Když chceme vzdělávat romské děti

Když chceme vzdělávat romské děti

PONTIS Šumperk o.p.s. 2010

WWW.pontis.cz [email protected]

1

Obsah

KDYŽ CHCEME VZDĚLÁVAT ROMSKÉ DĚTÍ ............................................................................. 3 NĚCO MÁLO O ROMECH ................................................................................................................ 3 ROMSKÝ ČLOVĚK ........................................................................................................................... 4 TRADIČNÍ ROMSKÁ RODINA ........................................................................................................ 4 ROMSKÉ OBYDLÍ ............................................................................................................................. 4 TRADIČNÍ ROMSKÁ KUCHYNĚ .................................................................................................... 5 TRADIČNÍ ROMSKÁ POVOLÁNÍ ................................................................................................... 5 NĚKTERÉ PROBLÉMY ROMŮ V ČR .............................................................................................. 5 ROMSKÉ DĚTI V MŠ a ZŠ ................................................................................................................ 6 ROMSKÝ RODIČ ............................................................................................................................... 7 PEDAGOGOVÉ .................................................................................................................................. 7 VZDĚLÁVÁNÍ ROMSKÝCH DĚTÍ .................................................................................................. 8 CO MŮŽEME JAKO UČITELÉ DĚLAT ........................................................................................... 9 EFEKTIVNÍ KOMUNIKACE S ROMY ............................................................................................ 9 MOŽNÉ ÚČINNÉ NÁSTROJE .......................................................................................................... 9 Seznam použité literatury: ................................................................................................................. 12

2

KDYŽ CHCEME VZDĚLÁVAT ROMSKÉ DĚTÍ NĚCO MÁLO O ROMECH Romové jsou etnikum, jehož kořeny spadají do středověké Indie. Romská diaspora je nejpočetnější ve střední a východní Evropě, méně početná je potom v Americe a ještě menší na jiných kontinentech. V roce 1971 se konal v Londýně 1. Mezinárodní sjezd IRU, kde byla přijata vlajka a za hymnu prohlášena romská píseň Gajľem, gajľem. Mezinárodní romská hymna Opre Roma vznikla z písně jugoslávských Romů, kterou upravil hudebník J. Jovanović v roce 1971. Šel jsem, šel jsem po dalekých cestách, potkal jsem tam šťastné Romy. Oj, Romové, odkud přicházíte se stany a hladovými dětmi? Oj, Romové, oj chlapci! - Český překlad. Mezinárodní den Romů připadá na 8. 5. – připomíná právě 1. celosvětový romský kongres v Londýně 1971. Romská vlajka se skládá z modrého pruhu v horní a zeleného v dolní polovině (symbolizují život věčných poutníků po zelené zemi pod blankytnou oblohou) a z červené čakry uprostřed (odkazuje na indický původ). _________________________________________________________________________________ Interaktivní technika:

Romové a jejich tradice

Cíl: Popíší vlastními slovy tradiční romskou kulturu. Uvedou rozdíly a podobnosti mezi českou a romskou kulturou. Vyhledají klíčové informace v textu a prezentují je ostatním. Pracují ve skupině.

Pomůcky: texty, papíry, fixy nebo pastelky

Čas: 15 minut

Postup: Rozdělte skupinu do čtyř pdskupin libovolnou metodou. Každé skupině rozdejte jiný text (Romové, romská rodina, bydlení, tradiční jídlo). Vyzvěte je, aby si ve skupinách text přečetli a vybrali nejdůležitější a nejzajímavější informace z textu, které budou později prezentovat ostatním. Jednotlivým skupinám rozdejte papíry, na které si mohou prezentaci připravit. Po 15 minutách vyzvěte k prezentaci. Po prezentaci se posaďte do kruhu a následuje diskuse.

Následují otázky: Proč si myslíte, že některé romské děti nejsou vedeny k tomu, aby získaly vzdělání? Slyšeli jste už někdy o koncentračních táborech? Dokázali byste některé vyjmenovat? Slyšeli jste někdy o genocidě Romů? V čem se podle vás liší tradiční romská rodina od české rodiny? Kdo bývá v romské rodině nejvíce uctíván a proč? _________________________________________________________________________________

3

ROMSKÝ ČLOVĚK Žije přítomností (romské přísloví: „ Lepší vajíčko dnes, než slepice zítra.“), budoucnosti nepřikládá velký význam, podstatná je přítomnost, důležitá minulost. Dokáže být velice empatický. V lidech se většinou zorientuje rychle, zejména na základě nonverbálního projevu daného člověka. Nechává se vést hlavně intuicí. Hůře rozlišuje realitu, fantazii, vzpomínky a sny. Romové se odívali do obnošených šatů, které dostávali od neromského obyvatelstva. Ženy nosily dlouhé sukně s volány, halenku s dlouhými rukávy a malým výstřihem a v neposlední řadě velký šátek, který nosily přes záda. Oděv doplňovaly šperky v podobě mincových nebo závěsných náušnic, náhrdelníků, náramků, prstenů - majetek. Zjevnou odlišnost můžeme najít také ve vzhledu Romského člověka. Rom má exotické rysy a výrazně tmavou pigmentaci kůže, vlasů, očí. Průměrný věk:u žen 59,5 roků u mužů 55,3 roků. Zvláštnosti psychiky: slabá vůl, malá vytrvalost a trpělivost, nespolehlivost, strach, slabá schopnost zobecňovat a abstraktně myslet, komplex méněcennosti, spontánnost, živý temperament, urážlivost, jinak chápou svou nervozitu či vztek, jsou citliví vůči nespravedlnosti, mají tendenci přeceňovat své výkony, těžko si přiznávají chybu, svou nejlepší vlastnost obvykle považují dobrosrdečnost a soucit.

TRADIČNÍ ROMSKÁ RODINA Romská komunita byla tvořena většinou rodem nebo vícegenerační širší rodinou, ať už byla kočovná nebo žila v osadě, měla svoji hierarchii a řídila se souborem zvykových etických norem. Veškeré dění ve se odehrávalo před zraky všech a za spravedlivého dozoru.V jejím čele stála vždy osoba s přirozenou autoritou, schopná vytvářet komunikační most mezi vlastní skupinou a neromským okolím. O důležitých otázkách většinou rozhodovali všichni muži, často v přítomnosti ostatních. Romská skupina musela být naprosto soběstačnou a akceschopnou a v případě ohrožení se musela umět rychle přesunout do bezpečí. I dnes Je romská rodina velká, společně v ní žije více generací. V žebříčku hodnot stojí nejvýš a panuje v ní velká soudržnost. Navenek rodinu reprezentuje vždy muž. Postavení ženy je dáno tím, zda je matkou a počtem dětí. V minulosti platili pro ženu přísnější normy než pro muže, v některých skupinách měli dokonce na starost obživu celé rodiny. Pro moudrost a za výchovu dětí mají v úctě staré. Pověstná je láska k dětem. Výchova se odvíjí od přání dítěte (je bráno jako „malý dospělý“ – tzn. samo rozhoduje, kdy půjde spát apod.)

ROMSKÉ OBYDLÍ V minulosti vedli kočovný způsob života, majetek všech v komunitě považovali za společný. Dnes - Domácnost bývá soustředěná do jedné místnosti, vyzdobená hodně soškami, květinami, fotkami, koberci na stěnách… Co je za dveřmi, je nezajímá - před domem nepořádek. Můžeme se setkat s devastací jejich bytu či domu, kdy odmontují vše, co lze prodat - vybydlování.

4

TRADIČNÍ ROMSKÁ KUCHYNĚ Romové se řídí příslovím: „Kde ti nabídnou jídlo, nikdy neodmítej“. Na přípravu jídla kladou velký důraz. Kuchařka musí mít pokrývku hlavy, čisté ruce a hlavně dobrou náladu, nesmí spěchat. Dívky se většinou učí vařit v rodině své tchýně. Nesnědené jídlo se vyhazuje, znovu se neohřívá, neboť Romové věří, že je očichávají duše mrtvých a mohly by tak na ně přenést nemoc. Normy na úpravu a konzumaci jídel byly velmi přísné. Jídlo se muselo vařit v nádobách tomu určených, pokud přišlo do kontaktu např. s ženským oděvem, bylo považováno za nečisté. Přísně se sledovala konzumace určitých druhů masa. Vzhledem k nemajetnosti Romů byla i jejich kuchyně skromná, dále potom ovlivněná oblastmi, ve kterých se zdržovali. Romové nikdy nepěstovali plodiny a nechovali vlastní dobytek. V jejich jídelníčku se nejčastěji objevovaly: brambory, zelí a kukuřice.

TRADIČNÍ ROMSKÁ POVOLÁNÍ Kastovní systém nedovoloval měnit v rodině řemeslo, syn pokračoval v řemesle otce. Tato tradice se udržela až do druhé poloviny minulého století, kdy industrializace připravila Romy o jejich tradiční způsob obživy. Rodiny kočujících řemeslníků – kováři, podkováři, měďotepci, pasíři, korytáři, výrobci kartáčů a metel, košíkáři, zvěrolékaři, drezéři, řezníci, koželuhové, kožešníci, hudebníci, ti všichni museli za zákazníky putovat.

NĚKTERÉ PROBLÉMY ROMŮ V ČR EXTREMISMUS - v souvislosti s existencí Dělnické strany, pochody neonacistů, extremistů a radikálů. Dochází k útokům na romské rodiny. Dlouho tolerovaná nečinnost příslušníků represivních složek v otázce extremismu jen posílila vědomí mnohých Romů, že jediné řešení, jak čelit rasově motivovaným výpadům, je okamžitá sebeobrana. DISKRIMINACE - Agentura EU pro základní lidská práva zveřejnila v prosinci 2009 průzkum o situaci menšin, zaměřený na nerovné zacházení. Na základě rozhovorů s 23 tis. přistěhovalci a příslušníky etnických menšin jsou čeští Romové dle studie nejvíc diskriminovanou skupinou v EU. (při hledání práce, v zaměstnání, nerovný přístup ve zdravotnictví a v sociálních službách, v bydlení, v obchodech, restauracích.) NEZAMĚSTNANOST – Pohybuje se podle krajů od 50 % až do 95%. Zda má větší vliv na nezaměstnanost Romů diskriminace ze strany zaměstnavatelů nebo nezájem o práci ze strany Romů samotných, je otázkou. Romové jsou skupinou ohroženou sociálním vyloučením. VZDĚLANOST – Donedávna byla romská vzdělanost jen sdílením rodových tradic, včetně znalosti řemesla. Teprve po roce 1945 byla pro romské děti zavedena povinná školní docházka. Romové se soustředí převážně na přítomnost, vidina budoucích výhod vzdělání pro ně není atraktivní. Vzdělání u nich není na prvních třech místech žebříčku hodnot. To, že k získání lepších pracovních pozic je třeba chodit pravidelně do školy a podávat výkony si plně uvědomují. Romové nejsou schopni a mnohdy ochotni vytvořit adekvátní podmínky k dosažení vyššího vzdělání, což velice úzce souvisí s vlastní zkušeností s diskriminací na trhu práce. Nepříznivý vliv na vzdělání má také jazyková bariéra, děti často neovládají ani jeden jazyk. Z romštiny ovládá jen pár frází a česky se sice domluví, ale mluví etnolektem, což se může

5

jevit jako mentální retardace (př.: já tomu nechápu, babička mě nosí do školy…) Šotolová uvádí hlavní příčiny školní neúspěšnosti: odlišný jazykový vývoj, odlišná kvalita plnění funkce rodinné výchovy, u některých Romů nedocenění významu vzdělání, nedostatečná příprava na školu, nižší informovanost části dětí vyplývající ze sociální izolovanosti mnohých rodin, nedostatečná připravenost učitelů pro práci s minoritami.

ROMSKÉ DĚTI V MŠ a ZŠ Děti v rodinách nemají žádné povinnosti (kromě péče o vlastní sourozence), mohou si všechno dovolit, jedí, když mají hlad, vstávají, až se probudí…Učí se tím, že vnímají, co dělají druzí. Nikdo jim neporoučí, učí se samočinně. MŠ: Romské děti navštěvují MŠ nebo přípravné ročníky zřídka. Důvodem může být přehnaný protekcionismus rodičů, nedůvěra v majoritní instituce, je to vnímáno jako zbytečné – preferují mít děti doma pohromadě, špatná ekonomická situace (poplatky za docházku, stravu…), špatná sociální situace (soc. vyloučení…) ZŠ: Z analýzy GAC vypracované pro MŠMT v dubnu 2009 vyplívá, že 1/2 romských dětí se neudrží ve své původní třídě, 1/3 je potom vzdělávána v praktických a speciálních školách. Důvodem může být neschopnost s romskými žáky pracovat v rámci klasických ZŠ, stejně jako malá snaha rodičů děti na těchto školách udržet. V minulosti byla většina romských dětí posílána do zvláštních škol, po jejich formálním zrušení, bývají posíláni do tříd, kde se vyučuje podle sylabů pro mentálně hadicapované. V roce 2007 Evropský soud pro lidská práva shledal, že ČR diskriminuje Romy v přístupu ke vzdělání. Ke vztahu k romským dětem v základním školství se potýkáme hned s několika problémy. Jedním z nich je snaha neintegrovat, kdy mnohdy ze strany ředitelů škol, učitelů a dalších, jsou tendence bránit zařazování těchto žáků do hlavního vzdělávacího proudu. Dalším vážným problémem v ČR je diagnostika romských žáků jako mentálně retardovaných. Segregace Romských žáků se dá rozdělit na čtyři druhy: Základní školy, které byly v minulosti školami zvláštními, základní školy s převažujícím romským žactvem, třídy pro zdravotně postižené žáky v budovách běžných základních škol a třídy vyhrazené vedením běžné základní školy pro romské žáky. Dalším nepříznivým jevem jsou neúspěchy při ukončování studia na ZŠ. _________________________________________________________________________________ Interaktivní technika: Rozdělit účastníky do menších skupin, kde proběhne výměna pozitivních zkušeností mezi účastníky na téma „Co se mně osobně (nebo nám ve škole) osvědčilo v práci: a) s rómskými dětmi b) v práci s jejich rodiči aneb „Co konkrétně děláme a osvědčilo se nám“.

→ probrat ve skupink ách → diskuze: Jak se vám pracovalo? Bylo těžké najít odpovědi na tyto dvě otázky? Proč? S jakými

6

tématy a zkušenostmi jste se ve vaší skupině setkali? ______________________________________________________________________________

ROMSKÝ RODIČ Romský rodič má malé ambice na poli vzdělání svých dětí. Nezná školský systém, mimo jiné chybí vzory. Není pro něj důležité, jakých výsledků jejich děti dosáhnou, ale jak se dětem ve škole líbí. Hodně Romů vnímá školu jako zařízení, které má spíše represivní charakter. Vyplývá to z jejich vlastních zkušeností. Sami rodiče se často dostávali do konfliktů s učiteli nebo se spolužáky, byli málo chváleni, nezažívali pocit úspěchu. Většina z nich byla označena jako „problémový žák“. Komunikace mezi rodiči a školou – Romský rodič se vždy snaží uspokojovat potřeby a přání svého dítěte, často se mu přizpůsobuje a toto očekává i od učitele. Komunikace mezi romskými rodiči a školou a naopak je tedy dalším problémem. Kvalitu tohoto důležitého faktoru mohou zvyšovat asistenti pedagoga, kteří jsou jakýmisi prostředníky mezi rodinou a školou.

PEDAGOGOVÉ Pedagog, jako odborník, by se měl snažit vyrovnávat sociální handicapy. Učitel, který přichází do kontaktu s romskými žáky, musí často nacházet řešení nestandardních situací, ne vždy byl však takto pedagogicky připravován. Hodnoty, které uznává většinová společnost, nejsou často hodnotami Romů, občas tak nastávají situace, kdy romské rodiny ignorují dobře míněné rady a pokyny učitelů. Někteří učitelé mívají tendenci stavět se do pozice ochránce romského žáka, často mají představy, jak by romské dítě mělo vypadat, jaké by mělo být, jak by se mělo chovat…je nutné se od těchto představ oprostit. Je potřeba naučit se romské dítě přijímat, ne ho měnit.

_________________________________________________________________________________ Interaktivní technika: Každý účastník si vezme papír, který rozdělí do na třetiny: •

do 1. části napíše: Čím jsou mi rómské děti (žáci) sympatičtí

•

do 2.: Čím mě prudí

•

do 3.: Co mohu udělat proto, abychom si začali rozumět, sblížili se…

→ probrat ve skupink ách → diskuze: Jak se vám pracovalo? Bylo těžké najít odpovědi na tyto dvě otázky? Proč? Na čem jste se shodli? ________________________________________________________________________________

7

VZDĚLÁVÁNÍ ROMSKÝCH DĚTÍ Při vzdělávání je nutné respektovat způsob života, kulturu, odlišnosti výchovy z rodiny (samo dítě si uvědomuje rozdíl mezi výchovou ve škole a v rodině - za chování, které jeho rodina podporuje a uznává, není ve škole respektováno, často je dokonce trestáno). Romské děti jsou v rodině brány jako rovnocenní partneři dospělých, jejich výchova je celkově nedirektivní. Toto pak přináší problémy ve školním prostředí, kdy chování těchto dětí pak působí jako drzé, nevhodné a děti jsou brány jako nevychované. Je nutné rozlišovat, co je projev chování a co je důvod chování, důvody je někdy velmi těžké rozkrýt. Je nezbytné vytvářet multikulturní prostředí ve škole, i ve školní třídě. V rámci ŠVP – je multikulturní výchova jedním z průřezových témat. Aby dítě dokázalo pochopit rozdílnosti kultur, musí chápat tu svou. _________________________________________________________________________________ Interaktivní technika

Ambivalence příkazů (neříkáme název techniky dopředu)

Cíl: Vyzkoušet si na vlastní kůži ambivalenci příkazů. Uvědomit si, že dítě může být uprostřed škola – rodina….

Pomůcky: 10 různě barevných kostiček pro každou trojici

Čas: 10 minut

Postup: Rozdělíme účastníky do skupinek po třech (můžeme využít náhodného dělení), každému z nich dáme jiné instrukce, tak aby ostatní neslyšeli:1) Dostane všech deset kostiček a dáme mu instrukci, ať poslouchá rady ostatních členů týmu a řídí se jejich pokyny. Cílem je postavit, co mu rádci radí. 2) Instrukce: šeptej 1. do ucha, ať postaví z kostek vysoký komín. Vždy když se dotkne zelené kostky, začni se smát. 3) Instrukce: šeptej 1. do ucha, ať postaví z kostek vedle sebe řadu. Vždy když se dotkne, červené kostky, uhoď pěstí do stolu.

Následné otázky: Co se odehrávalo? Jak jste se cítili? Čeho jste si všimli na chování vašich spoluhráčů? Proč jsme zařadili tuto techniku? _________________________________________________________________________________

8

CO MŮŽEME JAKO UČITELÉ DĚLAT Je důležité vytvářet bezpečné klima pro všechny děti, toho můžeme dosáhnout: otevřenou komunikací, jasně stanovenými pravidly a sankcemi za jejich nerespektování (srozumitelné - psané jazykem dětí, pozitivně formulované, funkční, můžeme se k nim vracet - upravovat je dle potřeb) – JE NUTNÁ DŮSLEDNOST !!! Cíleně pracovat s dynamikou skupiny. Aby bezpečné klima fungovalo je zapotřebí: mít přátelský přístup, vytvářet prostor pro – společné zážitky, prožitky, reflexi, sdělování a sdílení, zohledňovat potřeby skupiny i jednotlivce každé dítě je jedinečné a potřebuje jiný přístup, ve škole jsou si všechny děti rovny, musíme však respektovat jejich individualitu, být flexibilní, otevřeně komunikovat a být transparentní.

EFEKTIVNÍ KOMUNIKACE S ROMY Respektovat jejich hodnoty, tradice a zvyky (mít informace). Mluvit jasně, stručně, konkrétně, nespěchat – ověřovat si zda si rozumíme. Všímat si neverbálních sdělení, mít pod kontrolou své neverbální projevy. Poskytovat srozumitelnou zpětnou vazbu. Nekritizovat na veřejnosti. Individuální přístup. Vyjadřovat emoce. Být empatický. Fyzický kontakt pouze pokud máme vybudován bližší pozitivní vztah. Spolupráce s rodinou – jednat s rodiči jako s partnery. Využívat nabídky odborných služeb – spolupracovat s asistenty, terénními pracovníky a jinými odborníky

MOŽNÉ ÚČINNÉ NÁSTROJE Docházka do MŠ - zvyšuje důvěru rodičů ve vzdělávací proces a je také snazší přechod do ZŠ. Přípravné ročníky – snižují prospěchové problémy na počátku studijní dráhy. Další vzdělávání pedagogických pracovníků. Asistenti pedagogů – pomáhají pomaleji postupujícím žákům a mohou usnadnit komunikaci rodič – škola. Terénní sociální pracovníci – mohou zvyšovat účinnost působení na rodinu, znají rodinné poměry a mohou být zdrojem informací pro pedagogické pracovníky. Návazné služby – nízkoprahové služby atd., jsou dostupné (zdarma). Spolupráce odborníků s rodinou a školou - cílem je hledat řešení problémů. Nutná participace všech!!!

9

Příloha č 1 – interaktivní technika

Romové Romové pochází z Indie, odkud začali kočovat do Evropy. Do Čech se dostali ve 14. století, kde získali označení Cikáni. Zpočátku byli považováni za poutníky, kteří musí putovat po světě za hříchy svých předků a byli velmi uctíváni. Později však začali být obviňováni z čarodějnictví a nejrůznějších loupeží. Snad nejhorší situace v historii Romů nastala v období 2. světové války, kdy byli hromadně vyvražďováni v koncentračních táborech. Nyní jsou Romové jednou z nejpočetnějších etnických menšin v České republice. K romské národnosti se v roce 2001 přihlásilo 12 000 osob (ale skutečné odhady se pohybují v rozmezí kolem 150 000–300 000). Romové žijí převážně v přítomném čase. Řídí se heslem: „Lepší vajíčko dnes než slepice zítra‘‘, a proto budoucnosti nepřikládají velký význam. I to je důvod, proč si většina Romů necení školního vzdělání, které přináší výsledky až po mnoha letech. Důležitou roli v jejich životě hraje i minulost. Kdo jednou, byt‘ nechtěně, ublížil Romovi, již nikdy si nezíská jeho důvěru. Romové mají také úžasnou schopnost poznat, jaký člověk je, pouhým pohledem a intuicí. Umějí okamžitě „přečíst“ člověka, jeho upřímnost, a dokonce i rysy či vlastnosti. Romové mají také sníženou schopnost rozlišovat realitu, fantazii, vzpomínky a sny. To je jeden z hlavních důvodů, proč často nemluví pravdu. Mnohdy říkají to, co chceme slyšet, a už se nezabývají tím, zda je to pravda, či ne.

Romská rodina V žebříčku hodnot Romů stojí nejvýš rodina, ve které panuje velká soudržnost. V romské rodině je většinou muž postaven výš než žena. Postavení ženy je ovlivněno počtem dětí. Čím více dětí, tím více úcty. Tradiční romská rodina je velká, patří do ní příbuzní ze všech žijících generací, zemřelí a předkové. Rodina sdílí vše - od obytného prostoru přes oblečení a jídlo až po fyzickou práci či peníze. Být sám nebo být sami není možné. Významné postavení mají v romské rodině staří lidé. Je jim prokazována úcta pro jejich moudrost získanou životními zkušenostmi a za výchovu dětí. Až do smrti žijí mezi svými příbuznými, kteří se o ně starají a chovají je v úctě. Romské ženy zpravidla nejsou příliš vedeny k tomu, aby se něčím vyučily. Starají se o výchovu dětí a domácnost. Výchova děvčat je tedy většinou zaměřena na to, aby byla připravena se vdát a uměla se v nové rodině správně chovat. Pověstná je pro Romy jejich láska k dětem. Zvláště malé děti bývají často velmi hýčkány. Výchova dítěte se odvíjí od jeho přání. Například o tom, kdy jde dítě spát, nerozhodují rodiče, ale dítě samo. (Cítí-li se unaveno, jde spát, ne na příkaz rodiče.) R é

10

Bydlení Romové žili v dobách svého kočovného života především v přenosných stanech nebo obytných vozech, které byly většinou taženy párem koní nebo traktorem. Jejich kočovný způsob života u nás vymizel v 50. letech 20. století, kdy byl vydán zákon, který kočovný způsob života zakazoval, a to mnohdy velmi násilným způsobem – například jejich maringotky byly vypalovány. Později se Romové začali soustřeďovat do oblastí, kde byla vhodná hlína k výrobě nepálených cihel nebo kde se nacházely vrbové keře k pletení košíků, a zakládali zde cikánské osady. Ty jsou zachovány například na Slovensku. Kromě těchto osad vznikaly cikánské čtvrtě na okrajích velkých průmyslových měst, kde bylo hodně pracovních příležitostí. V současné době bydlí většina Romů ve stejných bytech jako většinová populace. Romská domácnost bývá často až úzkostlivě čistá, soustředěná převážně do jedné místnosti, vyzdobená nejrůznějšími barevnými soškami, květinami, fotkami příbuzných a velkými barevnými koberci na stěnách. Avšak to, co je za dveřmi jejich bytu, Romy již příliš nezajímá. Proto jsme často svědky velkého nepořádku před jejich domem. Mnohdy se můžeme setkat i s tzv. „vybydlováním“. Jedná se o devastaci bytu či domu, kdy Romové odmontují vše, co lze prodat.

Tradiční jídlo Romové se řídí příslovím: „Kaj tut te chal den, ňigda ma odphen. - Kde ti nabídnou jídlo, nikdy neodmítej.“ Pro Romy je velice důležitá příprava jídla. Kuchařka musí mít u vaření pokrývku hlavy, aby do jídla nespadl vlas, a musí mít čisté ruce a hlavně dobrou náladu a nesmí nikam pospíchat. Dívky se většinou učí vařit ne ve své rodině, ale v rodině své tchyně, protože každá rodina má svá pravidla, jak které jídlo připravuje. Nesnědené jídlo se vyhazuje dřív, než by ohrozilo něčí život. Kromě toho někteří Romové věří, že nedojedené jídlo očichávají mulové (mrtví, strašidla), a proto by je také nejedli. Mezi oblíbená jídla patří goja, pokrm ze střev. Umytá střeva se obrátila naruby a dovnitř se dala náplň z brambor, kukuřičné nebo krupičné mouky a koření. Střeva se pak uvařila a do vody z vyvařených goja se nadrobilo těsto, čímž vzniklo další jídlo zvané gombóta. Marikľa jsou placky z mouky, vody a cukru, které se smaží na plotně nebo v oleji. Na stole by mělo být vždy hodně jídel, aby se Romové měli po celý další rok dobře a neměli v ničem nouzi. Typickým jídlem chudší vrstvy Romů jsou pašvare neboli uvařené kosti, ze kterých se následně obírá maso.

11

Seznam použité literatury: PhDr. Jana Horváthová, Kapitoly z dějin Romů, Člověk v tísni, společnost při ČT, o.p.s. v nakladatelství Lidové noviny, Praha 2002

Iveta Pape, Jak pracovat s romskými žáky – příručka pro učitele a asistenty pedagogů, Slovo 21 o.s., Praha 2007

Bc. Andrea Gruberová, Zpráva z pilotního kvalitativního výzkumu „Motivace romských rodičů na poli vzdělávání“, Poradna pro občanství/Občanská a lidská práva 2009

My a ti druzí. Příručka pro multikulturní výchovu a vzdělávání na základní škole; Multikulturní centrum Praha, 2003, ISBN 80-239-2099-5;

Vzdělanostní dráhy a vzdělanostní šance romských žákyň a žáků základních škol v okolí vyloučených romských lokalit, Praha: GAC spol. s r. o., 2009

Pavel Říčan, S Romy žít budeme – jde o to jak, Praha, Portál 1998, ISBN 80-4178-250-5

Základní vzdělávání romských dětí - Systémové doporučení Ligy lidských práv č. 2, Liga lidských práv, 2007

Nikolai Tomáš, Příběhy ze špatné čtvrti, Člověk v tísni o.p.s., Varianty, Praha, 2007, 978-80-86961-45-3;

Další použité zdroje: http://romove.radio.cz/cz http://www.romea.cz/ http://www.rommuz.cz/ http://www.msmt.cz/ http://cs.wikipedia.org/ http://www.rom.cz/ http://www.kapura.cz/ http://www.athinganoi.cz/

12