KAOS KERAUNOS KYBERNETOS ÚVODEM

Liber KKK Peter J. Carroll

KAOS KERAUNOS KYBERNETOS

KAOS KERAUNOS KYBERNETOS

(Blesk Chaosu řídí běh všech věcí)

ÚVODEM Liber KKK je první, kompletní, systematický magický tréningový program pro několik dalších století. Jedná se o definitivní nahrazení Abramelinovy Posvátné Magie, kterýžto systém zastaral díky svému monoteistickému transcendentalismu a závislosti na represivních formách překážející gnose, nyní považované za nepatřičnou. Liber KKK je prezentována jakožto série obecných magických technik, které mág musí rozvinout do účinného programu za použití jakýchkoliv symbolů, nástrojů a forem gnose, které jej oslovují. Nebylo by na místě předepisovat v textu Magie Chaosu žádné jednotlivé věrouky nebo dogmata, s vyjímkou toho, že magie funguje, pokud jsou sledovány určité obecné principy. Nebylo by na místě, kdyby některý z mágů Chaosu otrocky lpěl na drobných detailech jakéhokoliv systému. Z Liber KKK se lze mnoho naučit v procesu přizpůsobování obecných procedur osobní chuti a cílům. Liber KKK může být používána jakoukoli dospělou osobou. Slovo mág platí rovnocenně pro obě pohlaví a užívání mužských osobních zájmen v textu je pouze literární konvencí způsobenou absencí neutrálních forem v češtině. Liber KKK je sérií pětadvaceti magických operací, neboli konjurací. Pět klasických konjurací: Evokace, Divinace, Očarování, Invokace a Iluminace je představeno na pěti úrovních Čarodějnictví, Šamanské Magie, Rituální Magie, Astrální Magie a Vysoké Magie. Takto tedy celá práce systematicky shrnuje veškerou tradici magických technik; vede mága od jednoduchých cvičení a výroby nástrojů ke zvládnutí komplexnějších experimentů na psychické úrovni. Je velmi žádoucí, aby měl mág nějakou formu osobní svatyně (chrámu) pro své konjurace. Dále je zásadním požadavkem, aby mág zůstal aktivní ve vnějším světě po celou dobu díla jakožto celku. Práce nemá mít za následek žádnou formu útěku ze světa, ale svět obklopující mága je spíše užíván jako zkušební základna magie. Takže zaměstnání a společenské záležitosti mága jsou prvním ohniskem jeho magie. Při provádění takové magie postupně definuje svůj styl nebo svou spiritualitu. Poněvadž je nesmysl definovat spiritualitu jinak než jako cestu, kterou člověk žije. Jestliže má Cesta Magie nějaký duchovní rozměr, může být odkryt pouze skrze praxi – veškerá omezování nebo pobízení jsou k ničemu. Neexistuje žádná horní časová hranice pro dokončení celého díla, ale nemůže být dokončeno dříve než během jednoho roku. Kdokoliv, kdo si myslí, že nemá tolik času, by měl uvážit přijetí světských vazeb jakožto arbitrárních cílů, k jejichž podpoře lze různé části tohoto díla použít. Zkušebním kamenem magie jsou objektivní výsledky. Všechno ostatní je mysticismus. Vzorky Kamene Mudrců, které nepromění olovo ve zlato, selžou stejně jako elixíry osvícení v životním stylu plném rizika a nejistoty. Dříve, než započne práci, měl by si mág dobře rozmyslet, zda potřebuje přijímat plány zahrnující tyto prvky. Pro účely této operace je pět klasických magických aktů Evokace, Divinace, Očarování, Invokace a Iluminace definováno následujícím způsobem: 1

KAOS KERAUNOS KYBERNETOS Evokace Jedná se o práci s entitami, které se mohou vyskytovat přirozeně nebo být vytvořeny. Tyto entity mohou být nahlíženy jako nezávislí duchové, fragmenty mágova podvědomí, nebo egregory různých druhů životních forem – podle mágovy chuti a struktury použité víry. V praxi je Evokace využívána pro Očarování, kdy jsou evokované entity vytvořeny, aby působily efekt v mágově pověření. Evokované entity najdou jisté uplatnění i v Divinaci, kdy jsou užity k získání informací pro mága. Divinace Zahrnuje všechny praktiky, kterými se mág snaží rozšířit své vnímání v magickém významu. Očarování Zahrnuje všechny praktiky, kterými se mág pokouší vtisknout svou vůli realitě. Invokace Záměrné sladění vědomí a nevědomí s některým archetypálním nebo jinak významným myšlenkovým vzorem. Často jsou používány klasické koncepce pohanských božských forem, ale jiné principy mohou posloužit stejně dobře. Invokace vytváří stavy inspirace nebo posedlosti v jejichž průběhu může být prováděno Očarování, Divinace nebo případně Evokace. Iluminace Je záměrná sebemodifikace za pomoci magie a může zahrnovat kouzla Očarování seslaná na sebe samotného za účelem napravení slabosti nebo zvětšení sil, a Divinaci a Invokaci použitou pro získání inspirace a směru. V tomto smyslu jsou tedy všechny magické operace založeny na užití vůle, vnímání a představivosti, a jsou druhem Očarování a Divinace. Představivost je to, k čemu dochází, když se vůle a vnímání stimulují navzájem. Pět rovin magické aktivity – Čarodějnictví, Šamanská, Rituální, Astrální a Vysoká Magie – je pro účely této operace definováno takto: Čarodějnictví Je jednoduchá magie, která závisí na skrytých spojeních, která existují mezi fyzickými fenomény. Čarodějnictví je mechanické umění, které nevyžaduje předpoklad, že existuje spojení mezi myslí operatéra a cílem. Jakékoliv výsledky pocházející z tohoto spojení mohou být, pochopitelně, považovány za bonus navíc. Na úrovni Čarodějnictví mág tvoří artefakty, nástroje a pomůcky, které magicky interagují s fyzickým světem, a které mohou být používány subtilnějším způsobem znovu na dalších úrovních. Práce na čarodějnické úrovni by měly být prováděny důkladně, protože jakkoliv jednoduše tyto praktiky vypadají, jsou základem, na němž spočívá práce na vyšších rovinách.

2

KAOS KERAUNOS KYBERNETOS Šamanská magie Pracuje na úrovni transu, vizí, imaginace a snů. Otevírá mágovo podvědomí potlačením psychického cenzora za použití různých technik. Na této úrovni stojí mág v tvář vážnému nebezpečí a bude se asi často uchylovat k čarodějnické úrovni nebo poutacímu rituálu, pokud by jej něco hrozilo posednout nebo převálcovat. Rituální magie Kombinuje schopnosti používané na čarodějnické a šamanské úrovni. Mág slučuje použití nástrojů z čarodějnické úrovně s podvědomými silami uvolněnými na šamanské úrovni a kombinuje jejich užití uspořádaným a kontrolovaným způsobem. Astrální magie Je prováděna pouze vizualizací a změněnými stavy vědomí nebo gnosí. Fyzické příslušenství není užíváno, ačkoliv nástroje a předměty z předchozích úrovní mohou být využity ve formě vizualizovaných představ. Na prvním místě bude mág pravděpodobně potřebovat odloučení, ticho, temnotu a značné úsilí vynaložené na koncentraci a trans, aby s takovouto magií dosáhl úspěchu, avšak výcvik časem umožní provádět ji kdekoliv. Vysoká magie Vysoká magie je to, k čemu dochází, když přímému magickému efektu vůle nestojí v cestě žádná překážka, žádná bariéra nestojí v cestě přímému jasnozření a předvídání a neexistuje žádný předěl mezi mágem a jakoukoliv formou raportu nebo vědomí, do které se rozhodne vstoupit. Pro většinu lidí se brány Vysoké Magie otevřou na několik vrcholných okamžiků v životě. Jak mág posupuje ve svém tréningu, přinutí takto získané momentum brány zázračného otevřít se častěji. Pro pět konjurací Vysoké Magie nejsou dány žádné procedury. Vysoká Magie představuje bod, kde technika ukazuje cestu intuitivnímu geniovi a každý musí získat klíč k puštění těchto sil z řetězu sám za sebe. Prvních dvacet konjurací učí škále dovedných triků a technik pro vržení a chycení magického blesku. Ve Vysoké Magii je tento blesk mrštěn nebo shrábnut samotným prvotním Chaosem v centru našeho bytí. Pět konjurací pro každou úroveň může být praktikováno v libovolném pořadí, ale všech pět by mělo být dokončeno před přechodem na další úrověň. Mág by měl započetí celé operace načasovat k datu, které je příznivé nebo nějak osobně významné. Dříve než vstoupí do svatyně, měl by mág přesně vědět, co má v úmyslu provádět. Mnozí mágové doporučují mít napsanou rubriku pro každou konjuraci, i když tuto psanou formu užívají jako vodítko velmi zřídka. Mág bude muset často udělat víc než si naplánoval, podle toho, kam jej zavede inspirace nebo nutnost. Ale neměl by nikdy opomenout provést to, co si naplánoval, nebo začít pracovat s vágní ideou, že teď bude dělat nějakou tu magii. Gnostický Vymítací Rituál Během provádění operací podle Liber KKK bude mág možná potřebovat ubránit se následkům svých chyb nebo nepřátelským psychickým vlivům. Nebo bude potřebovat obnovit své zdraví a doplnit psychické síly. Pro tyto účely lze použít Gnostický Vymítací 3

KAOS KERAUNOS KYBERNETOS Rituál. Jedná se o technicky kompaktní a účinnou konjuraci Rituálního Očarování pro výše uvedené účely. Může být volně používán po celou dobu práce a zejména i jako úvod a závěr prvních patnácti konjurací.

KONJURACE PRVNÍ AŽ PÁTÁ – ČARODĚJNICKÁ ÚROVEŇ MAGIE Čarodějnictví spočívá ve využití psychického spojení mezi fyzickými fenomény a pouze sekundárně ve vytvoření psychického spoje mezi myslí a fyzickým fenoménem. Každá z konjurací vyžaduje použití fyzických předmětů, které mohou být užívány znovu na dalších úrovních. Je navýsost žádoucí, aby si mág tyto předměty vyrobil vlastnoručně. Nicméně mág může i přizpůsobit pro svůj účel již existující předměty, jsou-li pro něj nějak významné nebo se jedná o jedinečné artefakty nebo o předměty mágem navržené, případně se k němu dostaly způsobem, který je neobvyklý nebo obsahuje nějaký význam. Ne náhodou čarodějnické techniky často připomínají některé prvky v dětském chování. Děti mají často od přírody velmi blízko k jednoduchým principům magie, i když jim schází trpělivost nebo odvaha, aby je uvedly do pohybu. Dospělý mág se snaží opětovně získat tento dětský smysl pro imaginaci, těkavost a toužebné přemítání a proměnit jej v něco, co má opravdovou sílu. Konjurace prvá – Čarodějnická Evokace Mág vlastníma rukama vytvoří (vyřeže, vymodeluje nebo sestaví) fyzickou reprezentaci entity – fetiš. Jeho funkcí je obecně přitahovat úspěch, chránit majitele a odpuzovat neštěstí; kromě toho mágovi slouží jako zásobník síly. Obvykle svou podobou připomíná některé žijící zvíře nebo chimérickou bytost, jejíž vzhled odkazuje na její funkci. Má-li zhruba lidské tvary, je znám jako Homunkulus. Měl by obsahovat buď části mágova těla (vlasy, nehty...) nebo být nasycen krví čí pohlavními sekrety. Mág se k fetiši chová jak o živé bytosti – oznamuje mu svou vůli, přikazuje mu projevit svůj vliv v jeho prospěch nebo jej nosí na těle při důležitých pochůzkách. Někteří mágové upřednostňují dva fetiše – jeden k vykonávání jejich vůle a druhý pro získávání informací a vědění. Konjurace druhá – Čarodějnická Divinace Mág si připraví jednoduchý model univerza, který používá jako nástroj divinace. Sada runových dřívek nebo kamenů je pro tento účel ideální. Západní geomantická dřívka poskytují poněkud jednodušší model, zatímco systém Tarotu nebo I-Ging je příliš komplexní a hodí se spíše pro pozdější práci na šamanských úrovních, není-li určitým způsobem zredukován. Mág může divinaci provádět jak kvůli zjištění obecného trendu, tak pro získání odpovědi na určitou otázku. S elementy nástroje divinace je třeba zácházet tak, jakoby měly zcela přímý vztah k částem reality, kterou reprezentují, a proces míchání by měl bý chápán jako zrcadlo procesu, kterým realita dochází ke svým rozhodnutím. Divinace by měla být prováděna s frekvencí a komplexností, která dovoluje zapamatovat si odpovědi. Je dobré upřednostňovat divinaci takových fenoménů, u kterých je velká pravděpodobnost potvrzení nebo popření závěrů divinace v relativně krátké době.

4

KAOS KERAUNOS KYBERNETOS Konjurace třetí – Čarodějnické Očarování Pro práci na třetí konjuraci bude třeba, aby si mág pro Očarování připravil nebo získal jisté množství nástrojů, z nichž nejdůležitější by měl být jeden speciální nástroj či magická zbraň. Obzvláště vhodná je malá zahrocená hůlka nebo nůž. Tento nástroj nebo zbraň může být použit pro kreslení pentagramu při Gnostickém Vymítacím Rituálu. Jedinou další nutnou pomůckou může být kus modelovací hlíny nebo jiného plastického materiálu o velikosti pěsti. Při Čarodějnickém Očarování mág vyrobí fyzickou reprezentaci své vůle a touhy. Je-li to možné, měla by magická zbraň být použita jako pomůcka při vytvoření nebo manipulací s touto reprezentací. Mág by měl týdně provádět jednu nebo více konjurací tohoto typu. Jako vždy jde o to, pokusit se ovlivnit události dřív, než by k naplnění jeho úmyslu mohlo dojít přirozenou cestou. Neměl by však přepínat možnosti reality konjuracemi zaměřenými na příliš nepravděpodobné události. Konjurace čtvrtá – Čarodějnická Invokace Záměrem čtvrté konjurace je způsobit radikální změny v chování dočasnou změnou prostředí. Široké škále zkušeností, které si mág pro sebe přeje naaranžovat, není kladen žádný limit. Může se například, po určitém průzkumu terénu, přemístit v přestrojení na nějaké zvláštní místo a zahrá t si zcela odlišnou společenskou roli. Jinou alternativou může být stylizace zařízení svatyně a vlastního zevnějšku tak, aby mág zažil, jaké to je být egyptským bohem. V Čarodějnické Invokaci mág zkouší hranice svých schopností provádět libovolné změny modifikacemi svého prostředí a chování. Konjurace pátá – Čarodějnická Iluminace Při práci na Iluminaci mág usiluje o sebezdokonalení přesně definovaným a specifickým způsobem. Namísto grandiózních plánů ohledně duchovního osvícení by měl být kladen důraz na rozpoznání a překonání běžnějších slabostí a zvýšení existujících schopností. Pro účely práce si mág vyrobí nebo získá nějaký objekt, který bude reprezentovat jeho záměr jako celek. Tento objekt je znám pod názvem lampa, ačkoliv může mít jakoukoliv formu – od prstenu po mandalu. Lampa je používána jako základ, nad kterým jsou pronášeny různé přísahy a deklarována rozhodnutí. Tyto přísahy a rozhodnutí mohou být na lampu poznamenány. Mág bude dost možná potřebovat provádět různé dodatečné akce typu invokace, očarování, divinace a také evokace k zajištění postupu práce na Iluminaci. Není neobvyklé, že mág lampu během práce zničí a předělá.

KONJURACE ŠESTÁ AŽ DESÁTÁ – ŠAMANSKÁ ÚROVEŇ MAGIE Šamanská magie spočíva v použití změněných stavů vědomí, z nichž nejčastěji se bude jednat o aktivní imaginaci a pasivní hledání vize. Změněné stavy, do nichž je nejsnazší a nejbezpečnější vstupovat, jsou polospánek, sen a lehký trans dosažený za pomocí klidné meditace. Podle chuti je samozřejmě možné používat jakoukoliv metodu k dosažení gnose, ale při počátečních cvičeních je rozumné vyhnout se jistým nebezpečným a extatickým praktikám, které mohou vést ke ztrátě kontroly. Obecně je lepší trans postupně prohlubovat koncentrací na vizualizaci nebo vizi, než k prohloubení používat předcházející extrémní 5

KAOS KERAUNOS KYBERNETOS gnosi. V Šamanské Magii mág usiluje o odkrytí a navázání vztahů mezi svou mentální představou a fenomény v okolním světě. Vize často probíhají v symbolické řeči, takže například nemoci na sebe berou vzhled hmyzu nebo nepříjemných zvířat a obavy nebo touhy se mohou zjevovat jako duchové. Mág nebo šaman by k těmto věcem měl přistupovat jako k obrazům, ve kterých představují samy sebe – zažehnávat nebo vyvolávat tyto formy silou představivosti a interpretovat jejich fyzický význam, je-li to nutné. Šamanská magie směřuje k osobité praxi nevázané na pevnou formu, ve které mág zkoumá své schopnosti syntézy symbolů. Konjurace šestá – Šamanská Evokace Při práci na této konjuraci mág usiluje o vytvoření vize entity, které předkládá k provedení svá přání. Často je užitečné pracovat s vizualizovanými formami entit používaných při čarodějnických evokacích, ačkoliv je samozřejmě možné vybrat si i jiné formy. Obecně jsou entity využívány k tomu, aby podpořily materializaci zamýšlených událostí nebo získávaly informace v situacích, které jsou příliš komplexní než aby bylo možné formulovat jednoduchá kouzla nebo divinace. Entity jednají jako semiinteligentní kouzla s omezeným stupněm nezávislé činnosti. Mág se snaží vybudovat zvyšující se raport s entitami, které vyvolal svou imaginací, dokud nezačnou mít opravdový reálný efekt. Snad nejlepších výsledků při práci s entitami lze dosáhnout setkáním ve snech. Konjurace sedmá – Šamanská Divinace V šamanské magii spočívá divinace v hledání vize za účelem získání odpovědí na jednotlivé otázky. Tradičnímu pojmu hledání vize je třeba rozumět tak, že zahrnuje všechny možné způsoby nalezení odpovědi – může se jednat i o halucinatorní hlasy, hmatové vjemy nebo cokoliv jiného. Obecně se dá říct, že se mág soustředí na otázku, kterou chce položit, než vstoupí do snu, polospánku nebo transu a poté dovolí obrazům, hlasům nebo jiným vjemům plynout a vystupovat ze svého nitra. Lze buď podstoupit vizi bez nějaké pevné formy, která bude později interpretována, nebo se mág může pokusit svou zkušenost strukturovat hledáním zvláštních symbolů, obzvláště těch, které získal na čarodějnické úrovni. Konjurace osmá – Šamanské Očarování Při Šamanském Očarování se mág snaží vtisknout svou vůli okolnímu světu za pomocí přímé nebo symbolické vizualizace svého přání. Takže ve chvíli, kdy se nachází ve vybrané formě transu, přivolá představu cílového fenoménu a vizualizuje realizaci svého přání. Často velmi pomůže, když si mág vizualizuje sám sebe, jak cestuje k osobě nebo situaci, kterou si přeje ovlivnit. Potom vizualizuje obraz děje, během nějž se situace nebo chování osoby změní podle jeho přání. Při vizualizaci není neobvyklé, že se objeví nežádoucí symbolika, nebo nějaké jiné pokřivení, nebo bude vizualizace přibarvena mágovou představivostí. Obecně mohou být takovéto nežádoucí jevy spoutány zvýšenou koncentrací na požadovanou vizualizaci. Pokud však nadále zůstávají, mohou přinášet cennou informaci o cíli nebo o mágovu vztahu k němu, což může být využito k vylepšení mágova Očarování. Například pokud se cílová osoba ve vizualizaci opakovaně objevuje v nějaké zvířecí formě nebo s určitým druhem aury, je často lepší provádět vizualizaci přímo na tento jev. Podobně pokud se zdá, že cílová situace ve vizi vyzařuje určitou charakteristickou 6

KAOS KERAUNOS KYBERNETOS vibraci nebo pocit vibrace, potom mág často uspěje lépe, když bude svou magii provádět přímo na vizualizaci něčeho takového než na aktuální podstatě této vizualizace. Konjurace devátá – Šamanská Invokace V Šamanské invokaci si mág bere vědění a sílu z Atavismů, především tedy zvířecích atavismů. Existuje množství velmi chytrých teorií o tom, jak jsou takové zkušenosti možné. Lidský genetický kód obsahuje haldu evidentně nepoužívaných informací. Mnoho z toho se musí nějak vztahovat k naší evoluční historii. Lidský mozek vznikal spíš v procesu postupného rozrůstání než nějakou komplexní modifikací. Starší části našeho mozku obsahují obvody a programy identické s těmi, které najdeme i u jiných živočichů. Někteří mágové se domnívají, že psychická složka člověka je vybudována ze zbytků a útržků psychik mnoha předchozích bytostí včetně zvířat, ve stejné míře jako naše lidské tělo. Jiní předpokládají, že jsou jim telepaticky přístupné kolektivní psyché různých živočišných druhů. Při provádění Šamanské Invokace mág usiluje o jistý druh posedlosti zvířecím atavismem. Výběr konkrétní zvířecí formy je velmi osobní záležitostí. Mág může vnímat již od dětství určitou spřízněnost s jistým zvířetem, nebo má jistou charakteristiku, fyzickou nebo mentální, která připomíná nějaké zvíře, nebo k výběru dojde na základě intuice nebo náhlého vizionářského zjevení. V průběhu invokace by se měl mág pokusit v transu vizualizovat sám sebe ve zvířecí podobě a představit si svou astrální cestu ve zvířecí podobě. Často je užitečné fyzicky realizovat chování zvoleného zvířete ve vhodném prostředí. Cvičením lze dosáhnout různých stupňů rozštěpení vědomí, ve kterých se mág může svého atavismu dotazovat na různé záležitosti, kterým rozumí, a žádat jej o poskytování takových sil, které mohou být k užitku jeho fyzickému nebo astrálnímu tělu. Konjurace desátá – Šamanská Iluminace Takzvaná cesta za medicínou – Šamanská Iluminace – je výprava za sebepoznáním, sebeobnovením nebo sebezdokonalením. Může mít množství forem. Tradičně na sebe často bere formu zkušenosti smrti a vzkříšení, kdy mág vizualizuje svou smrt a rozkouskování svého těla s následným znovusestavením těla a ducha a znovuzrozením. Občas je tento proces spojen s fyzickými privacemi, jako je spánková deprivace, půst a bolest, které mají za účel prohloubení transu. Jinou metodou je provedení série vizionářských cest, kdy jsou přivoláváni takzvaní duchové přírodních jevů, zvířat, rostlin a kamenů, a žádáni o poskytnutí vědění. Nejjednodušší metodou ze všech je stáhnout se na několik dní na nějaké divoké a odloučené místo, co nejdál od lidského osídlení a zde si udělat kompletní přehled o svém dosavadním životě až do toho okamžiku a také o svých očekáváních do budoucna.

KONJURACE JEDENÁCTÁ AŽ PATNÁCTÁ – RITUÁLNÍ ÚROVEŇ MAGIE Rituální Magie kombinuje používání magických nástrojů se změněnými stavy vědomí v sérii strukturovaných ceremonií. Začnete, jako mág, vtělovat určité magické teorie do plánu vaší práce, aby se stala preciznější a efektivnější. Obzvlášť se budete muset snažit 7

KAOS KERAUNOS KYBERNETOS rozšířit své užití transu používáním různých technik gnose. Ty mají za následek větší zapojení nevědomých částí mysli, které vlastně dělají magii, do hry. V rituální magii zabírá značnou část užívání různých systémů symbolických korespondencí, analogického myšlení a sigilií. To vše se používá ke komunikaci s nevědomím a zaměstnání vědomí, zatímco se provádí magie. Rituální magie je vždy strukturovaná jako nepřímý přístup k přání na vědomé úrovni. V rituální magii mág nikdy nepracuje s přímou reprezentací nebo vizualizací toho, co chce, ale spíše s nějakým sigiliem nebo symbolickou analogií, která v gnostickém stavu stimuluje konkrétní přání v nevědomí. Konjurace jedenáctá – Rituální Evokace Pro práci na Rituální Evokaci si mág může vybrat, jestli bude pokračovat s formami entit používanými na čarodějnické nebo šamanské úrovni, nebo se rozhodne experimentovat s tradičními formami z klasických grimoárů. Alternativně se může pokusit vybudovat své vlastní formy. Tradičně se dodržuje pravidlo, že mág by se neměl snažit udržovat víc jak čtyři entity naráz, a v praxi se to zdá být oprávněný požadavek. V rituální evokaci se vždy používá materiální báze, i když se nejčastěj i jedná o grafické sigilium vyvedené na papíře. V úvodních evokacích mág buduje silnou vizualizovanou představu entity za použití plné gnose. V následujících dílčích evokacích adresujete materiální bázi entity různé příkazy a pokyny, případně se z ní snažíte dostat informace. S materiální bází by se mělo zacházet rituálně a pokud možno v gnostickém stavu. Pokud není používána, měla by být ukryta. Konjurace dvanáctá – Rituální Divinace V Rituální divinaci jde o manipulaci s určitým druhem fyzického nástroje za účelem získání symbolické nebo analogické odpovědi, což se děje ve stavu gnose. Hluboké stavy gnose mohou mnoha lidem znemožňovat užívání komplexních divinačních nástrojů, jako je Kabbala nebo I-Ging. Ostatní pravděpodobně zjistí, že velmi jednoduché systémy, jako například vrhání kůstek, neposkytují tolik informací, kolik je pro tuto práci třeba, zatímco systémy střední komplexnosti, jako runy, Tarot nebo západní geomancie, jsou často nejužitečnější. Před vlastní divinací by měl mág divinační nástroj rituálně nabít sigiliem nebo analogickou reprezentací otázky. Divinační výběr je poté prováděn v gnosi. Interpretace by měla probíhat v gnosi nebo po návratu k normálnímu stavu vědomí. Konjurace třináctá – Rituální Očarování Pro Rituální Očarování mág udělá dobře, když se rozhodne používat speciální nástroj k očarování z čarodějnické úrovně, pokud ovšem mezitím nebyl zvlášť inspirován k vyrobení lepší pomůcky. Tento speciální nástroj nebo magická zbraň se používá ke kreslení sigilií ve vzduchu, a kde je to možné, k výrobě a manipulaci s různými kouzly. Veškeré akty rituálního očarování spočívají v použití nějakého druhu kouzla, jehož úkolem je obsadit a přemostit8) vědomou mysl a přivést do akce mnohem silnější podvědomí. Kouzlo může ve skutečnosti sestávat vpodstatě z čehokoliv – od výroby a posvěcení sigilia přes manipulaci s voskovými symboly až po rituální zpřítomnění nějaké analogie mágova přání. Ve všech případech však musí používat gnosi a koncentraci přímo na kouzlo samotné, spíše

8

KAOS KERAUNOS KYBERNETOS než na přání, které kouzlo reprezentuje, pokud chce, aby jeho práce na očarování byla efektivní. Konjurace Čtrnáctá – Rituální Invokace V Rituální Invokaci jde o to, abyste se vy, mág, snažil nasytit své smysly zkušenostmi, které nějak korespondují s určitou kvalitou, kterou chcete vyvolat, nebo na ni symbolicky odkazují. Takže vybavíte svou svatyni a osobu barvami, vůněmi, symboly, čísly, kameny, rostlinami, kovy a zvuky, které korespondují s tím, co chcete invokovat. Stejně tak přizpůsobíte své chování, myšlenky a vizualizace, zatímco se ve stavu gnose pokoušíte o to, aby vás posedlo to, co invokujete. V praxi jsou často používány klasické božské formy, protože pohanské panteony nabízejí spektrum kvalit shrnující celou psychologii. Neměl byste se omezovat na invokaci pouze těch kvalit, které jsou vám osobně sympatické. Po každé obzvláště úspěšné invokaci by měla po čase následovat invokace zcela odlišných kvalit. Celý program rituální invokace by měl zahrnovat minimálně pět úspěšných zcela odlišných invokací. Konjurace patnáctá – Rituální Iluminace Při Rituálni Iluminaci mág aplikuje množství rituálních úkonů – divinací, očarování, evokací a invokací – sám na sebe kvůli sebezdokonalení. Jako u všech konjurací týkajících se iluminace, změny by měly být spíše specifické než nejasné a obecné. Lampa, kterou bude pro tuto konjuraci zhotovovat, by měla být propracovanější, pravděpodobně ve formě mandaly, která bude reprezentovat vaše self nebo osobnost. Jedním z efektů rituální iluminace je, že je mág přinucen zvolit si mezi Átman a Anat. Pokud pracuje v paradigmatu Anat, hypotézy o neexistenci duše, potom je iluminace záležitostí přídání nebo odebrání jistých vzorů v myšlení a chování. Pokud mág pracuje v paradigmatu Átman, doktríny osobní duše, neboli Svatého Strážného Anděla, potom čelí komplexnější, nebezpečnější a více matoucí situaci. Pokud předpokládá existenci osobní duše, avšak bez pravé vůle, potom může átmanický mág pracovat, jakoby byl Anatista. Pokud však předpokládá existenci pravé vůle, potom musí být konjurace zaměřena na její odhalení a implementaci. Autor se zdráhal jít touto cestou příliš daleko, ale zpozoroval, že tento proces končil v mnoha případech obzvlášť špatně. Těm, kteří se o to chtějí pokusit, budiž dána rada, aby se vystříhali přijmout jako pravou vůli cokoliv, co je v ostrém konfliktu s normálním zdravým rozumem nebo nižší vůlí, neboť zde se nachází úskalí tohoto paradigmatu.

KONJURACE ŠESTNÁCTÁ AŽ DVACÁTÁ – ASTRÁLNÍ ÚROVEŇ MAGIE Astrální Magie je Rituální Magie provozovaná zcela v rovině vizualizace a imaginace. Narozdíl od Šamanské Magie, kde jde o zcela volnou formou prováděný průzkum představ a vizí, tato magie vyžaduje precizní a přesnou vizualizaci vnitřní krajiny. V této krajině mág provozuje postupy navržené tak, aby mu přinášely vědění z běžného světa, nebo aby působily změnu ve světě nebo na něm samotném. K Astrální Magii je třeba přistupovat nejméně se stejnou přípravou a úsilím, jaká byla vynaložena v rituální magii, jinak může vše 9

KAOS KERAUNOS KYBERNETOS sklouznout do krátké série výletů krajinou imaginace bez vážného magického efektu. Je-li prováděna správně, může se stát zdrojem vyjímečné síly, a má tu výhodu, že nevyžaduje žádné fyzické vybavení. S prací se obvykle začíná na nějakém tichém a odloučeném místě, kde se mág pohodlně usadí nebo uloží se zavřenýma očima. Poté, co mág vstoupí do gnose, mohou zde být nějaké vnější známky toho, že se něco děje, nehledě na možné variace v rytmu dýchání, tělesné pozici nebo výrazu tváře. Pro práci s Astrální Magií je třeba vztyčit v rovině vizualizované imaginace jeden nebo víc chrámů. Takovéto chrámy mohou mít jakoukoliv podobu, ačkoliv většina mágů preferuje práci s přesnou napodobeninou svého fyzického chrámu. Astrální chrám je vizualizován do nejjemnějšího detailu a měl by obsahovat veškeré vybavení nezbytné pro rituál nebo alespoň skříně, kde lze všechno potřebné najít Jakékoliv objekty vizualizované v chrámu zde musejí zůstat do následné další návštěvy, pokud nejsou výslovně rozptýleny nebo odstraněny. Nejdůležitějším objektem v celém chrámu je obraz mága samotného dělajícího tam svou práci. Zpočátku to bude vypadat spíš jakoby v chrámu pohyboval loutkou sebe samotného, ale s určitou vytrvalostí by měl časem získat pocit, jako by tam byl doopravdy přítomen. Nežli začne s vlastní Astrální Magií, potřebuje mág opakovanu sérií vizualizací, dokud nejsou všechny detaily perfektní, vybudovat chrám se všemi příslušnými nástroji a obrazem sebe sama v činnosi. Pouze až je toto dokončeno, může začít chrám používat. Každá prováděná konjurace by měla být dopředu naplánovaná se stejným ohledem na detail jako při Rituální Magii. Různé akty astrální evokace, divinace, očarování, invokace a iluminace mají obecně podobnou formu jako v Rituální Magii, kterou mág přizpůsobí práci v astrálu.

KONJURACE DVACÁTÁ PRVNÍ AŽ PÁTÁ – VYSOKÁ MAGIE Veškeré magické techniky jsou ve skutečnosti nejrůznější způsoby, jak přelstít určité nedefinovatelné části nás samotných, abychom mohli provozovat magii. Univerzum je v zásadě magická struktura a my všichni jsme schopni provozovat magii. Opravdu užitečné teorie magie jsou ty, které vysvětlují, proč má magie tendenci fungovat tak nepředvídatelně a proč máme tak obrovské zábrany v magii věřit, provozovat ji a následně připustit, že fungovala. Je to jakoby na nás Univerzum seslalo kouzlo, které nás přesvědčuje, že nejsme mágové. Toto kouzlo je samozřejmě spíš takovým hravým kosmickým vtipem. Univerzum samo nás vyzývá k prolomení této iluze tím, že v ní nechalo pár trhlin. Pro pět konjurací Vysoké Magie nejsou uvedeny žádné detaily, neboť žádné ani poskytnuty být nemohou, čtenář je odkázán k poznámkám v úvodu. Mág se musí spolehnout na ono momentum čarodějnické, šamanské, rituální a astrální magie, které jej vtáhne do oblasti vysoké magie, kde vyvine své vlastní triky a techniky sponatánního osvobození chaotické kreativity uvnitř.

KAOS KERAUNOS KYBERNETOS

10

KAOS KERAUNOS KYBERNETOS

11