Kartografická vizualizace ZOO Zlín-Lešná

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV

Kartografická vizualizace ZOO Zlín-Lešná Diplomová práce

Lucie Geherová

Vedoucí práce: doc. RNDr. Tomáš Řezník, Ph.D.

BRNO 2015

Bibliografický záznam

Autor:

Bc. Lucie Geherová Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Geografický ústav

Název práce:

Kartografická vizualizace ZOO Zlín-Lešná

Studijní program:

Geografie a kartografie

Studijní obor:

Geografická kartografie a geoinformatika

Vedoucí práce:

doc. RNDr. Tomáš Řezník, Ph.D.

Akademický rok:

2014/2015

Počet stran:

83

Klíčová slova:

Plán, Interaktivní mapa, Zoologická zahrada, Zoo, Google My Maps, Vizualizace

Bibliografic Entry

Author:

Bc. Lucie Geherová Faculty of Science, Masaryk University Department of Geography

Title of Thesis:

Cartographic visualization of Zoological garden Zlín-Lešná

Degree Programme:

Geography and Cartography

Field of Study:

Geographical Cartography and Geoinformatics

Supervisor:

doc. RNDr. Tomáš Řezník, Ph.D.

Academic Year:

2014/2015

Number of Pages:

83

Keywords:

Plan, Interactive map, Zoological garden, Zoo, Google My Maps, Visualization

Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá kartografickou vizualizací Zoo Zlín a zámek Lešná. Pozornost je věnována zejména hodnocení obdobných plánů prezentovaných v tištěné a interaktivní podobě. Význam je přikládán také vymezení funkčních a mimofunkčních poţadavků a sestavení mapové koncepce. Cílem je vytvoření plánu zapracovaného do tištěné broţury a jeho interaktivní podoby.

Abstract This diploma thesis deals with cartographic visualization of Zoo Zlín and the Lešná Chateau. The thesis focuses especially on an evaluation of similar plans presented in printed and interactive form. The significance is also assigned to a definition of functional and non-functional requirements and the composition of the map concept. The aim is a creation of the plan adapted into printed brochure and its interactive form.

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat doc. RNDr. Tomáši Řezníkovi, Ph.D. za ochotu a vstřícnost při vedení mé diplomové práce. Dále děkuji společnosti GRAD, s.r.o. za poskytnutí dat a společnosti GEOTROP, s.r.o. za poskytnutí dat a zapůjčení měřicího přístroje. V neposlední řadě děkuji také rodině a přátelům, kteří mi byli neocenitelnou oporou v průběhu celého studia.

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem svoji bakalářskou/diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením doc. RNDr. Tomáše Řezníka, Ph.D. a s vyuţitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány.

Brno, 24. 2. 2015 Lucie Geherová

OBSAH 1 ÚVOD ........................................................................................................................................... 10 1.1 Cíle práce.............................................................................................................................. 10 1.2 Dostupná literatura ............................................................................................................... 10 1.3 Plány Zoo Zlín ...................................................................................................................... 12 2 ZOOLOGICKÁ ZAHRADA ........................................................................................................ 14 2.1 Počátky chovu divokých zvířat v zajetí a vznik moderní podoby zoo ................................. 14 2.2 Typy zoologických zahrad ................................................................................................... 15 2.3 Zoo Zlín ................................................................................................................................ 17 2.1.1 Historie Zoo Zlín a zámku Lešná ................................................................................ 18 2.1.2 Návštěvnost Zoo Zlín .................................................................................................. 19 3 HODNOCENÍ PLÁNŮ A MAPEK VYBRANÝCH ZOO .......................................................... 22 3.1 Analogové plány .................................................................................................................. 22 3.1.1 Map of The Detroit Zoo .............................................................................................. 23 3.1.2 Colchester Zoo Map .................................................................................................... 25 3.1.3 Mapa Zoo Zlín ............................................................................................................. 27 3.2 Digitální neinteraktivní plány ............................................................................................... 29 3.3 Interaktivní plány ................................................................................................................. 29 3.3.1 London Zoo Interactive map ....................................................................................... 30 3.3.2 Kristiansand Dyrepark Kart ......................................................................................... 31 3.3.3 Interaktivní mapa Zoo Ostrava .................................................................................... 32 3.4 Shrnutí získaných poznatků.................................................................................................. 34 4 VYMEZENÍ ÚČELU PLÁNŮ A ZÁKLADNÍCH POŢADAVKŮ ............................................ 36 4.1 Okruh uţivatelů .................................................................................................................... 36 4.2 Analýza poţadavků .............................................................................................................. 37 4.2.1 Funkční poţadavky ...................................................................................................... 38 4.2.2 Mimofunkční poţadavky ............................................................................................. 39 4.3 Shrnutí .................................................................................................................................. 39 5 KONCEPCE PLÁNŮ ZOOLOGICKÉ ZAHRADY .................................................................... 41 5.1 Návrh podkladové mapy ...................................................................................................... 41 5.2 Návrh tematického obsahu a znakové sady .......................................................................... 42 5.3 Kompozice plánů.................................................................................................................. 43 5.3.1 Kompozice analogového plánu ................................................................................... 43 5.3.2 Kompozice interaktivního plánu ................................................................................. 45 5.4 Další navrţená tematická řešení ........................................................................................... 46

5.4.1 Letní vs. zimní mapa ................................................................................................... 46 5.4.2 Mapa botanické zahrady .............................................................................................. 46 5.4.3 Specializované plány podle věkových kategorií ......................................................... 47 5.4.4 Doporučené trasy ......................................................................................................... 47 6 ZPRACOVÁNÍ PLÁNŮ ZOO ZLÍN ........................................................................................... 48 6.1 Zdrojová data a jejich zpracování ........................................................................................ 48 6.1.1 Příprava dat.................................................................................................................. 48 6.1.2 Vlastní měření pomocí GNSS přijímače ..................................................................... 49 6.1.3 Tvorba podkladové mapy ............................................................................................ 51 6.1.4 Příprava vrstev tematické nadstavby ........................................................................... 52 6.2 Tvorba symbolů.................................................................................................................... 53 6.2.1 Tvorba symbolů expozic ............................................................................................. 53 6.2.2 Úprava symbolů sluţeb a omezení přístupů ................................................................ 55 6.3 Vizualizace plánů ................................................................................................................. 55 6.3.1 Realizace analogové podoby plánu ............................................................................. 55 6.3.2 Realizace interaktivní podoby plánu ........................................................................... 56 6.3.2.1 Výběr aplikace pro tvorbu interaktivního plánu ....................................................... 56 6.3.2.2 Vizualizace interaktivního plánu Zoo Zlín ............................................................... 63 7 ZÁVĚR ......................................................................................................................................... 65 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY.............................................................................................. 67 Tištěné zdroje ............................................................................................................................. 67 Mapy a atlasy (i v elektronické podobě) .................................................................................... 67 Elektronické zdroje .................................................................................................................... 68 Datové zdroje ............................................................................................................................. 70 PŘÍLOHY ........................................................................................................................................ 71

1 ÚVOD Plány zoologických zahrad mohou být vytvářeny různými metodami. Některé z nich stojí na pokraji kartografie. Plány bývají často vytvářeny za účelem zvýšení atraktivity areálu a před geometrickou přesností bývá často dávána přednost grafické úpravě. Základním cílem této diplomové práce je tvorba plánů Zoo Zlín ze dvou na sebe navazujících sloţek. První z nich je podkladová mapa vytvořená z dat získaných geodetickými metodami, tedy z dat s vysokou přesností. Druhá je tematická nadstavba, u které je dbáno především na vizuální atraktivitu. První část diplomové práce je věnována získání zkušeností studiem a hodnocením obdobných plánů. V návaznosti na tyto nabyté zkušenosti je určen hlavní účel plánů a definovány základní poţadavky. V druhé části této práce jsou tyto poţadavky aplikovány při vytváření návrhu obsahu a jeho vizualizace. Podle této koncepce následuje samotné zpracování dat a jejich vizualizace. Výsledkem jsou pak dva plány Zoo Zlín, plán v tištěné formě a jeho alternativa v interaktivní podobě.

1.1 Cíle práce Chov divokých a exotických zvířat v zajetí je v oblibě lidí jiţ více neţ 10 000 let. Dříve šlo spíše o soukromou zálibu sběratelského charakteru, od přelomu 18. a 19. století pak vznikají první zoologické zahrady představované veřejnosti. S jejich rozvojem tak vzniká potřeba organizace a záznamu vnitřního uspořádání. V dnešní době je jiţ nepsaným pravidlem návštěvníkovi zoo poskytnout alespoň základní představu o prezentovaných expozicích zoologické zahrady jejich lokalizací v mapě či plánu. S rozvojem internetu se plány zoologických zahrad začínají uplatňovat i v digitálním prostředí, jako prostředek předání skupiny informací v logicky strukturované podobě.

1.2 Dostupná literatura Pojmem

kartografická

vizualizace

se

obecně

rozumí

reprezentace

dat

kartografickými metodami. Nejčastěji se jedná o geograficky vztaţená data a výsledkem bývá mapa. Jde tedy o soubor technik a nástrojů slouţících k analýze geografických dat a jejich následné prezentace. 10

Díla věnující se kartografické vizualizaci jsou v dnešní době poměrně dobře dostupná. Čtenáři se tak nabízí pohlíţet na problematiku pod různými úhly pohledu resp. se blíţe zabývat specifickým odvětvím kartografické vizualizace. Procesy, kterými kartograf prochází při vizualizaci geoprostorových dat podrobně popisuje Kraak a Ormeling (2003). Vedle jiných odvětví kartografie a mapovacích technik se kartografickou vizualizací zabývá Slocum et al. (2005). Definici kartografické vizualizace se věnuje i Voţenílek (2005). Geograficky vztaţená data lze v dnešní době předkládat v různých podobách a prostřednictvím různých médií. Kromě jiţ tradiční tvorby map pro účely prezentace prostoru v tištěné podobě (turistické mapy, školní atlasy apod.) je v dnešní době stále více diskutována digitální a webová prezentace map. Více se tomuto tématu věnuje např. Voţenílek (2005, s. 14) a Kraak a Ormeling (2003, s. 18). Webové mapy je moţné dále dělit na mapy statické v interaktivní i neinteraktivní podobě a dynamické také v obou variantách. Blíţe toto dělení popisuje např. Vrbík (2011, s. 13). Klasifikace map na WWW je představena na obrázku č. 1.

Obr. 1: Klasifikace webových map (převzato z: KRAAK a BROWN, 2000 in KRAAK a ORMELING, 2003, S. 18)

Vizualizaci digitálních dat lze mimo jiné dělit na 2D vizualizaci a 3D vizualizaci. 3D vizualizace je v dnešní době aplikovatelná jak na modelování zemského povrchu (Voţenílek, 2005, s. 21), tak i zastavěných území (Podhrázský, 2006) nebo samotných budov (Russnák, 2012 a Hanušová, 2007) aţ do úrovně místností (Hanušová, 2007) a jednotlivých předmětů.

11

1.3 Plány Zoo Zlín Zlínské zoologická zahrada prošla v posledních deseti letech řadou změn. Tyto změny se projevily mimo jiné i na jejich plánech. Pro ukázku vývoje těchto plánů jsou k dispozici jejich tištěné verze z let 2006, 2007, 2010 a 2013. Plány z let 2006 a 2007 (výřezy těchto plánů jsou na obrázcích č. 2 a 3) jsou téměř shodné. Také po obsahové stránce se významně neliší. Vývoj lze pozorovat pouze v umístění grafických prvků. Na plánu z roku 2007 jsou veškeré piktogramy informující o rozmístění sluţeb (občerstvení, WC apod.) odsunuty z mapového pole a jejich rozmístění v zoo naznačuje vodící linka.

Obr. 2: Výřez plánu Zoo Zlín z roku 2006

Obr. 3: Výřez plánu Zoo Zlín z roku 2007

12

Další v pořadí je plán z roku 2010. Změny proběhly nejen v grafické podobě obrázků znázorňujících expozice jednotlivých druhů, ale především v samotném podkladu. Místo druhů povrchů (travnatá plocha, lesní porost, dlaţba apod.) je pro podklad zvoleno barevné rozlišení jednotlivých „kontinentů“ zoo. Na výřezu z toho plánu (obrázek č. 4) je patrný přechod mezi zelenou reprezentující Ameriku a modrou, která představuje jakési neutrální území v okolí zámeckého parku.

Obr. 4: Výřez plánu Zoo Zlín z roku 2010

Nejnovější plán zlínské zoo byl vytvořen v polovině roku 2012. V jeho aktualizované podobě z roku 2013 je blíţe představen v kapitole 3.1.3.

13

2 ZOOLOGICKÁ ZAHRADA Zoologické zahrady jsou trvalá zařízení určená k chovu zvířat v zajetí za účelem vystavování veřejnosti. Jejich provoz je primárně podmíněn vytvořením vhodného ţivotního prostředí a ochraně ohroţených druhů, výzkumem a vzděláváním. Sekundárně pak plní funkci zábavní. V České republice smí zoologickou zahradu provozovat pouze drţitel platné licence, kterou vydává Ministerstvo ţivotního prostředí. Podmínky vydání této licence popisuje zákon č. 162/2003, který je v souladu s evropskou směrnicí č. 99/22/ES. Termín „zoologická zahrada“ odkazuje na zoologii, tedy studium ţivočichů. Jeho zkrácená obdoba „zoo“ byla poprvé pouţita Londýnskou Zoo, která patří mezi nejstarší zařízení tohoto druhu na světě (ZSL, 2014).

2.1 Počátky chovu divokých zvířat v zajetí a vznik moderní podoby zoo Podle Kieslinga (2001, s. 2) lze počátky chovu divokých zvířat sledovat přibliţně od období 10 000 – 8 000 let před n. l., kdy lidé kromě domestikovaných uţitkových zvířat drţeli v zajetí i zvířata divoká bez bliţšího uţitku. V období starověku byly takové případy sledovány především v Egyptě. Příslušníci královských rodin chovali např. kočkovité šelmy, krokodýli nebo některé druhy ptáků. Jejich chov měl ovšem často i náboţenský význam. Ve starověkém Římě byly některé druhy zvířat chovány k bojům v gladiátorských zápasech. První sbírky zvířat, které se jiţ dají povaţovat za předchůdce zoologických zahrad, se začaly objevovat na konci 2. tisíciletí před n. l. v Mezopotámii. Ve středověku se chov exotických zvířat stal výsadou šlechty a některých klášterů. Také větší města začínali zakládat tzv. menaţérie (zvěřince). Svou oblibou v utváření velkých sbírek divokých a exotických zvířat byli známí i někteří velcí panovníci, např. Karel Veliký nebo Rudolf II. Od období renesance a zámořských plaveb se rozšířil i zdroj dosud neznámých druhů zvířat a tím obliba v chovu exotických zvířat stále více rostla. Nejvýznamnější sbírky v tomto období byli v Paříţi, Londýně a Vídni. Tyto sbírky byly zaloţeny na přelomu 18. a 19. století a pro vznik zoologické zahrady v moderním pojetí byly skutečně zlomovým bodem. Jejich funkce totiţ nebyla pouze sběratelská a reprezentativní. Jelikoţ byly zpřístupněny veřejnosti a odborníkům, postupně začala převaţovat funkce výstavní a 14

výzkumná. Zoo ve vídeňském Schönbrunnu, zaloţená roku 1752, je také nejčastěji povaţována za první zoologickou zahradu v moderním pojetí. V průběhu 19. století bylo učiněno několik významných kroků k dnešní podobě zoo. W. T. Hornaday v pozici ředitele New York Zoological Park (dnešní Bronx Zoo) zastával nový přístup k roli zoologických zahrad. Ten spočívá v ochraně ohroţeným druhům zvířat a jejich rozšíření zpět do volné přírody. Londýnská zoo také zaujala k chovu zvířat nový postoj tak, ţe se snaţila o vytvoření co nejpřirozenějších podmínek k ţivotu, aby se zvířata mohla reprodukovat i v zajetí. Na přelomu 19. a 20. století byla pro rozvoj zoologických zahrad do dnešní podoby klíčová myšlenka Carla Hagenbecka. Ten se zaslouţil o budování volných venkovních výběhů v duchu přirozeného prostředí zvířete. Výběh byl společný několika druhům zvířat, které se spolu běţně vyskytují. Tyto výběhy byly oddělovány pouze příkopy. Hagenbeck se snaţil nahradit dříve vyuţívané mříţe právě příkopy, umělými skalami či vodními plochami, coţ mělo i pro návštěvníka vytvořit přirozený dojem. Navíc zde se poprvé uplatňuje umisťování zvířat podle stanovišť na úkor umisťování podle taxonomů (biologických kategorií). V 1. polovině 20. století se bohuţel ţádný znatelný pokrok neproběhl, coţ bylo zapříčiněno především dvěma světovými válkami. K dalšímu rozvoji zoologických zahrad dochází aţ od 2. poloviny 20. století, kdy se postupně uplatňuje Hagenbeckův postoj. Obdobným způsobem se expozice budují dodnes.

2.2 Typy zoologických zahrad Vzhledem k stoupající oblibě na konci 20. století vzniká řada nových zoologických zahrad vyuţívajících do jisté míry odlišení od tradičního pojetí. Pro lepší představu moţných řešení následuje přehled základních typů zoo, od klasických po specializované.

Typy zoologických zahrad (NATIONAL GEOGRAPHIC, 2013): 

Městská zoo jsou nejčastěji umístěna uprostřed městské zástavby. Je pro ni typická menší velikost, způsobená obtíţnou expanzí vzhledem k zastavěnému okolí. Budovy takovéto zahrady mohou patřit mezi historické památky, proto 15

často připomínají původní malé zoo, které byly populární jiţ před 200 lety. V některých případech se ale jedná o kritizovaný typ. Aktivisté upozorňují především na stísněné podmínky, hluk a znečištění. Městské zoo se vyskytují především v Evropě, např. v Londýně či Lipsku. 

Příměstská zoo se oproti městské vyznačuje větší rozlohou a umístěním v předměstí, resp. mimo město. Právě rozloha umoţňuje provozovatelům vybudovat kaţdému zvířecímu druhu podmínky blízké přirozenému ţivotu. Koncept příměstské zoo je velmi rozšířen ve Spojených státech amerických, např. v San Diegu.



Safari park je mnohem větší neţ předešlé dva typy zoo. Jedná se o parky, ve kterých se návštěvník obvykle pohybuje vozem (návštěvnickým autobusem či vlastním automobilem). Zvířata zde ţijí volně ve velkých uzavřených prostorech. Jak i název napovídá, jedná se o park určený především zvířatům ze subsaharské Afriky. Safari se často vyskytuje společně s tradičním typem zoo jako např. v japonském Fuji Safari Parku nebo v Zoo Dvůr Králové.



Dětská zoo je typická zaměřením na domestikovaná zvířata. Jejich hlavním cílem je seznámení dětí se zvířaty, jejich návyky apod. Jsou navrţeny tak, aby návštěvník mohl být se zvířetem v přímém kontaktu, pohladit si jej a případně i nakrmit. Proto je zde druhová rozmanitost omezena na relativně klidné, býloţravé a lehce ochočitelné jedince. Příkladem dětské zoo můţe být St. Louis Zoo nebo český Zoo Park Vyškov.



Akvárium je jiţ podle názvu zoologickou zahradou, která se specializuje výhradně na vodní ţivočichy. Veřejná akvária jsou nejčastěji umístěna v interiérech a představují vodní svět v obrovských nádrţích (v řádech tisíců aţ milionů litrů), kde se mohou vodní druhy přirozeně růst a rozvíjet. Akvária jsou rozšířena především v přímořských oblastech (Sydney Aquarium), ale v menší obdobě lze navštívit tento typ zoo i v ČR (např. Mořský svět v Praze).



jinak specializované (tematizované) zooparky mohou být obdobou výše zmíněných. Nejčastěji se specializují na určitou ţivočišnou třídu, např. ptačí zoo (Jurong Bird Park v Singapuru. Dále se zoo často kombinuje se zábavním parkem nabízející kromě klasické zoo i horské dráhy či jevištní show. Příkladem mohou být delfinária (např. Sea World na Floridě).

16

2.3 Zoo Zlín Zoo a zámek Zlín - Lešná je oficiální název příspěvkové organizace, která se ovšem v současné době prezentuje jiţ pod svým zkráceným názvem Zoo Zlín. Tato zahrada se nachází při okraji místních městských částí Kostelec a Štípa, v okolí zámku Lešná. Zřizovatelem je statutární město Zlín. Pyšní se členství ve většině uznávaných mezinárodních a tuzemských organizacích sdruţujících zoologické parky a obdobná zařízení. Jsou to WAZA (World Association of Zoos and Aquariums), EAZA (European Association of Zoos and Aquaria), SEAZA (South East Asian Zoos Association), UCSZOO (Unie českých a slovenských zoologických zahrad) a Unie botanických zahrad České republiky.

Obr. 5: Lokalizace Zoo Zlín (převzato z: http://geoportal.gov.cz/web/guest/wms/)

Celková rozloha areálu zoo je 52 ha, expozice se v dnešní době rozléhají jiţ na celých 92%, tedy na 48 ha. Návštěvníci zlínské Zoo se zde mohou setkat s 216 zvířecími druhy (1 311 jedinců). Návštěvnost v roce 2014 byla 585 118 osob. Tím se Zoo Zlín stala 17

počtvrté v řadě druhou nejnavštěvovanější zoo v ČR, hned za Zoo Praha. A mezi turistickými cíli jí na Moravě patří prvenství. Celá zahrada je rozčleněna podle geografických oblastí. Dříve se jednalo o 4 světadíly (Afrika, Asie, Austrálie, Amerika) a okolí zámku, dnes uţ je tento koncept rozšířen o několik specifických oblastí v rámci těchto kontinentů (např. Etiopie, Amazonie). Tímto specifickým zaměřením na několik konkrétních oblastí se vymaňuje z představy klasické zoo. Lze ji tedy zařadit mezi specializované příměstské zoo.

2.1.1 Historie Zoo Zlín a zámku Lešná Historický vývoj zoologické zahrady, resp. chovu zvířat na místě dnešní zoo je úzce spojen se budováním zámku Lešná. To ţe bylo okolí zámku předurčeno k chovu zvířat, dokládá mimo jiné fakt, ţe první stavbou v Lešné nebyl zámek (1806), ale baţantnice (1804). Tradice chovu zvířat má tedy více neţ dvousetletou tradici. Důleţitým článkem k budoucímu zaloţení zoologické zahrady bylo zaloţení přírodovědného muzea a chovu exotických zvířat významným ornitologem, hrabětem Josefem Karlem Seilerem (1883 – 1939). V okolí zámku se na přelomu dvacátých a třicátých let nacházel vytápěný skleník s exotickými ptáky a obora s jeleny, antilopami, jeřáby a běţci emu. Smrt hraběte a nadcházející válka vývoj zoo téměř na 10 let zastavila. Oficiální otevření zoologické zahrady se tedy datuje aţ do roku 1948 v okolí jiţ zestátněného zámku Lešná. Původní zázemí zámku bylo v několika samostatně stojících budovách ve vzdálenosti 60-230 m od zámku. Byl to Tyrolský dům s místnostmi pro slouţící, zámecká kuchyně, prádelna, zámecké stáje s jízdárnou a hraběcí muzeum. Toho bylo vyuţito v 60. letech při vzniku prvních pavilonů, kdy např. z prádelny vznikla pavilon primátů a z hraběcí jízdárny pavilon šelem. V tomto období se také jiţ významně roste počet chovaných druhů. Zásadní změnou pro zoo je pak rozdělení areálu do čtyř kontinentů, které probíhalo v průběhu 90. let a z něhoţ vychází dnešní podoba Zoo Zlín. Historii areálu zámku Lešná a počátky budování zlínské zoo blíţe popisuje Zoo Zlín (2012) ve svém Průvodci.

18

2.1.2 Návštěvnost Zoo Zlín Jak jiţ bylo uvedeno výše, jiţ čtvrtým rokem se zlínská zoo drţí na druhém místě v návštěvnosti v ČR. Základní představu o návštěvnosti zlínské zoo jsou uvedeny následující grafy. (Obr. 6, Obr. 7, Obr. 8 a Obr. 9).

Obr. 6: Vývoj návštěvnosti Zoo Zlín od zaloţení v roce 1948 do roku 1999 (převzato z: KLIKA I., 1999, s. 80)

Vývoj návštěvnosti od roku zaloţení zlínské zoo bohuţel nelze popsat aţ do roku 1999 v konkrétních číslech. Výroční zpráva zoo, sepsaná jejím tehdejším ředitelem Ing. Ivem Klikou uvádí vhodnou náhradu v podobě grafu (viz Obr. 6). Z něj lze pozorovat první nárůst návštěvnosti v druhé polovině 50. let, kdy se začal objevovat zájem veřejnosti. V 60. letech se návštěvnost ustálila. Po výstavbě nových pavilonů a rozšíření zoo návštěvnost v 70. letech opět rostla. V 80. letech byla spíše proměnlivá a na začátku 90. let rapidně poklesla. V konkrétním případě zlínské zoo není známo, proč k takovému vývoji došlo. Worldwide Zoo Database (2014) ovšem popisuje u Zoo Ústí nad Labem začátkem 90. let obdobný pokles. Tvrdí, ţe „v souvislosti s politickými i společenskými změnami měli lidé najednou jiné zájmy a moţnosti“. Vývoj po roce 2000 je blíţe popsán ve Výroční zprávě zoo z roku 2013 (BUJÁČKOVÁ, R., 2013, S. 20). První významnější nárůst lze pozorovat v roce 2003 (viz obrázek č. 7), coţ bylo způsobeno výstavbou nové expozice slonů afrických. Poprvé byla 19

hranice půl milionu návštěvníků překročena v roce 2007, tedy po výstavbě další oblíbené expozice „Tropická hala Yucatan“. Od té doby se jiţ kolem této hranice pohybuje aţ dodnes.

Obr. 7: Vývoje návštěvnosti Zoo Zlín v letech 2000-2013 (převzato z: BUJÁČKOVÁ R., 2013, s. 20)

Obr. 8: Srovnání návštěvnosti zoo v letech 2011-2013 dle jednotlivých měsíců (převzato z: BUJÁČKOVÁ R., 2013, s. 20)

20

Měsíční návštěvnost zlínské zoo blíţe popisuje obrázek č. 8. Uvádí návštěvnost za jednotlivé měsíce v letech 2011, 2012 a 2013. Díky uvedení tří let společně si lze utvořit lepší představu o výkyvech návštěvnosti během roku. Extrémní hodnoty v jednotlivých měsících, které vznikají nejčastěji vlivem počasí, je tak moţné vyloučit. Prvenství (vţdy nad 100 tisíc) drţí měsíc srpen v těsném závěsu července.

Obr. 9: Kategorie návštěvníků Zoo Zlín v roce 2013 (převzato z: BUJÁČKOVÁ R., 2013, s. 20)

Do výroční zprávy z roku 2013 byla zahrnuta také návštěvnost rozdělená podle kategorií zakoupených vstupenek (viz Obr. 9). Téměř polovinu všech návštěvníků tvoří plné vstupné, tedy dospělí. Zlevněné vstupné pro děti do 15 ti let bylo zakoupeno ve 35 % případů. Zoo Zlín uvádí ke konci roku 2013 celkem 15 861 472 návštěvníků od svého zaloţení v roce 1948.

21

3 HODNOCENÍ PLÁNŮ A MAPEK VYBRANÝCH ZOO Mapky, resp. plány zoologických zahrad mohou být zařazeny do několika odvětví a to především s ohledem na jejich prezentaci. V kartografii mohou zaujímat místo po boku městských plánů, ovšem častěji by mohly být zařazeny spíše na okraj kartografie, vzhledem k jejich výrazné grafické úpravě a malé geometrické přesnosti. Specifikem plánů zoologických zahrad je jejich informační hodnota. Vyzdvihovány (graficky) bývají především atrakce, díky kterým je daná zoo výjimečná. Plány se tímto stávají obdobou reklamní kampaně. Tato kapitola bude zabývat hodnocením plánů zoologických zahrad a jiných, podobně strukturovaných parků. Vzhledem k tomu, ţe zoologické zahrady většinou prezentují svou mapu buď v tištěné (analogové) podobě nebo v digitální resp. interaktivní podobě prostřednictvím internetu, bude toto rozdělení respektováno i při hodnocení. K dispozici bylo celkem 17 plánů zoologických zahrad v tištěné podobě vydaných v letech 1994 – 2013. Plány jsou ze 14 různých zoo, z toho 9 je ze zahraničních zdrojů. Většina těchto plánů byla získána ze soukromých zdrojů, jelikoţ jsou k dispozici jen v tištěné podobě. Digitální verze je na internetu dostupná pouze u některých, vydaných v posledních letech. Výběr plánů k hodnocení byl proveden s ohledem na rok vydání a způsob grafické prezentace vyjadřovacích prostředků. Podmínkou tedy bylo, aby plány byly z různých časových období a co nejvíce se lišily ve způsobu prezentace. Vybrány byly dva plány ze zahraničních zdrojů (Map of The Detroit Zoo a Colchester Zoo Map) a jeden český (Mapa Zoo Zlín), coţ je povaţováno za dostatečný vzorek s ohledem na paralely s ostatními dostupnými plány. Z elektronických zdrojů byly paralelně vybrány interaktivní mapy ve dvou zahraničních provedeních (London Zoo Interactive map a Kristiansand Dyrepark Kart) a jednom českém (Interaktivní mapa Zoo Ostrava).

3.1 Analogové plány K hodnocení neinteraktivních plánů bude přistupováno podle návrhu Voţenílka (2001, s. 142-144). Ten uvádí deset kategorií, které by měly být při hodnocení kartografického díla zohledněn: obecné údaje, kompozice mapy, matematické prvky, úplnost a náplň obsahu, obsahová správnost a aktuálnost obsahu, čitelnost mapy, věrnost 22

znázornění reality a geometrická přesnost, kvalita technického provedení kartografické interpretace, estetika mapy a vědecká hodnota. Kritéria hodnocení budou přizpůsobena potřebám této práce s ohledem na dostupnost informací o hodnocených mapkách. Zahrnuta nebudou ta kritéria, která neodpovídají primárnímu účelu šetření, nebo k jejich vyuţití není k dispozici dostatek informací. Popisná a hodnotící kritéria: 1. Obecné údaje předávají základní představu o hodnoceném díle. Uveden bude název zoologické zahrady či parku, formát, měřítko, autor a rok vydání. U některých plánů můţe být problém zjistit autorské údaje, jelikoţ je v tiráţi uváděna pouze daná zoologická zahrada, v takových případech budou informace o autorovi vynechány. U mapek tohoto typu také nebývá zvykem uvádět měřítko, jelikoţ grafické ztvárnění je upřednostňováno před zkreslením a deformací území. Proto bude uváděno pouze měřítko orientační a zjištěné porovnáním kresby obsahu mapy s OpenStreetMap společnosti ESRI. 2. Kompozice mapy bude hodnocena především s ohledem na legendu, její umístění a provedení. 3. Čitelnost mapy je „nejdůleţitějším kritériem pro úspěšné vyuţití mapy“ (VOŢENÍLEK, 2001, s. 143). Dobře čitelná mapa uţivateli umoţňuje nalézt poţadovaný objekt a vytvořit si představu o prostorovém uspořádání. Kartografické vyjadřovací prostředky jako je barva, velikost, tvar apod. v tom hrají významnou roli. V této části hodnocení bude kladen důraz i na umístění popisu a dominantnost prvků. 4. Technické

provedení

kartografických

vyjadřovacích

prostředků

je

posuzováno jednotlivě i v celém znakovém klíči. Důleţitým kritériem je názornost znaků, jejich vzájemná rozlišitelnost a logické vazby. 5. Další zajímavosti ve zpracování, které nebyly zmíněny v předchozích bodech, mohou být zahrnuty do závěrečného hodnocení.

3.1.1 Map of The Detroit Zoo První a zároveň nejstarší mapka zobrazuje Detroitskou zoologickou zahradu. Je z roku 1994. Formát mapového listu je 280 x 430 mm. Podle americko-kanadských norem 23

se jedná o formát s označením B (DUNN, 1972, s. 18). Po sloţení velikost odpovídá šestině původního rozměru o poměru stran 93 x 215 mm. Na místě výrobce resp. autora mapy je uvedena Detroit Zoological Society. Měřítko odpovídá přibliţně 1:3 700. Mapové pole Detroitské zoo zabírá téměř polovinu celého listu. Ve zbylé polovině se nachází název mapy, severka, legenda rozdělá na zvířata a sluţby a základní informace o sociálních zařízeních, restauracích, první pomoci, moţnostech handicapovaných apod. Na expozice zvířat odkazuje legenda pomocí numerických symbolů. V mapě nejsou ţádné symboly zvířat, proto jsou všechna popsána v legendě či pomocí popisu přímo v mapě. Naopak sluţbám a doporučené hlavní trase je určeno jasné označení. Podklad je zelený bez rozlišení vegetace a jiných povrchů se ţlutými cestami a modrými vodními nádrţemi. Větší budovy jsou naznačeny jednoduchou plastickou kresbou. To můţe náplň částečně sniţovat. Ovšem co se týče zvířat a sluţeb jeví se mnoţství informací jako dostačující. Vzhledem k niţší náplni se úroveň přehlednosti mapy zvyšuje. Např. trasy jsou přehledné a umoţňují návštěvníkovi vlastní plánování. Bohuţel jsou zde téměř ve všech případech umisťování bodových znaků pouţity vodící linky. Ty sice umoţňují prvky přesně lokalizovat, ale vzhledem k jejich mnoţství značně sniţují čitelnost mapy. Pro názornou ukázku způsobu pouţití vodících linek slouţí obrázek č. 10. Technické provedení vyjadřovacích prostředků je s ohledem na vynechání zvláštních znaků pro zvířata jednoduššího charakteru. Naopak znaky sluţeb jsou propracované a jednoznačné, takţe téměř není potřeba pouţít legendu. Logické vazby jsou pouze v rámci těchto dvou kategorií. Pokud je ovšem plánek vnímán jako celek je návaznost prvků niţší.

24

Obr. 10: Výřez z mapy Detroit Zoo (1994)

Z výše uvedených faktů lze za přehledné povaţovat cesty a za nedostatek horší orientaci v rozmístění jednotlivých bodových znaků. Dalším kritickým bodem je jednoznačně dominance sluţeb nad zvířaty.

3.1.2 Colchester Zoo Map Plán Colchesterské zoo byl vytvořen v roce 2007. Autor ani vydavatel plánu není znám. Formát papíru je atypický 429 x 440 mm. Mapka se skládá na dvanáctinu původního rozměru (107 x 147 mm). Měřítko se pohybuje kolem 1:1 650. Kompozice je rozvrţena tak, ţe mapové pole zabírá přibliţně 2/5 střední části listu a klíč potřebný ke čtení mapy je nerovnoměrně rozmístěn na zbylých 3/5. Legenda určená pouze ţivočišným druhům čítá na 80 poloţek a je jí vymezen stejně velký prostor jako bufetům a restauracím, kterých je 11. Třetí legenda je věnovaná zákaznickému servisu a lze zde najít poloţky typu první pomoc, telefon, informace, zařízení pro matky s dětmi apod. Tato legenda je zpracována do podoby souvislého textu. Zoo tímto způsobem informuje např. o tom, kde můţe matka přebalit dítě, kde jej můţe nakojit a kde nakrmit 25

jiným způsobem. U kaţdého popisu je vyobrazen odpovídající symbol v mapě. Mezi jednotlivé znaky jsou zde i informace nevztahující se k mapě (otevírací doba zoo). Na druhou stranu zde chybí několik symbolů umístěných v mapě (WC). Další matoucím jevem můţe být fakt, ţe ani jeden symbol uvedený v legendě sluţeb neodpovídá svou velikostí symbolu v mapě. Mapa obsahuje velké mnoţství různým způsobem označených prvků. Kromě alfanumerických znaků odkazujících v legendě na jednotlivé ţivočišné druhy jsou zde i fotografie vybraných zvířat resp. atrakcí s popisem ve formě loga. Sluţby jsou detailně specifikovány a jejich význam je vysvětlen v legendě, jak jiţ bylo výše zmíněno. Dále je zde vyznačena doporučená trasa pro kočárky a vozíčkáře a trasy vláčků. Podrobnost tohoto plánu významně sniţuje jeho čitelnost. Colchesterská zoo patří mezi menší zahrady tohoto typu (24,3 ha) s větším počtem zvířecích druhů. Na tento fakt bylo myšleno pouze při přiřazování alfanumerických symbolů (jeden symbol můţe být pouţit pro více druhů). Ostatní prvky zaplňují mapu natolik, ţe se stává v některých částech nečitelnou. Podklad je tvořen výraznými barvami a jsou na něm detailně znázorněny různé druhy povrchů, cesty, stromy, budovy nebo i dětská hřiště (průlezky a skluzavky). Sluţby poskytované zoologickou zahradou nelze jednoznačně lokalizovat, jelikoţ jsou jejich znaky natolik specifikovány, ţe musejí být umisťovány vţdy po skupinkách. Mapa Colchester Zoo dále vyzdvihuje vybrané atrakce a druhy zvířat pomocí fotografie a popisu se specifickou grafikou resp. loga. Takové grafické prvky často překrývají značnou část povrchu. Následkem toho se přehlednost ještě více sniţuje, jak lze vidět na obrázku č. 11.

Obr. 11: Výřezy z analogového plánu Colchester Zoo (2007)

26

Vedle orientace v prostoru a přístupu k jednotlivým atrakcím nesou cesty a alfanumerické symboly informaci o oblasti, do kterých je celá zoo rozdělena. Barevné rozlišení těchto prvků vykazuje jakési logické uspořádání v rámci celé zoo. Naopak fotografie a loga do tohoto konceptu nezapadají. Mapa jako celek působí na první pohled přeplněně. Její čitelnost ještě více sniţuje nevyváţené uţití symbolů (viz Obr. 11) a jejich různá velikost (často i v rámci jedné kategorie). Po bliţším prozkoumání se lze v mapě zorientovat, ovšem i přes velké měřítko nejsou některé prvky dobře lokalizovatelné.

3.1.3 Mapa Zoo Zlín S ohledem na další postup této práce je třeba vyhodnotit i mapu Zlínské zoo. Ta byla vytvořena v polovině roku 2012 s poslední aktualizací na začátku roku 2013. Autor mapy je neznámý. Formát papíru věnovaný mapce je 420 x 395 mm a po sloţení na osminu 105 x 198 mm. Měřítko se pohybuje přibliţně kolem 1:3 500. Kompozici mapy tvoří mapové pole, názvem a legendou. Mapové pole zabírá téměř tři čtvrtiny listu a je umístěno uprostřed s ohledem na tvar území. V pravém horním rohu je název zoo v podobě velkého loga. Ve zbylém prostoru je umístěna legenda rozdělena podle oblastí resp. kontinentů. Mapa odkazuje na názvy expozic a zvířecí druhy pomocí numerického symbolu a na sluţby pomocí piktogramu. Legenda je přehledná a celé zrcadlo mapy je přehledné díky umístění doplňujících textů a informací netýkajících se mapy na druhou stranu. Vedle 62 číselných symbolů je v mapě ještě 71 obrázkových znaků zvířat. Tyto dvě metody ovšem nejdou nijak logicky provázány. V některých případech odkazuje číslo na druh zvířete, které je vedle něj umístěno. V některých místech je ovšem číslo umístěno bez obrázku, resp. obrázek bez čísla. Symboly pro sluţby jsou rozděleny na pokladnu, první pomoc, sociální zařízení, restauraci, kafé bar, dětský koutek, lanové centrum, prodejnu suvenýrů a nástupiště vláčku. Za mapový podklad lze povaţovat jen cesty a druhy povrchů. Ostatní prvky jsou vykresleny tak, aby vytvářely plastický dojem. Jedná se o vyšší vegetaci a budovy, vybavení výběhů, sochy, atrakce dětských koutků apod. Přehlednost mapy je výrazně sniţována nejen mnoţstvím prvků, ale i volbou jejich barev. Na výřezu mapky (viz Obr. 12) je takový příklad napravo od čísla 15. Jedná se o 27

turaka ţlutozobého, jehoţ tmavě modrá barva téměř splývá s tmavě zelenou vegetací. Čitelnost díla omezují i nejrůznější detaily (sošky, kameny, klády, kontejnery, propracovaná kresba budov), které navíc často překrývá obrázkový symbol zvířete.

Obr. 12: Výřez z mapy Zoo Zlín (2013)

Provedení mapy po technické stránce je značně nevyváţené. Bodové symboly samy o sobě jsou velmi propracované. Ovšem při pohledu na celek působí dojmem, ţe nebyly podmíněny podobou podkladu. Na rozdíl od podkladu obrázkové symboly zvířat nepůsobí plasticky. U některých zvířat je doplněn stín a u některých ne (u čísel 16 a 24 na obrázku č. 12). A byl-li uveden poţadavek na takové mnoţství symbolů, návaznosti prvků a tedy i čitelnosti škodí příliš propracovaný podklad. Celek mapy působí velmi atraktivním dojmem, ovšem při hledání informací je u některých druhů snadnější spolehnout se na legendu a číslování expozic a legendu. Díky mnoţství detailů a návaznosti barev výsledek působí nepřehledným dojmem. Při bliţším zkoumání symboly zvířat logicky nezapadají do plastického podkladu, coţ také přispívá ke sníţení přehlednosti.

28

3.2 Digitální neinteraktivní plány Zoologické zahrady na svých webových stránkách prezentují polohu jednotlivých zvířecích druhů různými způsoby. Nejčastější podobou plánku prezentovaného na internetu je obrázek ve formátu JPG či PNG nebo PDF s moţností staţení v kvalitním rozlišení. Zpravidla se jedná o stejný plán, který zoo nabízí i v tištěné podobě. Tyto statické mapky mají na svých stránkách i zoologické zahrady zmíněné v kapitole 4.1. Takový způsob prezentace prostoru občas bývá kompenzován např. panoramatickými pohledy bez propojení s plánkem zoo. Nejčastější formou je virtuální prohlídka (např. Zoo Brno). Její obdobou můţe být prohlídka pomocí Google Street View (např. Detroit Zoo). Vzhledem k tomu, ţe tyto plánky se způsobem zpracování informace nijak neliší od analogových, nebudou se blíţe hodnotit.

3.3 Interaktivní plány Pro účely hodnocení vybraných interaktivních map je třeba upravit resp. vynechat některá hodnotící kritéria pouţitá v kapitole 3.1. Jejich případné rozšíření je voleno s ohledem na práce Kraaka a Ormelinga (2003) a Slocuma s kolektivem (2005). Popisná a hodnotící kritéria: 1. Obecné údaje se týkají názvu zoologické zahrady (případně i poskytovatele, liší-li se) a umístění této mapy ve formě URL (včetně data nahlíţení). 2. Dynamičnost a interaktivita mapy popisuje vlastnosti typu zoom, propojení s detailnějšími informacemi, moţnosti volby obsahu a jiné interaktivní prvky 3. Čitelnost interaktivní mapy zohledňuje rozmístění prvků, barvy, tvar, umístění popisu a dominantnost. 4. Technické provedení kartografických vyjadřovacích prostředků je ponecháno k hodnocení obdobným způsobem jako u analogových map. Hodnotí se tedy především názornost znaků, jejich vzájemná rozlišitelnost a logické vazby. 5. Závěrečné hodnocení

29

3.3.1 London Zoo Interactive map Mapa je pod záštitou provozovatele Londýnské zoo ZSL (Zoological Society of London) dostupná na http://apps.zsl.org/maps/london-zoo-map/ (21. 11. 2014).

Obr. 13: Interaktivní mapa London Zoo (2014)

Její interaktivní nadstavba je soustředěna do bodových symbolů v mapě, znázorněných pomocí obrázkového symbolu či piktogramu. Po kliknutí na symbol se objeví okno s krátkým popisem a nabídka „Add to Tour“, tedy moţností zařadit expozici či sluţbu do vlastního plánování trasy. Tato trasa se dá dále upravovat v liště napravo od mapy přesouváním či mazáním jednotlivých zastávek a přidáváním komentářů. Takto naplánovaná tras lze uloţit pro pozdější vyuţití do QR kódu. Trasa se vytváří do formy seznamu. Kromě zastávek se zobrazují i vzdálenosti mezi nimi. Volba „Tour only“ vypíná prvky, které nebyly vybrány do trasy. Je tedy jakousi obdobou vypínání vrstev. Orientace v prostoru pomáhá posun a statický zoom. Všechny tematické prvky této mapy jsou 30

interaktivní. Mapa je při úplném přiblíţení přehledná, i kdyţ i v tomto případě se některé symboly překrývají (viz Obr. 13). Další spíše estetickou vadou je velikost některých symbolů. Např. vydra je větší neţ lev apod. Budovy jsou označeny v podkladové mapě plošně a navíc v interaktivní nadstavbě mnohem menším bodovým znakem, jehoţ umístění se jeví jako náhodné. Velikost piktogramů je také různá a celá mapa vzhledem k těmto faktům působí nevyváţeným dojmem. Tato mapa byla vytvořena za účelem plánování trasy před samotnou návštěvou zoo a tomu je podmíněna většina interaktivních prvků. Mapa je funkční, ale způsob ztvárnění interaktivní nadstavby působí zmateně a nevyrovnaně.

3.3.2 Kristiansand Dyrepark Kart Zoo Kristiansand se nachází na jihu Norska, nedaleko stejnojmenného přístavního města. Mapa této zoo je dostupná z http://www.dyreparken.no/Kart/ (21. 11. 2014). Mapa je vytvořena jako nadstavba Google Maps, ze kterých přebírá i moţnost dynamického zoomu, posunu a vstupu do Google Street View. Všechny interaktivní prvky v mapovém poli mají podobu jednoduchého kulatého geometrického symbolu odlišeného pouze barvou podle náleţitosti k oblasti zoo. Tímto způsobem jsou vyznačeny zvířata, atrakce i sluţby. Kliknutím na symbol se otevře okno s názvem a fotografií (viz Obr. 14), která uţivatele přesměruje na stránku věnovanou danému tématu. Nevýhodou je, ţe při opětovném návratu k mapě je vše opět ve výchozím nastavení. V horní části mapy se nachází lišta určená k vypínání a zapínání vrstev podle druhů zvířat, oblastí apod. Všechny prvky v kategoriích zvířat i sluţeb jsou interaktivní. Čitelnost je ovšem obtíţnější. Volba symbolů příliš spoléhá na interaktivitu prvků. Navíc i při největším přiblíţení se některé symboly překrývají. Interaktivní mapa kristiansandské zoo je z estetického hlediska velice zdařilá. Nevýhodou je však nulová názornost symbolů.

31

Obr. 14: Prostředí interaktivní mapy kristiansandské zoo (2014)

3.3.3 Interaktivní mapa Zoo Ostrava Zoo Ostrava nabízí pro své návštěvníky hned dvě interaktivní mapy. První je věnovaná zoologické tematice zahrady a druhá botanické. Mapa zoologická http://www.zoo-ostrava.cz/cz/prochazka-po-zoo/interaktivni-mapa-zoologicka/ (30. 11. 2014) Mapa botanická http://www.zoo-ostrava.cz/cz/prochazka-po-zoo/interaktivni-mapa-botanicka/ (30. 11. 2014) Obě mapy se odlišují pouze tematickým obsahem, způsob vizualizace zůstává stejný, včetně absence zoomu. Mezi interaktivní prvky patří symboly zvířat a rostlin, virtuální prohlídka formou panoramatického pohledu v několika vybraných bodech zoo a symbol restaurace Saola. Ostatní sluţby jsou znázorněny v rámci neinteraktivního 32

podkladu. U botanické mapy jsou navíc „klikatelné“ i tři tematické trasy. Funkčnost mapy spočívá ve dvou krocích. První kontakt s mapou probíhá pomocí přejetí myší přes symbol. „Mouseover“ vyvolá v levém horním rohu mapy název prvku (viz Obr. 15). Kliknutí na prvek uţivatele přesměruje na popis expozice resp. virtuální prohlídku dostupné na webu Zoo Ostrava.

Obr. 15: Interaktivní mapa zoologické zahrady Ostrava (ukázka funkcionality mouseover) (2014)

V levém dolním rohu mapy je grafické měřítko. Číslice jsou bohuţel příliš malé a tudíţ špatně čitelné. Legenda zde zcela chybí. Nahrazena je ale právě přímým odkazem na popis expozice v kaţdém interaktivním symbolu. Kvůli ostatním neinteraktivním prvkům by ale její připojení bylo vhodné. Většina znaků je orientována do středu zoo. V okrajových částech mapy nejsou téměř ţádné symboly. Podklad je vytvořen jednoduchým odlišením cest, vodních ploch, budov a ostatních povrchů a jsou k němu připojeny i symboly sluţeb. Na první pohled mapa není příliš přehledná. Virtuální prohlídky tvořené animovaným symbolem dominují nad ostatními informacemi a styl symbolů zvířat je v některých případech hůře čitelný. Mapa botanické zahrady vyuţívá pro všechny druhy rostlin stejný symbol, bez popisu je tedy nelze rozlišit.

33

Mapy

Zoo

Ostrava

jsou

ukázkou

kombinace

jednoduchých

základních

interaktivních prvků s virtuální prohlídkou. Uţivatelsky méně přívětivá se jeví horší čitelnost při prvním kontaktu s mapou a absence zoomu.

3.4 Shrnutí získaných poznatků Z výše uvedených poznatků o plánech zoologických zahrad lze získat základní představu o skladbě informačních vrstev mapy tohoto typu a způsobech jejich vizualizace. Základem je vţdy podkladová vrstva, slouţící k lokalizaci tematické nadstavby. K vizualizaci podkladu je přistupováno různými způsoby, ovšem společným prvkem jsou cesty resp. trasy. V mapě zoo by tato informace neměla chybět. Jednodušší podklad doplňují budovy vizualizované formou půdorysu nebo vodní toky a plochy. Ostatní prostory areálu bez bliţšího určení vyplňuje často zelená barva (v londýnské, detroitské a ostravské zoo). V případech vyuţití většího mnoţství prvků jsou tyto mnohdy vykresleny do skutečné podoby konkrétního místa jako v případech Colchesteru a Zlína. Vyuţíváno je někdy také plastického dojmu stínováním. Klíčovým prvkem ve všech mapách je informace o umístění zvířat, resp. expozic. K této problematice vizualizace symbolů této informační vrstvy je přistupováno několika způsoby. Prvním přístupem je vyuţití alfanumerických symbolů (např. u The Detroit Zoo Map). Tato konvenční metoda výrazně sniţuje moţnost záměny a umoţňuje znázornění velkého mnoţství informací, podmínkou je ovšem připojení rejstříku. Také se tímto způsobem zásadně zvyšuje doba čtení mapy. Druhou moţností je vyuţití obrázkových symbolů. Toto pojetí motivovaných symbolů sniţuje potřebu rejstříku či legendy, ovšem někdy můţe způsobit, ţe je takový symbol nesprávně přečten a zaměněn za jiný prvek. Tento způsob je vyuţíván např. zlínskou zoo. Ostravská zoo ve své mapě znázorňuje zvířata formou stylizovaných obrázkových symbolů. Alternativou můţe být např. vyuţití fotografií (např. Colchester Zoo Map). Třetím přístupem můţe být vyuţití obou výše zmíněných způsobů vizualizace. Tato metoda ponechává na uţivateli mapy, bude-li vyuţívat legendy, resp. rejstříku. Poslední moţností je pojetí zoo v Kristiansandu, která do své mapy pouţila jednoduché bodové symboly. V tomto případě se jedná o interaktivní mapu, která vyuţívá popisků, i tak je ale tato metoda značně nečitelná, jelikoţ kristiansandská zoo tuto metodu vyuţila na všechny prvky tematické nadstavby (zvířata, atrakce i sluţby). 34

Další informační vrstvou jsou sluţby. K jejich vyjádření v mapě je ve většině případů pouţito piktogramů, coţ by se jiţ dalo povaţovat za tradiční pojetí. Jelikoţ je velká část uţivatelů map na tento způsob vyjádření uvyklá, sniţuje se tím potřeba legendy. Jednotlivé zoo přistupují ke způsobu vizualizace mapy různým způsobem. Společným prvkem je jim tematická nadstavba, ovšem k jejímu znázornění a propojení s podkladovou mapou lze přistupovat různě. V některých výše hodnocených plánech téma dominuje a v jiných je podkladem spíše pohlceno.

35

4 VYMEZENÍ ÚČELU PLÁNŮ A ZÁKLADNÍCH POŽADAVKŮ Oblast budoucího vyuţití daného kartografického produktu je blíţe specifikován při zjištění a vytváření konkrétního účelu mapy resp. plánu. Velmi úzce souvisí s okruhem uţivatelů, kterému bude mapa určená. Podle Slocuma (2005, s. 5) patří určení účelu mapy a jejího cílového uţivatele k základnímu postupu mapové tvorby. Definování účelu je tedy klíčovým krokem v přípravné fázi zpracování mapy. Správné určení účelu stanovuje výslednou podobu a vyuţitelnost kartografického produktu. Zoologické zahrady, podobně jako botanické zahrady, historická města atd., soustřeďují na poměrně malý prostor velké mnoţství turistických cílů (v tomto případě zvířat). Prostory jsou tak informačně i relaxačně nabité a návštěvník se musí v prostorách dobře orientovat, aby byly naplněny stanovené cíle. Plán je tedy pro orientaci v takovém areálu téměř nutností. Návštěvník zoologické zahrady se automaticky staví do pozice zákazníka, čemuţ musejí být plány podřízeny tak, aby se zde cítil zákazník příjemně a odnesl si informace i záţitky a rád se na místo vracel. Účely plánu je tedy moţné podle obecného dělení (Tyrner, Štěpánková, 1999, s. 7), definovat jako orientační a propagační. Kaţdý plán je však sestavován pro jiný typ návštěvních míst je proto nutné specifikovat i jeho konkrétní cíle a účel. Zjištění a analýza toho, co od něj návštěvníci mohou očekávat, je tedy nezbytnou součástí přípravné fáze zpracovávání plánu, tak aby obstál v praxi co nejlépe.

4.1 Okruh uživatelů Jak jiţ bylo výše zmíněno, definování okruhu uţivatelů úzce souvisí s vymezením účelu mapy. V minulosti byl typickým uţivatelem plánu zoologické zahrady její návštěvník. Při vstupu do zoo, obdrţel broţuru, která kromě základních informací o zoo a jejích sluţbách obsahovala i plán areálu. Podle něj a svých osobních cílů pak zvolil trasu a orientoval se v prostoru. Zlínská zoo je jednou z největších a nejrozsáhlejších zoologických zahrad v České republice. Je poměrně zajímavě strukturována, coţ ji ale činí náročnější na orientaci a mohlo by se stát, ţe návštěvník bez plánu neuvidí vše, co by jej mohlo zajímat.

36

Z hlediska návštěvnosti patří zlínská zoo jiţ tradičně mezi nejnavštěvovanější v zemi. Ročně ji navštíví kolem půl milionu lidí (více v kapitole 2.1.2). Vzhledem k jedinečnosti zlínské zoo, která láká různé skupiny lidí, nelze předpokládat, ţe mezi návštěvníky některá skupina výrazně převaţuje. Typickým uţivatelem je tedy obecně laická veřejnost. S rozvojem internetu plány zoologických zahrad přestávají plnit pouze orientační funkci a narůstá její propagační role. V dnešní době internet tvoří součást kaţdodenního ţivota a uţivatel internetu si před samotnou návštěvou určitého místa často připravuje program pomocí vyhledávání dostupných informací. Plány se v průběhu posledních několika let dostaly do povědomí potencionálních návštěvníků, čímţ se okruh uţivatelů rozšířil. Takovému posunu do digitálního prostředí je třeba přikládat váhu při volbě obsahu a vizualizaci. Internetové a digitální prostředí je tak hojně vyuţíváno i v oblasti plánování. Přehled, jakým způsobem se k tomuto faktu staví dnešní zoologické zahrady, popisuje kapitola 3. Pro uspokojení co nejkomplexnějšího souboru potřeb dnešního uţivatele je třeba zohlednit oba procesy, kterými můţe zákazník procházet, tedy plánování návštěvy i její samotnou realizaci.

4.2 Analýza požadavků Pro definování zaměření plánů a určení dalších kroků při zpracování je důleţité na základě získaných zkušeností pojmenovat, co je z pohledu uţivatele od plánů zoo očekáváno. K utřídění navrţených poţadavků je vyuţito konceptu analýzy funkčních a mimofunkčních poţadavků, jíţ je běţně vyuţíváno v různých vědních odvětvích, mimo jiné i v oblasti softwarového inţenýrství. (Více o tomto tématu píše např. Debono M., 2012.) Tento postup je široce uplatnitelný a bude aplikován i v této práci za účelem zjištění poţadavků klíčových aktérů v oblasti zoologických zahrad. Tato metoda slouţí k vymezení poţadavků na produkt a určení jejich priorit. Analýza těchto poţadavků je nezbytností ve vztahu k úspěšnému dokončení projektu, v tomto případě správně zacílené mapy. Poţadavky musejí být svázány s konkrétním tématem a musejí být dostatečné definovány.

37

V následujících podkapitolách je představen kritický pohled na soubor poţadavků, který je ve své komplexní podobě obsaţen v přílohách 1 - 7.

4.2.1 Funkční požadavky Funkční poţadavky objasňují, co by měl produkt dělat. Jejich primárním úkolem je pojmenovat náleţitosti po stránce obsahové a funkční. Jde o jednoznačně definovatelné a měřitelné vlastnosti, které se od plánů tohoto typu očekávají. Prvky plnící funkci orientační Plán zoo by měl obsahovat takový podklad, který bude odráţet zjednodušený, ale zároveň co nejvíce reálný obraz areálu zoo. Základem by měl být co nejúplnější a nejpřesnější výčet tras doplněný o základní orientační body. To platí jak pro tištěný, tak pro interaktivní plán. Prvky plnící funkci obsahovou Po obsahové stránce je klíčový přehled hlavních expozic resp. ţivočišných druhů. Pro uţivatele je dále zásadním poţadavkem úplný přehled o sociálních zařízeních a sluţbách poskytovaných zoologickou zahradou. Nemělo by být vynecháno ani znázornění případných bariér, které mohou omezit pohyb po zoo, resp. bezbariérových tras. Způsob znázornění těchto prvků by měl být natolik názorný, aby se minimalizovala potřeba legendy. U interaktivního plánu by pak měly obsah doplnit nové události v zoo, analogový naopak bude lpět na obsahu trvalejšího charakteru. Vizualizace Styl vizualizace by měl být u obou plánů jednotný. Po vizuální stránce by tedy plány měly být podobné. V mapovém poli by měly dominovat prvky plnící tematickou funkci nad podkladovou mapou. Mimorámové údaje analogového plánu by měly splňovat zaţité kartografické zásady v co nejjednodušší podobě s ohledem na okruh uţivatelů. Interaktivní mapa by měla po vizuální stránce nabízet alternativní řešení mimorámových údajů v podobě funkcí, na které je laická veřejnost zvyklá z běţných mapových serverů (Mapy.cz, Mapy Google).

38

4.2.2 Mimofunkční požadavky Mimofunkční poţadavky definují, jak by měl produkt fungovat a působit. Jde tedy o ty poţadavky, které popisují kvalitu mapy. Spolehlivost Plán zoo by měl být co nejvěrnějším obrazem skutečnosti ve své zjednodušené podobě. Zároveň by se měl vyvarovat chyb a nejasností. Tomu je třeba podmínit i obsah mapy. (Je-li např. nějaký druh častěji přemisťován, mělo by se zváţit jeho znázornění v mapě. Jednoduchost a přehlednost Plány by měly být dobře srozumitelné pro laickou veřejnost. Tento poţadavek splní, pokud budou přehledné a intuitivní. Neměli by tedy být zatěţovány příliš velkým mnoţstvím informací a i kartografické vyjadřovací prostředky by měly být voleny s ohledem na tento poţadavek. Dostupnost Tištěný plán je vhodné dodávat u pokladen zoo, při vstupu do areálu. Dostupnost interaktivního plánu bude zajištěna, pokud jej půjde vyuţívat v běţně vyuţívaných prohlíţečích. Aktuálnost resp. „trvanlivost“ Oba druhy plánů budou funkční, pokud budou aktuální. Jejich tvorba by měla být ovlivněna informacemi nejen o nejnovějších změnách a stavbách v zoo, ale i o změnách plánovaných. Tištěný plán by pak měl být nejen aktuální, ale i znovu pouţitelný, tedy co nejtrvalejší. Pokud jsou některé expozice či sluţby pouze dočasné, je třeba zváţit jejich umístění do plánu. U interaktivního plánu bude dosaţeno aktuálnosti tak, ţe vyuţívaná aplikace bude umoţňovat návrat k editaci. Interaktivní plán tak lze obohatit i o dočasné informace a plánované události.

4.3 Shrnutí V této kapitole byl rozebrán účel plánů zoologických zahrad – orientační a propagační. Očekávání návštěvníka budou splněna, pokud plán poslouţí k zorientování 39

v areálu zoo a bude dostatečně informovat o nabízených sluţbách a expozicích. Jak ukazuje tabulka č. 1 pro potřeby orientace v prostorách zoologické zahrady je vhodnější mapa v tištěné podobě, kterou mohou návštěvníci získat při návštěvě daného zařízení. V době rozšiřování vyuţití moderních technologií pro kaţdodenní jednoduché úkony prostřednictvím chytrých telefonů, tabletů apod. je však dnes moţné i vyuţití digitální podoby mapy přímo na místě. Zoologická zahrada je však místem odpočinku a rekreace a je moţné předpokládat, ţe tištěné mapy budou i nadále tvořit nezastupitelnou část vyuţití přímo na místě. Pro propagační účely však v dnešní době slouţí primárně mapy digitální, kdy toto pojetí zohledňuje potřeby uţivatele internetu v podobě potencionálního návštěvníka. Jeho poţadavky budou splněny, pokud bude plán navíc obsahovat aktuality a bude propojen s dalšími informacemi z webu zoologické zahrady.

Tab. 1: Shrnutí účelů plánu a návaznosti na typ mapy a fázi jejího vyuţití Účel plánu

Typ plánu

Fáze využití plánu

Orientační

Analogový

Realizace návštěvy

Propagační

Digitální resp. interaktivní

Příprava návštěvy

40

5 KONCEPCE PLÁNŮ ZOOLOGICKÉ ZAHRADY Mapová koncepce je podle slovníku VÚGTK „základní představa o kartografickém ztvárnění skutečností a jevů na budoucí mapě“. Popisuje představu o tematickém zaměření mapy, jejím obsahu a způsobu znázornění. Tato kapitola se tedy bude zabývat koncepční řešením plánů a vazbami mezi nimi. Vzhledem k účelu plánu a okruhu uţivatelů definovaných v předchozí kapitole (kapitola 4) bude rozvrţen koncept plánu slouţícího k orientaci v prostorách zoologické zahrady. Jeho podoba bude přizpůsobena tisku z toho důvodu, ţe tištěná forma je stále ještě uţivatelsky přívětivější pro orientaci neţ jeho digitální varianta zobrazovaná na příručních zařízeních (tablet, mobilní telefon apod.). Druhý plán se bude směřován k prvnímu oslovení potencionálního návštěvníka zoo. Tato varianta se bude lišit především způsobem prezentace tématu s vyuţitím propojování mapy s detailnějšími popisy, fotografiemi a videy. Při zpracování obou plánů bude dbáno na dodrţení jednotného stylu.

5.1 Návrh podkladové mapy Hlavní rolí podkladové mapy je lokalizace prvků tematického obsahu. S tímto předpokladem je nutné pohlíţet jak na výběr prvků do takové mapy, tak i na jejich přesnost. U map menších měřítek neţ tato je zvykem, ţe základ tvoří vodstvo, komunikace, sídla, socioekonomické hranice apod. Obdobně lze pojmout i podklad mapy velkého měřítka. Základem v takovém případě zůstává vodstvo a komunikace doplněné o budovy a hranice pozemků či areálů. V případě podkladu plánu zoo budou hlavní kostrou cesty a chodníky. Doplní jej základní orientační body, jako jsou vodní toky a plochy, budovy a další jednoznačně ohraničená místa. V Zoo Zlín jsou to voliéry a velké písčité výběhy. Pro úplnost je vhodné vyjádřit i rozsah zalesněné části. Dalším důleţitým krokem je určit poţadovanou přesnost podkladové mapy. Vzhledem k měřítku a účelu mapy by mapa měla co nejvíce odpovídat realitě. Poţadavek na přesnost se liší podle důleţitosti dílčích částí podkladu. U většiny prvků se pohybuje od jednoho do tří metrů. Výjimkou bude pouze les. Areál Zoo Zlín je z velké části zalesněný a

41

vzhledem k tomu, ţe stromy přesáhují i za hranici lesa, bude tato vyznačena pouze orientačně.

5.2 Návrh tematického obsahu a znakové sady Tematický obsah je soubor takových prvků, které nesou klíčové informace celé mapy nebo s nimi souvisejí. U mapy zoologické zahrady se v prvé řadě jedná o druhy zvířat resp. expozice. Ty musejí být bezvýhradně v mapě znázorněny. Jelikoţ jejich úplný výčet není moţný ani ţádoucí, je třeba vymezit rozsah. S ohledem na zkušenosti nasbírané v 3. kapitole, byl vytvořen realizovatelný poţadavek, ţe mapa bude mít jednoznačně označeny expozice. (Detailně rozepsané poţadavky na informační vrstvy se nacházejí v příloze č. 2.) Z toho vyplývá, ţe kaţdá expozice (výběh, voliéra či pavilon) bude vyznačena alespoň jedním symbolem zvířete. Tyto symboly budou mít jednotný styl (viz příloha č. 3) a budou názorné tak, ţe k nim legenda nebude potřebná. Dalším důleţitým prvkem a zároveň vedlejším tématem odráţejícím očekávání uţivatele jsou sluţby. Jde o sociální zázemí určená návštěvníkům, restaurace a jiná občerstvovací zařízení, dětská hřiště, obchody se suvenýry apod. I kdyţ se toto téma její jako méně důleţité, je nutné v mapě zaznamenat jejich úplný výčet. Symboly by měly být opět svým stylem sjednocené (viz příloha č. 3). Jelikoţ je zvykem prvky tohoto charakteru označovat piktogramy, i zde bude tento zvyk respektován. Spíše doplňujícím sloţkou tematického obsahu je flóra. Svým rozsahem stojí botanická zahrada zlínské zoo spíše na okraji zájmu, i přesto by ale neměla být vynechána. Nachází se zde několik tematicky zaměřených expozic, které budou do mapy zapracovány. Styl znázornění expozic rostlin bude jednotný s expozicemi zvířat. Plán zoologické zahrady můţe obohatit řada dalších tematických prvků, které bývají běţně uváděny na webových stránkách i v broţuře zoo. Tyto informace ale obvykle nejsou součástí mapového pole, tedy nejsou lokalizovány přímo v plánu zoo, i kdyţ lokalizovatelné jsou. Jedná se například o veřejné krmení a cvičení zvířat nebo nové události jako například výstavba nové expozice či narození mláděte u oblíbeného ţivočišného druhu. Tuto tematickou nadstavbu by bylo vhodné zapracovat do interaktivní podoby plánu.

42

Přesnost nelze u většiny tematických prvků přesně měřit. Zvířata proto budou vztaţena vţdy k výběhu, voliéře či pavilonu, ve kterém se nacházejí. Obdobně i sluţby a rostliny budou vázány k budově či ploše podkladové mapy. Poslední téma je většinou spojováno s jiţ vyznačeným prvkem, proto bude odpovídat umístění tohoto prvku. Např. narození mláděte mravenečníka velkého se bude vztahovat k symbolu označující výběh, ve kterém se mravenečník nachází.

5.3 Kompozice plánů Mapovou kompozicí se rozumí návrh rozmístění jednotlivých součástí mapového produktu v rámci mapového listu. U tištěných map jde především o mapové pole, legendu, název, měřítko a tiráţ. Ovlivňuje ji tvar a velikost zobrazovaného území, formát papíru, kartografické zobrazení, měřítko apod. U kompozice interaktivní mapy je základem rozvrţení nástrojů manipulace s mapou v uţivatelském rozhraní. Jeho podoba tedy spočívá na vyuţívané funkčnosti.

5.3.1 Kompozice analogového plánu Vzhledem k nabytým zkušenostem s obdobnými plány (více v 3. kapitole), lze říci, ţe plán zoo nebývá prezentován samostatně. Uţivatel takového plánu potřebuje kromě informací lokalizovaných v mapě i další, doplňující informace ke své návštěvě zoo. Z tohoto důvodu bude tištěná podoba plánu zoo zapracována do broţury. Kromě samotného rozvrţení součástí mapy je třeba uvaţovat i návrh rozmístění dalších náleţitostí takové broţury. Předpokladem je, ţe broţura bude oboustranná (viz příloha č. 4). Jedna strana bude mít podobu mapového listu a nebude na ní ţádný další text, které se k mapě nevztahují. Druhá strana bude naopak věnována přídavným informacím, nevztaţeným k mapovému poli. Formát broţury bude podléhat především velikosti mapového pole. Proto je třeba nejprve definovat měřítko mapy. Poţadavek na měřítko byl vybrán na základě zkušeností získaných ve 3. kapitole na 1:2 500. Tvar území je atypický, proto i formát papíru nebude volen konvenčně. Základ tvoří formát A3, tedy 420x297 mm. Šířka ovšem bude protáhnuta

43

s ohledem na mapové pole aţ na 594 mm. Výsledná plocha papíru tedy bude v poměru 2:1 se svými rozměry 594x297 mm. Rozvrţení mapového listu bude také podléhat tvaru území. Jak lze vidět u prvotního návrhu na obrázku č. 16, jsou poţadované mimorámové údaje rozmístěny tak, aby esteticky doplňovaly plochu mapového listu.

Obr. 16: Návrh mapové kompozice

Rozvrţení prvků na druhé straně broţury bude podléhat především způsobu skládání (obrázek č. 17). To bylo zvoleno podle tradičního skládání zejména turistických map. Výsledný produkt tak bude jednoduchým způsobem rozdělen na osminy a po sloţení budou jeho rozměry 149x149 mm tvořit čtverec. Informace, které by měly být zapracovány na této straně broţury, budou především: otvírací doba, vstupné, veřejné krmení zvířat, kontakty a další sluţby.

44

Obr. 17: Návrh skládání broţury

5.3.2 Kompozice interaktivního plánu Interaktivní mapu je moţné zpracovat pomocí řady volně dostupných aplikací. Jednou moţností je zpracovat mapu a vizualizaci uţivatelského rozhraní vlastním způsobem. Tuto moţnost nabízí např. Google Maps API. Tato aplikace, vytvořená jiţ v roce 2005, nabízí vývojářům integrovat Google Maps na svých internetových stránkách. Administrátor takové mapy si navrhne vlastní uţivatelské rozhraní a rozmístí tak poţadované funkce dle svého uváţení. (Tvorbě webové mapové aplikace se více věnuje např. Kohout, 2008 a Czepczorová, 2011.) Druhou variantou je vyuţití jiţ navrţených rozhraní. Takové aplikace fungují s celou řadou obvykle poţadovaných funkcí, jako jsou zoom, posun, vypínání vrstev apod. Administrátor tak nahraje do prohlíţecí sluţby svá data, podle potřeby je upraví a vizualizuje. Přidanou hodnotou některých aplikací tohoto typu je připojení textu, fotografie, videa apod. do vyskakovacího okna k poţadovanému prvku. Takového typu aplikace bude vyuţito i při zpracování interaktivní mapy Zoo Zlín. Vizuální stránka samotné mapy bude podobná mapě tištěné, ovšem vzhled uţivatelského rozhraní bude podléhat spíše volbě prohlíţecí sluţby. Výběr bude podmíněn řadou poţadavků, které jsou detailně popsány v přílohách č. 1 – 7.

45

5.4 Další navržená tematická řešení Výše uvedené koncepce jsou podmíněny základními poţadavky uţivatelů plánů zoo. Kromě těchto realizovaných řešení je moţné k problematice plánu zoologické zahrady přistupovat několika dalšími způsoby. Tyto způsoby jsou však jiţ úzce orientované, proto jejich koncepce zůstává ve formě návrhu.

5.4.1 Letní vs. zimní mapa Prvním alternativním řešením je sestavení dvou vzájemně se doplňujících témat. Jedná se o plán letní zoo a plán zimní zoo. Mapa letní zoo by se v zásadě nijak nelišila od výše navrţené. Obsahovala by stejné prvky tematické nadstavby. Pouze barvy podkladové mapy by byly zvoleny tak, aby tvořily protipól druhé, zimní variantě. Téma zimy by pak obsahovalo pouze ty expozice a sluţby, které by byly přístupné v zimě. Podkladová mapa by byla tvořena především bílou, modrou a šedou barvou. Tento přístup by byl výhodný především pro zimní návštěvníky. Ti by tak byli lépe informováni, co v zimě v zoologické zahradě mohou, resp. nemohou vidět, které restaurace jsou otevřeny celoročně atp. V zimě jsou totiţ k vidění pouze zvířata adaptovaná na tuzemské teplotní rozdíly. Ostatní jsou přemístěna do ubikací. V zájmu zoo tedy není upozorňovat na rozsah uzavřených expozic uţ z toho důvodu, ţe by mohla ještě více sníţit návštěvnost. (Měsíční návštěvnost je blíţe popsána v kapitole 2.1.2.) Z důvodu výrazně sníţené náplně mapy a takové z důvodu toho, ţe případné změny v návštěvnosti v zimních měsících nejsou primárním cílem, bylo od tohoto návrhu upuštěno.

5.4.2 Mapa botanické zahrady Další moţností je zpracování mapy botanické zahrady. Tento koncept je vyuţíván např. v Zoo Ostrava (viz kapitola 3.3.3). Jednalo by se o jednoduchou mapku, kde by na místě informační vrstvy expozic zvířat byly druhy rostlin pěstované v areálu zoo. Toto řešení by bylo jistě zajímavé. Bohuţel v rámci této práce nebyl prostor pro mapování rostlinných druhů. Alternativní řešení je však realizováno. Do mapy zoo jsou zapracovány všechny specializované expozice rostlin, které zoologická zahrada veřejnosti představuje.

46

5.4.3 Specializované plány podle věkových kategorií Tento přístup otvírá moţnost tvorby plánu zoo pro děti. Podkladová mapa by byla pro tyto účely více generalizovaná a znázornění tematické nadstavby by zcela eliminovalo potřebu legendy. Problém však zůstává po stránce obsahové. Většinu prvků by bylo třeba zařadit i do mapy pro děti. Zásadní rozdíl by tak byl pouze ve vizualizaci. Dalším argumentem stojícím proti tomuto návrhu je fakt, ţe děti navštěvují zoo vţdy v doprovodu dospělé osoby. I v návštěvním řádu (ZOO ZLÍN, 2014) je uvedeno, ţe „dětem do 10-ti let je povolen vstup jen v doprovodu osoby starší 18-ti let“. Alternativou tohoto přístupu by mohla být interaktivní mapa zaměřená na vzdělávání formou hry. Taková interaktivní mapa by mohla být propojena s pracovními listy, které zoo poskytuje v tištěné podobě u vybraných expozic. Jedná se o jednoduché kvízy, tvořené zábavnou formou s obrázky se zaměřením na ţáky základních škol. Bohuţel se ale jedná o placenou sluţbu, proto jej alespoň prozatím nelze poskytovat online. Ukázka pracovních listů je dostupná na webových stránkách Zoo Zlín, v záloţce s názvem Školám.

5.4.4 Doporučené trasy Zajímavým řešením pro mnohé zoologické zahrady by mohlo být vyznačení tematických tras. Zlínská zoo je prezentována jako zoo kontinentů, proto by bylo vhodné navrhnout trasy tematizované podle tohoto pojetí. Bohuţel toto v rámci Zoo Zlín nelze aplikovat, jelikoţ je struktura cest vytvořená tak, aby návštěvník prošel celou zoo. Např. pokud by chtěl návštěvník projít trasu Asie, musel by nejprve projít kontinenty předcházející. Tento koncept je moţné aplikovat na zoologické zahrady strukturované obdobným způsobem jako např. brněnská zoo. Ta nabízí hlavní cestu vedoucí napříč celým areálem s jednotlivými odbočkami. V tomto případě si návštěvník můţe zvolit, které okruhy projde a které vynechá. Alternativním řešením můţe být vyznačení jedné trasy, doporučené. Vedení zlínské zoo ale nepodporuje znázornění doporučené trasy formou linie. V realizovaných plánech zoo tedy bude respektováno doporučení volby trasy formou seřazení expozic podle poţadované posloupnosti. V tištěné podobě plánu lze tak tuto posloupnost sledovat v očíslování expozic a v interaktivním v legendě.

47

6 ZPRACOVÁNÍ PLÁNŮ ZOO ZLÍN Postup zpracování obou map je aţ do fáze samotné vizualizace totoţný. Proto bude v následujících kapitolách popsáno zpracování a agregace dat a tvorba symbolů souběţně. Etapa vizualizace bude popsána pro kaţdou mapu zvlášť.

6.1 Zdrojová data a jejich zpracování 6.1.1 Příprava dat Pro zpracování podkladové mapy byla vytvořena podmínka na vysokou přesnost. K tomuto účelu je zapotřebí zdrojových dat z geodetických měření. Zoo Zlín bohuţel nemá ve svém drţení aktualizovanou technickou digitální mapu. Poskytnuté podklady neobsahovaly stavby uskutečněných v posledních letech. Proto byly osloveny geodetické firmy, které se na těchto stavbách podílely. Jeden zdroj předal jednotlivé digitální data polohopisu ve formátu DGN V7 pro kaţdou stavbu zvlášť. Data druhého zdroje byly ve stejném formátu, ovšem spojené do jednoho souboru, který obsahoval jak vlastní měřená data, tak i převzatá z dřívějších let z různých zdrojů bez bliţšího určení. Z toho důvodu byla data převáděna do formátu SHP postupně a v méně srozumitelných oblastech byly vyznačeny prvky plánovaného ověření formou pochůzky či měření. Kromě ověření získaných dat vznikla potřeba doměření dat chybějících. Jednalo se o některé chodníky v oblasti Ameriky (viz obrázek č. 18), část dětských hřišť a budov a nové expozice (budova Zátoky rejnoků a japonská zahrada Mu-Shin). Popis měření je uveden v kapitole 6.1.2. Jediný prvek, u kterého není poţadovaná měřitelná přesnost, je lesní porost. Předpokladem bylo převzetí informací o lesním porostu z některé webové mapové sluţby, ovšem většina z nich je určena mapám menšího měřítka a ty, které by svým stupněm generalizace teoreticky vyhovovaly, neklasifikují plochu zoo podle povrchů, ale souhrnně pod pojmem „areál účelové zástavby“ (např. ZABAGED). Definování lesa z ortofoto sluţby nebylo moţné z toho důvodu, ţe se v areálu zoo nachází velké mnoţství stromů i mimo les a z leteckého pohledu se tak zdá, ţe je téměř celá plocha zalesněná. Z toho důvodu bylo vytvořeno kritérium pro hranici lesa, která bude také definovaná při

48

pochůzce. Za les bude povaţováno pouze takové uskupení stromů, pod kterým se jiţ téměř neobjevuje nízká vegetace. Jinak řečeno les je skupina stromů s typicky lesní půdou.

Obr. 18: Ukázka chybějících dat (zde chodníky) a výsledné podoby podkladu po doměření

Témata nadstavby byla z velké míry převzata z původního plánu zlínské zoo. I tak bylo jejich umístění třeba ověřit a doplnit v rámci pochůzky. Zde byly nejasnosti u zaniklých expozic či naopak u nových přírůstků v zoo. Např. původní pavilon opic byl přestavěn na „Zátoku rejnoků“ a bylo tak třeba ověřit umístění primátů. Dalším problémovým tématem je bezbariérový přístup. V původním plánu nejsou znaky jednoznačně umístěny, proto je třeba v terénu ověřit prostupnost resp. průjezdnost tras.

6.1.2 Vlastní měření pomocí GNSS přijímače Velká část dat stačilo ověřit pouhou vizuální kontrolou v rámci pochůzky. Kromě nejasností ve zdrojových datech a tematické nadstavby šlo i o určení hranice lesa. Prvky,

49

které takovým způsobem nebylo moţné určit, byly doměřeny GNSS přijímačem ProMark800 od společnosti Spectra Precision. Na webových stránkách Geoobchodu je uvedeno, ţe GNSS přijímač Spectra Precision ProMarkTM 800 umoţňuje příjem ze všech globálních navigačních satelitních systémů (GPS, GLONASS a GALILEO). Pro příjem satelitů vyuţívá 120 kanálů. Je vytvořen pro kontinuální měření s vysokou přesností i ve ztíţených podmínkách. Vyuţívá Z-Blade technologii, která pomáhá počítat fixovanou polohu, kdyţ je pokrytí GPS nedostatečné tím, ţe zpracovává všechny dostupné satelitní signály rovnoměrně. K fixaci tak stačí signál ze dvou GPS satelitů, zbylé čtyři doplní z dalších zdrojů (GLONASS, GALILEO). Proto s ním lze měřit v problematických místech, jako jsou hluboká údolí, městská zástavba či zalesněné plochy. Přijímač je umisťován na karbonovou teleskopickou výtyčku. Na ni se pomocí drţáku připojuje záznamník, ve kterém je nainstalován program SurvCE 4.03 od společnosti Carlson (viz obrázek č. 19). Tento program je v současné době běţně vyuţíván pro sběr dat v modulech GPS i totálních stanicích.

Obr. 19: GNSS přijímač Spectra Precision ProMarkTM 800 se záznamníkem (převzato z: http://ciscokidz.com/catalog/images/pm500pole.jpg)

50

Měření probíhalo v několika fázích na podzim roku 2013, vţdy s ohledem na dostupnost přístroje. Poslední fáze měření proběhla na podzim roku 2014 za účelem připojení nových staveb tohoto roku (Zátoka rejnoků a japonská zahrada Mu-Shin). Po měření jiţ nebylo třeba provádět post-processing, jelikoţ oprava polohy probíhala přímo v terénu. Po vlastním měření byly získané údaje uloţeny do textového souboru obsahujícího seznam souřadnic s poznámkami o druhu měřených prvků. Z tohoto souboru byly souřadnice převedeny do formátu DGN V7 pomocí programu MGEO, coţ je doplněk z řady Microstation.

6.1.3 Tvorba podkladové mapy Nově získaná data z měření byla propojena se stávajícími daty ve formátu SHP v programu ArcMap 10.1. Vrstvy podkladové mapy jsou tvořeny polygony a klasifikovány podle druhu povrchu na cesty a chodníky, vodní toky a plochy, budovy, voliéry, velké písčité výběhy a dětská hřiště. Ostatní plochy pak byly rozděleny podle hranic lesa získaných pochůzkou na travnatý a zalesněný povrch. Zvaţováno bylo i připojení mostů, ale pro zjednodušení podkladu a vzhledem k tomu, ţe ne vţdy přechod přes řeku resp. potok řešen mostem (v některých případech má podobu hráze), byla tato kategorie vypuštěna. V této podobě podkladová mapa stále ještě netvoří reálný obraz areálu zoo. Původní měřené body byly totiţ spojovány s ohledem na poţadavky geodetů, a tudíţ netvoří přirozené linie, jak lze vidět na obrázku č. 20. Z tohoto důvodu byly vrstvy cest, vodstva, oválných voliér a výběhů shlazeny metodou Paek s tolerancí 2 m. Tato metoda věrně kopíruje hrany, ovšem nezachovává původní vertexy. (Metodu Paek popisuje Heisig a Burian, 2010, s. 58-65.) Body ovšem byly naměřeny s přesností do 0,5 m. Poţadovaná přesnost (do 3m) tedy zůstává zachována.

51

Obr. 20: Ukázka původních linií a podkladové mapy po shlazení metodou Paek

Budovy shlazení nepotřebovaly, jelikoţ jejich podoba věrně kopírovala realitu a les byl vyznačen orientačně podle pochůzky. Na závěr byl soubor vrstev propojen do jedné polygonové podkladové vrstvy klasifikované podle výše zmíněných druhů povrchů a převeden do souřadnicového systému WGS 84.

6.1.4 Příprava vrstev tematické nadstavby Tematickou nadstavbu lze ze získaných informací z pochůzky rozdělit na expozice zvířat a rostlin, sluţby a doplňkové informace. Mezi doplňkové informace patří zjištěná trasa vláčku, která není obsaţena v původní mapě. Dále jsou to značky zákazů vstupu umístěné před prostory pro zaměstnance a informace o bariérách pro kočárky a vozíčkáře. Všechny bodové vrstvy jsou vztaţeny k podkladové ploše, ve které se nacházejí. Linie trasy vláčku je vedena středem cesty mezi symboly nástupišť vláčku. Původně zvaţovaná bezbariérová trasa je vypuštěna, jelikoţ bylo při pochůzce zjištěno, ţe zoologická zahrada přizpůsobila budovy a většinu cest bezbariérovému přístupu. Taková trasa by tedy vedla téměř přes všechny cesty a chodníky. Proto byly do

52

mapy vyznačeny pouze ta místa, která průjezd kočárků a vozíčků neumoţňují bodovými symboly. Informační vrstvy zvířat a rostlin byly spojeny v jednu tematickou vrstvu expozic a ostatní prvky znázorněné bodem byly zahrnuty do vrstev sluţeb a omezených přístupů. Na závěr byly vrstvy opět převedeny do systému WGS 84.

6.2 Tvorba symbolů 6.2.1 Tvorba symbolů expozic Pro znázornění expozic zvířat a rostlin byla primárně vyhledávána jiţ vytvořená sada symbolů ve volně dostupných databázích. Sada obsahující všechny druhy zvířat a rostlin, které expozice definují, nebyla nalezena. Nalezené symboly z různých zdrojů pak nesplňovaly potřebu jednotného stylu. Důvodem bylo mimo jiné zařazení expozic rostlin. Z těchto důvodů bylo přistoupeno k tvorbě vlastních symbolů. Při návrhu jednotného stylu symbolu byly vytvořeny následující poţadavky: 

Symboly budou motivované



Symboly budou stylizované



Všechny symboly expozic budou mít stejnou velikost



Symboly budou vytvořeny z dostupných fotografií



Výsledná podoba symbolu bude mít tvar kruhu



Do symbolů bude zapracována informace o oblasti zoo, ve které se nacházejí

Tyto poţadavky byly vytvořeny s ohledem na zkušenosti získané v 2. kapitole. Jednotnou velikostí a vyuţití tvaru kruhu by se mělo vyvarovat nevyváţeného dojmu, jako je tomu např. u mapy londýnské zoo, ve které jsou pouţity různé velikosti symbolů. Zároveň bude pozadí za obrázkem zvířete, resp. rostliny vyuţito pro klasifikaci tematických oblastí zoo. Tyto symboly tak budou mít dvojí funkci. Fotografie pro tvorbu symbolů byly vybrány primárně z vlastních zdrojů. Doplňujícími zdroji pak byly fotografie Zoo Zlín a internetové databáze zvířat (WildAfrica.cz, a-z-animals.com a BioLib.cz). 53

Symboly byly sloţeny ze dvou významových a tří konstrukčních komponent. Významové komponenty jsou kruh jako nositel informace o oblasti a fotografie, které je nositelem informace o expozici. Konstrukční komponent je kromě dvou jiţ zmíněných ještě bílá kruţnice, která má funkci masky. Tato kruţnice zvyšuje viditelnost symbolu a zabraňuje konfliktu s podkladovou mapou. Názorná ukázka symbolu a jeho komponent je na obrázku č. 21.

Obr. 21: Symbol expozice Tropická hala Yucatan a jeho komponenty

Samotná tvorba probíhala v programu Adobe Photoshop CS5. Nejprve byly upraveny fotografie ořezem zvířete resp. rostliny. Na takto ořezaný obrázek bylo vyuţito dostupných filtrů podle potřeb jednotlivých fotografií, za účelem sjednocení stylu obrázku a navození „malovaného“ dojmu. Takto upravená fotografie byla podloţena kruhem poţadované barvy doplněného bílou kruţnicí.

54

6.2.2 Úprava symbolů služeb a omezení přístupů Na rozdíl od symbolů expozic nebylo v případě symbolů sluţeb potřeba vlastní tvorby. Pro tyto účely byly nalezeny piktogramy ze zdrojů: clker.com a openclipart.org. Těmto piktogramům byly upraveny barvy a stínování opět v programu Photoshop CS5 společnosti Adobe. Symboly provozních prostor a cest nevhodných pro kočárky a vozíčky byly vyuţity ze stejných zdrojů jako piktogramy. Všechny symboly popsané v kapitole 6.2 jsou k nahlédnutí v příloze č. 8.

6.3 Vizualizace plánů Před výslednou realizací analogového a interaktivního plánu proběhla klasifikace druhů povrchů podkladové mapy. Tato byla záměrně ponechána do fáze po tvorbě symbolů, jelikoţ volba barev podkladu je podřízena výsledné podobě tematické nadstavby, která mapě dominuje. Odstín barvy podkladu byl volen konvenčně (světle zelená – travnaté povrchy, tmavě zelená – lesní porost apod.) ovšem sytost byla podmíněna především vizuální podobě symbolů.

6.3.1 Realizace analogové podoby plánu Tištěný plán byl s ohledem na navrţenou koncepci zpracováván pro potřeby broţury či lépe řečeno průvodce po areálu zoo. Jeho mapové pole bylo při finálních úpravách obohaceno očíslováním expozic podle doporučení vedení zoologické zahrady. Toto číslování má dvojí roli. Nevtíravou formou nabádá nové návštěvníky k doporučené trase a také slouţí jako odkaz na rejstřík expozic. Tento rejstřík je přiloţen v blízkosti mapového pole, stejně jako legenda obsahující sluţby, omezení přístupů a barevné roztřídění kontinentů. Dalšími prvky na mapovém listu jsou jednoduché grafické měřítko, logo Zoo Zlín namísto názvu a několik fotografií zvířat zlínské zoo z vlastních zdrojů. Druhá strana průvodce obsahuje popis poskytovaných sluţeb, otvírací dobu, vstupné a časový rozvrh komentovaných krmení zvířat. Tiráţ celého produktu je umístěna tak, aby se nacházela po sloţení broţury na zadní straně. 55

6.3.2 Realizace interaktivní podoby plánu Samotné realizaci interaktivní mapy předchází výběr aplikace, která bude nejlépe vyhovovat účelu definovanému v kapitole 4.

6.3.2.1 Výběr aplikace pro tvorbu interaktivního plánu Tvorba interaktivní mapy je z velké části podmíněna volbou vhodné online aplikace. Pro tyto účely byla obdobným způsobem, jako je uvedeno v kapitole 4.2 vytvořena série funkčních a mimofunkčních poţadavků. Vybrané aplikace pak byly hodnoceny na základě toho, jestli daný poţadavek splňují, splňují s nějakým omezením nebo nesplňují. Základním funkčním poţadavkem, na základě kterého byly vybrány aplikace k bliţšímu průzkumu, je zobrazení výsledné mapy prostřednictvím běţného internetového prohlíţeče. (Za běţné současné internetové prohlíţeče lze podle Janovského (2014) povaţovat Internet Explorer (ve verzích 8, 9, 10 a 11), Mozilla (FireFox), Opera, Google Chrome a Safari.) Základním mimofunkčním poţadavkem bylo vyuţití volně dostupné aplikace, tedy takové aplikace, na jejichţ vyuţití nebude třeba vynaloţit náklady. Tyto základní poţadavky vymezují výběr aplikací k dalšímu hodnocení, proto jiţ nejsou do samotného hodnocení zahrnuty. Detailní popis poţadavků a hodnocení aplikací je přehledně uspořádáno do tabulek v přílohách č. 5 a 6. Mezi hodnocené aplikace byly vybrány: 

MarushkaDesign, společnosti GEOVAP



My Maps, společnosti Google



ArcGIS online, společnosti ESRI



GIS Cloud



MangoMap

56

Hodnocení jednotlivých aplikací pak spočívá v těchto krocích: 

Moţnosti editace (funkční poţadavky z pohledu administrátora)



Nástroje mapy a manipulace s nimi (funkční poţadavky z pohledu uţivatele)



Mimofunkční poţadavky na aplikaci

MarushkaDesign (GEOVAP) Nástroj MarushkaDesign, umoţňující vytváření mapových interaktivních projektů pro server Marushka, je k instalaci dostupný na: http://marushka.geostore.cz/cz/download.

Obr. 22: Náhled do mapového projektu vytvořeného v aplikaci MarushkaDesign z pohledu uţivatele

57

Prostředí editace je u této aplikace na nejvyšší úrovni. Nástroj nabízí tvorbu, editaci a vizualizaci geografických dat různých formátů. Vizualizace vrstev je moţná i pomocí vloţení vlastních symbolů. Správci mapy je navíc umoţněno připojení WMS, klasifikace dat nebo nastavení viditelnosti vrstev podle měřítka. Legenda mapy není vytvářena automaticky, coţ umoţňuje výběr prvků, které budou do legendy zapojeny a jak budou strukturovány. Jednotlivých prvkům vrstev lze připojovat další informace do vyskakovacího okna nebo připojením odkazu. Uţivateli se nabízí široká škála interaktivních nástrojů. Vedle zoomu a posunu, se kterými

je

v obou

případech

moţné

manipulovat

pomocí

nástrojů

vloţených

v uţivatelském rozhraní i pomocí myši, je uţivateli nabízena moţnost vypínání vrstev ve strukturované legendě. Náhled do vytvořeného projektu z pohledu uţivatele je na obrázku č. 22. Uţivatelské prostředí je poměrně intuitivní, ovšem uţivateli bez zkušeností s obdobným prostředím můţe chvíli trvat se zorientovat. Odezva všech nástrojů je mírně zpomalená, zvláště pak při vypínání vrstev je nutné mapové pole vţdy aktualizovat. Přístup k mapě je moţný přes server Marushky, ovšem odkaz na tento server je moţné vloţit na vlastní webové stránky. Aplikaci je moţné vyuţívat bezplatně v 30denní zkušební době, poté je placená.

Google My Maps My Maps společnosti Google (dříve známá pod názvem Maps Engine Lite) je aplikace pro vytváření interaktivních map přímo v prostředí internetového prohlíţeče. Dostupná je na: https://www.google.com/maps/d/splash?app=mp. Tato aplikace umoţňuje vkládat, upravovat a vytvářet vrstvy ve formátu KML. Vrstvy linií a polygonů je moţné vizualizovat pomocí poskytované, omezené škály barev. Liniím lze upravovat šířku, polygonům šířku a průhlednost. Bodům je moţné přiřadit nejen některý z poskytovaných symbolů nebo i symbol vlastní. Legendu bohuţel nelze strukturovat. Moţné je pouze přejmenovat vrstvu a její prvky. Náhled do prostředí editace je na obrázku č. 23. Všem prvkům informačních vrstev lze připojit do informačního okna text, obrázek či video, případně jejich kombinaci. 58

Z pohledu uţivatele aplikace nabízí jednoduché prostředí se základními funkčními nástroji zoom a posun. Manipulaci se zoomem umoţňuje nástroj +/- i kolečko myši. Posun je moţný pouze pomocí myši. Vrstva v legendě je moţné vypínat, kliknutím na prvek v legendě lze na tento posunout.

Obr. 23: Náhled do prostředí editace aplikace Google My Maps

Uţivatelské prostředí aplikace je velmi jednoduché a intuitivní. Doba odezvy je minimální a celkově působí toto prostřední velmi přehledně. Aplikace je volně dostupná.

ArcGIS online Také společnost Esri vyvinula aplikaci umoţňující tvorbu jednoduchých interaktivních map v prostředí internetového prohlíţeče. Tato aplikace je dostupná na: https://www.arcgis.com/home/index.html. V editačním prostředí ArcGIS online lze vrstvy vkládat, upravovat i tvořit. Podporovaným formátem je především SHP. Vizualizovat lze data pouze pomocí 59

poskytovaných symbolů (viz Obr. 24). ArcGIS online podporuje úpravu legendy a nastavení rozsahu viditelnosti vrstev, je tedy moţné vyuţít i dynamického zoomu.

Obr. 24: Náhled do editačního prostředí ArcGIS online

Uţivatelské rozhraní aplikace ArcGIS online je opět přizpůsobeno poţadavkům na zoom a posun. Manipulace s nimi je moţná pomocí vloţených nástrojů i pomocí myši. Uţivatel také můţe vybrat vrstvy, které chce zobrazit a které chce naopak vypnout. Aplikace je velice intuitivní a dobře se v ní orientuje. Doba odezvy nástrojů je minimální. Bohuţel je dostupná pouze ve zkušební 30denní verzi.

GIS cloud Aplikace GIS cloud umoţňuje vytváření map také prostřednictvím internetového prohlíţeče na: http://www.giscloud.com/. Tato jednoduchá aplikace umoţňuje vkládání dat především ve formátech SHP a KML. Vloţeným vrstvám je moţné upravovat vzhled pomocí řady dostupných symbolů. Symboly z vlastních zdrojů však připojit nelze (viz Obr. 25). Uţivatel můţe k manipulaci s daty opět vyuţít zoomu a posunu prostřednictvím nástrojů na obrazovce i myši. Také lze upravovat zobrazovaná data pomocí vypínání vrstev. V této aplikaci je bohuţel uţivatelské rozhraní navrţeno stejně pro přihlášeného 60

uţivatele (administrátora mapy) i pro nepřihlášeného uţivatele. Nepřihlášený uţivatel tak vidí celou řadu nástrojů pro úpravu mapy, ovšem nemá oprávnění s nimi zacházet. GIS cloud neumoţňuje připojit prvkům fotografii nebo video.

Obr. 25: Náhled do prostředí editace aplikace GIS cloud

Celkově GIS cloud působí při prvním kontaktu spíše nepřehledně. Po prvotním zorientování se uţ ale převaţuje intuitivní zacházení s daty. Volně dostupná verze omezuje velikost vloţených dat na 100 Mb.

Mangomap Poslední hodnocenou aplikací, která opět umoţňuje tvorbu map přímo v internetovém

prohlíţeči

je

MangoMap.

Tato

aplikace

je

dostupná

na:

https://mangomap.com/. MangoMap nabízí v prostředí editace obdobné podmínky jako ArcGIS online. Opět je zde moţné vrstvy nejen upravovat, ale i vytvářet. Podporuje formáty SHP a KML. V prostředí MangoMap není moţné vyuţít vlastních symbolů. Náhled do prostředí této aplikace je na obrázku č. 26. Z pohledu uţivatele se nabízí opět funkce zoom, posun a vypínání vrstev. Se zoomem je moţné manipulovat kolečkem myši i nástrojem +/-, posun je moţný pouze 61

prostřednictvím myši. Navíc je v uţivatelském rozhraní připojeno okno pro vyhledávání. Stejně jako u GIS cloud, není moţné u prvků zobrazovat fotografie či videa.

Obr. 26: Náhled do editačního prostředí aplikace MangoMap

V aplikaci MangoMap se velice dobře orientuje a i doba odezvy je minimální. Celkově uţivatelské prostředí působí velmi přehledně. Aplikace je volně dostupná s omezením vloţených dat na 500 Mb. Vytvořit lze maximálně 3 různé mapy.

Výběr aplikace pro tvorbu interaktivního plánu Zoo Zlín proběhl mimo jiné stanovením priorit jednotlivým poţadavkům. Tyto priority byly určovány z pohledu administrátora i z pohledu uţivatele. (Tyto priority jsou obsaţeny v tabulkách poţadavků v přílohách 5 a 6.) Cílem administrátora, tedy tvůrce plánu, je vytvořit interaktivní mapu, která bude po vizuální stránce podobná tištěné verzi (viz Příl. 3). K tomu je zapotřebí moţnosti vkládání vlastních symbolů. Interaktivní plán by měl slouţit potencionálnímu návštěvníkovi zoologické zahrady (více v kapitole 4), proto je třeba poskytnout prostřednictvím takového plánu informace o expozicích a případných aktualitách zoo. Tyto informace je moţné prezentovat pomocí připojení textu k jednotlivým prvkům, výsledný dojem také zatraktivní připojení fotografie či videa.

62

S ohledem na výše zmíněné poţadavky s vyšší prioritou byla vybrána aplikace Google My Maps. Tato aplikace je v současné době jiţ volně dostupná a umoţňuje tak opětovné vstupování do editace za účelem aktualizace obsahu. Google My Maps vyhovuje také z estetického hlediska, působí přehledně, jednoduše a intuitivně. Omezené mnoţství nástrojů (např. oproti nástroji Marushka) sice částečně sniţuje funkcionalitu mapy, ovšem druhou stranu tento vzhled podporuje jednoduché, intuitivní zacházení s mapou.

6.3.2.2 Vizualizace interaktivního plánu Zoo Zlín Před samotnou vizualizací byly vrstvy převedeny z formátu SHP do KML prostřednictvím k tomu určeného nástroje v prostředí ArcMap 10.1. Data ve formátu KML byla následně nahrány do prostředí Google My Maps. Jelikoţ tato aplikace nepodporuje přemisťování vrstev do pozadí nebo naopak do popředí, byly vrstvy nahrány v pořadí podporující výslednou podobu. Nejprve byla vloţena podkladová mapa, která pak byly jednotlivé druhy povrchů klasifikovány pomocí dostupných odstínů. Následovaly vrstvy expozic, sluţeb a omezení přístupů. Zde byly jednotlivým prvkům přiřazeny odpovídající symboly, stejně jako u tištěné varianty. Expozicím byly navíc přidány fotografie (z vlastních zdrojů a zdrojů zlínské zoo) a detailní popis do vyskakovacích oken. Také byla připojena liniová vrstva trasy vláčku. Po těchto vrstvách uţ následovala tvorba vrstev, které tištěná verze neobsahuje, tedy specifických pro interaktivní podobu plánu. Jedná se o vrstvy aktualit a komentovaného krmení. Pro znázornění aktualit vztaţených k expozicím bylo vyuţito bílých kruţnic ohraničujících symboly. Tyto kruţnice byly nahrazeny kruţnicemi růţovými pro upozornění na nové přírůstky zoo, jako jsou nově narozená mláďata a příjezd nového druhu. Fialové kruţnice pak poukazují na nové stavby a nově otevřené expozice. Plánované změny v zoo jsou vyjádřeny symbolem vlajky do prostoru, kde by se měly odehrát. Jedná se o plánované výstavby nových expozic. Tyto aktuality byly doplněny videy vloţenými opět do vyskakovacích oken ze zdrojů Zoo Zlín. V případě plánovaných expozic byly videa nahrazeny obrázky předpokládané podoby expozice, opět ze zdrojů Zoo Zlín. 63

Komentovaná krmení jsou znázorněna opět formou kruţnice (tentokrát tyrkysovou) kolem expozice, ve které se odehrávají. Do vyskakovacího okna byla připojena informace o hodině, ve které je komentované krmení plánované. Interaktivní mapa byla na závěr testována i na přenosných zařízeních. Proto je moţné ji vyuţít přímo v areálu zoo.

Výsledná podoba interaktivního plánu Zoo Zlín je dostupná na: https://www.google.com/maps/d/edit?mid=zHd_4fK6f-l4.kie-GQldCb60

64

7 ZÁVĚR Cílem této diplomové práce bylo vytvořit plány zlínské zoologické zahrady s pouţitím podkladových dat s vysokou přesností. Výsledným produktem pak byl na jedné straně mapový výstup zapracovaný do broţury „Průvodce“ po Zoo Zlín a na straně druhé interaktivní mapa vytvořená s vyuţitím webové aplikace Google My Maps. Uţivatel této broţury či interaktivní mapy má moţnost získat základní informace o expozicích a sluţbách nabízených zlínskou zoo. Před samotným zpracováním byly vyhodnoceny zkušenosti z obdobných plánů několika zoologických zahrad jak v tištěné, tak i v interaktivní podobě. Po definování jejich přínosů a nedostatků byl definován účel plánů, okruh jejich uţivatelů a také série poţadavků na budoucí produkty. V návaznosti na to pak byla vytvořena mapová koncepce obou plánů, jejich společné body i rozdíly. Zahrnuty zde byly také alternativní návrhy na zpracování. Po těchto přípravách jiţ proběhlo zpracování obou plánů. Nejprve proběhla kontrola zdrojových dat, získaných od geodetických firem. Po zjištění oblastí s chybějícími daty či nejasnostmi bylo uskutečněno doměření těchto oblastí. Současně byly vizuální kontrolou zjištěny změny v rozmístění expozic, sluţeb a dalších prvků. Ze získaných dat pak byla vytvořena podkladová mapa a tematická nadstavba. Pro účely vizualizace byly pro expozice vytvořeny vlastní symboly zvířat a rostlin. Posledním krokem byla tvorba broţury a interaktivní mapy v prostředí Google My Maps. Do interaktivní mapy byly připojeny informace o jednotlivých expozicích, fotografie, videa a především zde byly vytvořeny doplňující vrstvy, poskytující informace o aktualitách a rozvrhu veřejného krmení zvířat. Výsledná interaktivní mapa je plně funkční v běţně pouţívaných prohlíţečích stolních počítačů, tabletů i chytrých telefonů. Její pouţívání je tedy moţné nejen před, ale i při návštěvě zoologické zahrady. Přesto je potřeba i nadále počítat s návštěvníky, kteří dají přednost tištěné variantě plánu, která je pro orientaci v prostoru stále ještě přívětivější neţ mapa zobrazovaná na přenosných zařízeních. Pro tyto účely slouţí vytvořená broţura. Po obsahové stránce pak výsledné plány odpovídají základním očekáváním uţivatelů. Další moţný rozvoj tématu byl diskutovaný v kapitole 5.4.

65

Před zpracováním diplomové práce proběhla komunikace mezi autorkou a vedením Zoo Zlín, na základě které bylo dohodnuto, ţe vyhotovení plánů bude koncipováno jako fiktivní, jelikoţ zoo má pro tyto účely jiţ vlastního zpracovatele. Nicméně sjednáno bylo také, ţe po ukončení práce bude komunikace se zoo opět navázána a vedení si od autorky vyslechne případné návrhy řešení. Jelikoţ na webových stránkách zlínské zoo v současné době interaktivní mapa chybí, bude autorkou předloţen návrh na její vytvoření.

66

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Tištěné zdroje BUJÁČKOVÁ R. (2013): Výroční zpráva Zoo Zlín 2013, Česká republika, Zlín, 54 s. CZEPCZOROVÁ B. (2011): Mapování naučných stezek CHKO Poodří a tvorba webové aplikace, Vysoká škola báňská, Ostrava, 63 s. HANUŠOVÁ J. (2007): Prostorový model budov a místností a metody generování 3D dat, Masarykova univerzita, Brno, 53 s. KIESLING V. N. (2001): Zoo and Aquarium History: Ancient Animal Collections To Zoological Gardens, Boca Raton, 415 s. KLIKA I. (1999): 8. VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI Zoologické zahrady a zámku Zlín-Lešná za rok 1999, Zlín, 96 s. KRAAK, M.-J., ORMELING, F. (2003): Cartography: Visualization of Geospatial Data, 2. vyd., Harlow, Prentice Hall, 205 s., ISBN 0130888907 RUSSNÁK, J. (2012): 3D model areálu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, Masarykova univerzita, Brno, 89 s. SLOCUM, T. A. et al. (2005): Thematic cartography and geographic visualization. 2. vyd., Upper Saddle River, N. J. Pearson Prentice Hall, 518 s., ISBN 0-13-035123-7 VOŢENÍLEK, V. et al (2001): Aplikovaná kartografie, 2. vydání, Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, 187 s. VOŢENÍLEK V. (2005): Carthography for GIS, Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, 142 s. VRBÍK D. (2011): Interaktivní mapy turistické oblasti Jizerské hory, Masarykova univerzita, Brno, 83 s. ZOO ZLÍN (2012): Průvodce, Zoo Zlín, Zlín. 91 s.

Mapy a atlasy (i v elektronické podobě) COLCHESTER ZOO (2007): Welcome Guide DETROIT ZOLOGICAL SOCIETY (1994): The Detroit Zoo Map and Guide MAPY GOOGLE (2015): https://www.google.cz/maps/ (18. 2. 2015)

67

KRISTIANSAND DYREPARKEN (2013): Kart, http://www.dyreparken.no/Kart/ (28. 12. 2014) MAPY.CZ (2015): http://www.mapy.cz/, (18. 2. 2015) NÁRODNÍ GEOPORTÁL INSPIRE (2014): http://geoportal.gov.cz/web/guest/wms/ (20. 9. 2014)

Prohlíţecí

sluţby,

ZOOLOGICAL SOCIETY OF LONDON (2014): London Zoo Interactive Map, http://apps.zsl.org/maps/london-zoo-map/ (28. 12. 2014) ZOO OSTRAVA (2014): Interaktivní mapa zoologická, http://www.zooostrava.cz/cz/prochazka-po-zoo/interaktivni-mapa-zoologicka/ (30. 11. 2014) ZOO OSTRAVA (2014): Interaktivní mapa botanická, http://www.zooostrava.cz/cz/prochazka-po-zoo/interaktivni-mapa-botanicka/ (30. 11. 2014) ZOO ZLÍN (2006): Průvodce areálem ZOO ZLÍN (2007): Zoo Zlín a zámek Lešná, Procházka zlínskou zoo ZOO ZLÍN (2010): Malý průvodce areálem ZOO ZLÍN (2013): Zoo na vlastní kůţi, 2.vydání

Elektronické zdroje A – Z ANIMALS (2014): Online animal encyclopedia, http://a-z-animals.com/ (28. 12. 2014) BIOLIB (2014): Biological Library, http://www.biolib.cz/ (28. 12. 2014) COASTAL INSTRUMENTS (2014): Spectra Precision http://ciscokidz.com/catalog/images/pm500pole.jpg (13. 12. 2014) COLCHESTER ZOO (2014): About Colchester zoo.com/about/about-colchester-zoo (28. 10. 2014)

Zoo,

ProMarkTM

800,

http://www.colchester-

DEBONO M. (2012): Functional vs Non Functional http://reqtest.com/requirements-blog/functional-vs-non-functionalrequirements/#conversion-0 (15. 2. 2015)

Requirement,

DUNN, A. D. (1972): Notes On Standardization of Paper Sizes, London Free Press Print. Company, London, s. 54, http://www.cl.cam.ac.uk/~mgk25/volatile/dunn-papersizes.pdf (28. 10. 2014) ESRI (2015): ArcGIS Online, https://www.arcgis.com/home/index.html (20. 2. 2015)

68

GEOOBCHOD (2014): GNSS přijímač ProMark800 + MobileMapper 20 se SurvCE pro J, http://geoobchod.cz/spectra-precision-gnss-prijimac-promark800-+-mobilemapper-20-sesurvce-pro-jtsk-C-351-D-2039.html (13. 12. 2014) GEOVAP MARUSHKA (2015): http://marushka.geostore.cz/cz/download (20. 2. 2015)

MarushkaDesign,

GIS CLOUD (2015): GIS Cloud, http://www.giscloud.com/ (20. 2. 2015) GOOGLE (2015): My Maps, https://www.google.com/maps/d/splash?app=mp (20. 2. 2015) GOOGLE DEVELOPERS (2015): https://developers.google.com/maps/ (23. 2. 2015) GOOGLE STREET VIEW https://www.google.com/maps/@42.477283,-

Google

(2014):

Maps

API,

Detroit

Zoo,

83.160822,3a,75y,193.9h,70.89t/data=!3m5!1e1!3m3!1s3j6lDbg7QE7dTFDDj9R_VA!2e0 !3e5?hl=en (28. 10. 2014) HEISIG J., BURIAN J. (2010): Míra generalizace při vizualizaci tras pohybu obyvatelstva, Geografický a kartografický obzor, č. 3, roč. 56 (98), s. 58-65, http://archivnimapy.cuzk.cz/zemvest/cisla/Rok201003.pdf (23. 2. 2015) CHUNG, L., NIXON, B., YU, E. & MYLOPOULOS, J. (2000): NonFunctional Requirements in Software Engineering, http://www.utd.edu/~chung/RE/NFR-18-4-on1.pdf (15. 2. 2015) IEEE (2014): Xplore Digital Library, ieeexplore.ieee.org/ (15. 2. 2015) JANOVSKÝ D. (2014): Jak psát web, http://www.jakpsatweb.cz/prohlizece.html (20. 2. 2015)

Různé

prohlíţeče,

KOHOUT J. (2008): Tvorba webové mapové aplikace pro vizualizaci zájmových objektů Českého horolezeckého svazu, 56 s. http://gama.fsv.cvut.cz/~cepek/proj/dp/2008/jankohout-dp-2008.pdf (23. 2. 2015) MANGO (2015): MangoMap, https://mangomap.com/ (20. 2. 2015) NATIONAL GEOGRAPHIC (2013): Zoo, Encyclopedic Entry, http://education.nationalgeographic.com/education/encyclopedia/zoo/?ar_a=1 (8. 10. 2014) OPENCLIPART (2015): https://openclipart.org/ (20. 2. 2015) THE ONLINE ROYALTY FREE http://www.clker.com/ (22. 2. 2015)

PUBLIC

69

DOMAIN

CLIPART

(2015):

TYRNER M., ŠTĚPÁNKOVÁ H. (1999): http://www.geografie.webzdarma.cz/kartografie.pdf (15. 2. 2015)

Kartografie,

UNIE ČESKÝCH A SLOVENSKÝCH ZOOLOGICKÝCH ZAHRAD (2014): Výroční zpráva 2013, http://www.zoo.cz/media/files/08-12-14-08-3006vz_2013_web_2014_08_12.pdf (5. 10. 2014) WILDAFRICA.CZ (2014): Encyklopedie zvířat, http://www.wildafrica.cz/cs/ (28. 12. 2014) ZÁKON č. 162/2003 Sb. ze dne 18. dubna 2003, o podmínkách provozování zoologických zahrad (zákon o zoologických zahradách), http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=55640&nr=162~2F2003& rpp=15#local-content (8. 10. 2014) ZOOLOGICAL SOCIETY OF LONDON (ZSL) (2014): Landmarks in ZSL History, http://www.zsl.org/about-us/landmarks-in-zsl-history (8.10.2014) ZOOLOGICAL SOCIETY OF LONDON (2014): London Zoo Interactive Map, http://apps.zsl.org/maps/london-zoo-map/ (28. 12. 2014) ZOO BRNO (2014): Virtuální brno/indexcz.html (28. 10. 2014)

prohlídka,

http://virtualky.vitkovice.cz/zoo-

ZOO ZLÍN (2014): ZOO ZLÍN, http://www.zoozlin.eu/ (20. 9. 2014) ZOO ZLÍN (2014): Zoo v kostce, http://www.zoozlin.eu/zoo-v-kostce (20. 9. 2014) ZOO ZLÍN (2014): Návštěvní řád, http://www.zoozlin.eu/navstevni-rad (20. 9. 2014) ZOO ZLÍN (2014): Pracovní listy pro ţáky a pedagogy, http://www.zoozlin.eu/pracovnilisty-pro-zaky-a-pedagogy (22. 2. 2015)

Datové zdroje GEOTROP, spol. s r. o., Prostřední 2603, Zlín, 760 01 GRAD s.r.o., Třída Tomáše Bati 87, Zlín 760 01 ZOO A ZÁMEK ZLÍN-LEŠNÁ, příspěvková organizace, Lukovská 112, Zlín 763 14

70

PŘÍLOHY

Seznam příloh:

Příl. 1: Legenda k hodnoceným poţadavkům Příl. 2: Funkční poţadavky na informační vrstvy Příl. 3: Funkční poţadavky na vizualizaci Příl. 4: Funkční poţadavky na tištěnou podobu mapy Příl. 5: Funkční poţadavky na prohlíţecí sluţby Příl. 6: Mimofunkční poţadavky na prohlíţecí sluţby Příl. 7: Mimofunkční poţadavky na plány Zoo Zlín Příl. 8: Symboly

71

Příl. 1: Legenda k hodnoceným požadavkům Tab. 1: Vysvětlivky k prioritám splnění poţadavků Priorita 1

2

3

4

nutné

mělo by být

spíš navíc

zbytečné

Tab. 2: Vysvětlivky statusu poţadavku vzhledem k jeho uplatnění Status + použito

nepoužito

Tab. 3: Vysvětlivky k hodnocení vybraných prohlíţecích sluţeb + vyhovuje

Hodnocení 0 vyhovuje s omezením

nevyhovuje

72

Příl. 2: Funkční požadavky na informační vrstvy Tab. 4: Funkční poţadavky na obsah mapového podkladu Status Priority Analogová Interaktivní Analogová Interaktivní 1 1 + + 2 2 + + 3 3 velké písčité velké písčité 3 3 + + 2 2 + + 2 2 + + 3 3 3 3 2 2 + + 2 2 + + 3 3 2 2 + +

Požadavek Cesty Budovy Výběhy Voliéry Vodní plochy Vodní toky Mosty Zpevněný povrch Travnaté plochy Lesní porost Holé plochy Dětské koutky

73

Tab. 5: Funkční poţadavky na obsah tematické nadstavby Status Priority Analogová Interaktivní Analogová Interaktivní 100% zastoupení živočišných druhů 4 4 75% zastoupení živočišných druhů 3 3 50% zastoupení živočišných druhů 3 3 25% zastoupení živočišných druhů 2 2 Min. jeden druh na pavilon / výběh / voliéru 1 1 + + Specializované expozice 1 1 + + Rozdělení dle přístupnosti v ročních obdobích 3 3 Popis 3 2 číslem po kliknutí Druhové zastoupení 4 4 Hlavní expozice 2 2 + + Popis 3 3 číslem po kliknutí WC 1 1 + + Pitná voda 3 3 Zařízení pro kojence 3 3 Restaurace 1 1 + + Kavárny a bufety 2 1 + + Pokladna / Vstup do zoo 1 1 + + Telefon 3 3 Suvenýry 2 2 + + Dětský koutek 1 1 + + Nástupiště vláčku 2 2 + + Trasa vláčku 3 3 + + První pomoc 1 1 + + Poštovní schránka 3 3 + + Stojany na kola 3 3 + + Parkoviště 3 3 Ztráty a nálezy 3 3 Bariéry resp. Bezbariové řešení prostor 1 1 + + Hlavní /Doporučená trasa 3 3 Zákaz vstupu 1 2 + + Oblast / Kontinent 2 2 + + Krmení / Komentování / Veřejný výcvik 3 2 + Nové události v zoo 2 2 + Požadavek

Fauna

Flora

Služby

Další

74

Příl. 3: Funkční požadavky na vizualizaci Tab. 6: Základní poţadavky na vizualizaci Požadavky Podkladové mapy obou plánů budou mít stejný obsah Podkladové mapy budou vizualizované obdobným stylem K vizualizaci interaktivní mapy bude využito volně dostupné prohlížecí služby Kompozice funkčních nástrojů souvisí s výběrem prohlížecí služby Tematická nadstavba by měla nad podkladem dominovat Stylizace symbolů v rámci kategorie "expozice" bude jednotná Velikost symbolů kategorie "expozice" bude jednotná Stylizace symbolů v rámci kategorie "služby" bude jednotná Velikost symbolů kategorie "služby" bude jednotná

75

Priorita 1 1 1 1 2 1 1 1 1

Status + + + + + + + + +

Příl. 4: Funkční požadavky na tištěnou podobu mapy Tab. 7: Náleţitosti tištěné varianty plánu Zoo Zlín Požadavek na tištěnou variantu plánu Mapa bude zapracována do skládané oboustranné brožury Měřítko se bude pohybovat mezi 1:1 500 - 1:3 000 Formát bude přizpůsobený tvaru a měřítku území, přibližně ale A3 Náležitosti mapy (mimorámové údaje) Grafické měřítko Číselné měřítko Legenda Rejstřík expozic Název plánu Severka Náležitosti brožury (informace nevztažené přímo k mapě) Otevírací doba Vstupné Krmení / Komentování / Veřejný výcvik Aktuality Informace o zámku Lešná Kontakty - adresa, e-mail, telefon Fotografie Tiráž

76

Priorita 2 1 1

Status + + +

1 3 2 2 3 2

+ + +

2 2 1 3 2 1 2 1

formou loga

+ + + + + +

Příl. 5: Funkční požadavky na aplikace Tab. 8: Hodnocení aplikací Marushka a Google My Maps Požadavek

Podpora aplikace Marushka Google My Maps

Priorita Z pohledu administrátora

Tvorba vrstev Úprava zdrojových dat Možnost využití vlastních symbolů Možnost importu na vlastní webové stránky Podpora formátu Možnost připojení WMS Úpravy v prohlížeči bez nutnosti instalace Lokalizace

3 2 1 1 3 3 2 3

+ + +

+ + +

formou odkazu

formou odkazu

shp, dgn, png, …

kml, csv, xlsx, …

+

-

Marushka Design

Bez instalace

česká

anglická

+ + +

+ + -

+/- i kolečkem myši

+/- i kolečkem myši

+

+

šipkami i myší

myší

+ + + + + + + +

+ + + + -

Z pohledu uživatele Podpora běžně využívaných prohlížečů Zoom statický Zoom dynamický

1 1 3

Způsob manipulace se zoomem Posun Způsob manipulace s posunem Zapínání / Vypínání vrstev Vyhledávání Mouseover popis Připojený text Připojená fotografie Připojené video Připojený zvuk Měření vzdáleností Měření ploch

3 1 3 2 3 3 1 2 3 4 3 3

77

Tab. 9: Hodnocení aplikací ArcGIS online, GIS cloud a Mangomap Požadavek

Priorita

Podpora aplikace ArcGIS online GIS cloud

Mangomap

Z pohledu administrátora Tvorba vrstev Úprava zdrojových dat Možnost využití vlastních symbolů Možnost importu na vlastní webové stránky Podpora formátu Možnost připojení WMS Úpravy v prohlížeči bez nutnosti instalace Lokalizace

3 2 1 1 3 3 2 3

+ + -

-

+ + -

formou odkazu

formou odkazu

formou odkazu

shp, csv, gpx, …

shp, kml, csv, …

shp, kml, csv

+

+

+

Bez instalace

Bez instalace

Bez instalace

česká

anglická

anglická

+ + +

+ + +

+ + +

+/- i kolečkem myši

+/- i kolečkem myši

+/- i kolečkem myši

+

+

+

šipkami i myší

šipkami i myší

myší

+ 0 + + +

+ + +

+ + -

Z pohledu uživatele Podpora běžně využívaných prohlížečů Zoom statický Zoom dynamický

1 1 3

Způsob manipulace se zoomem

3 1 3 2 3 3 1 2 3 4 3 3

Posun Způsob manipulace s posunem Zapínání / Vypínání vrstev Vyhledávání Mouseover popis Připojený text Připojená fotografie Připojené video Připojený zvuk Měření vzdáleností Měření ploch

78

Příl. 6: Mimofunkční požadavky na aplikace Tab. 10: Hodnocení aplikací Marushka a Google My Maps Požadavek

Priorita

Podpora aplikace Google My Marushka Maps

1

30-ti denní trial verze

volně dostupná s omezením funkcí

Uživatelské rozhraní bude intuitivní a bude se v něm dobře orientovat

2

0

+

Doba odezvy bude u všech nástrojů minimální

2

-

+

K přístupu k mapě bude využíváno internetového prohlížeče

1

+

+

Pro interaktivní vizualizaci bude použita volně dostupná aplikace

Tab. 11: Hodnocení aplikací ArcGIS online, GIS cloud a Mangomap Požadavek Pro interaktivní vizualizaci bude použita volně dostupná aplikace Uživatelské rozhraní bude intuitivní a bude se v něm dobře orientovat Doba odezvy bude u všech nástrojů minimální K přístupu k mapě bude využíváno internetového prohlížeče

Priorita 1

ArcGIS online 30-ti denní trial verze, omezení velikosti 2 Gb

Podpora aplikace GIS cloud Mangomap volně dostupná s volně dostupná s omezením velikosti omezením funkcí, souboru 100 Mb max 3 mapy a 500 Mb

2

+

0

0

2

+

+

+

1

+

+

+

79

Příl. 7: Mimofunkční požadavky na plány Zoo Zlín Tab. 12: Mimofunkční poţadavky na plány zoo Požadavek Plány budou přehledné a intuitivní Informace v mapě budou spolehlivé Plány budou dostupné Plány budou aktuální (především interaktivní podoba) Tištěná obdoba plánu by měla "reusable" ("znovupoužitelná")

80

Priorita 2 1 1 1 2

Status + + pro účely DP

+ +

Příl. 8: Symboly expozic

Obr. 1: Symboly expozic Okolí zámku

Obr. 2: Symboly expozic Afriky

81

Obr. 3: Symboly expozic Asie

Obr. 4: Symboly expozice Austálie

Obr. 5: Symboly expozic Ameriky 82

Obr. 6: Symboly botanických expozic

Obr. 7: Symboly sluţeb a omezení přístupu

83