Klasická dichotomie a její aplikace a dopady do moderní hospodářské politiky Řízená konzultace 23. února 2007 S 32 (N6KFF)
Cíl konzultace Shrnutí dosavadních dílčích poznatků z ekonomie, dějin ekonomických teorií a finančnictví do uceleného vnímání podstaty kvantitativní teorie peněz a ozřejmit návaznost tématu na ostatní kategorie a na pojmy hospodářské politiky
Klasická dichotomie 1 Již David Hume (1711- 1776), předchůdce A. Smitha, přišel s nápadem rozdělit všechny ekonomické veličiny do dvou skupin, a sice na: Nominální veličiny – které budou měřeny nominály, tj. penězi Reálné veličiny – které budou měřeny fyzikálními jednotkami (litry/barely ropy, tunami – těžba, m2 – plochy atd.) Toto oddělení veličin je KLASICKÁ DICHOTOMIE
Klasická dichotomie 2 Příklad: Cena benzínu Natural 95 vloni kolísala od cca 25 do 33 korun, a to je nominální veličina Objem nádrže ŠKODA OCTÁVIA pojme cca 50 litrů, například benzínu Natural 95, což je reálná veličina Co se stane, když chci zaplatit u benzínové pumpy na plnou nádrž benzínu Natural 95? • Pokud stojí 28,35 Kč, zaplatím 1417,50 Kč • Pokud zdraží na 30 Kč, zaplatím již 1500 Kč • Pokud zlevní na 25 Kč, zaplatím jen 1250 Kč Jaký to má důsledek na faktickou spotřebu: je přece rozdíl, když budu sledovat spotřebu svého vozu v litrech či v penězích (to platí obecně).
Příklad nominální (peněžní) a reálné (fyzické) spotřeby Datum čerpání
26.9.
29.9.
17.10.
20.10.
31.10.
14.11.
16.11.
4.12.
13.12.
14.12.
25.12.
8.1.
23.1.
16.2.
31213
31873
32218
32766
33295
33619
34206
34750
35049
35641
36035
36552
36959
37379
ujeto
453
660
345
548
529
324
587
544
299
592
394
517
407
420
Spotřeba (litry)
36,4
45,56
30,24
43,22
41,07
29,8
38,44
48,51
26,47
39,93
33,81
39,82
32,74
36,81
Datum čerpání
26.9.
29.9.
17.10.
20.10.
31.10.
14.11.
16.11.
4.12.
13.12.
14.12.
25.12.
8.1.
23.1.
16.2.
Spotřeba (l/100 km)
8,04
6,90
8,77
7,89
7,76
9,20
6,55
8,92
8,85
6,74
8,58
7,70
8,04
8,76
1165,5
1280,8
813,5
1335,5
1076
698,8
1007,1
1330,6
698,8
1054,2
892,6
1086,3
828,3
947,4
Cena za 1 km
2,57
1,94
2,36
2,44
2,03
2,16
1,72
2,45
2,34
1,78
2,27
2,10
2,04
2,26
Datum čerpání
26.9.
29.9.
17.10.
20.10.
31.10.
14.11.
16.11.
4.12.
13.12.
14.12.
25.12.
8.1.
23.1.
16.2.
26. září = 100 spotřeba
1,00
0,86
1,09
0,98
0,97
1,14
0,81
1,11
1,10
0,84
1,07
0,96
1,00
1,09
26. září = 100 cena
1,00
0,75
0,92
0,95
0,79
0,84
0,67
0,95
0,91
0,69
0,88
0,82
0,79
0,88
Datum čerpání
26.9.
29.9.
17.10.
20.10.
31.10.
14.11.
16.11.
4.12.
13.12.
14.12.
25.12.
8.1.
23.1.
16.2.
cena k 26.9. = 32,00
1165,5
1457,92
967,68
1383,04
1314,24
953,6
1230,08
1552,32
847,04
1277,76
1081,92
1274,24
1047,68
1177,92
cena k 16.2. = 25,30
920,92
1152,668
765,072
1093,466
1039,071
753,94
972,532
1227,303
669,691
1010,229
855,393
1007,446
828,322
931,293
stav tacho
Cena celkem
Příklad nominální (peněžní) a reálné (fyzické) spotřeby 10,00 9,00 8,00 7,00 6,00 5,00
Spotřeba (l/100 km)
4,00 Cena za 1 km
3,00 2,00 1,00 0,00 26.9.
29.9. 17.10. 20.10. 31.10. 14.11. 16.11. 4.12. 13.12. 14.12. 25.12.
8.1.
23.1.
16.2.
Příklad nominální (peněžní) a reálné (fyzické) spotřeby Srovnatelná spotřeba vozu září 2006 až únor 2007 1,20
26. září = 1,000
1,10 26. září = 100 spotřeba
1,00
0,90 26. září = 100 cena
0,80
0,70
0,60 26.9.
29.9.
17.10.
20.10.
31.10.
14.11.
16.11.
4.12.
13.12.
14.12.
25.12.
8.1.
23.1.
16.2.
Klasická dichotomie 3 Proto, abychom mohli sledovat jak fyzickou spotřebu, tak především fyzickou produkci, hledal se způsob, jak vliv změny cen z výsledku vyloučit – aspoň na krátké období. Proto byly ekonomické veličiny vyjádřené nejprve ve naturálních (fyzických) jednotkách oceněny vždy dvojími cenami: a) platnými k určitému výchozímu datu, a b) cenami vždy k příslušnému aktuálnímu datu (aktuálními cenami). Při srovnatelném fyzickém množství tak bylo možné vysledovat pohyb cen.
Natankováno bylo 522,83 litrů Naturalu 95. Reálně zaplaceno bylo 14 215 Kč. Pokud by platily zářijové ceny (32,00), pak by útrata byla 16 730 Kč, pokud únorové ceny (25,30) pak jen 13 227 Kč.
Platba za fixní cenu zářijovou (32,00 CZK) a únorovou (25,30 CZK) 1800 1600 1400
CZK
1200 1000 800 600 400 200 0 26.9.
29.9.
17.10. 20.10. 31.10. 14.11. 16.11.
4.12.
13.12. 14.12. 25.12.
8.1.
23.1.
16.2.
Klasická dichotomie 4 D. Hume už před skoro 3 staletími věděl, že nominální veličiny jsou zatíženy vývojem monetárního systému (změnou kupní síly libry atd.), kdežto pro pochopení určitých ekonomických zákonitostí je monetární systém spíše překážkou Tak například (v dlouhém časovém období) se • agregátní cenová hladina přizpůsobí úrovni, na níž se poptávka a nabídka peněz srovnají • reálná mzda vyrovná poptávku po pracovních silách s její nabídkou apod. Změny peněžní nabídky ovlivní – podle Huma – pouze nominální, ne reálné veličiny
Klasická dichotomie 5 Centrální banka sice může ihned zdvojnásobit nabídku peněz, a nepochybně se to odrazí v relevantních nominálních veličinách – zhruba se zdvojnásobí ceny zboží a služeb, také mzdy a platy, či příjmy a výdaje státního rozpočtu, ale reálné ekonomické veličiny – spotřeba jídla a pití na osobu, spotřeba benzínu, zaměstnanost, produkce, reálné mzdy či reálné úrokové míry zůstanou dlouhodobě zhruba stejné. Jde o neutralitu peněz.
Kvantitativní teorie peněz Předpoklady teorie Y … reálný produkt (nabídka zboží a služeb) P … cenová hladina (deflátor HDP) M … množství peněz v oběhu V … rychlost oběhu peněz
Platí vztah
MxV =PxY Množství peněz (M), které obíhá v daném období v jisté ekonomice určitým počtem obrátek (V), je vždy rovno množství výstupu (Y) oceněného platnými cenami (P). Pokud se jedna veličina změní, k dosažení rovnováhy se současně změní veličina/ny jiná/ostatní.
Důsledky aplikace kvantitativní teorie 1 (M = Množství peněz) x (V = rychlost oběhu) = (P = cenová hladina) x (Y = produkt)
Jestliže se do ekonomiky dostane v určitém období více peněz (např. vlivem úvěrů), pak ex definitione - buď musí vzrůst ceny či produkce (či obojí), a nebo klesnout rychlost oběhu peněz. Praxe ukazuje, že v rovnovážných ekonomikách je vcelku dlouhodobě rychlost oběhu peněz víceméně konstantní, a proto je obvyklé, že cenová hladina roste poměrně pomalu (ovšem při citelných odvětvových rozdílech, kde mohou být i záporné hodnoty), a hospodářská politika operuje jen s veličinou M (vážící se na úrokovou míru), jejíž stanovení centrální bankou pak obvykle úzce koreluje s reálným růstem produktu
Důsledky aplikace kvantitativní teorie 2 jako hypotézy o vztahu rovnovážné cenové hladiny a míry inflace Podstata kvantitativní teorie peněz jako výkladu impulzu ke vzniku inflace spočívá v platnosti pěti tezí: 1. Rychlost oběhu peněz (V) je v dlouhém časovém období relativně stabilní, což je empiricky prokázáno 2. Pokud platí teze č. 1, a změna množství peněz (M) v oběhu je regulovaná centrální bankou obvykle tak, že malá změna (M) vyvolá proporcionálně malou změnu i nominálně vyjádřeného produktu (Y), tedy vytvořeného HDP v běžných cenách (P), tj. YxP 3. Rozsah produkce (Y) za určité období (čtvrtletí, rok) pak tedy primárně závisí spíše na existující nabídce výrobních faktorů vč. technologií a mírou jejich využití (tj. produktivitě), než na čemkoliv jiném, včetně peněz. Ty proto zůstávají v neutrální poloze 4. Pokud platí teze č. 4, pak změní-li se nabídka peněz (M) přiměřeně, bude tím vyvolána přiměřeně vysoká změna nominální hodnoty výstupu (YxP), fakticky však více (P) než (Y), tedy přiměřeně více vzroste cenová hladina (P) 5. Pokud se však změní nabídka peněz (M) více, než přiměřeně, bude tím vyvolána abnormálně vysoká změna nominální hodnoty výstupu (YxP), a cenová hladina (P) vzroste nepřiměřeně rychle lze pak hovořit o inflaci
Ozřejmit návaznost tématu na ostatní makroekonomické kategorie a pojmy hospodářské politiky Dosud existuje pět vývojových stádií makroekonomické politiky počítající s ovlivňováním inflace: 1. Klasická osa 2. Keynesiánský trojúhelník 3. Čtverec harmonizovaného růstu 4. Pětiúhelník „nové“ společnosti 5. Šestiúhelník udržitelného rozvoje
Klasická osa Cenová stabilita
Rovnováha platební bilance
Keynesiánský trojúhelník Cenová stabilita
Plná zaměstnanost
Rovnováha platební bilance
Čtverec harmonizovaného růstu Ekonomický růst
Cenová stabilita
Rovnováha platební bilance
Plná zaměstnanost
Pětiúhelník „nové“ společnosti Vyrovnání výnosů a příjmů a vyrovnání šancí Cenová stabilita
Rovnováha plat. bilance
Plná zaměstnanost
Ekonomický růst
Šestiúhelník udržitelného rozvoje Trvale udržitelný rozvoj vč. ekologických vazeb Cenová stabilita
Rovnováha plat. bilance
Plná zaměstnanost
Ekonomický růst
Vyrovnání výnosů a příjmů (šancí)
