Katedra pomocných věd historických a archivnictví. Archivnictví

Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Katedra pomocných věd historických a archivnictví Archivnictví

Martina Medková

Samospráva města Bystré v letech 1850 - 1918

Bakalářská diplomová práce

Vedoucí práce: PhDr. Jiřina Štouračová

2012

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury …………………………………... Podpis

Poděkování Chtěla bych tímto velmi poděkovat PhDr. Jiřině Štouračové za odborné vedení, cenné rady a připomínky při psaní této bakalářské diplomové práce.

Obsah Úvod ........................................................................................................................ 6 1

Historie města Bystré ...................................................................................... 7 1.1

Poloha ....................................................................................................... 7

1.2

Pojmenování ............................................................................................. 7

1.3

První zmínky ............................................................................................ 8

1.4

Obyvatelstvo ............................................................................................. 9

1.4.1 1.5

2

Počet obyvatel v městě Bystré .......................................................... 9

Dějiny vývoje obce Bystré ..................................................................... 10

1.5.1

Od založení obce do rozdělení svojanovského panství ................... 10

1.5.2

Doba pánů z Kolovrat ..................................................................... 11

1.5.3

Doba rodu Martiniců ....................................................................... 12

1.5.4

Doba před nastoupením rodu Hohenemsů ...................................... 12

1.5.5

Doba rodu Hohenemsů .................................................................... 13

1.5.6

Doba vlády žen ................................................................................ 13

1.5.7

Doba rodu Habsbursko-lotrinského ................................................ 14

Územní samospráva ...................................................................................... 15 2.1

Charakteristika období 1848 - 1918 ....................................................... 15

2.1.1

Charakteristika období 1848 – 1850 ............................................... 15

2.1.2


2.1.3


2.2

Obecní výbor v městě Bystré ................................................................. 19

2.2.1

První obecní výbor .......................................................................... 19

2.2.2

Obecní výbor v letech 1861 - 1874 ................................................. 21

2.2.3

Obecní výbor v letech 1874 – 1882 ................................................ 24

2.2.4

Obecní výbor v letech 1882 – 1918 ................................................ 28

2.2.5

Volby do obecního výboru .............................................................. 52

2.2.6

Jednání obecního výboru................................................................. 53

4

2.3

Seznam purkmistrů (starostů) v letech 1850 - 1918 ............................... 54

Závěr ..................................................................................................................... 55 Použité prameny a literatura.................................................................................. 56 Příloha ................................................................................................................... 58

5

Úvod V této práci se budu zabývat vývojem územní samosprávy města Bystré od vzniku prvního obecního výboru až do konce první světové války, tedy v rozmezí let 1850-1918. Práce bude obsahovat i stručné dějiny obce od jejího vzniku. Cílem této práce bude ukázat ucelený přehled představitelů obce a jejich činnost. Vycházet budu z literatury, která se dotýká města Bystré i z literatury týkající se obecně fungování státní správy a samosprávy. Především budu vycházet z archivních materiálů, tj. protokolů o volbách a protokolů o zasedáních obecního výboru. Práce bude rozdělena na dvě kapitoly. V první kapitole se budu zabývat obecnými informacemi o městě, jako je jeho poloha a počet obyvatel, ale především se pokusím stručně shrnout historii města od první zmínky až do roku 1918. Důraz budu klást především na majitele panství a jejich význam pro obec. Druhá kapitola bude věnována hlavnímu tématu práce, tj. územní samosprávě obce. Kapitola bude dále rozdělena na tři části. V první části shrnu základ pro pochopení fungování tehdejší územní samosprávy. Druhá část, na kterou budu klást největší důraz, bude obsahovat činnost obecního výboru včetně jeho složení. Třetí část druhé kapitoly bude věnována soupisu představitelů obce v rozhodném období.

6

1 Historie města Bystré 1.1 Poloha Bystré leží na pomezí Čech a Moravy na Hornosvratecké vrchovině. Je to malé město nacházející se přibližně 11 kilometrů jihovýchodně od města Poličky v nadmořské výšce zhruba 600 metrů. Patří do okresu Svitavy v Pardubickém kraji. V církevní správě náleží do královéhradecké diecéze.

1.2 Pojmenování Jméno Bystré je odvozeno od blízkého potoka, který se jmenuje Bystrý1. Původně mělo tvar rodu mužského, kvůli doplnění slova potok. Pokud se doplňovalo slovo voda, dostávalo tvar rodu ženského. Až za účelem konečného rozlišení jmen potoků a obcí, získalo město tvar rodu středního tak, jak jej známe dnes. V historických materiálech se názvy několikrát změnily, ale základ zůstával po celá staletí poměrně nezměněný. V jednotlivých letech jsou nám známy tyto názvy: -

1349 Bystrel cum Tripina.

-

1437 Wistra

-

1542 městečko Bystry

-

1557 městečko Bystrey i Bystré

-

1654 městys Bystry

-

1732 Bystra Stadt

-

1837 Bistrau

-

1848 Bystré (případně německy Bistrau)2

Obcí jménem Bystré je v České i Slovenské republice několik. V roce 1919 se objevily úvahy o změně jména, aby se rozlišily jednotlivé obce stejného názvu. 1

případně Bysterský potok

2

PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny. 1. vyd.

Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947, str. 231.

7

Mezi návrhy bylo pojmenování Vysoké Bystré – vzhledem k poměrně vysoké nadmořské výšce. Uvažovalo se i o jméně Bystré nad Křetínkou, díky nedaleké říčce tohoto jména. Ani jeden z návrhů se však neprosadil.3 Pro rozlišení obcí téhož jména se užívá termínu Bystré u Poličky.

1.3 První zmínky Prvním dochovaným písemným dokladem o existenci Bystrého je listina arcibiskupa Arnošta z Pardubic z roku 1349. Bystré je zmiňováno v souvislosti s farním kostelem (Bystrel cum Trpina).4 Existují i materiály, které se o Bystrém zmiňují v souvislosti se starším datem, ale bez průkazného historického základu. Mezi ně patří například Kronika česká od Václava Hájka z Libočan, kde je Bystré datováno už k roku 1012. Tento rok údajně proběhla bitva mezi Čechy a Poláky na místě, kterému se dnes lidově říká U Kostelíčka. Po této bitvě byli Češi poraženi a původní osada Bystré byla celá spálena a zbořena.5 Čechové, jaké se od Polákuov škody dějí v Moravě, o tom uslyšíte, s povolením knížete svého Oldřicha do Moravy se Moravanům na pomoc vypravili, a svedše bitvu u Bystrého, s hanbou se do Čech navrátili.6

3

GLOSER, Jaroslav. Bysterské proměny. Bystré: MNV, 1982, str. 11.

4

KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1.vyd. Praha: Libri, 1996,

str. 410-412 5

Kroniku Václava Hájka z Libočan nelze bohužel brát za důvěryhodný zdroj. O popisované bitvě

nejsou žádné písemné důkazy a objevují se spekulace, že Bystré nemohlo být založeno dříve, než ve 13. století 6

HÁJEK Z LIBOČAN, Václav. Kronika Česká [online]. dostupné z:

http://knihovna.phil.muni.cz/dl/oldbooks/kronyka-ceska-hajek-z-libocan-1819/pg-238

8

1.4 Obyvatelstvo V archivních materiálech se dochovaly přehledy obyvatelstva z let 1881 a 1890. Obyvatelé byli rozděleni dle náboženského vyznání, vzdělání, postižení i dle jazyka, kterým hovořili.7 1881

Jazyk

Postižení

Vzdělání

Náboženství

Muži Římskokatolické

1890 Ženy

Muži

Ženy

2059

2023

Evangelické (helvétské)

5

29

Židovské

24

20

Umí číst a psát

787

948

775

942

Umí jen číst

13

25

3

4

Neumí ani číst ani psát

148

167

152

196

Slepí na obě oči

0

1

0

1

Hluchoněmí

1

0

1

5

Choromyslní

1

3

3

3

Blbí

1

3

4

0

Německý Český

31

8

2057

2064

1.4.1 Počet obyvatel v městě Bystré Rok

Počet obyvatel

1850

2226

1870

2580

1881

2088

1890

2072

1900

2087

1910

2213

7

SOkA Svitavy, Archiv městečka Bystré, i. č. 277 Soupis obyvatelstva v přehledu 1890.

9

1.5 Dějiny vývoje obce Bystré 1.5.1 Od založení obce do rozdělení svojanovského panství Dnešní obec Bystré stojí jen několik desítek metrů od původní osady stejného jména, která byla zničena na konci 11. století v bitvě mezi Čechy a Moravany. První osada údajně stála na místě, kterému se dnes říká U Kostelíčka. Po jejím zničení byla nová osada vybudována na jiném místě a dostala tvar podkovy. O tom, proč nebyla osada znovuvybudována na stejném místě, se můžeme jen dohadovat, ale nejspíše to bylo kvůli malé rozloze původní osady. 8 V roce 1089 údajně nechal Beneš Mokošínský z Mokošína postavit loveckou tvrz nad potokem Bystrý. Ta se nacházela na staré kupecké cestě, zvané Trstenická. Tvrz patřila rodu Mokošínů až do roku 1213, kdy tento rod vymírá. Tím, že se osada nacházela na kupecké stezce, rozvíjel se tu ve značné míře trh.9 Bystré náleželo pod svojanovské panství. Za purkrabího Michálka z Vlašimě, v době panování Karla IV., získalo Bystré status městečka. V této době podle všeho získalo Bystré i svůj znak znázorňující lovce, jak probodává medvěda kopím. Na počátku husitských válek bylo svojanovské panství zastaveno Oldřichovi z Boskovic. Po něm drželi panství jeho synové Ješek a Jindřich Svojanovští z Boskovic.

Ješek z Boskovic zprostil

dne 16.

ledna 1484

obyvatele

svojanovského panství odúmrti a povolil jim, aby sami o svém majetku mohli svobodně rozhodovat. Když kolem roku 1488 zemřel, vládl na panství poručník jeho synů Pavel Skalský z Jenštejna. Ten pro Bystré vyžádal u krále Vladislava II právo týdenního trhu. Jan Svojanovský z Boskovic, syn Ješka z Boskovic, udělil roku 1503 obyvatelům Bystrého výsadu zrušení tělesného poddanství, učinil je svobodnými na svém zboží a dovolil jim, aby mohli mezi sebe přijímat cizí lidi.

8

O existenci původní osady se nedochovaly žádné písemné materiály a je otázkou, zda tato osada

ve skutečnosti existovala. 9

GLOSER, Jaroslav. Bysterské proměny. Bystré: MNV, 1982, str. 12

10

V roce 1581 vyžádala si majitelka svojanovského panství Bohunka Žehušická z Nestajova od Rudolfa II pro městečko Bystré právo dalších dvou výročních trhů. Po její smrti v roce 1583 bylo Bystré od Svojanova odděleno. Majitelem bysterského panství se stal Bohunčin druhý manžel, Jan Bezdružický z Kolovrat.10

1.5.2 Doba pánů z Kolovrat Jan Bezdružický z Kolovrat nechal přestavět tehdejší loveckou tvrz na zámek. S přestavbou začal už v roce 1580 a dokončil ji v roce 1584. Bystré mělo velký příjem z prodávání soli. V roce 1601 začali poličští měšťané neoprávněně prodávat sůl v místech, kde na to mělo právo Bystré. Jan Bezdružický do tohoto stavu zasáhl, poličským prodej soli zakázal a ještě jim stanovil pokutu ve výši 20 kop grošů českých.11 Po smrti Jana Bezdružického v roce 1604 se Bystré stalo majetkem jeho syna Viléma Jindřicha. Ten byl k poddaným nevlídný, nemilosrdný až krutý. Nutil poddané k odebírání panského piva, odebral jim právo odúmrti a zvyšoval roboty. Vzal Bystrému právo prodávat sůl i víno. Svým jednáním přispěl ke zchudnutí obce, k čemuž však přispěla i třicetiletá válka. Bysterským obyvatelům se velmi ulevilo, když v roce 1642 zemřel. Jelikož neměl dědice, odkázal svůj majetek Oldřichu Františkovi Liebštejnskému z Kolovrat. Oldřich František opět dal Bystrému právo prodávat sůl a víno. Na poddané byl laskavý. Po velkém požáru v roce 1642 poskytnul měšťanům dřevo na opravu jejich domů, zajistil jim nová zvířata za ta, která při požáru zahynula a nakoupil pro ně i nářadí na stavební práce. Když v roce 1650 zemřel, poddaní ho velmi oplakávali.12

10

BATÍK, Václav. Dějiny města Bystrého. Bystré: [s. n.], str. 19-21.

11

GLOSER, Jaroslav. Bysterské proměny. Bystré: MNV, 1982, str. 16 – 17

12

BATÍK, Václav. Dějiny města Bystrého. Bystré: [s. n.], str. 34 – 42.

11

1.5.3 Doba rodu Martiniců Oldřich František odkázal majetek své ženě, Lucii Otílii z Martinic. Tím se Bystré v roce 1650 stalo majetkem rodu z Martinic. Do roku 1653 vystřídalo Bystré hned další 3 majitele, ti všichni se snažili o rozvoj města a potvrzovali Bystrému výsady z let předešlých. V roce 1653 se dostal k moci nad Bystrým Maxmilian Valentin hrabě z Martinic, který nepokračoval ve vstřícném přístupu k poddaným jako jeho čtyři předchůdci. Na žádost poddaných o snížení roboty jim odpověděl, že robotu vykonávají špatně a zvýšil ji ze tří dnů na pět až šest dnů v týdnu. Díky tomu se obyvatelé Bystrého nemohli dostatečně věnovat svým vlastním pozemkům. V roce 1661 přišla neúroda. Poddaní žádali Maxmiliana o obilí, ale byli odmítnuti a trpěli hladem. Nicméně udělal pro Bystré i něco dobrého. V roce 1674 udělil městysi Bystrému právo odúmrti, které jim bylo odejmuto za Viléma Jindřicha z Kolovrat. Také přikázal, aby byl v Bystrém zřízen vodovod a na něj potřebné dřevo poddaným daroval. Dostavby se už nedočkal, protože v roce 1677 umírá. Po jeho smrti se majitelkou stává Anna Kateřina hraběnka z Martinic. Hraběnka udělala mnoho k prospěchu Bystrého. V roce 1680 potvrdila všechna bývalá privilegia pro Bystré. Obyvatelé žádali o snížení roboty, hraběnka jim vyhověla a snížila roboty na jeden až dva dny v týdnu. Při žních, když poddaní pomáhali sklízet panské obilí, bylo pro ně večer vždy připraveno pohostinství i s hudbou. Zemřela roku 1685 a její majetek převzaly děti, které už v roce 1686 Bystré prodaly.13

1.5.4 Doba před nastoupením rodu Hohenemsů Novým majitelem Bystrého se stal Jan Pavel hrabě z Valderode. Byl znám pro svoji štědrost. Nechal vybudovat několik finančně nákladných budov (fara, kostel, tvrz) čímž se dostal do finančních problémů. Nedokázal dále svůj majetek spravovat a roku 1694 se odebral do znojemského kláštera. 13

BATÍK, Václav. Dějiny města Bystrého. Bystré: [s. n.], str. 42 – 47

12

Na panství byla uvalena sekvestrace14, která trvala až do roku 1707. Bystré v té době prospívalo a přibývalo obyvatel. Sekvestoři pracovali řádně, jejich práce byla uznávaná a hledělo se na ni jako na spravedlivou. Po 19 letech této správy se podařilo Bystré vydražit a celé panství získal rod Hohenemsů.15

1.5.5 Doba rodu Hohenemsů Panství za 234 000 zlatých koupil roku 1707 Jakub Hanibal III. hrabě z Hohenemsu. Hrabě roku 1712 potvrdil obyvatelům Bystrého všechna privilegia a výsady. Rod Hohenemsů pocházel z Rakouska a jeho příslušníci hovořili jen německy. Vzhledem k tomu, že český jazyk neovládali, začala mít na panství převahu řeč německá. Hrabě nechal postavit novou radnici, k jejíž stavbě daroval všechny potřebné materiály. Panství přenechal svému synovi Františkovi Rudolfovi už za života v roce 1720. V době, kdy vlastnil panství, musel se potýkat s častými nepokoji v Bystrém. Vydal proto nařízení, že kdo jiného hanobí, bude uvězněn na 14 dní ve vězení. František Rudolf zemřel v roce 1756 bez mužských potomků a jeho majetek přešel na mladší linii rodu. Pouhý jeden rok vlastnil Bystré František Vilém III. hrabě z Hohenemsu. V roce 1757 potvrdil obyvatelům panství výsady a brzo na to umírá jako poslední mužský potomek rodu.16

1.5.6 Doba vlády žen Panství zdědila jeho dcera Marie Rebeka Josefa hraběnka z Hohenemsu. Byla poslední majitelkou panství, která nechala pro Bystré potvrdit výsady a privilegia, a to roku 1799. Byla známa pro svou dobrosrdečnost a ochotu pomáhat chudým, čímž ovšem panství značně zadlužila (v roce 1796 činil dluh 170 319 zlatých).

14

nucená správa

15

BATÍK, Václav. Dějiny města Bystrého. Bystré: [s. n.], str. 47 – 49.

16

Tamtéž, str. 50 – 59.

13

Marie Rebeka zemřela roku 1806 a zapsala se do srdcí obyvatel Bystrého jako velmi oblíbená hraběnka.17 Hraběnčinou dědičkou byla její dcera Marie Valburka Josefa Kajetána. Tato hraběnka se v panství zasloužila o velký rozvoj školství. Její zásluhou byl vystavěn soukromý výchovný institut v Kuníně, kam posílala nadané žáky a žákyně i z bysterského panství. Nechala postavit v Bystrém novou školu, což učinila i v blízkém Trpíně a Baníně. Otevření bysterské školy už se nedočkala, protože zemřela před jejím dokončením roku 1828.18 Po smrti hraběnky Marie Valburky následovalo 20 let soudních sporů o dědictví jejího majetku. Panství bylo v té době spravováno administrátory Františkem Matzkem (do roku 1832) a Františkem Beckem (do roku 1848). Nakonec bylo panství přiřknuto Ernestině, svobodné paní z Langetu.19 Po pruskorakouské válce darovala baronka obyvatelstvu velkou finanční sumu na opravu škod, způsobených v souvislosti s válkou. Dále pomáhala obyvatelům Bystrého poskytnutím stavebních materiálů na opravy domů, které byly zničeny požáry, povodněmi a vichřicemi. Zemřela roku 1868 a bysterské panství přešlo do vlastnictví Císaře a krále Františka Josefa I.20

1.5.7 Doba rodu Habsbursko-lotrinského Císař František Josef I. vlastnil panství až do své smrti v roce 1916. Po něm získal majetek jeho syn Karel I., v jehož vlastnictví byl až do vzniku Československa v roce 1918.

17

GLOSER, Jaroslav. Hohenemsové v Bystrém. Bystré: Měšťanská beseda, 2000. str. 54 - 56

18

Tamtéž, str. 85 - 86

19

BATÍK, Václav. Dějiny města Bystrého. Bystré: [s. n.], str. 68 - 69

20

GLOSER, Jaroslav. Hohenemsové v Bystrém. Bystré: Měšťanská beseda, 2000., str. 111 - 113

14

2 Územní samospráva 2.1 Charakteristika období 1848 - 1918 2.1.1 Charakteristika období 1848 – 1850 Revoluční rok 1848 s sebou přinesl mnoho změn, které se promítaly v následujících

sedmdesáti

letech

v různých

oblastech.

Touha

lidu

po

samostatnosti v Českých i jiných evropských zemích vedla k přeměně uspořádání monarchie na federativní princip. Shromážděním ve Svatováclavských lázních v Praze začal boj za zavedení obecní samosprávy. Tento i další body, jako zavedení rovnoprávnosti češtiny s němčinou, svobodu tisku, náboženského vyznání, obsahovala první pražská petice adresovaná císaři do Vídně. Jelikož odpověď císaře byla neuspokojivá, byla vypracována nová petice, na kterou již císař odpověděl ve formě kabinetního listu, přijímajícího většinu požadavků obsažených v petici.21 Důležitou událostí pro následující vývoj bylo zavedení ústavnosti spolu se zrušením poddanství v roce 1848. Vyvstala otázka, na které úřady by měla přejít správa, vykonávaná do té doby patrimonii. Původní myšlenkou bylo převést správu na země, ale to se nakonec neuskutečnilo. Řešením otázky se stalo převedení některých úkolů na samotné občany, vystupující jako veřejné korporace. Otevírala se však možnost převést správu na obce, okresy a kraje. Již v návrhu kroměřížské ústavy se objevily základní zásady samosprávy. Jednalo se o nezadatelná práva obcí, konkrétně svobodná volba zástupců, přijímání členů do obecního svazku, správa vlastního jmění, výkon místní policie. Takto přešly zásady i do březnové ústavy, která však nikdy nevstoupila v platnost.

21

KVIRENC, Jan; KUNSTOVÁ, Eliška. České dějiny do roku 1914. Historie v dokumentech. 1.

vyd. Liberec: Dialog, 2006, str. 163-164.

15

Stadionovo obecní zřízení Cestu k faktickému vytvoření obecní samosprávy vymezilo tzv. Stadionovo prozatímní obecní zřízení ze dne 20. března 1849. V tomto zákoně byla stanovena zásada „základem svobodného státu je svobodná obec“. Zákon počítal s rozdělením obcí na místní, okresní a krajské, ale platnost nabyly pouze předpisy o obcích místních. Tímto se staly obce nejnižšími články územní samosprávy. Pokud jde o územní určení obcí, vycházelo se z josefínských katastrálních obcí. Základní pravidla byla: -

každá obec musí patřit do některého okresu

-

každá osoba musí patřit do svazku některé obce

Zákon rozeznával v místních obcích obecní údy a cizince. Podle takového zařazení se odvíjely práva a povinnosti. Pro hlavní zemská města tzv. statutární města měla být vydána zvláštní městská obecní zřízení. Obce podle tohoto obecního zřízení měly dvě působnosti, a to přirozenou a přenesenou. Do přirozené působnosti patřily vlastní záležitosti obce. Do přenesené pak patřilo obstarávání věcí veřejných, které obci přikazoval stát. Pro chod obce bylo důležité stanovit orgány obce a vymezit jejich funkční období, způsob ustanovování členů a vlastní funkce. Prvním orgánem byl obecní výbor. Volen měl být na tříleté období, byl kolegiální a rozhodoval většinou hlasů. Do jeho pravomoci patřila usnášecí a dozorčí moc. Obecní výbor ze svého středu volil obecní představenstvo jako druhý orgán obce. Skládalo se z purkmistra a minimálně dvou radních. Výkonnou moc měl purkmistr, radní byli jeho pomocným orgánem. Purkmistr měl právo sistace (odložení výkonu rozhodnutí obecního výboru), toto právo mělo funkci dozorní. Dozorní moc byla v roce 1850 rozšířena o místní obecní policii. Obecní policie vykonávala svou moc v oblasti přirozené působnosti. První volby obecních orgánů se konaly roku 1850. Tím se uvedla v život obecní samospráva.22 22

HLEDÍKOVÁ, Zdeňka; JANÁK, Jan; DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích: od počátků

státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005, str. 297-299.

16

Uskutečnění Stadionova obecního zřízení bylo velmi důležitým krokem v státní správě. Položilo základy, na nichž je vybudována státní správa v značné míře dodnes.

2.1.2 Charakteristika období 1851 – 1860 Roku 1852 byly provedeny podstatné změny v obecní samosprávě. Na základě Zásad organických zařízeních v korunních zemích rakouského císařství mělo být vypracováno nové obecní zřízení (uskutečnilo se v roce 1859). Tyto zásady odstranily veřejnost z jednání obecních orgánů. Volbu představenstev měly schvalovat krajské úřady. Členové představenstev přitom měli skládat přísahu věrnosti. V roce 1854, kdy skončilo první tříleté funkční období volených orgánů, se nové volby neuskutečnily. Důsledkem bylo ponechání členů orgánů stále ve svých úřadech. V roce 1859 bylo vydáno již zmiňované nové obecní zřízení. V platnost nevstoupilo celé, ale pouze jeho ustanovení o domovském právu.23

2.1.3 Charakteristika období 1860 – 1918 Po vydání Říjnového diplomu 20. října 1860 Františkem Josefem I. se začaly postupně odstraňovat zásahy do samosprávy. V roce 1861 byly opět vyhlášeny volby do obecních orgánů. Ve většině měst to znamenalo znovuzavedení veřejnosti jednání. V roce 1862 byl vydán rámcový říšský zákoník, podle kterého měly být opět zřízeny obce okresní a župní (krajské) a ještě obec zemská. Došlo k právní úpravě dohledu obcí, a to obcemi vyššími na jedné straně a státem na straně druhé. V roce 1864 bylo vydáno obecní zřízení a volební řád (pro Slezsko již v roce 1863). Vztahovaly se opět na všechny obce země, ovšem i tentokrát byla z působnosti vyjmuta statutární města. Obce měly právo se slučovat, rozlučovat nebo měnit hranice. O těchto úkonech musely rozhodnout ještě zemské sněmy. 23

HLEDÍKOVÁ, Zdeňka; JANÁK, Jan; DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích: od počátků

státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005, str. 299.

17

I zde se rozeznávaly osoby vztahující se k obci na občany a přespolní. Každý státní občan musel mít domovské právo v některé obci. Ve vztazích k obci, ve které měl člověk domovské právo, vystupoval v postavení občana. Ve vztazích k ostatním obcím vystupoval jako přespolní. Znamenalo to v podstatě to, že jako přespolní mohl být člověk z obce vypovězen, například z důvodu vedení nespořádaného života. Volební právo do obecních orgánů bylo založeno na principu zastoupení jmění a podmíněno majetkovým censem. Vázáno bylo i na pohlaví, a to tak, že volit a být voleni, mohly být jen občané mužského pohlaví24. Volební právo však měly i právnické osoby – akciové společnosti, obchodní společnosti, družstva. Dále bylo volební právo přiznáno státním úředníkům, úředníkům zemským a veřejných fondů, duchovním a rabínům, doktorům s akademickým titulem, profesorům a ředitelům. Tito patřili k tzv. honoracím a volit mohli bez ohledu na výši placených daní. V Čechách se uplatnilo ještě virilní zastoupení poplatníků platících více než šestinu přímých daní odváděných z obce. Volby se konaly ve voličských sborech. Ty byly zpravidla tři, ale v menších obcích pouze dva. Seřazení do těchto sborů se odvíjelo od výše berních poplatků. Do prvního sboru patřili největší berní poplatníci. K nim se řadili i výše zmíněné honorace a navíc ještě čestní občané obce. Do druhého sboru byli zařazení poplatníci střední a do třetího pak poplatníci drobní. Každý sbor volil jednu třetinu obecního výboru25. Co se týče počtu členů obecního výboru, záleželo na počtu občanů obce. Mohl se pohybovat v Čechách od 8 do 36 členů. Na Moravě pak od 7 do 30 členů. Opět ze svého středu volil obecní představenstvo tvořené z obecního starosty a radních. Počet členů představenstva nesměl být větší něž jedna třetina počtu členů výboru, zároveň nesměl být nižší než dva.

24

volební právo ženám bylo v České republice přiznáno až v roce 1920

25

již v této době se obecnímu výboru říkalo obecní zastupitelstvo, jak se nazývá dodnes, v práci

budu používat jednotně označení obecní výbor

18

Působnost se i v tomto období dělila do dvou skupin, změnilo se pouze označení přirozené působnosti na působnost samostatnou. V samostatné působnosti mohla obec nakládat s obecním jměním, udělovat domovské a měšťanské právo nebo i čestné občanství. Do této agendy patřila nadále i místí policie. V přenesené působnosti obec vykonávala záležitosti, které na ni byly přeneseny zákony. Zejména vybírání pokut, příspěvků na školy, fary a kostely. Rovněž bylo jejich povinností spolupůsobit při občanských sňatcích, sčítání lidu, udržování státních silnic. V rámci přenesené působnosti obce měly i pravomoc trestní. Obce vytvářely obecní trestní senát, při kterém se rozhodovalo o přestupcích proti zákonům a nařízením o místní policii. Velkým problémem se stalo nedostatečné finanční zajištění obcí. Postupná zadluženost vedla ke krizi samosprávy.26

2.2 Obecní výbor v městě Bystré 2.2.1 První obecní výbor První volby do obecního výboru proběhly dne 8. srpna v roce 1850. I zde platilo rozdělení voličů do tří skupin podle výše placených daní. V první skupině bylo 15 voličů, ve druhé 75 voličů a ve třetí 207 voličů. Každá skupina volila stejný počet členů. O den později volil obecní výbor ze svých členů purkmistra. Tímto prvním purkmistrem27 se stal Antonín Michl. Volba proběhla slavnostně a doprovázela ji hudba a střelba z hmoždířů. Účastnil se jí i okresní úředník, který nově zvolené zastupitelstvo vyhlásil z okna radnice. Zvolení občané skládali při mši přísahu v kostele.28

26

HLEDÍKOVÁ, Zdeňka; JANÁK, Jan; DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích:

od počátků státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005, str. 299 - 303. 27

V archivních materiálech se běžně objevuje termín purkmistr, starosta, měšťanosta i obce

představený, já budu v práci používat jednotně označení purkmistr. 28

BATÍK, Václav. Dějiny města Bystrého. Bystré: [s. n.], str. 74,

19

Volby 1850 Antonín Michl

Gustav Schneider

František Just

František Puchar

Jan Hájek

Karel Schaffenberg

Václav Zámečník

Ignác Dědič

Bedřich Češka

Václav Soukup

Adolf Freislenen

Josef Svoboda

Jak jsem uvedla výše, purkmistrem se stal Antonín Michl, radními pak byli Gustav Schneider a František Just. Výbor se měl scházet dvakrát ročně za účelem vyjádření se k obecním účtům, prodejům pozemků náležících do vlastnictví obce, přijímaní obecních zaměstnanců a dalších. Pravomocným se stalo usnesení výboru až poté, co jej schválil a podepsal purkmistr nebo jeden z úřadujících radních. Takto zvolený výbor nebyl v obci moc oblíbený, jak uvádí ve své kronice František Elčkner. Kritizováno bylo například používání němčiny v úřadě. Výbor také dělal problémy při povolování sňatků, resp. při jejich zamítání, neboť důvody pro odepření možnosti uzavřít manželství dokázali najít v kdejaké maličkosti. Obvykle se proti zamítavým rozhodnutím žadatelé odvolávali k nadřízeným úřadům. Ty poté žádostem vyhověly a přikazovaly obci, aby sňatek povolila pod hrozbou pokuty. Byli však i tací, kteří si problém s neuděleným povolením vyřešili po svém, a to ve formě tzv. divokého manželství29. Radní však prováděli noční kontroly v domech kde žili a zavírali muže na 48 hodin do městského vězení, přičemž ženy na ně musely čekat na schodech radnice. Občané se velmi těšili, až skončí volební období členů obecního výboru. Jak již bylo řečeno výše, nové volby se ale uskutečnily až v roce 1861.30

29

Divoké manželství je druhem soužití dvou lidí, kteří nemají platně uzavřený sňatek a žijí spolu

jen ve fyzickém vztahu bez právního základu 30

ELČKNER, František. Dějiny města Bystrého. Kniha čtvrtá: 1850 – 1914. Bystré: MNV. 1948

20

Zápisy související s činností obecního výboru: 19. března 1851, v Bystré: Obecní představenstvo v Bystrém žádá obecní úřad v Jedlové, aby co nejdříve odeslal služebnou Terezii Müllerovou zpět do Bystrého, aby znovu nastoupila službu u Josefa Macků, kterou samovolně opustila. 6. dubna 1851, v Poličce: C.k. okresní komisař posílá obecnímu úřadu v Bystrém služebnou děvečku Terezii Müllerovou, která si vytrpěla trest za uprchnutí ze služby od Josefa Macků v Bystrém. Zároveň nařizuje obecnímu úřadu, aby jmenovaného hospodáře zavolal, služebnou mu k další služně předal s výslovným napomenutím, že on i jeho manželka jsou povinni jednat s chudou čeledí svědomitě a slušně a ukládat jí jen takové práce, které podle tělesné síly a věku může vykonávat. 14. dubna 1853, v Poličce: C.k. okresní komisař Sallač nařizuje obecnímu představenstvu v Bystrém, aby požádalo obec Hartmanice o vydání služebné Marie Hořínkové, která sběhla ze služby od rolníka Josefa Macků v Bystrém. Za toto samovolné opuštění služby ať je potrestána jako příklad jiným vězením v trvání 48 hodin a po odpykání trestu ať je znovu do služby přikázána Josefu Mackovi. 2. listopadu 1859, v Praze: Jan Christen z Prahy žádá o místo hospodářského úředníka na bysterském velkostatku a přikládá opis vysvědčení, které mu vystavil Karel hrabě z Kokořova.31

2.2.2 Obecní výbor v letech 1861 - 1874 Protokoly o volbách členů a protokoly ze zasedání obecního výboru se v tomto období dochovaly jen velmi sporadicky.

31

SOkA Svitavy, Archiv městečka Bystré, i. č. 566 Volby 1848-1883.

21

Ve volbách roku 1861 se purkmistrem stal František Kukla. I nadále byl mezi členy výboru Gustav Schneider, který byl spíše v opozici k ostatním členům výboru. Dne 27. dubna se výbor usnesl, že jmenují za čestné občany obce dva významné české politiky, a to Františka Palackého a Ladislava Riegra. Jediným, kdo se na tomto usnesení nepodílel, byl právě Gustav Schneider. František Kukla nebyl purkmistrem po celé volební období, ale vzdal se úřadu po necelém roce a funkci purkmistra zastával do konce tříletého období radní Josef Fric. Složení obecního výboru 1864 - 1867 Gustav Schneider

Hynek Hejtmánek

Antonín Zámečník

Josef Svoboda

František Votava

František Kukla

Josef Dyttrych

Josef Fritz

Hynek Bednář

Hynek Dyttrych

František Jukl

Hynek Dědič

Josef Fritz

Antonín Michl

František Schulz

Čeněk Federsel

Antonín Steihl

Bedřich Leinveber32

Volby v roce 1864 byly ve znamení velké soupeřivosti mezi zvolenými, snad proto, že náleželi k jedné společenské třídě. Nově zvolený výbor nebyl schopen zvolit ze svého středu purkmistra. Úřadu se ujal virilista Gustav Schneider, s čímž zřejmě dosti neuváženě souhlasili ostatní zvolení členové výboru. V roce 1866, tj. v době vypuknutí rakousko-pruské války, nebyl purkmistr schopen starat se o věci, které souvisely se vstupem vojáků do města. Všechna odpovědnost padla na radního Hynka Ditticha33. Ten se musel postarat jak o zajištění ubytování vojáků, tak i o obstarání stravy pro ně.34

32


33

Jména jsou v archivních materiálech uváděna v různých podobách. Například se často zaměňuje

Hynek a Ignác nebo Vincenc a Čeněk. Co se týče příjmení, jsou často měněna i/y a dále se příjmení objevují jak v české podobě, tak i v podobě německé (např. Švaler - Schwaller) 34

ELČKNER, František. Dějiny města Bystrého. Kniha čtvrtá: 1850 – 1914. Bystré: MNV. 1948

22

Volby 1867 I.

sbor:

II.

sbor:

III.

sbor:

Jan Dufek

Josef Gregor

Jan Štěpánek

Josef Macků

Jan Češka

Jan Hejtmánek

Ignác Hejtmánek

Josef Fric

Jan Leinveber

František Kukla

František Votava

Bedřich Leinveber

František Dittrich

Antonín Novotný

Vincenc Federsel

Josef Dittrich

František Dittrich

Vincenc Knaur

Za náhradníky:

Za náhradníky:

Za náhradníky:

Antonín Findejs

Jan Novotný

Jan Dvořák

Antonín Stiehl

Jan Leinveber

Václav Peterka

Josef Gloser

František Pazlar

Vincenc Pazlar

V roce 1867 byly volby vyhlášeny na 9. září, ale pro nedostatek voličů byla volba odložena na 22. září téhož roku. Volba představenstva vyhlášená na 30. září se nekonala, protože byl podán rekurs proti některým členům výboru. Díky tomu se představenstvo ujalo své funkce až v roce 1868.35 Za purkmistra byl zvolen Ignác Hejtmánek36. Za jeho úřadu byla postavena občanská záložna. Otevřena byla 15. září 1869. Jejím předsedou byl Ignác Hejtmánek. Záložna podporovala jak školu, tak i knihovnu a přispívala i k ošacení školní mládeže. Ignác Dittrich,

který vykonával

výše zmíněnou

činnost

spojenou

s ubytováním vojska, byl zvolen purkmistrem ve volbách roku 1871. Zápisy z jednání představenstva: 1. března 1868, Bystré: Obecní představenstvo v Bystrém žádá ředitelství okresní nemocnice v Poličce, aby byl přijat do léčení zdejší příslušník Josef Lidmila, který je chudým nádeníkem a byl od svého zaměstnavatele Bartáka v Nyklovicích násilně zraněn.

35


36

V protokolech ze zasedání obecního výboru se u něj objevuje označení měšťanosta

23

30. června 1871, Bystré: Obecní představenstvo v Bystrém hlásí okresnímu hejtmanství v Poličce, že zdejšímu sládkovi Marešovi utekla ze služby Františka Červená z Korouhve, zároveň žádá, aby byla podle § 31 čeledního zákona donucena vrátit se ke svému zaměstnavateli.37

2.2.3 Obecní výbor v letech 1874 – 1882 V období let 1874 – 1882 se sice nedochovaly protokoly o volbách členů obecního výboru, ale dochovalo se velké množství protokolů ze zasedání obecního výboru, z nichž lze vyvodit složení tohoto orgánu. Složení obecního výboru 1874 - 1877 Ignác Dittrich

Josef Fric (dv. č. 31)

František Kukla

Jan Češka

Josef Fric (dv. č. 22)

Bedřich Leinveber

Antonín Novotný

Václav Procházka

Václav Procházka

Antonín Moravec

Jan Dufek

Jan Hejtmánek

Jan Leinveber

Vincenc Federsel

Jan Hájek

Jan Dittrich

Václav Kukla

Jan Štěpánek

Jan Schneider

Ignác Hejtmánek

Zápisy ze zasedání obecního výboru: 19. října 1874: Podána žádost Františka Hnáta a Františka Dittricha o náhradu za postavení můstku ve výši 3 florénů. Výbor obce žádosti vyhověl. 29. června 1875: 1. Měštanosta Ignác Dittrich poukazuje na nutnost opravy zdejší školy. Výbor povoluje opravu a usnáší se, aby se podala žádost na C. K. zemskou školní radu o subvenci.

37


24

2. Přednesena žádost manželů Františka a Alžběty Pospíšilových o povolení, aby mohli vyrobit stěny ze dřeva. Výbor žádost jednohlasně zamítl, jelikož je proti stavitelskému zákonu a zároveň jim nakázal, aby stavěli z tvrdé hmoty. 3. Jan Schneider přečetl protokol ze dne 13. června 1875 ohledně upravení terasy. Zastupitelstvo se usneslo, aby byla zřízena tříčlenná komise, která by na tuto úpravu terasy dohlížela. A aby byly provedeny práce nejdříve ty nejnutnější dle uznání komise.38 Složení obecního výboru 1877 - 1880 Václav Procházka

Bedřich Leinveber

František Kukla

Ignác Dittrich

Jan Leinveber

František Gloser

Jan Schneider

Václav Kukla

Jan Stafa

Augustin Schwaller

Josef Fric

Antonín Stiehl

Ignác Hejtmánek

Jan Dufek

Jan Češka

Ignác Dědič

Josef Kryšpín

Za členy představenstva byli zvoleni Václav Procházka jako purkmistr, Ignác Dittrich, Jan Schneider a Augustin Schwaller pak jako radní. Zápisy ze zasedání obecního výboru: 18. února 1877 1. Pán obce představený Václav Procházka předložil výboru otázku, na který den se má převzít pronájem radního domu č. p. 2. Páni výboru se usnesli na tom, aby se tento pronájem převzal 28. února toho roku. 2. Dále Václav Procházka přednesl žádost Františka Češky o podporu, protože při požáru dne 28. prosince 1876 omrzl na pravé ruce. Výbor se usnesl, aby se žádosti vyhovělo a bylo mu poskytnuto 20 zlatých jako odškodnění za omrzlou pravou ruku. 3. Dalším bodem jednání byla žádost Antonína Leinvebera o povolení k výčepu piva a kořalek v jeho domku, č. p. 242. Výbor žádost zamítl. 38

SOkA Svitavy, Archiv městečka Bystré, i. č. 258 Zápisy ze zasedání obecního výboru 1875.

25

4. Václav Procházka učinil dotaz, kdy se má konat dražba pro rok 1877. Výbor ustanovil, že dražba má být provedena 17. března. 5. Jan Schneider (početvedoucí obce) předložil obecní účty za rok 1876. Členové výboru prozkoumali tyto účty a ustanovili revizory účtů Augustina Schwallera, Ignáce Dědiče a Jana Češku. 6. Dále požádal Václav Procházka, aby byl zvolen nový obce početvedoucí. Výbor požádal Jana Schneidera, aby se tohoto úřadu znovu ujal, přičemž Jan Schneider souhlasil, že úřad znovu převezme. 7. Václav Procházka požádal výbor, aby mu byl přidělen zapisovatel, a to nejlépe František Freiesleben a současně, aby bylo tomuto zapisovateli zvýšeno služné. Výbor se usnesl na tom, že František Freiesleben zůstane i nadále jako zapisovatel. Co se týká zvýšení služného, bylo ustanoveno, že se mu ponechává zdarma byt ve staré škole a šlužné činí 50 zlatých ročně. 8. Sbor dobrovolných hasičů podal žádost, aby byl zřízen na obecní výlohy samovod. Výbor se jednohlasně usnesl na objednání samovodu z obecních přirážek.39 Složení obecního výboru 1880 - 1882 Jan Češka

Jan Leinveber

Antonín Fohler

Ignác Dittrich

Václav Procházka

František Gloser

Jan Štěpánek

Vincenc Neudert

Čeněk Cerbel

Augustin Schvaller

Josef V. Kryšpín

Bedřich Leinveber

Jan Schneider

Hynek Macků

Antonín Michl

Jan Dittrich

Václav Kukla

Antonín Moravec

Jan Neudert Purkmistrem byl v tomto období Jan Češka. Radními pak byli Ignác Dittrich, Jan Štěpánek a Augustin Schvaller.

39


26

Zápisy ze zasedání obecního výboru: 8. ledna 1880 Předmětem schůze obecního výboru bylo zvolení obecního staršího, tj. dohlížitele na obecní jmění a hospodářství a dále volba obecního výběrčího C. K. daní a obecních poplatků. Jako obecní starší byl zvolen Jan Štěpánek a jako výběrčí daní a poplatků Antonín Michl. 24. ledna 1880 Pokladník chudinského ústavu předkládá účty tohoto ústavu za rok 1879. Předložené účty byly schváleny bez námitek. Vykázaný příjem: 279 zl. 11 k. Zbylá hotovost pro rok 1880: 101 zl. 10 k. 40 15. srpna 1881 1. Byl přečten dopis okresního výboru, ve kterém se doporučuje, aby se v obci zavedla daň ze psů. Po uvážení této záležitosti se výbor usnesl na zavedení daně, neboť v obci se vyskytuje velké množství psů. 2. Dále byl předložen nový obecní inventář na základě inventáře z roku 1873. Takto předložený inventář byl schválen a přijat. 3. Bylo předneseno, že František Kincl nepředložil dlužní úpis, ač mu to bylo nařízeno. Obecní výbor se jednohlasně usnesl na tom, aby byla na Františka Kincla podána žaloba.41 8. října 1882 Předložen dopis obecního úřadu v Meidlingu, ve kterém se žádá o neodkladné odvedení do domova zdejší příslušnice desetileté Cecílie Bittnerové. Obecní výbor se usnesl, aby pro tuto dívku byl vyslán průvodčí, kterému by byla poskytnuta náhrada za cestu. Bylo usneseno, že vyslaným bude zapisovatel Jan Kolbaba.42

40


41


42


27

2.2.4 Obecní výbor v letech 1882 – 1918 V tomto období se protokoly o zasedání obecního výboru dochovaly v některých letech ve velkém počtu, kdežto v některých letech úplně chybí. V celém období se však zachovaly protokoly o volbách do obecního výboru a umožní nám tedy zjistit složení obecního výboru. Volby 1882 I.

sbor:

Počet hlasů

Václav

II.

sbor:

Počet hlasů

III.

sbor:

Augustin

Počet hlasů

14

Antonín Michl

7

Jan Štěpánek

13

Ignác Dittrich

6

Jan Češka

13

Antonín Moravec

6

František Kukla

12

Antonín Fohler

6

Bedřich Leinveber

14

Jan Dittrich

10

Josef Fric

4

Jan Neudert

12

Josef Kryšpín

7

Josef Kincl

3

Václav Kukla

7

Procházka

Náhradníci:

Náhradníci:

Václav Šidla

9

Jan Bobek

9

František Kincl

7

František Kubásek František Dittrich František Zámečník

Schwaller František Gloser František Procházka

19 18 16

Náhradníci: 7

Moric Leinveber

10

4

Václav Kukla

9

3

Václav Tesař

8

Volby v roce 1882 byly vyhlášeny na 28. a 29. prosince. V prvním sboru se jich zúčastnilo celkem 14 z 18 oprávněných voličů. Ve druhém sboru 8 voličů, přičemž oprávněno volit bylo 42 obyvatel. Ve třetím sboru volilo 20 z 266 oprávněných voličů. Volba představenstva se konala 30. ledna 1883. Při volbě purkmistra získal 18 hlasů Jan Češka, ten ale volbu nepřijal. Muselo se tedy přikročit k druhé volbě, kde získal devět hlasů Antonín Michl, osm hlasů Jan Dittrich, jeden hlas

28

Jan Štěpánek a jeden hlas August Schwaller. K volbě purkmistra je však zapotřebí nadpoloviční většiny hlasů, což znamená alespoň 10 hlasů. Bylo nutné udělat ještě jedno kolo volby purkmistra – v té zvítězil 13 hlasy Jan Dittrich (Antonín Michl nezískal v tomto druhém kole ani jeden hlas). Za prvního radního byl zvolen Václav Procházka, druhým radním se stal Antonín Moravec a třetím radním Jan Neudert.43 Zápisy z jednání obecního výboru: 15. dubna 1883 1. Předmětem jednání bylo ustanovení prozatímního obecního sluhy. Dle vyhlášky týkající se této záležitosti byly předloženy a přečteny žádosti od Martina Prušky, Františka Fohlera, Karla Pazlara a Františka Staffy. Hlasováním byl zvolen obecním prozatímním sluhou Martin Pruška. Jeho roční plat dělá 50 zl. 2. Dále bylo usneseno, aby purkmistrovký úřad dal kopírovat plány a napsat rozpočty kvůli stavbě silnice do Nyklovic. 3. května 1883 1. Předneseno, že opuštěné dítě Julie Synkové, která odešla z obce, musí být od obce podporováno a ošetřováno, jak je nařízeno okresním výborem. Obecní zastupitelstvo se jednohlasně usneslo, aby na ošetřování dítěte bylo vypláceno měsíčně 1 zl. a 50 kr. z obecní pokladny. 2. Přečten dopis obce Radiměře, v němž se žádá, aby Dominikovi Burešovi byla zaslána podpora. Výbor se usnesl, že nejdříve musí obec Radiměř dokázat příslušnost jmenovaného. Dokud se tak neučiní, podpora být udělena nemá. 3. Je usneseno, že pokladník chudinského ústavu má být vyrozuměn o věcech týkajících se zemřelých Terezie Navrátilové a Anny Sklenářové a jejich podpory. 4. Schválen účet za pohřební výlohy Antonína Frice ve výši 8 zl. 47 kr. 5. Jednohlasně usneseno, aby Martin Pruška prozatímně obecním sluhou ve službě obecní podržen byl. Má být u politického úřadu požádáno, aby byl jmenovaný 43

SOkA Svitavy, Archiv městečka Bystré, i. č. 265 Zápisy ze zasedání obecního výboru

1896 -1912.

29

vzat pod přísahu. Služné budiž počítáno od května 1883 na částku 78 zl. ročně. Dále má být Martinu Pruškovi obstarán od obce stejnokroj (tmavozelený kabát s červenými výložkami, bílými knoflíky, šedé soukenné kalhoty a červenou paspulí, tmavozelená čepice s červenobílou šňůrkou a městským znakem v kokardě) za který mu bude měsíčně odečítáno 50 kr ze služného. 6. Předneseno jak má být naloženo se stavbou silnice do Nyklovic. Je usneseno, aby stavba silnice byla v následku vzniklého požáru odročena, ale stávající cesta má být poopravena hned jak vyschne a učiněna sjízdnou. Toto má na starosti pan Macků a pan Procházka.44 Volby 1885 I.

sbor:

Václav

Počet hlasů

II.

sbor:

Počet

III.

hlasů

sbor:

František

Počet hlasů

7

Antonín Moravec

8

Jan Češka

7

Ignác Dittrich

7

Václav Kukla

18

Jan Štěpánek

6

Antonín Fohler

7

František Gloser

16

Jan Dittrich

6

Antonín Michl

6

Bedřich Leinveber

13

Ignác Macků

6

Jan Neudert

6

Jan Pruška

11

Josef Kincl

4

Josef Kryšpín

5

Procházka

Náhradníci:

Náhradníci:

Procházka

Augustin Schwaller

20

9

Náhradníci:

Antonín Šidla

7

František Dittrich

6

Moric Leinveber

10

Václav Šidla

5

František Pazlar

6

Václav Tesař

6

František Kukla

3

Klement Bobek

4

Jan Švaler

6

Volby v roce 1885 se konaly opět 28. a 29. prosince. V prvním sboru se k volbám se dostavilo 7 z 19 oprávněných voličů. Z druhého sboru se dostavilo celkem 8 ze 43 oprávněných voličů. Ve třetím sboru volilo 24 voličů z 254 oprávněných obyvatel. 44

SOkA Svitavy, Archiv městečka Bystré, i. č. 679 Volební spisy 1883.

30

V lednu 1886 při volbě představenstva byl zvolen za purkmistra Jan Štěpánek. Prvním radním byl zvolen Václav Procházka, druhým radním pak Antonín Moravec a třetím radním Ignác Macků. 9. ledna 1886 probíhala volba členů místní školní rady. Zvoleni byli Václav Procházka, Jan Češka a Jan Dittrich. Jako náhradníci byli zvoleni Antonín Moravec a Bedřich Leinveber.45 Volby 1888 I.

sbor:

Počet hlasů

II.

sbor:

Počet hlasů

III.

sbor:

Počet hlasů

Jan Štěpánek

15

František Pazlar

13

Jan Pruška

26

Jan Čežka

15

Josef Kincl

13

Václav Kukla

21

František Kukla

9

Antonín Michl

11

Jan Neudert

21

Jan Dufek

9

Josef Kryšpín

10

Jan Bittner

20

Antonín Krása

8

Augustin Švaler

8

Ignác Macků

16

Siegfried Lípa

8

7

František Gloser

15

Náhradníci:

Václav Procházka Náhradníci:

Náhradníci:

Antonín Šidla

14

Antonín Findeis

12

Václav Tesař

16

Klement Bobek

10

Josef Němec

7

Antonín Gloser

15

Jan Dittrich

7

5

Jan Švaler

9

František Kubásek

Jak bylo zvykem ve starších volbách, i v roce 1888 se volilo koncem prosince, a to 27. a 28. Volba představenstva se konala 7. ledna 1889. Za purkmistra byl zvolen Ignác Macků. Prvním radním se stal Václav Procházka, druhým radním byl zvolen Jan Štěpánek a třetím radním Jan Pruška.

45


31

Volba místní školní rady proběhla 7. ledna 1889. Jejími členy se stali Václav Procházka, Jan Češka a Jan Štěpánek. Možnými náhradníky se stali Augustin Švaler a František Gloser.46 Pro obec Bystré se tento nový purkmistr stal velmi důležitým. Působil od roku 1883 do roku 1895 jako zemský poslanec. Byl znám pro svoji vzdělanost, poctivost i kritičnost. Sám užíval titul purkmistr i přesto, že v té době už byl ustálen termín starosta47. Prosazoval rovnoprávnost a tak byl oblíbený u lidí s drobným majetkem a neoblíbený u lidí s majetkem velkým. Hynek Macků se zasloužil o reorganizaci správy. V době jeho úřadu se od všech podání pořizovaly opisy, korespondence a jiné listiny byly systematicky tříděny a ukládány. Volby 1892 I.

sbor:

Počet hlasů

II.

sbor:

Počet

III.

hlasů

sbor:

Počet hlasů

Jan Dittrich

11

Václav Procházka

20

Ignác Macků

31

Jan Štěpánek

11

František Pazlar

18

Augustin Švaller

27

Josef Kryšpín

11

Antonín Findeis

16

Bedřich Leinveber

25

Josef Němec

10

Josef Kincl

15

Václav Kukla

25

Jan Bittner

11

Klement Bobek

14

Moric Leinveber

23

Antonín Michl

11

Jan Neudert

13

Antonín Gloser

16

Náhradníci:

Náhradníci:

Jan Pruška

10

Antonín Šidla

11

Josef Krušina

10

46 47

Václav Tesař František Zámečník Vincenc Jukl

Náhradníci: 16

Ignác Peterka

17

16

Jan Findeis

13

13

Jan Novotný

12

SOkA Svitavy, Archiv městečka Bystré, i. č. 681 Volební spisy 1889 Na svých listech se podepisoval jako purkmistr, což v té době považovaly na okresním

hejtmanství za přežitek a adresovali listy starostenskému úřadu v Bystrém. Poté, co se však jejich listy vracely zpátky s poznámkou: „Adresát neznámý. H. Macků, purkmistr.“ adresovali písemnosti už jen purkmistrovskému úřadu.

32

Další volba obecního výboru proběhla 29. února a 1. března 1892. Představenstvo bylo voleno 25. dubna téhož roku. Purkmistrem se stal opět Ignác Macků. Prvním radním byl zvolen Jan Štěpánek, druhým radním Václav Procházka a třetím radním Jan Dittrich. V ten samý den byli zvoleni do školní rady Jan Štěpánek, Augustin Švaller a Václav Procházka. Náhradníky se stali Jan Dittrich a František Pazlar.48 Volby 1895 I.

sbor:

Václav

Počet hlasů

II.

sbor:

Počet

III.

hlasů

sbor:

Počet hlasů

8

František Pazlar

16

Hynek Macků

12

Jan Štěpánek

7

Josef Kryšpín

15

Antonín Gloser

10

Leopold Michl

6

Václav Procházka

14

Moric Leinveber

5

Jan Šudoma

6

Antonín Findeis

12

Josef Heger

6

Antonín Šidla

6

Klement Bobek

12

Jan Haupt

5

Josef Němec

11

Zámečník

Náhradníci:

Náhradníci:

František Kunst

7

Jan Dufek

7

Josef Krušina

5

František Kubásek František Zámečník Václav Tesař

Augustin Schwaller Jan Bittner

4 3

Náhradníci: 15

Karel Krahulec

3

15

Jan Findeis

3

13

Jan Leinveber

2

Volby v roce 1895 probíhaly 19. a 20. března. Volba představenstva se konala 1. dubna. Za purkmistra byl zvolen Hynek Macků. Prvním radním se stal Jan Štěpánek, druhým radním Václav Procházka a třetím radním Augustin Schwaller. Volba školní rady proběhla ve stejný den a zvoleni do ní byli všichni

48


33

tři radní, tj. Jan Štěpánek, Václav Procházka a Augustin Schwaller. Náhradníky se stali Moric Leinweber a Jan Haupt.49 Zápisy ze zasedání obecního výboru: 19. října 1896 1. Pan purkmistr uvítal přítomné a zahájil schůzi. 2. Výbor se usnesl na jednotlivých dávkách pro chudé a nemocné v obci. 3. Přednesena žádost tkalce Václava Müllera o slevu na nájemném z obecních pozemků. Výbor se usnesl na platbě 6 zl. pro rok 1896 místo 12 zl. 40 kr. Pro další roky pak stanovil nájem 8 zl. ročně. 4. Proti povozníčkovi Josefu Štaffovi se má pokračovat v exekuci, pokud nezaplatí celou dlužnou částku ke dni 23. října. Dále se má podat žaloba na manžele Jana a Marii Novotné a Jana a Annu Kinclovi pro obecní dluhy. 5. Pan purkmistr oznamuje stavbu nové kašny u školy, protože stará je ve špatném stavu. Potřebné práce ke stavbě jsou hotovy, což výbor bere na vědomí a usnáší se na pokračování stavby kašny. 6. Bylo usneseno, aby dosud se nalézající přebytečný štěrk na silnici byl bezplatně odvezen. Dále žádají podnikatelé stavby planýrky, aby jim byla vyžádána peněžitá záloha od okresního výboru v Poličce. 7. Obecní zastupitelstvo se usneslo na tom, aby byla postavena kolejní dráha z Poličky do Bystrého, na kterou bude věnováno 10 000 zl. z obecních prostředků k zakoupení kmenových akcií této dráhy. Dále bylo usneseno, že bude vypracován detailní projekt této dráhy. Výbor zplnomocnil purkmistra Hynka Macků, aby vše potřebné ke stavbě dráhy z Poličky do Bystrého na náklady obce zařídil. 4. dubna 1897 1. Pan purkmistr uvítal přítomné a zahájil schůzi. 2. Byl přečten protokol o usnesení se místní školní rady v Bystrém ze dne 3. dubna 1897, kterým se žádá c.k. okresní školní rada v Poličce, aby ve smyslu 49


34

zákona za dne 2. května 1883 § 21, byla poskytnuta úleva ve školní docházce 26 dětem v měsících květnu, červnu a červenci 1897. 13. prosince 1897 Přednesen obecní rozpočet na rok 1898 od položky k položce: příjem: 1 556 zl. 19 kr. vydání: 3 150 zl. 31 kr. schodek: 1 594 zl. 12 kr. Daně za rok 1897 obnáší 5 148 zl. 28 kr., takže k uhrazení výše uvedeného schodku se má vybírat 31% přirážka přímé daně z jednoho zlatého.50 Volby 1898 I.

sbor:

Počet hlasů

II.

sbor:

Počet hlasů

III.

sbor:

Počet hlasů

Jan Haupt

16

Jan Štěpánek

37

Josef Kryšpín

9

Václav Procházka

22

Josef Němec

9

Klement Bobek

22

Antonín Gloser

82

Josef Košák

9

Václav Zámečník

21

Václav Tesař

81

Jan Bittner

9

Leopold Michl

20

Antonín Moravec

81

Siegfried Lipa

7

18

František Kunst

78

Náhradníci:

František Kubásek Náhradníci:

Hynek Macků Augustin Schwaller

85 86

Náhradníci:

Josef Kružina

16

Jan Neudert

20

Emanuel Lila

81

Antonín Šidla

8

Josef Schaffer

18

Karel Krahulec

79

Jan Neudert

9

Vincenc Reml

17

Antonín Gloser

81

Volby v roce 1898 se konaly 8. a 9. března. Volba představenstva se pak konala 2. srpna. Purkmistrem se stal Hynek Macků. Prvním radním se stal Jan Štěpánek, druhým radním Augustin Schwaller a třetím radním Klement Bobek. 50


1896 -1912.

35

Rozdělení referátů - zástupce purkmistra v úřadu a I. radní – Jan Štěpánek

kanceláři - dohled nad pokladnou

II. radní – August Schwaller

- obecní hospodář (k němu přiděleni Jan Bittner a Josef Němec) - policejní dohled v obci a dohled na

III. radní – Klement Bobek

výroční trhy (k němu přiděleni Leopold Michl, Václav Zámečník, Václav Tesař, Josef Heger) Zástupce c. a k. velkostatku Bystré, Jan

Dohled na obecní jmění

Haupt, Vítězomír Lipa, Josef Němec, Antonín Gloser, Václav Procházka

Komise zdravotní

Dohled při požáru

Chudinství Obecní cenitelé a odhadci

Josef Košak, Josef Kryšpín, Jan Haupt, Antonín Moravec Antonín Gloser, Jan Haupt, František Kubásek, Josef Heger Jan Štěpánek – pokladník chudinského ústavu a otec chudých Josef Němec, Antonín Moravec Nedvězskou – Václav Tesař Niklovskou – František Kubásek

Dohled na silnice

Trpínskou – Josef Němec Hamerskou – Antnonín Gloser Jedlovskou – Antonín Moravec Obecní silnice – Václav Procházka51

51


36

Zápisy ze zasedání obecního výboru: 25. srpna 1898 1. Pan purkmistr uvítal přítomné a zahájil schůzi. 2. Přečten protokol o usnesení místní školní rady, ve kterém se žádá C. K. okresní školní rada v Poličce o úlevu 29 dětem v podzimních měsících. Zastupitelstvo protokol i návrh jednohlasně schvaluje. 3. a) Díl z nadace Hejtmanovské určený pro Nepomucenu Fricovou má být doplacen Vincencii Kusé b) díly z nadace Hejtmankovské po zemřelých Anně Doležalové a Anežce Neincové mají být pro příště uděleny Terezii Kafkové a slepé Josofě Kolbalové. 4. Žádost sousedů z domů č. 44 – 48 na opravu vodovodu před domem č. 51 do stávající studně. Zastupitelstvo pověřuje zdravotní komisi, aby tuto záležitost vyšetřila a podala potřebný návrh. V záležitosti vyčištění Jerkova rybníka kvůli vodovodu do obce bylo usneseno požádat c. k. vrchní správu statků v Bystrém, aby působila k vyčištění rybníka co nejdříve. 5. Přednesena zpráva revisorů za rok 1897 a bylo usneseno o zamítnutí žádosti za zrušení kořalečního krejcaru a o povinnosti výčepním platit 280 zl. ročně, tak jak se zavázali. 6. Usneseno, že obecní přirážka se má vybírat z daní v roce 1898 předepsaných a schodek proti rozpočtu se má krýt z kasovních přebytků. 7. Žádost Morice Skuteckého za výčep piva. Bylo usneseno, že se žádosti nevyhovuje, neboť v obci je dostatečný počet hostinců a není třeba je rozšiřovat. 8. Byla zamítnuta žádost Morice Skuteckého o snížení kořalečního krejcaru. 9. Zastupitelstvo se usneslo na tom, že vyhoví žádosti Josefa Švajdlera a z obecní pokladny se vyplatí náhrada zmíněnému Josefu Švajdlerovi 5 zl. 82 kr. za vytlučená okna. 10. Usneseno, že se pořídí 12 židlí do hostince, které žádal František Macháček. 11. Žádost obce Sulkovce, aby byla opravena cesta přes panský les.

37

12. Usnesení zastupitelstva, aby na výlohy oslavy padesátiletého jubilea panování císaře a krále Františka Josefa I. bylo z obecní pokladny vyplaceno 49 zl 30 kr. 13. Bylo usneseno, že nedoplatky z roku 1897 budou prováděny zákonnou cestou, tj. exekucí. 14. Občanská záložna darovala obci 355 zl. Purkmistr jménem zastupitelstva vzdává správě záložny dík. 15. Návrh pana Lipy, aby pozvání ke schůzím zastupitelstva, zejména jejich program, byl veřejně vyvěšen a každému členu výboru byl předkládán buď psaný, nebo hektografovaný program. Obecní zastupitelstvo s návrhem souhlasí a povoluje koupi hektografu. 16. Josef Kryšpin děkuje jménem divadelních ochotníků za propůjčení místností v obecní radnici a žádá o další přízeň a podporu obce pro spolek divadelních ochotníků. 10. ledna 1900 Šetření ohledně zjištění zda nebyly podány námitky proti usnesení obecního výboru o vybírání 37% přirážky pro rok 1900. Zjištěno, že nebylo podáno žádných námitek ze strany občanů ke dni sundání vyhlášky. 28. listopadu 1900 1. Prozkoumán soupis dětí školou povinných na rok 1900/1901, bylo osvobozeno od placení školného platu chudých v Bystrém 153 a neosvobozeno 236. V Hamrech osvobozeno 8 a neosvobozeno 11. 2. Přednesen školní rozpočet na rok 1901: Příjmy: 58 K. 58 h. Výdaje: 990 K. Schodek: 931 K. 42 h. Na základě výkazu od c. k. berního úřadu v Poličce se uvedený schodek se uhradí 10% přirážkou z každé koruny přímé daně. 3. Přednesen výnos c. k. okresní školní rady v Poličce ze dne 22. srpna 1900 kvůli podání zprávy o účelnosti zřízení měšťanské chlapecké školy v Jedlové. Místní školní rada toto jednohlasně schvaluje.

38

4. Správa obecní školy v Bystrém sděluje, že hospodářský pokračovací kurs navštěvuje v tomto období 30 posluchačů. Dále oznamuje, že byla podána žádost o subvenci okresnímu výboru v Poličce. 5. Správce obecné školy oznamuje, že byla dopsána kniha „Kronika obecné školy v Bystrém“ a žádá, aby pořízení nové této knihy bylo povoleno. Místní školní rada pořízení schvaluje.52 Volby 1901 I.

sbor:

Počet hlasů

II.

sbor:

Počet

III.

hlasů

sbor:

Počet hlasů

Josef Němec

8

Václav Procházka

10

Karel Krahulec

11

Jan Haupt

8

Jan Štěpánek

10

Hynek Macků

7

Josef Košák

8

Leopold Michl

10

August Schwaller

6

František Kukla

7

Antonín Gloser

10

Moric Leinweber

6

Loopold Vrzák

7

Josef Kryšpín

10

František Kunst

6

6

Jan Leinveber

10

Antonín Hanyk

Václav Zámečník Náhradníci:

Náhradníci:

Náhradníci:

Antonín Šidla

7

Josef Scdhaffer

10

Emanuel Zila

6

Jan Neudert

7

Vincenc Reml

10

Antonín Gloser

6

Antonín Findeis

7

Jan Findeis

10

František Král

6

Volby v roce 1901 proběhly 2. a 3. srpna. Volba obecního představenstva se konala 12. srpna. Za purkmistra byl zvolen znovu Hynek Macků. Prvním radním se stal Jan Štěpánek, druhým radním Augustin Schwaller a třetím radním Leopold Michl. Slib představitelé skládali 21. srpna. 53

52


1896 -1912. 53


39

Rozdělení referátů - zástupce purkmistra v úřadu a I. radní – Jan Štěpánek

kanceláři - dohled nad pokladnou - obecní hospodář (k němu přiděleni

II. radní – August Schwaller

Josef Němec, Antonín Gloser a Moric Leinweber) - policejní dohled v obci a dohled na výroční trhy (k němu přiděleni Václav

III. radní – Leopold Michl

Zámečník, František Kukla, Karel Krahulec, Jan Leinweber, František Kunst) Zástupce c. a k. velkostatku,


Václav Procházka, Jan Haupt, František Kunst

Komise zdravotní

Josef Košak, Josef Kryšpín, Jan Haupt, Antonín Hanyk Jan Štěpánek – pokladník ústavu

Chudinství

chudinského a otec chudých a Vrzák Leopold

Dohled při požáru Cenitelé a odhadci

Antonín Gloser, Moric Leinweber, Jan Haupt Josef Němec, Moric Leinweber Nedvězskou – František Kukla Niklovskou – Karel Krahulec

Dohled na silnice

Trpínskou – Josef Němec Hamerskou – Antnonín Hanyk Jedlovskou – Václav Zámečník Obecní silnice – Václav Procházka

40

Zápisy z jednání obecního výboru: 11. prosince 1903 1. Výbor se usnesl na výši chudinské podpory v roce 1904 pro 27 lidí v celkové výši 914 K. 2. Byl přednesen předpokládaný rozpočet příjmů a vydání na rok 1904: Příjem: 2300 K 40 h Vydání: 5857 K 83 h Schodek: 3557 K 43 h který se má uhradit 37% přirážkou z každé koruny přímé daně. Školní rozpočet se předpokládá: Příjem: 56 K 70 h Vydaní: 1650 K Schodek: 1593 K 80 h který se má uhradit 17% školní přirážkou z každé koruny přímé daně. Oba rozpočty byly přijaty a schváleny. 3. Po návrhu komise se obecní zastupitelstvo usneslo na tom, že bude od začátku roku 1904 platit obecnímu zapisovateli Ignáci Peterkovi ročně 900K, tedy 75K měsíčně. Z tohoto obnosu obdrží 65 K na ruku k volné dispozici a 10 K jako splátku do fondu starobního a pensijního, kde je pojištěn a musí být pojištěn i nadále. Současně si zastupitelstvo vyhradilo dozor nad tím, zda je poplatek do fondu řádně odváděn. Po pěti letech obdrží ke služnému přídavek ve výši 50 Korun. Pro případ dožitého stáří a neschopnosti k práci poskytne obec Ignáci Peterkovi bezplatný byt a po něm i jeho vdově. Zapisovatel Ignác Peterka je povinen na požádání obecního zastupitelstva během tří měsíců složit kauci rovnající se obnosu jednoročního služného. 4. Ve věci týkající se resignace pana Josefa Košáka na místo člena obecního výboru se bere na vědomost a na jeho místo má nastoupit náhradník. 29. října 1902 Přednesen přípis c.k. okresní školní rady v Poličce, ve kterém sděluje, že c.k. zemská školní rada povolila zřízení měšťanské chlapecké školy v Bystrém.

41

Se stavbou nové školní budovy se započne hned na jaře roku 1903. K tomu zvolena devítičlenná komise, která má předběžné práce vykonat a obecnímu výboru předložit ke schválení. 5. prosince 1902 Obecní výbor jednohlasně uznává, že parcely číslo: 2401, 2402, 2403, 2516, 2517/1, 2517/2, 2518, 2519, 2520, 2521, 2522, 2523, 2524, 2525, 2526, 2527, 2528, 2529 patří pod soukromý majetek c. a k. velkostatku Bystré.54 Volby 1904 I.

sbor:

Počet hlasů

Leopold Vrzák

11

Jan Haupt

11

Václav Zámečník

11

II.

sbor:

Václav Procházka Josef Kryšpín Augustin Schwaller

Počet hlasů

III.

sbor:

Počet hlasů

13

Hynek Macků

22

12

Antonín Hanyk

20

12

Václav Kukla

19

Václav Dufek

11

Leopold Michl

11

Antonín Fohler

16

Josef Němec

11

František Pazlar

11

Antonín Gloser

15

František Kukla

10

Karel Krahulec

8

Jan Findeis

15

Náhradníci:

Náhradníci:

Náhradníci:

Antonín Šidla

11

Antonín Findeis

12

Emanuel Lila

16

Jan Neudert

11

Josef Schaff

12

Josef Heger

16

Václav Tesař

11

Jan Neudert

9

Jan Král

11

Volba obecního výboru v roce 1904 byla vyhlášena na 19. a 20. září. Volba představenstva se konala 30. září. Opět byl zvolen za purkmistra Hynek Macků. Prvním radním se stal Leopold Michl, druhým radním Václav Zámečník a třetím radním Josef Němec. Slib nově zvolené představenstvo složilo 16. listopadu. 54


1896 -1912.

42

Rozdělení referátů - zástupce purkmistra v úřadu a I. radní – Leopold Michl

kanceláři - dohled nad pokladnou - policejní dohled v obci a dohled na výroční trhy (k němu přiděleni:

II. radní – Václav Zámečník

František Kukla, Karel Krahulec, Antonín Fohler, Antonín Gloser, Jan Findeis) - obecní hodpodářství (k němu

III. radní – Josef Němec

přiděleni: Augustin Schwaller, František Pazlar, Václav Dufek) Zástupce c. a k. velkostatku,


Václav Procházka, Jan Haupt, Václav Kukla

Komise zdravotní Chudinství Dohled při požáru Cenitelé a odhadci

Josef Kryšpín, Jan Haupt, Antonín Hanyk Leopold Vrzák Antonín Gloser, Václav Kukla, František Pazlar Josef Němec, Václav Dufek Nedvězskou – František Kukla Niklovskou – Karel Krahulec

Dohled na silnice

Hamerskou – Antnonín Hanyk Jedlovskou – Antonín Fohler Obecní silnice – Václav Procházka55

55


43

Zápisy ze zasedání obecního výboru: 26. srpna 1905 1. Purkmistr uvítal přítomné a zahájil schůzi. 2. Přednesen přípis obce Židenic u Brna ze dne 18. července 1905 ohledně pěti dětí z rodiny Petra Kňauera na které se má platit denní podpora 30 h. Výbor se usnesl na vyšetření těchto poměrů v obci Židenicích, než budou poměry zjištěny požadovaný obnos zaplatit. 3. Jednohlasně usneseno prodloužit smlouvu o pronájmu myslivosti na pozemcích obce Bystrého ze dne 30. listopadu 1899 na dalších šest let počínaje 1. únorem 1906. 4. Pan purkmistr přednesl přípis městské rady v Litomyšli ze dne 22. srpna 1905 ohledně stavby dráhy z Litomyšle na Moravu. Usneseno, že jiný směr než přes Bystré nebude podporován. 5. Dále přednesena žádost manželů Josefa a Boženy Soukupových v Bystrém, ze dne 22. srpna 1905 o prodeji obecních pozemků ke stavbě obytných domů ve výměře asi 700 m2. Obecní výbor se jednohlasně usnesl, že Soukupovi jsou povinni během jednoho roku postavit dva domy z tvrdé hmoty dle zákonných předpisů. Jsou přitom povinni zaplatit společně za každý 1 m2 60 haléřů, tedy celkem 420 korun do obecní pokladny. Pokud by během roku domy nepostavili, budou povinni vrátit vše do stavu původního a pozemky odevzdat zpět. Přičemž jim bude vrácena kupní cena. Pro případ, že by tohoto nedostáli, je obec oprávněna na jejich náklad ze složené kupní ceny uvést věci do předešlého stavu. Náklady spojené s trhovou smlouvou a pořízení potřebného náčrtku oprávněným zeměměřičem nese kupující. 6. Ohledně zamýšlené slavnosti svěcení nové školní budovy dne 17. září 1905 se výbor usnesl takto: pozváni budou c.k. úřady politické, soudní, úřady samosprávné, školní, farní, správy škol, spolky v místě, úřednictvo c. a k. velkostatku, místní učitelé, stavitel Ryšavý, obecní výbor atd. Bude hrát hudba k průvodu z kostela ke školní budově a zpět. Na školu a soukromé budovy budou

44

vyvěšeny prapory. Pohoštění cizích hostů bude provedeno na náklady obce. Začátek slavnosti bude v 10 hodin dopoledne.56 Volby 1908 I.

sbor:

Počet hlasů

II.

sbor:

Počet hlasů

III.

sbor:

Počet hlasů

Václav Dufek

9

Jan Štěpánek

30

Hynek Macků

69

Josef Němec

9

Václav Zámečník

29

Václav Kukla

69

František Pazlar

9

27

Jan Findeis

68

Jan Haupt

8

Leopold Michl

27

Karel Krahulec

68

Siegfried Lipa

7

Jan Šudoma

27

František Kukla

5

Josef Schaffer

27

Náhradníci:

Václav Procházka

Náhradníci:

Augustin Schwaller Antonín Hanyk

67 66

Náhradníci:

Antonín Šidla

9

Robert Fric

27

Jan Král

68

Josef Kincl

9

Ignác Benář

26

Josef Hejtmánek

68

Jan Neudert

7

Jan Neudert

22

František Pazlar

67

Při volbě představenstva byl zvolen za purkmistra znovu Hynek Macků. Jan Haupt se stal prvním radním, Leopold Michl se stal druhým radním a třetím radním se stal Václav Zámečník. Nově byl volen i čtvrtý radní, kterým se stal Josef Němec. Nově zvolené představenstvo složilo slib 21. března. 57

Rozdělení referátů - zástupce purkmistra v úřadu a I. radní – Jan Haupt

kanceláři, stavební referát, předseda sirotčí rady, dohled nad pokladnou

56


1896 -1912. 57


45

Rozdělení referátů - pokračování - referát týkající se statistiky II. radní – Leopold Michl

hospodářského zvířectva, osetí a zdravotnictví zvířectva (k němu přiděleni: Jan Šudoma, Josef Schaffer) -policejní dohled v obci a dohled na

III. radní – Václav Zámečník

výroční trhy (k němu přiděleni: Karel Krahulec, Jan Findeis, František Kukla, Jan Štěpánek, Josef Schaffer) - obecní hospodářství (k němu

IV. radní – Josef Němec

přiděleni: Augustin Schwaller, Václav Dufek, František Pazlar) Zástupce c. a k. velkostatku,


Václav Kukla, Václav Procházka, Augustin Schwaller Předseda – I. radní Jan Haupt

Sirotčí rada

Václav Procházka, František Kukla, František Pazlar

Komise zdravotní, nákazová komise

Dohled při požáru Cenitelé a odhadci

Antonín Hanyk, Siegfried Lipa, Jan Šudoma Václav Kukla, František Pazlar, Jan Findeis Josef Němec, Václav Dufek Nedvězskou – František Kukla Niklovskou – Karel Krahulec

Dohled na silnice

Hamerskou – Antonín Hanyk Jedlovskou – Josef Schaffer Obecní silnice – František Pazlar

46

Zápisy ze zasedání obecního výboru: 12. prosince 1909 1. Purkmistr uvítal přítomné a zahájil schůzi. 2. Purkmistr předložil snímek památní desky pro zdejší školu, kterou zhotovil profesor Antonín Pruška v Mnichově s úmyslem věnovat jí zdejší škole. Obecní výbor s potěšením vzal tuto zprávu na vědomí a ukládá panu purkmistrovi, aby profesorovi vhodným způsobem tlumočil radost dík celého výboru nad cenným darem, který velmi ochotně přijme. 3. Přednesen přípis c.k. okresního hejtmanství v Poličce ze dne 25. listopadu 1909, kterým má být Janu Hauptovi, obchodníkovi v Bystrém, uděleno povolení k prodeji léčiv. Obecní výbor se usnáší, aby byla povolena žádaná koncese. 4. Na přípis okresního výboru v Poličce ze dne 30. listopadu žádá purkmistr, aby bylo oznámeno, že se hledají vhodné rodiny pro výchovu sirotků. 2. března 1910 Revizoři, kterým byla předložena hlavní kniha účtů, pokladniční deník a veškeré přílohy, prozkoumali tyto záležitosti a shledali, že obecní účet za rok 1909 se jeví být v úplném pořádku. Taktéž byl shledán správným účet školního platu a účet chudinského ústavu. Navrhují proto, aby bylo výborem uděleno panu purkmistrovi absolutorium z těchto účtů. 19. května 1910 1. Purkmistr uvítal přítomné a zahájil schůzi. 2. Přečten protokol o revizi účtu obecního za rok 1909 jakož i účtů fondů ostatních, ve kterém činí revize návrh, aby na účty bylo uděleno purkmistrovi absolutorium, protože účty jsou v úplném pořádku. Obecní výbor jednomyslně účty uznává a uděluje absolutorium. 3. Předloženy žádosti o uprázdněné místo dílu nadace Hajtmánkovské po Anežce Králové. Po uvážení usneseno, že podíl z jmenované nadace má obdržet vdova Anežka Bittnerová.

47

Žádost o podporu Františka Hořínka (hrbatého) se nepovoluje, vzhledem k tomu, že v obci je více potřebných chudých a jelikož je finanční stav obce nepříznivý. Rovněž se pak zamítá žádost ohledně dítěte Cecílie Štěpánkové, neboť není prokázáno, zda dítě má u sebe nebo jej dala někomu do výchovy. 4. Příslušnost v Brně nabyla Františka Schneidrová. Žádosti krejčího Františka Suchýho o přijmutí do svazku zdejší obce se vyhovuje. Žádost obecního úřadu v Jimramově o přijmutí Vincence Kulíška s rodinou do svazku zdejší obce se odkládá na dobu pozdější, neboť není prokázáno, že zde měl zákonitou dobu svého pobytu. Žádost zdejší poštmistrové Matildy Pešlové o souhlas upravení služebních hodin, aby ve svátcích mohla mít otevřeno stejně jako v neděli.

Obecní výbor

s politováním prohlašuje, že není možné poštovní službu v Bystrém ještě více omezovat. 5. Jednomyslně usneseno o pořízení nové kádě coby vodní nádržku (kašnu) před domem č. p. 13 a zároveň opravení dolní kašny před domem č. p. 20. 6. Purkmistr oznamuje, že jsou pořízeny na studni v nové školní budově nové žulové dekle a obklady, což výbor uznává a schvaluje 7. Pumpa u domu č. p. 50 a 84 má být odklizena, protože se v ní drží jen hnojovka a má být zakryta kamenným poklopem. 8. Potřebné opravy na školních budovách mají být provedeny 9. Dle usnesení obecního výboru má být pan Robert Niklíček stavitel v Poličce vyzván aby bezodkladně na základě stavebního protokolu u domů č. p. 286, 287, 288, 289 a 290 vše uvedl do pořádku. 10. Na žádosti sousedů č. p. 98 – 113 o pořízení mostů u domů č. p. 105 a 106 přes potok je jednohlasně usneseno pořídit na náklad obce 2 kolejnice (traversy) na žádaný mostek, ostatní náklady a potřebný materiál mají pořídit sami sousedé, kteří podali žádost.58 58


1896 -1912.

48

Volby 1911 I.

sbor:

Počet hlasů

Jan Haupt

11

Josef Němec

11

František Kukla

II.

sbor:

Počet

III.

hlasů

Václav

sbor:

Počet hlasů

8

Josef Divoký

43

František Kunst

8

Antonín Gloser

42

10

Jan Štěpánek

8

Hynek Macků

36

Jan Hejtmánek

7

Jan Neudert

8

Antonín Marek

36

Jan Findeis

7

Jan Leinweber

8

Antonín Hanyk

33

Josef Dittrich

7

Jan Jež

8

Moric Leinweber

27

Náhradníci:

Procházka

Náhradníci:

Náhradníci:

Karel Krahulec

10

Jan Neudert

8

Antonín Čipera

38

Jan Schwaller

7

Ignác Bednář

8

Jan Král

33

Jan Němec

7

Jan Král

8

František Elčkner

33

Volba představenstva se konala 5. května. Purkmistrem se stal opět Hynek Macků. Prvním radním se stal Jan Haupt, druhým radním František Kunst, třetím radním Jan Štěpánek a Josef Němec se stal čtvrtým radním. Rozdělení referátů - Zástupce purkmistra v úřadu a I. radní – Jan Haupt

kanceláři, stavební záležitosti, dozor nad pokladnou - policejní a stavební záležitosti (k

II. radní – František Kunst

němu přiděleni: Jan Findeis, Antonín Marek, Antonín Gloser, Jan Jež, Josef Divoký) - statistika osetí, zvířectva a

III. radní – Jan Štěpánek

zdravotnictví vůbec (k němu přiděleni: Josef Dittrich, Jan Neudert, Antonín Hanyk)

49

Rozdělení referátů - pokračování - obecní hospodář, cenitel (k němu IV. radní – Josef Němec

přiděleni: Jan Neudert, Josef Dittrich, Moric Leinweber) Zástupce c. a k. velkostatku – J.


Mattusch, František Kukla, Václav Procházka Předseda - Jan Hejtmánek

Sirotčí rada

Václav procházka, Jan Leinweber, Jan Jež, Josef Divoký

Komise zdravotní Dohled při požáru Cenitelé

Antonín Hanyk, Moric Leinweber František Kukla, Jan Findeis, Jan Jež, Antonín Gloser Josef Němec, Antonín Marek Nedvězskou – František Kukla Niklovskou – Jan Neudert

Dohled na silnice

Hamerskou – Antonín Hanyk Jedlovskou – Antonín Marek Hartmanskou – Josef Divoký Obecní silnice – Jan Findeis59

Zápisy ze zasedání obecního výboru: 29. listopadu 1911 Po sundání vyhlášky obecního výboru z úřední tabule ze dne 21. listopadu 1911 o vybírání obecní přirážky ve výši 43 % z každé koruny přímé daně bylo zjištěno, že nikdo z občanů nepodal žádné námitky ani připomínky proti výše uvedené vyhlášce.60 59 60

SOkA Svitavy, Archiv městečka Bystré, i. č. 689 Volební spisy 1911. SOkA Svitavy, Archiv městečka Bystré, i. č. 265 Zápisy ze zasedání obecního výboru

1896 -1912.

50

Volby 1914 I.

sbor:

Počet hlasů

II.

sbor:

Počet

III.

hlasů

sbor:

Počet hlasů

Jan Haupt

13

Leopold Michl

27

Jan Leinweber

66

Jan Jež

10

Jan Gabriel

23

Antonín Gloser

62

Josef Němec

9

Václav Zámečník

20

František Pazlar

58

Siegfried Lipa

8

Václav Procházka

19

František Kincl

58

František Kunst

7

Jan Neudert

18

František Král

57

Antonín Marek

7

Petr Findeis

18

Josef Divoký

55

Náhradníci:

Náhradníci:

Náhradníci:

Antonín Gloser

7

Jan Pruška

21

Antonín Čipera

58

Josef Dittrich

7

František Hnát

20

Jan Vyskočil

58

František Kukla

7

Antonín

19

Procházka

František Makovský

58

Další volby do obecního výboru se konaly 15. a 16. června 1914. Za purkmistra byl zvolen Jan Haupt. Prvním radním se stal Leopold Michl, František Kunst se stal druhým radním, za třetího radního byl zvolen Václav Zámečník a za čtvrtého radního Josef Němec. Rozdělení referátů - Náměstek purkmistra v úřadu a I. radní – Leopold Michl

kanceláři, stavební záležitosti, dozor nad pokladnou - stavební záležitosti (k němu přiděleni:

II. radní – František Kunst

Jan Findeis, Antonín Marek, Antonín Gloser, Jan Jež, Josef Divoký) - statistika osetí, zvířectva a

III. radní – Jan Štěpánek

zdravotnictví vůbec (k němu přiděleni: Josef Dittrich, Jan Neudert, Antonín Hanyk)

51

Rozdělení referátů - pokračování - obecní hospodář, cenitel (k němu IV. radní – Josef Němec

přiděleni: Jan Neudert, Josef Dittrich, Moric Leinweber)


Sirotčí rada

Komise zdravotní

Dohled při požáru Cenitelé

Zástupce c. a k. velkostatku, Václav Procházka Josef Jež, Václav Procházka, Jan Leinweber, František Král František Král, Jan Leinweber, Jan Gabriel, Siegfried Lipa, Jan Jež Jan Jež, Antonín Gloser, František Pazlar, František Kincl Josef Němec Nedvězskou – Petr Findeis Poličskou – Antonín Moravec

Dohled na silnice

Niklovsko-Trpínskou – Jan Neudert Hamerskou a Hartmanskou – Josef Divoký Obecní silnice – Václav Procházka61

2.2.5 Volby do obecního výboru Jak je uvedeno výše, do výboru se volilo ve třech sborech podle částky odváděných daní. Z dochovaných archivních materiálů se dozvídáme, že v období 1850 - 1918 bylo v prvním sboru oprávněno volit kolem 18 lidí. Ve druhém sboru se počet voličů průměrně pohyboval v rozmezí 40 – 60 lidí. Ve třetím sboru bylo oprávněných voličů přibližně kolem 300, přičemž se v některých letech počet snížil jen na 215. Celkem se mohlo podílet na volbě obecního výboru kolem 350 lidí. Když vezmeme v úvahu počet obyvatel, který se pohyboval přes 2 000, 61


52

vychází nám z toho, že mohlo volit kolem 16 % obyvatel. Z tohoto malého počtu se ovšem většina oprávněných voličů k volbě vůbec nedostavila. Voličské seznamy byly vyvěšeny po dobu 4 týdnů v obecní úřadovně, aby do nich mohl kdokoliv nahlédnout v úředních hodinách. Proti seznamům bylo možné podat námitky v osmidenní prekluzivní lhůtě, která začala prvním dnem vyvěšení seznamu. Volby pravidelně probíhaly ve dvou dnech. První den voleb volil třetí sbor svolaný většinou na 9. hodinu ranní. Druhý den pak volil sbor druhý, ve stejnou hodinu, a první, který byl oprávněný volit kolem 14. hodiny odpolední. Pro vlastní volbu byla ustanovena volební komise, která měla čtyři členy. V hodinu voleb přečetl purkmistr § 10 - § 12 obecního volebního řádu a vyzval voliče k tomu, aby volili podle svého nejlepšího přesvědčení. Po vyhlášení výsledků voleb bylo možné podat námitky proti zvoleným opět v osmidenní prekluzivní lhůtě.62

2.2.6 Jednání obecního výboru Výbor v Bystrém zasedal častěji, než bylo původně zamýšleno při prvních volbách. V některých letech se výbor sešel i několikrát měsíčně. Každý rok se jednalo o rozpočtu na následující rok. Také se pravidelně probíraly účty za obec, školu a chudinský ústav. Velmi často se řešily záležitosti týkající se chudinského ústavu a podpory pro chudé. Jednáno bylo dále o vodovodech, pronájmech pro obecní záležitosti, opravách silnic a cest, zaopatření sirotků, povolení k živnostem, školních platech, přirážkám k daním a mnohém dalším. 63 Jednalo se samozřejmě i o méně obvyklých věcech, jako například o povinnosti zvýšit komín o 7 cm.

62

SOkA Svitavy, Archiv městečka Bystré, i. č. 679 - 690 Volební spisy 1883 - 1914.

63

SOkA Svitavy, Archiv městečka Bystré, i. č. 258 – 265 Zápisy ze zasedání obecního výboru

1875 - 1912.

53

2.3 Seznam purkmistrů (starostů) v letech 1850 - 1918 Antonín Michl

1850 – 1853

Gustav Schneider

1853 - 1861

František Kukla

1861 – 1862

Josef Fric

1862 – 1864

Gustav Schneider

1864 – 1867

Ignác Hejtmánek

1867 – 1871

Ignác Dittrich

1871 – 1877

Václav Procházka

1877 – 1880

Jan Češka

1880 – 1883

Jan Dittrich

1883 – 1885

Jan Štěpánek

1885 – 1888

Hynek Macků

1889 – 1914

Jan Haupt

1914 – 1919

54

Závěr Město Bystré bylo na úrovni územní samosprávy v letech 1850 – 1918 spravováno obecním výborem a představenstvem. V práci se mi podařilo ukázat složení obecního výboru v jednotlivých volebních obdobích díky použití protokolů o obecních volbách. Zde můžeme vidět, jak často se jednotlivá jména zvolených zástupců obyvatel opakují. V souvislosti s tímto jsem mohla ukázat, jak bylo občany využíváno, či spíše ignorováno, nově udělené právo volit a jak vlastní volba probíhala. Dále se mi podařilo v práci ukázat činnost obecního výboru výběrem některých protokolů ze zasedání. Z těchto protokolů jsem zjistila složení představenstva, jelikož se ale nedochovaly žádné písemné materiály, které by zachycovaly vlastní činnost tohoto orgánu, nemohla jsem porovnat činnost obecního výboru a představenstva. Díky protokolům ze zasedání jsme měla možnost blíže poznat život v tomto malém městě. Dozvěděla jsem se o každodenních problémech, se kterými se obyvatelé města setkávali – ať už se jednalo o služebnictvo, které utíkalo od svých zaměstnavatelů nebo nemožnosti změnit otevírací dobu na poště. Doufám, že tato práce poslouží ke srovnání dané problematiky s jinými městy a zároveň přispěje při bádání zaměřující se na Bystré nebo na územní samosprávu.

55

Použité prameny a literatura Prameny: Státní okresní archiv Svitavy se sídlem v Litomyšli: •


•


•


•


•


•


•

SOkA Svitavy, Archiv městečka Bystré, i. č. 265 Zápisy ze zasedání obecního výboru 1896 -1912.

•

SOkA Svitavy, Archiv městečka Bystré, i. č. 277 Soupis obyvatelstva v přehledu 1890.

•

SOkA Svitavy, Archiv městečka Bystré, i. č. 566 Volby 1848 - 1883.

•


•


•


•


•


•


•


•


56

•


•


•


Literatura: BATÍK, Václav. Dějiny města Bystrého. Bystré: [s. n.]. 101 s. ELČKNER, František. Dějiny města Bystrého. Kniha čtvrtá: 1850 – 1914. Bystré: MNV. 1948 GLOSER, Jaroslav. Bysterské proměny. Bystré: MNV, 1982. 136 s. GLOSER, Jaroslav. Hohenemsové v Bystrém. Bystré: Měšťanská beseda, 2000. 145 s. HLEDÍKOVÁ, Zdeňka; JANÁK, Jan; DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích: od počátků státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 568 s. KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1.vyd. Praha: Libri, 1996. 874 s. KVIRENC, Jan; KUNSTOVÁ, Eliška. České dějiny do roku 1914. Historie v dokumentech. 1. vyd. Liberec: Dialog, 2006. 208 s. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 821 s.

Internetové zdroje: HÁJEK Z LIBOČAN, Václav. Kronika Česká [online]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/dl/oldbooks/kronyka-ceska-hajek-z-libocan1819/pg-238 Foto Historie: Bystré [online]. Dostupné z: http://www.fotohistorie.cz/Pardubicky/Svitavy/Bystre/Default.aspx Staré mapy českých zemí [online]. Dostupné z: http://www.oahshb.cz/staremapy/m1569.htm

57

Příloha

Bystré v době původního osídlení64

64

ELČKNER, KNER, František. Dějiny města Bystrého. Kniha čtvrtá: 1850 – 1914.. Bystré: MNV. 1948

58

Bystré v roce 171265

65

Tamtéž.

59

Městský znak města Bystré66

66

K městskému znaku se pojí následující legenda: I šel jednou lesy těmi statečný lovec, jehož jména nikdo si už nepamatuje, s penězi do Svojanova. Šel opatrně a bedlivě se rozhlížel kolem. Když přišel do hustého podrostu, rázem se zastavil. Z nedaleka zaslechl praskot suchých větví a šelesť pádných krůčejů. Netrvalo dlouho, a z houštiny se vyvalil medvěd. Lovec pevně stisknul svůj oštěp.Stál jako socha, ani brvou nepohnul. Medvěd vyceniv zuby zamručel zuřivě. Po té postaviv se na zadní tlapy divoce na lovce obořil se. Avšak zkušený lovec obratně uskočil a zvířeti zasadil smrtelnou ránu oštěpem. Medvěd zařval a prudce vrhnul se na lovce, aby ho silnými tlapami svými sevřel a k zemi porazil. Lovec obratně se otočil a vrazil prudce kopí svoje medvědovi do prsou. Hrozný dravec chroptaje klesl k zemi, několikrát ještě sebou hodil, ale brzo bylo po něm. Statečný lovec zhluboka si oddychnuv, hleděl chvíli na svou kořist a pak šel dál.

60

Vlajka města Bystré67

Bystré v roce 190768 67

Černý a žlutý pruh symbolizují potoky, mezi kterými bylo město vybudováno, a to Bystrerský a

Zlatý. 68

Dostupné z: http://www.fotohistorie.cz/Pardubicky/Svitavy/Bystre/Default.aspx

61

Bystré v roce 191669

Kronika česká od Václava Hájka z Libočan70

69

tamtéž

70

Dostupné z:

http://knihovna.phil.muni.cz/dl/oldbooks/kronyka-ceska-hajek-z-libocan-1819/pg-238

62

Purkmistr Hynek Macků71 71

BATÍK, Václav. Dějiny města Bystrého. Bystré: [s. n.]. str. 80

63

Fabriciova mapa Moravy z roku 156972 72

Dostupné z: http://www.oahshb.cz/staremapy/m1569.htm

64

Katedra pomocných věd historických a archivnictví. Archivnictví

Recommend Documents