www.thunova.cz Kapitola 10 – PLATEBNÍ BILANCE, ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST Platební bilance: – systematický zápis veškerých ekonomických transakcí mezi rezidenty a nerezidenty sledované země za určité časové období o ekonomické transakce: a) reálné transakce – pohyb statků a služeb b) finanční transakce – pohyb finančních aktiv o rezident obyvatel daného státu o za dané časové období TZN. JE TO TOKOVÁ VELIČINA (zachycuje tok EKO transakcí za dané období) např. rok FO: 1. Daňový rezident – a) FO, která má na území ČR bydliště b) FO, která nemá na území ČR bydliště, avšak pobývá na našem území v průběhu zdaňovacího období alespoň 183 dní (souvisle nebo v součtu pobytů) Za daňového rezidenta se nepovažuje osoba, která nemá na území ČR bydliště, ale zdržuje se převážně na území našeho státu za účelem léčení, studia nebo jde-li o odborníka, který byl do ČR vyslán jako expert. Daňový rezident má neomezenou daňovou povinnost = DPFO podléhá svými celosvětovými příjmy, tzn., příjmy ze zdrojů na území ČR + příjmy ze zdrojů ze zahraničí. 2. Daňový nerezident = FO, kt. není daňovým rezidentem. Má omezenou daňovou povinnost, tzn. DPFO podléhají pouze příjmy ze zdrojů na území ČR. PO: a) daňový rezident- každá PO, která má na území ČR sídlo, má neomezenou daňovou povinnost (DPPO podléhají jednak příjmy z území ČR, jedna příjmy ze zahraničí = celosvětové příjmy) b) daňový nerezident- PO se sídlem v zahraničí, který na území ČR podniká prostřednictvím stálé provozovny (= místo na území ČR, kt. Slouží k výkonu činnosti), má omezenou daňovou povinnost (DPPO podléhají pouze příjmy ze zdrojů na území ČR
– –
kreditní položka, tj. znaménko + debetní položka, tj. znaménko – Změna devizových rezerv se v PB zachycuje takto: o zvýšení (znaménko -), pokles (znaménko +)
Kapitola 10 – Platební bilance, zahraniční zadluženost -1-
www.thunova.cz PB= BÚ+KÚ+FÚ+CHYBY+DR Struktura platební bilance: 1.) Běžný účet – Obchodní bilance - export a import statků, největší položka, EX - IM – Bilance služeb - export a import služeb (př. doprava a pojištění, výdaje turistů, poplatky za patenty, filmová práva) – Bilance výnosů - převod důchodů z vlastnictví (mzdy, dividendy, úroky, …) – Běžné převody - př. příspěvky mezinárodním organizacím 2.) Kapitálový účet - jedná se o kapitálové transfery (př. odpuštění dluhů) 3.) Finanční účet – Přímé zahraniční investice - jestliže vzniká podíl na řízení společnosti – přímá investice je ta, která tvoří alespoň 10% podíl na základním jmění firmy – Portfoliové investice – nízké kapitálové účasti - ty, pod 10% zákl. jmění, obligace – Ostatní investice - př. bankovní vklady, bankovní úvěry, obchodní úvěry 4.) Saldo chyb a opomenutí – vzniká z důvodu metodických a statických nedokonalostí – odhady + metodické rozdíly 5.) Změna devizových rezerv (změna stavu zásob) – zahraniční měny, zlato, … v držení zejména centrální banky – + … devizové rezervy klesají – − … devizové rezervy rostou – všechny transakce v platební bilanci zachyceny 2x o jednou jako kreditní položka se znaménkem + ― vše, co vytváří devizovou nabídku o a jednou jako debetní položka se znaménkem – ― vše, co vytváří devizovou poptávku o jedná se o tzv. dvojitý zápis, který zajišťuje, že bude celá platební bilance vyrovnaná (tzn. Kreditní strana = Debetní strana) → saldo obchodní bilance + čistý příliv kapitálu = 0 Př. Polák si u nás koupí auto. V PB se to objeví jako kreditní položka v podobě exportu statku na BÚ a jako debetní položka na FÚ, protože automobilce se zvýšila aktiva v zahraničí tz. Vklad u polské banky. Př. Čech si koupí akcie SR elektráren, zaplatí za ně ze svého účtu, kt. vede u banky na SR. V PB: na FÚ bude zachycen nákup akcií jako debetní položka, protože zvyšuje aktivum v zahraničí (držba akcií) a pak i jako kreditní položka na FÚ – protože český rezident snížil svoje aktiva v zahraničí tzn. vybral z účtu.
Kapitola 10 – Platební bilance, zahraniční zadluženost -2-
www.thunova.cz Znehodnocení kurzu (DEPRECIACE, DEVALVACE) - (z 25,5 CZK/EUR na 26 CZK/EUR) Obchodní bilance v běžném účtu: - obchodní bilance – rozdíl mezi exportem a importem Faktory ovlivňující vývoz a dovoz tzn. Obchodní bilanci BÚčtu: ● Nominální měnový kurs ― zhodnocení (APRECIACE) domácí měny zdražuje vývoz a zlevňuje dovoz ― roste dovoz, klesá vývoz ↑IM↓EX ● Změny cenových hladin v domácí ekonomice a zahraničí ― když v domácí EKO ↑P rychleji než P v zahraničí, stává se domácí produkt na trzích relativně dražší ― roste dovoz, klesá vývoz ↑IM↓EX ― když v domácí EKO ↑P pomaleji než P v zahraničí →↓IM↑EX ● Změny produkce v zahraničí ― pokud v zemi obchodního partnera roste produkt (důchod), část tohoto zvýšení půjde právě na statky a služby z domácí ekonomiky tzn. roste vývoz domácí země
M Ma m Y (HDP)
― nárůst HDP v cizině → větší vývoz ― při poklesu produkce v zahraničí bude vývoz domácí EKO klesat. ● Preference spotřebitelů ● Ochranářská opatření (cla, kvóty, …) Reálný měnový kurs:
RCZK / SKK ― ― ―
―
P ECZK / SKK SR PČR
RCZK/SKK …. Reálný měnový kurz CZK vůči SKK ECZK/SKK …. Nominální měnový kurz CZK vůči SKK PČR …. Cenová hladina v ČR v CZK
PSR …. Cenová hladina v SR v SKK
znehodnocení reálného kurzu povede k růstu exportu a poklesu importu vyjadřuje konkurenceschopnost domácí ekonomiky o nárůst = znehodnocení → zvýšení konkurenceschopnosti o pokles = zhodnocení → snížení konkurenceschopnosti znehodnocení nominálního měnového kurzu povede ke znehodnocení reálného měnového kurzu tzn. ↑NX Př. EKO vykazuje deficit obchodní bilance. Dojde ke znehodnocení kurzu CZK (ČNB devalvace; tržní mechanizmus depreciace). To způsobí, že IM se stává dražší tzn. ↓IM. Jenže čes. importéři mají nasmlouvány obchody dlouhodoběji. Tzn. že když byl dřív kurz 25 CZK/EUR a nyní je 27 CZK/EUR je IM↑ (KO). V DO mohou na zdražení čes. importéři reagovat a uzavřít jiné smlouvy. zhodnocení reálného kurzu:↓EX ↑IM
Vývoj čistého exportu po znehodnocení (DEPRECIACE, DEVALVACE) měny: Deficit obchodní bilance – export /navazuje na výše uvedený př./: Mohly by ↑ zakázky, ale zahraniční partneři mají smlouvy i s jinými. Dále někteří čes. výrobci by asi nebyli schopni okamžitě ze dne na den ↑svůj export – musí najmout nové pracovníky, nakoupit suroviny, stroje atd. KO: krátce po znehodnocení měny může dojít k ↓NX. DO: teprve v DO se začnou přizpůsobovat domácí importéři i exportéři a NX se opět začne ↑ tzn. ↓IM↑EX Tento vývoj NX po znehodnocení měny v EKO je zachycován J-křivkou.
Kapitola 10 – Platební bilance, zahraniční zadluženost -3-
www.thunova.cz Finanční účet: ― FÚ je z velké části tvořen přímými zahraničními investicemi ― V PB na FÚ je příliv zahr. investic zachycen jako kreditní položka ― Naopak odliv investic do zahraniční (Češi budou investovat v zahraničí) je zachycen jako debetní položka Čím je ovlivněn příliv přímých zahraničních investic do ČR? ― přitažlivost domácí ekonomiky ― poloha státu ― infrastruktura ― kvalifikace pracovní síly ― investiční pobídky ― členství v EU ― privatizace ― úrokový diferenciál (rozdíl mezi domácí úrokovou mírou a zahraniční úrokovou mírou) ― míra výnosnosti Dopad přímých zahraničních investic na PB – Po určitém čase se může promítnout do ↑EX – Po další době zahr. fy budou produkovat zisk, kt. bude posílat do zahraničí svým vlastníkům – v PB by bylo zachyceno v bilanci výnosů jako debetní položka Ostatní části FÚ závisí na úrokovém diferenciálu tj. rozdíl mezi domácí úrokovou mírou a zahraniční úrokovou mírou. Úrokový diferenciál = domácí úroková míra – zahraniční úroková míra iČR>izahr →zahr. investoři budou ukládat svá aktiva v ČR→↑FÚ Vyrovnávací mechanismy platební bilance: ― jako celek rovna 0 (účetně) ― rovnováha je zajištěna pohybem devizových rezerv o nárůst devizových rezerv (záporné znaménko) – dev. rez. rostou pokud ostatní části platební bilance vytváří přebytek o pokles devizových rezerv (kladné znaménko) - dev. rez.klesají, pokud ostatní části PB vytváří deficit ―
situace, že běžný účet platební bilance je v deficitu (např. existuje větší dovoz statků a služeb než vývoz) a FÚ ani kapitálový účet tento deficit nevyrovnají. Je třeba vyrovnávacího mechanismu k vyrovnání tohoto deficitu (přebytek šedivě):
1) měnový mechanismus ― funguje v případě floatingu (při fixním kurzu by docházelo k úbytku devizových rezerv a ČNB by nakonec byla nucena měnový kurz znehodnotit ― domácí ekonomika více dováží ― za svůj dovoz musí platit stále víc zahraniční měny tzn.větší poptávka po zahraniční měně → větší nabídka domácí měny → znehodnocení domácí měny → to vede k růstu exportu a poklesu importu → obchodní bilance se začíná zlepšovat rostoucí přebytek obchodní bilance : pokud NX >0, tj. X >M, potom ↑D po domácí měně →zhodnocení domácí měny → zhoršení NX domácí země (↑ M, ↓X) 2) ― ― ―
důchodový mechanismus domácí ekonomika více dováží a méně se věnuje domácí produkci nastává pokles HDP (část importu je ale závislá na HDP) pokles importu rostoucí přebytek obchodní bilance (NX >0 )→ ↑HDP→ ↑indukovaného importu, tj.m·Y(HDP) → ↑M → zhoršeníNX
Kapitola 10 – Platební bilance, zahraniční zadluženost -4-
www.thunova.cz 3) ― ― ― ― ― ―
cenový mechanismus domácí ekonomika nakupuje statky ze zahraničí domácím výrobcům se hromadí zásoby postupné omezení produkce – snížení agregátní poptávky pokles cenové hladiny v důsledku ↓P dojde k nárůstu exportu pokles importu rostoucí přebytek obchodní bilance (NX >0 )→domácí výrobci budou přetěžovat výrobní kapacity a ↑P→ ↓X → zhoršení NX
Zahraniční zadluženost: ― zahraniční dluh = domácí subjekty (rezidenti) si půjčují v zahraničí (věřiteli jsou zahr. subjekty), v PB zachycen na FÚ v položce ostatní investice a částečně v portfóliové investice /obligace/ ― riziko – kolísání měnového kurzu Pozn: Dopad znehodnocení nom. kurzu v návaznosti na ∏ a vývoj měnového kurzu - znehodnocení nom. kurzu → znehodnocení reálného kurzu - v EKOČR ↑∏ víc než ∏cizina - PCZK ↑ rychleji než Pcizina - Reál. kurz se zmnění (↓podíl cen ve vzorečku)
Žádná Δ NX
Kapitola 10 – Platební bilance, zahraniční zadluženost -5-
