Kdo je Thomas? Jaký Thomas vlastně je? Jaké má Thomas povahové a charakterové vlastnosti, jaká osobnost se v něm skrývá? Jednou větou bychom mohli seskupit jeho negativní vlastnosti do jedné věty: excentrický, sobecký, arogantní a sebejistý egoista. Ovšem má i dobré vlastnosti které jsou ve stínu špatných. K dobrým určitě patří tvůrčí potenciál, který rozvíjí, zápal pro věc, hravost a cílevědomost. Jaký tedy opravdu je? Na tyto otázky se budu snažit odpovědět pomocí dotazníku, který se ptá, jaké má Thomas vlastnosti. Dotazník se budu snažit vyplnit za herce, který Thomase ve filmu hraje a který bezesporu vkládá i část svého potenciálu a za režiséra a scénáristu filmu, kteří rovněž
vytvořili Thomasovu
osobnost. Hodnocení číslicemy od
1 do 10. číslice 1 je nejméně a číslice 10 nejvíce, x =nevím
jemný
5
tvrdohlavý
7
podnikavý
9
vlivný
8
milý
2
vnímavý
9
pokorný
2
ovladatelný
1
srdečný
3
originální
8
smělý
9
umírněný
2
přitažlivý
5
loajální
x
hovorný
4
svědomitý
3
okouzlující
6
ovládající se
2
nezaujatý
x
ochotný vyhovět
5
konvenční
2
silná vůle
7
veselý
4
rozhodný
8
bodrý
x
precizní
x
uhlazený
1
odvážný
9
vyrovnaný
3
troufalý
7
soutěživý
x
ohleduplný
2
diplomatický
x
šťastný
5
snášenlivý
3
uspokojený
1
puntičkářský
5
poslušný
2
průbojný
8
neústupný
8
hravý
10
družný
x
nebojácný
9
inspirující
10
bezelstný
x
ochotný se podřídit 2
nesmělý
0
bázlivý
5
společenský
6
trpělivý
x
opatrný
7
samostatný
8
mírný
x
odhodlaný
8
přesvědčivý
6
dobromyslný
6
ochotný
4
horlivý
9
příjemný
4
plný elánu
8
10
soucitný
x
tolerantní
4
ukázněný
4
sebejistý prosazující se
9
velkorysý
x
temperamentní
9
důsledný
x
uznávaný druhými 9
vlídný
4
smířený s osudem
x
rázný
7
uctivý
2
průkopnický
6
optimistický
4
vycházející vstříc 2
argumentující
5
přizpůsobivý
3
nenucený
9
bezstarostný
2
důvěřivý
3
spokojený
4
kladný
4
mírumilovný
3
dobrý společník
2
slušný
3
vitální
8
shovívavý
3
kamarádský
3
přesný
x
přímočarý
2
zdrženlivý
2
neklidný
8
přívětivý
1
oblíbený
7
oddaný
x
citlivý
7
sentimentální
x
přemýšlivý
9
podezíravý
8
inteligentní
8
šikovný
9
vytrvalý
7
milovaný
x
nenáviděný
x
Thomas je Módní fotograf, posedlý vášní svého řemesla. Je to mladý, úspěšný angličan, který se nachází v době šedesátých let. Ve strhující fascinující době, která vypráví o svobodném myšlením pop artové kultury, o prostředí rockových klubů (skupina The Yardbirds), o čase, který je znakem nové doby a nového myšlení. Je to doba plná hudby, symbolů nové generace a uvolněné morálky. Pokládala jsem si otázku jak bych vnímala Thomase jako skutečnou postavu v dnešní době. Jaký bych měla názor na takového člověka? Pravdou je, že takto arogantní člověk by mne příliš neuchvátil, ani jeho sláva a peníze by mne v žádném případě neoslovily. Ale v čem spatřuji jeho opravdové hodnoty, je jeho chuť k tvorbě, zapálenost pro věc, vnitřní energie, spontánnost a cílevědomost. Thomas je obklopen slávou, penězi, přízní vnucujících se žen. Má materiálně vše co tehdejší doba může nabídnout. Avšak zdá se, že je znechucen svým povrchním životním stylem. Hledá změnu, která by změnila a osvodila jeho dosavadní život. Prostředí krásných modelek a navenek pozlaceného života ho však už začíná unavovat, proto fotí i ve veřejných noclehárnách nebo v městském parku, fotí skutečný život, který ho láká.
Jeho fotografie, které ve filmu můžeme zahlédnout, prokazují určitou dávku talentu. Zdá se, že se náš hrdina živý pouze komerční modní fotografií, která je určena pro širší publikum, ale chce se věnovat reportážní fotografii, zajímá ho především sociální tématika ve fotografii, a zachycení normální života, přirozenost, což se podstatně liší od jeho práce v reklamním byznysu, který lidem nalhává o dokonalém světě. Proto je znechucený tímto modním pozlátkem, modelkami, které jsou jen živé figurýny bez duše. Hledá skutečný svět, realitu která nepředstírá.
„Mé filmy jsou dokumenty nikoliv o sledu ucelených myšlenek, nýbrž o myšlenkách, které se každým okamžikem znovu rodí.“ Tato slova, která kdysi napsal Michelangelo Antonioni do předmluvy ke knižnímu vydání svých scénářů, platí také o díle ZVĚTŠENINA.
"Zkušenost mě naučila, že pokud je intuice krásná, pak je správná." Michelangelo Antonioni
O filmu: Blow-Up (v českém překladu ZVĚTŠENINA) Scénář: Michelangelo Antonioni (volně dle povídky Julia Cortazára) Režie: Michelangelo Antonioni V hlavních rolích: David hemmings, Vanessa Redgrave, Sarah Miles Velká Británie - Itálie 1966, 111 minut Film má zvláštní atmosféru, je tajemný, plný nejasných symbolů, filozofických otázek. Právem se zařadil mezi skvosty v kinematografii. Je to právě ten film, který z Vás nevyprchá, po náštěvě z kina, který ve Vás naopak zanechá zážitek z dojmu, ať chcete nebo ne. Nad kterým musíte přemýšlet a pokládat si otázky. O čem vlastně film vypráví? Jsou zde patrné filozofické otázky o hledání reality, o její neuchopitelnosti. Film ukazuje fascinaci obrazem a jeho klamnou opravdovost, což vystihuje následující filmový nápad: zvětšeniny snímku zpočátku poskytují prchavou jasnost, která se vzápětí vytrácí. Hrdina nakonec musí uznat nemožnost reálného pozorování. 2 Je to možná nejslavnější film šedesátých let. Po premiéře v New Yorku v prosinci 1966 následovala Zlatá palma v Cannes 1967, desítky dalších cen. Světem provanulo nezvykle jednotné nadšení kritiků a širokého publika, i v Československu hned po prvním uvedení filmu na podzim roku 1968.3 2 http://www.csfd.cz/film/229-zvetsenina-blowup/?text=57244 3 Text Jiřího Cieslara , časopis Reflex
REŽISÉR FILMU ZVĚTŠENINA :
Michelangelo Antonioni
*Narodil se 29.09.1912 v Romagna v Itálii +zemřel 30.07.2007 v Římě Biografie Klasický představitel staré školy a legenda režisérského řemesla Michelangelo Antonioni se narodil ve Ferraře, městě na jihu Itálie. K filmu poprvé přičichl jako vysokoškolák na Univerzitě v Boloni, kde pro časopis Cinema pracoval jako divadelní a filmový kritik. Později začal navštěvovat hodiny na filmové škole Centro Sperimentale. Antonioni se poprvé do filmu samotného angažoval jako scénárista a pomocný režisér na začátku 40. let, které pro Italskou kinematografii znamenaly nástup neorealismu. Neorealismus je patrný i v jeho krátkomentrážně-dokumentaristické tvorbě, které se věnoval po celá 40. léta. Od neorealismu se odkonil až na začátku 50. let, ve svých 38 letech, ve filmu Cronaca di ne capsle (Příběh milostné aféry, 1950). Ve svých filmech využíval zejména profesionální herce střední třídy, jejímž prostřednictvím zobrazoval charaktery, kde kladl důraz na osobní a psychologickou stránku, tu sociální mnohdy zatlačoval do pozadí. Po Cronaca di ne capsle následovaly v 50.letech další filmy, k nejlepším z nich patřili jistě Le Amiche (1955) a Il grido (Poprask, 1955). Ovšem opravdový průlom a zařazení do mezinárodního povědomí si získal až začátkem 60. let, kdy natočil své mistrovské dílo L'Avventura (Dobrodružství, 1960). Perličkou k tomuto filmu může být fakt, že na své premiéře na MFF v Cannes byl kritikou přijat bídně, prý kvůli velmi pomalému tempu. Navzdory těm to záporným reakcím se zanedlouho Dobrodružství (Dobrodružství byla
stal favoritem kritiků díky dvou pokračováním jen první část předem plánované trilogie) Noc
(1961) a Zatmění (1962). Po prvním barevném filmu Červená
pustina (1964) se rozhodl své filmy natáčet
v zahraničí. A hned první film byla
trefa do černého, Zvětšenina (1966),
natočená v Británii, se stala kultem a který Antonioni už nikdy nedokázal Americe (Zabriskie point, 1970), Jackem Nicholsonem, 1975).
enormním komerčním úspěchem, zopakovat. Po Zvětšenině natáčel filmy v v Africe a Anglii (Povolání: Reportér s Prozatím poslední je ho film je
povídkový Eros,
kde režíruje i v
neuvěřitelných
dvaadevadesáti
letech.
V roce 1995 obdržel
Oscara za celoživotní
dílo.1
1. http://www.csfd.cz/reziser/2804-antonioni-michelangelo/
