sborový list OBČASNÍK SBORU CÍRKVE BRATRSKÉ V PARDUBICÍCH
06-07/2010
KŘESTNÍ SHROMÁŢDĚNÍ 13. ČERVNA 2010
Stvoření opírající se o Tebe chráníš pokojem, neboť v Tebe doufá. Iz.26,3
1
Všechno nejlepší! Narozeniny v červenci a srpnu oslaví:
Brýdl Martin Bornová Regina Zbytková Eva ml. Riegerová Miluše Beníšek Dušan Moroczová Eva Šenkýřová Jiřina Švorcová Jaroslava
25 45 25 75 65 40 55 70
let let let let let let let let
Blaze každému, kdo se bojí Hospodina, kdo chodí po jeho cestách! Žalm 128,1
Sbírky 2. května 2010 9. května 2010 16. května 2010 23. května 2010 30. května 2010 6. června 2010 13. června 2010 20. června 2010 kasa vestibul
2
3 340 3 340 7 756 2 737 3 911 4 224 10 895 4 150 1 250
Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč
Pastýřský list starších sboru členům i přátelům společenství Archy Příloha k baedekru na prázdniny Milí přátelé, študentíci pomalu schovávají učebnice do nejspodnější poličky a školní škamny na dva měsíce osiří. Jsou tu očekávané prázdniny, čas odpočinku, letního snění a bezstarostnosti. To poslední asi jen pro někoho: v případě vedoucích různých táborů a letních akcí vrcholí celoroční činnost, a to bývá někdy starostí plný ranec. Děti, dorostenci, mládeţníci i dospělí se těší na připravený program a záţitky, ale někdo se o ten týden či dva společného času musí postarat. Proto vás chceme, milí přátelé, sestry a bratři, vyzvat k přímluvám za všechny, kdo jsou zodpovědní za tyto akce i za jejich účastníky. Modleme se za příhodné prostředí pro aktivitu Boţího Ducha. Víme, ţe na těchto společných akcích se často odehrají rozhodující události v ţivotech lidí. Prosme za to, aby ukřiţovaný a vzkříšený Kristus se mimořádným způsobem dal poznat mnoha novým lidem. A ti, kteří s ním jiţ vztah zahájili, ať mohou růst a přinášet ovoce, které jejich víru bude potvrzovat. Věříme, ţe během prázdnin se mnohým z nás podaří ujet či utéct aspoň na chvíli všedním starostem a dívat se na ně zpovzdálí a odjinud. To je totiţ jeden z nástrojů i cílů odpočinku, který nám nebeský Otec laskavě nařídil: poodstoupit a rozjímat nad prací a její rolí v našem ţivotě. Rádi bychom vás, milí přátelé, povzbudili v tom, abyste na těch místech, kam vyrazíte, zkusili vyhledat místní společenství křesťanů a připojit se k nim v uctívání Hospodina. Udělejme si čas také během našich cest a dovolených na slavení Krista spolu s církví. Povětšinou asi nenajdete zrovna Církev bratrskou, ale to vůbec nevadí. Zvolte si jiný kostel - římskokatolický, luterský, charizmatický nebo třeba pravoslavný. Vţdyť vyznáváme, ţe jsme jen jednou (malou a ne vţdycky kvetoucí) větvičkou na stromě Kristovy církve. Je moc uţitečné a inspirující přivonět k jiným větvím. Moţná ne všemu (i díky třeba odlišnému jazyku) budeme rozumět. Ale moţná právě díky tomu nám vyniknou jiné prvky bohosluţby, kterých bychom si „doma“ nevšimli. Ale i sama přítomnost na bohosluţbě je vyjádřením naší touhy uctívat Nejvyššího. „Raduji se, když slýchávám: Pojďme do Hospodinova domu ... Do něho stoupají rodiny, rodiny Hospodinovy, aby oslavily jméno Hospodin.“ (Ţ 122,1.4 B21) Neusilovat o účast na společné bohosluţbě Boţího lidu je projev neúcty k Hospodinu. Pokud by nás osobně pozvala na slavnostní oběd nějaká významná osobnost (třeba Marek Eben nebo Zdeněk Svěrák), dokázali bychom to odmítnout? Jak asi Král vesmíru vnímá, kdyţ zaváháme, pokud jde o jeho pozvání na slavnostní setkání s ním? Co by mohlo ospravedlnit naši lhostejnost v této věci? Nakonec chceme ještě oslovit rodiče dětí, které se v průběhu roku účastní programu nedělní školy. Prázdninový reţim je v tomto výraznou změnou, protoţe i nedělní škola se přerušuje. Pro některé děti je to přirozený signál, ţe není důvod na bohosluţbu vůbec jít. A my rodiče jsme v pokušení se této přirozené tendenci přizpůsobit. Přijměme prázdniny naopak jako příležitost bohoslužbu prožít společně s našimi dětmi. Můţe to být zejména v případě těch menších ratolestí trochu náročnější, ale určitě to stojí za to. Můţe to být příleţitost s dětmi mluvit o tom, co se na bohosluţbě odehrálo. Můţeme se pokusit jim přiblíţit 3
i to, o čem byla řeč v kázání a podobně. Vyţaduje to více úsilí, ale je to smysluplná námaha. Učme naše děti, ţe bohosluţba spolu s ostatním Boţím lidem je výsada, ţe je to zdravý stereotyp a ţe je to i věc poslušnosti a oddanosti našemu Pánu, který si zaslouţí být ctěn. Přijmout tento úkol znamená nejen plnit svou rodičovskou zodpovědnost, ale také pracovat na tom, abychom o pár let později nemuseli trpět starostmi o to, kam naše děti směřují a jaký styl ţivota si volí. Pětileté či osmileté děti jsou úrodnou půdou, do níţ lze takto zasévat pro budoucnost. Ve dvanácti či čtrnácti letech bývá na rodičovskou setbu pozdě: to uţ spíš jen obděláváme to, co bylo zaseto. V Kristově lásce a s přáním odpočinku vedoucího k odpočinutí v Bohu
Vaši starší sboru
Archa, 20. června 2010
Co se událo od dubna do června v Arše a okolí? DO KRAKOWA A NA ŠPERKY Setkání ţen všech generací v polovině dubna přišlo s nabídkou strávení společného nedělního odpoledne. Jeho hostem byla sestra Veronika Linhartová, která vyprávěla o záţitcích ze svého studijního pobytu v Krakowě (Polsko). Poté se některé účastnice věnovaly výrobě krásných šperků anebo popovídání u kávy a čaje. Jsme vděční za tyto příleţitosti k prohloubení vztahů a k novým společným zkušenostem. STARŠÍ S ALFOU A MUZIKANTY V květnu a červnu proběhla dvě modlitební setkání starších sboru se spolupracovníky. Tentokrát to bylo společné sdílení s týmem Alfy a poté se zástupci všech hudebních uskupení, která v Arše doprovázejí společné písně. Kursy Alfa prošlo za posledních devět let v našem sboru mnoho desítek hostů a pro mnohé to byl start jejich ţivota s Bohem. Jsme za tuto sluţbu a pracovníky, kteří se jí věnují pod vedením manţelů Hambálkových, velmi vděční. Mnoho energie a času stojí také práce hudebníků. V současné době ve sboru slouţí tři malá tělesa, a to pod vedením bratrů Daniele Chrásky, Petra Kalvacha jn. a Jiřího Čermáka. Naší touhou je, aby nás jejich sluţba inspirovala k ryzímu uctívání Hospodina. Vţdyť kdo je takový Bůh jako náš Pán a Vykupitel? Vyhlíţíme také zapojení nejmladší generace do sluţby zpěvem a hudbou. Modleme se za to, aby muzikantskou štafetu měl kdo přebírat. Milí rodiče, nezapomeňte na hudební vzdělávání vašich dětí! Z PARDUBIC DO „HOR“ Na Letnice 23. května nás bratr Vláďa Lukáš pozval na tradiční jarní výlet, tentokrát do Ţelezných hor. Občasná stoupání na trase odradila některé potenciální bicyklisty předem, takţe jen pět odváţlivců šlapalo na kolech. Dalších dvacet či třicet účastníků všech generací si však nenechalo ujít dvě rozhledny, jednu přehradu a stádo hříbat. Pečlivě připravený itinerář se podařilo naplnit a především jsme mohli pobýt spolu v nádherné krajině, kterou Hospodin vymodeloval hned za humny Pardubicka. Vláďovi Lukášovi děkujeme za vzornou přípravu a spolehlivé vedení! Kam pojedeme za rok? 4
OTEVŘENO DO ARCHY Do poletničního víkendu jsme soustředili několik aktivit se společným jmenovatelem Otevřeno do Archy. Zahájilo je dětské odpoledne připravené pod taktovkou Evţi Čermákové. Cílem aktivit zaštítěných dorostenci, mládeţníky i vedoucími Awany bylo představení chystané křesťanské základní školy NOE. Přes padesát dětí prošlo stanovišti a kolem patnácti rodičů se mohlo s projektem NOE seznámit. Na odpoledne hned navázala Noc kostelů, kterou pečlivě připravil Vláďa Zbytek se spolupracovníky. Bona Nota a dvě hudební skupinky pozvaly hosty na své veřejné zkoušky, Petr Jeníček lákal na voňavé grilované maso, ale úvodní slovo večera si nakonec vzal vydatný déšť. Ačkoliv Archou neprošly zástupy hostů, povaţujeme akci za dobrou investici do budoucna. Dá-li Bůh, nasbírané zkušenosti se pokusíme zúročit za rok. Na sobotu a neděli navštívil Archu host - David Novák. Na mládeţi promluvil na Exiteečku o smyslu ţivota a v neděli při bohosluţbě nás pozval k vykročení k odhalování tajemství rabiho Jeţíše z Nazaretu - Mesijáše. K SLÁVĚ BOHA STVOŘITELE Bohatý program vrcholného jara doplnila exkurze do přírody připravená sestrou Marií Kampovou s podporou organizace A Rocha - křesťané v ochraně přírody. Pětadvacet obdivovatelů se nechalo provést pardubickým přírodovědcem RNDr. Lemberkem po méně známých bohdanečských rybnících. Nádherné počasí po květnových deštivých týdnech nebylo vůbec samozřejmé. Díky tomu se Stvořitelova sláva prezentovala v patřičné nádheře. ZMĚNY NA PALUBĚ ARCHY O propuštění ze společenství členů Archy poţádala sestra Helena Chamalidisová. Účastní se bohosluţeb v pardubickém sboru ČCE. Několikaletého souţití s Archou si cení a vnímá jej jako přínos do svého ţivota. Přesto vnímá, ţe je nyní pro ni připravena cesta za Kristem v doprovodu jiného společenství. S vděčností za společný čas a s poţehnáním jsme sestru Chamalidisovou k další etapě jejího ţivota s Bohem propustili. Na základě rozhovorů ve staršovstvu byli k přípravnému členství a následně také ke křtu a plnoprávnému členství v květnu a červnu přijati bratři Michal Medvěd Hambálek, Radek Kalenský jn. a sestry Petra Jindrová a Johča Ţouţelková. V červnu dokončují svou předkřestní přípravu. PLNÉ BAPTISTÉRIUM Druhou červnovou neděli jsme spolu s výše zmíněnými čtyřmi mládeţníky a s Honzou Widenským proţili radostnou chvíli jejich křtu. K nim se s obnovou svého křestního vyznání a připojením ke společenství Archy přidal také bratr David Karaba. Společně jsme je pak vyslali jako Boţí hvězdy do světa, který je někdy hodně setmělý. Vytrvale se za všechny tyto mladé bratry a sestry modleme, aby nepřestali zářit a čerpali k tomu energii v Kristu. Přimlouvejme se i za jejich další rozhodování a ţivot, také i za jejich budoucí ţivotní partnery. STO PADESÁT TISÍC Díky vaší štědrosti a Boţí milosti jsme mohli začátkem června odkrojit dalších sto padesát tisíc korun z našeho dluhu. Je to necelá třetina našeho letošního plánu. Máme z 5
toho velkou radost, vţdyť finanční situace mnohých našich rodin či jednotlivců není jednoduchá. Do konce našeho splácení zbývá zhruba 2,75 mil. Kč. Vydrţme, cíl je jiţ na dohled! S vděčností Bohu a vděčností za Vás, spolupracovníky a spolumodlitebníky Sam. Jindra
Konference CB v Náchodě Dovoluji si Vám, sestry a bratří, předat několik postřehů z našeho sejití v Náchodě. Konference byla vzorně připravena po všech stránkách. Ubytování, parkování i stravování bylo na vysoké úrovni. Zvlášť musím vyzvednout náchodské sestry, které připravily večerní páteční občerstvení v modlitebně pro 190 účastníků. Konference byla vedena sviţným tempem, byl dodrţován časový plán, i kdyţ jsme řešili mnoho problémů. Aby tomu tak bylo, o to se postaral bratr Daniel Kvasnička. Musím za sebe říci, ţe „umí řídit“. A teď, co na mne nejvíce zapůsobilo? Naše církev je ve fázi, kdy se mění Rada CB. Stará mnoho vykonala a jsem přesvědčen, ţe vykonala kus práce na Boţí vinici. Je to svědectví o její pracovitosti a zapálení pro Boţí dílo. Díky Pánu za ni! Nová Rada něco převezme, ale mnohé bude muset změnit. Ţijeme ve společnosti, která se rychle mění a s ní i pohledy na ţivot. Krásné na předávání štafety je to, ţe všechno probíhalo v Kristově duchu a v lásce. Proč to zdůrazňuji? Konference probíhala v době předvolebního klání našich politických stran, kdy všichni na sebe házejí kdejakou špínu. Tady jsem si musel povzdechnout, proč to tak nejde mezi politiky. Ale to je zřejmě normální, tam není Boţí duch. Jsem rád, ţe v naší církvi to probíhá v lásce. Je to dobré svědectví pro naši společnost. Nová Rada CB pod vedením br. Fajfra má jasné priority. Církev budeme vést podle písma, nebudeme z něho nic ubírat ani k němu nic přidávat. Chceme budovat s Boţí pomocí otevřenou církev. Rada CB má velký úkol připravovat nové kazatele, řídit různé odbory, které má církev. Vznikají nové sbory, pro které je nutno vybrat vhodné nové kazatele. Sama nese odpovědnost za nově vzniklý sbor, neţ se zakotví v Kristově následování. Proto se za Radu CB vytrvale modleme. Ještě se pod všemi dojmy vrátím k našemu sboru. Jsme otevřený sbor, coţ je náročné pro kazatele i členy sboru a staršovstvo. Máme vymodlené kazatele, máme je rádi, a proto se i za ně vytrvale modleme a buďme jim dobrými pomocníky. I my, jednotliví členové, máme být uţitečnými pracovníky na Boţí vinici. Je to výsada a závazek, účastnit se budování Boţího království na této zemi. Nikdy to nebylo a ani nebude lehké, ale vše konejme ve jménu Jeţíše Krista . Jsem rád, ţe jsem se mohl konference zúčastnit, bylo to pro mne velice povzbudivé a inspirující. Zdeněk Šenkýř, Chrast 17. 6. 2010
6
Jan Amos Komenský (3) VE VYHNANSTVÍ Útěkem do polského Lešna v roce 1628 skončilo nejtěţší období Komenského ţivota. Uţ nemusí ţít jako psanec. Našel nový domov. A spolu s ním i jeho rodina a stovky členů Jednoty bratrské. Lešno bylo na exulanty zvyklé. Uţ v roce 1547 se do něho přistěhovali první utečenci z Čech. Vyhostil je Ferdinand I., protoţe ho Jednota bratrská nepodpořila ve válce proti německým protestantům. Nyní se proti Komenskému a Jednotě bratrské obrátil Ferdinand II. Následoval tak svého předka a dal hromadně vystěhovat nekatolíky z Čech a Moravy. Podle odhadu uvedeného ve Světových dějinách „jen z Čech samotných se vystěhovalo na 36.000 rodin šlechtických a měšťanských, výkvět to národní inteligence, nejvzdělanější a do nedávna i nejzámožnější to vrstvy obyvatelstva. Exulanti z Čech usazovali se z počátku hlavně v Sazku a Polsku, kde jmenovitě ještě drahně let kvetla Jednota bratrská, z Moravy zase hrnul se proud vystěhovalců do Slezska a především na Slovensko. Všichni doufali, že exil jejich jest jen dočasný.“(1). Mýlili se. Ferdinand II., jak to sám pověděl, měl raději království zpustošené, ale katolické, neţ kvetoucí a kacířské. LEŠENSKÝ UČITEL Komenským dal v Lešně Pán Bůh první dcerušku Dorotku Kristinu. Přibyla radost i starost. Chudá Jednota bratrská nemohla svému kazateli poskytnout dostačující plat. Jan Amos proto přijal místo učitele na bratrském gymnáziu. Měl učitelské nadání. Byl učitelem laskavým, s mimořádnou pozorností k ţákovi. Kde ţákovo chování volalo po trestu, dával větší vinu rodičům za jejich špatnou výchovu. Usiloval o vzdělání všech dětí, dívek a chlapců, chudých i bohatých a také o uchování jejich individuální i kolektivní svobody. Francouzský filosof Jules Michelet mu prý dal titul „Galileo vzdělání“ a Jean Bédard o něm napsal, ţe „nastartoval motor moderní pedagogiky“. Jan Patočka mu dal titul „ velký filozof výchovy“. Ve světě je Komenský nazýván Comenius a známý je jako „Učitel národů“, „ Učitel učitelů“, „Princ učitelů“. O sobě Komenský napsal: „Já s mnoha jinými jsem byl zanesen do Lešna v Polsku a dal jsem se přidržet ke školským pracím. Poněvadž jsem se jimi nezabýval jen povrchně, počal jsem si – lépe než kdy před tím – uvědomovat vady i nedostatky obvyklé školské metody a počal jsem přemýšlet o jejich nápravě tak, že leckterá dobrá pozorování začínala srůstat v soustavu umění didaktického.“(2) Velká láska k vlasti a stálá naděje brzkého návratu, vedly Jana Amose k myšlence sepsat Ráj český, rozsáhlé dílo, směřující ke zlepšení výchovy české mládeţe. Velmi touţil pronikavě zlepšit nevyhovující způsob výchovy v Čechách. Zrodila se tak Didaktika česká a Informatorium školy mateřské. Didaktika česká je prvním vychovatelským spisem, 7
Informatorium školy mateřské je světové dílo, které se jako první zabývá výchovou nejmenších dětí. Klade důraz na nerozlučný svazek rodičů s dětmi a na povinnosti rodičů k dětem. Vzdělání a výchova musí podle Komenského začít na samém začátku ţivota. Dílo obsahuje první znalosti dítěte potřebné pro vstup do školy. Jan Patočka hodnotí Informatorium školy mateřské jako nejsvěţejší a podnes nejčtenější vychovatelskou práci Komenského. PRAXIS PIETATIS Jan Amos přeloţil a doplnil vyhnaným a rozptýleným krajanům z Čech a Moravy kníţku „Practice of Piety“, kterou napsal anglický biskup Lewis Bayley. Komenský ji nazval Praxis pietatis, tj. O cvičení se v pobožnosti pravé. Díl první i druhý je s přídavky a předmluvou Jana Bohumila Elsnera. V Doslovu díla František Zdychynec v roce 1922 napsal: „ V literatuře české není knihy podobné Praxis pietatis, již starostlivý otec Komenský pro svůj národ do češtiny převedl. Připravil ji v českém jazyku jako přemilou porcičku k duchovnímu vzdělání rozprášeného stádce českého v letech 1630 a 1631. Bratři cenili dar svého posledního biskupa vysoko. Za deset let vyšla česká Praxis v Lešně po druhé a po třetí, po čtvrté pak v krásné úpravě v Amsterodamu léta Páně 1661… Obsah knihy dodnes nezvetšel, protože jako za dnů Českých Bratří tak také dnes v národě není jiné cesty pokoje a lásky, než znovuzrození a smíření s Bohem v Kristu skrze milost a cvičení se v pobožnosti pravé…“(3) ROK 1631 Komenský dokončil učebnici latiny Janua linguarum reserata – Dveře jazykům otevřené. Napsal ji ve volném čase jako okrajovou věc, která však záhy získala světový ohlas pro svůj dvojí přínos: Ţáci se z ní zároveň s latinou učili poznávat věci; během deseti let byla přeloţena asi do patnácti jazyků. Jednota bratrská, řízená v exilu Komenským, udrţovala ve svých členech vědomí odpovědnosti za dar víry a byla vzorem ostatním. Osvědčila se v době, kdy se v Lešně rozezvučely zvony kostelů, aby oznámily příchod černého hosta: „Mor je mezi námi!“ Komenský pochopil, o jakou hrůzu se jedná. Tato nemoc mu před lety vzala ve vlasti první ţenu a dvě děti a mnoho přátel. Od Boha si proto ţádá rozvahu a moudrost pro naléhavou sluţbu nemocným a umírajícím. Vidí, jak nevhodně si počínají polští obyvatelé města. Píše návod, jak zacházet s nemocnými, jak ochránit zdravé před morním nakaţením, jak ochránit děti, jak pohřbívat mrtvé. Oběţník napsal během noci, druhý den ho vytiskla tiskárna, kterou do města přestěhovali Bratři z Kraslic. Komenského oběţník přispěl k uklidnění obyvatelstva, ke zmírnění následků černého hosta a obnovil důvěru mezi Poláky a českými exulanty. BISKUPEM JEDNOTY BRATRSKÉ Na podzim roku 1632 byl Komenský ordinován za seniora (biskupa) Jednoty bratrské a pověřen zastupováním církve ve věcech úředních a péči o studující mládeţ, neboť dosavadní biskup Jan Cyrill zemřel náhle, uprostřed bohosluţby. Jan Amos je zavalen starostmi o církev a jako učitel bratrského gymnázia také starostmi o výchovu mládeţe. Píše Program obnovy celé církve české, neboť vzrůstá naděje na návrat do vlasti. Komenský chápe církev jako jeden lid Boţí, kterému byla reformací dána šance k nápravě. Předlohou k nové práci mu byla starozákonní výzva proroka Agea k obnově zpustošené země a k po8
stavení chrámu. Vzniká Komenského nové dílo Haggaeus redivivus (Oţivlý Aggeus). Je to výzva k pokání a návratu k Písmu, k odvratu od veškeré bezboţnosti a vnitřní roztříštěnosti, ke hledání cest ke svornosti a obnově celé církve české. Tehdy k návratu do vlasti nedošlo. Avšak výzva k obnově našich ţivotů, výzva k pokání, je pro nás stále platná. KOMENSKÉHO NÁPRAVNÉ SNAHY V ANGLII Zásluhou německého učence Samuela Hartliba byly v Anglii roku 1637- 39 vydány první Komenského pansofické (vševědné) práce. Nové myšlenky Komenského měly tak velký ohlas, ţe byl roku 1641 pozván parlamentními činiteli do Anglie k jejich projednání. V domnění, ţe je zván celým parlamentem, vydal se Jan Amos do Anglie. Plavbu doprovázela velká bouře a napověděla, ţe očekávání Komenského nemusí být splněna. Zamýšlel vytvořit vědecké pracoviště, které by se pod jeho vedením specializovalo na výzkum a stanovení účinných metod na „nápravu světa k lepšímu.“ S nadšenými učenci vše podrobně projednal a očekával, ţe parlament projekt „nápravy“ schválí. Do té doby volný čas věnoval rozhovorům s teology a filosofy a také se prý setkal s Václavem Hollarem, vynikajícím českým rytcem a kreslířem. Neděle Jan Amos vyuţíval k návštěvám anglických a belgických kostelů. Obdivoval neuvěřitelnou horlivost účastníků bohosluţeb i to, ţe někteří zachycovali kázání perem, a to doslovně, aby si pak doma napsané kázání opakovali. Zajímal se o podivné značky pouţívané při záznamu kázání a dostalo se mu vysvětlení, ţe je to stenografie. CESTA SVĚTLA V Irsku vypuklo povstání katolíků a v celé zemi děly se nepokoje. Lidé se obraceli proti králi. Blíţila se zima a Komenský nemohl myslet na návrat domů. Promýšlel tedy své další dílo zaměřené na pansofii. Pustil se do psaní a během zimy vzniklo významné dílo s názvem Cesta světla (Via Lucis), tj. promyšlené pátrání, jak v blížícím se soumraku světa úspěšně šířit světlo rozumu, moudrost, po všech myslích všech lidí a po všech národech. „V první části díla je zcela nový universální cíl, náprava věcí lidských všech, ve všech, se vší důkladností. V druhé části je nové, že k onomu universálnímu cíli se ukazují nové cesty. Jestliže se osvědčí, stane se zřejmým, kam je možno dojít, ba kam nedojít je nemožno. Ukazuje se však, že se osvědčí: všem jsou zajisté stejně vrozeny principy trojího druhu, stejně potřebné pro veškerou činnost, vědět, chtít, moci…Poněvadž jsme pak shledali, že ony tři vrozené předpoklady mohou stačit k vyčerpání veškeré rozmanitosti věcí…odvážili jsme se sestavit…jedinou osnovu všeobecné lidské moudrosti (to je všeho, co má člověk na zemi vědět, mluvit, konat) s názvem pansofie“.(4) „ A poněvadž jsme shledali, že ony tři věci, totiž vědět, chtít a moci, vypadají podobně v celé lidské přirozenosti, u všech národů, věků a stavů, odvážili jsme se rozšířit úsilí na vyhledávání cest a způsobů, jimiž by se mohla táž obecná moudrost předkládat každému, kdo se zrodil člověkem… Svět je školou Boží moudrosti… Abychom se zde mohli učit, Bůh nám dal tři knihy, ukazující jeho velebnost, moc, moudrost a dobrotu a také vůli, co chce, abychom dělali… První a největší knihou Boží je viditelný svět…Druhou knihou je člověk sám, stvořený k obrazu Božímu…Třetí knihu mu Bůh přidal …Svatá Písma. Všichni mají první knihu na očích, druhou v srdci. Kéž by také všichni rádi brali do rukou třetí knihu, prohlíželi ji očima a nosili v srdci! Kéž by rádi ze všech těchto knih čerpali pravé světlo pravé moudrosti.“(5)
9
Cesta světla končí prosbou k Otci světel: „ K tobě, Otče světel, obráceni, pokorně Tě prosíme, smiluj se nad námi všemi! Osvětli naše temnoty! Neboť tmy dosud zastírají zemi a mrákoty lidi. Ale ty, který jsi řekl: „Budiž světlo“ a světlo bylo, poruč také nyní, aby po temnotách zazářilo světlo v našich srdcích. Žili jsme dosud v soumraku, který pro přimísení tmy není ani dnem ani nocí. Učiň, co jsi slíbil, aby v podvečer světa bylo světlo.“ (6) Spisem Cesta světla začalo Komenského všenápravné úsilí. Vrcholem jeho práce bude rozsáhlé, celoţivotní dílo nazvané Obecná porada o nápravě věcí lidských. Kde toto veledílo dopíše? Rozhodl se opustit neklidnou Anglii. Je zklamán, ţe se nenaplnilo přání jeho přítele Samuela Hartlíba. Tento organizátor vědeckého ţivota v Anglii se domníval, ţe Jan Amos v Londýně zaloţí vědecké pracoviště (universální sbor), které pod vedením Komenského změní řád středověké civilizace a naplní snahy pansofické. Ţe dojde ke smíření všech lidí dobré vůle bez rozdílu náboţenského a rasového vyznání. „Střediskem se měl stát Londýn nebo Amsterodam, ale Komenský navrhoval Brno uprostřed Moravy, aţ dojde k uklidnění sporů způsobených třicetiletou válkou.(7)“ Zklamání však nezbavilo Komenského naděje zakotvené v Bohu. Vyprošuje si moudrost k další cestě vedoucí k nápravě věcí lidských. JAN AMOS NA CESTĚ DO ŠVÉDSKA Od zahraničních přátel obdrţel několik pozvání. Lákalo ho svobodné Nizozemí, zvala ho Paříţ, nabízeli mu rektorát na univerzitě v Harvardu, velký zájem projevilo Švédsko, a tak nebylo snadné se rozhodnout. Komenský měl starost o rozptýlené členy Jednoty bratrské, myslel i na lešenský sbor, který ţil ve vyhnanství a potřeboval všestrannou podporu. Na srdci měl i milovanou vlast, a to rozhodlo. Zvolil cestu do Švédska. Bylo vojensky silné a mohlo Čechům a Moravanům poskytnout pomoc v boji proti Habsburkům. Vţdyť švédská vojska právě pronikala aţ na Moravu. Jeho loď tedy mířila do Švédska. Komenského tam očekával obchodník a zbrojař, Ludvík de Geer. Rýsovala se i návštěva u švédského kancléře Axela Oxenstierna, obratného státníka řídícího správu Švédska. ZASTÁVKA V NIZOZEMÍ Nizozemští Komenského přátelé by mu neodpustili, kdyby se na cestě do Švédska u nich nezastavil. Velkou radost měl Jan Amos z návštěvy v Leidenu u profesora filozofie Adriana Heereboorda. Přišel i profesor orientálních jazyků Jacob Golius. „Ten se mě tázal,“ vzpomíná Komenský, „vím-li, že Dveře jazyků jsou přeloženy také do východních jazyků. Když jsem říkal, že ne, vyňal list poslaný z Aleppa, napsaný jeho bratrem; vzdával mu v něm díky za poslání knížky Dveře jazyků a oznamoval, že se jal záhy ji překládat do arabštiny. A když pokročil přes polovici, ukázal prý překlad a mohamedáni byli prý tak nadšeni, že si již mezi sebou rozdělili úlohy, kdo má překládat toto dílko do turečtiny, kdo do perštiny a kdo do mongolštiny.“ (2) Jan Amos byl přáteli pochválen za to, ţe jeho Dveře jazyků otevírají dveře poznání i pohanům. NA ZÁMKU S RENÉ DESCARTEM V blízkosti Leidenu, v půvabném zátiší, stál zámek Heereboord. V něm ţil, přemýšlel a psal francouzský filosof, matematik a fyzik, zakladatel novodobé vědy, René Descartes. V Nizozemsku ţil jiţ 20 let, napsal zde svá hlavní díla a dokončoval Principy filozofie. 10
Komenského přátelé se rozhodli, ţe svému hostu připraví příjemné překvapení. Sjednali mu schůzku s tímto věhlasným učencem. Descartes znal Komenského díla i jeho poslední úvahy o nápravě lidstva. Nesouhlasil s Komenským, ţe svět poznáváme smysly, rozumem a svědectvím Písem svatých. Přísně odděloval vědu a víru, teologii a filozofii. Komenský však k poznávání celku světa (příroda, lidé, Bůh) potřeboval Písmo; víru a vědu neodděloval. „Rokovali jsme asi čtyři hodiny: on nám vykládal taje své filosofie, já zase jsem hájil přesvědčení, že všechno lidské poznání, jehož se nabývá pouhými smysly a úvahami, je nedokonalé a mezerovité,“ vzpomíná po letech Komenský a pokračuje: „Rozešli jsme se přátelsky; já jsem jej vybízel, aby vydal základy své filozofie, jež rok na to byly vydány. On zase podobně pobízel mne k urychlení mých prací, mimo jiné tímto výrokem: Já za okruh filozofie nevykročím; bude tedy u mne jen část toho, čeho u tebe celek.“ (9) Z Leidenu Jan Amos odcestoval do Amsterodamu, aby projednal své záleţitosti s panem Vavřincem de Geerem a Hottonem. Vyjádřil díky za nová dobrodiní vůči rozptýleným příslušníkům Jednoty bratrské a kazatelům v exilu. Pak spěchal do Hamburku, aby včas dorazil do Švédska. Čeká ho kancléř Oxenstierna, po smrti krále Gustava II., nejvyšší představitel švédské politiky. Bude Komenský při těchto jednáních úspěšný? Ladislav Vopelák
/Pokračování/
(1) Kosina, Jaroslav: Ilustrované dějiny světové. Díl III. Nakladatel Jos. R. Vilímek 1926 str.171. (2) Komenský, Jan Amos: O sobě. Praha, Odeon 1987, s.81, (3) Komenský, Jan Amos: Praxis pietatis. V Praze 1922, s.433-434. (4) Komenský, Jan Amos: Cesta světla. Praha Státní pedagogické nakladatelství 1961, s.10-11. (5) Komenský, Jan Amos: Cesta světla. Praha Státní pedagogické nakladatelství 1961, s.21-24 (6) Komenský, Jan Amos: Cesta světla. Praha Státní pedagogické nakladatelství 1961, s.144 (7) Breviář myšlenek Jana Amose Komenského. Brno, Integrál Brno 2008, s.146. (8) Komenský, Jan Amos: O sobě. Praha, Odeon 1987, s. 155. (9) Komenský, Jan Amos: O sobě. Praha, Odeon 1987, s. 156. Použitá literatura: 1. Kosina, Jaroslav: Ilustrované dějiny světové. Díl III. Nakladatel Jos. R. Vilímek 1926 2. Komenský, Jan Amos: O sobě. Praha, Odeon 1987. 3. Komenský, Jan Amos: Praxis pietatis. V Praze 1922. 4. Odkaz Jana Amose Komenského kultuře vzdělání Praha, Academia Praha 2009. 5. Komenský, Jan Amos: Cesta světla. Státní pedagogické nakladatelství 1961. 6. Fučíková, Renáta: Jan Amos Komenský. Český Těšín 2008. 7. Říčan, Rudolf: Jan Amos Komenský – muž víry, lásky a naděje. Kalich Praha 1971. 8. Dejmek, Jaroslav: Pamětní kniha obce Horní Branná. 9. Čapková-Votrubová, Dagmar - Kyrášek, Jiří: Život a dílo Jana Amose Komenského v dokumentech. Praha, Státní pedagogické nakladatelství, 1963. 10. Breviář myšlenek Jana Amose Komenského. Brno, Integrál Brno 2008. 11. Patočka, Jan: Komeniologické studie III. Praha OIKOYMENH 2003.
Svět nebyl stvořen k jinému účelu než aby byl člověku předehrou k samotné věčnosti, tj. nižší školou, do níž jsme posíláni dříve, než postoupíme do nebeské akademie. Jan Amos Komenský 11
Dětské odpoledne HURÁ NA PALUBU! V pátek 28. května uspořádala vznikající NOE – křesťanská základní škola dětské odpoledne spojené s prezentací školy pro rodiče. Celá akce se nesla v duchu příběhu o Noemově arše, proto příznačný název „Hurá na palubu!“ Na prostranství před Archou se děti mohly potkat se zvířátky z Noemovy archy a vyzkoušet si jejich dovednosti. Například, zda mají paměť jako slon nebo bystrý sluch jako pes či se umí plazit jako housenka. Veškerá snaha dětí byla po zásluze odměněna. Pro děti byla přichystána také malá ochutnávka Awany. Měly moţnost vyzkoušet si hry v Awana čtverci. Velkému zájmu dětí se těšil samozřejmě koutek s ţivými zvířátky. Nutno podotknout, ţe obyčejná slepice působila mezi paneláky polabinského sídliště nanejvýš exoticky. A jak asi vypadala Noemova archa? To si předškoláci mohli prohlédnout na velké černobílé kresbě. Ovšem, barevný obrázek by byl veselejší. A tak, kdo chtěl, namočil prst do barvy a vybarvovat. Díky Bohu se v den akce udělalo hned zrána slunečné počasí. Opravdu zázrak po šňůře deštivých dnů, které předcházely. A následovaly i potom. Moţná i proto jsme na zábavném odpoledni průběţně uvítali asi padesátku předškoláků. Někteří rodiče vyuţili moţnosti informovat se o NOE – křesťanské základní škole. Při prezentaci v kavárně jsme hovořili zejména o hodnotách školy a způsobech práce se ţáky. Informace bylo moţné získat i v individuálních rozhovorech během celé akce a z tištěných materiálů. Ohlasy od účastníků na školu, kterou plánujeme otevřít v září 2011, byly většinou pozitivní. Jsme velmi vděční všem, kteří se na přípravě a průběhu akce „Hurá na palubu“ podíleli. Zdaleka to nebyli jen lidé z přípravného týmu školy, ale také řada dobrovolníků nejen z našeho sboru a všech věkových skupin, od dorostenců přes mládeţ, střední generaci, aţ po seniory. Markéta Chmelová
12
NOC KOSTELů
Kdyţ jsem před několika měsíci zaznamenal informaci, ţe se bude konat celorepubliková Noc kostelů, nejdříve jsem si nedokázal představit, jak by mohla taková akce v Arše vypadat. Cítil jsem však, ţe by bylo dobré se této příleţitosti chopit a brzy poté jsem se i stal koordinátorem Noci kostelů v našem společenství. Základem bylo, ţe se podařilo utvořit dobrý organizační tým, ve kterém byli kromě mé osoby ještě Martin a Irena Hambálkovi, Alice Nosková, Tomáš Jeníček a moje manţelka. Uţ od počátku jsme táhli za jeden provaz a dařilo se nám i přes časová omezení rozjet přípravy tak, abychom se na jejich konci neměli za co stydět. Jako dobrý příslib do budoucna se ukázala i spolupráce s jinými denominacemi. Nemohu si vynachválit obzvláště spolupráci s br. Antonínem Forbelským z Římskokatolické církve. Samotná Noc kostelů probíhala podle plánu. Hlavní náplní bylo vystoupení tří hudebních těles, která hrála opravdu naplno, i přesto, ţe mají ve zvyku hrát před daleko větším publikem. To při Noci kostelů nebylo nikterak veliké. Celkově Archu navštívilo kolem 35 návštěvníků, z nichţ zhruba polovina spadá do kategorie nevěřících přátel. Z ohlasů, které mám, se jim večerní program líbil. Snaţili jsme se udělat maximum pro co nejvyšší účast (propagace, modlitby, příprava), čas byl ale trochu proti nám a počasí také příliš nepomohlo. Přesto věřím, ţe mluvím za celý tým i všechny naše skvělé pomocníky, kdyţ řeknu, ţe se Noc kostelů v Arše vydařila. Nejde přeci jen o počty návštěvníků, které se mohou v příštích letech výrazně zvýšit, ale o snahu ukázat lidem, ţe tu je ţivá církev. Lidé, kteří přišli, dostávali v taštičkách Gedeónskou Bibli i další informační letáky, ale forem předávání informace, ţe tu jsme, a ţe nám na našem okolí záleţí, bylo daný večer celá řada. A to je vlastně důvod celé Noci kostelů v Arše a věřím, ţe bude příští rok její pokračování. Za organizační tým br. Vladimír Zbytek
13
Okouzlení přírodou Krásné počasí po dnech deště nám Pán Bůh daroval pro výlet do přírody. To bylo opravdu úţasné. V sobotu 5. 6. jsme se před Archou sešli vyzbrojeni hlavně dalekohledy, atlasy a fotoaparáty. A dychtivě jsme očekávali, co bude. Jako svého průvodce jsme oslovili pana Vladimíra Lemberka, zoologa z pardubického muzea. Je to odborník s velkým O a hlavně velmi milý člověk, který má trpělivost s námi laiky. Tuto příleţitost si nenechal ujít ani bratr kazatel Pavel Světlík, ředitel české pobočky A Rocha – křesťané v ochraně přírody. Během výletu jsme pozorovali pomocí dalekohledů spoustu ptáků a ptáčků, ke kaţdému jsme se dozvěděli nějaké zajímavosti, obdivovali jsme schopnost pana Lemberka a bratra Světlíka identifikovat ptáky jen podle jejich zpěvu. A ptáci nám svůj zpěv opravdu parádně předváděli. Kromě opeřenců jsme si také všímali jiných tvorů – brouků, ţab, pavouků, hadů, sem tam motýlů – letos je jich málo. A také jsme se zajímali o stromy a květiny. Bůh nás velmi miluje, kdyţ pro nás stvořil tak nádhernou přírodu. Skrze ni můţeme i poznávat, jaký Bůh je. Věřím, ţe příště se k nám připojíte a budete stejně nadšení, jako my, kteří jsme výlet absolvovali. Děkuji Bohu a počasí, děkuji Panu Lemberkovi za ochotu se nám věnovat, děkuji Pavlovi Kuklovi za to, ţe dělal odborného prostředníka mezi panem Lemberkem a mnou (já jsem laik) a děkuji bratru Světlíkovi, ţe tuto akci duchovně zastřešil. s. Marie Kampová
14
Modleme se za dobrý průběh všech letních aktivit !!! English Camp 3. – 10. 7. 2010. Doporučený věk je 15-22 let
Tábor dětí klubu Awana a besídky 17.7. – 24.7.2010 MILETÍN
informace na www.ecamp.cz
Sborová dovolená 7.8. – 14.8.2010 Malenovice – hotel KAM
Tábor dorostu 23.7. – 30.7.2010
BIBLICKÉ HODINY V červnu nejen dětem končí škola a začínají prázdniny, ale v Arše končí také další cyklus biblických hodin! Myslím, ţe mohu nejen za sebe ale i za všechny účastníky vyjádřit vděčnost našemu Pánu za poţehnání a dar Ducha Svatého pro naše kazatele při výkladu tentokrát tzv. „malých proroků“ (Nahum, Abakuk, Sofoniáš, Ageus, Zachariáš, Malachiáš). Asi většina z nás by musela poctivě přiznat, ţe bez výkladu není snadné těmto knihám porozumět, a to i kdyţ ţijeme v době a sami jsme svědectvím o tom, ţe mnohá proroctví byla jiţ naplněna. Pokud byste, milí čtenáři, měli zájem o písemné poznámky z biblických hodin nebo zvukové nahrávky ve formátu mp3, je moţné obrátit se na sestru Marii Kampovou. I kdyţ nevím, které biblické knihy připravují br. kazatelé na příští školní rok, jsem si jistá, ţe „být u toho“ stojí za to! Dá-li Pán, přijďte v září také! DagmarKalvachová-Pol
15
Zajímavá informace z KAMu Dne 31.5.2010 podepsal KAM, o.s. s Etickým fórem ČR, o.s. smlouvu o zaloţení obecně prospěšné společnosti (o.p.s.) Etická výchova. Úkolem nově vzniklé o.p.s. je zavádění etické výchovy do škol (od září 2001). První iniciativa pro propagaci nového předmětu u veřejnosti je projekt připravený spolu s ČT, nazvaný „Minutky s etikou“. ČT nabídla odvysílat na programu ČT 1 od 25.10. do konce roku 2010 kaţdodenně v čase 19.32 – 19.34 sérii šedesáti „dvouminutovek“ o etické výchově. Náměty připravuje Mgr. Motyčka, scénáře a výroby se ujala firma Vistafilm manţelů Hlavsových ze Šumperka, kteří vyráběli pořad EXIT 316. Moderovat budou známé osobnosti (pánové Okamura, Eben, Špaček dále různí sportovci a umělci). Financování projektu bude zajištěno pomocí sponzorství firem, které budou moci za 150.000,- Kč získat 20 vteřin z oněch 2 minut určeného času pro svoji reklamu. Takto získané prostředky pokryjí výrobní náklady celého projektu. Při Ministerstvu školství vznikla pracovní skupina, sloţená ze zástupců ministerstva, vysokých škol, osobností české intelektuální společnosti i politické sféry a jejím členem je také za KAM br. Dušan Drabina. Tato skupina si vytyčila pro implantaci etické výchovy do škol tyto 3 etapy: krátkodobé cíle pro uvedení předmětu EV do škol od 1.9.2010 střednědobé cíle pro zkvalitnění výuky a rozšíření EV do více škol a aprobace EV na pedagogických fakultách dlouhodobé cíle pro umoţnění kroků vedoucích ke statutu povinného předmětu EV a jeho rozšíření do mateřských škol a středních škol Připravil VL
16
130 let Církve bratrské (2) Z doplňujících poznámek bratra Jana Kostomlatského si můţeme udělat obrázek o tom, v jakých poměrech před 130 lety vznikala naše církev. Po třicetileté válce (1618-1648) tuhá protireformace přiměla nekatolickou šlechtu i svobodné občany k tomu, ţe opustili svoji vlast. Ze 3 milionů obyvatel zbylo v Čechách cca 800 tisíc lidí. Zbylí obyvatelé odolávali tlaku různých forem, ať šlo o odnímání dětí „nepoddajným rodičům“, vězení, bití, vypovězení ze země a v krajních případech i hrdelní tresty u nenapravitelných poddaných. Zejména příslušníci rodin potomků Jednoty bratrské čerpali duchovní sílu z ukrývaného Písma, z tajných setkání se spolubratry v lesích a v horách a z návštěv putujících kazatelů. Nejen členové řádů (např. páter Koniáš), ale i sama císařovna Marie Terezie, horlivá katolička, prosazovali tvrdými zákony poddanost církvi katolické. Např. rychtáři, kteří nechodili do kostela, byli zatčeni, vyslýcháni a vězněni a do obzvláště nepoddajných vesnic poslala dokonce císařovna v roce 1777 vojsko, aby zjednalo pořádek. Proti těmto poměrům se postavil následně osvícený panovník a následník trůnu, Josef II a s ním i významní příslušníci císařského dvora, např. kníţe Kounic a baron Kresl, osvícenci, kteří hlásali a prosazovali toleranci. Výsledkem nových poměrů bylo pak vydání tolerančního patentu (17.10.1781), který alespoň částečně uvolnil prostor pro činnost v duchovní oblasti mimo katolickou církev. Ke dvěma povoleným evangelickým církvím – luterské a kalvínské, ke kterým se přihlásilo 73.000 českých občanů, byla povolena i činnost církve pravoslavné. Patent umoţňoval zaloţení samostatného sboru nové církve tam, kde ţilo alespoň 100 rodin, nebo 500 duší téhoţ vyznání v nejbliţším okolí. „Nekatolické“ kostely musely mít vzhled občanských budov, tedy bez věţí a zvonů a vchod do nich nesměl být z hlavní ulice. Poplatky, evidence, sňatky – vše bylo vedeno prostřednictvím katolické fary. Ve smíšených manţelstvích církevní příslušnost otce určovala i příslušnost synů. Dcery byly vţdy vyznání katolického. Tolik na doplnění obrázku, v jakých podmínkách vznikala naše CB. br. Vladimír Lukáš
Akce v červenci a srpnu 18. 7. Letní akce 3. -10. 7. 17. - 24. 7. 23. - 30. 7. 7. - 14. 8. 21. - 28. 8.
9.00
Bohoslužba s vysluhováním Večeře Páně
English Camp Tábor dětí Tábor dorostu Sborová dovolená Relax mládeže 17
ELIM VÁM PŘEJE KRÁSNÉ PRÁZDNINY Po pěšině lesem jdou vlk s Červenou Karkulkou. Vlkův pohled je však jiný, na Karkulku nemá sliny. Vždyť má na svém jazyku EXPRES MENU z pytlíku!
Udělejte si pohodu a nakupte hotová jídla EXPRES MENU: Španělský ptáček Svíčková na smetaně Krakonošova pochoutka Hovězí guláš Vepřové na ţampionech Kuře na paprice Rajská omáčka s hovězím masem Hovězí Stroganof Kuře po zahradnicku
Přijďte také pro prima knížky na dovolenou! 1. BIBLE DO NEPOHODY / NOVÝ ZÁKON ţhavá novinka na prázdniny – 100 % vodotěsná - vhodná – pro táboření – na vodu – na vojenskou misi 2. Larry Crabb – MODLITBA (důvěrný rozhovor s Bohem) 3. M.T.Brown – JAN BLAHOSLAV 4. Kevin Leman – DO PÁTKU BUDE VAŠE DÍTĚ JINÉ (nikdy není pozdě) - pětidenní plán pro zvládnutí Vašeho dítěte 5. BIBLICKÁ SUDOKU 6. KVÍZY PRO DĚTI 7. BIBLICKÉ PŘÍBĚHY S HLAVOLAMY
18
Sluţby CB Knihovna (půjčování knih vţdy po shromáţdění)
Audio půjčovna
Irena Hambálková Eva Heinová Daniela Stříhavková
tel. 466 415 226
Dagmar Kalvachová Dagmar Kalvachová Martin Hambálek Radomír Kalenský Daniel Čapek Martin Tabačan Marek Kalvach Petr Kalvach
tel. 466 412 210 tel. 466 412 210 tel. 466 415 226 tel. 466 648 082 tel. 777 040 730 tel. 774 134 301 tel. 736 466 891 tel. 777 043 356
Marie Kampová Daniel Chráska
tel. 732 157 375 tel. 466 412 253
tel. 732 340 476
(půjčování MC vţdy po shromáţdění)
Prodej knih a hudby Kavárna Kurzy Alfa Awana klub Práce s dorostem Schůzky mládeže Evergreeni Chválící skupinka Správce budovy Kancelář sboru, pokladník Varhanní doprovod
ELIM
P a r d u b i c e o. s.
křesťanská společnost pro evangelizaci a diakonii Výbor pobočky:
Vladimír Lukáš – předseda Eva Widenská Petr Kalvach st.
Revizor hospodaření:
Jaroslav Ţítek
Struktura činnosti: Kavárna a knihkupectví - vedoucí Dagmar Kalvachová (Dubinská) Seniorklub - vedoucí Vladimír Lukáš, zástupce - Petr Kalvach st. Volejbalový krouţek - vedoucí Jiří Ţouţelka Číslo účtu (pro vaše případné sponzorské dary): 1036025167/5500
19
Pravidelná setkání NEDĚLE
modlitební chvíle bohosluţba bohosluţba
08:00 hod. 09:00 hod. 09:15 hod.
Archa, malý sál Archa, velký sál Kvasín
ÚTERÝ
Kurz Alfa
18:00 hod
STŘEDA
biblická hodina
18:30 hod.
Archa, malý sál
ČTVRTEK
Klub maminek Awana klub biblická hodina
09:00 hod. 17:00 hod. 18:30 hod.
Archa, sudé týdny Archa Kvasín, sudé týdny
PÁTEK
dorost
16:30 hod.
Archa, klubovna
Archa Lonkova 512 530 09 Pardubice
SOBOTA
mládeţ
18:00 hod.
Archa, malý sál
[email protected]
NEDĚLE
Evergreeni
18:00 hod.
Archa, malý sál
Církev bratrská Pardubice
www.cb.cz/pardubice
Kazatel Číslo účtu sboru CB Pardubice 1201277369 / 0800 Konstantní symbol 558 Variabilní symbol Při úhradách pouţívejte prosím jako variabilní symbol své rodné číslo datum narození (bez čísla za lomítkem), před které uvedete toto dvojčíslí podle druhu určení platby: dary, desátky splátky dluhů ARCHY dary pro křesťanskou školu úhrada akce mládeţe úhrada tábora AWANA úhrada sborové dovolené zahraniční misie úhrada Awana klubu účelové dary pro křesťanskou školu
68........ 78........ 99........ 33........ 11........ 77........ 55........ 66........ 99........
Samuel Jindra tel. 723 929 999
[email protected]
Druhý kazatel Martin Tabačan tel. 774 134 301
[email protected]
Starší sboru Pardubice Dušan Beníšek tel. 603 399 349 Radomír Kalenský tel. 606 788 791 Petr Kotas tel. 602 309 227
Sborový list. Vychází jako občasník sboru Církve bratrské v Pardubicích. Všechny připomínky, podněty a nápady či modlitební předměty adresujte prosím redakci Sborového listu: Samuel Jindra
[email protected] Dagmar Kalvachová Pol.
[email protected]
Vladimír Lukáš tel. 602 482 914 Jaroslav Ţítek tel. 466 263 749
Kvasín Zdeněk Šenkýř tel. 469 666 966
Uzávěrka příštího čísla srpen 2010. Náklady na vydání tohoto čísla činí asi 10 Kč.
20