KARVINÁ PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY NA LÉTA zasedání Zastupitelstva města Karviné, , usn

KARVINÁ

PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY NA LÉTA 2007 - 2011

11. zasedání Zastupitelstva města Karviné, 6. 11. 2007, usn. 283

Karviná 2007

1

Zpracovali:

PhDr. Roman Nogol a PhDr. Alexandra Rebrová z podkladů odborů Magistrátu města Karviné, 2007 Foto a reprofoto: Edmund Kijonka, 2007

2

1. ÚVOD Památkově chráněné území Městská památková zóna Karviná je nejcennější částí sídelní struktury města. Dokládá nejen historický vývoj města, ale ozřejmuje též jeho současnou existenci a směřování jeho dalšího vývoje. Historické jádro Karviné v kontextu celonárodních dějin tak vyjadřuje zároveň podíl evropského kulturního dědictví. Tato památkově chráněná část městského sídla zahrnuje vedle jednotlivých památkových budov, parků a drobné architektury také objekty, které ačkoliv nejsou zapsanými kulturními památkami, jsou nositeli kulturních hodnot památkově chráněného urbanistického celku, jeho ulic a panoramat. Vedle toho jsou tu ale také objekty provizorní, nekvalitní, na nichž památkové hodnoty nespočívají, a dokonce charakter urbanistického celku poškozují nebo snižují. Jsou zde také volné nevyužité prostory, které vytvářejí prostor pro určité urbanistické korektury nebo rozvojové rezervy města. Kulturní hodnoty městské památkové zóny spočívají ve vlastnostech urbanistického celku, jež zvýrazňují dominanty a podřazují běžnou zástavbu na základě hlubšího smyslu, jež vytvářejí rámec celkové významové struktury prostředí. Území městské památkové zóny Karviná je prostředím, v němž se jako v jiné části sídla bydlí, pracuje, podniká, ale i odpočívá. Vedle této společenské funkce má ale též problémy sociální, ekonomické, ekologické, územně technické a kulturní v nejširším pojetí. Svojí polohou v těžišti centra města se tyto problémy pak ještě násobí. Přijetím usnesení vlády České republiky č. 209 z roku 1992 k Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón byl položen důraz na všestranný rozvoj památkově chráněného území. Město by mělo spolu s občany vzájemně spolupracovat na základě společné koncepce a státní správa by měla tomuto úsilí napomáhat svými ekonomickými, legislativními a organizačními opatřeními.

3

Cíle Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón České republiky jsou od schválení příslušného usnesení vlády ČR ze dne 25. března 1992, č. 209 stále tytéž. Z pohledu památkové péče se jedná zvláště o systematické provádění oprav, modernizace, rekonstrukce, ale i pravidelnou údržbu domovního a bytového fondu, jednotlivých objektů i jejich souborů. Prioritou ale zůstává zachování památkových hodnot a využití objektů a souborů k vhodným účelům, péče o urbanistickou a architektonickou čistotu prostředí, včetně vzhledu města a jeho charakteru. Pobídkou k plnění cílů programu regenerace je finanční podpora, kterou stát zastoupený Ministerstvem kultury ČR a krajskými úřady poskytuje na zvýšené náklady spojené se zachováním a obnovou kulturních památek jejich vlastníkům. Celkový objem finančních prostředků ve státním rozpočtu pro tento program se v uplynulém období pohyboval v následující úrovni: PŘEHLED STÁTNÍCH PŘÍSPĚVKŮ NA PROGRAM REGENERACE MPZ KARVINÁ V LETECH 2001 - 2006 Tabulka č. 1

Rok

Dotace MK

Dotace MMR

Dotace MSK

Celkem

2001

6 250

173

-

6 423

2002

2 310

6 750

-

9 060

2003

1 120

8 576

-

9 696

2004

1 230

11 000

-

12 230

2005

200

6 000

-

6 200

2006

-

-

500

500

11 110

32 499

500

44 109

Celkem zkratky:

MK

- ministerstvo kultury

MMR - mimisterstvo pro místní rozvoj MSK

- Moravskoslezský kraj

4

Ze státních prostředků MK, MMR a MSK bylo tedy v letech 2001- 2006 poskytnuto na plnění Programu regenerace Městské památkové zóny Karviná celkem 44 109 tis. Kč.

5

2. AKTUALIZACE PROGRAMU REGENERACE MPZ KARVINÁ

Program regenerace Městské památkové zóny Karviná na léta 2001 - 2006, který schválilo Městské zastupitelstvo v Karviné na svém 30. zasedání dne 6. listopadu 2001 usnesením č. 370, byl pravidelně projednáván a vyhodnocován na pracovních schůzích Odborné pracovní skupiny pro regeneraci MPZ Karviná, která v tomto období pracovala ve složení: 1.

PhDr. Roman Nogol, tajemník Magistrátu města Karviná, předseda

2.

PhDr. Alexandra Rebrová, vedoucí oddělení správy zámku a památkové péče OŠK MM Karviná

3.

Ing. Libuše Krupková, vedoucí odboru územního plánování a stavebního řádu MM Karviná

4.

Ing. Josef Polách, vedoucí odboru finančního MM Karviná

5.

Ing. arch. Stanislav Waszek, oddělení správy zámku a památkové péče OŠK MM Karviná

6.

Ing. arch. Igor Krčmář, Národní památkový ústav, územní pracoviště Ostrava

7.

Ing. Jitka Koščáková, Krajský úřad, Moravskoslezský kraj Ostrava

8.

PhDr. Libuše Svátková, externí spolupracovník NPÚ, územní pracoviště Ostrava

9.

Ing. arch. Jaroslav Janský, autorizovaný architekt

10. Jaroslav Krótki, člen Zastupitelstva města Karviné Na základě docílených výsledků Programu regenerace MPZ Karviná v letech 2001 2006 se jeví potřeba aktualizace tohoto programu, který zahrnuje časový horizont 2007 2011 a stanovení strategie dalšího postupu při uplatňování cílů programu. Ve sledovaném období 2007 - 2011 bude Odborná pracovní skupina pro regeneraci MPZ Karviná pracovat v následujícím složení: 1.

PhDr. Roman Nogol, tajemník Magistrátu města Karviná, předseda

2.

PhDr. Alexandra Rebrová, vedoucí oddělení správy zámku a památkové péče OŠK MM Karviná

6

3.

Ing. Libuše Krupková, vedoucí odboru územního plánování a stavebního řádu MM Karviná

4.

Ing. Josef Polách, vedoucí odboru finančního MM Karviná

5.

Ing. arch. Stanislav Waszek, oddělení správy zámku a památkové péče OŠK MM Karviná

6.

Ing. arch. Igor Krčmář, Katedra architektury FAST VŠB TU Ostrava

7.

Ing. Jitka Koščáková, Krajský úřad, Moravskoslezský kraj Ostrava

8.

PhDr. Libuše Svátková, externí spolupracovník NPÚ, územní pracoviště Ostrava

9.

Ing. arch. Jaroslav Janský, autorizovaný architekt

10. Jaroslav Krótki, člen Zastupitelstva města Karviné 11. Mgr.Andrea Čeplá, Národní památkový ústav, územní pracoviště Ostrava I když se realizační akce soustřeďovaly na záchranu nejohroženějších kulturních památek, i v současné době existuje značný počet kulturních památek a souborů na území památkové zóny, které jsou v havarijním stavu. Nelze přitom zapomínat na průběžnou údržbu těch památek, které byly již dříve rekonstruovány, či restaurovány. Na svém jednání dne 12. března 2007 Odborná pracovní skupina navrhla zpracovat aktualizovanou verzi Programu regenerace MPZ Karviná na léta 2007 - 2011. Neocenitelným pomocníkem metodického postupu při zpracování aktualizované verze Programu regenerace MPZ Karviná byly osobní konzultace, metodické příručky i odborné studie uveřejněné odbornými pracovníky Odboru památkové péče Ministerstva kultury ČR, Národního památkového ústavu v Praze a dalších odborných pracovišť. Aktualizaci Programu regenerace si vyžádaly nové skutečnosti vycházející z ukončení časového horizontu předchozího programu, realizace stěžejních akcí Programu rozvoje města Karviné na léta 2003 - 2006, ale také nová územně plánovací dokumentace s příslušnými podklady a vyhláškami. Jedná se o změnu č. 4 Územního plánu obce Karviná (dále ÚPSÚ), schválené MZ Karviná dne 25. 6. 2002 (usnesení č.1166), změnu č. 5 ÚPSÚ Karviná ze dne 25. 5. 2004 (usnesení č. 420), změnu č. 6 ÚPSÚ Karviná schválenou MZ Karviná 20. 6. 2006 (usnesení č. 1048), změnu č. 7 ÚPSÚ Karviná schválenou MZ Karviná 6. 12. 2005 (usnesení č. 886), Územního plánu zóny

7

Karviná Fryštát, Darkov - území městské památkové zóny a jejího ochranného pásma Karviná-Fryštát, Darkov (dále ÚPNZ), schválené MZ Karviná 26. 3. 1996 (usnesení č. 145) a jeho změna č. 1 schválená zastupitelstvem města 26. 6. 2001, usnesení č. 724, jehož časovým horizontem je rok 2010 a změna č. 2 schválená zastupitelstvem města 12. 9. 2006, usnesení č. 1075. Závazná část tohoto ÚPNZ byla vyhlášena obecně závaznou vyhláškou Města Karviné č. 4/2006 "O regulativech území městské památkové zóny a jejího ochranného pásma Karviná-Fryštát, Darkov" dne 12. 9. 2006 (usnesení č. 1075), jejíž účinnost nabyla platnost 12. 9. 2006. Stěžejními investičními akcemi aktualizované verze Programu regenerace na léta 2007 - 2011 jsou například akce - rekonstrukce zámeckých koníren s mléčnicí, dokončení IV. etapy rekonstrukce zámeckého parku (park Boženy Němcové), dostavba zámeckých schodů do parku, rehabilitace městského opevnění podél Zámecké ulice, předláždění MPZ prostoru mezi KB a ČS včetně ul. Markovy a úprav u kostela sv. Marka, předláždění spojovací ulice mezi Pivovarskou a Mlýnskou, rekonstrukce kapličky u domu čp. 637 v Karviné-Darkově a obnova historické kašny s fontánou před zámkem.

2.1 Podklady pro zpracování Programu regenerace MPZ - aktualizace 1. Územní plán obce Karviná, schválený zasedáním MZ č. 286 ze dne 6. 9. 1994 návrhové období do roku 2010, zpracovatel Ing. arch. J. Šimíčková, Urbanistické středisko Ostrava s. r. o. 1. změna č. 1, zasedání MZ z 26. 3. 1996, usn. č. 144 2. změna č. 2, zasedání MZ z 30. 3. 1999, usn. č. 65 3. změna č. 3, zasedání MZ z 12. 9. 2000, usn. č. 441 změny 1- 3, digitalizovaná podoba, schválena MZ z 11. 9. 2001 4. změna č. 4, zasedání MZ z 25. 6. 2002, usn.č 1166 5. změna č. 5, zasedání MZ z 25. 5.2 004, usn. č. 420

8

6. změna č. 6, zasedání MZ z 20. 6. 2006, usn. 1048 7. změna č. 7, zasedání MZ z 6. 12. 2005, usn. 886 2. Obecně závazná vyhláška města Karviné č. 2/2006 o regulativech územního rozvoje města Karviné ze dne 20. 6. 2006 usn. ZM č. 1048/2006, účinnost 20. června 2006 3. Územní plán zóny Karviná Fryštát Darkov - území městské památkové zóny a jejího ochranného pásma, zpracovatel Ing. arch. Renata a Petr Májkovi, Ostrava, zasedání MZ z 26. 3. 1996, usn. č. 145, digitalizace provedena v roce 2000. 1. změna č. 1 zasedání MZ z 26. 6. 2001, usn. č. 724, digitalizace provedena v roce 2001 2. změna č. 2, zasedání MZ z 12. 9. 2006, uns. č. 1075 4. Obecně závazná vyhláška města Karviné č. 4/2006 o regulativech území městské památkové zóny a jejího ochranného pásma Karviná-Fryštát, Darkov vydána ZM z 12. 9. 2006 , usn. č. 1075 , účinnost od 12. 9. 2006 5. Studie

parteru

v

historickém

jádru

Karviná-Fryštát

(12/1995),

projektant

(12/1995),

projektant

Ing. arch. Renata a Petr Májkovi 6. Studie

fasád

v historickém

jádru

Karviná-Fryštát

Ing. arch. Renata a Petr Májkovi 7. Studie okolí OD TREFA v Karviné-Fryštátě (1996), projektant Ing. arch. Renata a Petr Májkovi 8. Studie parku Julia Fučíka v Karviné-Fryštátě (12/1997), projektant Ing. arch. Renata a Petr Májkovi 9. Studie barevného řešení vybraných fasád v historickém jádru Karviná-Fryštát (12/2003), projektant Ing. arch. Renata a Petr Májkovi 10. Studie humanizace proluk v zástavbě historického jádra Karviná-Fryštát (11/2003), projektant Ing. arch. Renata a Petr Májkovi

9

11. Úprava komunikací pěších podél tř. 17. listopadu v úseku od křižovatky u zimního stadionu po křižovatku u nemocnice v Karviné-Ráji (2005), Ateliér ESO spol. s r.o. 12. Program rozvoje města Karviné na léta 2003 - 2006, zpracovatel Statutární město Karviná, zasedání MZ z 24. 2. 2004, usn. č. 338 13. Stručný průvodce po památkách města Karviné, zpracovatel PhDr. Alexandra Rebrová, Karviná 1999 14. Městská památková zóna Karviná, měřítko 1 : 2000, xerokopie, návrh 1999 15. Rekonstrukce parku Boženy Němcové (zámecký park) v Karviné, studie, zpracovatel Ateliér zahradní a krajinářské architektury Sendler, Květ Babka, Brno 1995, zasedání RM z 13. 9. 1995, usn. č. 411 16. Generel zeleně a způsob údržby ve městě, územně plánovací podklad, zpracovatel Výzkumný ústav pro krajinu a okrasné zahradnictví 1999, zasedání MZ z 7. 12. 1999, usn. č. 295, aktualizace schválena zasedání 76. schůze RM z 4. 6. 2002, usn. č. 2511 a 3. schůze RM z 17. 12. 2002, usn.č. 73 17. Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná na léta 2003 2006, schválen na zasedání ZM z 14. 10. 2003, usn. č. 236 18. Program podpory malého a středního podnikání, zpracovatel Město Karviná 2000, zasedání MZ z 7. 11. 2000, usn. č. 498 19. Komplexní studie regenerace a rozvoje areálu bývalých koníren v Karviné-Fryštátě, zhotovitel Ateliér Genius loci s.r.o, Ostrava, zodpovědný projektant: Dipl. Ing. Paul Seitz, Ing.arch. Iva Seitzová, listopad 2006 20. Urbanistická studie rekreačního využití území Karviná-Louky, zpracovatel Ing. arch. Jaroslav Haluza, 2006 21. Generel cyklistické dopravy na území města Karviné, zpracovatel DHV CR, spol. s. r. o., 2007

10

3. ŠIRŠÍ VZTAHY MPZ MĚSTA KARVINÉ

3.1 MPZ - město Karviná - region Město Karviná o rozloze 57,48 km2 se nachází v severovýchodní části Slezska. Leží v údolní nivě řeky Olše s přítokem řeky Stonávky v Ostravské pánvi. Od Ostravy je vzdáleno 18 km, ve východní části katastru Podlesí je udáván hodnotou trigonometrického bodu 305,3 m. Střední část katastru Karviné podél řeky Olše a Stonávky nepřekračuje 250 m nadmořské výšky. Město Karviná leží na zeměpisných souřadnicích 49°51'15'' východní délky Gr. (příloha č. 1). Půdorys katastru města Karviné je nepravidelný, protáhlý od jihozápadu k severovýchodu se severním výběžkem v části Karviná-Staré Město. Na severu hraničí s obcí Petrovice u Karviné, na západ s obcemi Dětmarovice, Doubrava, Orlová, na jihu s obcemi Havířov, Horní Suchá a Český Těšín, na východě s polskými obcemi Ostrębów, Kaczyce, Zebrzydowice (příloha č. 2). Nadmořskou výškou se město Karviná začleňuje do pahorkatin nejsevernějšího předhůří Beskyd, které přecházejí do Odersko-viselské nížiny. Pravostranným přítokem řeky Olše je Staroměstský a Karvinský potok, v KarvinéRáji je z pravé strany Olše vyveden potok Mlýnka, který protéká částí Karviná-Fryštát. Levostranným přítokem Olše v Karviné-Dolech, části Sovinec je říčka Stonávka a Solecký potok. V nižších polohách podél řeky Olše se nachází soustava Louckých rybníků, dnes postižených důlní činností v části Karviná-Staré Město. Správní základ dnešního města Karviné byl položen v roce 1948, kdy tehdy samostatné obce Fryštát, Karviná, Darkov, Ráj a Staré Město vyslovily ve dnech 13. dubna až 25. června 1948 souhlas se sloučením a nový územní celek dostal název Karviná (výnos MV ČSR z 22. února 1949, Úřední list RČs, 1949, s. 365). V průběhu 50. až 70. let byla vybudována nová sídliště, která vytvořila městské části Karviná-Nové Město, Karviná-Mizerov, Karviná-Hranice. S účinností od 1. ledna 1975 byla k městu připojena obec Louky nad Olší, čímž byl integrační proces města završen. Dnešní sídelní strukturu tvoří 9 městských částí, a to Karviná-Fryštát, Karviná-Doly, Karviná-Darkov,

11

Karviná-Ráj, Karviná-Staré Město, Karviná-Nové Město, Karviná-Mizerov, KarvináHranice, Karviná-Louky. V současné době má město Karviná celkem 64 396 obyvatel (k 31. 12. 2006) (příloha č. 3). Město Karviná užívá znak a prapor, jehož základem je historická podoba znaku města Fryštátu na městské pečeti z roku 1529 a barevné vyobrazení na městské truhlici z roku 1660. Dnešní užívaný znak je doplněn o lipový květ symbolizující rozvoj města a nese následující popis: "Polcený štít v pravém modrém poli půl zlaté orlice s červenou zbrojí, v levém stříbrném poli půl lipového trojlistu s jedním zeleným poupětem" (příloha č. 4). Karviná je sídelním městem správního okresu zřízeného v roce 1850 jako politického a soudního okresu Fryštát, který byl přejmenován

roku 1949 na okres

Karviná. V rámci územně správní reorganizace státu byl však od 1. 1. 2003 zrušen Okresní úřad Karviná. Jeho území zaujímá plochu 347 km2 při česko-polských státních hranicích u 50. rovnoběžky a 18. poledníku. Eliptický tvar okresu je protáhlý od severozápadu k jihovýchodu. Jeho obvod měří 136,6 km a tvoří jej 71,5 km státních hranic s Polskem, tj. 52 procent území a 65,1 km hranic okresu, tj. 48 procent sousedí s dřívějšími správními okresy Frýdek-Místek (42,3 km), Ostrava (22 km), a na západě v krátkém úseku při řece Odře s okresem Opava (0,8 km) (příloha č. 5). Státní hranice okresu Karviná jsou ze 60 procent přírodní, jež tvoří ustálený vodní tok Olše ve třech úsecích o délce 26,5 km, v nedlouhém úseku 7 km i její silně meandrující pravý přítok Petrůvka a v úseku 9 km i řeka Odra. Zemský povrch tohoto území je obecně plochý, jen mírně zvlněný, nikde v něm nejsou ani nápadné hory, ani tvarově výrazné terénní hrany. Nejvyšší bod okresu je na vrcholu kopce Babí hora, jehož vrchol, vysoký 423 m.n.m., je vzdálen 2 400 m od východního břehu údolní nádrže Těrlicko. Nejnižší bod okresu je 198 m.n.m. v místě, kde se vlévá Olše do řeky Odry. Typická výška na území okresu je 230 m.n.m. Většinu území, jeho severní část, zabírá východní polovina severní vněkarpatské sníženiny pojmenované Ostravská pánev. Jižní část území okresu tvoří podbeskydská Těšínská pahorkatina, která je západobeskydským podhůřím vnějších Západních Karpat.

12

Podnebí okresu lze zařadit do mírného pásma. Je mírně kontinentální a příbuzné klimatickým podmínkám sousedního Polska. Průměrné roční teploty se zde pohybují okolo 8 stupňů Celsia. Vodní soustava okresu patří Baltskému úmoří, povodí Odry. Stojatých a tekoucích vod je zde více než v ostatních okresech. Největší vodní plochou okresu Karviná je hladina údolní nádrže Těrlicko, která zaujímá plochu 2,7 km2. Přehrada má 617 metrů dlouhou a 25 metrů vysokou sypanou hráz z 800 tis. m3 zeminy. Největší hloubka této nádrže je 24 metrů, při normálním stavu zadržuje 27 miliónů m3 vody. Vybudována byla v roce 1962 na říčce Stonávce jako akumulační, retenční a rekreační nádrž. Ze stojatých vod není žádná plocha jezerem. Všechny vodní plochy zde vznikly přímou nebo nepřímou činností člověka. Okres Karviná má však početně i plošnou rozlohou nejvíce vodních ploch, jež tvoří rybníky a zvodnělé poklesové kotliny. Hlavním tokem území je řeka Olše, která je tepnou celé zdejší vodní soustavy a největším tokem je řeka Odra. V území je pozoruhodný výskyt speciálních minerálních vod. Jejich prameny, tzv. solanky, jsou využívány k léčebným účelům v Lázních Darkov i jejich Rehabilitačním sanatoriu v Karviné-Hranicích. Svým složením i vysokou vydatností patří zdejší jodobromové prameny k nejsilnějším v Evropě. Jejich teplota je 10 až 13 stupňů Celsia. Vody jsou silně proplyněny a obsahují až 39,5 mg jódu a 102 mg bromu na litr. Na území okresu je téměř 300 rybníků a zvodnělých terénů. Nacházejí se většinou v Ostravské pánvi, zatímco v Těšínské pahorkatině jsou jen ojediněle. Největší rybniční soustava se nachází na pravobřeží Olše při severozápadním okraji Karviné mezi městem Karviná a obcí Dětmarovice. Tvoří ji 15 vodních nádrží oddělených od sebe jen úzkými hrázemi, takže vytvářejí téměř souvislou vodní plochu dlouhou 2,8 km a širokou 1,3 km. Největší z nich jsou rybníky Větrov, Čerpák, Mělčina, Šafář, Sirotek, Ženich a Vdovec. Plošně menší a méně ucelené je rybniční území jižně a východně od Rychvaldu. Z tamních 25 vodních nádrží je největší a také nejstarší rybník Skučák. Leží západně od Rychvaldu a má zhruba čtvercový tvar o délce strany 400 m. Rybník s jeho pobřežními loukami o celkové rozloze 30 ha je přírodní rezervací. Dalšími velkými rychvaldskými rybníky jsou Cihelní, Kout a Podkostelní rybník. Rybníky ve Starém Městě včetně dalších oblastí Moravskoslezského kraje jsou ve smyslu vládní nařízení č. 165/2007 Sb. vymezenou Ptačí oblastí Heřmanský stav - Odra - Poolší, jehož cílem je

13

zachování a obnova ekosystémů významných pro druhy ptáků, jako je bukáček malý, ledňáček říční a slavík modráček. Stanovení ochrany Louckých rybníků o celkové rozloze 32,98 ha kvůli jejich těžce poškozené soustavě důlní činností bylo k 21. prosinci 1987 jako státní přírodní rezervace zrušeno. Jednalo se o zachovalý lužní les s rybníkem Prostředníkem v aluviální nivě Olše s ojedinělou flórou i faunou. V současné době probíhá revitalizace a obnova původní fauny a flóry. Pro území zaniklého sídla Louky byla zpracována Urbanistická studie na rekreační využití území Karviná Louky, jejímž cílem je oživení a využití tohoto území pro příměstskou rekreaci obyvatel města a pro krátkodobou rekreaci v rámci cestovního ruchu. Sleduje posílení dominanty kostela sv. Barbory a doplnění území o další aktivity, například muzeum, amfiteátr s doprovodnými aktivitami, vybudováním naučné stezky aj. V severozápadní části se počítá s vybudováním areálu s plochou dráhou. Soubor 6 rybníků se nachází též na levobřeží Sušanky severně od Havířova v úzkém pásu dlouhém 1,35 km. Z ostatních zhruba 200 rybníků a vodních nádrží je největší Záblatský rybník a rybník Nový stav, které se nacházejí jižně od Bohumína. Řada stojatých vodních nádrží je ale také výsledkem antropogenních poklesů poddolovaného území Karviné-Dolů, Darkova, Doubravy, Dětmarovic a u východního okraje Bohumína-Skřečoně. Některé tvoří tzv. odkaliště, která mají dočasný charakter. Velká antropogenní nádrž dlouhá 2,2 km je také u Bohumína-Vrbice, její část se nachází i v okrese Ostrava. Severně od Starého Bohumína se nacházejí plošně rozsáhlé zvodnělé zemníky - vytěžené štěrkovny, způsobené průsakem podzemních vod. Specifický charakter udává okresu Karviná těžba černého uhlí, která je výhradně hlubinná. Vrstvy uhlí jsou uloženy pod třetihorními a čtvrtohorními přeryvy, které mají místy mocnost až 800 m, jinde však jen 200 m (Orlová-Lazy) nebo 160 m (Karviná). Hloubka těžby pod povrchem je místy i více než 1 000 m. Takřka 90 procent vytěženého suterénu zůstává nevyplněno zakládkou, proto vrstva nad ním sesedá a vznikají poklesové kotliny, v nichž se zemský povrch snižuje. Místy dosahují poklesy až 25,5 m. Sesedání povrchu vede k poškozování lidského díla na povrchu. Vážně postiženými oblasti nadále zůstávají části Karviná-Doly, Karviná-Darkov, Karviná-Louky, i když příslušné těžební organizace podnikají nápravné kroky k postupné technické i biologické

14

rekultivaci těžbou dotčeného území. Město Karviná má katastrální výměru 5 750 ha, na jehož území žilo k 31. 12. 2006 celkem 64 396 obyvatel. Jeho sídelní strukturu tvoří 9 městských částí s následujícím počtem obyvatel: Karviná-Fryštát (2 458), Karviná-Doly (693), Karviná-Darkov (308), Karviná-Ráj (17 849), Karviná-Staré Město (818), Karviná-Nové Město (19 400), Karviná-Mizerov (13 520), Karviná-Hranice (8 905), Karviná-Louky (445) (příloha č. 6). Z uvedeného počtu ve městě žilo 32 417 mužů a 31 979 žen. Hustota osídlení je vyjádřena počtem 1 141 obyvatel na 1 km2. K 31. 12. 2006 bylo na území města celkem 583 živě narozených dětí a 668 zemřelých. Přirozený přírůstek je tedy vyjádřen úbytkem obyvatelstva - 85 osob. Ke sledovanému datu se z Karviné odstěhovalo 997 osob, tzn. že celkový přírůstek je vyjádřen faktickým úbytkem obyvatelstva města Karviné - 414 osob. K 31. 12. 2006 bylo ve městě uzavřeno celkem 201 sňatků a k témuž datu bylo 302 manželství rozvedeno. Město se v současné době potýká s vysokou mírou nezaměstnanosti. Úřad práce v Karviné evidoval k 31. 12. 2006 celkem 7 225 uchazečů o zaměstnání na území města. Míra nezaměstnanosti dosáhla tedy ke sledovanému období 18,89 %. Uchazečům o zaměstnání bylo ve sledovaném období k dispozici pouze 248,18 volných pracovních míst. Na jedno volné pracovní místo ve městě Karviná připadalo ke konci roku 2006 celkem 29,1 nezaměstnaných. Ke sledovanému datu bylo u Úřadu práce v Karviné evidováno 973 uchazečů pobírajících hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti. S ohledem na tuto špatnou situaci na trhu práce a růst nezaměstnanosti se hledalo řešení k vybudování podnikatelské zóny v Karviné. Pro tuto činnost byly vytipovány městské pozemky v Karviné-Starém Městě a již k 31. 12. 2006 podnikalo na území Průmyslové zóny Karviná - Nové Pole (příloha č.7/1-2) celkem 9 domácích i zahraničních investorů. Ještě v srpnu 2000 potvrdila svůj investiční záměr v lokalitě "Průmyslová zóna Karviná - Nové Pole" japonská firma Shimano Czech Republic, s.r.o. V novém průmyslovém komplexu včetně administrativního zázemí s počtem 800 pracovních míst

15

zahájila v březnu 2001 svoji činnost. Předmětem je výroba a montáž jízdních kol, vozíků pro invalidy a jiných nemotorových dopravních prostředků, rybářského vybavení a dalších sportovních potřeb. K výstavbě průmyslového komplexu o rozloze cca 3 ha se v říjnu 2001 připojila rovněž česko-švédská společnost Mölnlycke Health Care Klinipro, s.r.o., která se zabývá výrobou zakázkových chirurgických operačních setů, jednorázových chirurgických pomůcek a roušek s předpokládaným vytvořením cca 400 přímých pracovních míst. Dalším investorem se v listopadu 2001 stala karvinská firma Dexon Czech, s.r.o. se specializací na výrobu a prodej výrobků elektro-akustiky (reprosoustav). Investičním záměrem této firmy je výstavba výrobně skladovací haly na pozemku 6 000 m2 s předpokládaným počtem cca 48 přímých pracovních míst. Na výrobní činnosti se v průmyslové zóně od září 2004 podílí také firma Lift Component, s.r.o., jejímž předmětem činnosti je vývoj, výroba a prodej výtahů a výtahových komponentů. Podniká rovněž v oborech koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje, grafické práce a kresličské práce, výroba strojů a zařízení pro všeobecné účely, projektování elektrických zařízení, zámečnictví, výroba, instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů. V září 2004 se na Novém Poli v Karviné objevil také další zahraniční investor, jímž je americká firma Stant Manufacturing, s.r.o. Zabývá se výrobou motorových součástek pro automobilový a letecký průmysl, ale také výrobou plastových výrobků a pryžových výrobků. Americkým investorem je rovněž firma Gates Hydraulics s.r.o., která zde zahájila výrobu v dubnu 2005. Zabývá se montáží hydraulických hadic a kovových spojek, výrobou ostatních plastových a pryžových výrobků. Pronajala si zde rovněž od developerské firmy GH Development s.r.o. výrobní závod, v němž zahájila v květnu 2006 výrobu automobilových součástí. Od srpna 2006 začal na Novém Poli v Karviné podnikat také další zahraniční investor. Jedná se o švýcarskou firmu Baumann Springs s.r.o., která se zabývá vývojem, výrobou a prodejem kovových pružin a příslušenství. Od října 2006 pak zde začala podnikat česká firma INPO s.r.o., jejímž předmětem činnosti je velkokapacitní prádelna. Koncem dubna 2007 byla podepsána smlouva s korejským investorem SEJONG Czech s.r.o., jejíž předmětem činnosti je výroba automobilových součástí.

16

Průmyslová zóna Karviná - Nové Pole má k dispozici cca 45 ha pozemků plně vybavených infrastrukturou a zajišťuje dostatek místa pro další rozšiřování výrobních hal. Pozemky jsou vlastnictvím města Karviné, což umožňuje rychle reagovat na požadavky investorů. Specifikem této průmyslové zóny je její vhodné strategické umístění v příhraničních regionech Česka, Polska i Slovenska. Investoři mohou v těchto příhraničních regionech využívat místní pracovní síly, potřebné množství dodavatelů, odběratelů i trhu místních spotřebitelů. Projekt výstavby průmyslové zóny Karviná-Nové Pole je spolufinancován Evropským fondem pro regionální rozvoj a Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. S ohledem na průmyslový charakter zdejšího regionu poskytuje příležitosti investicím zejména v oblastech výroby strojů a nástrojů, komponentů pro automobilový průmysl, zpracování a tváření plastů, výrobky pro stavební průmysl a komponenty pro elektrotechnický průmysl. Určující ekonomikou nejen okresu, ale též města Karviné zůstává nadále těžba uhlí. Náklady spojené s útlumem těžby si k 1. 1. 2000 vyžádaly celkovou výši 2 162,3 mil. Kč. Dva důlní podniky OKD, a.s. jsou situovány v okrajových částech města. Největším dolem je Důl Darkov, a.s. OKD (příloha č.8), který má roční objem 3,9 mil. tun těžby uhlí (k 31. 12. 2006). Jeho dobývací prostory se nacházejí ve východní části Karvinské pánve. V roce 2006 byla struktura dolu následující: dva těžební závody (důlní závod 2,3), úpravna, provoz povrchových služeb. Důlní závody a ostatní provozy byly dislokovány v pěti lokalitách: lokalita bývalého závodu Gabriela, lokalita bývalého závoda Barbora, lokalita závodu 2 - Darkov, lokalita pomocného závodu a lokalita závodu 3 - 9. květen. Důl Darkov zaměstnává celkem 3 779 zaměstnanců, z toho 2 560 důlních dělníků. Na zahlazování následků důlní činnosti bylo investováno celkem 109,1 mil. korun, z toho 72,1 mil. Kč na asanačně rekultivační stavby. V současné době důl Darkov používá kombajny polské a německé provenience. Rozloha důlního pole činí 25,94 km2. Dobývání jde do hloubek 650 m o mocnosti 2,99 m. Průzkum důlního pole dnešního dolu byl zahájen otevřením jámy Gabriela roku 1852. V roce 1883 byla zahájena těžba na Dole Hohenegger, v roce 1908 byl vybudován Důl Austria, později přejmenovaný na Důl Barbora. V roce 1946 dostal Důl Hohenegger název Důl 1. máj a v roce 1958 byl sloučen s Dolem Barbora. Téhož roku byl připojen

17

Důl Gabriela, přejmenovaný na Důl UNRRA, později Důl Mír, jehož provoz byl v rámci útlumu těžby v roce 1993 uzavřen. V roce 1972 byla zahájena výstavba Dolu Darkov. V roce 1982 byl dobudován nový Důl Darkov, který je v současné době výrobním centrem šachty. V roce 1988 se Důl Darkov stává nejmodernějším dolem v republice a poprvé je sloučen s Dolem 9. květen, který se roku 1990 znovu osamostatnil. V roce 1995 je Důl 9. květen znovu sloučen s Dolem Darkov, který vytvořil skupinový Důl Darkov. Dalším je Důl Čs. armáda, a.s. OKD (příloha č. 9) s objemem těžby 2,9 mil. tun uhlí v roce 2006. Nachází se v severovýchodní části Ostravsko - karvinského revíru, a jeho dobývací plochy mají rozlohu 26,15 km2. Celková délka udržovaných důlních děl Dolu ČSA představovala k 31. 12. 2006 celkem 133 722 m. Dnešní důl tvoří bývalé doly Čs. armáda a Doubrava. V roce 2006 byly organizačně členěny na závod Doubrava a závod Jan-Karel. Oba doly jsou v podzemí propojeny. Hornická činnost je prováděna na katastrálních územích měst a obcí Karviná, Doubrava, Orlová a Dětmarovice. Důl zaměstnával k 31. 12. 2006 celkem 2 990 zaměstnanců, z toho 2 375 v podzemí. Kromě toho bylo v podzemí v provozu zaměstsnáno 746 zaměstnanců dodavatelských firem a v oblasti důlních investic 160 zaměstnanců dodavatelských firem. Na zahlazování následků důlní činnosti bylo profinancováno v roce 2006 celkem 155 mil. Kč, z toho 6,5 mil. Kč na asanačně rekultivační stavby. Na dole se používají mechanizované posuvné výztuže domácí i polské výroby. K objevení uhelných slojí zde došlo roku 1776 a pravidelné těžbě od roku 1794. V letech 1800 až 1856 byl proveden rozsáhlý průzkum ložisek, v roce 1856 byly vyhloubeny jámy Jan, Františka a Jindřich. V roce 1862 byl založen Důl Karel, v roce 1871 jáma Hlubina. V roce 1951 byly tyto doly sloučeny v jeden Důl Čs. armáda, jehož mocnost dobývacích slojí se pohybuje od 0,6 do 6 m. Dobývání na tomto dole jde do hloubek 800 m pod povrch a Důl Čs. armáda je nejstarším dolem v OKR vůbec. Zahájení hornické činnosti v dobývacím prostoru Dolu Doubrava je datováno od roku 1852. Dnešní podoba dolu je dána datem 1. července 1995, kdy došlo ke sloučení Dolu Doubrava s Dolem ČSA. Na tomto dole došlo k 1. lednu 2000 k zásadním organizačním a restrukturalizačním změnám. Pokračovaly útlumové práce na lokalitě Jindřich, kde byla realizována celá technická likvidace důlních jam Jindřich II a Jindřich III včetně

18

potřebných navazujících povrchových úprav. Nově byla provedena též likvidace jámy Orlová 2 a likvidace Větřní jámy 3 v lokalitě Doubrava. Na zahlazování následků hornické činnosti bylo v roce 2006 vynaloženo 143, 9 mil. Kč. Společnost Dalkia Česká republika, a.s., Divize Karviná (příloha č. 10) se zabývá výrobou, rozvodem a prodejem tepla a výrobou elektrické energie. Teplo a elektrická enegrie jsou vyráběny převážně v kombinovaném cyklu, kdy pára použitá v turbínách pro výrobu elektrické energie slouží v dalším technologickém kroku pro dodávku tepla. Tento cyklus výroby tepla a elektřiny přináší také významné ekologické efekty. Divize Karviná zároveň působí ve městech Havířov a Frýdek–Místek. Bývalá společnost Teplárny Karviná, a. s. se k 31. prosinci 2001 sloučila se společností Moravsko-slezské teplárny, a. s. v Ostravě a vznikla akciová společnost Moravsko-slezské teplárny, Divize Karviná. Ještě v lednu 2002 se název společnosti změnil na Dalkia Morava,a. s. Od 1. dubna 2003 se do Divize Karviná včlenila Divize Frýdek-Místek a stala se její organizační jednotkou. Divize Karviná tím provozuje výrobní jednotky: Teplárna Karviná, Teplárna Čs. armáda a Teplárna Frýdek-Místek. Z nich každá provozuje své horkovody. K 1. lednu 2004 se Dalkia Morava, a.s. z důvodů vzniku Divize Praha přejmenovala na Dalkia Česká republika, a.s. Dalkia Česká republika, Divize Karviná zaměstnávala v roce 2006 celkem 473 zaměstnanců. Výroba tepla je zde zajišťována 9 parními a 2 horkovodními kotelními jednotkami o celkovém instalovaném výkonu 629 MWt na třech teplárenských zdrojích. Dva z nich, Teplárna Čs. armáda a Teplárna Karviná jsou propojeny horkovodním potrubím a mohou každý zvlášť i ve vzájemné spolupráci zásobovat teplou vodou jak město Karviná, tak město Havířov. Třetím zdrojem je Teplárna Frýdek-Místek v obci Sviadnov na okraji města Frýdek-Místek, která dodává horkou vodu horkovodním potrubím do systému centrální zásobování teplem. Výroba elektrické energie dodávaná do sítí distributorů je zajišťována 5 turbogenerátory o celkovém instalovaném výkonu 82 MWt. Dodávka elektrické energie v roce 2006 činila 332 000 MWh. Podíl tržeb za elektřinu na celkových výnosech činil 28 %. Tepelnou energii v horké vodě a páře odebíralo v roce 2006 z Divize Karviná

19

celkem 416 zákazníků. Z celkového prodeje tepla bylo dodáno 70,5 % do téměř 68 tisíc domácností, zbývajících 29,5 % připadlo na krytí potřeb průmyslu a ostatních zákazníků. V roce 2006 bylo zákazníkům Divize Karviná dodáno teplo v množství 3 932 000 GJ, což představuje podíl na celkových výkonech ve výši 70 %. Dalkia Česká republika, a.s. získala zájem u podnikatelských aktivit Gates Hydraulics v průmyslové zóně Karviná Nové Pole a obchodního domu Lídl v Karviné o dodávkách tepla systémem centrálního zásobování teplem. Hutní výroba je ve městě reprezentována podnikem Jäkl, a.s. Karviná (příloha č. 11/1-2), který byl založen v roce 1904 jako Továrna na výrobu vagónů a v roce 1917 byla přejmenována na Jäklův železářský průmysl. Společnost se zabývá výrobou a prodejem hutních polotovarů v sortimentu: závitové trubky svařované v provedení černém, pozinkovaném a kalovaném pro vedení médií (voda, plyn), svařované konstrukční trubky určené pro běžné konstrukční účely, svařované ocelové trubky přesné za studena tažené nebo kalibrované, které se užívají ve strojnictví, topenářských systémech, nábytkářství, automobilovém průmyslu apod., ocelové tenkostěnné profily otevřené, které se používají jako prvky v lehkých konstrukcích, závitové trubky s úpravou konců pro mechanické spojky a svařované kalibrované trubky pro konstrukční prvky v automobilovém průmyslu. Podnik se v roce 1994 zařadil jako jeden z mála mezi českými podniky s přezkoušeným systémem řízení jakosti. Jen za první pololetí 2006 společnost vytvořila provozní zisk 47 910 tis. Kč a tržby za prodej vlastních výrobků a služeb dosáhla výše 1 511 291 tis. Kč. hodnota provozních výnosů. Společnost ročně produkuje na 200 tisíc tun hutních výrobků s vysokým podílem exportu do zemí Evropy, USA, Kanady a na Blízký východ. Podnik Kovona, a.s. Karviná (příloha č.12 ) byl znám především výrobou bytových jader pro stavebnictví. V současné době se specializuje na výrobu kovových regálů všeho typu, trubek na lešení, stolů k počítačům, zárubní aj. Předchůdcem dnešního podniku byla Pospíšilova drátovna a hřebíkárna, založená roku 1904 a v roce 1917 přejmenována na Fryštátské železárny a ocelárny, poté v roce 1931 na firmu Mücke - Melder. Název Kovona dostala od roku 1945. V dubnu 2006 byla prodána novému majiteli, společnosti SENAPOL, s.r.o., jejím spoluvlastníkem je KOVONA SYSTEM, a.s. Od roku 2002 přešla

20

výroba klasického trubkového lešení a lešení SGB pod Hesco, s.r.o. V roce 2003 Kovona získala nového majoritního vlastníka společnost OKD, a.s., člena koncernu KARBON INVEST, a.s. a stala se tak součástí tohoto koncernu, jedné z nejsilnějších podnikatelských skupin. V průběhu dubna 2006 podnik KOVONA SYSTÉM rozšířil výrobně technologické možnosti tím, že se stal spolumajitelem společnosti Kovona Karviná a díky této aktivitě rozšířil nabídku o příčné a podélné dělení svitků s následnou možností výroby otevřených i uzavřených profilů. Konkrétně nabídl volné kapacity na zařízeních, například VAI COSIN – plně automatizované těžké linky pro podélné dělení pásů ze svitků o hmotnosti až 27 tisíc kilogramů a průměru do 2 m a postupovou rychlostí 100m/min. Místní stavebnictví v Karviné reprezentují firmy Stavební společnost Karviná SSK, s.r.o., STAVOKOMP, stavební a.s. a Stavební a obchodní firma - SOF Lupieński, s.r.o. Ve městě je též zastoupen polygrafický průmysl firmou Karvinská tiskárna – KARTIS + CO, s.r.o. (příloha č. 13), potravinářský průmysl reprezentují firma ODKOLEK, a.s. - pekárna Karviná v Karviné-Hranice. Firma Nealko Olomouc byla roku 2004 v Karviné zrušena. Město Karviná má bohatě rozvětvenou síť všech typů škol státních i soukromých. V jednotlivých městských částech bylo ve školním roce 2005/2006 umístěno 16 mateřských a 13 základních škol, z nichž 1 mateřská škola s polským vyučovacím jazykem je při základní škole dr. Olszaka v Karviné-Fryštátě. Ve školním roce 2005/2006 navštěvovalo karvinské mateřské školy celkem 1 368 dětí, základní školy 5 885 žáků. Základní umělecká škola Bedřicha Smetany v Karviné má zde dlouholetou tradici. Založena byla již roku 1924. V současné době se zde vyučují obory - hudební, výtvarný, taneční a literárně dramatický. Ve školním roce 2005/2006 navštěvovalo základní uměleckou školu 977 žáků. Ve městě Karviné se ve školním roce 2005/2006 nacházelo 7 středních škol, z toho 2 soukromé střední školy, 1 integrovaná střední škola a 1 elokované pracoviště Gymnázia v Českém Těšíně, které navštěvovalo celkem 3 371 studentů. Střední školství v Karviné reprezentuje Gymnázium s osmiletým studiem, které

21

navštěvovalo ve školním roce 2005/2006 celkem 620 studentů. Vyučuje se zde obor všeobecný. Další je Střední zdravotnická škola v Karviné-Mizerově, kterou navštěvovalo ve školním roce 2005/2006 celkem 330 studentů. V této střední škole je zřízen obor všeobecná sestra. Každoročně je otevírána jedna třída s polským jazykem vyučovacím. Mnohaletou

tradici

má

ve

městě

též

Střední

průmyslová

škola

-

Technikum przemysłowe, kterou navštěvovalo ve školním roce 2005/2006 celkem 589 studentů. Škola byla založena v roce 1921 v Karviné jako tehdy jediná škola tohoto druhu ve Slezsku vůbec. Vyučují se zde obory strojírenství se zaměřením na výpočetní techniku, průmyslovou ekologii a elektroniku se zaměřením na počítačové systémy. Každoročně je otevírána jedna třída s polským jazykem vyučovacím u oboru strojírenství se zaměřením na výpočetní techniku. Další střední školou ve městě je Obchodní akademie Karviná, s. r. o. V souvislosti se změnou školského zákona došlo od 21. února 2006 ke změně názvu školy z Obchodní a bankovní akademie na Obchodní akademie Karviná, s.r.o. Ve školním roce 2005/2006 školu navštěvovalo 366 studentů. Založena byla roku 1992 za podpory města Karviné jako nestátní střední škola se zaměřením na bankovnictví a finance a od 1. 9. 1999 se zaměřením na evropská studia. Vzhledem k zaměření školy je posílena výuka účetnictví a bankovnictví. Jako jediná škola na Moravě má zřízenou Fiktivní banku, a. s., která slouží fiktivním firmám na Moravě i firmám z ekonomických škol v celé ČR. Na škole jsou studijní obory obchodní akademie, ekonomické lyceum a od školního roku 2000/2001 byly nově zavedeny obory knihovnické a informační systémy a služby. V budově Obchodní akademie, s.r.o. je umístěno též elokované pracoviště Gymnázia s polským jazykem vyučovacím Český Těšín. Vyučuje se zde humanitní obor ve 4 třídách s počtem 88 studentů Střední odborné učiliště technické a Integrovaná střední škola v Karviné byly sloučeny k 1. červenci 1997 pod názvem Intergovaná střední škola. Ke dni 1. 1. 2006 byla usnesením zastupitelstva Moravskoslezského kraje přejmenována na Střední školu techniky a služeb Karviná, která je příspěvkovou organizací. Tuto školu navštěvovalo ve školním roce 2005/2006 celkem 1163 učňů. Na škole jsou zřízeny tříleté obory středního vzdělání s výučním listem, a jsou to obory zámečník, optik, automechanik,

22

elektrikář- slaboproud a silnoproud, cukrář - výroba, truhlář, instalatér, kuchař - číšník pro pohostinství, prodavač - smíšené zboží, prodavač a výrobce lahůdek. Dále jsou na škole čtyřleté obory středního vzdělání s maturitou, a jsou to: strojník požární techniky,

mechanik

strojů

a

zařízení,

mechanik

-

elektronik,

mechanik

elektrotechnických a instalatérských zařízení budov, číšník - servírka, kuchař, obchodník. Na škole je rovněž denní dvouleté nástavbové studium s maturitou pro absolventy oborů vzdělání s výučním listem, a jsou to: elektrotechnika, provozní technika, společné stravování. Soukromou školou je Střední škola ochrany osob a majetku v Karviné - Darkově, která vznikla v roce 1994 pro přípravu policejních složek. Kromě všeobecně vzdělávacích odborných předmětů je kladen důraz na studium speciální tělesné výchovy a odbornou praxi. Nadstandardním programem školy je výcvik řízení motorových vozidel sk. B a základy para - výcviku. Střední školu navštěvovalo ve školním roce 2005/2006 celkem 215 studentů. Vysokoškolské studium poskytuje Obchodně podnikatelská fakulta Slezské univerzity v Karviné (příloha č. 14), která byla založena v roce 1990 a je jednou z nejmladších vysokých škol v České republice. Fakultu navštěvovalo k 31. říjnu 2006 celkem 2 871 studentů. Ke sledovanému období byly na Obchodně podnikatelské fakultě v Karviné v rámci studijních programů bakalářských realizovány následující studijní obory: 1) Hospodářská politika a správa - u studijního oboru Evropská unie (prezenční studium), u studijního oboru Peněžní a poštovní služby (prezenční studium), u studijního oboru Finanční a celní správa (prezenční studium) skončila platnost akreditace dne 15. srpna 2006, u studijního oboru bankovnictví (prezenční studium) skončila platnost akreditace 15. srpna 2006, ale rozhodnutím Ministerstva školství čj. 29027/2006-30/1 byla prodloužena platnost akreditace do 31. prosince 2012, 2) Ekonomika a management, 3) Systémové inženýrství a informatika, 4) Gastronomie, hotelnictví a turismus. V rámci studijních programů magisterských byly realizovány následující studijní obory:

23

1) Hospodářská politika a správa, 2) Ekonomika a management, 3) Systémové inženýrství a informatika. V rámci studijních programů navazujících magisterských byly studijní obory: 1) Hospodářská politika a správa - u tříletého studijního oboru Bankovnictví (prezenční

a

kombinované

studium)

skončila

platnost

akreditace

15. srpna 2006, ale rozhodnutím Ministerstva školství čj. 29027/2006-30/1 byla rozšířena akreditace prezenčního studijního oboru do 31. prosince 2012, 2) Ekonomika a management - u tříletého studijního oboru Marketing a management (prezenční a kombinované studium) skončila platnost akreditace 15. srpna 2006, 3) Systémové inženýrství a informatika. V rámci studijních programů doktorských: 1) Ekonomika a management. Studium je tříleté bakalářské nebo pětileté inženýrské. Pro občany staršího věku i ostatní zájemce byla v roce 1995 na této fakultě otevřena Univerzita třetího věku, kterou v roce 2006 navštěvovalo 88 posluchačů. Zdravotní péče je občanům města poskytována v privátních i státních zdravotnických zařízeních. V roce 2001 došlo k integraci nemocnic v Karviné a Orlové v jeden organizační celek Nemocnice s poliklinikou v Karviné-Ráji, příspěvkovou organizací (příloha č. 15). Nemocnice s poliklinikou měla k 31. 12. 2006 celkem 10 oddělení s celkovou kapacitou 874 lůžek, z toho 613 lůžek v oblasti akutní lůžkové péče a 261 lůžek následné péče. Část Karviná zabezpečuje zdravotní péči na lůžkových odděleních oborů interního, TRN, dětského, očního, gynekologie a porodnictví, chirurgie, následné péče, ORL a ARO, dále zajišťuje provoz odborných ambulancí, komplementů, transfúzní stanice a dvou lékáren: lékárna U nemocnice v Karviné - Ráji a lékárna Na poliklinice v Karviné - Hranicích. V části Orlová je péče zajišťována odděleními ortopedie, chirurgie, interna, neurologie, rehabilitace, ARO a LDN. Je zde prozována vlastní ústavní lékárna, odborné ambulance a komplementy. Do 1. února 2007 nemocnice zabezpečovala provoz Dětského centra v Českém Těšíně, který je v současné době

24

převeden na Odborný léčebný ústav Metylovice. Nemocnice provozuje celkem 42 odborných ambulancí. Provoz nemocnice je zabezpečován 1 229 zaměstnanci (fyzický stav). V roce 2006 bylo ošetřeno celkem 23 479 ústavních pacientů a 333 099 ambulantních pacientů. Lékařské týmy provedly jen v roce 2006 celkem 9 409 náročných operací. Nestátním zdravotním zařízením je Karvinská hornická nemocnice s poliklinikou, a.s. v Karviné-Novém Městě, která byla roku 1996 privatizována. Počátkem roku 2001 byl přijat projekt restrukturalizace tohoto privátního zdravotnického zařízení, který poskytuje specializovanou zdravotní péči ve třech nosných programech: centrum nemocí páteře a pohybového aparátu, centrum pracovní medicíny a primární iktová jednotka. Poskytuje

zároveň

zdravotní

služby

v oborech

interních,

neurologických

a

rehabilitačních. Komplement zahrnuje oddělení klinické biochemie a radiodiagnostické oddělení s nepřetržitým provozem snímkoven, rentgenů, počítačové tomografie – CT a magnetické rezonance. Kompletnost nemocnice, která má kapacitu 142 lůžek na 4 lůžkových odděleních (k 31. 12. 2006), doplňuje celá řada odborných ambulancí a lékárna. Iktová jednotka, která byla v

Karvinské hornické nemocnici otevřena

24. června 2005, zajišťuje komplexní péči o pacienty s akutní cévní mozkovou příhodou v nemocnici a následně v ambulanci. Hlavním kriteriem je včasnost zajištění intervenční nebo konzervativní léčby po vzniku iktu. Zásadní snahou je zabránění komplikacím a stabilizace stavu pacienta v co nejkratší době. Předností iktové jednotky je vybudovaná mezioborová jednotka intenzivní péče s 9 lůžky, potřebným zázemím a příjmovou ambulancí. Na rekonstrukci nemocnice, přístrojové vybavení a zařízení jednotlivých částí Jednotky intenzívní péče bylo v letech 2001 až 2004 vynaloženo společností OKD, a.s., tehdejším majitelem nemocnice přibližně 30 mil. Kč. Obě nemocnice poskytují zdejším občanům i blízkého okolí nejmoderněji vybavená klinická pracoviště. K technice světové úrovně patří ultrasonografické přístroje, centrální tomograf, umělé ledviny, laparoskopická technika, operační mikroskopy, argonový laser a další přístroje.

25

Primární lékařská péče je občanům poskytována ve zdejších zdravotnických střediscích. Jedno zdravotnické středisko se nachází na ulici Zámecké v KarvinéFryštátě, dvě zdravotnická střediska Alfa a Osmistovka jsou v Karviné-Novém Městě, další zdravotnické středisko je V Aleji, Karviné-Ráji a jedno zdravotnické středisko je umístěno v Karviné - Hranicích, kde se nachází rovněž zdravotnický areál Polikliniky s celou řadou odborných ambulancí. Hlavním léčivým prvkem privátních Lázní Darkov, a.s. (příloha č.16/1-2 ) je jód obsažený ve formě jodidů. Ve styku se vzdušným kyslíkem se tak stávají těkavými látkami a vstřebávány jsou buď dýcháním nebo pokožkou. Lázeňská léčebna Darkov s kapacitou 288 lůžek, z toho 65 lůžek pro dětské pacienty (k 31. 12. 2006), poskytuje léčbu pohybového a oběhového ústrojí, skoliózy a dětských kožních nemocí. Pracují zde moderní pracoviště balneoterapie, rehabilitace, rekondice, ergoterapie, aplikovány jsou též bylinkové koupele a bahenní zábaly. Druhá lázeňská léčebna Rehabilitační sanatorium v Karviné-Hranicích, která má kapacitu 631 lůžek (k 31. 12. 2006), poskytuje léčbu po poraněních a operacích centrálního a periferního nervstva po autohaváriích, po operacích nádorů hlavy a jiných neurologických indikací. Moderní zařízení sanatoria bylo rozšířeno o přístroj pro rozcvičování imobilních pacientů, paraplegiků. Centrum regenerace pro veřejnost, které bylo otevřeno v roce 2006, je vybaveno soustavou van pro jódobromové koupele, boxy pro suché uhličité koupele a řadou masážních sálů. Součástí centra je terapie kyslíkem, prostor mají i méně tradiční metody léčby jako je aromaterapie, reflexní terapie a baňkování. Úroveň poskytovaných služeb Lázní Darkov byla v roce 1991 oceněna Mezinárodní zlatou hvězdou kvality v Madridu a v roce 2006 hlavní cenou Lázeňská společnost roku 2006 v Karlových Varech. Na všech 919 lůžkách lázeňských léčeben Karviná-Darkov a Karviná-Hranice se jen v roce 2006 odléčilo 12 048 pacientů, z toho 574 cizinců a 903 ambulantních pacientů. Pozitivní skutečností pro rozvoj města Karviné a zdejšího regionu je jeho výhodná poloha na rozhraní mezi Polskem a Slovenskem i rozsáhlá komunikační síť. Na území města je vybudován hraniční přechod II. typu Karviná-Ráj 2-Kaczyce Górne. Vychází se

26

z předpokladu, že stávající ekonomický potenciál zdejšího regionu se bude dále rozvíjet a dopravní síť bude postupně doplňována a částečně rekonstruována. Výrazný posun v této oblasti by přineslo vybudování dálnice D 47 přes Bohumín s pokračováním do Polska. Významným faktorem pro zdejší region je rovněž železniční přejezd do Polska v Petrovicích u Karviné a podobný charakter příhraničního polského regionu, který je předpokladem intenzivních hospodářských kontaktů mezi oběma regiony, zájmu o pronájmy nebo odprodeje pozemků pro výstavbu průmyslových a obchodních celků. Karviná i zdejší region má k tomu nejlepší předpoklady množstvím pozemků zemědělsky nevyužitých z důvodů poddolování, které by byly vhodné pro drobné a střední podnikání. Skvělou příležitostí pro zintenzivnění oboustranných česko-polských návštěv je rozestavěná síť cykloturistických tras po obou stranách hranice, které vzájemně navazují a představují ekologicky šetrnou formu turistiky. Výlety z Karviné směřují převážně k břehům Těrlické přehrady (příloha č. 17), která patří svojí rozlohou 277 ha k největším v regionu, ale i širším okolí. K rekreačním účelům zde slouží 3 veřejné pláže s loděnicemi, vlek pro vodní lyžování, řada tenisových kurtů, tábořiště, 2 dětské tábory, 15 podnikových rekreačních zařízení a 150 soukromých chat. Přehrada poskytuje dobré podmínky pro sportovní i závodní rybolov. Poblíž se nachází vůbec nejstarší kulturní památka zdejšího regionu, Jaškovská krčma, která se poprvé připomíná roku 1268. V současné době je využívaná k rekreačně společenským účelům Dolu ČSM, a.s. OKD ve Stonavě. Nedaleko odtud je autobusové spojení na blízkou Žermanickou přehradu i do Slezských Beskyd, které jsou pro svoji krásu a příznivé možnosti rekreace vyhledávány ve všech ročních obdobích. Svahy beskydských hor mají vhodné podmínky pro sportovní i závodní lyžování s lyžařskými vleky, jsou protkány množstvím lákavých turistických tras. K romantickým toulkám vybízí prales Mionší, který je národní přírodní rezervací.

27

3.2 MPZ a město Karviná Městská památková zóna Karviná se nalézá v centrální části města. Územím protéká od jihozápadu k severovýchodu potok Mlýnka, který obtéká historické jádro Fryštátu. Na severu hraničí s městskou částí Karviná-Nové Město, Karviná-Mizerov, na jihu s částí Karviná-Louky, na východě s částí Karviná-Ráj a na západě s částí Karviná-Doly. Hranice městské památkové zóny, která byla vyhlášena 10. září 1992 Ministerstvem kultury ČR č. 476/1992 Sb., začíná na severu vnější hranicí v ulici Karola Śliwky parc. č. 3997, pokračuje po vnější hranici ulice Lázeňské parc. č. 2391, prochází osou stružky Mlýnka parc. č. 1297, pokračuje po místní komunikaci okraje parku parc. č. 6 až po most přes řeku Olši parc. č. 2410/1, dále po vnějším okraji železniční tratě Bohumín - Český Těšín po severní hranici parku B. Němcové parc. č. 3981/1, dále prochází kolmo na ulici Husovu parc. č. 291 až na křižovatku s ulicí Na Bělidle parc. č. 269, po hranici ulice Mlýnské parc. č. 498 s parc. 3997, kde se hranice uzavírá (příloha č. 18). Městská památková zóna Karviná s ochranným pásmem se rozkládá na ploše 198 ha. Z toho historické jádro Fryštát má plochu 11 ha, zastavěná část Fryštát 70 ha, zastavěná část Darkov zaujímá plochu 25 ha, parky měří 92 ha. Z uvedeného je patrné, že městská památková zóna část Fryštát měří celkem 81 ha, městská památková zóna část Darkov měří 117 ha. Památková zóna města Karviné plní funkci přirozeného centra města (příloha č. 19). Většina občanské vybavenosti se nachází v městské památkové zóně a jejím ochranném pásmu nebo v přilehlých částech města. Centrem městské památkové zóny je část Fryštát s Masarykovým náměstím. Tato část plní správní a obchodní funkce, v přiměřeném rozsahu má zachovánu i obytnou funkci. Základní vybavenost pro bydlící i návštěvníky centra zajišťují zařízení v následujícím rozsahu: Administrativa

- celkem cca 1 000 pracovních příležitostí v administrativě Magistrát města Karviné, Komerční banka, pojišťovny, justice, finanční úřad,

28

Česká spořitelna, věznice, Čedok, SmVaK, Telecom, pošta, policie, Pozemkový úřad, Katastrální úřad, Celní úřad, Státní okresní archív, Církve

- Děkanský římskokatolický farní úřad, farní úřad slezské církve evangelické a.v., farní kostel Povýšení sv. Kříže, filiální kostel sv. Marka,

evangelická

modlitebna,

Církev

československá

husitská, Kultura

- Letní kino 1 820 míst, zámek Fryštát, galerie Chagall, galerie Pod věží, galerie Zdravé město, expozice Muzea Těšínska, Regionální knihovna Karviná, Katechetický dům

Lázeňství

- Lázně Darkov, a.s.

Obchod

- v řešeném území cca 7 000 m2 prodejních ploch, obchodní dům Prior s prodejnou potravin Billa, obchůdky se specializovaným sortimentem, prodejna potravin na ul. Fryštátské, prodejny masných výrobků, tržnice, pekárna U Golema,

Služby

- Podnikatelský inkubátor Bělidlo, Technické služby Karviná, a.s., provozovny v polyfunkčním domě na ul. Fryštátské a další drobné služby

Stravování

- v řešeném území celkem 500 míst u stolu, Zámecká restaurace, restaurace Aldea, restaurace Zlatý drak, Café Bar, restaurace U Barona, restaurace Vanilli, pizzerie Caruso, restaurace Septima, restaurace U Dudy, pizzerie Alibi Bar, restaurace Sport, Hospůdka U parku,

restaurace

Hellenic,

restaurace Oáza, restaurace

Darkov, restaurace Společenský dům, Cafe-Bar Siesta, restaurace Laguna, hotel - restaurant Na Fryštátské, čajovna na Zámecké Školství

- mateřské školy, základní škola polská, základní škola KarvináFryštát, Vydmuchov 1835, Obchodně podnikatelská fakulta Slezské univerzity, Dětský domov Srdce a školní jídelna Karviná-Fryštát, Vydmuchov 10, speciální mateřská škola pro zrakově postižené

Tělovýchova

- STARS - Zimní stadion, tenisové kurty, loděnice, fitness centrum, sauna, solária, kryté tenisové kurty, badminton, hřiště pro squash -

29

8 zařízení, Ubytování

- hotel Sport B 61 lůžek, penzion Jelen 12 lůžek, penzion Aldo 8 lůžek, hotel - restaurant Na Fryštátské 22 lůžek s apartmány, hotel Darkov 23 lůžek, Společenský dům Darkov 1 apartmá

Zdravotnictví

- zdravotní středisko Zámecká, oční ambulance ul. Karola Śliwky, lékárna Na náměstí, Záchranná služba okresu Karviná, územní odbor Karviná-Vydmuchov

30

4. VZNIK A VÝVOJ MĚSTA KARVINÁ

4.1 Historická část

Území dnešního města Karviné patří ve zdejším regionu k místům s nejstarším lidským osídlením. Proces dlouhodobého vývoje a vytváření podmínek pro zdejší život člověka dokládají archeologické nálezy bludných balvanů v Karviné-Dolech z doby ledové před 1 miliónem let, stejně jako nálezy kosterních pozůstatků mamuta v KarvinéStarém Městě ze starší doby kamenné z období 10 tisíc let př.n.l. O existenci prvních lidských sídlišť v Karviné-Dolech, Karviné-Ráji a Karviné-Hranicích svědčí nálezy kamenných industrií, čepelek, mlatů a kamenných seker z mladší doby kamenné z období 5 tisíc let př.n.l. Nevíme však, zda zůstalo zdejší území osídleno i v dalších vývojových etapách. Zakládání středověkých osad na zdejším území souviselo ve 13. století s kolonizací benediktýnů z Týnce u Krakova v Malopolsku. Výrazný podíl na vzniku zdejších lokalit měl v tomto století rovněž kolonizační proud osadníků ze Saska a Lužice, jež zřetelně ovlivnil národnostní skladbu původního slovanského obyvatelstva. Autentickým pramenem existence zdejších lokalit je tzv. Vratislavský desátek (Registrum Wyasdense) z let 1302 až 1315. Fryštát je zde jmenován jako Fryenstat, Karviná jako Carwina, Darkov jako Bertholdi villa, Ráj jako Roy. Původní název Starého Města je z roku 1447 uváděn jako Starý Fryštát, Louky jsou uváděny jako Lauky. Název někdejšího statku Mizerov z roku 1618 zůstal dodnes nezměněn. Nositelem městského práva byl pouze Fryštát, který je poprvé uváděn jako město v roce 1327. Jako významné hospodářské a kulturní centrum spravované právem magdeburským, stal se Fryštát zároveň druhým knížecím sídlem dynastie těšínských Piastovců. Jeho strategicky výhodná poloha na obchodní cestě z Uher do severních oblastí Slezska a Pobaltí z něj učinila významné středisko řemesel a obchodu. Například již ve 14. století zde vedle běžných řemesel pracovalo na 100 pláteníků a soukeníků, kteří se usadili v části Dolního předměstí Fryštátu. Této části se dodnes říká Na Bělidle.

31

Kováři žili kolem městských hradeb severozápadně k Dolnímu předměstí, hrnčíři měli své dílny za městskými hradbami uvnitř města severovýchodním směrem k Těšínské bráně na Horním předměstí. Tato část dodnes nese název Hrnčířská ulice. Díky obratné politice těšínského knížete Bolka II., který zachovával po celou dobu husitských válek neutralitu a dokonce se mu podařilo uzavřít s husity mír, Fryštát byl nájezdů husitských vojsk ušetřen. Přestože polní vojska husitů, která se usadila na severní Moravě a odtud podnikala nájezdy na Vratislavsko, Ratibořsko i k branám Těšína, na zdejší území nepronikla. V té době ustal jen příliv studentů ze Slezska na pražskou univerzitu a většina odcházela studovat do Krakova. Z Fryštátu studovalo v 15. století na krakovské univerzitě 10 studentů. Z nich zvláště vynikl Petr Mikuláš de Freyenstat, který byl roku 1428 jmenován bakalářem krakovské univerzity. Hospodářský rozvoj Fryštátu zaručovalo Bolkovo privilegium z roku 1447. Městu tím bylo uděleno právo do "čtvrtého kolena", právo mílové, várečné, právo lovu na panském, právo na zřizování cechů a právo vyššího soudnictví. Popravy zde konal kat z Těšína, který za vykonání hrdelního rozsudku obdržel plat 1 zlatý a 8 grošů. Privilegiem byl ve Fryštátě rovněž zřízen úřad dědičného fojta, který měl veřejnou i soudní pravomoc a spolu s konšely a přísedícími tvořil vícečlenný soud. Tento úřad nahradil roku 1496 magistrát v čele s purkmistrem a třemi radními. Pro potřeby úřadování byla ve městě zřízena v roce 1504 z měšťanského domu radnice. Další rozkvět města zajišťovalo Kazimírovo privilegium z roku 1473, kterým byly obnoveny dosavadní výsady a povoleny byly dva čtyřdenní trhy v roce. Příjmy do městské pokladny plynuly též od roku 1495 ze zvýšení cla vybíraného v městských branách při průjezdu vozů se zbožím z Uher. Dne 17. dubna 1511 zachvátil Fryštát první velký požár, který vypukl ve 3 hodiny ráno od špatného komína na hradě. Město bylo požárem vážně poškozeno a proto kníže Kazimír II. hned 7. května 1511 osvobodil Fryštát na celých 10 let od všech dávek, obnovil dosavadní městské výsady a přislíbil městu půjčku na jeho obnovu. Město zároveň obdrželo právo vybírat zvláštní poplatek na obnovu městských hradeb a budov. Kníže zároveň udělil měšťanům právo vinného šenku a pátečního výlovu ryb z řeky Olše

32

a Stonávky. Výnosným zdrojem městských příjmů bylo též v 16. století rybniční hospodářství. Fryštát obdržel roku 1534 právo budovat městské rybníky, a to na pozemcích táhnoucích se k Petrovicím, Marklovicím a Starému Městu poblíž šibenice. V těchto místech bylo vybudováno 5 nových rybníků a roku 1565 město koupilo dalších 11 rybníků u Petrovic vedle pozemků Opplovských. Městským majetkem byly též pozemky mezi Opplovským dvorem, Marklovickou hranicí a Starým Městem, lesy, několik hospodářských budov, dva mlýny a rytířský statek Mizerov. Ve Fryštátě byla zřízena městská škola, která se připomíná poprvé v roce 1540. Byla to škola triviální, vyšší vzdělání získávali studenti v Těšíně a Opavě. Prvním "školmistrem" ve Fryštátě byl Pavel Lang, který vynikal vzdělaností. V Karviné působila také farní škola, která se připomíná v roce 1679. Jejím "rektorem" byl Matyáš Laurenz, původním povoláním tkadlec. Vyučoval pouze čtení a zpěv, neuměl však psát. Nové poměry do správy města vnesl roku 1560 "Pořádek práva městského o deseti artikulích". Tato městská ústava podřídila městské soudní pravomoci také rytířský stav žijící ve městě, upravila dědické právo při "odúmrtí" ve prospěch městského špitálu a městských cest, městské radě uložila povinnost při jejím střídání s novou radou skládat účty finančního hospodaření. V témže roce 1560 dostal Fryštát od knížete Václava Adama právo konat dva osmidenní trhy v roce, jež posílilo další rozvoj obchodu, cechů i řemesel ve městě. Roku 1552 se připomíná ve městě cech soukeníků, pláteníci obdrželi roku 1542 valchu na řece Olši k bělení a valchování plátna. Pro poctivost prodeje a dodržování cen výrobků byla roku 1564 ustavena ve Fryštátě zvláštní komise a téhož roku 1564 dostalo 82 měšťanských domů ve Fryštátě právo várečné, zřízen tu byl vinný sklad a svobodný šenk piva a vína. Jestliže se husitství svými vojenskými nájezdy Fryštátu bezprostředně nedotklo, pak reformační hnutí ovlivnilo takřka celou zdejší oblast. Lutherovo učení dokonce proniklo i mezi těšínská knížata a jeho horlivý stoupenec Václav Adam vydal roku 1562 pro Fryštát nařízení o jediném vyznání evangelické víry. Podle tohoto nařízení mohli ve městě zastávat úřad jedině evangelíci a jedině děti z evangelických rodin se mohly

33

vyučit řemeslu. Za knížete Bedřicha Kazimíra byl do Fryštátu povolán roku 1568 evangelický pastor Jakub Preiss z Brzegu a roku 1569 nechal ve Fryštátě postavit evangelický pohřební kostel, který byl později zasvěcen sv. Marku. Hospodářská prosperita a rozvoj řemesel a obchodu posílily v 16. století Fryštát natolik, že se začal pozvolna vymaňovat z knížecí moci těšínských Piastovců. V důsledku jejich vysoké zadluženosti muselo být po smrti knížete Bedřicha Kazimíra roku 1571 město i fryštátské "knížectví" odprodáno. Fryštát spolu s některými okolními obcemi koupil roku 1572 těšínský zemský hejtman Václav Cigán ze Slupska, který náležel k nižšímu stavu feudálů. Z dosavadního knížecího města Fryštát se stalo město poddanské jako sídlo malého stavovského panství, tzv. status minor Fryštát. V předvečer třicetileté války postihl Fryštát druhý ničivý požár. Vypukl 29. ledna 1617 ve 3 hodiny odpoledne v domě měšťana Daniela Boháče na Dolním náměstí. Ještě se Fryštát nestačil z této katastrofy vzpamatovat a roku 1618 vypukla třicetiletá válka. Ta pro město znamenala jedno z nejtěžsích období válečných útrap, epidemií a válečného drancování. Obrovské škody městu napáchal v roce 1620 průchod 3 tisíc polských vojáků "lisovčíků", kteří táhli na pomoc císařským vojskům a přitom stačili Fryštát vydrancovat a povraždit mnoho zdejších obyvatel. Nemenší útrapy město prodělalo, když se na jaře 1621 utábořila u Fryštátu kolem řeky Olše císařská vojska složená z cizích soldatesek španělských a italských vojáků. Místní obyvatelstvo jim říkalo "napolitánci", kteří kromě drancování a plenění zavlekli sem tzv. španělskou nemoc, na kterou ve Fryštátě zemřelo na 700 osob. Roku 1623 zachvátil město velký mor, kterému podlehlo 1 400 zdejších obyvatel. Úplnou pohromu pro Fryštát pak znamenala v roce 1626 dánská okupace, po níž následovala roku 1642 okupace švédská, která trvala až do konce války v roce 1648. Město zůstalo vydrancováno a úplně zpustošeno, škody byly vyčísleny na 46 840 tolarů. Po bělohorské porážce roku 1621 zde nastal ještě hluboký útisk náboženský a v důsledku ostrého pronásledování nekatolíků musel Fryštát opustit evangelický pastor Stanislav Menčelín s rodinou, evangelický kostel byl roku 1628 nadlouho uzavřen a roku 1654 byl pak evangelíkům definitivně odňat. Těžká hospodářská situace doprovázená

34

náboženským útiskem donutila protestantský rod Cigánů ze Slupska město Fryštát i s okolním panstvím roku 1637 odprodat. Jeho novým majitelem se stal katolický český šlechtic Zdeněk Žampach z Potštejna, avšak již po dvou letech byl v roce 1639 vystřídán knížetem Jindřichem Václavem z Minstrberku, který držel Fryštát s panstvím do roku 1650. Dobou poválečné obnovy Fryštátu i rozvoje hospodářství byla léta 1650 až 1738, kdy se Fryštát i jeho panství dostaly do rukou hrabat Gašínů z Gašína. Tento slezský rod původem z Polska zažil svůj vzestup hlavně za třicetileté války, jehož pozdějším zadlužením se pak Fryštát v roce 1738 dostal do dražby. Během let 1738 až 1749 dochází ke střídání nových majitelů města a panství, jimiž byli svobodný pán František Wolfgang von Stechow, šlechtic Martin von Wienzkowski, kníže von Croy a hrabě Josef Baltazar Wilczek, od něhož koupil město a fryštátské panství v roce 1749 irský šlechtic Mikuláš Taafe z Carlingfordu, jehož rod se proslavil za třicetileté války v řadách císařských vojsk. Tíživá hospodářská situace na fryštátském panství zvláště po slezských válkách v letech 1740 až 1745 se ještě dále zhoršila. Útisk poddaných vyústil v roce 1766 ve Starém Městě v selskou vzpouru vedenou staroměstským sedlákem Ondrou Foltýnem. Povstání se stalo dosud největší vzpourou poddaných nejen v regionu, ale ve Slezsku vůbec. V důsledku toho byl také roku 1771 vydán pro Slezsko nový robotní patent, který byl prvním zásahem státu do poddanských poměrů v monarchii. Další radikální reformy byly provedeny v důsledku nastupujícího kapitalismu, jimiž bylo roku 1781 zrušeno nevolnictví a uzákoněny náboženské svobody pro evangelická vyznání. Tyto státní úpravy si vynutila potřeba nových pracovních sil a jejich volného pohybu, jež měly zvláště význam pro zdejší rozvíjející se průmysl ve zdejší oblasti, zvláště sousední Karviné. Město Fryštát postihl dne 15. září 1781 již třetí ničivý požár, který vypukl v 1 hodinu po poledni v domě měšťana Jana Lišky na Horním předměstí a město zůstalo značně poškozeno. V tomto zbědovaném stavu koupil Fryštát a přilehlé panství v roce 1792 hraběcí rod Larisch-Mönnichů, který zde sídlil až do roku 1945. Za něj byl Fryštát

35

obnoven, prodělal výrazný hospodářský i kulturní vzestup a navázal tak na tradice dříve vyspělého Fryštátu. Přestože městská rada ve Fryštátě vydala roku 1787 tzv. Ponaučení, které obsahovalo požární řád pro město, nezabránilo se ani čtvrtému velkému požáru Fryštátu. Vypukl 5. dubna 1823 v 11 hodin dopoledne v dílně kloboučníka Jana Christiana v Radniční ulici, dnešní Fryštátské. Jeho následky byly pro město snad jedna z nejničivějších a ze škod napáchaných požárem se město vzpamatovávalo takřka několik desetiletí. Zásadní obrat ve vývoji dnešního města i celé zdejší oblasti přinesl roku 1776 nález černého uhlí na vrchu Čechovice v Karviné. Do té doby byla sousední ves Karviná nevýraznou zemědělskou obcí, kterou rod Larischů držel od poloviny 16. století. Přes počáteční neúspěchy, kdy byla těžba uhlí v Karviné načas přerušena, roku 1794 obnovena a těží se dodnes. Rozvoj dolování souvisel s rozvojem dalšího průmyslu, zvláště koksárenství, hutnictví, železářství, jež umožnily vhodné dopravní podmínky dobudováním Severní dráhy Ferdinandovy v roce 1847 a Košicko-bohumínské dráhy v roce 1871. Během šedesátých a sedmdesátých let 19. století se dolování soustředilo na Larisch-Mönnichovy doly Jan, Jindřich, Františka (založeny 1856), Karel (založen 1862) a Hlubina (založena 1871). V Karviné byl také založen roku 1852 důlními podnikateli Handwerkem a Žerotínem Důl Gabriela, který přešel roku 1862 do majetku Těšínské arciknížecí komory. Tato založila z podnětu jejího ředitele Ludvíka Hoheneggera v Karviné roku 1883 Důl Hohenegger, jež spolu s Dolem Gabriela odkoupila roku 1908 Báňská a hutní společnost. Téhož roku založila v Karviné Důl Austria, který byl později přejmenován na Důl Barbora. U dolů Jan-Karel a Hohenegger pracovaly koksovny. Vedle toho zde pracovaly městské průmyslové podniky, jako elektrárna, pekárna, pila, pivovar, lihovar a rafinerie lihu a jiné. Zatímco se Karviná dostala počátkem 20. století svým ekonomickým potenciálem do popředí nejen českých zemí, ale celé monarchie, Fryštát se stal v roce 1850 sídlem nově utvořeného stejnojmenného politického a soudního okresu a zůstal jím až do roku 2003. Industrializace zdejší oblasti podnítila ale také zájem fryštátských podnikatelů.

36

Dobudováním železničních a později i elektrických drah z Fryštátu do Karviné, Petrovic a Bohumína na přelomu 19. a 20. století byly též ve Fryštátě vytvořeny podmínky pro vznik několika průmyslových podniků. V roce 1904 byla poblíž železniční dráhy do Petrovic založena Pospíšilova drátovna a hřebíkárna přejmenována roku 1907 na Fryštátské ocelárny a železárny. V jejich blízkosti byla roku 1917 vybudována Továrna na vagóny později přejmenována na Jäklův železářský průmysl. Vedle železáren byla v roce 1917 postavena Šroubárna fy Samuel Blumenthal a syn. Pracovaly zde také menší podniky, jako městská elektrárna postavená v roce 1902 u Rajského mlýna, v roce 1910 parní cihelna, mlýn a pila. Po roce 1920 zde pracovaly Kubánkova továrna na výrobu lihovin, městská cihelna, cihelny Golasowského, Recka, Piętka, Gorgola, městská vodárna a další. Touha po nálezu černého uhlí vedla též majitele sousedního panství Ráj barona Jiřína Besse z Chrostiny, který však v roce 1862 namísto uhlí narazil na svých darkovských pozemcích na léčivý minerální pramen, jódobromovou solanku. Od roku 1865 se pramen pravidelně používal k léčebným účelům fryštátským lékařem dr. Antonínem Fiedlerem a v roce 1867 byly v Darkově založeny jódobromové lázně, v nichž se léčí dodnes. Po vzniku Československa v roce 1918 a ukončení česko-polských územních sporů o Těšínsko 28. července 1920 zůstalo rozhraničením území města nedotčeno. Ekonomickou základnu města utvořilo stávajících 7 uhelných dolů, 2 koksovny v Karviné, 3 železářské a hutní podniky ve Fryštátě vedle ostatních výše uvedených menších průmyslových podniků. Významný podíl v ekonomice města sehrávalo rovněž zemědělství, reprezentované Larisch-Mönnichovým zemědělským majetkem, jež na Fryštátsku, Bohumínsku a Českotěšínsku představoval 5 582 ha pozemků, lesů a rybníků. Po mnichovském diktátu bylo celé Těšínsko včetně území dnešního města odstoupeno ve dnech 2. až 10. října 1938 polskému státu a od 1. září 1939 začleněno do Velkoněmecké říše jako součást hornoslezské provincie s vládním obvodem Katovice. Zatímco obce Darkov, Ráj, Staré Město a Louky byly od 1. února 1940 spravovány

37

v rámci úředního okrsku Fryštát-venkov, města Fryštát a Karviná dostala zvláštní statut a spadala do přímé působnosti landráta v Těšíně. Od 1. dubna 1944 byly pak obce Fryštát, Karviná, Darkov, Ráj a Staré Město sloučeny v jeden územně správní celek pojmenovaný Karwin - Freistadt. Po osvobození roku 1945 byla opět obnovena územní a správní samostatnost obcí Fryštát, Karviná, Darkov, Ráj a Staré Město, které se od poloviny roku 1948 začaly vyvíjet v rámci utvořeného města Karviné.

4.2 Architektonicko-urbanistická část

Fryštát vznikl koncem 13. století za vévody Měška I. z dynastie těšínských Piastovců v nížinatých místech dnešního Starého Města ohrožených častými povodněmi řeky Olše. Počátkem 14. století byl přenesen do dnešních míst vyvýšeného terénu poblíž Ráje. Pravděpodobně roku 1305 byl vysazen na město a uváděn je názvem Fryenstat neboli Svobodné město. Poprvé jako město je uveden v listině vévody Kazimíra I. z 18. února 1327, v níž se těšínský vévoda podřídil lenní svrchovanosti českého krále Jana Lucemburského. Fryštát zaujímal strategicky důležitou polohu na křižovatce dálkové trasy tzv. jantarové stezky, jež procházela od jihozápadu na severozápad z Uher do severních oblastí Slezska až k Baltu. Dálková trasa křižovala s regionální trasou, jež směřovala na východ k Visle a jihovýchodně na Stonavu (příloha č. 20). Pravděpodobně krátce po přenesení Fryštátu z předlokační osady do dnešních míst počátkem 14. století byl vybudován v rohu nedaleko náměstí, v jižní části města farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, teprve od roku 1805 byl zasvěcen Povýšení sv. Kříže. Prvním dochovaným svědectvím o existenci kostela je opis listiny těšínského vévody Přemka I. z 18. února 1377, v níž vévoda uděluje nadaci na oltář Těla Kristova a Jana Evangelisty farního kostela ve Fryštátě. Objevuje se zde též zmínka o prvním známém faráři Janovi a rovněž o tom, že nadace pro farní kostel existuje již od "starých časů". Farní kostel byl postaven jako jediná v té době zděná stavba ve tvaru latinského kříže

38

s trámovým stropem. Ještě ve 14. století byl kostel bez věže, dřevěná zvonice stála volně v jeho blízkosti. V roce 1420 dostala hlavní loď kostela zaklenutí zavěšené na třech pilířích. V severním rameni příčné lodi kostela byla postavena kaple s křížovou gotickou klenbou a portálem, jež sloužil jako boční vchod kostela. Tato kaple s křížovou klenbou a portál se z gotického období zachovaly dodnes. Záhy po založení Fryštátu byl pravděpodobně počátkem 14. století vybudován hrad, o jehož vzniku nemáme přímá svědectví. Postaven byl jako dřevěná stavba poblíž kostela na jižní straně města k náměstí a sloužil výhradně příslušníkům těšínských Piastovců jako druhé knížecí sídlo, v první polovině 15. století zde delší dobu pobýval vévoda Kazimír II., od roku 1450 se stal trvalým sídlem ovdovělých manželek těšínských Piastovců, zvláště pak kněžny Ofky a Anny Těšínské. Lze také soudit, že již ve 14. století měl Fryštát, který byl jedním ze tří vyspělých měst (Těšín, Bílsko, Fryštát) Těšínského knížectví, dobudovanou městskou fortifikaci. V privilegiu vévody Bolka II. z roku 1447 se totiž potvrzují dosavadní výsady města právo mílové, které Fryštátu zaručovalo na 1 míli od městských hradeb ochranu rozvinuté cechovní výroby plátna, sukna i vaření piva. Původní středověký půdorys Fryštátu je patrný na starých katastrálních mapách, z nichž lze usuzovat, že směrem k východu, k tzv. Těšínské neboli Horní bráně, byl půdorys města zaoblen, pravděpodobně z obranných důvodů. V této části města nebyly totiž kromě vodního příkopu a městských hradeb žádné terénní překážky, jako tomu bylo na západní straně města u Dolní brány, jež otevírala cestu ke Starému Městu. Za touto předlokační osadou Fryštátu se terén uzavíral obloukem neregulovaného koryta řeky Olše. Oblouk byl přeťat vodním náhonem, který spolu s Mlýnkou napájel hradební příkop města a současně byl propojen řetězem později založených několika rybníků sahajících až k soutoku řeky Olše s říčkou Petrůvkou, která uzavírala okolí Fryštátu od severu. Pravděpodobně již ve 14. století měly měšťanské domy podloubí, která časem lemovala všechny čtyři strany náměstí. Většina městské zástavby s výjimkou sklepů byla dřevěná. Jednalo se o roubené jednopatrové budovy, které měly zděné klenuté sklepy,

39

u várečných domů musely být alespoň sklepy dva. Někdy bývala zděná rovněž přízemí domů, jejich patra pak byla doplňována roubením ze dřeva. Byl to přirozený vývoj v krajině, která bývala bohatá na lesy, ale též na godulský pískovec. V listině těšínské vévodkyně Anny z 26. října 1472 se připomíná fundace na kapli sv. Bartoloměje a špitálu před Dolní branou. Nemáme však jiných přímých svědectví o architektuře obou staveb, zanikly snad po některém z častých požárů města. Dne 12. června 1483 pak vévodkyně Anna a její syn Kazimír odprodali městu Fryštátu za 10 hřiven českých grošů stavební parcelu na postavení městské lázně. Vévoda Kazimír II. koupil 22. března 1504 od Jaška Šlosara na rohu východní fronty náměstí ve Fryštátě dům za 60 uherských zlatých, a téhož roku jej prodal za 30 uherských zlatých městu Fryštátu ke zřízení radnice. Do té doby užíval magistrát ke svému úřadování jen provizorní "radní domy", které s výjimkou mázhauzů nebývaly příliš velké a nestačily tak pro shromáždění městské obce, jež čítala asi 120 měšťanů. Proto bylo zapotřebí v nově zřízené radnici zřídit menší místnost, v níž zasedala městská rada a v prvním patře pak byla zřízena velká místnost "obecní síň". První velký požár 1511 města do základů zničil piastovský hrad ve Fryštátě a způsobil rozsáhlé škody na veřejných i měšťanských budovách, jejichž většina byla v té době ještě dřevěných. Zničeno bylo ale také městské opevnění a proto ještě v květnu 1511 vévoda Kazimír II. osvobodil město na deset let od placení všech dávek a městu bylo povoleno vybírání zvláštního poplatku v jeho branách na obnovu zničených hradeb a cest. Na spálené budovy přislíbil vévoda poskytnout městu finanční půjčku. Na místě vyhořelého hradu nechal postavit mezi lety 1511 až 1520 renesanční zámek z kamene a cihel jako dvoupatrovou budovu se sedlovou střechou. Požárem byla poškozena ale také zděná stavba farního kostela, která byla postupně obnovována. V letech 1515 až 1530 k ní byla postavena renesanční věž se šnekovým schodištěm a dvojitou bání, do níž bylo zavěšeno šest zvonů. V roce 1525 nechal vévoda Kazimír II. obnovené městské hradby ještě zpevnit z důvodů hrozícího tureckého nebezpečí. Na Helwigově mapě Slezska z roku 1561 je Fryštát označený jako Freystett, vyobrazen jako město obehnané hradbami s dvěma branami. Východní část městských

40

hradeb Fryštátu uzavírala na Horním předměstí Těšínská brána, západní část na Dolním náměstí Dolní brána a kromě těchto bran byla v hradbách prolomena jedna malá branka, která sloužila jako tajný východ z města. Toto vyobrazení je nejstarším pohledem na město Fryštát (příloha č. 21). Z renesančního období pochází radniční věž s rodovým erbem těšínských Piastovců v průčelí, která k ní byla přistavěna asi v letech 1564 až 1569 za posledního Piastovce ve Fryštátě, vévody Bedřicha Kazimíra. Dobu vzniku lze usuzovat z vyobrazení Fryštátu na Helwigově mapě, kde není ještě v roce 1561 zachycena. Věž měla nepochybně plnit obrannou funkci při narůstajícím nebezpečí nové války s Turky, kteří v této době dosáhli až na území jižního Slovenska. Ještě v roce 1569 nechal Bedřich Kazimír postavit v severní části města u hradeb uprostřed nově zřízeného hřbitova u Horního předměstí evangelický pohřební kostel. Byla to dřevěná stavba určená ke konání zádušních mší, zatímco farní kostel, který v té době sloužil rovněž evangelíkům do roku 1628, byl určen k liturgickým obřadům. Ještě roku 1563 vévoda Bedřich Kazimír zahájil výstavbu nového renesačního zámku v nedalekém Ráji, jež byl v roce 1570 dostavěn. Byla to jednopatrová budova o čtvercovém půdorysu, k jejíž jižní části byla přistavěna čtyřboká vysoká věž s dvěma kopulemi. Podél tří stran zámku se táhly arkády s prostornými křížovými chodbami nad nimi v prvním patře. Zámecký portál byl ozdoben dvěma sochami Herkulů z roku 1682. V průběhu 16. století pak byla uprostřed náměstí postavena italskými odborníky dřevěná vodní nádrž se stálým přítokem vody, která měla sloužit pro případ vzniku nového požáru. Ještě roku 1611 byla k severnímu rameni příčné lodi farního kostela rozměrná tzv. moravská kaple. Letopočet přístavby byl objeven při odbourávání zazděného ostění záklenku okna kaple. Druhý ničivý požár 1617 vypukl v domě měšťana Daniela Boháče na Dolním předměstí. Odtud se začal šěířit směrem do náměstí, kde kromě měšťanských domů shořel špitál, kostela sv. Bartoloměje, městské lázně a poničil další části města. Požárem byly poškozeny asi také městské hradby, které se ještě před rokem 1683 musely z obranných důvodů před novým tureckým nebezpečím zesilovat. Hradby byly zvýšeny

41

i s oběma branami a hradební příkop byl prohlouben. V průběhu 17. století se z půdorysu města začaly postupně vytrácet úzké stavební parcely charakteristické pro gotické období. Tyto původní šíře se dochovaly dnes již jen u domu čp. 93 a 94 na jižní straně náměstí, a u domů čp. 67 a 69 na východní straně náměstí. Široké stavební parcely typické pro renesanční období, se dochovaly u domu čp. 95 na jižní straně náměstí a u domu čp. 85 na Fryštátské ulici (příloha č. 22). Většina domů kolem náměstí byla v této době již zděná z kamene a cihel, dřevěné roubené domy byly převážně v přilehlých ulicích Hrnčířské, Zámecké, Pivovarské a na předměstích. Pohled na město Fryštát poloviny 18. století přináší rytina F. B. Wernera z roku 1735 ( příloha č. 23) otištěná v díle "Silesia in Compendio seu Topographia Schlesiens" 1744 - 1758, která zachycuje farní kostel s renesanční věží, budovou zámku s osmi osami a sedlovou střechou, radnici s renesanční věží s ochozem a dvojitou cibulovou střechou a Těšínská brána s třípatrovou hranolovitou na Horním Předměstí. Na rytině je zachycen také pohřební kostel s goticky zakončenou věží. Stavby zachycené na rytině jsou očíslovány. Třetí požár postihl Fryštát 15. září 1781. Vznikl v domě měšťana Jana Lišky na Horním předměstí a poškodil většinu měšťanských domů se šindelovými střechami a také dřevěných roubených domů na ulici Hrnčířské, Růžové ulici (dnešní Zámecká ulice), Radniční ulici (dnešní Fryštátská ulice). Zničena byla budova radnice, zámek, měšťanské domy na předměstí, ale i zděný farní kostel, pohřební kostel i ostatní veřejné budovy ve městě. Za pět let po požáru byly některé stavby ve městě poškozeny roku 1786 zemětřesením, po němž se objevily rozsáhlé trhliny zvláště ve zdech kostela sv. Marka, který byl ještě předtím roku 1774 přestavěn v klasicistním slohu. Byla to zděná stavba s dřevěnou šindelovou střechou s plochým dřevěným stropem uvnitř a nízkou věží s cibulovou střechou s lucernou. Také farní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl požárem značně poškozen a v roce 1798 byla stržena jeho původní gotická klenba hlavní lodi a v letech 1800 až 1801 ji nahradila barokní klenba. Požárem byla citelně zasažena rovněž budova zbarokizovaného zámku a po jeho provizorních opravách zde byla umístěna vrchnostenská hospodářská správa. Teprve v roce 1792, kdy se stal novým majitelem Fryštátu Jan Larisch-Mönnich, byl v letech 1792 až 1800 zámek empírově přestavěn a rozšířen. Přístavbou vedlejší budovy dostal

42

zámek nový půdorys ve tvaru obráceného písmene „L“ s vytvořením velkého nástupního prostoru před hlavní budovou zámku (105 x 110 m). K tomu posloužily parcely tří nebo čtyř zničených domů požárem, které už nebyly obnoveny. Původní jednopatrová budova zámku byla zvýšena o atikové slepé patro, k budově byla přistavěna dvě malá boční křídla a souběžně s levým křídlem do náměstí byl postaven nový jednopatrový dům obdélníkového tvaru tzv. Lottyhaus. S hlavní budovou zámku byl v 1. patře propojen prosklenou spojovací chodbou a slohově s ní tvoří jeden stavební i architektonický celek. Rovněž hlavní zámecká budova byla propojena krytou spojovací chodbou, jež vybíhala do nově vybudované oratoře ve farním kostele Nanebevzetí Panny Marie. V roce 1800 byla přestavba zámku ukončena a zámek Fryštát se stal rezidenčním sídlem hrabat Larisch-Mönnichů. V roce 1804 byl za jižním průčelím zámku založen přírodně krajinářský park v anglickém stylu jako součást jeho areálu. V ose zámku je spojen centrálním průhledem a několika bočními průhledy s možností pohledu na nedaleké Beskydy a okolní krajinu.V severozápadní části zámeckého parku byla u zdi farního kostela postavena v roce 1821 rodová hrobka Larisch-Mönnichů. Po dokončení zámecké přestavby byla postavena v této části parku zámecká prádelna, lázeň, v centrální části parku byl pak postaven letohrádek ve "švýcarském slohu", v roce 1850 dvě budovy konírny a mléčnice postavené kolmo na sebe. Jejich nádvoří lemovala topolová alej, lipová a na ně navazující kaštanová alej se táhla až po řeku Olši. V severovýchodní části parku po roce 1804 postavena oranžerie s palmáriem a zahradní domek, založena zde byla rovněž zelinářská zahrada a ovocný sad. V letech 1800 až 1805 prodělal rozsáhlé vnitřní stavební změny rovněž farní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Původní gotická klenba jeho hlavní lodi byla nahrazena barokní klenbou, zaklenuto bylo pak v roce 1804 jižní rameno příčné lodi a na něj navazující jižní kaple, v jejímž podzemí se nacházela krypta Cigánů ze Slupska. V roce 1805 dostal farní kostel nový hlavní oltář s obrazem Ukřižovaný Kristus od vídeňského akad. malíře M. Hesse. Na evangelijní straně presbytáře hlavní lodi byla v roce 1805 postavena barokní kazatelna a pořízena nová křtitelnice. Po dokončení stavebních úprav byl roku 1805 farní kostel zasvěcen Povýšení sv. Kříže. Za čtvrtého požáru 5. dubna 1823, který vypukl v kloboučnické dílně Jana

43

Christiana v Radniční ulici, byly zničeny tři čtvrtiny města Fryštátu. Jednalo se o všechny zděné domy v Radniční ulici, Zámecké, Hrnčířské i Hřbitovní ulici včetně domů na Horním předměstí, v této části byl zničen kostel sv. Marka. Spáleny byly též domy zděné i dřevěné na náměstí s výjimkou západní části směrem k Pivovarské a Mlýnské ulici a několika domů na Dolním předměstí. Požáru nejvíce odolaly stavby zámku, farního kostela a fary, budova školy, pivovaru, mlýna, přestože si vyžádaly rozsáhlé opravy.

Hned

5. června

1823

po

požáru

pořídil

Krajský

úřad

v

Těšíně

pro Moravskoslezské gubernium v Brně mapku města Fryštátu, která zachycuje rozsah požárem způsobených škod ve městě (příloha č. 24/1-2). K nejvíce poškozeným stavbám ve Fryštátě patřila radnice, která přišla o značnou část původní výšky věže, úplně byla spálena podloubí měšťanských domů kolem severní, východní a západní části náměstí, úplně byla též zničena barokní střecha farního kostela, šindelová dřevěná střecha a věž s makovicí kostela sv. Marka včetně trámového stropu interiéru kostela. Z tohoto požáru se město vzpamatovávalo ještě v průběhu několika dalších desítek let. Ještě v letech 1823 až 1826 opravy zničeného kostela sv. Marka provedl fryštátský stavitel Vavřinec Müller na své vlastní náklady. Stavba kostela i věže byla zvýšena o 1,5 metrů odkopáním vyvýšené zeminy po obvodu celé stavby, zdivo bylo očištěno a omítnuto. Trámový spálený strop byl nahrazen novým plochým stropem, zvýšená věž byla zakryta cibulovou střechou s lucernou, do níž byly zavěšeny dva menší zvony nestejné velikosti odlité v roce 1823 zvonařem Janem Zukowským v Ustroni. V roce 1828 byly pořízeny varhany a hlavní oltář byl vyzdoben obrazem sv. Jana Křtitele v poušti z konce 18. století, jenž pocházel z rodové hrobky Larisch-Mönnichů ve Fryštátě. Doplněn byl pak v roce 1863 lunetovým obrazem Sv. Marka od Gabriela Preisse. Opravy následků po požáru prodělal též farní kostel Povýšení sv. Kříže, jehož renesanční věž

s dvojitou cibulovou střechou s ochozem musela být odstraněna a

zastřešena byla provizorní stanovou střechou. Terpve po roce 1900 byla zakončena vysokým gotizujícím čtyřbokým jehlanem podle návrhů arcibiskupského stavitele Schadeho.

44

Úplnou přestavbu prodělala v letech 1836 až 1837 také budova radnice, která byla empírově přestavěna a poškozená renesanční věž musela být snížena o jedno patro a zakryta stanovou střechou. V letech 1855 až 1856 byla v místech příjezdové cesty a vyhořelého lihovaru směrem do Radniční ulice provedena přístavba budovy radnice v sjednocujícím slohu. Posledními dvěma požáry začal Fryštát postupně ztrácet starobylý charakter původní měšťanské zástavby. Zmizela podloubí měšťanských domů, odstraněny byly zděné průčelní štíty, podle požárního řádu se stavěly ochranné štítové zdi na půdách mezi domy. Zmizely městské hradby uzavřené dvěma branami, k jejich zbytkům byly přilepovány kůlny, chlévy i drobné obytné domky. Jejich původní stopy nesou v současné době vysoké valy v severní části historického jádra na vnitřním okraji směrem do ulice Karola Śliwky, zbytky městských hradeb jsou pak patrné na jižní straně Zámecké ulice v zahradách tamních domů, pak také na západní straně Pivovarské ulice v zahradách tamních domů , zvláště u čp.12 až 16. Na mapce Fryštátu z roku 1823 je též zachycena původní uliční síť města, která se v podstatě dochovala dodnes. Směrem západním vybíhá z náměstí Hluboká ulice (nyní Svatopluka Čecha), a na ní kolmo navazují dvě rovnoběžné ulice, výše položená Pivovarská ulice, níže položená Mlýnská ulice. Východním směrem vybíhají z náměstí rovnoběžně tři ulice, od severu Hrnčířská ulice, na níž kolmo navazuje Markova ulice, Radniční (nyní Fryštátská ulice) a níže jižním směrem Růžová ulice (nyní Zámecká ulice). Roku 1834 město poprvé provedlo předláždění náměstí a přilehlých ulic kameny, čímž byla odstraněna blátivost terénu a nutnost vybudovat potrubí na náměstí, která při požáru 1823 úplně zanikla a více obnovena nebyla. V 80. letech 19. století byla ve východní části Horního předměstí postavena nová budova okresního soudu, jemuž slouží dodnes. V roce 1900 dostalo náměstí Fryštátu v místech bývalé kamenné vodní nádrže z roku 1792 novou litinovou kašnu, která tvoří významnou pohledovou dominantu náměstí. Napojena byla na rozsáhlou vodovodní síť dobudovanou ve Fryštátě v roce 1900. Litinová kašna byla zhotovena v historizujícím slohu dle vídeňského návrhu Georga Wirtha. Litinová fontána měřila 5 m, tvořily ji dvě

45

kruhové mísy na společné noze. Spodní část byla vyzdobena plastikami delfínů a středová část čtyřmi putty představujícími čtyři roční období. Z obou mís vystupovaly lví hlavy, které sloužily jako chrliče. Korunu fontány tvořila zlacená růže. Na patě fontány byla v kruhovém věnci se stuhami umístěna datace výroby 1900 a městský znak Fryštátu. Dolní mísa byla o průměru 3,7 metrů, horní mísa o průměru 2 m. Vodovodní potrubí bylo umístěno uvnitř kamenného podstavce stojícího ve středu kamenného kruhového bazénu a pod ním. Kašna byla natřena sytě zelenou barvou. Poblíž Továrny na vagóny byla pro úředníky a dělnictvo postavena na přelomu 19. a 20. století kolonie Vagónka sestávající z řady rodinných domků s předzahrádkami. Další výstavba vilek a zahradních domků postupovala mezi původní zástavbou města a továren dále směrem za někdejší hradby Horního a Dolního předměstí Fryštátu. V okrajových částech města byly budovány menší podniky. V roce 1902 byla u Rájského mlýna postavena městská elektrárna, v roce 1910 vznikla parní cihelna, k ní byla přistavěna nová městská elektrárna a původní elektrárna byla znovu přestavěna na městský mlýn a pilu. Vznikly zde též soukromé cihelny Golasowského, Recka, Piętka, Gorgola, městská cihelna, Kubánkova továrna na výrobu lihovin a další. Na severním okraji města východně od Jäklova železářského průmyslu byla koncem 20. let 20. století postavena městská vodárna, jejíž konstruktivistická stavba je významnou pohledovou dominantou této části města a významnou technickou památkou. Poblíž historického jádra byla za její severní hranicí postavena v roce 1929 administrativní budova okresního úřadu, která dnes slouží potřebám magistrátu. K dynamickému stavebnímu ruchu došlo koncem 19. století rovněž v sousední Karviné, jež souvisel s nebývalým růstem důlních podniků z koksoven, které tvořily součást Larisch-Mönnichova těžířstva se 4 doly a Těšínské arciknížecí komory, jejíž kutací práva přešla v roce 1908 na Báňskou a hutní společnost, která vlastnila v Karviné 3 doly. Obě těžířstva vybudovala v Karviné dělnické kolonie. Do 20. let tohoto století Larisch-Mönnichovo těžířství postavilo na zdejším území 9 kolonií a Báňská a hutní společnost zde vybudovala do 30. let dalších 14 hornických kolonií. Většina z nich dnes již neexistuje. Nejstarší dochovanou kolonií na území dnešního města vůbec je kolonie Sovinec postavená v letech 1869 až 1889 s hornickou kaplí. Patřila Larisch -

46

Mönnichovu těžířstvu, stejně jako Grauerova kolonie z let 1899 až 1908, Červená kolonie z let 1890 až 1902, kolonie Jindřich z let 1906 až 1924. Ke koloniím Báňské a hutní společnosti patřily kolonie Stará osada z let 1872 až 1882, kolonie Bendovka z 80. let 19. století, kolonie Mexiko z téhož období, kolonie Nový Jork z let 1914 až 1921, Lełkova kolonie z let 1919 až 1921, kolonie U kříže z let 1923 až 1929, Rajkova kolonie z let 1884 až 1903 a Lesní kolonie z let 1914 až 1925. Dnes už po nich zůstaly jen zbytky některých domků. V místech bývalé tvrze v Karviné-Solci byl v roce 1873 postaven LarischMönnichův zámek v novorenesančním slohu. Byla to jedno až dvoupatrová budova obdélníkového půdorysu. Střední část stavby byla třípodlažní, dvě boční křídla poněkud zasunutá byla dvoupodlažní. V mansardových střechách se nacházela řada podkrovních místností. V roce 1905 byl k hlavnímu vchodu zámku přistavěn rozměrný balkón podepřený dvěma pilíři a čtyřmi sloupy. Ve středu kamenné balustrády balkónu byl umístěn hraběcí rodový erb, po stranách byly umístěny dvě kamenné vázy. Pravděpodobně koncem 20. let byl balkón odstraněn a nahrazen lehkou stříškou podepřenou čtyřmi sloupy. Solecký zámek obklopoval 80 ha zámecký park založený v "anglickém" stylu. Poblíž zámku byl umístěn bazén se sousoším puttů s delfínem z druhé poloviny 19. století, jehož autor není znám. Poblíž zámku byla v letech 1916 až 1921 postavena podle návrhu architekta Leopolda Bauera neoklasicistní rodová hrobka. Byla to přízemní stavba čtvercového půdorysu, zděná z cihel, celá obložená deskami ze šedozeleného godulského pískovce. Okenní otvory byly zamřížované a půlkruhově uzavřené. Před hlavním vchodem, nad nímž byl vytesán plastický věnec, nesly čtyři sloupy trojúhelníkový tympanon s rodovým erbem. V současné době celý zámecký areál neexistuje. V důsledku důlní těžby byla v roce 1953 stavba zámku odstraněna a stejné osudy postihly v 80. letech 20. století stavbu rodové hrobky. Sousoší puttů bylo v 60. letech 20. století přemístěno do zámeckého parku v Karviné-Fryštátě. Z významnějších budov byl v Karviné postaven v letech 1894 až 1897 kostel sv. Jindřicha, který musel být v roce 1959 rovněž následkem důlních škod odstraněn. Jako významná stavební památka se zde však dochoval farní kostel sv. Petra z Alcantary, který byl postaven v barokním slohu v roce 1736. V jeho areálu se nachází

47

8 barokních soch apoštolů z původního souboru 12 plastik, dále kříž s reliéfy a sochami, které pocházejí z druhé poloviny 19. století. Před hlavním průčelím kostela je umístěna socha Panny Marie z roku 1861. V Karviné byly koncem 19. a počátkem 20. století postaveny rovněž menší průmyslové podniky, jako například pila, pivovar, lihovar a rafinerie lihu, pekárna, městská elektrárna a další. V roce 1907 byla pro administrativní účely postavena radnice, jejíž stavba byla v roce 1963 z důvodů poddolování zbourána, v roce 1923 byla postavena průmyslová škola, jejíž stavba byla koncem 50. let tohoto století ze stejných důvodů odstraněna a poté umístěna v provizoriu bývalé hornické ubytovny v KarvinéNovém Městě. Stavební rozvoj Darkova byl spjat především s rozvojem lázeňství. První lázeňskou budovou postavenu v roce 1865 (dnes neexistuje) byla budova Skleník. Postupně se lázně Darkov rozšiřovaly o další stavby. V roce 1878 byla postavena vila Anna (dnes Vlasta, sanatorium II), v letech 1880 až 1890 byla dobudována vila Heinrichsfhof (dnes Jiřina) a vila Henrietta (dnes Maryčka). Největší stavební rozvoj prodělávaly lázně od roku 1895, kdy se stal jejich nájemcem a lázeňským lékařem dr. Vilém Dergé, císařský rada. V tomto roce založil přírodně krajinářský park, který se dnes rozkládá na ploše 22 ha. Sem nechal přivézt z blízkých Beskyd na 300 druhů vzrostlých dřevin, park vybavil též vzácnými druhy zeleně i květin. V letech 1900 až 1901 nechal v centrální části parku postavit podle návrhů vídeňského architekta Korna a stavitele Gobieta Kurhaus (dnes Společenský dům). Je postaven v historizujícím slohu a v jeho interiéru je umístěn sál s malým jevištěm a bohatou štukovou výzdobou. Poblíž vily Anna byl v roce 1902 postaven Kinderheim (dnes Dětská léčebna). Téhož roku 1902 dal pro svoji choť Annu vybudovat v historizujícím slohu malou kapli sv. Anny, která byla umístěna poblíž budovy Kinderheim. Tato hodnotná architektura vytváří s lázeňskými budovami jeden celek. Moderní architekturu meziválečného období v areálu lázní reprezentuje budova Sanatoria, postavená dle návrhů Ing. arch. Fňouka z Hradce Králové a Ing. arch. Juroše z Frýdku v letech 1931 až 1933. Řeka Olše protékající kolem areálu lázní byla v roce 1925 přemostěna obloukovým mostem, který svým ojedinělým řešením se zavěšenou mostovkou podle návrhu Ing. Raaba, ministra stavebnictví ve Vídni je zcela výjimečnou

48

technickou památkou města a významnou pohledovou dominantou této městské části. Nejen koncem 19. století, ale též v meziválečném období po vzniku Československa 1918, došlo na dnešním území města k řadě přestaveb i novostaveb, které částečně změnily původní vzhled historického jádra. Značné škody na řadě budov přineslo letecké bombardování a osvobozující boje za 2. světové války. Na území dnešního města zůstalo poškozeno celkem 411 budov, z toho 23 budov bylo zničeno zcela, 26 budov bylo poškozeno těžce. Nejvíce se jich nacházelo v dnešní části Fryštát a Karviná-Doly, celková výše škod na majetku se odhadovala na 4 mil. korun. Následkem leteckého bombardování zůstala na náměstí proluka v úrovni tří stavebních parcel s ruinami, na jejichž místě byl vybudován po roce 1945 hotel Jelen. Prvním poválečným pokusem o plánovitou výstavbu nové Karviné byl směrný územní plán města vypracovaný v letech 1946 až 1947 Ing. arch. Liebscherem v Brně. Jeho základní myšlenkou by princip radiálně okružní kompozice města, které mělo mít 50 tisíc obyvatel. Životaschopnost této myšlenky se prokázala i při řešení pozdějších územních plánů. V roce 1946 byl zpracován podrobný plán sídlištní zástavby severního katastru Fryštátu, která byla později pojmenována jako Karviná-Nové Město. Autorem tohoto plánu byl Ing. arch. Friedl z Ostravy. Potřebu rozsáhlé sídlištní výstavby si vyžádal v 50. letech nebývalý příliv pracovních sil zvláště do zdejších důlních podniků a ostatního průmyslu ve zdejším regionu. Snaha po administrativní a územní integraci okolních obcí vyústila ve dnech 13. dubna až 25. června 1948 ve sloučení dosavadních samostatných obcí Fryštát, Karviná, Darkov, Ráj a Staré Město v jeden územně správní celek, který dostal nový název Karviná. Výnosem ministerstva vnitra z 22. února 1949 uveřejněném v Úředním listu s. 365 z roku 1949 byl uveden v život. Byla to jen obdoba integračního procesu zmíněných obcí, která trvala jen krátce od 1. dubna 1944 do osvobození 1945 pod německým názvem Karwin - Freistadt. Potřeba nové koncepce územního rozvoje města v souvislosti s dalším postupem důlní těžby uhlí vyústila v přípravu nového směrného plánu, které se v roce 1952 ujal Ing. arch. R. Spáčil. Plán vycházel z Liebscherovy radiálně okružní koncepce a centrum

49

města mělo nadále tvořit historické jádro Fryštát ohraničené okružní třídou. Práce na této koncepci však byly načas přerušeny, neboť se rozhodovalo o dalším postupu uhelné těžby pod historické jádro. V důsledku toho, že o této variantě dosud nebylo rozhodnuto, přípravné práce na novém směrném plánu, kterých se pak ujal v roce 1954 Ing. arch. V. Meduna, pokračovaly. Vypracována byla technicko-ekonomická směrnice a programová studie dalšího rozvoje území a na tyto práce v roce 1956 navázala Ing. arch. L. Konhäuserová. Nový směrný územní plán byl schválen až roku 1959. Mezitím byl v roce 1956 zpracován zastavovací plán sídliště Karviná-Nové Město, II. etapa Ing. arch. Fr. Koudelkou, v letech 1958 až 1959 zpracovali Ing. arch. O. Pražák a Ing. arch. J. Klein zastavovací plán sídliště Karviná-Ráj, I. etapa. Autorem zastavovacího plánu pro sídliště Karviná-Ráj, II. etapu byl v letech 1958 až 1959 Ing. arch. J. Zoubek. Zatímco se v průběhu 50. let soustřeďovala všestranná pozornost na rychlou sídlištní výstavbu v Karviné-Novém Městě ve městě, citelně zaostávala občanská účelová vybavenost. Hlavní směr urbanistického rozvoje se soustřeďoval od 60. let především na nové územní rezervy v katastrálním území města, neboť rozvojové plochy v KarvinéNovém Městě byly prakticky do konce 60. let vyčerpány. Proto se začaly v roce 1964 připravovat nové zastavovací plány sídliště Karviná-Hranice pro I. a II. etapu, které zpracovávali Ing. arch. M. Gill a Ing. arch. O. Pražák. Současně se pokračovalo ve výstavbě sídliště Karviná-Mizerov a Karviná-Ráj II. etapa, s jejíž realizací se započalo začátkem 60. let. V roce 1965 byla vyhlášena celostátní urbanisticko-architektonická soutěž rekonstrukce centrální části Karviné, tedy historického jádra. Na základě vybraných soutěžních návrhů, které předložilo Vysoké učení technické v Brně a Praze, zpracoval pak Ing. arch. B. Heiser ze Stavoprojektu Ostrava podrobný územní plán Karviná centrum, který byl v červenci 1975 schválen. Historické centrum se podle tohoto dokumentu mělo stát součástí nově utvářeného centra situovaného do prostoru dnešní Slezské univerzity. Již v předstihu bylo na přelomu 60. a 70. let "připraveno" území a v důsledku této koncepce se provedly rozsáhlé demolice starobylých ulic, narušena byla původní urbanistická koncepce struktury historického jádra a krajně nepříznivě byl

50

těmito zásahy dotčen interiér jádra i jeho silueta. V prostoru Markovy ulice byla v roce 1974 postavena budova dnešní Komerční banky, v roce 1981 byl v tomto prostoru postaven věžový obytný dům, který zcela poškodil siluetu jádra, v roce 1984 k těmto stavbám přibyla ještě budova dnešní České spořitelny. V průběhu 70. let pokračovaly demolice měšťanských domů v prostoru Hrnčířské ulice, kde na jejich místě byly v letech 1981 až 1984 postaveny obchodní jednotky Hvězda a Jadranka. Prostorem dalších demolic objektů historického jádra koncem 70. let byla jeho západní část. V severozápadní části bylo asanováno několik měšťanských domů, aby zde byla v roce 1983 postavena budova Čedoku a v roce 1989 byla dokončena výstavba administrativní budovy Severomoravských vodovodů a kanalizací. Novostavba se vtěsnala rovněž do jihozápadní části jádra na Mlýnské ulici. Zde byla roku 1986 dokončena novostavba moštárny. Tyto hrubé zásahy do urbanismu a architektury jádra znamenaly neodstranitelné škody a naprosté poškození jeho původní tváře. Nově zpracované územně plánovací a koncepční dokumenty, k nimž patří studie "Koexistence hornické činnosti a života města Karviné" z roku 1994, územní plán obce Karviná do roku 2010 z roku 2000 a územní plán městské památkové zóny Karviná a jejího ochranného pásma z roku 1996, jejich aktualizované verze a Programy regenerace městské památkové zóny Karviná se poskoušení přinést postupné odstraňování chyb, které zde byly ještě v nedávné minulosti napáchány, ale zároveň provést postupnou obnovu nejcennějšího území města, historického jádra, ale i ostatního území městské památkové zóny Karviná.

51

5. OBYVATELSTVO

5.1 Demografický vývoj

Nedostatek pracovních sil vyvolal v druhé polovině 19. století ve zdejším regionu mohutný příliv obyvatelstva. Jednalo se imigraci obyvatelstva z jiných částí Slezska, Moravy i ciziny, ale především z agrární Haliče. Tím se také výrazně změnila početní i národnostní skladba obyvatelstva. Ještě v roce 1804 měla Karvinná jen 630 obyvatel, avšak v roce 1880 se jejich počet zvýšil na 5 388 obyvatel. Dříve lidnatější Fryštát měl v roce 1880 2 960 obyvatel. S rozvojem průmyslu docházelo k dalšímu růstu počtu obyvatel. Zatímco ještě v roce 1910 žilo v Karvinné celkem 14 326 osob a ve Fryštátě celkem 3 669 osob, pak v roce 1921 se jejich počet v Karvinné zvýšil na 19 229 osob a ve Fryštátě na celkem 7 365 osob. Hospodářský význam, demografický i stavební růst učinil z dosavadní obce Karvinná císařským rozhodnutím z 28. října 1908 městys a vládním rozhodnutí č. 70032/23 z 6. října 1923 byla Karvinná povýšena na město. Při sloučení obcí Fryštát, Karvinná, Darkov, Ráj a Staré Město v jeden územní a správní celek od 1. dubna 1944 čítalo město Karwin-Freistadt celkem 31 359 obyvatel na ploše 48 km2. Po osvobození 1945 byla územní a správní samostatnost těchto obcí znovu obnovena. Tento stav trval jen do 13. dubna až 25. června 1948, kdy pět obcí Fryštát, Karvinná, Darkov, Ráj a Staré Město vyslovilo souhlas se sloučením v jeden celek s názvem Karviná (Úřední list RČs, 1949, s. 365). V současné době žije v Karviné celkem 64 396 obyvatel (stav k 31. 12. 2006). Na území městské památkové zóny včetně ochranného pásma žije celkem 1 383 obyvatel. Z toho v části Fryštát je celkem 1 065 obyvatel, v části Darkov celkem 318 obyvatel. Z celkového počtu obyvatelstva Karviné žije na území MPZ a ochranného pásma celkem 2,15 procent obyvatelstva. Hustota je 698 obyvatel na 1 km2. Na území MPZ a ochranného pásma se nachází celkem 517 bytů, z toho ve Fryštátě 411 bytů, v Darkově

52

106 bytů. V průměru připadá na 1 bytovou jednotku 2, 67 obyvatel. Pro území MPZ a ochranného pásma jsou typické znaky staré centrální zástavby, které přinášejí i řadu nepříznivých faktorů, jako například: 1. nepříznivou věkovou strukturu, 2. vysoký podíl obyvatelstva v poproduktivním věku, 3. zastaralý bytový fond, 4. úbytek bytů, 5. pokles bydlícího obyvatelstva. Cílem programu regenerace je zachovat bydlení. Mělo by být stanoveno pevné procento nepřekročitelné hranice plochy bytů v obytných budovách. Neměl by být zachován současný trend využívání přirozeného centra pouze ke komerčním nebo administrativním účelům, což vyvolává vylidňování centra. Doposud je tu patrný zvýšený počet osob pouze během dne, především v odpoledních hodinách. Ve večerních hodinách a o víkendech se historické jádro stává vylidněným prostorem. Ve výhledu se počítá s výstavbou cca 252 nových bytů, a to zejména v lokalitách mezi Fryštátskou ulicí a Třídou 17. listopadu, orientovaných do klidnějšího vnitroblokového prostoru podél Třídy 17. listopadu a v prostoru bývalých skleníků na okraji zámeckého parku. Současně se předpokládá demolice věžového obytného domu v historickém jádru, což představuje úbytek 60 bytových jednotek. V části Darkov se počítá s výstavbou rodinných domů vilového charakteru s možností pronajímání pokojů pro lázeňské hosty. Výhled dalšího rozvoje území počítá s výstavbou 252 bytů, z toho v části Fryštát 196 bytů, v části Darkov 56 bytů. Počet bytů v části Fryštát představuje v návrhu celkem 607 bytů, v části Darkov 162 bytových jednotek, celkem v řešeném území 769 bytových jednotek. Při třech obyvatelích na jednu bytovou jednotku to znamená v řešeném území 2307 obyvatel, z toho v části Fryštát 1821, v části Darkov 486 obyvatel. Předpokládá se nárůst o 924 obyvatel, z toho v části Fryštát 756 obyvatel, v části Darkov 168 obyvatel. V roce 2004 byl předán do užívání polyfunkční dům na Fryštátské ulici s počtem 38 bytových jednotek (příloha č. 25).

53

5.2 Služby a cestovní ruch

V souladu se změnami živnostenského zákona č. 280/1197 Sb. byl vydán formou obecně závazné vyhlášky Rady města Karviné ze dne 29. listopadu 2005 č. 14/2005, usn. č. 3109. Tržní řád města, který nabyl účinnosti 1. ledna 2006. Vyhláška však neřeší nejpalčivější problémy stánkového prodeje, poctivost prodeje, regulaci sortimentu, nemůže vyřešit ani problematiku rozšiřujících se forem prodeje s charakterem tržnic ve zděných budovách, které jsou předmětem časté kritiky ve vztahu centrum města a MPZ. Tyto otázky zůstávají i nadále v kompetenci státních dozorovacích orgánů. Na tržních místech v majetku města je zaveden v současné době systém organizovaného prodeje s cílem omezení a regulace stánkového prodeje na veřejném prostranství. Na území městské památkové zóny se nachází centrální tržiště v Karviné-Fryštátě, jehož správu zajišťují Technické služby, a.s. Karviná na základě předem dohodnutých podmínek s městem. Již delší dobu se uvažuje o jeho zrušení a nahrazení jinou, této lokalitě odpovídající, stavbou. Z tohoto důvodu jsou zde již od roku 1999 prováděny pouze havarijní opravy a nutná údržba (např. oprava havarijního stavu kanalizace, oprava stříšek mobilních stánků, výměna svítidel, oprava veřejného vodovodu apod.). Pro pořádání příležitostných hromadných kulturních akcí na Masarykově náměstí byly v roce 2006 pořízeny dřevěné prodejní stánky a pódium. Město se pravidelně, většinou ve spolupráci s Lázněmi Darkov, a.s., zúčastňuje různých veletrhů cestovního ruchu propagujících jeho zajímavosti a nabídku (např. Regiontour v Brně, Dovolená v Ostravě, Expotour v Žilině, Holiday World v Praze, v zahraničí pak prostřednictvím Krajského úřadu MSK, lázní nebo Destinačního managementu). Rozvoj cestovního ruchu Karviné je řešen jako samostatná oblast Strategického plánu ekonomického rozvoje Karviné, ze kterého se odvíjí jednotlivé dílčí úkoly na konkrétní období. Zástupce města je členem poradního sboru pro rozvoj cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji a podílí na se marketingových studiích CR zpracovávaných pro celý kraj. Dále bývá město zastoupeno při zpracování dalších rozvojových programů, projektů a turistických nabídek týkajících se cestovního ruchu

54

např. v rámci Euroregionu Těšínského Slezska, Destinačního managementu MSK, Czechtourismu apod. Výsledkem společných projektů jsou např. cyklotrasy euroregionem, z nichž přes Karvinou vedou celkem 3, z toho územím MPZ jedna trasa evidovaná pod č. 6097. Dále je to otevření dvou turistických hraničních přechodů na území Karviné, a to na ul. Polské, kde již fungoval přechod pro malý pohraniční styk a na ul. Borovského, kde byl nově přechod zřízen. Připravuje se vedení cyklotrasy od Těšína po Bohumín podél řeky Olše. Město se podílelo rovněž na společné mediální kampani Czechtourismu. Každoročně jsou vydávány různé propagační materiály pro podporu cestovního ruchu, ať už ve vlastní režii nebo ve spolupráci s jinými subjekty, jejichž hlavním rysem je především stručnost, dostupnost, nápaditost, snadná manipulace (skládačky, leporela, letáky, brožury apod.). Propagační materiály mají za cíl přilákat co nejvíce návštěvníků tzv. image prospekty (např. "Karviná - znáte ji?"), dále nabídnout návštěvníkům města jeho zajímavosti a možnosti trávení volného času, tj. takové materiály, které informují o určité oblasti v rámci CR (především památky, aktivní vyžití, příroda) a nabízejí určitý produkt (s tím souvisí nejprve vytvoření takového produktu, jako např. v současné době - projížďky koňským spřežením zámeckým parkem a historickým jádrem města, vytvoření turistických cyklotras a nabídky služeb v rámci tzv. zážitkových balíčků). Z již vydaných materiálů lze jmenovat např. Stručný průvodce po památkách města Karviné, Den v Karviné, Kalendárium akcí, cykloprůvodce-Permoníkova cyklotrasa, Cyklotrasy městem, Lázeňská promenáda, katalog Balíčků zážitků, Průvodce po církevních památkách nebo připravované Lázeňské trasy, připravované trasy historickým kočárem apod.), průvodce a informátory, které podávají veškeré informace důležité pro návštěvníky (např. letáky MIC, ZF a doprava, leporelo Karviná). Nedílnou součást takové propagace tvoří i propagační předměty (suvenýry, upomínkové a dárkové předměty). Důležitý je podíl i na tvorbě propagačních materiálů širšího území, aby byla celková nabídka komplexní, nápaditější a zajímavější. Informace o městě jsou prezentovány na internetových stránkách Karviné, samostatných www stránkách pro zámek Fryštát a na portále CR Karvinska včetně dalších prezentací jiných subjektů. V roce 2005 se otevřelo nové informační centrum na hlavním železničním nádraží

55

(pobočka hlavního městského informačního centra na Masarykově náměstí) v rámci vytvoření kombinovaného centra služeb pod názvem ČD - INFOCENTRUM. Pro město Karviná a především pro městskou památkovou zónu má význam zavedení statutu lázeňského místa, o něž Karviná usiluje od roku 2003.

56

6. MPZ - EXISTUJÍCÍ KOMUNIKAČNÍ SÍŤ

6.1 Stávající stav

Území městské památkové zóny Karviná a jejího ochranného pásma je od ostatní městské zástavby odděleno státní silnicí - Třídou 17. listopadu, do níž jsou zapojeny radiální třídy zajišťující propojení centra s jeho hlavními obytnými zónami. K pozitivním skutečnostem patří přímá funkční a kompoziční provázanost centra s rozsáhlým zámeckým parkem, který pokračuje dále jihovýchodním směrem volnou krajinou k řece Olši, kde se počítá s rozšířením zelených a vodních ploch jako přírodní protiváhou intenzívně zastavěným plochám celého města. Rovněž se počítá s propojením areálů zeleně podél řeky Olše se zámeckým a lázeňským parkem, lázněmi a centrem, čímž vznikne přírodní zázemí pro oddech i rekreaci obyvatel i návštěvníků města. Zástavba Darkova, která je od zástavby Fryštátu prostorově oddělena a vytváří samostatnou svébytnou enklávu, je na centrum města napojena Lázeňskou ulicí. Území MPZ části Darkov je odděleno od ostatní obytné zástavby řekou Olší, zbývající zástavba na levobřežní části řeky Olše se postupně likviduje. V této části se v budoucnu uvažuje s výstavbou jihozápadního silničního obchvatu, který by umožnil dopravu svedenou mimo městskou obytnou zástavbu. Z hlediska širších dopravních vztahů probíhá většina dopravy ve městě po státních silnicích I. a III. třídy. Po severovýchodní hranici zóny centra jde státní silnice I/67 Český Těšín - Karviná - Bohumín. Mimo MPZ a ochranné pásmo je na tuto silnici napojena silnice I/59 ve směru od Ostravy, na kterou je napojena silnice III/47216 ve směru ke státním hranicím s Polskem. Státní silnice I/67, ulice Ostravská je čtyřpruhová komunikace, v úseku kolem městského centra směrově je rozdělena středním zeleným pruhem. Křižovatky na této komunikaci jsou řízeny světelným signalizačním zařízením. Ve směru od Českého Těšína zvýrazňuje vjezd do města kruhový objezd u obchodní zóny Tesco.

57

Výhledově se uvažuje o vybudování jihozápadního silničního obchvatu města souběžně se železniční tratí a podél toku řeky Olše, a to v úseku od křižovatky silnic I/67 a I/59 a jeho znovu napojením na silnici I/67 v Karviné - Darkově. Tento obchvat převezme převážnou část tranzitní dopravy ve směru sever - jih, sníží úroveň dopravního zatížení na Ostravské ulici, což nepochybně přinese zlepšení životního prostředí v centru města. Na průtahu městem dosahuje intenzita dopravy podle předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy v roce 2006 téměř 17 tisíc vozidel za 24 hodin. Na silnici I/67 jsou z městského centra připojeny ve třech místech místní obslužné komunikace, na něž navazuje hustá síť dalších komunikací. Jsou to ulice Karola Śliwky, Poštovní a Fryštátská - Vydmuchov. Z hlediska urbanisticko-dopravní funkce jsou silnice I/67 a I/59 komunikacemi směrnými kategorie B1, místní komunikace pak jako obslužné v kategorii C2, C3, D1, D3. Oblast Darkova je na dopravní systém centra připojena ulicí Lázeňskou, která má přímou vazbu na obslužnou komunikaci Karola Śliwky v kategorii C2 jdoucí do centra Karviné. Z jižní strany je ulice Lázeňská ukončena Darkovským mostem - významnou technickou památkou a z důvodů jeho uslepení není ulice Lázeňská dále průjezdná. V současné době je dimenzována pouze pro lázeňský provoz a obsluhu bytové zástavby v rodinných domcích. Hromadná doprava osob je zajištěna autobusovou linkou MHD č. 7 (příloha č. 26).

6.2 Parkování a dopravní obsluha v MPZ

V MPZ Karviná se nacházejí 3 placená parkoviště. Jedno je v severní části hranice historického jádra u dopravního okruhu ulice Karola Śliwky, druhé je v západní části hranice MPZ u obchodního domu Prior, třetí je u dětského dopravního hřiště ve východní části hranice MPZ. V centru jsou dále parkoviště u tržnice, u radnice, u pošty, u budovy Muzea Těšínska a naproti budovy Revírní bratrské pokladny. S ohledem na omezení počtu parkovacích míst v centru města byla parkoviště u tržnice (stání 7 až 13) a

58

u radnice (stání 1 až 8) vyhrazena pro vozidla s povolením MMK pouze v době od 6 do 18 hodin a zbytek doby jsou volně přístupná pro návštěvníky centra města. Parkoviště u Revírní bratrské pokladny (13 stání), u Muzea Těšínska (11 stání) na ulici Praskově u Finančního úřadu (4 stání), za poštou (6 stání), u radnice (3 stání) a tržnice (6 stání) jsou vyhrazena po celých 24 hodin za úplatu 4 tis. Kč za jedno stání na rok. Nové parkoviště bylo zřízeno u Letního kina, které je označeno jako parkoviště pod zámkem a doznačeno je odpovídajícím dopravním značením. Po ukončení rekonstrukce ulice Zámecké došlo v prostoru za zámkem k dostavbě dalších 6 parkovacích míst, která mohou být využívána v době po 18 hodině návštěvníky Zámecké vinárny bez omezení. Nájemce Zámecké vinárny může využívat povolení k vjezdu a parkování v souladu s dopravním značením i v průběhu dne. Většina parkovišť v centru města je trvale vyhrazena pouze pro potřeby firem, vlastníků nebo nájemců prodejen a provozoven, trhovců, radnice a zámku. Část parkovišť je v souladu s dopravním značením přístupna veřejnosti ve večerních hodinách a o sobotách, nedělích a svátcích. Parkoviště u drogerie Droxi a Finančního úřadu v Karviné - Fryštátě nejsou v majetku města. V městské památkové zóně, části Darkov se nachází parkoviště u Společenského domu a u kanceláře příjmu Sanatoria lázní Darkov. V centru města byla ještě nedávno zřízena a dopravními značkami vyznačena pěší zóna, do níž mohla vjíždět pouze vozidla s povolením vjezdu, taxi a zásobování. Toto povolení bylo vydáváno v souladu se stavebním zákonem, podle nějž musí být ke každé stavbě zajištěn přístup z veřejné komunikace odpovídající komunikační přípojkou a v souladu s občanským zákoníkem, podle nějž je nutné umožnit vjezd do zón s dopravním omezením i přímým rodinným příslušníkům osob, které mají v centru města trvalé bydliště. Na ulicích Hrnčířská, Fryštátská, Praskova, Příčná a Zámecká byla ale v roce 2005 pěší zóna zrušena a nahrazena obytnou zónou, kde je možné jezdit maximální rychlostí 20 km za hodinu s omezeným vjezdem v pracovní dny. V současné době není v odpoledních, večerních a nočních hodinách od 18 do 6 hodin, o sobotách a nedělích vjezd nikterak omezen a do centra města mohou vjíždět všechna vozidla bez omezení. Vozidla zásobování mohou vjíždět do centra v pracovní dny až do 11 hodin a poté znovu

59

od 17 hodin. V době mezi 11 až 17 hodinou, kdy se v centru města pohybuje nejvíce chodců, kteří využívají zdejší restaurace a letní předzahrádky, je vjezd co nejpřísněji omezen a vjíždět smějí pouze vozidla s povolením Magistrátu města Karviné těch, kteří zde mají trvalá bydliště a jejich přímí příbuzní nebo těch, které zde vlastní nemovitosti nebo mají pronajatou nemovitost, zásobování lékáren, taxi a vozidla držitelů průkazů ZTP. Masarykovo náměstí bylo rozděleno uslepením vozovek kolem restaurací Vanilli a Septima z důvodů omezit průjezd přes náměstí, což přispělo k bezpečnějšímu pohybu uvnitř centra města. Pěší zóna zůstala nadále kolem zámku a vedlejšího křídla zámku Lottyhaus. Sem smějí vjíždět pouze vozidla pro galerii Chagall, obsluhy zámku a svatby. Individuální automobilová doprava vstupuje do centra města ulicí Karola Śliwky, ke kostelu okruhem prochází podél západního okraje náměstí po jednosměrné ulici Pivovarské, a pak se vrací kolem pošty opět podél západního okraje náměstí kolem budovy Revírní bratrské pokladny zpět na ulici Karola Śliwky.Vjezdy individuální automobilové dopravy do centra jsou omezeny dopravním značením. Prostory kolem zámku jsou v režimu pěší zóny s vjezdem pouze s povolením Magistrátu města Karviné, pro vozidla taxi, svatby a zásobování s tím, že vjezd zásobovacích vozidel ve směru od městské tržnice je omezen pouze na stanovený časový interval. Jedná se o Masarykovo náměstí, ulici Zámeckou, Fryštátskou, Hrnčířskou a Praskovu. Celá městská část Fryštát se nachází v zóně s dopravním omezením, kde je možno stát vozidlem pouze na označených parkovištích. Generel cyklistické dopravy na území města Karviné, jehož zpracovatelem byl roku 2007 DHV CR s.r.o, počítá s napojením města na stávající a výhledovou evropskou, regionální a místní cyklistikou síť v okolí města, včetně průtahů páteřních cyklistických komunikací městem. Generel cyklistiké dopravy počítá na území městské památkové zóny v I. etapě výstavby v letech 2008 až 2009 s propojením mezi Priorem a centrem, ve II. etapě výstavby v letech 2010 až 2011 s propojením Lázní Darkov se zámeckým parkem a ulicí Husovou (příloha č. 27). V centru města byly v roce 2004 dva úseky místních komunikací zneprůjezdněny, čímž došlo k vyloučení průjezdu motorových vozidel Masarykovým náměstím. Rovněž

60

došlo k uslepení rekonstruovamé místní komunikace na ulici Svatováclavské, čímž došlo ke zklidnění exponovaných míst centra města (příloha č. 28).

6.3 Povrchy komunikací a prostranství

Povrchy komunikací a chodníků na území MPZ jsou v současné době většinou dlážděné žulovými kostkami. Některé ještě, například v prostoru Markovy ulice mezi peněžními ústavy Komerční bankou a Českou spořitelnou, Mlýnská, Karola Śliwky, Fryštátská-Vydmuchov, Lázeňská, budou vyžadovat generální rekonstrukci. Rekonstrukce komunikací historického centra Karviné byla realizována v letech 2000 až 2006. V rámci této akce se provedla rekonstrukce komunikací ulice Svatováclavské, Pivovarské, Fryštátské, Svatopluka Čecha od Masarykova náměstí po křižovatku s ulicí Karola Śliwky, Hrnčířské, Fryštátské po křižovatku s ulicí Karola Śliwky, Zámecké a Praskovy a Masarykova náměstí. Pro předláždění byla použita jako základní materiál žulová kostka 15/15, 10/10, žulová barevná mozaika 6/6 a na náměstí žulové desky broušené v kombinaci se žulovou kostkou. V omezené míře bylo použito betonové dlažby, která úspěšně imituje strukturu pravých žulových dlažeb. Klasický materiál byl použit na náměstí, před zámkem a v přilehlých ulicích historického jádra v ulici Svatováclavská, Fryštátská, Pivovarská, Zámecká, Praskova, Hrnčířská, Příční a Svatopluka Čecha. Použití různých velikostí žulových kostek se řídilo zásadou, že velké kostky byly použity na pojízdné plochy a mozaiky pro pěší plochy přiléhající k domům. Všechny úpravy byly provedeny bez výškových rozdílů, optické oddělení pojízdných ploch od čistě pěších tvoří 50 cm široký pás z kamenných desek kladených rovnoběžně s osou ulice, dále odvodňovací žlábek z kostek 10/10, do kterého byly začleněny kanalizační vpustě. Této koncepci bylo nutné přizpůsobit též spádování příčného uličního profilu (příloha č. 29/1-3).

61

Bilanci finančních nákladů a ploch v m2 historického jádra přináší následující tabulka: Tabulka č. 2 AKCE

v tis. Kč

m2

1.

Ulice Svatováclavská

7 610

900

2.

Ulice Fryštátská

9 380

1 027

3.

Ulice Pivovarská + slavnostní nasvětlení

19 072

2 700

4.

Masarykovo náměstí 1. část

14 006

2 426

5.

Masarykovo náměstí 2. část

13 766

1 892

6.

Masarykovo náměstí 3. část

25 274

4 293

7.

Ulice Zámecká včetně ulice Praskovy

28 660

3 100

8.

Ulice Hrnčířská a Příční

9 409

1 915

9.

Ulice Svatopluka Čecha

6 812

1 350

10. Opěrná stěna Svatopluka Čecha

1 301

Celkové náklady na obnovu historického jádra Karviná-Fryštát činily 135 290 tis. Kč. Zpracována byla rovněž projektová dokumentace na úpravu ulice Fryštátské od křižovatky s ulicí Karola Śliwky po Vydmuchov a zahájení vlastních stavebních prací se předpokládá v roce 2008. Pojížděná komunikace ulice Fryštátské bude předlážděná betonovou kostkou a její pochůzí části betonovou zámkovou dlažbou. Zahájena byla též příprava projektové dokumentace úpravy ulice Karola Śliwky, kde se předpokládá zahájení stavebních prací v roce 2009. Tato ulice bude řešena ve stejné poloze jako celé historické centrum, t. j. pojížděná komunikace bude dlážděna žulovou kostkou 10/10/10 cm a pochůzí části žulovou mozaikou. Před budovou zámku se počítá s obnovou původní historické kašny s fontánou z roku 1864, kde se předpokládá zahájení projekčních příprav v roce 2008 a realizace stavebních prací v roce 2009. V souvislosti s obnovou kašny jako pohledové dominanty zámku nutno počítat s přemístěním sochy T. G. Masaryka.

62

6.4 Městský mobiliář a informační systém

Město Karviná si plně uvědomuje devizu, kterou představuje zachovalý historický půdorys městského jádra. Jedním z jeho záměrů je zkrášlení jeho vzhledu odpovídajícím městským mobiliářem, veřejným osvětlením, informačním systémem a podobně. V průběhu let 2001 až 2006 bylo instalováno nové litinové historizující osvětlení Masarykova náměstí a přilehlých ulic v historickém jádru včetně městského mobiliáře sestávajícího z laviček, odpadkových košů a na náměstí jádra a instalace historizujícího osvětlení z litiny na ulici Svatováclavské (příloha 30/1-4). Tyto

prvky

jsou

navrženy

do

celého

prostoru

historického

jádra.

Do rekonstruovaného zámeckého parku jsou navrhována a dnes již částečně realizována jednoduchá parková svítidla tmavé barvy stejně jako ostatní mobiliář (tmavozeleno černá). Reminiscence historických svítidel je funkčně přizpůsobená současným podmínkám (výrobce ELVIS Senec). Patníky budou umístěny v různých částech parku pro omezení vjezdu vozidel. Materiál je navržen umělý kámen nebo litina (výrobce LUCAS Brno) (příloha č. 31/1-2). Součástí řešení městského mobiliáře je rovněž ujasnění vzhledu informačně orientačního systému. Běžným a základním prvkem městského informačně orientačního systému je označení ulic a tříd. Vzhledem k tomu, že toto značení se časem stávalo poměrně nečitelným nebo bylo zničeno vandaly, začalo město od roku 2001 provádět nové označování ulic a veřejných prostranství smaltovanými tabulkami, které jsou vypouklé, o rozměrech 30 x 60 cm, mají bílý podklad s modrým písmem a červeným rámečkem. Tabulky s názvem ulice nebo ostatních veřejných prostranství byly umístěny tak, aby byly viditelné. Tabulky s názvem ulice byly umístěny vždy na začátku a na konci každé ulice a před křižovatkou s jinou ulicí a za křižovatkou s jinou ulicí. Na území MPZ Karviná bylo označování ulic a veřejných prostranství provedeno v letech 2002 až 2003. Ve městě se rovněž nachází 13 orientačních stojanových map města i jeho částí. Vzhledem k jejich delší existenci dochází pravidelně a průběžně k obnově a úpravám nejenom z hlediska technického stavu, ale i aktualizace uvedených údajů. Na sloupech

63

veřejného osvětlení jsou umístěny směrové tabule a směrové šipky k důležitým úřadům a institucím, které poskytují informace pro účastníky silničního provozu. Na centrálním autobusovém nádraží ČSAD je umístěna tabule turistických ukazatelů. Od roku 1997 ve městě funguje systém směrových ukazatelů pro pěší. Těchto sloupů je na území města celkem 63 ks s počtem šipek 318 ks (příloha č. 32/1-6). Na nich jsou uvedeny směry ulic, úřadů a institucí. V rámci tohoto systému pro pěší (tzv. směrníky) jsou prováděny průběžné opravy. Jedná se především o poškození vandaly. Do orientačního systému lze zařadit i nové cyklooznačení, které musí být rovněž pravidelně opravováno. Jako součást naváděcího systému k zámku Fryštát byly instalovány 2 ks panelů, jeden v MPZ naproti budovy Čedok a druhý u železničního nádraží. Ten je v současné době z důvodu výstavby autobusového nádraží odstraněn. V případě dohody s ČSAD bude znovu instalován. Do roku 2008 by se měly realizovat uvítací prvky na vjezdech do města. Světelný panel firmy Envitex Praha o stavu ovzduší, instalovaný v roce 1994 v průchodu OD Prior v ochranném pásmu MPZ, byl pro svoji nefunkčnost v roce 2007 zlikvidován. Před hlavním vchodem do OD Prior byl v roce 1999 instalován informační kiosek pro poskytování informací pro obyvatele a návštěvníky města, druhý informační kiosek byl instalován v roce 2001 před vstupem do budovy magistrátu čp. 618 na ulici Karola Śliwky v Karviné.

64

7. MPZ - EXISTUJÍCÍ ZÁSTAVBA

7.1 Panorama města a pohledové dominanty v MPZ

Dnešní panorama města je tvořeno nejen historickými věžemi zdejších kostelů a radnice, ale též panelovou výstavbou okolních sídlišť, která se v průběhu 70. a 80. let vtěsnala také do nejcennější části města, historického jádra Fryštátu. Krajně nevhodně se v jeho siluetě uplatňuje věžový obytný dům, který se nešťastně vypíná nad ostatní zástavbou a hrubě narušuje starobylý ráz historického jádra. Součástí panoramatu jsou též ale vysoké betonové komíny průmyslových podniků a těžní věže zdejších dolů, snoubící se v siluetě města s jeho historickým zázemím. V severní části katastru se výrazně uplatňuje vodárenská věž o výšce 39,4 m. Tato konstruktivistická stavba je jednou z hodnotných technických památek města. Vlastní dominanty městské památkové zóny Karviná tvoří farní kostel Povýšení sv. Kříže, který je nejstarší a zároveň nejvyšší stavbou jádra. Jeho věž je vysoká přibližně 50 m, zastřešena gotizujícím jehlanem. V severní části historického jádra se významně uplatňuje filiální kostel sv. Marka. Tato památka z období klasicismu má věž vysokou přibližně 20 m zastřešenou cibulovou střechou s lucernou. Východní stranu námětí lemuje radnice s renesanční věží, která byla po požáru roku 1823 snížena na dnešních 23 m. Je zakončena stanovou střechou. Jižní frontu náměstí zdobí empírová architektura zámku a obraz vhodně dokresluje litinová kašna v historizujícím slohu. Pohledovou dominantou jižní hranice MPZ v části Darkov je obloukový most přes řeku Olši, který svým unikátním technickým řešením patří k významným technickým památkám města.

7.2 Stávající zástavba

Zástavba MPZ a jejího ochranného pásma v části Fryštát je tvořena třemi rozdílnými typy zástavby. Jedná se o:

65

1. historické jádro odpovídající převážně původnímu půdorysu a jeho historické parcelaci, 2. nesourodý soubor zástavby občanské vybavenosti mezi historickým jádrem a komunikačním obchvatem, 3. rodinné domky situované ve dvou lokalitách části Fryštát, a to Vydmuchov a Bělidlo. Zástavba v historickém jádru plní funkci celoměstského centra. Obsahuje především občanskou vybavenost, bydlení a v malé míře výrobní služby a sklady. U nevhodné zástavby v historickém jádru se počítá s hmotovými korekcemi, estetizací objektů i náhradami nové zástavby. S doplněním stávající zástavby se počítá v území mezi historickým jádrem, Fryštátskou ulicí a komunikačním obchvatem, který tvoří ulice Ostravská a Třída 17. listopadu jako ochranné pásmo MPZ. V historickém jádru se počítá s dostavbou v rámci původní půdorysné a prostorové osnovy. Lokality s rodinnými domky v části Fryštát jsou stabilizované bez možností větších dostaveb. Zástavba MPZ v části Darkov situovaná podél severojižní komunikace ulice Lázeňské až po most přes řeku Olši je charakterizovaná dvěma typy zástavby. Jedná se o: 1. obytnou zástavbu rodinných domků podél obou stran ulice Lázeňské, 2. zástavbu lázní Darkov, která volně vybíhá do východně situovaného Lázeňského parku od ulice Lázeňské po most přes řeku Olši. Zástavbu tvoří 8 objektů volně rozptýlených v Lázeňském parku, a to: Sanatorium I, Sanatorium II - Vlasta, léčebna Maryčka, Jiřina, Dětská léčebna, Staré lázně, Společenský dům, Kaple sv. Anny. Původní záměry důlních organizací o postupu těžby uhlí pod lázněmi i obytnou zónou byly přehodnoceny schválením závazného dokumentu "Koexistence hornické činnosti a života města Karviná" v roce 1994, který byl plně akceptován při dopracování územního plánu sídelního útvaru Karviná. Vybraná varianta řešení respektuje zástavbu též v území MPZ, ponechává původní zástavbu části Karviná-Staré Město, stávající zástavbu části Karviná-Ráj. Současně zachovává lázně i obytnou část Darkova severně

66

od řeky Olše a umožňuje dostavbu centra města v části Fryštát. V části Darkov se počítá s dostavbou rodinných domků v okrajových částech obytné zóny, areál lázní počítá dále s jeho rozšířením a doplněním lázeňských, rekreačních, ubytovacích a ostatních služeb. Podle stáří objektů můžeme zástavbu rozdělit do těchto skupin: A) Původní historická zástavba, gotická a renesanční architektura Do této skupiny patří farní kostel Povýšení sv. Kříže. Jde o pozdně gotickou architekturu doplněnou v renesanci a pozdějšími stavebními úpravami v 17., 18. a 19. století. Kaple je z roku 1611. Dále je to radnice s renesanční věží, která byla znovu postavena po požáru 1823 v empírovém slohu 1836 - 1837, s přístavbou z let 1855 1856. Dále zde patří zbytky fortifikačního systému reprezentované městskými hradbami a vodním valem. B) Barokní a klasicistní zástavba Do této skupiny patří pouze kostel sv. Petra z Alkantary, který se nachází mimo území MPZ, v části Karviná-Doly. Barokní architekturu na území MPZ reprezentuje soubor 6 velmi hodnotných sakrálních a světských plastik - socha sv. Patrika, dvě sochy sv. Jana Nepomuckého, socha sv. Panny Marie Bolestné, dvě sochy Herkulů. Do klasicistního období patří filiální kostel sv. Marka z roku 1774 stavebně upravený v letech 1823 - 1826 a kostel sv. Barbory z roku 1809, který se nachází mimo území MPZ v části Karviná-Louky. Do tohoto období lze zařadit též empírovou přestavbu zámku z roku 1792 - 1800 s gotickým jádrem a budovou fary z roku 1784. C) Neorenesanční a secesní zástavba Z tohoto období pochází převážná většina měšťanských domů znovu postavených po požáru 1823, které nesou prvky dřívějších stavebních slohů. Měšťanský dům čp. 9 s přilehlými sklepními prostorami Masarykovo náměstí/Sv. Čecha, parc. č. 110 st., v části Fryštát je dochován s nízkým mázhausem s pozdně barokními hřebínkovými klenbami. Mimořádně hodnotné jsou též měšťanské domy, původně velkoměšťanské s právem šenku čp. 92, 93 na Masarykově náměstí, část Fryštát se zachovanou renesanční dispozicí a částí kleneb. K hodnotným stavbám patří též velkoměšťanské domy s právem šenku na Fryštátské ulici, čp. 79 a 904, 88 s dochovanými renesančními sklepy, vnitřní

67

dispozicí a klenbami z přelomu 18. a 19. století. Do této skupiny patří dále rodová hrobka hrabat Larisch - Mönnichů z roku 1821 a zámecké konírny z roku 1850 v areálu zámeckého parku. Velmi hodnotným dokladem architektury tohoto období je litinová kašna na náměstí a sousoší puttů s delfínem v areálu zámeckého parku. Do této skupiny patří zástavba lázní Darkov s léčebnami Vlasta, Staré lázně, Jiřina, Maryčka, dětská léčebna. V historizujícím slohu byla postavena v letech 1900 - 1901 budova Společenského domu, hodnotnou architekturou lázeňského areálu je kaple sv. Anny z roku 1902. K tomuto období lze též zařadit architekturu meziválečného období, kterou reprezentuje budova Sanatoria lázní, čp. 385/20 postavená v letech 1931 - 1933, železobetonový obloukový most přes řeku Olši z roku 1925 a vodárenská věž z konce 20. let, která leží mimo MPZ v části Karviná-Hranice. D) Novodobá zástavba Jedná se o stavby a přestavby z tohoto století, které vážně poškodily vzhled nejen Masarykova náměstí, ale i celé MPZ. Nejtěžším zákrokem v MPZ bylo na přelomu 60. a 70. let vybourání Markovy ulice a výstavba Komerční banky (1974), "věžáku" (1981) a dnešní České spořitelny (1984). Zbourána byla v tomto období též celá severní fronta domů Hrnčířské ulice, v těchto místech byla postavena obchodní střediska Hvězda a Jadranka (1981 - 1984). V 70. letech byly zbourány též 4 měšťanské domy na konci jižní fronty Fryštátské ulice a v jejich místech postavena městská tržnice (1981). Pokračovalo se též s demolicemi v části severní fronty domů ulic Svatopluka Čecha, kde byla postavena budova Čedoku (1983), administrativní budova Severomoravských vodovodů a kanalizací (1981 - 1989). Na přelomu 70. a 80. let byly též asanovány 2 měšťanské domy západní fronty náměstí a 1 měšťanský dům s podloubím jižní fronty náměstí a prostoru ulice Praskovy, jako poslední dům ve městě s tímto architektonickým řešením a na jejich místech zůstaly dodnes proluky.

68

7.3 Proluky a lokality určené k zástavbě v MPZ

Nový územní plán MPZ z hlavního koncepčního záměru řeší provázání historického jádra Fryštát s krajinnou úpravou sahající až k řece Olši a z toho aspektu je nutno vycházet a rozvíjet jej. Možnosti lepšího propojení zástavby a zeleně jsou na okraji parku, kde je navrženo vytvoření aktivit a zařízení pro rekreaci, sport a volný čas podél okraje zastavěných ploch. Novými lokalitami k zástavbě v rámci tohoto koncepčního záměru jsou: 1. předprostor letního kina (zařízení a stavby pro volný čas), 2. prostor bývalého zahradnictví (bydlení - rodinné domy), 3. prostor stávajících zahrad a zahrádek mezi ulicí Karola Śliwky a parkem Bedřicha Smetany ( bydlení - rodinné domy, sport, rekreace a volný čas ), 4. přestavba Starého mlýna a úprava přilehlého parku, 5. prostor lázeňského parku (doplnění společenských a sportovních aktivit) 6. rozšíření parku Boženy Němcové do městské části Darkov V historickém jádru jsou v územním plánu navrhovány tyto prostorové úpravy: 1. dostavby proluk ve vnitřní části jádra při ulicích Pivovarská a Zámecká (sledují původní uliční čáry, uzavírají bloky dvoupodlažní zástavbou členěnou podle původní parcelace a ukončenou sedlovými střechami). V několika místech jsou navrženy průjezdy do vnitroblokových prostorů. Při ulicích Praskově a Hrnčířské jsou navrženy třípodlažní dostavby proluk se sedlovými střechami a architektonickými akcenty do Masarykova náměstí, 2. nové objekty jsou navrženy též po obvodu jádra. Při vstupu do jádra ulicí Masarykovo náměstí jsou navrženy nárožní objekty formující uliční prostory, zpevňující půdorys bloku a akcentující nárožní polohu. Objekty na nároží ulice Mlýnské jsou třípodlažní se sedlovou střechou, 3. navrženo je odstranění obytného věžového domu. Na jeho místě je navržena dvoupodlažní zástavba se sedlovou střechou měkce lemující ulici Karola Śliwky, 4. na místě bývalého zahradnictví na jižním okraji jádra jsou navrženy dvoupodlažní

69

objekty - rodinné domy se šikmými střechami dotvářející obrys a podnož jádra, 5. u novodobé zástavby podél Hrnčířské ulice a u některých objektů s plochou střechou na Zámecké ulici jsou navrženy šikmé střešní plochy. V územním plánu se uplatňují následující koncepční a kompoziční zásady: A - Obvodovou komunikaci kolem historického jádra - ulici Karola Śliwky rozvíjet a formovat jako vnitroměstský prostor souvisle obestavěný oboustrannou zástavbou, která bude měřítkově a hmotově navazovat na zástavbu historického jádra. V tomto smyslu jsou navrženy dostavby podél ulice Mlýnské a Masarykovo náměstí jako třípodlažní, polyfunkční domy se šikmými střechami. Při ulici Karola Śliwky jsou navrženy další dostavby proluk, které budou tvořit souvislou městskou zástavbu. B - Zachovat stávající prostorové vymezení Fryštátské ulice s využitím všech hodnotných a charakteristických objektů a stávající solitérní zeleně. V prostoru mezi historickým jádrem a Univerzitním náměstím jsou navrženy dvoupodlažní dostavby proluk se šikmými střechami sledující uliční čáru s vytvořením malého předprostoru k budově archívu. Směrem k nemocnici je navržen v blízkosti společenského domu třípodlažní administrativní objekt a jednopodlažní obchodní objekt. Proti Společenskému domu směrem ke Třídě 17. listopadu je otevřen nový uliční prostor lemovaný třípodlažní zástavbou s uplatněním šikmých ploch střech. Jižní vstup do ulice Fryštátské je vytvořen třípodlažním nárožním objektem s architektonickým akcentem ve střední partii. C - Zástavbou podél ulice Ostravské a Třídy 17. listopadu dobudovat novými soubory a objekty většího měřítka odpovídajícími charakteru této třídy. Navrženo je přitom začlenit stávající velké solitérní objekty a stávající parkově upravené plochy. Největší objem dostaveb je orientován dle územního plánu po obou stranách budovy univerzity s cílem vytvořit souvislejší městskou blokovou zástavbu s jasně

70

vymezeným Univerzitním náměstím. Toto náměstí je lemováno novými třípodlažními objekty s akcentem pětipodlažní hmoty v průhledu Borovského ulice. Západně od budovy univerzity, v místě stávajícího dopravního hřiště, je navržena čtyřpodlažní bloková zástavba polyfunkčních domů, zastřešených šikmými atypickými střechami Pěší nástup k historickému jádru od obchodního domu Prior je navrhován bohatou úpravou parteru parku s velkou vodní fontánou a odpočinkovými plochami. Podél Třídy 17. listopadu je navržen jednotný systém stromořadí a parkových úprav přilehlého pásu zeleně. Zástavba rodinných domů v lokalitě Vydmuchov a Bělidlo je navrhována bez podstatných změn. U přízemních domů podél Ostravské ulice jsou navrženy nadstavby s větším zastoupením drobné občanské vybavenosti. Lokalita Vydmuchov je chápána jako čistě rezidenční bydlení vyššího standartu s omezeným využitím pro jiné doplňkové funkce. Proluky v zástavbě umožňují doplnit několik izolovaných obytných objektů vilového charakteru. V obytné zóně Darkov je navrženo zvýraznit rekreační a lázeňský charakter území, který je dán rozložením zástavby na břehu řeky Olše mezi dvěma parky - lázeňským a zámeckým. Navrženy jsou nové rodinné domy s cílem jasného ukončení a vymezení zástavby k nově rozšířenému zámeckému parku a směrem k řece Olši. Navrhovány jsou domy charakteru příměstských vil s větším standardem v zahradách bez zemědělského zázemí (i vícebytové) s možností pronajímání pokojů pro lázeňské hosty, které budou dvoupodlažní s podkrovím pod šikmou střechou. Do stejné výškové hladiny, tj. 2. NP + podkroví, je možno přestavovat stávající rodinné domy. U lázní Darkov je navrženo zachovat charakter drobné zástavby v příjemném parkovém prostředí. Navrženo je zvýraznit nástup lázeňského areálu podél hlavní budovy a v předprostoru Společenského domu je navrženo vybudovat společenské ohnisko parku, tj. lehké prosklené kolonády, vodní plochu s fontánou, hudební pavilon, venkovní posezení s možností scénky, komorní hudby, tance a další. V části parku

71

za Společenským domem na pěší cestě k zámeckému parku a historickému jádru je navržen akcent malých vodních ploch s vodním pavilonem. Do východní části parku jsou navrženy rekreační a sportovní aktivity, tj. minigolf, tenis a louka pro neorganizované hry. V městské části Darkov, v ploše určené pro zahrádkářské chaty, jsou stanoveny závazné regulační podmínky pro výstavbu zahrádkářských chat.

7. 4. Technický stav objektů v MPZ

Technický stav objektů nacházejících se v MPZ je různorodý. Nacházejí se zde objekty v dobrém až velmi dobrém stavu, ale i objekty málo udržované a ojediněle i přímo neudržované. K první skupině objektů, ve velmi dobrém stavu, bezesporu patří zámek, včetně svého severovýchodního křídla Lottyhausu, dále budova Staré radnice, budova pošty a některé měšťanské domy, jako jsou č.p. 9 (dnes budova knihovny), č.p. 8 (dnes penzion ALDO), č.p. 26 a č.p. 91 (rodinné domy s podnikatelskými prostory v přízemí), které se nacházejí na Masarykově náměstí nebo nově rekonstruovaný rodinný dům č.p. 96 na ulici Zámecké. Chloubou městské památkové zóny je v současné době také rekonstruovaný obloukový most v Darkově a rodová hrobka hrabat Larisch-Mönnichů v zámeckém parku. Spolupráce s jednotlivými vlastníky není vždy z hlediska památkové péče bezproblémová, ale konečný výsledek je pro MPZ vcelku přínosem. Řada domů se honosí nově rekonstruovanými fasádami a opravenými střechami. V dobrém stavu se nacházejí především objekty ve vlastnictví města i některých soukromých vlastníků. V hodnoceném období dostala většina objektů řádně udržované fasády a klempířské prvky, udržovaná nebo nová okna i vstupní dveře, opravené střechy. Rovněž objekty ve vlastnictví společnosti Lázně Darkov, a. s., prošly v posledních letech rozsáhlou rekonstrukcí, ať už se jedná o objekty Sanatorium včetně dostavby rehabilitačního bazénu, Společenský dům, správní budova a další.

72

Naproti tomu je nutno přiznat neutěšený stav některých objektů, a to vlivem zjevného nezájmu vlastníka nemovitosti v ojedinělých případech, ale častěji vlivem nevyjasněných vlastnických vztahů k nemovitosti nebo nesolventnosti vlastníka. Mnoho škod také na objektech v MPZ způsobila zima na přelomu let 2005 až 2006, z nichž některé se ale odstraňují velmi pomalu. Příkladem je měšťanský dům č.p. 28 na Masarykově náměstí, nebo dům č.p. 4 (sborový dům AGAPE). Špatným příkladem je také zcela nezodpovědný přístup vlastníka domu č.p. 16 na ulici Pivovarské, kdy jeho neodborným zásahem během rekonstrukce došlo k zbourání celého domu. Dosud nevyužívané objekty č.p. 33, 34 a 35 na Masarykově náměstí by měly být urychleně rekonstruovány, jelikož jejich současný stav postupně chátrá. Z důvodu havarijního stavu byla v roce 2006 zahájena rekonstrukce střech farního kostela Povýšení sv. Kříže na ul. Pivovarské. Byla provedena I. etapa - oprava věže včetně pozlacení kříže na vrcholu, zahájena byla II. etapa - oprava sanktusní věžičky a střechy. Následně bude pokračovat rekonstrukce panské oratoře a hlavní lodi kostela. V havarijním stavu jsou také objekty zámeckých koníren a mléčnice v zámeckém parku. Dokonce střecha a krovy koníren v dubnu 2007 shořely od požáru, který byl v objektu úmyslně založen. Variantní studie pro jejich využití je zpracována, do konce roku 2007 bude rozhodnuto o záměru a následně v roce 2008 bude zahájena rekonstrukce.

7.5 Parter MPZ

Velmi elegantně působí na návštěvníky historického centra nové dláždění náměstí, přilehlých ulic a chodníků, a také nový mobiliář včetně veřejného osvětlení, v historizujícím stylu rozmístěný kolem Masarykova náměstí. Rozsáhlá rekonstrukce těchto ploch proběhla v letech 2001 až 2006. Jedná se prakticky o celé historické centrum kromě bezejmenné pěší komunikace spojující ulici Pivovarskou s ulicí Mlýnskou, ulice Markovy a plochy mezi peněžními ústavy. Záměr rekonstrukce těchto ploch bude realizován v nadcházejícím období.

73

Výkladce provozoven obchodů a restaurací v přízemí domů jsou v současné době většinou již v dobrém stavu. Z toho je patrný zájem podnikatelů o estetizaci svých provozoven. V souladu s tradicí má již většina provozoven dřevěné výkladce a nevhodné ocelohliníkové výkladce z 50. a 60. let minulého století jsou už spíše výjimkou.

7.6 Stavebně - historické průzkumy v MPZ

V hodnoceném období se na území MPZ systematicky prováděly stavebně historické a záchranné archeologické výzkumy v rámci připravovaných a realizovaných investic v jednotlivých letech takto : 2000 - realizován stavebně–historický průzkum bývalých zámeckých koníren a mléčnice, 2003 - realizován stavebně historický průzkum v rámci rekonstrukce vedlejšího křídla zámku Lottyhaus, 2004 - realizován záchranný archeologický výzkumu v rámci předláždění historického jádra náměstí včetně zpracování nálezů, 2005 - realizován záchranný archeologický průzkum v rámci rekonstrukce Larisch Mönnichovy rodové hrobky Fryštát včetně zpracování nálezů, 2006 - realizován stavebně historický průzkum střešní konstrukce a podkroví kostela v rámci rekonstrukce střech kostela. V následujícím období se předpokládá provedení stavebně- historického průzkumu oratoře kostela Povýšení sv. Kříže, realizace záchranného archeologického výzkumu městských hradeb, případně další průzkumy vyvolané investiční činnosti v památkově chráněném území.

74

8. MPZ KARVINÁ - EKOLOGIE

8.1 Ochrana ovzduší Míra znečištění ovzduší je ve městě Karviná zjišťována monitorováním koncentrací znečišťujících látek v přízemní vrstvě atmosféry měřícími stanicemi Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě a Českého hydrometeorologického ústavu. Vedle stacionárních měřících stanic provádí na území města měření znečištění ovzduší také měřící vůz Horiba. Při hodnocení kvality ovzduší jsou porovnávány imisní limity dle nařízení vlády č. 350/2002 Sb., s naměřenými hodnotami. Tento imisní monitoring zahrnuje sledování koncentrací oxidu siřičitého, suspendovaných částic frakce PM10, oxidu dusičitého, oxidu uhelnatého, benzenu, přízemního ozonu, olova, kadmia, arsenu, niklu, rtuti, benzo(a)pyrenu. V roce 2005 došlo k překročení hodnoty imisního limitu zvýšený o mez tolerance u průměrné roční koncentrace polétavého prachu (suspendované částice frakce PM10) a překročen byl maximální možný počet překročení denní limitní koncentrace této látky jak je uvedeno v následující tabulce: Tabulka č. 3

Doba průměrování

Aritmetický průměr / 24 hodin Aritmetický průměr / Kalendářní rok

Hodnota imisního limitu +

Hodnoty 2005

Hodnoty 2005

meze tolerance pro rok

Zdravotní ústav

ČHMÚ

2005 [μg·m-3]

[μg·m-3]

[μg·m-3]

100x překročen

149x překročen

limit

limit

46,1

53,7

50, nesmí být překročen více než 35x za kalendářní rok 40

75

Znečištění ovzduší polétavým prachem je hlavní dlouhodobý problém zajištění kvality ovzduší a město je zařazeno do seznamu obcí se zhoršenou kvalitou ovzduší. Z těchto důvodu město začalo v průběhu roku 2005 realizovat následující programy: -

Integrovaný místní program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidu dusíku, těkavých organických látek a amoniaku Statutárního města Karviná,

-

Místní program ke zlepšení kvality ovzduší Statutárního města Karviná,

-

Místní program snižování emisí a imisí Statutárního města Karviná - plán opatření a projektů.

Opatření ke zlepšení ovzduší jsou v těchto programech zaměřena na snížení emisí polétavého prachu z rekultivačních akcí, lokálních topenišť a liniových zdrojů. V

registru

evidence

zdrojů

znečišťování

ovzduší

Krajského

úřadu

Moravskoslezského kraje byly ke dni 31. 12. 2005 na území města Karviné evidovány celkem 2 zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší: -

Dalkia Česká republika, a.s.Teplárna Karviná Spalovací zdroj s celkovým instalovaným tepelným výkonem 248 MW.

-

Dalkia Česká republika, a.s.Teplárna Československé armády Spalovací zdroj s celkovým instalovaným tepelným výkonem 228 MW.

Na základě autorizovaných měření emisí není evidováno překročení limitních koncentrací. Dle této evidence se na území města Karviné ke dni 31. 12. 2005 nacházelo dále 9 velkých zdrojů znečišťování ovzduší: -

OKD, a.s.

Sušárna flotačního koncentrátu

Ostatní zdroj - technologické zařízení. -

POLYTEX COMPOSITE s.r.o.

Laminovací linka

Ostatní zdroj - technologické zařízení. -

Dalkia Česká republika, a.s.

Provozovna Nemocnice Karviná

Spalovací zdroj s celkovým instalovaným tepelným výkonem 10,2 MW.

76

-

JÄKL Karviná, a.s.

JÄKL Karviná, a.s.

Spalovací zdroj s celkovým instalovaným tepelným výkonem 15,9 MW a technologie. -

CZECH PLASTIC PRODUCTION, s.r.o.

Polygrafie

Ostatní zdroj - technologické zařízení. -

Lázně Darkov, akciová společnost

Kotelna rehabilitačního sanatoria

Spalovací zdroj s celkovým instalovaným tepelným výkonem 8,6 MW. -

Chemická čistírna Miroslava Františková

Chemická čistírna

Ostatní zdroj - technologické zařízení. -

DRY CLEAN, s.r.o.

Chemická čistírna

Ostatní zdroj - technologické zařízení. -

KOVONA KARVINÁ a.s.

Plynová kotelna - mimo provoz

Spalovací zdroj. Na základě autorizovaných měření emisí není evidováno překročení limitních koncentrací. Dále bylo na území města evidováno ke dni 31. 12. 2005 rovněž 68 středních zdrojů znečišťování ovzduší, které tvoří celkem 158 zařízení. O spalovací zdroj se jedná v 47 případech, ostatních 21 zdrojů jsou technologie. Celkový instalovaný tepelný výkon v roce 2005 byl 36,2 MW. K nárůstu celkového počtu zdrojů přispěla také skutečnost, že novelizace legislativy zařadila řadu technologií mezi nové střední zdroje. V roce 2005 poklesl celkový instalovaný výkon vlivem zrušení zdroje Kotelna, kterou provozovala společnost BS Servis Centrum, s.r.o. Střední zdroje produkovaly v roce 2005 dle podaných oznámení množství znečišťujících látek, které jsou uvedeny v následující tabulce:

77

Tabulka č. 4 Rok

tuhé emise

SO2

NOX

CO

organické látky

[t]

[t]

[t]

[t]

[t]

2000

2,6

18,8

12,5

18,3

5,9

2001

2,4

14,6

11,1

12,2

3,4

2002

2,2

1,9

8,9

13,5

2,6

2003

1,3

1,9

10,0

10,7

1,7

2004

0,7

2,2

9,3

11,7

1,6

2005

0,9

2,6

10,4

12,3

1,3

Pokles hodnoty SO2 je zapříčiněn především ukončením provozu kotelny v roce 2001, kterou provozovala bývalá společnost KAVOZ a.s. Na základě autorizovaných měření emisí jsou evidovány 2 zdroje, u kterých jsou překročeny emisní limity oxidu uhelnatého CO. Důvodem je poměrně přísný emisní limit pro tuto znečišťující látku pro zdroje spalující koks. Dle krajské evidence se nacházelo na území města Karviné ke dni 31. 12. 2005 rovněž 121 malých zdrojů znečišťování ovzduší, které tvoří celkem 242 zařízení. Tyto zdroje provozuje celkem 73 provozovatelů. Celkový instalovaný tepelný výkon je 8,570 MW. Malé zdroje vyprodukovaly v roce 2005 dle podaných oznámení množství znečišťujících látek uvedených v následující tabulce:

78

Tabulka č. 5 tuhé emise

SO2

NOX

CO

organické látky

[t]

[t]

[t]

[t]

[t]

2000

3,51

3,87

1,65

15,79

3,50

2001

2,12

2,41

1,65

9,26

2,11

2002

1,39

1,70

1,23

6,46

1,46

2003

1,64

1,75

1,81

6,94

1,38

2004

1,91

1,81

1,86

7,65

1,53

2005

1,93

1,77

1,93

7,55

1,51

Rok

Z dostupných autorizovaných měření vyplývá, že evidované zdroje dodržují příslušnou účinnost spalování a nebyly zjištěny závady bránící jejich provozu. Kalové nádrže patří mezi největší plošné zdroje znečišťování na území města Karviné. Tyto kalové nádrže obhospodařují doly Darkov, ČSA a ČSM a provádějí jejich postupnou rekultivaci. V roce 1991 činila celková rozloha kališť 371,04 ha. Popílkové nádrže na území města Karviné obhospodařuje Dalkia Česká republika, a.s. o celkové ploše 30 ha. Plocha je podle charakteru rozdělena na tři části, a to na suché zaplněné nádrže A a B, nádrž C, kde probíhá naplavování popílku a nádrže D a E, které jsou trvalými vodními plochami a slouží jako dočišťovací nádrže. Dalkia Česká republika, a.s. zpracovává projektovou dokumentaci na rekultivaci těchto nádrží.

8.2 Hospodaření s odpady

V Karviné bylo jen v roce 2006 vyprodukováno celkem 13 654 tun komunálních odpadů. Jedná se o jejich celkovou produkci včetně složek, které se dále vytřiďují tj. využitelné složky, nebezpečné složky. Při přepočtu celkové produkce na jednoho obyvatele města, je to cca 210 kg, což je mírně vyšší než celorepublikový průměr, který činí 190 kg.

79

Na území města je rozmístěno přibližně 530 odpadkových košů v parcích, dětských koutcích,

v odpočinkových

zónách

u

laviček,

u

autobusových

zastávek

a

na Tř. Osvobození, Tř. 17. listopadu, na ulici Fryštátské a dalších místech. Odpad se přepravuje na meziskládku umístěnou ve sběrném dvoře v Karviné-Darkově, kde se shromažďuje ve velkoobjemových kontejnerech. Po naplnění jsou odváženy na skládku odpadu Depos Horní Suchá, a.s. V zimním období jsou odpadkové koše z parků staženy a uskladněny. Výrobu a jejich opravy zajišťují Technické služby Karviná, a.s. Jen v roce 2006 představovaly odpady z košů na území města 155 tun. Zbytkový komunální odpad, který je ukládán do 120 l nádob o počtu 2 939 kusů a 1100 l nádob o počtu 778 kusů, se vyváží na skládku DEPOS Horní Suchá, a.s. Velkoobjemové kontejnery slouží k odkládání kusového odpadu a odpadu z údržby zeleně. Ročně je jich přistaveno na území města cca 450 kusů. Ze svozové oblasti například rodinných domků Fryštát, Darkov a Louky bylo v roce 2006 62, 1 tun velkoobjemového odpadu. Ve sledovaném období bylo pro kontejnery na komunální odpad vybudováno ve městě celkem16 ploch. Na jejich stanovištích byla prováděna pravidelná údržba. Jednalo se např. o obnovy vodorovného dopravního značení, výměny obrubníků, oprava porušené živice, údržba živých plotů a pod. Průběžně se likvidují nepovolené skládky odpadu na pozemcích města, a to jak kolem stanovišť kontejnerů, tak v okrajových částech města a garážových osadách ve městě, které představovaly v roce 2006 celkem 195 tun odpadu. Ve městě je možnost separace komunálního odpadu - papír, sklo, plast, které jsou dále nabídnuty k využití. Pro tyto účely je rozmístěno 96 ks modrých, 62 ks zelených, 159 ks žlutých 1 100 litrových kontejnerů a i ve výhledu se počítá s rozšiřováním počtu nádob. Kontejnery 1100 l na tříděný odpad jsou umístěny u základních, středních škol, úřadů, restaurací a na sídlištích. V rodinných zástavbách se vytříděné komodity svážejí v přidělených barevných pytlích od každého rodinného domu 1x měsíčně podle předem stanoveného harmonogramu. Tuto službu však využívá jen 30% domácností z rodinných domů. Tříděný odpad je svážen do sběrného dvora, kde je dále dotřiďován a pak je

80

následně předáván zpracovatelům. V roce 2006 bylo na území města separováno 164 tun skla, 249 tun papíru a 121 tun plastu. V tomto roce byla také vyzkoušena separace biologicky rozložitelného odpadu z údržby zahrad rodinných domků. Jednalo se například o pokosenou tráva, listí, zbytky zeleniny, padlé ovoce, zbytky rostlin, slupky z ovoce a zeleniny, větve aj

Vzhledem k největšímu počtu rodinných domů byla

k tomuto účelu vybrána městská část Karviná - Ráj, kde je přibližně 650 rodinných domů. Odpad se shromažďoval v hnědých polyetylénových pytlích a jejich svoz se prováděl obdobně jako u jiných komodit v intervalu 1 x týdně v období června až října 2006. Shromážděný odpad v objemu 133 tun zeleného odpadu se předával v kompostárně, kterou vybudovala společnost DEPOS Horní Suchá, a.s., v areálu skládky odpadů v Horní Suché. Výsledný produkt (kompost) je využíván pro rekultivaci skládky. V roce 2007 se připravuje rozšíření separce biologického odpadu v městských částech Karviná Fryštát, Mizerov, Hranice, Nové Město a Lázně Darkov po Darkovský most. Nebezpečný odpad je oddělený tak, aby nedošlo ke smíšení tohoto odpadu s jinými složkami komunálního odpadu a tím i ohrožení zdraví lidí nebo životního prostředí. Rozumí se tím například upotřebený motorový, převodový nebo mazací olej, olejové filtry z vozidel, textil znečištěný škodlivinami oleji, barvami, vyřazené televizní obrazovky, ledničky, mrazničky, rádia, počítačové monitory, zářivky, výbojky, plechovky od barev, brzdových kapalin, tmelů, plastové obaly od olejů, různých postřiků nebo jiných chemických látek, vyřazené akumulátory, monočlánky, vyřazené léky atd. Nebezpečný odpad se shromažďuje na určených místech, označených tabulí s nápisem „zastávka mobilní sběrny nebezpečného odpadu“. Svoz odpadu z tohoto místa provádí ve stanovených dnech společnost Technické služby, a.s. Karviná. V některých výjimečných případech lze využít i nabídku individuálního svozu nebezpečných odpadů na objednávku, vyřazené léky lze odevzdat v kterékoliv lékárně. Nebezpečný odpad ve městě představoval v roce 2006 celkem 23, 09 tun. V roce 2006 byl zaveden zpětný odběr elektrozařízení ve smyslu změny zákona č. 185/2001Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů v platném znění.

81

Stanoví povinnosti výrobcům, posledním prodejcům a distributorům elektrických a elektronických zařízení a

povinnosti zpracovatelům takových

elektrických

a

elektronických zařízení, která se stala odpadem, zajistit jejich zpětný odběr. Z domácností bylo v roce 2006

vytříděno celkem 12 tun zpětného odběru

elektrozařízení.

8.3 Parky a zeleň v MPZ Nejrozsáhlejší a nejhodnotnější parkovou plochou v území MPZ a jejího ochranného pásma je zámecký park (Park B. Němcové). Založen byl v roce 1804 jako přírodně krajinářský park, rozkládá se na ploše 36 ha pozemků, s areálem zámku vytváří kompozici organického celku. Na severním a západním okraji citlivě vstupuje do nejstarší městské zástavby, na východním okraji hraničí s místní komunikací, jižní stranu obklopuje rozsáhlá vodní plocha nádrže a poté zvolna přechází do otevřené krajiny části Karviná-Darkov. Z období založení parku jsou dochovány stromy v alejích a solitéry nebo významné dominanty začátkem tohoto století a tyto lze charakterizovat jako habrovou doubravu, podél řeky Olše topolový luh, ve vyšších polohách k zámku lipovou doubravu. Zbývající plochy jsou tvořeny i loukami. V roce 1962 byla zahájena obnova parku podle projektu Ing. Ivara Otruby. V současné době probíhá rekonstrukce zámeckého parku podle schválené studie Ateliéru zahradní a krajinářské architektury Brno 03095 z roku 1995. V letech 2000 až 2006 byla provedena probírka zeleně, tj kácení nemocných a poškozených stromů, dosadba stávajících alejí, doplnění dřevin podél remízků, výsadby špičáků v zapojených porostech. Provedena byla rekonstrukce větší části III. etapy parku, rekonstrukce chodníků, výměna mobiliáře, rekonstrukce 4 mostů přes vodní tok Mlýnka, rekonstrukce prostoru okolo letního kina, terénní modelace a úpravy vzrostlé zeleně, tj. kácení nemocných a poškozených stromů a výsadba nových. V roce 2005 byla realizována stavba Reminiscence rodové hrobky Solca s využitím kamenných prvků původní stavby. Zbývá ještě dokončit zhotovení a osazení uměleckých

82

bronzových plastik, s nimiž původní projekt stavby počítal. V roce 2006 byla provedena rekonstrukce Larisch-Mönnichovy rodové hrobky Fryštát zámeckém parku v Karviné Fryštátě. V rámci realizace těchto prací byla provedena úprava odvodnění hrobky s napojením na stávající kanalizaci, výměna podlahy, nová izolace, odvětrání, výměna střešní krytiny, úprava povrchů venkovních i vnitřních, nový vstup do hrobky, úprava dveřních i okenních otvorů, restaurování stávající pohřební výbavy a výroba nových podstavců na rakve. V roce 2007 budou vyrobeny a osazeny nové mříže do dveřních a okenních otvorů v předsíni hrobky. Plánováno je zároveň vytvoření kopií pohřební výbavy hrobky. Její originály byly restaurovány a na základě doporučení restaurátora budou umístěny po dokončení rekonstrukce v prostorách panské oratoře farního kostela Povýšení sv. Kříže v Karviné-Fryštátě. Finanční náklady na rekonstrukci zámeckého parku (Park Boženy Němcové) přináší následující přehled : Rok 2001

11 666 tis. Kč III. etapa

Rok 2002

3 392 tis. Kč III. etapa

Rok 2003

11 508 tis. Kč III. etapa

Rok 2004

8 943 tis. Kč III. etapa

Rok 2005

8 940 tis. Kč Reminiscence Larischovy hrobky + III. etapa

Rok 2006

2 563 tis. Kč Rekonstrukce hrobky Larisch - Mönnichů

V letech 2001 až 2006 byla na obnovu zámeckého parku vynaložena finanční částka ve výši 47 012 tis. Kč. V letech 2007 až 2008 je plánována demolice stávající a výstavba nové loděnice, včetně terénních úprav, rekonstrukce chodníků a výměny veřejného osvětlení a mobiliáře parku. Rovněž je nutné provést výstavbu nových sportovišť v okolí loděnice. Počítá se rovněž s rehabilitací původní zdi z lomového kamene. Náklady na stabu loděnice si vyžádají 7, 5 mil. Kč. Zajišťění projekční přípravy další etapy rekonstrukce zámeckého parku je složitější z důvodu vlastnických vztahů k pozemku parcelní číslo 3981/7 v katastrálním území

83

Karviná-město, který je majetkem OKD, a. s. v Ostravě. I přes dlouhodobou snahu se však městu nepodařilo uvedený pozemek získat do vlastnictví. V letech 2007 až 2011 se předpokládá, že nová výsadba zámeckého parku dle schválené studie Ateliéru zahradní a krajinářské architektury Brno z roku 1995 a dílčích projektů bude nadále pokračovat. V systému krajinné ekologie příznivě působí též Lázeňský park v MPZ části Darkov. Založen byl v roce 1895 jako hodnotný přírodně krajinářský park, rozkládá se na ploše 22 ha pozemků s původními vzrostlejšími porosty dřevin.V současné době je park doplňován střední zelení, provádějí se květinové úpravy a dochází k prosvětlení zastíněných míst v parku. V intenzívně využívané a udržované části mezi lázeňskými budovami a Společenským domem se doporučuje posílení společenského centra parku, k čemuž by mělo přispět vybudování fontány, kolonády, hudebního pavilonu a úprava sítě chodníků směřující ke Společenskému domu. Ve vzdálenějších okrajových částech parku směrem k potoku Stružka a k řece Olši se navrhuje přírodně krajinářský charakter úprav s doplněním příležitostí pro sport a rekreaci. Bylo by vhodné lepší pěší propojení parku od Společenského domu přes zámecký park k historickému jádru MPZ a na této cestě umístit akcent vodních ploch s altánem. Dále se navrhuje dokončit výtvarný záměr instalace uměleckého díla v prostoru před Darkovským mostem. Nábřeží řeky Olše je součástí systému zelených ploch města a procházkových okruhů. Navrhuje se úprava zpevněné cesty na hrázi podél řeky pro pěší procházky, úprava přístupů k řece, obytné zóně Darkov a parkům. Doplněna a udržována by měla být zeleň na hrázi a v okolí hráze, umožněny průhledy na vodní nádrž, lázně a obytnou zónu, upraveny by měly být plochy pro slunění. V ochranném pásmu MPZ jsou další parkové plochy a významné solitéry. Park Bedřicha Smetany navazuje přes ulici Karola Śliwky na zámecký park. Jedná se spíše o soustavu

zbytkových

ploch

členitě

vymezených

nesourodou

zástavbou

ve vnitroblokové, špatně přístupné části. V územním plánu je navrženo sjednocení parku v rámci jednotné provozní a prostorové koncepce, lepší propojení s Fryštátskou ulicí a vymezení jeho okraje. Doporučuje se též doplnění chodníků v obvodových částech parku, prosvětlení některých partií a doplnění střední zeleně. V roce 2005 byla provedena

84

dosadba 19 ks dřevin s ohledem na stávající druhové složení tohoto parku. Park Julia Fučíka se nachází v rušné poloze centra města s průchozími chodníky, čímž dává málo příležitostí k odpočinku. Navrhuje se proto přesunout průchozí komunikace k okrajovým částem parku, vyčlenit vodní prvky a z parku odstranit nevhodné stavby a park doplnit drobnou architekturou. V parku Julia Fučíka v budově bývalé MŠ je umístěna Městská policie Karviná. Park u obchodního domu Prior se rozkládá v protáhlém tvaru podél Třídy 17. listopadu. V územním plánu se doporučuje vést chodník jižním okrajem parku podél veřejných budov, u obchodního domu situovat soubor vodních ploch s drobnou architekturou, severní okraj parku by měl být doplněn podél Třídy 17. listopadu stromořadím a vysokou zelení a střední část parku solitéry. Parkově jsou pak upraveny též menší plochy u Slezské univerzity a Starého mlýna. propojením menších i větších parkových ploch s navazujícími plochami zeleně podél řeky Olše a potoka Stružky vzniká v MPZ systém větší biologické účinnosti i ekologické stability, která vytváří podmínky pro rekreaci a relaxaci místních obyvatel i návštěvníků města. Na základě Generelu zeleně města Karviná, který byl roku 2001 zpracován Výzkumným ústavem okrasného zahradnictví v Průhonicích, bude možno provádět ochranu přírody výhledově včetně realizace záměrů a chránit tak hodnotné zbytky stávající přírody pro další generace. Biologické průzkumy bude možné provést v předem vytypovaných lesoparcích a zahájit tzv. ochranářské mapování. Jeho součástí je rovněž výběr lokalit pro vybudování cyklistických stezek ve volné krajině včetně napojení na stávající parky, lesoparky a jiné hodnotné části přírody včetně informačních tabulí týkajících se fauny a flóry.

8.4 Vodní hospodářství

V roce 2006 byla vydána stavební povolení k rozšíření kanalizace v rámci

85

dlouhodobě připravované akce „Kanalizační sběrač“, jejímž cílem je zajistit odkanalizování některých dalších lokalit města a zároveň ulevit stávající přetížené kanalizační síti. Jedná se celkem o 10 rozsáhlých staveb v městských částech KarvináDarkov, Ráj, Nové Město, Mizerov a Hranice s předpokládaným termínem dokončení v roce 2009. Odpadní vody ze stávající i nově navrhované zástavby budou odváděny na Čistírnu odpadních vod Karviná , která byla uvedena do trvalého provozu v roce 2002. V zájmu zkvalitnění životního prostředí ve městě budou zároveň prováděny kontroly likvidace odpadních vod ze stávající zástavby a přijímána opatření k nápravě, čímž by mělo být dosaženo zlepšení jakosti povrchových i podzemních vod. Zejména je nutno zajistit ochranu podzemních vod, které slouží jako zásobárna pitné vody, a to s ohledem na zajištění kvality i obnovitelnosti těchto vodních zdrojů. Takovýto zdroj pitné vody se nachází v Karviné–Starém Městě v blízkosti řeky Olše, kde je vyhlášeno ochranné pásmo vodního zdroje I. a II. stupně. Z tohoto důvodu se rovněž připravuje výstavba kanalizace v uvedené lokalitě s předpokládaným termínem zahájením stavby v roce 2008, přičemž s vlastníky jednotlivých nemovitostí byla již tato záležitost předběžně projednávána. Průběžně probíhají rekonstrukce stávajících vodovodních a kanalizačních řadů a jejich postupné rozšiřování s ohledem na plán rozvoje vodovodů a kanalizací. S kvalitou povrchových vod v majetku či správě města souvisejí revitalizace vodních toků, které jsou postupně prováděny na základě projektu "Pasportizace drobných vodních toků, rybníků a vodních nádrží na území města" zpracovaného v rce 2000. Cílem projektu bylo zmapovat situaci týkající se vodotečí na území města a navrhnout možná nápravná opatření k zajištění jejich čistoty a údržby. V letech 2002-2003 bylo provedeno haťování vodního toku Mlýnka v Karviné v celém úseku parku Boženy Němcové. Důležitou změnou mající vliv na čistotu vodních toků ve městě je rušení volných výustí z veřejných městských kanalizací do vodotečí a přepojení těchto kanalizací na městskou čistírnu odpadních vod. V roce 2006 byla dokončena stavba „Karviná, propojení stok zrušení výustí do Mlýnky“, která řešila zrušení 3 volných výustí do vodního toku Mlýnka v Karviné-Fryštátě. Dokončena byla roku 2006 rovněž rekonstrukce ochranných protipovodňových hrází na řece Olši, jejímž investorem bylo Povodí Odry, s.p., jako

86

správce povodí a správce tohoto významného vodního toku. Navýšením a úpravou stávajících hrází a některých souvisejících objektů, jako např. vyústění Larischova příkopu do řeky Olše, byla zajištěna protipovodňová ochrana města. Důležitou změnou, která s touto stavbou přímo souvisí, je změna záplavového území na pravém břehu řeky Olše. S účinností od října 2006 totiž došlo ke změně map záplavových území, což má rozhodující význam zejména pro obyvatele městských částí Karviná-Staré Město a Darkov. Počítá se s umístěním vodočetné latě na nově rekonstruovaný Darkovský most, čímž bude umožněno sledovat stav vody v tomto vodním toku zejména za krizových situací, a to v době povodní nebo naopak v době kritického nedostatku vody.

87

9. MPZ KARVINÁ - KULTURA

9.1 Periodické kulturní akce

Historické jádro MPZ Karviná je přirozeným kulturně společenským centrem, na jehož území se již tradičně po několik desítek let odehrávají periodické kulturní akce. Každoročně v červenci a srpnu se zde koná Karvinské kulturní léto, v jehož rámci se uskutečňují v zámeckém i lázeňském parku promenádní koncerty, vystoupení dechových souborů, zájmových uměleckých kroužků, pořádají se estrádní pořady, nejrůznější dětské hry apod. Počátek měsíce června je zaměřen na akci Dny Karviné, které jsou spojovány s oslavami založení města. Město Karviná se již tradičně stává dějištěm mezinárodního hudebního festivalu Ostrovy hudby, v jehož rámci se uskutečňují koncerty špičkových hudebních těles a vokálních a instrumentálních sólistů. Tradicí se ve městě stalo pořádání folkových festivalů, zvláště pak oblastní kolo a finále severomoravské soutěžní přehlídky folkové, trampské a country hudby Moravský vrabec. Zajímavou kulturní akcí pořádanou v měsíci září je Plenér karvinských výtvarníků, který je přehlídkou nejlepších uměleckých děl z různých výtvarných oborů. Již po více než čtyřicet let probíhají v Karviné oslavy Dne horníků, k jejichž stavu dnes přísluší více než třetina obyvatelstva, které zdejší doly zaměstnávají. Značnému ohlasu a masové návštěvnosti se také těší Knižní jarmark a Evropské dny kultury a sportu, které se pořádají od roku 2000. Předvánoční náladu a radost z blížících se nejkrásnějších svátků v roce nabízí tradiční kulturní akce Vánoční strom, který je spojen s vystoupením dětských hudebních a pěveckých souborů, duchovních sborů, zpíváním koled u vánočního stromu na Masarykově náměstí i nákupem vánočních dárků pro své blízké. Naplňování Programu regenerace městské památkové zóny Karviná se neobejde bez systematické práce s občany. Bylo třeba mnoho argumentů, aby mohl nastoupit proces plánovité komplexní regenerace města podle schváleného Programu regenerace, i když ne vždy se daří jej bezezbytku plnit.

88

Celostátní aktivitou přímo zaměřenou na utváření nového vztahu občanů k národnímu i evropskému dědictví se staly Dny evropského dědictví (European Heritage Days - EHD). V České republice se této významné celoevropské události ujalo jako celonárodní garant Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, jehož členem je také město Karviná. V Karviné se Dny evropského dědictví uskutečnily poprvé roku 1998 v souvislosti s otevřením nově rekonstruovaných památkových objektů zámku a radnice. V roce 2000 se poprvé k této významné poznávací, společenské a kulturně výchovné akci připojily též farní kostel Povýšení sv. Kříže a filiální kostel sv. Marka v Karviné, ležící na území městské památkové zóny. Dny evropského dědictví v Karviné se tak staly komunikačním prostředkem nové kvality a dobré spolupráce mezi různými subjekty na území města přinesly nové podněty pro reprezentaci nejvýznamnějších kulturních památek města.

9.2 Naučné stezky

Karviná má díky své bohaté historii i dochovaným architektonickým památkám svým návštěvníkům co nabídnout. Prvním krokem informovanosti nejen místním obyvatelům, ale zvláště návštěvníkům zdejších lázní, studentům zdejší Obchodně podnikatelské

fakulty

by

bylo

zpracování

naučných

poznávacích

tras

po architektonických a historických památkách města, ale zároveň naučné poznávací trasy fauny a flóry města, která by se zaměřila nejen na významné porosty dřevin zdejších parků, ale též na širší okolí.

9.3 Přejmenování ulic, objektů a veřejných prostranství v MPZ

Na území Městské památkové zóny Karviná jsou některé ulice a veřejná prostranství pojmenována novodobými, nevhodnými názvy, které pocházejí z období 50. až 70. let 20. století. Jedná se mimo jiné o názvy Park Boženy Němcové, Park Julia

89

Fučíka, Park Bedřicha Smetany, ulice Karola Śliwky, Dům Družby, most Sokolovských hrdinů apod., ale i ty, které se nacházejí mimo hranici MPZ. Mělo by se počítat s jejich přejmenováním a obnovou původních historických názvů bez jakýchkoliv politických aspektů starších nebo novodobých.

90

10. MPZ KARVINÁ - PAMÁTKOVÁ OCHRANA A PÉČE

MPZ Karviná byla vyhlášena 10. září 1992 č. 476/1992 Sb., aby bylo zajištěno zachování kulturně historických a urbanisticko-architektonických hodnot jejího městského jádra. Předmětem ochrany a péče v městské památkové zóně jsou: a) historický půdorys a jemu odpovídající prostorová a hmotová skladba, městské interiéry, komunikace i historické podzemní prostory, b) panorama památkové zóny a hlavní dominanty v blízkých i dálkových pohledech, c) nemovité kulturní památky uvedené v ústředním seznamu kulturních památek ČR, d) ostatní objekty v památkové zóně, e) veřejná a vyhražená zeleň. Na území městské památkové zóny je v ústředním seznamu (k 31. 12. 2006) zapsáno celkem 31 nemovitých kulturních památek včetně 3 areálů. Jde o následující nemovité kulturní památky:

KARVINÁ - FRYŠTÁT 1. 8-722

zámek čp. 1 s areálem Masarykovo náměstí, parc. č. 7/1 st., k.ú. Karviná-Město

2.

zámecký park (sady B. Němcové) za budovou zámku, parc. č. 3971/1, 3981/1-3, 3981/5-9, 3892-3985, 1238, 4002/1, 4004/3 k.ú. Karviná-Město

3.

zámecké konírny parc. č. 3983/1, k.ú. Karviná- Město

91

4.

zámecká mléčnice parc.č. 3983/1, k.ú. Karviná-Město

5.

zámecká rodová hrobka Larisch-Mönnichů v areálu zám. parku, parc.č. 9/1, k.ú. Karviná-Město

6. 8-777

bazén se sousoším v zámeckém parku (sady B. Němcové), parc. č. 10/1 o.p., přemístěn do zámeckého interiéru rozhodnutím MK ČR ze dne 23.6.1997, čj. 4702/97

7. 8-2216 sochy dvou Herkulů areál zámku, parc. č. 7 st., k.ú. Karviná-Město 8. 8-765/1 farní kostel Povýšení sv. Kříže s areálem Pivovarská ul., parc. č. 1, 2, 101 st., k.ú. Karviná-Město 9.

socha sv. Patrika, biskupa Masarykovo nám., parc. č. 101 o.p., k.ú. Karviná-Město

10.

socha sv. Jana Nepomuckého Pivovarská ul., parc. č. 101 o.p., k.ú. Karviná-Město

11.

zeď kolem bývalého hřbitova v areálu farního kostela Povýšení sv. Kříže, parc. č. 2, 4

12.

budova fary čp. 2 s příslušenstvím Pivovarská č. 1, č.p. 2

13. 8-768

socha sv. Jana Nepomuckého Pivovarská ul., parc. č. 2 o.p., k.ú. Karviná-Město

14. 8-769

socha P. Marie Bolestné Pivovarská ul., parc. č. 2 o.p., k.ú. Karviná-Město

15. 8-767

litinový kříž Pivovarská ul., parc. č. 4 o.p., k.ú. Karviná-Město

92

16. 8-2215 filiální kostel sv. Marka ul. Markova, parc. č. 208 st., k.ú. Karviná-Město 17. 8-771

měšťanský dům čp. 9 s přilehlými sklepními prostory Masarykovo nám./ ul. Sv. Čecha, parc. č. 110 st., k.ú. Karviná-Město

18. 8-774

radnice čp. 72 s renesanční věží Masarykovo nám. 26/Fryštátská ul. 1, parc. č. 113 st., k.ú. Karviná-Město

19. 8–3481 měšťanský dům čp. 92 Masarykovo nám. 29, parc. č. 97 st., k.ú. Karviná-Město 20. 8-3513

měšťanský dům čp. 93 Masarykovo nám. 30, parc. č. 98/1 st., k.ú. Karviná-Město

21. 8-2962

měšťanský dům čp. 95 - Lottyhaus Masarykovo nám. 32, parc. č. 100 st., k.ú. Karviná-Město

22. 8-3832

měšťanský dům čp. 79 a 904 Fryštátská ul. 22, parc. č. 74 st., 75 st., k.ú. Karviná-Město

23. 8-3480

měšťanský dům čp. 88 Fryštátská ul. 4, parc. č. 88 st., k.ú. Karviná-Město

24. 8-3527

měšťanský dům čp. 178 - bývalé okresní hejtmanství Fryštátská ul. 40, parc. č. 1417 st., k.ú. Karviná-Město

25. 8-733

kašna Masarykovo nám., parc. č. 101 o.p., k.ú. Karviná-Město

26. 8-766

kříž ul. Sv. Čecha, v zahradě domu čp. 1923/49, parc. č. 517 o.p., k.ú. KarvináMěsto

KARVINÁ - DARKOV 27. 8-320

lázeňský park s areálem

93

centrum městské části Darkov, parc. č. 4,5/1, 5/3,6, 11/1, 1/6, 16, 2411, 12/1-4, 423/8,45, 2423/9 poz., výměra cca 22 ha, k.ú. Karviná-Darkov 28.

kaple sv. Anny areál lázeňského parku, parc. č. 13 st., k.ú. Karviná-Darkov

29.

Společenský dům areál lázeňského parku, parc. č. 10 st., k.ú. Karviná-Darkov

30.

Sanatorium čp. 385/20 areál lázeňského parku, parc. č. 1 st., k.ú. Karviná-Darkov

31. 8-3146

obloukový most přes řeku Olši, parc. č. 2410/1 vod. tok, k.ú. Karviná-Darkov

Na území MPZ a jejího ochranného pásma se nachází ještě mimo jiné celkem 25 nemovitých objektů památkového zájmu města, které nejsou kulturními památkami. U některých z těchto objektů byly předloženy návrhy na zapsání do seznamu kulturních památek a probíhá řízení na jejich prohlášení nebo ty, které byly z návrhů vyňaty. Jedná se o tyto objekty:

KARVINÁ - FRYŠTÁT 1.

měšťanský dům čp. 34/17 (Bayerova lékárna) Masarykovo nám., k.ú. Karviná-Město

2.

měšťanský dům čp. 64 a 75 (daňový úřad) Fryštátská ul./ Hrnčířská ul., k.ú. Karviná-Fryštát

3.

měšťanský dům čp. 84 (Ondřej Szlachta) Fryštátská ul., k.ú. Karviná-Fryštát

4.

měšťanský dům čp. 86/8 (býv. květinářství) Fryštátská ul., k.ú. Karviná-Fryštát

94

5.

měšťanský dům čp. 5 (bývalá čajovna) Masarykovo nám. , k.ú. Karviná-Město

6.

bývalá hraběcí konírna čp. 10 (Interklub) Masarykovo nám., k.ú. Karviná-Město

7.

měšťanský dům čp. 26 (bývalé zlatnictví, maj. Zajícová) Masarykovo nám., k.ú. Karviná- Město

8.

měšťanský dům čp. 28 (prodejna Panasonic, maj. Grabacki) Masarykovo nám., k.ú. Karviná- Město

9.

měšťanský dům čp. 29 (Sportka, maj. TJ Baník) Masarykovo nám., k.ú. Karviná- Město

10.

socha sv. Floriana ul. Karla Sliwky, parc. č. 208 o.p., k.ú. Karviná-Město

11.

mramorový kříž areál filiálního kostela sv. Marka, k.ú. Karviná-Město

12.

mramorový kříž u farního kostela Povýšení sv. Kříže, k.ú. Karviná-Město

13.

fragment městských hradeb dvorní část domů, Zámecká ul. , k.ú. Karviná-Město

KARVINÁ - DARKOV 14.

léčebna Staré Lázně areál lázní, k.ú. Karviná-Darkov

15.

léčebna Vlasta areál lázní, k.ú. Karviná-Darkov

16.

léčebna Jiřina areál lázní, k.ú. Karviná-Darkov

17.

léčebna Maryčka areál lázní, k.ú. Karviná-Darkov

95

18.

dětská léčebna areál lázní, k.ú. Karviná-Darkov

19.

mariánský sloup areál kaple sv. Anny, k.ú. Karviná-Darkov

20.

kaplička P. Marie Lurdské Lázeňská ul., před domem čp. 232, k.ú. Karviná-Darkov

21.

kaplička Lázeňská ul., před domem čp. 637, k.ú. Karviná-Darkov

22.

mlýn (bývalý Janečkův mlýn) ul. K. Sliwky, k.ú. Karviná-Darkov

23.

kříž Lázeňská ul., před domem čp. 130, k.ú. Karviná-Darkov

24.

kříž ul. K. Sliwky, před polskou školou, k.ú. Karviná-Město

25.

kříž ul. Ostravská, naproti čerpací stanice, k.ú. Karviná-Město

Protože se jedná z hlediska architektonického i historického o zajímavé objekty, s přihlédnutím ke stavu dochovanosti kulturních památek na zdejším, průmyslovou činností poškozeném území, zpracovatel Programu regenerace předloží znovu návrhy na přípravu některých vytipovaných objektů k jejich prohlášení za nemovité kulturní památky. Minulé období bohužel zanechalo v MPZ Karviná i takové objekty, které hrubě narušují architektonický a urbanistický ráz historického jádra. Jedná se například o bývalé nákupní středisko Jadranka a Hvězda, věžový obytný dům, Čedok, objekt Severomoravských vodovodů a kanalizací. Nevhodnými jsou též stavební objekty zámeckého parku - letní kino s nevyhovujícím technickým zázemím, přístaviště,

96

restaurace Modrý pavilon, sauna i restaurace Oáza. Uvedené objekty bude nutné architektonicky upravit, případně řešit asanací a vybudováním architektonicky přijatelných objektů v chráněné památkové zóně města.

97

11. EKONOMICKÁ HLEDISKA

PROGRAMU REGENERACE

11.1 Příjmy a výdaje města

Pro naplňování cílů Programu regenerace Městské památkové zóny Karviná, který byl v roce 1994 poprvé schválen a průběžně byl aktualizován, město systematicky vytváří ekonomické předpoklady. Obecně byla přijata zásada nevyčerpané finační prostředky určené na obnovu kulturních památek v běžném roce v rámci finančního vypořádání účelově vázat na účtu Fondu rezerv a rozvoje k financování takových akcí v následujících letech. Ve sledovaném období 2001 až 2006 bylo na regeneraci MPZ z rozpočtu obce profinancováno celkem 268 489 tis. Kč včetně výdajů neinvestičního charakteru. Přehled čerpání prostředků přinášejí tabulky č. 6 - Příjmy obce a č. 7 - Výdaje obce v letech 2001 - 2006.

EKONOMICKÉ PŘEDPOKLADY REGENERACE (vybrané údaje z rozpočtu obce v tis. Kč)

Tabulka č. 6 PŘÍJMY OBCE

2001

2002

2003

2004

2005

2006

376 417

494 109

499 246

533 516

576 378

580 538

86 656

104 164

112 779

122 786

130 344

131 345

24 338

28 136

29 721

30 428

29 377

15 768

- daň z nemovitostí

13 737

14 718

18 197

19 906

18 970

18 288

- správní poplatky

10 221

8 142

12 544

13 237

15 664

16 649

Daňové příjmy celkem z toho - daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti - daň z příjmu fyzických osob z podnikání

98

Pokračování PŘÍJMY OBCE

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Místní poplatky a jiné

229 827

230 715

229 662

223 599

235 203

269 214

Příjmy celkem

262 596

289 618

272 502

257 396

297 059

342 546

42 989

50 761

30 296

30 600

46 192

56 683

402 904

430 963

554 178

559 345

307 436

365 753

200 471

216 446

238 250

262 228

15 534

57 831

-

-

-

-

24 367

139 552

1 041 917

1 214 690

1 325 926

1 350 257

1 180 873

1 288 837

z toho - př. z prodeje majetku Dotace ze SR a OkÚ - celkové dotace z toho - mimořádné účel. dotace Přev. a sdruž. prostředky Úvěry a komun. obligace Příjmy obce celkem

Pokles objemu mimořádných účelových dotací od roku 2005 byl zapříčiněn změnou formy dotačních toků na úhradu mezd zaměstnancům příspěvkových školských organizací. EKONOMICKÉ PŘEDPOKLADY REGENERACE (vybrané údaje z rozpočtu obce v tis. Kč)

Tabulka č. 7 VÝDAJE OBCE

2001

2002

2003

2004

2005

2006

z toho Neinvestiční výdaje

839 055

968 920 1119 509 1129 771

924 444 1035 981

z toho - mzdy a OOV

77 174

85 790

124 906

122 492

118 257

126 608

-

-

-

-

-

15 000

- ostatní výdaje

761 881

883 130

994 604 1007 279

806 187

894 373

Invest. výdaje celkem

186 298

191 729

199 037

250 054

317 027

- splátky úvěrů, obligací

99

206 341

Pokračování VÝDAJE OBCE

2001

2002

2003

2004

2005

2006

48 032

54 090

55 261

40 408

36 467

4 788

MP, STaRS

33 751

12 400

26 142

93 864

13 8709

18 3967

- bytový fond

29 327

39 513

34 033

39 715

30 169

51 382

-

-

-

-

-

-

35 697

15 254

14 206

12 642

15 390

2 637

1 025 353

1 160 649

1 318 546

1 336 112

1 174 498

1 353 008

16 564

54 041

7 380

14 145

6 375

- 64 171

97 876

104 402

11 890

77 411

54 516

48 505

z toho hlavní inv. akce - regenerace MPZ - veřej. prospěš. služby,

- dům soc. péče - průmyslová zóna Nové Pole Výdaje obce celkem Výsledek hospodaření Zůstatek fondu rezerv a rozvoje

Pasivní hospodářský výsledek v roce 2006 v plné výši kryt vlastními zdroji města – Fondem rezerv a rozvoje. Zdroje na financování obnovy kulturních památek a regenerace MPZ Karviná tvoří: 1. Fond kultury města Karviné, tvořený z 20 procent poplatky z výherních hracích přístrojů, 2. daňové příjmy města, jež zvláště tvoří příjmy z podnikání fyzických osob i odvody daní z podnikání právnických osob, 3. nevyčerpané finanční prostředky určené na opravy kulturních památek a MPZ po finančním vypořádání města, 4. Fond rozvoje bydlení, účelové prostředky poskytované majitelům nemovitostí na rekonstrukce domů v MPZ.

100

11.2 Investice města do kulturních památek

Vyhodnocení vložených investic města do kulturních památek a regenerace MPZ Karviná v letech 2001 až 2006 přináší následující tabulka č. 12. Jedná se o finanční prostředky vynaložené na realizaci 10 stěžejních akcí Programu regenerace MPZ o celkové výši 312 091 tis. Kč.

VYHODNOCENÍ PLÁNOVANÝCH INVESTIČNÍCH AKCÍ PROGRAMU MPZ 2001 - 2006 (v tis. Kč) Tabulka č. 8 Název akce 1. Zámek II. et.,

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Celkem

2 135

16 839

5 259

-

-

-

24 233

1 217

673

-

-

-

-

1 890

3. Zám. konírny

-

-

-

-

-

494

494

4. L.-M. rodová

-

-

-

-

2 350

-

2 350

-

-

-

.

2 771

-

2 771

6. Zámecký park

11 666

3 395

11 161

9 121

8 807

312

44 462

7. Úprava dvora

-

-

10 680

2 793

-

-

13 473

36 056

40 148

31 593

10 873

28 181

686

147537

-

22

-

41 759

-

-

41 781

-

361

9 242

23 497

-

-

33 100

51 074

61 438

67 935

88 043

42 109

1 992

312 091

Lottyhaus 2.Úprava plochy před zámkem

hrobka Fryštát 5. L.-M. rodová hrobka Solca

radnice 8. Předláždění MPZ 9. Úprava Univ. náměstí 10. Darkov. most Celkem

101

Vzhledem k naléhavosti obnovy dalších objektů situovaných v městské památkové zóně a jejím ochranném pásmu bylo v letech 2001 až 2006 realizováno celkem 20 investičních akcí v celkovém objemu 50 553 tis. Kč. Jedná se o akce, které nebyly zahrnuty do Programu regenerace na období 2001 - 2006. Přehled těchto neplánovaných investičních akcí přináší tabulka č. 9.

VYHODNOCENÍ NEPLÁNOVANÝCH INVESTIČNÍCH AKCÍ PR MPZ 2001 - 2006 (v tis. Kč) Tabulka č. 9 Název akce

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Celkem

1. Rekonstrukce sklepních prostor (galerie) radnice

1 535

84

1 619

2. Propojení budov magistrátu optickým Kabelem

1 834

1 834

27

27

200

200

229

229

3. Nasvětlení památkových objektů (kašna) 4. Propojení počítačové sítě radnice- zámek 5. Projektová dokumentace Univerz. náměstí 6. Rekonstrukce domu čp. 48, Masarykovo náměstí

613

102

613

Pokračování Název akce

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Celkem

7. Mobiliář Masarykovo náměstí

109

109

8. Stavební úpravy čp. 89 (Finanční úřad)

1 194

329

1 187

2 710

9. Rekonstrukce čp. 618 (magistrát)

149

2 046

34 725

36 920

10. Klimatizace v budově radnice

725

725

11. Stavební úpravy světlíku radnice

93

93

448

448

764

764

696

696

12. Rekonstrukce fontány u Jadranky 13. Rekonstrukce půdy zámku 14. Zadláždění chodníku tř. 17. listopadu (od OD Prior k zimnímu stadionu) 15. Projektová dokumentace ul. Fryštátská

514

514

126

126

16. Dům čp. 86výměna kanalizace a instalace plynofikace ul. Fryštátská

103

Pokračování Název akce

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Celkem

17. El. rozvody pro napojení kulturních akcí

370

370

213

213

1 830

1 830

513

513

Masarykovo nám. 18. Radnice udržovací práce, opravy 19. Zámek udržovací práce, opravy 20. Sanace podlahové konstrukce expozice zámecká jídelna - Zámek

5 019

Celkem

1 135

2 061

4 047

38 291 50 553

V hodnoceném období bylo zároveň realizováno 8 akcí neinvestičního charakteru nákladem 41 285 tis. Kč. Uvedeny jsou v následující tabulce č. 10.

VYHODNOCENÍ NEINVESTIČNÍCH AKCÍ PR MPZ 2001 - 2006 (v tis. Kč) Tabulka č. 10 Název akce 1. Zámek- provoz

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Celkem

3 500

3 376

2 920

5 466

7 332

6 711

29 305

1 200

2 245

3 858

1 758

336

1 099

10 496

2. Restaurování zám. mobiliáře

104

Pokračování Název akce

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Celkem

3. Historická výmalba zámku Lottyhaus

224

224

265

265

4. Restaurování kovové brány pod spojovacím krčkem zámku 5. Restaurování dřevěných prvků ve spojovacím krčku zámku

141

141

6. Restaurování historické tapiserie Verdura

352

352

7. Restaurování pohřební výbavy L. – M. rodové hrobky Fryštát

183

183

8. Restaurování kamenných prvků L. – M. rodové hrobky Solca

Celkem

4 700

6 110

6 778

7 365

319

319

8 339

7 993 41 285

Propagační a osvětové akce Programu regenerace MPZ Karviná si v letech 2001 2006 vyžádaly finanční prostředky ve výši 9 517 tis. Kč. Realizaci jednotlivých propagačních a osvětových akcí přináší tabulka č. 11.

105

PROPAGAČNÍ A OSVĚTOVÉ AKCE PROGRAMU REGENERACE MPZ 2001 - 2006 (v tis. Kč) Tabulka č. 11 Název akce

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Celkem

1. Členský příspěvěk SHS Čech, Moravy a Slezska

65

65

65

64

64

65

388

1

1

1

1

4

2. Členský příspěvek Hornické sekce Památkové komory 3. Plakáty, pozvánky Zámek Fryštát

23

38

340

204

20

38

61

4. Publikace Zaniklý zámek Ráj + dotisky 2000 ks

195

739

36

111

5. Zámek Fryštát leporelo + dotisky 2000 ks

17

6. Brožura Farní kostel Povýšení sv. Kříže, 2000 ks

71

71

7. Karviná - Znáte ji? + dotisky 3000 ks

74

102

51

227

8. Národní galerieinf. tabule, letáky,

17

propag. tisk, 552 ks

106

17

pokračování 9. Publikace Lottyhaus vedlejší budova zámku + 533

dotisky, 2000 ks

369

195

1 097

10. Publikace Minulostí zámeckých 509

parků, 2000 ks

509

11. Zámek Fryštát soubor pohlednic, 2000 ks

73

73

97

97

1 502

1 502

64

64

12. Brožura Historické gobelíny zámku, 2000 ks 13. Obrazová publikace Karviná město v kráse památek, 5000 ks 14. Brožura Farní kostela Povýšení sv. Kříže, dotisk 2000 ks 15. Publikace Kostel sv. Marka, 181

dotisk 1000 ks

127

308

28

28

16. Leporelo Lottyhaus, 2000 ks 17. Karviná Severní Morava a Slezsko, 3000 ks

118

107

118

pokračování Název akce

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Celkem

18. Kalendář kulturních a sportovních akcí, 3000 ks

43

43

43

43

57

229

287

182

39

331

445

1284

95

12

195

125

427

87

56

121

264

248

117

235

600

1

196

235

19. Placení prezentace (cestovní atlasy, průvodce, časopisy aj.) 20. Upomínkové předměty (klíčenky, žetonky) 21. Prezentace (výstavy a veletrhy) Regiontour Brno, Holiday World Praha Expotour Žilina 22. Tipy na výlet (lázeňská promenáda, Po stopách technických památek, církevní památky) 23. Propagační materiály EHD Dny evropského dědictví Karviná (plakáty, letáky,

2

inzerce, prapory aj)

108

36

pokračování Název akce

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Celkem

24. Prezentace MPZ v rámci cestovního ruchu na internetu

107

103

210

25. Dokumentace MPZ, sbírkového fondu zámku, kulturních památek

210

119

232

188

87

18

854

Celkem

275

1 472

834

1 413

3 525

1 998

9 517

V uplynulém období bylo na podporu plnění Programu regenerace poskytnuto jiným subjektům celkem 2 210 tis. Kč. Uvedeny jsou v tabulce č. 12.

PŘÍSPĚVKY JINÝM SUBJEKTŮM NA PR MPZ 2001 - 2006 (v tis. Kč) Tabulka č. 12 Název akce

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Římskokatolická farnost Karviná

2000

- Rekonstrukce věže farního kostela - Pozlacení kříže farního kostela

210

Celkem

2210

109

Celkové náklady na realizaci Programu regenerace MPZ na léta 2001 - 2006 činily 415 656 tis. Kč. Přehled celkových nákladů Programu regenerace MPZ Karviná v jednotlivých letech je následující : 2001

56 049 tis. Kč

2002

74 039 tis. Kč

2003

76 682 tis. Kč

2004

98 882 tis. Kč

2005

58 020 tis. Kč

2006

51 984 tis.Kč

Celkem

415 656 tis. Kč

VYHODNOCENÍ CELKOVÝCH NÁKLADŮ NA REALIZACI PROGRAMU REGENERACE V LETECH 2001 - 2006 (v tis. Kč)

Tabulka č. 13 Název akce

2001

2002

2003

2004

2005

51 074

61 438

67 935

88 043

42 109

1 492

312 091

-

5 019

1 135

2 061

4 047

38 291

50 553

4 700

6 110

6 778

7 365

8 339

7 993

41 285

Přísp.subj.

-

-

-

-

-

2 210

2 210

Propagační

275

1 472

834

1 413

3 525

1 998

9 517

56 049

74 039

76 682

98 882

58 020

Inv.plánované Inv.neplánované Neinvestiční

Celkem

2006

Celkem

51 984 415 656

11.3 Finanční potřeby Programu regenerace MPZ na léta 2007 - 2011

Stěžejním úkolem Programu regenerace MPZ Karviná na léta 2007 - 2011 je realizace plánovaných investičních akcí, které jsou uvedeny v tabulce č. 14. Finanční

110

náklady na tyto stěžejní akce ve finančním objemu 238 700 tis. Kč byly stanoveny podle zpracované projektové dokumentace a předběžné kalkulace zjištěné průzkumem terénu, cenovými odhady konzultovanými investičními odborníky a majiteli objektů.

Přehled akcí Programu regenerace MPZ Karviná na léta 2007 - 2011 Rok

Název akce

2007

Zámecký park - pokračování rekonstrukce, Předláždění ulic MPZ - prostor mezi KB a ČS včetně ul. Markova a úprav u kostela sv. Marka, stavební úpravy ulice Fryštátské v Karviné-Fryštátě – dokončení projekčních prací, stavební úpravy ulice Karola Śliwky včetně ulice Poštovní v KarvinéFryštátě – zahájení projekčních prací.

2008

Zámecké konírny s mléčnicí - rekonstrukce, Zámecký park - pokračování rekonstrukce včetně výstavby nové loděnice, Předláždění ulic MPZ - prostor mezi KB a ČS včetně ul. Markova a úprav u kostela sv. Marka - pokračování rekonstrukce, Předláždění spojovací uličky mezi Pivovarskou a Mlýnskou ulicí, Obnova historické kašny před zámkem, stavební úpravy ulice Fryštátské v Karviné-Fryštátě – zahájení realizace stavebních úprav, stavební úpravy ulice Karola Śliwky včetně ulice Poštovní v Karviné-Fryštátě – dokončení projekčních prací.

2009

Zámecké konírny - rekonstrukce, Zámecký park - rekonstrukce, Dostavba schodů u východního křídla zámku do parku, Předláždění ulic MPZ - prostor mezi KB a ČS včetně ul. Markova a úprav u kostela sv. Marka - pokračování rekonstrukce, stavební úpravy ulice Fryštátské v Karviné-Fryštátě – dokončení realizace stavebních úprav, stavební úpravy ulice Karola Śliwky včetně ulice Poštovní v Karviné-Fryštátě – zahájení realizace stavebních úprav, stavební úpravy ulice Lázeňské v Karviné-Darkově – zahájení projekčních prací.

2010

Zámecký park - rekonstrukce, Rehabilitace městského opevnění podél

111

ul. Zámecké, Předláždění spojovací uličky mezi Pivovarskou a Mlýnskou ulicí, Rekonstrukce kapličky u čp. 637 Karviná-Darkov, stavební úpravy ulice Karola Śliwky včetně ulice Poštovní v Karviné-Fryštátě – realizace stavebních úprav, stavební úpravy ulice Lázeňské v Karviné-Darkově – dokončení projekčních prací. 2011

Zámecký park - pokračování rekonstrukce, Rehabilitace městského opevnění podél ul. Zámecké, Dokončení rekonstrukce kapličky u čp. 637 Karviná – Darkov, stavební úpravy ulice Karola Śliwky včetně ulice Poštovní v Karviné-Fryštátě – dokončení realizace stavebních úprav, stavební úpravy ulice Lázeňské v Karviné-Darkově – zahájení realizace stavebních úprav.

V rámci aktualizace Programu regenerace MPZ Karviná je pro období 2007 až 2011 plánováno celkem 11 stěžejních investičních akcí PR MPZ Karviná s předpokládaným objemem nákladů ve výši 238 700 tis. Kč, které jsou uvedeny v tabulce č. 14.

STĚŽEJNÍ PLÁNOVANÉ INVESTIČNÍ AKCE PROGRAMU MPZ 2007 - 2011 (v tis. Kč) Tabulka č. 14 Název akce 1. Zámecké konírny

2007

2008

2009

2010

2011

Celkem

30 000

30 000

-

-

60 000

1 000

22 500

6 000

10 000

10 000

49 500

-

-

1 000

-

-

1 000

-

s mléčnicí-rekonstrukce 2. Zámecký park, pokračování rekonstrukce včetně loděnice 3. Dostavba schodů u vých. křídla zámku do parku 4. Rehabilitace

112

městského opevnění

-

-

-

2 000

1 500

3 500

600

5 000

7 000

2 400

-

15 000

-

200

-

2 000

-

2 200

-

-

-

200

200

400

-

200

1 800

-

-

2 000

-

20 300

14 100

-

-

34 400

350

1 850

20 000

20 000

17 000

59 200

-

-

500

1 000

10 000

11 500

1 950

80 050

80 400

37 600

38 700

238 700

podél ul. Zámecké 5. Předláždění ulic v prostoru mezi KB a ČS včetně ul. Markova a úprav u kostela sv. Marka 6. Předláždění spojovací ulice mezi Pivovarskou a Mlýnskou 7. Rekonstrukce kapličky u čp. 637 Karviná-Darkov 8. Obnova historické kašny před zámkem 9. Stavební úpravy ulice Fryštátské v KarvinéFryštátě 10. Stavební úpravy ulice Karola Śliwky včetně ulice Poštovní v Karviné-Fryštátě 11. Stavební úpravy ulice Lázeňské v Karviné-Darkově Celkem

113

11.4 Získávání finančních zdrojů na regeneraci MPZ Vlastníkům kulturních památek na území Městské památkové zóny Karviná poskytuje město, kraj, stát a EU finanční příspěvky na zvýšené náklady spojené se zachováním nebo obnovou kulturních památek.

Státní programy Ministerstvo kultury ČR: Na obnovu kulturních památek

má Ministerstvo kultury ČR k dospozici několik

specializovaných programů : a)

Havarijní program - z tohoto programu jsou poskytovány finanční příspěvky na zabezpečenínejnálehavějších oprav nemovitých kulturních památek, zejména na odstranění havarijního stavu střech a nosných konstrukcí staveb,

b)

Program regenerace MPR a MPZ - je nástrojem k obnově kulturních památek nacházejících se v nejcennějších částech našich historických měst, prohlášených za památkové rezervace nebo městské památkové zóny. Finanční prostředky z tohoto programu lze ale poskytnout jen tehdy, pokud město vlastní program regenerace a pokud se zároveň finančně podílí společně s vlastníkem na obnově kulturní památky,

c)

Program záchrany architektonického dědictví - tímto programem je podporována obnova kulturních památek tvořících nejcennější součást našeho architektonického dědictví, jako jsou hrady, zámky, kláštěry, historické zahrady, kostely apod.Zamýšlené práce přitom musejí směřovat k záchraně kulturní památky nebo záchraně těch jejich částí , které tvoří podstatu

kulturní památky. K žádosti

o zařazení do tohoto programu se přikládá zvláštní druh dokumentace, tzv. projekt záchrany kulturní památky, d)

Program restaurování movitých kulturních památek - z tohoto programu jsou

114

poskytovány finanční prostředky

na náklady spojené s obnovoumovitých

kulturních památek, zejména takových, které jsou významnými díly výtvarných umění

nebo

uměleckořemeslnými

pracemi

a

jsou

umístěny

v budovách

zpřístupněných veřejnosti pro kulturní, výchovně-vzdělávací nebo náboženské účely. Státní podpora Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón má tři základní formy, a to jako: 1.

účelové nenávratné příspěvky prostřednictvím MK ČR vlastníkům památek,

2.

zvýhodněné půjčky a úvěry pro malé a střední podnikatele prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky a Ministerstva hospodářství ČR,

3.

obecněji zaměřená daňová zvýhodnění. Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovistosti, upravuje

osvobození od daně

pro stavby, jež jsou kulturními památkami a na nichž jejich vlastníci provádějí stavební úpravy. Osvobození trvá po dobu osmi let počínaje rokem, jenž následuje po vydání píslušného stavebního povolení. Od daně z nemovitosti jsou dále osvobozeny budovy, jež jsou kulturními památkami a jsou na základě smlouvy uzavřené mezi Ministerstvem kultury ČR a vlastníkem zpřístupněny veřejnosti pro výchovně-vzdělávací účely. Zákon č. 367/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovistosti, stanovuje osvobození od daně darovací při nabytí vlastnického práva k nemovistostem, jež jsou

kulturními památkami, pokud k němu dochází mezi

příbuznými v řadě přímé (například z rodičů na děti) nebo mezi manžely. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zvýhodňuje odpisy na nemovitých kulturních památkách v případě jejich technického zhodnocení.

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Ke specializovaným programům, které napomáhají obnově památkově chráněných území a kulturních památek patří:

115

a)

Program podpory rozvoje severozápadních Čech a Moravskoslezského regionu dotační titul 2: na rekonstrukci nebo vybudování parkovišť pro potřeby návštěvníků pam. rezervací a zón a na rekonstrukci památkově chráněných objektů v majetku města (obce),

b)

Program podpory rozvoje hospodářsky slabých a postižených regionů dotační titul 2: dtto-na rekonstrukci nebo vybudování parkovišť pro potřeby návštěvníků pam. rezervací a zón a na rekonstrukci památkově chráněných objektů v majetku města (obce) Tyto formy státní podpory mají pouze roli motivační, iniciační, kompenzační nebo

záchrannou. Základním zdrojem financování přípravy, zpracování a realizace programu regenerace jsou ale vlastní prostředky vlastníka nebo podnikatele, případně nájemce či nájemníka a města, a to z globální dotace do rozpočtu města, z vyrovnávací dotace, z daňových příjmů nebo příjmů z podnikání. Podmínkou získání podpory je: 1)

připravenost města účelně využít podpory prokázané existencí územně plánovací dokumentace nebo územně plánovacích podkladů,

2)

aktivita města při zpracovávání městského programu regenerace nebo existence již schváleného programu regenerace,

3)

aktivita místní odborné pracovní skupiny pro regeneraci a přednostní využívání vlastních zdrojů města, vlastníků a podnikatelů.

Prostředky jsou poskytovány na základě odborného posouzení a vyhodnocení ankety a rozhodnutí ústřední komise na realizaci konkrétních akcí na objektech kulturních památek, které jsou součástí schváleného programu regenerace.

K programu Moravskoslezského kraje (finanční zdroje rozpočtu MSK) patří : -

Program obnovy kulturních památek a památkově chráněných nemovitostí Moravskoslezského kraje – je určen na záchranu kulturních památek a památkově

116

chráněných nemovistostí ve špatném technickém stavu, jejich obnovu a k motivaci vlastníků k jejich obnově. Ke zdrojům EU patří: -

Regionální operační program NUTS II Moravskoslezsko 2007 - 2013 - to je operační program financovaný ze strukturálních fondů EU Prioritní osa 2 : Podpora prosperity regionu ( revitalizace a zpřístupnění kulturních, technických a průmyslových památek a kulturního dědictví pro jejich využití jako atraktivit ČR, cílená podpora vybraných objektů či míst při formálním postupu žádosti o zařazení do UNESCO aj. Prioritní osa 3: Rozvoj a regenerace měst (regenerace památkových objektů zejména v centrech měst a dalších lokalitách aj.)

Jiné zdroje 1)

v rámci Finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru (Norska) Prioritní oblast 1. Uchování evropského kulturního dědictví (ochrana a obnova nemovitého, movitého, historického a kulturního dědictví). Koncepce památkové ochrany historických měst zahrnuje v současné době 40

městských památkových rezervací a 209 městských památkových zón. Z mezinárodního hlediska se dostalo urbanistickému fondu České republiky nejvyššího uznání zařazením čtyř historických jader měst Praha, Český Krumlov, Telč a Kutná Hora do Seznamu světového dědictví UNESCO.

117

12. ZÁVĚR

12.1 Cíle Programu regenerace MPZ

Cíle Programu regenerace MPZ Karviná jsou v souladu s cíli rozvoje města. Tyto cíle regenerace MPZ směřují především k odstranění negativních jevů a ke zlepšení stavebně technického a architektonického stavu městské památkové zóny. K hlavním úkolům patří: 1.

Provádění záchranné údržby a rekonstrukce objektů a souborů MPZ.

2.

Provádění údržby a rekonstrukce technické infrastruktury (vodohospodářské, energetické, spojové a dopravní).

3.

Systematické provádění oprav, modernizace, rekonstrukce a pravidelné údržby domovního a bytového fondu v MPZ včetně péče o urbanistickou a architektonickou úroveň MPZ.

4.

Provádění rekonstrukce a úpravy vnějších prostranství (ulic, náměstí a parků) včetně jejich vybavení malou architekturou a zelení.

5.

Zastavení vylidňování MPZ stanovením nepřekročitelné hranice plochy bytů v obytných domech.

6.

Oživení památkové zóny ekologicky nezávadnými podnikatelskými a veřejnými provozy s využitím vhodných objektů památek a vytváření tak pracovních příležitostí pro obyvatele města.

7.

Péče o kvalitu přírodních složek životního prostředí a jeho ekologickou stabilitu.

8.

Podporovat kulturní a osvětovou činnost k zájmu a účasti obyvatel města na jeho regeneraci, vybudování informačního systému o MPZ a prohloubení znalostí o památkové zóně města.

118

ad 1. Záchranná údržba a rekonstrukce objektů MPZ Přehled připravovaných investičních akcí rekonstrukce památkových objektů MPZ je uveden v tabulce č. 14 (s. 112- 113).

ad 2. Údržba a rekonstrukce technické infrastruktury Provádění

údržby

technické

infrastruktury

je

průběžné,

rekonstrukce

vodohospodářské, energetické, spojové a dopravní složky infrastruktury bude realizována dle finančních možností města. Vybudování kanalizačního sběrače je podmínkou pro výstavbu v centru města, kde jsou stávající sběrače B, G a A přetíženy. V oblasti energetiky je přínosem vybudování trafostanice Karviná-Fryštát, zásobování území MPZ zemním plynem bude ve značné míře využito i k zásobování teplem. Koncem roku 1998 byla ukončena plynofikace ul. Lázeňské, Karviná-Darkov včetně areálu lázní vybudováním teplovodních rozvodů. Zásadním přínosem zlepšení dopravní situace a životního prostředí města a jeho památkové zóny bude vybudování tzv. jihozápadního silničního obchvatu. Nadále bude probíhat budování cyklistických stezek a bezbariérových přechodů v MPZ s tím, že trasy budou řešeny tak, aby neomezily kvalitu chodníků pro chodce. V historickém jádru by měly být zavedeny další parkovací automaty a omezen vjezd do ulic pěší zóny, čímž by se docílilo dopravního zklidnění na území historického jádra a celé MPZ.

ad 3 Údržba, modernizace a rekonstrukce domovního a bytového fondu Systematicky budou probíhat opravy, modernizace a rekonstrukce všech objektů a jejich souborů v MPZ. Výhledově by měla být řešena výstavba náhradních bytů za asanaci věžového obytného domu čp. 49 na ul. Karola Śliwky v Karviné-Fryštátě, hrubě narušujícího architektonický a urbanistický ráz historického jádra, kterou schválilo Městské zastupitelstvo v Karviné na svém 25. jednání 1994 dne 6. září 1994 usnesením č. 289 v rámci Programu regenerace MPZ Karviná, náhrada rovné střechy sedlovou

119

u budovy nynější Revírní a bratrské pokladny na náměstí. ad 4. Rekonstrukce a úpravy vnějších prostranství Počítat s dostavbou proluk v historickém jádru na Masarykově náměstí, ulici Pivovarské, Hrnčířské, Zámecké, Sv. Čecha, zámeckého parku (prádelna) dle územního plánu a regulativu MPZ, u nevhodných objektů provádět estetizaci a hmotové korekce, počítat s náhradami objektů nové a starší nevhodné zástavby. Navrhuje se vyřešit nevhodný stav tržnice. Další možnosti zástavby území MPZ řešit v souladu s územním plánem MPZ. Realizovat rekonstrukce městských parků, zelených ploch v MPZ, vybavit je drobnou architekturou (fontány, altánky, umělecká díla aj.). V zámeckém parku vybudovat nový objekt loděnic. Mimořádnou pozornost bude nutné i nadále soustředit na nejvýznamnější prostor historického jádra, tj. na prostor před zámkem obnovou historické kašny s fontánou. Pokračovat v nasvětlení pohledových dominant historického jádra a lázní a ostatních exponovaných ploch MPZ a ochranného pásma. Při rekonstrukci parterů by se mělo i nadále vycházet z historických fotografií, pohlednic, hledat tvary, materiál, který vrátí parterům objektů estetický vzhled a kontinuitu s historickým jádrem. Počítat s dotvářením informačního systému v MPZ, který by citlivě reagoval na okolní zástavbu a docílit sjednocujícího rázu vývěsních štítů a reklam a označování kulturních památek tabulkami v památkové zóně.

ad 5. Zastavení vylidňování MPZ Zastavit vylidňování MPZ stanovením a dodržováním nepřekročitelné hranice 50 % plochy bytů v obytných budovách. Mělo by být respektováno udržení přirozeného centra města k bydlení nikoliv jen ke komerčním účelům. Historické centrum by se nemělo stát ve večerních hodinách a o víkendech vylidněným prostorem.

120

ad 6. Ekologicky nezávadné podnikatelské aktivity a veřejné provozy V MPZ je soustředěna vybavenost městského centra včetně základní vybavenosti pro bydlící i návštěvníky centra. V části Darkov se nachází areál jodobromových lázní, které zůstanou zachovány v přibližně stejném rozsahu. Z toho plyne zvýšená koncentrace provozoven obchodu a služeb v MPZ. Je nutné zajistit, aby tyto provozovny používaly ekologickou technologii a zabránit možnosti povolení provozování ekologicky závadných

podnikatelských

aktivit

a

veřejných

provozů,

podporovat

rozvoj

cykloturistiky.

ad 7. Péče o kvalitu životního prostředí a ekologickou stabilitu V rámci rekonstrukce zámeckého parku počítat s čištěním potoka Mlýnky a vodní nádrže v jihozápadní části zámeckého parku. Tento park spolu s lázeňským parkem příznivě ovlivňuje též mikroklima části Darkov včetně protékající řeky Olše. Oba parky budou sloužit jako dvě lokální centra a tah regionálního biokoridoru bude tvořen a veden řekou Olší s jejími břehovými prostory a zbytky lužních lesů (viz územní plán zóny).

ad 8. Kulturní a osvětová činnost v MPZ Zpracovat turistickou poznávací trasu po památkách města nacházejících se i mimo území MPZ. Podporovat konání periodických kulturních akcí v MPZ (Karvinské kulturní léto, Dny Karviné k výročí založení města, Dny evropského dědictví, Dny horníků, Vánoční strom) a zajistit jejich kvalitní propagaci s cílem zvýšení informovanosti v městském zpravodaji a jiných informačních systémech. Užitečné by bylo zpracování naučné poznávací trasy fauny a flóry města a širšího okolí. Publikovat odborné informace o památkách města, zpřístupnit další část stálé expozice Panská oratoř jako IV. návštěvní okruh zámku a expozici Hipomuzea v Zámeckých konírnách v Karviné obyvatelům města a jeho návštěvníkům a využívat památky k oživení

121

turistického ruchu. Komplexní a systematická obnova památek Městské památkové zóny Karviná přispěje jednak k rozšíření pracovních příležitostí jak při obnově, tak při jejich využívání, přivede do města více návštěvníků, zlepší image města a umožní lepší nabídku pro rozvoj domácího i cizineckého zahraničního ruchu

122

OBRAZOVÉ PŘÍLOHY 1

Zeměpisná poloha Karviné

2

Situační plán Karviné

3

Sídelní struktura města Karviné

4

Znak města Karviné

5

Hranice bývalého okresu Karviná

6

Hustota obyvatelstva Karviné

7/1

Výrobní

komplex

japonské

firmy

Shimano

Czech

Republic,

s.r.o.

na Průmyslové zóně Karviná-Nové Pole 7/2

Výrobní komplex česko-švédské firmy Mölnlycke Health Care Klinipro, s.r.o. na Průmyslové zóně Karviná- Nové Pole

8

Důl Darkov, a.s. OKD

9

Důl Čs. armáda, a.s. OKD

10

Dalkia Česká republika, a.s., Divize Karviná

11/1

Průmyslový podnik Jäkl, a.s. Karviná

11/2

Hutní výrobky společnosti Jäkl, a.s. Karviná

12

Kovona.a.s.

13

KARTIS + CO,s.r.o.

14

Obchodně ponikatelská fakulta Slezské univerzity

15

Nemocnice s poliklinikou, a.s. Karviná

16/1

Sanatorium Lázní Darkov

16/2

Rehabilitační sanatoriium Lázní Darkov v Karviné- Hranicích

17

Těrlická přehrada

18

Hranice Městské památkové zóny Karviná, část Fryštát a Darkov

19

Centrum historického jádra

20

Širší okolí Karviné z hlediska starých stezek

21

Helwigova mapa Slezska z roku 1561 s obrazovým symbolem Fryštátu (Freyestett)

22

Katastrální mapa Fryštátu z roku 1904 dle měření z roku 1836

123

23

Pohled na Fryštát na rytině F.B.Wernera z roku 1735

24/1

Mapka města Fryštát po požáru 1823

24/2

Legenda k plánku Fryštátu po požáru 1823

25

Polyfunkční dům na Fryštátské ulici v Karviné

26

Síť městské hromadné dopravy v Karviné

27

Cyklistické trasy v Karviné

28

Schema komunikací v centru města

29/1

Předláždění náměstí

29/2

Předláždění Hrnčířské ulice

29/3

Předláždění komunikace u Obchodního domu Prior

30/1

Osvětlení historického jádra

30/2

Historizující lampy Pivovarské ulice historického jádra

30/3

Pítko v areálu zámku a kostela v historickém centru

30/4

Prvky městského mobiliáře historického jádra

31/1

Mobiliář zámeckého parku

31/2

Předláždění chodníků zámeckého parku

32/1

Orientační plán města

32/2

Orientáční plán Karviná- Centrální výřez

32/3

Směrové ukazatele k důležitým úřadům a institucím

32/4

Turistické ukazatele Informačně orientačního systému města

32/5

Informační server města

32/6

Světelný panel Intranetu

33/1

Rekonstrukce vedlejšího křídla zámku Lottyhaus

33/2

Rekonstrukce spojovací dřevěné chodby zámku

33/3

Interiér dřevěná spojovací chodby zámku po rekonstrukce

33/4

Osvětlení vedlejšího křídla zámku po rekonstrukci

33/5

Interiér Vstupního pokoje vedlejšího křídla zámku

33/6

Interiér Přijímacího pokoje vedlejšího křídla zámku

33/7

Epozice České umění 19. století ze sbírek NG v přízemí vedlejšího křídla zámku

34

Úprava plochy před zámkem Fryštát

124

35

Rekonstrukce Larisch-Mönnichovy rodové hrobky Fryštát

36

Reminiscenční stavby Larisch-Mönnichovy rodové hrobky Solca

37/1

Rekonstrukce zámeckého parku

37/2

Haťování potoka Mlýnky v zámeckém parku

37/3

Památné stromy zámeckého parku

37/4

Slepé rameno řeky Olše v zámeckém parku

37/5

Rekonstrukce chodníků zámeckého parku

38

Úprava dvora staré radnice

39/1

Předláždění Pivovarské ulice

39/2

Předláždění Svaováclavské ulice

39/3

Předláždění Zámecké ulice

39/4

Rekonstrukce komunikací historického jádra

40

Úprava Univerzitního náměstí

41/1

Rekonstrukce Obloukového mostu v Karviné-Darkově

41/2

Úprava točny u Obloukového mostu v Karviné-Darkově

41/3

Obloukový most v Karviné-Darkově po rekonstrukci

42

Rekonstrukce budovy č. 618 Magistrátu města Karviné

43

Rekonstrukce velké veže farního kostela Povýšení sv. Kříže

44

Rekonstrukce opěrné zdi u Regionální knihovny

45

Rekonstrukce měšťanského domu na ulici Karola Śliwky

46

Rekonstrukce budovy České spořitelny

125

OBSAH

1.

ÚVOD

3

2.

AKTUALIZACE PROGRAMU REGENERACE MPZ KARVINÁ

6

Podklady pro zpracování Programu regenerace MPZ - aktualizace 3.

4.

5.

6.

7.

8

ŠIRŠÍ VZTAHY MPZ MĚSTA KARVINÉ 3.1. MPZ - město Karviná - region

11

3.2. MPZ a město Karviná

28

VZNIK A VÝVOJ MĚSTA KARVINÉ 4.1. Historická část

31

4.2. Architektonicko - urbanistická část

38

OBYVATELSTVO 5.1. Demografický vývoj

52

5.2. Služby a cestovní ruch

54

MPZ - EXISTIJÍCÍ KOMUNIKAČNÍ SÍŤ 6.1. Stávající stav

57

6.2. Parkování a dopravní obsluha v MPZ

58

6.3. Povrchy komunikací a prostranství

61

6.4. Městský mobiliář a informační systém

63

MPZ - EXISTUJÍCÍ ZÁSTAVBA Panorama města a pohledové dominanty v MPZ

126

65

8.

9.

Stávající zástavba

65

Proluky a lokality určené k zástavbě v MPZ

69

Technický stav objektů v MPZ

72

Parter MPZ

73

Stavebně historické průzkumy v MPZ

74

MPZ KARVINÁ - EKOLOGIE 8.1. Ochrana ovzduší

75

8.2. Hospodaření s odpady

79

8.3. Parky a zeleň v MPZ

82

8.4. Vodní hospodářství

85

MPZ KARVINÁ - KULTURA 9.1. Periodické kulturní akce

88

9.2. Naučné stezky

89

9.3 Přejmenování ulic, objektů a veřejných prostranství v MPZ

89

10. MPZ KARVINÁ - PAMÁTKOVÁ OCHRANA A PÉČE

91

11. EKONOMICKÁ HLEDISKA PROGRAMU REGENERACE 11.1. Příjmy a výdaje města

98

11.2. Investice města do kulturních památek

101

11.3. Finanční potřeby Programu regenerace MPZ

110

11.4. Získávání finančních zdrojů na regeneraci MPZ

114

12. ZÁVĚR 12.1. Cíle Programu regenerace MPZ

118

OBRAZOVÉ PŘÍLOHY

123

127

OBSAH

126

Program regenerace Městské památkové zóny Karviná na léta 2007 – 2011 Zpracovatel:Roman Nogol a Alexandra Rebrová Foto a reprofoto: Edmund Kijonka Vydalo:

Oddělení správy zámku a památkové péče Odboru školství a kultury

128

Magistátu města Karviné v roce 2007 Tisk:

KARTIS + CO, s.r.o.

129