inspirace
Kamenný anděl Sen městských lidí, když odejdou do důchodu, bývá žít na venkově, aby byli v kontaktu s přírodou. Zároveň se nechtějí zříct městského bytu, který v zimě skýtá větší pohodlí. Většinou zůstane u snění. Málokdo má odvahu a možnost takovou touhu realizovat. Daniela s Ondřejem to dokázali.
yprávění začíná vitální Daniela, které by nikdo šedesátku nehádal: „Řekli jsme si: děti jsou dospělé, mají vlastní rodiny a navíc manžel už roky bytostně toužil opustit velkoměsto a žít na jihočeském venkově, v krásné krajině. A tak jsme usoudili, že si pořídíme venkovské sídlo, kde budeme trávit nejméně šest měsíců v roce.“ Na internetu realitní kancelář nabízela venkovský dům, bývalý statek, k němuž patřily i hospodářské budovy – především obrovská stodola. „Líbil se nám na první pohled,“ vzpomíná Daniela, „a nejvíc nás chytlo za srdce, když byl při rekonstrukci v žulovém ostění objeven letopočet 1776. Oba máme slabost pro venkovská stavení s historií, takže jsme o to s větším nadšením dům chtěli zachránit. Celé okolí i sám dům sedí na žule, a tak jsme mu dali jmeno Kamenný Anděl.“
V
6
Living
Living
7
inspirace Respekt k historii… Na přízemním stavení bylo patrné, že v průběhu času se všelijak dostavovalo. Původně mělo jen jednu, a nakonec tři místnosti (z toho dvě kuchyně plus třetí černá), v nichž zřejmě žily dvě rodiny.
8
Living
V každé kuchyni byla kachlová kamna s pecí, zato chyběla kanalizace i WC. Noví majitelé se nadšeně pustili do rekonstrukce. „Měli jsme jasnou představu: zachovat původní ráz chalupy a obohatit ji o komfort současného bydlení,“ říká manželka, vůdčí duch přestavby a zároveň auto-
rka nápadů, které svěřovala projektové kanceláři Stacom (http://jiho.ceskestavby.cz/ firmy) z Písku. „Manželé Horčičkovi jsou velmi šikovní, ochotní a vstřícní a mám pro ně jen slova chvály,“ hodnotí Daniela přístup projektantů. Projekt byl svěřen stavební firmě Suchan z Mirovic, která se specia-
lizuje na jihočeskou architekturu. Od začátku bylo jasno, že ke třem místnostem v přízemí přibudou tři pokoje na půdě. „Když se sjede celá naše rodina – máme tři děti a tři vnoučata – musí se vejít ke stolu a mít kde spát,“ zní vysvětlení. Respekt k původnímu stavení však přinesl základní problém: kde
1 2
1 Při pohledu zvenčí je patrné, jak se dům rozšiřoval. Nejstarší část je vpravo. 2 Průčelí domu pocházejícího z roku 1776 Living
9
inspirace
1 3 2
1 Největší světnice slouží jako společenská místnost. Všimněte si oken – ta prapůvodní nechal předchozí majitel vybourat na třídílná „bytovková“. Daniela s Ondřejem volili kompromis: nezazdívat otvory na původní malá okénka, protože by ve světnici byla tma. Nechali vyrobit takové rámy, které se ke starému domu hodí. 2 Zrcadlově k místnosti se zelenou pecí se nachází jídelna s modrou pecí – „modrá kuchyně“. Kachláky jsou původní a funkční, restaurované je veškeré kování – slouží k vytápění a příjemnému rozjímání za peci. 3 „Seknici“ vévodí kachlová pec. Jde o přesnou rekonstrukci podle původních nefunkčních kamen. Výklenek vlevo byl zřejmě takzvaná loučovka – na louče.
10
Living
Living
11
inspirace
3 1 4 2 5
1, 2 V nově vybudovaném přístavku je moderní kuchyně (s východem na zahradu), která sousedí se samostatnou prádelnou a sušárnou. Z ní vedou dveře do koupelny, která slouží obyvatelům přízemních pokojů. 3 Vítejte na půdě! Dřevěné schodiště se v horní části mění na knihovnu. 4, 5 Hned za dveřmi do domu, ze síně vydlážděné půdovkami, vedou dřevěné schody do letních pokojíků 12
Living
vařit? I když byly ve dvou přízemních místnostech kachlové pece, Daniela počítala, že budou sloužit k topení a pro potěchu, v zimě možná i k vaření nejen vody na čaj.
… i moderní komfort „Kachláky jsem rozhodně nehodlali zbourat, ale museli jsme řešit, kde se bude ve skutečnosti vařit, protože do staré části jsme nechtěli zavádět vodu,“ vzpomíná na zádrhele Daniela. Boční přístavek bylo asi ideální řešení. Do něj se vešla nová kuchyně s moderními spotřebiči, koupelna s WC, místnost s pračkou, sušičkou a žehlením. Jedna ze specialit domu je více vchodů. Má to svůj smysl: zadní místnost v přízemí je spojená točitým schodištěm s ložnicí na půdě. Díky tomu stačí zamknout průchozí dveře do sousedících pokojů, a vznikne samostatný mezonetový byteček s příslušenstvím. „Jednak to zajišťuje skutečné soukromí, které každý čas od času potřebuje,“ vysvětluje Daniela, „za druhé ho lze případně využít jako minipenzion. A za třetí mě láká nápad pořádat na chalupě workshopy pro ženy. Například by si vyzkoušely práci s hlínou, grafické techniky…“ Daniela má totiž celoživotní vášeň: výtvarné umění. (Je obdivuhodné, že kromě péče o děti a vědecké práce stíhala i tak náročného koníčka.) Dnes se hlavně věnuje malbě na sklo a keramice – vytvořila kachle, za které by se nemusel stydět profesionální výtvarník. Nemluvě o talentu zahradnickém: původní víceméně devastovaný dvorek (částečně thúje, částečně mrkev, většinou plevel) během krátké doby přebudovala. Po celém pozemku je hustý travní pažit, kterému dominuje krásný starý strom a několik bludných balvanů dotažených z okolí. Ty jsou do zahrady záměrně zakomponované, aby přirozeně splývala s okolní krajinou.
Kámen na kameni… I v tomto domě probíhaly rekonstrukční práce podle vyzkoušeného scénáře: původní plán, co bude nutné opravit, se ve skutečnosti několikanásobně „překročil“. Dělala se nová střecha s vikýři, vyměňovala se všechna okna – „vylepšená třídílná“ nahradila nová, která Living
13
inspirace sice nejsou jako ta původní, ale stylově se co nejvíc blíží vesnickému stavení. Jednu pec bylo nutné rozebrat a postavit znova, což znamenalo úmornou práci. V největší „seknici“ byla prkenná podlaha, o které se manželé domnívali, že ji nechají
14
Living
renovovat. Ukázalo se, že je totálně prohnilá, takže musela pryč a místo ní přišly úplně nové palubky. Z půdy se vyházely metráky harampádí a shnilého sena, a budovaly se pokojíky. Slouží na léto, protože zimní vytápění elektrickými přímotopy by se prodraži-
lo. Budovalo se schodiště – kovové. To proto, že se majitelům zdálo dřeva už „priveľa“. „Nášlapy jsou kovové, aby schody vypadaly industriálně,“ říká Ondřej. Z bezpečnostních i estetických důvodů je horní část schodiště v síti z nerezových lanek.
Autorem nápadu i výrobcem této speciality je architekt Jan Louda (www.cabletech.cz). Dům se změnil i zvnějšku – původní chodníček ze žulových nášlapů dneska kryje převislá střecha. „Tím vznikla malá, ale dostačující veranda. Na zápraží ani neprší, ani
2 1
4 3 5
1 Krajní horní pokoj se schodištěm se může jednoduše změnit v součást samostatného apartmánu s vlastním vchodem. Čítanková ukázka flexibilního a jednoduchého řešení, které počítá s různými variantami obydlení domu. 2 Nejkrásnější dárek Daniele k šedesátinám vymyslely děti –udělaly jí houpačku. Na staré prkenné sedátko připevnily staré vodovodní kohoutky z mosazi. Oslavenkyně ji přivázala na krovy a provazy – a pro větší „ajfr“ vylepšila péry. 3, 5 Zadní místnost v přízemí spojuje kovové schodiště s pokojíkem na půdě. V horní části je chráněno sítí z ocelových lanek, autor architekt Jan Louda. 4 Klenba černé kuchyně je vidět i na půdě. Bylo třeba řešit různou výšku podlah kovovými schůdky. Vyráběl je (stejně jako točité schodiště) kovář v Milevsku. Living
15
inspirace
1 2
1 Ložnice na půdě jsou světlé a vzdušné díky vikýřovým oknům 2 Druhá půdní ložnice, též se samostatnou koupelnou – je průchozí 16
Living
nepálí slunce v horkém létě. Díky tomu můžeme sedět na zápraží, kdy se nám zlíbí.“
Co dům a IKEA dá Všechny pokoje vypadají útulně, i když neoplývají přebytkem nábytku. Je ho tu právě tolik, kolik je zapotřebí. Některé kusy – například kuchyňské kredence – jsou původní či koupené z druhé ruky. Bylo ovšem třeba zbavit je staletých nátěrů Lakostanem, což je přípravek na bázi louhu. Najdete tu i menší přehlídku židlí a křesel různého původu a stáří – od kusů staletých až třeba po klubovky z 50. let. To ostatní, především postele, pochází z IKEA. Ale najdete tady i kuriózní solitéry. Především starou školní katedru, kterou si Ondřej umínil stůj co stůj získat. Koupil ji v bazaru s nábytkem v Obratani, kde měli podobných klenotů víc. MARIE KRAUSOVÁ
inzerce
FOTO: JAROSLAV KVÍZ
