Vlády ČR. Zbývající projekty UNIPETROL, a. s. - Skládky popílku, tuhých odpadů, dvě skládky vápenných kalů a skládka Uhlodehta – tak bohužel nebudou v nejbližších letech sanovány. Přesto probíhají sanační práce tak, aby docházelo k postupnému odstraňování kontaminace půdy a podzemní vody. U lokalit, na kterých ještě tyto práce zahájeny nebyly, je zajištěn provoz ochranného sanačních čerpání, případně monitoring tak, aby bylo 2003 2015 riziko šíření kontaminace minimalizováno. www.ekozpravodaj.wz.cz

49

Reportáž

Přijďte do lesa za lesníky Slyšeli jste už o lesní pedagogice? Lesní pedagogika je environmentální vzdělávání o lese, vztazích a procesech, které v něm probíhají. Základním principem je předávat tyto informace zábavnou formou prostřednictvím lesního pedagoga přímo v lesním prostředí. Mottem lesní pedagogiky je: “O lese učit v lese”. Důraz je přitom kladen na vlastní prožitek účastníků aktivit lesní pedagogiky a poznávání lesa všemi smysly. Idea lesní pedagogiky vznikla v 60. letech 20. století v USA a postupně se rozšířila do evropských zemí. Lesní pedagogika v České republice je inspirována rakouským modelem. Lesní pedagogika v ČR zatím není ukotvena v žádném právním předpisu, jako je tomu např. v Rakousku, některých spolkových zemí Německa, Polsku nebo Lucembursku. Metodicky a koordinačně ji zaštiťuje pracovní skupina zabývající se lesní pedagogikou v ČR, kterou v roce 2007 ustavilo Ministerstvo zemědělství ČR jako poradní orgán ředitele odboru koncepcí a ekonomiky lesního hospodářství. Lesní pedagogika se snaží přiblížit návštěvníkům lesa jednak lesní ekosystém a trvale udržitelné lesní hospodářství, ale také smysl hospodaření v lesích a užitky, které les člověku přináší. Jejím základním principem je vnímání přírody všemi smysly. Komu je lesní pedagogika určena: • každému, • především ale předškolním, školním a jiným dětským kolektivům, • rodinám s dětmi, dospělým, seniorům aj. 50


© http://www.lesnipedagogika.cz


Lesní pedagogiku provádějí organizace zabývající se správou lesních majetků, hospodařením v lesích či lesnickou osvětou a lesnické školy po celé České republice. Proč přijít na akci lesní pedagogiky? Propojuje les a školu Lesní pedagogika umožňuje propojit les a školu. Naplňuje zejména vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět a Člověk a společnost. Vzdělávání pro udržitelný rozvoj Lesnické vzdělání je všestranné (biologické, technické, ekonomické vědy, sociální aspekt lesního hospodářství) a práce lesníka

Reportáž

v lese vyžaduje komplexnost a různorodost pohledů.


Prožít les venku v lese Programy lesní pedagogiky se konají v lese. Lesní prostředí tak mají možnost si osahat i ti, kteří se do lesa často nedostanou. Les jako zatím nejpřirozenější životní prostor uprostřed hustě osídlené a doširoka se rozprostírající kulturní krajiny má stále větší význam jako životní a prožitkový prostor pro děti, mládež a dospělé. Zapojení všech smyslů a prožitek Lesní pedagogika pracuje s metodami zážitkové pedagogiky. Spolu s lesníky se zúčastníte zázračného světa v lese, ukáží vám krásy vytvořené přírodou, vzbudí ve vás úžas a úctu. Dovolí vám poznat, co všechno člověku příroda dává. Kdo by vás mohl na této cestě lépe doprovázet než ten, pro něhož se les stal povoláním.

proč se v lese něco smí a něco nesmí, je samozřejmou součástí programů lesní pedagogiky. Než se za lesníky vypravíte, můžete si zkusit zahrát on-line zábavné hry, které pro vás lesníci připravili.

Bez omezení věku Aktivity lesní pedagogiky však nejsou určeny pouze dětem, žákům či studentům. Lesní pedagogové dokáží připravit program na míru i dospělým, seniorům, rodinám s dětmi či skupinám se specifickými vzdělávacími potřebami. Jak se v lese správně chovat Lesníci často deklarují svou příslušnost k lesnickému povolání nejen uniformou, ale také snahou o zachování pěkného přírodního prostředí třeba formou varování nebo poučení o důsledcích lidského konání na přírodní procesy. Vysvětlení,

Ročně lesníci v ČR zajistí vysazení 123 miliónů stromů! Kdyby se zasadili do jedné řady asi 1 m od sebe, vytvoří se pás dlouhý 123 tisíc kilometrů, který by 3x obtočil kolem rovníku celou naši planetu Zemi.


51

Představujeme

Národní přírodní rezervace Jezerka

© Petr Kinšt – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=40383262

Národní přírodní rezervace Jezerka (NPR Jezerka) se skrývá v bukových lesích mezi obcí Vysoká Pec a zámkem Jezeří, v místech, kde se Krušné hory začínají zdvihat do své mohutnosti. Skalnaté jižní svahy a výrazný zašpičatělý vrchol tvoří při pohledu z podhůří nápadnou krajinnou dominantu. Nachází se také jen několik desítek metrů od jednoho z největších povrchových hnědouhelných dolů u nás a vytváří tak kontrast mezi těžební krajinou a přirozenými porosty. NPR Jezerka byla pojmenována podle lidového označení hory Jezeří (705,5 m n. m.), jejíž vrchol je zároveň nejvyšším bodem tohoto chráněného území. NPR Jezerka byla vyhlášena v roce 1969 na rozloze 130 ha. Patří k nejcennějším oblastem Krušných hor. V rezervaci je chráněn nejpřirozenější 52


a nejzachovalejší smíšený porost na jižních svazích východní části Krušných hor, pokrývající strmé skalnaté svahy Jezeří. Bukové porosty dosahují stáří zhruba 250 let, na vrcholu Jezeří se nachází jedna z nejvýše položených doubrav v České republice. Unikátem je velký počet druhů porostů na tak malé ploše. V lokalitě rostou zajímavé a vzácné druhy rostlin, např.: měsíčnice vytrvalá, oměj vlčí, okrotice dlouholistá, lilie zlatohlává či medovník meduňkolistý. Zvláštností zdejší kvěeny je, že zde řada teplomilných rostlin překračuje horní hranici svého obvyklého rozšíření (bělozářka liliovitá a dřín obecný). Součástí NPR je rovněž Žeberská lípa, která je v současné době zřejmě nejstarším stromem na Mostecku.

Představujeme

Kdo tu žije? Lokalita je známa početným výskytem obratlovců vázaných na staré bukové porosty. V rezervaci hnízdí řada vzácných druhů ptáků - holub doupňák, krahujec obecný, plazů (zmije obecná) a obojživelníků (mlok skvrnitý). Dubové a bukové porosty hostí velké množství vzácného hmyzu, který je na tyto porosty vázaný. Je to především kovařík fialový, který patří k celoevropsky ohroženým druhům, v České republice byl jeho výskyt zaznamenán pouze na 18 lokalitách, jelikož vyžaduje specifické mikroklima. Dalším zástupcem těchto druhů je roháč obecný, největší brouk v Evropě, který je nápadný svými mohutnými kusadly. Larvy se živí pouze trouchnivějícím dřevem, do kterého samička klade vajíčka. Vývoj u tohoto druhu trvá 3 – 5 let a jeho velký úbytek způsobila výsadba smrkových monokultur v Krušných horách v minulém století. Dalším zajímavým zástupcem z říše hmyzu je zlatohlávek zlatý. Hmyz, který žije v mrtvém dřevě v různém stupni rozkladu, patří k nejohroženějším součástem naší přírody. V NPR Jezerka, v původních bučinách, jsou ideální podmínky pro jejich výskyt. Jsou tu především listnaté stromy různého věku, které poskytují vždy jiný stupeň rozkladu a může je tedy obývat více druhů. I přes rozsáhlou přeměnu krajiny díky po-

Národní přírodní rezervace u Mostu? Hora Zlatník usiluje o vyhlášení národní přírodní rezervace, první návrh na vyhlášení padl již v roce 1969. Pokud úřady neuplatní žádné připomínky, lze vyhlášení NPR Zlatník očekávat do konce letošního roku. Zlatník je podle odborníků jedinečným geologickým útvarem s velmi cenným ekosystémem. Na Zlatníku roste přes 400 druhů rostlin, šest desítek druhů ptáků, vzácných motýlů a brouků.

© pixabay.com

vrchové těžbě uhlí, jsou v Krušnohoří místa, která si zachovala původní ráz. Jezerka a její „prales” jsou jedním z posledních míst, kde můžeme obdivovat staré vzrostlé stromy a z jejího vrcholu si zároveň prohlédnout krajinu.

Žeberská lípa Kousek od zámku Jezeří, nedaleko Vysoké Pece na Chomutovsku, roste mohutná lípa. Přídomek žeberská získala dle zříceniny Starý Žeberk. Strom je nejstarším na Mostecku, jeho věk se odhaduje až na 900 let. Z dávných věků přežívá dodnes jako obrůstající torzo. V obvodu měří u země úctyhodných 7,7 m. Jako ke každému velmi starému stromu se i k této lípě váže pověst. Ta vypráví o ženě důstojníka z hradu Starý Žeberk, který ji shodil z hradeb. Žena se zranila, ale našel jí vdovec, lesník, a schoval ji do dutiny této lípy, aby ji nikdo nenašel. Oba pak spolu utekli neznámo kam. www.ekozpravodaj.wz.cz

53

Představujeme

Péče o přírodu a krajinu s využitím dotačních programů Naše krajina byla v několika posledních desetiletích stižena významnými změnami. Byly způsobeny především intenzifikací hospodaření na zemědělské půdě, což mělo za následek zcelování zemědělských pozemků a s tím spojené rozorávání mezí a remízků, odvodňování polí, luk či mokřadů a v důsledku postupné vymizení drobnější krajinné mozaiky. Od 90. let 20. století naopak přibývá ploch, které jsou ponechány ladem bez tradiční pastvy či seče a zarůstají náletovými dřevinami a ruderálními druhy bylin. Druhová skladba lesních porostů je změněna ve prospěch produkčně žádaných druhů, převážně jehličnanů, bez ohledu na stanovištní původnost. Všemi těmito změnami byla zasažena nejen krajina samotná, ale silně byla ovlivněna i druhová diverzita. Zanikaly cenné biotopy, které představovaly stanoviště pro mnoho rostlinných a živočišných druhů, často úzce specializovaných. Pro obnovu krajinných struktur, narušených či zničených biotopů, i přímou podporu zvláště chráněných druhů, je v současné době možné využívat dotační programy, a to jak státní, tak evropské. Z evropských dotačních programů je nejznámější Operační program životní prostředí, který umožňuje podat žádost na víceleté, rozsáhlejší projekty nad 250 000 Kč v širokém spektru oblastí. Tyto oblasti sahají od revitalizací vodních ekosystémů a opatření na podporu zvláště chráněných

© AOPK ČR Příklady praktických opatření v krajině financovaných z Programu péče o krajinu - orchideje prstnatce májového na pravidelně kosené louce v přírodní památce Pod Lesem.

54


druhů, přes úpravu druhové skladby lesních porostů až k výsadbám ve volné krajině či v intravilánu měst a obcí. Příjem žádostí a administraci zajišťuje Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) prostřednictvím jednotlivých Regionálních pracovišť. Státní programy jsou zastoupeny především Programem péče o krajinu a Programem obnovy přirozených funkcí krajiny. V chráněných krajinných oblastech (CHKO) jsou finanční prostředky využívány a administrovány přímo odděleními jednotlivých Správ CHKO. I v těchto územích jsou ale pracovníci Správ rádi za nápady a podněty od občanů. Často dochází k uzavírání dohod s vlastníky pozemků na provedení opatření za účelem péče o přírodu a krajinu dle §68 zákona 114/1992 Sb. Ve volné krajině, tzn. bez statusu zvláště chráněného území, přijímá AOPK žádosti od fyzických osob, podnikatelů, občanských sdružení, obcí aj. Finanční prostředky mohou být vynaloženy na péči o zvláště chráněné druhy rostlin

Představujeme

© AOPK ČR Příklady praktických opatření v krajině financovaných z Programu péče o krajinu - výsadby původních odrůd ovocných dřevin do remízku u obce Janská.

a živočichů a jejich biotopy, péči o zeleň či obnovu tradičních krajinných struktur. Konkrétně je každoročně podporována seč či pastva druhově bohatých luk a vzácných biotopů jako jsou stepní trávníky či mokřady. Pravidelným obhospodařováním se potlačí nežádoucí druhy bylin a zabrání se postupnému zarůstání takových ploch dřevinami. Pokud již takové plochy zarostly, jsou prováděny výřezy. Na managovaných stanovištích se poté daří méně konkurenčně zdatným, ale o to vzácnějším druhům rostlin, na které jsou často vázané další živočišné druhy. Velmi důležitá je © AOPK ČR

obnova vodních biotopů v podobě drobných tůní bez technických prvků a intenzivní rybí obsádky, které slouží především pro obojživelníky a vodní hmyz. Zároveň ale také hrají krajinotvornou a protipovodňovou roli, stejně jako revitalizace technicky upravených vodních toků. Jsou podporována opatření pro usnadnění migrací živočichů, jako např. jarní transfery obojživelníků přes komunikace, či jsou realizována opatření na zabezpečení hnízdišť a zimovišť četných druhů, např. netopýrů, plazů či ptáků. Pravidelně je financována likvidace nepůvodních druhů rostlin, především křídlatek a netýkavek, případně bolševníku velkokvětého. V lesních porostech jsou vysazovány jedle a listnaté dřeviny, zároveň je zajišťována jejich ochrana proti okusu zvěří. Podél cest či do remízků jsou vysazovány staré odrůdy ovocných dřevin, zajišťována je i jejich následná péče, stejně jako péče o památné či významné stromy a krajinné dominanty. Činností, které je možné podpořit, je mnohem více, potenciální žadatel se může více dočíst na webu www.dotace.nature.cz, kde jsou jednotlivé programy vypsané včetně všech příloh a ceníků. Za příspěvěk děkuje redakce Ing. Veronice Bohuňkové (AOPK ČR, Regionální pracoviště Ústecko)

S jakýmkoliv podnětem a nápadem ohledně péče o přírodu a krajinu, ať už na vlastním pozemku či jinde, v CHKO či ve volné krajině, se můžete obrátit na:

Příklady praktických opatření v krajině financovaných z Programu péče o krajinu - tůň na podmáčené louce v Mikulášovicích, rozměr tůně 3 x 4 m, pozvolné břehy.

AOPK ČR, Regionální pracoviště Ústecko Michalská 260/14 412 01 Litoměřice E-mail: [email protected] Tel: 416 574 611, 475 220 525 www.ekozpravodaj.wz.cz

55

Ekotipy

Kam za přírodou... Možná si myslíte, že příroda Ústeckého kraje nemá mnoho k nabídnutí, opak je ale pravdou. Můžete zde nalézt zajímavá místa i pozoruhodné úkazy. Pro Vaši inspiraci Vám nabízíme několik tipů na výlety po Ústeckém kraji. České Švýcarsko Národní park České Švýcarsko zahrnuje území Děčínské vrchoviny, které je tvořeno velkým množstvím skalních útvarů vzniklých erozivní činností vody a větru na pískovcovém podloží. Úchvatná skalní města a hluboko zaříznutá údolí Labe a Kamenice činí oblast velmi přitažlivou pro všechny obdivovatele přírody. Na pískovcových hřbetech se vyskytují zbytky borových porostů a řada chráněných druhů rostlin. Mariina skála Kousek od Jetřichovic se nachází skalní vyhlídka s dřevěným altánem, sloužící dříve jako požární pozorovatelna. Roku 1856 jej zpřístupnil turistům Ferdinand Kinský. Trochu náročnější výstup na skálu vede po dřevěných nebo ocelových schůdcích. Ve výšce 428 m n. m. se vám skály naskytne úchvatný výhled na velkou část Českosaského Švýcarska.

© pixabay.com

56


© Petr Kinšt

Kamencové jezero Kamencové jezero v Chomutově je unikátní přírodní útvar. Vzniklo koncem 18. století zatopením prostoru po těžbě kamencových břidlic nebo vyhořením uhelné sloje. Přesný způsob vzniku není s jistotou známý, pravděpodobně však jezero patří mezi antropogenní jezera. Je široké 240 m a dlouhé 676 m, hluboké až 4 m. Voda v jezeře je zdraví prospěšná, protože obsahuje dusitany, dusičnany, chloridy, amoniak a železo. Dříve bývaly na jezeře lázně, dnes je zde koupaliště s travnatou i písčitou pláží. Hora Říp Památná hora Říp je symbolem naší národní historie. Vztahuje se k ní základní pověst o příchodu našich předků do země, každý Čech by měl alespoň jednou za život na horu vystoupit. Na vrcholu Řípu (456 m n. m.) stojí románská rotunda sv. Jiří a sv. Vojtěcha, která je oblíbeným poutním místem.

Ekotipy

Pokud vám krátký výstup na horu Říp poblíž Roudnice nad Labem nebude stačit, můžete obdivovat i její okolí. Podřipsko sice neoplývá ohromujícími a oslňujícími atrakcemi, za nimiž by se hrnuly davy turistů s fotoaparáty, ale je tu řada půvabných míst, která můžete procházet v tichém údivu s vědomím, že tudy kráčela historie.

ní ve výhledu, na ostatní světové strany je ale velmi pěkný výhled. Kratochvílova rozhledna byla donedávna nejníže položenou rozhlednou v ČR. Stojí totiž v nadmořské výšce 230 m n. m. V roce 2003 ji o prvenství připravila rozhledna v Hrubém Jeseníku u Nymburka, která se nachází v nadmořské výšce pouhých 205 metrů.

Mlynářův kámen Nad obcí Dolní Zálezly se nachází vyhlídka Mlynářův kámen. Vysunutá čedičová skála poskytuje nádherný pohled do údolí Labe a na protější kopečky Českého Středohoří. Na kameni pod křížem je vepsána německá báseň: „Mír, miluj nádhernou přírodu, miluj jejího spasitele, miluj svého bližního jako sebe samého“.

Památný strom Oldřichův dub V Ústeckém kraji je vedeno celkem 452 památných stromů. Od borovic, smrků, buků, líp až po duby. Oldřichův dub v Peruci patří mezi nejznámější stromy v Čechách, díky pověsti, kterou je opředen. Právě u tohoto dubu mělo dojít k osudovému setkání knížete Oldřicha a prosté dívky Boženy, o němž psal již na začátku 12. století ve své kronice Kosmas a později potvrdil i místo setkání v Peruci Václav Hájek z Libočan. Z pozdějšího svazku Oldřicha a Boženy se narodil syn Břetislav a rod Přemyslovců tak vládl ještě dalších 300 let. Podle data narození jejich syna Břetislava se odhaduje, že k setkání mohlo dojít v roce 1004 a tím by dubu mělo být přes tisíc let. Oldřichův dub stojí v údolí potoka pod obcí Peruc. Po silnici směřující na Louny se dá přijet bezprostředně k němu.

Kratochvílova rozhledna Na návrší Žižkových sadů v Roudnici nad Labem stojí zajímavá vyhlídková stavba z roku 1935. Nese jméno zakladatele Rolnické záložny Podřipské, která její výstavbu financovala. Po sedmdesáti letech prošla rozhledna rekonstrukcí a je tak stále oblíbeným výletním místem. Stromy sice za dobu existence vyhlídky povyrostly a na jihu brá© cs:ŠJů

Brtnické ledopády V zimě se můžete zajet podívat na nádherné Brtnické ledopády. Vytvářejí se pouze na konci chladných zim se sněhovou pokrývkou, nejlepší termín pro vidění této ledové krásy je únor a březen. Ledopády naleznete, pokud se vypravíte z obce Brtníky po zelené turistické značce, která vás dovede k bývalému zámečku Šternberk, poté k nedaleké Soví vyhlídce a dále až ke krásným ledopádům zvaným Opona. Ledopády zde rostou s každým chladným ránem a poskytují nezapomenutelnou podívanou. www.ekozpravodaj.wz.cz

57

Ekotipy

Pozvánka na festival EKOFILM EKOFILM vznikl v roce 1974 odtržením od festivalu Techfilm. Poprvé se EKOFILM konal v Ostravě, následně v Českém Krumlově a letos se již po druhé festival uskuteční v Brně. Festival se věnuje především nezávislým dokumentům, které mají přiblížit globální problémy a nutnost ochrany životního prostředí široké veřejnosti. Ministerstvo životního prostředí pořádá již 42. ročník mezinárodního festivalu EKOFILM, který proběhne 13. – 15. října 2016 v Brně. Na festivalu můžete shlédnout přibližně 640 soutěžních filmů z celého světa. Těšit se můžete na příběhy a dokumenty např. z Afghánistánu, Austrálie, Indie, Nepálu, Kataru nebo Ekvádoru. Vedle soutěžních snímků jsou v doprovodném programu přichystány nesoutěžní filmy známých jmen, např. snímek Steva Lichtaga s názvem „Aldabra: Byl jednou jeden ostrov“ nebo postapokalyptické © www.falcon.cz

sci-fi „Šílený Max: Zběsilá cesta“ nebo film „Nebe a led“ od režiséra Luca Jacqueta, od něhož jste mohli vidět dojemný film Putování tučňáků. Letošní filmy na mezinárodním festivalu EKOFILM se budou věnovat aktuálnímu tématu - voda a sucho. Tradiční součástí a celoroční aktivitou jsou i Ozvěny EKOFILMU, které se konají především ve školách, ale i v kinech, různých výchovných a vzdělávacích zařízeních i v rámci významných kulturních akcí a festivalů. Soutěžní filmy EKOFILMU je možné za stanovených podmínek využít bezplatně.

http://www.ekofilm.cz/

Víte, že Ozvěny EKOFILMU můžete shlédnout i v Mostě? Ekologické centrum Most pro Krušnohoří nabízí žákům a studentům uspořádání Ozvěn přímo na jejich škole. V letošním roce byly Ozvěny realizovány na téma Půda. Promítání filmů je vždy doplněno diskuzí. 58


Ekozábava

Znáte naši přírodu? E A K N A S A S

C C L D A T E L

E J I L M Í Z A

V M Š V Ý R E Ň

E E K S O J K A

Z L A S M R K S

E Í L Š O R O CH

J E L E N K U B

Správné řešení: míza, sojka, choroš, jilm, buk, liška, laň, jelen, sasanka, výr, jmelí, smrk, borovice, datel, jezevec www.ekozpravodaj.wz.cz

59

Parky města Mostu dříve a nyní Ekologické centrum Most pro Krušnohoří (ECM) za finanční podpory Hospodářské a sociální rady Mostecka a statutárního města Most zpracovalo elektronickou publikaci s názvem „Parky města Mostu dříve a nyní“. Publikace je určena veřejnosti a jejím cílem je připomenout občanům nejen města Mostu význam městské zeleně pro život občanů města, ale také koncepci městské zeleně související s výstavbou nového moderního města Mostu ve srovnání s městskou zelení původního města poté, co „staré“ město Most ustoupilo těžbě hnědého uhlí. V publikaci se občané dozvědí nejen, kde a jaké parky byly ve „starém“ městě Most, ale i jak byly koncipovány a jak se jmenovaly včetně toho, čím byly osázeny, stejně tak tomu bude i o parcích v „novém“ městě Most. Autorský kolektiv ekocentra věnoval při zpracování publikace nemalé úsilí při pátrání po historických podkladech, údajích, ma-

Řešení kvízových otázek Půda, zdroj života (str. 13) 1) Louny 2) lesní pozemky 3) 1972 Lesy, pole, louky, pastviny, sady aneb Ústecký kraj jinak (str. 19) 1) František Josef I. 2) 10,8 miliard Kč Ptačí oblasti Krušných hor (str. 26) 1) smrko-jedlo-bukové 2) 2 l 3) populace tetřívka obecného a jeho biotop

60


pách, fotografiích, při pořizování dokumentace stávajících parků, přesto se mu však mnoho údajů vypátrat nepodařilo. Věříme však, že publikace a především problematika parků historického i současného města Mostu občany města Mostu natolik zaujme, že nám pomohou publikaci doplnit s tím, že budou samozřejmě uvedeni jako autoři textů či laskaví poskytovatelé fotografií, pohlednic či obrázků.

Centrum ekologické výchovy Viana při Schole Humanitas v Litvínově, které již 20. rokem vyvíjí a realizuje výukové programy s ekologickou tématikou zejména pro mateřské a základní školy v Ústeckém kraji, má ve svém repertoáru několik výukových programů, které jsou celé zaměřeny na půdu, nebo se jí alespoň letmo dotýkají. Více informací: http://www.cev-viana.cz/

Ekologické centrum Most pro Krušnohoří Ekologické centrum poskytuje prostřednictvím bezplatné služby „Zelený telefon“ informace o stavu životního prostředí, rady, návody a doporučení jak svým chováním přispět k jeho ochraně. Přijímá stížnosti a hlášení, které vyřizuje, případně zajistí jejich předání kompetentním institucím či jiným subjektům. Naše služby jsou zde pro všechny, kterým není lhostejný dopad jejich činností na životní prostředí a kteří jsou všímaví k věcem a událostem kolem nich.

Monitoring znečištění ovzduší Nestandardní události v průmyslu Informace o kvalitě ovzduší, vod EKOporadenská činnost Výukové programy Akce pro veřejnost

Volejte zdarma Zelenou linku

800 195 342 www.ecmost.cz 61

I 2016 I PŮDA, PŘÍRODA

Recommend Documents