KANALIZAČNÍ SYSTÉMY technický manuál

KANALIZAČNÍ SYSTÉMY technický manuál

Ochrana životního prostředí je věcí nás všech. Voda, tedy i podzemní voda je naším velkým bohatstvím a životodárnou tekutinou. Její čistotu musíme proto chránit. Jedním ze zdrojů znečištění mohou být kanály, proto normy požadují provádění stok a objektů na nich jako vodotěsných konstrukcí. Ze zkušenosti i statistik je zřejmé, že většina provozovaných kanalizací tento požadavek nesplňuje. Plastové potrubní systémy PIPELIFE pro kanalizaci jsou moderním, technicky vyspělým a ekologickým výrobkem a v případě správně provedené montáže tento požadavek splňují beze zbytku. Věnujte tedy, prosím, pozornost následujícím informacím, abyste mohli plastová potrubí vyprojektovat nebo uložit způsobem, který zaručí jejich dlouhodobý bezproblémový provoz.

1. Kanalizační potrubí z plastů - všeobecná část Plasty jsou současné době považovány za nejvýhodnější materiál pro kanalizační potrubí, na které jsou při použití kladeny jak vysoké nároky mechanické, tak i chemické, a které mají minimálně zatěžovat životní prostředí. Následující pokyny jsou, až na specifika popsaná v příslušném systému, platné pro všechny kanalizační trubky v sortimentu Pipelife Czech. POZNÁMKA: V následujícím textu se může pod pojmem trubky rozumět i celý systém včetně tvarovek.

Podrobnosti o jednotlivých systémech naleznete v příslušných produktových katalozích. 1.1. Mechanické vlastnosti a. gravitační kanalizace Dovolený provozní tlak trubek určených pro gravitační kanalizaci je max. 0,05 MPa, při tomto tlaku je s dostatečnou rezervou zaručena plynotěsnost spojů i jejich těsnost vůči exfiltraci i infiltraci (zkoušky podle ČSN EN 1277 jsou součástí certifikace). Trubky však snáší přechodné tlakové zatížení podstatně vyšší - do 0,5 MPa (5bar). Plastová potrubí je možno v případě potřeby čistit za pomoci tlakových čisticích vozů. (Tlaky na trysce do 120 bar, viz dále). Díky své pružnosti a konstrukci hrdel s pružným těsněním jsou plastové trubky schopny odolávat krátkodobým přetížením i dynamickému zatěžování lépe než trubky tuhé. Trubky neprasknou ani při dlouhodobé deformaci 30%. Trubní řetězec má vysokou odolnost proti vlivům sedání zeminy a technické seismicity (třída odolnosti D podle ČSN 73 0040, trubky z kameniny a azbestocementu jsou zařazeny o třídu níže). Tyto vlastnosti předurčují plasty do oblastí s poklesy po čerpání podzemní vody, poddolovaných území apod. Plastové kanalizace jsou odolné vůči silovému působení kořenového systému stromů.

strana 2

Odolnost celého systému proti sedání terénu je podtržena vhodným tvarováním hrdel a použitím pružného těsnění. Hrdlové spoje jsou těsné i při dovolené deformaci trubky pod hrdlem a současném vyúhlování (zkouška podle EN 1277). V praxi nepřestávají těsnit ani při deformacích přes 20 %.

Trubka PVC po 100% deformaci (= po dotyku protilehlých stěn)

Zkouška deformace trubky (PP Master)

Trubní spoje jsou odolné proti prorůstání kořenů. Plastové trubky mají velmi dobrou odolnost proti abrazi. V grafu jsou uvedeny hodnoty získané na TH Darmstadt - DIN 19 565. Povšimněte si prosím, že úbytek tloušťky stěny u plastů je dle posuzovaného materiálu srovnatelný nebo menší než u kameniny.

postup metody v kostce: trubka se rozřízne na dvě poloviny - korýtka. Korýtko se na konci zaslepí a naplní vodou a stanoveným množstvím přesně definované směsi vody a písku. Následně se korýtko naklápí o určitý úhel a určitou frekvencí. Počet cyklů je několik set tisíc. Písek se vyměňuje. U trubky DN 250 odpovídá běžně používaných 400 000 cyklů 1 800 tunám transportovaného písku!

Po celou dobu životnosti je u plastů zaručeno, že jejich stěna nebude poškozena materiálem, splaveným do kanalizace - posypem, škvárou a podobně. Platí to pro trubky kompaktní, koextrudované i korugované. Plasty mají dále zanedbatelnou nasákavost vody, stěna trubky nemůže být proto poškozena mrazem, nemůže se kontaminovat do hloubky. Materiál trubek nepropouští radon.

strana 3


b. tlaková a podtlaková kanalizace Pro kanalizaci tlakovou a podtlakovou jsou používány trubky o příslušné tlakové odolnosti, které jsou spojovány hrdlovými spoji, svařováním nebo mechanickými spojkami. Platí pro ně totéž co bylo řečeno v předchozím odstavci, pokud jde o svařované spoje, je správně provedená montáž zárukou absolutní těsnosti po celou dobu života, a to i v případě velkých půdních poklesů a podobně.

Dovolený tlak a podtlak

1.2. Chemická odolnost Plasty se v široké míře používají k zušlechťování a zvyšování odolnosti povrchů četných materiálů. Je proto pochopitelné, že potrubí z nich vyrobená jsou vhodná k transportu všech látek, které se mohou běžně vyskytovat v kanalizaci a které jsou čističky odpadních vod schopny zpracovat. Dopravované médium může mít pH v rozmezí 2 až 12, to znamená, že vody mohou vykazovat i silně kyselou nebo silně zásaditou reakci (snáší např. působení kyselých kondenzátů z kondenzačních kotlů). Plasty odolávají rovněž působení běžných složek půdy včetně složek umělých hnojiv. Nejsou odolné dlouhodobému působení některých koncentrovaných ropných produktů, i když snáší občasný průtok odpadních vod s jejich obsahem, následovaný průtokem odpadní vody normálního složení. Velké výhody skýtají plasty v souvislosti s rostoucí agresivitou splašků. Trubky se proto osvědčily při dopravě odpadních vod v různých průmyslových odvětvích. Ke stanovení vhodnosti pro dopravu jednotlivých chemických látek máme k dispozici rozsáhlou databázi, tabulky v tomto manuálu jsou pouze jejich malým výtahem. Pro stanovení chemické odolnosti systému je často rozhodující odolnost těsnicích kroužků. Tabulka jejich odolnosti je rovněž součástí tohoto manuálu.

Chemická odolnost

1.3. Životnost Jednoznačným kladem plastových potrubí je dlouhá životnost trubek - 100 let a více. Doporučená plánovací životnost potrubního systému v případě správné pokládky je podle směrnice LAWA shodná s dříve používanou kameninou - minimálně 50 - 80 (100) let (LAWA Leitlinien vyd. 1993 a 1998, LAWA - Länderarbeitsgemeinschaft Wasser je Zemské pracovní sdružení pro vodu v Německu). Byla stanovena mnoha na sobě nezávislými metodami a je potvrzována zkouškami na dlouhodobě používaných potrubích. I po letech používání jsou stejně bezpečné a funkceschopné jako v době pokládky. Vzhledem k dlouhé životnosti trub je vhodné, aby byly použity prvky se stejnou životností do celé stavby (vyvarování se „slabých článků“ v podobě betonových šachet apod.)

1.4. Ekologie, obalový materiál Trubní materiály lze ekologicky vyrobit a díky téměř neomezenému opakovanému použití také ekologicky výhodně používat. Komentář k ekologii je součástí popisu jednotlivých systémů. Všechny materiály použité pro balení výrobků Pipelife Czech, s.r.o. jsou zařazeny do kategorie „O“ - ostatní odpady. Hranoly, krabice, polyetylénové fólie a rašlové pytle lze nabídnout k využití jako druhotné suroviny, případně bez problémů skládkovat nebo likvidovat ve spalovnách, ocelové vázací pásky lze využít jako železný šrot.

strana 4

Firma PIPELIFE Czech s.r.o. přijala opatření k zabezpečení zpětného odběru obalů uzavřením Smlouvy o sdruženém plnění se společností Eko-kom a.s. se sídlem na Praha 4, Na Pankráci 1685, přičemž jí bylo přiděleno klientské číslo EK – F00020655.

1.5. Ekonomické aspekty použití Použití plastových trubek Pipelife Czech s.r.o. přináší uživateli celou řadu výhod při srovnání s kameninovým, litinovým nebo betonovým potrubím. Ty počínají vysokou chemickou odolností, dlouhou životností a velkou odolností vůči abrazi. Pokračují podstatně nižší hmotností, která dovoluje omezit použití těžké mechanizace při pokládce a dovoluje rychlejší, přesnější a bezpečnější práci, snižuje náklady na dopravu a skladování.

3,7 kg PVC DN200

kamenina DN200 37 kg

Příklad: Hmotnost kameninové trouby DN 200 FN 32 kN/m je 37 kg/m, KG DN 200 SN 4 je 3,7 kg/m , PP Jumbo SN 10 DN 200 3,2 kg/m.

Dále se plasty vyznačují výhodnými stavebními délkami (nižším počtem spojů), které v důsledku dále urychlují pokládku, omezují negativní vliv lidského faktoru, zvyšují těsnost a snižují provozní drsnost systému. Pokud je na stavbě nutno trouby zkracovat, je použití plastů velkým přínosem (cena a délka trvání jednoho řezu).

1.6. Zákonné požadavky na jakost výrobků Společnost Pipelife Czech s.r.o. má zaveden, dokumentován a certifikován systém řízení jakosti podle ČSN EN ISO 9001:2001. Dále má Pipelife Czech s.r.o. vybudován, zaveden a certifikován systém environmentálního managementu podle ČSN EN ISO 14 001:2005. Veškeré plastové potrubní systémy dodávané firmou Pipelife Czech s.r.o. odpovídají požadavkům Zákona č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky, v souladu s aktuálním nařízením vlády, kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky. Kvalita certifikovaných výrobků je periodicky hodnocena nezávislou zkušebnou. Doklady o shodě výrobků s požadavky výše uvedených předpisů jsou na www.pipelife.cz, případně Vám je na vyžádání zašleme.

strana 5


1.7. Rozměry kanalizačních trub U hladkých trubek jsou rozměry dány vnějším průměrem trubky nebo tzv. jmenovitou světlostí (DN dle ČSN EN ISO6708), který přibližně charakterizuje jejich vnitřní průměr (DN je rozměr, který se nedá na trubce naměřit. DN slouží pouze jako systém označování a jeho číselná hodnota se nemá používat ve výpočtech, pokud to příslušná norma výslovně neuvádí. Skutečná světlost trubky se vypočte odečtením dvojí tloušťky stěny od vnějšího průměru trubky). Pro trubky se strukturovanou stavbou stěny se historicky vyvinulo dvojí vyjadřování rozměrů. Podle zvyklostí běžných ve střední Evropě (zakotveného např. v normách DIN, podle nichž se tyto trubky charakterizují) je charakteristický rozměr trubky určen vnitřním průměrem Rozdíl trubek dle skandinávské a DIN normy trubky ( označuje se DN/ID), trubky mají vnější průměr větší než je číselná hodnota DN, a jeho hodnoty se liší v závislosti na konstrukci stěny. Podle tzv. „skandinávské normy“ je charakteristický rozměr trubky určen vnějším průměrem trubky (DN/OD). Všechny trubky podle této normy mají tedy stejný vnější průměr, ale dle konstrukce stěny různý vnitřní průměr. Pipelife má v nabídce trubky podle obou norem.

2. PROJEKČNÍ PODKLADY KANALIZAČNÍHO POTRUBÍ PIPELIFE Pro navrhování platí mimo jiné ČSN EN 75 6101 (Z2 1999) a ČSN EN 752-3, pro pokládku a zkoušení kanálů všeobecně platí ČSN EN 1610, ČSN P ENV 1046, ČSN P ENV 1401-3, a další normy v nich citované.

2.1. Trasa potrubí -

doporučený sklon potrubí je pro dešťovou vodu 1% pro znečištěnou vodu platí spád

do DN100

2%

do DN200

1.5%

od DN200

200 : DN (%)

Při velkém spádu kanálu, při změnách směru a zvláště při kombinaci těchto případů je nutno zajistit hrdla proti vytažení vlivem rázů kapaliny použitím pojistek nebo dostatečným obetonováním hrdel; pokud je to možné, nedovolit změny spádu.

Spády a směry uvedené v projektu musí být dodrženy, ke změně směru je nutno použít příslušné tvarovky, pro úhly menší než 15° je možno použít kulový kloub nebo flexibilní hrdlo.

strana 6

Dovolené vyskřípnutí spojů (vychýlení osy trubek ve spoji) podle prEN 1401-3

Průměr trubek do DN300

2%

DN300 - DN630

1.5%

nad DN630 Pružnosti trubek do DN 200 se dá při teplotě nad 20° C využít pro tvorbu malého oblouku R, kde R je minimálně 300 x vnější průměr trubky OD (například pro trubku 200 mm je R = 60m). Pro trubky DN >200 mm je R minimálně 500 x OD. Příliš velkému vychýlení trubek v hrdlech je přitom nutno zamezit, například použitím betonových bloků v oblasti hrdel a cca v polovině trubky. U korugovaných trubek lze využít hodnot 200 x OD a 400 x OD.

1%

beton

2.2. Hydraulika potrubí Běžná povrchová drsnost vnitřní stěny plastových trubek je řádově 0,001 mm, drsnost celého systému, tedy včetně spojů, odboček apod., charakterizovaná provozní drsností Kb pro hladké potrubí PVC, pro PP MASTER a systém JUMBO PVC je:

rovné kanalizační potrubí (bez šachet a přípojek)

0,040 (mm)

rovné kanalizační potrubí s domovními přípojkami

0,067 (mm)

normální kanalizační stoka se vzdálenostmi šachet 45,1 až 50 m

0,125 (mm)

Údaje o dimenzování potrubí, průtočná množství a průtokové rychlosti pro různé velikosti spádu a provedení kanálu lze nalézt v podrobných Hydraulických tabulkách kanalizačních potrubí, zpracovaných na základě Prandtl-Colebrookova vzorce:

Pro velký rozsah nejsou součástí tohoto technického manuálu - rádi Vám je na požádání zašleme. Tabulky lze v mezích přesnosti výpočtů a praktického měření použít i pro hladké trubky SN8, pro trubky PP i PVC Jumbo, rovněž pro trubky PP MASTER. Pro jednotlivé trubní systémy Pipelife jsou v příslušném produktovém prospektu uvedeny nomogramy. Dovolená maximální rychlost média v trubkách je vysoká, až do 10 m/s, běžná provozní rychlost bývá do 5 m/s. Minimální rychlost by neměla klesnout pod 0,6 m/s, jinak mohou v potrubí ve větší míře sedimentovat tuhé částice.

2.3. Krytí trubek, statika 2.3.1. Chování trubek v zemi Plastové trubky se chovají jako poddajné, to znamená, že při zatížení reagují deformací úměrnou velikosti síly. Tento proces je vratný a

strana 7

KANALIZAČNÍ SYSTÉMY technický manuál nedochází ke zničení trubky. Podstatně se tím liší od trub tuhých, které zachovávají tvar až do překročení tzv. vrcholové pevnosti, pak ovšem dochází k nevratné destrukci. Trubka po uložení tvoří s okolní zeminou systém, jehož komponenty se vzájemně ovlivňují. Málo hutněná nebo málo únosná zemina se při zatížení „slehne“ a její pohyb nutně následuje poddajná plastová trubka. Velikost deformace je určena celkovým zatížením, vlastnostmi trubky a vlastnostmi zeminy. Všeobecně platí, že čím nižší je tuhost zeminy, tím musí být vyšší tuhost trouby a naopak. U tuhých trub se únosnost (vrcholová pevnost) stanovuje zatěžováním až k destrukci. U běžných plastů, používaných pro výrobu trub, se plynulým zatěžováním za normálních teplot destrukce nedosáhne. Polypropylén, ale i relativně tužší PVC, snáší stlačení i na 100 %. U polyetylénu je dokonce jednou z metod, používanou při opravách, právě stoprocentní stlačení trubky.

Trubky poddajné

Pro srovnání odolnosti pružných trubek proti deformaci musel být zvolen jiný parametr. Je jím KRUHOVÁ TUHOST, označovaná jako SN nebo SN (někdy také SR). Udává se v kN/m2 . Stanovení kruhové tuhosti Metod pro stanovení tohoto parametru je více; i když postupy jsou podobné a simulují chování trubek v praxi (v zásadě je to poměrně malá deformace trubky a měření síly k tomu potřebné), ve výsledcích se tyto metody mohou významně odlišovat. V naší republice se kruhová tuhost běžně udává podle ČSN EN ISO 9969, jsou však používány i hodnoty (SR) podle DIN 16 961. Výsledky zkoušek podle obou norem se od sebe značně liší (DIN udává číslo až 8x větší). Při srovnávání hodnot je tedy velmi důležité vědět, podle které normy je tuhost uvedena. Deformace při stanovení kruhové tuhosti

Měření kruhové tuhosti

Chování při instalaci Závislost deformace trubek na kruhové tuhosti a stupni hutnění :

δ=

x 100 [%]

D - vnější průměr nedeformované trubky

strana 8

Trubky tuhé

2.3.2. Statické výpočty Trubky PIPELIFE o kruhové tuhosti 4 kN/m2 lze běžně pokládat s níže uvedeným krytím, ovšem jen pokud budou dodrženy následující podmínky: dopravní zatížení není vyšší než max. kolový tlak 50 kN (třínápravové vozidlo o celkové tíze 300 kN , p = 16,7 kN/m2), měrná tíha zeminy pro obsyp trubek je nižší než 20,5 kN/m3 , vnitřní úhel tření je nejméně 22,5 ° (je splněno ve většině běžných případů):

podmínky pro trubky SN4

min. krytí

max. krytí

0,8 m

4m

1m

3,5 m

na volných plochách bez provozu nebo s občasným lehkým provozem pod komunikacemi zatíženými běžným provozem

Hodnoty v tabulce jsou stanoveny velmi univerzálně, pro deformaci do 6 %, což je v praxi všeobecně akceptovaná hodnota. Projektant by volbu trubek měl dokládat statickými výpočty, vycházejícími z evropských norem (ČSN P ENV 1295-1). Lze použít výpočtové metody dle TNV 75 0211, případně podle jiné uznávané metody. Předpokládá se přitom, že dlouhodobá vertikální deformace PVC trubky uložené v zemi, s plánovanou životností 100 let, bude při zatížení cca 8 % (ČSN EN 1401, lokální deformace do 15% v důsledku nerovnoměrných vlastností zeminy dle této normy nemají vliv dle této normy na funkční vlastnosti systému). Pro PP uvádí norma ČSN CEN/TC 1852/3 hodnoty 12% a 15 %. K výběru trubek může sloužit i tabulka 1 a 2 ČSN P ENV 1046. Požaduje-li uživatel konkrétní maximální hodnotu deformace, je vhodné, aby ji předem stanovil ve smlouvě. Prokáže-li statický výpočet, že deformace trubek by v konkrétním případě přesáhla dovolenou (nebo smlouvou stanovenou) mez a nelze-li zlepšit podmínky pokládky, je nutno použít trubky s vyšší kruhovou tuhostí. Pipelife Czech s.r.o. nabízí široký výběr trubek o různé kruhové tuhosti. Dříve používané obetonování trubek se dnes většinou nedoporučuje, neboť nemusí spolehlivě nést veškeré silové působení, daleko výhodnější je například provést nad trubkou betonáž roznášecí desky (případně se síťovou výztuží). Rozhodující veličiny pro statické výpočty jsou především:

způsob uložení (rýha nebo násyp) šířka výkopu celková úhel uložení, druh zeminy výška krytí způsob hutnění šířka výkopu ve výši vrchlíku trubky tloušťka použitého pažení a způsob jeho vytahování druh dopravního a eventuálně dalšího statického zatížení

Do zatížení trubky je zapotřebí zahrnout i zatížení eventuálním násypem na původním terénu, zatížení stavbou nebo skladovaným materiálem. Na základě vašich údajů může Pipelife provést statické posouzení potrubí.

2.4. Srovnání systémů o různé kruhové tuhosti: Pro Vaši informaci uvádíme tabulku chování trubek DN 300 o různé kruhové tuhosti /dle ČSN EN ISO 9969/ ve srovnatelných podmínkách (hodnoceno podle německého předpisu ATV A 127) Zvoleno je krytí 1,3 m, přítomnost podzemní vody ve výši 0,5 m nad vrcholem trubky. Zemina v okolí výkopu v úrovni účinné vrstvy soudržná (G3 -směsná s jílem), obsypová zemina málo soudržná ( G2 - štěrk, písek), šířka jednoduchého výkopu 1 m, zatížení těžkou nákladní dopravou (SLW 60).

strana 9


Provedení 1 Úhel uložení 90°, hutněno na DPr = 90°, uložení B1 dle ATV 127 – zemina je hutněna po vrstvách proti rostlému terénu (pažení vytahováno postupně).

Provedení 2 Úhel uložení 90°, hutněno na DPr = 90°, uložení B2 dle ATV 127– lehké svislé pažení je vytaženo až po zásypu rýhy, pak provedeno hutnění zeminy. Dosažená deformace trubky Uložení

SN4

SN8

SN10

SN16

B1

5,6

4,8

4,3

3,4

B2

7,1

6,0

5,5

3,9

Tyto hodnoty, další pokusy a především praxe dokazují, že při dodržení předepsaného postupu pokládky postačuje potrubí SN 4 pro většinu běžných aplikací. Pro náročnější terén nebo méně vhodnou výšku krytí, při nerovnoměrných vlastnostech zeminy nebo při méně pečlivé pokládce, případně je-li požadována vyšší bezpečnost díla, je vhodné použít trubky o vyšší kruhové tuhosti.

2.5. Šířka výkopu Šířka výkopu má umožnit pohodlnou, dostatečně bezpečnou manipulaci s trubkou a správné zhutnění jejího obsypu (velikost pěchu). Viz vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 324/1990 Sb. - Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu ze dne 31. července 1990 o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích. Na druhé straně nemá příliš snížit kladný vliv rostlého terénu na statické podmínky uložení trubek. Má brát v úvahu vlastnosti (šířku) použité hutnicí techniky. Jsou-li trubky položeny paralelně, musí mezi nimi být prostor pro hutnění zeminy, tj. minimálně o 150 mm širší než hutnicí nástroj. Šířkou výkopu se rozumí šířka měřená ve výšce vrcholu potrubí. Doporučená šířka výkopu B podle ČSN EN 1610 (viz obr. pokládka trubek) je uvedena v tabulce č.1. V závislosti na hloubce výkopu a kvalitě zeminy je nutno zvážit použití pažení.

Tabulka č. 1 - Minimální šířka výkopu v závislosti na průměru potrubí

Tabulka č. 2 - Minimální šířka výkopu v závislosti na hloubce výkopu

minimální šířka výkopu D + x DN

výkop s pažením

výkop nepažený β > 60˚

D + 0,40

> 225 až ≤ 350

D + 0,50

D + 0,50

D + 0,40

> 350 až ≤ 500

D + 0,70

D + 0,70

D + 0,40

strana 10

minimální šířka m

> 1,00

není předepsána

≥ 1,00 až ≤ 1,75

0,80

> 1,75 až ≤ 4,00

0,90

> 4,00

1,00

β ≤ 60˚

≤ 225

D - vnější průměr trubky v m

hloubka rýhy m

D + 0,40

β - úhel nepažené stěny výkopu

nejmenší pracovní vzdálenost mezi stěnou trubky a stěnou výkopu (pažením) je x/2

3. Praktické pokyny 3.1. Doprava, skladování a manipulace s trubkami a tvarovkami (viz též příloha A ČSN EN 12 007-2 a ČSN EN 1610) •

Trubky musí při dopravě a skladování ležet na podkladu celou svou délkou, aby nedocházelo k jejich průhybům. Trubky je nutno chránit před ohybem na hranách. Jednotlivé trubky přesahující ložnou plochu vozidla o více jak 1 m je nutno podepřít. Ložná plocha vozidel musí být prostá ostrých výstupků (šrouby, hřebíky). Na skladovací ploše nesmí být velké kameny. Podložné trámky by neměly být užší než 50 mm.

•

Trubkami se při jakékoliv manipulaci nesmí házet, nesmí se sunout po ostrém štěrku a jiných ostrých předmětech. Při transportu za pomoci vysokozdvižných vozíků je nutno použít ploché, případně chráněné vidlice. Jsou-li trubky nebo palety s trubkami přepravovány jeřábem, je nutno použít vhodných popruhů nebo nekovových lan, nikoliv lan ocelových, řetězů či nechráněných kovových háků.

•

Při skladování palet ve více vrstvách musí trámky palet ležet na sobě. Maximální skladovací výška trubek vybalených z palet je 1,5 m, přičemž boční opěry hranice trubek by neměly být vzdáleny přes 3 m od sebe. Neskladujte palety s trubkami v blízkosti otevřených výkopů. Kratší trubky lze skladovat i svisle.

•

Trubky a tvarovky lze skladovat na volném prostranství. Přitom je účelné zabránit přímému dopadu slunečních paprsků. Skladovací doba takto uložených výrobků by zpravidla neměla přesáhnout 2 roky. Trubky by měly být ze skladu vydávány podle pořadí příchodu na sklad. Skladování PVC na přímém slunečním světle může způsobit změnu barvy trubek a nepatrně snížit jejich odolnost proti nárazu. Při velmi dlouhém skladování se snižuje kvalita těsnicích kroužků, v tomto případě je lépe skladovat kroužky zvlášť v chladnu, v prostorách bez slunečního světla.

•

Mráz většině plastů nevadí, lze je tedy skladovat i v zimě mimo vytápěné objekty. V případě PVC ovšem nezapomeňte, že jeho odolnost proti prudkým nárazům se s klesající teplotou (zvl. okolo 0 °C a při teplotách nižších) zmenšuje. Pokládku pod 0 °C provádíte na vlastní riziko. Zvýšenou pozornost dávejte za mrazu také při řezání a vrtání PVC. Při teplotách okolo - 10 °C se výrazně snižuje elasticita těsnicích kroužků, což může způsobit nedostatky při pokládce.

•

Výrobky je nutno chránit před stykem s rozpouštědly. Neskladujte je blízko zdrojů tepla.

•

Tvarovky jsou někdy dodávány v krabicích. Pokud v nich hodláte skladovat PVC tvarovky na venkovních prostranstvích, nepřikrývejte je tmavými fóliemi, neboť na přímém slunci by mohlo dojít k vzestupu teploty i na 80 °C, což je teplota, která může zapřičinit deformace výrobků. Ze stejného důvodu PVC výrobky neskladujte v jiných tmavých obalech bez odvětrání.

zdroj tepla

3. 2. Spojování trubek •

Zkontrolujte zda trubky, tvarovky i těsnicí kroužky jsou čisté a nepoškozené (těsnicí kroužky ani hrdla nesmí být znečištěny pískem či bahnem, na koncích trubek nesmí být rýhy, jež by způsobily netěsnost spoje). Doporučuje se zkontrolovat rovněž správnou polohu kroužků v hrdle. Pro hrdla hladkých trubek (KG SN 4, SN8, ale také pro PP MASTER SN 8, SN 12, JUMBO SN 10, SN 16) platí: Kroužek se vkládá do drážky tak, že jazýček kroužku tvoří náběh pro zasouvanou trubku a po jejím zasunutí působí proti vytažení. uložení těsnicího kroužku

strana 11


UPOZORNĚNÍ: JE NEPŘÍPUSTNÉ používat potrubí bez těsnicích kroužků (odstraňovat těsnicí kroužky z hrdel), ani u PVC trubek – PVC se sice dá lepit, konstrukce hrdla však neumožní nalepení hladkého konce trubky do hrdla po vytažení kroužků!) Nedoporučuje se vytvarování hladkého konce PVC trubky jako hrdla. Nedoporučuje se také používat jiné tvary těsnicích kroužků, než pro které je konstruováno hrdlo nebo drážka korugované trubky (zvláště z trubek jiných výrobců). Jinak není zaručena vodotěsnost spoje.

•

Hrdlo, dřík i těsnění potřete mazadlem. Mazadlo lze v nouzi nahradit například mazlavým mýdlem, je zakázáno použití tuků a olejů. Za mrazu nesmí být použito mazadlo, které váže vodu, proto pro pokládku za sněžení, deště nebo mrazu používáme speciální mazadlo. Na těsnicích kroužcích nesmí být led. Namazaný dřík nepokládejte na zem a chraňte jej před nalepením nečistot na mazivo.

•

Konec trubky zasuňte do hrdla na doraz, hloubku zasunutí označte např. fixem. Přitom je nutno dbát, aby nedošlo k vytlačení těsnicích elementů mimo drážku hrdla, ani k posunutí ostatních trubek. Použití větších tvarovek vyžaduje větší přesuvné síly, a někdy je potřeba použít pomůcky - páku nebo montážní přípravek. Není dovoleno posouvat tvarovky údery těžkého předmětu. Poškození trubek zabráníte podložením páky dřevěným trámkem.

•

Hladkou trubku povytáhněte zhruba o 3 mm na každý metr délky trubky (nejméně o 10 mm u 5 m trubky - je to opatření umožňující trubkám ve spojích dilatovat při změnách teploty, není proto bezpodmínečně nutné u jednotlivých tvarovek). Nemusí se provést u profilovaných trubek.

•

Při zkracování použijte obyčejnou jemnozubou pilu nebo řezač trubek; řez musí být proveden kolmo, otřepy se odstraní škrabkou nebo pilníkem. V případě řezání okružní pilou se pro PVC doporučují pilové kotouče s roztečí zubů ca 4 mm, hřbet zubu s podbroušením od roviny řezu cca 5 – 10°, náběh čela zubu kolmý na rovinu řezu, řezná rychlost asi 65 – 70 m/s. Pro PP je řezná rychlost zhruba poloviční, rozteč zubů může být větší, cca 6 mm, hřbet podbroušen o ca 25 °, čelo zubu má od svislice odchylku asi 8°. Problémy může způsobit použití řezných kotoučů – materiál se na řezné ploše může spékat.

•

Zkrácený konec se u hladkých trubek opatří úkosem pod úhlem 15 °. Orientační délku zkosení - např. za pomoci pilníku - uvádí tabulka (správné provedení ponechává asi 1/3 tloušťky stěny, na konci trubky přitom nesmí vzniknout špička). Tvarovky zkracovat nelze!

DN

100

125

150

200

250

300

400

500

600

délka zkosení (mm)

6

6

7

9

9

12

15

18

23

Při jakékoliv úpravě tvarovek nebo těsnicích prvků systému nepřebírá výrobce zodpovědnost za kvalitu spojů

strana 12

4. POSTUP PŘI POKLÁDÁNÍ TRUBEK Trubky se běžně pokládají tak, aby voda protékala směrem od hrdla k dříku. Orientace těsnění „proti směru“ toku (při použití přesuvek apod.) však nemá vliv na těsnost systému.

4.1. Účinná vrstva Plastová trubka dosahuje optimálních vlastností pouze při spolupůsobení okolní zeminy, která jí pomáhá vhodně roznášet působící síly Trubka je tak chráněna před dlouhodobým překročením dovolené deformace, jež by mohlo mít negativní vliv na její životnost. Pro funkci trubky je nejdůležitější takzvaná účinná vrstva, což je zemina pod trubkou, vedle ní a dále v minimální tloušťce 15 cm nad horním okrajem trubky (min. 10 cm nad spojem). Zemina se zde sype z přiměřené výšky a tak, aby nedošlo k poškození nebo posuvu potrubí. V celé účinné vrstvě, tj. ve vrstvách L, BO, KO podle obrázku, je dle ČSN EN 1610 nutno použít zeminu neagresivní vůči materiálu trubky, bez ostrohranných částic (ostré kameny, skleněné střepy); pro hladké trubky do DN 200 o zrnitosti max. 22 mm, od DN 250 max. 40 mm, jedná-li se o stejnozrnné složení, doporučujeme použít zrno poněkud menší. ( Pro jednotlivé systémy je možno specifikovat i jiné podmínky pokládky, najdete je v příslušných kapitolách). Zvláště pečlivě je třeba vybírat materiál účinné vrstvy v komunikacích, kde jsou trubky vystaveny nejen zvýšenému zatížení statickému, ale i přenosu dynamického působení vozidel. V řadě případů, především pod vozovkou, musí projektovat navrhnout výměnu zeminy.

Schéma uložení potrubí ve výkopu: B = šířka výkopu (šířka ve výši vrchlíku trubky) α = úhel uložení potrubí –› = směr zhutnění zeminy β = sklon stěny výkopu HZ = horní zásyp KO = krycí obsyp BO = boční zásyp UV = účinná vrstva L = lože trubky

Norma ČSN EN 1610 povoluje pro použití v účinné vrstvě tyto materiály:

Stejnozrnný štěrk Zrnitý materiál s odstupňovanou zrnitostí Písek Netřiděný zrnitý materiál Drcené stavební materiály

V okolí trubky nesmí vzniknout dutiny. Proto se v zásypu nedají použít materiály, jež mohou během doby měnit objem nebo konzistenci zemina obsahující kusy dřeva, kameny, led, promočená soudržná zemina, organické či rozpustné materiály, zemina smíchaná se sněhem nebo kusy zmrzlé zeminy. U trubek s profilovanou vnější stěnou by zemina měla vyplňovat i mezery mezi vlnami.

4.2. Podloží trubek Trubky se ukládají do výkopu na pískovou nebo štěrkopískovou spodní vrstvu (lože, podsyp, viz L v obrázku …..) o minimální tloušťce 10 cm, v kamenitém podloží a na skále min. 15 cm (šířku viz výše). V nevazných zeminách a při vhodné zrnitosti lze pokládku provést i přímo. Zeminu není nutno hutnit, nesmí však být příliš nakypřená. Podloží nesmí být zmrzlé! Úhel uložení α má být větší než 90 ° (v EN 1610 je uvedeno jako parametr b; hodnota b podle projektu musí být dodržena). Trubky musí na terénu ležet v celé délce, je nutné zabránit vzniku bodových styků, např. na výčnělcích horniny nebo na hrdlech (vyhloubení montážních jamek v okolí hrdlových spojů). Pokládka na podkladní prahy nebo přímo na beton je zakázána, vyžaduje-li situace použití podložní betonové desky, je nutno opatřit tuto desku ložem, jak je popsáno výše.

strana 13


Lože musí být zhotoveno před položením trubky (úprava spádu trubek podložením kameny nebo lokálním násypem hlíny není dovolena). Při silně se měnících vlastnostech zeminy (rozdílná únosnost podloží) je možno na přechodových místech použít dostatečně dlouhou přechodovou zónu z písku a/nebo geotextilií, případně jiných materiálů. Leží-li připojovací hrdlo odbočky výše než průběžná část, nezapomeňte i na jeho důkladné podepření.

4.3. Zásyp potrubí v účinné vrstvě Násyp a hutnění se provádí po vrstvách cca 10 - 15 cm (dle účinnosti použité techniky), vždy po obou stranách trubky. Hutní se ručně, nožním dusáním nebo lehkými strojními dusadly, nad vrcholem trubky se nehutní až do výšky 30 cm. Zvláště pečlivě se má hutnit zemina do dosažení výšky alespoň jedné třetiny průměru trubky. Při hutnění je nutno kontrolovat jednotlivé trubky, zda se výškově nebo směrově neposunuly. Stupeň hutnění předepisuje projekt, pomůcku pro praxi (počet průchodů zvoleného mechanismu pro dosažené hutnění) viz např. v ČSN P ENV 1046. Není-li pro zásyp potrubí vhodný původní materiál, musí projekt předepsat zásyp zeminou vhodnou. Pokud při provádění výkopu v soudržné zemině dovolí projekt její použití v účinné vrstvě, je dobré chránit ji před navlhnutím a zmrznutím. Způsob vytahování pažení může výrazně ovlivnit statiku potrubí a měl by být uveden v projektu. Je-li vytahováno až po zhutnění příslušné vrstvy, způsobí opětovné uvolnění zeminy, proto je nejlépe vytahovat pažení po částech - vždy jen o výšku vrstvy, která se následně bude hutnit. Při pokládání v terénu s výskytem podzemních vod je nutno zabránit vyplavení zásypového materiálu. Výkop musí být při pokládce zbaven vody (poznámka: plastová potrubí jsou lehká a velmi spolehlivě těsní. Proto síly vztlaku mohou nabýt značných hodnot. Doporučuje se s tímto efektem počítat a neponechávat trubky zbytečně bez zhutněného zásypu). Jsou-li pro odvodnění výkopu použity drenáže, je nutno po dokončení prací zrušit jejich funkci. Zabraňte zbytečnému zatěžování trubek na stavbě, například pojížděním nedostatečně zasypaného potrubí vozidly.

4.4. Zasypání výkopu nad účinnou vrstvou (hlavní zásyp potrubí) K zásypu se použije materiál, který je možno bez potíží zhutnit, přednostně hrubozrnný materiál nebo materiál se smíšeným zrnem. Je-li zaručeno pečlivé zhutnění, smí se při dodržení obsahu vody v tomto materiálu použít i další materiály. Velikost částic (kamenů) je zde do 150 mm. Nad 30 cm od vrcholu trubky se hutní i zemina nad trubkou. Těžkou hutnicí techniku lze použít až od 1 metru nad troubou. Podle ČSN 736006 (8/2003) by stoky a kanalizační přípojky měly být značeny výstražnou fólií v barvě šedivé.

4.5. Přesnost pokládky Dovolené horizontální odchylky trubního řadu od skutečné osy stoky jsou do 40 mm na každou stranu, vertikální odchylky nemají přesahovat následující hodnoty: • do sklonu potrubí 1% ................... ± 10 mm • při sklonu nad 1 % ......................... ± 30 mm proti kótě dna určené projektovou dokumentací V niveletě dna nesmí vzniknout protispád. Lehké plastové trubky mají tendenci během hutnění „vyplavat“ - doporučuje se proto průběžná kontrola polohy a případná opatření jako přisypání zeminou nebo použití vzpěr.

strana 14

4.6. Uložení trubek ve “volném” prostoru a v chráničkách Plastové trubky nejsou samonosné. Je proto nutno zabránit jejich uložení jen na vzdálených bodech (například hrdlech). Lze je uložit na korýtkách (s přerušením v oblasti hrdel nebo jinou úpravou zabraňující průhybu trubek) nebo za pomoci objímek o dostatečné nosnosti a velikosti styčné plochy. Vzdálenost objímek nebo podložek by neměla být větší než desetinásobek vnějšího průměru trubky. V chráničkách je pro uložení a vystředění trubek (ochraně proti pohybům způsobeným kolísáním podzemní vody) možno použít například kluzných středicích prvků (takzvaných ježků), ale i jiných vhodných podložek. Potřebné údaje mají být uvedeny v projektu.

4.7. Vstup do betonových šachet, průchod základy Průchod potrubí pod základy budov a podobně vyžaduje minimální krytí 15 cm nad trubkou, v opačném případě je nutno použít ochranné trubky. Dle vyhl. 137/1998 Sb. (§ 11 bod 4) musí být všechny prostupy vedení technického vybavení do staveb nebo jejich částí, umístěné pod úrovní terénu, plynotěsné. Prostup základem, stěnou šachty apod. lze v duchu této vyhlášky realizovat např. použitím pískovaného hrdla KGAMS (hladký kanál), šachtové zděře nebo jiného vhodného produktu. Z důvodu rozdílné roztažnosti plastů a betonu není vhodné zabetonování běžného hrdla nebo jiné tvarovky s hladkým povrchem. Za spolehlivé není považováno ani vyplnění prostupu maltou či betonem.

Vliv nestejného sedání potrubí a šachty (základů) se eliminuje použitím krátkých kusů trubek (0,5 až 1 m), zaústěných do průchodky. Spoj blízko průchodu se při sedání může chovat jako jakýsi kloub, který zabrání nadměrnému namáhání trubek. Neumísťujte spoj přímo do průchodu základy.

4.8. Přechod svislého odpadu do kanalizace Pro přechod ze svislé větve na ležatou se doporučuje použití dvou 45° kolen. Lepší (i když prostorově náročnější) řešení je použití “zklidňovacího kusu” asi 25 cm dlouhého, vřazeného mezi tato dvě kolena. Použití “zklidňovacího kusu” se doporučuje zvláště u vyšších budov. Je vhodné tento přechodový útvar staticky zajistit (např. podkladní betonovou deskou opatřenou zhutněnou zeminou a vhodným obsypem tvarovky).

V této souvislosti upozorňujeme na nebezpečí tepelné deformace trubek (zvláště z PVC) při izolování průchodu s použitím roztaveného asfaltu.

strana 15


4.9. Provedení dodatečné odbočky na stávajícím kanalizačním potrubí 2xD

4.9.1. U hladkých trubek: Za pomoci dvou přesuvek (u PVC systému kat. označení KGU) a odbočky (KGEA). Ze stávajícího vedení se vyřízne kus odpovídající délce tvarovky plus asi dvěma průměrům trubky. Konce trubek se zkosí. Odbočka KGEA se nasune na trubku, odřezaný kus trubky se zkrátí na potřebnou délku (=cca 2 Ø trubky) a patřičně zkosí na obou koncích. Jedna přesuvka KGU se nasune na konec původní trubky, zároveň s jeho koncem, druhá se nasune na konec zkráceného kusu, opět zároveň s jeho koncem. Upravený kus se vloží mezi odbočku a původní trubku a obě přesuvky se přesunou zpět asi o polovinu jejich délky. Při spojování se nesmí zapomenout na použití maziva.

vyřezat

D

2xD

KGU vložit KGU přesunout obě KGU

4.9.2. U hladkých nebo korugovaných trubek KGU Za pomoci mechanické sedlové odbočky : • Vyvrtat otvor korunovým vrtákem příslušného průměru • Odstranit otřepy z řezu • Nasadit mechanickou odbočku a zajistit ji utažením matice za pomoci speciálního klíče

2xD

Následně se do hrdla sedlové odbočky zasune mazivem opatřený dřík odbočovací trubky (hladká KG). Pozor: Mechanická odbočka se dodává ve dvou provedeních - pro hladké trubky KG a pro korugované trubky (Pragma, PP Jumbo). Odbočky nelze zaměnit !!!

4.9.3. Za pomoci nalepovací odbočky KGAB (lepení je vhodné pouze pro hladké PVC trubky!): V trubce se v místě plánovaného odbočení vyvrtá (vyřeže ) otvor vhodné velikosti, jeho hrany se zbaví otřepů (uvnitř trubky opatrná kontrola hmatem). Dosedací plocha trubky, případně i tvarovky se důkladně očistí, nakonec např. pomocí dodávané čisticí kapaliny (MRG). Lepený povrch trubky i tvarovky se natře lepidlem, nalepovací odbočka se během otevřeného času lepidla (do 60 s) nasadí na trubku a fixuje vhodným třmenem, SK páskou, drátem apod. Pamatujte na možnost nedokonalého styku lepených ploch v případě deformace trubky - zkontrolujte před lepením a případně upravte! Do doby naprostého zaschnutí lepidla nesmí být spoj namáhán na tah nebo smyk (podle venkovní teploty a druhu lepidla cca 20 až 30 hodin). Před zasypáním potrubí se doporučuje spoj vhodně fixovat pro snížení mechanického namáhání odbočky. Lepení nedoporučujeme provádět při teplotách pod +10 °C a za vlhka.

strana 16

4.10. Kombinace kanalizačních trubek s hladkými hrdly a dříky (PVC, PP Master, PP Jumbo, PVC Jumbo) s jinými trubními systémy Kombinaci plastových trubek s trubkami z jiných materiálů, jaká je často potřeba při opravách nebo rozšiřování stávající kanalizace, můžete velmi lehce provést za pomoci přechodových tvarovek. Jsou k dispozici tvarovky pro přechod z PVC na litinu i kameninu a naopak. Pro spojení s trubkami Pipelife Jumbo (PVC I PP) a PP Master nejsou potřebné žádné speciální přechodové tvarovky, neboť hrdla mají stejné provedení jako u trubek hladkých. MONTÁŽNÍ POSTUPY PŘECHODOVÝCH TVAROVEK NA JINÉ TRUBNÍ MATERIÁLY SE PONĚKUD LIŠÍ PODLE DRUHU TVAROVEK. a) kombinace s kameninou b) kombinace s litinou Viz tabulka, s trubkami PRAGMA® podle postupu uvedeného u Pragmy

Kombinace s kameninou

Objednací číslo KGUSM + KGRR ...

Přechod na kameninové hrdlo (přechod PVC - kamenina) těsnicí kroužek nutno objednat !

Těsnicí kroužek natáhnout na začátek KGUSM a bez mazadla nasadit do kameniny

KGUS ...

Přechod na kameninovou trubku

Těsnicí kroužek natáhnout na konec kameninové trubky a KGUS nasadit bez mazadla

bez hrdla (včetně těsnicího kroužku) (přechod kamenina - PVC) KGRR ...

Náhradní těsnicí kroužek pro KGUSM ... a KGUS

Kombinace s litinou

KGUG ...

KAME ...

Přechod na konec litinové trubky

Nejdříve nasadit na konec litinové

bez hrdla (přechod litina - PVC)

trubky kroužek a poté těsnění ve tvaru

těsnění KAME nutno objednat

kloboučku. Těsnění nasunout poté do

zvlášť

hrdla KGUG potřeného mazadlem

Dvojité těsnění pro přechod do

Na PVC trubce nedělat úkos. Na PVC

hrdla litinové trubky (přechod PVC

nasadit nejdříve kroužek a těsnění ve

- litina)

tvaru kloboučku. Potom nasunout hrdlo litinové trubky, potřené mazadlem

4.11. Armatury proti zpětnému vzdutí (Zpětné klapky) Jsou určeny pro ochranu staveb (sklepů apod.) proti zvýšené hladině podzemní vody nebo při záplavách. Mohou sloužit také jako ochrana proti vnikání hlodavců do potrubí nebo jako čisticí kus. Dodávají se plastové (PVC, PP) armatury do DN 630, v provedení s jednoduchou plastovou nebo nerezovou klapkou, v případě potřeby je možno řadit dvě armatury za sebou. Do DN 400 jsou armatury opatřeny aretační páčkou, která blokuje klapku v poloze zavřeno.

strana 17


Mohou se umístit do šachtičky ve sklepě nebo i mimo objekt, šachta má umožnit volný přístup pro kontrolu nebo čištění, případně pro aretaci (Norma pro použití zpětných armatur předepisuje kontrolu zhruba 2 x ročně). Montují se tak, aby klapka byla ve svislé poloze, při použití se aretační páčka nesmí ponechat v poloze mezi krajními stavy. Při instalaci je nutno potrubí z vyšších pater budovy připojit za klapku po směru toku splašků, jinak by v případě uzavření klapky mohly splašky z vyšších pater samy zaplavit klapkou ochráněné prostory.

Instalace zpětné klapky a odpadů: - situace: Vzdutá hladina podzemní vody, klapka správně funguje (je uzavřena).

4.12. Provedení zkoušky vodotěsnosti Zkouška se provádí podle ČSN 75 6909/Z1 (a ČSN EN 1610) po zásypu rýhy a odstranění pažení. Před zkouškou je nutno uzavřít veškeré otvory a uzavírací prvky (zátky) zajistit proti vytlačení. Potrubí je rovněž třeba zajistit proti vlivu sil působících při zkoušce a v nejvyšším bodě opatřit odvzdušňovacím prvkem. Před zkouškou se potrubí naplní vodou tak, aby mohl uniknout vzduch. Po naplnění se nechá vodní náplň ustálit po dobu jedné hodiny a po uplynutí této doby se provede zkouška vodotěsnosti. Při zkoušce je nutno zabránit vlivu případných změn teploty, neboť by mohly ovlivnit přesnost měření! Kontroluje se při ní také těsnost jednotlivých spojů. V případě pokládky ve svažitém terénu, kde lze předpokládat výšku vodního sloupce přes 5 m, musí projektant předepsat vyšší zkušební tlak. ČSN EN 1610 dovoluje rovněž jednodušší zkoušku tlakem vzduchu, v případě nevyhovujících hodnot je však směrodatná zkouška vodou. Vzhledem k velké stlačitelnosti vzduchu je nutno vzít v úvahu nebezpečí poranění osob, hrozící při uvolnění zátek a jiných tlakově exponovaných dílů.

4.13. Tlakové čištění trubek

MAX 120 bar Vzhledem k trvale hladkým a nepřilnavým stěnám je vazba případných nečistot na trubku, bez ohledu na dobu působení, velmi volná, na rozdíl od trub z kameniny a betonu, kde se s časem utužuje spojení nečistot a stěn trubek (často tak pevné, že potřebný tlak vody trouby poškozuje). Intervaly potřebného čištění plastů mohou být výrazně delší a samotné čištění spočívá spíše v odplavení usazenin. Všeobecně se nejlepších výsledků dá dosáhnout použitím spíše nižších tlaků spojených s větším průtokem vody, neboť je tak zaručeno čištění celého průřezu trubky a dosaženo větší účinnosti čištění (tryska 2,8 mm při 120 barech poskytuje 5x větší energii než

strana 18

tryska 1 mm při 340 barech) . Doporučený tlak pro plasty je cca 60 barů, v případě potřeby je však bez problémů možno provádět čištění tlakem 80 - 120 barů. Doporučená rychlost pohybu trysky je 6 - 12 m /min. Související normy: prEN 14 654-1: 2004 Management and control of operation in drains and sewers – Sewer Cleaning (platná pro všechny druhy potrubí) prCEN/TR 14 920 Jetting resistance of drain and sewer pipes – Moving jet test method

Orientační tabulka tlakových ztrát na 10 m hadice Jmenovitý průřez hadice Průtok l/min

12 mm (½”)

20 mm (¾”)

25 mm (1”)

32 mm (⁵/₄”)

25

0.5

-

-

-

50

2.8

0.1

-

-

80

7.0

0.7

-

-

100

n/a

1.1

-

-

120

n/a

1.6

-

-

140

n/a

2.2

-

-

150

n/a

2.5

0.8

-

180

n/a

4.4

1.2

-

200

n/a

n/a

1.5

-

250

n/a

n/a

2.3

0.7

300

n/a

n/a

3.4

1.0

350

n/a

n/a

n/a

1.3

400

n/a

n/a

n/a

1.8

450

n/a

n/a

n/a

2.3

Pomlčka znamená nepatrnou ztrátu, n/a překročení kapacity hadice Pramen: Dánský technický institut

strana 19


5. CHEMICKÁ ODOLNOST 5.1. Chemická odolnost neměkčeného polyvinylchloridu (PVC-U) Data v tabulce odpovídají současným poznatkům. Jsou stanovena měřením na zkušebních tělesech v laboratorních podmínkách, od nichž se skutečné podmínky mohou lišit. Zvláště je nutno mít na zřeteli zvýšenou možnost koroze vlivem vysokého mechanického napětí. Klasifikace materiálů v tabulce je zjednodušena do tří skupin: + Odolný - za běžných podmínek (tlak, teplota) materiál není nebo je jen zanedbatelně napadán médiem o Podmíněně odolný - médium napadá materiál a vede k jeho botnání. Životnost je podstatně zkrácena. Důležité je většinou přihlédnutí ke koncentraci média a dalším provozním podmínkám. - Není odolný - materiál je pro médium nepoužitelný, resp. je použitelný za zvláštních podmínek Bez označení - nezkoušeno Stručná tabulka na základě DIN 8061/příloha 1

Sloučenina acetaldehyd acetaldehyd acetaldehyd + kys. octová acetanhydrid aceton vodný aceton alkoholické nápoje allylalkohol alkoholy mastné (vyšší) amoniak kapal. amoniak plynný amoniaková voda anilin čistý benzaldehyd vod. roztok benzen benzin benzin-benzen směs benzoan sodný vod. roztok benzoan sodný vod. roztok bělící louh 12,5 % akt. chloru borax vod. roztok boritan draselný vod. roztok brom kapalný brom plynný bromičnan draselný vod. roztok bromičnan draselný vod. roztok bromová voda butadien butan plynný butandiol butanol butylacetát butylfenol celulóza vod. cyklohexanol cyklohexanol dextrin vod. dusičnan amonný vod. roztok dusičnan amonný vod. roztok dusičnan draselný vod. roztok dusičnan stříbrný vod. roztok dusičnan vápenatý vod. roztok dvojchroman draselný vod. roztok etylacetát etylakrylát etylalkohol (zákvas) etylalkohol a kys. octová (kvasná směs) etylalkohol denat. ( 2 % toluenu) etylalkohol vod. roztok etylenchlorid etylenoxid kap. etyléther fenolové vody fenolové vody fenylhydrazin fluorid amonný vod. roztok

strana 20

konc. % 100 40 90/40 100 stopy 100 běžná 96 100 100 100 nasyc. 100 0,1 100 100 80/20 do 10 do 36 zř. 1 100 níz. zř. zř. nasyc. 100 50 do 10 do 100 100 100 nasyc. 100 100 18 nasyc. zř. nasyc. do 8 50 40 100 100 provozní provozní 96 96 100 100 100 1 do 90 100 do 20

teplota 20°C o o + o + o + + + + + + + o + + o + + + + o + + + + + + + + + + + + o +

40°C

60°C

o

+ o + +

+

+ +

+ -

+ + +

+ o

o o o o

+ + o +

o o +

o +

o

-

o o

+ + + +

o + o +

+ o o +

o

o

-

Sloučenina fluorid měďnatý vod. roztok formaldehyd vod. roztok fosgen plynný fosgen kapal. vývojka ustalovač fruktóza (hroznový cukr) vod. roztok glycerin vod. glykokol vod. glykol vod. hexantriol hydroxylaminsulfát vod. roztok chlor plynný, suchý chlor plynný, vlhký chlor kapalný chloramin vod. roztok chlorečnan sodný vod. roztok chlorid amonný vod. roztok chlorid antimonitý vod. roztok chlorid cínatý vod. roztok chlorid draselný vod. roztok chlorid draselný vod. roztok chlorid fosforitý chlorid hlinitý vod. roztok chlorid hlinitý vod. roztok chlorid hořečnatý vod. roztok chlorid hořečnatý vod. roztok chlorid měďný vod. roztok chlorid sodný viz sůl jedlá chlorid vápenatý vod. roztok chlorid vápenatý vod. roztok chlorid zinečnatý vod. roztok chlorid zinečnatý vod. roztok chlorid železitý vod. roztok chlorid železitý vod. roztok chloristan draselný vod. roztok chlornan sodný vod. roztok chlorová voda chlorovodík vlhký chlorovodík suchý chroman draselný vod. roztok chromový kamenec vod. roztok chromový kamenec vod. roztok kresol vod. kyanid draselný vod. kys. adipová, vod. roztok

konc. % 2 zř. 100 100 běžná běžná nasyc. každá 10 běžná běžná do 12 100 0,5 zř. do 10 zř. 90 nasyc. zř. nasyc. 100 zř. nasyc. zř. nasyc. nasyc. zř. nasyc. zř. nasyc. do 10 nasyc. 1 zř. nasyc. 40 zř. nasyc. do 90 do 10 nasyc.

kys. antrachinonsulfonová vod. suspense

o o

o

kys. benzoová kys. boritá vod. roztok kys. bromovodíková vod. roztok kys. bromovodíková vod. roztok kys. chloristá vod. roztok kys. chloristá vod. roztok kys. chlorná vod. roztok kys. chlorsulfonová kys. chromová vod.

každá nasyc. do 10 48 do 10 nasyc. do 20 100 do 50

teplota 20°C

40°C

60°C

+ + + + + + + + + + + o + + + + + + + + + + + + +

+ +

+ o o

+ + + + +

o + o +

+ + + + + + + + o + + + + + o + + + + + + + + + + o +

+ + + + + + +

o + o + o + o

+ + + + + + + + o + + + + +

o + + + + + o + +

o + + + +

o o + o o +

+ + o + o o

+ + + + + + +

o o o + o + o

+

o

Sloučenina kys. chromsírová (čistící směs) kys. citronová vod. roztok kys. citronová vod. roztok kys. diglykolová kys. dusičná kys. dusičná kys. fluorokřemičitá vod. roztok kys. fosforečná kys. fosforečná kys. glykolová vod. roztok kys. křemičitá vod. roztok kys. maleinová vod. roztok kys. maleinová vod. roztok kys. máselná kys. máselná vod. roztok kys. mléčná vod. roztok kys. monochloroctová vod. roztok kys. monochloroctová kys. mravenčí vod. roztok kys. mravenčí vod. roztok kys. octová vod. roztok kys. octová ledová kys. olejová kys. pikrová kys. sírová vod. roztok kys. sírová vod. roztok kys. sírová vod. roztok kys. solná vod. roztok kys. stearová kys. šťavelová vod. roztok kys. šťavelová vod. roztok kys. vinná vod. roztok kys. vinná vod. roztok kyslík louh draselný vod. roztok louh draselný vod. roztok louh sodný roztok lučavka královská manganistan draselný vod. manganistan draselný vod. mastné kyseliny obecně melasa metanol vod. metanol metylchlorid metylénchlorid minerální oleje mladina mléko moč močovina vod. roztok nitrozní plyny octan olovnatý vod. roztok octan olovnatý vod. roztok oleje a tuky oleum ovocné šťávy oxid fosforečný oxid siřičitý suchý oxid siřičitý vlhký oxid siřičitý kapal. oxid siřičitý vlhký oxid uhličitý suchý oxid uhličitý vlhký oxidy dusíku vlhké a suché oxidy dusíku vlhké

konc. % 50/15/ 35 do 10 nasyc. 30 do 50 98 do 32 do 30 nad 30 37 kaž. 35 nasyc. čistá 20 do 10 85 100 100 50 do 25 100 běžná 1 do 40 40 - 80 96 do 30 100 zř. nasyc. do 10 nasyc. do 40 50 - 60 do 40 6 do 18 100 provozní 32 100 100 100 provozní do 10 konc. zř. nasyc. 10 už. 100 každá 50 100 každá 100

teplota 20°C

40°C

60°C

+ + + + + + + + + + + + + + + + + + + o + + + + + + + + + + + + + + + o + + + + o + + + + + + + o + + + + + + + o + + +

+ + + + +

o o + o o

+ + +

+ o +

+ + +

+

+

o

+ o

o o o

-

+ +

o

+

+ + o + + + + + + + + + +

o +

+ + + +

+

+

o

+ + + + + +

o +

+ + +

o + +

+

+

+ +

+

+ + +

o + o o

o + + + o + + o + o

+ o

+ o o

Sloučenina ozon ozon parafinické alkoholy peroxid vodíku vod. roztok persíran draselný persíran draselný pivo propan plynný propan kapalný propargylalkohol vod. roztok prostředky pro ochranu rostlin: karbolineum, nikotinové proparáty pyridin rtuť sirouhlík sirovodík suchý sirovodík vod. roztok síran amonný vod. roztok síran amonný vod. roztok síran hořečnatý vod. roztok síran hořečnatý vod. roztok síran měďnatý vod. roztok síran měďnatý vod. roztok síran nikelnatý vod. roztok síran nikelnatý vod. roztok síran sodný vod. roztok síran sodný vod. roztok síran zinečnatý vod. roztok síran zinečnatý vod. roztok směs kyselin (dusičná/sírová/voda) směs kyselin (dusičná/sírová/voda) směs kyselin (dusičná/sírová/voda) směs kyselin (dusičná/sírová/voda) směs kyselin (dusičná/sírová/voda) soda, vod. roztok soda, vod. roztok spřádací lázně viskózové sůl jedlá vod. roztok sůl jedlá vod. roztok svítiplyn benzenu prostý škrob vod. roztok tetrachlormetan tech. tetraetylolovo thionychlorid toluen trichloretylén trietanolamin trimetylpropan vod. roztok uhličitan draselný vod. (viz potaš) uhličitan sodný vinylacetát voda včetně mořské voda sodová vodík plynný vyšší mastné alkoholy xylén

konc. % 10 100 100 do 20 zř. do 30 100 7 běžná každá 100 100 nasyc. nasyc. zř. nasyc. zř. nasyc. zř. nasyc. zř. nasyc. zř. nasyc. zř. 50/50/0 10/20/ 70 10/87/3 50/31/ 19 48/49/3 nasyc. zř. nasyc. zř. běžná 100 100 konc. 100 100 100 běžná nasyc. 100 + 100 100 100

teplota 20°C + + + + + + + + + + + + o + + + + + + + + + + + + + + o + o + + + + + + + + + o + + + o + + -

40°C

60°C

+ + + +

+ +

+

+

+

+

+

+

+ + + + + + + + + + + + + + +

+ o + o + o + o + o + o + o

o + + + + + + -

o

+ o + + o +

o + + o + +

o + +

strana 21


5.2. Chemická odolnost polypropylenu Značení koncentrace: kaž. konc. níz. obv. zř. vod. nasyc.

jakákoli koncentrace koncentrovaný roztok nízká koncentrace obvyklá koncentrace zředěný roztok vodný roztok za studena nasycený roztok

Sloučenina aceton amoniak plynný amoniak vodný roz. amoniak vodný roz. amylalkohol čistý anhydrid kys. octové anilin asfalt benzaldehyd benzaldehyd vod. benzen benziny borax vod. brom kapalný bromové páry bromová voda brzdová kapalina butan kapalný butan plynný butylacetát cyklohexan cyklohexanol cyklohexanon dehet dibutylfalát dibutylsebakát dietyleter dihexylfalát dinonyladipát dioktylftalát dvojchroman draselný vod. roztok dimetylformamid 1,4-dioxan dusičnan amonný vod. roztok dusičnan draselný vod. roztok dusičnan sodný vod. roztok dusičnan vápenatý vod. roztok etylacetát etylalkohol etylalkohol vod. roztok etylalkohol vod. roztok etylbenzen etylenchlorid 2-etylhexanol etylchlorid fenol formaldehyd vod. formaldehyd vod. formaldehyd vod. ustalovač vývojka fridex fosforečnan amonný vod. fosforečnan sodný vod. glycerin glycerin vod.

strana 22

konc. % 100 100 konc. 10 100 100 100 nasyc. 100 nasyc. 100 vys. nasyc. 100 100 100 100 100 100

100

nasyc. 100 100 kaž. nasyc. nasyc. nasyc. 100 100 96 50 100 100 100 100 nasyc. 40 30 10 10 obv. každá nasyc. 100 vys.

teplota 20°C

60°C

+ + + + + + + + + + o + + + + + + + -+ + + + + o + + + + + + + + + + o + + + o o x o + + + + + + + + + + +

o + + + +

100°C

o o o + + + o + o o

+

+

o + + + + o

+ +

+ + o o + + + + + + + + + + -

-

+ + -

Sloučenina glykokol vod. glykol glykol vod. glykol vod. heptan hexan hlinité soli hydrogenuhličitan sodný vod. hydroxid draselný hydroxid draselný hydroxid draselný hydroxid sodný chlor kapalný chlor plynný (suchý) chlor plynný (vlhký) chlorbenzol chlorečnan sodný vod. chlorid amonný vod. chlorid draselný vod. chlorid sodný chlorid vápenatý vod. chloristan sodný vod. chlornan draselný vod. chlornan sodný vod. chloroform chlorová voda chlorové vápno chlorovodík plynný chromové činící lázně chromsírová směs isooktan isopropylalkohol jodid draselný vodný jodová tinktura kafr kamenec kresol kresol vod. kyselina benzoová kyselina benzoová vod. kyselina boritá kyselina boritá vodná kyselina citronová vod. kyselina dusičná kyselina dusičná kyselina dusičná kyselina fluorovodíková kyselina fosforečná kyselina fosforečná kyselina fosforečná kyselina chlorovodíková kyselina chlorsulfonová kyselina mléčná vod. kyselina mléčná vod. kyselina mléčná vod. kyselina mravenčí

konc. % zřeď. 100 vys. zřeď. 100 100 každá nasyc. 50 25 10 100 100 100 10 100 5 každá nasyc. nasyc. nasyc. 5 nasyc. 25 100 nasyc. vys. 100 100 nasyc. nasyc. 100 nasyc. 100 nasyc. 100 nasyc. nasyc. 50 25 10 40 nasyc. 50 10 nasyc. 100 90 50 10 98

teplota 20°C

60°C

100°C

+ + + + o o + + + + + + o

+ + +

-

+ + + + + + + + o o + + + + + + + + + + + + + + + + o + + + + + + + + + + +

+ + + + + +

+

+

-

-

+ + + + + + +

+ + + +

+ + + o + + + o o + + + + + + + + o + + + + + + o

+ +

+

+

Sloučenina kyselina mravenčí kyselina mravenčí kyselina mravenčí kyselina octová ledová kyselina octová vod. kyselina octová vod. kys. olejová kyselina sírová kyselina sírová kyselina sírová kyselina sírová kyselina stearová kyselina šťavelová vod. kyselina vinná vod. lanolin lněný olej majonéza manganistan draselný vod. mentol mléčné výrobky metanol metanol vod. metyletylketon metylchlorid minerální oleje (bez aromátů) močovina vod. motorová nafta motorové oleje mýdlo a mýdlové vločky mýdlový roztok n-butanol nitrobenzen ocet obv. octan amonný vod. oktan olej do dvoutaktních motorů olej olivový olej rostlinný olej sojový olej transformátorový oleum oxid fosforečný oxid siřičitý parafin parafinový olej peroxid vodíku vod. peroxid vodíku vod. peroxid vodíku vod. peroxid vodíku vod. persíran draselný vod. petroléter pivo propan kapalný propan plynný pyridin rybí tuk sádlo vepřové saponát na nádobí silikonový olej síran amonný vod. síran draselný vod. síran sodný vod. sirouhlík sirovodík siřičitan sodný vod. solanka

konc. % 90 50 10 100 50 10 100 96 50 25 10 100 nasyc. nasyc.

nasyc. 100 50 100 nasyc.

nasyc. 100 100 obv. každá 100

každá 100 zřeď. 100 100 90 30 10 3 nasyc. 100 100 100 100

každá nasyc. nasyc. 100 zřeď. nasyc.

teplota 20°C + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + o + + + + + + + o + + + o + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + o + + +

60°C + + o + + o + + + + +

100°C

+ +

+ +

+ o + + + o

o

o + o o

-

+ + o + + o o + o o o -

+

-

Sloučenina soli chromu 2+, 3+ solvina sulfit sodný vod. škrob - roztok terpentýn tetraboritan trisodný vod. tetrahydrofuran tetrahydronaftalen tetrachloretan tetrachlormetan thiofen thiosíran sodný vod. trikresylfosfát trioktylfosfát toluen topné oleje trichloretylén uhličitan amonný vod. uhličitan draselný (potaš) uhličitan sodný (soda) uhličitan sodný (soda) vazelína lék. víno voda voda mořská vodní sklo xylen

konc. % nasyc. nasyc. každá nasyc. 100 100 100 100 100 nasyc. 100 100 každá nasyc. nasyc. 10 100 100

teplota 20°C

60°C

+ + + + o + o o o o o + + + o + o + + + + + + + + + o

+ + + + + + o + + + + o + + + + -

100°C

+

+ + + +

+

+ + o

-

o + +

+

o + o + + o + + + + + +

o + + + +

+

strana 23


5.3. Chemická odolnost těsnicích kroužků pro PVC kanalizační systém SBR NBR

-

(styren - butadienový kaučuk) = materiál pro kroužky standardní akrylonitrilový kaučuk = materiál pro kroužky olejivzdorné

Pokud není stanoveno jinak, jsou odolnosti tabelovány pro pokojovou teplotu. Použité zkratky: A - velmi odolný B - odolný C - podmíněně odolný D - není odolný - - nebylo odzkoušeno Medium

SBR

NBR

Medium

SBR

NBR

Acetaldehyd Aceton Acetanhydrid Acetylen Akrylonitril Amoniak plynný, horký Amoniak plynný, studený Amoniaková voda Amylacetát Amylalkohol Anilin Anilinchlorhydrát Anilinové barvy Benzaldehyd Benzén Benzin olovnatý Benzin-Benzén-Ethanol 50/30/20 Benzin-Benzén 50/50 Benzin-Benzén 60/40 Benzin-Benzén 70/30 Benzin-Benzén 80/20 Benzylalkohol Benzylchlorid Borax, vod. roztok Butan plynný Butanol Butylacetat Buten kapalný Butylenglykol Butyraldehyd Cyklohexan Cyklohexanol Cyklohexanon Diacetonalkohol Dibutylether Difutylfalát Dichlorbenzen Dichloretan Dietylamin Dietylenglykol Dietylether Dimetylether Dimetylformamid DMFA Dioktylftalát Dioxan Dusičnan amonný, vod. roztok Dusičnan draselný, vod. roztok Dusičnan sodný Dusičnan sodný, vod. roztok Estery kys. akrylové Etanol, Etylalkohol 20 °C Etanol, Etylalkohol 50 °C Etanolamin Etylacetát Etylakrylát Etylbenzén Etylchlorid Etylendiamin, 1,2-Diaminoetan Etylendiamin Etylenglykol, 1,2-Etandiol Etylenchlorid, 1,2-Dichloretan Etylenchlorhydrin

C B/C B C C B B C A C A B C D D D D D D D C A D A D D A C D C D B D D D D D A D D C D D A A A A A B B/C D D D B B A D B

D D D A D C B B D B D B D D D A D D D B/C B/C D D A B A D B A D B B D B/C D D D D D A D D D D D B A B A D B C C D D D B/C B B A D D

Etylénoxid, 1,2-Epoxyetan Fenol Fluor, suchý Fluorid amonný, vod. roztok Formaldehyd Formamid Fosforečnan sodný, vod. roztok Fosforečnan amonný, vod. roztok Furan Glukóza Glycerin Glykol Heptan Hexan Hexantriol Hydroxid draselný Hydroxid draselný, konc. Hydroxid draselný 50 % Hydroxid sodný Hydroxid vápenatý, vod. roztok Chlór, suchý plyn Chlór, vlhký plyn Chloralhydrát, vod. roztok Chloramin, vod. roztok Chlorid amonný, vod. roztok Chlorid barnatý Chlorid draselný, vod. roztok Chlorid hořečnatý, vod. roztok Chlorid nikelnatý Chlorid rtuMnatý Chlorid sodný, vod. roztok Chlorid vápenatý, vod. rozrok Chlorid zinečnatý, vod. roztok Chlorid železitý, vod. roztok Chloroform Chlorové vápno Chlorovodík plynný Chroman draselný, vod. roztok Izobutylalkohol Izopropanol Izopropylacetát Izopropylether Izopropylchlorid Jod Kafr Karbolineum Kostní olej Křemičitan sodný, vod. roztok Kys. adipová - vod. roztok Kys. bromovodíková, vod. roztok Kys. citronová Kys. dusičná 30 % 80 °C Kys. dýmavá 60 °C Kys. fluorovodíková do 65 % horká Kys. fluorovodíková nad 65 % horká Kys. fluorovodíková do 65 % studená Kys. fluorovodíková nad 65 % studená Kys. fosforečná koncentrovaná, horká Kys. fosforečná studená, pod 45 % Kys. chloroctová Kys. chloroctová Kys. chlorsulfonová

D D D A A A A A D A A B D D A A A A A D D D A A A A A A A A A B B D D D B A A D D D A D D D A A C B D D C C B B/C D A C D D

C D D A A B A A D A A B A A A B B A B A D D D A A A A B A A

strana 24

A B B D D D B B B D B/C D B B B A A A C B D D D D C B/C D B C D D

Medium

SBR

NBR

Medium

Kys. chromová Kys. karbolová Kys. maleinová Kys. mléčná horká Kys. mravenčí Kys. olejová Kys. salicylová Kys. sírová 10 % 60 °C Kys. sírová 25 % 60 °C Kys. sírová nad 50 % 60 °C Kys. sírová dýmavá Kys. solná 10 % 80 °C Kys. solná 30 % Kys. solná 37 % Kys. vinná Kys. uhličitá Lanolin Laurylalkohol, n-Dodecylalkohol Lněný olej Letecký benzin Mastné alkoholy Mazací oleje Melasa Metan Metanol, Metylalkohol Metylenchlorid Metyletylketon, MEK Minerální oleje Mléko Močovina, vod. roztok Motorové oleje Nafta Naftalén Nitroglycerin Ocet 3,5 - 5 % Ocet 10%/50 °C Ocet 25%/50 °C Ocet 75%/50 °C Octan olovnatý, vod roztok Octan vápenatý, vod. roztok Olej Nr. 1 dle ASTM Olej Nr. 2 dle ASTM Olej Nr. 3 dle ASTM Oleum Olivový olej Oxid siřičitý

D D A C B D A B B D D D B/C B/C A A D B D D A D A C B D D A A D D D B B D D D D D D D D D

D D A B D B A B B D D D B/C B/C A A A B A A A A A A B/C D D A A A A A C D B D D D A B A A A/B D A D

Palivo Nr. 1 dle ASTM (izooktan) Palivo Nr. 2 dle ASTM (izooktan/toluen) Palivo Nr. 3 dle ASTM (toluen/izooktan) Parafin Parafinový olej Perchloretylén 50 °C Petroleter Petrolej Pivo Propan Propanol-1, Propylalkohol 50 °C Propylalkohol 50 °C, Propanol-1 Propylenglykol Převodový olej Pyridin Ricinový olej Rostlinné tuky Rtuť Síran amonný, vod. roztok Síran nikelnatý Síran sodný, vod. roztok Síran zinečnatý Síran železnatý, vod. roztok Sirouhlík Sirovodík suchý Sirovodík suchý 80 °C Sirovodík vodný roztok Sirovodík vodný 80 °C Strojní minerální olej Terpentinový olej Tetrachloretylén Tetrahydrofuran Toluen 20 °C Topný olej Topný olej na bázi uhlí Trafooleje Trichlormetan, Chloroform Uhličitan draselný, vod. roztok Uhličitan sodný, vod. roztok Uhličitan amonný, vod. roztok Vápenné mléko Vazelína Vinylacetát Xylény Zemní plyn Živočišné tuky

SBR

NBR

D D D D D D D D A D B B A D D C A A A A A B D C C C C D D D D D D D D D A A A B D D D -

A C D A A D A A A A B B B A D A A A A A A A B D C C C C A B D D D A D B D A B A C A D D B A

Doufáme, že s pomocí údajů tohoto manuálu budete schopni správně projektovat, skladovat i pokládat všechny potrubní systémy pro kanalizaci dodávané firmou Pipelife Czech. Informace o nich naleznete v příslušných produktových prospektech.

Prosím používejte ve Vašich objednávkách naše katalogová čísla. Naše technické poradenství spočívá na zkušenostech a výpočtech. Vzhledem k tomu, že neznáme a nemáme možnost ovlivnit podmínky použití námi nabízených výrobků, platí veškeré údaje jako nezávazné pokyny. V případě škody se naše ručení vztahuje pouze na hodnotu námi dodaného zboží. Záruky se vztahují na kvalitativní parametry našich výrobků. Právo změny údajů vyhrazeno. Vydání 08/2006

strana 25


strana 26

strana 27

ISO 9001

ISO 14001

Pipelife Czech s.r.o. Kučovaniny 1778, 765 02 Otrokovice tel.: 577 111 213, fax: 577 111 227 e-mail: [email protected] www.pipelife.cz Pipelife Slovakia s.r.o. Kuzmányho 13, 921 01 Piešťany tel./fax: +421 337 627 173 www.pipelife.sk

KANALIZAČNÍ SYSTÉMY technický manuál

Recommend Documents