Křesťanská sociální etika Jabok 2008
2. Vývoj katolického sociálního myšlení
Sociální nauka církve
2
Reaguje na aktuální sociální problémy své doby, interpretuje je ve světle Bible a křesťanské tradice. Jejím teoretickým východiskem by měla být morální teologie – teologická sociální etika, ta však na velké sociální problémy v 19. stol. aktuálně nereagovala, proto se do věci vložili přímo papežové. Odmítá marxistický socialismus i liberální kapitalismus, navrhuje morální kritéria pro řešení sociálních problémů (dříve označována jako „třetí cesta“, Jan Pavel II. to však odmítl): sociální tržní hospodářství. Def.: SRS 41. Předávání SNC je podstatnou součástí nové evangelizace, sociální angažovanost je pro křesťana povinností, která vyplývá z jeho víry. Jde o jeden ze dvou aspektů diakonické dimenze církve (vedle charity). Ovlivnila poválečné politické uspořádání západní Evropy. Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2008
3
Církev v 19. století Až do 18. stol. platil v Evropě princip státního náboženství (konfesní státy) s úzkou provázaností náboženství a společnosti, církve (evangelické nebo katolické) a státu. Změnu přinesla francouzská revoluce. „Deklarace práv člověka a občana“, přijatá Ústavodárným shromážděním 26. srpna 1789: „ Nikomu se nesmí dít újma pro jeho názory, i náboženské.““ Náboženství se stává předmětem svobodné volby jednotlivce, stát tuto volbu nesmí ovlivňovat – zárodek budoucích vztahů mezi náboženstvím a společností v Evropě. Důsledky: příslušnost k náboženství přestává být podmínkou plného občanství, vyznavači jakéhokoliv náboženství mají před státem stejná práva – občanství se odděluje od vyznání církev ztrácí mocenská a ekonomická privilegia, stát vyvlastňuje její majetek, církevní správa je narušená (např. zrušení diecézí ve Francii), klérus ztrácí privilegované postavení, církevní akty jsou zbaveny svých právních účinků (matriky, svatby), legalizuje se narušení některých církevních morálních principů (rozvod manželství) katolická církev považuje tento vývoj za útok na samu podstatu křesťanství a tvrdě jej odsuzuje. Polarizace mezi tendencí liberální a ultramontánní (konzervativní, centralistická, zaměřená na Řím)
2
Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2008
4
Deklarace práv člověka a občana
I. Lidé se rodí a zůstávají svobodnými a rovnými ve svých právech. Společenské rozdíly se mohou zakládat pouze na prospěšnosti pro celek. IV. Svoboda spočívá v tom, že každý může činit vše, co neškodí druhému. Proto výkon přirozených práv každého člověka nemá jiných mezí než ty, které zajišťují ostatním členům společnosti užívání týchž práv. Tyto meze mohou být ustanoveny pouze zákonem. VI. Zákon je vyjádřením všeobecné vůle. Všichni občané mají právo účastnit se osobně nebo prostřednictvím svých zástupců při jeho vytváření. Zákon má být stejný pro všechny, ať už poskytuje ochranu či trestá. Všichni občané jsou si před zákonem rovni. X. Nikomu se nesmí dít újma pro jeho názory, i náboženské, Křesťanská sociální etika. M. ledaže Martinek by jejich projev rušil pořádek stanovený zákonem.5 2008
2
Boj proti „modernismu“
2
Definitivní prosazení antiliberálního (ultramontánního) kurzu, který znemožnil církvi dialog s moderním světem a recepci jeho myšlenek: Řehoř XVI. (Mirari vos 1832), Pius IX. (Quanta cura 1864 – Sylabus errorum), 1. vatikánský koncil (1869(1869-1870 – dogma o jurisdikčním primátu a papežské neomylnosti), Lev XIII. (Aeterni Patris 1879 – závaznost scholastické filozofie), Pius X. (Sacrorum antistitum 1910, antimodernistická přísaha – povinnost zrušena 1967) Obrat až na 2. vatikánském koncilu (1962(1962-1965), důsledky dodnes. Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2008
6
Encyklika Mirari vos (Řehoř XVI., 1832)
"Nyní obracíme zřetel k jiné nejčastější příčině všeho toho zla, jímž je Církev v této době k Našemu zármutku navštívena, totiž k indiferentismu (tj. náboženské lhostejnosti) čili onomu zvrácenému názoru, že prý je možné získat věčnou spásu duše vyznáváním kterékoli libovolné náboženské víry, jen když přitom člověk uspořádá svůj způsob života podle norem spravedlnosti a mravopočestnosti. Nechť se tedy hrozí apoštolského výroku: Jeden Pán, jedna víra, jeden křest (Ef 4,5) ti, kdo se domýšlejí, že by z každého náboženství vedla cesta do přístavu věčné blaženosti, a nechť uváží sami u sebe Spasitelova slova, že jsou proti němu, kdo nejsou s ním (L 11,23), a že tedy nešťastně rozptylují, když neshromažďují s ním, a proto nebudou moci být spaseni, nezachovají--li věrně a pevně i cele a nezachovají neporušeně katolickou víru (srov. Symbolum Athanasianum). 2
Z tohoto nečistého zřídla náboženské lhostejnosti plyne ono převrácené a bludné učení, ať neřekneme pominutí smyslů, že se totiž má dovolit jednomu každému svoboda svědomí. Tomuto přezáhubnému bludu klestí cestu ona úplná a neomezená svoboda smýšlení, která ke zkáze Církve i státu široce se rozmáhá, ba někteří se i osmělují hlásat s náramnou nestydatostí, že prý odtud vyplývá i nějaký prospěch pro náboženství. Ale co je horší smrti duše než svoboda pro blud? (105. - dříve 166. - list sv. Augustina proti donatistům 2,10)."
Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2008
7
Sociální otázka
Osvobození rolníků: vzrůst produkce, zánik ochrany ze strany panstva – vznik venkovského proletariátu Svoboda živností: osvobození od nátlaku cechů vedlo ke svobodné produkci, ale zároveň ke ztrátě sociální ochrany – zbídačení řemeslníků Proces industrializace: dělníci ve velkých továrnách – nelidské pracovní podmínky (prac. doba 78 hodin, od 90. let 66 hodin), extrémně nízké mzdy (sotva pokrývaly životní minimum), neexistence sociálního pojištění (postupně zaváděno v evropských státem koncem 19. století – Německo 1883), nedůstojné bydlení. Důsledky:
2
pauperismus (masová chudoba), morální úpadek (opilství, promiskuita, rezignace). Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2008
8
Východiska pro postoj církve
2
Antimodernismus – kritická distance vůči liberalismu i socialismu (odmítání tržního kapitalismu i politické demokracie); tato pozice vycházela ze syndromu hříšného pádu: ve srovnání s dobrým katolickým středověkým řádem jsou novověký proces a omyly moderny důsledky hříšného pádu, jímž začala reformace. Tento postoj bránil církvi v konstruktivní diskusi s modernou a s raným socialismem. Novoscholastika – odvolání na klasické přirozené právo, apel na charitu a solidaritu bohatých s chudými: princip lidské důstojnosti (člověk jako tělesně – duševně – duchovní jednota) a společného dobra (produkt nikoli hospodářské soutěže nebo revolučního boje, ale solidární spolupráce). Sociální romantismus – stavovská výstavba státu a společnosti: král a vláda, parlament složený ze zástupců lidu podle stavů (rolníci, řemesla velkoprůmysl, obchod), překonání třídních protikladů a sociální zabezpečení na základě sociálního partnerství skupin. Charitativní praxe – rozvoj řeholních společenství zaměřených na péči o nemocné, chudé a staré, na školy a výchovu. Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2008
9
Počátky katolického sociálního myšlení 1848: zveřejnění Marxova Komunistického manifestu. manifestu. Robert Lamennais (1782 – 1854, katolický kněz) – prosazoval zdravý liberalismus, obhajoval kulturní a politická práva, souhlasil s demokracií; podněcoval sociální praxi církve a blížil se raně socialistickým představám. Jeho názory odsoudil Řehoř XVI., přesto podnítily rozvoj sociálního katolicismu. Wilhelm von Ketteler (1811 (1811--1877, kněz, později biskup v Mainzu) – adventní kázání o sociální otázce 1848. Vytyčil základní směr myšlení pro budoucí papeže. Odmítá kolektivní socialismus, protože je bojovně ateistický, i liberální individualismus, protože jeho nemorálnost by vedla k socialismu.
2
Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2008
10
Borské teze
2
Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2008
Dokument vypracovaný 1883 na zámku v Boru u Tachova 14 sociálních myslitelů z Čech, Německa, Rakouska, Švýcarska a Vatikánu Požaduje zákonnou úpravu pracovní smlouvy, spravedlivou mzdu, zřízení dělnických komor pro hájení zájmů dělníků. 11
Lev XIII. - Rerum novarum (1891)
2
První sociální encyklika, encyklika, ovlivněna Kettelerem Reakce na tzv. „dělnickou otázku“ a rozvoj marxismu – příliš pozdě Polemika se socialismem: socialismem: obhajoba soukromého vlastnictví. Není zde zmínka o liberalismu ani o demokracii. Nezastupitelná úloha náboženství a církve: církve: vzbuzuje citlivost pro spravedlnost a lásku, vytváří potřebné sociální klima. Cesta k řešení: řešení: apel na odpovědnost bohatých, státu, církve a dělníků ve svépomocných organizacích (odbory). Cíl: pokojné soužití ve vzájemné lásce a vstřícnosti Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2008
12
Sociální dokumenty katolické církve
2
Lev XIII., encyklika Rerum novarum (1891) Pius XI., encyklika Quadragesimo anno (1931) Jan XXIII., encyklika Mater et Magistra (1961) Jan XXIII., encyklika Pacem in terris (1963) II. Vatikánský koncil, konstituce Gaudium et spes (1965) Pavel VI., encyklika Populorum progressio (1967) Pavel VI., apoštolský list Octogesima adveniens (1971) Jan Pavel II., encyklika Laborem exercens (1981) Jan Pavel II., encyklika Sollicitudo rei socialis (1987) Jan Pavel II., encyklika Centesimus annus (1991) Benedikt XVI., encyklika Deus caritas est (2006) Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2008
13
Návrh „třetí cesty“
Heinrich Pesch (1854 (1854--1926, kněz - jezuita): návrh „třetí cesty“, „solidaristický ekonomický systém“ – instituce liberální společnosti transformované větším smyslem pro společenství, duchovní hodnoty a společný cíl. Encyklika Quadragesimo anno - Pius XI. (1922(1922-1939) 1931, 40. výročí RN, připravil Oswald von NellNell-Breuning S.I. Ideály RN se neuskutečnily, naopak se prohloubily sociální konflikty a došlo k posílení socialistického hnutí vznikem SSSR. Zásadní odsouzení socialismu, liberalismu a individualismu. Návrh nového společenského řádu, vycházejícího ze stavovského systému – solidarismus (tzv. třetí cesta). Argumentace rozumem a přirozeným zákonem, nikoli zjevením: principy by měly být přijaty nejen věřícími křesťany. Zdůrazňuje sociální odpovědnost církve a křesťanů, především v těchto oblastech:
2
Dvojí povaha vlastnictví: soukromá a sloužící Správné přerozdělování kapitálu (úloha státu) Odproletarizování proletariátu: dělníci mají šetrností rozmnožovat rodinné jmění Spravedlivá mzda
Zavádí pojem „sociální spravedlnost“ (Nell(Nell-Breuning), první vyslovení a definice principu subsidiarity (79), zákaz stávek (94) Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2008
14
Protiválečné dokumenty Pia XI.
2
1931: Non abbiamo bisogno – proti násilnostem fašistického režimu v Itálii 1937: Mit brennender Sorge – reakce na represivní opatření v Německu, zejména nucení k členství v Hitlerjugend 1937: Divini Redemptoris – systematická kritika komunismu
Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2008
15
Vliv prvních sociálních encyklik
2
Inspirace pro vytváření legislativy evropských států. Výslovně se k jejich principům přihlásili tvůrci poválečné obnovy Německa (tzv. „sociální tržní hospodářství“). Tím, že jejich principy z velké části přijaly za své demokratické kapitalistické státy (západní Evropa, severní Amerika), zmenšil se prostor pro vytváření tzv. „třetí cesty“. Prohloubení izolace Sovětského svazu a dalších socialistických států vzhledem k demokratickému západu a kultuře vycházející z křesťanských hodnot. V rozvojovém světě (zvl. s katolickou většinou) byly přijaty, ne však naplněny – absence institucí potřebných k jejich realizaci. „Doktrína je správná, ačkoliv neúplná, avšak učení o institucích je nejisté.“ (Novak 164) Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2008
16
Jan XXIII.: otevření církve světu
1961: Mater et Magistra, Magistra, 70. výročí RN
2
Obrací se ke všem lidem, ne jen k odborníkům. Argumentace empirickoempiricko-sociologická, ne jen teologická Jako první z papežů výslovně podporuje koncepci liberálních institucí: lidských práv a hospodářského rozvoje. Zabývá se novými tématy: zemědělství, sociální rozdíly mezi vyspělými a rozvojovými státy (inkulturace, populační exploze), politika na globální úrovni. Metodika tří kroků: vidět, posoudit, jednat (236). Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2008
17
Pacem in terris (1963)
První monotematická sociální encyklika - o otázce světového míru v době jeho vážného ohrožení: stavba berlínské zdi, kubánská krize. Základní lidská práva (VDLP) musí být uplatňována na úrovni zákonodárství uvnitř států i v jejich vzájemných Křesťanská sociální etika. M. Martinek vztazích 2
2008
18
2. vatikánský koncil
Konstituce Gaudium et spes (Radost a naděje, 1965) 1. část: znamení doby, vztah pozemského pokroku k růstu Božího království 2. část – některé konkrétní problémy:
2
Manželství a rodina Kultura Etika hospodářství Politické společenství Mír a budování mezinárodního společenství
Shrnuje vše, co bylo na tato témata dosud řečeno. Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2008
19
Pavel VI. (1963 – 1978)
Prodal tiáru Dokončil druhý vatikánský koncil Vydal encykliku Humanae vitae (1968) Zrušil exkomunikaci konstantinopolského patriarchy
2
Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2008
20
Sociální dokumenty Pavla VI.
1967: encyklika Populorum progressio
1971: Octogesima adveniens, list papeže předsedovi Iustitia et pax k 80. výročí RN. Aktuální otázky:
2
Téma: sociální konflikty na globální úrovni, hledání řešení problému nerovnosti mezi vyspělými a rozvojovými státy. Úhel pohledu: svět je nemocný; chudé národy světa s hněvem povstanou proti bohatým; je třeba hledat nové formy světové vlády. Důrazy: vzdělání – alfabetizace, demografický růst (zdůraznění svrchovaného práva rodičů rozhodovat odpovědně o počtu dětí; (není zde zmínka o antikoncepci – před vydáním HV), založení komise Iustitia et Pax (5) a Caritas Internationalis (46); dialog mezi kulturami a inkulturace; omluva za nedostatečnou inkulturaci historických křesťanských misií (12)
Urbanizace, diskriminace, demografický růst, média, ekologie Marxismus: rozlišení různých proudů, zásadní odsouzení (souvislost s teologií osvobození) Aktivní zapojení křesťanů do politické činnosti, legitimní pluralita Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2008
21
Jan Pavel II. (1978 – 2005)
2
Polák, první neitalský papež po 450 letech. Přispěl k destrukci komunistického režimu. Vydal tři důležité sociální encykliky. Blahořečil Matku Terezu.
Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2008
22
Laborem exercens
2
1981, první z trojice velkých sociálních encyklik Jana Pavla II., k 90. výročí RN, Nová forma: podrobný biblickobiblicko-teologický výklad; těžko přístupné neodborníkovi Téma: práce, důraz na její subjekt – člověka Myšlenka, kterou zformuloval už v roce 1861 americký prezident Abraham Lincoln: „Práce předchází kapitál a je na něm nezávislá. Kapitál je pouze plodem práce a nikdy by neexistoval, kdyby neexistovala nejprve práce.“ Nová perspektiva: spiritualita práce (stvoření, ježíš jako dělník, kříž jako obraz práce…) Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2008
23
Solicitudo rei socialis
2
Encyklika Jana Pavla II., 1987 – 20 let po PP Reakce na stálé prohlubování ekonomických a sociálních rozdílů mezi rozvinutým a rozvojovým světem Povinnost církve a křesťanů angažovat se pro chudé Témata: vzdělání, diskriminace, vykořisťování, lidská práva, ekologie, lidský rozvoj (rozbor problémů ve světle teologie) Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2008
24
Centesimus annus
2
Encyklika Jana Pavla II. Ke 100. výročí RN, 1991 Reflexe událostí roku 1989: zánik komunismu prokázal pravdivost základních principů SNC, ale nově nastupující globální kapitalismus je nutné stavět na mravních principech Základ: soukromé vlastnictví a univerzální určení statků Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2008
25
Benedikt XVI.
Joseph Ratzinger 2
Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2008
26
Deus caritas est
2
První encyklika papeže Benedikta XVI., 2006 Biblický a teologický rozbor pojmu „láska“ Jako nutný doplněk sociální nauky církve zdůrazňuje povinnost charitativní práce I v nejlepším politickém a sociálním systému bude vždy existovat bolest, samota, vyloučení ze společnosti – na ně církev a křesťané reagují pomáhající láskou Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2008
27
Caritas in veritate
První sociální encyklika Benedikta XVI., 29. 6. 2009 Láska v pravdě: encyklika o integrálním lidském rozvoji v lásce a v pravdě; možnosti a meze rozvoje jednotlivého člověka i celých národů; aktualizace sociálně--etických principů pro současnou situaci světa. sociálně Témata:
1
Ekonomie: etika podnikání, odpovědnost finančního sektoru, nová úloha odborů
Kultura: přístup ke vzdělání, absolutní nárok techniky, převažující technicistní mentalita, moc médií Etika: obrana lidské důstojnosti od početí pro přirozenou smrt, otevřenost vůči životu, právní systémy a koncept práv a povinností Globalizace: migrace, mezinárodní rozvojová pomoc, ochrana životního prostředí, energetická otázka Politika: princip společného dobra, spolupráce věřících a nevěřících, význam občanské společnosti, úloha neziskového sektoru, reforma OSN Sociální nauka církve. M. Martinek CDV Jabok 2009
28
Sociální pastýřské listy Aplikace
SNC na konkrétní situaci v jednotlivých státech Rakousko
1990 Maďarsko 1996 Německo 1997 Česko: Pokoj a dobro, 2000 2
Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2008
29
Autoři a adresáti sociálních dokumentů církve
Kdo píše církevní sociální dokumenty?
Komu jsou určeny církevní sociální dokumenty?
2
Vycházejí ze zkušeností křesťanského sociálního hnutí Podklady připravují odborníci (např. QA Oswald von NellNellBreuning) Definitivní znění autorizuje papež jako nejvyšší závazná autorita v katolické církvi
Politikům jako morální kritéria pro vytváření sociální legislativy Podnikatelům jako směrnice pro jednání se zaměstnanci Odborníkům v oblasti etiky, politologie, sociologie Všem občanům jako orientace pro volební rozhodování a pro komunikaci s politickými a ekonomickými institucemi Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2008
30
Kritika katolické sociální nauky
„Hlavním jejím nedostatkem je, že dosud není
dostatečně pozitivní. Je jasnější v tom, co zavrhuje, než v tom, co vychvaluje. Největší nedostatky má ve své vizi institucí. Je to velké selhání v teorii sociální spravedlnosti, protože sociální spravedlnost musí znamenat budování institucí, pokud chce udělat víc, než jen velebit určité osobní ctnosti.“ (Michael NOVAK, Katolické sociální myšlení a liberální instituce, s. 56)
2
Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2008
31
