Kapka v moři? Tomáš Růžička. Krajina jako životní. Antonín Buček. ~U~rruDIl1lfi 2!l

Kapka v moři? Tomáš

Růžička

Krajina jako životní prostředí

Antonín Buček První

celosvětové

konference o životním konané pod heslem "Je jen jedna Země" v roce 1972 ve Stockholmu, se teh­ dejší Ceskoslovenská socialistická republika jako stát sovětského východního bloku nezú­ častnila. V roce 1992 se konal Summit Země v Rio de Janeiro. Ceská a slovenská federální republika se tehdy rozpadala na dva státy, a tak nebyla zastoupena hlavou státu jako většina zemí. Naši delegaci tehdy vedl první a poslední federální ministr životního pro­ středí Josef Vavroušek. Výsledky těchto ce­ losvětových shromáždění nevyvolaly v české společnosti příliš velkou odezvu. Koncem srpna bude v jihoafrickém Johannesburgu za­ hájen Světový summit o trvale udržitelném rozvoji, další v řadě celosvětových setkání státníků a zástupců nevládních organizací vě­ novaných stavu životního prostředí naší pla­ nety. Proto se v tomto čísle Veroniky zabý­ váme tím, jak je v Ceské republice naplňováno heslo "myslel globálně. jednal lokálně", vystihující podstatu způsobu napl­ nění koncepce trvale udržitelného rozvoje, tedy takového využití zdrojů naší Země, kdy při naplnění potřeb současné generace nejsou omezovány potřeby generací budoucích a ne­ ní nevratně ochuzováno bohatství přírody. 2ivotním prostředím člověka je krajina. Clo­ věkem využívaná kulturní krajina je harmo­ nická tehdy, je-li dobrým domovem nejen li­ dí, ale i všech dalších organismů, je-Ii nejen produktivní a užitečná, ale i krásná. Krajinní ekologové vědí, že exaktní parametry cha­ rakterizující harmonickou kulturní krajinu se nalézají obtížně. Právě taková krajina se však stává krajinou srdce, krajinou, kterou vnímá­ me jako svůj domov, na kterou nezapomíná­ me a kam se rádi vracíme. Dokládá to tradič­ ní rubrika našeho časopisu, ve které už desítky autorů vyznaly svůj vztah k jejich srdci nejbližším krajinám. Zatímco v přírodní krajině, divočině, vyvíje­ jící se dlouhodobě podle vlastních zákonitos­ tí, jsou zásahy člověka nežádoucí, harmonic­ ká kulturní krajina vyžaduje neustávající lidskou péči. Dnes již tato krajina nevzniká jako vedlejší produkt hospodářské činnosti, zajištění péče o její přírodní a historické skla­ debné prvky vyžaduje prostředky z veřejných zdrojů. Za velmi varovné pokládám snižová­ ní finančních prostředků uvolňovaných na krajinotvorné programy Ministerstva životni­ ho prostředí, jak dokládá v tomto čísle Hana Hofmeisterová. Všichni dotázaní zástupci parlamentních stran, pánové L. Ambrozek, M. Kužvart, V. Mencl a F. Pelc, i M. Rokos ze Strany zelených v minulém čísle Veroniky vyjád řili názor, že by se množství peněz vy­ dávaných na krajinotvorné programy mělo zvýšit. Uvidíme, jaká bude skutečnost, poda­ ří -Ii se snižovat dluh, který ke krajině jako svému životnímu prostředí dosud máme a který zatím stále ještě spíše narůstá. prostředí,

Ochrana krajiny a přírody neprožívá zrovna nejlepší období. Tlaky na vý­ stavbu na periferiích měst, stavby nových dálnic, opouštění venkova a tra­ dičního způsobu hospodaření, nelegální těžby dřeva a záplava reklamních poutačú v krajině jsou symptomy současného období. Stále se snižující množství finančních prostředků pro ochranu přírody nebo tlaky na okleštění zákona na ochranu přírody jsou jen druhou stranou téže mince. Jen v letoš­ ním roce se např. prostředky v programu péče o krajinu snížily oproti loň­ sku na polovinu, stát nemá ani dostatek prostředků na financování základní­ ho mapováni soustavy evropsky významných chráněných území Natura 2000. Fondy EU, z kterých by mohla Česká republika čerpat na ochranu přírody a krajiny, jsou až na výjimky několika pilotních projektů zatím ne­ dostupné . Do nejvýznamnějšího programu pro ochranu přírody - LlFE se ČR nepřihlásila z důvodu vysokého vstupního poplatku . Až příliš to vypa­ dá, že naše společnost nevidí ochranu přírodního dědictví jako svou priori­ tu. Příroda, zdá se, propadla sítem zájmu občanů i politiků. Pesimismus však není na místě . Veřejnosti utajených aktivit chránících cenná území a pečujících o ně je celkem dost. Nadace Partnerství je hlavním soukromým zdrojem financí právě pro takovéto typy činností. Ač je Nadace Partnerství nejvýznamnějším soukromým zdrojem prostředků pro projekty neziskových organizací v ČR, její podpora činnostem na ochranu přírody či krajiny může být vnímána jako pověstná kapka v moři. Od svého vzniku v roce 1991 podpořila přes 200 projektů zaměřených na ochranu přírody a krajiny částkou přesahující 14 mil. Kč (cca 20 % všech udělených grantů). Nicméně význam těchto prostředků není zanedbatelný. Nadace podpořila projekty s celostátním významem, jako jsou např. kampa­ ně proti snahám výrazně oslabit zákon o ochraně přírody nebo aktivity za­ měřené na "ekologizaci" sloupů elektrického vedení. Velká většina podpo­ řených projektů měla ovšem v celé desetileté historii Nadace Partnerství Clo věkem využívaná kulturní krajina je harmonická tehdy, je-li dobrým domovem nejeli lidí, ale i všech dalších orga/liSlllzl, je-li nejen produktivní a užitečná, ale i krásná. Ilustrační foto Tomáš Gr;1Il

• ~U~rruDIl1lfi®2!l

OCHRANA KRAJINY

1

Kresba Rostislava Pospfšila

lokální nebo regionáln í význam. Příkladem může být podpora n ěkolika pro­ na záchranu trad ičn ích odrůd ovoce, výsadbu biokoridorů nebo obno­ vu mokřadů. Ředite l Nadace Partnerství Miroslav Kundrata to charakterizu­ je slovy: "Snažíme se podporovat takové projekty, které mohou být inspiraci pro ostatní nebo mají velký význam v místě, kde se realizuj[. Naše správní rada velmi zvažuje, které projekty podpořit a jakou částkou, aby naše pod­ pora byla co nejefektivnější. "

jektů

Místní projekty - korálky na niti Ne

příliš často

jsou nadací financovány akce, do kterých není zapojena ve

Jedn ím takovým projektem byla uzávěra štoly Stříbrni­

ce na Brněnsku, kde se ZO ČSOP Veverka pustila do z abezpeče ní staré što­

ly stříbrného dolu z 15 . století proti přístupu osob. Tímto opatře ním se po­

dařilo zajistit klid zimuj ícím n etopýrům, což e projevi lo i na zvýšených

počtech těchto tajemných ž i vočic hů již následující rok. Důvo dem pro fin an­

cování tohoto projektu byl jeho modelový charakter. Vůbec poprvé se totiž

podařilo realizovat zabezpečení štoly ve spolupráci ČSOP s geologickým

odborem MŽP ČR a prošlapat cestičku, která je p ráv n ě dosti komplikovaná,

pro dalš í následovníky.

Ukázkovým projektem v oblasti ochrany přírody a zapojení veřejnosti je

projekt na vybudování jezírek pro obojživelníky u Středn í zahradnické ško­

ly v Litomyšli. Zahradníci o. p. s. zde ve spolupráci s odbornou firmou

Ekochov Romana Rozínka vybudovali tři menší nádrže pro obojžive ln íky,

které slouží i jako praktická ukázka v hodinách ekologie. Tento projekt,

jenž má především výchovný charakter pro žáky zdejší ho uči li ště, kteří se

sami podílejí na úpravě okolí nádrží, má svůj význam i ochranářský. Již za

větší míře veřej n ost.

Pohled Ila II/okhu( I'vhl/dopall.v

I'e

StHtc6. Foto Tomá.f

RMička

Péče

o krajinu a česká politika životního prostředí

B edřich

Moldan

Krajina je nepochy b ně pojem základního vý­ znamu. Je živo t ně dů l ežitým spojovacím článke m mezi měřítkem globál ním a lokál­ ním pohledem na fungování přírodních i lid­ mi vytvoře n ých ekosysté m ů. Na kraj inu m ů­ žel1}e pohlížet jak "makroskopem", to z namená vidět j i v souvislostech velkých kontinentálních nebo i globálních systémů, tak i "mikrosk opem" a za měřit se na detailní poznání procesů v ekosystémech nebo v je­ jich částech. Krajina je přito m vždy něčím napros to konkrétním, co má svou neopako­ vatelnou , jedinečno u tvář. Přitom je to fen o­ mén o b t íž n ě uchopitelný, těžko defi novatel­ ný, p rávě pro svou velkou obsažnost a možnost pohledu z nejlůznějších úhlů (kra­ ji na um ě l ců, zemědělc ů , vojáků č i plánovačů dálnic). V posledn ích letech se krajině dostá­ vá zasl oužené pozornosti ze strany vědecké­ ho výzkum u, krajinná ekologie je jednou z nejmladších věd o Zemi a životě vůbec , krajinná úroveň je v poslední době uznaným rozměrem biodiverzity. Je m i mořádně po těšitelné, že náš současný platný zákon (č. 114/1992 Sb.) se nazývá Zá­ kon o ochran ě přírody a krajiny. Jeho tvůrci s velkou prozíravostí přímo do jeho názvu zakotvili tento klíčový pojem. Zákon 114 se stal osou nejen ochrany přírody , ale i základ­ ním právním předpisem pro ochranu životní­ ho prostředí v maximální šíři. Dnes, po deseti letech jeho platnosti, si už ani neuvědomuje­ me, jak mnoh é "s točt rn ác t ka" změnila a n ově zavedl a. Na jejím zák l adě vznikla řada insti­ tucí v oblasti ochrany přírody i životního prostředí a zavedla se soustavná praxe, která je dnes významnou a zcela běžnou so uč ástí procesu veřejné správy. Zákon poskytl orgá­ nům ochrany přírody značné pravomoci. Na nejrůznější programy s cílem chránit přírodu a zlepšit krajinu byly navíc vynaloženy i ne­ malé finanční prostředky . Mnohé akce výraz­ ně přispěly k celkovému zlepšení stavu naší přírody a krajiny. Zákon 114 se nepochybně v brzké době změ­ ní. Období od přijetí zákona Č. ll4 až do dneška bude v nejbližší době vystřídáno ob­ dobím novým, které bude charakterizovat nový zákon. Důvodem je nejen potřeba sladit naši legislativu i praxi s požadavky Evropské unie, ale i potřeba celkové harmonizace čes­ ké environmentální legislativy mezi jejími jednotlivými prvky navzájem i s ostatními čás tmi našeho právního řádu. Již v minulém volebním období bylo plánováno předložení ~

2

OCHRANA KRAJINY_ _ _ _ _ _ _ _ _ __

_

_

_ _ __

_

_

_ _ ~9mJDllufi®~

Vd3n~ Dllufi®~

několik týdnů se totiž v jezírcích objevili první obojživelníci - ropuchy, kuňky a čolci. Budování jezírek bylo navíc i impulsem pro vedení školy za­ čít s dalšími úpravami okolí. Stal o se také velkou inspirací pro další školy,

nového zákona ajeho projednání a schválení, ale z různých důvodů se tak nestalo. Novela stočtrnáctky či nový zákon zůstává jedním z mála dluhů, které dosud vůči Evropské unii které začínají uvažovat o podobných aktivitách. v této oblasti máme. Je to jasný úkol a nová Zajímavým projektem, který byl opakovaně podpořen Nadací Partnerství, vláda a parlament jej v nejbližší době nepo­ jsou aktivity ZO ČSOP Roudnice nad Labem, která se dlouhodobě zabývá chybně splní. Jde o to, aby výsledek byl co nej lepší. kroužkováním čápů bílých , instalací hnízdních podložek a osvětou. Každo­ Přípravě nového zákona 114 by bylo třeba ročně vyjíždějí dobrovolníci pod vedením ornitologa Stanislava Chvapila věnovat podstatně větší pozornost včetně ve­ do desítek obcí v j ižních Čechách 'a na Slovensko, kde sledují přes 130 lo­ řejné diskuse, než je tomu v současné době. kalit jejich výskytu. Díky podpoře Nadace Partnerství mohla organizace vy­ Diskuse se přitom nemá omezit jen na "od­ dat propagační letáčky o čápech, jež jsou velmi cennou pomůckou pro borníky", musí rozhodně zahrnout širokou všechny "zvědavce" , kteří se v každé obci přijdou podívat, kdo že to obtě­ veřejnost a zvláště předs tavitele veřejné sprá­ žuje "jejich" čápy. Je až neuvěřitel né, jaký vztah lidé k čápům mají. Někteří vy na lokální a regionální úrovni. Ochrana přírody se po koncepční stránce od dokonce přesně evidují datum jejich příletu po několik let či dokonce sledu­ začátku 90. let výrazně proměnila. Dnes je jí úspěšnost hnízdění. Projekt získal podporu i p rostředn i ctvím Virtuální na­ především zaměřena na ochranu biodiverzity dace, když na něj uspořádalo sbírku několik amerických rodin, místo toho, s jejími čtyřmi úrovněmi: genetickou, druho­ aby si mezi sebou dávaly dárky k Vánocům. Pod stromečkem našli tedy vou , ekosystémovou a krajinnou. Teoretické i praktické pokroky v této oblasti jsou znač­ roudničtí cenný příspěvek a v deseti rodinách na druhé straně Atlantiku za­ né, a právě nyní máme příležitost je promít­ vládl skvělý pocit z podpory dobré věci. nout do skutečné praxe. Musíme přitom mít Takto bychom mohli pokračovat dále v ukázkách činnost i desítek spo lků na mysli, že ohrožení biologické rozmanitos­ ti patří mezi vůbec nejvážnější hrozby v glo­ a sdružení z celé republiky. Jako kapky ty to projekty postupně vytvářejí ka­ bálním měřítku vůbec a že zvláště Evropa luže živé vody, mozaiku, kterou je třeba udržet a propojovat. .. Výsad ba bi­ v tomto směru zaznamenává stále sestupný oko r idorů jako součásti ÚSES, kterou provádí řada organizací (např. ZO trend navzdory desítkám let systematických ČSOP Studénka), je zajímavou paralelou stejně jako obnova nebo tvorba opatření na ochranu přírody . nových mokřadů (např. ZO ČSOP Valašské Meziříčí, Vlaš im či Orc hidea V oblasti ochrany přírody a kraj iny platí celá Vsetín). Podobn ě jako malý mokřad o něko l ika metrech čtve rečných , má řada mezinárodních úmluv. Nejdůlež i tější je i činnost party nadšenců v jednom m í stě velký význam nejen pro kraj inu, globální úmluva o biodiverzitě, existuje však mnoho dalších . Některé z nich mají globální ale i pro komunitu, v které daná skupinka pracuje. rozsah, jiné ,jen" evropský, jako např. evrop­ ská úml uva o krajině či známá Aarhuská úmluva. Nový zákon by měl reflektovat co Pozemkové spolky nejvíce z těchto prv ků mezinárodního práva, především už platné úmluvy ajiné dokumen­ ty, které Ceská republika ratifikovala, ale Asi n ej v ýraznější m poč i ne m Nadace Partnerství v ochra'ně krajiny by la sna­ i takové, které jsme pouze podepsali a ratifi­ ha obnovit hnutí pozem kových spo l ků u nás. Pozemkové spolky jsou zají­ kace se teprve připravuje. Oficiálním podpi­ mavou formou och rany ce nných lokalit ve spolupráci s h os p odáři a vlastní­ sem byl totiž vyjádřen jasný úmysl se ustano­ ky pozemků . Spo l ečně s nadací QLF zorganizovala Nad ace Partnerství veními dané mezinárodní právní normy řídit. Nová legislativa bude samozřejmě reflekto­ několik stáží do USA zaměřenýc h na participativn í metody ochrany pří rody a pozemkové spolky. Tento důle ži tý impuls našel po zději odezvu u ČSOP, vat poslední podobu evropských předpisů. o to, podaří-li se zachytit literu evrop­ který se myšlenkou pozemkových spol ků začal zabývat velmi systematicky. Jde ských směrnic a jiných složek právního řádu Kromě vydání dvou publikací o pozemkovýc h spolcíc h v našich podmín­ evropských společenství, ale zejména plně kách a zkušenostech ze zahraničí se ČSOP soustavn ě zasazuje o lepší posta­ promítnout ducha tohoto zákonodárství včet­ ně těch p rv ků, které jsou připraveny pro nej­ vení pozemkových spolků v našem ne právě příznivém legislativním pro­ bližší období a budou s největší pravděpo­ s tředí. Že se mu podařilo pozemkové spolky v ČR obnovit, dokládá existence 28 registrovaných pozemkových spolků, které se starají o cca dobností brzy platit. Zvláštní pozornost je přitom třeba věnovat I 500 ha pozemků, a ambiciózní plán č i nno sti na období 2002-2003 .

otázce krajiny. Návrh strategie udržitelného Ač jsou pozemkové spolky asi n ejvi d i tel n ějším výstu pe m spolupráce s ame­

rozvoje, který zpracoval rozsáhlý kolektiv rickou nadací QLF, velmi zajímavé jsou i tzv. expertní konzultace v oblasti autorů v rámci projektu UNDP koordinova­ ného Centrem UK pro otázky životního pro­ ochrany přírody a krajiny (Landscape Stewardship Exchange) . V České re­

publice se uskutečnilo cel kem pět takovýchto programů: na Pálavě, v Bí­ středí, uvádí jako jednu ze čtyř základních priorit "zachovat a rozvíjet českou krajinu". lých Karpatech, na Frýd lantsku, v Uherském Hradišti a Čes kém krasu. Ex­ Vychází z toho, že kulturní krajina, jakou je pertní konzul tace v ob last i ochran y p řírody a krajiny jsou možností, jak i kraj ina česká, je tvořena třemi základními zahájit proces řešení dané problematiky v urč i tém regionu (n apř. neprůmy­ typy. Především je prostorem urbanizova­ ~

vr~rruDIlufi®~

OCHRANA KRAJINY

3

Kresba Rostislava Pospíšila

slový rozvoj území, zajištění protipovodňové ochrany, zabezpečení údržby orchideových luk apod.). Jsou založeny na týdenním pobytu skupiny odbor­ níků z jiných oblastí, případně ze zahraničí, v regionu a na intenzivní pří­ pravné práci skupiny složené z místních zástupců samosprávy, nevládních organizací, odborných institucí, podnikatelů a významných jednotlivců. vý­ stupem týdenního pobytu jsou doporučení zpracovaná lidmi, kteří se dove­ dou podívat na problémy nezatíženi místními vazbami a stereotypy, což je velmi cenné. Často se tento týdenní program stane impulsem pro zintenziv­ nění činnosti místních sdružení nebo dokonce pro zahájení zcela nových aktivit, jak tomu bylo např. na Frýdlantsku, kde se začala realizovat celá řa­ da akcí pod společným názvem Smědá - naše řeka.

území měst, a dopravní infrastruk­ tury, dále prostorem venkovským zaujíma­ ným obhospodařovanými poli a lesy. V po­ slední době se ve světě věnuje zvláštní pozornost oblastem "příměstským" , které jsou obvykle zvláště významným místem střetů nejrůznějších zájmů. Konečně jde o prostor přírodní, který tvoří mozaika men­ ších i větších ploch s převážně přírodním charakterem. Přitom samozřejmě nejde o pů­ vodní typy ekosystémů. Mezi jednotlivými typy nejsou žádné ostré hranice ani co do je­ jich teoretického vymezení, ani co do prosto­ rového ohraničení, protože se mnohdy vzá­ jemně prolínají. Lidé v krajině hospodaří, Na zkušené ve Velké Británii rozvíjejí ji, cestují, rekreují se, obdivují ji. Od věků ji přetvářejí, její podoba je otiskem V květnu 2002 zorganizovala Nadace Partnerství studijní cestu do Walesu, lidské civilizace i lidské kultury. Cílem ná­ Anglie a Skotska pro devět zástupců správ CHKO, nevládních organizací rodní strategie, jak ji navrhl projekt UNDP, a místních samospráv z Broumovska, Beskyd a Bílých Karpat. Cílem cesty je hledání, optimalizace a postupné zavedení nového společenského modelu, který vyva­ bylo seznámit se s přístupem k ochraně přírody a krajiny na britských ostro­ žuje ochranu krajiny s jejím využíváním. vech a přístupem k soustavě Natura 2000. Tato cesta byla organizována ve Hlavní metodou je přírodě blízké hospodaře­ spolupráci s Mezinárodním centrem pro chráněné oblasti (International ní, jehož podstatou je respektování unikátní Centre for Protected Landscapes - ICPL). Lze s jistotou říci, že náplň cesty, situace každého konkrétního místa. Ta je dá­ na geomorfologií, klimatem a dalšími přírod­ ale i reakce účastníků, předčily všechna očekávání. V dlouholeté demokra­

ními podmínkami, technickým zázemím, cii a několik desetiletí vytvářeném systému ochrany přírody a krajiny se kulturními aspekty, demografickou a sociální ukázala řada problémů české ochrany přírody v plné nahotě. Ne snad, že situací. Vodítkem je rovněž snaha po mini­ bychom neměli dostatek odborníků nebo odpovídající legislativu. Spíše na­

málním narušení přírodních nebo přírodě opak. Pro trvalou ochranu se však jako zásadní vyjevil problém vzdělávání blízkých ekosystémů a zachování biologické pracovníků státní ochrany přírody, osvěty a komunikace s veřejností. Ve rozmanitosti i v nejmenším měřítku a záro­ veň , snaha o udržení nebo zlepšení místních všech těchto oblastech má státní ochrana přírody obrovské rezervy, které sociálních a ekonomických podmínek musí řešit, pokud nechce čelit vzrůstajícím tlakům na samu podstatu ochra­ a ochránění kulturního dědictví. Přírodě blíz­ ny přírody a chráněných území. Pokud místní lidé nepochopí důvody ochra­

ké hospodaření vychází z přesvědčení, že kulturní krajinu mohou sdílet lidé i příroda, ny přírody a krajiny, pak je trvalá ochrana území (např. v CHKO) zcela ne­

že i při hospodářské činnosti a rozvoji civili­ možná.

zace lze zachovat zdravé životní prostředí Výsledkem cesty je několik doporučení pro státní ochranu přírody týkají­ pro lidi i příznivé přírodní prostředí pro cích se především komunikace s veřejností, soustavy Natura 2000 a vzdělá­ ostatní ži vé bytosti. vání pracovníků CHKO (k dispozici v kanceláři Nadace Partnerství). Takovéto pojetí krajiny by měl zakotvit nový V těchto oblastech jsou dle mínění všech účastníků studijní cesty nutné zákon. Definování důležitých pojmů souvise­ systémové změny, ke kterým se musí odhodlat především centrální orgány jících s krajinou je nutno věnovat velkou po­ zornost a provést je zvláště pečlivě . V nepo­ ochrany přírody.

slední řadě by bylo velmi zapotřebí vytvořit Zorganizováním cesty do Velké Británie vytvořila Nadace Partnerství příle­ spolehlivý soubor indikátorů, které by dosta­ žitost pro pojmenování některých klíčových problémů ochrany přírody tečně průkazně charakterizovaly různé aspek­ v ČR a nabízí v tomto směru pomoc při jejich řešení. Předseda správní rady ty stavu krajiny. Je nutno zachytit jak prvky Jan Dungel k tomu dodává: "Nadace nemúže řešit všechny problémy sama. přírodní, tak antropogenní včetně kulturních Její role spočívá v odkrývání problémových oblastí a ukázání možných cest aspektů a zejména se zaměřit na identifikaci případných překážek či limitů různého typu k jejich řešení." Věřme, že aktivity Nadace Partnerství a projekty, které využívání krajiny. podporuje v celé České republice, nebudou nevýznamnou kapkou v moři, Krajina, její harmonický rozvoj a zároveň ochrana jejího rázu (který je ovšem třeba de­ ale snad i jazýčkem na vahách.

finovat co nejlépe a nejpřesněji) je mostem mezi legislativou i politikou ochrany přírody a životního prostředí a místního a regionální­ ho rozvoje. Vazba nového zákona na předpi­ sy definující pravidla pro tento rozvoj, jako Mgr. Tomáš Růžička - Nadace Partnerství, Brno je především územní plánování, by měla být -7 ným, kam

počítáme zastavěná

průmyslových objektů

•

4

OCHRANA KRAJINY _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ ~~9n~Dnufi®2!l

ČSOP pečuje

o podblanickou krajinu

Pavel Pešout

Co je Podblanicko Utváření

pojmu "Podblanicko" souvisí s dovršením procesu, v němž se kon­ stituoval moderní český národ a česká občanská společnost a se snahou po­ jmenovat oblasti obývané českým etnikem. Ve zvláště významných případech to bylo pojmenování se silným ideovým nábojem, zejména když se vázalo k mytickým symbolům českého národa. O přijetí a stabilizaci takového po­ jmu však rozhodlo až postupné osvojování si nového názvu několika po sobě následujícími generacemi. Dříve bylo pod název Podblanicko zahrnováno různě velké území, jehož rozsah odpovídal významu přikládanému v té které době Blaníku jako symbolu národního vědomí. V současné době se k Podbla­ nickti řadí území okresu Benešova severní části okresu Tábor. Namísto popisu Podblanicka uvádíme vyznání našeho předního botanika V. Zeleného (1976): "Zvlněný kraj s lesnatými hřbety i malými lesíky, romantic­ k.ými údolími řek a potokú, nápadnými oky rybníUI, nepravidelnými plochami polí a rozpf)í/enými vesnicemi s typickými kostelíky - takové je Podblanicko. V pestrém střídání temné zeleně lesú s jasnějšími pásy luk a rL/znobarevnými cípy polí, v té zcela spec(fické kombinaci barev, světel a stím! spočívá zvláštní podmanivé kouzlo krajiny, která působí prostou až melancholickou krásou a nedá nikdy zapomenout. " Aby podblanická krajina nebyla poničena, abychom neztratili přírodovědně či historicky nenahraditelná místa, vyvíjí Český svaz ochránců přírody Vlašim celou řadu aktivit, do kterých se snaží zapojit co nejširší veřejnost. Organiza­ ce Českého svazu ochránců přírody vznikla ve Vlašimi v roce 1990. Od své­ ho vzniku se hlásí k tradici okrašlovacího spolku púsobícího ve Vlašimi a okolí v letech 1899-1951. V současné době sdružuje přes 200 členů (z toho přibližně 30 dětí) a 300 příznivců.

Od kosy k

dohodě S

vlastníkem

Od počátku činnosti se členové ČSOP Vlašim věnují realizaci praktických opatření v přírodě s cílem uchovat její druhovou rozmanitost. V současné doKomplex pastvin u obce Luby se nachází převážně v J. a Jl. zóně zvýšeného zájmu ochrany CHKO Blaník aje začleně" do Pozemkového spolku pro přírodll a památky Podbla"icka. Foto Pavel Pešout

o

-:J C"

, .., ,. f'

J (

) I

v~~ Kresba Jana Stek/rka

základním požadavkem. Stejně jako ochrana přírody nesmí bránit udržitelnému rozvoji, musí regionální a místní rozvoj zajistit účin­ nou ochranu biodiverzity ve všech jejích úrovních. Rozvoj území zejména v období relativně ry­ chlého hospodářského růstu:' kterým Ceská republika prochází, je velmi často ze své pod­ staty zdrojem kontliktů. Jejich překonání se může dít buď cestou konfrontace a vyhrocení jednotlivých stanovisek, nebo cestou spolu­ práce a kompromisu. Je třeba důkladně zhod­ notit, jak se dařilo či nedařilo uplatnit kon­ struktivní spolupráci mezi různými subjekty veřejné správy, soukromého sektoru i před­ stavitelů občanské společnosti, jako jsou ne­ vládní organizace ekologického typu. Současně je žádoucí pečlivě a objektivně roze­ brat četné spory 'mezi "zastánci rozvoje" a "ochranáři". Nepochybně se ukáže, že ve velkém počtu případů jsou argumenty jedné či druhé strany, případně obou stran, pouze argu­ menty zástupnými, kterými zúčastnění buď zneužívají dikce zákona a .,zájmů ochrany pří­ rody", nebo naopak "zájmů hospodářské pro­ sperity" k dosažení vlastního prospěchu. Mělo by se rovněž prokázat, které části stá­ vajícího zákona dobře fungují a poskytují směrnici pro všeobecně přijatelné a obecně dobré řešení, a které jsou naopak zdrojem kontliktů, jež mohou být reálné, ale mnohdy jsou zbytečné. Definitivní podoba zákona bude nakonec vý­ sledkem politického rozhodnutí, stejně jako je tomu u všech ostatních zákonů. Toto roz­ hodnutí by však nemělo být učiněno jen na základě okamžitých poměrů a nálad v parla­ mentu, nýbrž především na základě relevant­ ních a co nejobjektivnějších informací.

•

Prof. Bedřich Moldan - Centrum UK pro otázky životního prostředí

~U~n'\lDllnn®~

OCHRANA KRAJINY

5

Krajinotvorné programy ­ zkušenosti z Brněnska Stanislav Koukal Program revitalizací říčních systémů

Obří billboard Mattoni u dálnice Dl. Investorovi se jej d{ky účasti ČSOP ve správním řízení nepo­ dařilo postavit v centrální části České Sibiře II Miličína (resp. nikde u silnice 1/3 na okrese Bene­

šov). Foto Pavel Pešout bě přesahuje celková výměra lokalit s dlouhodobou péčí ochránců přírody 250 ha (z toho přes 20 hektarů tvoří podmáčené a rašelinné louky, které je třeba každoročně ruč n ě či lehkou mechanizací posekat) . Brzy jsme pochopil i, že péči o všechna zvl áště chrán ě ná území a dalŠÍ příro­ dovědně cenné plochy nemůžeme zajistit pouze vlastními silami. Proto ČSOP začal navazovat spoluprác i s vlastníky a uživateli pozemků. Pilotním projek­ tem byla přírodní památka "Na os trově" u Nemíže. Jde o bývalé jalovcové pasínky s mimořádnou přírodovědnou hodnotou (vyskytují se zde mj . ende­ mické druhy hub). O toto území se vlašimská organizace ČSOP začala starat na základě dohody s okresním úřadem j iž v roce 1990. V roce 1995 byla za­ hájena spolupráce s vlastníkem většiny pozemků - obcí Nemíž. Následující rok zastupitelstvo rozhodlo pronajmout všechny obecní pozemky v přírodní památce ČSOP za symbolickou cenu na 50 let a pomáhat ochráncům pří rody v jejich údržbě. Spolupráce s vlastníky a uživateli se vyvíjela i na dalších lokalitách a nako­ nec v roce 1999 vyústila v založení Pozemkového spolku pro přírodu a pa­ mátky Podblanicka (PSPPP). V současné době je do aktivit pozemkového spolku zahrnuto přes 300 ha přírodovědně cenných pozemků a více než 50 dalších objektů přírodního či kulturního dědictví. Největší plocha těchto po­ zemků se nachází v 1. zó n ě CHKO Blaník, kde PSPPP na základě dohody uzavřené s vlastníky a uživateli pozemků mj. podporuje šetrnou pastvu.

Chceme

pečovat

o tvář naší domoviny

Kraj ina pod Blaníkem je krajinou kulturní. Je charakterizována pestrou mozai­ kou polí, luk, pastvin a menších rybníků s převážně nerušivě začleněnou zástav­ bou obcí a samot s velkým množstvím kulturních památek. V této krajině je přítomna řada významných prvků často utvořených, ale vždy udržovaných člo­ věkem. Jedním z takových prvků jsou aleje stromů. Nacházejí se podél cest, na mezích nebo na místech cest dnes již zaniklých. Mnohdy je provází kaplička, křížek nebo jiný prvek zasazený sem lidskou rukou, který pomáhá udržovat na­ ši paměť a utváří naši domovinu . ČSOP ve spolupráci s obcemi a dalšími vlast­ níky postupně obnovuje tyto součásti krajiny. Dosud se nám na Podblanicku podař i lo obnovit více než 20 km ovocných a dalších stromořad í , a to především díky podpoře z programu péče o krajinu MŽP, obcí, nadací a sponzorů. K podblanické kraj i ně neodmyslitelně patří také zámecké parky, kterých je tu neuvěřitelných čtyřicet. Parky představují zdaři lé dílo člověka, vnímavé a cit­ livé využití přírody. Zpravid la jsou v širokém okolí nejcennějšími biotopy ptáků, hmyzu a dalších organismů ajako takové vyžaduj í naši péči a ochranu. Vlašimští ochránci přírody se dlouhodobě věnují dokumentaci, propagaci i ochraně hodnot zámeckých parků na Podblanicku a snaží se též ve spoluprá­ ci s vlastníky zajistit jejich potřebnou rekonstrukci a pravidelnou péči. Pilot­ ním projektem je 70 ha rozlehlý zámecký park ve Vlašimi, kde členové Svazu vysadili od roku 1995 přes 5 000 stro mů a keřů, obnovili něko l ik hektarů luk,

Po celou dobu fungování programu (PRŘS) převládá obnova a budování malých vodních nádrží nad revitalizacemi toků. Přes nesporný pří no s programu je bohužel pravda, že ne­ vhodným využíváním nově vzniklých vodních ploch často dochází ke snižování revitalizační­ ho efektu. Ačkoliv původní záměr (alespoň podle projektu) spočíval ve zvýšení biodiver­ zi ty a vytvoření vhodného prostředí pro roz­ množování ohrožených druhů živočichů nebo' pro vytvoření cenných mokřadních společen­ stev, mnohdy jsou vlastníci - ve snaze o maxi­ mální rybářské využití lokality - spíše de­ vastátory přírody. I když poradní sbory kontrolují dodržování podmínek stanovených v rozhodnutí poradního sboru o doporučení dotace, vyskytuj í se případy jejich poru'ování (dokonce i porušování manipulačního řádu). Pozitivní je skutečnost , že se ve stále větší mí­ ře žádosti neposuzují jako izolované akce, ale jsou doporučovány pouze ty, které mají ná­ vaznost na další opatření. Přík l adem je běžný požadavek na vyřešení erozních problémů v povodí před doporučením dotace na stavbu poldru nebo vodní nádrže. Přes tože jde zpravi­ dl a o pozemky jiných v lastníků, často se poda­ ří za pomoci dotací z programu péče o krajinu skloubit zatravnění či výsadby dřevin se za­ mýšlenou revitalizační akcí. Stejně tak v pří­ padě revitalizace toků je stále méně akcí, které se omezí jen na opatření v korytě (bez změny jeho trasy) s odůvodněním, že okolní pozem­ ky patří jinému maj iteli.

Letos se výrazně omezil rozpočet PRŘS a lze

tedy předpokládat, že dosavadní zhruba roční čekací doba od doporučení žádosti po přiděle­ ní finančních prostředků se značně prodlouží. (Pozn. red.: Je nutno konstatovat, že občas jsou peníze přiděleny i v termínu několika dnů - zvláště když je před volbami a žadatelem je obec, jejíž starosta kandiduje na hej tmana. To potom není překážkou ani skutečnost, že akci poradní sbor j ednomyslně nedoporučil k ti­ nancování z PRŘS.)

Program péče o krajinu V uplynulých letech byl program péče o kraji­ nu využíván ke všem typům opatření, která nabízí (převažují výsadby dřevin, ať už ve for­ mě zakládání prvků územních systémů ekolo­ gické stability nebo břehových porostů, větro­ lamů či protierozních mezí). Díky stabilitě programu (přibližně stejný rozpočet a nepatr­ né změny směrnice pro každý další rok) se po­ dařilo docílit toho, že byly připravovány v předstihu i značně majetkoprávně či finanč­ ně náročné akce. Díky spolupráci kolegů z re­ ferátů životního prostředí se dařilo systematic­ ky reali zovat opatření, o nichž si ochrana přírody dlouhá léta nemohla ani nechat zdát. Příklade m je postupné vytváření sítě mokřadů zejména na okrese Brno-venkov a Znojmo, kde byla realizována již asi stovka tůní a ně­

-7

6

OCHRANA KRAJINY _ _ _ _ _ _ _ _ __ _ __

_ _ _ __

_ _ vr~n~Dnufi®~

podaři l o

se zde též prosadit zříze ní Správy parku s d ostatečný m personálním a materiálním zázemím, která zaj išťuje pravidelnou odbornou údržbu. ČSOP se ale věnuje též p arků m u z ámků Jemniště, Načeradec , Ratměřice, Tloskov, Konop iště, Prč i ce atd. Nejnovějš í aktivi tou je zařazení Starého hradu stoj ící­ ho ve vlašimském parku do pozemkového spolku s cílem jeho rekonstrukce a využití k propagaci podblanických zámeckých parků.

Krajinu musíme aktivně chránit Členové ČSOP na okrese Benešov od roku 1992, kdy vstoupi l v platnost no­

vý zákon na ochranu přírody a kraj iny, začali aktivně vstupovat do správních vedených ve věcech týkajících se zájmů ochrany přírod y a krajiny. Za tuto dobu se zúčastnili přib li žně dvou tisíc správních řízení. Jde o činnost ne­ smírně náročnou na čas a finanční prostředky. Přesto považujeme účast ve správních řízeních za jednu z našich nejdůležitějších činností, protože díky ní se daří odvrátit největší množství hrozeb pro přírodní, ale často i kulturní dě­ dictví Podblanicka. Z analýzy hodnotící efektivnost účasti ČSOP ve správních řízeních na okrese Benešov v letech 1996-2000, která byla podpořena Nadací Partnerství, vy­ plývá více než 80% úspěšnost při prosazování zájmů ochrany přírody a kraji­ ny. Jednou z vyhodnocovaných oblastí byla stavba základnových stanic ope­ rátorů mobilních telefonů. Z ní je možno mj. vyčíst, že ČSOP přiměl ke sdílení operátory v řadě lokalit. V těsném okolí CHKO Blaník proto nestojí devět stožárů, ale pouze tři, a to ještě na místech, kde je jejich negativní vliv na dochovaný krajinný ráz co nejvíce omezen. Před chaotickou stavbou sto­ žárů se nám podařilo uchránit také území stávajících či připravovaných pří­ rodních parků a řadu krajinných dominant. Ochrana krajinného rázu na Podblanicku je v uplynulých deseti letech vůbec jedním z nejčastějších důvodů účasti ČSOP ve správních řízeních. Téměř vždy se podařilo najít pro krajinu šetrnější řešení a zastavit řadu hrozeb. Ku ­ příkladu po několika odvoláních byla zastavena stavba obřího billboardu Mattoni u silnice 1/3 nedaleko Miličína nebo - ve spolupráci s místními obča­ ny - stavba velkokapacitního vepřína u Divišova apod. ČSOP měl od počátku cíl stát se dlouhodobě názorově stabilním partnerem orgánům státní správy. Tento cíl se daří naplňovat, proto je účast ochránců přírody ve správních řízeních respektovaná a především u obcí i vítaná. Za nejvýznamnější krok směrem k transparentnosti našich názorů lze považovat vydání brožurky Úč ast ČSOP ve správních řízeních na okrese Benešov (1999), od které si slibujeme předevš í m otevřenou deklaraci cílů a zásad ČSOP. Včasným seznámením investorÍ1 s postoji Svazu chceme předcházet eventuálním střetům. Chceme také více otevřít Svaz neorganizovaným spolu­ občanům. Publikace, v níž jsou uvedeny také četné příklady řízení a jejich výsledky z Podblanicka, je k dispozici na všech obcích, stavebních úřadech v regionu, dostávají ji zdarma projektanti, investoři a další. řízení

Láska k domovině - nejlepší předpoklad k její ochraně V roce 1994 zřídil ČSOP Vlašim Podblanické ekocentrum. Jedním z jeho zá­ kladních poslání je environmentální vzdělávání, výchova a osvěta . S využitím široké škály přístupů se ve velkém rozsahu zaměřuje na poznávání, ochranu a tvorbu krajiny pod Blaníkem. Spolupracuje s dalšími neziskovými organiza­ cemi, obcemi, Správou CHKO Blaník a dalšími orgány veřejné správy. Zde se vracíme na začátek tohoto pojednání, kde je celkem obsáhle popsán vznik a vývoj názvu Podblanicko. Vlašimští ochránci přírody vsadili na sym­ bol Blaníka, cíleně oživují a propagují pojem Podblanicko a snaží se posílit vztah obyvatel ke svému rodnému kraji. V silném poutu a úctě k domovině lze spatřovat jeden z nejdůležitějších motivÍ1 k tomu, abychom využívali kra­ jinu citlivě a s pokorou. Pokud se nám výše naznačenými cestami (výchova a osvěta, aktivní ochrana i praktická péče) podaří tento záměr naplňovat, ne­ bude naše práce zbytečná. Ing. Pavel Pešout -

~U~Il'\lDll1lfi®~

předseda 20 ČSOP Vlašim

•

Křížová cesta u Načeradce byla obnovena ve spolupráci obce Načeradec a ČSOP Vlašim. Obec provedla obnovu kapliček na jednotli­ vých zastaveních, ČSOP obnovu stromořadí. Foto Karel Kříž

kolik rozsáhlejších mokřadů (s výměrou nad I hektar). Dnes můžeme říct, že všechny runě jsou obsazeny obojživelníky a zejména roz­ sáhlé mokřady hostí i kriticky ohrožené druhy obojživelníků či ptáků. Dobrým příkladem je např. mokřad Omická bažina. kde byl podle návrhu Josefa Martišky vytvořen mokřad o několikahektarové rozloze, kde bylo již prv­ ním rokem zaznamenáno rozmnožování čolka velkého a masový výskyt dalších druhů oboj­ živelníků. Ornitology jistě potěší opakované hnízdění vodouše rudonohého v nově vytvoře­ ném mokřadu na pozemcích LČR Židlochovi­ ce v Rumunské bažantnici . V drtivé většině případů je při kontrolách star­ ších akcí zjištěno dobré chování žadatelů k re­ alizovaným opatřením, o vysazené dřeviny je náležitě pečováno atd. Lze tedy říct, že finanč­ ní prostředky vložené do programu jsou účel­ ně vynakládány. Bohužel, v letošním roce se výrazně snížil rozpočet programu a navíc do­ šlo k značným omezením i co do typu opatře­ ní. Například po dobrých zkušenostech s fun­ govaOlm "podchodu pro obojživelníky" u Žebětínského rybníka (který byl financován z programu péče o krajinu, ačkoliv bychom občas z vyjádření představitelů města Brna mohli usoudit, že byl zaplacen z městského rozpočtu) bylo pro letošní rok připraveno ob­ dobné opatření u Březolup na okrese Uherské Hradiště. Letos však nebude možné toto opat­ ření realizovat. Větším nedostatkem je ovšem ťakt, že za této situace je obtížné v předstihu připravovat akce na příští rok. Problémový moment představuje rovněž zánik okresních úřadů v příštím roce. Celkově lze konstatovat, že krajinotvorné pro­ gramy i se všemi svými nedostatky jsou uži­ tečným a efektivním nástrojem pro ochranu přírody a krajiny.

•

Ing. Stanislav Koukal- AOPK CR. středisko Brno

OCHRANA KRAJINY

7

Krajinotvorné programy Hana Hofmeisterová

Krajina je dnes poznamenaná nešetrným způsobem hospodaření v nedávné minulosti. Meliorace a odvodnění mokřadů výrazně snížily jejich retenční schopnost, rozorání mezí a vznik obrovských lánů vytvořilo podmínky pro odnos půdy erozními procesy, zrušení starých cest a alejí výrazně snížilo pro­ stupnost krajiny a mnoho dříve hojných druhů rostlin i živočichů vymizelo či přežívá v malých populacích. Potřeba učinit nápravu nevhodných zásahů do krajiny vedla ke vzniku systé­ mu dotací uvolňovaných ze státního rozpočtu a přidělovaných ve prospěch opatření podporujících návrat ekologicky stabilních prvků do krajiny. Dotace, které spravuje Ministerstvo životního prostředí, jsou nazývány krajinotvorné programy. Patří sem Program revitalizace říčních systémů, Program péče o krajinu a Program drobných vodohospodářských ekologických akcí. Krajinotvorné programy Ministt:!rstva životního prostředí ale nejsou jediným možným zdrojem dotací směřovaných do krajiny. Dalším možným zdrojem financí je Státní fond životního prostředí, který má mezi svými programy i tzv. Program péče o přírodní prostředí s řadou dílčích podprogramů . Určité dotace do krajiny poskytuje také Ministerstvo zemědělství v rámci nařízení vlády č . 505/2000 Sb., kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře mi­ moprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udr­ žování krajiny, programy k podpoře méně příznivých oblastí a kritéria pro je­ jich posuzování. Tento článek se dále věnuje pouze první jmenované skupině, krajinotvorným programům MŽP.

Program revitalizace říčních systémů byl přijat vládou ČR v roce 1992 a for­

mulován jako program obnovy, stabilizace a péče o vodní režim krajiny s ná­

sledujícími základními cíli realizace:

- podporovat a zvyšovat retenční schopnost krajiny, tj. zvětšovat podíl drno­

vého fondu, zpomalovat povrchový i podzemní odtok, zvyšovat infiltrační vlastnosti a retenční schopnosti půdního profilu, zachycovat vodu v rybní­

cích, mokřadech a malých nádržích,

Obr. J: vývoj výše finančních prostředků

mil.

uvolňovaných

na Program revitalizace říčních systél11/1

Kč:..-;-_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _---.

400

300

200

I00 .J..---t-----j

o~~­

1992 1993

8

1994 1995 1996 1997

1998 1999 2000 200 1 2002

Kresba Rostislava Pospíšila

Voda a

město

Karel Hudec



V bývalé Kohnově cihelně na Starém Brně byla kdysi v nejspodnější vrstvě sprašových hlín pod svahem vybraná jáma, v níž stála voda. Vytvořilo se tak nehluboké kulaté je­ zírko, odborněji tůňka, při jeho okraji vyrost­ lo několik trsů orobinců, svah zarostlý stro­ my a křovinami vytvářel zelenou kulisu, zjara se objevily v jezírku i žáby a posléze provazce jejich vajíček. Pak se k jezírku od Vídeňky blížily paneláky, potom cihlové do­ my na ulici Horní, později bylo jezírko zasy­ páno a nakonec na jeho místě postaveny řa­ dové garáže. Proces shledán lidosprávou mnohostranně užitečným: v jezírku se ne­ mohly v budoucnosti utopit děti, které kromě toho získaly možnost hrát si na ulici či mezi garážemi; do jezírka nemohli neukáznění ob­ čané v noci odhazovat pneumatiky, televizo­ ry a jiný větší odpad, který se vejde pod hla­ dinu , ale ne do popelnice; zlikvidovalo se možné líhniště komárů, skřehotaniště žab a místo původu nevábných plynných emisí; bylo kam zavřít asi šest aut. Že by kolem je­ zírka mohla být vytvořena cestička s lavička­ mi, jezírko občas vyčištěno, vedle založeno dětské hřiště a že by si místní občané měli kam sednout v půvabném místě, nikoho ani nenapadlo. Většina " věcných" argumentů proti vodním nádržím v lidských sídlištích, vážně a s pře­ vahou odpovědnosti a rozumu pronášených na jednáních, je absurdní. Zdá se však, že ne­ vraživý nebo alespoň bázlivý poměr k vodní hladině jako estetickému prvku v zástavbě je pevným bodem ve výuce všech našich vyso­ kých technických škol, jejichž absolventi ovlivňují sídlištní krajinu. Úprava hranatě betonových požárních nádrží, nuceně posta­ vených ve městech během II. světové války a představujících jediné poněkud větší měst­ ské vodní plochy, se zdá být možná - přinej-7

OCHRANAKRAJmY________________________________________ ~~~~m~~

- systémově napravovat negativní důsledky nevhodně provedených pozem­ kových úprav, nevhodných způsobů obhospodařování půdy a velkoplošného odvodnění a omezovat účinky nevhodně provedených odvodňovacích soustav, - obnovovat přirozené funkce vodních toků a jejich koryt, odstraňovat ne­ vhodné úpravy toků, zvyšovat přírodními prostředky odolnost břehů a koryt proti erozi a jejich stabilitu při povodních, členitostí dna i břehů podporovat samočisticí schopnost vody, stabilizovat hladiny, zajistit minimální průtoky a podmínky pro biologické oživenÍ.

('\ I! ---..

\

--

I

I

'j/-

Z tab. I je vidět rozložení typů opatření, která byla realizována v roce 200 I. Jako každý rok převládají opatření na zadržení vody v krajině - výstavba a obnova vodních nádrží (rybníků), ale počet opatření podporujících revitali­ zaci přirozené funkce vodních toků není uspokojivý. Co ovšem není z tabulky patrné, je způsob provedení jednotlivých opatření. Zatímco na akcích realizo­ vaných v počátcích programu je patrná setrvačnost projektantů i zhotovitelů stavby, přistupujících k práci stejně jako k vodohospodářským a melioračním úpravám dob minulých, je pro změnu na řadě nových akcí vidět snaha nejen zadržet vodu v krajině, ale také vytvořit přírodě blízké biotopy pro vodní a mokřadní druhy rostlin a živočichů. Tab. 1: Typy

opatření p()dpořellých

Programem revitalizace říČIIÍch systémzi v roce 2001

Kresba Jalla Steklíka

- pouze dvojím způsobem: (v Lužánkách) nebo vy­ tvořením vany jiných rozměrů (před JAMU). opatření U té druhé jsou naštěstí pozitivním, ale určitě nechtěným, funkčním zařízením schody, na revitalizace přirozené funkce vodních toků 25877 31 kterých mohou posluchači JAMU a případně návštěvníci Brna za parných dnů sedět a kou­ zakládání a revitalizace prvků ÚSES vázaných pat si nohy. Schody tak nahrazují ukradené na vodní režim 52370 30 lavičky, pro jejichž odvoz byly vytvořeny revitalizace retenční schopnosti krajiny (výstavba dostatečně široké zpevněné cesty. a obnova vodních nádrží) 148 145 115 Pravoúhlý tvar nádrže u JAMU vede i k dal­ ším úvahám. Oblíbeným konečným argu­ rckonstrukce technických prvků a odbahňování mentem o estetice v krajině je to, že každému produkčních rybníků 5361 5 se líbí něco jiného a neexistuje objektivizace výstavba kořenových čistíren, zakládání umělých a normování závazných estetických paramet­ mokřadů 2100 2 rů. Jistě je možné použít, a proto také jsou I navrhována, "objektivní kritéria" krajinné es­ odstraňování příčných překážek na vodních tetiky bodující intenzitu orografického relié­ tocích (stavba rybích přechodů) 8936 2 fu, diverzitu biotických a abiotických, antro­ pogenních i přírodních krajinných prvků, -7 Umělecky ztvámě/lé kašlly a vodotrysky nejeli Program péče o krajinu byl schválen v roce 1996 v návaznosti na schválený

osvěŽl/jí prostředí města, ale ZVyŠl/jí i jeho este­ zákon o státním rozpočtu. Každoročně jsou na tento program vyčleňovány fi­

tickoulzodnotu. Foto Jarmila Kocourková typ

revitalizačního opatření

uvolněná

počet

dotace (v tis. Kč)

realizovaných

menším v

Brně

buď "zazemněním"

nanční prostředky z rozpočtu MŽP. Předmětem podpory jsou opatření vedou­

cí k ochraně a obnově základních funkcí krajiny, prováděná vlastníky či ná­

jemci pozemků (popř. pověřenými osobami) nad rámec jejich povinností

stanovených zákonem. Program péče o krajinu podporuje především tato

opatření:

- komplexní ekologickou revitalizaci území ve vazbě na ostatní krajinotvor­

né programy, programy SFŽP, dotační politiku MZe a pozemkové úpravy,

realizace vymezených a schválených skladebných částí ÚSES, tvorba protierozních průlehů, mezí a remízů s výsadbou stromů a keřů, podpora obnovy stanovišť původních rostlinných a živočišných druhů, zprůchodnění překážek na vodních tocích a zmírnění bariérového efektu li­ niových staveb, které znemožňují migraci volně žijících živočichů, a to pouze

na stavbách již postavených,

- realizace plánů péče o zvláště chráněné části přírody.

V prostoru velkoplošných chráněných území (chráněné krajinné oblasti a ná­

rodní parky) je stěžejní okruh tzv. managementových opatření, která naplňují

schválený plán péče o konkrétní chráněné území (např. geodetické zaměření

hranic chráněného území, kosení květnatých luk a likvidace náletu, ale také

podpora přírodě blízké druhové skladby lesa apod.). Stejný okruh opatření se

~-u~n,,(]Dnun®.?1

OCHRANA KRAJINY

9

provádí i v chráněných územích národní kategorie (národní přírodní památka a národní přírodní rezervace), jejich organizací je stejně jako ve. volné krajině pověřena Agentura ochrany přírody a krajiny. Vzhledem k charakteru těchto prací a jejich opakovatelnosti nej sou tato opatření ani finanční prostředky na ně vynaložené zahrnuty v grafu na obr. 2 ani v tab. 2. Určitou představu o po­ měru finančních prostředků na management a ostatní opatření si lze učinit z obr. 3. Tab. 2: Typy opatření podpořených Programem péče o krajinu na území mimo velkoplošná chrá­ území (NP a CHKO) v roce 2001

něná

typ revitalizačního opatření

opatření spojená s realizací ÚSES

uvolněná

počet

dotace (v tis. Kč)

realizovaných opatření

14787

90

managementové zásahy ve VKP

1729

42

managementové zásahy v chráněných územích

7325

161

břehové

3499

48

porosty (větrolamy

10 952

77

4336

37

4415

64

472

6

údržba květnatých luk

5930

146

ošetření

7272

116

9664

58

2793

4

5102

23

803

7

1495

13

liniové výsadby

a podél cest)

ostatní výsadby tvorba mezí a

remízků

zatravnění

památných a významných stromů

podpora obojživelníků podpora rybích

apod.)

druhů

podpora ptačích

druhů

likvidace invazních ostatní

(tůně, mokřady

druhů

opatření

Obr. 2: vývoj výše finančních prostředků

mil. Kč 150

uvolňovaných

na Program péče o krajinu

~------------------­

10

50

O

1996

10

1997

1998

1999

2000

2001

2002

jejich tvar a synergické optické působení, tó­ nování barevných celků a podcelků v jednot­ livých ročních obdobích, během dne, v závis­ losti na typu a hustotě mraků filtrujících sluneční svit, na směru a intenzitě větru hra­ jícího jak vlny osením atd. atd. Pak však stej­ ně přijde příslušný pan starosta, podnikatel či majitel s prvotním argumentem, že jemu se líbí něco jiného než multikriteriální analýze. A bude podle jeho - pokud ho příslušný ar­ chitekt nepřesvědčí podle svého. A tak vzhle­ dem k tomu, že každému se líbí v krajině ně­ co jiného, mohu i já říci, co se mi líbí a o čem bych chtěl přesvědčit především ar­ chitekty, kteří budou přesvědčovat starosty. Většina z architektů asi viděla různá proslulá sídliště, jako např. finské Otaníemi, v nichž se i podle jejich vyjadřování obdivuhodným způsobem spojuje výstavba s přírodou. Ne­ vím ovšem, zda všichni pochopili nebo bu­ dou souhlasit s názorem, co je tam asi hlav­ ním činitelem tak úspěšného spoJem: neuniformita a tím neznásilňování přírody do rovnoběžných linií stromů stejného druhu a věku, vod do betonových van s řadou stejně vysokých vodotrysků a případné přitesávání bludných balvanů do hranolů. Domnívám se subjektivně, že i pro technicky vzdělaného pravicového neintelektuála musí být zvláštní - alespoň jako první dojem, než se to vezme pragmaticky - představa zámeckého parku v Lednici s rybníkem pravoúhlého tvaru v betonových březích, v něm stejně velké čtvercové ostrůvky osázené řadami stejně starých stromů. Krása tohoto parku je založe­ na na neuniforrnítě symbiózy vody a jejího okolí, stejně jako je přívětivost města založe­ na na změkčování strohých stavebních linií nepravidelnými tvary zeleně. Uniformita vy­ tvářející dojem vojenských hřbitovů vzbuzu­ je zcela jiné pocíty než radost z krásy a zr­ cadlení domova. Že je možné vytvořit atraktivní jezírko i na malé ploše uvnitř města, je vidět v Botanic­ ké zahradě Přírodovědecké fakulty Masary­ kovy univerzity v Brně na Kotlářské ulici (tam bych snad přidal jen nějaký ten schod na koupání nohou). Podobně lidské prostředí vytvářelo donedávna jezírko y nádvoří Etno­ grafického oddělení Moravského zemského muzea, bývalého Domu šlechtičen; bývalé šlechtičny se asi měly kde potěšit. Podob­ ných jezírek bych přál Brnu i dalším městům mnohem více; rozhodně více než písečných ploch kolem skleněných pomníků, vlhče­ ných v parteru psy, výše i lidmi, byť i lemo­ vaných v pravidelném sponu jednotlivými stromy.

•

OCHRANA KRAJINy _ _ _ _ _ _ __ _ _ _ _ __ _ _ _ _ _ _ _ ~~Jl«jDIlUfi®2!l

1,

Na Program drobných vodohospodářských ekologických akcí byla ve vládou schváleném rozpočtu na rok 1998 vyčleněna částka 150 mil. Kč, čímž mohl tento program vzniknout. Cílem programu je zlepšení životního prostředí for­ mou podpory čištění odpadních vod v menších obcích (s počtem ekvivalent­ ních obyvatel nižším než 2 000, tedy v obcích, které nemohou řešit problémy s čištěním odpadních vod prostřednictvím Státního fondu životního prostředí nebo prostřednictvím Ministerstva zemědělství). Kromě řešení problémů s čištěním odpadních vod a odkanalizováním je cílem programu i dosažení provázanosti krajinotvorných programů Ministerstva životního prostředí a komplexní přístup k řešení ekologické stability území. Z tohoto krátkého přehledu financování krajinotvorných programů Minister­ stva životního prostředí je na první pohled patrný úbytek finančních pro­ středků, které jsou v letošním roce na krajinotvorné programy vyčleněny. Přesto má tento systém dotací místo při podpoře obcí, různých nevládních i státních organizací a fyzických osob ve snaze zacelit alespoň některé "zloObr. 3: Srovnání výše finančních prostředků z Programu péče o krajinu přidělených na ve volné krajině a na tzv. management NP, CHKO, NPR a NPP

o

100

opatření

management

lm volná krajina

80

60

40 20

o AOPKCR

SCHKOCR

NP

činy" v krajině, urychlit samoobnovné procesy a návrat života do krajiny. Neznamená to ale, že s pomocí zmíněných krajinotvorných programů jsme schopni krajině v krátké době vrátit její původní členitost, druhovou pestrost j estetickou hodnotu. Nic takového nemůžeme samozřejmě očekávat. Musí­ me se znovu naučit přizpůsobovat hospodaření v krajině nejen svým okamži­ tým potřebám, ale i přirozeným podmínkám, které kraj ina nabízí. To platí ve stejné míře pro zemědělce či lesní hospodáře stejně jako pro stavitele silnic a rekreačních sídel.

:.-

:!

Kresba Rostiswva Posp{šiw

Konference Tvář naší země - krajina domova Karel Merhaut Na nedávné tiskové konferenci v Senátu Parla­ mentu CR vyhlásili jeho předseda Petr Pithart a předseda Společnosti pro krajinu Ivan Dej­ mal 2. ročník vloni úspěšné multioborové kon­ ference a výstavy Tvář naší země - krajina do­ mova. Konference se koná z podnětu prezidenta republiky Václava Havla a uskuteč­ ni se 8.-11. října 2oo~ v Senátu a v kongreso­ vém centru Výzkumného ústavu Silva-Tarou­ cy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Pruhonicích. Petr Pithart převzal nad akcí zá­ štitu, I van Dejmal je jejím odborným garantem a klíčovým organizátorem. O prezidentovi je známo, že se o počinu, který je vskutku jeho myšlenkovým dítkem z časů po ničivých zá­ plavách na Moravě, nechává přesně informo­ vat a chce se letos části programu zúčastnit. Loňská konference umožnila vzájemné naslou­ chání si do té doby nebývalého počtu odborni­ ků zabývajících se cíleně krajinou. Tím se za­ čalo slibně naplňovat její posláni obrátit pozornost k prostředí našich sídel a volné kra­ jiny, přispět k hlubšímu pochopení našeho místa na zemi a ke korekci zájmů, kterými kra­ jinu ovlivňujeme. "Bylo-li při první konferenci smyslem hlavně poukázat na vážnost a souvis­ losti krajinné problematiky, pak tentokrát již chceme více hledat řešení, jejich příčiny i ná­ sledky, " shrnul pojetí Dejmal. "S kritikou m/4­ žeme začít hned u vlády ČR, která např. dosud nepřistoupila k podpisu a ratifikaci Evropské úmluvy o krajině. " V souladu se záměrem or­ ganizátoru otevírat postupně téma krajiny jako systémově nazíranou "věc veřejnou" byla při konferenci představena i nová webová stránka www.prokrajinu.cz. která obsahuje i diskusni fórum umožňující dialog o tom, co je venkov a krajina, k čemu je společnost potřebuje a co je třeba pro naplnění žádoucích očekávání udě­ lat. Dodejme, že na konferenci naváže prestiž­ ní výstava, která chce rytinami, vedutami, ma­ pami i fotografiemi veřejnosti přiblížit proměnu vybraných krajinných celků. Expozi­ ce je plánována do Jízdárny Valdštejnského paláce na květen až říjen 2003.

•

Mgr. Hana Hofmeisterová - Agentura ochrany

~'U~mlDllufi®~

přírody

•

a krajiny CR, Praha

OCHRANA KRAJINY

11

Ú zemní systémy ekologické

stability v teorii a praxi Eliška Zimová

- rozpracování optimálních způsobů údržby

V rámci projektu Ministerstva životního pro­

segmentů místních ÚSES (zaplevelování,

středí Péče o krajinu II, který probíhal v letech

1999-2001, bylo provedeno vyhodnocení již probírky, zálivka),

realizovaných skladebných částí územního - vyhodnocení různých způsobů ochrany

systému ekologické stability a na základě před škodami působenými zvěří a jinými fak­ tory. těchto poznatků byl navržen optimalizovaný

Pro ověřování teorie územních systémů eko­ způsob zakládání biocenter a biokoridoru.

logické stability, která se v současnosti do­ Návrh optimálního způsobu zakládání seg­

stala na lokální úrovni do fáze realizací skla­ mentů místních územních systémů ekologic­

debných prvků ÚSES, je systematický ké stability (dále jen ÚSES) vycházel přede­

vším z poznatků experimentálně zakládaných a dlouhodobý výzkum nezbytný. Umožní ne­ biokoridorů na jižní Moravě, ze zkušeností jen verifikaci teoretických vstupů, ale také volbu efektivnějších, levnějších a účinnějších přizvaných odborníků realizačních firem, au­

torizovaných proj ektantů ÚSES, pracovníků postupů při zakládání a údržbě místních územních systémů ekologické stability. Agentury ochrany přírody a krajiny a vý­

zkumného ústavu okrasného zahradnictví Realizace ÚSES je individuální a složitý úkol, který je nutno chápat jako dlouhodobý a krajiny v Průhonicích. Pozornost byla vě­

nována zakládání skladebných částí ÚSES proces, nikoliv jednorázovou akci. Rychlost a rozsah realizací se jednoznačně odvíjejí od pro cílová lesní společenstva na zeměděl­

vůle dotčených subjektů a jejich ekonomic­ ském ptldním fondu.

kých možností. Tyto možnosti jsou jen velmi

Cílem projektu bylo:

těžce ovlivnitelné tam, kde je realizace ÚSES

- vyhodnocení různých technologií zakládá­

ní a jejich vliv na vývoj a funkce biokoridoru zcela odkázána na soukromou aktivitu. Roz­

hodující část realizací však bude záviset na

či biocentra,

státní nebo obecní podpoře. Pro ně je účelné

- ověření vhodné velikosti a vyspělosti vý­

sestavovat preferenční hierarchii postupů.

sadbového materiálu, způsobů výsadby, růz­

ných druhů mulče a použití mechanizace při Je významnějšÍ realizovat ÚSES tam, kde

- je stabilita krajiny nízká,

zakládání,

- vyhodnocení vlivu změněných trofických, - jsou opatření nenáročná a s jistým výsled­ hydrických a mikroklimatických poměrů na kem,

- je doba sukcesního vývoje do přírodních či

zakládání skladebných částí místních ÚSES,

přírodě blízkých stadií dlouhá,

- vyhodnocení správnosti výběru druhů dře­

- je třeba vytvořit alespoň základ regionál­

vin, možnosti použití rychlerostoucích a "pi­

ních a vyšších ÚSES,

onýrských" druhů dřevin,

Cel/I/é mokřady v přírodní rezervaci PLolllK se o kraji/lu. Foto Stal/islav KOl/kaL

podařilo

obllovit dlKy dotaci z programu

péče

- je možno založit přírodě blízká společen­

stva v rámci realizace jiných zájmů a potřeb,

- dochází k realizací jiných záměrů snižují­

cích ekologickou stabilitu.

Vlastní realizace ÚSES v praxi má mnoho

různých podob a není možno je projekčně ty­ pizovat. Jednotlivé realizační projekty, asa­ nační a regulační management a jejich vzá­ jemná provázanost se liší tak. jak se liší cílové typy společenstev, jejich funkce, vněj­ ší vlivy, charakter místních genofondových zdrojů i specifické potřeby vlastníka a provo­ zovatele. Navíc je nutno konstatovat, že rea­ lizační fáze ÚSES je dosud v začátcích, a je s ní proto dosud poměrně málo zkušeností. Jednotlivé skladebné části ÚSES (biocentra a biokoridory), jako specífické funkční zá­ jmy v určitých plochách, nevyžadují vždy je­ jich monofunkčnost. Je možné a často i žá­ doucí slučování ekostabilizační funkce s celou řadou dalších funkCÍ, které v krajině existují. Lokálním biocentrem např. může být hos p odářský les s přirozenou dřevinnou skladbou a s upraveným hospodařením, lo­ kální biokoridor sloužící zároveň jako větro­ lam, široký břehový porost s cyklostezkou apod. Slučitelnost či neslučitelnost funkcí je dána základními požadavky na biocentra a biokoridory. Ty se řídí těmito zásadami: I. vnitřní prostředí dané části ÚSES musí od­ povídat podmínkám. ve kterých dané spole­ čenstvo vzniklo, nebo požadovanému cílové­ mu stavu. U lesního to tedy musí být lesní prostředí (právě jeho dosažení výrazně limi­ tují minimální parametry těchto biocenter a biokoridorů), u lučního to musí být zabez­ pečení pravidelného kosení, u stepních lad periodické či průběžné odstraňování náletů atd.; 2. všechny typy společenstev v ÚSES musí být tvořeny zásadně autochtonními druhy, a to pokud možno z místních populací; 3. společenstva ÚSES musí být vytvářena a udržována ve vhodné věkové struktuře. Ze­ jména u lesních společenstev je nutno dbát na kontinuálně zabezpečenou přirozenou věko­

vou strukturu dřevin. Na lokální úrovni to musí být alespoň dvě věkově odlišné skupiny (u regionálních a vyšších již úplná struktura); 4. vnitřní prostředí ÚSES musí být chráněno před vnějšími rušivými vlivy. Tyto vlivy jsou zprostředkovávány transportními systémy, a právě jejich regulace je proto úkolem tzv. ochranných zón biocenter a biokoridorů . Jde o ochranu před zavátím (např. ochranná pás­ ma před leteckou ochranou zemědělských plodin), před splachy (např . záchytné a svod­ né příkopy), před ruderalizací (např. mecha­ nická likvidace plevelů a hlavně jejich refugií v okolí), před hlukem (např. ochranné pásmo před silniční a železniční dopravou) atd. ~

12

OCHRANA KRAJINY _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ ~~~J1
~/~ ~~

I

Kresba Jana Steklíka

Dalším problémem je zplisob realizace ÚSES. V krajině je dnes jen velmi málo seg­ mentli, které jsou jako ÚSES plně funkční a vyžadují pouze prliběžnou údržbu. Většina součástí kostry ekologické stability, která je využívána pro zabezpečení ÚSES, vyžaduje větší či menší úpravy od technických opatře­ ní v tzv. ochranných zónách až po regulační zásahy ve vlastní fytocenóze (např. přechod na cílovou skladbu dřevin). Častým přípa­ dem dále jc, že sice máme pro ÚSES k dis­ pozici plochu, ta je však ruderalizována či ji­ nak blokována v počátečních sukcesních stadiích. Zde je vždy nutno odborně rozhod­ nout, zda je v daném případě vhodnější pou­ ze regulačními zásahy urychlit a vhodně na­ směrovat sukcesní vývoj nebo je vhodnější společenstvo zcela nově založit. Druhou skupinu případli tvoří ty, kde kostra ekologické stability neexistuje, a navíc v sou­ časnosti nejsou k dispozici potřebné pozem­ ky. Zde je nutno v první fázi uplatnit princíp ochrany potenciality, tedy územním rozhod­ nutím bránit vzniku jakékoliv funkce, která by bránila budoucí realizaci ÚSES. V druhé fázi je nutno v prostoru přísně chránit všech­ ny fragmenty přírodních společenstev, které by mohly být pro funkci ÚSES využitelné (např. alej stromli, mez s keři apod.). V třetí fázi, po vyřešení majetkoprávních vztah li k pozemklim, lze provádět vlastní realizaci. Při vytváření nových skladebných částí ÚSES jako celku je však nutno si uvědomit, že jde o proces evoluční, jehož cílem je kon­ tinuální pozvolné převedení krajinných struktur do nového režimu. Nový ÚSES bude vznikat fragmentovitě a v rlizně dlouhých ča­ sových etapách daných jak přirozeným ryt­ mem přírodních procesů, tak i ekonomický­ mi možnostmi společnos ti. Pozornost byla věnována zejména konkrét­ ním projektlim a navazujícím realizacím v podmínkách odpovídajících studované pro­ blematice. Praktické poznatky byly získány od projektantli i realizačních firem v okre­ sech Zlín (Vizovice), Opava (Uhlířov), Brun­ tál (5 lokalit), Prostějov (Čeho vice) a Znoj­ mo (3 lokality) a rovněž ze sledovaných experimentálně založených biokůridorli na jižní Moravě (Vracov, Radějov, Stříbrn i ce, Medlovice, Křižanovice). Závažným problémem bylo zejména v počá­ tečním období zakládání skladebných částí ÚSES podcenění majetkoprávních vztahli k plidě, na níž byly realizovány výsadby. To přineslo řadu problémli při následné péči a údržbě založených porostů. Optimálním ře­ šením z majetkoprávního hlediska jsou kom­ plexní pozemkové úpravy, v jejichž rámci jsou pozemky pro plnění funkce ÚSES vy­ členěny a geometricky odděleny. Další mož­

~'U~n
nou cestou jsou v případě dostatku finanč­ ních zdrojů i výkupy pozemkli. Skladebné části ÚSES je možno realizovat i na základě žádosti vlastníkli pozemků. Podmínkou je schválená územně plánovací dokumentace s návrhem plánu ÚSES. Řada vlastníkli pozemkli přiléhajících k nově zakládaným skladebným prvklim ÚSES čas­ to oprávněně poukazuje na jejich nedostateč­ nou údržbu, zaplevelení, případně výskyt škůdcli a podobně. I to jsou důvody pro od­ mítání nově zakládaných ploch ÚSES v očích zemědělské veřejnosti. Zlepšení situ­ ace lze očekávat ve spojení s lepší technolo­ gickou přípravou realizací, s osvětou, publi­ kováním a zveřejňováním kladných příkladli a všestrannou popularizací problematiky. Výraznou chybou technologických částí pro­ jektové dokumentace bývá opomenutí či ne­ dostatečné řešení zajištění porostli po výsad­ bě (další ošetřování výsadeb, ochrana proti zaplevelení, ochrana proti okusu, chorobám a škůdcům, případná zálivka apod.). Alespoň naznačena by měla být opatření uvažovaná v období výchovy porostli (asi po 5 letech od realizace). Realizace má vycházet z odborně zpracova­ ného projektu. V praxi je situace značně od­ lišná. Často dochází při zakládání skladebné části ÚSES k řadě změn a úprav navrhované­ ho řešení, někdy není projekt pro realizaci výsadeb zpracován v odpovídajícím stupni podrobnosti. Také ve vlastním zabezpečení realizace jsou rozdíly, a to jak na straně in­ vestora (obec, okresní úřad, státní meliorační správa a další), tak na straně dodavatele (spe­ cializovaná firma, místní ZD, zájmové orga­ nizace působící v obci apod.). Dozorování prací je též zajišťováno rozdílně - přímo pra­ covníky investora, zprostředkovaně placenou firmou v oblasti inženýringu, případně další­ mi osobami. Účast projektantů při realizaci akcí bývá nízká, což svědčí o značném pod­ cenění úlohy autorského dozoru. Realizační fáze vychází z projektové doku­ mentace a předkládaný návrh na realizaci skladebné části ÚSES mnohdy nemusí být odrazem skutečných možností efektivnějšího způsobu realizace. Mnoho dotazů se týká vyjádření finanční ná­ ročnosti výsadeb I ha dřevinných porostů v zemědělské krajině s jejich tříletou údrž­ bou . Ve všech hodnocených případech byly použity technologie, sazenice i materiály ob­ vykle používané v lesním hospodářství. Cena založení I ha porostu s ochranou a tříletou péčí kolísá od 158 400 Kč po 258 000 Kč.

Smích Bogusfaw Zllrakowski Boleslawu Banasovi Větve

této rostlin)' vyrůstají pNmo . ze vzduchu A krouží /lad našimi hlavami jako stí/lY ptá­ kli. Někdy setřásají jiskry k našim nohám ­ chladné Ohně - rozptylují léto a vyvolávají zpod země Smích. Zkouším hledat koreny a ovoce této rostliny, Její semena - suché slzy, kterými se živí Vítr. Dojít tak k leslim, borrim, praleslim, Kde se dodnes skrývají veselá zvířata A lidé, kteN se nám nepodobají.

Memento Boguslaw Zurakowski Když se loučíme a odcházÍme dále Než hory, reky, oceány, zlomek paměti Roste v lebce jak ovoce. Jednoho dne Se ve mně osvobozuje úplněk Il/lly ­ Vkročil jsem do prostoru, Dívám se klidně na kulatý otvor s malou štěrbinou.

Nahoře jsem

vešel na cestu nevedoucí nikam, Po které se budou vracet tak rychle, Jako jsem obvykle pospíchal na scluizku. Po kamenné cestičce běží horský potok.

Byliny Bogusfaw Zllrakowski Nemoc proměnila

hvězdné

nebe na

Nyní jsem odsouzen k něčemu,

bělmo

stropu. co nelze vůbec

Vidět.

Navštívily mne dvě sudičky - vyprávějí O lásce, která se přihodila před léty v jednom malém městě (Pokoj se stává jasným jako cesta vytýčená sluncem). Spařují byliny ke spánku, ale zavírají okno S vyhlídkou na romantid'Ý les - kusy noci jako sníh Padají na oči.

•

Ing, Eliška Zimová - Low a spol., s.r.o., Brno

OCHRANA KRAJINY

13

Kromě

Krajina mého srdce

Libor Musil

mochny husí, mateřído ušky, šalvěje, a t řezal/..y neumím většinu z pří­ tomných rostlill pojmenovat. Nebrání mi to každoročně očekávat, až se zase objeví, a se zalíbením pro rt/znorodost sledovat, jak se skládají jedna k druhé a proplétají se s travi­ nami. Znovu a znovu prohlížím kombinace žluté s odstíny modré a rozemávám nenápad­ ná zbarvení sotva bílých nebo nazelenalých

pryskyřníku

květenství.

Mé srdce je klidné na cestě od naší zahrady k dubll. Zahrada, pás trávy, švestek a jabloní, se dvěma záhonky, sousedí s posledním stave­ ním naH vesnice. Od dubu, který je majestátní výspou listnatého" Hájkll ", je vidět daleko na lesy Drahanské v)'sotiny, údolí Rakoveckého potoka, okolní vesnice a nad nimi položený kostel svatého Martina. Mírně stoupající cestu lze projít ZCl deset mi­ nut. Mně to ohvykle trvá déle. Chodím tudy té­ měř denně, kVL/ii psovi často dvakrát a za vše­ n/mého počasí. Po Vánocích vnizí cesta v závějích, během rokli se příliJ nemění: zpev­ něný štěrk, napravo tráva a řada stromů, na­ levo pole. Sousedé si myslí, že se psem chodívám větši­ nou sám. Pokud se mnou nejde žena nebo ně­ které z našich odnhtajících dětí, sklltečně to tak vypadá. Jenže náš domek není daleko a já, jako bych jen vyšel na zápraží. O své zážitky se po chvíli podělím s rodinou, které nemusím vysvětlovat, jak to myslím. To, co se děje na cestě, vnímám očima našich rOZ/IOVOI"II. Pes, mohl/tný pastevec Gero, má cestou po­ dobný program jako já. Tu a tam se zastaví a něco pozoruje. Sousedé tomu říkají, že "ču­ chá". Mírný nesoulad mezi jeho pobíháním a mojí o něco plynl/lejší cMli řeší dlouhé vo­ dítko. Nechat ho běžet si netrollfám. Mohl by začít zahánět "v/lq" (jiné velké psy a jejich pány) a byla by z toho sociální havárie. Po pravé strallě lemuje cestu vysoká //lez s květnatou loukou. Její část obvykle někdo z pamětníkLi vyseče. Hlavně na neposečeném roste mezi šípky pestrá směsice květin a trav.

Sdená louka je dnes stejně vzácná jako chrá­ step na nedalek:;ích Větrníkách. Občas se přistihnu, jak je bezděčn ě porovnávám. Nevy­ pásaná step je po většinu roku šedá, louka je i v pozdním létě zelená. Obě v letních vedrech lačně lapají slllneční žár. Před časem mez osázeli třešiíovou alejí. Pole, které se nad ní rozprostírá, se s přívalem ddtě přestě/lOvalo do vsi a proniklo do dom/i. Oba­ va z pohromy přivedla lidi k myšlence, že mez zpevní stromy. Louce to neuškodilo. Plody spásají děti a špačci. Radost nad každoročně /..-vetoucíl1li třešněmi mi však kalí dvě věci. Na části meze se stromky nel/jaly. Pokusy vy­ sázet další končily stejn ě. Snad je to dtlsledek "zasolení"? Do místa, které nepřeje stromtlm, směřuje spád pole. Mez zde asi byla zásobo­ vána splachy chemikálií nejvíce. Možná, že trávě to nevadí, zatímco stromktlm mlo. Těžko říct. Po posledním pokusu o výsadbu zbývají dva chradnoucí stromky a pocit, že něco není v pořádku. Blíže k hájku, poblíž nové boží muky zasvěce­ né svatému Josefu, rostla planá jablO/Í a hloh. Mohutné kde patMy na mez jako vlaštovka do hnízda. Drobné ptactvo v nich nacházelo útočiště. V mezeře mezi nimi se ujal doubek. Rozložité siluety ovšem narušovaly pravidel­ nost trešiíové aleje a padly jí za oběť. Koreny vytrhávali obecní zNzenci buldozerem. Dou­ bek to naštěstí pJ'ežil. Zjeho pocuchaných ko­ řem/ vyrazil rozsochatý keřík. Na mezi Ll Hájku jsem predloni potkal netopý­ ty. Táhli ze vsi k lesu. Řekl jsem to znalci, Mojmírovi Vlašínovi. Netopýti by podle něj měli létat celé jaro a denně. Jal jsem se tedy vyltlížet jejich těkavý let. Za soumraku jsem něná

Drobné sakrální stavby patří Ileodmyslitelně k moravské kraji//ě. Foto Libor Musil

potkával jen pár "opozdilctl". Kdyžjsem se za nimi vydal hned po západu slunce, za necelou pt1lhodinu jsem jich napočítal čtyřicet osm. Rozrušen jsem pozoroval, jak prokmitávají mezi stromy do lesa. Psa netopýJ'i nezajímali. Celou dobu seděl u mě a užíval si "pána", kterého měl jen a jen pro sebe. Nalevo od cesty jsou pole. Stejně jako naše za­ hrada se svažují do ne/ilubokého závěru údolí. Na jeho dně zeje jáma. Dříve tam Z podzemní­ ho zdroje vyvěral pramen. Dodnes se tam říká " Ve studýnkách ". Na okraji jámy jsou však liŽ jen zbytky mohutných vrb. Pramen lJlýštil z podzemního jezera, do které­ ho voda přitéká podzemními štěrky. Ty na ná­ horní plošině za Hájkem vystupují k povrchu. Do púdy tam vsakuje nebývalých 80 % srážek. Voda teče štěrk')', čistí se a sytí zdroj. Z prame­ ne je však vodu nutné čerpat. Během čtyř let, co z něj napájeli vodovod ve Slavkově, se dlouhodobá podzemní zásoba ztenčila natolik, že voda přestala samovolně vytékat. V pod­ zemním jezeře, na kterém je závislý obecní vo­ dovod, je teď tolik vody, kolik po dešti prosák­ ne z povrchu. Pramen zmizel a studilY v okolí vyschly. Jedna z nich byla v naší zahradě. Voda na za­ lévání, která bývala po ruce a zadarmo, se ny­ ní na zahradu dostane až poté, co vodovodem oběhne vesnici. Donedávna jsme za ni platili. Vloni nám pJ'ed domem opravili obecní stud­ nu. Za vodil už neplatíme, jenom ji na zahra­ du, kde dříve byla samovolně, musíme vozit v konvi. Před naší zahradou stojí vrba. D/~razná dopo­ ru čení, abych tento svévolně rostoucí strom, který prý stíní zahradu, odstranil, jsem zarpu­ tile odmítal. Když zpevňovali cestu, poškodili vrbě koreny buldozerem. S myšlenkou na mtlj prospěch, chopili se tíkladníci príležitosti a pod záminkou, že tak učinili cestáři, osekali zbytek. Vrba jejich dobré úmysly naštěstí pte­ žila. Mám radost, když se na jaJ'e zazelená, a ptám se sám sebe: Není bláhové považovat její mohutnějící větve za symbol schopnosti přírody odolávat predstavě, že kácení stro//lI~ je něco jako úklid v zaprášeném obýváku? Vrba prežila, ale ořech, který rostlo kus dál, už nestojí. Padalo z něj listí sousedovi na dvo­ rek. Když pod kostelem nedávno vykáceli ně­ kolik stromtl, jedna paní si pochvalovala, že je to tam "pěkně vyčištěllY ". Zjiného stromu za­ se "srali vrabci na auta" ... Naše vrba naštěstí zmladila. Nemyslím, že za to vděčí toliko svým genetickým dispozicím. Pomohlo jí, že ji má­ me rádi. Hlavně Gero jí to dává často najevo svým psím zp/1sobem. Od vrby vyjdu pozvolna k dubu. Nad mezí, která mi dosud bránila v rozhledu, se ofevl'e výhled na vzdálené lesy a 'oblaka. Zvečera dá­ vá jejich obraz zapomenout na starosti. Slovy Jeníka Hol/ana: "Vrstva mraktt je osvětlena zespodu, sll/ncem pro nás již zapadlým. Mraky získají úchvatnou plastičnost, v barvách stěží napodobitelných. " V pnlzoreclzlIlezi nimi m/~­ žeme tušit světy, které nám zahaluje oranžově zlatá záJ'e. Klasy nepokosené trávy se zamyšleně sklání. Neuspořádaná květemtví trezalky napodobují bG/vll mraktl. StFemhlav proletí vlaštovka. Kéž by ji náš Pán ve své velkorysosti zachoval do pNštích dll/I.

•

14

KRAJINA MÉHO SRDCE - --

- - -- - - -_

_

_ _ _ _ __ __ \)'([~n"GDllnfi®~

Galerie o Ivanu KeIly Kohlerovi Tomáš

Mazáč

Největší fotka I/a světě. Žilinský fotograf, vý­ tvarník, jazzman a žonglér se slůvky Ivan Keily Kohler touží po tom udělat největší modrobílou fotku na světě. A zavěsit ji na oblohu těsně pod nejspodnější oblak. Pokud mermomocí chcete vědět, co na té fotografii bude, pak tedy vězte, že obloha. Neboť [van K. Kohler miluje velké paradoxy. Svou Žili­ nu. Jazz. Krásné ženy. Víno. Básnění. Snění. Fotograf zasazený do krajiny. Krajina drob­ ných vesnic v drsně krásném okolí Žiliny, ..hore na Kysuciach". Kamenitá, nemluvná, neokázalá. Tvrdá až k věrnosti. Musí se jet autem, pak pěšky a na dlouho. Povídat si s lid ma. Získat důvěru v místech, jež se ne­ podbízejí. U lidí, kteří se nepodbízejí. Foto­ graf nemůže jen tak přijet a pak zase odjet. Musí se trpělivě nechat zasadit do krajiny jak strom. Nenápadný. nevtíravý .. . Stane se pak fotografem zasažel!)'m krajino ll. Fašiangy. Desítky let mapuje 1. Kohler s fo­ toaparátem a s diktafonem, se svou vynikají­ cí pamětí a chutí bájit ončch někol i k zázrač­ ných dní před velkým půstem. Tehdy je dovoleno vše. Zbořit u souseda plůtek. Dvo­ řit se vdané ženč. Zpívat, blábolit, bát se. Ale hlavně změnit identitu skrze masku . Zhostit se (anebo spíše zmocnit se) jiné životní úlo­ hy. A taky třeba pohřbít sněhovou vločku. Neboť venkovská krajina, zvláště o masopus­ tě, je po okraj naplněna věcmi - bytostmi. Ožívá. Nebudeš fotografovati ťašiangy, když se sám nezúčastníš. dí nepsané pravidlo. Když se jaksepatří neopiješ, nerozřehtáš, nerozezpí-

Všecllllafoto Ivall Kelly Ko/der

~'U9n'\lDTIufi®~

váš, nezatancuješ si jaksepatří a vroucně ne­ vyobjímáš všecky ženské v průvodě i mimo něj. [vana o fašiangoch nikde neseženete, ne­ ní ani ve svém domě - ateliéru na Okružnej ulici v Žili ne, ani ve své usedlosti na břehu Kysuce ve V raní, ani na fotbale, ani na jazzu, ani na pivě. Někde v poslední vsi se raduje a fotí. Od černobílé fotky k tajemství. Uměleckých fotografií zdaleka ne jenom z fašiangov let šedesátých, sedmdes,ítých, osmdesátých a de­ vadesátých v černobílé i barevných má Ivan Kohler doma stovky. A protože je také expe­ rimentátorem, zkouší, míchá, sjednocuje, spo­ juje a dělí . Výsledkem takovéhoto tajemného procesu je fotoo braz, fotokoláž, fokalk, de­ kalk, krátce a dobře: svébytné výtvarné dílo, mnohdy jakási laskavá karikatura bližních, fa­ šiangových slavitelů, jazzmanů. Co se děje v jeho mysli i v temné komoře, ještě než své fotoobrazy autor pustí mezi lidi, samozřejmě neprozradí. Ale protože nechce být nezdvoři­ lý a má dobré srdce, pábí na požádání leccos o krásných model kách, střevíčku a vínku. Je to ale přede vší m urputná práce s negati vem nevyzpytatelným až běda. Největší jazzový koncert na světě. Jazzman I van K. Kohier touží uspořádat největší jaz­ zový konce rt na světě (a zčásti de facto i v nebi). Na žilinském náměstí, kam by se na chviličku zase vrátily "žilinské panny" se svým nezávazným vodotryskem, by se sešli všichni žijící jazzmani. I Armstrong, Jackso­ nová, Ursíny, Brom a Velebný na propustku z nebe. Hráli by až do rána a koncert by trval věčně .. . Ale protože takovýto koncert trvá dlouho připravit, zabývá se zatím ·Ivan K. Kohler organizováním jazzových koncertů menších. (Kdysi se takovéto činnosti říkalo hezky: osvě t ová kulturní práce.) A fotografo­ váním jazzových hudebníků. Činnost krásná i hromská, jsou neustále v pohybu, v rytmu, v napětí. Zkuste jim říct, aby uprostřed taktu, když jedou naplno, ráčili na chvíli spočinout a říct "sííí r"! Alchymie exkrementografie. Kdybyste se kte­ réhokoliv fotografa optali. co jej ohrožuje nejvíc, určitě by odpověděl: "Světlo tam, kde ho nechci, oheň a voda." Jednoho dne, pode­ zřele všedního a obyčejnského, si, s promi­ nutím, exkrementy spletly svou podzemní cestu a zaplavily Koh l erův sklep s fotoarchi­ vem, knihami, zápisky, fotočasopisy. Za pár vteřin bylo po desítiletích. Jiný by se opil, vynadal by původci neštěstí, nechal všeho, všechno vyhodil atd., atd. Ne tak Ivan Keily Xohler. Rozpomněl se na své "prostřední jméno". odvozené z příjmení rudolfinského alchymisty, záhadného mága a šarlatána v jedné osobě doktora Kellyho, a dal vznik­ nout bizarním "exkrementografiím", resp. ,.exkrementografikám". Nevonná zlravá hmota totiž tisíce fotek, diapozitivů a negati­ vů "zničila" speciálním, "výtvarným" způso­ bem. A pak už stačilo mít, řečeno s F. X. Šal­ dou, "hrdinný zrak", a uvidět význam, smysl tohoto zprvu jen destruktivního narušení věcí již hotových. Podstata světa a umění totiž spočívá v nejednoznačnosti, věc může být sudá i lichá, milá a zároveň tristní a život zbabraný i zázrak. A nebyl by to Ivan Alchy­ mista Kohler, kdyby se nesnažil zasahovat

ještě

do již zasaženého. Jak se mu dařilo hrát si se stopami možná přece jen nakonec tro­ chu šťastného neštěstí, budou moci diváci po­ soudit již letos na podzim, kdy, přesně ll. ll . v II hodin II minut, začne v Považskej galérii umenia v Žiline Kohlerova retrospek­ tivní výstava k jeho blížící se šedesátce. Žit jako o život. Jestliže řekl André Gide o Oscaru Wildovi, že byl velkým "viverem", obrozensky přel oženo "životníkem", měl na mysli spisovatelovu vědomou a záměrnou stavbu života jakožto uměleckého díla. Totéž platí i o Ivanu Keily Kohlerovi, který žije jak o život, prudce, bezprostředně, nádherně s nádechem smutku. Je to živel, rouhač, utr­ hač, posměvač a taky dobrý rádce, přejícník a přítel. Nejde jinak než s ním buďto vřele souhlasit, anebo jej vřele odmítat. Tvoří svůj život a žije svou tvorbou. S vervou rozdáva­ nou někdy až marnotratně. Žilinský fotograf, výtvarník, jazzman a žonglér se slůvky Ivan Keily Kohler touží po tom, udělat nejmenší fotku na světě. Jen tak, do dlaně. A touží ji darovat své ženě a synkovi Andymu, protože je má oba rád.

•

GALERIE

15

Certifikace lesů Jaroslav Tymrák

Myšlenka certifikace lesů vznikla začátkem devadesátých let jako tržně orientovaná odez­ va na postupující devastaci tropických pralesů a jisté selhání tradičních nástrojů ochrany těchto ekosystémů. O přínosu certmkace lesů pro řešení těchto problémů asi nelze pochybo­ vat. Historicky jiná situace je však ve střední Evropě, kde jsou principy trvalosti a vyrovna­ nosti produkce uplatňovány již více než 200 let. Současné požadavky lidské společnosti na plnění funkcí lesa jsou však mnohem širší a souvisejí s obecným trendem trvale udržitel­ ného využívání přírodních zdrojů ve svčtě. Tento trend společně se snahou informovat spotřebitele o ekologických kvalitách dřeva jako suroviny jsou také hlavním dlivodem za­ vádční certit1kace lesli v Evropě. Zavádění certifikace lesli je v současné době motivováno rozličnými zájmy. Například pru­ myslem a obchodem je vnímána jako marke­ tingový nástroj. Zákazníklim a spotřebitellim poskytuje inťormaci o vlivu výrobkli na život­ ní prostředí a umožňuje jim svobodnou spo­ třebitelskou volbu. Pro vlastníky lesli a lesní hospodáře je nástrojem přístupu na některé tr­ hy, získání tržních výhod a snad i cenové pré­ mie. Ekologická hnutí spatřují v certifikaci možnost ovlivňovat zplisob hospodaření v le­ sích a podporovat ochranu přírody. Pro vládu je certifikace "jemným" nástrojem lesnické politiky pro podporu trvale udržitelného hos­ podaření v lesích, uplatňování modelu trvale

udržitelné spotřeby a dosahování dalších envi­

ronment.\lních a sociálních cílli.

Ve světě se postupně vyvinula celá řada certi­

fikačních systémli zabývajících se lesním hos­

podářstvím, které mají globální, regionální ne­

bo národní platnost. Vyspělé evropské

lesnictví reagovalo na tuto situaci vytvořením

Celoevropského systému certifikace lesli

(PEFC - Pan European Forest Certitication).

Rozšíření certifikačních systémů ukazuje ná­

sledující přehled: PEFC (Pan European Forest Certification) 41,06 mil. ha FSC (Forest Stewardship Council) 26,01 mil. ha SFI (Sustainable Forest Initiative, USA) 15,50 mil. ha ATFS (American Tree Farm Systém, USA) 10,83 mil. ha CSA (Canadian Standards Association) 5,94 mil. ha Celkem 95,40 mil. ha (Zdroj: PEFC, FSe, SPI, ATFS, CSA) Poznámka: SFI, ATFS a CSA plánují požádat v roce 2002 o uznání v rámci PEFe.

PEFC - Celoevropský systém certifikace lesů

mů,

Rada PEFC (PEFC Council) je nezávislá ne­ zisková organizace podporující nezávislou certifikaci trvale udržitelného hospodaření, tj. ekologicky vhodného, sociálně prospěšného

Myšle1lka certifikace lesll vZ1likla začátkem devadesátých let minulého století jako vallá odezva na postupující devastaci tropických prales ll. Foto Tomáš Grim

tržně

a ekonomicky životaschopného hospodaření

v lesích. PEFC nevytváří jednotný globální

certifikační systém, ale provádí vzájemné

uznávání nezávislých národních nebo regio­

nálních systémli a poskytuje společné logo pro

označování výrobkll pocházejících z certitiko­

vaných lesů.

Rada PEFC má v současné době 18 řádných

členů: Belgie, L:eská republika, Dánsko, Fin­

sko, Francie, Německo, Irsko, Itálie, Kanada,

Lotyšsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko,

Spanělsko, Svédsko, Svýcarsko, USA a Velká

Británie.

PEFC staví na definici a principech trvale udr­

žitelného hospodaření v lesích schválených

v rámci ministerského procesu ochrany lesů

v Evropě (Helsinky 1993, Lisabon 1998), kte­

rého se účastnily stovky odborníků z ruzných

zájmových skupin . Tyto principy byly odsou­

hlaseny ministry většiny evropských zemí.

Základních šest kritérií trvale udržitelného

hospodaření v lesích je definováno takto:

- zachování a vhodné rozšiřování lesních

zdrojů ajejich přínos ke globálnímu koloběhu

uhlíku,

- zachování zdraví a vitality lesních ekosysté­

orie1lto­

- zachování a podpora produkčních funkcí le­

sa,

- zachování, ochrana a vhodné zvyšování bi­

ologické diverzity lesních ekosystémli,

- zachování a vhodné posílení ochranných

funkcí lesa,

- zachování ostatních sociálně-ekonomických

funkcí lesa.

Jednotlivé členské státy PEFC jsou zodpověd­

ny za vytváření národních certifikačních

systémů. Pouze systémy, které prošly nároč­

ným posuzovacím procesem a jsou uznány

Radou PEFC, mohou používat logo PEFC

a společná prohlášení PEFe. L:eský systém

certifikace lesli (dále jen CFCS) byl schválen

v červnu 2001 jako sedmý v pořadí. Mezi

uznané dále patří systémy Finska, Svédska,

Norska, Německa, Rakouska, Svýcarska,

Francie a Lotyšska.

Více informací o Radě PEFC je k dispozici na

www.pefc.org.

PEFC Česká republika PEFC L:eská republika je správcem L:eského systému certifikace lesů (CFCS) a členem Ra­ dy PEFe. PEFC L:eská republika je dobrovol­ ným sdružením právnických osob, které svou účastí deklarují svůj závazek podporovat trva­ le udržitelné hospodaření v lesích a využívání dřeva jako ekologicky šetrné a obnovitelné su­ roviny. Předmětem činnosti PEFC L:eská republika jsou: -7

16

CERTIFIKACE LESÚ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ ~~~mIDnufi®~

- správa CFCS, schvalování a revize standar­

dú certifikace.

- prezentace a propagace CFCS,

- vzájemné uznávání obdobných certifikač­ ních systémú především zapojením do Celo­

evropského systému certitikace lesú (PEFC),

- poskytování licencí k používání loga PEFC

pro označování výrobkú pocházejících z ccrti­

tlkovaných lesů.

Cleny PEFC Ceská republika jsou: Lesy Ces­

ké republiky. s.p .. Vojenské lesy a statky CR,

s.p., Sdružení vlastníků obecních a soukro­

mých lesil, Sdružení majitelů a podnikatelů

v lesním hospodářství, Ceská asociace v les­

ním hospodářství. Společenstvo dřevozpracu­

jících podnikl! v CR, Svaz zaměstnavatelů

dřevozpracujícího průmyslu, Svaz průmyslu

celulózy a papíru. Ceská zemědělská univerzi­

ta. Mendelova zemědělská a lesnická univer­

zita v Brně, Odborový svaz pracovníků dře­

vozpracujících odvětví, lesního a vodního

hospodářství. Ceská lesnická společnost

a Sdružení taxačních kanceláří.

PEFC Ceská republika je sdružením otevře­

ným pro další právnické osoby, které se zabý­

vají lesním hospodářstvím. ochranou přírody,

zpracováním nebo prodejem výrobků ze dřeva

a které souhlasí se zaměřením této organizace.

Český systém certifikace lesů (CFCS)

CFCS je národním a nezávislým systémem cel1iťikace lesů pl!sobícím na území Ceské re­ publiky. Byl vytvořen na základě účasti všech zájmových skupin a jeho kritéria jsou založe­ na na Panevropském ministerském procesu na ochranu lesl! v Evropě (Helsinky 1993, Lisa­ bon 1998).

CFCS využívá princípu regionální certifikace

lesl!, tzn. že certiti kační orgán posuzuje shodu hospodaření s kritérii v rámcí územní jednotky - regionu bez ohledu na majetkové hranice. Cílem regionální certifikace lesl! je: - nabídnout účast všem vlastníkl!m bez rozdí­ lu velikosti lesního m~etku,

- zajistit finanční efektivnost certiJikace,

- umožnit posuzov,íní kritérií. která nejsou

hodnotitelná na úrovni individuálního vlast­

nictví (bez dostatečné výměry). Vlastnící lesl!, kteří budou mít zájem využívat certifikace lesl!, tzn. používat logo a prohláše­ ní o certifikovaných lesích, se mohou přihlásit k regionální certitikaci lesů. a tím se zavázat k dodržování kritérií trvale udržitelného hos­ podaření definovaných dokumenty CFCS. Hospodaření těchto vlastníků pak bude pravi­ delně prověřováno formou interních nebo ex­ terních auditů. Myšlenka regionální certitikace tedy umožňu­ je vlastníkilm lesi'! společně žádat o certifikaci lesÍl a rozdělit tak náklady s certifikací spoje­

~u~n,,(]Dnm~

Certifikace lesůje triní1llnástrojem pro zlepšení hospodaření v lesích. Zároveiíje vhodnÝl1llllar­ ketingovÝl1IlIástrojem pro informovállÍ zákaZlll1dt a spotřebitelů o ekologických kvalitách výrobků ze dřeva a ltmožiíltje spotřebitelskou volbu spojenou s preferencí ekologicky šetrných výrobkll. Foto Tomáš Grim né. Zároveň však přináší společnou zodpověd­ nost při plnění stanovených kritérií a společné jsou také důsledky vyplývající ze zjištěného nesouladu nebo porušování daných kritérií. Závěr

Certi rikace lesÍl je tržní m nástrojem pro zlep­ šování hospodaření v lesích. Zároveň je vhod­ ným marketingovým nástrojem pro informo­ vání zákazníki'! a spotřebiteli'! o ekologických kvalitách výrobki'! ze dřeva a umožňuje spo­ třebitelskou volbu spojenou s preferencí eko­ logicky šetmých výrobki'!. Ceský systém certifikace lesů (CFCS) vytvo­ řený na základě principú PEFC splňuje zá­ kladní prvky důvěryhodných certitikačních

systémÍl:

- Trvale udržitelné hospodGl'ení jako cíl. Kri­

téria CFCS vycházejí z obecně platných a při­

jatých definic a dokumentů Panevropského

ministerského procesu ochrany lesů v Evropě

ajsou s nimi plně v souladu.

- Oddělení moci. V rámci CFCS jsou institu­

cionálně odděleny činnosti vytváření standar­

dú (PEFC Ceská republika), samotné certifi­

certifikační orgán)

kace (nezávislý a akreditace certifikačních orgánú (Ceský in­

stitut pro akreditaci).

- Dlivěryhodnost a transparentnost. CFCS

byl vytvořen za účasti širokého spektra hlav­

ních zájmových stran s cílem dosažení kon­ senzu. Veškeré návrhy dokumentú byly veřej­ ně přístupné a zájmové skupiny byly informo­ vány o procesu jejich vzniku a pozvány k jejich připomínkování. Schválené dokumen­ ty jsou veřejně přístupné.

- Certifikace třetí nezávislou stranou.

Certmkace je prováděna třetí nezávislou stra­

nou, která musí svou nezávislost a odbornost

prokázat v rámci akreditace zajišťované akre­

ditačním orgánem nezávislým na tvorbě stan­

dardi'! nebo realizaci samotné certifikace.

- Nediskrilllinační charakter. CFCS umožňu­

je účast všech vlastníkú bez ohledu na druh

nebo velikost vlastnictví za finančně přijatel­

ných podmínek. Náklady na certilikaci neo­

hrozí finanční situaci lesnického sektoru a ne­

zhorší konkurenceschopnost dřeva vi'!či jiným

materiáli'!m, jakými jsou např. železo, beton,

hliník, umělé hmoty apod.

V pruběhu roku 2002 bude v Ceské republice

zahájena certilikace lesů dle CFCS. Vlastníci

lesi'! a následný dřevozpracující sektor tak zís­

kají možnost označovat výrobky pocházející

z certifikovaných lesi'! společným logem

PEFC.

• Ing. Jaroslav Tymrák - PEFe Ceská republika a Národní certifikační centnlll1 ÚHÚL. Bmndýs nad

Labem

CERTIFIKACE LESŮ

17

Náš rozhovor Toulání po životě

Pan Ing. Igor Míchal, CSc., projektant, les­ ník, ale hlavně dlouholetý ochránce přírody, oslavil před ncdávnem sedmdesátku. U této příležitosti požádala Veronica svého stálého přispěvatele a příznivce o rozhovor.

Věděl jste už ve st ředoško lské m mu byste se ch těl věnovat?

věku, če­

Ještě pred

maturitoll na gymnázill jsem nevě­ Rozhodoval jsem se mezi studiem archi­ tektlll)', pNrodních věd a lesnické fakulty. Některé Z těchto oboni mají k sobě blízko, ji­ né daleko. Domnívám se, že se mi během let podarilo tyto obOly propojit. děl.

Nakonec jste vystudoval lesnickou faku ltu Vysoké školy zemědě lské v Brně . .Jaké by­ lo Vaše další směřování po ukončení stu­ dia? Mým kritériem pro náslllp do zaměstnání po absolvování lesnické faklllty bylo to, že v le­ sním závodě, kalii nastoupím, se blldoll vy­ skytovat všechny velké šelmy. Proto jsem po­ depsal umístěnku na lesní Závod Murá/í. Nádherná krajina! Když jsem se ale jel na místo podívat, zjistil jsem, že jediné, co mi moholl poskytnout, je 12 111.1 bukového pali­ va... Rozpomněl jsem se, že jsellluspěl v kon­ kurzu do Státního souboru pÍSní a tanCl1. Na­ bídka místa stále platila, navíc okOl'eněná možností cestovat. To rozhodlo. Teď zpětně si myslíll1, že jsem se o zkušenost strávit rok dva na MlI/'áni sice ochudil, ale působil jsem čty­ r; roky ve státním reprezentačním tělese a ve­ lice mne to bavilo. V raných letech padesá­ tých, kdy v:íjezd do Budapešti, Berlína, nákuli do Vídně byl událostí, jsem projel dvakrát expresem pres Sibir. Poznal jsem spOUStll zajímavých lidí.. . V době, kdy jsem si už balil kufr)' a chtěl jsell1 nastoupit do Les­ projektu, premluvi/i mě na zájezd do Japon­ ska, Indie, Barmy. To byl rok 1958.

Po návratu jste do Lesprojektu opravdu nastoupil? Ano. Pracoval jsem ve Zvolenu. Pak p6šel čas na ženění a já se IJ/'estěhoval za ženou do Prahy a dojížděl jsem na ústredí Lesprojektu pro Ceskou republikll do Brand)'sa nad La­ bem. To bylo v době, kdy ještě nebylo metro. Jezdil jsem napNč Prahou na prvllí, většinou preplněllý, alllobus z Florence. Po čtyrech letech mě to věčné dojíždění opravdu niči­ lo ...

Dalo se s tím něco

děla t?

V době, kdy jsem

dělal externě

aspiranturu profesor Mezera, člověk neobyc<ejně vzdělaný a svobodomysl­ ný, jezdit na postgraduál z územního pláno­ vání na stavební fakultu do Brna. Díky tomu jsem se pak dostal do státního LÍstavu pro územní plánovállí Te rplan, kde se dělaly centrálně-byrokratické dokumenty a územní plány, jejichž schvalování si vyhradila vláda. Jedna z pracovních skupin měla na starosti pNrodní podmínky - živQtní prostredí. Postu­ pem času jsem dostal tuto skupinku na sta­ rost. Na tu dobu mne práce napliíovala uspo­ kojením, i když o jejích výstupech nemám nejmenší iluze. Postupem čas u prišly i pro­ blémy s realizacemi, _napNklad realizace směrnice vlády pro ekologicky šetrné zptiso­ by obnovy lesa v Krušllých Horách. Skutečné provedení - hrázděné hospodál'ství, jehož va­ ly jsou na krušnohorských pláních vidět do­ posud - bylo opakem toho, co měli lidé, kteH pFipravovali vládní usnesení, /IQ mysli.

z pěstění les/i, nechal

Ne měl

mě

jste ch uť z podniku odejít?

Neoddel jsem. Děla li jsme územní plán br­ aglomerace, p/~i kterém se rozhodova­ lo napr. o stavbě Velké ceny. Náš LÍsek argu­ mentoval, že dnešní umístění motocyklové dráhy je tou nejhorší variantou, vždyť jde o nejcennější a z hlediska životního prostredí nejkvalitnější rekreační prostor od prehrady na jih. Taky se stavěly Nové Mlýny. Terplan dostal zadání zpracovat územní dtisledky vo­ dohospodársk)ích IÍprav na jižní Moravě. Pro mne byla tato práce príležitostí sewámit se katastr od katastru s jižní Moravou. Své sta­ novisko k Novým MIJínům jsem nikdy nezmě­ Ilil, tuhle stavbu považuji za principiálně zby­ tdný investiční náklad, kte/ý se teď ještě násobí skandální záležitostí s ostrovy. Tyto kauzy ale každý zná ...

Kresba Jalla Steklfka

letým zpožděním, mu byla dedikována. A pl­ Ilým právem. Jenomže období federálního ministerstva bylo velice krátké, skončilo hned po volbách v roce 1992. Pak jsem lIlěl mezi­ dobí, kdy jsem dělal pro Správu chráněných krajinných oblastí a na Ceském ekologickém ústavu. Tec/' pracuji v Agenture ochrany pří­ rody a krajiny a extemě prednášílll na Karlo­ vě a Masarykově univerzitě.

něnské

Myslím, že se blížíme k roku 1989. Kde jste prožil listopadové události? Já jsem byl jednou nohou ve špitále. Vobdo­ bí polistopadové euforie, kdy lidé vnímali problém)' životního prostredí jako jedny Z nejpalčivějších, jsem pomáhal Josefu Vav­ rol/škovi, tehdejHm/l federálnímu ministrovi životního prostredí, v přípravách na jím svo­ lanou první evropskou poraduministni život­ ního prostredí na DobHši. Vavroušek vnesl do konference lil/who podněul a svlÍj spi ritus agens, který na dalších setkáních ministni 11i­ kdo neprekonal. Také první zpráva o život­ ním prostredí Evropy, která vyšla asi s šesti-

Před začátkem

rozhovor u jste se zmínil, že byste ch těl letošní léto více odpočívat a mén ě pracovat... Odpočívat jsem neNkal! Říkal jsem toulat! Paní Olga Havlová má knížku, kterou jsem neče tl, ale zal/jal mne její titul .. Clověk má dělat to, nač má sílu ". A v těch sedmdesáti už cítíte, že těch sil začíná ubývat a člověk si musí dobre rozmyslel, na co má sílu a o co by on osobně stál... Ctenáři Veroniky znaJl vaše fotografie. Fotografování patří k Vaší práci nebo je koníčkem?

Já jsem nikdy neměl výtvarné aspirace. Když jsem byl zaměstnaný u Lesprojektu, několik sezon jsem dělal práci, která nemohla vyvo­ lávat velké intelektllální nadšení - jezdil jsem na motorce od jedné lesní školky ke dmhé, odebíral jsem vzorky, interpretoval je a určo­ val jsem, jak dál v péči o stromky poslupovat. Sobotní dopoledne, které v té době bylo ještě pracovní, jsem investoval do poznávání pěs­ tebních pOZOl'llhodností jednotliv.ých lesních závod/i. Nevytvárel jsem úplnou dokumenta­ ci, ale z velké části repllbliky jsem měl po­ měmě ucelené fotografické podklady. Moc­ krát jsem měl pokušení /legativy vyhodit, pak jsem je ale neočekávan)ílll zplisobem použil. -7

18 NÁŠROZHOVOR ___________________________________________~U9~OO~~

Seznam publikovaných prací Igora Míchala děti malé, stačilo pFejít silnici a byli jsme obsahuje kolem třiceti knih, publikací či roz­ v Sárce, nebylo záměrem, ale náhodou. Byt sáhlejších studií. Z nich vybíráme: nám priděliLi zrovna lam a vyměnit jej za jiný byl nadlidslc) výkon. Navíc jsme měli " zálo­ Míchal, I. (1985): Ekologický generel ČSR. hu" v domku lIa Moravě, který postavili mí V osmdesátých Letech byla organizací podob­ Tex.tová část studie pro SKVTR Praha. Ter­ rodiče těsně před válkou. Domek byl SOl/částí nou dnešním nevládním organizacím ekoLo­ pIan Praha - Geografický ústav ČSA V Brno rodinné farmy, ke které patřilo nejen dvanáct gická sekce BioLogické společnosti Akademie Míchal, I. (1986): O odpovědném vztahu krav a jeden býk, ale i mLýn, pila či malá věd. Na setkáních se probíraLy aktuální k přírodě. Předpoklady ekologické etiky. vodní elektrárna. Po válce bylo zaLoženo i vleklé ekologické problémy. EkoLogická sek­ PSPPOP Praha družstvo, které mělo své první sídlo právě na ce byla pro mne oázou svobodného myšlení, Míchal, I. (1990): Územní zabezpečování této farmě. Farma pak byla opu.ftěna a lety kterou zaštiťovalnebojácnÝIIl zpúsobell1 Emil ekologické stability. Terplan Praha se jen rozpadala. V roce 1986 si ji koupil Hadač, kterému je dneska jistě pres osmdesát Míchal, I. et Vološčuk, I. (1991): Rozhovory uranový průmysl, který do doposud tichého let. Ex post jsme si spočítali, že na jarním se­ o eko1ógii a ochrane prírody. Enviro Martin

údolí prorazil cestu, privedl sem veřejné minári ekologické sekce v roce /989 byLo - Správa TaNaP

osvětlení, v Létě pionýrský tábor, diskoték)' ... pHtomnb sedm polistopadových ministrů. Míchal, r. (red.) et al. (I999) : Hodnocení kra­

Dříve zde, kromě kamenného tarasu, nebyla Rokem /990 následoval u některých čLenů jinného rázu a jeho uplatňování ve veřejné

neudržovaná pLocha. Tam, kam sahaly jarní raketový vzestup, myslím si, že Hadačovi ni­ správě. Agentura ochrany přírody a krajiny

rozlivy, byla louka - kdykoliv jsme jako kluci kdo za jeho činnost dodnes nepoděkoval. Redakce časopisu Veronica měla tu čest vy­

do rozkvetlé louky vstoupili, vynoNL se vlast­ Od situace, kdy jsoll nevládní neziskové or­ dat Igoru Míchalovi v roce 1992 knihu Eko­

ník se sukovicí a hnal nás ven -, tam, kde za­ ganizace vnímány jako organická, nepostra­ logická stabilita a dva roky poté její druhé

čínaLa orná půda, byla rada jabloní. lllfenzi­ datelná sou část společnosti, jsme myslím ješ­ vydání a zvláštní číslo Veroniky Hovory

ta péče byla neuvěritelná. Tohle lety ověřené tě daleko. Pražská skupina Společnosti pro s lesníky.

hospodařen í se s pozemkovými úpravami trvale udržitelný život (STUŽ), jejíž práce se Nelze také opomenout příspěvky pana Mí­

ztratiLo. V posledních letech se sice něco ú častním , se aktivn ě zapojila do územních N­ chala do časopisů a bulletinů, kterých se na­

zlepšilo, hlavně čistota vody v potoce, ale zení. Magistrát m ěsta Prahy zasílal naší or­ střádalo za jeho život víc než sto (např. v ča­

obecně údolí za mllj kratičký život zpustlo. ganizaci, která nemá jedinou profesionální sopisech Lesnická práce, Územní plánování

To je v kostce historie mé hlubiny bezpečnos­ sílu, kopie všech zahajovaných 1Ízemních N­ a urbanismus, Ochrana přírody, Živa).

ti, kde jsem si myslel, že dožiji-li se penze, zení. Měsíčně to byl.ftos papírů. Jenom vytN­ budil trávit vět.finu léta. Teď sem dojedu jed­ dit to, k čemll by stálo za to se v)~adrovat, nou dvakrát za rok ... Už to není s takovým byl úkol na několik ve čer/i. To je i pro Spo­ Směr gustem, s jakým jsem se těšil. lečnost pro trvale udržitelný život trvale neu­ držitelná situace ... Boguslaw Zurakowski

Za pojujete se do činností neziskových or­ ganizací. Jak vnímáte propojení státní ochrany a neziskových organizací?

Co Vaše

děti?

Mají cit pro p řírodu?

Skok přes dům,

Skok přes pláž,

Myslím si. že vlibec ne. Současné Lidské spo­ Skok přes oceán.

lečenství je tak pl'ekotné, že určitá věková Ti, kteří odešli, se vracejí.

vrstva si porozumí mezi sebou spíš meziná­ Ti, kteří byli sluhy,

Podmínkou vstupu do Evropské Unie je sou­ rodflě, než s generací vlastních rodičú. Já fO Vládnou Ilad sebou. Svítící

stava Natura 2000. Existuje jasný termín: tak aspoií vnímám. Doba klanů, kdy otec pre­ Body. rok 2004. A daWch šest Letl/afaktické zabez­ dával úafetu synovi, je pryč, s vS'.iimkou tak pečení ochrany. Jiné priority, /lapl'. územní výstredních povolání, jako je houslarství či systémy ekoLogické stability (ÚSES) či otázky zvonarství. Když je mladší generace v zásad­ Iniciace krajinného rázu, nyní Natllra 2000 zcela za­ ní opozici ke generaci rodičů. pak si myslím, Boguslaw Zurakowski stiiíuje. Přitom ÚSES považuji za my.fLenkově že je to v porádku, aLe okolo tricítky by mělo i kOllcepčně daleko bohatší. dojít ke změně - neztratit kritičnost, ale záro­ Stále. StáLe odlétalo.

veií hledat k postojúm starH generace re­ Zastavilo se v letu a tak

spekt a porozumění. To, obávám se, dnešní Obdržel jste několik cen. Prozradíte jaké? ZústaLo. Do této chvíle.

genepci chybí. Nelze, ahy vy.fH věk v očích ObLak v podobě obra

mLadych byL předem diskvaLifikací! Mládí ani To já z hlavy opravdu nevím! Nejvíce si ale Bojuje sám se sebou

stáN nejsou samy o sobě žádné hodnoty, považuji Vavrouškovy cen)', kterou uděluje A roztrhává se na kOl/sky.

kladné ani záporné. Jsou to biologické fakty Charta 77 (pozn . red.: Igor Míchal cenu ob­ stejně jako to, že mladí zestárnou a že mají držel v roce 1999). tendenci vydávat své omyly za moudrost nové Želva doby. Přeju svým mladým prátelLim, aby se Z této Pro mne je překvapivé, že patříte mezi li­ Bogllslaw Zurakowski biologické zákonitosti vysmekli lépe než moje di, kteří bydlí na pražském sídlišti ... generace. Pě.fky přes oceán. Tváří v tvář,

Nikdy by mě ve snu nenapadlo, že bych mohl Sám se sebou. Raději později

Za rozhovor poděkovala Než nikdy. Stále sly.fíŠ

skončit v Praze. Na sídlišti už vúbec ne! To, Věra PospÍšiIíková Někoho v sobě. Doháníš netěLesnost.

že naše sídli.ftě je II výpadovky a že, když byly Někde

jste napsal, že je potřeba určit-prio­ rity ve státní ochraně příl"Ody. Jsou pro Vás s odstupem času stále stejné?

~,(!9n~Dnufi®~

NÁŠ ROZHOVOR

19

Naše reportáž Bartákův hrnec nejlepšímu ekologickému zemědělci roku 2001 Věra

PospÍšilíková Radičová na úvod a pokračuje: "V roce /987 jsme se IIsadili v domku nedaleko odchovny jalovic, která byla ve zcela dezolátním stavil. Zaměstnanci státního statku tady pracovali za trest. Proto také každou chvíli odcházeli a místo nich nastl/povali jiní." Soukromě hospodařit začali v roce 1991. Za první půl­ milionový úvěr se jim zaručila obec, a velmi tím Radičovým pomohla. Počáteční půjčka stačila na nákup kraviček a základních strojů na dojení od státního statku. Kromě manželů zaměstnává farma trojici lidí a na sezonu přijímají dalších pět. Velkými pomocníky jsou také tři Radičovic děti. Nyní farma hospodaří na 800 ha. z toho je 30 ha sadů. Jako skladovací prostory jim slouží je­ den z rodinných domů v obci.

Letos jubilejně podesáté ­ "ve westernovém stylu" Cena pro nejlepšího ekologického zemědělce roku - Bartákův hrnec - vznikla z iniciativy Ing. Richarda J. Bartáka, CSc., bývalého ná­ městka ministra zemědčlstvÍ. Loňského roku přešla velká část organizační činnosti i fi­ nančního zabezpečení na svaz ekologických zemědělců PRO-BIO. Samotné předávání ce­ ny je ale stále v režii pana Bartáka. Prvního června v sobotu dopoledne cenu ob­ drželi majitelé Ekofarmy Babiny II manželé Jana a Joscf Radičovi. Při příležitosti předá­ vání byli také tentokrát pozváni ekologičtí zemědělci od nás i ze zahraničí, ale i široká veřejnost přímo na oceněnou farmu. Tak do Babin II zavítalo kolem dvou set návštěvní­ ků. Ocitli se v CHKO L:eské středohoří, dva­ náct kilometrů od Ústí nad Labem na hrani­ cích okresů Ústí nad Labem, Děčín a Litoměřice. Jádro farmy tvoří bývalá od­ chovna jalovic, dnes spíše stáj pro koně, bíle omítnutá budova, pod jejíž střechou našlo domov i nčkolik desítek vlaštovek. K areálu přináleží i šest chatiček postavených pro in­ dividuální rekreanty, kteří při pobytu nevyža­ dují komfortní podmínky. Pro zabezpečení potřeb větších n'ávštěv byl v areálu vystavěn dřevěný srub. . Za doprovodu country hudby jsou všichni hosté uvítáni, přichází na řadu pohoštění, do­ konce i štrlldl pečený samotnou hostitelkou. Následné předávání Bartákova hrnce plného dvacetikorun nové ražby v celkové hodnotě

deseti tisíc korun bylo tentokrát pojato netra­ "z koně na koně" - pan Barták plně jezdecky vybaven a s cenou v ruce sypal "z laťáky" do košíku paní Radičové. Po přijetí gratulací hostitelka provedla všechny zájem­ ce po hospodářství. dičně

Kravičky

a

kozičky

Stohlavé stádo červeného strakatého skotu udržovali Radičovi dlouho ve stavu tržní pro­ dukce mléka. "Koupili jsme si technologii na dojení a nevěděli, jaká bude politika stáll/, .. vysvětluje paní Radičová strategii chovu ho­ Jak jsme začali hospodařit vězího dobytka a dodává: "Pomalol/čku ale přecházíme na masný chov . .. Stádo je celo­ Paní Radičová vystudovala obor ovocnář-ze­ ročně na pastvě a při naší návštěvě vůbec ne­ linář, ale pracovala jako vychovatelka v dět­ hylo k vidění. Pohybovalo se v katastru obce ském domově. Když jejich dcera začala mít Týniště. U farmy zůstalo jen malé stádečko problémy s průduškami, rozhodli se rodiče krav, které po zimě nebylo úplně v pořádku. vyhledat neměstské prostředí, protože věřili, Telátka narozená na jaře jsou do podzimu že pobyt na venkově dceři pomůže. "Byli pod kravičkou. pak jsou prodána, odvezena jsme se podívat dokonce i na Sumavě, ale na biojatka - veškerá produkce končí u zá­

když jsem uviděla toto krásné místo, navíc jemců v kraji - nebo o ně mají zájem další

v našem kraji, bylo rozhodnuto," říká paní ekologičtí zemědělci v kraji.

Zařízení na dojení je teď využíváno k dojení

Pohled lIafarmu mallželzl Radičových, lIacházející se mezi kopci Českého středohoří. Foto Věra Po­ koziček, kterých je na farmě asi dvě stě ­ spíšilíková zhruba polovina je bílých a polovi na 11I1ě­

dých. Kozičky se ukázaly velmi přátelskými

- po čase se přišly návštěvníkům ukázat. Pa­

ní Radičová, která pronikala do tajů chovu

koz čtyři roky, přiznává: "Kozičky /Ilusí mít

absolutní pohodu a osobní zacházení. Jen tak

se jim dobre daN. Proto nellí chovateli~ koz

mlloho." Donedávna byly dotace na chov

koz minimální, od roku 2002 je výše finanční

podpory stanovena na 2 000 Kč na kozu

a rok. "Na produkci kozího mléka a jeho dal­ ší zpracování se musíme důkladně pripravit.

Je potreba postavit V)'robllll, naučit se vyro­ bené prodávat, ale bude také nutné rozšírit

stádo, " dodává na závěr ke kozí problemati­

ce paní Radičová.

Koně

a agroturistika

"Pět měsíců nás živí agroturistika," uvádí nás mezi koňské stádo paní Radičová, .. pět dní v f)'dnu od devíti do dvanácti sem přijíž­ dějí školní děti. " Pro agroturistiku je k dispo­ zici šestnáct koníků: huculů, poníků i teplo­ ~

20

NAŠE REPORTÁŽ - - - -_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _~~~n«]Dn1lfi®2!l

4

JIJ

v su.Mrně skanzenu v Zubrnicích, " seznamu­ je nás s poslední hlavní činností své farmy paní Radičová. Základem pro tuto činnost bylo zmapování vyskytujících se druhů rost­ lin a živočichů, u ovocných stromů pak urče­ ní ovocných odrůd, které tady zůstaly po předchozích obyvatelích německého původu. " V těchto aktivitách nám byli velice nápo­ mocni pracovníci Správy CHKO Ceské stře­ dohoří. S nimi jsme vypracovali i katalog chráněných rostlin a živočicM v okolí far­ my," doplňuje Jana Radičová a dodává: "Na­ ším posláním je tuto krajinu udržovat v kul­ turním stavu. Snažíme se jí dát to základní. Proto jsme také sestavili plán péče o krajinu CI pečlivě jej dodržujeme. " Kresba Jana Steklfka

/

Kresba Jalla Stek/{ka

Plány do budoucna

přijížděli k farmě, všechna zvířata na pastvi­

.. Většinu koníkl! jSllle dostali z ně­ ně spokojeně ležela. Toto pozorování je dů­

"Co nás čeká do budoucna? No, hlavně re­ jalcjch problémú. - buď měli jít /la jatka, ne­ konstrukce vnitřního vybavení kravína a pak kazem, že na farmě se hospodaří se zájmem

bo se o ně chovatelé nestarali a byli ve špat­ hned stavba výrobny kozích produktů, " od­

a zápalem a vykonaná práce vede ke spoko­

ném zdravotním stavil. Dva z nich byli hodně povídá paní Radičová na otázku zvědavého j enosti všech, přírody, dobytka i lidí zde ži­

biti, " pokračuje v seznamováni paní Radičo­ návštěvníka.

vá. Děti, které do Babin přijedou na dopoled­ jících.

Tato reportáž není plným výčtem činností

"Chceme se plně zaměřit na výrobu biopo­ ní program, si prohlédnou hospodaření na travin, sušení ovoce nevyjímaje. A nesmíme rodiny Radičových. Pro lepší poznání dopo­

farmě. Hlavně si ale vyzkouší podojit kozu zapomenout na slib, který jsme dali panu ručujeme farmu osobně navštívit.

nebo vyhřebelcovat koně. Odměnou jim je Bartákovi, že odměnu deseti tisíc korun zje­ Kontakt: Ekofarma Babiny II

závěrečná projížďka na koňských hřbetech. ho hrnce použijeme na likvidaci čern)ích Jany a Josefa Radičových

Na cestu dostanou malou svačinku - koláče skládek, " dodává po chvíli .

403 23 Velké Březno (Ústecký kraj)

z kozího mléka. "Uchvátila nás místní krajina, rozhodli Více také na www.ekofarma.babiny2.cz.

O víkendech přijíždějí individuální turisté. jSllle se tady žít, a proto jsme překollali

Objednají si pobyt pro pořádání soukromých i zdejší těžkali práci, " pozvolna přechází Ja­

oslav nebo pracovních setkání. Za tímto úče­ na Radičová k rekapitulaci. Když jsme ráno lem sem přijíždějí někdy i třicetičlenné sku­ piny lidí. Velkou část pobytu stráví projíŽĎ­ kami na koních. A okolí k nim, co se týče Předávání celly: vpravo lIa kOlii Jana Radičová s manželem Josefem, vlevo Richard Barták, který zajímavostí, není skoupé! Mohou dojet s prů­ drží v rukou cellu - Bartákův hmec plllý zlaťáků. Foto Věra Pospíšilfková vodcem na Ploskovický zámek (projížďka dlouhá kolem třiceti kilometrů), do skanzenu a železničního muzea v Zubrnicích nebo na Bukovou horu (obě kolem patnácti kilomet­ rů). Ti zkušenější mohou bez doprovodu prů­ voJce vidět zámek Velké Březno, hrad Stře­ kov, Bobří vodopády u Verneřic (s možností přespání v trampské osadě Bobr) či hrad Hel­ fenburk (s možností přespání v chatkách u rybníka i s koi'ími). Koně jsou přes zimu ustájeni v jedné části kravína, ale i tak jsou v ní jen minimálně, a to proto, že paní Radičová i její kolegové vědí. že .,pastevní koně JSOll v nejlepší kOl1di­ ci. 1sou maximáln ě klidní a ce lkově spokoje­ ní". - "Neradi bvchom agroturistiku dále rozšiFovali. Vždyt'jde pFece o klid a pohodl/, ne o vydělání peněz na velkém IIInožství zá­ kazníkli, .. uzavírá paní Radičová. krevníků .

•

~



Sušení bylin a ovoce "V ovocných remízcích na pastvě sbírd/1/e b,'liny, které i s ovocem z našich sadli sušíme

~u~nllDnufi®~

NAŠE REPORTÁŽ

21

li

Rybník Olšovec II Jedovnice - vodní květy versus rekreace a rybářství Olga Skácelová

Rybník Olšovec u Jedovnice s vodní plochou 40 ha a krásnou polohou v Moravském Krasu patří k nejvyhledávanějším střediskům vodních sportů v okolí Brna. Roli hraje přijatelná vzdálenost od jihomoravské metropole. rekreační zázemí v bez­ prostředním okolí rybníka i v hospůdkách v blíz­ kém městečku a v neposlední řadě vyhlášené podzimní výlovy bezkonkurenčního jedovnické­ ho kapra. V posledním desetiletí je však letní idyla narušena problémcm většiny našich vod­ ních nádrží - vodními květy sinic, znepříjemňují­ cích až znemožňujících vodní radovánky. Příčiny

kvetení vody

"Kvetení vody" není v přírodě ničím novým. Tento jev býval čas od času pozorován již v do­ bách antických (pojmenování masového zmno­ žení sinic "tlos-aquae" pochází již od Plinia), masivního rozsahu a každoročního opakování dosáhl v posledních dvou desetiletích. Zavinilo to přetížení povrchových vod živinami, zejména dusíkem a fosforem. Fosfor bývá v přírodě ve formě dostupné organismúm přítomen ve velmi nízké koncentraci. Různé zdroje znečištění v po­ vodí (komunální znečištění, splachy a odpadní vody ze zemčdělství a některého prlunyslu) záso­ bují vodstvo nadbytkem obou prvků a vytvářejí z vodních nádrží rezervoúry ži vného roztoku pro řasy II sinice. Neopominutelný je fakt, že masivní nástup vodních květů do našich vod korespondu­ je s plošným zavedením automatických praček 1.. ťQ,,'>f:llil.'II~d!. ':;ocich ~Q,"'\.kd'cl, 9i' !..\e.ClCImn.a­ lém (či dokonce vůbec žádném) čištění odpad­ ních vod. A tohle je také případ Jedovnice a okolních obcí, které po desítky let zásobovaly rybník Olšovec živinami z odpadních vod - nejen rekreační zaří­ zení u rybníka, ale celé městečko. Výsledkem je zásoba živin v podobě rybničního bahna, již by bylo možné odsu'anitjedině radikálním odbahně­ ním za desetimilionových nákladů. Začít o tomto řešení uvažovat má cenu jedině za předpokladu vyřešení přísunu odpadních vod do nádrže. To se v povodí Olšovce daří: většina sídel Jedovnice je již zkanalizována. pod obcí dobře funguje čistír­ na odpadních vod. Zbývající část včetně menších rekreačních zařízení (autocamping Olšovce má zachycování odpadních vod vyřešeno) bude pod­ chycena v nejbližších letech. Rovněž obce na přítocích (Krasová, Kotvrdovice) čištění odpad­ ních vod vyřešily.

Zdravotní rizika Rekreační sezona na letním Olšovci je v součas­ nosti každým létem otazníkem. Kvalita vody, te­ dy zejména přítomnost vodních květů - toxic­ je předmětem sledování kých sinic, hygienickými stanicemi, které při objevení se vodního květu dávají provozovatelům rekreace příkazem vyvěsit ,,Zákaz koupání". Co to zna­ mená pro stovky rekreantů rozhodnutých strávit dovolenou vodními sporty, není třeba rozebírat. Ekonomická stránka odlivu rekreantů se pak vý­ razně projeví v rozpočtu obce. Na čem nástup a síla vodních květů závisí? V jar­ ním období dávají hnědou barvu vodě úživného

22

Masivní nástup vodních květů do našich vod koresponduje s plošným zavedením automatických a fosfátových pracích prostředků při nedokonalém (či doko/lce vlibec žádném) čištění od­ pad/lích vod. Foto ryb/llKa Olšovce z archivu redakce

praček

rybníka rozsivky, s oteplením je vystřídají mikro­ skopické zelené planktonní řasy. Ty jsou decimo­ vány zooplanktonem - zejména perloočkami, kte­ ré dokážou od řas vyčistit rybník natolik, že se maximálně zvýší i průhlednost. A to vyhovuje si­ nicím, které na tento okamžik čekaly u dna. Na­ víc zelené řasy vyčerpaly velkou část zásoby ve vodě přítomného dusíku a sinice na něm nejsou natolik závislé: pomoCÍ speciálních adaptací mo­ hou zachycovat i vzdušný dusík rozpuštěný v po­ vrchových vrstvách vody. Fosforu je v rybniční vodě i nadále nadbytek. Sinice, které vlastně ne­ jsou řasami, ale fotosyntetizujícími bakteriemi ­ organismy jednoduššími a adaptabilnějšími i na extrémní prostředí, mají i další strategie. V urči­ tých životních fázích jejich populace vylučují me­ tabolity, které vyřazují konkurenty o prostor. Mnohé z těchto metabolitů mají toxickou povahu pro teplokrevné obratlovce (tedy i pro člověka), ačkoliv původnč nebyly namířeny proti nim. Me­ zi sinicové toxiny patří hepatotoxiny poškozující jaterní tkáň, neurotoxiny, karcinogeny, mutageny, dále imunosupresiva potlačující přirozenou obra­ nyschopnost organismu a celá řada alergenú. Koupající se tedy není ohrožen jen alergiemi z vodních květú, ale i dalšími škodlivými látkami. Prolo la opatrnost 'hygienikU.

Nejlepší řešení nabízí příroda - ryby Otázkou je únosnost rekreace za těchto podmí­ nek. Radikální řešení problému vodních květll na rekreačním rybníce s mnohaletými sedimenty na dně není reálné. Metody na likvidaci vodních květú použité v různých částech světa s dílčími úspěchy se sem nehodí. Srážení fosforu na příto­ cích, které bylo ozkoušeno na některých vodá­ renských nádržích v zahraničí. zde nemá místo ­ živiny jsou nahromaděny na rybničním dně. Aplikovat algicidy nelze ani vzhledem k rozloze rybníka a jejich ceně, ale hlavně z dúvodu, že by se v rybničním sedimentu hromadily další látky, na nichž jsou algicidy nebo nosiče algicidních substancí založeny. Navíc je po algicidním zása­ hu nutné na několik dní vyřadit rybník zcela z re­ kreačního provozu, což by na Olšovci nebylo možné ani uhlídat. Jediným možným a pro přírodu i člověka nejlep­ ším řešením je využít přirozených pochodú v rybníce, které na základě modelových hydrobi­ ologických studií i sledováním oživení Olšovce během sezony máme možnost poznat. K vodní­ mu květu dochází zejména tehdy, když nastoupí fáze "čisté vody - clear water" - vodního sloup­ ce prožraného velkými perloočkami. Voda prů­ hledná do větší hloubky vypadá sice pro rekrean­ ty příznivě, avšak při zátěži rybníka živinami je nutné dát přednost vodě méně průhledné s dosta­ tečným rozvojem ostatních řas, aby se oddálil nástup sinic. Je tedy třeba likvidovat perloočky, a to nejlépe v přirozeném potravním řetězci - ne­

chat je zkonzumovat rybami, které zároveň pod­ kalují vodu, a tím také brzdí masivní nástup si­ nic. To je možné jen při dostatečně silné rybí ob­ sádce. Nasadí-Ii se ryb do rybníka nedostatečné množství, nezkonzumují dostatek zooplanktonu a sinice se objeví mnohem dříve a ve větší mase.

Nutnost přikrmování ryb Vysoká rybí obsádka v rekreačním rybníce se ne­ setkává s pochopením ze strany místních obyva­ tel ani rekreantú. Převládá tradiční názor, že za špinavou vodu a vodní květy mohou ryby, re­ spektive rybáři. Chceme-Ii se však zbavovat pře­ bytečných živin, musíme pochopit fungování rybniční biocenózy a způsob, jak je dostat z ryb­ níka ven. A nejlépe právě tím, že jednotlivé slož­ ky potravního řetězce budou fungovat vyváženě a výsledkem je právě pověstný jedovnický kapr. Mylně interpretována bývá ještč jedna otázka v obhospodařování rybníka. Úživnost rybníka (v příp adě O lšovce vysoká) bývá chápána tak, že si ryby mohou najít po celou sezonu dostatek po­ travy přímo ve dně a nemusí být přikrmovány. Skutečně je dobré dobu potřeby přikrmovat co nejvíce oddálit - nájemce nebo správce rybníka ~~~=\I~)~~ó\~

~ooi.­

lím až tehdy, kdy je zooplanktonu dostatečné ve­ likosti v rybníce nedostatek. Někdy se tento stav bez přikrmování podaří udržet až do srpna, na většině produkčních rybníků se přikrmuje už od června. Bez přikrmování by nebylo možné ros­ touCÍ ryby na nehnojeném rybníce uživit. Roli hraje množství dodávaného obilí. Obavy rekre­ antů z toho, že by Olšovec a výše položené ryb­ níky byly hnojeny mrvou či dokonce kejdou, jsou v dnešní době neopodstatněné . Nadějné

vyhlídky do budoucna

Rybářské hospodaření

na Olšovci je v poslední sledováno a konzultováno specialisty ­ hydrobiology z Vodňan, kteří navrhují výši rybí obsádky. Obec Jedovnice a autokemp Olšovec přikročily od letošního roku navíc ke spolupráci s Unií pro řeku Moravu a hydrobiologickou labo­ ratoří Moravského zemského muzea, která sledu­ je rozvoj fytoplanktonu včetně sinic ve čtrnácti­ denních intervalech a podává zprávy o vhodnosti k rekreaci provozovateli a obci. Unie pro řeku Moravu připravuje komplexní revizi povodí a kampaň vysvětlující problematiku možností re­ kreačního využívání Olšovce a zejména alterna­ tivních řešení likvidace odpadů z chat. Navazo­ vat bude i osvětová kampaň - již v příští rekreační sezoně by se měly u rekreačních center Olšovce objevit naučné tabule a letáky vysvětlu­ jící problematiku vodních květů, rybářského ob­ hospodařování a rekreace. pentádě

•

RNDr. Olga Skácelová - vedoucí hydrobiologické laboratoře Moravského zemského muzea v Bmě

VODNÍKVĚT _____________________________________________ ~u~~oom®~

Galerie přírodní prozy ~

v~~n~Dnufi®~

Rudolf Luskač (1899-1971)

Mezi tvůrci přírodní beletrie jsou i autoři, kteří českým čtenářům přibližují přírodu různých ci­ zích zemí, a to na základě vlastních zkušeností. ledním z nich byl též Rudolf Luskač, zobrazují­ cí četné přírodní oblasti byvšího Sovětského

J

svazu. Narodil se v Rájci nad Svitavou. Roku 1909 se ze svého rodiště odstěhoval do Prahy, kde ab­ solvoval reálné gymnázium (1917). Poté krátce studoval na lesnické akademii v Zákupech. Po vykonání vojenské služby odešel do Německa; v saském Tharande vystudoval Vysokou školu lesnickou (1926) a roku 1927 p řesídlil do So­ větského svazu. Zde pracoval ve sféře lesního hospodářství - nejprve v Karelii a od roku 1932 v Leningradě. V roce 1941 vstoupil do I. česko­ slovenského armádního sboru, s nímž se roku 1945 vrátil do Prahy. V poválečném období sloužil zprvu v armádě. Od roku 1951 působil na ministerstvu lesů a dřevařského průmyslu, později na minister­ stvu zemědělství, lesního a vodního hospodář­ ství. V roce 1963 se stal spisovatelem z povolá­ ní, přičemž spolupracoval i s rozhlasem a televizí, jakož i s několika periodiky (Svět so­ větů, Svobodné slovo, Zemědělské noviny). Zemřel v Praze. Své první práce o přírodě publikoval v němčině a ruštině již v meziválečných letech. Od roku 1948 vydával česky psané knihy, v nichž zachy­ coval své prožitky nejenom z Karelie, nýbrž i z Valdajské vrchoviny, sibiřské tajgy, Dálného východu, středoasijských stepí či z Kavkazu. Vesměs jde o lovecké příběhy, které však nepo­ strádají ani evokace přírodních krás. První knihou této ražby je Zelený ráj (1948). Luskač v něm vypráví o svých zážitcích při lo­ vu rozličných druhů zvěře, ptáků a ryb v karel­ ských lesích a jezerech. Tato vyprávění pak za­ členil do souboru nazvaného Revír bez hranic (1953), do nějž zahrnul i lovecká dobrodružství z jiných oblastí (například z kavkazských hor). Další prožitky ztvárnil v knížce Lovci veliké země (1954), vypovídající mj. o nálezu zacho­ valého mamutího těla v jakutské tundře. Následující titul Odkaz lovce tajgy (1956) je de facto dobrodružný román, v němž autor po­ pisuje dramatické osudy výpravy na Sibiři. V knize Závoj zeleného ticha (1960) se opět vrací k loveckým a rybářským příhodám, což činí i ve svazku s názvem Hlas pralesa (1962), který obsahuje leckteré texty z předchozích děl. Luskač do přírodního prostředí sItuoval rovněž děje próz s kriminální nebo špionážní zápletkou (Bílá straka, 1964; Číhající stíny, 1965; Jedo­ vaté žihadlo, 1969). Vylíčil v nich potírání ne­ přátel sovětské moci, avšak pojal je příliš sche­ maticky. Dnešního čtenáře více zaujme knížka Dračí zub (1966), jejíž přepracovaná verze by­ la nazvána Tajemství dračího zubu (1979); vypráví se v ní o expedici k tajemnému sibiř­ skému jezeru, spojenému se záhadou hrobky mongolského chána. Nejúspěšnější Luskačovy knihy - Revír bez hranic, Odkaz lovce tajgy či Závoj zeleného ti­ cha - se na knižním trhu objevily víckrát (mno­ hé reedice vyšly v jazykové úpravě Jiřího Sed­ láčka). Vzešly z nich tři výbory (Závoj

~'U~mIDnufi®~

upřeně do tmavého hvozdu, naslouchal a pak vyskočil. Chvilku větřil, načež vyrazil ze sebe zvlá.ftní vrčení. Vzápětí se odrazil všemi čtyřmi od země. Vyskočil z místa jako gumový panák a uháněl pryč. Vše se odehrálo rychle a s takovou neobyčejnou mrštností, že jsem nestačil pronést ani slovo. Výpad psa i mě postavil na nohy. Uchopil jsem pušku a běžel za ním. Záhy jsem ho však ztratil z dohledu, neboť na špurt loveckého psa nestačí dvounohý běžec, i kdyby byl závodníkem. Zastavil jsem se a připadal sám sobě směšným. Bez rozvahy dal jsem se strhnout k překotnému

běhu jen proto, že jsem byl v tajze, kterou jsem neznal. Kráčel jsem tedy směrem, kterým pes zmizel, a čekal, až se ozve jeho štěkat. (. ..) Sotva jsem se celý udýchaný vypotácel na mýti­ nu, octnul jsem se tváří v tvář majestátnímu pa­ rohán - losu. Stál zde v celé své mohutnosti Ilustrace Zdeňka Buriana z knihy Závoj zele­ a nezkrocené vznešenosti, která mu vynesla po­ ného ticha jmenování krále lesů. U všech všudy, proč zde tenlO lopatáč SlOjí jako zeleného ticha, 1986; Zelený ráj, 1987; Zelené sloup a nehne ani slechem? Při vyprošťování ze eldorádo, 1989) a navíc byly přeloženy do slo­ spleti popínavých chapadel tajgy jsem přece na­ venštiny, polštiny, ruštiny, němčiny a maďaršti­ dělal tolik hluku, že mě musel slyšet! Byl asi ny. Nelze opomenout ani jejich ilustrační do­ zvědavý, jaký nemotora uvízl za bílého dne v te­ provod, který tvoří jednak autorovy fotografie natech pralesa, a klidně čekal, aby si ho pro­ a jednak kresby Zdeňka Buriana, Mirka Haná­ hlédl. ka, Jiřího Krasla, Václava Junka, Vilmy Lesko­ Nyní vzbudilo setkLíní vzájemný údiv a los byl vé, Evy Haškové, Michaela Romberga, Zdeňka první, který na ně reagoval. Přešlápl předními Chotěnovského, Miloslava Dismana a Františka běhy a hodil mohutnou hlavou, patrně z rozmr­ Zálabského. zelosti, že se nechal překvapit tvorem, který zde Následující ukázky pocházejí z prvních vydání vlastně nemá co dělat. Nehnul se však z místa. knih Lovci veliké země a Závoj zeleného ticha. Do svých širokých nozder nabíral vítr, aby si ověřil prapodivný pach člověka, který se tak liší od všech ostatních tvorů tajgy. Karelský letopis S losy jsem měl zkušenosti z Karelie a věděl, že některý bývá popudlivý a paličatý jako kozel. Tento kus země má své vlastní nebe. Modrozele­ Clověka napadá ovšem jen velmi zřídka, hlavně né. V něm se odráží odlesk hladin nesčetných v době říje, nebo kdyžje těžce poraněn a brání jezer a jezírek a oblaka se podobají světlým ost­ svůj uhasínající život. Jinými vlastnostmi nemo­ růvkům na vysoké klenbě světa. Lazurová barva hl být obdařen ani tento lopatáč tajgy, a proto oblohy se spojuje a nekonečné jsou hranice této jsem ani nesáhl po pušce, neboť i v tajze byli země. Stěhovavé ptactvo lákLí vítr, který nese v létě losi hájeni. vůni lesů a vod, a volá je, aby zde ukončilo svou Nevím, jak jsem přišel na nápad, jemuž se po­ dlouhou cestu zjihu, kde palčivé paprsky slunce se staly nesnesitelnými. sléze moji přátelé nehorázně smáli: smekl jsem totiž klobouk, zamával jím a hlasitě oslovil losa Chladný vánek plný slibů vítá opeřené cestova­ českou řetí. tele a země také splňuje to, co jim sliboval po­ hled ze závratných výšin, jimiž letěli. Labutě, "Paroháči, " zvolal jsem, "neviděl jsi ještě člo­ zoravi, divoké husy, kachny všech druhů, jakož věka, že mě tak neomaleně otumuje.f? Hleď si svého... Marš!" i celá čeleď kulíků a bahenních sluk najdou zde tiché zátoky jezer a jezírek, které jsou oploceny Poslední slovo jsem přímo vykřikl, neboť před­ nepřístupnou spletí rákosů a vodních trav. K to­ chozí věta neučinila na losa žádný dojem. Stál, mu je zde bohatě prostřen stůl, a kde jinde sla­ zvedaje hlavu, otáčel velké slechy a přitom sta­ vit svatbu a líbánky, ne-li zde, kde země nabízí hoval horní pysk, jako by se šklebil. Zřejmě se neměl k odchodu, já však nestál lákavé kolébky k hnízdění a bohatou obživu! Jak prudce se vyvíjí a vyrůstá život v prostředí o další seznamování a uchopil jsem pušku. Vy­ tak bohatém, jako jsou karelské vody a lesy! měnil jsem rychle jeden kulový náboj za broko­ vý a vypálil do vzduchu.

Chtěl jsem výstřelem jednak odehnat dotěrného

V zajetí pravěku paroháče a zároveň přilákat psa, kterého jsem

po celou dobu setkání i rozprávky ani nezaslechl.

K mým uším doléhalo cvrlikLíní drobných ptáků, Sotva zazněla rána, zvedl se los na zadní běhy,

kdesi bublloval datel na souši a slabý větřík měl učinil mohutný skok přes nízké keře a s dupotem

tak málo sil, že nemohl ani brnkat na tenkých uháněl pryč. Výstřel byl tedy účinnější výraz Vů'

větvích, takže se spokojil se slabým .felestěním le člověka než hlasitě pronesená slova v češtině.

listí. Zdálo se mi. že vládne téměř ticho, kdežto pes byl zřejmě jiného názoru. Nastražil se, hleděl Jiří Poláček

GALERIE PŘÍRODNÍ PRÓZY

23

Přírodní

Přírodní parky

park Svratecká hornatina

hranice PPk a CHKO maloplošná

Svratecká hornatina

hranice

Jan Lacina

zvláště chráněná

území

vegetačních stupňů

hranice výskytu teplomilných rostlin 1., II. a IlI. řádu (podle J. ŠMARDY 1940)

Rozlehlá Ceskomoravská vrchovina žije v po­ vědomí většiny svých ctitelů jako krajina jen mírně a široce zvlněná. Má však i části, které vynikají strmými svahy, hlubokými údolími řek a potoků a skalnatými hřbety, takže svým reliéfem připomínají spíše hornaté Karpaty než zaoblené hercynské pohoří. K takovým územím patří zejména hluboce zaříznuté údolí Svratky mezi Jimramovem a Tišnovem se ši­ rokým pruhem srázných kopců po obou stra­ nách. Relativní převýšení zde dosahuje na pár kilometrech až čtyři sta metru, a tak není divu, že geomorfologové začali používat pro tuto rázovitou jihovýchodní část Ceskomoravské vrchoviny adekvátnější pojem hornatina. Svratecká hornatina byla nejprve koncem 80. lel vyhlášena na okresech Žďár nad Sázavou a Blansko jako klidová oblast, ktení pak ve smyslu nového zákona o ochraně přírody a krajiny byla po roce 1992 zařazena do kate­ gorie přírodní park. K jeho jižní čústi se roku 1995 připojil i okres Brno-venkov, takže sou­ časný přírodní park o délce přes 30 km a šířce až 18 km mú úctyhodnou výměru 365 km 2•

Pozoruhodnosti a rekordy V rozmezí nadmořských výšek 255 m (niva Svratky u Stčpánovic) až 774 m (Horní les u Rovečného) patří toto rozlehlé území do 2. bukodubového až 5. jedlobukového vege­ tačního stupně. Již tato skutečnost napovídá, že zde musí být příroda neobyčejně rozmanitá a druhově pestrá. Na rozdíl od plošších částí Ceskomoravské vrchoviny zde v členitém reli­ éfu nedošlo k tak rozsúhlé blokaci a zornění zemědělských půd ani k celoplošné přeměně lesů na smrkové monokultury. Proto tu dodnes vytváří malebný a útulný krajinný ráz pestrá mozaika nikoli jakýchkoliv lesů ajakýchkoliv luk, ale často lesních porostů přirozené dře­ vinné skladby a přírodč blízkých luk a pastvin. LeSll dubových, bukových i suťových, v nichž pod věkovitými javory rozkvétají zjara sně­ ženky a v múji milostná květina Lunaria. Květnatých ovsíkových luk i poháňkových pastvin, vřesovištních i mokřadních lad, ka­ menitých strání s mateřídouškou, pupavou, hvozdíkem kropenatým i se cvrčky. Údolí Svratky a jejích přítoků, zejména Be­ sénku, Hodonínky a Nedvědičky, jsou důleži­ tými migračními cestami. Chladnými zastínč­ nými dny sestupují některé druhy vyšších poloh - např. hadí kořen větší, prvosenka vyš­ ší, knotovka červená a žlu(ucha orlíčkolistá. Po slunných skalnatých svazích údolí naopak pronikají do nitra Ceskomoravské vrchoviny druhy teplomilné. Za nimi je možno putovat ve stopách docenta Jana Smardy (1904-1968), středoevropsky proslulého botanika a ne­ smlouvavého ochránce přírody, který se zdejší

24

květeně podrobně věnoval ve 30. letech minu­ lého století. Některé jím popsané lokality sice zanikly - např. slunné skalky u Chudobína v zátopě vodní nádrže Vír, které botanik vy­ mezil jako nejzazší etapu teplomilných rostlin v povodí Svratky. Většina lokalit však zůstala zachována, a dokonce se zde dají činit objevy nové. Tak byl např. v roce 1995 zjištěn teplo­ milný dub žlutavý právě až nad Vírskou pře­ hradou či převzácný švihlík krutiklas začát­ kem 80. let u Svařce. Dodnes v jižním cípu Svratecké hornatiny roste na severozápadní hranici svého celkového areálu pryšec mnoho­ barvý (u Stěpánovic), na nejzazší místo smě­ rem od Alp sem doputoval brambořík nacho­ vý (Jahodná nad Brusnou). K pestrosti zdejší flóry přispívá i rozmanité geologické podloží. Převládají ruzné typy rul , významně jsou však zastoupeny i amťi­ bolity, hadce a krystalické vápence. Na had­ cích - např. v údolí Nedvědičky - je hojný drobný kapraďorost sleziník hadcový. Vlož­ ky krystalických vápenců na sebe vážou v re­

lativně vysokých nadmořských výškách ně­ které teplomilné druhy . Například lesostepní sasanka lesní u Brumova a Prosetína roste ve výšce 600 m i výše, což je zřejmě rekord Ceské republiky. Na bohatších odrůdách rul jsou časté habrové hájky rovnčž v 600 m i výše, což jinde na Ceskomoravské vrchovině neuvidíme. Svratecká hornatina je proslulá masovým vý­ skytem bledule jarní na několika lokalitách kolem Chlébského potoka a Besénku. Většina z více než třiceti zvláště chráněných druhů rostlin zde však již roste spíše jen ve zbytko­ vých populacích. K těm nejvzácnčjším patří střevíčník pantollíček, vstavač osmahlý, hořec křížatý, hořeček český, plavuník zploštělý či vratička měsíční. Desítky dalších zde rostou­ cích druhll je zařazeno do Cerveného seznamu tlóry CR. Z nich jmenujme alespoň řeřišnici trojlistou, karpatsko-alpského migranta, který roste v sýkořských lesích v izolované, ale vel­ mi početné populaci na jedné z mála lokalit naší republiky. ---7

PŘÍRODNÍ PARKY _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _~'([~n~DIlun®~

Skály jako hrady Ze skalních ostrožen Svratecké hornatiny se tyčí dávné hrady. Kromě Pernštejna, jchož in­ teriéry i exteriéry jsou častou kulisou 11Imo­ vých pohádek. zůstaly ty ostatní, rovněž kdysi patřící mocným pánům se zubří hlavou verbu, v rozvalinách: Zubštejn, Pyšolec, Aueršperk ... Hradním zříceninám se zde podobají i některé skály. Zejména v jihovýchodní části oblasti ­ Sýkořské hornatině - se bítešské ruly nápadně lavicovitě rozpadají, takže není divu, že jeden ze skalních útvaru nad známým bledulovým údolím Chlébského potoka dostal název Hrád­ ky. Přirozený lavicovitý rozpad rul zde lidé odpradávna využívali pří stavbě nezpevně­ ných zídek ohraničujících pozemky či poutají­ cích svahy polních cest. Skalek, skal i skalisek tady najdeme stovky, většinou skryté v hlubokých lesích. Geomor­ folog Mojmír Hrádek tu popsal řadu zajíma­ vých Forem reliéfu, který se vytvářel v chlad­ ných obdobích pleistocénu - mrazové sruby, kryoplanační terasy, nivační výklenky, balva­ nové proudy a moře, dokonce našel i reliéf od­ povídající severské tundře. Nejrozsáhlejší a nejmohutnější skalní útvary jsou v hlubokém údolí Svratky u Prudké zahr­ nuty do přírodní rezervace Sokolí skála. Soko­ li zde skutečně hnízdívali, ale jen krátce na počátku 50. let minulého století. Již předtím však byla Sokolí skála především doménou výrů, kteří zde žijí dodnes. Obdobně jako na dalších skalách Svratecké hornatiny se i zde v posledních desetiletích zabydleli krkavci. Z ptačí perspektivy je možno odtud pozorovat volavky popelavé, vzácněji i čápy černé prota­ hující nad zelenavou řekou plnou peřejí a říč­ ních ostrovů.

Krajina na obrazech i na známkách Na rozdíl od blízké CHKO Žďárské vrchy chybějí Svratecké hornatině, až na nemnohé výjimky, lidové stavby - při krčené roubené chalupy. které tolik lákají malíře. Přesto i Svratecká hornatina má své oddané zpodobi­ tele. Na prvém místě je třeba jmenovat Ema­ nuela Ranného, zakotveného na rodovém stat­ ku ve Stěpánovicích poblíž Tišnova. Především ve svých zadumaných grafických listech neopakovatelným způsobem zachycuje staré vysokokmenné sady v jejich ročních pro­ měnách. Ty staré sady jabloní, hrušní, třešní i švestek, které jsou neodmys1itelné od humen zdejších vesnic. a které snad proto považoval často sem zajíždějící básník Jan Skácel za sy­ nonymum domova. E. Ranný je i autorem poštovní známky. zobrazující roubený krytý most přes Svratku u Cernvíru. I na malé ploše dokázal vdechnout krajině "u černého víru" baladickou atmosFéru. Jako svůj domov zachytili krajinu Svratecké hornatiny v mnoha plátnech i poslední klasi­ kové české krajinomalby - Josef Jambor a Oldřich Blažíček, oba zbožňující zejména její pruhovaná předjaří. V jejich stopách krá­ čející Alois Lukášek sice proslul nadprodukcí svých krajinomaleb, ale nelze mu upřít, že i on v mnoha obrazech dokázal zkratkovitě vy­ hmátnout ze své krajiny to podstatné - měnli­ vč modravé obzory s mozaikou lesů i lesíků, polí, luk i vesnic s ovocnými sady.

~'U9Jl
A do starého mlýna na Prudké se na podzim svého života uchýlil i avantgardní městský malíř Bohumír Mata!. Ve starosvětském pro­ středí, které vzkřísil k novému životu, maloval moderní obrazy, v nichž významnou roli hrají záblesky řeky Svratky. A pár kilometrů nad mlýnem ve větrných Křížovicích už desítky let tvoří sochař Zdeněk Macháček, kterého básník Ludvík Kundera příhodně nazval "ten, jenž sochá vítr".

Sláva a

mateřídouška

Údolí Svratky bylo a je významnou migrační cestou zvířat i rostlin. A samozřejmě i lidí. Koncem 19. století denně kráčíval podél řeky z rodného Podolí do tišnovské měšťanky a za­ se zpátky Josef Uher. Ve svém literárním díle, přerušeném předčasnou smrtí, zachytil přede­ vším někdejší bídu tohoto kraje - chudé tkalce i bezdomovce hnané "šupem", hašteřivé ves­ ničany i "bratránky" - budovatele "staré žďár­ ské" železnice, kteří se zde před sto lety sešli ze všech koutů rakouského mocnářství. Ve svých krátkých básníckých prózách však do­ kázal i tento těžce nemocný spisovatel vzlét­ nout k obloze domova: "Hle, naše zahrady, náš dvůr, střecha! O vlasti skřivánkli! Zde jis­ tě zvoní ZVOII radosti! Zde sláva a mateřídouš-

Krajina u Nedvědice. Foto Vilém Reichmanll

Pohled na Adamec

Sýkoř

od

Lomničky.

ka, to jsou dvě rovllá slova. pFece velký domove!"

Kreslil Pavel

Můj

lIlalý, /lež

Obavy K tomu, aby Svratecká hornatina zůstala vábi­ vou krajinou domova, jistě přispívá i její zá­ konná ochrana. Bylo zde již vyhlášeno 38 ma­ loplošných chráněných území, v nichž jsou na celkové ploše přes 500 ha chráněny nejvý­ znamnější fenomény, druhy i společenstva územÍ. Clenitý reliéf i nadále limituje inten­ zivnější využití. O to víc však zamrzí, že na každém druhém kopci jak houby po dešti vyrůstají kovové konstrukce telekomunikačních věží, že bez pasoucího se dobytka pustnou mnohé pastevní areály, že téměř nejsou obnovovány vysoko­ kmenné sady. Dokonce se holosečně zasáhne do jádrového území bukové rezervace, aby měla vesnice peníze na plynofikaci ... A navzdory tomu, že současné odběry vody pro Vírský vodovodní přivaděč jsou podstatně nižší, než se kdysi nabubřele plánovalo, zůstá­ vají i obavy o osud krásné řeky Svratky. 6 vlasti nejen skřivánků a mateřídoušky, ale i lipanů a skorců, Lunarie a vratičky měsíční, zůstaneš?

•

PŘíRODNí PARKY

25

částí chrá n ě n ých

Zajímavosti z přírody

J ak se

daří vydře?

Vydra říční (Lufl'a [utra) je jedním z ohrože­ ných živočišných druhli, kterým je v poslední době věnována velká pozornost. Její plivodní areál zahrnoval celou Evropu, značnou část Asie a sever Afriky . Dnes je vydra ve větší části Evropy vyhubena nebo ohrožena vyhynutím, z Asie jsou zprávy o stavech vyder neznámé a v africké části areálu je zřejmě vyhubena úpl­ ně.

V současnosti sc vydra na našem území vysky ­ tuje ve dvou stálých populacích. Jihočeskou po­ [lulaci tvoří 500-600 jedincli a je rozšířená na Sumavě, v šumavském podhliří, jihočeské ryb­ niční pánvi a jihozápadní části Českomoravské vrchoviny. Tato populace je izolovaná, a proto náchylná k rlizným ohrožením, například ve formě dlouhodobých oscilací početnosti nebo snížení variability genofondu. Proto se ochraná­ ři snaží o její propojení s druhou, severomorav­ skou populací, která tvoří západní část nenaru­ šené populace zasahující na naše území z Polska a ze Slovenska a zahrnující rozsáhlé území severovýchodní Evropy. Propojení těchto populací je dosahováno reint­ rodukcí. tedy vypouštěním zvířat zpátky do vol­ né přírody. Jako vhodný biokoridor se jeví trasa od severovýchodní části Českomoravské vrcho­ viny přes Jeseníky k Beskydlim. Tímto biokori­ dorem by mohla zvířata volně migrovat a časem by se tu mohlo utvořit i stálé osídlení. V souvislosti s ničením přirozeného prostředí vyder a především úbytkem potravních zdrojli je tato šelma nucena hledat jiná řešení jak pře­ žít. ledním z nich je vystupování do horních to­ kli řek, které v našich podmínkách bývají sou­

území. Tyto toky však bývaj í na potravu po měrn ě chudé a je tu mnohem zna­ telnější vl iv pří p adného z n eč iš tění. Další možností, kterou vydra využívá, je život v ryb n íkářských oblastech. N ěkol i k set let staré rybniční soustavy před stavují optimální v ydří lokality s dostatečnou potravní nabídkou a do­ brými pod mínkami pro rozmnožování. Zde se dostává do konfliktu s ekonomickými zájmy rybářli. Vydra mli že plisob it znač n é ško­ dy, předevš í m na malých ryb n íčcích v zimním období. Pokud vydra nezkonzumuje kořist na­ jednou, už se k ní nevraCÍ a příště loví další ry­ bu. Skoda, kterou púsobí ročně jedna vydra na hospodářsky význam ných druzích ryb je odha­ dována přibližně na 20 000 korun. Přes veškerou ochranu stále dochází k ilegální­ mu vybíjení vyder. S podobným problémem se setkáváme i v jiných zemích Evropy . K lovu j sou používána speciální, již v historii užívaná železa, která se umisťují pod vodu v mí tech, kde vydra vychází na břeh. Další alternativou je samozřejmě střelná zbraň.

Zatím jediným legislativním pokusem o řešení je Zákon Č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod zpllsobených vybranými zv l áště chráněný­ mi živočichy. Je však otázkou, nakolik je účin­ ný v praxi, protože podm ínky pro vyplacení ná­ hrady za škodu zplisobenou vydrou jsou velmi přísné a často obtížně splnitelné. Další možností pro rybáře je ochrana majetku oplocováním rybníkll. Neh ledě na finanční ná­ ročnost nepředstavuje takové řešení citlivý zá­ sah do luajiny. V současnosti probíhá výzkum některých látek, které by mohly mít na vydru repelentní účinek a částečně tak zabránit škodám, které plisobí. I tato možnost má svá úskalí, hlavně vzhledem k časové náročnosti. Vydra je velmi inteljgentní a přizplisobivá šelma, proto je nutné repe lentní látky často obnovovat a měnit. S rozvojem automobilové dopravy se objevila další příčina, která vydru decimuje. Vydry se zřejmě bojí podplavat mlistek, přes který vede silnice. Takovou překážku se snaží překonat po souši, a pokud není pod mostem suchý přechod, přecházejí přes komunikace, kde často končí pod koly projíždějících aut. V Pavlově na Havlíčkobrodsku plisobí od roku 1990 Stanice ochrany fauny, která byla vy tvoře-

V současl/osti se vydra říční vyskytuje na našem území Českomoravské vrchoviny. Foto Z archivu redakce

v jižních Čechách a v jihozápadní části

na j ako zázemí pro zahájení samostatného zá­ chranného programu pro vydru říční. Probíh ají zde progra my na zjištění ekologie a eto logie vy­ dry zahrnující moni toring rozšíření, problemati­ ku s třetli s vozid ly, cizorodých látek ohrožuj í­ cích vydru a zjišťová n í těchto látek v tělec h vyder, dále potrav ní biologie vyder včet ně tele­ metrie. So učás t í záchranného programu je péče o hend ikepované jedince, jejich rehabilitace, chov za účele m studia, odchov mláďat, která jsou pod le možností reintrodukována zpět do volného prostředí, a v zdělává n í veřejnosti, např . for mou prohlídek zaj i šťovaných pracovníky sta­ nice. Na našem území je stanice ochrany fauny v Pavlově jediným podobným zařízením finan­ covaným ze státních prostředkli. Jako součást Agentury ochrany přírody a luajiny podléhá správě Ministerstva životního prostředí Ceské republiky. V roce 1992 byla pracovníky AOPK založena Třeboňská nadace pro vydru. Tato na­ dace je podporovaná AOPK a několika zahra­ ničními organizacemi. Financována je Lucem­ burskou vládou na základě Bernské konvence. Pracovníci agentury jsou zastoupeni v dozorčí radě Třeboňské nadace. Od roku 1993 je stanice členem Evropského chovného programu vydry říční. Tento program sdružuje všechna praco­ viště zaměřená na chov vydry a vede ústřední plemennou knihu.

Jana Platilová

Ekodukt na trase dálnice Olomouc - Lipník nad Bečvou Nově vystavěný úsek dálnice z Olomouce do Lipníka nad Bečvo u na své trase přerušil regio­ nální biokoridor, který propojuje bioregion Níz­ ký Jeseník s Hran ic kým bioregionem. Tento stře t si vyžádal speciál ní řešení mimoúrovňové­ ho křížení. Vzhledem k poměrně dlouhému úse­ ku, ve klerém vede dálnice v hlubokém zářezu, byla vybrána varianta nadchodu - ekoduktu. Ve východní části zářezu by la dálnice svedena do dvou oddělených betonových konstrukcí a z horní strany zasypána. Jedná se tedy o krát­ ké přemostění dálnice, které má sloužit bezpeč­ nému přechodu živočich ll. a navíc i šíření rost­ lin. Na místě dnešního ekoduktu byly dříve přírodě blízké porosty dubu, které byly výstavbou dál­ nice rozděleny. K jejich opětovnému propojení došlo výstavbou ekoduklu lichoběžníkovitého prliřezu. Na jaře 2001 byl osázen sazenicemi a odrostky. Horní vodorovná strana - sazenice: dub zimní 70 %, lípa srdčitá 10 %. buk lesní 10 %, javor klen 5 % a habr obecný 5 %; boční šikmé svahy byly osázeny převážně keři - saze­ nice: líska obecná, lrnka obecná, rliže šípková a hloh obecný; odroslky: po každé slraně 10 ks javoru klenu. Boční strany ekoduklu a zbytek příkrých mísy­ pli okolo dálnice byly oploceny kvlili svedení živočichli na ekodukt. Pro posouzení funkčnosti ekoduklu je dliležilé, zda je využíván živými organismy k migraci a šíření, či nikoli. Z lohoto dlivodu jsem provedl opakovaná pozorování. Jako pozorovací meto­ du jsem zvolil pozorování stop ve sněhu, zvláš­ tě pak na obnově. Pozorování jsem prováděl v zimě 2001/2002. Z výsledkli pozorování vyplývá, že ekodukt je funkční, i když pro komplexnější posouzení by bylo vhodné podrobnější pozorování a kombi­ nace více pozorovacích melod. Nedostatkem tohoto řešení je nenávaznost eko­ duktu na okolní ÚSES. Jeho umístění v krajině sice vyřešilo přechod přes dálnici, ale již neřeší přechod přes silnici první třídy (Olomouc ­

~

26

ZAJÍMAVOSTIZPŘÍRODY _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _~~9n~Dnufi®2:l

hnízdě. Taková péče by logicky vy­ dlouhodobou absenci! Zřetelným po­ tvrzením by pak měl být zvýšený potet odchova­ ných a již koncem léta prepubertálních bílých veverek. Není možné v krátkém sdělení popsat v.fechny následně zji.ftěllé skutečnosti (delší podrobnou zprávu redakce Veroniky nejen pro její délku odmítla uveřejnit). 24. července byla totiž bílá veverka opět pozorována. jak spolu .r mnoha dalHmi obecnými nutričllě využívá nadměrnou logistiku oří.fkLi tureckých lísek. Některé okol­ nosti vedly v tomto a následujících dnech k do­ mněnce, že bílá veverka není sama této barvy. což se pwtupně i svědecky potvrzovalo. Podle aktuálllího stavu výzkw/lLi se zdá. že v .w utasl/é době veverky tohoto zbarvení jsou patrně čtyri (označení jmény v uvozovkách je pouze pracov­ ní): (J) "Bělka": asi prvotllí - celá bílá, ou.fka a tlapky rLiŽové. (2) .. Réú": ocas, tlapky a ouš­ ka nahnědlá. (3) "Šmudla": ocas, tlapky a ouš­ ka načernalá (té by i zrcadlo řeklo, že je ze všech - nejen veverek - nejkrásnějH; připomíná malou stříbrnou li.ftičku a nejedné LÍspě.fné manželce by se líbila i kolem krku). (4) "Melír­ ka": podsada světle.í:edd, pesíky s hnědými, rLÍz­ ně tmavými konci (poprvé pozorována a pojme­ Při stavbě ekoduktu byla dálnice svede/la do dvou oddělených beto/lových kO/lstrukcí a z homí nována doc. ing. dr. J. Pelikánem, DrSc.

stra/ly zasypána. Foto Libor Chromek a .1'1'01.).

Zji.fľování těchto skutdností a předev.fím pak

jejich syntetické hodnocení si pNrozeně vyžáda­ lo a nadále vyžaduje mnoho času. Zejména po­ Určené stopy Poznámka Datum pozorování kud má b)ít jasno v identifikatních a příbuzen­

ských vztazích jednotlivých veverek. Vždyť

sníh už leží delší dobu ve vrstvě okolo 20 cm, - zajíc polní 21. 12. 200l kvalitativně diferencované zbarvení a defiL'ience ze stop jsou vyšlapány zřetelné chodníky - srnec obecný znalostí o sexuáln í orientaci každého jedince - kuna dává prostor k dalekosáhlým úvahám o mOŽ)1os­ ti každé veverky být otcem, ma/kou, manželem, sněhu od minulého pozorování přibylo, stopy ve - srnec obecný 27.12. 2001 manželkou, synem, dcerou, strýcem ti tetou kaž­ - zajíc polní sněhu jsou stejně časté dé jiné. Biochronologicky podmíněná výměna - prase divoké srsti v"fak navozuje i možnost pře vtělení jedné veverky v druhou od léta do podzimu, ale n(/­ včera večer napadlo 5 cm nového sněhu, ráno byly 13. 1. 2002 - zajíc polní .ftěstí nikoliv ze dlle na den. atd. atd. Bude proto patrné čerstvé stopy - srnec obecný nutné získat od v.fech veverek slilly pro al/alýzu DNA, nebo přinejmenHm otisky tlapek, což sa­ mo o sobě představuje závažJ1); metodologický První rok nového tisíciletí v životě

Lipník), která vede o 200 mjižněji. Tato silnice problém. Ale přes vdkeré obtíže bylo již i tak vede taktéž v hlubokém skalnatém zářezu a je hrU veverky .

zaznamenáno mnoho poznatkLi jak o konzumaci v tomto místě tříproudová. (výroční zpráva z pNrody za rok 2001)

oříškLilísky (veverky totiž. jak již správně učil s. Ře šením by bylo převedení biokoridoru přes N. S. Chruščov, žerou oří.fky, aľ se na ně vědci Bílou veverku jsme opustili (Veronica 200114) obě komunikace pomocí podchodů. Zvlášť když dívají ti nedívají), o přechodu veverek na llaŽI..:y okolní terén tuto možnost přímo nabízí, a to na Vstředním hřbitově v B rně dne 23. dubna javo/'Li. o Ilutritním využívání náhrobních kytic, 2001, v situaci pro ni eroticky a také citově kri­ 200 m západně od ekoduktu, kde přetíná dálni­ o negativních dopadech vyšHho stupně antro­ tické: na kmeni javoru, který jediný nev.fímavě ce i silnice první třídy údolí potoka Lubeň. Sil­ fJofobie veverek ve srovnání s havrany pN po­ rostl mezi ní a nepochybllě vilným rezavým je­ nice první třídy dokonce mostem, který je skytování vlašských olec/ui aj. Při v.í:ech potí­ dincem stejného druhu, s evidentně zvý.fenou 15 m vysoký a přes 30 m dlouhý, takže pod­ žích, které prostý život veverek na Vstředním heterosexl/ální orientací, a který prostřednic­ chod veškerých živočichi'1 není nijak omezován. hřbitově v Brně doprovázejí. doufejme, že tvím odli.fných sekundárllích a posléze zřejmě Dálnice přetíná potok mostem, který je v.fec/my ve zdraví přežijí do dal.í:íIlO rokli. 14 m dlouhý, na nižší straně minimálně i primárních pohlavních Z/laků násilně usiloval o její čest. Tak alespoií vyhlížela situace z hle­ 1,6 m a maximálně 2,2 m vysoký (na vyšší stra­ Karel Hudec diska lidského pozorovatele, který díky evoluci ně má minimální výšku 3 m a maximální 5 m). a poněkud .~ložitěji strukturované mozkové kůře Dno je pod tímto mostem upraveno kamenným záhozem. Podle pozorování u tohoto mostu vy­ může vnímat poučellí o lOm, co je život, z L"aso­ pisů pro mladé i staré dívky a chlapce. Situace užívají možnosti zde podejít především obojži­ mezi oběma jedinci veverky v žádném případě velníci a drobnější živočichové (zajíc polní). Srnčí zvěř, jak bylo zjištěno pozorováním stop nebyla vněj.fílll obrazem ideálního partnerství dvou jedincti, přip ravujících se k odpovědnému na obnově, patrně tento podchod nevyužívá. Další nevýhodou tohoto ekoduktu je, že je vyu­ rodičovství, jaký by si humanitní inženýFi spole­ žíván i jako dopravní spojnice pro motorová vo­ čenských vztah Li - s v.ýjimkou .rexuologLt - pl~áli zidla, a přitom by měl sloužit výhradně bezpeč ­ U nastupující generace. nému šíření živočichi'1 a rostlin. Za žádných Totiž následující dlouhodobá absence bílé ve­ okolností by neměla vést k němu, a už vůbec ne verky pFipou.ftěla v prvé fázi jediná dvě racio­ přes něj, žádná dopravní komunikace, která by nální vysvětlení: Bílá veverka buď podlehla svým provozem zabraňovala jeho plnému vyu­ predačnímlt tlaku, nebo se stala matkou' Spf.fe žití. V tomto případě vede k ekoduktu asfaltová pro druhé vysvětlení mluvila skuteL'nost, že ve­ silnice (z obou stran), která přes něj pokračuje verky, nemající dosud možnost vzdorovat hru­ jako štěrková. Tato cestní síť slouží ke zpřístup­ b.vm rodičovským pudLÍm jak partnera, tak vlastním. nehledě na lIemožnost využívat pokro­ nění porostů ve vojenském prostoru Libavá, ale je často využívána i ostatním obyvatelstvem. kové zplisoby nevlastní výživy vlastních dětí ne­ bo je co nejdříve odkládat na starost jiným, jsou Libor Chromek odkázány v péti o děti I/a časov( náro6J.ý roo­ Kreslil Rostislav Pospíšil

millg-in v

světlovala

-~

- - -

~-U9n'UDnun®2:!l

ZAJÍMAVOSTI Z PŘÍRODY

27

Diskuse

Věda,

ideologie a ochrana

přírody

Ve Veronice 41200 I (s. 27) jsem si se zájmem pře­ četl reakci Tomáše Daňka na mou recenzi knihy J. Papouška Hovory o ekologii (Veronica 2/2001, s. 30). Vzhledem k tomu, že jeho polemika I) za­ vádějícím způsobem překrucuje mé názory a 2) dotýká se řady z hlediska ochrany přírody závaž­ ných témat, bych ráJ uvedl věci na pravou míru. Hned v úvodu mi kolega Daněk vytýká "silnou averzi vůči humanitním vědám (explicitně prezen­ tovanou několika články např. v časopise Ves­ mír)". Pokud je mi známo, jsem autorem jediného článku, který prezentuje kritické výtky vůči tradič­ ním představám a koncepcím sociálních věd, a to ze strany evoluční psychologie (Poučení z krizové­ ho v:~v()je spoldellSkých l'ěd; Vesmír 79(9): 524-527, 2000). Označovat však "kritiku" za "averzi" je zcela absurdní - TD jako by zapomí­ nal, že kritická výměna názorů je nedílnou součás­ tí vědy, bez níž by vědecké snažení nikdy nemohlo fungoval. Mou údajnou "skepsi vúči situaci v dnešním eko­ logickém snažení" mizorně ilustruje hned druhý" odstavce T. Daňkem kritizovaného článku, kde zdůrazňuji. že skepse "ke změně chování občanů, tedy ke změně hodnotového žebříčku ... [je] .. . te­ oreticky nezdúvodnitelná, ale navíc empiricky mylná". Následující příklady tÍspě.\:Il.Í'ch snah změ­ nit vztah lidí ke svému prostředí v Singapuru a Ka­ ribiku moji "skepsi" potvrzují vskutku dokonale ... Pokud jde o mou zavrženíhodnou "implicitní snahu dávat »rady těch, kteří už vědí«" - ochrana přírody je záležitostí veřejnou a ve svobodné ob­ čanské společnosti, v níž žijeme, je neoddiskuto­ vatelným právem (a snad i morální povinností) každého občana se k ní vyslovit (viz ústavní Lis/i­ na základních práva sl'obod). Za pozornost stojí i některé argumentační fígle sloužící k diskreditaci "protivníka", které TD vyu­ žívá. Pěkným příkladem je překroucení mého pří­ kladu se zákazem odhazování (nejen) vajglů v Sin­ gapuru, který je (díky tomuto nařízení) proslulý bezkonkurenční čistotou svých ulic (mohu osobně dosvědčit). TD k němu poznamenává, že "předsta­ va o ekologii jako čistých ulicích je jednou z nej­ banálnějších myšlenek v této oblasti". Nepozorné­ mu čtenáři by (podobně jako TD) mohlo uniknout, že o "singapurských vajglech a čistých ulicích" jsem ve svém textu nemluvil jako o příkladu "eko­ logického chov{mí", ale v souvislosti s možností či nemožností měnit hodnotové žebříčky občanů ­ s tím nemá samotná údajná banalita čistých chod­ níků nic do činění (je smutné, že TD jakožto stu­ dent oboru "humanitní environmentalistika" je schopen jakýkoli environmentální problém označit za banální). V mé argumentaci je podle TD "obsažen společen­ skými vědami již dříve vyvrácený předpoklad, že větší infonnovanost ve věcech typu geneticky ma­ nipulovaných organismů či naopak »skutečné« po­ vahy globálního ekosystému nějak změní lidské chování či hodnotová měřítka". Co na to říct? Už jen (v mém původním textu uvedený) příklad zá­ chrany amazoňana pestrého v Karibiku jednoznač­ ně vyvrací hypotézu, že chování lidí nelze pomocí větší informovanosti měnit ve prospěch ochrany životního prostředí. Samotná existence ochranář­

28

ských organizací a činnost neplacených dobrovol­ níků, kteří věnují svůj čas a energii na záchranné projekty, je nt<jlepším myslitelným důkazem změ­ nitelnosti přístupu člověka k přírodě. Kdybychom sdíleli skepsi TD (a nesdíleli můj optimismus) v této věci, nikdy by se nikdo nepustil ani do alter­ nativního zemědělství či sběru recyklovatelných surovin, o kterých (zřejmě zcela zbytečně - člově­ ka přece nezměníte!) píše třeba zrovna časopis Ve­ ronica. Taktéž veškerá ochranářská literatura patří nejspíš do stoupy - vždyť, jak asi dokazují spole­ čenské vědy, tato literatura nikdy nikoho nezměni­ la... Kolega TD má samozřejmě pravdu, že "chceme-li obhájit předkládanou myšlenku, vybíráme pro její podložení ty nejpřiléhavější příklady. Typické při­ tom je, že ... vytrháváme z kontextu často dosti netypické příklady". Lépe než co jiného to dokládá snaha TD ilustrovat nezměnitelnost lidského cho­ vání faktem (?), že "předložení fotografií plic še­ desátiletého kuřáka .. . s drtivou většinou kuřákú ... uděla buď velmi málo. nebo vůbec nic". No comment. Skutečnou perlu si ovšem nechal TD na závěr. Be­ re si na paškál mou poznámku "Rozlišujme mezi vědou (např. ekologií), která říká, jak věci jsou a ideologií (např. ochranou přírody), která říká, jak věci mají b};/", která údajně "se zbytkem komentá­ ře nijak nesouvisí" (poznámka pochopitelně odka­ zuje na tvrzení H. Librové, že "věda nás vede k bezohledné manipulaci s přírodou" z předešlého odstavce mého původního textu'). K tomu TD po­ znamenává: "Pravost světa včdy je však stejnou konstrukcí, jako pravost světa ekologie. Proto sou­ dím, že není tak důležité zjistit, jaké věci jsou, už proto, že to nelze, ale rozhodnout se, jak chceme, aby z nesčetných možností byly." Už se těším na světlé zítřky, kdy se rozhodneme, že rakovina pro­ stě neexistuje, lidé jsou na sebe hodní a nevraždí se, přestože ten druhý je tak hloupý, že věří v jiné­ ho boha. Tak já jsem se rozhodl právě teď. Už 'aby byly večerní zprávy - optimistické, bezproblémo­ vé a bez potokú krve v izraelských ulicích. Zlepše­ te si náladu u večerních zpráv taky, vždyť je to tak prosté - stačí se přece jen rozhodnout... Jalovost postmoderního relativismu se zde skvěje v celé své nádheře - ekonom, Rterý se "rozhodne", že stavbou dálnice v nádherné krajině Českého středohoří o nic nepřicházíme, má v postmoderním světě úplně stejně pravdu jako ochranář, jenž se "rozhodne", že výstavbou dálnice o něco nenávrat­ ně přijdeme. Jsem žádostiv se dovědět, kdo jiný než vědečtí pracovníci (botanici, geologové, zoolo­ gové) nám pomůže objektivně odpovědět na otáz­ ku, zda výstavbou dálnice v unikátních lesostep­ ních biotopech o něco přicházíme, či nikoli. Ideologická argumentace TD zde poukazuje na problém, který považuji za zcela zásadní - věda se dnes snadno stává obětním beránkem, který by měl pykat za problémy, které jsme si přivodili my sami. Uznávám, že strohost mé původní fonnulace je napadnutelná (ovšem nikoliv argumentem, jaký uvádí TD). Slo mi jen o to, že samotná skutečnost, že věda něco zjistí, neznamená, že daný objev mu­ sí mít nějaký vliv na chování člověka (což tvrdí H. Librová) - jedna věc je třeba objev léku na zho­ ubnou chorobu, něco docela jiného naše rozhodnu­ tí, zda daný lék do praxe zavedeme, či nikoli. Vě­

DISKUSE _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __

da múže kvantifikovat výhody a nevýhody daného léku, ale sama o sobě nerozhodne o jeho zavedení do lékařské praxe - o tom rozhodne naše ochota vzít na svá bedra rizika spojená s aplikací daného léku, což s vědou zcela zjevně nijak nesouvisí. To­ též platí pro vědecké poznatky po/enciálllě využi­ telné v ochraně přírody. Závěrem bych rád uvedl, že pointa většiny článků, které jsem za posledních třináct let o problémech týkajících se ochrany přírody napsal (nejen do Ve­ roniky), byla jediná: má-Ii ochrana přírody úspěšně fungovat (čemuž bych hyl velmi rád), musí být především založena na racionálních a podložených argumentech, nikoli na argumentech ideologic­ kých, které jsou snadno napadnutelné a vyvratitel­ né lidmi, kterým na ochraně našeho přírodního prostředí nezáleží.

Tomáš Grím

Bažanti neví, čí jsou Motto:

Sirokáje louka, veliký je les, bažan/na 10 kouká, kam by vejce snes' (Simek a Grossmann, 1968)

Ministerstvo životního prostředí vydalo v průbě-. hu pěti měsíců dvě rozhodnutí ve věci výjimky ze zákona 114/1995 Sb. týkající se stejného druhu (bažanta obecného) a stejné CHKO (Litovelské Pomoraví). Na tom by nebylo nic divného, minis­ terstvo, jako ústřední orgán státní správy vydává celou řadu výjimek. Podivuhodné je ovšem to, že změněná rozhodnutí si zcela zásadním způsobem odporují: myslivecké sdružení Litovel-Doubrava žádalo o vypouštění bažanta obecného (Phasia­ /lLIS colchicus) do honitby v CHKO. K tomu je třeba výjimka ze zákona. Ministerstvo - a po od­ volání i ministr - rozhodnutím ze dne 5,9.2001 žádost zamítli a výjimku neudělili. V odůvodnění rozhodnutí se praví, že uměle vysazovaní bažanti jsou v podmínkách lužního lesa nepůvodním dru­ hem a chov, vypouštění a následné střílení bažan­ tú není veřejným zájmem, a proto se výjimka za­ mítá. Později požádala o totéž Správa lesú města Olo­ mouce. Rovněž šlo o vypouštění bažantú a o úze­ mí CHKO. Jestliže nyní čekáte, že v tomto případ ě ministerstvo výjimku udělilo, mýlíte se. V roz­ hodnutí ministerstva ze dne 29. 1. 2002 se nejpr­ ve dočteme, že jde o výjimku ze základních ochranných podmínek zvláště chráněných živo­ čichů. Už to je paradox, protože bažant je všech­ no, jenom ne chráněný druh. Ve skutečnosti se jedná o výjimku ze zákazu rozšiřovat geograficky nepůvodní druhy, což v~plývá z dalšího textu. I v tomto případě však MZP žádost zamítlo. Ptáte se, v čem je tedy rozpor? Správní orgán po dvanácti stranách (!) textu roz­ hodnutí dospěl k závěru, že bažant není geogra­ ficky nepůvodním druhem a že vypouštění uměle odchovaných bažantů není činností zakázanou, a proto výjimku podle 43 zákona neudělil". vý­ jimka prý není potřeba.

*

Mojmír Vlašín

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _~~~n'(]Dnufi®2:l

Recenze

Nevrlý M.:

Nejkrásnější

sbírka.

Krajiny České a Slovenské republiky . Vydala Alena Beňadiková, 2001. 267 stran, 168 barevných fotografií. Knihy Miloslava Nevrlého patří k tomu nejlep­ šímu, co kdy čeští autoři napsali o přírodě . Jsou vzácnou kombinací věcné přesnosti, hloubky poznání a básnického pohledu na svět. Obracejí se stejnou měrou k rozumu jako k srdci čtenářú. Za minulého režimu mnohé z nich vycházely jakoby pokoutně - ne že by byly přímo zakáza­ né. ale vydávala je málo známá nakladatelství, často spjatá s polo legálními či ilegálními skaut­ skými organizacemi , a Nevrlého knížky se mi­ mo Liberec těžko sháněly. Já ovšem mám to štěstí, že jsem je dostával od autora, poněvadž jsme dlouholetými přáteli. To říkám hned úvo­ dem, aby bylo jasné, že moje hodnocení je pozi­ tivně zaujaté, že autorovi fandím. Vyzývám všechny čtenáře Veroniky, aby se přesvědčili, zda mám pravdu. Nejkrásnější sbírka vznikala sice již po převra­ tu , a tedy po legalizaci českého Junáka a celého skautského hnutí, přesto se však její první dvě vydání - kromě sk au tú - dostala jen k nemnoha dal ším milovníkúm přírody. Nejdříve vycházely na pokračování jednotlivé kapitoly v časopise Junák v letech 1990 až 1992. V roce 1997 vyda­ lo knihu v brožovaném vydání s reprodukcemi anonymních starých kreseb nakladatelství TDC Junák v časopisu FONS. Hned v dalším roce vyšla kniha, opět brožovaná, s ilustracemi Mi­ chaela Floriana v libereckém nakladatelství Skauting. Florianovy obrázky nejsou špatné, ale nějak to pořád ještě nebylo ono. Teprve třetí, vázané vydání, o kterém je zde řeč, se vyznaču­ je dokonalým skloubením textu a obrazového doprovodu. Jak už naznačuje podtitul, jedná se o sbírku kra­ jin, a těmi krajinami jsou všechna velkoplošná chráněná území Ceské a Slovenské republiky, tedy bývalého Ceskoslovenska: národní parky a chráněné krajinné oblasti. Knihu uvádí nově, vzhledem k dřívějším vydáním, koncipovaná "Předmluva ze starých ča s ú" s fotografií autora, který vysvětluje, jak se dal do sbírání poznatkú a dojmú nejprve z českých , později i sloven­ ských krajin. Zprvu to dělal z nouze, protože do ciziny se jezdit nesmělo. ale záhy ho tqulky po domácí přírodě nadchly. Výhodou sbírky byla její nezničitelnost a nezcizitelnosl. Po předmlu­ vě následuje 26 kapitol věnovaných krajinám Cech, Moravy a Slezska. Názvy všech začínají slovem "Kraj" a ty nadpisy svou poetičností předznamenávají obsah jednotlivých kapitol, např. Kraj drsných plání a temných slatí (Šuma­ va), Kraj nejbarevnějších keřú (Ceské středoho­ ří) , Kraj vonících vrchovišť (Jizerské hory) , Kraj nočního strachu (Blaník), Kraj dálek a modrého lnu (Žďárské vrchy), Kraj vodního podzemí (Moravský kras), Kraj toulavých vlkú (Beskydy). Krajinám Slovenska je věnováno 22 kapitol. První se jmenuje Kraj jezerních štítú a pojednává, jak jinak. o Tatranském národním parku, poslední má název Kraj mločích bučin

~-u9n~Dll1lfi®~

a týká se CHKO Vihorlat. Pak je ještě "Doslov z nových časú", v němž autor z pohledu roku 200 I rekapituluje současný stav velkoplošných chráněných území a vzpomíná na to, jak je po­ znával, mnohdy dávno před tím, než byla za chráněná úředně vyhlášena. Knihu provázejí pečli vě vybrané nádherné barevné fotografie od 21 předních českých a slovenských fotografú přírody. Nejkrásnější sbírka je tak krásná nejen slovem, ale i obrazem. Je obtížné stručně charakterizovat obsah recen­ zované knihy. Jsou zde postřehy o neživé i živé přírodě, o historii té které krajiny a jejích lid­ ských obyvatel, o rostlinách a zvířatech, osobní zážitky autora a jeho kamarádú nebo mladších společníkú , věty plné poezie i humoru. Hlavně ale je to kniha o obdivu a lásce k přírodě, o lás­ ce k vlasti, za niž Míla Nevrlý dodnes považuje celé Ceskoslovensko a která podle jeho názoru patří k nejnádhernějším zemím na světě. Nej­ krásnější sbírka v sobě spojuje okouzlený po­ hled dítěte s vědomým nadhledem zralého mu­ že. Je to kniha určená mladým lidem všech věkových kategorií, jimž autor přeje zářivá jitra a radost z poznání, poněvadž poznávat je možné stále. Knihu můžete objednat na adrese: nakla­ datelství VESTRI, Blahoslavova 4, 460 Ol Liberec, tel. : 048/5107266, e-mail: [email protected] Jiří

Gaisler

Luboš Úradníček, Petr Maděra a kol.: Dřeviny České republiky. Matice lesnická, Písek 2001, 333 stran. Neprodejné. Kolektiv autorú, složený z dendrologú Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a typologie MZLU v Brně (kromě jmenovaných ještě S. Kol i báčová, J. Koblížek a J. Šefl) vydáním této publikace dústojně uctil letošní 120. výročí narození prof. A. Bayera. který před osmdesáti lety založil na tehdejší Vysoké škole zeměděl­ ské v Brně Dendrologický ústav. Publikace se od řady převážně překladových příruček do­ stupných na knižním trhu výrazně liší tím, že obsahuje výhradně dřeviny autochtonní, tedy přirozeně rostoucí na území CR. V příručce je podrobně popsáno 202 druhú, poddruhú a ustá­ lených křížencú dřevin , z toho 51 stromovitého rústu , 20 keřovitých druhú, které mohou dosáh­ nout stromovitého habitu , 90 keřú, 21 polokeřú, 16 keříčkú a 4 dřevité liány. V souladu s nový­ mi trendy dendrologie jsou tedy v příručce zařa­ zeny i druhy, kterými se tradiční nauka o dřevi­ nách nezabývala, např. mateřídoušky, ostružiníky, borúvky, ožanky, kručinky, kruči­ nečky či pelyněk ladní. Některé rody, např. dub, jeřáb, růže či vrba jsou v takto přístupné formě prezentovány českému čtenáři poprvé. Kromě morfologických znakú, důležitých pro určení, jsou u každého druhu charakterizovány ekolo­ gické nároky, rozšíření, význam a stupeň ohro­ žení podle Cervené knihy. Texty jsou stručné, výstižné a srozumitelné, obsahují nejnovější

dendrologické poznatky a údaje z našeho území. Charakteristiky jsou doplněny mapkou rozšíření a především originálními barevnými fotografiemi. Více než 600 kvalitně reproduko­ vaných fotografií vzhledu dřevin a dúležitých detailú listů , květú, plodú či borky tvoří polovi­ nu rozsahu publikace. Autorúm se podařilo spl­ nil v úvodu příručky deklarovaný cíl, neboť se opravdu jedná o "vhodnou pomůcku nejen pro

zájemce () přírodu, ale zejména pro mládež na v.fech typech škol" . Příručka byla vydána v rámci grantu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy CR a s podporou podniku Lesy Ceské republiky. Proč musí být neprodejná, to snad vědí úředníci MŠMT, zdravému rozumu se toto opatření vymyká.

Antonín

Buček

Patria Boguslaw Zurakowski Zahledění.

Zjevení. Překvapení. Vlaštovky svým křikem zapl;íují Vzduch. Krouží stíny Danta.

Boguslaw Zurakowski se narodil v roce

1939. Více než dvacet let žije v Krakově

a přednáší na tamní Jagellonské univerzitě.

Svou první básnickou sbírku Taniec bez ludzi

(Tanec bez lidí) vydal v roce 1962. Celkem

vydal jedenáct sbírek poezie, věnuje se i lite­ rární vědě, kritice a esejistice: W swiecie po­

ezji dIa dzieci (Ve světě poezie pro děti,

1981), Paradoks poezji (Paradox poezie,

1982), Literatura, wartosé, dziecko (Literatu­ ra, hodnota, dítě, 1992). Básně v tomto čísle

Veroniky pocházejí z prvního českého výboru

z poezie Boguslawa Zurakowského nazvané­ ho Písně karlovarských pramenů pocházející

ze sbírky Koncert ciszy (Koncert ticha,

Warszawa 1984) a Swiatlociern (Světlo a trn,

Kraków 1997). Básně přeložili Libor Marti­ nek a Lucyna Waszková. Tvorba Boguslawa

Zurakowské/1O byla přeložena mj. do anglič­

tiny, češtin)', němčiny, ruštin)', slovenštin)'

a španělštiny.

Literární kritik Jacek Lukasiewicz napsal

o poezii Boguslawa Zurakowského: Krása světa a krása fantazie v básnícll existuje zá­ roveií, vzájemně se prostupují... To, co je každodenní a spjaté s životem, a to, co je me­ tafyzické a tajemné hluboce tkví v Zurakows­ kého více než třicetileté básnické tvorbě. Z dlouhodobé zkušenosti vznikají metaforické básně, kdy poezie v)'stuptye v protikladech a kdy ji vnímáme jako oslepující a blýskavou světelnou záři, ale zároveií ji můžeme srov­ návat se stromem (Odra 1992). red.

RECENZE

29

Ekologická poradna Zákon o obalech a vratné zálohované obaly Ondřej Bačík Ačkoliv byly vratné zálohové láhve v minu­ lých letech odsuzovány k zániku, mají svůj význam i své přednosti a z mnoha hledisek jsou perspektivní. Ministerstvo životního prostředí považuje vratné zálohované obaly za ekologicky šetrné a ekonomicky výhodné. Zákon Č . 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých z ,'ikonů, zavádí opatření , která

al espoň

částečně

odstraňují

znevýhodnění

těchto

obalú a chrání práva spotřebitelů. Jak vyplývá ze zákona, výkup zálohovaných obalů nesmí být omezován v množství a ani vázán na nákup zboží. Tzn. , že nejen ob­ chodník nesmí omezovat množství výkupu od spotřebitele , ale ani velkoobchod (distri­ butor) a výrobce nesmí omezovat výkup, od­ běr prázdných obalů od maloobchodů. vý­ kup zálohovaných obalů musí být zajištěn v prodejně , která je prodává, po celou pro­ vozní dobu a od I. května 2002 musí být tyto obaly označovány způsobem "zálohovaný obal". Nařízení vlády Č. 111/2002 Sb. stanovuje vý­ še zálohy pro vybrané druhy vratných zálo­ hovaných obalů a vyjmenovává sedm nejběž­ nějších typů obalů (láhev na víno 1 I, láhev na minerální vodu 0,7 I, láhev na limonádu a sodovou vodu 0,33 I, láhev na ovocný sirup 0,7 I, pivní láhev 0,5 I 1 RW/, pivní láhev 0,5 I IALE/, láhev na minerální vodu 0,33 I) a stanovuje pro ně jednotnou výši zálohy 3 Kč. Nařízení je v účinnost od 13 . května 2002 a všechny povinné osoby v rámci celé ČR, tj. od výrobce po maloobchod, jsou po­ vinny tyto skutečnosti dodržovat.

Právo spotřeb i tele na

výběr

Zákon o obalech zajišťuje rovněž tzv. právo spotřebitele na výběr. Jedná se o povinnost obchodú s prodejní plochou nad 200 m 2 , kte­ ré prodávají nápoje v nevratných obalech, nabízet od I. ledna 2002 spo t řebitelům stejné nápoje i ve vratných zálohovaných obalech, pokud taková alternativa na trhu e xi stuje. Le­ gislativní výklad MŽP přitom upřesnil, že stejným nápojem se rozumí členění nápojú podle druhll, skupin a podskupin. Jedná se te­ dy o ochucené a pří rodní minerální vody, li­ monády, sirupy a vína. Na volbě velkých ob­ chodů zůstává, od kolika dodavate lú budou jednotl ivé druhy nápojů odeb írat a nab ízet spotřebitelúm, zda jen od jednoho či od ně­ kolika. Výše uvedenou povinnost kontroluje Česká obchodní inspekce - pokuta za jej í ne­ plnění může dosáhnout výše až 500 tisíc Kč. "Postavit na nohy" zhroucený zálohový systém chvíli potrvá. Spotřebítel o svých prá­ vech potřebuje být info rmová n a příslušné prodejny musí začít respektovat zákon. Uka­ zuje se, že ne.malá část občanů t radiční zálo­

hový systém podporuje a požaduje jej. Při vzniku zákona o obalech byla právě otázka znovuzavedení vratných záloho vaných obalů předmětem požadavku občanů a s tarostů sto­ vek měst a obcí. Na Ministerstvu životního prostředí i na České obchodní inspekci stále přibývá konkrétních pod n ětú a stížností ob­ čanů, že maloobchody poruš ují zákon o oba­ lech a neumožňují spo tře b iteli právo na vý­ běr. Zejména se jedná o prodej ny řetězců A lbert, Hypernova a Penny Market. Oznáme­ né případy jsou již průběžně řešeny tak, aby došlo k nápravě, pokud skutečně dochází k porušování zákona. Maloobchody se často zcela zbytečně vystavují nepříje m nostem, ač­ koliv samy deklarují hesla typu "Pro zákaz­ níka cokoliv" atd.

Ekonomická atraktivnost vr atných zálohovaných obalů Ekonomickou výhod nost n ápojů ve vratných obalech potvrzuje přík lad pi vov arů či mine­ rálních vod. Vratný zálohovaný obal zatěžuje prodejní cenu pivap ouhými 20 h al éři, včet ně nákl adů na nákup obalu a jeho strojní umytí, (jaký jiný obal lze pořídi t za tak nízkou čás t­ ku!). V případě , že by bylo pivo baleno do PET lahví, došlo by k navýšení jeho ceny až o t ři koruny, nehledě na snížení kvality nápo­ je. Při porovnání cen stejného objemu stej­ ných zf!aček minerálních vod v obou typech obalů v českých maloobchodech vychází ce­ na ve vratných zálohovaných obalech až o čtvrtinu levněji , ačkol i v na ně nejsou reali­ zovány slevy a podpůrné prodejní akce. Ne­ jenom, že nákup nápoj ů ve vratných záloho­ vaných obalech je ekonomicky výhodnější, ale lze navíc předpokládat, že prodejní cenu náp ojů nenavýší an i náklady na zajištění po­ vi nnosti zpětného odběru a využití vratných zálohovaných obalů, zatímco pro jednocestné obaly bude splnění zákona vyžadovat nem alé rostoucí finanční náklady.

Je bezesporu ekologicky pří nosnější vratné zálohované láhve svážet k opakovanému použití, než znečišťovat krajinu obaly na jed­ no použití, plnit jimi skládky nebo je vytřídě­ né přepravovat k dotřídění a následně k re­ cyklaci, například až do Číny. PET granulát pro výrobu PET lahví se mimo jiné často do­ váží ze vzdálených zemí, např. až z USA. Značným problémem PET lahví a dalších jednocestných obalů je navíc jejich časté spa­ lování v kamnech méně uvědomělými obča­ ny a následné znečiš ťování ovzduší. V případě jednorázových nápojových obalů se situace v ČR stala neúnosnou, když v le­ tech 1995-2000 narostlo množstvÍ n apř. PET lahví téměř šestinásobně. Tento trend dopo­ ud pokračoval. Odhady za rok 2000 ukáza­ ly, že produkce PET lahví na nápoje v ČR dosáhla kolem 50 000 tun, tedy zhruba jedné miliardy kusů. Účinnost jejich třídění přitom dosáhla pouhých asi 30 %, zbý vající množ­ ství těchto obalů skončilo většinou na sklád­ kách nebo pohozeno v přírodě.

•

Ondřej B ačík

- vedoucí od borný referent specia­ lista, odbo r odpadli MŽP

Vratné zálohované obaly a životní p rostředí Vratné zálohované lah ve pro opakované pou­ žití mají kladný vliv i z hlediska ochrany ži­ votního prostředí. Tyto obaly jsou jedním z vhodných nástrojů , jak omezit produkci od­ padů. Tím, že se používají opakovaně (prů­ měrně 30-40 x), omezují rovněž v ýrazně těž­ bu surovin, šetří pří rodní zdroje a množství energie k výrobě nových obalil. Emise škod­ livin do ovzduší při přepravě nápojů v těchto obalech mohou nega ti v ně ovlivnit celkovou environmentální bilanci jen v p říp adě dlou­ hých přepravních n dáleností distribuce ná­ p ojů, což při jejich průměrné vzdálenosti v ČR (cca 112 km) neplatí.

Kresba Jana Steklíka

30 EKOLOGICKÁ PORADNA ________________________________________~~~~~~

Hr~

Kronika

Sem i nář

Ve dnech 6.- 7. června 2002 se konal odborný seminář Historické zahrady - Kroměříž 2002, který zprostředkoval aktuální výměnu p oznat k ů a připomněl zapsání zahrad a zámku v J
Kosení v CHKO Pálava J v letošním roce nastala doba kosení luk a tráv­ níků v rezervacích CHKO Pálava. Kosení po­ třebné pro zachování kvality trávníku a odstra­ nění pokosené hmoty z plochy rezervace zaj i šťuje Správa CH KO Pálava. Protože získá ­ váme množství pěkné ho sena, obracíme se tím­ to na místní občany, kteří mají o seno zájem, aby se přihlásil i na S prá vě CHKO Pálava v Mi­ kulově u pan a Kmeta (tel. 0625 510 585) a do­ hodli se na možném odvozu. Stej n ě tak se mů ­ žeme domluvit na kosení trávy na vhodných plochách. Na Turoldu nám prozatím neznámý pomocník již pomáhá a patří mu za to poděko ­ vání. Prosím jen, čte-Ii tyto řádky , aby se nám oz val. Rádi s ním, stejně jako s dalšími zájemci, dom lu víme další spolupráci. .J iří

Matuška

Vzácný raroh jižní v České republice vzácného raroha jižního nalezla letos v obci Měňany na Berounsku paní Čermáková. Okamžitě kontaktovala rokycanské ochránce přírody. Po příjezdu na místo ochránci přírody zjistili, že se jedná o zcela vysláblého raroha jižního, který ulétl z Německa, jak do­ svědčovalo jeho "sokolnické obutí" (poutka s rolničkou) a jmenovka s telefonním číslem . Díky pátrání se podařilo kontaktovat n ě mecké­ v

květ nu

ztratily své nesporné hodnoty, a aktiv­

n ě se podílel na jejich plnění. Účastní se svazo­

vého programu ČSOP na záchranu chráněného

' Ifu( lili \~

Histor ické zahrady

Samečka

postup n ě

~

~ Kresba Jana Stek{{ka

ho chovatele, který si dravce j iž převza l. Raroh jižní připomí n á menš ího raroha velkého. Je vel­ ký asi jako vrána a v roz pětí dosahuj e kolem 105 centimetrú. Vyskytuje se v tropech a sub­ tropech a vy t v ář í mnoho podd ru h ů. Všude je však velm i vzácný . Smutné je, že vČechách byl jed iný kus v roce 1906 zas třele n . Raroh j ižní lo­ ví za letu nebo na zemi ptáky do veli kosti holu­ ba. Je zajímavé, že pár rarohú loví čas to spo l eč­ ně - jeden z partnerú vyplaší ptáky ze zem ě a druhý je loví. Díky nál ezu paní Čermákové a rych lému zásahu rokycanskýc h oc h ránců pří­ rody byl tento vzácný dravec zachráněn. Pavel MouIis

Cena J ana Šmardy za rok 2001 Cena, kterou tradičně uděluje Rada RS Č S OP v Brně za významné počiny na poli ochrany pří­ rody a krajiny, zná svého laureáta - stal se jím Ing. Jiří Saul z České u Brna. Cena mu byla slavnostně předána dne 18. k větna 2002 v rámci konání jarního sněmu RS ČS OP . Jiří Saul (1925), absolvent hospodářského od­ boru VŠZ v Brně (1949), pro vádí již pl ných še­ desát let systematický fl orist ický výzkum na K uřim sku. Zač ína l botani zovat j ako student za vedení dr. Franti ška Šmardy, kuři m ského u či te ­ le a po zd ěji vědeckého pracovníka Geobotan ic­ ké l ab orato ře ČSA V, navazotal na botanické práce jeho sla v nější h o bratra Jana Šmardy o květeně Čebínky, Zlobice a dalších proslulých lokalit na Kuři msku . Později v letech padesá­ tých až sedmdesátých spo lupracoval se zná­ mým botanikem Josefem Dvořá k em. Výsledky své výzkumné čin n osti publikoval v řadě přís­ pěvků v odborném tisku (nejčastěji ve Zprá vác h České botan ické s poleč no sti) a též v naší Vero­ nice. Jeho životním dílem je obsáhlá studie z r. 1998 Květe n a Kuřimska - Inventarizace vý­ znam ných botanických lokalit s výskytem zvláště chráněných a ohrožených dru hů rostl in tohoto území. Vznikla na základě objednávky referátu ŽP Okresního úřadu Brno-venkov, s nímž Ing. Saul spolupracuje již léta. Vel mi de­ tailně zde zachytil floristické bohatství tohoto zajímavého území, sledoval a dokumentoval všechny změny vegetačního kry tu a objevil pro region i nové taxony. Na základě jeho podk l adů byly vyhlášeny PP Březina a PP Šiberná a byla registrována větši­ na významných kraj inných prvkú (VKP) na te­ ritoriu Kuřimska. Pro ma loplošná chráněná úze­ mí zpracoval též plány péče, bez nichž by

a krit icky ohrožen ého druhu lýkovce vonného (Daphne cneorum) , který se zachoval na jediné l okalitě na Zlobici. Připravil opatření na repatri­ aci (posílení původní pop ulace) tohoto druhu vy sázením výpěs t ků z mateřských rostlin. Styli­ zovaná kvetoucí větvička tohoto keříku se jako symbol dobře vyjímá na keramickém hrnečku pro nositele ceny. Výskyt v regionu zjištěných druhů je zdoku­ mentován v podobě cca 3 000 herbářo vých po­ lože k, většino u uložených v herbářích Morav­ ského zemského muzea. Jeho nesmírnou píli a peč l i vost jistě ocení teprve budoucí generace. Z jeho pod kl adů, které usnadn il y identifikaci kostry ekologické stability zdejší krajiny, pak čerpaly i organ izace zabývající se projektová­ ním ÚSES. Ing. Sau l byl dlouholetým č lenem ČSOP (i jeho předchůdce TISu) a předsedo u ZO ČSOP v Le­ lekovicích (do r. 1992). Do roku 1996 působil jako strážce ochrany přírody a krajiny na okrese Brno-venkov. Přes svůj vyšší věk je stále ocho­ ten vyko návat ochranářsko u a ekologickový­ chovnou č i nnost pro školy a zájmové skupiny, často je žádán o vedení odborných exkurzí po kraji, kde zná doslova každý kout ajeho rostlin­ né osazenstvo. Již z pouhého výčtu aktivit Ing. Jiřího Saula, který jis tě není konečný, je zřejmé, že Cena Jana Šmardy je ve správných rukou. Pavel Trnka

Výsledky soutěže prof. A. Bayer a

Nadačního

fondu

Třetího roč ní k u soutěže

se zúčast n il i studenti z pět i fa kult tří un iverzit ČR. Úroveň prací byla velmi vysoká, takže kromě předem vyhlášených ocenění komise všem ostatním udělila čestn~ uznání a věc n é ceny. V kategorii bakalářs kých a souborných prací na Lesnické a dřevařské faku l tě MZLU v Brně, které jsou tematicky zadány jako hodnocení sta­ vu les ního ekosystému, jednoznačně zvítězila práce studenta Jana Dovrtěla Hodn.ocení stavu lesn.ího ekosystému na lokalitě Hájek /la LZ Židlochovice. Z as l o u ženě tak získal odměnu 2000 Kč. Na dru hém místě byl Pavel Červinka s prací Hodnocení stavu lesního ekosystému na lokalitě Mohelno, na třetím pak Ivana Lounová, autorka Srovnání trhu pro bioprodukty v Evropě a ČR (FF UP Olomouc). Sedm s t udentů postoupi lo do závěrečného kola kategorie diplomových prací a komise měla ob­ tížný úkol vybrat z nich tu nej lepší. Nakonec se rozhodla pro práci Romana Gebauera Změna fondu listových pigmenlll během vegetačního období ve vztahu ke změnám optických vlastno­ stí korun stl'OmlÍ, která tak získala finanční od­ měnu 3 000 Kč. Druhé místo obsadil Bohuslav Sochor s prakticky zaměře n ou prací Návrh péL<e o lesní porosty pNrodní rezervace Vrbenské rybníky. Oba studenti jsou z Lesnické a dřevař­ ské fakulty MZLU v Brně. Na třetím místě skončila Jana Ožanová z Přírodovědecké fakul­ ty UP Olomouc s diplomovou prací Spolden­ stva mnohonožek (Diplopoda) tFí rtimě starých lublích lest; po letní záplavě v roce 1997. Ostat­ ním čtyřcm studentům a studentkám komise udělila alespoň čestná uznání za účast v soutěži a také za velmi kvalitní diplomové práce. V letošním roce se komise poprvé rozhodla uděl i t podporu studentským vědeckovýzkum­ ným projektům v hodnotě 5 000 Kč. Tuto pod­

-7

~'U~rruDn1lfi®~

KRONIKA

31

Představujeme

poru získaly Jana Tufová (Ekologie mnohono­ žek (Diplopoda) v podmínkách opadavého lesa .w'ední Evropy. PřF UP Olomouc) a Hana Hab­ rová (Ekologická stabilita ostrova Sokotra ve vztahu k moderním (/ tradičním pNstLIpLÍm ve vyu žívállí pNrodllích zdroj/i, LDF MZLU Br­ no). Všichni účastníci kromě čestného uznání a zmí­ něných finančních odměn dostali od nadačního fondu také věcné dary, z nichž nejcennější je ji ­ stě kniha Dřevin)' České republiky s věnováním autorů . Ceny budou slavnostně předány na me­ zinárodní konferenci Geobiocen%gie {/ její vy­ užití v péči o les (/ chráll ěná území pořádané ke 100. výročí narození prof. A. Zlatníka Ústavem lesnické botaniky, dendrologie a typologie LDF MZLU v říjnu ve Křtinách. Prvním třem soutě­ žícím v kategorii diplomových prací a dokto­ randkám, které získaly podporu svých projektů, nadační fond hradí aktivní účast na konrerenci. S oceněním se připojila také Veronica a věno­ vala úča stníkům roční předplatné časopisu. Uzávěrka příštího, již čtvrtého, ročníku je 31. května 2003 . Soutčž bude probíhat ve stejných kategoriích jako v letošním roce a vyhlášena bude na začátku roku 2003.

Petr Maděra

Oznámení Solární konference Srdečně

Vás zveme na první česko-rakouskou solární konferenci "Slunce 2002", která se uskuteční 19.-20. 9. 2002 v Brně. Kontaktní osoba: Ing. Marie Kotyzová, tel.: 05/42 21 8351, e-mail: [email protected]

MK

cyklistů ,

20. září - Den pěších, dětí a rodin (16. až 22. září); c) Ceský den bez aut - OBA - lze uspořádat jakoukoliv veřejnou akci během týd­ ne bez omezení (16. až 22. září, vrcholem je pá­ tek 20. září); d) Svčtové dny bez aut SOBA ­ už je naplánováno několik dílčích aktivit ne­ vládních organizací a iniciativ v různých měs­ tech světa (13. až 27 . září). První dva typy aktivit koordinuje MŽP (www.env.cz). třetí Děti Země (www.detize­ me.czldenbezaut a [email protected]) a čtvrtý re­ dakce časopisu Car Busters (www.carbus­ ters.org/carfreeday a [email protected]). Všem zájemcům můžou Děti Země také poslat Chartu Evropského dne bez aut a Chartu týdne mobility. z nichž se dovědí, jak se k těmto dvě­ ma typům náročných akcí připojit. Zúčastnit se českého či světového OBA je jednodušší, neboť není třeba plnit žádné obtížné podmínky. Děti Země také uvítají aktivitu jednotlivých ob­ čanů, zejména veřejně činných osobností, kteří v pátek nechají své automobily alespoň jeden den v roce doma a použijí veřejnou dopravu, bi­ cykl nebo vlastní nohy. Proto bude tento den opět zveřejněna výzva "Nechte auto doma!" Loni se akce v 72 městech zúčastnilo rekord­ ních 168 subjektú, z toho 82 občanských sdru­ žení. V patnácti městech byla jízda v prostřed­ cích MHD zdarma. K výzvě "Nechte auto doma!" se připojilo SOl osobností, z nichž 147 byli zastupitelé v 36 městech. Velmi uvítáme, když už nyní začnete plánovat své akce ke Dni bez aut a dáte nám o tom vědět, abychom mohli všechno - u příležitosti tohoto kulatého výročí - dobře zkoordinovat. Pošleme Vám pak potřebné informace s návodem co a jak dělat, centrální barevné plakáty (velikost A2, A3, A4), text výzvy pro veřejnost a zastupi­ tele a další materiály. Adresa: Děti Země, Klub za udržitelnou dopravu, Cejl 48/50, 602 00 Br­ no, [email protected].

Miroslav Patrik

Den bez aut 2002 Na pátek 20. září 2002 vyhlašují Děti Země již jubilejní 10. ročník celonárodní akce Den bez aut. K ní se může přihlásit kdokoliv, komu není lhostejný negativní vliv dopravy na životní pro­ středí a zdraví lidí. Nejlépe tento den, nebo alespoň během týdne od pondělí do neděle, je možné uspořádat jakoukoliv veřejnou akci - de­ monstraci. pochod, blokádu, happening, semi­ nář, výtvarnou soutčž, jízdu na kole, výstavu,

besedu apod.

Letos je možné si vybrat ze čtyř způsobů připo­

jení: a) Evropský den bez aut - EDBA (vhodné

spíše pro města , zatím je př ihlášen Hodonín),

nutné splnit některá kritéria (neděle 22. září); b)

Evropský týden mobility - ETM (vhodné spíše

pro města, zatím předběžně zájem projevily

Ceské Budějovice, Kroměříž), kromě nedělního

EDBA je nutné zorganizovat ještě tyto aktivity :

16. září - Den veřejné dopravy, 18. září - Den

32

Kresba Jana Steklíka

KRONIKA / OZNÁMENÍ / PŘEDSTAVUJEME _ _ _ __ __

Společnost

Renata

Neziskové občanské sdružení Společnost Rena­ ta je partou duchem mladých lidí, kteří pomáha­ jí přírodě, druhým lidem a sobě samým. V mi­ nulých letech jsme pořádali dětské tábory, víkendové pobyty v přírodě, kulturní, sportovní a branné akce, sázeli stromečky, odstraňovali černé skládky a podobně. V roce 2000 jsme se navíc rozhodli přestavět zchátralý statek z 19. století v Bělé u Jevíčka na celoročně využitelné Výchovné, vzdělávací a umělecké centrum, kte­ ré si klade za cíl rozvíjel lidský potenciál dětí , . mládeže i dospělých . V rámci Společnosti Renata působí řada zájmo­ vých skupin, které zde najdou své uplatnění. Jde například o kroužek výtvarný, hudební, ke­ ramický, hvězdářský či kroužek sběru léčivých rostlin. Dále se zde budete,moci zúčastnit kursů ekologie, jógy, zdravé výživy a životního stylu apod . V blízkosti centra jsme již vytvořili bio­ zahradu, kde pěstujeme biopotraviny - zatím převážně pro vlastní potřebu. Na louce nad stat­ kem jsme rovněž postavili malou salaš, ve které chováme pět ovcí a dvě kozy. Ze získaného mléka vyrábíme biosýry, kefíry a další produk­ ty. V letošním roce jsme získali od Nadace Partnerství grant na solární kolektory, které bu­ dou napojeny na systém solárního podlahového topení. Do konce roku bychom také rádi uvedli do provozu kotel na zplyňování dřeva. Dostavbu centra provádíme většinou vlastními silami, částečně s odbornými firmami. Spolu­ pracujeme s podobně zaměřenými nestátními (Ceský svaz ochránců přírody, Hnutí Bronto­ saurus, Turistický oddíl mládeže) a státními or­ ganizacemi - např. s Centrem sociální prevence mládeže na MagistrálU měsla Brna při využití volného času mládeže ze sociálně problémo­ vých rodin . Na konec srpna a začátek září hle­ dáme pomocníky, kteří by nám pomohli s odvo­ zem materiálu (střešní tašky, cihly apod.) z demolice v Brně, jenž bude v příštím roce vy­ užit na stavbu stájí pro koně. Vzhledem k tomu, že bude potřeba vytvořit lidský řetěz, uvítáme skutečně každou pomocnou ruku. Společnost Renata nabízí ve vznikajícím eko­ centru práci mladým lidem, kteří by se rádi sta­ rali o zvířata, biozahradu, pomáhali při přestav­ bě centra a organizování programů a akcí. Hledáme lidi pro věc nadšené, zodpovědné a pracovité, kteří budoll ochotni dočasně snášet ztížené životní podmínky - spaní na půdě, méně soukromí atd. Plat bude zajištěn formou dotace pracovního úřadu nebo granlu od Nadací. Zá­ jemci o místo a všichni, kteří nám chtějí nějak pomoci, získají bližší informace na www.vol­ ny.czlcentrum.renata! nebo na telefonním čísle 0737 800 863 (předsedou sdružení je Mgr. František Žáček). Můžete nám rovněž zaslat e-mail na:[email protected]. Těšíme se na Vás.

Petr Packa

_ __ __ __ ~~9~Dnufi®~